Mendelova univerzita v Brně. Práce výchovného poradce na středních školách

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Práce výchovného poradce na středních školách Bakalářská práce

BRNO 2010

Vedoucí bakalářské práce

Vypracovala:

PhDr. Jana Čihounková

Ing. Lucie Štěpánková

Prohlášení: Čestně prohlašuji, že tuto bakalářskou práci jsem zpracovala samostatně a použitou literaturu jsem řádně ocitovala a uvedla v „Seznamu použité literatury“.

V Brně, dne 2.6.2010

Ing. Lucie Štěpánková

3

Poděkování: Na tomto místě chci poděkovat mé vedoucí bakalářské práce paní PhDr. Janě Čihounkové, za cenné připomínky a rady. Dále děkuji i výchovným poradcům a žákům škol, kde byl prováděn výzkum. Za jejich vstřícnost, otevřenost a upřímnost. V neposlední řadě velké díky patří mému příteli, který stál po celou dobu mého studia při mně a plně mně podporoval. Poděkování patří i mým rodičům, bez kterých bych dnes nebyla tam, kde jsem. V neposlední řadě chci poděkovat i mým zaměstnavatelům, kteří mi nikdy nedělali problémy, při pátečních odchodech z práce kvůli studiu.

4

ABSTRAKT Bakalářská práce obsahuje literární poznatky z práce poradenských center na středních školách v České republice a zároveň i základní praktické výsledky, které byly získány pomocí strukturovaného rozhovoru a dotazníků. V bakalářské práci v teoretické části jsou použity literární prameny odborníků na výše uvedené téma. K výzkumu v praktické části bakalářské práce byly vybrány tři střední školy: gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště. Na základě výsledků ze strukturovaného rozhovoru s výchovnými poradci bylo sestaveno slovní hodnocení a porovnání odpovědí z dalších škol. U dotazníků, které byly dány žákům těchto škol, byly sestaveny grafy z procentického hodnocení.

Klíčová slova: výchovný poradce, sociálně patologické jevy, specifické poruchy učení a chování, kariérové poradenství

5

ABSTRACT This bachelor dissertation contains literary findings of experience of a secondary school educational advisor in the Czech Republic and it also contains fundamental applicative results retrieved via interviews with educational advisors and via questionaires submitted to students at their first and their third years.

The academic part of the bachelor dissertation contains literary sources from specialists in given field of knowledge.

Three secondary schools have been chosen for the research in the practical part of my bachelor dissertation: a grammar school, a vocational school and an apprenticeship school. A verbal rating based on the interviews with educational advisors was made up and the results were compared with the results obtained from other schools. Questionaires submitted to students of those particular schools provided data for graphs with percentual evaluation.

Key words: educational advisor, social pathologies event, specific learning disabilities and behavior, career guidance

6

OBSAH

1.

ÚVOD....................................................................................................................... 9

2.

CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE........................................................................... 10

3.

MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ................................................... 11

4.

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ ........................................................................... 12 4.1

HISTORIE ........................................................................................................ 12

4.1.1

POČÁTKY VE SVĚTĚ ........................................................................................ 12

4.1.2

POČÁTKY V ČESKÝCH ZEMÍCH ...................................................................... 12

4.2

VÝCHOVNÝ PORADCE ..................................................................................... 13

4.3

VZDĚLÁNÍ VÝCHOVNÉHO PORADCE, JEHO PRAVOMOCE, LEGISLATIVA ...... 16

4.3.1

Osobnostní rysy výchovného poradce ....................................................... 16

4.3.2

Vzdělání výchovného poradce ................................................................... 17

4.3.3

Právní vymezení výchovného poradce....................................................... 18

4.3.4

Etický kodex výchovného poradce............................................................. 19

4.4

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADCE ....................................................................... 19

4.5

NEJČASTĚJI ŘEŠENÉ PROBLÉMY VÝCHOVNÝM PORADCEM .......................... 20

4.5.1

Sociálně patologické jevy........................................................................... 20

4.5.1.1 4.5.2

Specifické poruchy učení........................................................................... 29

4.5.3

Specifické poruchy chování....................................................................... 32

4.5.4

„Náhlá nemoc zhoršující vzdělání dříve výborného žáka“ ...................... 34

4.5.5

Kariérové poradenství ................................................................................ 35

4.6 4.6.1 5.

Návykové látky ................................................................................... 20

PREVENCE....................................................................................................... 36 Prevence proti návykovým látkám............................................................. 37

PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE ..................................................... 39 5.1

ROZHOVOR S VÝCHOVNÝMI PORADCI ........................................................... 39

5.1.1

Gymnázium ................................................................................................ 40

5.1.2

Střední odborná škola ................................................................................ 45

5.1.3

Střední odborné učiliště ............................................................................. 49

5.1.4

Porovnání škol ........................................................................................... 54

7

5.1.5 5.2

Celkové shrnutí .......................................................................................... 58 DOTAZNÍKY – VYHODNOCENÍ ........................................................................ 60

6.

DISKUSE............................................................................................................... 87

7.

ZÁVĚR .................................................................................................................. 88

8.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................. 91

9.

SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................... 97

10. PŘÍLOHY.............................................................................................................. 98

8

1.

ÚVOD S poradenskými centry se v dnešní době nesetkáváme pouze na školní půdě,

ale ve většině odvětví našeho života. Každý minimálně jednou potřebuje odbornou pomoc z oblasti, které se nevěnuje tak intenzivně, jako např. svému studovanému oboru, práci. Nikdo nemůže vědět všechno. V této bakalářské práce však bude rozpracováno hlavně poradenství, které se vztahuje ke středním školám. Toto téma bakalářské práce je pro mne velmi zajímavé z několika hledisek. V dnešní době je velmi mnoho skutečností, se kterými si studenti, i jejich rodiče, nevědí rady. Myslím si, že tato forma pomoci bude v brzké době zažívat velký boom, protože dnešní doba je velmi neosobní a to se podepisuje na psychice dospívající mládeže a jejich zkresleným pohledem na svět. Hlavní osobou poradenských center je výchovný poradce, který je nutností na každé základní, střední a vysoké škole. Vzhledem

této skutečnosti bude práce

směřována převážně na práci této osoby. Spousta problémů není řešena a tak často dochází k velkým problémům. Mezi tyto problémy, se kterými žáci potřebují pomoci patří: vzdělanostní, osobní, výchovné, komunikační. V osobnost výchovného poradce

musí mít žáci důvěru, musí vědět,

že i když budou k němu otevření, že je za to nečeká žádný postih.

9

2.

CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 1.

Vysvětlit pojem výchovného poradenství: vznik, legislativní rámec, vzdělání

2.

Popsat základní problémy, se kterými se osoba výchovného poradenství setkává

3.

V praktické části provést rozhovor s výchovnými poradci na různých typech škol – gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a provést srovnání v práci těchto poradců

4.

Pomocí dotazníkové metody zjistit pohled ze strany žáků, tj. pomocí žáků na stejných školách, kde byl prováděn rozhovor s výchovnými poradci a provést srovnání mezi těmito školami v jednotlivých otázkách

10

3.

MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Výzkum probíhal v měsících březen-duben 2010. Předem byly stanoveny 3 typy

škol ve stejném městě. Město, kde se nachází typy středních škol, má přibližně 11.000 obyvatel v srdci kraje Vysočina. Vzhledem k choulostivým otázkám bylo domluveno, že se neveřejní názvy škol, ani místo jejich sídla. V první části bakalářské práce bude vypracována literární rešerše opřena o názory a výzkumy psychologů, pedagogů, ale také laické veřejnosti (novináři). V této části bude zpracováno vysvětlení práce výchovného poradce, jeho kvalifikace, vzdělání. Bude zde zpracována činnost výchovného poradce, s jakými problémy se setkává, co řeší a jakými způsoby jsou určité komplikace řešeny. V praktické části bude vypracován výzkum. Výzkum bude zaměřen jak na samotné osoby výchovného poradce, tak i na samotné žáky. Snaha rozhovoru bude také ve zjištění zajímavých akcí, které jsou na škole praktikovány. První praktická část bude věnována výchovnému poradci, se kterým bude veden rozhovor. Každá otázka z rozhovoru bude zapsána, takto se bude postupovat s každou školou a otázkou. Poslední fází rozhovoru s výchovnými poradcem bude porovnání jednotlivých otázek s jednotlivými školami. Druhá praktická část bude prováděna pomocí dotazníkové metody. Dotazníky budou rozdány na střední školu, gymnázium střední odborné učiliště vždy do prvního a třetího ročníku. Otázky budou vyhodnoceny průběžně. Odpovědi budou porovnávány výpověďmi od výchovných poradců.

11

4.

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ

4.1

Historie

4.1.1 Počátky ve světě V roce 1884 byla v Anglii otevřena první Francisem Galtonem antropometrická laboratoř. V této laboratoři poskytoval rady při výchově v rodině a ve škole. Z laboratoře se v roce 1928 vyvinula první psychologická výchovná poradna na univerzitě v Londýně. Souběžně s pedagogicko-psychologickým poradenstvím vznikalo poradenství pro volbu povolání. První takto orientovaná poradna vznikla v roce 1908 v Bostonu na popud Franka Pardone (Kohoutek, 1999).

4.1.2 Počátky v českých zemích První českou poradnou pro volbu povolání vznikla v roce 1919 při českém odboru Zemské rady živnostenské v Brně. Většina poraden pro volbu povolání vznikala především při úřadech pro péči o mládež, instituce pro zvelebování živností, instituce sociálně zdravotní aj. poradny pro volbu povolání mívaly i oddělení pro vysokoškolské studenty. Významnou osobností českého poradenství byl psycholog a pedagog Vilém Chmelař, který měl velké zásluhy o rozšíření poradenství. Poradny organizoval od roku 1931. Vedl zemskou poradnu pro volbu povolání, vybudoval na 70 poraden. Po druhé světové válce a nástupu komunistického režimu byla tato centra považována za instituci, jež brání rozvoji ekonomiky. Základem protiporadenské argumentace bylo tvrzení, že po porážce vykořisťovatelských tříd vznikla beztřídní společnost, v niž nebudou problémy s výchovnými nesnázemi, s kriminalitou dětí a mládeže, s volbou povolání a studia. Tato situace u nás trvala od konce války do roku 1957, kdy začaly, jako zařízení národních výborů, vznikat dětské psychologické poradny.

12

V roce 1961 zřídilo ministerstvo školství Ústřední komisi pro výchovné poradenství. Začala být věnována pozornost i výchovně talentovaným žákům, zaostávajícím žákům a mládeži s výchovnými obtížemi. Rok 1967 byl dalším mezníkem v poradenství. V Praze při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy vznikla Laboratoř sociálního výzkumu mládeže a výchovného poradenství. Z této laboratoře byl později vybudován Ústav sociálního výzkumu mládeže a výchovného poradenství. Další neméně výraznou osobností českého poradenství byla profesorka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Marta Klímová. I přes několikaleté pedagogicko-psychologické působení v českých zemích neznamenalo, že je jasně daná terminologie tohoto vědního oboru. Zlom přišel až v roce 1976, kdy byla vydána oficiální dokumentace: Instrukce o soustavě

výchovného

poradenství v oboru působnosti ministerstva školství ČSR. Tato instrukce znamenala větší prosazení pedagogů ve výchovném poradenství. Dnešní systém pedagogicko-psychologického poradenství v České republice je tvořen výchovnými poradci, státními, církevními a soukromými pedagogickopsychologickými poradci. Od roku 1990 také speciálně-pedagogickými centry se zaměřením na péči o děti a mladistvé se smyslovým, tělesným a mentálním postižením a o děti a mládež s vadami řeči a středisky výchovné péče, zjišťujícími prevenci a terapii sociálně patologických jevů u dětí a mládeže a poradenství v této oblasti. Od roku 1998 jsou poskytovány poradenské služby na školních zařízeních podle metodického listu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (Kohoutek, 1999).

4.2

Výchovný poradce V České republice existuje systém výchovného poradenství, který na základě

vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školství zahrnuje školská poradenská zařízení: pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra; dále školní poradenská pracoviště při základních a středních školách. Školská poradenská pracoviště jsou zpravidla zřizována soukromými subjekty. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zřizuje Institut pedagogicko-psychologického poradenství, který

13

je

metodickým

pracovištěm

pro

celý

systém

výchovného

poradenství

(Pešová a Šmalík, 2006). Mezi požadavky kladenými na výchovné poradce je na prvním místě schopnost individualizovaného přístupu k dětem a dospívajícím, kteří potřebují pomoc, podporu či radu. Kromě konzultační činnosti pro žáky a rodičovskou veřejnost má poradce na starosti metodickou pomoc třídním učitelům a ostatním kolegům, ale také spolupráci s odborníky pomáhajících profesí a pracovníky různých úřadů, zabývajícími se otázkami péče o děti a mládež. Svými znalostmi a odbornými kompetencemi by měl být s to přispět řediteli ve snaze o autoevaluaci školy, při úsilí o zlepšení psychohygienických

podmínek

a

při

prevenci

sociálně-patologických

jevů.

Předpokladem pro účinná opatření i pro poradenskou práci je diagnostická činnost, umožňující kvalifikované posouzení všech jevů, které ovlivňují socializaci dětí a dospívajících (Jedlička, 2006). Mapuje žáky, kteří potřebují zvláštní, individuální péči z hlediska výchovného, vzdělávacího nebo v návaznosti na jeho psychický vývoj. Z výsledků mapování předkládá a propracovává návrh na vyřešení problémů u těchto žáků. Úzce spolupracuje se školním psychologem, s pedagogicko-psychologickou poradnou. Celá práce spočívá v průběžných kontrolách žáků během jejich školní docházky. Další náplní práce výchovného poradce je poradenská činnost volby povolání, kariérového vzdělávání, zajišťuje skupinové návštěvy na úřadech práce, dává metodickou pomoc učitelům v otázkách kariérového rozhodování žáků a integrace. Pomáhá žákům zorientovat se v široké nabídce ať už vysokých škol a nebo v nabídce pracovního trhu. Tyto možnosti zároveň konzultuje s učiteli odborných předmětů, kteří dle aktuálního stavu pracovního trhu připravují své žáky na praktický a profesní život. Pomáhá třídním učitelům při řešení jakýchkoliv problémů v rámci kolektivu třídy. Všechna řešení, návrhy, problémy jedinců, popř. třídních kolektivů, konzultuje s jejich zákonnými zástupci – rodiči. Mezi další úlohu výchovného poradce je pomoci studentům s problémy, se kterými si v dané situaci není sám schopen poradit. Mezi tyto problémy lze zařadit jak výchovné, vzdělanostní, komunikační, ale také osobní. Bohužel se velmi často stává, že daný problém žáka je často neřešený a vznikají sekundární, které mívají často i horší následky, než byl problém samotný na začátku. S osobními problémy (nezájem rodičů, nešťastná láska, nespokojenost s vlastním tělem atd.) se mnozí vypořádávají 14

po svém a mnohdy sáhnou po nejjednodušší zbrani (návykové látky) proti jejich „bolesti“ a nikomu se s svým problémem nesvěří a tím pádem nemůže být řešen. Nejen kvůli těmto důvodům musí být osoba výchovného poradce pro žáky naprosto důvěryhodná, musí dodržovat pravidla důvěrnosti. Výchovný poradce je osoba, která chrání konkrétní osobní sdělení, vzniká mezi ním a klientem - žákem „smlouva“, která podléhá utajení a je jen mezi těmito dvěma lidmi. Nejen pomocí při problémech, hledáním další možnosti studia, ale slouží též jako preventista sociálně patologických jevů mezi žáky. Sociálně patologickými jevy je myšleno: šikana, kriminalita, drogové závislosti, alkoholismus, gamblerství, násilí, vandalismus atd. Neustálá práce se studenty „přináší ovoce“. Rodiče, vzhledem k velkému tlaku a zaneprázdnění v zaměstnání a nebo pouhému nezájmu, přesouvají své povinnosti na učitele, školu. Sami učitelé však nejsou schopni v rámci své výuky dělat roli vychovatele, který nahrazuje rodiče. Z uvedených rolí, se kterými se může výchovný poradce setkat, by se mohlo zdát, že řeší pouze těžké situace a pomáhá jim předcházet atd. Není tomu tak. Na každé škole se vyskytují i nadané děti, kterým pomáhá dostat se dále a pomáhá jim se prosadit. Ne každý žák má odvahu ukázat co umí, v čem je dobrý. Pomáhá je motivovat, aby nevzdávali svůj talent. Často na středních odborných školách (např. zahradnické) jsou tito studenti posíláni do soutěží, na předváděcí akce. Vysoká míra podpory je však i na gymnazijním typu škol. Zde se můžeme setkat s velkým počtem takto nadaných žáků. Každý student i jeho rodič, má mít umožněno navštívit výchovného poradce v rámci konzultačních hodin. Samozřejmě vždy záleží na domluvě, takže studenti nejsou vázáni jen na danou hodinu. Práce výchovného poradce je dána vyhláškou 72/2005 Sb. a povinností školy je, mít takto vyškoleného a vzdělaného člověka na své půdě. Výchovný poradce nejenže může ještě dále vyučovat, ale dosti často dochází i ke sloučení funkce jako je např. preventista (www.msmt.cza). Jak jsem nastínila, pracovní náplň výchovného poradce je velmi pestrá a zároveň velmi důležitá.

15

4.3

Vzdělání výchovného poradce, jeho pravomoce, legislativa

Výchovný poradce představuje pomyslnou berličku, základní stavební desku poradenských center středních škol.

4.3.1

Osobnostní rysy výchovného poradce

a)

důvěryhodnost – žák má v osobě výchovného poradce důvěru, cokoliv mu sdělí bude pouze nimi,

b)

otevřenost – žák očekává při radě se svým problémem otevřené jednání, které mu dopomůže k jasnému výsledku, rozuzlení jeho situace,

c)

upřímnost – žák musí být přesvědčen o pravdivosti a upřímnosti slov, které mu jsou prostřednictvím jeho osoby sdělovány – to, co je mu od výchovného poradce sdělováno je vlastní i pro samotného pedagogického pracovníka,

d)

empatie – žák musí vědět, že i v době puberty, která je pro něj samého velmi obtížným obdobím, najde osobu, která se dokáže vžít do jeho světa a snaží

se porozumět a tzv. jde s dobou. Umí se vžít do jeho situace

a v návaznosti na tuto situaci se snaží vymyslet řešení, e)

samostatnost – žák je přesvědčen o samostatnosti v práci výchovného poradce, musí mít jistotu, že s jeho problémem poradce nebude obcházet své kolegy s prosbou o pomoc, ale že bude jednat sám, dle svého nejlepšího vědomí a svědomí,

f)

sebekontrola – žák musí vědět, že ani při velké komplikaci v jeho vzdělávání, problému výchovnému poradci tzv. „neulétnou nervy“,

g)

kvalitní slovní projev – žák, který dojde za výchovným poradcem chce, slyšet jakýkoliv názor a k tomu potřebuje někoho, kdo umí mluvit dostatečně srozumitelně, umí přirovnávat složité události k událostem naprosto běžným,

h)

přijmutí odpovědnosti, jistota – výchovný poradce musí být smířen se svým jednáním a nesmí následně zpochybňovat svoje rozhodnutí,

16

i)

rychlost

jednání

–

je

nespornou

vlastností,

která

mnohdy

je nejdůležitější. Schopnost rychlého, jistého a odpovědného řešení velmi často dopomůže k předejití mnoha problémů, j)

přijmutí velké psychické zátěže – výchovný poradce dojde za svou praxi k různým situacím, ke kterým se musí postavit „čelem“ a nesmí se jimi nechat rozladit, ovlivnit.

