MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA
Obchodní úspěšnost zásobování léčivy ve městě Brně
Diplomová práce
Vedoucí práce:
Řešitelka:
doc. Ing. JUDr. Oldřich Tvrdoň, CSc.
Bc. Veronika Šlemrová
Brno 2013 1
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci na téma „Obchodní úspěšnost zásobování léčivy ve městě Brně“ vypracovala samostatně, pouze za odborného vedení vedoucího diplomové práce doc. JUDr. Ing. Oldřicha Tvrdoně, CSc. a za použití pramenů, které uvádím v seznamu literatury.
V Brně dne 10. prosince 2012
……………………………….. Bc. Veronika Šlemrová 2
Touto cestou bych velice ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce panu doc. JUDr. Ing. Oldřichu Tvrdoňovi, CSc., za odborné vedení, cenné rady i připomínky, které přispěly k vypracování této diplomové práce. Také bych chtěla
poděkovat vedoucím pracovníkům společností PHARMOS, a.s. a Lektrans, s.r.o. za svolení použít jejich data a informace k vypracování mé diplomové práce. V neposlední řadě také velmi děkuji své rodině a přátelům za podporu při celém mém studiu. 3
ABSTRAKT ŠLEMROVÁ, V.: Obchodní úspěšnost zásobování léčivy ve městě Brně. Diplomová práce. Brno, 2013. Diplomová práce řeší problematiku zásobování léčivými přípravky v městě Brně z pohledu distribuční společnosti, přepravní společnosti a lékárny. V literární části jsou objasněny základní pojmy vztahující se k léčivým přípravkům, cenová tvorba léčivých přípravků, farmaceutická distribuce a propagace léčivých přípravků. V aplikační části jsou charakterizovány podniky zabývající se zásobováním léčivým přípravky v Brně. Podrobně je rozebrána cenová tvorba léčivých přípravků, objednávání a přeprava léčivých přípravků do lékáren a také padělání léčivých přípravků. V závěru jsou navržena doporučení, která mají přispět ke zlepšení finanční situace podniku, který se zabývá distribucí ve městě Brně. Klíčová slova: léčivé přípravky, farmaceutický průmysl, cenová regulace, lékárna
ABSTRACT ŠLEMROVÁ, V.: Business success of supplying with healing preparation in Brno. Diploma thesis. Brno, 2013.
The thesis is related to the issue of supplying with healing preparation from different points of view: distributional company, transportation company and pharmacy. In the literary part are clarified the basic concepts that are related to healing preparation, price formation of healing preparation, pharmaceutical distribution and promotion of medicinal products. In the main part of thesis are characterized the companies which are dealing with supplying with healing preparation. There is in detail analyzed price formation of healing preparation, ordering and transportation of the healing preparation to the pharmacy and forgery of the healing preparation. At the end of the thesis are suggested a recommendation that shall contribute to improvement financial situation of the companies which are dealing with supplying with healing preparation in Brno. Key words: healing preparation, pharmaceutical industry, price regulation, pharmacy 4
OBSAH 1 ÚVOD ........................................................................................................................... 7 2 CÍL PRÁCE A METODIKA...................................................................................... 8 2.1 Cíl práce ................................................................................................................. 8 2.2 Metodika ................................................................................................................ 8 3 LITERÁRNÍ REŠERŠE ............................................................................................ 10 3.1 Vymezení léčiv ................................................................................................... 10 3.2 Anatomicko-terapeuticko-chemická klasifikace léčiv ................................. 12 3.3 Vymezení lékárenství a lékárny ....................................................................... 13 3.3.1 Činnosti lékárny .......................................................................................... 14 3.3.2 Zásobování lékárny léčivými přípravky.................................................. 14 3.3.3 Elektronické lékárenství ............................................................................. 16 3.4 Volně prodejný sortiment léčivých přípravků v lékárnách ......................... 17 3.4.1 Léčivé přípravky vydávané bez lékařského předpisu........................... 17 3.4.2 Léčivé přípravky vydávané bez lékařského předpisu s omezením .... 18 3.4.3 Vyhrazené léčivé přípravky ...................................................................... 19 3.5 Regulační orgány v oblasti léčiv ...................................................................... 20 3.6 Distribuce ve farmacii ........................................................................................ 20 3.7 Financování velkodistribuční společnosti ...................................................... 22 3.8 Normy správné distribuční praxe ................................................................... 24 3.8.1 Zásady správné distribuční praxe ............................................................ 24 3.8.2 Zásady pro pracovníky .............................................................................. 24 3.8.3 Zásady pro prostory a technické zařízení ............................................... 25 3.8.4 Zásady pro příjem léčiv .............................................................................. 25 3.8.5 Postupy a zásady při uskladnění léčiv.................................................... 25 3.9 Dovoz léčivých přípravků ................................................................................ 26 3.9.1 Souběžný dovoz .......................................................................................... 26 3.9.2 Import ........................................................................................................... 27 3.10 Cenová tvorba léčiv ......................................................................................... 27 3.10.1 Cenová regulace léčiv v České Republice ............................................. 29 3.10.2 Vymezení složek ceny .............................................................................. 30 3.11 Propagace léčivých přípravků........................................................................ 31 3.11.1 Regulace reklamy léčivých přípravků ................................................... 31 3.11.2 Komunikační mix léčivých přípravků ................................................... 33 4 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................. 37 4.1 Společnost PHARMOS, a.s. .............................................................................. 37 4.1.1 Historie společnosti..................................................................................... 37 4.1.2 Předmět činnosti .......................................................................................... 38 4.1.3 Projekt „Moje lékárna“ ............................................................................... 40 5
4.1.4 Preference zákazníků při výběru lékárny ............................................... 45 4.1.5 Dodavatelský řetězec .................................................................................. 45 4.2 Ceny léčivých přípravků ................................................................................... 46 4.2.1 Maximální cena výrobce ............................................................................ 47 4.2.2 Průběh správního řízení stanovení maximální ceny ............................. 49 4.2.3 Maximální obchodní přirážka ................................................................... 50 4.2.4 Konečná cena léčivého přípravku............................................................. 53 4.2.5 Hlášení ceny prvního výrobce .................................................................. 53 4.2.6 Novela zákona o dani z přidané hodnoty ............................................... 54 4.2.7 Vnímání cen léků spotřebiteli (pacienty) ................................................. 55 4.2.8 Regulační poplatek za recept 30 Kč .......................................................... 56 4.2.9 Obchodní přirážka společnosti PHARMOS, a.s. .................................... 56 4.3 Kontroly správné distribuční praxe ................................................................ 59 4.4 Přeprava léků v Brně ......................................................................................... 61 4.4.1 Lektrans s.r.o. ............................................................................................... 61 4.4.2 Vozový park ................................................................................................. 62 4.4.3 Financování přepravy léčiv ....................................................................... 63 4.4.4 Zásobování lékáren ve městě Brně ........................................................... 64 4.4.5 Objednávání léčivých přípravků .............................................................. 65 4.5 Padělání léčivých přípravků............................................................................. 65 4.5.1 Nejčastěji padělané léčivé přípravky........................................................ 66 4.5.2 Zabezpečování léčivých přípravků v ČR ................................................ 67 4.5.3 Ochranné prvky........................................................................................... 68 4.5.4 Postihy padělatelů léčivých přípravků .................................................... 68 4.6 SWOT analýza .................................................................................................... 69 4.6.1 Doporučení ................................................................................................... 70 5 DISKUZE ................................................................................................................... 73 6 ZÁVĚR........................................................................................................................ 75 7 SEZNAM LITERATURY ........................................................................................ 76 8 SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK ..................................................... 81 8.1 SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................. 81 8.2 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................ 81 8.3 SEZNAM TABULEK ......................................................................................... 81 9 PŘÍLOHA ................................................................................................................... 82
6
1 ÚVOD Farmaceutický
průmysl
patří
z dlouhodobého
hlediska
k perspektivním
průmyslovým odvětvím. V České republice se do budoucna očekává zvýšená poptávka po léčivých přípravcích, v důsledku očekávaného demografického vývoje se zvýší počet starších osob. Kromě demografického vývoje zvýšenou poptávku po léčivých přípravcích posiluje i celosvětový trend růstu spotřeby léků v celé populaci. Celosvětově je farmaceutický průmysl značně atraktivní podnikatelská činnost s relativně vysokými zisky, ale současně vyžadující značné investice do výzkumu a vývoje. Příjmy farmaceutických společností, výrobců i distributorů, se zvyšují se spotřebou léčivých přípravků, zdravotnického materiálu a doplňků stravy. Pro úspěšné fungování konkrétní farmaceutické společnosti je však nezbytné vycházet z potřeby svých zákazníků. Z pohledu distribuční společnosti se jedná o lékárny a konečné pacienty. Ve farmaceutickém průmyslu jakož i mezi distribučními společnostmi je silná konkurence, proto je snaha udržet si stávající a získat nové odběratelské lékárny. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím celý zásobovací systém je cena léčivých přípravků, které si zákazník chce koupit v lékárně.
Ceny
léčivých přípravků jsou v České
Republice
regulovány
Ministerstvem zdravotnictví, proto je lékárny nemohou příliš měnit. Pokud chtějí lékárny snížit cenu, tak pouze na úkor vlastního zisku, protože regulace ceny léčivých přípravků se vztahuje jak na cenu od výrobce tak obchodní přirážku, kterou si společně rozdělují distribuční společnost a lékárna. V procentním vyjádření čerpá z této obchodní přirážky několikanásobně více lékárna, jelikož velkodistributoři operují s řádově daleko vyššími počty balení než následně prodá jedna lékárna.
7
2 CÍL PRÁCE A METODIKA 2.1 Cíl práce Primárním cílem diplomové práce je vymezit hlavní faktory působící na celý systém zásobování brněnských lékáren léčivými přípravky a posoudit současný systém zásobování léčivy společností PHARMOS, a.s. v městě Brně. Dílčí cíle diplomové práce jsou následující: • vymezit legislativní úpravu vztahující se k léčivým přípravkům, • objasnit cenovou tvorbu léčivých přípravků, • zjistit způsob zásobování léčivými přípravky město Brně společností Pharmos,a.s. • zpracovat data získaná v konkrétních společnostech, které se zabývají skladováním a rozvozem léčivých přípravků, navrhnout doporučení, která mohou přispět ke zlepšení finanční situace
•
podniku zabývajícího se zásobováním léčivými přípravky ve městě Brně. Vymezení hypotéz: 1. Cena léčivých přípravků se při operativním dodání do lékáren zvyšuje. 2. Lékárny jsou operativně zásobovány podle jejich potřeb a podle potřeb zákazníků.
2.2 Metodika Diplomová práce je rozdělena na dvě základní části, literární rešerši a vlastní řešení. V literární rešerši jsou používány zdroje uvedené v seznamu literatury. Jsou objasněny základní pojmy vztahující se k zásobování léčivými přípravky, metodika tvorby cen léčivých přípravků, farmaceutická distribuce a propagace léčivých přípravků. Ve vlastní práci je přiblížena charakteristika podniků zabývající se zásobováním léčivými přípravky ve městě Brně, objednáváním a přepravou léčivých přípravků do lékáren, a popsán aktuální problém, kterým je padělání léčivých přípravků. Nedílnou součástí praktické části je analýza cenové tvorby léčivých přípravků regulovaných Ministerstvem zdravotnictví ČR. 8
Obsah diplomové práce je zpracován za použití české i zahraniční odborné literatury, relevantních internetových zdrojů, interních materiálů společností PHARMOS, a.s. a Lektrans, s.r.o.. Problematika řešení zadaného tématu byla průběžně konzultována s vedoucími pracovníky obou společností a s pracovníky Státního ústavu pro kontrolu léčiv. V práci jsou použity metody obecné: •
analýza – umožňující zjistit příslušná fakta nutná ke splnění cíle.
•
syntéza – je použita v diskuzní části diplomové práce k zjištění
skutečností pro ověření vymezených hypotéz, •
dedukce – tato metoda je použita v části vlastní práce umožňující
vyvodit nový závěr. V práci jsou použity metody základní kvantitativní statistiky: • metoda vertikální analýzy
X1 ∗100 , X0 • metoda indexní – využívá indexy řetězové a bazické. Řetězové indexy je možno zapsat následovně X1 X 2 X 3 X , , ,...., n , X 0 X1 X 2 X n −1
Bazické indexy mají tvar
X X1 X 2 X 3 , , ,..., n ( Minařík, B., 2008, s. 142) X0 X0 X0 X0
• metoda kumulativních součtů.
