MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta Regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů
PROBLEMATIKA TĚŽBY HNĚDÉHO UHLÍ V MIKROREGIONU LITVÍNOV
Bakalářská práce
Autorka: Lenka Buchtová Vedoucí práce: prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc.
Brno 2012
ANOTACE Bakalářská práce se zabývá problematikou těžby hnědého uhlí v mikroregionu Litvínov. Cílem práce je posoudit současné dopady těžby v mikroregionu i dopady, které by vznikly prolomením územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí a následným postupem lomů ČSA a Bílina za tyto limity. Pozornost je věnována dopadům socioekonomickým, environmentálním a také dopadům na lidské zdraví. Zmíněné dopady byly posouzeny na základě prostudování nalezených zdrojů, (uspořádaných podle strategických, koncepčních a věcných souvislostí) a provedení jejich analýzy a následné syntézy. V závěrečné diskusi jsou zmíněny také osobní poznatky autorky načerpané na exkurzi na lomu ČSA. Klíčová slova hnědé uhlí, těžba, mikroregion Litvínov, územní ekologické limity těžby hnědého uhlí, lom ČSA, lom Bílina, dopady těžby
ANOTATION The bachelor thesis addresses issues of brown coal mining in microregion Litvínov. The aim of the thesis is to assess as the current impacts of mining in microregion, so impacts which would be caused by breaking the regional environmental limits for brown coal mining and subsequent expansion of mining quarries ČSA and Bílina beyond the limits. The attention is paid to socio-economic and environmental impacts and also impacts on human health. The assessment of these impacts was based on the studying found resources (organized by strategic, conceptual and factual context) and on performance analysis and subsequent synthesis. In the final discussion is also mentioned the author's personal knowledge obtained at excursion of the quarry ČSA. Key words brown coal, mining, microregion Litvínov, regional environmental limits for brown coal mining, quarry ČSA, quarry Bílina, impacts of mining
2
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu prof. Ing. Iljovi Vyskotovi, CSc. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování této bakalářské práce. Děkuji také své rodině a všem blízkým za jejich podporu, ochotu pomoci, pochopení a vytvoření podmínek pro dokončení této práce.
3
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Problematika těžby hnědého uhlí v mikroregionu Litvínov“ vytvořila samostatně pod vedením prof. Ing. Ilji Vyskota, CSc. a s použitím zdrojů, které uvádím v seznamu.
V Brně dne 11. 5. 2012 ......................................................
Podpis 4
OBSAH 1.
ÚVOD....................................................................................................................... 6
2.
CÍL PRÁCE............................................................................................................. 7
3.
ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ Z POHLEDU ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY .................... 8 3.1. Regionální a geografické poměry ................................................................... 8 3.2. Přírodní poměry .............................................................................................. 9 3.2.1. Hercynská podprovincie ..................................................................... 9 3.2.2. Krušnohorský bioregion ................................................................... 10 3.2.3. Mostecký bioregion .......................................................................... 11 3.2.4. Mikroregion Litvínov ....................................................................... 12 3.3. Ochrana přírody a krajiny ............................................................................. 14 3.4. Demografické poměry .................................................................................. 15 3.5. Stav energetických zdrojů............................................................................. 18 3.6. Technologické poměry ................................................................................. 18
4.
METODICKÝ POSTUP PRÁCE ....................................................................... 20
5.
VLASTNÍ ŠETŘENÍ A VÝSLEDKY ................................................................. 21 5.1.
5.2.
5.3.
5.4.
Analýza dostupných surovinových strategií a koncepcí v území ................. 21 5.1.1. Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí ................................. 21 5.1.2. Statní energetická koncepce České republiky .................................. 22 5.1.3. Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů..... 25 5.1.4. Východiska ke koncepci surovinové a energetické bezpečnosti České republiky ................................................................................ 25 5.1.5. Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje ...................................... 27 5.1.6. Územně analytické podklady ORP Litvínov .................................... 28 Analýza aktuálních těžebních procesů.......................................................... 28 5.2.1. Těžba hnědého uhlí v České republice ............................................. 29 5.2.2. Velkolom ČSA.................................................................................. 31 5.2.3. Lom Bílina ........................................................................................ 32 5.2.4. Důl Centrum ..................................................................................... 34 Analýza skutečných i očekávaných dopadů na prostředí ............................. 35 5.3.1. Socioekonomické dopady ................................................................. 35 5.3.2. Dopady na lidské zdraví a environmentální dopady......................... 40 Shrnutí výsledků ........................................................................................... 43
6.
DISKUSE............................................................................................................... 45
7.
ZÁVĚR .................................................................................................................. 48
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ............................................................................. 50 SEZNAM TABULEK................................................................................................... 58 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 59
5
1. ÚVOD V dnešním světě je k zajištění zdárného chodu lidské společnosti využíváno velkého množství energetických zdrojů, které slouží zejména k výrobě elektrické, kinetické a tepelné energie. Energetická zařízení v současné době získávají energii převážně z neobnovitelných zdrojů, a to z uranu a fosilních paliv (černé a hnědé uhlí, ropa, zemní plyn). Rozvíjí se ale i technologie využívající k výrobě energie obnovitelné zdroje, např. sluneční záření, biomasu, sílu větru či vody. Obecně však výroba energie z obnovitelných zdrojů dosud nedosahuje efektivity neobnovitelných zdrojů. Také Česká republika využívá k výrobě energie především neobnovitelné zdroje. ČR není v oblasti palivo-energetických surovin zcela soběstačná, což je dáno její geografickou polohou. Disponuje pouze velmi malými zásobami ropy a zemního plynu nacházejícími se na jižní Moravě, drtivou většinu těchto surovin musí dovážet ze zahraničí. Na evropské poměry má však významné zásoby uranu, jehož ložiska jsou lokalizována na Vysočině a v severních Čechách (těžba v současnosti probíhá jen v Dolní Rožínce na Žďársku). Lze říci, že ČR je soběstačná v produkci černého a hnědého uhlí. Ložiska černého uhlí se nalézají ve Slezsku a ve středních Čechách, činné jsou ale jen doly v ostravsko-karvinském revíru. V celosvětovém žebříčku těžby hnědého uhlí se ČR umisťuje na předních pozicích. Tato surovina má pro ČR mimořádný strategický význam, neboť zaujímá význačné místo v tuzemské výrobě elektrické energie a tepla. Ložiska hnědého uhlí se nacházejí v severozápadních Čechách, kde jsou dnes dobývána v severočeské a sokolovské pánvi, a to povrchovým způsobem. Jelikož však tato surovina patří mezi neobnovitelné zdroje, jsou její zásoby omezené. Omezení představují také územní ekologické limity těžby hnědého uhlí stanovené usnesením vlády pro lomy v severočeské pánvi. V předkládané bakalářské práci se hodlám zabývat problematikou těžby hnědého uhlí v jedné konkrétní oblasti - v mikroregionu Litvínov. Území tohoto mikroregionu ovlivňuje těžba na lomech ČSA a Bílina, v nichž jsou získávány zásoby severočeské hnědouhelné pánve. Postup obou lomů je omezen územními ekologickými limity, o jejichž prolomení se v současné době vedou celospolečenské diskuse. Považuji tedy za vhodné v bakalářské práci zkoumat sociální, ekonomické a environmentální dopady stávající těžby i jejího potenciálního postupu za územní limity.
6
2. CÍL PRÁCE Hlavním cílem bakalářské práce je vyhodnotit pozitivní a negativní dopady těžby hnědého uhlí v mikroregionu Litvínov, a to z hlediska sociálního, ekonomického a environmentálního. Cílem je posoudit jak dopady v současné době probíhajících těžebních procesů na lomech ČSA a Bílina, tak dopady, které by vyvolalo prolomení územních ekologických limitů a postup zmíněných lomů za limity. K řešení chci využít maximum stávajících informací z přehledových a datových zdrojů i vlastní terénní a praktické šetření.
7
3. ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ Z POHLEDU ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Mikroregion Litvínov je v bakalářské práci definován jako správní obvod obce s rozšířenou působností Litvínov. Následující text podává základní charakteristiku zájmového území - zabývá se jeho regionálními a geografickými poměry, přírodními poměry a ochranou životního prostředí, dále poměry demografickými, popisuje současný stav energetických zdrojů a také technologické poměry.
3.1.
Regionální a geografické poměry
Mikroregion se nachází v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji v severní části okresu Most, patří tedy do regionu soudržnosti NUTS II Severozápad. Jedná se o mikroregion příhraniční, katastrální území pěti jeho obcí sousedí se spolkovou zemí Sasko (SRN). Centrem mikroregionu je město Litvínov, které má dvanáct městských částí: Dolní Litvínov, Hamr, Horní Litvínov, Horní Ves, Chudeřín, Janov, Křížatky, Lounice, Písečná, Růžodol, Šumná, Záluží. Litvínov je obcí s rozšířenou působností a pod jeho správu spadá dalších deset obcí (viz Obr. č. 1 – Mapa mikroregionu): Brandov, Český Jiřetín, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín, Klíny, Lom, Louka u Litvínova, Mariánské Radčice, Meziboří, Nová Ves v Horách. Správní obvod ORP Litvínov sousedí na západě s ORP Chomutov, na jihu s ORP Most, na východě s ORP Teplice a Bílina, severní hranice je totožná se státní hranicí se SRN. Celková výměra Litvínova činí 4 070 ha, jeho spádová oblast zaujímá plochu 23 600 ha. [1] Obce Brandov, Braňany, Český Jiřetín, Klíny, Litvínov, Lom, Louka u Litvínova, Meziboří a Nová Ves v Horách jsou členy Euroregionu Krušnohoří. Toto dobrovolné regionální zájmové sdružení vytváří podmínky pro přátelskou přeshraniční spolupráci měst a obcí okresů Chomutov, Litoměřice, Louny, Most a Teplice v ČR a měst a obcí v okresech Erzgebirge a Mittelsachsen v SRN. [2] Obce Brandov, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín, Klíny, Litvínov, Louka u Litvínova, Mariánské Radčice a Meziboří jsou členy Severočeského sdružení obcí, jehož účelem je vytvářet podmínky pro součinnost sdružených obcí a rozvíjet jejich samosprávu. Sdružení zahrnuje především obce z okresů: Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem. [3]
8
Obr. č. 1 – Mapa mikroregionu (zdroj: vlastní práce)
3.2. Přírodní poměry Z geologického hlediska se mikroregion nachází na území dvou odlišných celků, kterými jsou Mostecká pánev a Krušné hory. Mostecká pánev se rozprostírá od úpatí Krušných hor do vnitrozemí a zahrnuje obce: Horní Jiřetín, Litvínov, Louka u Litvínova, Lom, Mariánské Radčice a Meziboří. Pod celek Krušné hory spadají příhraniční obce: Brandov, Hora svaté Kateřiny, Nová Ves v Horách, Klíny, Český Jiřetín. [1] Podle biogeografického členění mikroregion spadá do provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie hercynské a dvou bioregionů: Mosteckého a Krušnohorského. K popisu biogeografického členění zájmového území (kapitoly 3.2.1. Hercynská podprovincie, 3.2.2. Krušnohorský bioregion a 3.2.3. Mostecký bioregion) byla použita kniha Martina Culka Biogeografické členění České republiky. 3.2.1.
Hercynská podprovincie
Geologické podloží hercynské podprovincie tvoří kyselé krystalické břidlice a hlubinné vulkanity. Půdy jsou zpravidla kyselé, chudé živinami, charakteristické jsou hadcové ostrůvky a četná rašeliniště. Reliéf hercynské podprovincie je tvořen tektonic-
9
ky rozlámaným zarovnaným povrchem zdviženým do různé výše a rozřezaným skalnatými údolími vodních toků, zpravidla se jedná o vrchoviny a pahorkatiny, místy hornatiny, nachází se zde ploché kotliny a pánve. Přechodné podnebí nacházející se převážně pod oceánským vlivem vykazuje časté regionální klimatické zvláštnosti. V hercynské podprovincii je zastoupeno osm vegetačních stupňů – od 1. dubového až po 8. stupeň subalpínský. V nižších polohách jsou typické dubohabrové háje, ve vyšších bučiny, na vyšších vrstvách rašeliny se vyskytují blatkové bory. Specifikum podprovince představuje harmonická kulturní krajina v blízkosti rybníků. Flóra je středně bohatá, mezi charakteristické druhy patří například: zvonečník černý, pleška stopkatá, kostřava lesní, kostřava vláskovitá, svízel okrouhlolistý. Fauna vykazuje nižší druhovou diverzitu (obzvláště ochuzená je horská fauna), typické druhy původních lesů - medvěd brtník, rys ostrovid, vlk obecný - byly počátkem 19. století vyhubeny. Vyhynutí hrozí i ptákům středohorských lesů – například puštíkovi bělavému, tetřevu hlušci, tetřívku obecnému. Z Polska na území hercynské podprovincie migruje los evropský, charakteristickými západními migranty jsou například: ježek západní, vrána černá, kobylka obecná. [4] 3.2.2.
Krušnohorský bioregion
Krušnohorský bioregion se nalézá na hranici severozápadních Čech, jeho převážná část leží v Sasku. V České republice je tvořen geomorfologickým celkem Krušné hory na ploše 1 321 km2. Celý bioregion buduje krystalinikum chudé na vápník, převažují ruly a žuly. Velmi vzácně se vyskytují metamorfované vápence, pískovce jen okrajově. Roztroušené čedičové proniky vytváří nevysoké, ale výrazné kupy. Krušné hory jsou tvořeny zdviženou tektonickou krou ukloněnou k severozápadu do Saska. Vytvořily se zde dva základní typy reliéfu: zarovnané vrcholové plošiny sklánějící se do Saska (členité pahorkatiny až vrchoviny s členitostí 90 - 300 m) a strmý okrajový zlomový svah spadající k jihovýchodu (hornatiny až velehornatiny s výškovou členitostí 300 až 670 m). Typická výška bioregionu činí 400 až 1 020 m, nejnižší bod nalezneme na okraji bioregionu pod Jezeřím (270 m), nejvyšším bodem je Klínovec (1 244 m). Typickým znakem půd bioregionu je nedostatek vápníku. Na vrcholových plošinách se vyskytují kambizemní podzoly, na podmáčených místech gleje (přecházející až do vrchovištních rašelin), na okrajovém svahu dystrické kambizemě. Údolní nivy jsou často štěrkovité až hrubě kamenité.
10
Dle Quitta spadají území s vyšší nadmořskou výškou do chladné oblasti CH 7, CH 6 a CH 4, nižší polohy do mírně teplé oblasti MT 4, výjimečně MT 9. Teploty kolísají mezi 2,7 až 5,5 °C; srážky mezi 900 až 1 200 mm. Podnebí na svahu vykazuje velice strmý klimatický gradient (největší v ČR) - od chladného vlhkého klimatu náhorní plošiny po teplé a suché klima pánví na úpatí hor. V Krušnohorském bioregionu se nachází šest vegetačních stupňů - od 2. bukovodubového po 7. smrkový. V potenciální vegetaci na svazích převažují květnaté bučiny, v nižších polohách bikové bučiny, ve vyšších polohách horské acidofilní bučiny a smrčiny. Pro bioregion jsou také typická hojná vrchoviště. Jelikož v území probíhaly již od středověku hornické aktivity, došlo k postupné proměně druhové skladby lesů – v současné době mezi dřevinami převažuje geograficky nepůvodní smrk. Bioregion velmi poškozují imise, flóra i fauna jsou místy zcela zničeny. Mezi charakteristické druhy rostlin patří například: zimolez černý, žebrovice různolistá, bika lesní, bříza zakrslá. Původní hercynská fauna byla silně pozměněna imisními vlivy, v území se dnes vyskytují například tyto významné druhy: ježek západní, tetřívek obecný, mlok skvrnitý a šídlo rašelinné. Horské vodní toky spadají do pstruhového pásma. K ochraně přírody byly zřízeny národní přírodní rezervace: Novodomské rašeliniště, Velké jeřábí jezero, Velký močál, Božídarské rašeliniště, a vyhlášeny národní přírodní památky: Doupňák a Ciboušov. [4] 3.2.3.