4.3.2

Vzdělání výchovného poradce

V souladu s vyhláškou č. 317/2005 Sb. získává výchovný poradce specializaci v oboru zaměřenou na oblast pedagogiky, speciální pedagogiky a psychologie. Studium výchovného poradce je určeno pro pedagogy, kteří mají minimálně 2 roky praxe v pedagogickém prostředí bez návaznosti na jejich odbornou kvalifikaci. Minimální dotace, kterou je za své studium povinen absolvovat je 250 hodin. Po obhajobě závěrečné práce a ústní zkoušky se stane držitelem osvědčení o úspěšném absolvování tohoto programu (www.msmt.czb). V naší republice je toto studium provozováno na těchto dvou univerzitách:

o Karlova univerzita v Praze Kurs pro výchovné poradce reaguje na aktuální potřeby školské praxe, které souvisejí s rozvíjením profesní kompetence učitele - výchovného poradce. Zahrnuje systematický rozvoj znalostí z psychologie osobnosti, vývojové, sociální, poradenské a školní psychologie, které pak tvoří základ, na kterém jsou budovány praktické dovednosti. Těm bude při vzdělávání výchovných poradců věnována podstatná pozornost. Proto také součástí kursu bude výcvik sociálních a komunikačních dovedností učitele potřebných pro jednání se žákem i jeho rodiči. Vedle toho se zaměříme i na vlastní prožívání výchovného poradce. Součástí kursu jsou i základní psychohygienické aspekty učitelského povolání a dovednosti podporující odolnost učitele. Prostor je věnován i individuálním konzultacím (www.ff.cuni.cz).

o Masarykova univerzita v Brně Studium je založeno na pedagogickém základě a obsah studia vychází především z oblastí práce výchovného poradce na základních a středních školách. Akcentuje zejména disciplíny zaměřené na výchovné a školní poradenství, profesní a kariérové 17

poradenství, poradenství pro podporu talentovaných a nadaných jedinců, poradenství zaměřené na prevenci a zvládání sociálně patologických jevů. Studijní plán je posílen o disciplíny speciálně pedagogické. Obsahem studia jsou dále disciplíny orientované na osobnostní růst poradce a na informace o soudobých evropských trendech ve školství a v poradenství. Součástí obsahu studia je povinná praxe. Vyučujícími jsou interní i externí učitelé Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (www.phil.muni.cz).

Studium je placeno a pohybuje se od 6.000 Kč za celé studium do 13.000 Kč bez DPH. V návaznosti na Zákoník práce 262/2006 Sb. je možno, aby toto studium zaplatila sama škola, ale pod podmínkou, že se jim daný pedagog „upíše“ na určitou dobu, nejčastěji se uvádí 5 let (tedy nejvyšší možná doba) setrvání ve stávajícím pracovním závazku. Pokud pedagog nechce tuto dohodu podepsat musí si platit všechny výdaje spojené s výukou sám (www.mpsv.cz).

4.3.3

Právní vymezení výchovného poradce

Právní norma výchovného poradenství – poradenských center je vcelku nová záležitost.

Vyhláška, kterou se celý tento systém řídí je z roku 2005. Jedná

se o vyhlášku č. 72/2005 Sb. O poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (www.msmt.cza). Ve vyhlášce jsou vymezeny hlavní pojmy o poskytování poradenských služeb, jejich obsah, rozlišení mezi centrem a poradnou. Z reakcí, písemných, ústně podaných, jsem vydedukovala velmi kladné ohlasy na jasné vymezení všech pojmů, které v sobě toto odvětví skrývá. Velmi cenný článek jsem našla v Učitelských novinách, který pojednává o založení poradenského centra na základní škole Generála Janouška v Praze. V ohlasech pedagogů je znát velký zájem o tuto činnost, protože jim velmi pomáhá v mapování žáků, pomáhá jim se více orientovat na problémové žáky. S žáky pracují jak speciální pedagogové, tak i psychologové. Samozřejmě měli problémy z řad kantorů, kteří se jen těžko přizpůsobovali a přizpůsobují novým aktivitám na jejich škole, ale dozajista pochopí, že je poradenské pracoviště přínosem i pro jejich práci (Švancar, 2007).

18

4.3.4

Etický kodex výchovného poradce

Kodex, jako smysl slova, znamená dle slovníků cizích slov „sbírka rukopisů a dokumentů, zákoník“. V převážné většině bývá ve psané formě. Etika je teorie mravnosti, morálka. Pokud spojíme tyto dvě slova – kodex + etika ve spojení etický kodex vyjde nám toto vysvětlení – je to dokument stanovující základní principy etického chování (www.slovnik-cizich-slov.abz.cz). Celé znění etického kodexu výchovných poradců je k nahlédnutí v příloze č. 1.

4.4

Plán výchovného poradce

Na začátku každého školního roku je na každé škole vypracován roční plán poradenského centra. Celý plán je tvořen samotným výchovným poradcem. Tento plán musí být schválen vedením školy. Struktura plánu není přesně definovaná. Každá škola, každý výchovný poradce si ji dělá podle svého uvážení, jak je pro něj přehledný. Celý plán bývá rozdělen do měsíců školní docházky. V každém měsíci je uvedena základní činnost, která se k tomu měsíci vztahuje. Nejzákladnější body, které jsou uvedeny v plánu výchovného poradce, jsou: o zvládání přechodu žáků ze základní školy na střední školu – poznávací akce (3-denní tábory, vodácké seznámení) mimo školu, pouze třída, popř. ročník společně, o následná pomoc studentovi, který přechází z jiné školy, z jakéhokoliv důvodu, o obeznámení se s žáky, kteří mají diagnostikovanou poruchu učení nebo chování, o příprava končících ročníků na výběr zaměstnání, dalšího vzdělávání (burzy škol, návštěvy pracovních úřadů, pomoc při zpracování životopisu), o akce na podporu školy – projekty se základními školami, s jinými institucemi, o projekty v rámci prevenci sociálně patologických jevů, o stanovení konzultačních hodin,

19

o pravidelné školení pedagogického sboru – komunikace poradenského centra s pedagogy o komunikace s rodiči – pořádání schůzek v rámci projektů – zapojení rodičů do života školy, třídy, žáka

4.5

Nejčastěji řešené problémy výchovným poradcem 4.5.1

Sociálně patologické jevy

V podmínkách současné informační revoluce patří mezi základní potřeby a dovednosti člověka zejména schopnost komunikace, týmové práce, dostatek sebedůvěry a dobrá odolnost vůči stresu. Nemalé části mladých lidí se nedaří z různých důvodů vyrovnat se přiměřeně a zodpovědně s osobními a sociálními požadavky, konflikty, školními problémy a různými náročnými životními situacemi. Zástupným řešením pak pro ně bývá zneužívání drog a alkoholu, záškoláctví, šikana, vandalismus a další formy nežádoucího chování spadající do oblasti společensko patologických jevů (Budinská, 2003).

4.5.1.1

Návykové látky

Návykové látky jsou v dnešní společnosti velmi aktuální a je zapotřebí s mladými lidmi o těchto skutečnostech hovořit, mít s nimi neustálý kontakt. Ani neustálá konverzace s žáky na toto téma nenese výsledek ve snižování užívání návykových látek.

o

Cigarety

Tabák

pěstovali

již

Indiáni,

ovšem

významné

zdravotní

poškození

to pravděpodobně neznamenalo; jednak kouřili jen rituálně, tedy ne v takové míře jako dnešní kuřák, a jednak nemuseli „šlukovat“, aby pocítili omamný vliv nikotinu, protože kouřili dýmku. Z kouře dýmky a doutníku se na rozdíl od kouře z cigarety nikotin vstřebává v ústní dutině; rozdíl je v pH tabákového kouře. Nikotin potřebuje ke vstřebání pH lehce zásadité a takový kouř je kouř doutníků a dýmek. Kouř z cigaret

20

musí vtáhnout kuřák až do plic, aby se mohl nikotin vstřebávat. Do Evropy přivezli tabák dva námořníci na lodích Kryštofa Kolumba roku (Králíková, 2003). Pro pubescenty je kouření cigaret jakýsi „důkaz dospělosti“ a myslím si, že každý z nás tuto návykovou látku alespoň jednou v životě zkusil, ale ne všem kouř přinesl to, co od cigarety očekával. Na druhé straně však stojí skupina, které kouření cigaret nic nedělá spíše naopak, pomáhá jim vytvořit si lepší atmosféru, pomáhá jim přenést se ve splínech nebo kouří, protože kouření cigaret je atraktivní pro druhé pohlaví. Jak jsem psala, pro dospívající jedince kouření přináší pocit dospělosti, protože je pod 18 let je kouření zakázané a kouří hlavně dospělí. Z pouhého dětského dokazování si dospělosti však tito dospívající si nejsou schopni uvědomit, že z pouhé hry vzniká těžká závislost, které se dá jen těžko zbavit. Statistika je neúprosná, ročně zemře na následky kouření v České republice cca 100.000 obyvatel. Ovšem toto číslo se netýká pouze starších lidí, ale dosti často i mladých, aktivních lidí. Kouření je chronická nemoc, ne jen špatný zlozvyk. Je potřeba ji léčit, patří mezi rizikové faktory vzniku kardiovaskulárních chorob, nádorových onemocnění (Čupka, et al., 2005). Kouření se netýká pouze středních škol, ale dosti často se vyskytují první známky už na základní škole, což je velmi alarmující. Nejčastěji se uvádí jako první kontakt s cigaretou jeden nebo oba kouřící rodiče, jiná autorita v okolí žáka, parta vrstevníků, jak uvádí v Brněnských listech

Stránský a Šlechta (2005). Myslím si,

že další vliv na počátek kouření je brzké povolování, ze strany rodičů, navštěvování různých nočních podniků. Není výjimka, že 12-ti leté dítě je viděno na diskotéce, v nočním podniku. I když je na většině základních škol vypracován systém prevence proti kouření, tak je to nedostatečné. Kuřáci jsou dosti velkým problémem nejen výchovných poradců. Vymyslet projekt, který by otevřel žákům oči, který by všechny kuřáky přesvědčil o špatnosti vdechování kouře z cigaret, je velmi složité, ovšem ne nemožné. Většina projektů je aplikována na základní škol. Vždy by se s takovými projekty mělo začínat v době, kdy žáci nemají přístup k dané návykové látce, tedy na základní škole. Například projekt „Normální je nekouřit“ je zaměřen na žáky ve věku 7-11 let. Jedná se o Program podpory zdraví a prevence kouření při Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, Ligy proti rakovině Praha, výzkumný záměr Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity – Škola a zdraví 21.století, který probíhá v letech 2005-2010 (www.ped.muni.cza). Hravou formou je jim vysvětlováno, že kouření není 21

normální, i když je všude kolem nás. Žáci zjistí jakým způsobem nám škodí, ale zároveň se i dozví o zdravých věcech, které nám naopak pomáhají. V České republice jsou už úspěšně v našich školách rozjeté preventivní protikuřácké programy např.: -

„My nechceme kouřit ani pasivně“ – KHS Blansko

-

„Aby děti nekouřili ani pasivně“ – OHS Klatovy

-

„Já kouřit nebudu a vím proč“ – Liga proti rakovině Praha (www.ped.muni.czb).

Hlavními cíli těchto projektů je vychování dětí, kteří budou nekuřáci a budou toto poselství předávat dál. Je to však běh na dlouhou trať. Musí se zapojit celá rodina, nejen žák. Pokud je rodič kuřák, měl by jít zároveň příkladem pro své dítě, které se aktivně zúčastňuje podobného projektu. Děti jsou jen obraz dospělých. Pokud bude rodič domlouvat svému dítěti o škodlivosti kouření a o jeho správném přístupu v projektu s cigaretou v puse (obrazně řečeno), nebude mít domluva žádnou váhu. Proto je nutnost právě zapojení i nejbližších lidí kolem dítěte (www.ped.muni.czb). Cigaretový kouř z našich škol, ulic, domácností nevymítíme, ale můžeme se společnými silami se pokusit zmenšit počet jeho vyznavačů.

o

Alkohol

Říká se, že alkohol je metla lidstva a dodatek zní „ale zametat se musí“. Tohoto dodatku se v dnešní době drží mnoho lidí, hlavně mladistvých. Alkohol je prodejný pouze zletilým občanům, kdy hranice zletilosti je v České republice 18 let. Podle MUDr. Karla Nešpora (2008) v roce 2002 celosvětově zemřelo na následky požití alkoholu 63.000 osob ve věku 15-29 let. Je to velmi alarmující číslo. Alkohol je běžně používán pro své působení na nervovou soustavu (psychotropní droga) jako příjemný, snadný a rychlý způsob jak se cítit dobře, být akceptován jako dospělý, k usnadnění společenských kontaktů, k povzbuzení chuti k jídlu, k zahnání nudy, stresu. Svým typem účinku se nejvíce blíží látkám, které navozují zklidnění a spánek (hypnotika). Jeho účinek však závisí na vypitém množství, na fyzickém a psychickém stavu konzumenta, na jeho náladě a na mnoha dalších faktorech (Čevela et al., 2009).

22

Tak jako kouření cigaret má své počátky tak i alkohol. Opakuji se, když píši, že hodně žáků si připadá při požívání „zakázaného ovoce“ dospěle, přitažlivě pro druhé pohlaví. Ze strany nezletilých jde o dobrodružství, ochutnání zakázaného. Nejedná se však pouze o požívání alkoholu mimo školní půdu, ale také o požívání alkoholu na školních výletech, exkurzích, sportovních akcích. Jak je uvedeno v knižním titulu „Odměny a tresty ve školní praxi“ od pana Čapka (2008), je jasným porušením kázně požití alkoholu na jakékoliv školou pořádané akci. Učitel je zodpovědný za žáky a jakákoliv benevolence se nevyplácí a zpravidla se obrací proti němu samotném. Podnapilý stav se u každé osoby projevuje jiným způsobem. Pokud však jde o pouhé smání, dobrou náladu může být dotyčný rád. V nemálo případech však nastává situace, kdy alkohol probudí v jedinci agresivní sklony, který není sám schopen kontrolovat a ani si je neuvědomuje nebo nepamatuje. Alkohol má, také jako kouření cigaret, neblahý vliv na lidský organizmus a zároveň i na psychiku, zvláště v období vývoje. Opět je zde důležitá prevence a neustálá kontrola jak prodejců alkoholu, tak i nočních podniků, kde si vynalézaví mladiství nechají alkoholický nápoj koupit od jejich starších kamarádů.

o

Drogy

Za drogu se považuje jakákoliv omamující látka, která má účinek na mysl, psychiku a chování jedince. Jsou to látky, které jsou zpravidla návykové, některé velmi škodlivé a vesměs nelegální nebo státem zakázané (www.wikipedia.com). Drogy rozlišujeme na tzv. „lehké“ a „tvrdé“. Lehká droga má aktivizující nebo utišující účinek na psychické rozpoložení. Mezi hlavní zástupce těchto drog řadíme marihuanu nebo hašiš. Tvrdá droga má na lidský organismus poněkud výraznější působení. Na lidskou psychiku působí rychle, prudce. Většinou zanechává na jedinci následky. Nejvíce užívané tvrdé drogy jsou heroin, kokain, pervitin. O škodlivosti drog byly napsány stohy papírů, bylo řečeno miliony slov, bylo viděno mnoho zničených mladých životů, přesto se potýkáme se stále narůstajícím počtem uživatelů. Zde se nabízejí řečnické otázky. Proč je tomu tak? Proč jsou mladí lidé ochotni riskovat to nejcennější co mají? Co je vede k sáhnutí po jakékoliv droze? Otázek je mnoho, tak jako je mnoho odpovědí.

23

Mezi prvními důvody se odkáži na odstavec o začátcích kouření mladistvých. Je to dobrodružství, něco zakázaného, zkouší, experimentuje, co je jeho tělo schopno zvládnout a jak se přitom bude chovat. Samozřejmě „vyhulit travku“ (slangově řečeno) je módní záležitost a kdo nezkusil kouřit marihuanu jakoby nebyl. Samozřejmě pokud to jen zkusí, experimentuje jaké to vůbec je, tak se rázem nestane závislým na drogách. Určitě má hlavní roli i rodinné zázemí, které hraje v dospívajícím věku největší roli. Pokud experimentuje dítě z rodiny, která je harmonická, není zde takové riziko vzniku závislosti. Problém nastane u experimentu mladistvých, kde toto zázemí chybí a nebo je přespříliš pečlivé, což je druhý, těžko zvladatelný extrém. Tito mladiství berou drogu jako útěk od reality. Určitou roli hraje i psychika mladistvého. V případě narušené psychiky je velmi těžké pro jedince zvládat vše, co se kolem něj děje, v jeho těle, v době dospívání. Samozřejmě záleží i na okruhu vrstevníků. V pubescentním věku jsou vrstevníci pro jedince nejdůležitější součástí života, pouze oni mají pravdu, pouze oni vědí, co dělat a co škodí nebo neškodí zdraví. Následky požívání drog jsou závažné. Nyní se zmiňuji hlavně o dlouhodobém užívání. Mají vliv na jedince nejen ze zdravotního, ale také společenského hlediska. Z hlediska zdravotního se jedná o narušení psychiky, snížení imunity, vysoký stupeň hubnutí, podvýživa, neschopnost reálně uvažovat. To jsou problémy, které se dále kombinují i se společenským životem jedince. Není schopen chodit do školy, popř. pracovního poměru, ztrácí přátele, většinou odchází od rodiny, i když jejich rodiče po nich pátrají a drží doma. Z této situace se stává bludný kruh, ze kterého jen tak někdo nevystoupí. Posléze se z takového jedince stává jedinec bez domova, bez normálního kontaktu s okolím, nemá dostatečnou lékařskou péči. Ti, co mají pevnou vůli a něco se v nich pohne, jsou schopni skončit s užíváním. Je to však běh na dlouhou trať – celoživotní. Ti, co přečkají odvykací období, následnou léčbu, většinou pokračují v pomoci lidem, kteří na tom jsou podobně jako byli oni (www.drogy.cz).

o

Šikana, agresivita ve škole

Pojem šikana je velmi přesně popsán Průchou, et al. (1998) a to takto: Fyzické, psychické či kombinované ponižování až týrání žáků obvykle jinými žáky, vzácněji dospělými. Probíhá buď v dyádě, nebo ve skupině. Iniciátory šikanování bývají žáci vyšších ročníků, žáci starší, fyzicky vyspělejší, žáci osobnostně či sociálně narušení. 24

Šikanování přitom není jen školním problémem, ale často se přenáší i do mimoškolních a zájmových činností dítěte. Podobně šikanu definuje i Kolář (1997): Jeden nebo více žáků úmyslně, většinou opakovaně týrá a zotročuje spolužáka či spolužáky a používá k tomu agresi a manipulaci. Šikana je velmi zvláštní „komunikace“ mezi lidmi. Můžeme se s ní setkat jak ve školce, na základní škole, střední, na vysoké méně, ale také i v prostředí, které by pro každého člověka mělo být útočištěm a tím je rodina. Výjimkou není ani šikana na pracovišti. Agresor je osoba, která má buď sadistické sklony, které ho přimějí k pozorování trápení druhých lidí. Dále to mohou být i osoby, které pocházejí z rozvrácené rodiny, kde je ona sama nějakým způsobem týrána – nezájmem rodičů, nadměrnými fyzickými tresty. Tyto své pocity si poté vybíjí na slabší osobě. Většinou se jedná i osobu, která je vtipná, velmi oblíbená v kolektivu (Stejskal, 2009). Důvodů, které vedou k šikaně druhého jedince, je hned několik. Může se jednat o vedoucí typ osobnosti, který musí mít stále hlavní slovo a pokud se střetnou ve skupině takovéto dvě osoby, jedna musí pryč. Zvítězí silnější. Většinou se jedná spíše o psychický nátlak, vymýšlení si nepravd, cílený útok, odrazení okolních členů skupiny od druhé silné osobnosti až ke konečnému zlomení a dostání „na kolena“. Všechno toto bylo podniknuto pro hrozby ztráty své vedoucí pozice. Dalším možným způsobem vzniku je výskyt ve skupině velmi slabé osobnosti, která je sice poklidná, ale vedoucí osobnost si potřebuje zvýšit uznání ve vedoucí pozici. Velmi často je to však i týrání úspěšných, pohledných lidí. Aneb jak se říká: „úspěch se neodpouští“. Důkazem může být i nedávná sebevražda mladé Angličanky, na kterou bylo upozorněno v tisku. Krásná mladá slečna neunesla psychické týrání od průměrných spolužaček, které jí její fyzický vzhled záviděly. Tuto zprávu zveřejnil informační server www.novinky.cz dne 11.března 2010. K omezení výskytu šikany na škole je velmi důležitá celková prevence. Dle Lenky Sokolové (2009), z Katedry psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, je důležitá týmová práce s třídními skupinami a spolupráci s rodiči formou průběžných informačních schůzek. V projektu nazvaném „Zdravá škola“ měla klíčovou roli třídní učitelka, která zabezpečovala propojení programu s každodenním životem třídy (např. uplatňování skupinových pravidel) a komunikaci s rodiči. Z této kooperace byly zjištěny takovéto výhody programu: 25

•

vyšší míra zaangažování učitelů a rodičů v oblasti prevence,

•

poznávání třídy a jednotlivců na straně třídní učitelky,

•

budování vzájemné důvěry mezi žáky a učitelkou,

•

okamžitá zpětná vazba,

•

kontinuita, propojení programu se životem třídy.