9
3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 Vymezení léčiv Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, zavedl s účinností od 1. ledna 2008 Klasifikaci ekonomických činností „CZ-NACE“1. Tato klasifikace nahradila Odvětvovou klasifikaci ekonomických činnosti (OKEČ). [24] Podle klasifikace CZ NACE-2 je zásobování léčivy zařazeno do sekce maloobchodu
a
znakem
maloobchodu
je
prodej
výrobků
konečným
spotřebitelům. Z hlediska činnosti se však jedná o službu, proto je vhodné tento pojem definovat. Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES uvádí následující definice: „Službou se rozumí jakákoliv služba informační společnosti, to je každá služba zpravidla poskytovaná za úplatu, na dálku, elektronicky a na individuální žádost příjemce služeb, přičemž služba poskytovaná na dálku je služba poskytovaná bez současné přítomnosti stran a služba na individuální žádost příjemce služeb je služba poskytovaná přenosem dat na individuální žádost“. V České Republice 31.12.2007 nabyl účinnosti zákon č.378/2007 Sb. o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů. Tento zákon vychází z příslušných předpisů Evropské unie a upravuje je v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie: •
výzkum, výrobu, přípravu, distribuci, kontrolu a odstraňování léčivých přípravků a léčivých látek (dále jen "léčiva"),
•
registraci, poregistrační sledování, předepisování a výdej léčivých přípravků, prodej vyhrazených léčivých přípravků a poskytování informací,
•
mezinárodní spolupráci při zajišťování ochrany veřejného zdraví a vytváření jednotného trhu léčivých přípravků Evropské unie. [39]
Základní pojmy vztahující se k léčivům vymezuje zákon 378/2007 Sb. o léčivech, ale najdeme také definice např. ve Všeobecné encyklopedii Diderot anebo v
1
akronym z názvu "Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes" [23]
10
publikaci Františka Perlíka Základy farmakologie. Mezi základní pojmy patří léčiva a léčivé přípravky. PERLÍK, F. (2011, s.4) v publikaci Základy farmakologie pojem léčiva vymezuje jako „různé látky nebo produkty, které příznivě ovlivňují různé biologické systémy“. Léčivo je podle Všeobecné encyklopedie DIDEROT (1997, s.617) definováno následovně „farmaceutika, farmaka – látky nebo směsi látek určených k podání člověku nebo zvířeti za účelem léčby, zmírnění, prevence nebo diagnózy choroby, popř. k ovlivnění fyziologických funkcí.“ Definici léčivých přípravků PERLÍK, F. (2011, s.5) vymezuje jako „přípravky, které obsahují různé
látky
nebo
jejich
kombinace
určené
k léčení,
ovlivnění
fyziologických funkcí, nebo k předcházení nemocem. Hromadně vyráběné léčivé přípravky jsou jakékoli léčivé přípravky vhodně upravené k použití , uváděné na trh pod zvláštním názvem.“ Zákon 378/2007 Sb. o léčivech definuje pojem léčivý přípravek jako „látku nebo kombinaci látek prezentovanou s tím, že má léčebné nebo preventivní vlastnosti v případě onemocnění lidí nebo zvířat, nebo látku nebo kombinaci látek, kterou lze použít u lidí nebo podat lidem, nebo použít u zvířat či podat zvířatům, a to buď za účelem obnovy, úpravy či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku, nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy.“ [39] Uvedené dvě charakteristiky léčivého přípravku se liší. Zatímco definice uvedená v zákoně 378/2007 Sb. o léčivech má širší záběr a vztahuje se jak na humánní, tak i na veterinární léčivé přípravky, PERLÍK, F. svou definici zaměřuje pouze na humánní léčivé přípravky. Podle PERLÍKA, F. (2011, s.4) mohou po uplynutí patentové ochrany určitého léčiva také další farmaceutické firmy vyrábět přípravky se stejným obsahem téže účinné látky. Tyto přípravky se označují jako generika. Pokud se tyto látky distribuují pod mezinárodním nechráněným názvem, nazývají se někdy jako pravá generika. Předepisování léčiv se někdy komplikuje tím, že výrobci označují tyto
11
generické přípravky různými obchodními názvy, což stěžuje orientaci na trhu farmaceutických přípravků.
3.2 Anatomicko-terapeuticko-chemická klasifikace léčiv Klasifikace léčiv je nezbytná pro správné zatřídění léčiv do určitých skupin pro snazší rozlišení jednotlivých léčivých přípravků. Anatomicko-terapeuticko-chemická klasifikace léčiv (ATC) je mezinárodní systém léčiv, který je navržen a garantován evropským střediskem Světové zdravotnické organizace v Kodani, garanci mu rovněž poskytuje pracoviště WHO Collaborating Centre of Drugs Statistics Methodology, které sídlí v Oslo a nazývá se Nordisk. Systém ATC je používán většinou zemí. Jedná se o sedmimístné alfanumerické označení, které na hierarchicky vytvořených hladinách jednoznačně zařazuje léčivo. (KUDLÁČEK,2003, s.34) Tato klasifikace třídí léčiva do kategorií, v nichž jsou si léčiva blízká svým klinickým využitím u určitého okruhu nemocí a mnohdy i chemickou klasifikací, a přiřazují jednotlivým látkám kódové označení. (PERLÍK, F. 2011,s 30) Anatomicko-terapeuticko-chemické
skupiny
jsou
definovány
Světovou
zdravotnickou organizací a skládají se z 14 hlavních skupin: •
trávicí trakt a metabolismus.
•
krev a krvetvorné orgány,
•
kardiovaskulární systém,
•
dermatologika,
•
urogenitální trakt a pohlavní hormony,
•
systémová hormonální léčiva kromě pohlavních hormonů a inzulinů,
•
antiinfektiva pro systémovou aplikaci,
•
cytostatika a imunomodulační léčiva,
•
muskuloskeletární systém,
•
nervový systém,
•
antiparazitika, insekticidy a repelenty,
•
veterinární přípravky,
•
respirační systém,
•
smyslové orgány,
•
různé přípravky. [41]
12
Anatomicko-terapeuticko-chemická klasifikace léčiv umožňuje třídění léčiv na základě nejčastěji užívané indikace podle chemických a terapeutických vlastností a podle toho, jaký anatomický systém ovlivňují. ATC klasifikace přiřadí každému léčivu kód s pěti úrovněmi. Příklad: účinná látka simvastatin má přiřazený kód C10AA01: 1. úroveň: hlavní anatomická skupina: kardiovaskulární systém – cardiovascular systém – C, 2. úroveň: hlavní terapeutická skupina: serum lipid reducting agents – C10, 3. úroveň: terapeuticko/farmakologická podskupina: cholesterol and triglyceride reducers C10A, 4. úroveň:
chemicko/terapeuticko/farmakologická
podskupina:
HMG
CoA-
reductase inhibitor – C10AA, 5. úroveň:podskupina chemické substance: simvastatin – C10AA01. Anatomicko-terapeuticko-chemická klasifikace léčiv je zabudována do databází zdravotnických pojišťoven a číselníku VZP ČR, do lékařských informačních systémů a do aktualizovaného informačního systému léčivých přípravků AISLP. (METYŠ K. a BALOG P.,2006, s.43 )
3.3 Vymezení lékárenství a lékárny Definici lékárenství METYŠ K. a BALOG P. (2006, s.179) vyjadřují následovně: „Lékárenství představuje odvětví farmacie, které se zabývá zabezpečením léčiv a zdravotnických potřeb pro pacienty a zdravotnická zařízení.“ Základním místem k realizaci úkolů lékárenství je lékárna. Podle SUCHOPÁRA (2011, s.26) je
lékárna definována jako „zdravotnické
zařízení, které slouží k zabezpečení léčivých přípravků pro léčbu pacientů a některých druhů zdravotní techniky. Kromě toho však zajišťuje i prodej řady dalších produktů sloužících pro péči o zdraví, prevenci, rekonvalescenci a rehabilitaci.“ Jinou formulaci definice lékárny uvádí METYŠ K. a BALOG P. (2006, s.179) ve své publikaci: „Lékárna je specializovaný maloobchod, ve kterém probíhá kromě prodeje a výdeje léčiv také prodej zdravotnických prostředků a doplňkového sortimentu.“
13
3.3.1 Činnosti lékárny Lékárny vstupují do povědomí zákazníka jako kamenné obchody, ale také jako garant služeb, na jejichž základě se vytváří a formuluje vztah mezi pacientem a lékárnou. Lékárny mohou vytvářet svou konkurenční výhodu aktivitami zahrnujícími poskytování konzultací podle potřeb zákazníka. Lékárník může svou roli konzultanta a poradce obohatit také o následující aktivity: • poskytování rady při samoléčbě, • poučení o nesprávném použití léčiv, • provádění kampaní na zdravý životní styl, • poučení o mechanizmu účinků léčiv. Lékárna je jediným místem, kde může pacient obdržet léky na předpis. Vedle České Republiky je tato praxe uplatňována ve většině vyspělých zemí. Ve Velké Británii a USA může léčiva vydávat pacientům i lékař. (METYŠ K. a BALOG P.,2006, s.185 ) Lékárna zabezpečuje následující okruhy činností: • výdejní – výdej léčiv a zdravot. potřeb, • výrobní – příprava léků a léčivých přípravků, • kontrolní – poskytuje záruky kvality distribuovaných materiálů, • zásobovací – tvorba optimálního vztahu mezi potřebami pacientů a zdrav. zařízením, • informační a konzultační – ve vztahu k laiků i k odborníkům, • výchovná - např. propagace zdravého životního stylu, • řídící a správní – administrativa a vedení správní agendy, • speciální činnosti – veterinární farmacie, nemocniční lékárenství, léčivé rostliny, apod., (FOLTÁN, V.,1997, s.33)
3.3.2 Zásobování lékárny léčivými přípravky Lékárny využívají služeb velkodistribučních společností k zajištění dodávek léčivých přípravků do lékárny. Logistický systém mezi lékárnou a distributorem musí být dokonalý a důsledně vypracovaný, aby lékárna dostala zboží včas, často i dvakrát a vícekrát denně. Distributor je schopen díky své dokonalé síti poboček a dodavatelskému pokrytí regionu zásobit lékárny během pár hodin po obdržení
14
telefonické objednávky nebo e-mailové objednávky. (METYŠ, BALOG, 2006, s. 174) Přepravu léčiv může provádět buď najatý autodopravce nebo přeprava může prováděna v rámci specializovaného oddělení distributora. V obou případech však musí být dodržovány zvláštní podmínky, které vyplývají z požadavku zachování kvality léčiva během jeho cesty od výrobce ke konečnému spotřebiteli. Základem pro splnění nároků na přepravu jsou kvalitní a bezpečné a obaly, které zamezí mechanickému poškození dodávky. Vozidla sloužící k přepravě léčiv musí být vybavena klimatizací a teploměry, aby byla možná kontrola teploty během přepravy a aby se zabránilo výkyvům teplot v letních a zimních měsících. U léčiv, která vyžadují skladování v chladu, je třeba zajistit požadovanou teplotu, proto se v případě větších dodávek používají chladící vozy, v ostatních případech chladící boxy, případně mrazící boxy. Pokud během přepravy dojde ke změně teploty mimo povolené rozmezí, je třeba posouzení kvalifikované osoby, zda a jakým způsobem mohla tato změna ovlivnit jakost a bezpečnost léčiva a zda je možné léčivý přípravek i nadále distribuovat. (VLČEK, 2004, s. 115) Lékárna si vybírá
velkoobchod jako svého dodavatele zpravidla podle
následujících kritérií: •
Vlastního sortimentu velkoobchodu, firmy, které zastupuje a nabízené průměrné ceny. Lékárny mají snahu spolupracovat s co nejmenším počtem
distributorů
kvůli
náročné
administrativní
části
práce.
Distributor však musí nabízet dostatečný sortiment. •
Podle jeho vlastních skladovacích prostor.
•
Průměrné dodací doby od zadání objednávky a složení zboží v lékárně. Tato doba je závislá na distribučním systému. Ve velkých městech existují dva a více denních závozů a lékárna obdrží zboží během několika hodin. V jiných oblastech mohou dodací terminy trvat i několik dní.
•
Informací o nabízených léčivech a produktech od distributorů, kteří lékárnám pravidelně zasílají nabídkové katalogy. Může se jednat i o Eshop distribučních společností.
•
Kvality dodávaných léků distributorem, dále pak hraje roli jednání při reklamacích.
