Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
ICT plán školy (závěrečná práce)
Vedoucí práce: Mgr. Jitka Kominácká Ph.D.
Mgr. Kateřina Chybová
Brno 2013
Děkuji vedoucí práce za přínosné poznámky a podporu při psaní této práce.
Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu pouţité literatury. V Brně dne 11. září 2013
__________________
Abstract Chybová, K. ICT school plan. The document template for final thesis. Brno: MUAF, 2013. The text describes the recommended content including ICT school plan example ICT plan. Keywords ICT plan, content of ICT plan, example of ICT plan.
Abstrakt Chybová, K. ICT plán. Závěrečná práce. Brno: MZLU v Brně, 2013. V textu je popsán doporučený obsah ICT plánu školy včetně příkladu ICT plánu. Klíčová slova ICT plán, obsah ICT plánu, příklad ICT plánu.
9
Obsah 1
2
Úvod a cíl práce
13
1.1
Úvod ......................................................................................................... 13
1.2
Cíl práce ................................................................................................... 13
Významu ICT ve výukovém procesu
14
2.1
Všeobecný význam -................................................................................. 14
2.2
ICT při výuce ţáků se speciálními potřebami ......................................... 16
3
Význam ICT plánu školy
18
4
Postup při tvorbě ICT plánu a chyby
19
5
4.1
Standard ICT sluţeb ve škole ................................................................... 19
4.2
Obsah ICT plánu školy ............................................................................ 22
4.3
Moţný přístup ke zpracování.................................................................. 24
4.4
Chyby při zpracování ICT plánu ............................................................. 26
ICT plán 2013/2014
27
5.1
Identifikační údaje .................................................................................. 27
5.2
Charakteristika školy .............................................................................. 27
5.3
Vybavení a moţnosti školy...................................................................... 28
5.4
Charakteristika pedagogického sboru .................................................... 29
5.5
Charakteristika ţáků navštěvujících školu ............................................. 29
5.6
Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce ..................................... 29
5.7
Spolupráce s rodiči a jinými subjekty ..................................................... 30
5.8
Stávající stav z hlediska HW a SW vybavení .......................................... 32
5.9
Cílový stav ............................................................................................... 34
6
Závěr
35
7
Literatura
36
A
Hodinová dotace v rámci vzdělávacích programů
38
B
Seznam výukových programů
42
10
C
„Profil Škola21“: difuzní model pro integraci moderních technologií
44
11
Seznam obrázků Obr. 1 Podrobnější popis aktuálního stavu Zdroj: Maca.
24
Obr. 2
Podrobnější popis cílového stavu Zdroj: Maca.
25
Obr. 3
Podrobnější popis procesu Zdroj: Maca.
26
12
Seznam tabulek Tab. 1
Minimální parametry pro připojení k internetu
20
13
1 Úvod a cíl práce 1.1
Úvod
Dnešní společnost je ovlivňována neustále se vyvíjejícími technologiemi. Zvláště děti a mladiství věnují hodně času mobilním telefonům, tabletům, počítačům a sociálním sítím. Školy se snaţí drţet krok s nároky dnešní doby a snaţí se modernizovat vybavení škol. Většina škol má pouze omezené finanční prostředky a proto je nutné nakupovat s rozvahou a systematicky vhledem k dlouhodobým cílům školy. Právě systematický a ekonomický nákup moderních technologií má zajišťovat ICT plán školy.
1.2 Cíl práce Cílem práce je popsat způsob, jakým je třeba přistupovat ke tvorbě ICT plánu školy a jakých chyb se vyvarovat. Navrţený postup bude demonstrován na konkrétním ICT plánu školy.
14
2 Významu ICT ve výukovém procesu 2.1 Všeobecný význam Vlivu moderních technologií na výuku v publikaci Informační a komunikační technologie se věnuje mimo jiné i Bořivoj Brdička (2010) na str. 15 píše: „Místo encyklopedických znalostí se naším hlavním výukovým cílem stávají schopnosti potřebné pro ţivot v novém, všudypřítomnými technologiemi naplněném prostředí. Tou nejdůleţitější je schopnost učit se, tj. dokázat se v exponenciálně narůstajícím mnoţství informací orientovat a zpracovávat je. Technologie se tak stávají jedním ze základních pilířů potřebných kompetencí kaţdého učitele. Potíţ zásadního významu je v tom, ţe v našem případě není cílovým stavem jen prosté vyuţití technologií na podporu stávajících postupů. Právě to se však běţně děje.“ Dále upozorňuje na nevhodné vyuţívání moderních technologií, kdy nedochází k obohacení výuky, ale pouhému nahrazení klasické tabule tabulí interaktivní, otrockému převádění psaných příprav do elektronické podoby apod. Brdička klade velký důraz na to, ţe samotné znalosti nejsou hlavním výukovým cílem, jsou jen prvním krokem na cestě k potřebným kompetencím. „Představa, podle níţ jsou změny výukových postupů související s vyuţitím vzdělávacích technologií jen věcí samotných učitelů či škol, je nesprávná. Zavádění technologií bez komplexní podpory vede k vývoji, jenţ můţeme v současné době pozorovat. Měnící se vlastnosti ţáků nejsou chápány v kontextu a jsou často kritizovány. Naše výsledky v mezinárodních srovnáních se dlouhodobě zhoršují. Školství se dostává do pasivní role, v níţ se jen obtíţně pokouší reagovat na vzniklou společenskou situaci a minimalizovat škody. Typickým příkladem můţe být třeba školní zákaz vyuţívání některých zařízení či sluţeb, které ţáci jinak běţně pouţívají, a to jen proto, ţe nejsme schopni zajistit, aby výuková činnost byla v souladu s výukovými cíli. A podobných příkladů by se dalo najít více. Riziko, ţe školní aktivity budou stále více vzdáleny tomu, co budou ţáci potřebovat pro uplatnění v praxi, je značné. Mnohým se pak můţe jevit čas strávený ve škole jako zbytečný. Má-li být práce s technologiemi nedílnou součástí schopností všech absolventů našich škol, musí být jejich vyuţití přirozeným způsobem integrováno do všech výukových aktivit, kde to má smysl. Je proto logické, ţe právě technologie mají v modelu výukových inovací své nezastupitelné místo.“ Bořivoj Brdička (2010), str. 18. Velmi důleţité je dle Brdičky při komplexním návrhu integrace technologií do výuky vycházet z celkového chodu celé školy. Takový model je však kvůli počtu faktorů majících vliv na výsledek nejsloţitější, zároveň je ovšem nejdůleţitější. Není-li škola na integraci technologií na všech úrovních důkladně připravena, hrozí značné riziko neúspěchu. Brdička upozorňuje na fakt, ţe technologie mohou paradoxně při nevhodné implementaci výukové výsledky celkem snadno
15