Mostecký bioregion
Mostecký bioregion je tvořen výraznou pánevní sníženinou ve středu severozápadních Čech (převážně se shoduje s geomorfologickým celkem Mostecká pánev) a zaujímá plochu 1 301 km2. Tuto neogenní pánev vyplňují jílovité a písčité sedimenty s mocnými slojemi hnědého uhlí. Na území bioregionu převládají černozemě, na okrajích pánve lze nalézt kambizemě a hnědozemě. V současnosti největší plochu zaujímají kultizemě vzniklé při rekultivacích těžebních lokalit. Plochý pánevní reliéf Mosteckého bioregionu rozčleňují údolí řek Bíliny, Ohře a jejich přítoků. Významné jsou strže v nezpevněných třetihorních horninách. Často dochází k sesuvům, jejichž důsledkem je obnažování slínů. Podle výškové členitosti se na území bioregionu nacházejí členité (75 - 100 m) a ploché (30 – 75 m) pahorkatiny. Typická výška bioregionu činí 220 až 350 m, nejnižší bod se nalézá v korytě řeky Labe u Ústí nad Labem (135 m), nejvyšší bod na jihozápadním okraji bioregionu u Lubence (500 m).
11
Dle Quitta spadá převážná část území do teplé oblasti T 2, pouze úpatí Doupovských hor a výběžek u Kryr leží v mírně teplé oblasti MT 11. Podnebí je zásadním způsobem ovlivněno srážkovým stínem Krušných hor. Na východě bioregionu se roční srážkový úhrn pohybuje mezi 480 a 500 mm, na západě dosahuje rekordně nízkých hodnot (Libědice 410 mm, tj. nejsušší místo v ČR). Mezi Krušnými horami a Českým středohořím dochází k četným teplotním inverzím, průměrné roční teploty se pohybují mezi 7,6 a 8,6 °C. V Mosteckém bioregionu se vyskytují dva vegetační stupně – 2. bukovo-dubový a 3. dubovo-bukový. V potenciální vegetaci převažují teplomilné doubravy, podél toku řeky Ohře původně rostly dubohabřiny. Bažinné olšiny se v minulosti vyskytovaly ve vlhkých sníženinách. Území bioregionu je osídleno již od pravěku, dlouhodobý antropogenní vliv na biotu má dnes zjevné důsledky – lesy téměř vymizely, byly nahrazeny ornou půdou a sever území je silně zasažen báňskou činností. Mezi přirozenou vegetaci patří například: hlaváček jarní a pelyněk pontický; nyní však převažují expanzivní druhy jako například: třtina křovištní a ovsík vyvýšený. Fauna je hercynského původu (se západními vlivy), avšak do druhové skladby živočichů se promítá devastace krajiny těžbou. Hnědouhelné výsypky osídlily například linduška úhorní a strnad luční. Živočišná společenstva jsou ochuzena, ale vznikají zde i nové biotopy, jako například vodní nádrže a mokřady, ve kterých hnízdí racek bouřní. Tok řeky Bíliny (jejíž koryto je však regulováno a voda silně znečištěna) spadá do parmového pásma, tok řeky Ohře do cejnového. Na území bioregionu byly vyhlášeny tyto přírodní památky: Střezovská rokle, Tuchořice, Staňkovice, Stroupek a Žatec. [4] 3.2.4.
Mikroregion Litvínov
V mikroregionu Litvínov je Krušnohorský bioregion zastoupen geomorfologickým podcelkem Krušných hor - Loučenskou hornatinou. Ta se na území daného mikroregionu směrem ze západu na východ dělí na Rudolickou, Novoveskou a Flájskou hornatinu (hranice mezi nimi jsou tvořeny údolími krušnohorských potoků). Mostecký bioregion je zastoupen podcelkem Mostecké pánve – Chomutovsko-teplickou pánví, která se člení na Komořanskou kotlinu a Duchcovskou pánev. [1] Zlomový svah Krušných hor na území mikroregionu Litvínov dosahuje výšky 500 až 600 m, nadmořská výška města Litvínova se pohybuje mezi 290 a 390 m n.m. (centrum 310 m n. m.). Nejvyšším bodem mikroregionu je vrch Loučná s 956 m, nej-
12
nižším potom místo, kde řeka Bílina opouští administrativní hranici daného ORP (235 m) - nebereme-li ovšem v úvahu hloubku hnědouhelných dolů. [1] V zájmovém území jsou výrazně zastoupeny půdy přetvořené lidskou činností (tzv. kultizemě či antropozemě), a to zejména v oblastech dolů a výsypek. Těžba velkolomovým způsobem způsobila velký úbytek půdy, další problém potom představuje také zhoršování kvality půd vlivem imisí. Imisními vlivy dochází k postupnému okyselení půd, které jsou obohacovány o těžké kovy a další stopové prvky, čímž je znemožněna samovolná regenerace lesních půd. [1] Původní druhová skladba lesních porostů v minulosti ustoupila smrkovým monokulturám, což přineslo mnohá negativa - snížení biodiverzity, zvýšení náchylnosti porostů k poškození škůdci, k vývratům, polomům a podobně. Lesní porosty Krušných hor byly navíc silně poškozeny imisemi, škody kulminovaly v 70. a 80. letech minulého století. Na odlesněných plochách byly vysázeny porosty náhradních dřevin, které jsou dnes nahrazovány dřevinami původními. Celkový stav krušnohorských lesů se pomalu zlepšuje. [5] Toky na území mikroregionu spadají do povodí Labe, nejvýznamnějším tokem je řeka Bílina (s přítoky Bílý potok, Loupnice, Radčický potok), do Německa tečou Flájský potok, Svídnice a Načetínský potok. Původní hydrologické poměry však byly silně pozměněny antropogenní činností, kvůli těžbě hnědého uhlí došlo k vybudování přeložek vodních toků či vysušení vodních nádrží. Od roku 1979 jsou Krušné hory chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV), která zahrnuje i vodní nádrže s pitnou vodou nacházející se v zájmovém území: Fláje, Janov a Jezeří. Částečně do mikroregionu zasahuje i ochranné pásmo stupně II C přírodních léčivých zdrojů teplických lázní, a to v místě zaniklé vesnice Libkovice. [1] Mostecko patří k oblastem s nejhorší kvalitou životního prostředí v České republice, především díky vysoké koncentraci těžkého průmyslu a těžbě hnědého uhlí. Přestože se v devadesátých letech minulého století podařilo průmyslové emise výrazně snížit, imisní limity jsou překračovány i v současné době. Ke špatnému stavu životního prostředí přispívají také staré ekologické zátěže, jedná se například o skládky odpadů vzniklých při zpracování ropy v areálu chemického komplexu v Záluží. [1] Aktuálním problémem jsou též černé skládky vznikající zejména v rekultivovaných oblastech (Lom, Louka u Litvínova, Mariánské Radčice). Další problém představuje kromě stávající těžby hnědého uhlí i její případné rozšíření. V případě prolomení územních ekologických limitů těžby dojde k likvidaci obcí Horní Jiřetín a Černice, na13
víc se hranice lomu přiblíží až k okraji Litvínova, jehož obyvatelé tak budou vystaveni negativním účinkům vibrací, hluku a prachu. [1] Koeficient ekologické stability (KES) mikroregionu dosahuje hodnoty 2,33 (jelikož zalesněné plochy kompenzují plochy zasažené těžbou), jedná se tedy o vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Velký rozdíl však vykazují KES v podhorských obcích ve srovnání s KES obcí ležících v Krušných horách. [1] Podkrušnohorské obce mají ve většině případů hodnoty KES menší než 1 (např. Louka u Litvínova 0,18, tj. nejnižší hodnota KES v mikroregionu), což značí, že území je intenzivně až nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur. Naopak u obcí v Krušných horách KES vždy dosahuje hodnoty větší než 10 (např. Klíny 30,1, tj. nejvyšší hodnota KES v mikroregionu), jedná se tedy o přírodní a přírodě blízkou krajinu s výraznou převahou ekologicky stabilních struktura a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. [1]
3.3. Ochrana přírody a krajiny Vzhledem ke značnému přetvoření přírody a krajiny člověkem (těžba, výstavba větrných elektráren) nebylo na území mikroregionu Litvínov vyhlášeno žádné velkoplošné zvláště chráněné území (ani Krušné hory nemají statut chráněné krajinné oblasti či národního parku). Nachází se zde však dvě maloplošná zvláště chráněná území, a to Národní přírodní rezervace Jezerka a Přírodní rezervace Černý rybník. NPR Jezerka leží na hranici okresů Most a Chomutov, asi 1,5 km jihozápadně od zámku Jezeří. Rozloha rezervace činí cca 142 ha, jedná se o největší chráněné území v okrese Most. Předmětem ochrany jsou především zachovalé bukové porosty charakteristické pro jižní svah Krušných hor. Rezervace byla vyhlášena v roce 1969 Ministerstvem kultury ČSR. [6] Přírodní rezervace Černý rybník se nachází na katastrálním území obce Klíny a zaujímá plochu cca 33 ha. Rezervace byla vyhlášena v roce 1993 zejména za účelem ochrany tamního rašeliniště. [7] Na území mikroregionu se nachází jedno obecně chráněné území – Přírodní park Loučenská hornatina. Park leží ve správním obvodu ORP Litvínov a Teplice, jeho rozloha činí 14 425 ha. V mikroregionu do něj svými katastrálními územími zasahují obce: Český Jiřetín, Klíny, Litvínov, Lom u Mostu a Meziboří. Park byl vyhlášen v roce 2006 k ochraně přírodní, kulturní a historické charakteristiky místa, k ochraně lesnatých svahů Krušných hor. [8] 14
V mikroregionu se nachází také několik památných stromů evidovaných v Ústředním seznamu ochrany přírody vedeném Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Jedná se o jírovec maďal a lípu srdčitou u vily RICO v Šumné u Litvínova, lípy u Božích muk v Horní Vsi v Litvínově, lípy u Božích muk v Janově, lípy v Janově v ulici Křižatecká a lípy mezi ulicemi Potoční a Prokopa Holého v Meziboří. [9] V rámci územního systému ekologické stability bylo ve správním obvodu ORP Litvínov vymezeno nadregionální biocentrum v Jezeřských lesích, dále byla vymezena regionální biocentra: Medvědí skála, Pod Jeřabinou, Černý rybník, Šumný důl a Palouček, a nadregionální biokoridory: Božídarské rašeliniště - Hřenská skalní města a Jezeří - Stříbrný roh. Uvedené skladebné prvky sítě ekologické stability doplňují prvky místního významu. [1] V mikroregionu Litvínov se nachází i chráněná území evropského významu zařazená do soustavy NATURA 2000. Těmito chráněnými územími jsou dvě evropsky významné lokality: Východní Krušnohoří a Kopistská výsypka, a dvě ptačí oblasti: Východní Krušné hory a Novodomské rašeliniště – Kovářská. Mezinárodně chráněna jsou i rašeliniště v okolí Flájské přehrady, jež jsou součástí Krušnohorských rašelinišť chráněných od roku 2008 mezinárodní Ramsarskou úmluvou. [10]
3.4. Demografické poměry Území mikroregionu je osídleno již od pravěku. V průběhu středověku bylo germánské obyvatelstvo nahrazeno slovanským, ale k rozšiřování polností v pohraničí byli zváni osadníci z německých zemí. Velký příliv obyvatelstva nastal v 16. století kvůli rozmachu dolování rud, byla zakládána nová města (např. Hora Svaté Kateřiny). Výrazný úbytek obyvatel mikroregion zaznamenal ve druhé polovině 17. století v důsledku třicetileté války a epidemie moru. V 18. století dochází opět k nárůstu počtu obyvatel, neboť v Litvínově byla zbudována manufaktura na výrobu sukna a dále se rozvíjela výroba vlněných punčoch. [11] V 19. století byl další přírůstek obyvatel mikroregionu zapříčiněn rozvojem výroby hraček, ale především založením několika hlubinných hnědouhelných dolů. Roku 1852 byl Litvínov povýšen na město, rozšiřují se textilní továrny, buduje se železniční síť, dochází k rozmachu těžby. Před první světovou válkou v oblasti převažuje německé obyvatelstvo, po válce roste počet českých obyvatel. Roku 1938 bylo pohraničí postoupeno Německu, po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a přílivu slovenského obyvatelstva. [11] 15
K 31. 12. 2009 žilo v celém správním obvodu ORP Litvínov 40 813 obyvatel, z toho 20 467 mužů a 20 346 žen. Průměrný věk obyvatel daného území k témuž datu činil 40,6 let (muži 39,2, ženy 42,0). [12] K 31. 12. 2010 měl mikroregion 40 483 obyvatel. Většina obyvatel mikroregionu je soustředěna ve městech v oblasti Mostecké pánve, krušnohorské obce vykazují nízký počet obyvatel a domy v těchto obcích slouží zejména pro rekreační účely. Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích správního obvodu ORP Litvínov za období let 2006 až 2010 je zachycen v následující tabulce. Tab. č. 1 – Vývoj počtu obyvatel v obcích správního obvodu ORP Litvínov v letech 2006 – 2010 (zdroj: Veřejná databáze ČSÚ) Název obce
Rok 2006
2007
2008
2009
2010
Brandov
233
226
242
243
239
Český Jiřetín
74
74
75
72
76
Hora Svaté Kateřiny
394
404
420
433
430
2 097
2 097
2 100
2 086
2 129
89
86
93
105
116
Litvínov
27 079
27 118
27 502
27 553
27 144
Lom
3 731
3 727
3 823
3 851
3 871
Louka u Litvínova
769
767
749
747
755
Mariánské Radčice
436
436
436
435
450
4 874
4 984
4 949
4 851
4 817
457
462
463
457
456
Horní Jiřetín Klíny
Meziboří Nová Ves v Horách
Ve městech Litvínov a Meziboří převažují panelové a bytové domy, v ostatních obcích mikroregionu spíše rodinné domy. V obcích Český Jiřetín a Klíny převládají objekty určené pro rekreační bydlení. Podle údajů Českého statistického úřadu se v celém správním obvodu ORP Litvínov v roce 2001 nacházelo 4 622 domů. V jednotlivých obcích mikroregionu byly počty domů následují: Brandov 130, Český Jiřetín 30, Hora Svaté Kateřiny 117, Horní Jiřetín 578, Klíny 50, Litvínov 2 186, Lom 822, Louka u Litvínova 138, Mariánské Radčice 103, Meziboří 324, Nová Ves v Horách 144. [13] Z hlediska bydlení je v zájmovém území problematická lokalita sídlištního komplexu Janov v Litvínově, kde se nachází vysoká koncentrace sociálně nepřizpůsobivých obyvatel, což vede k častým konfliktům s vedením města, policií i ostatními obyvateli (neplacení nájemného, rušení veřejného pořádku, kriminální činnost apod.).
