Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta. Shadow banking v ČR. Bakalářská práce. Vedoucí práce:

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Shadow banking v ČR Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Klára Burešová

Martin Boleslav

Brno 2012

Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Ing. Kláře Burešové za odborné vedení, připomínky, cenné rady a veškeré konzultace.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně za použití literatury, kterou uvádím v přiloženém seznamu. V Brně dne 20. května 2011

__________________

Abstract BOLESLAV, M. Shadow banking in Czech Republic. Bachelor thesis. Brno: Mendel university in Brno, 2012. This paper explores the size and importance of shadow banking sector in the context of financial supervision. The first part describes the shadow banking and traditional banking sector and regulations that apply to them. In the second part is estimated size and importance of shadow banking sector. Correlation analysis is used to define the dependence of loans provided by shadow banking sector and the amount of loans provided by banks, interest rates, GDP and unemployment. Keywords Shadow banking, correlation analysis, bank regulations, financial supervision

Abstrakt BOLESLAV, M. Shadow banking v ČR. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Tato práce zkoumá velikost a význam shadow banking sektoru v kontextu finančního dohledu. V první části práce je popsán shadow banking a tradiční bankovní sektor a regulace, které se k nim vztahují. Ve druhé části práce je odhadnuta velikost a význam sektoru shadow banking. Dále je za pomoci korelační analýzy zkoumána závislost množství úvěrů poskytnutých sektorem shadow banking a množstvím úvěrů poskytnutých bankami, úrokovými sazbami, HDP a nezaměstnaností. Klíčová slova Shadow banking, stínové bankovnictví, korelační analýza, bankovní regulace,

Obsah

9

Obsah 1

Úvod

13

2

Cíl práce a metodika

14

3

2.1

Cíl práce ................................................................................................... 14

2.2

Metodika .................................................................................................. 14

Literární přehled

16

3.1

Finanční instituce .................................................................................... 16

3.2

Bankovní instituce ................................................................................... 17

3.2.1

Druhy bankovních obchodů ............................................................18

3.2.2

Regulace a dohled nad obchodními bankami ................................. 19

3.2.2.1 Pojištění vkladů ................................................................................ 21 3.2.2.2 Uveřejňování informací bankami ................................................... 22 3.2.2.3 Kapitálová přiměřenost .................................................................. 22 3.2.2.4 Basel I .............................................................................................. 23 3.2.2.5 Basel II ............................................................................................ 23 3.2.2.6 Basel III ........................................................................................... 24 3.3

Nebankovní finanční instituce v ČR ....................................................... 25

3.3.1

Shadow banking .............................................................................. 26

3.3.1.1 Speciální účelové firmy ................................................................... 28 3.3.1.2 Strukturované investiční společnosti ............................................. 29 3.3.2 4

Regulace a dohled nad stínovým bankovnictvím ........................... 30

Vlastní práce

32

4.1

Vývoj stínového bankovnictví ve světě ................................................... 32

4.2

Vývoj poskytovaných úvěrů v ČR ........................................................... 35

4.2.1 Vývoj množství úvěrů poskytovaných nebankovními finačními zprostředkovateli domácnostem ...................................................................37 4.2.2 4.3

Vývoj množství úvěrů poskytovaných bankami domácnostem ..... 39

Korelační analýza .................................................................................... 40

4.3.1

Nebankovní úvěry domácnostem na spotřebu ............................... 42

10

Obsah

4.3.2

Nebankovní úvěry domácnostem na bydlení ..................................43

4.3.3

Nebankovní úvěry domácnostem na ostatní účely .........................43

5

Diskuse

45

6

Závěr

48

7

Zdroje

51

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1

Podíl na celkových aktivech finančního sektoru USA

33

Obr. 2

Podíl na celkových aktivech finančního sektoru ČR

34

Obr. 3

Podíl na celkových aktivech finančního sektoru eurozóny

35

Obr. 4

Objem úvěrů poskytnutých domácnostem v mil. Kč

36

Obr. 5

Objem úvěrů poskytnutých nebankovními finančními zprostředkovateli domácnostem v mil. Kč

39

Objem úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v mil. Kč

40

Obr. 6

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Podíl bankovních a nebankovních úvěrů domácnostem

36

Tab. 2

Podíl spotřebních bankovních a nebankovních úvěrů

37

Tab. 3

Poměr dluhu domácností k HDP v procentech

37

Tab. 4

Párové korelační koeficienty pro nebankovní a bankovní úvěry

41

Párové korelační koeficienty pro nebankovní a bankovní spotřební úvěry

42

Párové korelační koeficienty pro nebankovní a bankovní úvěry na bydlení

43

Párové korelační koeficienty pro nebankovní a bankovní úvěry na ostatní účely

44

Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7

Úvod

13

1 Úvod V roce 2008 zasáhla zejména vyspělý svět finanční krize, důsledkem které ekonomiky světa procházejí výraznou ekonomickou recesí. Důvodem byl vznik bubliny na trhu nemovitostí hlavně v USA. Ceny nemovitostí rostly a centrální banka držela urokové míry na nízké hladině. Banky se tak nebály poskytovat hypotéky i těm osobám, které hypotéku nikdy získat neměly, protože pokud by dlužník nebyl schopen dostát svým závazkům, banka se uspokojí na rostoucí ceně nemovitosti. Banky navíc hypotéky prodávaly dále a nezkoumaly tak jejich rizikovost. Při hledání hlavních příčin a snaze o preventivní opatření se na piedestal dostalo i toto nezodpovědné chování bank, a začala se projednávat nová regulace bankovního sektoru. V souvilosti s tím, však došlo k uvědomění si i nového fenoménu, zvaného shadow banking, který je v některých vyspělých ekonomikách dokonce větší než samotný bankovní sektor, ale zároveň nad ním není žádný dohled a podléhá minimálním omezením a regulacím. Tento sektor není žádným nově vzniklým a existoval a narůstal řadu let před vypuknutím krize. Jedním z problémů je úzká propojenost tohoto shadow banking s běžným bankovním sektorem, která může představovat hrozbu systémového rizika a ohrozit tak celkovou stabilitu finančního sektoru. Dalším problémem je rostoucí velikost sektoru shadow banking. Bez řádného dohledu a regulace se může vymknout kontrole a ohroženy budou nejen prostředky od investorů, ale také celá ekonomika. Tyto prostředky nejsou nijak pojištěny a může tak docházet k novodobým runům, které by vedly k úpadkům subjektů shadow banking. Mohlo by dojít k výrazné ztrátě schopnosti ekonomiky půjčovat peníze, která je zásádní pro nastartovaní ekonomiky a její zvládnutí recese. Dále panuje obava z regulatorní arbitřáže, což je přesun regulovaných aktiv do aktiv neregulovaných. Situaci nenahrává ani nově připravovaná další regulace obchodních bank Basel III, které postihne banky a ty tak ještě zpřísní podmínky pro získání úvěrů. Subjekty shadow banking této regulaci nepodléhají a dá se očekávat nárůst žadatelů o úvěr právě v tomto sektoru. Centrální banka potom nemá žádnou kontrolu nad takovými úvěry, nemůže sektor ovládat a kontrolovat tak kreaci peněz.

14


2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem práce je indentifikovat význam podílu shadow banking v kontextu finančního dohledu. Současně byla stanovena hypotéza, že při snižování množství úvěrů poskytnutých bankovními institucemi poroste množství úvěrů poskytnutých sektorem Shadow banking, která bude ve vlastní práci potvrzena nebo vyvrácena. Náplní literárního přehledu bude vymezení pojmu shadow banking a také srovnání sektoru shadow banking se sektorem tradičního bankovního sektoru. Dále bude v práci porovnávána jejich rozdílná regulace a dohled nad oběma sektory. Součástí vlastní práce bude analýza vývoje velikosti sektoru shadow banking a vývoje objemu úvěrů poskytnutých tímto sektorem. Ve vlastní práci bude také určena závislost mezi množstvím úvěrů poskytnutých sektorem shadow banking a dalšími ekonomickými ukazateli.

2.2 Metodika Literání přehled se bude zabývat popisem shadow banking sektoru a tradičního bankovního sektoru. Blíže budou zkoumány činnosti a specifika obou sektorů stejně jako regulace, kterým podlehají. Při zpracování literárního přehledu bude použita odborná literatura zabývající se danou problematikou. Dále budou využity odborné články vydané mezinárodními regulatorními orgány vztahující se k oblasti bankovnictví a informace dostupné na internetových stránkách ČNB. V první části vlastní práce bude odhadován vývoj velikosti sektoru shadow banking pro oblast eurozóny, USA a ČR. K tomu budou využity data o aktivech segmentů finančního sektoru z národních účtu ze statistik OECD, případně ECB, která používá stejnou metodiku. Ve druhé části vlastní práce bude zkoumána závislost mezi množstvím úvěrů poskytnutých sektorem shadow banking a dalšími ekonomickými ukazateli jako jsou množství úvěrů poskytnutých tradičními bankovními institucemi, úrokové sazby poskytované bankami, HDP a nezaměstnanost. Data o objemech úvěrů domácnostem, stejně jako úrokové sazby, budou získána z databáze časových řad ARAD ČNB. Data budou vzata ze statistik ČNB záměrně z důvodu dalšího rozdělení na 3 segmenty – úvěry na spotřebu, na bydlení a ostatní. Úrokové sazby budou dále očištěny o inflaci vyjádřenou přírůstkem spotřebilských cen ke stejnému měsíci předchozího roku abychom získali reálnou úrokovou míru. Data o sektoru shadow banking ČNB bohužel vede až od roku 2005. Podobně je tomu pro ČR i ve statistikách OECD nebo EUROSTATU. Informace o HDP a nezaměstnanosti budou získána


15

z Evropského statistického úřadu EUROSTAT. Dále budou vypočítány meziroční změny jednotlivých dat. K tomu bude využita následující rovnice.

Pomocí této úpravy dojde i k sezonnímu očištění, protože meziroční změny se vztahují ke stejnému období předchozího roku. Data o HDP budou upravena transformací na přirozený logaritmus pomocí následující úpravy:

kde je přirozený logaritmus a je transformovaná hodnota. Díky logaritmizaci získáme linearizovaná data. Meziroční změna je potom vypočtena jako rozdíl základního a předchozího roku. Pro indentifikaci míry závislosti mezi dvěma časovými řadami bude použita korelační analýza. Korelační koeficient může nabývat hodnot od -1 až 1. Pokud jsou hodnoty lineárně nezávislé blíží se koeficient hodnotě 0. Pokud však nabývá hodnot blízko 1 nebo -1 jedná se o linerání závislost.1 Korelační koeficient můžeme zapsat jako2:

Statistická významnost zjištěných korelačních koeficientů bude otestována pomocí p-hodnoty. Čím je p-hodnota menší, tím je nulová hypotéza o nevýznamnosti méně přijatelná.3 K provedení výpočtů budou využity programy Gretl a Excel.

HINDLS, R. A KOL. Statistika pro ekonomy. 7. vyd. Praha: Professional publishing, 2006. 415 s. ISBN 80-86946-19-9. 2 CIPRA, T. Finanční a pojistné vzorce. Praha: Grada Publishing, a.s. 2006. 376 s. ISBN 80-2471633-X. 3 CIPRA, TOMAŠ. Finanční ekonometrie. 1. vyd. Praha: Ekopress 2008, 538 s. ISBN 978-80-86929-43-9 1

16


3 Literární přehled Ve vlastní práci se budu zabývat vývojem institucí shadow banking a zkoumat možnou závislost tohoto sektoru se sektorem bankovním. Proto bude v literárním přehledu nahlédnuto na instituce finančních trhů, které nabízejí poskytování úvěrů, a to jak bankovní tak nebankovní. Popsána bude hlavně činnost těchto subjektů a jejich regulace.