také zhoršit. Jako příklad uvádí stále rozšířenější formy vybavování ţáků počítači 1:1 (notebook pro kaţdého ţáka). Bořivoj Brdička (2010) na str. 19 vyvozuje z výše uvedených skutečností tyto závěry: „hlavní výukové cíle se přesunují od znalostí ke schopnosti zpracovávat informace a učit se vzdělávací technologie neslouţí k usnadnění dříve pouţívaných výukových metod, ale vyvolávají potřebu tyto metody měnit rozdíly mezi vyuţíváním technologií ţáky ve výuce a mimo ni vedou k prohlubování rozporů umět integrovat technologie do výuky včetně vhodné modifikace výukových metod musí patřit k základním schopnostem kaţdého učitele vyuţití vzdělávacích technologií by mělo být smysluplným způsobem integrováno do všech výukových aktivit a celého ŠVP – tedy do chodu celé školy způsob integrace vzdělávacích technologií musí být na všech úrovních ověřován realizace transformace školství v souvislosti se zaváděním technologií vyţaduje aktivní spoluúčast všech součástí školského systému.“ Významem ICT se ve svém článku zabývá i Daniela Růţičková (2012): „ICT nelze oddělit od společenského kontextu. Vědomí společenských aspektů (od etických zásad a kriminality, přes on-line bezpečí po bezpečné, zdraví nepoškozující zacházení s ICT) je nedílnou sloţkou ICT gramotnosti a mělo by provázet výuku od první chvíle, kdy se ve škole začnou ICT pouţívat. Jde o dlouhodobý a komplexní proces. Je důleţité nastavit vnitřní školní pravidla pro vyuţívání ICT, příkladně je dodrţovat a jejich dodrţování důsledně vyţadovat. V dnešní době nelze uvaţovat o ICT jen jako o konkrétních nástrojích, je nutné je také vnímat jako fenomén, který zásadně ovlivňuje společnost a staví člověka před nové situace a problémy, na něţ je třeba reagovat. Proto je schopnost rozlišit přínosy a rizika ICT jak v osobní, tak ve společenské rovině jedním ze základních předpokladů pro ţivot v dnešním a budoucím světě. Rozvoj ICT gramotnosti v ţádném případě neznamená pouţívat ICT vţdy, všude, za kaţdou cenu. Znamená ICT pouţívat s pedagogickým záměrem, přiměřeně věku a schopnostem ţáků, napříč školními činnostmi ve stálém kontaktu s mimoškolní realitou všedního dne.“ V publikaci Informační a komunikační technologie se Daniel Tocháček (2010) na str. 21 věnuje výsledkům výzkumu STEPS (Study of the impal of Technologyin Primary Schools): „ ten potvrdil předpoklad existence výrazného vlivu pouţívání ICT při vzdělávání na výuku v ZŠ. Tento vliv byl identifikován jako veskrze pozitivní, a to zejména v těch případech, je-li pouţívání technologií ve výuce součástí promyšlené a pečlivě naplánované strategie. Z výsledků studie vyplývá, ţe koncepční implementace ICT do vzdělávání má za následek zlepšení studijních výsledků ţáků, posun učitelů ve sféře vytváření digitálních kompeten-
16
cí (znalosti a dovednosti z oblasti ICT), zvyšování dostupnosti a míry vyuţívání ICT ve školách a má rovněţ dopad na celkový rozvoj základního školství.“ Tocháček (2010) na str. 23 dále uvádí, ţe z výsledků této studie vyplývá, ţe technologická a síťová podpora výuky v evropských školách má rostoucí tendenci. Vyuţívání ICT v ZŠ se pozitivně odráţí ve výsledcích vzdělávání a evropští učitelé mají k ICT kladný vztah. Důleţité je digitální kompetence pedagogů vhodně systematicky rozvíjet. Implementace ICT do výuky by měla být součástí vzdělávací politiky. Doporučení ohledně dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti ICT se v publikaci Informační a komunikační technologie ve škole věnuje Petr Naske (2010) na str. 33: „učitel a vedení školy potřebují dostatek informací o kvalitě a formě školení škola potřebuje plán akcí DVPP ředitel by měl vytvářet podmínky pro práci ICT metodika jako koordinátora ICT vzdělávání učitelů a podmínky pro předávání zkušeností mezi učiteli samotnými kaţdá škola bez ohledu na finance můţe vyuţít potenciál svého pedagogického sboru, podpořit výměnu zkušeností, případně podpořit průběţné vyhodnocování ICT znalostí učitelů.“
2.2 ICT při výuce žáků se speciálními potřebami Zvláštní význam má vyuţití ICT při výuce ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Důleţitá je především moţnost kompenzace znevýhodnění ţáků, variabilita, aplikace nových výukových metoda a motivační prvek ICT. Výhody ICT ve výuce ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami popisuje Zikl (2011) na str. 9: „Dnešní technologie mohou díky svým moţnostem učiteli výrazně pomáhat při organizaci vzdělávacího procesu, mohou přispět k zefektivnění výuky, k aktivizaci či větší motivaci ţáků a v některých případech mohou učitele i částečně zastoupit. V rukou ţáka i učitele se z ICT stávají nástroje vhodné nejen k experimentování, modelování, studování jevů a souvislostí, zpracování dat, získávání, třídění a výměně informací, ale také umoţňují ţákům pracovat s výukovými programy.“ Jakým způsobem mohou učitelé vyuţívat ICT ve výuce se Zikl (2011) zabývá na str. 9-10: „V přípravě na výuku Jedná se nejen o vytváření příprav v elektronické podobě, ale zejména o skenování či tvorbu výukových materiálů (prezentací, obrázků, videí, animací, interaktivních multimediálních materiálů, testů, pracovních listů, myšlenkových map). Velkou výhodou elektronické tvorby výukových materiálů je snadná archivace a jednoduchá aktualizace. Ve výuce
17
Učitelé mohou vyuţít ICT při prezentaci učiva pro větší názornost, představivost. Dále mohou pouţívat vytvořené elektronické výukové materiály, pracovat s interaktivní tabulí, která při správném pouţití můţe být velmi aktivizujícím prvkem při výuce. ICT umoţňují vyuţívání interaktivních výukových programů, online pracovních materiálů, testů, autotestů, vyhledávání informací apod. K archivaci výsledků výuky Pomocí ICT mohou učitelé snáze archivovat výsledky učení ţáků a dále s nimi pracovat (např. při plánování výuky).“ Podle Zikla (2011) patří mezi hlavní oblasti vyuţití ICT u dětí se speciálními potřebami výuka a stimulace, individualizace, kompenzace, reedukace, diagnostika, standardní vyuţití, tvorba speciálních výukových materiálů a pomůcek, motivace, administrativa. Zikl (2012) poukazuje na potřebu dostatečného hardwarového i softwarového vybavení běţných i speciálních základních škol. ICT lze povaţovat za významný motivační prvek pro školní práci a současně i za prvek, jenţ působí autokorekčně a zvyšuje samostatnost ţáků při plnění dílčích úkolů na počítači. Výběr speciálního softwaru a jeho následné zakomponování do výuky závisí na vyučujícím. Důleţitou vlastností programů pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami je moţnost modifikovat jejich vlastnosti – nastavit stupeň obtíţnosti plněných úkolů, zajistit adekvátní ovládání počítače apod. Pokud výběr speciálního softwaru, jakoţ i jeho adaptace pro vybraného ţáka proběhne optimálně, stává se významným prostředkem podpory edukace ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běţných i speciálních mateřských a základních školách, popř. i následně na školách středních.