Základním předpokladem v tomto programu byla vzájemná důvěra a dodržování předem stanovených pravidel a etických principů. Primárním cílem programu „Zdravá škola“ bylo rozvíjet a zlepšovat interpersonální vztahy a komunikaci ve třídách a takto sekundárně preventivně působit proti šikaně a agresivnímu projevu chování. Žáci měli zvládat jisté zátěže a zároveň se naučit řešit konfliktní situace, které nastávají přímo ve škole a nebo v souvislosti se školou. Celý program byl pod dohledem školní psycholožky, která byla o celém průběhu programu pravidelně informována. Na závěr každého setkání proběhla vždy krátká zpětná vazba ze strany žáků, psycholožky a třídní učitelky (Sokolová, 2009). Tento program probíhal na základní škole, ale myslím si, že všechny preventivní programy by měly začínat již na základní škole a na střední škole v nich dále pokračovat. Vzhledem k tomu, že jsou žáci pod neustálým dohledem, jsou směřování vždy k adekvátnímu vyústění situace. Určitě to pomáhá k poznání žáků mezi sebou a poskytne jim to i jiný pohled např. na spolužáka, kterého před tím neznali. Dozajista získají i jiný vztah k třídnímu učiteli, kterému začnou důvěřovat a nebudou ho brát pouze jako autoritu, která jej vyučuje. Samozřejmě záleží i na osobnosti toho učitele, ale myslím si, že pokud se dobrovolně zapojí do takovéhoto programu tak jistě je pro ně zdravá třída to nejdůležitější.

o

Záškoláctví

Pojem záškoláctví můžeme charakterizovat jako úmyslné zameškání školního vyučování, kdy žák o své vlastní vůli nechodí do školy a neplní školní docházku (Martínek, 2009). Záškoláctví je v povědomí lidí bráno jako lenost, lajdáckost převážně hůře se učících žáků ze sociálně slabých rodin. Není to úplně taková pravda. Za školu chodí i žáci s dobrým prospěchem, z dobře situované rodiny. Proč je tomu tak?

26

Odpovědí je mnoho, proto než se vyřkne jakýkoliv soud nad žákem z jakého důvodu nedochází do vyučování, měli bychom se na tyto odpovědi zaměřit a zjistit, kde je pravda. •

Žák může tuto činnost provádět bez vědomí rodičů. Rodiče o jeho absencích nemají tušení.

•

Dalším typem záškoláka je s vědomím rodičů, kteří mu ochotně píší omluvenky.

Nedávno

zveřejněný

případ

nezletilé

žačky

s 561 zameškaných hodin je tomu důkazem. •

Výborný žák může mít strach z nesplněných povinností, které mu byly ve škole dány. Nesplněný úkol pro výborného žáka je mnohdy velmi deprimujícím.

•

Žák může mít problémy se svými spolužáky, jak je výše uvedeno, může se jednat o šikanu. Dítě se mnohdy vymlouvá na zdravotní potíže – je mu špatně od žaludku, bolesti hlavy, absolutní nechutenství. Vše je jako obrana proti dalšímu útoku ze strany spolužáků či žáků ze starších ročníků.

•

Často jsou na žáky kladeny ze strany rodičů tak vysoké nároky, které je dokáží velmi vystresovat. Dochází k velkému strachu z nezvládnutí zkoušení, písemné práce a následnému trestu, který vždy za špatnou známku přijde.

•

Další, a velmi častou odpovědí, je nezájem o studium ze strany žáka. V tomto případě si myslím, že je nejtěžší napravení docházky do školy. Na střední škole se může pohrozit vyloučením ze školy. Mnohdy k tomu však nedojde (Martínek, 2009).

Řešení

vysoké

absence

na

středních

odborných

učilištích

je

velmi

komplikované, protože na tyto školy nechodí žáci s vynikajícími studijními předpoklady, ale spíše s mírně podprůměrnými až velmi podprůměrnými. Ředitelé škol vymýšlí mnohá opatření, aby zamezili tak velké absenci. Zvyšují komunikaci mezi učiteli odborného výcviku a třídními učiteli. Třídní učitelé upozorňují rodiče na neuznávání jimi napsaných omluvenek. Jsou v komunikaci s doktory, kde si ověřují dobu příchodu a odchodu studenta. Částečně to pomohlo, ale po delší době tato opatření přestala být dostačující (Husník, 2007).

27

Za závažné pochybení vidí ředitelé škol i v samotném zákoně. Slova pana ředitele Fojta (2007) ze Střední školy obchodu a gastronomie v Koryčanech mluví za vše: „Za velký problém považuji znění školského zákona. Žák v pololetí může být na vysvědčení maximálně nehodnocen, a to ani když do března nevykoná náhradní zkoušku. Samozřejmě neomluvené absence řešíme ve výchovných komisích. Ale rodiče s námi moc nespolupracují, nechodí ani na třídní schůzky. Řekl bych, že funkce rodiny se neustále zhoršuje a na dětech je to vidět." S vyjádřením pana ředitele Fojta naprosto souhlasím. Funkce rodiny má nezastupitelnou roli ve výchově a chování žáka, dítěte. Pokud nefunguje základní článek lidského bytí, může být i ve velmi dobře finančně zajištěné rodině s vysokou životní úrovní velký problém se záškoláctvím a dalšími sociálně patologickými jevy.

o

Kriminalita

Kriminalita - neboli zločinnost - bývá definována jako výskyt trestného chování vyjádřeného souhrnem trestných činů spáchaných na určitém území ve vymezeném časovém úseku. Kriminalita mládeže (sociálními psychology a dorostovými psychiatry označována jako juvenilní delikvence) má svá specifika vzhledem k celkové nezralosti a neukončenosti psychosociálního vývoje dospívajících. Juvenilní delikvence vykazuje ve většině případů skupinový charakter (zapadnout do party, nebýt srab, ukázat se) (Vališová et al., 2006). Dle závěrečné zprávy z výzkumu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci byl zaznamenán prudký nárůst kriminality mládeže od roku 1989 do roku 1998. Celkový počet stíhaných osob se zdvojnásobil. V násilné činnosti se zaznamenal téměř 100%-ní nárůst (Večerka et al., 2000). Čísla, která ukazují jasný nárůst trestné činnosti, jsou hrozivá. Zbývá nám se zamyslet nad tím, čím je toto konání mladistvých způsobeno. Budu se opakovat, že základ je v rodině. Nefungující, neúplná rodina se špatnou komunikací a sociálně slabá rodina. Nebo další extrém je velmi dobře finančně zajištěná rodina, ale s nedostatkem času rodičů na děti, nedostatečná komunikace, kontakt. Děti se na sebe snaží upozornit alespoň tímto způsobem, aby rodiče věděli, že je mají. Je to špatný způsob, ale v tu chvíli si to dotyčný/á neuvědomuje. Samozřejmě, že nejen rodina je viníkem trestné činnosti. Jsou to i silní vrstevníci, alkohol, gamblerství, drogy a nebo vrozené agresivní chování. 28

Zkušený výchovný poradce by si takové činnosti měl včas všimnout. Někdy se však tato činnost nekoná na školní půdě a potom je velmi těžké řešení a dokazování. Zde potom je velmi důležitá prevence a zvýšená pomoc jedincům, kteří vykazují znaky takového chování. Tato pomoc by se měla týkat při studiu, ale zároveň i práce s rodinou, kde by měla pomoci pedagogicko-psychologická-poradna a nebo odbor sociální péče. Prevence proti krádežím ve školách nebo na akcích pořádaných školou spočívá v poučení žáků a rodičů o nenošení cenných věcí, velkému množství peněz. Žáci by měli být učeni k vysoké vnímavosti ke svému okolí. Zde se však nejedná pouze o drobné krádeže. Sociálně patologické jevy jdou spolu „ruku v ruce“. Jedná se taktéž o šikanu, záškoláctví a další.

4.5.2

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení jsou definovány jako neočekávatelný a nevysvětlitelný stav, který může postihnout dítě s průměrnou nebo i nadprůměrnou inteligencí, charakterizovaný významným opožděním v jedné nebo více oblastech učení. Poruchy učení bývají obvykle diagnostikovány od věku 8 let, když dítě začne chodit do školy. Často se plně neprojeví, dokud není vyžadována hlubší práce, což je od osmi let dále (www.poruchy-uceni.cz). Specifické poruchy učení zasahují do života dítěte nejenom ve sféře učení, ale mnohdy ovlivňují jeho vlastní sebepojetí a sebevědomí a promítají se do vztahů k okolí. I velmi nadané děti, u kterých se specifické poruchy učení vyskytují, mají s učením problém. Dobře si uvědomují, že jim školní práce nejde tak, jak by si představovaly, jejich vztah k učení se může stát negativním. U dětí, kde jsou předpoklady pro učení řekněme průměrné nebo trochu slabší, specifická porucha udělá ještě větší „neplechu“. Dokáže jim, že na učení nestačí, třebaže se snaží, mohou brzy ztratit chuť cokoli dělat a svoji snahu vzdají. A protože školní známky jsou ve školním věku důležité, dostávají se do pozice outsidera – mnohdy nejen ve třídě, ale i v ostatních sociálních skupinách (Pešová a Šmalík, 2006). Pro posouzení jednotlivých obtíží hraje velice důležitou úlohu učitelská diagnostika. Je důležitým východiskem pro vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně. Učitel se podílí na vypracování tzv. školního dotazníku. Ten je vypracován

29

na požádání pedagogicko-psychologické poradny a se souhlasem rodičů je též podkladem k celkovému vyšetření jedince. Sleduje základní oblasti jako jsou obtíže: •

ve čtení: znalost písmen, úroveň čtení a popis obtíží – čte s tichým skladem po písmenech, slabikuje vše, nebo jen obtížná slova, nezvládá skupiny souhlásek, které souhlásky zaměňuje, přehazuje písmena, čte či nečte s porozuměním, přeříkává se, ukazuje si,

•

v psaní: kterou rukou píše, úchop psacího náčiní, jak zvládá tvary písmen a velikost, sklon písma, úhlednost a dodržení literatury, tempo

psaní

přiměřené,

pomalé,

překotné,

jakých

chyb

se dopouští – záměny, vynechávky, délka samohlásek, měkčení, inverze, vynechávky, zda jsou obtíže nápadnější v nápadnější v diktátu nebo v přepisu, •

v počítání: potřebuje oporu o názor, má potíže s přechodem přes desítku, jak zvládá probrané matematické operace (dobře, pomalu, nejistě, nezvládá), totéž o slovních úlohách, základy v geometrii – porucha prostorové orientace,

•

o

v ostatních předmětech: popis potíží (Bartoňová, 2004).

Dyslexie

Rozhovor, který byl pořízen pro Učitelské noviny s panem Zdeňkem Matějíčkem v roce 2002, osvětlil začátky se zkoumáním péče o děti postižených dyslexií: „S jejím zkoumáním začal v roce 1952 profesor Langmeier. V Evropě to v tu dobu byl unikát, o který se zajímali pouze v Anglii a Dánsku. V tu dobu pracoval pan profesor Langmeier také na dětské psychiatrii v Havlíčkově Brodě u primáře Kučery. Při návštěvě dětského domova v Herálci našel chlapce s postižením, jemuž odpovídala diagnóza, kterou znal z knih. Přednesl problém primáři Kučerovi, který tuto diagnózu neznal. Podíval se do velké učebnice dětské psychiatrie a usoudil, že by to tak mohlo být. A to byl historický začátek péče o dyslektiky u nás“ (Švancar, 2002). Dyslexie je vývojová porucha čtení, buď vrozená nebo získaná poškozením mozku. Jde o nejčastější formu spec. vývojové poruchy učení (SPU), která se projevuje nesnázemi při učení se číst při současném zachování inteligence a přiměřených

30

sociokulturních příležitostech. Dyslektik je výrazně ohrožen znesnadněním přístupu k tradičním vzdělávacím podnětům. Vyrovnává se zvláštní péčí v dyslektických třídách (www.wikipedia.com).

Dyskalkulie

o

Z definice dyskalkulie vyplývá, že je třeba odlišit obtíže v matematice způsobené poruchou od těch, které odpovídají nižší inteligenci. Dyskalkulie není diagnostikována dětí s nižším IQ než 90, v odůvodněných případech než 85. Mentální retardace je totiž sama o sobě poruchou, která vzniká na podkladě organického poškození mozku. Je to porucha primární, která natolik ovlivňuje psychiku dítěte, že ji nelze zaměňovat se specifickými vývojovými poruchami učení. Děti s dyskalkulií i jinými specifickými poruchami učení mají průměrnou, někdy až nadprůměrnou inteligenci.

Poruchy

spojené

s vysokým

IQ,

nemusí

být

vůbec

objeveny

(www.dyskalkulie.webgarden.cz).

Dysgrafie

o

Dysgrafie postihuje celkovou motoriku jedince. Jedná se např. o nevzhledné písmo, které je často psané křečovitým způsobem. Pro zvládnutí psaného textu je třeba poskytnutí více času. Malování dělá tomuto jedinci také značné problémy, protože není schopen správně koordinovat pohyby rukou. Jak bylo již výše napsáno toto postižení nemá vliv na jedincův intelekt.

Dysortografie

o

Dysortografie je specifická porucha pravopisu. Postižený žák může mít problémy komplexní a nebo pouze v určité části pravopisu. Dysortografici mají značné problémy při výuce jakéhokoliv jazyka. Nejčastější chyby, které se vyskytují v gramatických pravidlech. Často se vyskytuje „kolize“ mezi s/z, d/b, ale také v psaní y/i. Neméně častý je i výskyt záměny v/f (např. fčela místo včela). Mají problémy s rozpoznáním některých znaků (písmen).

31

Dyspinxie

o

Dyspinxie je specifická porucha kreslení, charakteristická nízkou úrovní kresby. Dítě zachází s tužkou neobratně, tvrdě, nedokáže převést svou představu z trojrozměrného prostoru na dvojrozměrný papír, má potíže s pochopením perspektivy (www.wikipedia.com).

Dyspraxie

o

Částečné snížení schopnosti a dovednosti vykonávat obratně složitější úkony, neobratnost (www.slovnik-cizich-slov.abz.cz). Jedinec obvykle potřebuje více času na osvojení si vykonávané aktivity. Nejedná se pouze o fyzickou práci, ale např. i o řízení motorového vozidla.

Dysmuzie

o

Jedinec s tímto postižením částečně nebo úplně postrádá hudební sluch. Nedokáže se naučit na jakýkoliv hudební nástroj – nemá cit pro hudbu, hudební umění.

Žáci, kteří jsou takto postiženi mají většinou potvrzení o určitém handicapu od příslušné pedagogicko-psychologické poradny. Většinou

píši záměrně, protože

někteří rodiče si neradi připouští fakt, že jejich dítě je jakýmkoliv způsobem omezeno. Pedagogičtí pracovníci jsou s tímto potvrzením seznámeni a jsou školeni jak zacházet s jistým typem omezení.

4.5.3

Specifické poruchy chování

Specifické poruchy chování se řadí mezi hyperkinetické poruchy. V současné době převládá názor, že příčiny vzniku hyperkinetických poruch jsou pravděpodobně heterogenní, na jejich vzniku se mohou podílet faktory negenetické (konzumace alkoholu a kouření matky v graviditě, nízká porodní hmotnost, předčasný porod, disharmonické rodinné prostředí, psychopatologie u rodiče) i genetické (např. výskyt specifických alel některých genů, teoreticky zodpovědných za poruchy neurotransmise či odchylky vývoje mozku atd.) (Žáčková a Theiner, 2008). 32

Tyto hyperkinetické poruchy označují děti, které jsou nepozorné, nadměrně aktivní, impulzivní. Jedná se o příznaky trvající dlouhodobě, chronicky, které jsou zřetelné již od raných vývojových stadií a neodpovídají mentálnímu věku dítěte. Výrazně vystupují zejména v situacích, které jsou náročné na udržení pozornosti, kontroly pohybů a tlumení impulzů. Jsou tedy zjevné zejména v období vstupu dítěte do základní školy, která tyto situace navozuje. Podle Paclta (2007) se obě kategorie do jisté míry překrývají, ale termín ADHD (Attention Deficit hyperaktivity Disorder – Syndrom deficitu pozornosti s pojený s hyperaktivitou) zahrnuje mírnější, parciální poruchy a nezahrnuje poruchy chování. ADHD lze diagnostikovat, pokud se u dítěte vyskytuje alespoň jedna porucha za dvou (porucha pozornosti nebo hyperaktivita/impulzivita) a pokud se objevuje buď v domácím nebo školním prostředí. Termín hyperkinetický syndrom zachycuje podle něj závažnější příznaky, včetně poruchy chování, a lze jej diagnostikovat, pokud se příznaky objevují jak v domácím, tak ve školním prostředí (Žáčková a Jucovičová, 2010).

Projevy žáka s hyperkinteickou poruchou:

o •

porucha pozornosti,

•

hyperaktivita,

•

impulzivita,

•

percepčně motorické poruchy,

•

poruchy paměti,

•

poruchy myšlení a řeči,

•

emoční poruchy a poruchy chování (Žáčková a Jucovičová, 2010).

Zásady práce s žákem s hyperkinetickou poruchou:

o •

snaha integrace žáka do kolektivu,

•

spolupráce s rodinou,

•

spolupráce s vedením školy,

•

spolupráce s ostatními žáky ve třídě,

•

spolupráce

s odborníky

z pedagogicko-psychologických

či jiných specializačních pracovišť.

33

pracovišť

4.5.4

„Náhlá nemoc zhoršující vzdělání dříve výborného žáka“

Tuto kapitolu jsem zařadila záměrně vzhledem k výskytu choroby, které žáka dříve netrápila, ale v určitém věku se vyskytla. Na myšlenku, vypracovat tuto kapitolu, mne přivedl příběh dívky, která patřila mezi premianty třídy. Ve třetím ročníku střední školy se u ní vyskytla epilepsie, dříve s ní neměla žádné zkušenosti. Prospěch dané dívky se zhoršil a dívka se s tím těžko vyrovnává, i když se snaží sebevíc. Tím se však průběh choroby nelepší. Rodiče spolupracují jak s třídním učitelem, tak s výchovným poradcem na střední škole. Výchovný poradce, společně s třídním učitelem, vypracovávají individuální plán pro tuto žákyni a zároveň vysvětlují tuto situaci všem učitelům na škole. Žáci jsou také vtaženi, aby věděli o jakou chorobu se jedná, aby nebyli zaskočeni, když přijde záchvat a aby věděli jak se v daný okamžik zachovat. Jak je uvedeno na internetových stránkách specializovaného pracoviště v Brně – Brno Epilepsy Centrum (Univerzitní centrum pro epileptologii a epileptochirurgii) (www.epilepsiebrno.cz) je epilepsie choroba, která se řadí mezi chronické neurologické onemocnění, které se projevuje opakovanými záchvatovými stavy. Příčinou epileptického záchvatu je změna dráždivosti mozkové kůry se vznikem abnormních výbojů mozkových neuronů. Epileptické záchvaty může vykazovat jedinec jak od útlého dětského věku, tak až v pozdějším, aniž by před prvním záchvatem měl jakýkoliv příznak. Příčiny vzniku epilepsie:

o •

symptomatický (definovaná, známá příčina): úrazové poškození mozku, nádor mozku, cévní mozková příhoda, neuroinfekce, vývojové poškození mozku ,

•

idiopatický (příčina vzniku nebyla definována).