3.1 Finanční instituce Na finančních trzích působní celá řada subjektů. Nazývájí se proto finanční instituce. Mezi nejvýznamější finanční instituce řadíme především:     

Obchodní banky Nebankovní spořitelní instituce Pojištovací instituce Instituce kolektivního investování Penzijní fondy

Dále sem spadá řada nepodnikatelských subjektů, které napomáhají k bezproblémovému a efektivnímu chodu finančního trhu, a také instituce státní regulace a dozoru nad finančním trhem. Na finačních trzích působí také řada dalších podnikatelských subjektů, které vykonávají činnosti podobné již zmíněným institucím. Nemusí se však jednat pouze o právnické osoby, ale jsou to také osoby fyzické. Takovýmto nebankovním subjektům aktuálně stačí k podnikání pouze živnostenské oprávnění k volné živnosti a na základě této skutečnosti se tak tímto druhem podnikání může zabývat téměř každý.4 Mezi základní dělení finančních institucí patří dělení na depozitní a nedepozitní. Mezi depozitní finanční instituce řadíme takové, které umožňují svým klientům uložit prostředky na běžné účty, spořící účty, vkladové účty, ale i skrze nákup bankovních dluhopisů. Řadíme sem banky, úvěrová družstva a spořitelny. Tyto instituce jsou licencované a podléhající státním regulacím a dozoru, jelikož jsou oprávněny k příjmaní peněžních prostředků od nepodnikatelských subjektů, zejména domácností. Nedepozitní finanční instituce jsou dalšími zprostředkovateli na peněžních trzích. Název nedepozitní však v současnosti uplně doslovně nereflektuje realitu. Většina z těchto subjektů nabízí produkty podobné vkladům a poskytuje úvěry. Patří sem zejména penzijní fondy, pojišťovny, investiční společnosti, investiční a peněžní fondy, obchodníci s cennými papíry, leasingové a factoringové společnosti, směnárny, záložny atd. Ve vyspělých zemích je tento sektor dokonce

REJNUŠ, O. Peněžní ekonomie - Finanční trhy - 4. aktualizované vydání. Brno: CERM, 2009. s. 1-352. ISBN: 978-80-214-3703-6. 4


17

větší než klasické depozitní subjekty. To je dáno také nízkymi regulacemi a omezeními pro tyto subjekty.5

3.2 Bankovní instituce Mezi bankovní instituce řadíme obchodní banky a banku centrální, která má však v ekonomice svou specifickou roli. Obchodní nebo také komerční banky jsou podnikatelskými subjekty. Cílem bank je tedy dosažení zisku a v dlouhodobém časovém horiznotu maximalizace jejich tržní hodnoty.6 Další cíle se mohou lišit v závislosti na zaměření banky. Jde například o dosažení a udržení stabilní pozice na trhu, minimalizace nákladů, omezení rizik, silnější pozice na trhu a další. Zároveň se však liší od ostatních podnikatelských subjetků na trhu.7 Banky jsou finančními zprostředkovateli. Zabezpečují tok finančních prostředků a alokaci volného kapitálu. Základ jejich činnosti spočívá v příjmání vkladů od ekonomických subjektů a alokace těchto prostředků v podobě bankovních úvěrů. Nákupem vkladů se banky stávají dlužníky a vznikají jim závazky vůči vkladatelům. Prodejem vkladů se banka stává veřitelem a vznikají jí pohledávavky vůči vlastníkům úvěrů. Informace o výši a struktuře majetku banky a o výši a struktuře zdrojů, které slouží k financování tohoto majetku, zachycuje bankovní rozvaha. Bilance je účetně vyrovnaná a celková aktiva se musí rovnat pasivům. Aktiva představují věřitelské postavení banky a představují pohledávky vůči klientům banky. Pasiva staví banku do role dlužníka a představují závazky banky, cizí zdroje a kapitál banky. Velkou část aktivní strany bankovní rozvahy tvoří finanční aktiva. Ty představují bankovní investice, které bance přinášejí výnosy a banka tak tvoří zisk. Mezi finanční aktiva patí zejména bankou poskytnuté úvěry klientům nebo jiným bankám, bankou nakoupené dluhopisy a další. Velkou část pasiv tvoří finanční zdroje, díky kterým banka může pořizovat majetek a investovat. Finanční zdroje se dělí na zdroje cizí a zdroje vlastní. Cizí bankovní zdroje představují prostředky dočasně vypůjčené od klientů - vklady klientů. Vlastní zdroje tvoří vlastní kapitál banky, který je investicí akcionářů banky. 8 V ČR momentální působí 44 obchodních bank. Z toho je 8 bank s rozhodující českou účastí a 36 bank s rozhodující zahraniční účastí. V roce POLOUČEK, S. A KOL. Peníze, banky, finanční trhy, Praha: C. H. Beck, 2009. 440 s. ISBN 978-80-7400-152-9. 6 KAŠPAROVSKÁ, VLASTA. Banky a bankovní obchody. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004, 104 s. ISBN 9788071576525. 7 PETRJÁNOŠOVÁ, B. Bankovnictví. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2004. ISBN 8021035234. 8 KAŠPAROVSKÁ, VLASTA. Banky a bankovní obchody. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004, 104 s. ISBN 9788071576525. 5

18


2011 se bilanční aktiva bankovního sektoru pohybovaly na částce 4 476,5 mld. Kč. V témže roce tuzemské banky poskytly úvěry v celkové výši 2 304,5 mld. Kč, z toho pohledávky za domácnostmi činili částku 1 095,3 mld. Kč s podílem na celkových úvěrech 47,5 %.9 Bankovní sektor má stále na českém finančním trhu zásadní podíl, více než 83 % aktiv.10 3.2.1

Druhy bankovních obchodů

Banky získávají a poskytují prostředky prostřednictvím bankovních obchodů. Častým kritériem pro členění bankovních obchodů je podle bilance aktiv a pasiv banky. Obchody banky proto dělíme na aktivní úvěrové obchody a pasivní bankovní obchody.11 V aktivních úvěrových obchodech banky je uvěrový vztah právně ošetřen úvěrovou smlouvou. Ta je v českém právním řádu upravena obchodním zákoníkem. Úvěrovou smlouvu uzavírá banka jako věřitel s klientem, který je v pozici dlužníka. Banka se úvěrovou smlouvou zavazuje, že poskytne klientovi pěnežní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Mezi vybrané typy úvěrových obchodů patří:  Směnky a směnečné úvěry  Lombardní úvěry  Kontokorentní úvěry  Hypoteční úvěry  Komunální úvěry  Spotřební úvěry11 V pasivních obchodech vystupuje banka v pozici dlužníka. Pasivní obchody představují, jakým způsobem banka zdroje nabyla. Charakter struktury pasiv jednotlivých bank se může lišit. To je dáno podnikatelským zaměřením banky. Mezi vybrané typy bankovních produktů patří vkladové obchody, emisní obchody a půjčky na mezibankovním trhu.

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Tab. č. 1 Počet bank podle vlastnictví [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW: . 10 TOMŠÍK, VLADIMÍR. Dosavadní stav a další perspektivy rozvoje finančního trhu v ČR [online]. 2011 [cit. 2010-4-30]. Dostupný z WWW: <www.clfa.cz/20_vyroci/Presentace_Tomsik.ppt>. 11 KAŠPAROVSKÁ, VLASTA. Banky a bankovní obchody. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004, 104 s. ISBN 9788071576525. 9


19

Vkladové nebo také depozitní obchody zahrnují celou řadu produktů, které se liší výší nebo způsobem konstrukce úrokových sazeb, likviditou vkladu atp. Rozlišujeme několik typů vkladových obchodů. Mezi základní patří vklady na požádání. Do této skupiny patří běžné, kontokorekntní a žirové účty. Tyto účty se vyznačují vysokou likviditou a jejich majitele s nimi mohou disponovat ihned a bez omezení. Pro bankovní klienty slouží především k realizaci platebního styku. Banka naopak profituje z tzv. vkladové sedliny. Dalším typem jsou termínované vklady. U tohoto typu vkladu se klient zříká možnosti s vkladem po určitou dobu disponovat. Dalším typem jsou úsporné vklady. Majitelé vkladu mohou s prostředky disponovat pouze po předložení dokladu vystaveného bankou, většinou vkladní knížky. Specifickým bankovním produktem je stavební spoření. To klientovi kromě spoření umožňuje, po splnění určitých podmínek, čerpat úvěr pro potřeby bydlení. V ČR mohou stavební spoření nabízet pouze banky se specialní licencí. Pomocí emisních obchodů si banka obstarává prostředky prostřednictvím peněžního nebo kapitálového trhu. Banka tímto způsobem nabízí investorům na trzích možnost nákupu různých druhů cenných papírů, které emituje. Mezi tyto cenné papíry patří bankovní obligace, hypoteční zástavní listy, pokladniční poukázky a depozitní certifikáty. Nákup úvěrů a sekundárních vkladů od jiných bank spočívá v možnosti banky nakoupit úvěry od centrální banky, od ostatních komerčních bank nebo nakoupit sekundární vklady od ostatních komerčních bank. Tímto způsobem se banka snaží zvýšit své úvěrové zdroje a navýšit tak objem ůvěrů poskytovaných klientům, anebo zabezpečit narušenou likviditu způsobenou např. zvýšeným množstvím výběrů vkladů.12 3.2.2

Regulace a dohled nad obchodními bankami

Obchodní banky mají v ekonomických systémech nezastupitelný význam a jako jediné mohou přijímat vklady od veřejnosti, proto je jejich činnost právně upravena a regulována. Problémy nebo dokonce kolaps bankovního sektoru by sebou nesl vážné ekonomické i sociální dopady. Právě banky jsou náchylné k některým typům finančních problémů a regulace má těmto problémům předcházet. Takovým problémem může být např. problém s likviditou. Bankám vznikají závazky za vklady jejich klientů, které musí být likvidní, a naopak banka poskytuje úvěry, které jsou nelikvidní. Pokud by banka byla dosáhnout rychle potřebnou likviditu, byla by nucena podhodnocovat svá bankovní aktiva. Dohled a regulace nad bankovním sektorem musí také reprezentovat masu bankovních

KAŠPAROVSKÁ, VLASTA. Banky a bankovní obchody. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004, 104 s. ISBN 9788071576525. 12

20


klientů, kteří nemají potřebné možnosti ani znalosti, aby mohli sami ohodnotit rizikovost banky.13 V České republice je orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem Česká národní banka podle Zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Podle toho provádí ČNB dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijními fondy, družstevními záložnami, směnárnami a institucemi v oblasti platebního styku. Cílem dohledu a regulace ČNB je ochrana stability bankovního sektoru, kapitálového trhu, pojišťovnictví a sektoru penzijních fondů. Aby tohoto cíle dosáhla, ČNB dohlíží, systematicky reguluje a sankcionuje nedodržování pravidel.14 Dalším regulačním prvkem je Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. Tato legislativní úprava se týká především regulace vstupu do bankovní sféry a podmínek činnosti obchodních bank. Důvodem je snížení systémového rizika a ochrana klientů obchodních bank důsledkem činností subjektů nekompetentních, či se sklonem k morálnímu hazardu, a minimalizace ztrát z bankovního podníkání a přenosu vzniklých ztrát na vkladatele. Regulace vstupu do odvětví  Žádost o licenci se předkládá České národní bance. O udělení licence rozhoduje Česká národní banka.  Banka může mít pouze formu akciové společnosti. Minimální výše základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady.  Důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost osob navrhovaných na výkonné řídící funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami  Technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky, funkční řídící a kontrolní systém banky  Sídlo budoucí banky musí být na území České republiky  A další.. Regulace činnosti bank  Kapitál banky nesmí klesnout pod minimální výši základního kapitálu  Banka je povinna dodržovat stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu  Banka je povinna řidit bankovní likviditu a informovat ČNB  Banka je povinna poskytovat informace ČNB o řízení a monitorování rizik

CIPRA, TOMÁŠ. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2002, 271 s. ISBN 80-861-1954-8. 14 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Dohled nad finančním trhem [online]. © 2003-2012 [cit. 201204-13]. Dostupné z WWW: . 13


21

 A další...15 Krom toho existují také mezinárodní orgány a doporučení zabývající se bankovní regulací. Například Basilejský výbor pro bankovní dohled (Basle Commitee on Banking Supervision), nebo směrnice EU (European Union’s Directives).16 3.2.2.1 Pojištění vkladů Povinnost pojištění bankovních vkladů vznikla jako důsledek Velké deprese z 30. let 20. století, kdy v USA pád asi 8000 bank připravil domácnosti o úspory a zmrazil úvěrování podniků.17 Pojištění vkladů je v ČR zaručeno skrze Fond pojištění vkladů18, jehož činnost upravuje Zákon o bankách. Fond chrání banky, ale hlavně klienty bank. Bankám slouží jako prevence a snižuje riziko tzv. runů na banky, kdy v případě rozšíření např. nějaké negativní informace o finanční situaci banky, se klienti banky budou snažit okamžitě vybrat své prostředky v bance uložené. Klienty naopak chrání před zrátou jejich úspor v případě, kdyby opravdu došlo ke krachu banky. Pojištění vkladů zajišťuje navrácení 100 % částky neanonymních vkladů fyzickým i právnickým osobám, a to až do výše 100 tisíc euro pro jednoho vkladatele u jedné banky.19 Na navrácení svých peněžních prostředků však nemají právo osoby, které jsou zodpovědny za jednání banky, a kvůli kterým tak došlo k úpadku. Tyto osoby jsou uvedeny v zákoně o bankách. Jsou to například členové statutárního orgánu a vedoucí zaměstnanci banky, členové dozorčí rady banky, osoby mající kontrolu nad bankou, a také osoby blízké těmto osobám a členům těchto orgánů.20