15
•
Motivačních programů na odběr zboží, nabídky množstevních nebo kumulativních slev a dalších cenových nebo věcných zvýhodnění. (METYŠ, BALOG, 2006, s. 174)
3.3.3 Elektronické lékárenství Využití internetu v lékárenství je uplatňováno pro provádění některých lékárenských úkonů on-line cestou. Jedná se o činnosti zahrnující objednávání volně prodejných léčiv, přijetí elektronického receptu, on-line prodej lékárenského sortimentu, včetně léčiv a další on-line služby, které se mohou vztahovat k reklamě
na
příslušnou
lékárnu
nebo
vlastní
odborné
poradenství.
S elektronického lékárenství je nejlépe rozpracován v Německu a ve Velké Británii, kde je povolen i internetový prodej léčiv na předpis a OTC2 léčiv. (METYŠ, BALOG, 2006, s. 178) E-recept Od roku 2008 Ministerstvo zdravotnictví ČR a Státní ústav pro kontrolu léčiv prostřednictvím jím zřízeného a provozovaného centrálního úložiště dat umožňuje lékařům vystavování a lékárnám přijímání elektronických receptů. Elektronickou
preskripci (elektronické
předepisování
léčivých
přípravků)
upravuje zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a vyhláška č.54/2008 Sb., o způsobu předepisování léčivých přípravků, údajích uváděných na lékařském předpisu a o pravidlech používání lékařských předpisů. Z pohledu lékaře a lékárny rozdíl mezi elektronickým receptem a klasickým receptem je minimální (v elektronické formě není na papíru razítko a podpis lékaře, ale čárový kód spolu s identifikátorem receptu – čísla a písmena pod čárovým kódem). Jinak zákon a vyhláška říká, že obě formy receptu jsou rovnocenné, povinnosti a možnosti nakládání s oběma formami receptu jsou stejné. [27]
Internetový prodej volně prodejných léčiv V České republice je možný internetový prodej léčivých přípravků bez lékařského předpisu. Schválená „kamenná“ lékárna může svoji činnost rozšířit o tzv. zásilkový výdej, tedy nabídku prodeje léků přes internetové stránky. Tímto
2
OTC - zkratka pro volně prodejná léčiva, viz.kapitola 3.4
16
způsobem je však možné nabízet pouze registrované léky, jejichž výdej není vázán na recept. Státní ústav pro kontrolu léčiv kontroluje, zda internetové lékárny dodávají lidem léky bezpečně, tedy že balíček s prášky nestojí v mrazu venku dva dny na poště, nebo naopak za velkých veder. To všechno totiž může ovlivnit kvalitu léků. [38]
3.4 Volně prodejný sortiment léčivých přípravků v lékárnách Léčivé přípravky se mohou prodávat výhradně v lékárnách (kromě tzv. vyhrazených léčiv, viz níže). Sortiment prodávaný bez lékařského receptu tvoří léčivé přípravky vydávané bez lékařského receptu, zdravotnické prostředky, doplňky stravy a potraviny určené pro zvláštní výživu, kosmetické prostředky a další doplňkový sortiment. Stále častěji se pro označení volně prodejného sortimentu užívá zkratka OTC (over-the-counter). Definice tohoto pojmu není přesně stanovena, může se jednat jak o léčivé prostředky vydávané bez lékářského předpisu, tak o celý volně prodejný sortiment. Jako parafarmaceutika bývají označovány všechny volně prodejné přípravky mimo registrované léčivé přípravky. (SUCHOPÁR, 2011, s.24) Pokud léčivý přípravek může i při správném používání představovat přímé nebo nepřímé nebezpečí, je-li použit bez lékařského dohledu, bývá často v širokém rozsahu používán nesprávně, obsahuje látky, jejichž účinnost nebo nežádoucí účinky vyžadují další sledování, nebo je určen k injekčnímu podání, vydává se pouze na lékařský předpis. Tyto léčivé přípravky tedy nespadají do volně prodejného sortimentu. Volně prodejné jsou ostatní tři kategorie výdeje léčivých přípravků: •
léčivé přípravky vydané bez lékařského předpisu,
•
léčivé přípravky vydané bez lékařského předpisu s omezením,
•
vyhrazené léčivé přípravky.
3.4.1 Léčivé přípravky vydávané bez lékařského předpisu O tomto prodeji výdeje léčivého přípravku rozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) pokud přípravek nesplňuje žádnou z podmínek omezení výdeje pouze na lékařský předpis nebo výdeje bez lékařského předpisu s omezením. Volně prodejný může být každý lék, pokud splňuje požadavky kvality, účinnosti a bezpečnosti. Výrobce, který žádá Státní ústav pro kontrolu léčiv zařazení svého 17
léčivého přípravku do kategorie volně prodejných léků, musí o takové zařazení výslovně požádat a musí doložit jeho dostatečnou bezpečnost v dané indikaci a dávkování. Mezi takové léky patří většinou léky pro krátkodobou spotřebu u onemocnění, které si pacient může snadno sám diagnostikovat. (SUCHOPÁR, 2011,s.27)
3.4.2 Léčivé přípravky vydávané bez lékařského předpisu s omezením Tato kategorie léčivých přípravků vstoupila do české praxe jako novinka zákonem o léčivech 378/2007 Sb.,s platností od 1.1.2009. Výdej léčivých přípravků bez lékařského předpisu s omezením má zajistit běžnou dostupnost léků v případech, kdy je pacient schopen rozhodovat sám o medikaci bez nutnosti konzultace s lékařem nebo je jeho medikace již dlouhodobě lékařem nastavena. Zároveň má zamezit nesprávnému či dokonce nelegálnímu užívání přípravků, například k výrobě drog, a sjednotit podmínky výdeje v určitých skupinách léčiv. Podle zákonné definice takový léčivý přípravek lze vydat pouze osobě, které je určen s tím, že vydávající lékárník je povinnen vést dokumentaci o jeho výdeji v rozsahu stanoveném příslušným prováděcím právním předpisem. Omezení pro užívání léčivého přípravku může stanovit Státní ústav pro kontrolu léčiv. Za takové omezení se považuje např. stanovení věkové hranice osoby, která vyžaduje výdej léku, stanovení dávky pro jednotlivá podání, nutnost konzultace zdravotního stavu s lékárníkem. Jde o kategorii přípravků na pomezí mezi léky vázanými na lékařský předpis a volně prodejnými léky. Cílem této kategorie léčivých přípravků je rozšířit možnosti léčby pacientů bez konzultace s lékařem. V současné době jsou v této kategorii zařazeny z důvodů zneužívání pro výrobu omamných látek pouze léčivé přípravky s obsahem pseudoefedrinu do 30 mg v jednotlivé dávce. Výdej je omezen na ekvivalent 900 mg v jednom výdeji a evidenci identity osoby, které byl přípravek vydán (jméno,příjmení, číslo pojištěnce). (SUCHOPÁR, 2011, s.29) Nástrojem pro snižování finanční zátěže ve zdravotnictví se stále více stává spoluúčast pacienta. Aby byla efektivně využívána, je nutné definovat základní péči, kterou je možno poskytnout každému občanovi bezplatně (na základě zdravotního pojištění), a péči, kterou si bez rizik může hradit každý občan sám. Kategorizace léčiv a také skutečnost, že některá léčiva se převedla mezi volně
18
prodejná, tento systém snižování finanční zátěže ve zdravotnictví významně podporuje. (VLČEK, 1999, s 40) 3.4.3 Vyhrazené léčivé přípravky Těmito léčivými přípravky se dle zákona o léčivech (378/2007 Sb.) rozumí léčivé přípravky, které se mohou podle rozhodnutí registraci prodávat bez lékařského předpisu mimo lékárny. Kategorie vyhrazených léčivých přípravků je zejména určena pro zajištění akutní dostupnosti léčivých přípravků pro individuální potřeby bez nutnosti odborné konzultace s lékařem nebo lékárníkem. Nejedná se však o zcela volný prodej těchto přípravků – prodej je povolen pouze schváleným prodejcům vyhrazených léčivých přípravků , kteří musí splňovat podmínky stanovené dalším předpisem (vyhláška č.106/2008 Sb.). Tito prodejci jsou povinni absolvovat předepsaný kurz, jehož obsahem jsou základní znalosti zákona o léčivech a základní vlastnosti vyhrazených léčiv. Součástí kurzu je složení zkoušky před odbornou komisí. V březnu roku 2010 bylo takových prodejců 180, aktuální seznam je dostupný na webových stránkách SÚKL. Mezi vyhrazené léčivé přípravky patří: • léčivé čaje a léčivé čajové směsi s výjimkou léčivých čajů a léčivých čajových směsí obsahujících silně nebo velmi silně účinnou látku, • multivitaminové humánní přípravky, pokud jejich doporučená denní dávka neobsahuje více než 3333 jednotek vitaminu A nebo více než 400 jednotek vitamínu D, • adsorpční antidiarrhoika obsahující aktivní uhlí, pokud jedno balení obsahuje nejvíce 20 jednotek lékové formy, • antiemetika obsahující teoklan moxastinia v nejvyšším množství 25 mg v jednotce lékové formy, a pokud jedno balení obsahuje nejvíce 20 jednotek lékové formy, • humánní léčivé přípravky obsahující paracetamol v nejvyšším množství 500 mg v jednotce lékové formy, a pokud jedno balení obsahuje nejvíce 12 jednotek lékové formy, • humánní léčivé přípravky obsahující ibuprofen v nejvyšším množství 200 mg v jednotce lékové formy, a pokud jedno balení obsahuje nejvíce 20 jednotek lékové formy, • humánní léčivé přípravky určené pro povrchovou dezinfekci drobných poranění kůže a dezinfekční humánní přípravky určené pro zevní použití, • humánní léčivé přípravky v lékové formě obsahujících derivační léčivé látky s místním působením, 19
• humánní léčivé přípravky určené k odvykání kouření obsahující nikotin. (SUCHOPÁR, 2011, s.33)
3.5 Regulační orgány v oblasti léčiv Národním orgánem, ve kterém se registrují humánní léčivé přípravky na území České Republiky, je Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Sídlí v Praze a jeho součástí je dalších 8 regionálních oddělení kontroly léčiv v Brně, Českých Budějovicích, Děčíně,Hradci Králové, Olomouci, Ostravě a Plzni. Činnosti SÚKL jsou vymezeny zákonem o léčivech 378/2007 Sb. Státní ústav pro kontrolu léčiv je rozpočtovou organizací a je řízena Ministerstvem zdravotnictví. Jeho předchůdcem byl Ústav pro zkoumání léčiv, byl zřízen v roce 1918. Jeho současný název vznikl v roce 1952. Mezi nejdůležitější kompetence SÚKL patří: • rozhodnutí o registraci humánních léčivých přípravků, o jejích změnách, o prodloužení a zrušení registrace, • vedení evidence registrovaných léčivých přípravků a zajišťování zveřejnění vydaných rozhodnutí. • osvědčení o splnění podmínek správné výrobní, distribuční, lékárenské praxe a správné praxe prodejců vyhrazených léčiv, • pozastavení používání léčiva, jeho uvádění do oběhu a stažení léčiva z oběhu, vydává povolení k distribuci a výrobě léčiv, aj. (METYŠ, BALOG, 2006, s.43)
3.6 Distribuce ve farmacii Funkce velkodistribuce léčivých přípravků spočívá v zabezpečení jejich toku od výrobce ke spotřebiteli.( FOLTÁN,V., 1997, s.45) Distribuční společnosti se řadí svojí povahou mezi organizace, které nejsou v přímém kontaktu s konečným spotřebitelem (pacientem). Jejich pozice je však značně důležitá, v podstatě nezastupitelná. Farmaceutickou distribucí se rozumí činnost
vybraných
společností,
která
spočívá
zejména
v soustředění
farmaceutických produktů od mnoha výrobců a v následném prodeji těchto produktů, za podmínek stanovených zákonnými předpisy. (VLČEK, 2004, s.95)
20
Distribuční kanály představují cestu výrobku od výrobce ke konečnému spotřebiteli, zákazníkovi. V distribučním farmaceutickém řetězci se objevují nejčastěji tři články – výrobce, lékárenský velkoobchod a specializovaný maloobchod (lékárna). Do vztahu distribuce ještě vstupuje firemní zástupce, který vyvolává poptávku po léku jeho prezentací u lékaře nebo v lékárně. Distributoři jako zprostředkovatelé prodeje plní 3 funkce : •
funkce obchodní, kdy nakupují zboží od výrobce za účelem jeho dalšího prodeje a kontaktují další potenciální zákazníky,
•
funkce zásobovací, která spočívá ve shromažďování výrobků od více výrobců a jejich distribuci dalším zákazníkům. Zajišťují skladovaní výrobků a správnou lokalizaci prodejních míst, zabezpečují vhodné nákupní podmínky pro zákazníka. Zprostředkovatel (distributor) kontroluje
kvalitu
distribuovaného
výrobku
a
dbá
na
image
prodávaných výrobků, •
organizační funkce, jejichž předmětem je kontrola kvality distribuovaných výrobků, poskytování informací zákazníkům a obecně dohlížení nad dobrou pověstí prodávaných výrobků. (METYŠ, BALOG, 2006, s.169)
Hlavním motivem dodavatelů (tj. výrobců) k prodeji prostřednictvím distribuční společnosti je motiv finanční. Expedice výrobků každému odběrateli, spotřebiteli zvlášť by bylo pro výrobce velmi finančně náročné. Bylo by nutné rozšíření lidského potenciálu zejména na obchodním úseku, prudce by se zvýšily i náklady na dopravu zboží. Proto výrobci přímo spolupracují se zdravotnickými zařízeními pouze v případech lukrativních nemocnic, které pravidelně odebírají větší množství výrobků. Využití služeb distributora představuje ideální způsob, jak svůj produkt dostat s minimem nákladů na místo určení. Existují 3 hlavní formy spolupráce distributora s výrobcem: •
přímý nákup je klasický případ, kdy se výrobce po předání zboží a úhradě faktury v podstatě již dál nezajímá o své produkty,
•
konsignační sklad spočívá v tom, že distributor zřídí pro svého výrobního partnera speciální sklad, ten je spravován zaměstnanci distributora a ti z něj také realizují prodeje. Po uplynutí určité doby distributor zasílá výrobci tzv. konsignaci, což je výpis prodaného zboží, na jehož základě výrobce vede vyúčtování.