18
3 Význam ICT plánu školy Z výše uvedených skutečností vyplývá význam ICT plánu školy. Největším přínosem by měl být systematický a tím pádem i ekonomický nákup hardwarového i softwarového vybavení školy, smysluplné a návazné vzdělávání pedagogů v oblasti informačních technologií a začleňování ICT do výuky. V letech 2005/2006 byl navíc ICT plán nutnou podmínkou poskytnutí a čerpání účelové dotace v rámci realizace Státní informační politiky ve vzdělávání. V metodickém pokynu Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy stanovujícím „Standard ICT sluţeb ve škole“ a náleţitosti dokumentu „ICT plán školy“ – aktualizace Č.j. 30799/2005-551 jsou uvedeny tyto skutečnosti: „ICT plán školy popisuje cíle a postupy k zajištění poţadavků daných „Standardem ICT sluţeb ve škole“ a má zajistit účelné a efektivní pouţití poskytnuté dotace. Měl by vycházet ze školního vzdělávacího programu.“ Mgr. Radek Maca spatřuje hlavní význam ICT plánu v systematickém plánování pořizování a vyuţití ICT ve výuce.
19
4 Postup při tvorbě ICT plánu a chyby V letech 2000 - 2006 byla s podporou státního rozpočtu v ČR realizována Státní informační politika ve vzdělávání, známá jako SIPVZ. Počínaje rokem 2007 byly předem vyčleněné prostředky ze státního rozpočtu na SIPVZ nasměrovány jinam a stát přestal tuto, pro další vývoj klíčovou oblast podporovat (Škola pro 21 století, str. 6). V souvislosti s podmínkami dotace SIPVZ byl vydán Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy stanovující „Standard ICT sluţeb ve škole“ a náleţitosti dokumentu „ICT plán školy“– aktualizace Č.j. 30799/2005551. Podrobnější popis tvorby ICT plánu vycházející z tohoto Metodického pokynu nabízí Mgr. Radek Maca ve své prezentaci ICT plán školy a moţný přístup k jeho zpracování. Oba tyto dokumenty souvisejí s dotací SIPVZ. Vzhledem k tomu, ţe byl tento program ukončen v roce 2007, nebyly ani tyto dokumenty aktualizovány ani nahrazeny jinými novými dokumenty. ICT plán školy nepatří k povinné dokumentaci školy, a proto nejsou nikde přesně stanoveny jeho náleţitosti. V následující kapitole je stručně popsán obsah Metodického pokynu MŠMT.
4.1 Standard ICT služeb ve škole Popisuje standard ICT sluţeb na jednotlivých typech škol, pokud škola splňuje dané ukazatele, lze předpokládat, ţe ve škole jsou zabezpečeny minimální podmínky pro efektivní vyuţití ICT ve výuce. Pro školní rok 2005/2006 byly stanoveny tyto podmínky vybavenosti pro základní školu, gymnázium, konzervatoř a jazykovou školu: Počítačová učebna – 5 pracovních stanic na 100 ţáků, Ostatní učebny – 2 pracovní stanice na 100 ţáků, Pedagogičtí pracovníci – 4 pracovní stanice na 100 ţáků, Celkem 11 pracovních stanic na 100 ţáků školy. Při stanovení počtu pracovních stanic v počítačových učebnách se vycházelo z průměrného týdenního počtu vyučovacích hodin, při nichţ má mít ţák moţnost pracovat na pracovní stanici. Při stanovení ukazatele pro počet pracovních stanic v nepočítačových učebních se vycházelo z podílu učeben vybavených pracovní stanicí připojenou do školní sítě. Za klíčovou oblast je dle uvedeného pokynu povaţován počet pracovních stanic slouţících k přípravě pedagogických pracovníků na výuku a k jejich vzdělávání. Jako ideální poměr byl zvolen 2 pedagogičtí pracovníci na 1 pracovní stanici.
20
Standard se nesnaţí určovat přesnou technickou konfiguraci pracovních stanic. Pouze ji obecně definuje jako koncové počítačové technické zařízení určené pro jednoho uţivatele umoţňující zpracovávat data získaná prostřednictvím vstupního zařízení a výsledky prezentovat na výstupním zařízení. Dalším parametrem je lokální počítačová síť (LAN), která by měla uţivatelům zajišťovat alespoň tyto sluţby: sdílení dat, sdílení prostředků, připojení do internetu, komunikace mezi uţivateli, bezpečnost dat, personifikovaný přístup k datům. O technologii, kterou bude LAN budována, rozhoduje škola, jedinou podmínkou je dostatečně rychlý přenos dat mezi pracovními stanice. V případě, ţe má škola více jak 10 pracovních stanic je doporučována serverová síť. Při pořizování pracovní stanice je dle metodického pokynu nutno zvaţovat tyto náklady: náklady spojené s pořízením, popř. pronájmem pracovní stanice vybavené základním programovým vybavením, odpovídající podíl nákladů spojených s pořízením, popř. pronájmem serverů, pasivních a aktivních prvků školní počítačové sítě, a to včetně příslušného síťového programového vybavení, odpovídající podíl nákladů na pořízení resp. pronájem periferních zařízení, odpovídající podíl materiálových a servisních nákladů spojených s provozem, údrţbou a správou ICT infrastruktury školy. Metodický pokyn stanovuje i minimální parametry pro připojení k internetu viz tabulka č. Tab. 1
Minimální parametry pro připojení k internetu
Sluţba Rychlost Agregace Veřejné IP adresy Neomezený přístup na internet Oddělení VLAN (pedagog, ţák) QoS (vzdálená správa) Filtrace obsahu Antispam Antivir
Hodnota 512/128 a 1024/256 Nejvýše 1:10 ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO
21 Zdroj: Metodický pokyn MŠMT Č.j. 30799/2005-551.
Na ţádost školy musí poskytovatel sluţeb zajistit nebo zrušit blokování provozu na konkrétních portech či rozsahu portů. Další významnou oblastí je prezentační technika, která vhodně doplňuje vybavení učeben a rozšiřuje moţnosti prezentace informačních zdrojů a výukového programového vybavení. Uvaţuje se 1 datový projektor na 100 ţáků školy. Připouští se i jiná digitální prezentační technika (např. dotyková tabule). Samotné technické vybavení bez výukového programového vybavení a informačních zdrojů nepřináší do vyučovacího procesu ţádoucí změny. Pedagogové i ţáci by měli mít neomezený přístup k informačním zdrojům. Pořizované komerční výukové programy jsou vybírány ze zdrojů registrovaných na evaluačním webu. Pedagogičtí pracovníci musí mít takové ICT znalosti a dovednosti, aby mohli vést ţáky k dosaţení stanovených vzdělávacích cílů. Vzdělávání pedagogických pracovníků probíhá ve školících střediscích vybíraných a metodicky vedených MŠMT. ICT vzdělávání pedagogických pracovníků je rozděleno do tří úrovní: Základní uţivatelské znalosti (Z) – tyto ICT kompetence jsou dnes součástí profilu ţáka ZŠ. Vzdělávání poučených uţivatelů (P) – tento stupeň vzdělávání plně rozvíjí ICT kompetence pedagogických pracovníků, vybavuje je potřebnými znalostmi a dovednostmi pro plnohodnotné vyuţití ICT ve vzdělávacím procesu. Specifické vzdělávání (S) – prohlubování ICT znalostí ve specifických oblastech, dle potřeb školy. Kaţdému pedagogickému pracovníku by měla být v rámci DVPP umoţněna alespoň jedna vzdělávací akce typu S kaţdé 3 roky. Vzdělávání ICT koordinátorů (M) – studium by mělo naplnit svým obsahem a vhodným časovým rozvrţením kompetence dané schválenými standardy (kompetence k učení, k řízení, ke správě ICT ve škole). Standard pro ZŠ: Na kaţdých 100 ţáků existuje minimálně 11 pracovních stanic. Při menším celkovém počtu ţáků na daném stupni školy se počet pracovních stanic poměrně sníţí. Škola je připojena do internetu linkou minimálně o propustnosti, tak jak je uvedeno v tabulce výše. Ţáci a pedagogičtí pracovníci mají moţnost v rámci výuky a nutné přípravy na výuku pouţívat některé z běţně pouţívaných kancelářských programových vybavení (textový editor, tabulkový editor, editor prezentací), některé z běţně pouţívaných grafických editorů, webový prohlíţeč, editor webových stránek, klienta elektronické pošty, výukové programové vybavení a informační zdroje. Ze všech aplikací je moţno tisknout na tiskárnu. Veškeré programové vybavení je pouţíváno v souladu s licenčními ujednáními.
22
Ţáci a pedagogičtí pracovníci mají zajištěn diskový prostor pro uloţení svých dat a mají moţnost uloţit si svá data na přenosné médium. Pedagogičtí pracovníci mají zajištěn přístup ke schránce elektronické pošty a prostor pro vystavení webové prezentace. Obojí můţe škola zajistit vyuţitím některé z veřejně dostupných sluţeb. Škola má zajištěnu ochranu proti virům jak na úrovni souborového systému, tak i na úrovni došlé a odesílané pošty. Škola musí mít moţnost efektivně blokovat přístup ze školní sítě na takové WWW stránky, které si sama určí, a dále k těm sluţbám internetu, které si sama určí. Bez souhlasu školy nesmí být blokován ţádný takový přístup. Škola je vybavena datovým projektorem, případně jinou digitální prezentační technikou umoţňující stejnou funkci. Ţáci i pedagogičtí pracovníci mají moţnost z domova přistupovat k ICT sluţbám poskytovaným školou. Při tomto se přihlédne k licenčním ujednáním a zajištění vhodné úrovně bezpečnosti. V kaţdé učebně existuje alespoň jedno přípojné místo pro připojení pracovní stanice nebo notebooku a místo přizpůsobené pro instalaci datového projektoru. Takového připojení není nutno zřizovat v těch učebnách, kde nelze očekávat účelné vyuţití ICT při výuce. Tyto standardy musí dodrţovat i školy vzdělávající ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Kromě toho vyţadují tito ţáci zpravidla specifické hardwarové a softwarové vybavení. Škola, kterou tento ţák navštěvuje, se mu bude snaţit zajistit odpovídající vybavení ve spolupráci se speciálními pedagogickými centry, případně odborem 24 MŠMT, např. formou projektů.
4.2 Obsah ICT plánu školy V příloze č. 2 metodického pokynu Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy stanovující „Standard ICT sluţeb ve škole“ a náleţitosti dokumentu „ICT plán školy“ jako podmínky čerpání účelově určených finančních prostředků státního rozpočtu v rámci SIPVZ – aktualizace č.j. 30799/2005-551 jsou specifikovány poţadavky na obsah ICT plánu školy. ICT plán školy popisuje stávající stav a cíle, kterých chce škola v souladu se Standardem ICT sluţeb ve škole v oblasti ICT vybavení dosáhnout a postup jejich dosaţení. Plán se zpracovává na období 2 let. Škola zpracuje ICT plán podle platného spisového a skartačního řádu školy a zpřístupní ho např. na svých webových stránkách, resp. můţe být přílohou školního vzdělávacího programu či jiných dokumentů školy. Stávající stav Popis způsobu integrace ICT sluţeb do výuky v jednotlivých vzdělávacích oblastech nebo oborech. Z toho pak vyplývá aktuální mnoţství techniky, programového vybavení resp. znalostí pedagogů. V popisu by měly být následující údaje:
23
celkový počet ţáků ve škole dle studijních oborů celkový počet pedagogických pracovníků ve škole, z toho počet pedagogických pracovníků proškolených na úrovni Z, P, S a M počet počítačových učeben, odborných pracoven a běţných tříd a celkový počet přípojných míst, pracovních stanic a zařízení prezentační techniky ve škole a v jednotlivých učebnách, kabinetech, sborovně a ředitelně popis standardního pracovního prostředí ţáka a pedagogického pracovníka, včetně dostupného programové vybavení a výukových informačních zdrojů způsob zajištění přípojných míst v budově školy (kabeláţ počítačové sítě, bezdrátová síť) rychlost a způsob připojení školy do internetu zajišťované serverové sluţby způsob zajištění přístupu ke schránce elektronické pošty a prostoru pro webové prezentace školy, informace o dodrţování autorského zákona a licenčních ujednání v souladu s usnesením vlády č. 624 ze dne 20. června 2001 o Pravidlech, zásadách a způsobu zabezpečování kontroly uţívání počítačových programů konstatování zda stávající stav naplňuje standardem poţadované ukazatele. Cílový stav Popis cílového stavu ve vyuţívání ICT sluţeb ve škole musí vycházet z obsahu výuky, poţadavků pedagogů a moţností školy. Na základě toho by měly vyplynout orientační roční přírůstky ve stejné struktuře údajů jako u stávajícího stavu včetně popisu trendu, kterým se bude ta která oblast ve škole v průběhu let rozvíjet. Popis cílového stavu bude mít stejnou strukturu jako popis stávajícího stavu včetně konstatování zda cílový stav naplňuje standardem poţadované ukazatele. Postup dosaţení cílového stavu Posloupnost kroků uvádějících počty a způsob (nákup, pronájem, …) zajištění dalších přípojných míst, pracovních stanic, periferních zařízení, zařízení prezentační techniky, připojení školy do internetu, programového vybavení, výukových informačních zdrojů, serveru nebo serverových sluţeb, schránek elektronické pošty, prostoru pro webové prezentace, vzdáleného přístupu k ICT sluţbám z domova, školení pedagogických pracovníků a správy celého prostředí v jednotlivých následujících letech. Popis finančního zajištění uvedeného postupu.