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách [online]. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . 16 CIPRA, TOMÁŠ. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2002, 271 s. ISBN 80-861-1954-8. 17 KOHOUT, PAVEL. Finance po krizi: Evropa na cestě do neznáma. 3. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-4019-5. 18 FOND POJIŠTĚNÍ VKLADŮ [online]. 2010 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . 19 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Pojištění vkladů [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW: . 20 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách [online]. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . 15

22


3.2.2.2 Uveřejňování informací bankami Do kategorie dohledu spadá také povinnost obchodních bank uveřejňovat přesné informace o jejich činnosti. Tuto povinnost v ČR upravuje zákon o bankách. Banka musí uveřejňovat informace o bance samotné, informace o činnostech banky, informace o hospodaření banky a řízení rizik, o členech dozorčí rady, členech představenstva a vedoucích zaměstnancích banky a informace o vztazích s ovládanými osobami a s ovládajícími osobami. Cílem uveřejňování těchto informací je snížit asymetrii informací bankovních věřitelů a zvýšit důvěru v bankovní sektor. Zastáncem uveřejňování dostatečných informací a transparentnosti je také Basilejský výbor pro bankovní dohled. Banky tyto informace musí uveřejňovat v čtvrtletní periodicitě.21 3.2.2.3 Kapitálová přiměřenost „Kapitálová přiměřenost je založena na snaze pokrýt všechny budoucí ztráty banky nebo investiční firmy, které jsou spojené s dnešními riziky, kapitálem akcionářů (tj. vnitřními zdroji příslušné akciové společnosti)“22 „Kapitálová přiměřenost představuje minimální výši kapitálu, kterou musí banka vzhledem k objemu a rizikovosti svých obchodů udržovat, a názorně ilustruje, jakou část kapitálu vložili do banky sami její vlastníci, aby byla finančně silná, důvěryhodná a stabilní. S vyšší kapitálovou přiměřeností je finanční stabilita banky vyšší a zvyšuje se pravděpodobnost, že banka bude schopná dostát svým závazkům.“23 Tímto se regulátor snaží dosáhnout, aby se případná ztráta banky dotkla především akcionářů této banky, a ne jejích klientů. Důležité je taky stanovení správné výše těchto kapitálových požadavků. Nízké požadavky nebudou nutit akcionáře k bezrizikovému chodu banky, protože v případě krachu by ztratili jen málo. Příliš velké kapitálové požadavky zase snižují výnosnost z jednotky kapitálů. Většina bank však kapitálovou přiměřenost velmi respektuje a kapitálové požadavky splňují s přehledem často velmi vysoko nad předepsanou minimální výši.24 Finanční regulace a kapitálová přiměřenost není výstřelkem posledních let, ale vývoj probíhá už od roku 1988, kdy byla guvernéry centrálních bank zemí G10 podepsána první mezinárodní úmluva o regulaci finančních rizik, tzv. basilejská kapitálová dohoda (Basle Capital Accord) nebo také zkráceně Basle I. POLOUČEK, S. A KOL. Peníze, banky, finanční trhy, Praha: C. H. Beck, 2009. 440 s. ISBN 978-80-7400-152-9. 22 CIPRA, TOMÁŠ. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2002, 271 s. ISBN 80-861-1954-8. 23 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Jak jsou na tom banky? - otázky a odpovědi [online]. © 20032012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW: . 24 CIPRA, TOMÁŠ. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2002, 271 s. ISBN 80-861-1954-8. 21


23

Ta jako první určila minimální míru kapitálové přiměřenosti na 8 %. Dohoda byla sice podepsána pouze zeměmi G-10, ale implementována byla ve více než 100 zemích. Basilejský výbor podává ještě několik návrhů a aktualizací týkajících se kapitálové přiměrenosti. V roce 2002 potom vstupuje v platnost nova basilejská kapitálová dohoda označovaná jako Basle II.25 A v roce 2010 pak v reakci na hospodařskou recesi vznikají požadavky nové regulace Basel III. 26 3.2.2.4 Basel I Basilejskou kapitálovou dohodu Basel I vydává Basilejský výbor pro bankovní dohled. Dohoda stanovuje minimální hodnotu kapitálové přiměřenosti na 8 %, a tu musejí banky udržovat. Kapitálová přiměřenost se určí podle vzorce:

 Kp je kapitálová přiměřenost  Kapitál je přesně vymezený kapitál stanovený pro účely výpočtu kapitálové přiměřenosti a je tvořen třemi složkami Tier 1, Tier 2 a Tier 3.  Kapitálový požadavek A představuje kapitálový požadavek k úvěrovému riziku bankovního portfolia, kam řadíme finanční a komoditní nástroje, které chce banka držet až do splatnosti. Jde například o vklady a poskytnuté úvěry a půjčky.  Kapitálový požadavek B je roven součtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku obchodního portfolia, riziku angažovanosti obchodního portfolia, obecnému úrokovému riziku, obecnému akciovému riziku, měnovému a komoditnímu riziku.27 3.2.2.5 Basel II I přes nové dodatky a aktualizace dohody Basel I se regulace ukázala jako nedostatečná. Proto byl vytvořen nový rámec A revised Framework on International Convergence of Capital Measurement and Capital Standars, zkráceně známý jako Basel II. Basel II je postaven na třech piliřích. První pilíř se týká kapitálové přiměřenosti a stanovení kapitálových požadavků a také nových možností

CIPRA, TOMÁŠ. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2002, 271 s. ISBN 80-861-1954-8. 26 BANK FOR INTERNATIONAL SETTLEMENT. History of the Basel Committee and its Membership [online]. 2009 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . 27 KAŠPAROVSKÁ, VLASTA. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, xix, 339 s. ISBN 80-717-9381-7. 25

24


a metod stanovení těchto požadavků. Zahrnuje také požadavky pro další typy rizik, např. operační.28 Druhý pilíř klade důraz na vnitřní disciplínu k správnému ohodnocení rizik a určení kapitálových požadavků. Třetí pilíř se týká tržní disciplíny a poskytování informací veřejnosti.29 3.2.2.6 Basel III Ukazatel kapitálové přiměrnosti se ukázal jako nedostatečný. Bankám se dařilo držet úroveň kapitálu nižší, než bylo skutečné riziko tak, že vysoce riziková aktiva vyváděly ze svých bilancí a tím obcházeli stanovená pravidla. Jako další problém se ukázalo, že banky i přes své finanční potíže, vyplácely nemalé odměny svým manažerům a dividendy akcionářům. Mezi hlavní opatření Basel III patří:  Vyšší kvalita kapitálu, zejména vlastního, který je schopen absorbovat riziko (Tier 1, Tier 2)  Minimální standardy pro řízení likvidity – v krátkodobém horizontu musí být podíl vysoce kvalitních likvidních aktiv a čistého odlivu hotovosti během 30 dní větší než 1  Vytváření proticyklických polštářů – vytváření rezerv v dobrých časech  Vytváření bezpečnostního polštáře  Omezení pákového poměru  Zpřísnění principu odměňování manažerů banky30 Banky se tak těmto přísnějším požadavkům budou muset uzpůsobit. České banky by s adaptací na novou regulaci neměly mít probém. Ty totiž požadavek kapitálové přiměřenosti s přehledem splňují už několik let. Od roku 2008 drží české banky kapitálovou přiměřenost nad 12% a v posledních 2 letech dosahuje dokonce víc než 15 %.31 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Implementace Pilíře I v bankách [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW: 29 CANADA BANKING, INVESTING, AND INSURANCE – RBC. Basel II Disclosures [online]. © 1995-2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . 30 LAUŠMANOVÁ, MONIKA. Basel III: Požadavky nové regulace a její dopad na bankovní sektor. 08. 12. 2010 [cit 30.4.2012] Dostupné z WWW: . 31 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Tab. č. 6 Vybrané ukazatele podle skupin bank [online]. © 20032012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW: . 28


25

Nová regulace přináší nové požadavky a nároky na řízení rizik bank. Banky tak budou muset být obezřetnější při poskytovní úvěrů a důslednější v ověřování bonity žadatelů o úvěr. Tím se zpřísní podmínky pro získání úvěru a případní odmítnutí žadatelé tak budou muset hledat alternativní cesty k získání prostředků.

3.3 Nebankovní finanční instituce v ČR Jedná se o nedepozitní finanční instituce. Jsou to pojišťovny, penzijní fondy, investiční společnosti a podílové fondy, obchodníci s cennými papíry, a nebankovní zprostředkovatelé financování aktiv jako je leasing a factoring. Pojišťoven je v české republice 53, z toho 11 s českou rozhodující účastí. Převažují neživostní pojišťovny, kterých je 31. Dále 15 smíšených a 7 životních. Celkové hrubé předepsané pojistné k 31.12.2011 činilo 129,2 mld. Kč. K 31.12.2011 v ČR aktivně vykonávalo činnost 9 penzijních fondů. Objem prostředků účastníků penzijního připojištění činil koncem čtvrtého čtvrtletí roku 2011 celkem 232,1 mld. Kč. Počet účastníků penzijního připojíštění se vyšphal až na 4,5 mil. Na trhu kolektivního investování působilo v ČR k 31.12.2011 celkem 21 investičních společností, 58 investičních fondů pro kvalifikované investory a 152 podílových fondů, jenž obhospodařovaly 110,2 mld. Kč umístěných v domácích otevřených podílových fondech. K 31.12.2011 ČNB evidovala 63 obchodníků s cennými papíry, z toho 26 bank, 32 nebankovních obchodníků s cennými papíry a 5 tuzemských investičních společností obhospodařujících majetek zákazníků na základě smlouvy (ISAM). Subjekty s licencí obchodníka s cennými papíry evidovaly 886,1 tisíc zákazníků. Obchodníci s cennými papíry obhospodařovávali prostředky ve výši 578,9 mld. Kč a hodnota majetku jejich zákazníků činila 2 832,4 mld. Kč.32 Česká leasingová a finanční asociace ČLFA sdružuje 5 firem nabízejích factoring. Factoringem bylo v roce 2011 poskytnuté financování ve výši 128,2 mld. Kč. ČLFA sdružuje také většinu leasingových firem působících na českém trhu, které financovaly stroje, zařízení a dopravní postředky v souhrnu pořizovacích cen 46,4 mld. Kč.33 Všechny výše zmíněné instituce, kromě leasingu a factoringu, podléhají dohledu a regulaci České národní banky. Ta mimo jiné reguluje vstup do

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Základní ukazatele o sektorech finančního trhu [online]. © 20032012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW: . 33 ČLFA - ČESKÁ LEASINGOVÁ A FINANČNÍ ASOCIACE [online]. © 2003-09 [cit. 2012-0430]. Dostupné z WWW: . 32

26


jednotlivých odvětví, uděluje licence a povolení. Tyto instituce podléhají také povinnému uveřejňování informací.34 Leasing je řazen mezi volné živnosti. Poskytovat leasing tak může jak obchodní společnost, tak fyzická osoba, které splní základní podmínky pro soukromé podnikání a není tak potřeba získání žádné zvláštní licence. Nad tímto odvětním není žádný bankovní dohled ani dozor jiného státního orgánu. Musí se však řídit jako jiné obchodní společnosti a jiní podnikatelé, obchodním zákoníkem, zákonem na ochranu hospodářské soutěže, zákonem na ochranu spotřebitele, zákonem proti praní špinavých peněz, zákonem o konkursu a vyrovnání, předpisy na ochranu životního prostředí, daňovými a účetními předpisy apod.35 3.3.1

Shadow banking

V českém jazyce neexistuje přesný překlad pojmu shadow banking. Setkat se můžeme s pojmy jako šedé nebo stínové bankovnictví, pseudo-bankovnictví nebo paralelní bankovnictví. Ačkoliv je termín běžně používán v médiích i politických diskuzích, stále neexistuje jeho jasná dohodnutá definice. To je způsobeno krátkou existencí dané problematiky, a také tím, že bankovní sektor je strukturován a regulován odlišně v každém státě. Vznik pojmu odráží uvědomění si rostoucího významu subjektů a aktivit strukturovaných mimo běžný bankovní systém, avšak provádějících aktivity, které jsou běžně funkcí bank, zejména poskytování úvěrů. Vykonáváním podobných činností jako banky se tak stávají jejich konkurenty. Zárověn však nepodléhají přísným omezením a regulacím jako běžný bankovní sektor. Jedná se tedy o zprostředkovatele finančních úvěrů mimo bankovní systém.36 Takovéto instituce mají společné znaky. Získávají krátkodobé zdroje na peněžních trzích a tyto prostředky investují do dlouhodobých finančních aktiv. Tato činnost je podstatou fungování bank, a krátkodobé zdroje, na kterých shadow banking stojí, jsou funkčním ekvivalentem bankovních vkladů. Můžeme sem řadit tyto subjekty a činnosti:  Speciální účelové firmy (SPE), které transformují splatnost a likviditu, jde například o sekuritizované produkty jako např. aktivy kryté cenné papíry