16
Občanská vybavenost dosahuje nejvyšší úrovně v Litvínově, který představuje spádové centrum mikroregionu. Toto město je střediskem vzdělávacích institucí (několik základních a středních škol), kulturních zařízení (kulturní centrum, galerie, knihovna) i centrem zdravotnictví a sociální péče (poliklinika, lékárny, domov důchodců a ústav sociální péče). Relativně dobrou občanskou vybaveností disponují také města Meziboří, Lom, Horní Jiřetín a Hora Svaté Kateřiny. Obyvatelé ostatních obcí jsou odkázáni na dojížďku do zmíněných měst. Podle dat Českého statistického úřadu činila míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 v Ústeckém kraji 13,9 %, v okrese Most 16,51 %, v mikroregionu Litvínov 16,37 %. Celorepublikový průměr přitom dosahoval hodnoty 9,57 %. Mostecko již delší dobu patří mezi oblasti s nejvyšší nezaměstnaností v České republice. Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých obcích správního obvodu ORP Litvínov v letech 2007 až 2010 je popsán v kapitole 5.3.1. Socioekonomické dopady. Největšími zaměstnavateli v mikroregionu jsou firmy zaměřené na zpracování ropných produktů a těžbu hnědého uhlí: UNIPETROL RPA, s.r.o., Česká rafinérská, a.s., Czech Coal a.s., a také textilní továrna Schoeller Litvínov, k.s. Další demografické charakteristiky správního obvodu ORP Litvínov (jako například počet živě narozených, počet zemřelých, počet přistěhovalých) uvádí následující tabulka. Charakteristiky jsou uvedeny za období let 2006 až 2010, a to v absolutním vyjádření. Tab. č. 2 – Vybrané demografické charakteristiky správního obvodu ORP Litvínov v letech 2006 – 2010 (absolutní ukazatele) (zdroj: Veřejná databáze ČSÚ) Charakteristika
Rok 2006
2007
2008
2009
2010
Celkový přírůstek obyvatel
30
149
467
-36
-330
Přirozený přírůstek obyvatel
-87
-104
25
-24
-40
- živě narození
410
418
511
473
391
- zemřelí
497
522
486
497
431
Migrační saldo
117
253
442
-12
-290
- přistěhovalí
966
1 175
1 300
868
706
- vystěhovalí
849
922
858
880
996
Sňatky
207
255
205
187
177
Rozvody
144
139
127
100
115
Potraty
230
184
185
168
173
17
3.5. Stav energetických zdrojů Do značné části území mikroregionu Litvínov zasahuje Severočeská hnědouhelná pánev, hnědé uhlí představuje hlavní energetický zdroj pro celé severozápadní Čechy. Uhlí je zde v současnosti těženo povrchovým způsobem, zájmového území se dotýká těžba na velkolomu Československé armády (ohrožení Horního Jiřetína a Litvínova) a na lomu Bílina (vliv na katastrální území Braňany a Mariánské Radčice). Na velkolomu Československé armády zajišťuje těžbu v dobývacím prostoru Ervěnice společnost Czech Coal, a.s. V roce 2010 zde hrubá těžba dosáhla 4,628 milionů tun uhlí o výhřevnosti 17,85 MJ/kg. Bude-li těžba probíhat podle limitů stanovených vládním usnesením č. 444/1991, skýtá velkolom Československé armády k 1. 1. 2011 zásoby hnědého uhlí ve výši 32,2 milionů tun. S roční těžbou okolo 5 milionů t lze počítat maximálně do roku 2012, poté musí dojít k poklesu těžby na 2,5 milionů t ročně, čímž bude prodloužena životnost zásob do roku 2021. Za limity vymezenými zmíněným usnesením se však nachází dalších 750 milionů t kvalitního hnědého uhlí. Dojde-li k postupu těžby, bude v tzv. II. etapě zlikvidováno město Horní Jiřetín a do roku 2070 se v této oblasti při roční těžbě 6 milionů t vytěží 287 milionů t uhlí. V navazující III. a IV. etapě by následně bylo možné při roční těžbě 8 milionů t do roku 2132 vytěžit dalších 463 milionů t uhlí. [14] Na lomu Bílina (dříve Maxima Gorkého) provádí těžbu v dobývacím prostoru Bílina společnost Severočeské doly, a.s. V roce 2010 hrubá těžba na tomto lomu dosáhla 9,341 milionů t uhlí o výhřevnosti 14,3 MJ/kg, zásoby k 1. 1. 2011 činily 174,4 milionů t uhlí. Roku 2008 byla usnesením vlády č. 1176/2008 upravena demarkace výhledového rozsahu dolového pole lomu na katastrálních územích Braňany a Mariánské Radčice, čímž se při postupném snížení roční těžby na cca 7 milionů t prodlouží životnost zásob do roku 2035. Za touto demarkační linií se nachází dalších 104 milionů t vytěžitelných zásob uhlí, jejichž vytěžením (bez nutnosti likvidace sídel) by se životnost lomu prodloužila přibližně do roku 2050. [14]
3.6. Technologické poměry Mikroregion Litvínov je protkán hustou sítí silniční dopravy. Hlavním silničním tahem v území je silnice I. třídy č. I/27 spojující Litvínov a Most, ke spojení mezi menšími obcemi slouží silnice II. (č. II/255, II/256, II/271) a III. třídy (č. III/2543, III/2541, III/2546). V mikroregionu funguje také systém městské hromadné dopravy zajišťovaný
18
Dopravním podnikem měst Mostu a Litvínova, a.s. Autobusové a tramvajové linky umožňují v zájmovém území dopravní spojení mezi obcemi Meziboří, Litvínov, Lom a Horní Jiřetín. [1] V okrajových horských obcích je však dopravní situace horší, jelikož dálkové autobusové linky zde staví ve velkých časových intervalech jen několikrát denně. Mikroregionem Litvínov prochází i dvě železniční tratě: č. 134 Teplice – Litvínov a č. 135 Most – Moldava v Krušných horách. Uvedené tratě se křižují ve stanici Louka u Litvínova. [1] Co se technické infrastruktury týče, nejrozvinutější inženýrské sítě se nachází ve větších městech mikroregionu. Vodovod je zaveden do všech obcí, kanalizační síť a plynofikace schází v Českém Jiřetíně a Klínech. K dálkovému horkovodu jsou připojeny obce: Litvínov, Louka u Litvínova, Mariánské Radčice a Meziboří. Územím prochází také napěťová soustava 110 kV a několik významných dálkových produktovodů, například etylénovod. [1] Podrobný popis vnitřních technologických poměrů na lomech je uveden v 5. kapitole (5.1.1. Velkolom ČSA a 5.1.2. Lom Bílina). Stručně lze říci, že těžební procesy jsou zajišťovány součinností technologických celků, jež jsou tvořeny rýpadly, pásovými dopravníky a zakladači. Nadložní vrstvy hornin a zemin jsou těženy rýpadly, dále přepravovány dálkovou pásovou dopravou a zakladači uloženy na vnitřní výsypce. Uhlí vytěžené rýpadly putuje dálkovou pásovou dopravou či železnicí do úpravny uhlí, odkud je posléze expedováno odběratelům.
19
4. METODICKÝ POSTUP PRÁCE Prvním a stěžejním krokem pro vytvoření bakalářské práce bylo nalezení relevantních zdrojů informací o dané problematice, tedy o těžbě hnědého uhlí v mikroregionu Litvínov. V práci je řešen především současný stav této problematiky a případné dopady pokračování či útlumu těžby, autorka práce se tudíž snažila vyhledat co nejnovější informace a poznatky týkající se tématu. Jelikož požadavku aktuálnosti nejlépe vyhovují internetové zdroje, byly při tvorbě bakalářské práce použity převážně tyto (webové stránky obcí mikroregionu a těžebních společností, veřejná databáze ČSÚ apod.). Nalezené zdroje bylo nezbytné nejprve uspořádat dle strategických, koncepčních a věcných souvislostí. Poté takto logicky uspořádané zdroje prostudovat, vyhledat klíčové pasáže, provést jejich extrakci a analýzu. Po podání základní charakteristiky zájmového území práce přistupuje k analýze jednotlivých dostupných dokumentů - surovinových strategií a koncepcí - a to platných jak na celorepublikové úrovni, tak na úrovni krajské i místní. Následně je proveden rozbor aktuálních těžebních procesů probíhajících na lomech, jež svojí činností ovlivňují mikroregion Litvínov; pro komparaci a lepší pochopení souvislostí jsou uvedeny také obecné informace o těžbě hnědého uhlí uskutečňované v rámci celé České republiky. Posléze práce analyzuje dopady těžby na zájmové území, a to skutečné i očekávané v důsledku případného prolomení územních ekologických limitů a rozšiřování těžební činnosti. Na tyto dopady je nahlíženo z hlediska socioekonomického, zdravotního a environmentálního. Po provedení výše uvedených analytických prací jsou zjištěné výsledky krátce sumarizovány a v bezprostředně následující části bakalářské práce dále diskutovány a konfrontovány s výsledky studií nezávislého Institutu energetických informací a vlastním názorem autorky. V diskusi jsou zmíněny také osobní zkušenosti autorky, které načerpala svou účastí na tzv. uhelném safari, což je název pro exkurze na hnědouhelné lomy ČSA a Vršany (a též rekultivované plochy) pořádané skupinou Czech Coal. Konkrétně se jedná o poznatky získané návštěvou lomu ČSA, Hipodromu Most a vznikajícího Mosteckého jezera.
20
5. VLASTNÍ ŠETŘENÍ A VÝSLEDKY Tato část bakalářské práce nejprve analyzuje dostupné surovinové strategie a koncepce platné pro mikroregion Litvínov. Jedná se o dokumenty celostátního, regionálního i lokálního charakteru, přičemž je kladen důraz na to, jaké stanovisko tyto dokumenty zaujímají k těžbě hnědého uhlí a případnému rozšíření těžby za územní ekologické limity. Poté následuje rozbor současných těžebních procesů v jednotlivých těžebních lokalitách zájmového území, podány jsou také základní informace o těžbě hnědého uhlí v České republice. Posléze jsou rozebrány dopady těžby na prostředí, a to z hlediska socioekonomického, zdravotního a environmentálního. Na závěr jsou zjištěné výsledky krátce shrnuty.
5.1.
Analýza dostupných surovinových strategií a koncepcí v území
V této kapitole bude proveden rozbor v současné době dostupných surovinových strategických materiálů a koncepcí vztahujících se k zájmovému území. Autorka nejprve přiblíží jednotlivá usnesení vlády, která se vztahují k územním ekologickým limitům těžby hnědého uhlí, jelikož se o nich hovoří v dokumentech, které budou následovně rozebírány. Těmito dokumenty jsou jak celostátně platné koncepce (Státní energetická koncepce, Surovinová politika, Východiska ke koncepci surovinové a energetické bezpečnosti), tak materiály regionální (Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje) a lokální povahy (Územně analytické podklady ORP Litvínov). 5.1.1.
Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí
Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí byly stanoveny třemi usnesení české vlády v roce 1991. Zájmového území se přímo týká usnesení vlády ze dne 30. října 1991 č. 444, ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi. Vláda v šesti grafických přílohách stanovila závazné linie omezení těžby a výsypek (grafické znázornění územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí na lomech Bílina a ČSA viz Příloha č. 1 a Příloha č. 2). Za těmito liniemi bylo uloženo vyhlášené dobývací prostory odpovídajícím způsobem upravit a provést odpis zásob uhlí. [15] V mikroregionu Litvínov se jedná o omezení velkolomu ČSA, lomů Bílina a Ležáky (na kterém byla těžba ukončena v roce 1999, dnes je z něj rekultivační jezero). 21
Vláda tímto usnesením také nařídila respektovat závazné limity těžby při sestavování státní energetické politiky ČR do roku 2005. Tímto není explicitně řečeno, že limity od roku 2005 pozbývají platnosti, avšak odpůrci územních limitů a zastánci těžby k takovému závěru docházejí. Otázka platnosti limitů se stává předmětem sporu různých zájmových skupin, který dosud nebyl zcela vyřešen. Pro doplnění - zbývající dvě usnesení vlády omezující těžbu hnědého uhlí jsou usnesení ze dne 11. září 1991 č. 331, ke zprávě o účelnosti další těžby hnědého uhlí v Chabařovicích, okres Ústí nad Labem [16], a ze dne 27. listopadu 1991 č. 490, k programu ozdravění životního prostředí v okrese Sokolov na léta 1992 až 1995 a s výhledem do roku 2000 [17]. 5.1.2.
Statní energetická koncepce České republiky
Státní energetická koncepce České republiky byla usnesením vlády ČR č. 211 schválena 10. března 2004, a nahradila tak strategický dokument Energetická politika schválený vládou v lednu roku 2000. [18] Státní energetická koncepce (dále jen SEK) je důležitou součástí hospodářské politiky ČR, stanovuje vize a cíle pro oblast energetického hospodářství, kterých chce stát ve výhledovém období příštích 30 let dosáhnout. Vize SEK definuje tři základní priority, a to maximální: nezávislost (na cizích zdrojích energie, na zdrojích energie z rizikových oblastí, na spolehlivosti dodávek cizích zdrojů), bezpečnost (bezpečnost zdrojů energie včetně jaderné bezpečnosti, spolehlivost dodávek všech druhů energie, racionální decentralizace energetických systémů) a udržitelný rozvoj (ochrana životního prostředí, ekonomický a sociální rozvoj). K naplnění této vize byly stanoveny čtyři hlavní cíle, jež seřazeny sestupně podle důležitosti znějí: „Maximalizace energetické efektivnosti“, „Zajištění efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů“, „Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí“, „Dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství“". SEK dále uvádí nástroje (v současnosti platné i nově navržené), pomocí nichž mají být zmíněné cíle naplněny. S tématem bakalářské práce bezprostředně souvisí nově navržený nástroj v koncepci formulovaný jako: „Racionální přehodnocení vládních usnesení o územních limitech těžby hnědého uhlí - rozhodování o územním limitování těžby hnědého uhlí přenést v souladu s platnou legislativou na územně samostatné orgány.“ [19]
22
Přehodnocení územních limitů se vztahuje k cíli „Zajištění efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů“ a má přispět ke snížení tempa růstu závislosti na energii dovážené ze zahraničí. Podle SEK Česká republika dosáhne poklesu závislosti na zahraničních dodávkách energie zvýšením energetické efektivnosti, využitím obnovitelných zdrojů energie a zvýšeným užitím tuzemských zásob tuhých paliv, především hnědého uhlí. Nutnost změny územních limitů je zmíněna také ve spojitosti s výstavbou nových uhelných elektráren a tepláren: „(…) v případě výstavby nových efektivních uhelných zdrojů je nezbytné uvolnit zásoby hnědého uhlí v potřebné výši na dalších minimálně 40 let jejich provozu.“ [19] Zcela odlišný postoj k územním limitům zaujímala Energetická politika z roku 2000, která považovala za nezbytně nutné územní ekologické limity těžby hnědého uhlí respektovat. [20] V navazující SEK však můžeme číst, že limity již nejsou potřeba, neboť splnily svůj účel: „Původní poslání usnesení vlády č. 331, 444, 490 z roku 1991 již splnila svá poslání a jsou nahrazena opatřeními zajišťující komplexněji ochranu krajiny, sídel a životního prostředí. Při aplikaci těchto opatření spolupracovat s orgány regionální samosprávy.“ [19] O jaká ochranná opatření se jedná, zde není blíže určeno, což společně s tvrzením o splněném poslání limitů vyvolává mnohé diskuze. Problematický je také fakt, že v oblasti energetiky dosud nebyl definován pojem „veřejný zájem“, ačkoliv potřeba jeho formulace je v SEK zmíněna jako nově navržený nástroj v rámci cíle „Zajištění efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů“. Ani v roce 2012 tedy nelze jednoznačně říci, zda zachování/zrušení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí je veřejným zájmem. Dlouhodobý výhled (tj. do roku 2030) nastíněný SEK počítá s poklesem těžby i spotřeby hnědého uhlí o přibližně 40 % oproti roku výchozímu roku 2000. Předpokládá ale těžbu za limity a hnědé uhlí označuje za nejvýznamnější primární energetický zdroj plánovacího období. Hnědé uhlí má být užito zejména k výrobě elektrické energie za použití čistých uhelných technologií, poněvadž po roce 2010 dojde k výměně výrobních kapacit uhelných elektráren. Do roku 2030 by mělo dojít i k obměně energetických zdrojů na zemní plyn a nárůstu jaderných zdrojů, jak je uvedeno v následujících tabulkách.
23
Tab. č. 3 - Podíly na spotřebě energetických zdrojů v plánovacím období 2000 – 2030 (zdroj: Státní energetická koncepce)
Energetický zdroj Tuhá paliva:
Rok 2000
2005
2030
52,4 %
42,5 %
30,5 %
-
HU
36,6 %
29,3 %
20,8 %
-
ČU
15,8 %
13,2 %
9,7 %
Plynná paliva
18,9 %
21,6 %
20,6 %
Kapalná paliva
18,6 %
15,7 %
11,9 %
Jaderné palivo
8,9 %
16,5 %
20,9 %
Obnovitelné zdroje
2,6 %
5,4 %
15,7 %
Tab. č. 4 - Podíly na výrobě elektrické energie v plánovacím období 2000 – 2030 (zdroj: Státní energetická koncepce)
Energetický zdroj Tuhá paliva:
Rok 2000
2005
2030
70,5 %
55,5 %
36,8 %
-
HU
58,4 %
48,9 %
31,9 %
-
ČU
12,1 %
6,6 %
4,9 %
Plynná paliva
6,4 %
4,7 %
7,2 %
Kapalná paliva
2,2 %
1,1 %
0,4 %
Jaderné palivo
18,4 %
33,3 %
38,6 %
Obnovitelné zdroje
2,3 %
5,3 %
16,9 %
V současnosti se připravuje nová SEK. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba 7. února 2012 uvedl, že by měla být vypracována do 30. června 2012. [21] Konečný návrh nové SEK měl být Ministerstvem průmyslu a obchodu předložen vládě k posouzení do konce roku 2011, k čemuž však nedošlo. Pracovní verze připravované SEK byly koncem roku 2011 zredukovány na dva scénáře označované jako A 2 a G 5, přičemž oba počítají s výrazným nárůstem výroby jaderné energie. Scénář A 2 upřednostňuje zvýšení těžby tuzemských energetických surovin - překročení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí, nárůst těžby černého uhlí a uranu. Scénář G 5 nepředpokládá překročení dosavadních limitů těžby hnědého uhlí a je označován též jako „klimatický scénář“, jelikož formuluje požadavek snižování
24
emisí – k roku 2020 redukce o 20 % oproti roku 1990 a k roku 2050 redukce o 80 % oproti roku 1990. [22] 5.1.3.
Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů
Surovinovou politiku v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů schválila vláda České republiky dne 13. prosince v roce 1999 svým usnesením č. 1311. [23] Tato politika velmi úzce souvisí se státní energetickou politikou, spojuje je především společný zájem o energetické nerostné suroviny. Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů se dále zabývá rudními, nerudními a stavebními surovinami, a to z prvotních i druhotných zdrojů. Neřeší problematiku surovin z obnovitelných zdrojů. Dokument analyzuje současný stav nerostných surovin v ČR, vytyčuje cíle v této oblasti a navrhuje nástroje k jejich dosažení. Politika nerostných surovin zaujímá k otázce územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí stejné stanovisko jako již zmiňovaná Energetická politika, neboť oba dokumenty jsou provázané a vznikaly ve stejnou dobu. Neuvažuje tedy o těžbě za limity: „S využitím zásob hnědého uhlí pod obydlenými či jinak urbanizovanými plochami dnes nelze počítat.“ [24] Dále dodává, že ke změně limitů by bylo třeba uzavření dohody mezi těžaři, dotčenými obcemi, orgány veřejné správy, získání kladného stanoviska Ministerstva životního prostřední a také zrušení usnesení vlády č. 391, 444 a 490 z roku 1991. Vzpomenuta je též možnost zachovat zásoby hnědého uhlí pro budoucí generace k energo-chemickému využití. Dokument se pozastavuje i nad uvažovanou výstavbou nových hnědouhelných zdrojů, jež by měly nahradit dosluhující energetické bloky. Výstavba nových zařízení bude efektivní pouze tehdy, budou-li limity těžby prolomeny, jelikož vytěžitelné zásoby hnědého uhlí v rámci stávajících limitů postačí maximálně do roku 2035. Jak však bylo řečeno výše, nynější platná SEK požaduje racionální přehodnocení limitů a jeden ze scénářů nově připravované SEK s prolomením limitů počítá. Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů je tedy dokument již poněkud zastaralý, ale v současné době probíhá jeho aktualizace. 5.1.4.
Východiska ke koncepci surovinové a energetické bezpečnosti České republiky
Dne 17. srpna 2011 byl usnesením vlády ČR č. 619 schválen strategický materiál Východiska ke koncepci surovinové a energetické bezpečnosti České republiky. [25] 25
Tento dokument vyplňuje prostor mezi SEK a Surovinovou politikou v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, přičemž je primárně zaměřen na bezpečnostní a mezinárodně politickou stránku dané problematiky; implementuje také principy evropské strategie Raw Materials Initiative (zaměřena na zajištění surovinových zdrojů). Materiál analyzuje současnou situaci surovinové a energetické bezpečnosti ČR, posuzuje rizika, stanovuje priority a poskytuje výhled až do roku 2030. Za hlavní výhodu ČR dokument považuje fakt, že většina elektrické energie se vyrábí z tuzemských zdrojů, a tudíž naše republika není závislá na dovozu elektřiny ze zahraničí. Závislá je však na dovozu ropy, zemního plynu, všech kovů a rud, v budoucnu bude nutné dovážet i černé uhlí. Česká republika naopak exportuje stavební suroviny, v rámci Evropy má významné zásoby uranu a nemalé zásoby uhlí, které jsou ale časově omezeny. Nezanedbatelné zásoby kvalitního hnědého uhlí se totiž nacházejí za územními ekologickými limity těžby, jež: „(…) omezují budoucí rozšíření těžby na dvou lomech – Bílina, kde za jejich hranicemi leží cca 100 mil. tun suroviny a žádná sídla a Lom ČSA, kde by se ve všech fázích mohlo jednat až o 750 mil. tun suroviny, avšak v těžebním prostoru se současně nacházejí dvě obce a areál rafinérie.“ [26] Jedná se o obce Horní Jiřetín a Černice, areálem rafinérie je zřejmě myšlen areál Chemopetrolu, a.s. v Záluží. Východiska ke koncepci surovinové a energetické bezpečnosti České republiky dále upozorňují (obdobně jako Surovinová politika) na skutečnost, že české teplárenství a elektroenergetika stále ve velké míře využívají hnědé uhlí. V současné době řada elektráren dosluhuje, potřebný nový výkon pro příštích 10 až 15 let se odhaduje přibližně na 4 000 MW. Energetické zdroje s končící životností mají být nahrazeny mimo jiné i moderními hnědouhelnými zdroji využívajícími čisté uhelné technologie. Poněvadž je však těžba hnědého uhlí omezena územními ekologickými limity, hrozí reálný nedostatek uhlí pro zajištění provozu těchto zdrojů po celou dobu jejich životnosti (což je přibližně 40 let). Důsledkem potřeby této suroviny pro tuzemské elektrárny a teplárny bude omezení nebo zastavení vývozu na Slovensko a zvýšení dovozu z Německa, který ale limituje například kvalita uhlí či dopravní náklady. V případě nedostatku kvalitního hnědého uhlí budou energetické zdroje, jež tuto surovinu ke svému provozu využívaly, nuceny přejít na jiný druh paliva. Bude se jednat o přechod finančně i technicky náročný a jak je v dokumentu uvedeno, ne vždy proveditelný: „Náhrada stávajících dodávek hnědého uhlí jiným druhem uhlí nebo zemním plynem je v mnoha případech v dohledné době problematická, někdy neřešitelná.“ [26] 26
V této souvislosti jsou zmíněny i socioekonomické dopady rychlého přechodu na jiné palivo – možnost ztráty konkurenceschopnosti průmyslových podniků, dopady na zaměstnanost a ekonomickou stabilitu regionů. Riziko pro hnědouhelné zdroje představuje i nová směrnice Evropské unie zavádějící přísnější emisní limity, jež nabude účinnosti v roce 2016. ČR ji do své legislativy musí implementovat do začátku roku 2013. Směrnice vyvolá tlak na modernizaci tepláren, avšak získání finanční pomoci na tuto modernizaci nebude možné, nebude-li mít teplárna zajištěny dlouhodobé dodávky paliva. Teplárenský sektor tak kvůli zajištění dodávek pravděpodobně bude prosazovat zrušení omezení těžby hnědého uhlí. 5.1.5.
Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje
Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (dále jen ZÚR ÚK) jsou základním nástrojem územně plánovací činnosti kraje. Vydány byly zastupitelstvem Ústeckého kraje, účinnosti nabyly dne 20. října 2011. ZÚR ÚK stanovují priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje; zpřesňují vymezení rozvojových oblastí a os, specifických oblastí, ploch a koridorů (místního i nadmístního významu) vymezených v Politice územního rozvoje 2008; vymezují cílové charakteristiky krajiny; upřesňují územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje. Jelikož hnědé uhlí představuje strategickou surovinu Ústeckého kraje, vyjadřují se k problematice jeho těžby i ZÚR ÚK. Dokument zásoby hnědého uhlí na území kraje označuje za jeden z významných zdrojů užívaných pro výrobu elektrické energie v České republice, avšak o rozšíření těžby neuvažuje. Mezi stanovenými prioritami územního plánování Ústeckého kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území je v sekci priorit definovaných pro hospodářský rozvoj výslovně uvedeno respektování územních ekologických limitů těžby: „Nepřipustit na území kraje extenzivní jednostranný rozvoj palivoenergetického komplexu a těžkého průmyslu, respektovat územně ekologické limity těžby hnědého uhlí (ÚEL) stanovené usnesením vlády ČR č. 331/1991 a č. 444/1991 (…)“ [27] Technologický systém těžby, přepravy a zpracování hnědého uhlí dokument označuje za civilizační hodnoty nadmístního významu, ale nové plochy pro otvírku těžby této suroviny nevymezuje. Namísto rozšiřování stávajících ploch těžby kladou ZÚR ÚK důraz na zahlazování jejích následků. Prioritami kraje jsou rekultivace krajiny, revitalizace vodních toků, obnovení historických dopravních spojení a celkové zlepšení
27
podmínek životního prostředí. Za veřejný zájem prvořadého významu v daném území ZÚR ÚK považují ochranu a rozvoj přírodního a krajinného prostředí, územní ekologické limity těžby hnědého uhlí potom za pevně dané hranice, které nesmí být překročeny rozšířením povrchových dolů ani výsypkovým hospodářstvím. 5.1.6.
Územně analytické podklady ORP Litvínov
Územně analytické podklady podávají charakteristiku území, vyhodnocují jeho stav a vývoj, provádí SWOT analýzu dané lokality. Aktualizované územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Litvínov obsahují informace zjištěné k 30. listopadu 2010. [1] Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, je úřad územního plánování povinen územně analytické podklady (dále jen ÚAP) každé dva roky aktualizovat, v roce 2012 by tedy měla být k dispozici aktualizace ÚAP ORP Litvínov. Mikroregion Litvínov se dlouhodobě výrazně orientuje na chemický a těžební průmysl, firmy podnikající v těchto odvětvích jsou největšími zaměstnavateli v území. V současné době zde probíhá těžba hnědého uhlí ve dvou dobývacích prostorech: Ervěnice (velkolom ČSA) a Bílina (lom Bílina). Dalšímu postupu těžby brání územní ekologické limity, jejichž prolomení by pro mikroregion znamenalo velké problémy – především další zhoršení stavu životního prostředí a snížení kvality života místních obyvatel. Prolomení územních ekologických limitů je ve SWOT analýze, jež tvoří součást ÚAP ORP Litvínov, v drtivé většině vyhodnocovaných oblastí vnímáno jako hrozba s následnými negativními dopady na zájmové území. Konkrétně se jedná o oblasti horninového prostředí a geologie, vodního režimu, hygieny životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa, veřejné dopravní a technické infrastruktury, sociodemografických podmínek, bydlení a rekreace. Pouze ve sféře hospodářských podmínek je naopak jako hrozba vnímán útlum či ukončení těžby (tedy zachování limitů), a to z důvodu ztráty zaměstnání obyvatel.
5.2.
Analýza aktuálních těžebních procesů
Tato kapitola nejprve poskytne základní informace o těžbě hnědého uhlí v rámci celé České republiky – kde se nacházejí ložiska této suroviny, kolik lomů je v provozu, které společnosti v nich provozují svou činnost a také základní číselné údaje tykající se těžby a obchodování s hnědým uhlím. Následně se bude zabývat těžbou probíhající 28
v jednotlivých lomech na území mikroregionu Litvínov. V zájmovém území je činný velkolom Československé armády, lom Bílina a také důl Centrum. 5.2.1.
Těžba hnědého uhlí v České republice
Na území České republiky se evidovaná ložiska hnědého uhlí nalézají v podkrušnohorských pánvích, seřazeny ve směru SV – JZ jsou to pánve severočeská, sokolovská a chebská. Nejrozsáhlejší severočeská pánev se dále člení na část teplickou, mosteckou a chomutovskou. V teplické části byla těžba ukončena roku 1997 uzavřením lomu Chabařovice. V mostecké části těžba probíhá ve čtyřech povrchových lomech: Bílina (dříve velkolom Maxim Gorkij), ČSA, Holešice, Vršany, a v hlubinném dole Centrum; a to v dobývacích prostorech Bílina, Ervěnice, Holešice, Vršany, Dolní Jiřetín u Mostu. V chomutovské části severočeské pánve se nachází hnědouhelný velkolom Libouš (dobývací prostor Tušimice). Těžba v sokolovské pánvi probíhá ve dvou velkolomech: Velkolom Jiří a Družba, v dobývacích prostorech Alberov a Nové Sedlo, a v jednom menším lomu Marie, dobývací prostor Královské Poříčí. Zásoby chebské pánve dnes nejsou těženy z důvodu ochrany zdrojů minerálních vod Františkových Lázní. Kromě zmíněných podkrušnohorských pánví jsou drobné výskyty nekvalitního hnědého uhlí evidovány i v české křídové pánvi. Na území ČR také nepatrnou částí zasahuje ze SRN a Polska žitavská pánev, která již byla povrchovým způsobem vydobyta a o hlubinné těžbě se neuvažuje. [28] Přibližně 79 % vytěženého tuzemského hnědého uhlí pochází ze severočeské pánve, 21 % z pánve sokolovské. Ve zmíněných lokalitách u nás v současné době hnědé uhlí těží pět organizací: Důl Kohinoor a.s., Litvínovská uhelná a.s., Severočeské doly a.s., Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., Vršanská uhelná a.s. Těžební společnosti Litvínovská uhelná a.s., Vršanská uhelná a.s. a Důl Kohinoor a.s. patří do skupiny Czech Coal, která spravuje největší uhelné zásoby v ČR [29]. Na území naší republiky převládá povrchový způsob těžby hnědého uhlí v lomech, pouze Důl Kohinoor a.s. získává uhlí v dole Centrum hlubinným způsobem. Česká republika patří mezi prvních deset zemí, které těží nejvíce hnědého uhlí na světě. V roce 2009 s těžbou zhruba 45 milionů tun uhlí (tj. 4,9 % světové těžby hnědého uhlí daného roku) obsadila osmou příčku tohoto žebříčku, první místo patřilo Německu s těžbou cca 169 milionů tun (tj. 18,5 %) [30]. Prvenství ČR zaujímá v roční těžbě vztažené k rozloze státu, v roce 2009 se jednalo o cca 575 tun na km2. V následující tabulce jsou přehledně uvedeny číselné údaje o ložiscích, zásobách a těžbě hnědého uhlí v ČR
29
za posledních pět uplynulých let, tj. za roky 2006 až 2010 (údaje za rok 2011 dosud nejsou k dispozici). Tab. č. 5 – Ložiska, zásoby a těžba hnědého uhlí v ČR v letech 2006 až 2010 (zdroj: Ročenka Surovinové zdroje ČR - nerostné suroviny: vydání z roku 2011, stav 2010) Rok Ložiska, zásoby, těžba 2006
2007
2008
2009
2010
Počet ložisek celkem
54
54
54
54
54
- z toho těžených
9
9
9
10
10
Zásoby celkem (kt)
9 192 305
9 140 769
9 090 892
9 055 290
8 998 999
- bilanční prozkoumané
2 562 306
2 516 982
2 608 212
2 789 379
2 405 345
- bilanční vyhledané
2 305 437
2 305 437
2 168 466
2 168 466
2 063 444
- nebilanční
4 324 562
4 318 350
4 314 214
4 097 445
4 530 210
- vytěžitelné
978 839
931 488
886 223
862 633
915 100
Těžba (kt)
48 915
49 134
47 456
45 354
43 931
Strategická důležitost hnědého uhlí pro Českou republiku, především v sektoru výroby elektrické energie a teplárenství, byla zdůrazněna v předchozí kapitole. Předchozí kapitola se také zmiňovala o vývozu českého hnědého uhlí na Slovensko a německém dovozu do ČR. V roce 2010 Česká republika exportovala nejvíce hnědého uhlí na Slovensko, dále do Maďarska a Polska, naopak do ČR nejvíce této suroviny importovaly státy Německo, Polsko a Slovensko [31]. V následující tabulce jsou uvedeny souhrnné údaje o zahraničním obchodu ČR s hnědým uhlím, včetně průměrných cen, za roky 2006 až 2010. Tab. č. 6 – Zahraniční obchod ČR s hnědým uhlím v letech 2006 až 2010
(zdroj: Ročenka Surovinové zdroje ČR - nerostné suroviny: vydání z roku 2011, stav 2010) Dovoz, vývoz, průměrné ceny
Rok 2006
2007
2008
2009
2010
47
34
75
163
187
průměrné dovozní ceny (Kč/t)
1 479
1 371
1 283
1 763
2 106
Vývoz (kt)
1 514
1 164
1 636
1 300
1 109
průměrné vývozní ceny (Kč/t)
1 109
1 155
1 228
1 400
1 432
Dovoz (kt)
30
5.2.2.