21
Výhoda pro dodavatele – odbyt je podobný přímému prodeji při minimálních nákladech, náklady na pracovníky skladu a dopravní prostředky hradí distribuční společnost. Výhoda pro distributora
- je mu naúčtováno pouze to zboží, které
skutečně prodá. Od výrobce navíc dostává provizi za provoz konsignačního skladu. •
skladovací servis je obdoba konsignačního skladu, ovšem rozdíl spočívá ve vlastnictví zboží, které zůstává majetkem dodavatelské firmy. Expedice se také děje na základě pokynu výrobce. Úlohou distribuční firmy je tak zajistit řádné podmínky z hlediska skladování zboží, za což následně dostává od výrobce paušální částku, která představuje nájemné za prostory a platy pracovníků skladu.
Motivem odběratelů, mezi které se řadí zdravotnická zařízení a lékárny, využívat zprostředkované nákupy, je především fakt, že distributoři soustředí ve svých skladech zboží od různých výrobců a jsou ve většině případů schopni dodat požadované zboží do 24 hodin od obdržení objednávky. Takový termín výrobce nemůže nikdy splnit. (VLČEK, 2004, s. 96)
3.7 Financování velkodistribuční společnosti Příjmy distributora lze dělit následujícím způsobem: • příjmy plynoucí z obchodní přirážky, • příjmy plynoucí ze smlouvy o skladovacím servisu, • příjmy plynoucí z provozu konsignačního skladu, • množstevní rabaty. Největší podíl na celkových příjmech distribuční společnosti tvoří první položka, tedy OBCHODNÍ PŘIRÁŽKA. Obchodní přirážka je maximální procentní hodnota, o kterou smí být navýšena cena výrobce u každé jednotlivé komodity. (VLČEK, 2004, s.105) Obchodní přirážka je jinak vyjádřená přidaná hodnota. Přidaná hodnota představuje faktory přidané výrobcem k základním surovinám, aby je ve změněné podobě mohl nabídnout na trh ke spotřebě. Přímo ovlivňuje oceňování produktu, čas a náklady, které firma vydala při výrobě, se projeví v ceně produktu. (Clemente, 2004, s.220) 22
Teorie rozlišuje mezi hodnotou a přidanou hodnotou. Ve směně se jedná o hodnotu směnnou, která se spočívá v objektivním kritériu. Přidaná hodnota je bohatství vytvořené v podniku za určité období. (ECHAUDEMAISON, 1995, s.106) Fialová (2007, s. 143)
ve své publikaci přidanou hodnotu objasňuje jako
„hodnotu, kterou každý výrobce přidá svojí činností k hodnotě nakupovaných meziproduktů, tj. surovin, materiálů, paliv, polotovarů a služeb“.
Přidanou
hodnotu u výrobce FIALOVÁ vyjadřuje následovně: Obr.č.1: Schéma složení přidané hodnoty Přidaná hodnota = tržní cena výrobku – náklady na pořízení materiálu Zdroj: Fialová, 2007, zpracováno autorkou diplomové práce
Uvedené schéma je možné také vyjádřit následovně: Obr.č.2: Schéma složení prodejní ceny Nákupní cena zdrojů + přidaná hodnota = prodejní cena Zdroj: Fialová, 2007, zpracováno autorkou diplomové práce
V obchodě se nepoužívá přidaná hodnota, ale je používána obchodní přirážka. Obr.č.3: Schéma složení prodejní ceny v obchodě Nákupní cena + obchodní přirážka = prodejní cena Zdroj: vlastní schéma autorky diplomové práce
Obchodní přirážka u farmaceutické distribuce může mít dvě formy: •
Společná obchodní přirážka pro distributora i lékárnu, tento model je používán v České Republice.
Ministerstvo
zdravotnictví definuje
maximální možnou cenu léčiva pro konečného zákazníka, procentuální podíl distributora a lékárny na ceně však záleží na jejich vzájemné dohodě. •
Dělená obchodní přirážka, která se používá v zemích západní Evropy. Obchodní přirážka je stanovena zvlášť pro distributora a zvlášť pro lékárnu. (VLČEK, 2004, s.105)
23
3.8 Normy správné distribuční praxe Správná distribuční praxe (SPD) představuje souhrn norem, zásad a postupů, které jsou vyžadovány a kontrolovány při distribuci léčiv. V České Republice je SPD legislativně upravena předpisem č. 229/2008 Sb. Správnou distribuční praxi tvoří obecné zásady, požadavky na zaměstnance, na prostory a technické zařízení, dokumentaci, distribuci, aj. Pro účely této diplomové práce budou vymezeny pouze některé požadavky z důvodu velké obsáhlosti dokumentů pro SPD.
3.8.1 Zásady správné distribuční praxe Farmaceutický průmysl ve Společenství pracuje na vysoké úrovni zabezpečování jakosti a dosahuje svých cílů v oblasti farmaceutické jakosti tak, že při výrobě léčivých přípravků dodržuje správnou výrobní praxi a přípravky poté musejí být registrovány, aby mohly být dány do oběhu. Tato strategie zajišťuje patřičnou jakost přípravků propouštěných k distribuci. Stejná úroveň jakosti musí být zachována
i
v distribuční
síti,
aby
registrované
léčivé
přípravky
byly
distribuovány lékárnám a dalším osobám oprávněným vydávat/prodávat léčivé přípravky široké veřejnosti, aniž by byly jakkoliv pozměněny vlastnosti těchto léčivých přípravků. Za účelem zachování jakosti léčivých přípravků a jakosti služeb, které nabízejí distributoři, právní předpisy stanoví, že distributoři musejí splňovat zásady a pokyny správné distribuční praxe publikované Komisí Evropského společenství. Systém jakosti, který uplatňují distributoři léčivých přípravků, musí zajišťovat, aby při distribuci léčivých přípravků byly vždy dodržovány podmínky pro uchovávání, a to včetně doby během přepravy, aby bylo zabráněno kontaminaci jinými produkty nebo jiných produktů, aby docházelo k přiměřené obměně skladovaných léčivých přípravků, a aby byly léčivé přípravky skladovány v patřičně bezpečných a zajištěných prostorech. Kromě toho je třeba, aby systém jakosti zajišťoval, aby byly správné léčivé přípravky dodávány na správné místo a v uspokojivé lhůtě.
3.8.2 Zásady pro pracovníky Pro každé distribuční místo musí být jmenován zástupce vedení, který má stanovené pravomoci a odpovědnost za zajištění zavedení a dodržování systému 24
jakosti. Svoje odpovědnosti vykonává osobně. Tato osoba musí mít příslušnou kvalifikaci a je vhodné, aby měl vysokoškolské vzdělání v oboru farmacie. Přesto může kvalifikační požadavky stanovit členský stát, na jehož území je distributor činný. Klíčoví pracovníci skladu léčivých přípravků by měli mít příslušné schopnosti a zkušenosti, aby zajistili řádné skladování léčivých přípravků či materiálů a manipulaci s nimi. Je nezbytné, aby pracovníci byli vyškoleni podle toho, jaké povinnosti jsou jim přiděleny, a o uskutečněných školeních se vedou záznamy.
3.8.3 Zásady pro prostory a technické zařízení Distributor zajišťuje, aby prostory a technické zařízení určené pro distribuci léčivých přípravků odpovídaly druhu a rozsahu distribuovaných léčivých přípravků. Dále zajišťuje, aby byly tyto prostory a technické zařízení navrženy, udržovány a kontrolovány tak, aby bylo zabezpečeno správné zacházení s léčivými přípravky.
3.8.4 Zásady pro příjem léčiv Je nutné, aby prostory pro příjem zboží chránily dodávky před nepříznivými povětrnostními vlivy během vykládky. Prostory pro příjem zboží by měly být odděleny od skladových prostor. Dodávky se kontrolují při přejímce, aby se zjistilo, zda nedošlo k poškození obalů a zda dodávka odpovídá objednávce. U léčivé přípravků podléhající zvláštním opatřením pro uchovávání je nutné, aby byly neprodleně identifikovány a uskladněny v souladu s písemnými pokyny.
3.8.5 Postupy a zásady při uskladnění léčiv Je nutné, aby léčivé přípravky byly běžně skladovány odděleně od ostatního zboží a za podmínek stanovených výrobcem, aby nedošlo ke zhoršení jakosti vlivem působení světla, vlhkosti či teploty. Teplota musí být monitorována a pravidelně zaznamenávána. Záznamy o teplotě se pravidelně kontrolují. Pokud jsou u některých léčivých přípravků vyžadovány zvláštní teplotní podmínky uskladnění, skladové prostory by měly být vybaveny přístroji zaznamenávajícími teplotu či jinými přístroji, které indikují překročení určitého rozmezí teploty. Kontrola musí zajistit, že ve všech částech daných skladových prostor se teplota udržuje v určeném teplotním rozmezí. 25
Skladové prostory se musí udržovat v čistotě, nesmí se v nich vyskytovat odpadky, prach ani škůdci. Musí být přijata příslušná bezpečností opatření proti rozlití, rozbití, napadení mikroorganismy a křížové kontaminaci. Distributor má povinnost zavést systém obměny zásob (tzv. „first in - first out“), jehož součástí jsou i pravidelné a časté kontroly toho, zda systém pracuje správně. Léčivé přípravky, jejichž exspirace či doba použitelnosti uběhla, musí být odděleny od použitelného zboží na skladě a nesmí být ani prodávány, ani dodávány.
U
léčivých přípravků s porušeným uzávěrem, poškozeným obalem či ty, u nichž existuje podezření, že byly kontaminovány, je nutné, aby byly vyčleněny z obchodovatelného zboží na skladě a pokud nebudou ihned zlikvidovány, musí být uloženy ve zřetelně odděleném prostoru, aby nemohly být prodány omylem, a aby nemohly kontaminovat ostatní zboží. [49]
3.9 Dovoz léčivých přípravků Dovoz léčivých přípravků upravuje zákon č.378/2007 Sb. o léčivech a dovoz vykazuje Český statistický úřad. Dle uvedeného zákona se léčivé přípravky dováží buď z některého členského státu Evropské Unie, v tomto případě se jedná o souběžný dovoz, nebo ze státu mimo Evropskou Unii, což se označuje jako dovoz ze třetích zemí, neboli import. Podle Českého statistického úřadu se pro statistiky obchodu mezi členskými státy používají termíny přijetí a odeslání zboží, které je vymezeno následovně: •
přijetím se rozumí zboží ve volném oběhu v rámci EU, které vstupuje na statistické území daného členského státu,
•
odesláním se rozumí zboží ve volném oběhu v rámci EU, které opouští statistické území daného členského státu za účelem vstupu do jiného členského státu. [26]
3.9.1 Souběžný dovoz Distribuci léků z členských států EU je zajišťována držitelem povolení souběžného dovozu/distribuce. Toto povolení vydává SÚKL. Zákon č. 378/2007 Sb. o léčivech definuje souběžný dovoz následovně: „souběžným dovozem se rozumí distribuce léčivého přípravku z jiného členského státu do České republiky, pokud tomuto léčivému přípravku byla udělena registrace v České republice a v členském státě a distribuce není zajišťována držitelem rozhodnutí o registraci léčivého přípravku v České republice nebo v 26
součinnosti s ním. Uskutečnit souběžný dovoz léčivého přípravku lze jen na základě povolení pro souběžný dovoz léčivého přípravku.“ [39] Souběžně dovážený může být pouze takový lék, který je současně registrován v ČR a v členském státě, ze kterého je dovážen. Přípravek registrovaný v ČR je označován jako referenční a souběžně dovážený přípravek musí být ve srovnání s ním shodný v těchto bodech: •
musí obsahovat shodnou léčivou látku ve stejném množství,
•
musí mít shodnou lékovou formu,
•
musí mít stejné léčebné účinky.