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Postavení dohledu [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW: . 35 ČLFA - ČESKÁ LEASINGOVÁ A FINANČNÍ ASOCIACE. Úprava leasingu v právu ČR. [online]. © 2003-09 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . 36 FINANCIAL STABILITY BOARD. Shadow Banking: Scoping the Issues. 12. 4. 2011 [cit 30.4.2012] Dostupné z WWW: . 34


27

(ABCP), dále strukturované investiční společnosti (SIV) a další speciální účelové firmy (SPV)  Fondy peněžního trhu a další typy investičních fondů a produktů, které mají podobné vlastnosti jako bankovní vklady  Investiční fondy, poskytující úvěry nebo využívající pákového efektu, např. hedgeové fondy  Finanční společnosti, které poskytují úvěr a transformují splatnost nebo likviditu a nejsou regulovány jako banky  Pojišťovny a zajišťovny, které poskytují úvěry nebo nabízejí záruky za úvěr  Sekuritizace  Půjčování cenných papírů a repo obchody37 Samotný pojem Shadow banking nebo Shadow banking system se začal používat všeobecně na počátku poslední globální finanční krize z roku 2008. V jejím centru stály finanční služby, mezi nimi také finanční služby poskytnuté právě sektorem stínového bankovnictví. Krize odhalila nedostatky co se týče regulace a dohledu nad tímto sektorem, a také problémy netrasparentních trhů a složitých finančních produktů.39 Zprostředkování úvěrových služeb jinými cestami než skrze banky sebou nese jisté výhody. Subjekty stínového bankovnictví mohou poskytovat domácnostem a firmám alternativní možnost k získání peněžních prostředků pro svoje potřeby. Investorům naopak poskytují alternativu k bankovním vkladům a možnost diverzifikace rizika mimo bankovní systém. Stínové bankovnictví nabízí zpravidla větší specializaci.38 Krize však v mnoha ohledech ukázala, že stínové bankovnictví je vzájemně propojeno s běžným bankovním systémem a proto může být zdrojem systémového rizka a mít tak dopad na globální finanční stabilitu.39 Jedním z rizik jsou tzv. runy. Stínové bankovnictví je financováno krátkodobými zdroji, které mohou být podobně jako bankovní vklady, náchýlné k riziku hromadného výběru ze strany klientů. Problémem je, že zde neplatí žádná pravidla a omezení, kterými se ale banky řídit musí. Rizikem je i regulatorní arbitráž. Dochází k situacím, kdy banky a další finanční zprostředkovatelé napodobují subjekty stínového bankovnictví, nebo EUROPEAN COMMISSION. Green Paper: Shadow Banking. 19. 3. 2012 [cit 30.4.2012] Dostupné z WWW: . 38 EUROPEAN COMMISSION. Green Paper: Shadow Banking. 19. 3. 2012 [cit 30.4.2012] Dostupné z WWW: . 39 FINANCIAL STABILITY BOARD. Shadow Banking: Scoping the Issues. 12. 4. 2011 [cit 30.4.2012] Dostupné z WWW: . 37

28


vyvádí některé operace do těchto subjektů, aby tak unikly regulaci a dohledu. Takovéto vyvádění rizik mimo bankovní dohled sehrálo významnou roli ve vzniku globální finanční krize 2008. Dalším problémem je vytváření obrovského, avšak skrytého pákového efektu, který se může stát zdrojem systémového rizika. Absence jakékoliv záchranné sítě může způsobit, že neřízený úpadek stínového bankovnictví bude mít velký dopad na bankovní sektor zejména kvůli vzájemné propojenosti obou sektorů. Banky by přišly o úvěry, které poskytly subjektům stínového bankovnictví. Došlo by také k masivnímu prodeji aktiv, které by se odrazilo na cenách finančních aktiv i nemovitostí.40 Mezinárodní reakcí na tuto problematiku bylo vytvoření tzv. Task Force Radou pro finanční stabilitu na žádost skupiny G20. Mezi hlavními cíli Task Force bylo definovat, co se skrývá pod pojmem stínový bankovní systém, a objasnit jeho roli ve finačním systému a rizika s ním spojená, stanovit postupy pro efektivní sledování a dohled nad stínovým bankovním systémem a připravit další regulační opatření k řešení systémového rizika a regulační arbitráži, kterou stínové bankovnictví naskýtá. Task Force definovala stínový bankovní systém jako „systém zprostředkování úvěrů, který zahrnuje subjekty a činnosti mimo standardní bankovní systém“. Takovéto subjekty samy poskytují úvěry nebo je zprostředkovají skrze řetězec institucí, které transformují splatnost nebo likviditu a vytvářejí tak finanční páku podobně jako banky.40 Task Force také provedla pokus o zmapování sektoru stínového bankovnictví v létě 2011. Agregací dat toků finančních prostředků ze 6 jurisdikcí (Austrálie, Kanada, Korea, UK a USA) a veřejně dostupných dat o eurozóně z ECB zjistila, že aktiva stínového bankovního sektoru rapidně vzrostla těsně před krizí z 27 bilionů dolarů v roce 2002 na 60 bilionů dolarů v roce 2007. Rapidní růst podílu stínového bankovnictví na celkovém počtu poskytnutých úvěrů se shodoval s prudkým růstem bankovních aktiv. V souhrnu se zdá, že stínové bankovnictví představuje 25-30% podíl na celkovém finančním sektoru a má asi poloviční velikost sektoru bankovního. Jsou tu ale značné rozdíly mezi jednotlivými jurisdikcemi. Největší sektor stínového bankovnictví mají USA. Ten v roce 2007 dosahoval velikosti 25 bilionů dolarů a 24 bilionů v roce 2010.40 3.3.1.1 Speciální účelové firmy Ve světe bývají označovány jako Special Purpose Entities nebo zkratkou SPE. V evropských zemí se můžeme setkat s označením SPV, Special Purpose Vehicles. Jsou zakládány s nějakým specifickým účelem. SPE jsou zpravidla společnosti s ručením omezeným a jde o faktoringové společnosti, leasingové FINANCIAL STABILITY BOARD. Shadow Banking: Strengthening Oversight and Regulation. 27. 10. 2012 [cit 30.4.2012] Dostupné z WWW: . 40


29

společnosti nebo společnosti určené k emisi cenných papírů. Mezi instituce zakládající SPE patří zejména velké banky, finanční instituce, investiční banky nebo pojištovny.41 Právní vztah mezi zakládající společností a SPE je odlišný od vztahu mezi mateřskou a dceřinou společností. Negativní výsledky hospodaření nemají vliv na hospodaření zakládající společnosti a naopak. Pokud by SPE zbankrotovala, zakládající společnosti by se to nijak nedotklo. Banky tímto způsobem mohou vyvést svá riziková aktiva mimo bilanci banky a snížit tak požadavky na kapitál, který by k těmto aktivům musely držet. Finanční instituce převede aktiva na SPE, které emituje cenné papíry zajištěné právě těmito převzatými aktivy. Tento proces se nazývá sekuritizace. Nejčastěji se jedná o sekuritizaci úvěrových aktiv jako jsou např. hypotéční úvěry nebo úvěry z kreditních karet. Banky tak přenášely nekvalitní úvěry, poskytnuté např. nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva. SPE z nich vytvořily atraktivní investiční instrumenty, které jsou pro investory neprůhledné a nejsou schopni určit jejich rizikovost. Na atraktivitě jim také přidávaly často nadhodnocené ratingové stupně.42 3.3.1.2 Strukturované investiční společnosti Název struktorované investiční společnosti je odvozen od anlického Structured Investment Vehicles (SIV). Jedná se o mimobilanční společnosti, zakládané zejména bankami, za účelem sekuritizace. SIV nakupuje úvěry a kryje je emisí krátkodobých cenných papírů. Úroky z úvěrů přinášejí, za optimální podmínek, vyšší úrokové sazby než nabízí pěněžní trh. Bankovní regulace nařizuje bankám udržovat poměr kapitálu a rizikových aktiv na určité úrovni. To se však netýká SIV. Banky tedy vyvedly riziková aktiva mimo své rozvahy a zaměřily se hlavně na sjednávání úvěrů, ze kterých si účtovaly poplatky. Financování úvěrů a krytí rizik se převedlo na SIV. Banky, které zakládaly SIV, musely nalákat investory. Proto slíbily zajištění takovýchto investičních nástrojů vlastní likviditou a garantovaly jejich hodnotu i úrokové sazby. Když pak vypukla finanční krize, mnohé banky byly donuceny dostát závazkům za své SIV. Problémem byla ztráta důvěry věřitelů. Ti najednou požadavali splacení svých krátkodobých pohledávek, ale SIV je nemohli splatit, protože byly kryty dlouhodobými úvěry.43

BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Report on Special Purpose Entities. 2012 [cit 30.4.2012] Dostupné z WWW: . 42 FINANCE.CZ - DANĚ, BANKY, KALKULAČKY, SPOŘENÍ, KURZY MĚN. Special Purpose Entities a jejich podíl na vzniku současné krize [online]. 2009 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . 43 ROUBINI, NOURIEL A STEPHEN MIHM. Krizová ekonomie: budoucnost finančnictví v kostce. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 295 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4102-4. 41

30


SIV založila finanční korporace Citigroup už v roce 1988. Ta byla v prosinci roku 2007 donucena vyplatit závazky za 7 svých SIV v hodnotě 58 miliard dolarů.44 3.3.2

Regulace a dohled nad stínovým bankovnictvím

Regulace a dohled v oblasti stínového bankovnictví je téma velmi složité. Nelehká je samotná indentifikace a zmapování příslušných subjektů a činností. Sektor se navíc neustále vyvíjí. Svědčí o tom jak zprávy Rady pro finanční stabilitu, tak i Zelená kniha ke stínovému bankovnictví vydaná Evropskou komisí. Zelená kniha problematiku regulace popisuje a prosí veřejnost o přípomínky a návrhy, které Komise vyhodnotí a zváží, zda je nutné zavést přísnější dohled nad nebankovními institucemi. Podíváme-li se na samotné poskytování půjček, zjistíme, že to v české republice není regulované vůbec. Stačí k tomu pouze živnostenský list na volnou živnost. Půjčky tak může nabízet téměř každá fyzická osoba. Takové osoby potom spadají pod dohled České obchodní inspekce. Omezení zde neplatí ani co se týče úroků, pokud nepřesáhnou za hranice lichvy.45 ČNB v tomto případě nesleduje podmínky za jakých jsou půjčky poskytnuty, pouze eviduje objemy půjček a může tak sledovat vývoj zadluženosti u nebankovního sektoru.46 Pokud se podíváme na ostatní nebankovní finanční subjekty, jako speciální účelové firmy, investiční fondy nebo obchodníky s cennými papíry, zjistíme, že se jedná o právnické osoby, nejčastěji akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Ty podléhají určitým pravidlům a dohledu, avšak nevztahují se na ně tak přísná regulatorní omezení jako na bankovní sektor. Je zde úplná absence povinnosti pojištění vkladů. Ani v případě ztráty likvidity si, narozdíl od bank, nemohou dočasně vypůjčit od centrální banky.47 Avšak EU v posledních letech provedla některá regulatorní opatření.

BLOOMBERG - BUSINESS, FINANCIAL & ECONOMIC NEWS, STOCK QUOTE. Citi Agrees to Acquire SIV Assets for $17.4 Billion [online]. 2008 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . 45 ZPRAVODAJSTVÍ (ČESKÝ ROZHLAS). Nebankovní půjčky dostaly do problémů již řadu Čechů [online]. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . 46 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Nebankovní úvěry a související problémy [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . 47 ADRIAN, T. -- ASHCRAFT, A. -- POSZAR, Z. Shadow Banking [online]. 2010 [cit. 2012-0430]. Dostupné z WWW: . 44


31

Zelená kniha Evropské komise48 popisuje nepřímou regulaci stínového bankovnictví skrze regulaci bankovního sektoru a pojišťovnictví, rozšíření stávající regulace a novou regulaci, cílenou přímo na subjekty stínového bankovnictví. Cílem nepřímé regulace je odradit banky od obcházení stavajících kapitálových požadavků a dalších právních předpisů. Jedná se například o revize směrnic o kapitálových požadavcích pro banky v EU z roku 2009 a z roku 2010, označované také jako CRD II49 a CRD III50. Ty ukladají bankám další povinnost ohledně zvěřejňování údajů. Banky také musí držet větší objem kapitálu na krytí rizik při investování do složitých resekuritizací. Komise také schválila změnu Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Jejím cílem je zlepšení uvěřejňování údajů v souvislosti s převody finančních aktiv. Přímá regulace cílí přímo na subjekty a činnosti sektoru stínového bankovnictví. Správci aktiv investičních fondů mají povinnost sledovat rizika likvidity a řídit se systémem řízení likvidity. Pro příslušné orgány bude také snažší sledovat repo obchody a půjčování cenných papírů, a to díky novým metodám výpočtu pákového efektu a požadavkům na uveřejňování údajů. Komise také navrhla zpřísnění postupu při udělování ratingů ratingovými agenturami. Ty v zprostředkovávání úvěrů hrají významnou roli, protože hodnotní produkty a subjekty svými ratingy.51 Regulace sektoru stínového bankovnictví je pouze v začátcích a bude se nadále vyvíjet. Vidíme však, že problematika je to aktuální a zabývají se jí vysoké světové instituce.