Velkolom ČSA
Těžební lokalitu ČSA (velkolom Československé armády) spravuje společnost Litvínovská uhelná a.s., která vznikla v roce 2008 jako nástupnická společnost po rozdělení Mostecké uhelné a.s. (druhou nástupnickou společností je Vršanská uhelná a.s.) [32]. Hornická činnost na tomto lomu v dobývacím prostoru Ervěnice v současnosti probíhá na základě povolení získaného od Obvodního báňského úřadu v Mostě, které úřad vydal Mostecké uhelné a.s. na podkladě předloženého Plánu otvírky, přípravy a dobývání pro léta 2000 až 2014. Obce uvedené v žádosti o povolení jako účastníci řízení byly: Horní Jiřetín, Litvínov, Most a Vysoká Pec. [33] V lokalitě dnešního Velkolomu ČSA byl v roce 1901 založen státní důl Hedvika, který 31. července 1947 změnil jméno na President F. D. Roosevelt a v září roku 1958 dostal svůj nynější název Velkolom ČSA. Těžba ložiska v současné době probíhá v dobývacím prostoru číslo 0082 Ervěnice, jenž byl stanoven 29. listopadu 1985 (číslo jednací FMPE 71/1356/85). Výměra toho dobývacího prostoru činí 1 858 ha a zahrnuje katastrální území Ervěnice, Komořany, Dřínov u Komořan, Albrechtice u Mostu, Jezeří, Kundratice u Chomutova, Nové Sedlo nad Bílinou. [34] V roce 2007 bylo na lomu ČSA v provozu celkem devět velkostrojů. Na odstraňování nadložní vrstvy hornin a půdy (skrývky) pracovala tři rýpadla: dvě kolesová KU 800/K77 z roku 1977, KU 800 B/K90 z roku 1982 a jedno korečkové RK 5000/R10 z roku 1984. Přímo v uhelném lomu těžila tři kolesová rýpadla: KU 300/K73 z roku 1977, KU 300 S/K82 z roku 1979 a KU 300/K86 z roku 1980. K ukládání vytěžených skrývkových hmot na vnitřní výsypce sloužily tři zakladače: ZP 6600.6/Z82 z roku 1977, ZP 6600.9/Z84 z roku 1979 a ZP 6600.19/Z95 z roku 1985. [34] Stroje podílející se na skrývkových pracích a na tvorbě výsypky spadají pod technologický celek řady TC 2, rýpadla v uhelném lomu pod TC 1.Vytěžené uhlí putuje dálkovou pásovou dopravou do homogenizační drtírny a poté po železnici ke třídění do úpravny uhlí Komořany, či přímo k jednotlivým spotřebitelům. K 1. 1. 2011 měl lom v rámci platných územních ekologických limitů zásoby 32,2 milionů tun hnědého uhlí, přičemž roční těžbu cca 5 milionů tun lze udržet maximálně do roku 2012. Od roku 2013 (na tento rok je také plánován konec provozu úpravny uhlí Komořany) těžba klesne na 2,5 milionů tun ročně, a životnost lomu se tak
31
prodlouží do roku 2021. Následující tabulka uvádí údaje dostupné za posledních pět let o hrubé těžbě hnědého uhlí a množství odstraněné skrývky na Velkolomu ČSA. Tab. č. 7 – Hrubá těžba uhlí a skrývky na lomu ČSA v letech 2006 – 2010 (zdroj: Roční zpráva skupiny Czech Coal: Hospodaření a udržitelný rozvoj v roce 2010) Rok Lom ČSA 2006
2007
2008
2009
2010
uhlí (t)
5 075 450
5 035 423
5 216 302
4 721 015
4 627 811
skrývka (m3)
22 493 191
22 902 198
20 076 829
18 961 177
16 622 348
Avšak v předpolí lomu ČSA v severní části dobývacího prostoru Komořany (tj. dobývací prostor bývalého dolu Obránců míru) se nachází 287 milionů tun technicky dosažitelných zásob kvalitního hnědého uhlí, které jsou však vně územních limitů stanovených usnesením vlády č. 444/1991. Tato takzvaná II. etapa zahrnuje katastrální území Černic a Horního Jiřetína. V případě prolomení limitů by se při roční těžbě cca 6 milionů tun životnost lomu prodloužila do období kolem roku 2070 a postup jeho porubních front by se zastavil na demarkaci ochranného pilíře areálu Chemických závodů v Záluží. Dalších 463 milionů tun hnědouhelných zásob je k dispozici ve III. a IV. etapě v prostoru pilíře v Záluží, při roční těžbě cca 8 milionu tun by se životnost Velkolomu ČSA prodloužila až do roku 2132. [14] 5.2.3.
Lom Bílina
Těžbu na lomu Bílina provádí společnost Severočeské doly a.s., jež vznikla 1. 1. 1994 spojením lomu Libouš a lomu Bílina, v současné době se jedná o největší hnědouhelnou těžební společnost v České republice [35]. Hornická činnost v dobývacím prostoru Bílina nyní probíhá na základě povolení získaného od Obvodního báňského úřadu v Mostě, které bylo vydáno Severočeským dolům a.s. na základě předloženého Plánu otvírky, přípravy a dobývání pro léta 2010 až 2030. Z obcí spadajících do řešeného mikroregionu byly v žádosti o povolení jako účastníci řízení uvedeny: Braňany, Litvínov a Mariánské Radčice. [36] V bílinsko-teplické oblasti Severočeské hnědouhelné pánve dříve těžba probíhala na malolomových provozech, které byly douhleny v následujícím pořadí: roku 1973 národní podnik Dukla, 1976 lom Maxim Gorkij, 1977 lom Julius Fučík, 1978 lom Pokrok, 1982 lom Alois Jirásek. Tyto lomy byly v roce 1976 začleněny pod koncernový podnik Doly Julia Fučíka, jenž byl po roce 1989 přejmenován na státní podnik Doly 32
Bílina a v roce 1994 začleněn do akciové společnosti Severočeské doly. Dnes je hnědé uhlí získáváno v dobývacím prostoru číslo 0049 Bílina stanoveném 10. listopadu 1976 (pod číslem jednacím FMPE31/1939/76). Jeho výměra činí 2 683 ha a zasahuje na katastrální území Bílina, Břežánky, Břešťany, Jenišův Újezd, Pařidla, Libkovice u Mostu, Trdlovka, Liptice a Ledvice. [34] V roce 2007 na lomu Bílina pracovalo celkem šestnáct velkostrojů: deset kolesových rýpadel a šest zakladačů [34]. V současnosti se na těžbě skrývky podílejí zařízení technologických celků řady TC 2 a TC 3. Řada TC 2 se skládá z rýpadel KU 800, KK 1300 a K 2000, dálkové pásové dopravy šíře gumového pásma 1 800 mm až 2 000 mm a zakladačů ZP 5500, ZPDH 6300, ZP 6600 a ZPD 8000. Řadu TC 3 tvoří rýpadlo K 10 000, dálková pásová doprava šíře 2 200 mm a zakladač ZP 10 000. Pro těžbu uhlí slouží rýpadla KU 300S a K 650 řady TC 1, vytěžené uhlí dále pokračuje dálkovou pásovou dopravou šíře 1 200 mm a 1 600 mm do Úpravny uhlí Ledvice. [37] Odběratelům je expedováno pásovou, železniční i automobilovou dopravou (hlavním odběratelem je elektrárenská společnost ČEZ, a.s.). Skrývkové hmoty odtěžené kvůli začištění uhelné sloje jsou dopravovány dálkovou pásovou dopravou šíře 1 600 mm na vnitřní výsypku, kde jsou uloženy zakladači ZP 2500 a ZP 3500. Všechny nadložní zeminy jsou ukládány pouze na vnitřní výsypku, jelikož zakládání skrývky na vnější výsypce Pokrok bylo ukončeno v roce 2010, nyní zde probíhají rekultivační práce. [37] Zásoby hnědého uhlí lomu Bílina v rámci územních ekologických limitů činily k 1. 1. 2011 174,4 milionů tun [14]. Usnesení vlády č. 444/1991 omezilo výhledový postup těžby lomu vytyčením limitů (probíhajících cca 1 400 m od jihovýchodního okraje zastavěné plochy obce Mariánské Radčice). Usnesení vlády č. 1176/2008 však toto vytyčení upravilo a schválilo postup těžební linie lomu, a sice na katastrálních územích Braňany a Mariánské Radčice. Korekce limitů při postupném snižování těžby na cca 7 milionů tun ročně vedla k prodloužení životnosti lomu přibližně do roku 2035. Přesto za limity zůstává dalších 104 milionů tun vytěžitelných zásob hnědého uhlí, což nevyhovuje zejména elektrárenskému sektoru. Případným pokračováním těžby na lomu Bílina se zabývala studie VÚHU Most z června 2006, která označila za k realizaci vhodnou variantu s přiblížením horní hrany skrývky lomu Bílina na vzdálenost cca 500 m od jihovýchodního okraje Mariánských Radčic. Tímto by se uhelné zásoby pro těžbu uvolnily, životnost lomu by se prodloužila do roku 2052 a nebyla by nutná likvidace žádné obce. Další postup lomu Bílina (na katastrální území Lom, Louka, Marián33
ské Radčice) po roce 2052 není z báňsko-technického, ekonomického ani územního hlediska reálný. [34] Současná roční těžba na lomu Bílina se pohybuje na hranici 10 milionů tun (tj. 10 000 kt) uhlí a cca 53 milionů m3 skrývky [37]. Údaje o roční těžbě lomu v posledních letech nejsou k dispozici, v následující tabulce je tedy uvedena těžba celé společnosti Severočeské doly a.s. (Doly Bílina a Doly Nástup Tušimice dohromady) v období let 2006 až 2010. Tab. č. 8 – Hrubá těžba uhlí Severočeských dolů a.s. v letech 2006 – 2010 (zdroj: Výroční zpráva Severočeských dolů a.s. za rok 2010) Severočeské doly a.s. hrubá těžba uhlí (kt)
5.2.4.
Rok 2006
2007
2008
2009
2010
22 841
23 803
22 453
22 364
21 629
Důl Centrum
Důl Centrum je posledním činným hlubinným hnědouhelným dolem na území České republiky. Těžba dolu Centrum probíhá v dobývacím prostoru číslo 0063 Dolní Jiřetín stanoveném 24. prosince 1969, jeho plocha zaujímá 780 ha [38]. Dobývací prostor zasahuje na katastrální území Dolní Jiřetín, Čtrnáct Dvorců, Horní Jiřetín, Černice u Horního Jiřetína, Albrechtice u Mostu a Záluží u Litvínova [39]. Těžbu ložiska zde od roku 2002 zajišťuje firma Důl Kohinoor a.s., dceřiná společnost Czech Coal Services a.s., kdy na ni byl dobývací prostor převeden. Roční těžba dolu se pohybuje kolem 400 tisíc tun uhlí, v roce 2010 se jednalo o více než 416 tisíc tun. Od roku 1888 (tedy od započetí prací na dolu) do roku 2010 bylo v dole Centrum vytěženo 58,5 milionů tun hnědého uhlí. Při dobývání je užívána stěnová technologie, která nahradila dřívější metodu komorování a zvýšila produktivitu těžby, jelikož umožnila vracet se na již v minulosti těžená místa. [40] V současnosti důl svou produkcí zásobuje teplárnu T 200 chemického komplexu v Záluží. Činnost dolu měla být ukončena již v roce 2008, ale uzavřením smlouvy se společností Unipetrol RPA na dodávky uhlí pro výše zmíněnou teplárnu byl provoz dolu prodloužen do roku 2012 [41].
34
5.3.
Analýza skutečných i očekávaných dopadů na prostředí
Tato kapitola je zaměřena jak na rozbor reálných dopadů těžby hnědého uhlí na mikroregion Litvínov, tak na rozbor dopadů vyvolaných případným prolomením územních ekologických limitů těžby. Nejprve jsou zmíněny dopady socioekonomické: likvidace sídel, zhoršení kvality života, zánik kulturního dědictví, změny dopravní infrastruktury, zaměstnanost a ekonomické výnosy plynoucí z těžby. Poté se práce věnuje vlivům těžby na zdraví člověka a na životní prostředí: znečištění ovzduší, změna vodního režimu krajiny, snížení biodiverzity, geologická nestabilita území. 5.3.1.