Jedinec postižený touto chorobou musí dodržovat jistá pravidla, která snižují riziko dalšího záchvatu. Je nutné, aby postižený jedinec abstinoval a dodržoval pravidelný spánkový režim. S nutností dodržení těchto opatření mají jedinci určitá pracovní omezení v práci, ve sportu, ale také v řízení motorových vozidel. Prognóza správně léčených je příznivá, jak se uvádí na www.epilepsiebrno.cz. U většiny pacientů dochází k postupnému vymizení epileptických záchvatů. Toto je však podmíněno důsledným dodržováním výše stanovených pravidel a pokud je nasazena farmakologická léčba, tak pravidelné užívání léků.

34

4.5.5

Kariérové poradenství

Poradenství probíhá na různých úrovních, nejčastěji jako interpersonální komunikace v běžném každodenním kontaktu. Poradenství a profesionální činnost odborných poradců můžeme zařadit do tzv. kvartérní sféry společenských pracovních aktivit (kam patří věda a výzkum, školství a kultura, zdravotnictví, správa a soudnictví, peněžnictví a pojišťovnictví a ostatní nevýrobní činnosti). Poradenství je pojímáno jako psychologická orientace, která představuje nejvšeobecnější úroveň specializovaných poradenských služeb. Jde o komplexní interdisciplinární systém, z kterého vyrůstá psychologické poradenství jako intenzivní specializovaná forma pomoci lidem při vyrovnání se s požadavky života (Hargašová et al., 2009). Jak uvádí Vendel (2008), ze všech životních úloh, před nímž stojí adolescent, je příprava na budoucí povolání snad nejdůležitější. Zahrnuje v sobě volbu studia, následně povolání. Středoškolské vzdělání je přípravou na práci v budoucím zaměstnání a v adolescenci, po první směrové volbě, u většiny mladých lidí začíná vlastní kariérní vývoj. Někteří žáci jdou na střední školu s jasným cílem, jasnou profesí, kterou by se chtěli zabývat celý život. Takových žáků, ale není moc. Jsou tací, kteří se rozhodnou během studia, jestli je zaujala nějaká oblast a půjdou s ní ruku v ruce a nebo na druhé straně jsou žáci, kteří nechtějí pokračovat dál ve svém studiu a po ukončení střední školy půjdou rovnou do praxe. Výchovný poradce je ve škole právě kvůli těmto žákům, aby jim pomohl rozhodnout se, co se svým profesním životem dál. Výchovný poradce by měl mít co nejvíce zmapovaný pracovní trh v oblasti, kde sídlí daná střední škola. Jako hlavní součást zdrojů volných pracovních pozic a požadavků zaměstnavatelů na absolventy škol je Pracovní úřad v příslušné oblasti. Žák, který ukončuje své vzdělání maturitní zkouškou a nebo výučním listem, tak ví (má přehled) o volných pozicích, kde může i během studia kontaktovat zaměstnavatele. Během studia píši záměrně, neboť takových žáků, kteří si během posledního studijního roku hledají zaměstnání je minimum. Tím si dotyčný/á zvyšuje šanci na přijetí do pracovního poměru. Pro žáky, kteří chtějí jít dále studovat, zvyšovat si kvalifikaci jsou obvykle pořádány různé burzy škol (Gaudeamus v Brně), kde se představují jak univerzity, 35

vysoké školy, vyšší odborné školy a jazykové školy. Ve velké nabídce si jistě nerozhodnutý žák vybere, kterým směrem by chtěl dále směřovat. Neocenitelnou pomůckou v práci výchovného poradce je dozajista na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí sekce: „Integrovaný systém typových pozic“. Funguje na jednoduchém principu, kdy si každý může zadat svůj osobní profil a automaticky mu je nabídnuta vhodná pozice pro konkrétního člověka. Zde se dozví i jaký kurz je vhodný pro rozšíření své kvalifikace. Jádrem systému je „Kartotéka typových pozic“, kde je možno dohledat strukturu, náplň jednotlivých profesí, mzdách, požadované kvalifikace, školy (www.portal.mpsv.cz). Kariérové poradenství je na školách bráno jako jedna z hlavních náplní práce této profese. Pomůže rozhodnout se nerozhodnutým studentům, kterým směrem se ubere jeho budoucí profese. Poradí žákovi na jakou školu se obrátit, pokud jde vyloženě o specifický typ školy, který není běžně rozšířen. Ne každý si umí poradit sám, co je dobré pro náš budoucí život. Pokud jsme na rozhrání, je výhodné využít schopností lidí, kteří se v takových odvětvích pohybují dennodenně. Tito lidé mají širší rozhled, než-li žák, který najednou zjistí, že končí ve škole a začíná se zajímat co bude dál, co ho čeká.

4.6

Prevence 16. října roku 2007 byl Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vydán

„Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. Předmět úpravy tohoto metodického pokynu slouží k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních v souladu s § 29 odst. 1 a § 30 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 18 písm. c) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, Koncepcí státní politiky pro oblast dětí a mládeže, Národní strategií protidrogové politiky, Strategií prevence kriminality a Strategií prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy:

36

a)

vymezuje terminologii a začlenění prevence do školního vzdělávacího programu,

b)

popisuje jednotlivé instituce v systému prevence a úlohu pedagogického pracovníka,

c)

definuje Minimální preventivní program,

d)

doporučuje postupy škol a školských zařízení při výskytu vybraných rizikových forem chování dětí a mládeže (www.msmt.czc).

Budinová (2003) uvádí, že jako hlavní předpoklad pro naplňování cílů v oblasti prevence je vzdělaný pedagog, který ovládá metody práce se skupinou, je schopen vyučovat za aktivní účasti dětí a je silnou pozitivní osobností. Pedagog vzdělaný, odborně erudovaný, komunikativně a psychologicky vybavený, který již působí na školách, a také budoucí pedagogové, studenti všech učitelských oborů pedagogických fakult. Je však třeba do preventivních programů zapojit i samotné rodiče. Nestačí jen precizně připravený pedagog. Je potřeba spojit obě složky dohromady, aby se dosáhlo co nejlepšího výsledku.

4.6.1

Prevence proti návykovým látkám

Časté a pravidelné požívání návykových látek vede k závislosti na nich. Dle Jeřábka (2008) se závislost dělí na psychickou a fyzickou. Psychická závislost znamená syndromový komplex s jádrovým psychickým cravingem (touha), k němuž se přiřazuje narušená kontrola užívání, zaujetí užíváním nebo pokračování navzdory následkům. Fyzická závislost se definuje růstem tolerance a průkazem odvykacího stavu, jehož součástí je i fyzický (patofyziologický) craving. Psychická a fyzická závislost se rozvíjí většinou simultánně, i když se jednotlivé látky navzájem liší kvantitativní mírou svého potenciálu k vyvolání obou závislostních složek. V zájmu prevence na školách je vždy každý nový školní rok vypracován Minimální preventivní program. Tento program je součástí výchovně vzdělávacího programu školy. Odráží specifikaci regionu, školy (školského zařízení) a vždy vychází z aktuální situace na škole a reflektuje evaluaci průběhu předchozího období (tj. školního roku). Minimální preventivní program je vypracován školním metodikem prevence, popř. výchovným poradcem na malých školách, kde tyto dvě funkce zastává

37

jedna osoba. Při zpracování programu je vždy úzce spolupracováno s ostatními pedagogickými pracovníky (www.casmp.cz). Na začátku jsem se zmínila o hlavních osobnostních rysech osoby výchovného poradce. Důvěra, otevřenost (upřímnost), trpělivost je v prevenci velmi důležitá. Zároveň je důležitá i spolupráce s rodiči. S dětmi je potřeba o těchto problémech dnešního světa pořád hovořit. Různými programy podporovat jejich aktivitu, hravost, bystrost. Dávat jim najevo, že nejsou jen malé děti, ale naši partneři, kteří mají své místo. Je potřeba v nich probudit pocit zodpovědnosti za svá jednání.

38

5.

PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE K získání dat první části výzkumu byla zvolena metoda polostrukturovaného

rozhovoru. Telefonicky jsem kontaktovala 3 střední školy v kraji Vysočina ve městě o počtu obyvatel cca 11.000. Vzhledem k některým choulostivým otázkám ohledně sociálně patologických jevů na škole bylo po domluvě se zúčastněnými výchovnými poradci domluveno o nezveřejnění názvů škol a města, ve kterém byl výzkum prováděn. K výzkumu ohledně práce a praxe výchovného poradce byla použita data získaná od výchovných poradců z gymnázia, střední školy a středního odborného učiliště. Každý z výchovných poradců byl tázán na 9 stejných otázek. Z hlediska osobnostního na mne všichni působili (subjektivní pocit) velmi pozitivně a otevřeně pro práci s žáky.

5.1

Rozhovor s výchovnými poradci Jak již bylo poznamenáno, byly rozhovory domluveny telefonicky a výchovným

poradcům bylo sděleno, za jakým účelem a přibližně v jaké sféře se bude rozhovor pohybovat. Každý z rozhovorů trval 30-45 minut. Nejdelší rozhovor byl u výchovné poradkyně ze středního odborného učiliště (OU). První důvod prodloužení času rozhovoru bylo poslední zvonění maturantů z maturitních ročníků na škole. Druhým důvodem byly doplňující otázky, na které během rozhovoru přišla řeč. Odpovědi na tyto doplňující otázky jsou uvedeny v kapitole 5.1.4 Porovnání škol. Vzhledem k charakteru tématu jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor. Byly jasně definovány otázky, které musely pro výzkum být zodpovězeny. Pokaždé však došlo k dalším otázkám či doplňujícím informacím. V příloze č. 2 je uvedeno znění otázek. K vyhodnocení polostrukturovaného rozhovoru byly použity vybrané informace, které se dále porovnávaly s ostatními školami. V příloze č. 3 je uveden přesný přepis z části rozhovoru na OU.

39

5.1.1

Gymnázium

Obecné informace o škole Typ školy

Gymnázium (GY)

Druh vzdělání

Středoškolské

Typ ukončení školní docházky

Maturitní vysvědčení

Počet žáků, poměr chlapci:dívky

360, 120:240

Organizace práce výchovného poradce: Počet pracovníků ve

pouze osoba výchovného poradce, dříve byla práce

školském poradenském

rozdělena mezi výchovného poradce a preventista

centru:

do budoucna plán úplné reorganizace, zatím se neví jaké změny nastanou výběrová škola, nejsou zaznamenány žádné závažnější problémy, které by bylo potřeba řešit tato práce je pro výchovného poradce náplní života, je rád, že ji může vykonávat

Vzdělání výchovného

certifikáty z Pedagogické fakulty v Univerzity Karlovy

poradce

studium „Zážitková pedagogika“ nyní studium 3-letý kurz „Skupinová komunikace“ Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy neustálá

komunikace

s pedagogicko-psychologickou

poradnou Časová dotace

dle potřeby

výchovného poradce

vypsány 3 konzultační hodiny týdně pokud je třeba žáci mají k dispozici e-mail, soukromé telefonní číslo

Platové ohodnocení –

nedělá tuto práci pro peníze, ale proto, že jej tato práce

o kolik % by bylo potřeba

baví a naplňuje

zvýšit platové ohodnocení, za zvýšení platu by se samozřejmě nezlobil pro dosáhnutí plné spokojenosti

40

Využití konzultačních hodin

Žáky: •

kariérové poradenství – převážně prosinec-únor před podáváním přihlášek na vysoké školy

•

v případě vzniku jakéhokoliv problému vždy

Rodiči: •

pouze v akutních případech

•

většinou chodí sami řešit problémy a nebo se telefonicky průběžně informují

Pedagogy: •

při problémech

•

pomáhají monitorovat třídu, zjisti vůdčí osobnost v třídě

Práce na škole: Preventivní program na

podle ustanovení MŠMT (Ministerstva školství, mládeže

škole

a tělovýchovy) vždy vypracováván na začátku školního roku

Spolupráce s vedením

výborná, bez připomínek

školy Vnímání práce

pedagogové práci oceňují

výchovného poradce

vždy se obracejí s problémy i s doporučeními o nadaných

pedagogy – subjektivní

žácích, o vztazích ve třídách i s příjemnými zprávami

názor

ze třídního života mají důvěru v osobnost výchovného poradce

41

Spolupráce školy s dalšími institucemi: Policie

Výborná

Hasiči

1x za dva roky jsou pořádány odborné přednášky

Pedagogicko-

výborná až nadstandardní spolupráce

psychologická poradna Drogová centra

dříve byly pořádány debaty – byly zrušeny z důvodu nedůvěryhodnosti debat, vyplývalo z nich, že drogy nejsou škodlivé

Úřady práce

jsou pořádány exkurze, pro žáky třetích ročníků) na půdu úřadu práce

Základní školy

žáci na základních školách jsou vyučováni žáky z gymnázia jim oblíbeného předmětu

Vysoké školy

s žádnou vysokou školou nekooperují nejsou proti žádné nabídce spolupráce s vysokými školami

Prezentace školy: Internetové stránky Základní školy Noviny

články o škole

Mozaiky středních škol Projekty

jakýkoliv

projekt,

který

žáky

zajímá,

jsou

plně

podporováni – televizní soutěž „Za školu“, „Týden země“,…. žáci jsou odměněni „dobrým pocitem“, že udělali něco pro sebe, pro svůj rozvoj na konci roku bývají odměněni v tělocvičně před celou školou a jako dárek dostanou knihu Úřady práce

42

Nejčastěji řešené problémy v oblasti sociálně patologických jevů: Prevence

přednášky, diskuse před každou sportovní akcí, exkurzí a jinými aktivitami žáci upozorněni na alkohol-tester, který je vždy použit žáci jsou velmi často upozorňováni na skutečnost, že jsou na výběrové škole a že se podle toho musí chovat, záleží pouze na nich, zda chtějí zde zůstat, či ne

Způsob řešení –

prozatím nebylo řešeno nic vážného

úspěšné/neúspěšné

jednou se vyskytly náznaky šikany: vzhledem k možnosti využívání e-mailové schránky důvěry (v rámci spolupráce s IT specialistou není možnost dohledat, kdo píše o pomoc. Nejdříve píše anonymně a poté, při získání důvěry se žák představí a popřípadě se domluví na osobním setkání) byli spolužáci, kteří se snažili ponižovat, odhaleni. Poté s nimi bylo zahájena diskuze, kde jim hrozilo za opakování ponižování vyhození ze školy. Vše se po tomto rozhovoru uklidnilo a od té doby nemusí řešit podobné problémy

Výskyt žáků s poruchami učení:


jsou vyučování v souladu s vyhláškou MŠMT




učitelé jsou školeni na způsob hodnocení takto postižených žáků




každý žák, který má takovýto druh onemocnění, se musí prokázat příslušným vyšetřením z pedagogicko-psychologické poradny




průměrně se vyskytují 1-2 žáci ve třídě

Podpora zájmových činností žáků:


není žádná speciální podpora, záleží na samotné motivaci




pokud mají žáci vystoupení, soutěže jsou bez problémů propouštěni ze školy, musí být podloženo od rodičů a příslušné základní umělecké školy




diplomy z dosažených umístěních jsou rozvěšováni po škole




v případě výjimečně vysokého IQ je žákům nakládáno více práce, učiva a je jim věnováno více pozornosti

43

Získání dalšího vzdělávání, práce: % složení přijímacích

z přihlášených studentů – 100%

zkoušek na vysokou školu % získání pracovní

99% žáků se hlásí na vysokou školu

smlouvy ihned po

1% žáků jde ihned po absolvování střední školy

ukončení střední školy

do pracovního vztahu

Profesní pozice zastávané

nejsou žádné přesné informace – pouze pokud absolventi

absolventy

dají sami vědět

Mohou poradenská centra

zatím

na vysokých školách

do budoucna ji nevylučují

žádná

taková

spolupráce

neexistuje,

ale

nějakým způsobem pomoci středoškolským poradcům a jakým způsobem, stáli by o případnou spolupráci

Polostrukturovaný rozhovor trval 30 minut. Bohužel i přes ohlášení mé návštěvy se vyskytly problémy v suplováním při hodině tělesné výuky výchovným poradcem. Zde jsem měla možnost pozorovat práci výchovného poradce s žáky. Subjektivní pohled: výchovný poradce žije a dýchá pro školu, pro její žáky. Žáci v něj mají důvěru, respekt, ale nebojí se s ním komunikovat. Tato škola je brána jako výběrová. Žáci jsou o tomto faktu přesvědčováni a to je táhne dál. Mají volný režim, ale vědí kam až mohou zajít. Pokud se zajde za povolené hranice, jsou si jisti postihu. Převážná většina z absolventů školy odchází na vysoké, vyšší odborné nebo jazykové školy. Tato skladba žáků, jdoucí za svým cílem, nasvědčuje skoro bez problémovému chování. Jak je uvedeno ve vyhodnocení rozhovoru.