EUROPEAN COMMISSION. Green Paper: Shadow Banking. 19. 3. 2012 [cit 30.4.2012] Dostupné z WWW: . 49 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 97–119). 50 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad zásadami odměňování, Úř. věst. L 329, 14.12.2010, s. 3–35. 51 EUROPEAN COMMISSION. Green Paper: Shadow Banking. 19. 3. 2012 [cit 30.4.2012] Dostupné z WWW: . 48

32

Vlastní práce

4 Vlastní práce 4.1 Vývoj stínového bankovnictví ve světě Jak bylo zmíněno v literární rešerši, tzv. Task Force ustanovená Radou pro finanční stabilitu se pokusila o zmapování a odhad velikosti sektoru stínového bankovnictví pro několik jurisdikcí. Task Force toto zmapování prováděla pomocí dat z toků finanční prostředků v jednotlivých jurisdikcích. V následující části je podobnou metodikou proveden odhad velikosti významnosti nebankovních zprostředkovatelů úvěrů v rámci celého finančního sektoru pro oblast eurozóny, USA a ČR. V USA je sektor stínového bankovnictví největší na světě a je často dáván do souvislostí s hlavními příčinami vzniku finanční krize, která se následně dostala i do Evropy. Proto je dobré nahlédnout i na vývoj v zemích, které přijaly euro, a porovnat, zda zde neprobíhá podobný trend. Data jsou použita z národních účtů ze statistik OECD, případně ECB, která používá stejnou metodiku. V následujích grafech je znázorněn podíl aktiv měnových finančních institucí, ostatních finančních zprostředkovatelů a pojišťoven a penzijních fondů na celkových aktivech finančního sektoru. Měnové finanční instituce zahrnují centrální banku, banky, fondy peněžního trhu a spořitelní a úvěrová družstva.52 Ostatní finanční zprostředkovatelé zahrnují fondy kolektivního investování a zprostředkovatele financování aktiv, tj. společnosti finačního leasingu, společnosti ostatního úvěrování a faktoringové a forfaitingové společnosti.53 V grafu č.1 je znázorněn podíl jednotlivých segmentů na celkových aktivech finančního sektoru pro USA.

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Seznam měnových finančních institucí [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . 53 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Seznam zprostředkovatelů financování aktiv [online]. © 20032012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . 52

Vlastní práce

33

1.6.2011

1.11.2010

1.4.2010

1.9.2009

1.2.2009

1.7.2008

1.12.2007

1.5.2007

1.10.2006

1.3.2006

1.8.2005

1.1.2005

1.6.2004

1.11.2003

1.4.2003

1.9.2002

1.2.2002

1.7.2001

1.12.2000

1.5.2000

1.10.1999

1.3.1999

50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

Ostatní finanční zprostředkovatelé Měnové finanční instituce Pojišťovny a penzijní fondy Obr. 1

Podíl na celkových aktivech finančního sektoru USA

USA mají jeden z největších sektorů stínového bankovnictví. Odhad Task Force hovoří o aktivech v hodnotě 24 bilionů dolarů v roce 2010. Ve statistikách OECD najdeme pro rok 2010 údaje okolo 27 bilionů dolarů a 28 bilionů pro rok 2011. Rozdíl může být způsoben skutečností, že na finačním trhu USA zaujímají nemalý podíl ještě veřejné finanční instituce. Tyto však OECD ve statistikách nerozlišuje a předpokládám, že jejich hodnota je zobrazena v segmentu ostatních finančních zprostředkovatelů. Důležitým faktem je, že v USA zaujímají ostatní finanční instituce dokonce větší podíl než samotné banky. Z výpočtů vyplývá, že jejich podíl se pohybuje okolo 42 %. Pokud bychom ale odečetli veřejné finanční instituce, podíl se sníží. Zatímco bankovní sektor zaujímá asi 31 %. Podobně jako USA je na tom i Kanada, kde tento podíl převyšuje 30 %. Z evropských států má podobné výsledky například Nizozemí, kde podíl dosahuje až 40 %. Graf č.2 zobrazuje stejná data jako graf č.1. Jedná se však údaje vztahující se k finančnímu sektoru České republiky.

34

Vlastní práce

1.11.2011

1.7.2011

1.3.2011

1.11.2010

1.7.2010

1.3.2010

1.11.2009

1.7.2009

1.3.2009

1.11.2008

1.7.2008

1.3.2008

1.7.2007

1.11.2007

1.3.2007

1.11.2006

1.7.2006

1.3.2006

1.11.2005

1.7.2005

1.3.2005

1.11.2004

1.7.2004

1.3.2004

90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%


Podíl na celkových aktivech finančního sektoru ČR

Časová řada je zobrazena až od roku 2004. Údaje před tímto rokem OECD pro ČR neevidovala. Graf nevykazuje žádný dramatický průběh. Hodnoty jednotlivých podílů jsou téměř konstatní. Měnové finanční instituce zaujímájí 80% podíl. Pojišťovny a penzijní fondy, stejně jako ostatní finanční instituce, mají podíl 10 % na celkových aktivech českého finančního sektoru. Koncem roku 2011 aktiva měnových finančních institucí tvořila více než 5,3 bilionu Kč. Aktiva ostatních finančních institucí dosahují hodnoty 690 mld. Kč stejně jako aktiva penzijních fondů společně s pojišťovnami. Podobné hodnoty podílů jednotlivých segmentů na celkových aktivech finančního trhu jako ČR vykazuje například Německo nebo Francie. V grafu č. 3 je znázorněn podíl jednotlivých segmentů na celkových aktivech finančního sektoru pro oblast eurozóny. Jedná se o agregovaná data 17 států EU, které přijaly euro.

Vlastní práce

35

70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 1.6.2011

1.11.2010

1.4.2010

1.9.2009

1.2.2009

1.7.2008

1.12.2007

1.5.2007

1.10.2006

1.3.2006

1.8.2005

1.1.2005

1.6.2004

1.11.2003

1.4.2003

1.9.2002

1.2.2002

1.7.2001

1.12.2000

1.5.2000

1.10.1999

1.3.1999

0,00%


Podíl na celkových aktivech finančního sektoru eurozóny

Z grafu je patrné, že podíl ostatních finančních institucí na celkových aktivech finančního sektoru eurozóny dosahuje dlouhodobě okolo 25 %. Podíl bankovních aktiv se pohybuje těsně nad hranicí 60 %. Je však nutno zdůraznit, že se jedná o agregovaná data 17 států. V jednotlivých jurisdikcích se hodnoty podílů mohou značně lišit. Nicméně nám graf dokáže poskytnout dobrý obrázek o tom, že v Evropě mají stále výsadní postavení tradiční bankovní instituce. V absolutním vyjádření pro konec roku 2011 dosahují aktiva finančního sektoru hodnoty 56,4 bilionu eur. Z toho měnové finanční instituce 34,3 bilonu eur, ostatní finanční instituce 15,3 bilionu eur a pojišťovny a penzijní fondy 6,7 bilionu eur. Je zřejmé, že stínový bankovní sektor má různou velikost a význam pro jednotlivé státy a oblasti. Jsou zde velké rozdíly mezi finančními sektory států Severní Ameriky a evropskými státy. Do výčtu by se hodilo zahrnout ještě data o finančním sektoru Číny. Tato data však ve statistikách OECD vedena nejsou a otázkou je, nakolik jsou čínskou vládou zveřejňována, a zda-li se vůbec jedná o korektní údaje.

4.2 Vývoj poskytovaných úvěrů v ČR Data o objemech poskytnutých úvěrů jsou děleny na:  Úvěry od bank a družstevních záložen  Úvěry od ostatních finančních zprostředkovatelů Pro zúžení a snadnější interpretaci jsou znázoreněny úvěry poskytnuté domácnostem. Ty jsou dále řazeny podle účelu na úvěry na bydlení, na spotřebu

36

Vlastní práce

a ostatní úvěry. V grafu je zobrazena čtvrtletní časová řada, jež ukazuje vývoj od posledního čtvrtletí roku 2005 až do 4. čtvrtetí roku 2011. 1 400 000,0 1 200 000,0 1 000 000,0 800 000,0

Na spotřebu

600 000,0

Na bydlení

400 000,0

Ostatní Celkem

200 000,0

Obr. 4

1.10.2011

1.5.2011

1.12.2010

1.7.2010

1.2.2010

1.9.2009

1.4.2009

1.11.2008

1.6.2008

1.1.2008

1.8.2007

1.3.2007

1.10.2006

1.5.2006

1.12.2005

-

Objem úvěrů poskytnutých domácnostem v mil. Kč

Počet poskytnutých úvěrů domácnostem v ČR má v posledních letech neustále rostoucí tendenci. Výjímkou jsou úvěry na spotřebu. Zde došlo od konce roku 2008 k poklesu a dochází ke stagnaci. Důvodem je počátek krize v Evropě a následná recese, kdy spotřebitelé utrácejí méně. Dalším důvodem je rostoucí nedůvěra ve vývoj ekonomiky. Na počátku sledovaného období činil počet všech poskytnutých úvěrů domácnostem 523 mld. Kč. Ve 4. čtvrtletí 2011 činil téměř 1 200 mld. Kč. Jedná se o téměr 130% nárůst během šesti let. Průměrný absolutní přírůstek za čtvrtletí přitom činil 28 mld. Kč s průměrným čtvrtletním tempem růstu 3,66 %. Nejvyšší čtvrtletní tempo růstu zanamenávají úvěry na bydlení. Jedná se o 4,56 % s průměrným přírůstkem 21 mld. Kč. Naopak úvěry na spotřebu vykazují čtvrtletní tempo růstu pouze 1,62 % s průměrným přírůstkem 3,4 mld. Kč. Následující tabulka zachycuje podíl bankovních a nebankovních úvěrů poskytnutých domácnostem v letech 2005 až 2011. Tab. 1

Podíl bankovních a nebankovních úvěrů domácnostem v procentech

rok bankovní nebankovní

2005 79,86 20,14

2006 82,45 17,55

2007 82,95 17,05

2008 85,07 14,93

2009 88,69 11,31

2010 93,03 6,97

2011 93,51 6,49

Vlastní práce

37

Podíl nebankovních úvěrů na celkových objemech po finanční krizi roku 2008 značně poklesl. Na počátku expanze úvěrů okolo roku 2005 dosahoval i 20 % celkově poskytnutých úvěrů. V roce 2011 potom nebankovní úvěry činily necelých 6,5 %. Tabulka č.2 zobrazuje velice zajímavý vývoj nebankovního financování spotřebitelů. Tab. 2

Podíl spotřebních bankovních a nebankovních úvěrů v procentech

rok bankovní nebankovní

2005 49,17 50,83

2006 52,32 47,68

2007 51,90 48,10

2008 55,40 44,60

2009 62,95 37,05

2010 75,91 24,09

2011 75,76 24,24

Podíl nebankovních úvěrů na spotřebu se dlouhodobě pohybuje na hodnotě 40 %. Ještě v roce 2005 byl podíl nebankovních spotřebních úvěrů větší než bankovních. V důsledku finanční krize však došlo v posledních letech ke snížení. Nebankovní spotřební úvěry jsou populární zejména pro svou rychlost sjednání, snadnost a dostupnost. Žádost o nebankovní úvěr vyřídíte, narozdíl od bankovního, během několika minut. V bance potom vyřízení podobné žádosti o úvěr může zabrat jeden až tři dny. Jakmile se české domácnosti zpamatují z krizového šoku a znovu se zvýší ochota utrácet, můžeme očekávat opětovný nárůst nebankovních spotřebních úvěrů. Tab. 3

rok Dluh / HDP

Poměr dluhu domácností k HDP v procentech

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 7,39 8,27 9,80 11,58 14,68 17,64 20,37 24,55 27,46 29,75 30,65

Zdroj: vlastní práce na základě údajů ČNB – Zpráva o finanční stabilitě 2009/201054