Socioekonomické dopady
Budou-li územní ekologické limity těžby prolomeny, dojde k likvidaci města Horní Jiřetín a osady Černice. Přes dva tisíce obyvatel těchto obcí tak přijde o své domovy, zbořeno bude téměř 600 domů. Město Horní Jiřetín proto 25. února 2005 uspořádalo místní referendum, k němuž se dostavilo 75 % jeho občanů. Pro zachování obce a proti prolomení územních ekologických limitů se vyslovilo 96 % z nich. [42] Obdobné referendum se konalo 1. prosince 2006 také v Litvínově, jelikož v případě prolomení limitů by se okraj velkolomu ČSA nacházel v těsné blízkosti (500 m) Janova, místní části Litvínova. Referenda se zúčastnilo 38 % obyvatel (8 285 obyvatel), z nichž 95 % bylo proti prolomení limitů. [42] Podle zákona však výsledky referenda nebyly pro obec závazné a právně vynutitelné, jelikož volební účast nedosáhla zákonem stanovené minimální hranice 50 % oprávněných voličů (dnes stačí 35 %). Zastupitelstvo Litvínova se přesto zavázalo výsledky referenda prosazovat. Podle výsledků místního referenda z roku 2005 jsou tedy občané Horního Jiřetína a Černic rozhodnuti usilovat o zachování existence svých obcí. V roce 2006 založili občanské sdružení Kořeny – za zachování Horního Jiřetína a rozvoj Litvínovska [43]. Název sdružení jasně vyjadřuje jeho hlavní cíle, členové preferují zachování krajiny, životních podmínek, kulturního a historického dědictví před rozšířením velkolomové těžby a dočasnými ekonomickými výhodami z ní plynoucích. Kulturní a historické dědictví Horního Jiřetína rozhodně není zanedbatelné. Jiřetín má dlouho historii, první zmínku o této obci lze nalézt v listině z roku 1263 upravující poddanské povinnosti. Roku 1409 došlo k rozdělení Jiřetína na Horní a Dolní (Dolní Jiřetín byl zlikvidován v 80. letech 20. století), v roce 1914 císař František Josef I. povýšil Horní Jiřetín na město a přidělil mu městský znak. První zmínka o Černicích (pod
35
historickým názvem Zirnitz) pochází z roku 1459. Vesnice byla součástí panství Nové Sedlo–Jezeří, určitou dobu byla také pod administrativní správou obce Albrechtice (zlikvidována taktéž v 80. letech 20. století). Černice však vždy spadaly pod farnost Horního Jiřetína a dnes jsou jeho místní částí. [44] Nejvýznamnější kulturní památkou nacházející se na katastrálním území Horního Jiřetína je zámek Jezeří. Původně se jednalo o gotický hrad ze 14. století, který byl ale v 16. století přestavěn na renesanční zámek, v průběhu 17. a 18. století získal současnou barokní podobu. Mezi významé majitele zámku patřili Lobkowiczové, jež se v první polovině 19. století zasloužili o vybudování rozsáhlého zámeckého parku v anglickém stylu a arboreta s cennými druhy dřevin. Park částečně narušila těžební činnost, neboť v roce 1985 došlo ke zrušení památkové ochrany horního parku. Ochrana byla obnovena v roce 1990, ovšem park se důsledkem nevhodných zásahů nachází v zanedbaném stavu. [45] Zámek je v současné době zpřístupněn veřejnosti a postupně opravován. V případě prolomení územních ekologických limitů bude znovu ohrožen nejen park, ale i samotná statika zámku. Druhou významnou kulturní památkou Horního Jiřetína je raně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený v letech 1694 až 1700 podle návrhu Jana Baptisty Matheye. Tento architekt realizoval na území Čech mnoho staveb, například kostel svatého Františka Serafinského v Praze u Karlova mostu. Na Matheyovo dílo navázal a některé jeho zakázky dokončil proslulý Jan Blažej Santini-Aichel. [46] Rok po jiřetínském referendu zahájila aktivitu související s otázkou prolomení limitů i společnost Mostecká uhelná a.s. Začala jednat téměř se všemi obyvateli a majiteli nemovitostí v dotčených obcích o způsobu odškodnění v případě přesídlení vynuceného pokračující těžbou. Těžařská společnost nabízela dvě varianty: buď skupinovou výstavbu v regionu zajištěnou samotnou Mosteckou uhelnou a.s., nebo finanční odškodnění (viz Příloha č. 3 - Nabídkový leták Mostecké uhelné a.s. pro obyvatele Horního Jiřetína a Černic). Jednání probíhalo od července do prosince 2006 a 76 % oslovených vlastníků nemovitostí bylo o přesídlení ochotno dále jednat: „Vlastníci nemovitosti ze 76 % vyjádřili zájem s představiteli skupiny Czech Coal dále jednat o přesídlení s tím, že konkrétní podmínky budou dle nabídky dohodnuty až na základě ocenění nemovitostí znaleckým posudkem.“ [47] Z nabízených variant by finanční odškodnění zvolilo 60 % obyvatel, zbylých 40 % skupinovou náhradní výstavbu domů. Platnost této nabídky vypršela
36
30. června 2009, neboť občanské sdružení Dialog Horní Jiřetín žádalo její aktualizaci a možnost spolupodílet se na tvorbě nové nabídky, která však dosud vytvořena nebyla. Obyvatelé ohrožených obcí dnes opět žijí v podobné nejistotě a obavách o své domovy jako před rokem 1991, před stanovením územních ekologických limitů těžby. Kvůli rozšiřující se těžbě hnědého uhlí bylo v České republice dosud zlikvidováno 71 obcí a dalších 28 bylo báňskou činností částečně narušeno. Nejmasivnější likvidace probíhala v 50. až 70. letech 20. století, kdy bylo zničeno 57 obcí a přestěhováno 55 tisíc obyvatel. V té době těžba hnědého uhlí vzrostla téměř trojnásobně, výroba elektřiny více než čtyřnásobně. Roku 1957 byla kvůli postupu velkolomu ČSA zahájena likvidace obce Ervěnice na Chomutovsku, přestěhovat se muselo téměř 3 500 obyvatel. Jednalo se o první rozsáhlý zásah do sídelní struktury na územní Severočeské hnědouhelné pánve. Největším a nejznámějším zásahem však byla likvidace Starého Mostu, která probíhala v letech 1969 až 1982. [34] Na Mostecku bylo pro přímou báňskou činnost zrušeno celkem 21 obcí s 40 724 obyvateli. V letech 1957 až 1988 tedy z map zmizely obce (seřazeny vzestupně podle roku likvidace): Dolní Litvínov, Růžodol, Lipětín, Čtrnáct dvorců, Skyřice, Most, Slatina, Pařidla, Střimice, Kamenná Voda, Dřínov, Stránce, Židovice, Konobřže, Kopisty, Holešice, Vršany, Hořany, Albrechtice (a jejich součást Jezeří), Dolní Jiřetín, Libkovice. Báňskou činností je na Mostecku částečně narušeno 12 obcí: Třebušice, Souš, Horní Jiřetín, Černice, Čepirohy, Rudolice nad Bílinou, Louka, Mariánské Radčice, Loučná, Hamr, Lom, Braňany. Navíc byly v okrese Most kvůli výstavbě průmyslových komplexů zrušeny Velebudice a Záluží, z důvodu realizace infrastruktury a nevhodného životního prostředí Bylany, Třebušice, Komořany, kvůli výstavbě Flájské přehrady částečně zanikla obec Fláje. [34] Těžba povrchovým způsobem si vyžádala i změny dopravních sítí. Nejvýznamnější počinem v tomto směru byla výstavba Ervěnického koridoru zprovozněného v roce 1983. Těleso koridoru má tři kilometry dlouhý násep a průměrnou výšku 120 m. Ervěnický koridor byl postaven kvůli zajištění pokračování těžby na lomu ČSA a lomu Jan Šverma, přeloženy do něj byly silnice I. třídy Most – Chomutov a železnice celostátního významu Most – Chomutov. Jelikož se očekávaly poklesy terénu, vybudovala se čtyřkolejná železniční trať – dvě tratě byly vždy v provozu a dvě vyrovnávány. Bez náhrady byla zrušena silnice mezi obcemi silníce Černice – Albrechtice – Dřinov – Kundratice – Vysoká Pec a také regionální podmokelská železniční trať v úseku od Litvínova do Jirkova. [34] Při prolomení územních ekologických limitů a dalším rozšíření 37
těžby na lomu ČSA by v mikroregionu došlo k likvidaci silničního spojení do obcí Brandov, Hora Svaté Kateřiny, Nová Ves v Horách a zámku Jezeří [48]. Z úst zástupců těžebních společností a zastánců těžby často zaznívá argument, že dojde-li k omezení či zastavení těžby hnědého uhlí, zvýší se již tak dosti vysoká nezaměstnanost v regionu. Míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji dlouhodobě vykazuje nejvyšší hodnoty v rámci celé České republiky. V roce 2010 činila 13,9 %, zatímco republikový průměr byl 9,57 %. Míra nezaměstnanosti přímo ve správním obvodu ORP Litvínov dosahovala v tomtéž roce dokonce 16,37 %. [49] Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých obcích mikroregionu Litvínov je zachycen v následující tabulce. Tab. č. 9 - Vývoj míry nezaměstnanosti (v %) v obcích mikroregionu Litvínov v letech 2007 – 2010 (zdroj: Veřejná databáze Českého statistického úřadu) Rok Obec 2007
2008
2009
2010
Brandov
20,93
10,08
10,85
17,05
Český Jiřetín
7,69
5,13
2,56
12,82
Hora Svaté Kateřiny
18,75
15,00
18,75
18,75
Horní Jiřetín
16,48
11,83
14,86
15,37
Klíny
32,00
36,00
16,00
16,00
Litvínov
17,20
14,21
16,70
16,51
Lom
17,44
13,79
17,88
17,94
Louka u Litvínova
16,20
11,17
19,83
17,32
Mariánské Radčice
15,38
10,58
17,31
22,60
Meziboří
14,36
12,19
14,36
14,20
Nová Ves v Horách
9,90
11,88
12,38
13,86
Společnosti skupiny Czech Coal sídlící v severních Čechách (Czech Coal a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Vršanská uhelná a.s.) zaměstnávaly v roce 2010 téměř 5 000 osob, z nichž 71 % pocházelo z okresu Most. Zaměstnanci Czech Coal tak tvořili 6,8 % všech zaměstnaných v okrese Most. [50] Severočeské doly a.s. v roce 2010 zaměstnávaly téměř 3 500 lidí [51]. Více než 30 % ekonomicky aktivních osob v mikroregionu Litvínov pracuje v těžkém průmyslu, zvýšení nezaměstnanosti v důsledku omezení nebo zániku těžební činnosti a doprovodného útlumu výrob navazujícího průmyslu je tedy pro obyvatele území reálnou hrozbou [52].
38
V budoucnu ovšem bude restrukturalizace průmyslu nezbytně nutná, uhlí nelze těžit donekonečna. Nová pracovní místa by mohla vzniknout ve firmách zabývajících se rekultivačními pracemi, poté v nově vytvořených rekreačních areálech, v sektoru služeb a lehkého průmyslu, kraj by mohl zvýšit podporu drobného podnikání. Kromě pracovních příležitostí pro obyvatele regionu těžba přináší i finanční prostředky obecním rozpočtům a také státnímu rozpočtu. Například v roce 2010 skupina Czech Coal vyplatila Hornímu Jiřetínu úhradu z dobývacího prostoru ve výši 246 389 Kč a úhradu z vytěženého nerostu ve výši 27 409 823 Kč, do státního rozpočtu přispěla částkou 18 120 874 Kč, která představovala taktéž úhradu z vytěženého nerostu. [53] Podle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (tzv. horního zákona), je totiž těžební organizace povinna platit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu roční úhradu z dobývacího prostoru a roční úhradu z vydobytých nerostů získaných ve stanovených dobývacích prostorech. Výše úhrady z dobývacího prostoru se pohybuje v rozmezí 100 až 1 000 Kč na hektar a stanoví se vládním nařízením. Báňský úřad poté úhradu převede obci, na jejímž katastrálním území se dobývací prostor nachází. Výše úhrady z vydobytých nerostů je nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých nerostů, přičemž obvodní báňský úřad převede 25 % výnosu z těchto úhrad do státního rozpočtu (prostředky se použijí k nápravě škod na životním prostředí vzniklých v důsledku těžby) a 75 % do rozpočtu obce. [54] Společným rozhodnutím MPO ČR, MF ČR a Českého báňského úřadu je roční úhrada z vydobytého hnědého uhlí stanovena pouze na 1,5 % jeho průměrné tržní ceny [55]. Po skončení báňské činnosti v regionu tudíž musí ty obce, jimž báňský úřad odvádí úhrady od těžebních organizací, počítat se snížením svých rozpočtů, a to s mnohdy velmi razantním snížením. Například v roce 2009 byl obecní rozpočet Horního Jiřetína 38 674 800 Kč, přičemž téměř 70,5 % této částky tvořila úhrada za vydobytý nerost od skupiny Czech Coal [56]. Těžební společnosti se také podílejí na rozvoji regionu prostřednictvím svých dobrovolných aktivit. Skupina Czech Coal podporuje různé obecně prospěšné projekty v obcích mosteckého a chomutovského okresu, např. rekonstrukce kulturních domů, sponzoring kulturních a sportovních akcí, nákup vybavení pro kojenecký ústav a dětský domov v Mostě, příspěvek na mzdy strážníků v Litvínově a další. Skupina v roce 2010 také spustila grantový projekt pro střední a vysoké školy Chytré hlavy pro sever, který je zaměřený na podporu vzdělávání na Mostecku. [47] Severočeské doly a.s. v mikrore39
gionu Litvínov podpořily v roce 2010 revitalizaci obecního majetku v Braňanech a Mariánských Radčicích [35].
5.3.2.
Dopady na lidské zdraví a environmentální dopady
Kromě ekonomických pozitiv však těžební činnost přináší i negativa, zejména v oblasti dopadů na zdraví člověka a životní prostředí. Provoz povrchových lomů se na lidském zdraví může negativně podepsat především hlučností a vibracemi způsobenými těžebními stroji a také zvýšenou koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. Z těchto důvodů je u osady Černice od roku 1993 vyhlášeno hygienické ochranné pásmo lomu ČSA, v němž probíhají pravidelná měření hladiny hluku a prašnosti [57]. Ovzduší v mikroregionu je znečišťováno jak přímo těžbou, tak následným spalováním fosilních paliv, při němž vznikají tyto základní znečišťující látky: oxid uhelnatý, oxid siřičitý, oxidy dusíku (oxid dusičitý a oxid dusnatý – skleníkový plyn), tuhé znečišťující látky a organické látky, které se vyjadřují jako celkový organický uhlík (jedná se zejména o uhlovodíkové sloučeniny – metan, aromatické uhlovodíky, benzeny a další). [58] V Ústeckém kraji byly v roce 2009 vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (podle zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší, ve znění pozdějších předpisů) na 4,03 % plochy území kraje z důvodu překročení hodnot imisních limitů pro částice polétavého prachu PM10 a na 0,04 % plochy kvůli překročení hodnot imisních limitů pro oxid dusičitý. Na 3,93 % území kraje byly také překročeny hodnoty cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo[a]pyren. Přímo v mikroregionu Litvínov byla zhoršená kvalita ovzduší z důvodu překročení imisních limitů PM10 zaznamenána na 17,8 % území, na 7 % kvůli překročení cílových imisních limitů pro benzo[a]pyren. [59] Dojde-li k prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí, zlepšení stavu ovzduší a úbytek emisí skleníkových plynů nelze očekávat. Greenpeace ČR uvádí, že spálením uhlí za limity vznikne 1,3 miliardy tun oxidu uhličitého [60], tedy skleníkového plynu, jehož nárůst v atmosféře je považován za hlavní příčinu globálního oteplování. Peněžním vyjádřením budoucích zdravotních a environmentálních dopadů těžby hnědého uhlí v regionu se zabývá studie „Externí náklady prolomení limitů těžby na Mostecku“ zhotovená v roce 2012 Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity
40
Karlovy v Praze pro občanské sdružení Kořeny a Greenpeace ČR. Studie jako externí náklady chápe zdravotní a environmentální dopady, jež by vznikly využitím hnědého uhlí - nacházejícího se vně územně ekologických limitů v lokalitách lomů Bílina a ČSA - pro výrobu energie a tepla v ČR v letech 2017 až 2133. Ke kvantifikaci těchto externích nákladů používá metodologii ExternE (Externalities of Energy), která je pro hodnocení externích nákladů plynoucích z výroby elektřiny, tepla a dopravy užívána i při výzkumných projektech Evropské komise. Z využití 873 milionů tun hnědého uhlí vně limitů vzniknou externí náklady ve výši 444,8 miliard Kč (vyjádřeno v cenách roku 2011), a to bez vyjádření škod způsobených emisí skleníkových plynů. Strukturálně připadá 47 miliard Kč z celkových 444,8 miliard Kč na těžební lokalitu Bílina, zbytek na II. až IV. těžební etapu velkolomu ČSA. Z celkové sumy externích nákladů tvoří 94,2 % zdravotní dopady, jedná se tedy o částku 374,8 miliard Kč. Pro vyčíslení zdravotních dopadů byl použit ukazatel snížení věku dožití YOLL (Year of Life Lost) a také hodnocení počtu nemocí vzniklých znečištěním ovzduší (vznik chronické bronchitidy, počet hospitalizací osob s respiračními onemocněními a chorobami srdce). Ke zdravotním dopadům studie uvádí tato čísla: „V důsledku znečištění ovzduší za celé období výroby elektřiny a tepla z uhlí za ÚEL dojde u evropské populace za celé období ke ztrátě 288 tisíc let života, ke vzniku 8 820 nových případů chronické bronchitidy a zvýšení počtu hospitalizací s chorobami srdce o 2 064 a o 4 417 případů u hospitalizací s respiračními onemocněními.“ [61] Do skupiny environmentálních dopadů studie zařazuje ztrátu biodiverzity, ztrátu zemědělské produkce, náklady vzniklé korozí materiálu budov a škodlivý vliv těžkých kovů na zdraví člověka. Celková výše těchto externích nákladů byla vyčíslena cca na 70 miliard Kč, z čehož 39 miliard Kč připadá na ztrátu biodiverzity, 12 miliard Kč na poškození lidského zdraví těžkými kovy, 11,3 miliard Kč na korozi materiálu a 7,6 miliard Kč na ztrátu zemědělské produkce. Studie také uvádí, na jakou výši by vyšplhaly celkové náklady, kdyby se do hodnocení zahrnuly i škody způsobené emisemi skleníkových plynů (uvažovány jsou pouze škody způsobené oxidem uhličitým). V takovém případě by částka 444,8 miliard Kč vzrostla až na 1 333,4 miliard Kč. Škody způsobené skleníkovými plyny by tak tvořily 67 % celkových externích nákladů. Kromě znečištění ovzduší přináší těžba uhlí i další problémy v oblasti životního prostředí - dochází k devastaci krajiny, změně jejího reliéfu, zásahům do flóry a fauny, 41
záboru kvalitní půdy, zvýšení eroze, vzniku nestabilních ekosystémů, změnám vodního režimu [62]. Například řeka Bílina protékající územím mikroregionu byla v důsledku těžby na lomu ČSA a následných změn dopravních tahů při výstavbě Ervěnického koridoru umístěna do potrubí. Po délku náspu je řeka vedena ve čtyřech potrubích o průměru 1 200 mm, která jsou pozvedána a případné zvýšené průtoky jsou akumulovány v retenční nádrži na západním okraji koridoru [34]. V blízké budoucnosti by mělo dojít k revitalizaci Bíliny na tříkilometrovém úseku Ervěnického koridoru v okrese Chomutov. Řeka by měla být navrácena do meandrového otevřeného koryta a plánována je i výsadba břehových porostů. [63] Dalším problémem jsou poddolované oblasti nacházející se na území mikroregionu Litvínov. Jedná se o pozůstatky dřívější hlubinné těžby hnědého uhlí, která zde byla započata již v 19. století. Jediným činným hlubinným dolem je v současné době již zmiňovaný důl Centrum, hlubinné doly činné v minulosti byly uzavírány v tomto pořadí: roku 1965 důl Kolumbus (dříve Radecký) v Záluží, 1980 důl Nejedlý (dříve Quido) v Dolním Jiřetíně, 1983 důl Pluto v Louce u Litvínova, 1984 důl Vítězný únor (dříve Herkules) v Záluží, 2002 důl Kohinoor (dříve Jan) v Mariánských Radčicích [34]. Těžba na lomech ovšem probíhá také ve značných hloubkách – nejhlubší je lom Bílina (cca 200 m), následuje důl Centrum (cca 170 m) a lom ČSA (cca 150 m). Poddolované území a narušená stabilita svahů Krušných hor představují velké riziko v podobě sesuvů a propadů půdy. Poslední sesuv byl zaznamená na začátku roku 2011 v severozápadní části bočního svahu velkolomu ČSA pod zámkem Jezeří [64]. Problematikou vlivu těžby na statiku zámku Jezeří a hrozbami plynoucími z pokračování velkolomového způsobu těžby uhlí se zabývá Jan Marek ve studii nazvané „Jezeří znovu v ohrožení?“, publikované v letech 2005 a 2006 v časopise Geotechnika. Marek uvádí, že pokud by se velkolom ČSA přiblížil k horskému svahu, na němž stojí zámek Jezeří, hrozilo by zřícení celého skalního bloku do těžební jámy, jelikož úpatí svahu je narušeno hlubinnou těžbou, tektonickými i zálomovými trhlinami. Z tohoto důvodu byl pod Jezeřím na konci 80. let minulého století vymezen stabilizační ochranný pilíř, v němž je vázáno asi 20 milionů tun uhlí. Rozšířením těžby ke svahů Krušných hor může dojít ke zvýšení přirozené seismicity a následným sesuvům, kterým je bráněno odvodněním území. Toto odvodnění se však nepříznivě podepisuje na stavu vegetace v zámeckém arboretu. Územím arboreta dříve protékal Šramnický potok, jenž byl ale vodohospodářským zásahem sveden do 42
jiného povodí, podél arboreta byl vybudován odvodňovací příkop, a tak je místní flóra závislá především na přímém vsaku ze srážek. Hrozbu pro stromové porosty arboreta představují i specifické letní vichřice. Rozsáhlé odlesnění na okraji pánve a hluboké těžební jámy velkolomů způsobují přehřátí vzduchu až o 5°C, čímž proud větru získává rotaci, značně nabírá na síle a dokáže vyvrátit stromy i s kořeny a poškodit budovy. Zachování zámku s arboretem je přitom podle Marka velmi důležité pro v budoucnu prováděnou rekultivaci, neboť podává obraz o původním vzhledu podkrušnohorské krajiny. Autor studie se tedy proti pokračování těžby velkolomovým způsobem staví zamítavě: „Dobývání uhlí podél úpatí Krušných hor se uskutečňuje nebo má uskutečňovat v rozsahu a podmínkách, jaké ve světě nemají obdoby. Narušení rozvolněného krystalinického masivu rozsáhlou otevřenou a hlubokou těžební jámou může na strmých svazích granitoidů způsobit nebo oživit sesuvy a jiné svahové deformace včetně náhlých řícení velkých bloků krystalinika.“ [48]
5.4.