24
4.3 Možný přístup ke zpracování Postup tvorby ICT plánu popisuje ve své prezentaci Mgr. Radek Maca. Prvním krokem, na kterém se podílí celý pedagogický sbor je popis aktuálního stavu, druhý krok tj. popis ţádoucího cílového stavu probíhá ve spolupráci s vedoucími předmětových komisí včetně informatiky, posledním krokem je popis procesu postupu od aktuálního do cílového stavu, kdy je nutná spolupráce s managementem školy. Popis aktuálního stavu zahrnuje základní údaje o škole, vnitřní řád školy, školní řád, tematické plány výuky, plán projektů, plán mimoškolních akcí, doplňková činnost školy, vše v souladu s ŠVP, konektivita, LAN, hardwarové a softwarové vybavení, školení apod. Mgr. Radek Maca ve své prezentaci uvádí i schéma podrobnějšího popisu aktuálního stavu viz obrázek č. 1.
Obr. 1 Podrobnější popis aktuálního stavu Zdroj: Maca.
Mgr. Maca uvádí jako základní oblasti poţadavků na cílový stav v oblasti infrastruktury, informačních zdrojů a výukového softwaru, vzdělávání pedagogů a pravidel práce s ICT. Vše v souladu se Standardem ICT sluţeb. I v tomto případě uvádí schéma podrobnějšího popisu cílového stavu viz obrázek č. 2.
25
Obr. 2 Podrobnější popis cílového stavu Zdroj: Maca.
V rámci třetího kroku tj. proces přechodu z aktuálního do cílového stavu je nutné zaměřit se na tyto oblasti organizační zajištění, personální zajištění, finanční zajištění, zpětná vazba. Vše v souladu se ŠVP. Schéma podrobnějšího popisu tohoto kroku viz obrázek č. 3.
26 Obr. 3 Podrobnější popis procesu Zdroj: Maca.
Mgr. Maca nabízí velmi podrobný návod na vypracování ICT plánu. Pro školy, které zpracovávají ICT plán poprvé je tento návod snad aţ příliš podrobný a můţe být matoucí vzhledem k informacím, které do něj musí být zahrnuty. Prvotním impulzem pro zpracování ICT plánu můţe být zpočátku pouhá nutnost pro vyhodnocení stávajícího stavu a vytyčení krátkodobých cílů, především v oblasti nákupu nového hardwarového nebo softwarové vybavení. Úroveň zpracování ICT plánu v podstatě odráţí úroveň integrace technologií do výuky a celkové politiky školy. Přehledně je model pro integraci modernách technologií zpracován v příloze č. 2 v dokumentu Škola pro 21. století viz příloha č. 3.
4.4 Chyby při zpracování ICT plánu Vzhledem k tomu, ţe nikde není stanovena přesná forma ICT plánu, je poměrně obtíţné stanovit formální chyby, kterých se můţe škola při zpracování dopustit. Z předchozích kapitol je zřejmé, ţe podrobné zpracování ICT plánu vyţaduje dobrou komunikaci a spolupráci mezi metodikem ICT, vedením školy i pedagogickými pracovníky. Pokud je komunikace narušena nebo z nějakého důvodu nefunguje, chybí základní podklady pro vypracování funkčního ICT plánu.
27
5 ICT plán 2013/2014 5.1
Identifikační údaje
Název IČO IZO Adresa Kontakty Ředitel školy
Základní škola, Brno, Štolcova 16 62157299 062157299 Základní škola, Štolcova 16, 618 00 Brno telefon: +420 548424061 fax: +420 548424085 E-mail:
[email protected] Mgr. Tomáš Musil
Zřizovatel Název: Jihomoravský kraj Adresa: Ţerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno IČO: 70888337 Telefon: 54165111
5.2 Charakteristika školy Základní škola, Brno, Štolcova 16 se skládá z těchto součástí: Základní škola – maximální kapacita 140 ţáků, skutečný stav 55 ţáků. Počet ţáků z hlediska vzdělávacích programů: pomocná škola – 5 ţáků, rehabilitační vzdělávací program pomocné školy – 3 ţáci, ŠVP ZV Klíč zpracovaný dle RVP ZV – LMP – 20 ţáků, ŠVP ZŠS Cesta Díl I. zpracovaný dle RVP ZŠS Díl I. – 17 ţáků, ŠVP ZŠS Cesta Díl II. zpracovaný dle RVP ZŠS Díl II. – 9 ţáků. Přípravný stupeň základní školy speciální – maximální kapacita 30 ţáků Školní družina - maximální kapacita 50 dětí Školní jídelna – výdejna – kapacita 80 strávníků Speciálně pedagogické centrum Příspěvková organizace jako základní škola poskytuje základní vzdělávání ţákům se zdravotním postiţením, zejména s mentálním postiţením, dále s těţkým mentálním postiţením, se souběţným postiţením více vadami a autismem. Její činnost se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), zejména pak ustanoveními § 16 a Části třetí, a prováděcími předpisy k zákonu v platném znění. Příspěvková organizace jako přípravný stupeň základní školy speciální poskytuje přípravu na vzdělávání dětem s těţkým mentálním postiţením,
28
souběţným postiţením více vadami nebo autismem. Její činnost se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), zejména pak ustanoveními § 48a a prováděcími předpisy k zákonu v platném znění. Příspěvková organizace jako školní družina poskytuje zájmové vzdělávání. Její činnost se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), zejména pak ustanoveními § 111 a § 118 a prováděcími předpisy k zákonu v platném znění. Příspěvková organizace jako školní výdejna poskytuje školní stravování. Její činnost se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), zejména pak ustanovením § 119 a prováděcími předpisy k zákonu v platném znění. Příspěvková organizace jako speciálně pedagogické centrum zajišťuje pro děti a ţáky, studenty a jejich zákonné zástupce, pro školy a školská zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytuje odborné speciálně pedagogické a pedagogicko psychologické sluţby, preventivně výchovnou péči a napomáhá při volbě vhodného vzdělávání dětí, ţáků nebo studentů a přípravě na budoucí povolání, spolupracuje s orgány sociálně právní ochrany dětí a orgány péče o mládeţ a rodinu, zdravotnickými zařízeními, popřípadě s dalšími orgány a institucemi. Výše uvedené sluţby zajišťuje pro děti, ţáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami, zaměřuje se zejména na děti a ţáky s autismem a poruchami autistického spektra. Její činnost se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), zejména pak ustanovením § 116 a prováděcími předpisy k zákonu v platném znění.