44

5.1.2

Střední odborná škola

Obecné informace o škole Typ školy

střední odborná škola (škola sloučena ze 4 škol v kraji) (SOŠ)

Druh vzdělání

Středoškolské

Typ ukončení školní docházky

maturitní vysvědčení

Počet žáků, poměr chlapci:dívky

948, 500:448

Organizace práce výchovného poradce: Počet pracovníků ve

pouze osoba výchovného poradce, dříve byla práce

školském poradenském

rozdělena mezi výchovného poradce a preventista

centru:

vzhledem

ke

sloučení

škol

je

organizace

práce

výchovného poradce na hlavního poradce, který má dohled nad celým komplexem školy na každé škole pověřena jedna osoba, která má na starosti interní problémy v té dané škole

Vzdělání výchovného

pravidelné školení z pedagogicko-psychologické poradny

poradce

speciální 2-leté studium v Třebíči – kurz byl ukončen praxí garantovaný Evropskou unií – z tohoto kurzu získán certifikát pro výchovné poradce

Časová dotace

dle potřeby

výchovného poradce

vypsány 2 konzultační hodiny týdně

Platové ohodnocení – o

v návaznosti na množství žáků jsou přiděleny 2 hodiny,

kolik % by bylo potřeba

které jsou věnovány pouze výchovnému poradenství

zvýšit platové ohodnocení, a o tyto 2 hodiny je snížen úvazek pro vyučování pro dosáhnutí plné

nedělá pro peníze, práce ji uspokojuje, je velmi pestrá

spokojenosti

bere ji jako náplň svého života – vždy ji potěší, že ji nějaký žák z bývalé třídy dojde navštívit

45

Využití konzultačních hodin

Žáky: •

kariérové poradenství – převážně prosinec-únor před podáváním přihlášek na vysoké školy

•

v případě vzniku jakéhokoliv problému vždy

Rodiči: •

o práci výchovného poradce vědí a využívají jejich služby

•

při problému jsou vyrozuměni a hned se vše řeší

Pedagogy: •

při problémech

Práce na škole: Preventivní program na

podle ustanovení MŠMT (Ministerstva školství, mládeže

škole

a tělovýchovy) - vypracováván na začátku školního roku

Spolupráce s vedením

výborná, bez připomínek

školy Vnímání práce

nikdy o tom takto nepřemýšlela

výchovného poradce pedagogy – subjektivní názor

Spolupráce školy s dalšími institucemi: Policie

Přednášky

Hasiči

Přednášky

Pedagogicko-

výborná spolupráce

psychologická poradna Drogová centra

zatím nebylo potřeba

Úřady práce

burzy škol

Základní školy

pořádány dny školy, dny otevřených dveří žáci střední školy seznamují žáky o práci žáky základních škol

46

Vysoké školy

v rámci

pedagogického

minima

jsou

zapojeni

do umožnění praktického výcviku škola spolupracuje s Českou zemědělskou univerzitou Praze – probíhá zde výuka Kooperace probíhá spíše v rámci odbornosti než v rámci prevence

Prezentace školy: Internetové stránky Základní školy Noviny

články o škole

Mozaiky středních škol Projekty

probíhá spolupráce s místním včelařským kroužkem – včelaři učí žáky ze střední školy včelařině a na oplátku učí žáci střední školy včelaře v práci na počítači; učí se tak komunikaci se staršími ročníky Spolupráce

se

Slovenskou

republikou,

Německem

a Francií v rámci 14-ti denní praxe koňské závody Úřady práce

Nejčastěji řešené problémy v oblasti sociálně patologických jevů: Prevence

Přednášky, diskuse oblast drogové prevence: 1x ročně přednáška specialistů z organizace Člověk v tísni; jsou zváni i profesionálové v oblasti drogové závislosti ve výuce v občanské nauce, v rámci třídnických hodin

Způsob řešení –

žádný extrémní důvod:vždy řešeno domluvou, důtkou

úspěšné/neúspěšné

žáci, kteří kouří marihuanu, ale nejsou přichyceni přímo při jejím požívání, ale zároveň jsou na nich známky požití mohou být řádně potrestání pouze v případě, kdy jim rodiče dají písemná souhlas k odebrání moči

47

jsou zde i žáci se soudním dohledem, o této skutečnosti je obeznámen pouze výchovný poradce, třídní učitel – ani výchovný poradce neví z jakého důvodu je uvalen na žáka soudní dohled

Výskyt žáků s poruchami učení:


jsou vyučování v souladu s vyhláškou MŠMT




učitelé jsou školeni na způsob hodnocení takto postižených žáků




každý žák, který má takovýto druh onemocnění, se musí prokázat příslušným vyšetřením z pedagogicko-psychologické poradny




vyskytuje se dyslexie, dyskalkulie, dysgrafie a hyperaktivita

Podpora zájmových činností žáků:


není žádná speciální podpora, záleží na samotné motivaci




pokud mají žáci nějaký projekt, vždy jsou plně podporováni a je jim v rámci možností pomáháno




diplomy z dosažených umístěních jsou rozvěšováni po škole

Získání dalšího vzdělávání, práce: % složení přijímacích

z přihlášených studentů – 85%

zkoušek na vysokou školu % získání pracovní

65% žáků vysoká školu a vyšší odborná škola

smlouvy ihned po

35%

ukončení střední školy

do pracovního vztahu

žáků

ihned

po

absolvování

střední

školy

nejsou žádné informace o úspěšnosti Profesní pozice zastávané

nejsou žádné přesné informace – pouze pokud absolventi

absolventy

dají sami vědět

Mohou por. centra na vys.

zatím žádná podobná spolupráce v rámci výchovného

školách nějakým zp.

poradenství nebyla navázána, ani s partnerskou Českou

pomoci středoškolslkým

zemědělskou univerzitou v Praze

poradcům a jakým způl., stáli by o příp. spolupráci

48

Výchovnou poradkyni na této škole znám osobně, protože to byla střední škola, kterou jsem navštěvovala. Celkově strávený čas rozhovoru byl 40 minut. Subjektivní pohled na osobnost výchovné poradkyně je podobný jako u výchovného poradce na GY. Otevřenost, vstřícnost, důvěra, autorita a srdce. To jsou hlavní vlastnosti, kterými musí disponovat a také disponují. Tato škola nepatří sice mezi výběrové, nejsou zde zastoupeni pouze cílevědomí žáci, ale i tak s nimi nejsou žádné velké problémy. Bojují zde s, dnes již bohužel klasickými, sociálně-patologickými jevy, hlavně kouření cigaret.

5.1.3 Střední odborné učiliště

Obecné informace o škole Typ školy

střední odborná učiliště (OU)

Druh vzdělání

Středoškolské

Typ ukončení školní docházky

výuční list, maturitní vysvědčení

Počet žáků, poměr chlapci:dívky

351, 167:184

Organizace práce výchovného poradce: Počet pracovníků ve

Výchovný poradce

školském poradenském

Preventista

centru: Vzdělání výchovného

pravidelné školení z pedagogicko-psychologické poradny

poradce

vzdělání určené přímo pro výchovné poradce nebylo nikdy studováno

Časová dotace

dle potřeby

výchovného poradce

vypsány 3 konzultační hodiny týdně

Platové ohodnocení – o

v návaznosti na množství žáků jsou přiděleny 2 hodiny,

kolik % by bylo potřeba

které jsou věnovány pouze výchovnému poradenství

zvýšit platové ohodnocení, a o tyto 3 hodiny je snížen úvazek pro vyučování pro dosáhnutí plné

nedělá pro peníze, práce ji uspokojuje, je velmi pestrá

spokojenosti

bere ji jako náplň svého života

49

Využití konzultačních hodin

Žáky: •

kariérové poradenství – převážně prosinec-únor před podáváním přihlášek na vysoké školy, vyšší odborné školy, pracovní poměr

•

září převážně studenti z prvních ročníků

•

v případě vzniku jakéhokoliv problému vždy

Rodiči: •

na

všech

třídních

schůzkách

jsou

rodiče

informováni o práce poradenského centra na střední škole •

v průměru 4/5 z celkového počtu rodičů mají zájem o spolupráci

Pedagogy: •

na každé pedagogické radě jsou zveřejněny určité problémy

•

v září žáci se speciálními poruchami donesou zprávu z pedagogicko psychologické poradny – poté se volí styl výuky, vždy dle individuálního plánu

•

výchovná komise: ředitel + výchovný poradce + třídní učitel → je pořízen zápis, se kterým jsou seznámeni rodiče a dány návrhy na řešení případného problému

Práce na škole: Preventivní program na

podle ustanovení MŠMT (Ministerstva školství, mládeže a

škole

tělovýchovy) vždy vypracováván na začátku školního roku

Spolupráce s vedením

výborná, bez připomínek

školy

výchovná poradkyně zároveň zástupkyní ředitelky školy

Vnímání práce

bez problémů

výchovného poradce

vždy přijdou s jakýmkoliv problémem

50

pedagogy – subjektivní názor

Spolupráce školy s dalšími institucemi: Policie + hasiči

pořádány besedy pro první ročníky – „Seznamovací GO program“ hned v září, bráno jako stmelení kolektivu, které trvá 3 dny

Pedagogicko-

výborná spolupráce

psychologická poradna Drogová centra

spolupracují s místními drogovými centry

Úřady práce

burzy škol exkurze do prostor úřadů práce

Základní školy

pořádány ohledně náboru se seznámením možnosti dalšího vzdělávání v rámci společenské výchovy jsou pořádány akce „Základní pravidla stolování, slušného chování“

Vysoké školy

žádná spolupráce

Prezentace školy: Internetové stránky Základní školy Mozaiky středních škol Projekty

Základy slušného chování – obor „kuchař, číšník“ uspořádá akce pro žáky z 8. a 9.-tých tříd, aby se byli schopni orientovat v restauraci, v základech slušného chování, komunikace při stolování

Úřady práce

51

Nejčastěji řešené problémy v oblasti sociálně patologických jevů: Prevence

cykly přednášek pro třetí ročníky: „Drogy a 3. ročníky“ zahrnuto v předmětech, v rámci třídnických hodin před každým výletem, exkurzí jsou žáci upozorněni, při přistižením

zjištění

požívání

návykových

látek,

na možnost předčasného ukončení konané akce – musí si pro ně dojet sami rodiče, na vlastní náklady; rodiče stvrzují svým podpisem souhlas Způsob řešení –

kouření ošetřeno v řádu školy

úspěšné/neúspěšné

vzhledem k umístění školy na náměstí a možnosti každého kolemjdoucího člověka hodnotit školu bylo plnoletým žákům povoleno kouřit o velké přestávce na pozemku, který je oplocen, ale nenáleží škole, ale je na rozhraní mezi majetkem školy a města – tímto řešením se zamezilo kouření žáků před školou, na náměstí, u kostela

Výskyt žáků s poruchami učení:


jsou vyučování v souladu s vyhláškou MŠMT




učitelé jsou školeni na způsob hodnocená takto postižených žáků




každý žák, který má takovýto druh onemocnění, se musí prokázat příslušným vyšetřením z pedagogicko-psychologické poradny




vyskytuje se dyslexie, dyskalkulie, dysgrafie a hyperaktivita

Podpora žáků se speciálním nadáním:


není žádná speciální podpora, záleží na samotné motivaci




pokud mají žáci nějaký projekt, vždy jsou plně podporováni a je jim v rámci možností pomáháno




diplomy z dosažených umístěních jsou rozvěšováni po škole

52

Získání dalšího vzdělávání, práce: % složení přijímacích

není přesná statistika

zkoušek na vysokou školu

1/3 žáků pokračuje na vyšších odborných školách, vysokých školách a jazykových školách

% získání pracovní

2/3 žáků jde ihned po absolvování střední školy

smlouvy ihned po

do pracovního vztahu, někteří se přihlásí i na nástavbu

ukončení střední školy

s možností udělání maturitního vysvědčení nejsou žádné informace o úspěšnosti, pouze pokud oni sami dají vědět

Profesní pozice zastávané

i vedoucí funkce: vedoucí obchodu Penny Market;

absolventy

administrativní práce, zahraničí opět kladen důraz na samotnou motivaci

Mohou poradenská centra

na škole nestudují žáci, kteří mají primární zájem

na vysokých školách

pokračovat ve vysokoškolském studiu

nějakým způsobem pomoci středoškolským poradcům a jakým způsobem, stáli by o případnou spolupráci

Na třetí a poslední střední škole ve městě trval rozhovor nejdéle. V úvodu této kapitoly byly uvedeny důvody. Tento typ školy nepatří mezi výběrové, jsou zde spíše zastoupeni žáci s průměrnými až podprůměrnými znalostmi. U subjektivního názoru na osobnost výchovné poradkyně bych se opět opakovala. U každého rozhovoru bylo poznamenáno, že se znají navzájem všichni výchovní poradci z těchto hodnocených škol. I když na škole nejsou pouze výborní žáci s velkými ambicemi, dosáhnou toho také velmi mnoho. Jak několikrát zmínila paní výchovná poradkyně: „Pokud chce, tak se vždy někam dostane. Pokud nechce tak je dodnes na úřadu práce“.

53

5.1.4

Porovnání škol

Obecné informace o škole:


byly porovnány školy typu gymnázium (GY), střední odborná škola (SOŠ) a střední odborné učiliště (SOU)

Organizace práce výchovného poradce: Počet pracovníků ve

pouze na SOU je organizace poradenského centra

školském poradenském

rozdělena

centru:

a preventista; je to dáno převážně skladbou žáků, nejedná

mezi

dvě

osoby:

výchovný

poradce

se o výběrovou školu

Vzdělání výchovného

nejvíce absolvovaných škol pro práci výchovného

poradce

poradce vykazuje výchovný poradce z GY, je to dáno i jeho osobností a jeho velkým zájmem

nejhůře v tomto porovnání dopadla výchovná poradkyně na SOU, která má vzdělání pouze z kurzů pořádaných pedagogicko-psychologickou poradnou

Časová dotace

všichni výchovní poradce se shodují na nutnosti, aby žák

výchovného poradce

věděl, že je pro něj vždy, když potřebuje, ne pouze v době konzultačních hodin

Platové ohodnocení – o

z odpovědí výchovných poradců jsem nabyla dojmu,

kolik % by bylo potřeba

že se jedná převážně o jejich zálibu, i když velmi

zvýšit platové ohodnocení, náročnou, ale nehledají v ní pouze finanční ohodnocení – pro dosáhnutí plné

každý z tázaných mi dopověděl: „Pokud by mne to

spokojenosti

nebavilo, nedělal/a bych to“

54

Využití konzultačních hodin

Žáky: •

vždy, když je třeba

•

pololetí, v době výběru vysoké školy, vyšší odborné školy, pracovní pozice

•

na začátku prvního ročníku

Rodiči: •

rodiče jsou pravidelně informování o veškerých problémech

•

všichni výchovní poradci se shodli na skutečnosti, že pokud mají rodiče zájem, je komunikace bez problému, bohužel existují i rodiče, kteří vidí problém pouze v ostatních a ne ve svých dětech a

nebo se nechtějí vůbec angažovat v řešení

problému jejich potomka Pedagogy: •

vždy dobrá spolupráce

Práce na škole: Preventivní program na podle ustanovení MŠMT (Ministerstva školství, mládeže škole

a tělovýchovy) vždy vypracováván na začátku školního roku

Spolupráce školy Vnímání výchovného

s vedením všichni výchovní poradci mají dobré vztahy s vedením školy, vychází si vstříc práce pouze u výchovné poradkyně na střední odborné škole, poradce která o tom takto nepřemýšlela, se výchovní poradci

pedagogy – subjektivní domnívají, že jejich práce je uznávaná a je brána jako názor

velká pomoc při jejich výuce

55

Spolupráce školy s dalšími institucemi: Policie + hasiči

pořádány besedy na všech školách

Pedagogicko-

vzhledem ke stejnému městu, kde sídlí školy a stejné

psychologická poradna

pedagogicko-psychologické

poradně,

byly

odpovědi

výchovných poradců stejné – spolupráce velmi dobrá Drogová centra

v tomto ohledu se již názory lišili: výchovný poradce na GY ukončil spolupráci s místním drogovým centrem, střední odborná škola s nimi nespolupracuje vůbec, ale SOU s nimi spolupracují

Úřady práce

stejná spolupráce na všech školách – exkurze, burzy škol

Základní školy

vzhledem k možnosti nástupu nových žáků na školu jsou na všech školách pořádány různé projekty, které žákům posledních ročníků nabídnou pohled na práci a na střední školu a tím jim usnadnit jejich výběr

Vysoké školy

kromě SOU, která spolupracuje s Českou zemědělskou univerzitou v Praze po profesní stránce (škola pro praktickou výuku) nemají ostatní školy žádnou porodnou zkušenost

Prezentace školy: Internetové stránky Základní školy

v tomto bodě nedocházelo k razantnějším neshodám ohledně prezentace školy, projekty se řídí v návaznosti na

Noviny

typ školy

Mozaiky středních škol Úřady práce

56

Nejčastěji řešené problémy v oblasti sociálně patologických jevů: řešena převážně přednáškami, besedami

Prevence Způsob

řešení

– zatímco na GY se sociálně patologické jevy téměř

úspěšné/neúspěšné

nevyskytují a nemají žádný zvláštní plán postih žáků, na SOU mají velmi slušně propracovány tyto otázky opět dáno převážně skladbou žáků, kteří navštěvují školu; na GY se hlásí žáci, kteří chtějí pokračovat v dalším studiu, na SOU už je tento zájem menší, tak na SOU jdou převážně žáci, kteří nemají žádný další cíl

Výskyt žáků s poruchami učení:


zde opět nedochází v rozporu s odpověďmi




žák se vždy musí prokázat vyšetřením z příslušné pedagogicko-psychologické poradny a má svůj vyučovací individuální plán

Podpora zájmových činností žáků:


v tomto bodě opět nacházím shodu




ani jedna z dotazovaných škol nemá žádný speciální plán na podporu zájmových činností




pokud však žák chce, má svojí vlastní motivaci je vždy podporován a je mu vycházeno vstříc

57

Získání dalšího vzdělávání, práce: % složení přijímacích

opět záleží na motivaci, na GY je 100% úspěšnost

zkoušek na vysokou školu

ve složení přijímacího řízení na vysokou školu, zatímco u SOŠ je to podstatně méně žáci z SOU nemohou na vysokou školu, vzhledem k ukončení pouze výučního listu, z tohoto důvodu jsou i tací, kteří si dodělávají maturitní zkoušku pomocí nástavby – je jich minimum

% získání pracovní

zde opět shoda ve výpovědích – kdo chce, najde

smlouvy ihned po

školy mají jeden velký handicap, protože sídlí v regionu

ukončení střední školy

s velkou mírou nezaměstnanosti - někteří absolventi si tuto skutečnost uvědomují a zkouší hledat práci i mimo rodný kraj

Profesní pozice zastávané

zde většinou nejsou žádné informace, nikdy nebyly pro

absolventy

školu potřeba zjišťovat

Mohou poradenská centra

tázaná SOŠ, SOU nemají o takovou spolupráci velký

na vysokých školách

zájem, GY by o podobné spolupráci uvažovalo

nějakým způsobem pomoci středoškolským poradcům a jakým způsobem, stáli by o případnou spolupráci

5.1.5

Celkové shrnutí

Střední školy byly vybrány záměrně v jednom městě. Je zde dobře patrný rozdíl v typech škol. Zatímco GY je bráno jako výběrová škola (žákům je vždy připomínáno), nesetkávají se s velkými problémy, ať už v oblasti sociálně patologických jevů, tak i dalších kázeňských přestupcích. Každý si zde uvědomuje, že zde může, ale také nemusí být. SOŠ už má žáky s menší motivací k následnému studiu, ale také jsou zde žáci, kteří studují obor, který je jejich zálibou a chtějí v něm pokračovat i v dalším studiu. S problémy v oblasti sociálně patologických jevů mají také menší zkušenosti. Vyskytují

58

se zde, ale není to v takové míře, aby se musela dělat nějaká velká opatření. Vždy je vše řešeno individuálně. OU má žáky, kteří většinou neuvažují o následném studiu, ale kteří spíše jdou ihned po ukončení středoškolského vzdělání do pracovního procesu. Vzhledem k velkému nárůstu kuřáků tak speciálně pro plnoleté žáky byl vyhrazen prostor, který smějí využívat o velké přestávce. Všichni tři výchovní poradci se shodovali s podporou zájmových činností žáků. Žádnou zvláštní podporu na škole nepraktikují. Spíše jim pomáhají, pokud mají soutěže vystoupení s uvolňováním z hodin. Samozřejmě onen důvod zmeškání musí být řádně ověřen. Vzhledem k tomu, že se jedná o malé město, všichni učitelé se znají a všechny tyto informace také mají. V tomto ohledu tedy s omluvenkami nemají žádné problémy. Mé subjektivní pocity z osobností výchovných poradců jsou takové, že na mne působili velmi přívětivě, otevřeně a na žácích byla vidět tak potřebná důvěra, bez které se nemohou pohnout dále. Ukázalo se mi, že i když nemá osoba výchovného poradce vzdělání, ale má „pouze“ certifikáty z pedagogicko-psychologické poradny, že může být dobrým poradcem. Záleží na osobnosti člověka a na několikrát zmiňované motivaci. Získala jsem i pár cenných informací (řešení) velmi rychle se rozmáhajícího používání notebooků v hodinách výuky. Velmi mne tato otázka zajímala a na OU mají velmi důsledně vymyšlenou přestavbu tříd, která se jim osvědčila již při výuce informatiky. Na zadní stěny budou umístěna velká zrcadla, která umožní pedagogovi reagovat na žáka, který svůj notebook nepoužívá pro výuku, ale pouze pro „zkrácení volné chvíle“. Dalším dobrým nápadem, který za podpory rodičů praktikují na této škole, je snižování míry nepozornosti ve vyučovacích hodinách. Žák, který je 2x napomenut, je přesunut po zbytek hodiny do speciální třídy, kde je jeden pedagog, který se mu aktivně věnuje celou hodinu. Za toto porušení kázně je on sám povinen škole zaplatit poplatek 200,- Kč ze svého kapesného. Rodiče s tím byli obeznámeni a souhlasili s tím. Podle slov výchovné poradkyně se jim míra vyrušování v hodinách velmi snížila. Jak sama poznamenala, bohužel museli přikročit k takto radikálnímu řešení, protože kázeň se v posledních letech velmi zhoršila a pedagogové nemají možnost žáka potrestat. Nutno dodat, že škola není státní, ale má soukromého vlastníka.