Shrnutí výsledků
Z analýzy dostupných surovinových strategií a koncepcí v území vyplývá, že stát se přiklání k prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí stanovených vládními usneseními v roce 1991. Důvodem je snaha udržet soběstačnost ČR ve výrobě elektrické energie a tepla, které jsou dnes vyráběny především z tuzemských zdrojů. Kraj a mikroregion však ve svých strategických dokumentech prosazují respektování limitů těžby a jejich případné prolomení vnímají jako hrozbu pro území. Mikroregion Litvínov ovlivňují především těžební procesy na lomu ČSA a Bílina. Na lomu ČSA se ročně vytěží okolo 5 milionů tun uhlí, při respektování limitů je uzavření lomu odhadováno na rok 2021. Vytěžením všech 750 milionů tun uhlí za limity by bylo možno prodloužit životnost lomu ČSA až do roku 2132, ale pro započetí povrchové těžby za limity je třeba provést likvidaci města Horní Jiřetín. Naproti tomu životnost lomu Bílina lze těžbou 104 milionů tun uhlí za limity prodloužit pouze o cca 17 let, zato by však nebyla nutná likvidace žádných sídel. Současná těžba a případné prolomení limitů s sebou nese řadu dopadů na mikroregion. Negativními socioekonomickými dopady těžby na mikroregion jsou potenciální likvidace obcí Horní Jiřetín a Černice, přeložení či úplné zrušení některých dopravních tahů a ohrožení národního kulturního dědictví (zámek Jezeří). Mezi pozitiva patří
43
zejména příjem finančních prostředků od těžebních společností do rozpočtů státu a dotčených obcí a také podíl těchto společností na zaměstnanosti v okrese Most. Dopady na zdraví člověka a životní prostředí lze jednoznačně označit za negativní. Jedná se např. o hluk, vibrace, znečištění ovzduší, změnu reliéfu a hydrologických poměrů, zvýšení rizika sesuvů půdy. O vyčíslení budoucích zdravotních a environmentálních dopadů se pokusila studie „Externí náklady prolomení limitů těžby na Mostecku“. Výši těchto externích nákladů, jež by vznikly využitím uhlí za limity lomů ČSA a Bílina, stanovila na 444,8 miliard Kč (většina nákladů vznikne provozem lomu ČSA), přičemž 94,2 % z této částky tvoří zdravotní dopady. Při zahrnutí škod způsobených emisemi skleníkových plynů však externí náklady vzrostou až na 1 333,4 miliard Kč.
44
6. DISKUSE Za účelem konfrontování teoreticky nabytých poznatků s praxí jsem podnikla terénní šetření v zájmovém území. V rámci Uhelného safari jsem se zúčastnila odborné exkurze na lomu Československé armády pořádané skupinou Czech Coal. Osobně jsem navštívila nejen zmíněnou těžební lokalitu, ale i dvě rekultivované plochy - Hipodrom Most (rekultivace Velebudické výsypky lomu Jana Šverma) a vznikající jezero Most (rekultivace těžební jámy lomu Ležáky). Cílem exkurze však bylo především osobní seznámení s technologií lomového dobývaní hnědého uhlí, neboť po celou dobu trvání prohlídky probíhaly na lomu obvyklé těžební procesy. Měla jsem tudíž možnost pořídit vlastní fotodokumentaci k bakalářské práci (viz Příloha č. 4 - 13) a na fotografiích zachytit v provozu např. důmyslný systém pásových dopravníků, kolesové rýpadlo KU 800 a korečkové rýpadlo RK 5000 provádějící skrývkové práce, zakladače ZP 6600 či kolesové rýpadlo KU 300. Na závěr terénního šetření jsem navštívila prostory, v nichž se v minulosti nacházelo původní město Most, které bylo zbouráno kvůli vybudování lomu Ležáky. Těžba na tomto lomu byla ukončena v roce 1999 a v současné době probíhá jeho vodní rekultivace - mělo by zde vniknout největší antropogenní jezero v ČR. Rekultivační práce na jezeře by měly být dokončeny v roce 2012, v následujících letech budou pokračovat práce na zvelebení okolí (vybudování pláží, sportovního areálu apod.). Nové sportovní a rekreační objekty vzniklé v rámci rekultivace bývalých lomů a jejich výsypek mají přilákat turisty a poskytnout místním obyvatelům možnost trávit svůj volný čas v příjemném prostředí. Město Most jednoznačně nabízí lepší podmínky pro život i rekreaci než v minulosti, nedá se ale říci, že by se situace zlepšila v celém okrese Most. Zatímco město Most je obklopeno zelení, těžební jáma velkolomu ČSA se blíží do maximální povolené vzdálenosti od Horního Jiřetína. V případě prolomení limitů by se po likvidaci tohoto města (které by se tak stalo 22. obcí na Mostecku zlikvidovanou pro přímou báňskou činnost) těžební jáma přiblížila až k okraji Litvínova. Prolomením limitů by značně utrpěla kvalita života obyvatel Litvínova, obyvatelé Horního Jiřetína by museli opustit své domovy a vyrovnat se s pocitem ztráty kořenů. V tzv. horním zákoně je navíc v paragrafu 31 stále uvedena možnost vyvlastnění pozemků těžební organizací pro účely dobývání výhradního ložiska. V krajním případě by tedy pozemky v Horním Jiřetíně a Černicích mohly být kvůli těžbě hnědého uhlí vy-
45
vlastněny. Zrušení zmíněného paragrafu je – stejně jako otázka prolomení územních ekologických limitů - předmětem neutuchajících politických debat. Impulsem pro vyřešení těchto problémů by mohlo být schválení nové SEK, k němuž by mělo dojít ve druhé polovině roku 2012. Jak již bylo řečeno dříve, v současnosti platná SEK požaduje „racionální přehodnocení“ limitů a jeden ze scénářů připravované SEK s těžbou za limity počítá. Existuje tedy reálná hrozba, že limity budou prolomeny a možnost vyvlastnění zůstane v horním zákoně zachována. Jako hlavní argument pro prolomení limitů je uváděna nutnost zajistit dostatek uhlí pro tuzemské elektrárny a teplárny, aby nedošlo ke snížení energetické soběstačnosti ČR. O tom, zda je zrušení limitů opravdu nezbytně nutné k zabezpečení dodávek paliva pro české elektrárny a teplárny, však panují jisté pochybnosti. Podle studie Institutu energetických informací (INERGIN) z dubna roku 2011 prolomení limitů není nutnou podmínkou pro udržení výroby tepla a jeho rozvodu prostřednictvím systémů centrálního zásobování teplem ani pro zajištění energetické bezpečnosti ČR v oblasti výroby elektřiny. Za skutečný problém studie označuje uzavření dlouhodobých smluv mezi teplárnami a těžebními společnostmi na dodávky hnědého uhlí za takovou cenu, která umožní udržet přijatelné ceny tepla. [65] INERGIN na tuto problematiku navazuje ve své další studii z listopadu 2011, v níž řeší vývoj cen hnědého uhlí a tepla po roce 2012. Společnost Czech Coal, a.s. se totiž dostala do konfliktu s teplárnami, jelikož po nich v nových dlouhodobých kontraktech požaduje až dvojnásobné ceny za dodávky uhlí (místo 40 Kč/GJ až 80 Kč/GJ). Tyto zvýšené ceny pro tuzemský trh jsou stanoveny jako 80 % světové ceny černého uhlí, což INERGIN považuje za naprosto neopodstatněný způsob tvorby cen. Zvýšení cen dodávek uhlí pro teplárny by se samozřejmě promítlo také do zvýšení cen tepla pro konečné spotřebitele. K otázce územních limitů studie uvádí, že uhlí v rámci limitů může českému energetickému sektoru teoreticky vystačit až do roku 2037. [66] Aktuální problém možného neuzavření smluv na dlouhodobé dodávky tuzemského uhlí mezi teplárnami a těžebními společnostmi by mohl vést k výraznému omezení výroby tepla a zvýšení závislosti ČR na dovozu zemního plynu. Tím by byla ohrožena energetická bezpečnost země. Stát by se tedy měl ve sporu mezi teplárnami a zmíněnou těžební společností přiklonit na stranu tepláren a jako zákonný vlastník nerostného bohatství ČR prosadit využití hnědého uhlí ve veřejném zájmu – pro vytápění domácností občanů ČR, ne jako komoditu na export do zemí, kde budou vyšší ceny uhlí akceptovány. 46
Stát by měl zvážit také možné zvýšení sazby u roční úhrady z vydobytého nerostu, jež u hnědého uhlí představuje pouze 1,5 % jeho průměrné tržní ceny (možné maximum je přitom 10 %). Tímto opatřením by došlo ke snížení zisků těžebních společností a žádoucímu navýšení prostředků jak v rozpočtech obcí dotčených těžbou, tak ve státním rozpočtu, který je od roku 1996 trvale deficitní. Problematika těžby hnědého uhlí a souvisejícího prolomení limitů je tedy v současné době mimořádně důležitá a komplikovaná, s jejím řešením by se však již nemělo déle otálet. Stát by měl při svém rozhodování o prolomení limitů vzít v úvahu vedle ekonomických přínosů plynoucích z těžby i externí náklady vyvolané užitím uhlí za limity a také možnost, že budoucí generace budou schopné naložit s uhlím sofistikovanějším způsobem než je jeho spalovaní za účelem výroby tepla a elektřiny. Můj názor na prolomení územních ekologických limitů těžby je negativní. Prolomení limitů na lomu Bílina považuji za společensky akceptovatelné, neboť kvůli jeho postupu není nutná likvidace žádných sídel, ovšem prolomení limitů na lomu ČSA nikoliv. Na závěr si dovolím uvést výrok Václava Havla z otevřeného dopisu Jiřímu Paroubkovi, v němž je poukázáno i na to, že hrozí-li naší zemi nedostatek hnědého uhlí pro tuzemské účely, měl by být zastaven jeho export do zahraničí: „Můžeme se nazývat kulturní zemí, když staleté historické dědictví přeměníme během několika let na energii, kterou navíc vyvezeme za hranice?“ [67]
47
7. ZÁVĚR Hnědé uhlí má pro Českou republiku mimořádný strategický význam, jelikož zaujímá význačné místo v tuzemské výrobě elektrické energie a tepla. Ložiska této nerostné suroviny se nacházejí v severozápadních Čechách, kde jsou v současné době povrchovým způsobem dobývána ve dvou pánvích – severočeské a sokolovské. V bakalářské práci jsem se zabývala problematikou těžby hnědého uhlí v konkrétní lokalitě, a to v mikroregionu Litvínov. Území mikroregionu ovlivňují procesy na lomech ČSA a Bílina, kde jsou získávány zásoby severočeské hnědouhelné pánve. Cílem práce bylo vyhodnotit sociální, ekonomické a environmentální dopady stávající těžby v zájmovém území i dopady potenciální, jež by vznikly prolomením územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí a postupem lomů ČSA a Bílina za tyto limity. K dosažení cíle bylo použito analýzy a následné syntézy informací extrahovaných z přehledových a datových zdrojů a také terénního šetření na Mostecku (lom ČSA a rekultivované plochy v okolí Mostu). Zájmové území je tvořeno správním obvodem ORP Litvínov, jenž včetně samotného města Litvínov zahrnuje 11 obcí. Mikroregion se nachází na území dvou odlišných geologických celků, kterými jsou Mostecká pánev a Krušné hory. Příroda a krajina zde byly značně přetvořeny člověkem, z velké části kvůli těžbě uhlí. V rámci územních limitů vystačí zásoby uhlí na lomu ČSA cca do roku 2021, na lomu Bílina cca do roku 2035. Největším socioekonomickým problémem celého Mosteckého regionu je trvale vysoká míra nezaměstnanosti. Jako pozitivní socioekonomické dopady těžby na zájmové území byly vyhodnoceny tyto skutečnosti: těžební společnosti jsou významnými zaměstnavateli v regionu a pravidelně odvádí finanční částky do obecních rozpočtů obcí dotčených těžbou i do státního rozpočtu. Těžební společnosti také podporují řadu veřejně prospěšných projektů v regionu. Potenciální prolomení limitů by však mělo na území značný negativní sociální dopad – pro postup lomu ČSA by byly zlikvidovány obce Horní Jiřetín a Černice. Environmentální dopady stávající těžby - i jejího případného rozšíření - na mikroregion byly vyhodnoceny jako jednoznačně negativní. Studie „Externí náklady prolomení limitů těžby na Mostecku“, kde jsou externími náklady myšleny dopady na životní prostředí a lidské zdraví vzniklé prolomením limitů, stanovila jejich výši na 444,8 mili-
48
ard Kč, a to bez škod způsobených emisemi skleníkových plynů. Se zahrnutím těchto škod se výsledná částka vyšplhala až na 1 333,4 miliard Kč. V bakalářské práci jsem upozornila na problémy, které jsou v současné době s těžbou hnědého uhlí v mikroregionu Litvínov spojeny a které se budou v případě prolomení územních ekologických limitů dále prohlubovat. Těžba uhlí sice mikroregionu přináší ekonomické zisky a posiluje energetickou bezpečnost a soběstačnost České republiky, ale tyto přínosy jsou dle mého názoru převáženy velkými environmentálními ztrátami.