5.3 Vybavení a možnosti školy Škola se nachází v Brně v městské části Černovice na ulici Štolcova 16, v dosahu přibliţně 10 minut z centra města městskou hromadnou dopravou. Objekt školy se skládá ze dvou budov spojených spojovací chodbou a přilehlých pozemků, na kterých se nachází: dvůr hřiště zahrada sad Přední budova má vchod z ulice Štolcova a je zde umístěno speciálně pedagogické centrum, byt školníka a třídy pro ţáky s autismem v kombinaci s mentálním postiţením, případně jinými druhy postiţení. Součástí přední budovy je i samostatná místnost školní druţiny a relaxační místnost, slouţící zejména pro ţáky s těţší symptomatikou autismu. Také se zde nachází sborovna, kanceláře hospodářky školy, zástupců ředitele a ředitelna.
29
Zadní budova je spojena s přední budovou spojovací chodbou. Lze se do ní však dostat také zahradním vchodem. Všechny třídy jsou uspořádány v souladu s metodou Strukturovaného učení. Kaţdá třída má svou kmenovou třídu, která je propojená s individuální učebnou. Tato individuální učebna slouţí k nácviku pracovních dovedností a k získávání nových vědomostí a dovedností především z kognitivní oblasti.
5.4 Charakteristika pedagogického sboru V kaţdé třídě pro ţáky s autismem působí dva učitelé a asistent pedagoga na poloviční úvazek. V kaţdém oddělení školní druţiny pro ţáky s autismem působí jeden vychovatel (v oddělení s nejtěţším postiţení ţáků působí dva vychovatelé). Součástí školy je speciálně pedagogické centrum, ve kterém jsou zaměstnáni 3 speciální pedagogové, 2 psychologové a na 0,5 úvazku sociální pracovnice. Dále na škole působí výchovný poradce, školní metodička prevence sociálně patologických jevů, koordinátor ICT, koordinátorka ŠVP a koordinátorka EVVO. Z nepedagogických zaměstnanců pracuje na škole hospodářka školy, školník, kuchařka a dvě uklizečky.
5.5 Charakteristika žáků navštěvujících školu Základní škola, Brno, Štolcova 16 je škola samostatně zřízená pro ţáky se zdravotním postiţením, je zaměřena na vzdělávání dětí s autismem a přidruţeným mentálním postiţením různé hloubky, případně s další kombinací postiţení. Ţáci jsou z celého Brna a jeho blízkého okolí. Ţáci s autismem a přidruţenou mentální retardací různé hloubky jsou vzdělávání metodikou strukturovaného učení, která se jeví jako jediná vhodná terapie autismu. Ţáci jsou vzděláváni dle úrovně mentálního postiţení v těchto vzdělávacích programech: ŠVP ZV Klíč vypracovaný na základě RVP ZV-LMP nebo ŠVP ZV Klíč 2 vypracovaný na základě RVP ZV-LMP, ŠVP ZŠS Cesta Díl I. vypracovaný na základě RVP ZŠS Díl I. a ŠVP ZŠS Cesta Díl II. vypracovaný na základě RVP ZŠS Díl II. Ţáci, kteří nejsou vzdělávání dle výše uvedených ŠVP, jsou vzděláváni dle dobíhajících vzdělávacích programů: Pomocná škola a Rehabilitační vzdělávací program pomocné školy. Škola také zabezpečuje přípravu na vzdělávání dětem zařazeným do Přípravného stupně základní školy speciální, které jsou vzdělávány dle ŠVP Přípravný stupeň ZŠS Start, který je přílohou ŠVP ZŠS Cesta.
5.6 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Naše speciálně pedagogické centrum dlouhodobě spolupracuje se spolkovou zemí Baden-Württemberg (výměna zkušeností ohledně vzdělávání ţáků s autismem). Pracovníci SPC se účastnili programu SVES (Studijní návštěvy pro experty v oblasti vzdělávání), který patří k decentralizovaným aktivitám programu
30
LLP (Lifelong Learning Programme- Program celoţivotního učení). Cílovou skupinu programu tvoří především tzv. „decision-makers“, tj. ti, kteří se přímo podílejí nebo mají vliv na utváření vzdělávací politiky a vzdělávacího systému v České republice. Byli vybráni Národní agenturou pro evropské vzdělávací programy (NAEP), která jako součást Domu zahraničních sluţeb MŠMT koordinuje vzdělávací programy mezinárodní spolupráce. Dále participují na Výzkumném záměru MŠMT: Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, který realizuje Katedra speciální pedagogiky PdF MU v Brně. Speciálně pedagogické centrum naší školy realizuje projekt Komplexní podpora a vzdělávání pedagogických pracovníků vzdělávajících integrované ţáky s poruchou autistického spektra, který je realizován v rámci OP VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST, Prioritní osa 1 počáteční vzdělávání, 1.3 – Další vzdělávání pedagogických pracovníků. Cílem projektu je vytvořit komplexní metodiku vzdělávání pedagogických pracovníků vzdělávajících integrované ţáky s poruchou autistického spektra v běţném typu škol. Naše škola od února 2010 do června 2012 realizovala projekt Odstraňování bariér při vzdělávání ţáků s autismem – metodická podpora pedagogů a rodičů, který je realizován v rámci OP VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST, Prioritní osa 7.1 počáteční vzdělávání, 7.1.2 – Rovné příleţitosti dětí a ţáků, včetně dětí a ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Hlavním cílem projektu bylo zvyšování kompetence pedagogických pracovníků (v Jihomoravském kraji) pro odstraňování bariér bránících ţákům s autismem v rovném přístupu ke vzdělávání. Projekt byl zaměřen na vytvoření a ověření metodických materiálů, inovovaných a modernizovaných vyučovacích metod, organizačních forem výuky, výukových materiálů a učebních pomůcek. Tím vznikne komplex aktivit, který zlepší podmínky pro práci s ţáky s autismem. Aktivity projektu byly zaměřené na pedagogické pracovníky, ţáky a jejich rodiče.
5.7 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Spolupráce s rodiči: školská rada třídní schůzky – osobní pohovory, seznámení rodičů s prací ve škole s vyuţitím videozáznamů informační schůzky s vedením školy (dle zájmu rodičů) osobně ústně při předávání ţáka při příchodu/odchodu do/ze školy besídky a setkání v rámci vánočních oslav a ukončení školního roku prostřednictvím zápisů v informačních deníčcích při přenosu naučených dovedností ze školy do domácího prostředí (mají-li rodiče zájem) – zejména pouţívání denních reţimů, komunikačních deníků, procesuálních schémat apod.