Souběžně dovážený lék je poté používán za stejných podmínek jako přípravek referenční
(např.
dodržení
stejných
indikací,
kontraindikací,
zvláštních
upozornění). Na vnějším (případně vnitřním) obalu přípravku se uvedou základní údaje odpovídající podmínkám registrace léku v ČR. Tento požadavek se řeší pomocí dotisku, samolepek nebo i přebalením do nových krabiček. [38]
3.9.2 Import Pokud se jedná o dovoz léčivých přípravků ze třetích zemí, pak tuto činnost může vykonávat pouze osoba, které byla povolena výroba léčivých přípravků v rozsahu „dovoz ze třetích zemí“. Distributor nebude moci již dále provádět dovoz léčivých přípravků ze třetích zemí, aniž by byl držitelem povolení výroby léčivých přípravků v rozsahu dovoz ze třetích zemí. [42] Souhlasné stanovisko napsali PharmDr. Mgr. Jan Žamboch, Mgr. Emil Ruffer, Ph.D v článku Remedia, kde popisují odpovědnost kvalifikované osoby při importu: „Kvalifikovaná osoba výrobce léčivých přípravků má své povinnosti i při dovozu léčivých přípravků ze třetích zemí – jakkoli dovoz léčivého přípravku není fakticky výrobou, je pro něj ze zákona požadováno povolení k výrobě. [40]
3.10 Cenová tvorba léčiv V tržní ekonomice se cena ve většině případů tvoří poptávkou. Léčiva jsou zvláštním druhem zboží, kde je cena stanovená určitým subjektem, v České
27
Republice je to Ministerstvo zdravotnictví, a každý spotřebitel cenu musí akceptovat, takže poptávka není tak zřejmá jako u jiného druhu zboží. DONALD MAC CLOSKEY ve své publikaci Aplikovaná teorie ceny (1993, s.84) objasňuje cenu následovně „cena vychází ze směny statků
a tato směna
představuje směnu statků za statky, nikoli směnu statků za peníze. Lidé si cení statků, které si za peníze mohou koupit.“ Zákon č. 526/90 Sb. o cenách v platném znění definuje cenu jako „peněžní částku sjednanou při nákupu a prodeji zboží nebo zjištěnou podle zvláštního předpisu k jiným účelům než k prodeji. Cena se sjednává pro zboží vymezené názvem, jednotkou množství a kvalitativními a dodacími nebo jinými podmínkami sjednanými dohodou stran, popřípadě číselným kódem příslušné jednotné klasifikace, pokud tak stanoví zvláštní předpis. Podle určených podmínek mohou být součástí ceny zcela nebo zčásti náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží, zisk, příslušná daň a clo. Dohoda o ceně je dohoda o výši ceny nebo o způsobu, jakým bude cena vytvořena za podmínky, že tento způsob cenu dostatečně určuje. Dohoda o ceně vznikne také tím, že kupující zaplatí bezprostředně před převzetím nebo po převzetí zboží cenu ve výši požadované prodávajícím. Prodávající ani kupující nesmí zneužít svého výhodnějšího hospodářského
postavení
k
tomu,
aby
získal
nepřiměřený
majetkový
prospěch.“[48] Podle KOTLERA (2007, s 748) je cena vysvětlena dvěma pojetími, širším a užším: • „cena pojatá v nejužším slova smyslu jako peněžní částka účtovaná za výrobek nebo službu, • v širším smyslu je cena souhrnem všech hodnot, které zákazníci vymění za užitek z vlastnictví nebo užívání výrobku nebo služby.“ Cena z pohledu nakupujícího je částka, které je nutné se vzdát, aby mohl získat určitý statek nebo službu. Existují různé druhy cen, které se liší jejich tvorbou: • Podle průměrných nákladů – firmy přičítají přirážku k průměrným variabilním nákladům, aby pokryly své průměrné celkové náklady. • Podle špičkového zatížení – spočívá v účtování různých cen v různých časových intervalech, jinak řečeno ceny závisí na momentálních nákladech nebo na momentální poptávce. • Podle úplných nákladů – firmy připočítávají čisté ziskové rozpětí k jednotkovým nákladům, kvantifikovaným na bázi veškerých nákladů. (PIERCE, 1993, s. 35) 28
Pro pochopení cenové tvorby léčiv je vhodné rozlišit následující pojmy: •
Úhrada – cena, kterou zaplatí pojišťovna, stanovuje jí každý měsíc SÚKL.
•
Doplatek – částka, kterou platí pacient – rozdíl mezi cenou a úhradou.
•
Cena výrobce– je maximální cena, za kterou může výrobce, nebo dovozce, svůj léčivý přípravek u nás prodat lékárenským velkoobchodům – stanovuje jí každý měsíc SÚKL.
•
Obchodní přirážka – maximální přirážka, kterou si lékárna společně s velkoobchodem mohou přidat k ceně výrobce – určuje ji Ministerstvo zdravotnictví Cenovým věstníkem. [30]
Lék jako jedna z mála komodit je hrazen v každé zemi z veřejného zdravotního pojištění a konečného spotřebitele zajímá pouze výše doplatku na lék. Skutečnost, v jaké míře je nový lék na trhu předepisován, je ovlivněna tím, kolik si může dovolit systém veřejného pojištění z pohledu úhrady léku a doplácející pacient. O jeho ceně také rozhoduje to, jaký je význam přípravku pro farmakoterapii, jaká je cena ve srovnání s ostatními přípravky ve stejné ATC skupině, jaké ceny jsou v jiných zemích, kde je již registrován. Vliv na cenu léčiva má i marketingová a prodejní strategie farmaceutické firmy. Cena léčiva narůstá s každou obchodní transakcí, která je uskutečněna mezi výrobcem a konečnou spotřebou. I v zemi s liberálními hospodářskými pravidly podléhá léčivo určité formě cenové regulace. Účelem cenové regulace je udržení stabilních a racionálních cen. Nejčastěji se požívá mechanismus „maximálních cen“, které nesmějí být při prodeji překročeny. (METYŠ,BALOG, 2006, s.100)
3.10.1 Cenová regulace léčiv v České Republice V České Republice v roce 2007 se kompetence při cenové regulaci léčiv převedly na z Ministerstva financí na Ministerstvo zdravotnictví. Úvodem je potřeba zmínit, že cenové regulaci podléhají jen ty léčivé přípravky, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Hrazený léčivý přípravek je ten, který má stanovenou výši úhrady ze zdravotního pojištění a není podstatné, zda v konkrétním případě pacient úhradu čerpá či si ho zaplatí sám. Těchto léčivých přípravků je v ČR zhruba 9.000 různých položek. Reálně se jich však obchoduje jen asi 6.000. Mnohem větší skupinou jsou ale léčiva, která ze zdravotního pojištění hrazená nejsou a pacienti si je hradí sami. Registrovaných jich je v ČR celkem přes 50.000, reálně se však obchoduje jen zlomek. V praxi tedy je 29
obchodováno mnohem více léčiv, které mají úhradu ze zdravotního pojištění (cca 6.000) než těch, které úhradu nemají (cca 2.000). Léky, které ze zdravotního pojištění hrazeny nejsou, nepodléhají cenové regulaci. Výrobci je tedy mohou uvádět na trh za libovolnou cenu a distributoři a lékárny mohou uplatnit libovolnou obchodní přirážku – vše reguluje „neviditelná ruka trhu“.
3.10.2 Vymezení složek ceny Konečná cena v lékárně je souhrn několika složek. U české regulace cen léčiv je nutné rozlišovat: •
Cenu výrobce - cena, za kterou výrobce uvede léčivý přípravek na trh kdekoli v EU,
•
Obchodní přirážku - částka vyjadřovaná v % podílu z ceny výrobce, o kterou může být cena výrobce navýšena. Jedná se o společnou přirážku všech distributorů, přes které je léčivý přípravek distribuován, včetně posledního článku dodavatelského řetězce – lékárny. O tuto přirážku se musí všechny subjekty podělit.
•
Prodejní cenu - maloobchodní cena, za kterou se prodává léčivý přípravek v lékárně.
V České Republice se regulují obě části ceny, tedy cena výrobce i obchodní přirážka. Cena výrobce Tato složka konečné ceny je v České republice regulována jen někdy. V roce 2007 se Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že regulovat by se měly jen ty ceny, u kterých je to nezbytné. Proto byl vytvořen mechanismus, podle kterého se dodnes v naprosté většině případů rozhoduje, zda bude u nějakého léku (resp. léčivé látky) regulována cenu výrobce či nikoliv. Postupuje se podle následujícího pravidla: pokud v rámci jedné léčivé látky a cesty podání jsou nejméně 4 léčivé přípravky od nejméně 4 výrobců, pak se považuje „trh“ dané léčivé látky za dostatečně konkurenční a cenu výrobce se nereguluje. Uvedené pravidlo lze představit na příkladu: Léčivou látku kyselinu paracetamol obsahují mj. např. léčivé přípravky Acifein (firma Herbacos), Ataralgin (firma Glenmark), Coldrex (firma GlaxoSmithKline), 30
Daleron (firma Krka), Efferalgan (firma Bristol-Myers Squibb), Febrisan (firma Nycomed), Panadol (firma GlaxoSmithKline), Paralen (firma Zentiva), aj. Lze tedy říct, že trh s léčivou látkou paracetamol je dostatečně konkurenční, proto se cena výrobce léčiv obsahující tuto léčivou látku nereguluje a je na výrobci, aby uvedl přípravek na trh za libovolnou cenu, jelikož je regulován konkurencí. Současná situace je dnes taková, že při užití výše uvedeného pravidla došlo k deregulaci zhruba u poloviny počtu všech hrazených léčiv v ČR. Cena výrobce je tak regulována pouze u cca 4500 variant hrazených léčiv. Obchodní přirážka Celková obchodní přirážka je složená z obchodní přirážky distributorů a obchodní přirážky lékárny. Je tedy společná pro všechny subjekty v dodavatelské řetězci. Průměrně v celosvětovém měřítku putuje lék přes 3 distributory, od velkoskladu až po menší národní distributory až do lékárny. Celkem se jedná průměrně o 4 subjekty, kteří se dělí o společnou obchodní přirážku. Obchodní přirážka se na rozdíl od ceny výrobce reguluje u všech hrazených léčiv. Lékárna a distributor se při stanovení faktu, zda podléhá cenové regulaci, ohlíží jen na to, zda daný přípravek má stanovenu úhradu ze zdravotního pojištění. Pokud daný přípravek má stanovenou úhradu, pak regulaci ceny podléhá a distributor si může přidat přirážku jen tak velkou, aby se spolu s ostatními distributory a lékárnou vešel do své regulované ceny. Jak cena výrobce, tak i obchodní přirážka je v České republice regulována stanovením maximální ceny. Maximální cena je úředně stanovená výše, kterou nesmí subjekt překročit při prodeji výrobku další osobě. [32] Maximální cena se označuje zkratkou MFC. O MFC žádá navrhovatel, což může být firma vyrábějící léčivo v tuzemsku nebo léčivo dovážející. Ceny v zahraniční měně se přepočtou kurzem devizového trhu a určí se MFC v Kč. (METYŚ, BALOG, 2006, s.103)
3.11 Propagace léčivých přípravků 3.11.1 Regulace reklamy léčivých přípravků Reklama léčivých přípravků je regulována zákonem č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění některých dalších zákonů. 31
Reklamou se podle tohoto zákona rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky. [22] Reklamu léčivých přípravků zákon č. 40/1995 Sb. upravuje ve třech oblastech: •
obecná ustanovení platná pro jakoukoli reklamu léků,
•
ustanovení reklamy na humánní léčivé přípravky zaměřená na širokou veřejnost,
•
ustanovení reklamy na humánní léčivé přípravky zaměřené na odborníky.