I z následující tabulky, ukazující poměr zadlužení českých domácností k HDP, je patrný růst zadlužování. V roce 2010 tento poměr dosáhl téměř 31 %. Oproti ostatním zemím EU se však jedná stale o poloviční hodnotu. 4.2.1

Vývoj množství úvěrů poskytovaných nebankovními finačními zprostředkovateli domácnostem

ČNB eviduje zprostředkovatele financování aktiv a vede také jejich statistiku. Spadá sem finanční leasing, spotřebitelský úvěr, splátkový prodej, faktoring a forfaiting. ČNB člení tyto údaje do 3 kategorií:

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Zpráva o finanční stabilitě 2009/2010 [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . 54

38

Vlastní práce

 společnosti finančního leasingu – nebankovní finanční instituce, které se jako svou rozhodující nebo podstatnou činností zabývají poskytováním služby finančního leasingu.  společnosti ostatního úvěrování – nebankovní finanční instituce, které se jako svou rozhodující nebo podstatnou činností zabývají poskytováním úvěrů nebo půjček, včetně spotřebitelských úvěrů, úvěrů z kreditních karet a splátkových prodejů.  faktoringové a forfaitingové společnosti – nebankovní instituce, které se jako svou rozhodující nebo podstatnou činností zabývají průběžným odkupem pohledávek před jejich splatností. Statistika je sestavována v ČNB na základě údajů výkazu OFZ(ČNB)3-04 „Čtvrtletní bilance aktiv a pasiv zprostředkovatele financování aktiv“ s pomocí vlastních dopočtů ČNB využívajících dodatečné roční údaje o celkové bilanční sumě statisticky nevýznamných subjektů.55 V grafu je zobrazena čtvrtletní časová řada zachycující objem úvěrů poskytnutých nebankovními finančními institucemi domácnostem mezi léty 2005 až 2011. Znázorněn je vývoj celkového objemu úvěrů i vývoj jednotlivých segmentů. Data o zprostředkovatelích financování aktiv před rokem 2005 bohužel ČNB neevidovala. Stejně tak nejsou dostupné ani ze statistik OECD.

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Statistika zprostředkovatelů financování aktiv – Metodologický list [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . 55

Vlastní práce

39

180000 160000 140000 120000 100000

Na spotřebu

80000

Na bydlení

60000

Ostatní

40000

CELKEM

20000

1.12.2011

1.8.2011

1.4.2011

1.8.2010

1.12.2010

1.4.2010

1.12.2009

1.8.2009

1.4.2009

1.12.2008

1.8.2008

1.4.2008

1.12.2007

1.8.2007

1.4.2007

1.12.2006

1.8.2006

1.4.2006

1.12.2005

0

Obr. 5 Objem úvěrů poskytnutých nebankovními finančními zprostředkovateli domácnostem v mil. Kč

Od roku 2005 je patrný růst objemu úvěrů až do konce roku 2008. V té době dosáhly objemy úvěrů své maximální hodnoty 154,3 mld. Kč. Tento růst souvisí s celosvětovým trendem růstu objemu úvěrů a ochotou bank a dalších subjektů výhodně půjčovat peníze. Koncem roku 2008 však v Evropě naplno udeřila finanční krize a od roku 2009 sledujeme pokles objemu úvěrů. Pokles je způsoben pokračující ekonomickou recesí, kdy spotřebitelé omezují své výdaje a dochází také k růstu nezaměstnanosti. Největší skok směrem dolů je vidět ve 2. čtvrtletí roku 2010, o 25 mld. Kč. Při bližším prozkoumání zjistíme, že z toho 22 mld. Kč představují půjčky domácnostem na spotřebu od 1 do 5 let a jedná se především o finanční leasing. Objem úvěrů klesá i ve 3. čtvrtletí 2010 a to o 11,5 mld. Kč. Tento pokles zaznámenávají půjčky domácnostem na spotřebu do 1 roku, a od 1 do 5 let. Jde zejména o půjčky poskytnuté společnostmi ostatního úvěrování, které poklesly o téměř 20 mld. Kč, ale byly vykoupeny opětovným nárustem úvěrů finančního leasingu. Toto rapidní snížení můžeme mimo jiné odůvodnit schválením nového zákona o spotřebitelském úvěru, který přináší podrobnější úpravu podmínek pro poskytování spotřebitelských úvěrů, nebo také novelizací zákona o dani z přidané hodnoty zákonem č. 302/2008 Sb., která přinesla zásadní změny ve zdanění leasingu. Množství poskytnutých úvěrů stagnuje okolo 80 mld. Kč od konce roku 2010 až do současnosti. 4.2.2

Vývoj množství úvěrů poskytovaných bankami domácnostem

Graf č.6 zachycuje vývoj objemu úvěrů poskytnutých bankami domácnostem. Jedná se o čtvrtletní časovou řadu od roku 2002 až do konce roku 2011. Graf zachycuje vývoj celkového objemu úvěrů i rozdělení na jednotlivé segmenty.

40

Vlastní práce

1200000,0 1000000,0 800000,0 Na spotřebu

600000,0

Na bydlení 400000,0

Ostatní Celkem

200000,0

Obr. 6

1.7.2011

1.12.2010

1.5.2010

1.10.2009

1.3.2009

1.8.2008

1.1.2008

1.6.2007

1.11.2006

1.4.2006

1.9.2005

1.2.2005

1.7.2004

1.12.2003

1.5.2003

1.10.2002

1.3.2002

0,0

Objem úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v mil. Kč

Objem úvěrů poskytnutých bankami domácnostem má stále rostoucí frekvenci. Na začátku sledovaného období, tedy ve 4. čtvrtletí roku 2005 poskytly banky domácnostem úvěry v celkové částce 434,5 mld. Kč. Ke konci sledovaného období se objem úvěrů vyšplhal až na částku 1 098 mld. Kč, což představuje více než dvojnásobek oproti roku 2005. Do konce roku 2007 sledujeme rostoucí meziroční přírůstky. Ty dosáhly maximálních hodnot na konci 4. čtvrtletí 2007, kdy meziroční přírůstek činil téměř 185 mld. Kč. Ani finanční krize a následná recese nezastavila domácnosti od zadlužování a růstu objemu úvěrů od bankovních institucí. Nicméně od roku 2008 dochází k poklesu tempa růstu.

4.3 Korelační analýza V této části je provedena korelační analýza pro zjištění závislosti mezi nebankovními a bankovními úvěry, a dalšími ekonomickými ukazateli, jako jsou úrokové sazby, HDP a nezaměstnanost. Závislost mezi nebankovními úvěry a bankovními a mezi nebankovními a úrokovými sazbami je zkoumána zejména kvůli stanovené hypotéze. Menší ochota bank půjčovat, zpřísnění podmínek pro získání úvěru nebo zvýšení ceny úvěru promítnuté v úrokových sazbách, se promítne nárůstem úvěrů nebankovních. Korelace nebankovních úvěrů s HDP a nezaměstnaností zjišťuje vztah nebankovních úvěrů k makroekonomické stabilitě. Korelační analýza je provedena pro úvěry domácnostem celkem, ale také pro jednotlivé segmenty – úvěry na spotřebu, bydlení a ostatní. Do korelační analýzy vstupuje 21 vzorků od posledního čtvrtletí roku 2006 až do posledního čtvrtletí roku 2011. ČNB ani OECD neevidovaly údaje o nebankovních finančních institucích před rokem 2005. Z toho důvodu jsou zpracována data pouze od tohoto roku.

Vlastní práce Tab. 4

41

Párové korelační koeficienty pro nebankovní a bankovní úvěry

nebankovni

0,86841

nominální úr. sazba -0,17780

0,35265

-0,47341

p-hodnota

0,0000

0,440677437

0,659581377

0,11688952

0,030181641

-0,06552

-0,09091

0,60248

-0,48113

0,777807587

0,69511221

0,00384798

0,027239884

bankovní

bankovni p-hodnota

x

reálná úr. sazba -0,10212

HDP

nezaměstnanost

Z tabulky nás zajímá závislost mezi nebankovními úvěry a dalšími ekonomickými ukazateli. Vychází nám slabá negativní korelace mezi nebankovními úvěry a oběma úrokovými sazbami. Negativní korelace v tomto případě odpovídá ekonomickým předpokladům. Čím nižší úrokové sazby, tím vyšší poptávka po úvěrech. Na 10% hladině významnosti se ale jedná o závislost nevýznamnou. Pro nezaměstnanost vychází také negativní korelace, kterou tady z ekonomického hlediska očekáváme. Pokud nezaměstnanost klesne, více lidí si bude moci dovolit úvěr. To platí i naopak. Růst úvěrů podporuje ekonomickou aktivitu a investice, které vytvářejí nová pracovní místa a přispívají ke snižování nezaměstnanosti. Jedná se o významnou závislost na 5% hladině významnosti. Pozitivní korelace vychází mezi nebankovními a bankovními úvěry, a mezi nebankovními úvěry a HDP. Pozitivní korelace mezi nebankovními úvěry a HDP je z ekonomického hlediska očekáváná. Pokud vzroste počet úvěrů, lidé nakupují a investují, a to se promítne vzrůstem HDP. Stejně tak růst HDP zapříčiní, že lidé budou více utrácet nebo investovat, což povede k růstu objemu úvěrů. Závislost se však ukázala jako nevýznamná na 10% hladině významnosti. U korelace nebankovních úvěrů a bankovních úvěrů bychom mohli předpokádat negativní korelaci. Pokud banky například zpřísní požadavky na bonitu klienta nebo zvýší úrokové sazby, množství úvěrů od bank poklesne a domácnosti budou hledat alternativní cestu k získání úvěru u nebankovních finančních institucí. Z tabulky ale vidíme, že růst nebankovních úvěrů jde ruku v ruce s růstem úvěrů bankovních. Závislost mezi nebankovními úvěry a bankovními je významná na 5% hladině významnosti. Na nebankovní úvěry podle výsledků působí podobné vlivy jako na bankovní úvěry. Pro úplnost v tabulce uvádím i korelační analýzu bankovních úvěrů s ekonomickými ukazateli. Negativní korelaci pozorujeme mezi bankovními úvěry a oběma sazbami. Nicméně parametry ukazují na nevýznamnost na 10% hladině významnosti. Negativní korelace je také u nezaměstnanosti, což z ekonomického hlediska přepokládáme. Pozitivní korelaci sledujeme u HDP, která taktéž odpovídá ekonomické teorii. Oba ukazetele vykazují významnou závislost na 5% hladině významnosti. Z výsledků korelační analýzy pro celkové nebankovní úvěry domácnostem konstatujeme, že existuje vysoká závislost mezi nebankovními a bankovními úvěry a středně silná závislost mezi nebankovními úvěry a nezaměstnaností.

42

4.3.1

Vlastní práce

Nebankovní úvěry domácnostem na spotřebu

V následující tabulce zkoumáme závislost nebankovních úvěrů domácnostem na spotřebu s bankovními úvěry, příslušnými úrokovými sazbami poskytovanými bankami na spotřební úvěry, a výkonností ekonomiky pomocí HDP a nezaměstnanosti. Tab. 5

Párové korelační koeficienty pro nebankovní a bankovní spotřební úvěry

nebankovni

0,74811

nominální úr. sazba -0,61064

p-hodnota

0,0001

0,0033

0,4167

0,169

0,0475

-0,42001

-0,16028

0,55118

-0,39081

0,058

0,4877

0,0096

0,0798

bankovní

bankovni p-hodnota

x


HDP

nezaměstnanost

0,31166

-0,43711

Opět pozorujeme vysokou pozitivní závislost mezi nebankovními a bankovními úvěry. Nulovou hypotézu o nezávislosti zde na 5% hladině významnosti zamítáme. Zde bychom opět mohli čekat spíše negativní korelaci z důvodů zmíněných výše. Středně silnou závislost pozorujeme u nebankovních úvěrů a nominální úrokové míry. Jedná se o negativní korelaci. Zde bychom mohli očekávat i korelaci pozitivní. Pokud se úrokové sazby poskytované bankami zvýší, zájemci o úvěr budou hledat alternativu u nebankovních finančních institucí. Podle výsledků korelační analýzy mají však změny v úrokových mírách opačný efekt na množství nebankovních úvěrů. Pokles nominální urokové míry se projeví růstem objemu nebankovních úvěrů a naopak. Středně silná závislost vyšla i mezi nebankovními úvěry a nezaměstnaností. Výsledek odpovídá ekonomické teorii ze stejných důvodů, které byly zmíněny u celkových úvěrů. Nízké závislosti pozorujeme u reálné úrokové míry a HDP. Nicméně zde hypotézu o nezávislosti zamítnout nemůžeme. U segmentu bankovních úvěrů vychází středně silné závislosti s nominální úrokovou mírou, HDP i nezaměstnaností. Jde o negativní korelaci mezi bankovními úvěry a úrokovou sazbou a mezi nebankovními úvěry a nezaměstnaností, a o pozitivní korelaci bankovních úvěrů s HDP. Výsledky jsou slučitelné s ekonomickou teorií. Bankovní úvěry na spotřebu, stejně jako nebankovní, vykazují slabou závislost s reálnou úrokovou mírou. V tomto případě hypotézu o nezávislosti nezamítáme. Z výsledků korelační analýzy pro segment spotřebitelských úvěrů konstatujeme středně silné závislosti nebankovních úvěrů s bankovními úvěry, nominální úrokovou sazbou a nezaměstnaností. Z výsledků bychom mohli také usuzovat, že se zájemci o spotřební úvěr orientují podle nomináních úrokových sazeb a nezohledňují vliv inflace.