31
písemnou formou (dopisy) prostřednictvím telefonických hovorů mailem (dle zájmu rodičů) prostřednictvím webových stránek školy prostřednictvím nástěnek prostřednictvím schránek důvěry konzultační hodiny výchovného poradce a školního metodika prevence výchovné komise Rodiče mohou po vzájemné dohodě s vedením školy nebo s učiteli školu navštívit a informovat se osobně na své děti jak u učitelů, tak u vedení školy. Spolupráce s jinými subjekty: Škola spolupracuje se zřizovatelem školy - Jihomoravským krajem. Spolupráce probíhá zejména v oblastech: vymezení hlavní činnosti a doplňkových činností školy, ekonomické, administrativní. Spolupráce je významně formována „Zásadami vztahů Jihomoravského kraje s příspěvkovými organizacemi“. Škola spolupracuje se školskou radou, která je na naší škole zřízena od roku 2006. Školská rada má 5 členů, z toho 1 člen je jmenován zřizovatelem, 2 členové jsou z řad rodičů a 2 členové z řad pedagogů školy, z nichţ 1 je předsedou školské rady. Školská rada zasedá nejméně 2x ročně, zasedání svolává předseda školské rady. Školská rada se vyjadřuje k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování; schvaluje výroční zprávu o činnosti školy; schvaluje školní řád a navrhuje jeho změny; schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání ţáků; podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy; projednává návrh rozpočtu právnické osoby na další rok, vyjadřuje se k rozboru hospodaření a navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření; projednává inspekční zprávy České školní inspekce; podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy. Odborné metodické vedení při práci ve třídách pro děti s autismem zajišťuje naše speciálně pedagogické centrum, které je specializováno na problematiku dětí s autismem. Při výchově a vzdělávání spolupracujeme v rámci předprofesní přípravy se školami poskytujícími terciární vzdělávání, na něţ se naši ţáci hlásí, dále se ZŠ Úvoz při pronajímání zimního stadionu, s dalšími základními školami, s knihovnami, s muzei, keramickými dílnami, středisky volného času,
32
s Magistrátem města Brna a dalšími jinými organizacemi. Tato spolupráce je realizována dle aktuálních potřeb, mnoţností a zájmu. V rámci péče o děti s autismem dlouhodobě spolupracujeme s APLA- JM (Asociace pomáhající lidem s autismem – Jiţní Morava), jak při pořádání příměstských táborů, tak při organizování kurzů pro pedagogy pracující s ţáky s autismem. Škola spolupracuje s občanským sdruţením AUT, které vzniklo v roce 2005 z iniciativy rodičů našich ţáků s autismem a s občanským sdruţením PROAUT, které vzniklo v roce 2012 z iniciativy pedagogických pracovníků a přátel školy. Ve spolupráci s AUTem a PROAUTem se podílíme na přípravě různých akcí (např. výstavy výtvarných děl našich ţáků, dobročinné koncerty, školní slavnosti k ukončení školního roku, školní besídky, školy v přírodě apod.). Informace o plánovaných i uskutečněných akcích naleznou zájemci na webových stránkách školy (www.autistickaskola.cz).
5.8 Stávající stav z hlediska HW a SW vybavení Součástí kaţdé z 9 tříd je prostor pro individuální výuku, ve kterém je umístěna pracovní stanice s přípojným místem. Ze všech pracovních stanic je moţno odesílat soubory k tisku. Pracovní stanice v prostoru individuální výuky slouţí jako pracovní místo ţáka i jako pracovní místo pedagogických pracovníků. Počet počítačových učeben 1, v odpoledních hodinách slouţí jako druţina. Počet přípojných míst a pracovních stanic v počítačové učebně – 2. Učebny výtvarné výchovy – 2, počet pracovních stanic -1, přípojných míst – 0. Učebna pracovních činností a domácích prací – 2, počet pracovních stanic a přípojných míst - 0 Pracovní stanicí s přípojným místem je vybavena ředitelna, 2 pracovny zástupců ředitele, kancelář hospodářky školy – 2 přípojná místa, sborovna – 1 přípojné místo. Součástí školy je i SPC se 6 pracovníky. Celkový počet pracovních stanic 6 (5 notebook, 1 stolní počítač), počet přípojných míst 6. Škola vlastní také 5 notebooků, které si mohou zapůjčit pedagogičtí pracovníci pro administrativní účely nebo k výuce ţáků. Standardní pracovní stanice ţáka – ţáci pracují na PC pod dozorem pedagoga, k dispozici mají standardní kancelářské programy MS Office 2010 nebo 2013, výukové programy, přístup k internetu, standardní webový prohlíţeč, program pro tvorbu a úpravu obrázků. Standardní pracovní stanice pedagoga – učitelé mají k dispozici kancelářské programy MS Office 2010 nebo 2013, trvalé připojení k internetu, úloţiště pro soubory, třídní učitelé navíc vlastní flash disk. Kaţdý pedagogický pracovník má moţnost přihlásit se na PC pod vlastním profilem, zabezpečeným heslem. K dispozici je standardní webový prohlíţeč, elektronická pošta je zajišťována prostřednictvím veřejně dostupných sluţeb. Součástí programového vybavení je i program pro zpracování videa Corel Video Studio. Ke zpracování fotografií vy-
33
uţívají pedagogové standardně dodávaný program od firmy Microsoft. Seznam výukových programů je uveden v tabulce č. Ke zpracování matričních údajů, tisku vysvědčení, statistických údajů a jako úloţiště často vyuţívaných dokumentů vyuţívá škola informační systém iŠkola.cz. Kaţdý pedagogický pracovník má přiděleno přihlašovací jméno a heslo dle vlastního výběru. Dle pracovní pozice mají pedagogičtí pracovníci povoleno modifikovat různé údaje. Zatím plně nevyuţíváme nabídku sluţeb iŠkoly (např. přihlašování ţáků a rodičů do tohoto systému). Velmi se nám osvědčilo pouţívání google dokumentů pro zveřejňování týdenních plánů, ale i přehled čerpání dovolené, samostudia a náhradního volna. Kaţdý pedagogický pracovník má přístup pouze ke svým informacím. Třídní kniha je vedena elektronickou formou a po kontrole je vytištěna a archivována v papírové podobě. Škola má webové stránky (www.autistickaskola.cz), vybraní učitelé fungují jako redaktoři, správu stránek zajišťuje firma QCM. Webové stránky jsou rozděleny na sekce – škola, SPC, AUT, ESF projekty. Na stránkách školy se nachází kontakt a adresa školy a SPC, aktuální informace (organizační, pozvánky na akce školy a výstavy apod.), jídelníček, fotogalerie. Všechny počítače jsou chráněny antivirovým programem, pedagogičtí pracovníci ani ţáci nemají povoleno instalovat programy bez vědomí správce ICT. Všechny programy a sluţby jsou pouţívány v souladu s usnesením vlády č. 624 ze dne 20. Června 2001 o Pravidlech, zásadách a způsobu zabezpečení kontroly uţívání počítačových programů. Multifunkční zařízení, tiskárny, prezentační technika, ostatní technika Počet multifunkčních zařízení celkem 11 (ředitel, dvakrát u zástupců ředitele, hospodářka, sborovna, dvě na přední budově, dvě na zadní budově, dvě v SPC). Počet tiskáren 4 (dvě ve třídách na přední budově, dvě ve třídách na zadní budově). Ve škole je k dispozici datový projektor a přenosné promítací plátno. Škola nevlastní interaktivní tabuli. V jedné třídě pouţívají ţáci iPad, který škola získala jako dar od rodičů ţáka. Digitální videokamery – 4ks. LAN připojení Poskytovatel sluţby - UPC Rychlost – stahování aţ 120 Mb/s, odesílání aţ 12 Mb/s, měsíční objem dat (FUP) bez omezení. Způsob zajištění – kabeláţí, WIFI (SPC, ředitel, zástupce ředitele, sborovna). Server – technické údaje, server slouţí především jako úloţiště pro společné dokumenty a výukové programy, zároveň slouţí jako místo pro zálohování dat. Shrnutí stávajícího stavu Počet ţáků 55 – počet pracovních stanic 11 (+5 notebooků).