59

5.2

Dotazníky – vyhodnocení Dotazníky byly dány za účelem zjištění, zda se odpovědi výchovných poradců

nijak nelišily od odpovědí žáků škol. Byly mapovány tři školy, z každé školy byl vybrán první a třetí ročník. Ukázka nevyplněného dotazníku je uvedena v příloze č. 4. Bylo rozdáno 200 dotazníků. Počet, který byl možný použít je 159. nebylo možno použít 16 dotazníků, protože se vyskytovaly při jejich vyplňování chyby – musely být vyřazeny. I když bylo vyplňování dotazníků pod dohledem pedagoga, tak se 25 dotazníků vůbec nevrátilo. Každá otázka je doprovozená tabulkou s celkovými počty a tabulkou přepočítané na procentické zastoupení, ze kterého byl posléze vystaven graf. U každé otázky je dále vysvětleno, co měla znázornit a hlavní porovnání mezi školami a ročníky. Na konci každé otázky je vždy uvedeno celkové zhodnocení té dané otázky. Vysvětlivky: SOŠ/1 – střední odborná škola, 1. ročník SOŠ/3 – střední odborná škola, 3. ročník OU/1 – střední odborné učiliště, 1. ročník OU/3 – střední odborné učiliště, 3. ročník GY/1 – gymnázium, 1. ročník GY/3 – gymnázium, 3. ročník Tabulka č. 1 Počet dotazovaných žáků, rozdělených na pohlaví a věk ženy muži Celkem

SOŠ/1 SOŠ/3 OU/1 OU/3 GY/1 GY/3 Celkem 11 13 16 2 20 18 80 14 34 5 10 6 10 79 25 47 21 12 26 28 159

15 16 17 18 19 20 21 22 Celkem

SOŠ/1 SOŠ/3 OU/1 OU/3 GY/1 GY/3 Celkem 3 0 2 0 6 0 11 14 0 13 0 20 4 51 7 11 4 3 0 24 49 1 36 0 6 0 0 43 0 0 0 1 0 0 1 0 0 2 0 0 0 2 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 1 0 0 1 25 47 21 12 26 28 159

60

Tabulka č. 2 Počet dotazovaných žáků, rozdělených na pohlaví a věk procenticky ženy muži Celkem

SOŠ/1 SOŠ/3 OU/1 OU/3 44,0% 27,7% 76,2% 16,7% 56,0% 72,3% 23,8% 83,3% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

GY/1 76,9% 23,1% 100,0%

GY/3 Celkem 64,3% 50,3% 35,7% 49,7% 100,0% 100,0%

15 16 17 18 19 20 21 22 Celkem

SOŠ/1 SOŠ/3 OU/1 OU/3 12,0% 0,0% 9,5% 0,0% 56,0% 0,0% 61,9% 0,0% 28,0% 23,4% 19,0% 25,0% 4,0% 76,6% 0,0% 50,0% 0,0% 0,0% 0,0% 8,3% 0,0% 0,0% 9,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 8,3% 0,0% 0,0% 0,0% 8,3% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

GY/1 23,1% 76,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0%

GY/3 Celkem 0,0% 6,9% 14,3% 32,1% 85,7% 30,8% 0,0% 27,0% 0,0% 0,6% 0,0% 1,3% 0,0% 0,6% 0,0% 0,6% 100,0% 100,00%

Tabulka č. 3 Celkové procentické zastoupení pohlaví a věku ženy muži Celkem

Počet 80 79 159

% 50,3% 49,7% 100,0%

15 16 17 18 19 20 21 22 Celkem

Počet 11 51 49 43 1 2 1 1 159

% 6,9% 32,1% 30,8% 27,0% 0,6% 1,3% 0,6% 0,6% 100,0%

61

100% 90% 80%

% zastoupení

70% 60%

celkem

50%

muži ženy

40% 30% 20% 10% 0% SOŠ/1

SOŠ/3

OU/1

OU/3

GY/1

GY/3

celkem

škola

Graf č. 1 Pohlaví dotazovaných Z grafu č. 1 je patrné, že na střední odborné škole jsou v převaze muži. Na druhou stranu na gymnáziu je nadpoloviční většina žen. Na středním odborném učilišti není přesně dána převaha mužů nad ženami. V prvním ročníku převažují ženy, ve třetím jsou v převaze muži. Nutno dodat, že výzkum byl prováděn ve stejném oboru.

muži 50%

ženy 50%

ženy muži

Graf č. 2 Celkový poměr pohlaví Tento graf jasně ukazuje vyrovnané rozdělení mužského a ženského pohlaví. Ženy byly o 1 osobu více zastoupeny.

62

0,6% - 21 let 0,6%- 22 let 1,3% - 20 let 6,9% - 15 let 0,6% - 19 let 27% - 18 let 32,1% - 16 let

30,8% - 17 let Graf č. 3 Věkové rozmezí respondentů Nejvíce zastoupená věková skupina byla 16, 17 a 18 let. Tyto věkové hranice jsou pro zkoumané soubory normou. Výchylky 20, 21 a 22 let jsou zapříčiněny studiem druhé střední školy, oboru.

Otázka č. 1: Víte o práci výchovného poradce na Vaší škole?: Cílem této otázky bylo zjištění, zda žáci z dotazovaných škol vědí o práci výchovného poradce. Odpovědi byly jasné: pouze ano nebo ne. Tabulka č. 4 Počet zodpovězených otázek, rozdělených dle škol Ano Ne Celkem

SOŠ/1 23 2 25

SOŠ/3 34 13 47

OU/1 15 6 21

OU/3 10 2 12

GY/1 22 4 26

GY/3 28 0 28

Tabulka č. 5 Procentické vyjádření zodpovězených otázek, oddělených dle škol Ano Ne Celkem

SOŠ/1 SOŠ/3 OU/1 OU/3 GY/1 GY/3 92,0% 72,3% 71,4% 83,3% 84,6% 100,0% 8,0% 27,7% 28,6% 16,7% 15,4% 0,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

63

100,0%

90,0%

80,0%

% zhodnocení

70,0%

60,0%

50,0%

ano ne

40,0%

30,0%

20,0%

10,0%

0,0% SOŠ/1

SOŠ/3

OU/1

OU/3

GY/1

GY/3

škola

Graf č. 4 Otázka č 1: Víte o práci výchovného poradce u Vás na škole? Z grafu a tabulek je patrné vědomí o práci výchovné poradce. Největší zastoupení se ukázalo povědomí u žáků GY a to ve třetím ročníku, kde bylo 100% zastoupení. Na druhém místě s 92% byly zastoupeny žáci ze SOŠ z prvního ročníku. Z rozhovoru s výchovnou poradkyní této školy je tento výsledek pravděpodobně zapříčiněn celkovou prací s prvními ročníky. Graf ukázal nepříznivý výsledek o povědomí práce výchovného poradce u OU v prvním ročníku. Nevědomost o práci výchovného poradce zde dosáhla 28,6%. Zde by se dal tento nepříznivý výsledek svést na neznalost v prvním ročníku. O poznání hůře dopadlo povědomí o práci výchovného poradce u SOŠ třetí ročník. Vzhledem k povědomí práce u prvních ročníků se mohu pouze domnívat, že s těmito žáky nebyla spolupráce navázána tak silně, jako s nynějšími prvními ročníky.

Tabulka č. 6 Celkový počet povědomí o práci výchovného poradce Ano Ne Celkem

Počet 132 27 159

% 83,0% 17,0% 100,0%

64

ne 17%

ano ne

ano 83%

Graf č. 5 Celkový pohled o povědomí práce výchovného poradce Z celkového pohledu povědomí o práci výchovného poradce na středních školách v daném městě se ukazuje jako velmi pozitivní. Z 83% dotazovaných žáků se vyslovilo o tom, že mají povědomí o práci výchovného poradce. Zastoupení žáků – 17%, kteří nemají povědomí o práci výchovného poradce může být zapříčiněno např. nezájmem o aktivity spojené s touto činností.

Otázka č. 2: Využil/a jste někdy za své studium práci výchovného poradce? Tato otázka byla zvolena z důvodu zjištění, zda dotazovaní žáci měli potřebu využít jeho práce. Nebylo rozlišeno o jaký typ problému se jednalo. Tabulka č. 6 Počet zodpovězených otázek, rozdělených dle škol Ano Ne Celkem

SOŠ/1 2 23 25

SOŠ/3 9 38 47

OU/1 4 17 21

OU/3 0 12 12

GY/1 3 23 26

GY/3 7 21 28

Tabulka č. 7 Procentické vyjádření zodpovězených otázek, oddělených dle škol Ano Ne Celkem

SOŠ/1 SOŠ/3 OU/1 OU/3 8,0% 19,1% 19,0% 0,0% 92,0% 80,9% 81,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

65

GY/1 11,5% 88,5% 100,0%

GY/3 25,0% 75,0% 100,0%

100,0%

90,0%

80,0%

% zhodnocení

70,0%

60,0%

50,0%

ano ne

40,0%

30,0%

20,0%

10,0%

0,0% SOŠ/1

SOŠ/3

OU/1

OU/3

GY/1

GY/3

škola

Graf č. 6 Otázka č. 2: Využil/a jste někdy práci výchovného poradce? Nejvyšší míra využití služeb výchovného poradce je z průzkumu patrná na střední odborné škole a to 19,1% ve třetím ročníku a na odborném učilišti s 19% v prvním ročníku. Jak je dále poukázáno v těchto případech se žáci v těchto dvou skupinách setkali za své studium se sociálně patologickými jevy, které mohou být příčinou setkání se s výchovným poradcem. Tabulka č. 8 Celkové počet využití práce výchovného poradce bez ohledu na školu Ano Ne Celkem

Počet 25 134 159

% 15,7% 84,3% 100,0%

ano 15,7%

ne 84,3%

Graf č. 7 Otázka č. 2: Využil/a jste někdy práci výchovného poradce?

66

Z grafického znázornění je poukázáno na nevyužívání služeb výchovného poradce. Z dotazovaných ročníků navštívilo s nějakým problémem či pouze dotazem při rozhodnutí pouze 15,72%, tedy 25 žáků z dotazovaných 159.

Otázka č. 3: Na tuto střední školu jste šel/šla, protože: Tato otázka má za význam zjistit, s jakým zájmem se žáci hlásí na střední školu. Jestli mají při výběru vliv rodiče nebo pouze zájmy samotných žáků a nebo pouze nevěděli, kam se mají přihlásit. Tabulka č. 9 Počet zodpovězených otázek, rozdělených dle škol mne baví studovaný obor rodiče chtěli, abych studoval/a tuto školu chci jít dál na vysokou školu a je to dobrý odrazový můstek pro mé budoucí povolání mne žádná jiná nenapadla Celkem

SOŠ/1

SOŠ/3

OU/1

OU/3

GY/1

GY/3

14

34

16

2

0

0

4

2

1

2

5

6

4

3

0

0

19

18

3

8

4

8

2

4

25

47

21

12

26

28

Tabulka č. 10 Procentické vyjádření zodpovězených otázek, oddělených dle škol mne baví studovaný obor

SOŠ/1

SOŠ/3

OU/1

OU/3

GY/1

GY/3

56,0%

72,3%

76,2%

16,7%

0,0%

0,0%

19,2%

21,4%

73,1%

64,3%

7,7%

14,3%

rodiče chtěli, abych 16,0% 4,3% 4,8% 16,7% studoval/a tuto školu chci jít dál na vysokou školu a je to dobrý 16,0% 6,4% 0,0% 0,0% odrazový můstek pro mé budoucí povolání mne žádná jiná 12,0% 17,0% 19,0% 66,7% nenapadla 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% Celkem

67

100,0% 100,0%

80,0%

70,0%

60,0%

% zhodnocení

mne baví studovaný obor 50,0%

rodiče chtěli, abych studoval/a tuto školu

40,0%

chci jít dál na vysokou školu a je to dobrý odrazový můstek pro mé budoucí povolání

30,0%

mne žádná jiná nenapadla 20,0%

10,0%

0,0% SOŠ/1

SOŠ/3

OU/1

OU/3

GY/1

GY/3

škola

Graf č.8 Otázka č. 3: Na tuto školu jste šel/šla, protože:

Tabulka č. 11 Celkový pohled na to, z jakého důvodu se žák přihlásil na danou střední školu

mne baví studovaný obor rodiče chtěli, abych studoval/a tuto školu chci jít dál na vysokou školu a je to dobrý odrazový můstek pro mé budoucí povolání mne žádná jiná nenapadla Celkem

Počet

%

66 20

41,5% 12,6%

44 29 159

27,7% 18,2% 100,0%

18% 41%

28% 13%

mne baví studovaný obor rodiče chtěli, abych studoval/a tuto školu chci jít dál na vysokou školu a je to dobrý odrazový můstek pro mé budoucí povolání mne žádná jiná nenapadla

68

Graf č. 9 Celkový pohled na to, z jakého důvodu se žák přihlásil na danou střední školu Z grafu je patrné, že žáci se rozhodovali hlavně proto, že je daný obor baví a to ze 41%. Také velmi kladné hodnocení je výsledek, že žáci chtějí dále pokračovat ve studiu a to 27,7%. Tomuto výsledku jistě dopomohli výsledky z gymnázia, kde se očekává, že žák bude pokračovat v dalším studiu.

Otázka č. 4 : Myslíte si, že by Vám výchovný poradce mohl pomoci při rozhodování o volbě budoucího povolání/dalšího studia?: Vzhledem k tomu, že je spousta žáků, kteří nemají ani po absolvování střední školy jasno, jakým směrem se budou dále ubírat byla zvolena tato otázka. Cílem této otázky bylo zjistit, zda žáci vědí o možnosti v pomoci kariérního vzdělání a zároveň jestli by tuto možnost využili. Tabulka č. 12 Počet zodpovězených otázek, rozdělených dle škol ano možná ano ne Celkem

SOŠ/1 3 19 3 25

SOŠ/3 15 22 10 47

OU/1 6 11 4 21

OU/3 5 5 2 12

GY/1 8 10 8 26

GY/3 4 15 9 28

Tabulka č. 13 Procentické vyjádření zodpovězených otázek, oddělených dle škol ano možná ano ne Celkem

SOŠ/1 SOŠ/3 OU/1 12,0% 31,9% 28,6% 76,0% 46,8% 52,4% 12,0% 21,3% 19,0% 100,0% 100,0% 100,0%

OU/3 41,7% 41,7% 16,7% 100,0%

GY/1 30,8% 38,5% 30,8% 100,0%

GY/3 14,3% 53,6% 32,1% 100,0%

80,0%

70,0%

% zhodnocení

60,0%

50,0%

ano možná ano

40,0%

ne

30,0%

20,0%

10,0%

0,0% SOŠ/1

SOŠ/3

OU/1

OU/3

GY/1

škola

69

GY/3

Graf č. 10 Otázka č. 4: Myslíte si, že by Vám výchovný poradce mohl pomoci při rozhodování o volbě budoucího povolání/dalšího studia? Na střední odborné škole v prvním ročníku převažuje z 76% odpovědi „možná ano“. Tento výsledek přikláním k nevelké znalosti práce výchovného poradce, ale také tomu, že se jedná o první ročník střední školy a volba povolání je pro tyto žáky písní budoucnosti. Nejvíce kladných odpovědí bylo zaznamenáno na odborném učilišti ve třetím ročníku. Zde bych se přikláněla k práci s žáky. Žáci mají velkou povědomost o práci výchovného poradce a jistě v něj mají i důvěru, když si nechají poradit o jejich budoucím životě. Nejvíce záporných otázek 41,7% bylo zaznamenáno na gymnáziu. Vzhledem k tomu, že se jedná o gymnázium předpokládám, že většina žáků má již jasnou představu o svém budoucím životě.

Tabulka č. 14 Celkový pohled na to, zda si žáci myslí, že by jim výchovný poradce mohl pomoci při volbě povolání, dalšího studia ano možná ano ne Celkem

Počet 41 82 36 159

% 25,8% 51,6% 22,6% 100,0%

ne

ano

23%

26%

možná ano 51%

Graf č. 11 Celkový pohled na to, zda si žáci myslí, že by jim výchovný poradce mohl pomoci při volbě povolání, dalšího studia

Otázka č. 5: Výchovný poradce na mé škole je: V této otázce si mohli žáci vybrat i více odpovědí. Žáci, kteří u první otázky odpověděli, že nevědí o práci výchovného poradce, zpravidla tuto otázku nevyplnili. Ti, kteří ji vyplnili, měli automaticky napsáno nehodnoceno. 70

Cílem této otázky bylo zjistit, zda výchovný poradce na škole má ty osobnostní rysy, které jsou pro zastávaní této funkce třeba. Tabulka č. 16 Počet zodpovězených otázek, rozdělených dle škol vstřícný ke studentům (pomůže studentům při výběru povolání, v osobních, výchovných a vzdělávacích problémech) uznávaný mezi žáky (žáci v něj mají důvěru) uznávaný v učitelském sboru uznávaný jako pedagog, ale chybí mu pochopení pro studenty v pubertálním období a nedokáže se vžít do jejich duše orientuje se v otázkách kariérního poradenství málo uznávanou osobou mezi žáky, chybí mu pochopení pro žáky a jejich problémy Celkem

SOŠ/1

SOŠ/3

OU/1

OU/3

GY/1

GY/3

21

30

13

10

14

18

11

12

8

1

7

16

4

9

0

2

9

14

0

0

3

4

1

0

0

2

0

0

12

17

0

0

1

1

0

0

36

53

25

18

43

65

Tabulka č. 17 Procentické vyjádření zodpovězených otázek, oddělených dle škol vstřícný ke studentům (pomůže studentům při výběru povolání, v osobních, výchovných a vzdělávacích problémech) uznávaný mezi žáky (žáci v něj mají důvěru) uznávaný v učitelském sboru uznávaný jako pedagog, ale chybí mu pochopení pro studenty v pubertálním období a nedokáže se vžít do jejich duše

SOŠ/1

SOŠ/3

OU/1

OU/3

GY/1

GY/3

58,3%

56,6%

52,0%

55,6%

32,6%

27,7%

30,6%

22,6%

32,0%

5,6%

16,3%

24,6%

11,1%

17,0%

0,0%

11,1%

20,9%

21,5%

0,0%

0,0%

12,0%

22,2%

2,3%

0,0%

71

orientuje se v otázkách 0,0% 3,8% 0,0% 0,0% 27,9% 26,2% kariérního poradenství málo uznávanou osobou mezi žáky, chybí mu 0,0% 0,0% 4,0% 5,6% 0,0% 0,0% pochopení pro žáky a jejich problémy Celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

60,0%

vstřícný ke studentům (pomůže studfentům při výběru povolání, v osobních, výchovných a vzdělávacích problémech) uznávaný mezi žáky (žáci v něj mají důvěru)

50,0%

% zhodnocení

40,0%

uznávaný v učitelském sboru 30,0%

uznávaný jako pedagog, ale chybí mu pochopení pro studenty v pubertálním období a nedokáže se vžít do jejich duše

20,0%

orientuje se v otázkách kariérního poradenství 10,0%

málo uznávanou osobou mezi žáky, chybí mu pochopení pro žáky a jejich problémy

0,0% SOŠ/1

SOŠ/3

OU/1

OU/3

GY/1

GY/3

škola

Graf č.12 Otázka č. 5: Výchovný poradce na mé škole je: Z grafického znázornění vyplývá u všech škol, že převažuje první odpověď „vstřícný ke studentům (pomůže studentům při výběru povolání, v osobních, výchovných a vzdělávacích problémech)“. Nejvíce zastoupená byla tato odpověď u střední odborné školy v prvním ročníku a to 58,3%. U odpovědi „uznávaný mezi žáky (žáci v něj mají důvěru)“ je nejvíce zastoupeno odborné učiliště a to 32%. Třetí otázka se týkala názoru, zda si žáci myslí, že je výchovný poradce uznávaný u pedagogickém sboru. S 20,9% byla tato odpověď nejčastější na gymnáziu v prvním ročníku. V otázce „uznávaný jako pedagog, ale chybí mu pochopení pro studenty v pubertálním období a nedokáže se vžít do jejich duše“ se nejvíce vyskytovalo odborné učiliště, 3. ročník a to s 22,2%.