Obecná ustanovení pro jakoukoli reklamu léků Za reklamu na humánní léčivé přípravky se považují také všechny informace, přesvědčování nebo pobídky určené k podpoře předepisování, dodávání, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků. Jedná se zejména o: •
návštěvy obchodních zástupců s humánními léčivými přípravky u osob oprávněných je předepisovat, dodávat nebo vydávat,
•
dodávání vzorků humánních léčivých přípravků,
•
podporu předepisování, výdeje a prodeje humánních léčivých přípravků pomocí daru, spotřebitelské soutěže a nabídkou nebo příslibem jakéhokoli prospěchu nebo finanční či věcné odměny,
•
sponzorování setkání konaných za účelem podpory předepisování, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků a navštěvovaných odborníky,
•
sponzorování vědeckých kongresů s účastí odborníků a úhrada nákladů na cestovné a ubytování souvisejících s jejich účastí. [22]
Předmětem reklamy může být pouze humánní léčivý přípravek registrovaný. Jakékoliv informace obsažené v reklamě na humánní léčivý přípravek musí odpovídat údajům uvedeným v souhrnu údajů tohoto přípravku.
32
Ustanovení reklamy na humánní léčivé přípravky zaměřená na širokou veřejnost Tento zákon (mimo jiné) říká, že reklama na humánní přípravky zaměřená na širokou veřejnost nesmí : •
vyvolávat dojem, že porada s lékařem, lékařský zákrok nebo léčba nejsou potřebné, zvláště nabídkou stanovení diagnózy nebo nabídkou léčby na dálku,
•
naznačovat, že účinky podávání humánního léčivého přípravku jsou zaručené, nejsou spojeny s nežádoucími účinky nebo jsou lepší či rovnocenné účinkům jiné léčby nebo jiného humánního léčivého přípravku,
•
naznačovat, že používáním humánního léčivého přípravku se zlepší zdraví toho, kdo jej užívá,
•
naznačovat, že nepoužitím humánního léčivého přípravku může být nepříznivě ovlivněn zdravotní stav osob, s výjimkou vakcinačních akcí schválených Ministerstvem zdravotnictví,
•
být zaměřena výhradně na osoby mladší 15 let, aj.
Dále tento zákon
vymezuje (mimo jiné) reklamu na humánní přípravky
zaměřenou na odborníky tak, že může být šířena pouze prostřednictvím komunikačních prostředků určených převážně pro tyto odborníky (například odborných neperiodických publikací, odborného periodického tisku, odborných audiovizuálních pořadů). Obchodní zástupce musí při každé návštěvě provedené za účelem reklamy humánního léčivého přípravku předat navštívenému odborníkovi souhrn údajů o každém humánním léčivém přípravku, který je předmětem reklamy, a informaci o způsobu hrazení těchto humánních léčivých přípravků. Obchodní zástupce je povinen bez zbytečného odkladu předávat příslušnému držiteli rozhodnutí o registraci informace o významných skutečnostech, o kterých se při výkonu své činnosti dozví, týkajících se použití léčivého přípravku, pro který provádí reklamu, a to zejména o všech nežádoucích účincích jemu ohlášených navštívenými osobami. [22] 3.11.2 Komunikační mix léčivých přípravků Propagace léčivých přípravků je značně omezená zákonem o regulaci reklamy. Pro podporu prodej léčivé přípravky se často používá reklama v televizi, podpora prodeje, direkt marketing, a v neposlední řadě se využívá internetu.
33
Reklama Reklama je schopna ovlivnit vysoký počet geograficky rozptýlených zákazníků s nízkými náklady na kontakt, dále umožňuje prodávajícímu podle potřeby opakovat jeho sdělení. Televizní reklama je velmi často používaný typ reklamy, jelikož zasáhne velké množství lidí. (KOTLER,ARMSTRONG, 2004, s. 637) Televizní reklama na volně prodejné léčivo bývá příčinou zvýšené poptávky po něm v lékárně hned druhý den. Pacienti vyžadují propagovaný preparát okamžitě, bez další konzultace s odborníkem. (METYŠ,BALOG,2006,s.179) Vzhledem k veřejné povaze reklamy mají zákazníci tendenci zabývat se více produkty podporovanými reklamou. Reklama je velmi nákladná, ale dovoluje firmě
popularizaci
produktů uměleckou vizualizací, tiskem, zvuky a barvami.
(KOTLER,ARMSTRONG, 2004, s. 637) Mediální reklama umí nejlépe budovat značku. Přidává k mnohdy nudnému produktu ty atributy, které z něj dělají žádanou značku. Obzvlášť pokud jde o nabití značky emotivním nábojem, je mediální reklama nenahraditelná. Platí to i v případě léků na předpis od lékaře. Značka pomocí reklamy navozuje s příjemcemlékařem vztah, který jde daleko nad rámec racionálních informací. Podobný vztah ke značce dokáže navodit málokterý reprezentant. (METYŠ, BALOG, 2006, s 136) Podpora prodeje Firmy využívají nástroje podpory prodeje proto, aby dosáhly silnější a rychlejší reakce. Podpora prodeje může být použita ke zvýraznění nabídky výrobku, nebo ke zvýšení klesajícího prodeje. Všechny nástroje podpory prodeje splňují následující požadavky: •
používá přímý stimul nebo výhodu,
•
stimul musí působit velmi intenzivně na rozhodování a chování příjemce,
•
působí téměř okamžitě po vyhlášení.
Pokud je podpora prodeje využívána příliš často, má i své negativní rysy, související především s pohybem cen, které mohou způsobit: •
možné poškození image firmy (časté slevy vyvolávají dojem nízké kvality),
•
spotřebitelé budou čekat s nákupem až klesne cena (příliš časté poskytování kupónů a rabatů),
•
možnost odrazení spotřebitele od výrobku tím, že si ho bude kupovat kvůli výhodným nabídkám. (KINCL, 2004, s. 73) 34
U léčivých přípravků je použití některých spotřebitelských typů podpory prodeje ze zákona o regulaci reklamy vyloučené. Jde zejména o ty, které by „nepodporovaly racionální používání“ léčivého přípravku. V České Republice se možná právě z obav o legálnost různých typů podpory prodeje pro volně prodejné léčivé přípravky spotřebitelské akce příliš často nepoužívají. Nejběžnější bývá podpora prodeje na založená na principu přidané hodnoty, zejména se jedná o dárková balení před Vánocemi. Mnohem častější jsou obchodní akce pro lékárny. V rámci obchodních nabídek jde o časově omezené slevy nebo nabídky 10+1 apod. Spotřebitelům se tyto slevy nesdělují, takže podpora prodeje tohoto typu image značky příliš neškodí. (METYŠ, BALOG, 2006, s 145) Direct marketing Všechny formy přímého marketingu (např. telefonický marketing) mají společné čtyři charakteristiky: • neveřejný, • bezprostřední, • přizpůsobený, • sdělení je adresování konkrétní osobě. (KOTLER,ARMSTRONG, 2004, s. 639) V oblasti léčivých přípravků se z velkého počtu forem přímého marketingu používá forma osobního prodeje, což je nejpřesvědčivější nástroj komunikace, na druhé straně je i nejdražší. Obchodní zástupce (reprezentant) farmaceutické firmy léčivý přípravek lékaři dopraví, předvede, vysvětlí mu veškeré informace a detaily a upozorní ho na přednosti léčivého přípravku. (BÁRTA, 2009, s. 194) Obchodní zástupce musí dodržovat zákon o regulaci reklamy, která přímo stanovuje pravidla, kterými se obchodní zástupci musí řídit. Direct mail je nejběžnějším nástrojem direct marketingu a je významný zejména v oslovení lékařů. Mnoho lékařských specializací zahrnuje v České Republice pouze několik set, maximálně několik tisíc lékařů. Pracovat s takovým počtem kontaktů je jednoduché. (METYŠ, BALOG, 2006, s 149) Internet jako prostředek reklamy Internet má v marketingu široké využití. Plní úlohu nové globální infrastruktury. Může sloužit jako účinná prezentace firmy a jejích výrobků. Pro zvýšení povědomí 35
o firmě umožňuje interaktivní působení internetu realizovat nejrůznější marketingové kampaně, včetně budování značky. Dále může sloužit jako informační zdroj pro vyhledávání nových výrobků, případně substitutů, informací o trhu a odvětví. (BLAŽKOVÁ, 2005, s.37) Reklamy na internetu budují značku bez ohledu na to, jestli na ně návštěvník klikne nebo ne, pouhé umístění je analogií s reklamou v tisku nebo televizi. Možnost kliknutí na reklamu a okamžitý přístup k podrobnějším informacím o značce, o místech prodeje, popřípadě přímý nákup přestavují pro mediální reklamu na internetu bonus navíc, který nemohou nabídnout ani tisk ani televize. Velkou výhodou reklamy na internetu je možnost zacílení na zákazníky nebo spotřebitele. Jakékoliv médium na internetu umožňuje umístění reklamy do jednotlivých sekcí. Například při vložení reklamy na léčivý přípravek do sekce Zdraví (např. na serveru idnes.cz) je možné platit pouze za návštěvníky této sekce a tito návštěvníci se pochopitelně budou o reklamu na léčivý přípravek zajímat mnohem více než návštěvníci sekce Sport. Nejlepší možnost cílení na zákazníky spočívá v možnosti zakoupení klíčových slov na portálech a vyhledávačích, které většina návštěvníků internetu používá pro nalezení specifických informací. V rámci nalezení odkazů se návštěvníkovi zobrazí i reklama, případně se jako první mezi nalezenými výpisy objeví odkaz, který si zadala společnost a bývá obvykle označen termínem „reklamní odkaz“ či „sponzorovaný odkaz“. Takové přesné cílení je obzvláště důležité pro komunikaci značek léčivých přípravků. (METYŠ, BALOG, 2006, s.161)
36
4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Společnost PHARMOS, a.s. 4.1.1 Historie společnosti Akciová společnost Pharmos a.s. zabývající se zejména velkodistribucí léčiv byla založena v dubnu 1991 se základním kapitálem 40 mil. Kč. Bylo emitováno 13 kusů akcií v nominální hodnotě 50 000 Kč a 7 870 kusů akcií v nominální hodnotě 5 000 Kč. V roce 1992 byla založena společnostmi PHARMOS, a.s. s jejím německým partnerem Stumpf AG dceřiná společnost Pharmos CS, a.s. V roce 1993 vstoupil kapitálově Stumpf AG i do společnosti Pharmos, a.s. V roce 1995 založili původní akcionáři společnosti Pharmos, a.s. společnost Česká lékárnická, a.s., do které byly převedeny akcie společnosti Pharmos, a.s., takže se podstatně změnila struktura akcionářů společnosti Pharmos. V roce 2002 společnost Pharmos, a.s. navýšila základní kapitál společnosti ze stávajících 48 mil.Kč o 37,7 mil. Kč na 85,7 mil. Kč, přičemž toto navýšení bylo realizováno
jediným
upisovatelem
–
Českou
lékárnickou,
a.s.,
formou
nepeněžitého vkladu části podniku Česká lékárnická, a.s. . Vkládaná část podniku zahrnovala veškerá aktiva a pasiva vztahující se k distribuční činnosti společnosti Česká lékárnická, a.s.. Důvodem tohoto strategického kroku byla snaha získat majoritní podíl České lékárnické, a.s. ve společnosti Pharmos, a.s.. Podíl České lékárnické vzrostl z 49,2% na 71,7%, tím se koncentrovaly veškeré distribuční činnosti do jedné hlavní distribuční společnosti a vytvořila se tak dostatečně kapitálově silná a efektivně fungující společnost. V současnosti má Pharmos, a.s. dva rozhodující akcionáře, a to společnost Česká lékárnická, a.s., která vlastní 71,7% akcií společnosti Pharmos, a německého akcionáře Phoenix International Beteiligungs GmbH vlastnícího 28% akcií. Zbývající 0,3% akcií vlastní drobní čeští akcionáři – fyzické osoby. Společnost Pharmos, a.s. si za dobu svého působení vytvořila významné místo v oblasti velkodistributorů léčiv do veřejných a nemocničních lékáren. (výroční zpráva PHARMOS, a.s. za rok 2011)
37
4.1.2 Předmět činnosti Hlavním předmětem činnosti společnosti PHARMOS, a.s. je lékárenský velkoobchod. Jejím cílem je kvalitní a spolehlivá distribuce léčiv a dalšího lékárenského zdravotnického sortimentu do lékáren a zdravotnických zařízení. Kromě základního sortimentu dodává společnost PHARMOS, a.s. svým odběratelům také doplňkový sortiment představující především parafarmaka, kosmetické přípravky a doplňky stravy. PHARMOS, a.s., je s tržním podílem téměř 25 % a s obratem kolem 14 miliard korun druhým nejvýznamnějším farmaceutickým velkoobchodem v České republice. (výroční zpráva PHARMOS, a.s. 2011) V souvislosti s distribucí veškerého sortimentu
je Pharmos, a.s. výhradním
dodavatelem čtyř samostatných regionálních distribučních společností s ručením omezeným, ve kterých vlastní Česká lékárnická alespoň 50% majetkový podíl, zbývající majetkový podíl vlastní individuální lékárny v rámci daného regionu. Regionální lékárnické distributory tvoří: •
Pražská lékárnická s.r.o. – s podílem České lékárnické a.s. 50%,
•
Jihlavská lékárnická s.r.o. - s podílem České lékárnické a.s. 50%,
•
Plzeňská lékárnická s.r.o. - s podílem České lékárnické a.s. 59,4%,
•
PHARMACY-distribuce léčiv s.r.o. - s podílem České lékárnické a.s. 51%.