34
Počet pracovních stanic v počítačové učebně – 2. Počet pracovních stanic v nepočítačových učebnách – 11 (+5). Počet pedagogických pracovníků 36 - počet pracovních stanic 11 (+5)
5.9 Cílový stav Nákup iPadů, odolných obalů a výukových programů vhodných pro ţáky s autismem, mentálním postiţením a narušenou jemnou motorikou. Proškolení pedagogů pro práci s iPady a výukovými programy. Podpora výměny zkušeností mezi pedagogy s volně dostupnými výukovými programy na internetu. Rozšíření wi-fi po celé škole. Standardizace softwarového vybavení. Proškolení pedagogů pro práci s MS Office 2013. Úspora tisku – osvěta pedagogů (rozsáhlejší tiskové úlohy zasílat na tiskárny s ekonomickým tiskem apod.).
35
6 Závěr Zpracování ICT plánu školy by mělo být komplexní záleţitostí, výsledkem spolupráce metodika ICT, vedení školy a ostatních pedagogů s ohledem na zaměření školy, sloţení ţáků a jejich specifických poţadavků. Rozhodně se jedná o přínosný dokument, který by v případě kvalitního zpracování měl především ušetřit škole peníze zvláště tím, ţe nebude docházet k náhodnému nákupu hardwarového a softwarového vybavení školy. V době, kdy snad kaţdá škola bojuje s penězi je to asi nejdůleţitější argument pro zpracování ICT plánu školy. Vzhledem k rychlosti jakou se vyvíjí moderní technologie by měl být ICT plán školy aktualizován pro kaţdý školní rok, a to jak na úrovni dlouhodobých, tak i krátkodobých cílů a forem jejich dosahování a financování. ICT metodik by měl sledovat aktuální trendy a nabídku na trhu a v závislosti na tom aktualizovat ICT plán školy třeba i v průběhu roku, samozřejmě po domluvě s vedením školy. Dalším důleţitým krokem je naplánování pravidelných schůzek s pedagogy a vyslechnutí jejich poţadavků a postřehů, které by měly být reflektovány v obsahu ICT plánu školy. Jakou formu předávání informací škola zvolí, závisí pouze na ní (osobní setkávání, elektronickou komunikací – emailem, dotazníky apod.). ICT plán je pouze jedním předpokladem systematického rozvoje a začleňování moderních technologií do výuky a chodu školy. Úspěch ovšem závisí na více faktorech např. přístup a nároky vedení školy, finanční prostředky školy zajišťující nákup techniky i proškolování pedagogů a v neposlední řadě také přístup jednotlivých pedagogů. To, ţe škola bude mít nejmodernější vybavení, není zárukou toho, ţe jej budou učitelé vyuţívat, a to ani v případě, ţe budou proškoleni. Úroveň zpracování ICT plánu odráţí úroveň integrace moderních technologií do chodu celé školy a celkové politiky školy v této oblasti. Jeho důkladné zpracování a udrţování aktuálnosti klade zvýšené časové nároky především na metodika ICT, mimo však nezůstávají ani pedagogové a vedení školy. Právě časová náročnost představu v praxi komplikaci při jeho zpracování i udrţování aktuálnosti.
36
7 Literatura HAUSNER, M. A KOL. Škola pro 21. Století, Akční plán pro realizaci „Koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání pro období 2009-2013“ (usnesení vlády č. 1276/2008). [online]. MŠMT 2009, [cit. 2013-08-19]. Dostupné z WWW:
Informační a komunikační technologie ve škole. 1. vydání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2010. 71 s. [cit. 2013-08-23]. ISBN 80-8700031-1. Dostupné z WWW: . MACA, R. ICT plán školy – možný přístup k jeho zpracování. SIPVZ, MŠMT, [cit. 2013-08-19]. Dostupné z WWW: <www.alis.cz/relax/download/work/ict-plan.pps> Metodický pokyn MŠMT stanovující „Standard ICT služeb ve škole“ a náležitosti dokumentu „ICT plán školy“, č.j. 30799/2005-551. [cit. 2013-08-23]. Dostupné z WWW: <www.msmt.cz/file/7893_1_1/> RŮŢIČKOVÁ, D. Některé školy si s ICT gramotností nevědí rady. 2012. [cit. 201308-16]. Dostupné z WWW: ZIKL P. A KOL. Využití ICT u dětí se speciálními potřebami. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3852-9. ZIKL P. Využití ICT u dětí se speciálními potřebami – software pro podporu edukace žáků se specifickými poruchami učení. 2012. [cit. 2013-08-17]. Dostupné z WWW:
37
Přílohy
38
A Hodinová dotace v rámci vzdělávacích programů ŠVP ZV Klíč zpracovaný dle RVP ZV – LMP – 20 ţáků
39
ŠVP ZŠS Cesta Díl I. zpracovaný dle RVP ZŠS Díl I. (I. a II. stupeň) – 17 ţáků,
40
41
42
B Seznam výukových programů Seznam výukových programů Terasoft: Matematika pro prvňáčky 2 Matematika logické hádanky a úkoly z geometrie Galerie světového malířství Němčina do ucha Kreslení pro děti Langmaster: Zeměpis 1 Zeměpis 2 Chemie, fyzika, přírodověda Mentio: Mentio MM Skládačky Slovesa Nakupování Slovní zásoba Hádanky Petit: Altíkovy úkoly Altíkův slovník Méďa a obrázky Méďa čte Méďa počítá Méďa barvy a tvary Brepta
43
Pasivní sledování Globální slabikář Ostatní: Psaní Alík (neţ půjdu do školy) Encyklopedie – Hrady a zámky ČR Encyklopedie – ZOO Encyklopedie - Všeobecná Encyklopedie – Památky a rezervace ČR Encyklopedie - Příroda Encyklopedie – Říše zvířat Škola dnes – Fyzika 2 Škola dnes – Chemie 2 Ochrana přírody a krajiny v ČR Člověk a jeho svět trojCD (video) Štěstí přeje připraveným (video) Fascinující svět zvířat – Tajemství přeţití (video) Fascinující svět zvířat – Radosti ţivota (video) Fascinující svět zvířat – Ţivot plný nástrah (video)
44
C „Profil Škola21“: difuzní model pro integraci moderních technologií
45
46
47
48
Pozn. převzato z HAUSNER, M. A KOL. Škola pro 21. Století, Akční plán pro realizaci „Koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání pro období 2009-2013“ (usnesení vlády č. 1276/2008). MŠMT 2009