Vlastní práce

4.3.2

43

Nebankovní úvěry domácnostem na bydlení

V následující tabulce uvádíme do korelační analýzy úvěry nebankovních finančních institucí domácnostem na bydlení s bankovními úvěry na bydlení, nominální úrokovou mírou, kterou poskytují banky domácnostem na stejný typ úvěrů, stejnou úrokovou míru očištěnou o inflaci, a ekonomické ukazatele HDP a nezaměstnanost. Tab. 6

Párové korelační koeficienty pro nebankovní a bankovní úvěry na bydlení

nebankovni

0,97152

nominální úr. sazba 0,04368

0,58129

-0,55751

p-hodnota

0,0000

0,8509

0,3797

0,0057

0,0086

0,01473

-0,10944

0,62972

-0,51001

0,9495

0,6368

0,0022

0,0182

bankovní

bankovni p-hodnota

x


HDP

nezaměstnanost

Výsledkem je velmi vysoká závislost nebankovních a bankovních úvěrů na bydlení. Velmi nízké závislosti pozorujeme u úrokových sazeb. Nicméně nulové hypotézy o nezávislosti ani u jedné nezamítáme. Zde bychom čekali mnohem větší závislosti, a to z toho důvodu, že úvěry na bydlení, jelikož se ve většině případů jedná o velké částky a na delší období, jsou na velikosti úrokových sazeb velmi citlivé. Narozdíl od spotřebních nebankovních úvěrů vykazují nebankovní úvěry na bydlení středně silnou závislost s HDP. Tento výsledek velice dobře odpovídá ekonomické teorii. Výdaje na bydlení se považují za investice. Investice jsou jedním z nejdůležitějších faktorů, které mají vliv na HDP. Středně silná negativní korelace je mezi nebankovními úvěry a nezaměstnaností. Tato korelace je o něco silnější než u spotřebních úvěrů. Bankovní úvěry vykazují velmi podobné výsledky jako nebankovní. Pozitivní korelaci s HDP a negativní korelaci s nezaměstnaností. Úrokové sazby stejně tak vykazují velice nízké závislosti, u nichž hypotézu o nezávislosti nezamítáme. Nízká závislost mezi bankovními úvěry a úrokovými sazbami je výsledek překvapivý, a to hlavně z důvodu citlivosti dlouhodobých úvěrů na úrokových sazbách. Z výsledků korelační analýzy pro úvěry na bydlení konstatujeme silnou pozitivní závislost mezi nebankovními úvěry a bankovními. Dále vyšla středně silná pozitivní korelace mezi nebankovními úvěry a HDP a středně silná negativní korelace mezi nebankovními úvěry a nezaměstnaností. 4.3.3

Nebankovní úvěry domácnostem na ostatní účely

Poslední korelační analýza je provedena mezi nebankovními úvěry na ostatní účely s bankovními, příslušnou nominální úrokovou sazbou od bank, očištěnou reálnou úrokovou sazbou, HDP a nezaměstnaností. Úvěry na ostatní účely jsou zejména půjčky poskytnuté OSVČ pro podnikatelské účely.

44

Vlastní práce

Tab. 7

Párové korelační koeficienty pro nebankovní a bankovní úvěry na ostatní účely

nebankovni

0,52555

nominální úr. sazba 0,40605

0,54512

-0,61177

p-hodnota

0,0144

0,0678

0,5284

0,0106

0,0032

0,55798

-0,27187

0,29875

-0,27856

0,0086

0,2332

0,1883

0,2214

bankovní

bankovni p-hodnota

x

reálná úr. sazba 0,14577

HDP

nezaměstnanost

Vzájemná korelace mezi bankovními a nebankovními úvěry nevykazuje tak velkou závislost jako u předchozích segmentů. Stále ale můžeme hovořit o středně silné závislosti. Jako v předchozích případech se i u segmentu úvěrů na ostatní účely ukazuje střední závislost s HDP a s nezaměstnaností. S nezaměstnaností jde o nesilnější závislost ze všech segmentů. Růst úvěrů, které podporují OSVČ a jejich podnikatelské plány, vede ke snižování nezaměstnanosti. Pokud roste zaměstnanost, roste také počet OSVČ, které mají zájem o takovéto úvěry. Pozorujeme také pozitivní středně silnou korelaci s nominální úrokovou mírou. Vysvětlením může být, že pokud banky zvednou úrokové míry, zvedne se množství poskytnutých úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi. Velice slabá závislost je mezi nebankovními ůvěry a reálnou úrokovou sazbou. Hypotézu o nezávislosti v tomto případě nezamítáme. Bankovní úvěry vykazují středně silnou pozitivní závislost pouze s nominální úrokovou mírou. Nulovou hypotézu o nezávislosti zde na 5% hladině významnosti zamítáme. Tento výsledek neodpovídá ekonomickému předpokladu. S růstem úrokových sazeb, které banky na tyto úvěry poskytují, poroste objem úvěrů. Výsledky korelační analýzy opět ukázaly pozitivní korelaci nebankovních a bankovních úvěrů. Jako v předchozích případech se i u segmentu úvěrů na ostatní účely ukazuje středně silná závislost s HDP a s nezaměstnaností. Pozorujeme zde také středně silnou korelaci nebankovních úvěrů s nominální úrokovou mírou.

Diskuse

45

5 Diskuse V první části vlastní práce byla odhadována velikost sektoru stínového bankovnictví pro USA, EU17 a ČR. Výsledky víceméně odpovídají odhadům mezinárodních regulatorních orgánů. Sektor stínového bankovnictví je největší ve Spojených státech. Zde dosahuje okolo 35% podílu na celkových aktivech finančního sektoru a tento podíl je větší než podíl samotného bankovního sektoru. Důvodem může být nízká míra regulace, finanční negramotnost nebo povaha angloamerického trhu, kde se firmy nespoléhají pouze na banky, ale využívají i zdrojů z kapitálového trhu. Stínové bankovnictví bylo ve Spojených státech jedním z katalyzátorů finanční krize a mnoho bank a dalších institucí se dostalo do problému právě kvůli produktům stínového bankovnictví. Přesvědčili jsme se tedy, že regulatorní „díra“ o velikosti jedné třetiny finančního sektoru je problém opravdu významný. Oblast eurozóny vyšla z testu o něco lépe. Největší podíl na finančním sektoru v Evropě mají stále tradiční banky. Může to být dáno faktem, že evropský finanční sektor je konzervativnější a platí zde striktnější zákony než v prostředí finančního sektoru USA. Nicméně stínový bankovní sektor zde zaujímá nemalý podíl okolo 25 % a zdá se, že tento podíl roste. Důvodem zde mohou být rostoucí požadavky na bankovní regulaci a dohled. Mnoho amerických bank má pobočky právě v Evropě a i zde mohou využívat stínové bankovnictví k obcházení regulí a uniknutí dohledu. Také evropští investoři podporují stínové bankovnictví právě investicemi do jeho produktů. Evropské regulatorní orgány v čele s ECB také nepochybují o významnosti stínového bankovnictví a vyvíjejí snahu o pokrytí tohoto mrtvého úhlu regulace a dohledu. V ČR, podle výsledků, má bankovní sektor neotřešitelné postavení. Bankovní sektor zde zaujímá stabilní 80% podíl na celkovém finančním sektoru. Podíl sektoru stínového bankovnictví se potom pohybuje okolo hodnoty 10 %. Tento podíl se však může stále zvyšovat, stejně jako si čeští občané stále více zvykají žít na dluh a nebojí se čím dál většího zadlužovaní se. Malý, avšak stále významný, podíl stínového bankovnictví může být také způsoben finanční negramotností čechů. Česká populace důvěřuje nejvíce klasickým bankovním produktům a projevují spíše odpor vůči nebankovním půjčkám, které mají v českém prostředí nevalnou pověst a lidé se za ně spíše stydí. Na ČR však také dopadnou nová regulatorní opatření, které buď přímo, nebo nepřímo stínový bankovní sektor ovlivní. Těžko tedy odhadovat jakým směrem se bude vývoj tohoto sektoru ubírat. Druhá část vlastní práce se zabývá vývojem množství úvěrů poskytnutých institucemi stínového bankovnictví domácnostem a jejich závislostí s ekonomickými ukazateli jako jsou množství úvěrů poskytntých bankami, úrokové sazby, HDP a nezaměstnanost. Z vývoje celkového objemu poskytnutých úvěrů pozorujeme neustálý růst. Nicméně pozorujeme také mírné ochabnutí tempa růstu po roce 2009. Při bližším nahlednutí na jednotlivé segmenty sledujeme pokles pouze u úvěrů na spotřebu. Pokles nastává hned na

46

Diskuse

počátku roku 2009 a dá se říct, že se ještě nezastavil. Zdůvodněním může být fakt, že se důsledky finanční krize dostaly i do ČR a v reakci na to došlo k následnému omezování výdajů domácností na spotřebu. Zajímavý náhled na věc přináší také poměr dluhu domácností k HDP. Jeho stále rostoucí hodnota svědčí o ochotě českých domácností zadlužovat se. Můžeme ale říct, že v zadlužení domácností jsme stále „pozadu“. V ostatních zemích EU můžeme hovořit i o více než dvojnásobných hodnotách. V ČR tedy stále může být prostor pro zadlužování a úvěrovou expanzi. To vyplývá i z analýzy zadlužování domácností provedenou Českou spořitelnou.56 Vývoj bankovních úvěrů domácnostem víceméně kopíruje vývoj celkově poskytnutých úvěrů. Růst sledujeme u všech segmentů – úvěrů na bydlení, spotřebu i na ostatní účely. Stejně tak prudký růst do roku 2008 vystřídalo, po propuknutí finanční krize, zmírnění tempa růstu. Korelační analýza zkoumala závislost mezi úvěry poskytnutými stínovým bankovnictvím domácnostem a dalšími ukazateli. Podle výsledků vykazují vysokou závislost nebankovní úvěry s bankovními. Tato vysoká závislost vyšla pro úvěry celkem, ale i při rozdělení na segmenty úvěrů na spotřebu, na bydlení a ostatní. Stínové bankovnictví a jeho úvěrové produkty v ekonomice slouží i jako alternativní cesta k získání úvěru. S poklesem množství bankovních úvěrů by tedy mohlo narůstat množství úvěrů nebankovních. Ve výsledcích by se toto projevilo záporným známénkem u korelačního koeficientu, tedy jako negativní korelace. U úvěrů celkem, ale i jednotlivých segmentů, však vyšla pozitivní korelace. Růst nebankovních úvěrů je tak doprovázen i růstem bankovních úvěrů. Dá se tedy říci, že na množství bankovních i nebankovních úvěrů působí podobné vlivy. Korelace nebankovních úvěrů celkem s nominálními úrokovými sazbami vykazuje velmi malou závislost, navíc statisticky nevýznamnou. V tomto případě bychom předpokládali pozitivní závislost. Čím budou větší úrokové sazby, které nabízejí banky, tím více budou vyhledávány nebankovní úvěry. Malá závislost je způsobena zřejmě tím, že i když úrokové sazby nabízené komerčními bankami rostou, stále jsou ve většině případu nižší než úrokové sazby, které nabízejí nebankovní finanční subjekty. Nejinak je tomu i co se týká reálné úrokové míry. Podobný výsledek vychází i pro závislost nebankovních úvěrů na bydlení s nominální úrokovou sazbou nabízenou bankami na bydlení. Úvěry na bydlení jsou typickým bankovním produktem. Pokud se podíváme na hodnoty poskytnutých úvěrů na bydlení nebankovními institucemi, zjistíme že jde o velmi malé číslo. Také zde bude platit, že pokud úrokové sazby bank porostou, stále budou ve většině případů nižší než úrokové sazby nebankovních subjektů. Na středně vysokou negativní závislost ukazují výsledky mezi nebankovními spotřebními úvěry a nominální úrokovou sazbou, kterou banky na spotřební úvěry poskytují. Pokud úrokové sazby poskytované na spotřební úvěry ČESKÁ SPOŘITELNA. Mohou si české domácnosti dovolit další zadlužování? [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . 56