V současné době představují tyto regionální distribuce významný článek v rámci distribuční strategie České lékárnické, a.s. V Brně je provozován jeden ze skladů společnosti PHARMOS, a.s., ze kterého se distribuují léčivé přípravky do jednotlivých brněnských lékáren. Strukturu kapitálově propojených společností v rámci holdingu společnosti Česká lékárnická a.s. zobrazuje obrázek č. 4. Společnost provozuje v rámci svých vlastních skladů mnoho konsignačních skladů, z nichž je prováděna distribuce léčiv do jednotlivých distribučních společností, které jsou členy skupiny České lékárnické, a.s., a také do ostatních distribučních společností v rámci trhu České Republiky. Konsignační sklady jsou v Jihlavě, Ostravě, Brně, ve Pcherách.
38
Obr. č. 4: Uskupení společností v rámci holdingu Česká lékárnická, a.s. Česká lékárnická a.s
PHARMOS a.s. podíl České lékárnické 71,7%
Lekis s.r.o. podíl České lékárnické 19,7%
Lektrans Bohemia s.r.o. podíl České lékárnické 51%
Lektrans Bohemia s.r.o. podíl České lékárnické 51%
Jihlavská lékárnická s.r.o. podíl České lékárnické 50%
Plzeňská lékárnická s.r.o. podíl České lékárnické 59,4%
PHARMACY distribuce léčiv podíl České lékárnické 51%
GALMED a.s. podíl České lékárnické 100%
Lektrans s.r.o. podíl České lékárnické 51%
PHARMOS a.s. Slovensko podíl České lékárnické 50%
Sanovia a.s. podíl České lékárnické 100%
THERAPON 98, a.s. podíl České lékárnické 80%
THERAPON REAL s.r.o. podíl THERAPON 98 100%
Zdroj: Výroční zpráva Pharmos, a.s. za rok 2011 39
Pro některé dodavatele (výrobce) poskytuje společnost Pharmos, a.s. i novou formu služeb, a to kompletní servis spojený se skladováním, distribucí a obhospodařováním skladových zásob dodavatele (výrobce) dle jeho dispozic jménem dodavatele. Obr. č. 5: Geografické rozmístění jednotlivých skladů
Zdroj: [25]
4.1.3 Projekt „Moje lékárna“ Společnost Pharmos, a.s. a ostatní dceřiné distribuční společnosti holdingu3 Česká lékárnická, a.s. navrhly speciální marketingový projekt s názvem „Moje lékárna“. Cílem seskupení bylo a je rozšiřovat a zkvalitňovat služby společnosti PHARMOS, a.s. Projekt „Moje lékárna“ podporuje lékárny, které jsou členy sdružení Moje lékárna, v jejich marketingových aktivitách, poradenství a vzdělávání zákazníků lékárny. V praxi funguje tento projekt od jara 2008 a v současné době je do projektu zapojeno již téměř 355 lékáren.
3
Holding je podoba velkých podnikatelských seskupení a jeho podstatou je ovládání více společností jedním subjektem (mateřskou společností), který v těchto společnostech vlastní rozhodující podíl. (SYNEK, M., 2011, s.377)
40
Graf č.1: Vývoj počtu lékáren zapojených do projektu Moje lékárna
Zdroj: výroční zpráva PHARMOS ,a.s. 2011, zpracováno autorkou diplomové práce V lékárnách označených logem projektu lze nalézt odborné poradenství se speciálním zaměřením na geriatrické4 pacienty, včetně informačních letáků pojednávajících o problémech spojených se stářím. Obr.č. 6: Logo projektu „Moje lékárna“
Zdroj: www.mojelekarna.cz Cílem seskupení Moje lékárna je zkvalitnit nabídku léčiv, doplňků stravy a služeb za pomoci vzájemné spolupráce. Marketingová podpora spočívá v těchto oblastech: • nižší ceny léčivých přípravků, • vzdělávání zaměstnanců lékáren, • softwarová podpora, která zahrnuje také motivační program pro zaměstnance lékáren. Zaměstnancům lékáren
sdružení jsou pravidelně nabízena různá školení za
odborné garance České gerontologické a geriatrické společnosti. Hlavním smyslem této formy vzdělávání lékárníků je umět poradit skupině starších pacientů s nejvyšší frekvencí užívání hned několika druhů léčiv jak na předpis, tak i bez předpisu, z čehož vyplývají nemalé problémy na úrovni nežádoucích účinků, lékových interakcí. 4
Jedná se o seniora vykazujícího specifické zdravotní či zdravotně-sociální potřeby, který má souběžně několik chorob.
41
Lékárny ve sdružení „Moje lékárna“
zajišťují pro pacienta výhodnou
cenovou nabídku na vybrané přípravky a zveřejňují ji pomocí společného virtuálního e-shopu. Nejedná se o konkurenci zásilkovým e-shopů, ale jedná se o nabídku kvalitních přípravků za cenu cca 5 % nižší než je běžná cena v lékárně s možností objednání a následného osobního vyzvednutí zboží v pacientem zvolené lékárně zapojené do projektu, popř. jeho zaslání prostřednictvím vlastních e-shopů vybraných lékáren. Výhodou tohoto projektu je jistota, že objednaný přípravek bude v lékárně k dispozici, a také možnost konzultace s farmaceutickým odborníkem o správnosti volby výběru přípravku a případné nahrazení vhodnějšího přípravku. [33] Lékárenský software pro členy projektu „Moje lékárna“ zajišťuje společnost Lekis s.r.o, která je členem holdingu Česká lékárnická a.s.. Lékárenský software Lekis používá více než polovina členských lékáren. Jednou z hlavních výhod je funkce „pozitivního listu“, která lékárnám umožňuje aktivně a pohodlně pracovat s produkty, na jejichž preferenci má lékárna ekonomický zájem. Prodejem zvýhodněných produktů získává lékárna konkurenční výhodu oproti ostatním lékárnám. Do projektu zapojeným lékárnám je zasílán do lékárenského softwaru od společnosti Lekis „pozitivní list“ obsahující seznam akčních přípravků Moje lékárna (tj. přípravků se zpětnou bonifikací od sdružení Moje lékárna) a přípravků určených k záměně. Oba typy přípravků jsou na skladě,
ve výdeji a v
objednávkách viditelně označeny písmenem A (akce - zeleně), resp. Z (záměna červeně). Lze tak pohodlně rozlišit, které produkty jsou v projektu zařazeny a které je možné zaměnit. Zákazníkovi je tak rychle nabídnuta alternativa, která je většinou levnější, neboť do programu jsou zařazeny ty firmy, které dokáží poskytnout zajímavější podmínky.
42
Obr. č. 7: Ukázka skladové karty
Zdroj: [31] V případě objednávek je možné na skladových kartách označených jako akční přípravky automaticky nastavit preferovaného distributora akčních přípravků. Každá lékárna zapojená do projektu „Moje lékárna“ má ve smlouvě uvedeno, že musí upřednostňovat distributora PHARMOS, a.s.. Pro větší motivaci lékáren využívat služeb společnosti PHARMOS, a.s. byl navrhnut a zaveden motivační program pro lékárny v podobě připsání bonusových bodů za každé odebrané zboží. Automatické nastavení preferovaného distributora v objednávkách velmi usnadňuje práci zaměstnanců lékárny a umožňuje jim jednoduše splnit podmínky pro získání bonusů. Software Lekis pro Windows rovněž umožňuje využívat funkci odměn pro zaměstnance za výdej akčních přípravků. Výši odměny lze nastavit na skladových kartách označených jako akční přípravky buď hromadně, nebo individuálně, a to jednak formou procenta z marže, či přímo částkou v Kč. Každý zaměstnanec lékárny je tak motivován k prodeji těchto přípravků. Odměny se počítají jak z výdejů na volný prodej, tak i na recept a poukaz. Aktuálně přihlášený uživatel si kdykoliv může zobrazit výši své odměny za výdej za určité období. Pro vedoucího lékárny pak existuje sestava - přehled odměn za výdej za všechny uživatele ve zvoleném období. [31]
43
Obr. č. 8: Ukázka zobrazení odměn v projektu Moje lékárna
Zdroj: [31]
Společnost PHARMOS, a.s. podporuje a propaguje projekt Moje lékárna tím, že vozidla firmy Lektrans s.r.o., které jsou používány k přepravě léčivých přípravků do lékáren, jsou polepena velkým logem webové adresy Moje lékárna. Obr. č. 9: Vozidla s logem Moje lékárna
Zdroj: firemní fotoalbum firmy Lektrans s.r.o.
44
4.1.4 Preference zákazníků při výběru lékárny
Mezi vlivy působící na zákazníky při výběru lékárny patří: • místo, kde se lékárna nachází, • velikost lékárny, • slevové akce, které ve formě letáků lékárny zasílají potenciálním zákazníkům do schránek, • skutečnost pokud lékárna má léčivo na skladě nebo ho musí nejdříve objednat, • doba, kdy zákazník v lékárně léčivo případně objednává – při dopoledních objednávkách je léčivo k dostání již při odpoledním rozvozu, • cena léčivého přípravku, která se může být odlišná v různých lékárnách, • ochota zaměstnanců lékárny pomoci najít vhodný léčivý přípravek, • informace farmaceutů o používání léčivých přípravků, • různé bonifikace a slevy ve formě odečtení regulačního poplatku za recept, • nižší ceny léčivých přípravků a různé slevové akce pro často nakupující zákazníky, pro které bývá zřízena členská karta např. pro načítání bodů, • příjemné vystupování zaměstnanců lékárny.
4.1.5 Dodavatelský řetězec Dodavatelský řetězec tvoří výrobci/dovozci léčivých přípravků, velkodistributoři, menší regionální distributoři a jednotlivé lékárny. Obrázek č. zobrazuje schéma distribučního řetězce.
45
Obr. č. 10: Schéma distribučního řetězce
VÝROBCI LÉČIV
DOVOZCI LÉČIV
VELKODISTRIBUTOR – PHARMOS, A.S.
JEDNOTLIVÉ SKLADY LÉČIV
Ostrava
Prostějov
Brno
Jihlava
Praha
Hradec Králové
Plzeň
Jednotlivé lékárny v Brně
Zdroj: zpracováno autorkou diplomové práce
4.2 Ceny léčivých přípravků V České Republice léčivé přípravky podléhají cenové regulaci Ministerstva zdravotnictví stanovením maximální ceny výrobce a maximální obchodní přirážky. 46
4.2.1 Maximální cena výrobce Maximální cena výrobce nebo dovozce je nejvyšší možná cena, za kterou může výrobce (farmaceutická firma) uvést svůj léčivý přípravek na český trh, tedy prodat prvními distributorovi v dodavatelském řetězci. Maximální cena výrobce se stanoví podle předpisu, který vymezuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění. Maximální ceny se schvalují ve správním řízení Ministerstva zdravotnictví. [32] Metodika stanovení maximální ceny posuzovaného léčivého přípravku Pracovníci sekce cenové a úhradové regulace SÚKL se při stanovování maximální ceny přípravků řídí třemi pravidly: 1.) § 39a odst. (2) písm. a) Cena je stanovena jako průměr výrobních cen nejméně ze tří zemí referenčního koše5
pro
přípravek
shodný
s posuzovaným
přípravkem
s ohledem
na
výrobce/držitele registračního rozhodnutí, léčivou látku, sílu a velikost balení ± 10% jednotky lékové formy. Pokud nelze toto pravidlo aplikovat, pak se použije druhé pravidlo. 2.) § 39a odst. (2) písm. b) Cena je stanovena jako průměr tří nejnižších výrobních cen v zemích EU (včetně zemí referenčního koše, mimo Českou republiku) pro přípravek shodný s posuzovaným
přípravkem
s ohledem
na
výrobce/držitele
registračního
rozhodnutí, léčivou látku, sílu a velikost balení ± 10% jednotky lékové formy. Pokud nelze aplikovat ani druhé pravidlo, použije se třetí pravidlo. 3.) § 39a odst. (2) písm. c) Stanovení maximální ceny výrobce se provádí na základě ceny výrobce nejbližšího terapeuticky porovnatelného přípravku dostupného v České republice nebo Evropské unii. Pracovník zjišťuje ceny nejbližšího terapeuticky porovnatelného
5
Země "referenčního koše" - Estonsko, Francie, Itálie, Litva, Maďarsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko – vyhláška 92/2008 Sb.