72

Nedílnou součástí práce výchovného poradce je kariérní poradenství a také jeho orientace. Pátá otázka zněla „orientuje se v otázkách kariérního poradenství“. V tomto ohledu se opět nejvíce odpověď vyskytovala na gymnáziu v 1 ročníku. Byla zařazena i negativní odpověď „málo uznávanou osobou mezi žáky, chybí mu pochopení pro žáky a jejich problémy“. Na tuto odpověď odpověděli převážně pouze žáci z odborného učiliště. K této otázce jsem záměrně nezařadila celkové hodnocení, protože se jedná převážně o subjektivní hodnocení a nelze z něj vyvozovat žádné výsledky.

Otázka č. 6: Setkal/a jste se ve své škole s šikanou?: Šikana je velmi vážný čin, který se bohužel poslední dobou velmi rozmáhá. S rozhovorů, které jsem vedla s výchovnými poradci vyplynulo, že takové problémy většího rozměru nemusí řešit. Zajímal mne i druhý pól, tedy názor žáků, pohled z druhé strany. Tabulka č. 18 Počet zodpovězených otázek, rozdělených dle škol

ano ne, ale myslím si, že se tady vyskytuje ne Celkem

SOŠ/1 3

SOŠ/3 9

OU/1 5

OU/3 1

GY/1 0

GY/3 1

7

9

4

4

1

2

15

29

12

7

25

25

25

47

21

12

26

28

Tabulka č. 19 Procentické vyjádření zodpovězených otázek, oddělených dle škol ano ne, ale myslím si, že se tady vyskytuje ne Celkem

SOŠ/1 12,0%

SOŠ/3 19,1%

OU/1 23,8%

OU/3 8,3%

GY/1 0,0%

GY/3 3,6%

28,0%

19,1%

19,0%

33,3%

3,8%

7,1%

60,0% 61,7% 57,1% 58,3% 96,2% 89,3% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

73

100,0%

90,0%

80,0%

% zhodnocení

70,0%

60,0%

50,0%

ano ne, ale myslím si, že se tady vyskytuje

40,0%

ne

30,0%

20,0%

10,0%

0,0% SOŠ/1

SOŠ/3

OU/1

OU/3

GY/1

GY/3

škola

Graf č. 13 Otázka č. 6: Setkal/a jste se ve své škole s šikanou? Z výsledků odpovědí žáků vyplývá, že se za své studium setkali s šikanou. Nejvíce byla kladná odpověď zastoupena na odborném učilišti v prvním ročníku a to ze 23,8% a na střední odborné škole z 19,1%. Žáci v třetím ročníku odborného učiliště uvedli z 33,3% že se s ní nesetkali, ale myslí si, že se určitě vyskytuje. Na gymnáziu žáci v prvním ročníku odpověděli, že se s ní u nich na škole nesetkali z 96,2% a ve třetím ročníku z 89,3%. Tabulka č. 20 Celkový pohled na to, zda se na tázaných školách vyskytuje šikana ano ne, ale myslím si, že se tady vyskytuje ne Celkem

Počet 19

% 11,9%

27

17,0%

113 159

71,1% 100,0%

74

ano 12% ne, ale myslím si, že se tady vyskytuje 17%

ne 71%

ano

ne, ale myslím si, že se tady vyskytuje

ne

Graf č. 14 Otázka č. 6: Setkal/a jste se ve své škole s šikanou? V celkovém porovnání se odpovědi výchovných poradců nijak neliší od odpovědí žáků. Se šikanou se ze 71,1% nesetkali. Setkání bylo „pouze“ v 11,9%. To mohlo být zapříčiněno výzkumem ve třídě, kde se takovýto případ řešil. Tyto výsledky potom mohou být touto skutečností zkreslené.

Otázka č. 7 Myslíte si, že byste byl/a schopen/schopna bránit sebe, popř. spolužáka proti šikanujícím osobám? Tato otázka měla za cíl zjistit, jak by se chovali žáci, spolužáci k sobě nebo k šikanovanému spolužákovi. Jestli by mu nabídli pomoc a nebáli se následné pomsty od šikanujícího žáka a nebo jestli by nechali vše „bez“ povšimnutí.

75

Tabulka č. 18 Počet zodpovězených otázek, rozdělených dle škol ano ano, ale asi bych měl/a obavy z následné odvety ne, ale zkusil/a bych se obrátit na výchovného poradce ne, nemá to význam Celkem

SOŠ/1 14

SOŠ/3 35

OU/1 12

OU/3 9

GY/1 11

GY/3 9

9

5

7

3

12

14

2

7

2

0

3

5

0

0

0

0

0

0

25

47

21

12

26

28

Tabulka č. 19 Procentické vyjádření zodpovězených otázek, oddělených dle škol ano ano, ale asi bych měl/a obavy z následné odvety ne, ale zkusil/a bych se obrátit na výchovného poradce

SOŠ/1 56,0%

SOŠ/3 74,5%

OU/1 57,1%

OU/3 75,0%

GY/1 42,3%

GY/3 32,1%

36,0%

10,6%

33,3%

25,0%

46,2%

50,0%

8,0%

14,9%

9,5%

0,0%

11,5%

17,9%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

ne, nemá to význam 0,0% 100,0% Celkem 80,0%

70,0%

% zhodnocení

60,0%

50,0%

ano ano, ale asi bych měl/a obavy z následné odvety ne, ale zkusil/a bych se obrátit na výchovného poradce

40,0%

30,0%

ne, nemá to význam 20,0%

10,0%

0,0% SOŠ/1

SOŠ/3

OU/1

OU/3

GY/1

GY/3

škola

Graf č. 15 Otázka č.7 Myslíte si, že byste byl/a schopen/schopna bránit sebe, popř. spolužáka proti šikanujícím osobám?

76

Z odpovědí byla zaznamenána jistá podpora lidem, kteří by pomohli utlačovanému jedinci. V tomto ohledu nejvíce kladných odpovědí bylo zaznamenáno u střední odborné školy a odborného učiliště u žáků z třetích ročníků. Na každé zmiňované škole a ročníku byla zaznamenána 75% podpora. Tito lidé by neměli strach z následné odvety ve formě obrácení se všeho proti nim. Tento kladný výsledek shledávám hlavně ve věkovém rozpětí žáků. Takto staří žáci už si umí poradit s více nebezpečími, která jsou na ně nastražena. Druhá otázka se týkala pomoci, ale následné obavy z odvety. Nejvíce těchto odpovědí bylo zaznamenáno u třetích ročníků gymnázia. Zde si netroufnu odhadnout z jakého důvodu takto odpověděli. V předešlé otázce byla velmi jasná převaha odpovědí, že se s šikanou na jejich škole nesetkali. Možná právě proto si nedokáží představit, jak by taková pomoc mohla vypadat, jaké by mohla mít následky. Na výchovného poradce by se v případě výskytu šikany obrátili opět gymnazisté ze třetího ročníku a to v 17,9% Tabulka č. 21 Celkový pohled na to, zda by se žáci dokázali bránit šikanujícím osobám počet 90 50

% 56,6% 31,4%

ne, ale zkusil/a bych se obrátit na výchovného poradce

19

11,9%

ne, nemá to význam Celkem

0 159

0,0% 100,0%

ano ano, ale asi bych měl/a obavy z následné odvety

12%

0%

31%

57%

ano

ano, ale asi bych měl/a obavy z následné odvety

ne, ale zkusil/a bych se obrátit na výchovného poradce

ne, nemá to význam

77

Graf č. 16 Otázka č. 7 Myslíte si, že byste byl/a schopen/schopna bránit sebe, popř. spolužáka proti šikanujícím osobám? Z celkového pohledu na graf a tabulku lze vyčíst, že ve většině případů by ze strany žáků, spolužáků docházelo k obraně šikanovaných osobám a to z 57%. S 12% by se žáci obrátili na pomoc výchovného poradce, který je na tyto situace proškolován. V 31% by měli žáci obavy z následné odvety, která může, ale také nemusí nastat. Myslím si, že je to zapříčiněno neznalostí, nezkušeností s touto situací. Určitě by pomohli a o případných dopadech by začali přemýšlet až později.

Otázka č. 8: Kolik % žáků ze školy, myslíte, že kouří cigarety? Cílem této otázky bylo zmapování kouření cigaret na školách. Tato otázka měla své jisté místo. Jak je uvedeno v literárním přehledu, je kouření cigaret velmi rozšířeným nešvarem mezi žáky. Tabulka č. 22 Počet zodpovězených otázek, rozdělených dle škol

0-20% 20-40% 40-60% 60-80% 80-100% Celkem

SOŠ/1 2 2 10 6 5 25

SOŠ/3 1 2 18 19 7 47

OU/1 0 0 0 6 15 21

OU/3 0 0 1 4 7 12

GY/1 6 10 7 3 0 26

GY/3 8 15 4 1 0 28

Tabulka č. 23 Procentické vyjádření zodpovězených otázek, oddělených dle škol 0-20% 20-40% 40-60% 60-80% 80-100% Celkem

SOŠ/1 8,0% 8,0% 40,0% 24,0% 20,0% 100,0%

SOŠ/3 2,1% 4,3% 38,3% 40,4% 14,9% 100,0%

OU/1 0,0% 0,0% 0,0% 28,6% 71,4% 100,0%

78

OU/3 0,0% 0,0% 8,3% 33,3% 58,3% 100,0%

GY/1 23,1% 38,5% 26,9% 11,5% 0,0% 100,0%

GY/3 28,6% 53,6% 14,3% 3,6% 0,0% 100,0%

80,0%

70,0%

% zhodnocení

60,0%

50,0%

0-20% 40,0%

20-40% 40-60% 60-80% 80-100%

30,0%

20,0%

10,0%

0,0% SOŠ/1

SOŠ/3

OU/1

OU/3

GY/1

GY/3

škola

Graf č. 17 Otázka č. 8: Kolik % žáků ze školy, myslíte, že kouří cigarety? Odpovědi této otázky jsou velmi znepokojující, ale dá se zde velmi lehce poukázat na fakt, že lidé s vyšším vzděláním kouří méně, než lidé s nižším vzděláním. Na grafu je jasně patrné, že žáci z odborného učiliště se, z 71,4% v prvním ročníku a 58,3% ve třetím ročníku, domnívají o 80-100% kouření cigaret na jejich škole. Jak bylo výše uvedeno z rozhovoru s výchovnou poradkyní, je počet opravdu znepokojující. Na gymnáziu bylo uvedeno 20-40% kouření cigaret, což ze slov výchovného poradce souhlasí. Na střední odborné škole byly nejvíce zastoupeny odpovědi 40-60% v prvním ročníku a 60-80% ve třetím ročníku. Tento počet také není v rozporu se slovy výchovné poradkyně. Tabulka č. 24 Celkový pohled na to, kolik žáků v daném městě z řad žáků 1. a 3. ročníku kouří cigarety 0-20% 20-40% 40-60% 60-80% 80-100% Celkem

Počet 17 29 40 39 34 159

% 10,7% 18,2% 25,2% 24,5% 21,4% 100,0%

79

0-20% 11%

80-100% 21%

20-40% 18%

60-80% 25% 40-60% 25%

0-20%

20-40%

40-60%

60-80%

80-100%

Graf. č 18 Otázka č. 8: Setkal/a jste se s požíváním alkoholu na škole? Z celkového pohledu je patrný velmi znepokojující výsledek a to z 21% tázaných odpovědělo, že v jejich okolí na škole kouří cigarety 80-100% žáků, spolužáků. Na druhé významové straně je uvedeno kouření cigaret z 0-20%, které bylo odpověděno z 10,7%.

Otázka č. 9: Setkal/a jste se s kouřením marihuany v areálu školy? Další otázka, která se nemusela mít starosti o umístění v tomto dotazníku, je kouření marihuany. Opět se odkáži na literární přehled, kde je uveden nárůst jejího požívání, ale také nebezpečí přejití k tvrdší formě drog. Tabulka č. 25 Počet zodpovězených otázek, rozdělených dle škol ano ne, ale myslím si, že někteří žáci ji mimo školu kouří ne Celkem

SOŠ/1 7

SOŠ/3 18

OU/1 2

OU/3 6

GY/1 1

GY/3 3

16

24

10

4

10

9

2 25

5 47

9 21

2 12

15 26

16 28

80

Tabulka č. 26 Procentické vyjádření zodpovězených otázek, oddělených dle škol ano ne, ale myslím si, že někteří žáci ji mimo školu kouří ne Celkem

SOŠ/1 28,0%

SOŠ/3 38,3%

OU/1 9,5%

OU/3 50,0%

GY/1 3,8%

GY/3 10,7%

64,0%

51,1%

47,6%

33,3%

38,5%

32,1%

8,0% 10,6% 42,9% 16,7% 57,7% 57,1% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

70,0%

60,0%

% zhodnocení

50,0%

40,0%

ano ne, ale myslím si, že někteří žáci ji mimo školu kouří

30,0%

ne 20,0%

10,0%

0,0% SOŠ/1

SOŠ/3

OU/1

OU/3

GY/1

GY/3

škola

Graf č. 19 Otázka č. 9: Setkal/a jste se s kouřením marihuany na škole? Tyto výsledky u otázky, zda se žáci setkali s kouřením marihuany v areálu školy, jsou také velmi znepokojující. V areálu školy, by se tato skutečnost neměla vůbec vyskytovat. Situace je, ale jak je vidět, jiná. Na OU ve třetím ročníku se s marihuanou v areálu školy setkalo 50% žáků, na střední odborné škole je to o 12% méně, taktéž třetí ročník. Na GY je tento jev méně častý, z dotazovaných žáků ve třetím ročníku se setkalo 10,7% žáků s kouřením marihuany. Na SOŠ 64% žáků prvního ročníků odpovědělo, že se nesetkali v areálu školy s kouřením marihuany, ale myslí si, že někteří žáci ji mimo školu kouří. 57,7% v 1. ročníku a 57,1% 3. ročníku na GY odpověděli, že se s kouřením marihuany nesetkali v areálu školy a ani nepřemýšleli o tom, zda ji někdo kouří mimo areál školy.

81

Tabulka č. 27 Celkové zhodnocení odpovědí, zda se žáci setkali s kouřením marihuany v areálu školy ano ne, ale myslím si, že někteří žáci ji mimo školu kouří ne Celkem

Počet 37

% 23,6%

73

46,5%

47 157

29,9% 100,0%

24% 30%

46%

ano

ne, ale myslím si, že někteří žáci ji mimo školu kouří

ne

Graf č. 20 Otázka č. 9: Setkal/a jste se s kouřením marihuany na škole? Z grafu je patrné setkání s kouřením marihuany a to 24% na půdě školy. V 46% odpovědí bylo zaznamenáno nesetkání se s kouřením marihuany v areálu školy, ale byl podotknut dodatek o skutečnosti o povědomí kouření marihuany mimo areál školy. Ve 30% odpovědích bylo zaznamenáno nesesekání se s kouřením marihuany v areálu školy.

Otázka č. 10 Setkal/a jste se s požíváním návykových látek (alkohol, kouření marihuany, cigaret) na školních akcích (výlety, exkurze,…)? Cílem této otázky bylo zjištění, zda na školních akcích, kde žáci a učitelé jsou v jiném prostředí, ve volnějším režimu, požívají nějaké návykové látky. V tomto prostředí je vždy více možností než jen pouhé rychlé vykouření cigarety, vzetí žvýkačky, umytí rukou a jít do hodiny.

82

Tabulka č. 27 Počet zodpovězených otázek, rozdělených dle škol

ano, pokaždé ano ne, ale myslím si, že se tyto věci dějí ne Celkem

SOŠ/1 1 10

SOŠ/3 12 26

OU/1 1 4

OU/3 0 5

GY/1 0 5

GY/3 1 8

8

3

3

5

10

16

6

6

13

2

11

3

25

47

21

12

26

28

Tabulka č. 28 Procentické vyjádření zodpovězených otázek, oddělených dle škol SOŠ/1 4,0% 40,0%

SOŠ/3 25,5% 55,3%

OU/1 4,8% 19,0%

OU/3 0,0% 41,7%

GY/1 0,0% 19,2%

GY/3 3,6% 28,6%

ano, pokaždé ano ne, ale myslím si, že se tyto 32,0% 6,4% 14,3% 41,7% 38,5% 57,1% věci dějí 24,0% 12,8% 61,9% 16,7% 42,3% 10,7% ne Celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

70,0%

60,0%

% zhodnocení

50,0%

40,0%

ano, pokaždé ano ne, ale myslím si, že se tyto věci dějí

30,0%

ne 20,0%

10,0%

0,0% SOŠ/1

SOŠ/3

OU/1

OU/3

GY/1

GY/3

škola

Graf č. 21 Otázka č. 10 Setkal/a jste se s požíváním návykových látek (alkohol, kouření marihuany, cigaret) na školních akcích (výlety, exkurze,…)? Na školních akcích se 41,7% žáků 1. ročníku z GY nesetkalo s požíváním návykových látek, ale ví, že se tyto věci dějí. Vůbec se s požitím návykových látek nesetkalo 61,9% žáků prvních ročníků na SOU.

83

Pokaždé se s požitím návykové látky na školní akci setkalo 25,5% žáků třetího ročníku SOŠ. Setkalo, ale ne vždy, se 55,3% žáků ze stejné školy i ročníku. Tyto výsledky jsou dány i opatřeními, která jsou dána – pravidla hry pro pořádání akcí. Podle slov výchovné poradkyně nemají na škole žádný speciální program, jak bánit v požití návykové látky na školní akci. Na druhé straně, byla zmíněna opatření školy proti požívání návykových látek a výsledek je patrný z grafu. Tabulka č. 29 Celkový pohled na to, jestli se žáci setkali při školou pořádané akci s požitím návykových látek ano, pokaždé ano ne, ale myslím si, že se tyto věci dějí ne Celkem

Počet % 15 9,43% 58 36,48% 45 28,30% 41 25,79% 159 100,00%

ano, pokaždé 9%

ne 26%

ano 37% ne, ale myslím si, že se tyto věci dějí 28%

ano, pokaždé

ano

ne, ale myslím si, že se tyto věci dějí

ne

Graf č. 22 Otázka č. 10 Setkal/a jste se s požíváním návykových látek (alkohol, kouření marihuany, cigaret) na školních akcích (výlety, exkurze,…)? – celkový pohled V celkovém pohledu vyplývá, že 36,48% z dotazovaných žáků se s návykovou látkou na školou pořádané akci setkalo pokaždé, 9,43% uvedlo pouhé setkání s návykovou látkou. Ve 25,79% se žáci nesetkali s požíváním návykových látek a 28,3% odpovědělo, že se nesetkali, ale myslí si, že se tyto věci dějí.