Diskuse

47

v ekonomice klesají, poroste množství spotřebních úvěrů a to jak bankovních, tak nebankovních. Naopak středně vysoká pozitivní závislost vyšla mezi nominální úrokovou sazbou a nebankovními úvěry na ostatní účely. Toto odpovídá teorii, že pokud bankami nabízená úroková míra poroste, porostou také nebankovní úvěry. OSVČ, ke kterým se ostatní úvěry vztahují, reagují na výši úrokových sazeb a v případě jejich růstu si berou úvěr jinde než u bank. Nutno podotknout, že korelační analýza zahrnovala i zkoumání závislosti bankovních úvěrů se stejnými ukazateli. Bankovní úvěry vykazují velice podobné hodnoty korelace jako nebankovní. Tento výsledek ne úplně koresponduje se stanovenou hypotézou. To může být způsobeno omezeným počtem datových vzorků. Dalším faktorem by zde mohla být role zpoždění, kdy subjekty budou reagovat na pohyby úrokových sazeb se zpožděním. Výpočty mohou být také zkresleny důsledkem finanční krize, kdy se subjekty mohou chovat jinak než za normálních okolností. Korelační analýza neprokázala žádnou významnou závislost mezi nebankovními úvěry a realnými úrokovými sazbami. Výsledek by mohl opět vypovídat o finační negramotností Čechů, kteří se při zvažování úvěru orientují pouze podle nominální úrokové míry a nezohledňují vliv inflace. Velice podobné hodnoty však vyšli i při zkoumání závislosti bankovních úvěrů s reálnými sazbami. Výsledky mohly být opět ovlivněny výše zmíněnými faktory. Korelační analýza neprokázala závislost ani mezi celkovými nebankovními úvěry a HDP. Podíváme-li se ale na jednotlivé segmenty, středně vysoká závislost vyšla u úvěrů na bydlení a ostatních. Spotřební nebankovní úvěry s HDP vyšly jako nezávislé. Ostatní úvěry a úvěry na bydlení podporují investice, které se projeví růstem HDP. Růst HDP pak zase stimuluje k investičním aktivitám, které se projeví větším zájmem o úvěry. Středně vysoká závislost vyšla mezi nebankovními úvěry a nezaměstnaností. Podobná negativní korelace vyšla jak pro úvěry celkem, tak i pro jednotlivé segmenty. Výsledek taktéž koresponduje s ekonomickou teorií. Čím větší nezaměstnanost, tím menší objem poskytnutých úvěrů. Pokud domácnosti nemají jak splácet své závazky, těžko se jim bude dosahovat na úvěr. Zároveň s růstem zaměstnanosti si více lidí bude moci dovolit úvěr a množství úvěrů tak poroste. Nejsilnější závislost vyšla mezi nezaměstnaností a ostatními nebankovními úvěry. Nebankovní úvěry na podnikatelské aktivity OSVČ mají vliv na snižování nezaměstnanosti. Menší nezaměstnanost zase vede ke zvyšování zájmu OSVČ o nebankovní úvěry.

48

Závěr

6 Závěr Cílem práce bylo indentifikovat význam podílu shadow banking v kontextu finačního dohledu a srovnání sektoru shadow banking s tradičním bankovním sektorem. V literárním přehledu byl popsán bankovní sektor a jeho činnost, a nebankovní sektor, jeho činnost a specifika. Stejně tak byla popsána regulace vztahující se k jednotlivým sektorům. Ve vlastní práci byl analyzován vývoj velikosti sektoru shadow banking a vývoj objemu úvěrů poskytnutých tímto sektorem. Velikost sektoru shadow banking byla odhadnuta pomocí hodnot aktiv zjištěných z rozvah národních účtů o finančním sektoru. Velikost sektoru shadow banking byla odhadnuta pro USA, eurozónu a ČR. Na základě tohoto odhadu byly zjištěny značné rozdíly mezi jednotlivými státy. Největší shadow banking sektor mají v USA, kde je dokonce větší než samotný bankovní sektor. Oblast eurozóny je na tom o poznání lépe. Převahu zde stále má tradiční bankovní sektor, který zaujímá asi 60% podíl aktiv celkového finančního sektoru. Shadow banking sektor dosahuje téměř polovičních hodnot. V ČR, stejně jako v eurozóně, mají největší podíl aktiv finančního sektoru tradiční banky, které mají asi 80% podíl. Podíl aktiv sektoru shadow banking se pohybuje na hranici 10 %. Vývoj úvěrů poskynutých sektorem shadow banking byl popsán pouze pro ČR. Zahrnuty byly pouze úvěry poskytnuté domácnostem a ty byly dále rozděleny jako úvěry na spotřebu, bydlení a ostatní. Množství úvěrů poskytnutých tímto sektorem v ČR zaznamenalo od roku 2005 prudký růst. Tento prudký růst trval až do konce roku 2008, kdy dosahoval hodnoty téměř 155 mld. Kč. Od roku 2009 potom došlo k propadu a množství úvěrů kleslo. Tento pokles se zastavil koncem roku 2010 a od té doby množství úvěrů stagnuje okolo hodnoty 78 mld. Kč. K určení závislosti mezi úvěry poskytnutými domácnostem sektorem shadow banking a dalšími ekonomickými ukazateli byla použita korelační analýza. Analýzou byla zjištěna vysoká pozitivní korelace mezi nebankovními úvěry a úvěry bankovními, a to pro celkové úvěry i pro jednotlivé segmenty. Na množství nebankovních úvěrů tedy zřejmě působí podobné vlivy jako na množství úvěrů bankovních. Hypotézu, které předpokládala, že při snižování objemu úvěrů od banky poroste objem úvěrů poskytnutých sektorem shadow banking, tedy zamítáme. Středně vysoká negativní korelace byla zjištěna mezi nebankovními úvěry a nezaměstnaností. Naopak žádná závislost nebyla prokázána pro nebankovní úvěry a reálnou úrokovou míru. Závislost mezi nebankovními úvěry a nominální úrokovou mírou byla zjištěna pouze pro segment úvěrů na spotřebu a ostatních úvěrů. U spotřebních úvěrů se jednalo o negativní korelaci, pro ostatní úvěry vyšla korelace pozitivní. Pozitivní závislost mezi HDP a nebankovními úvěry byla prokázána pro úvěry na bydlení a pro ostatní úvěry. Výsledky korelační analýzy však mohou byt ovlivněny omezeným počtem datových vzorků, případně zkresleny probíhající krizí.

Zdroje

49

7 Zdroje ADRIAN, T. -- ASHCRAFT, A. -- POSZAR, Z. Shadow Banking [online]. 2010 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . BANK FOR INTERNATIONAL SETTLEMENT. History of the Basel Committee and its Membership [online]. 2009 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Report on Special Purpose Entities. 2012 [cit 30.4.2012] Dostupné z WWW: . BLOOMBERG - BUSINESS, FINANCIAL & ECONOMIC NEWS, STOCK QUOTE. Citi Agrees to Acquire SIV Assets for $17.4 Billion [online]. 2008 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . CANADA BANKING, INVESTING, AND INSURANCE – RBC. Basel II Disclosures [online]. © 1995-2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . CIPRA, T. Finanční a pojistné vzorce. Praha: Grada Publishing, a.s. 2006. 376 s. ISBN 80-247-1633-X. CIPRA, TOMAŠ. Finanční ekonometrie. 1. vyd. Praha: Ekopress 2008, 538 s. ISBN 978-80-86929-43-9 CIPRA, TOMÁŠ. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2002, 271 s. ISBN 80-861-1954-8. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Tab. č. 1 Počet bank podle vlastnictví [online]. © 20032012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW: . ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. CELKOVÉ zadlužení domácností [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Dohled nad finančním trhem [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW: . ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Implementace Pilíře I v bankách [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW:

50

Zdroje

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Jak jsou na tom banky? - otázky a odpovědi [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW: . ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Nebankovní úvěry a související problémy [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Pojištění vkladů [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-0413]. Dostupné z WWW: . ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Postavení dohledu [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-0413]. Dostupné z WWW: . ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Seznam měnových finančních institucí [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Seznam zprostředkovatelů financování aktiv [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Statistika zprostředkovatelů financování aktiv – Metodologický list [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Struktura půjček poskytnutých zprostředkovateli financování aktiv rezidentům [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Tab. č. 6 Vybrané ukazatele podle skupin bank [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW: . ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR - stavy obchodů [online]. © 2003-2012 [cit. 201204-30]. Dostupné z WWW: . ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR - stavy obchodů [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-

Zdroje

51

04-30]. Dostupné z WWW: . ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Základní ukazatele o sektorech finančního trhu [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW: . ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Zpráva o finanční stabilitě 2009/2010 [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . ČESKÁ SPOŘITELNA. Mohou si české domácnosti dovolit další zadlužování? [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Míra inflace [Online] 2012 [cit. 2012-04-30] Dostupné z WWW: . ČLFA - ČESKÁ LEASINGOVÁ A FINANČNÍ ASOCIACE [online]. © 2003-09 [cit. 201204-30]. Dostupné z WWW: . ČLFA - ČESKÁ LEASINGOVÁ A FINANČNÍ ASOCIACE. Úprava leasingu v právu ČR. [online]. © 2003-09 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . ECB STATISTICAL DATA WAREHOUSE. Unemployment Balance sheets (financial and non-financial) - Euro area accounts [Online] 2012 [cit. 2012-04-30] Dostupné z WWW: . EUROPEAN COMMISSION. Green Paper: Shadow Banking. 19. 3. 2012 [cit 30.4.2012] Dostupné z WWW: . EUROSTAT. GDP and main components - volumes [Online] 2012 [cit. 2012-0430] Dostupné z WWW: . EUROSTAT. Unemployment rate, quarterly average, by sex and age groups [Online] 2012 [cit. 2012-04-30] Dostupné z WWW: . FINANCE.CZ - DANĚ, BANKY, KALKULAČKY, SPOŘENÍ, KURZY MĚN. Special Purpose Entities a jejich podíl na vzniku současné krize [online]. 2009 [cit. 2012-

52

Zdroje

04-30]. Dostupné z WWW: . FINANCIAL STABILITY BOARD. Shadow Banking: Scoping the Issues. 12. 4. 2011 [cit 30.4.2012] Dostupné z WWW: . FINANCIAL STABILITY BOARD. Shadow Banking: Strengthening Oversight and Regulation. 27. 10. 2012 [cit 30.4.2012] Dostupné z WWW: . FOND POJIŠTĚNÍ VKLADŮ [online]. 2010 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: . HINDLS, R. A KOL. Statistika pro ekonomy. 7. vyd. Praha: Professional publishing, 2006. 415 s. ISBN 80-86946-19-9. KAŠPAROVSKÁ, VLASTA. Banky a bankovní obchody. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004, 104 s. ISBN 9788071576525. KAŠPAROVSKÁ, VLASTA. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, xix, 339 s. ISBN 80-717-9381-7. KOHOUT, PAVEL. Finance po krizi: Evropa na cestě do neznáma. 3. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-4019-5. LAUŠMANOVÁ, MONIKA. Basel III: Požadavky nové regulace a její dopad na bankovní sektor. 08. 12. 2010 [cit 30.4.2012] Dostupné z WWW: . OECD STATISTICS. Non-consolidated financial balance sheets by economic sector [Online] 2012 [cit. 2012-04-30] Dostupné z WWW: . PETRJÁNOŠOVÁ, B. Bankovnictví. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2004. ISBN 8021035234. POLOUČEK, S. A KOL. Peníze, banky, finanční trhy, Praha: C. H. Beck, 2009. 440 s. ISBN 978-80-7400-152-9. REJNUŠ, O. Peněžní ekonomie - Finanční trhy - 4. aktualizované vydání. Brno: CERM, 2009. s. 1-352. ISBN: 978-80-214-3703-6. ROUBINI, NOURIEL A STEPHEN MIHM. Krizová ekonomie: budoucnost finančnictví v kostce. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 295 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4102-4. TOMŠÍK, VLADIMÍR. Dosavadní stav a další perspektivy rozvoje finančního trhu v ČR [online]. 2011 [cit. 2010-4-30]. Dostupný z WWW: <www.clfa.cz/20_vyroci/Presentace_Tomsik.ppt>. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách [online]. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW:

Zdroje

53

. ZPRAVODAJSTVÍ (ČESKÝ ROZHLAS). Nebankovní půjčky dostaly do problémů již řadu Čechů [online]. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z WWW: .

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta. Shadow banking v ČR. Bakalářská práce. Vedoucí práce:

Recommend Documents