49
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1]
Aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Litvínov: textová část. Litvínov [online]. 2010 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.mulitvinov.cz/uzemne-analyticke-podklady/d-423048/p1=52915
[2]
Stanovy. Euroregion Krušnohoří [online]. 26.3. 2011 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.euroreg.cz/?content=page&id=1
[3]
Stanovy Severočeského sdružení obcí. Severočeské sdružení obcí [online]. © 2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.seso.cz/stanovy/
[4]
CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1996. ISBN 80-85368-80-3.
[5]
Lesy ČR obnovují i Krušné hory. Krušnohorsky myslet, žít a snít [online]. 06. Prosinec 2011 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.krusnohorsky.cz/2011/12/06/lesy-cr-obnovuji-i-krusne-hory/
[6]
NPR Jezerka. Národní přírodní rezervace Jezerka [online]. © 2005 [cit. 2012-0330]. Dostupné z: http://www.nprjezerka.cz/jezerka.php
[7]
Přírodní rezervace Černý rybník. Krušnohorsky myslet žít a snít [online]. © 2009 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.krusnohorsky.cz/2008/10/16/prirodnirezervace-cerny-rybnik/
[8]
Přírodní park Loučenská hornatina. Oficiální stránky obce Nová Ves v Horách [online]. © 2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.novavesvhorach.cz/pro-turisty/
[9]
Objekty ústředního seznamu. AOPK ČR [online]. [2012] [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/chrob_find/index.php?frame=1&TYPVYST UPU%5B%5D=drusop&h_zchru=1&h_evl=1&h_ptacob=1&h_schru=1&h_pstro my=1&h_kod=&h_nazev=&h_organ_oochp=&h_kraj=&h_okres=&h_orp=&h_p ovob=567256&h_obec=&h_ku=&h_submit=Vyhledat
[10] Krušnohorské mokřady: už ne obyčejná rašeliniště, ale vzácnost. IDNES.cz [online]. 18. května 2008 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z:
50
http://cestovani.idnes.cz/krusnohorske-mokrady-uz-ne-obycejna-raseliniste-alevzacnost-p69-/igcechy.aspx?c=A080516_115735_igcechy_tom [11] Historie města. Litvínov [online]. 2.5.2008 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.mulitvinov.cz/historie-mesta/d-420325/p1=52899 [12] Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností (2000 až 2009): Litvínov - 4206. Czso.cz [online]. Aktualizováno dne: 19.8. 2011 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.ustinadlabem.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/DF003C37B9/$File/40 3010071.pdf [13] Počty obyvatel, domů a výměra území v letech 1869 - 2001 ze Sčítání lidu, domů a bytů. Czso.cz [online]. 2010 [cit. 2011-11-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/most_1867_2001/$File/4205_most.pdf [14] Zásoby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi a územní limity těžby. Czechcoal.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-08]. Dostupné z: http://www.czechcoal.cz/cs/profil/skupina/energetika/zasoby.html [15] Usnesení vlády ČR ze dne 30. října 1991 č. 444: ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi. Vláda České republiky. 1991. Dostupné z: http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/WebGovRes/7DCED483 8DD30F36C12571B6006B9ABD?OpenDocument [16] Usnesení vlády České republiky ze dne 11. září 1991 č. 331: ke zprávě o účelnosti další těžby hnědého uhlí v Chabařovicích, okres Ústí nad Labem. Vláda České republiky. 1991. Dostupné z: http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/8BB4E47E7107EE2CC 12571B6006FC0CD [17] Usnesení vlády České republiky ze dne 27. listopadu 1991 č. 490: k programu ozdravění životního prostředí v okrese Sokolov na léta 1992 až 1995 s výhledem do roku 2000. Vláda České republiky. 1991. Dostupné z: http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/832FA5643205D820C1 2571B6006FB095
51
[18] Usnesení vlády České republiky ze dne 10. března 2004 č. 211: ke Státní energetické koncepci. Vláda České republiky. 2004. Dostupné z: http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/D8523CE84346DFCCC125 71B6006E53A2 [19] Státní energetická koncepce ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 10.5.2010 [cit. 2012-02-17]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument5903.html [20] Energetická politika. Biom.cz [online]. 2000 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://biom.cz/leg/Energeticka_politika.doc [21] Ministr Kuba plánuje: Dostavíme Temelín i Dukovany. Česká televize [online]. 12.2.2012 [cit. 2012-02-17]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/164119-ministr-kuba-planujedostavime-temelin-i-dukovany/ [22] UNGERMAN, Jaroslav. Nad státní energetickou koncepcí: (poznámky a úvahy). Českomoravská konfederace odborových svazů [online]. 12.2.2012 [cit. 2012-0217]. Dostupné z: http://www.cmkos.cz/studie-ekonomicke-analyzyprognozy/3298-3/nad-statni-energetickou-koncepci [23] Usnesení vlády České republiky ze dne 13. prosince 1999 č. 1311 + P: k Surovinové politice v oblasti nerostných surovin. Vláda České republiky. 1999. Dostupné z: http://racek.vlada.cz/usneseni/usnweb.nsf/0/3E713C2450F8DBD4C12571B6006C 1B3E [24] Surovinová politika v oblasti nerostných surovin. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 7.9.2009 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument6621.html [25] Usnesení vlády České republiky 17. srpna 2011 č. 619: o Východiscích ke koncepci surovinové a energetické bezpečnosti České republiky. Vláda České republiky. 2011. Dostupné z: http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/41458858947F316BC12578 EE004FF20A/$FILE/619%20uv110817.0619.pdf
52
[26] Východiska ke koncepci surovinové a energetické bezpečnosti České republiky. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 26.10.2011 [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument91585.html [27] Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje: textová část. Ústecký kraj [online]. květen 2011 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://www.krustecky.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450018&id_ktg=99030&query=z%C3%A1s ady+%C3%BAzemn%C3%ADho+rozvoje+%C3%BAsteck%C3%A9ho+kraje&p 1=84858 [28] Ročenka Surovinové zdroje ČR - nerostné suroviny: vydání z roku 2010, stav 2009. Česká geologická služba [online]. říjen 2010 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: http://www.geofond.cz/cz/o-nas/dokumenty/rocenka-surovinove-zdroje-crnerostne-suroviny [29] Profil skupiny Czech Coal. Czech Coal [online]. 2011 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: http://www.czechcoal.cz/cs/profil/index.html [30] Ročenka Surovinové zdroje ČR - nerostné suroviny: vydání z roku 2011, stav 2010. Česká geologická služba [online]. říjen 2011 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: http://www.geofond.cz/cz/o-nas/dokumenty/rocenka-surovinove-zdroje-crnerostne-suroviny [31] Hnědé uhlí. Energostat [online]. 2011 [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: http://energostat.cz/uhli.html [32] Litvínovská uhelná a.s., Most. Kurzy cz [online]. 2012 [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://rejstrik-firem.kurzy.cz/28677986/litvinovska-uhelna-as/ [33] Základní báňská dokumentace. Czech Coal [online]. 2011 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://www.czechcoal.cz/cs/profil/skupina/dokumentace.html#popdcc [34] VALÁŠEK, Václav a Lubomír CHYTKA. Velká kronika o hnědém uhlí: Minulost, současnost a budoucnost těžby hnědého uhlí v severozápadních Čechách. Plzeň: G2 studio s.r.o.Plzeň, 2009. ISBN 978-80-903893-4-2. [35] Výroční zpráva za rok 2010. Severočeské doly a.s. [online]. 2011 [cit. 2012-0307]. Dostupné z: http://www.sdas.cz/files/sdas/vyrocni_zpravy/2010/VZ_SD_2010.pdf
53
[36] Obvodní báňský úřad Most, Rozhodnutí k povolení hornické činnosti na lomu Bílina podle dokumentace Plánu otvírky,1078. Informační server města Bíliny [online]. 11. Listopad 2010 [cit. 2012-03-07]. Dostupné z: http://www.bilina.cz/sites/default/files/961.pdf [37] Doly Bílina. Severočeské doly a.s. [online]. 2011 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.sdas.cz/showdoc.do?docid=533 [38] Dobývací prostory. Státní báňská správa České republiky [online]. 24. 2. 2012 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.cbusbs.cz/dobyvaci-prostory.aspx [39] Další obory podnikání ve Skupině. Czech Coal a.s. [online]. 2007 [cit. 2012-0310]. Dostupné z: http://www.czechcoal.cz/cs/ur/zprava/2007/ur19.html [40] Produkce hnědého uhlí. Czech Coal a.s. [online]. 2010 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.czechcoal.cz/cs/ur/zprava/2010/ur15.html [41] Hlubinný důl Centrum kvůli poptávce prodloužil činnost do roku 2012. Czech Coal a.s. [online]. 2009 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.czechcoal.cz/cs/novinky/tz/2009/20090206.html [42] VÝSLEDKY MÍSTNÍCH REFEREND: Přes 95 % z hlasujících obyvatel Horního Jiřetína a Litvínova nechce postup velkolomu za limity těžby. Občanské sdružení kořeny [online]. © 2008 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.koreny.cz/referendum/ [43] Seznam občanských sdružení. Ministerstvo vnitra [online]. 25. červen 2008 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/rady/sdruzeni/sdruz070.html [44] O městě. Město Horní Jiřetín [online]. [2010] [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.hornijiretin.cz/mesto-a-okoli/o-meste/ [45] Zámecký park. Zámek Jezeří [online]. © 2012 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.zamek-jezeri.cz/zamecky-park/ [46] Jan Baptista Mathey. Santini [online]. [2010] [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.santini.cz/jan-baptista-mathey.html [47] Regionální spolupráce. Czech Coal [online]. 2011 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.czechcoal.cz/cs/ur/zprava/2010/ur210.html
54
[48] MAREK, Jan. Jezeří znovu v ohrožení?: (Část II.). Geolog.cz [online]. 2006, č. 1 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.geolog.cz/odborne_clanky/Jezeri/Jezeri_2.pdf [49] Uchazeči o zaměstnání ve vybraném území. Veřejná databáze ČSÚ [online]. [2011] [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=15&potvrd=Zobrazit+tabulku& go_zobraz=1&childsel0=3&childsel0=3&cislotab=TPR6010UC&voa=tabulka&st r=tabdetail.jsp&pro_2_63=4206 [50] Lidské zdroje. Czech Coal [online]. 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.czechcoal.cz/cs/ur/zprava/2010/ur29.html [51] Lidské zdroje. Severočeské doly a.s. [online]. [2011] [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.sdas.cz/showdoc.do?docid=1544 [52] 1. úplná aktualizace ÚAP ÚK. Ústecký kraj [online]. 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.krustecky.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450018&id_ktg=99062&archiv=1&p1=1665 96 [53] Ekonomické vztahy skupiny Czech Coal s okolními komunitami. Czech Coal [online]. 2011 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.czechcoal.cz/cs/ur/zprava/2010/ur26.html [54] Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství. In: http://www.cbusbs.cz/docs/zakon1988-044.doc. 1988. [55] PĚGŘÍMEK, Rastislav, Oldřich PELEŠKA a František KRUŽÍK. Kvantifikace externalit vznikajících těžbou a užitím hnědého uhlí. In: SBORNÍK PŘEDNÁŠEK SEMINÁŘE - Spolužití průmyslu a obcí [online]. 2005 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.czechcoal.cz/cs/ur/spoluziti/CL/4_Peleska_externality_ExternH.pdf [56] Rozpočet Horního Jiřetína tvořily loni ze 70,5 procenta peníze od těžařů. Czech Coal [online]. 1. listopadu 2010 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.czechcoal.cz/cs/novinky/tz/2010/20101101.html [57] Základní báňská dokumentace. Czech Coal [online]. © 2011 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.czechcoal.cz/cs/profil/skupina/dokumentace.html
55
[58] HEMERKA, Jiří a František HRDLIČKA. Emise z kotelen a ochrana ovzduší (I). In: TZB-info [online]. 20.12.2004 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.tzbinfo.cz/2294-emise-z-kotelen-a-ochrana-ovzdusi-i [59] Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ministerstvo životního prostředí [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vymezeni_oblasti/$FILE/OOOOZKO_2009-20110527.pdf [60] Limity těžby uhlí. Greenpeace ČR [online]. © GREENPEACE 2011 [cit. 201203-13]. Dostupné z: http://www.greenpeace.org/czech/cz/Kampan/klima_a_energetika/Amazonskytropicky-detny-prales1121/ [61] Shrnutí studie „Externí náklady prolomení limitů těžby na Mostecku - Případ velkolomů Československé armády a Bílina“. Greenpeace Česká republika [online]. 27. února 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.greenpeace.org/czech/Global/czech/P3/publikace/Limity/Externality_t ezby_uhli-shrnuti_studie.pdf [62] Krajina a člověk. Ústav aplikované a krajinné ekologie [online]. [2007] [cit. 201203-15]. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola4.html [63] Řeka Bílina poteče znovu krajinou, nyní je kvůli uhlí v potrubí. Stavbaweb [online]. 3.2.2009 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.stavbaweb.cz/Zdomova/Reka-Bilina-potece-znovu-krajinou-nyni-je-kvuli-uhli-v-potrubi.html [64] Ochrana životního prostředí. Czech Coal [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.czechcoal.cz/cs/ur/zprava/2010/ur27.html [65] Bilance hnědého uhlí 2013-2020 a územní ekologické limity. INERGIN [online]. 2011 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.inergin.cz/studie-o-udajnemnedostatku-uhli-zverejnena [66] Vývoj cen hnědého uhlí a cen tepla po roce 2012 a další determinanty mající dopady na energetický sektor v České republice. INERGIN [online]. 2011 [cit. 201205-01]. Dostupné z: http://www.inergin.cz/nova-studie-o-hrozbe-rozpadutuzemskeho-teplarenstvi
56
[67] HAVEL, Václav. Otevřený dopis Václava Havla Jiřímu Paroubkovi. ECONNECT [online]. 13. 12. 2005 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://econnect.ecn.cz/index.stm?apc=zkvk4-1081756&x=1035585
57
SEZNAM TABULEK Tab. č. 1 - Vývoj počtu obyvatel v obcích správního obvodu ORP Litvínov v letech 2006 – 2010 Tab. č. 2 - Vybrané demografické charakteristiky správního obvodu ORP Litvínov v letech 2006 – 2010 (absolutní ukazatele) Tab. č. 3 - Podíly na spotřebě energetických zdrojů v plánovacím období 2000 – 2030 Tab. č. 4 - Podíly na výrobě elektrické energie v plánovacím období 2000 – 2030 Tab. č. 5 - Ložiska, zásoby a těžba hnědého uhlí v ČR v letech 2006 až 2010 Tab. č. 6 - Zahraniční obchod ČR s hnědým uhlím v letech 2006 až 2010 Tab. č. 7 - Hrubá těžba uhlí a skrývky na lomu ČSA v letech 2006 – 2010 Tab. č. 8 - Hrubá těžba uhlí Severočeských dolů a.s. v letech 2006 – 2010 Tab. č. 9 - Vývoj míry nezaměstnanosti (v %) v obcích mikroregionu Litvínov v letech 2007 – 2010
58
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Grafické znázornění územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí na lomu Bílina Příloha č. 2 - Grafické znázornění územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí na lomu ČSA Příloha č. 3 - Nabídkový leták Mostecké uhelné a.s. pro obyvatele Horního Jiřetína a Černic Příloha č. 4 - Pohled na lom ČSA, v dáli Horní Jiřetín a litvínovské sídliště Janov Příloha č. 5 - Pohled na těžební stroje a pásové dopravníky na lomu ČSA, v pozadí Horní Jiřetín Příloha č. 6 - Rýpadlo KU 800 Příloha č. 7 - Koleso rýpadla KU 800 Příloha č. 8 - Detail pásového dopravníku Příloha č. 9 - Korečkové rýpadlo RK 5000 Příloha č. 10 - Pás s korečky rýpadla RK 5000 Příloha č. 11- Zakladač ZP 6600 Příloha č. 12 - Rýpadlo KU 300 Příloha č. 13 - Uhelná sloj zblízka
59