84

Otázka č. 11 - Myslíte si, že lidé s dyslexií, dysgrafií a dalšími poruchami učení jsou schopni vystudovat střední školu a následně pokračovat na vysokou školu? Otázka specifických chorob v učení je v dnešní době také velmi aktuální. Lidí se specifickými chorobami přibývá. Tato specifická porucha učení však nemá vliv na inteligenci jedince. Cílem této otázky bylo zjistit, jak se žáci dívají na své spolužáky ze třídy a ze školy, kteří mají jakýkoliv typ specifické choroby. Tabulka č. 30 Počet zodpovězených otázek, rozdělených dle škol SOŠ/1 18

ano, určitě jsou

SOŠ/3 OU/1 OU/3 GY/1 GY/3 32 16 5 18 21

ano, ale v případě práce poradenského centra

6

9

5

7

8

7

ne, takoví lidé nemají na středních ani vysokých školách co dělat Celkem

1

6

0

0

0

0

25

47

21

12

26

28

Tabulka č. 31 Procentické vyjádření zodpovězených otázek, oddělených dle škol ano, určitě jsou ano, ale v případě práce poradenského centra ne, takoví lidé nemají na středních ani vysokých školách co dělat Celkem

SOŠ/1 72,0%

SOŠ/3 68,1%

OU/1 76,2%

OU/3 41,7%

GY/1 69,2%

GY/3 75,0%

24,0%

19,1%

23,8%

58,3%

30,8%

25,0%

4,0%

12,8%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

100,0% 100,0%

100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

80,0%

70,0%

% zhodnocení

60,0%

50,0%

ano, určite jsou 40,0%

ano, ale v případě práce poradenského centra ne, takoví lidé nemají na středních ani vysokých školách co dělat

30,0%

20,0%

10,0%

0,0% SOŠ/1

SOŠ/3

OU/1

OU/3

GY/1

GY/3

škola

Graf č. 23 Otázka č. 11 myslíte si, že lidé s dyslexií, dysgrafií a dalšími poruchami učení jsou schopni vystudovat střední školu a následně pokračovat na vysokou školu? 85

Z grafu je zřejmé, že jsou žáci přesvědčeni o studiu lidí se specifickou poruchou učení bez jakékoliv pomoci. Nejvíce takto odpověděli žáci prvního ročníku na SOU a to s 68,1%. Nejvíce zastoupená odpověď, že žáci jsou schopni studovat, ale za pomoci práce poradenského centra odpovědělo 58,3% z třetího ročníku SOU. Označení, že takoví lidé nemají na školách co dělat a nejsou schopni studovat se vyskytlo u žáků prvního a třetího ročníku na SOŠ. Tabulka č. 32 Celkový pohled na to, jestli si žáci myslí, že lidé se specifickými poruchami jsou schopni studovat ano, určitě jsou ano, ale v případě práce poradenského centra ne, takoví lidé nemají na středních ani vysokých školách co dělat Celkem

Počet 110 42

% 69,18% 26,42%

7

4,40%

159

100,00%

ne, takoví lidé nemají na středních ani vysokých ano, ale v

školách co

případě práce

dělat

poradenskéh

4%

o centra 26% ano, určite jsou 70%

Graf č. 24 Celkový pohled na to, jestli si žáci myslí, že lidé se specifickými poruchami jsou schopni studovat Z grafu je patrné přesvědčení žáků o možnosti studia žáků i přes specifické poruchy učení a to ze 70%. Pouze 4% dotazovaných žáků je přesvědčeno a nemožnosti studia jak na střední tak na vysoké škole. Výchovného poradce do výuky žáků se specifickými poruchami učení by zařadilo 26% dotazovaných žáků.

86

6.

DISKUSE Mezi nejvíce rozšířenou závislostí se na prvních místech v užívání jakýchkoliv

návykových látek u žáků objevuje kouření cigaret. V roce 2007 byl organizací ESPAD (The European School Survey Project on Alcohol and Other Drogs) (www.espad.org) prováděn výzkum u studentů, kde bylo zjištěno nadprůměrné užívání návykových látek v porovnání s ostatními státy Evropy. Podle průzkumu bylo zjištěno, že v České republice převládá kouření cigaret a to 41% kouřících žáků kolem 16 let. Jak uvádí, v návaznosti na tento výzkum, Csémy et al. (2007) v roce 2007 bylo téměř 24% denních kuřáků z řad chlapců a 26,8% u dívek. Procento denních kuřáků u šestnáctiletých kopírovalo výskyt kouření cigaret u dospělých uživatelů této návykové látky. Tento trend je vidět i ve výzkumu, který byl zadán na třech středních školách. Ze 159 dotázaných žáků odpovědělo na otázku: „Kolik % žáků ze školy, myslíte, že kouří cigarety?“ Nejfrekventovanější odpověď byla 40-60% a to v zastoupení 25,2%. Jak uvedl výzkum ESPAD jsou nejvíce zastoupeni žáci kolem 16. roku života. Ve výzkumu je podle grafu vidět, že žáci prvního ročníku OU si myslí, že u nich na škole kouří cigarety 80-100% a to v procentickém zastoupení 71,4%, ihned za tímto ročníkem následoval třetí ze stejné školy Další průzkum z řad společnosti ESPAD byl o užívání drog mezi mladými jsou k dispozici od roku 1995 do roku 2007, kdy byl proveden nejnovější výzkum. Zde byl zjištěn nárůst zkušenosti s nelegálními drogami (marihuana/hašiš), u dospívajících ve věku 15-16 let, z 4,3% v roce 1995 na 9,0% v roce 1999 a 11,2% v roce 2003. v rámci této věkové hranici je velmi rozšířené požívání marihuany nebo hašiše. V roce 2007 odpovědělo 45% dotázaných 16-ti letých, že tuto látku zkusili alespoň jednou ve svém životě (www.emcdda.eu). Podle výsledků z dotazníků bylo v tomto případě nejvíce zastoupen třetí ročník OU a to s 50%. V tomto ročníku jsou žáci starší 17-ti let. Otázka zněla: „Setkal/a jste se někdy ve škole s kouřením marihuany?“. Výzkum společnosti ESPAD byl zaměřen na přímé užívání marihuany u tázaných jednotlivců. Výzkum mnou prováděný byl spíše orientován na celkový pohled, zda se na školách vyskytují podobné jevy. Tím může být výsledek zkreslený.

87

7.

ZÁVĚR V bakalářské práci na téma „Výchovný poradce na středních školách“ bylo

pojednáváno o sobě výchovného poradce a o jeho práci. Přítomnost výchovného poradce na každé střední, základní škole je dána vyhláškou č. 72/2005 Sb. O poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (www.msmt.cza). Osoba výchovného poradce by měla bez problémů rozpoznat talentovaného žáka, rozpoznat jeho osobní kvality a pomoci mu je rozvíjet. Jak bylo uvedeno v praktické části – i když ani na jedné ze středních škol nemají speciální programy pro talentované žáky, jsou vždy tito žáci plně podporováni. Ať už se jedná o pouhé uvolnění z hodin a nebo o vyvěšení diplomů a pochvaly před celou školou na konci školního roku. Vytvořit podmínky pro realizaci cílů kariérového poradenství znamená mj. vzdělávat v této problematice samotného učitele. Výchovný-kariérový poradce má být schopen podpořit u žáka hledání vlastního talentu, dispozic a osobních kvalit, pracuje s různými informačními zdroji, rozumí světu práce a uvádí mladé lidi do tohoto světa (Hloušková a Novotný, 2008). S tímto názorem se plně ztotožňuji. Výchovný poradce musí „mít v sobě“ tyto vlastnosti. Pokud nedisponuje empatií, otevřeností a důvěryhodností, nikdy nedosáhne výsledků, kterých má dosáhnout. Jak uvádí Auger (2005), je role výchovného poradce v zajištění kontaktu se žáky na individuální i kolektivní rovině a také v sledování, jakým způsobem se žáci ve škole projevují a chovají. Toto hledisko je z mého pohledu také velmi důležité. Každý jedinec se chová jiným způsobem jako samotný jednotlivec a jako člen určité skupiny. Těchto způsobů chování by si měl nejen výchovný poradce, ale také „řadový“ pedagog umět všímat a neopomíjet tyto skutečnosti. Velmi často z nevšímání si projevů chování ve skupině dochází k nebezpečným projevům jejich myšlenky (pokud se bavím o projevech extrémistických skupin). Práce výchovného poradce je velmi široká a nebylo možné v rámci rozsahu práce detailně propracovat každé téma. Byly uvedeny základní body, se kterými se může setkat. Vše bylo opřeno o odbornou literaturu.

88

Pro zjištění stavu na středních školách byl proveden výzkum na třech středních školách v malém městě, čítajícím cca 11.000 obyvatel. Již bylo poznamenáno, že vzhledem k otázkám, které byly pokládány, se nebude zveřejňovat jméno školy. Praktická část byla rozdělena na dvě části. Tou první byl strukturovaný rozhovor se samotným výchovným poradcem. Druhá část byla orientována na žáky, kteří odpovídali na podobné otázky. Cílem bylo zjistit, jestli to, co říká výchovný poradce je stejné, jako to, co odpovídají žáci. Strukturovaný rozhovor s výchovnými poradci byl vyhodnocen jako slovní vyjádření a následně porovnání všech škol. Nedocházelo zde k velkým výkyvům ohledně spolupráce s dalšími institucemi. Některé rozdíly byly patrné (sociálně patologické jevy) u škol s rozdílnou skladbou žáků. Gymnázium v tomto směru, je málo problematické, většinou si žáci uvědomují, co očekávají od svého života a svou cílevědomostí toho chtějí dosáhnout. Hůře dopadlo střední odborné učiliště a střední odborná škola, kde se tyto jevy vyskytují ve větší míře. Dotazníky byly vyhodnocovány číselně a poté převedeny na procentické vyjádření, které bylo graficky zpracováváno a okomentováno. Pro větší názornost byl nejdříve sestaven graf s rozdělením podle škol, kde je vždy komentář k výsledku a následně byl sestaven celkový graf. Tento celkový graf měl za význam ukázat problémy, se kterými se dnešní středoškoláci potýkají. Odpovědi výchovných poradců a žáků se razantně nelišily. Většinou docházelo ke shodám. Větší rozdíl byl patrný pouze u sociálně patologických jevů – kouření cigaret, marihuany. Zde se ukázalo, že ani výchovný poradce nemůže zabránit tak masivnímu rozmachu těchto nešvarů, se kterými se dnešní mládež potýká. Co se týkalo otázky ohledně alkoholu, zde byla jasně vidět shoda. Tuto shodu přičítám preventivním opatřením, která platí na školách. Zatímco na střední odborné škole nemají žádné specifické opatření, tak na středním odborném učilišti hrozí okamžitý návrat domů za asistence rodičů a na vlastní náklady, tak také na gymnáziu mají k dispozici kvalitní alkohol testery, které jim pomáhají odhalit a doložit alkoholové opojení. Ve výsledků žáků se to také promítlo. Na střední odborné škole bylo v grafu jasně vidět, že se velmi často setkávají na školou pořádaných akcích s alkoholem. Na středním odborném učilišti a na gymnáziu je již patrný propad v užívání si pod vlivem alkoholu. Vzhledem ke zvyšující se psychické zátěži, která je na žáky, lidstvo kladena, budou služby poradců velmi potřebné. Dnešní svět je neúprosný, každý musí bojovat 89

o své místo. Cílevědomého žáka může tato skutečnost velmi deprimovat a tak se může dostat do úzkých. Chce dosáhnout více, pokořit svoje možnosti. Bohužel většinou to dopadá spíše obráceně než si představuje, než-li chtěl. I v této oblasti je osoba poradce velmi důležitá na každé škole. Výchovný poradce je velmi psychicky těžká práce. Nevidí pouze povrch problému, ale vždy se musí podívat pod pokličku, co vše ten daný problém zapříčinilo. Právě proto, že dokáží nahlédnout pod pokličku a snaží se pomoci ze všech sil, jim patří velké díky. Většina problémů, se kterými se člověk potýká, totiž vzniká v dětství a pokud se zavčasu neřeší, může tím být jedinec postižen na celý život.

90

8.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

AUGER, M.-T. Učitel a problémový žák: strategie pro řešení problémů s kázní a učením. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-907-0. BARTOŇOVÁ, M. Žáci se specifickou poruchou učení v poradenském systému : Žáci se specifickou poruchou učení v poradenském systému. In VÍTKOVÁ, M. Otázky speciálně pedagogického poradenství : Základy, teorie, praxe. Brno : Masarykova univerzita, 2004. s. 261. ISBN 80-86633-23-3. BUDINOVÁ, M. Prevence - nadstandardní služba školy. In CHRÁSKA, M.; TOMANOVÁ, D.; HLOUŠKOVÁ, D. Klima současné školy. Brno : Konvoj, spol. s r.o., 2003. s. 383. ISBN 80-7203-064-5. CSÉMY, L., P. CHOMYNOVÁ, P. SADÍLEK: ESPAD 07 : Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách, Česká republika 2007. Praha : Psychiatrické centrum Praha, 2007. 6 s. ČAPEK, R. Odměny a tresty ve školní praxi. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. 160 s. ISBN 978-80-247-1718-0. ČEVELA, R.; ČELEDOVÁ, L.; DOLANSKÝ, H. Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. 112 s. ISBN 978-80-247-2860-5. ČUPKA, J., et al. Léčba závislosti na tabáku v ordinaci praktického lékaře. Praha : Centrum

doporučených

postupů

pro

praktického

lékaře,

2005.

13

s.

ISBN 80-903573-7-7. FOJT, M. In: HUSNÍK, P. Absence učňů roste. Učitelské noviny. 2007, 15, s. 10-12. ISSN 0139 -5718. HARGAŠOVÁ, M., et al. Skupinové poradenství. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. 264 s. ISBN 978-80-247-2642-7. HUSNÍK,

P.

Absence

učňů

roste.

Učitelské

ISSN 0139-5718.

91

noviny.

2007,

15,

s.

10-12.

JEDLIČKA, R. Problémy socializace, pedagogická diagnostika a práce výchovného poradce na škole : Význam pedagogické diagnózy pro moderně koncipovanou poradenskou a výchovnou činnost. In VALIŠOVÁ, A., et al. Pedagogika pro učitele. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. s. 404. ISBN 978-80-247-1734-0. JEŘÁBEK, P. Základy klinické adiktologie. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. Psychopatologie závislosti, s. 392. ISBN 978-80-247-1411-0. KRÁLÍKOVÁ, E. Tabák a závislosti na tabáku : Tabák a závislosti na tabáku.

In K. KALINA et al. Drogy a drogové závislosti. Praha : Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2003. s. 338. ISBN 80-247-1460-4. MARTÍNEK, Z. Agresivita a kriminalita školní mládeže. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. 151 s. ISBN 978-80-247-2310-5. NEŠPOR, K. Jaké je "zdravé" množství alkoholu. Interní medicína pro praxi. 2008, 10, s. 200-200. ISSN 1803-5256. PEŠOVÁ, I.; ŠMALÍK, M. Poradenská psychologie pro děti a mládež. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. 152 s. ISBN 80-247-1216-4. PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 1998. Šikana, s. 336. ISBN 80-7178-252-1. SOKOLOVÁ, L. Prevence šikany: Zkušenosti ze spolupráce třídního učitele a školního psychologa: Sborník příspěvků z konference, Praha 19. března 2009. In Šikana jako etický, psychologický a pedagogický problém. Praha : Tribun EU, 2009. s. 274. ISBN 978-80-7399-857-8. STEJSKAL, B. Šikana jako pedagogický a celospolečenský problém: Sborník příspěvků z konference, Praha 19. března 2009. In šikana jako etický, psychologický a pedagogický problém. Praha : Tribun EU, 2009. s. 274. ISBN 978-80-7399-857-8. STRÁNSKÝ, J.; ŠLECHTA, L. . Děti vykouří první cigarety mnohdy už na základní škole. Rovnost – Brněnský denik. 2005, 122, s. 3. ŠVANCAR, R. Z. Matějček o dyslexii. Učitelské noviny. 2002, 37, s. 15. 92

ŠVANCAR, R. Školní poradenské centrum potřebujeme. Učitelské noviny. 2007, 33, s. 10-12. ISSN 0139-5718. VALIŠOVÁ, A., et al. Pedagogika pro učitele. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. 404 s. ISBN 978-80-247-1734-0. VEČERKA, K., et al. Sociálně patologické jevy u dětí - Závěrečná zpráva o výzkumu. Praha : Institut pro kriminoligii a sociální prevenci, 2000. 210 s. VENDEL, Š. Kariérní poradenství. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. 224 s. ISBN 978-80-247-1731-9. ŽÁČKOVÁ, H.; JUCOVIČOVÁ, D. Neklidné a nesoustředěné dítě ve škole a v rodině. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 240 s. ISBN 978-80-247-2697-7. ŽÁČKOVÁ, M.; THEINER, P. Problémové chování u adolescentů - poruchy chování, hyperkinetické poruchy a poruchy vyvolané užíváním psychoaktivních látek. Neurologie pro praxi. 2008, (9)6, s. 345-349. ISSN 1803-5280. Internetové zdroje: ABZ.cz slovník cizích slov on-line [online]. 2005-2006 [cit. 2010-05-07]. Dyspraxie. Dostupné z WWW: . ABZ.cz slovník cizích slov on-line [online]. 2005-2006 [cit. 2010-04-18]. Etický kodex. Dostupné

z

WWW:


slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&typ_hledani=prefix&cizi_slovo=etick %FD+kodex>. Asociace výchovných poradců [online]. 2008 [cit. 2010-05-01]. Etický kodex výchových

poradců.

Dostupné

z

WWW:

. Brno Epilepsy Centum : Univerzitní centrum pro epileptologii a epileptochirurgii [online].

2009

[cit.

2010-05-09].

.

93

Epilepsie.

Dostupné

z

WWW:

Česká asociace školních metodiků prevence [online]. 2004 [cit. 2010-05-02]. Minimální preventivní program. Dostupné z WWW: . Dyskalkulie [online]. 2008 [cit. 2010-05-06]. Dyskalkulie a inteligence. Dostupné z WWW: . Dyslexie In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2004, 6.4.2010 [cit. 2010-05-06]. Dostupné z WWW: . Dyspinxie In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2008, 30.6.2008 [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: . EMCDDA - European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction [online]. 2009 [cit. 2010-05-02]. Country overview: Czech republic. Dostupné z WWW: . Filozofická fakulta Masarykovy univerzity - Ústav pedagogických věd [online]. 2009 [cit. 2010-04-18]. Kvalifikační studium výchovného poradce. Dostupné z

WWW:
poradenstvi/kvalifikacni-studium-vychovneho-poradenstvi/>. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze [online]. 2008 [cit. 2010-04-18]. Studium pro výchovného poradce. Dostupné z WWW: . HLOUŠKOVÁ, L., NOVOTNÝ, P. Pohled do budoucnosti profesního poradenství [online]. 2002.

[cit.

19.

03.

2008].

Dostupné

z

www:

. KOHOUTEK, R. Nové poznatky z poradenské psychologie. Školní vzdělávací programy [online].

1999,

[cit.

2010-04-28].

Dostupný

z

WWW:

. KRATOCHVÍLOVÁ, R. Poruchy učení [online]. 2009 [cit. 2010-04-25]. Poruchy učení. Dostupné z WWW: . 94

Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2002-2009 [cit. 2010-05-10]. Integrovaný systém typových pozic. Dostupné z WWW: . Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2006 [cit. 2010-18-04]. Zákon č. 262/2006 Sb. Dostupné z WWW: . Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a [online]. 2005 [cit. 2010-04-18]. Vyhláška

č.

72/2005

Sb.

Dostupné

z

WWW:

. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, b [online]. 2005 [cit. 2010-18-04]. Vyhláška

č.

317/2005

Sb.

Dostupné

z

WWW:

. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, c [online]. 2007 [cit. 2010-05-11]. Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků studentů ve

školách

a

školských

zařízeních.

Dostupné

z

WWW:

. Normální je nekouřit, a [online]. 2005 [cit. 2010-05-01]. Normální je nekouřit. Dostupné z WWW: . Normální je nekouřit, b [online]. 2005 [cit. 2010-05-01]. Normální je nekouřit O programu. Dostupné z WWW: . Novinky.cz [online]. 2010 [cit. 2010-05-02]. Školačka se oběsila, děti ji šikanovaly kvůli její kráse. Dostupné z WWW: . Office of National Drug Policy [online]. 2006 [cit. 2010-05-01]. Marijuana. Dostupné z WWW: . Pravda o drogách [online]. 2009 [cit. 2010-05-02]. Pravda o drogách - marihuana. Dostupné z WWW: .

95

The European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs [online]. 2007 [cit.

2010-05-01].

Czech

republic.

Dostupné

z

WWW:

. Wikipedia - otevřená encyklopedie [online]. 2002 [cit. 2010-05-02]. Droga. Dostupné z WWW: .

96

9.

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Etický kodex výchovného poradce Příloha č. 2 – Okruh témat polostruktrovaného rozhovoru Příloha č. 3 – Úryvek z rozhovoru Příloha č. 4 – Dotazník

97

10.

PŘÍLOHY

98