47
přípravku nejprve v ČR a pokud v ČR není nalezen, tak dále i v ostatních zemích EU. Za nejbližší terapeuticky porovnatelný přípravek je považován: •
přípravek obsahující stejnou léčivou látku ve stejné síle a velikosti balení ± 10% jednotky lékové formy. Pokud nelze, pak
•
přípravek obsahující stejnou léčivou látku ve stejné síle a odlišné velikosti balení. Maximální cena výrobce se stanoví podle nejbližší velikosti balení (např. maximální cena výrobce
pro přípravek á 28 tbl je stanovena
z přípravku á 30 tbl, ne 15 tbl). Pokud lze pro stanovení maximální ceny výrobce vybrat ze dvou přípravků se stejnou odchylkou ve velikosti balení, maximální cena výrobce se stanoví na základě menší velikosti balení. Cena se přepočte (aritmeticky) na odpovídající velikost balení. Pokud nelze, pak •
přípravek obsahující stejnou léčivou látkou v odlišné síle a stejné/odlišné velikosti balení. Maximální cena výrobce se stanoví podle přípravku s nejbližší silou. Pokud lze pro stanovení maximální ceny výrobce vybrat ze dvou přípravků se stejnou odchylkou v síle, maximální cena výrobce se stanoví na základě nižší síly (např. pro přípravek o síle 1mg se stanoví z maximální ceny výrobce léčivého přípravku o síle 0,5mg, ne 1,5mg). Cena se přepočte (aritmeticky) na odpovídající sílu a velikost balení. Pokud nelze, pak
•
přípravek obsahující stejnou léčivou látku v odlišné lékové formě, pokud je určen k terapii téhož onemocnění. Případný přepočet se provede přes terapeutický ekvivalent. Pokud nelze, pak
•
přípravek obsahující odlišnou léčivou látku. Případný přepočet se provede přes terapeutický ekvivalent. Ústav nejprve hledá přípravek v zásadě terapeuticky zaměnitelný a pokud takový není, hledá přípravek, který je indikován k léčbě shodného onemocnění.
Při
výběru
nejbližšího
terapeuticky
porovnatelného
přípravku
je
vždy
upřednostněn přípravek nalezený v ČR před přípravky nalezenými v zemích EU. Pokud nalezený nejbližší terapeuticky porovnatelný přípravek nepodléhá regulaci maximální ceny výrobce, pracovník použije nejnižší ohlášenou cenu původce. Pokud lze považovat více přípravků za terapeuticky porovnatelné a některé podléhají regulaci maximální ceny výrobce, pracovník přednostně vybere tyto přípravky. Pokud je nalezen více než jeden přípravek odpovídající kritériím, pak je vždy vybrán ten s nejnižší cenou výrobce. [46] 48
4.2.2 Průběh správního řízení stanovení maximální ceny Správní řízení představuje úkony začínající žádostí držitele rozhodnutí o registraci o stanoven maximální ceny. Žádost prochází validačním posouzením SÚKL. Pokud SÚKL rozhodne, že žádost má všechny náležitosti, zahájí se správní řízení, může trvat 75 dní. Pokud do této doby SÚKL nerozhodne, může se do seznamu cen léčiv přidat cena, kterou navrhnul žadatel ve své žádosti. Jakmile SÚKL rozhodne o maximální ceně, cena léčiva se změní na jím stanovenou cenu. Během správního řízení pracovníci SÚKL shromažďují důkazy o cenách ze zemí Evropské Unie. Cenu léčiv stanoví podle zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, § 39a odst. (2) písm.a), b), c). Shromažďování důkazů má na starosti spisová služba Aténa, kam se elektronicky vkládají všechny důkazy. Do spisu mohou nahlížet pouze účastníci řízení. Často nastává situace, kdy držitel rozhodnutí o registraci nesouhlasí se stanovenou maximální cenou. Důkazy o cenách pracovníci SÚKL hledají ve veřejných databázích, kde není vždy zcela jasná výše obchodní přirážky a držitel rozhodnutí o registraci může mít k dispozici lepší informace ohledně ceny léčivého přípravku. V takovém případě se držitel rozhodnutí o registraci může neustále odvolávat proti rozhodnutí SÚKL, je však povinen doložit důkazy. Tento proces může trvat více než dva roky. Podle zákona má však rozhodnutí SÚKL tzv. předběžnou vykonatelnost, což znamená, že léčivo je vedeno v seznamu, který používají lékárny, s cenou stanovenou Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Přestože že, držitelé rozhodnutí o registraci nesouhlasí se stanovenou maximální cenou jejich léčiva, léčivo se na českém trhu prodává za cenu stanovenou Státním ústavem pro kontrolu léčiv, dokud Ministerstvo zdravotnictví ČR nerozhodne s konečnou platností v odvolacím řízení o správném stanovení maximální ceny. Tento proces může trvat přes dva roky. Pokud se držiteli rozhodnutí o registraci ani po odvolacím řízením nevyplatí stanovená maximální cena, tak má možnost zažádat o navýšení maximální ceny ve veřejném zájmu. Maximální cenu výrobce lze na žádost účastníka správního řízení zvýšit ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 3 zákona se souhlasem všech zdravotních pojišťoven uděleným nejpozději ve lhůtě k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí. V případě léčivých přípravků, které jsou na českém trhu ojedinělé a držitel rozhodnutí o registraci je jediný výrobce/dovozce v České Republice, zdravotní pojišťovny většinou dávají souhlas držitelům rozhodnutí o registraci. U některých léčivých přípravků se stává, že ceny jsou již 49
relativně nízké, takže držitelé rozhodnutí o registraci žádost raději vezmou zpět a požádají o zrušení úhrady. Takto regulovaná maximální cena se vztahuje pouze na léčivé přípravky s úhradou zdravotních pojišťoven.
4.2.3 Maximální obchodní přirážka Obchodní přirážka je rovněž regulována stanovením maximální ceny. Jedná se o maximální obchodní přirážku. Vzhledem k tomu, že obchodní přirážka je společná všem distributorům a lékárně, jedná se o stanovení maximální výše, o kterou mohou všechny subjekty cenu výrobce navýšit. Tato skutečnost vyžaduje od těchto subjektů více spolupráce a nutnou dávku předvídavosti, protože předcházející distributoři v řetězci při prodeji následujícím distributorům musí stanovit takovou přirážku, aby ještě něco do maximální obchodní přirážky ostatním distributorům zbylo. V praxi přitom platí, že největší část obchodní přirážky realizují lékárny, tedy poslední subjekty v řetězci. Je důležité však zmínit, že obchodní přirážka je jediným příjmem lékárny u hrazených hromadně vyráběných léčivých přípravků. Lékárny od zdravotní pojišťovny nad rámec přirážky nedostávají žádné další finanční prostředky. Od pacienta nad rámec obchodní přirážky lékárna dostává pouze regulační poplatek 30 Kč za výdej léku na základě receptu, na kterém je alespoň jeden přípravek hrazený ze zdravotního pojištění. Pokud je na receptu předepsán jen jeden lék, který zdravotní pojišťovna ani z části nehradí, regulační poplatek se za tento recept nevybírá. Na rozdíl od maximální ceny výrobce se maximální obchodní přirážka nestanovuje ve správním řízení, ale je stanovena přímo v cenovém předpise vydávaném ministerstvem zdravotnictví ve Věstníku MZ. V České republice se maximální obchodní přirážka přímo odvíjí od ceny výrobce a má degresivní růst. Znamená to, že čím vyšší je cena výrobce, tím procentuálně nižší je obchodní přirážka, kterou mohou distributoři a lékárna uplatnit. Cena léčivého přípravku je tvořena obchodní přirážkou, která je dána v procentech a mimo to je ještě v absolutní částce. [32] Výši maximální obchodní přirážky zobrazuje tabulka č.1. Ve 2.čtvrtletí roku 2012 z celkového počtu distribuovaných balení léčiv 71,19% spadalo do 1.cenového pásma. Celkem bylo distribuováno 71,51 mil. balení léčiv
50
v hodnotě 15,292 mld. Kč, přičemž 54,144 mil. balení léčiv bylo zařazených do 1. cenového pásma. Do 8. pásma spadají finančně náročné léčivé přípravky s cenou výrobce větší než 10.000 Kč, např. ze skupiny cytostatik či imunomodulačních látek. Z celkového počtu 71,51 mil. distribuovaných balení spadá do tohoto pásma 0,156 mil. distribuovaných balení. Ve 2. čtvrtletí roku 2012 se tato skupina se podílela 0,2% na celkovém počtu distribuovaných balení léčivých přípravků. [44] Tab.č. 1 Výše maximální obchodní přirážky
Základ v Kč
Sazba v
Pásmo od
do
%
Absolutní přirážka v Kč
1
0
150
37%
0
2
150,01
300
33%
6
3
300,01
500
24%
33
4
500,01
1 000,00
20%
53
5
1 000,01
2 500,00
17%
83
6
2 500,01
5 000,00
14%
158
7
5 000,01
10 000,00
6%
558
8
10 000,01
9 999 999,00
4%
758
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví, zpracováno autorkou diplomové práce Tabulka č. 1 se používá ke stanovení výše obchodní přirážky pro distributory a lékárny. Graficky ji přibližuje graf č. 2.
51
Graf č. 2. Graficky znázorněná tabulka k určení výše obchodní přirážky
Zdroj: zpracováno autorkou diplomové práce
52
4.2.4 Konečná cena léčivého přípravku Schéma složení konečné ceny léčivého přípravku je následující: Obr. č. 11: Složení prodejní ceny léčivého přípravku
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví, zpracováno autorkou diplomové práce Zde jsou uvedeny dva příklady tvorby ceny: Příklad č.1 Pokud cena výrobce léku je 100 Kč, obchodní přirážka činí 37 Kč. Konečná cena: Cena výrobce (100 Kč) + obchodní přirážka (37 Kč) + DPH 14 % (19,18 Kč) = 156,18 Kč Příklad 2 Pokud cena výrobce léku je 1.500 Kč, obchodní přirážka je 17 % + 83 Kč, tj. 338 Kč. Konečná cena: Cena výrobce (1.500 Kč) + obchodní přirážka (338 Kč) + DPH 14 % (257,32 Kč) = 2095,32 Kč [31]
4.2.5 Hlášení ceny prvního výrobce Cenou výrobce se rozumí cena, za kterou je přípravek dodáván výrobcem první osobě oprávněné ho distribuovat nebo vydávat. Jedná se o cenu bez obchodní přirážky a daně z přidané hodnoty. Od roku 2008 platí podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 92/2008 Sb., o stanovení seznamu zemí referenčního koše, způsobu hodnocení výše, podmínek a formy úhrady léčivých přípravků, oznamovací povinnost pro držitele rozhodnutí o
53
registraci, tuzemské výrobce a dovozce neregistrovaných léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely. Oznamovací povinnost se týká subjektů, pro jejichž přípravky byla stanovena úhrada ze zdravotního pojištění, od 1.6.2008 nepodléhají cenové regulaci maximální cenou výrobce, a jsou regulovány pouze obchodní přirážkou. Ministerstvo zdravotnictví ve svém Cenovém rozhodnutí 1/08-FAR ze dne 12. května 2008 stanovilo seznam ATC skupin léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské použití nepodléhajících cenové regulaci. Uvedené předpisy stanovují povinnost poskytnout Ústavu do 20. dne kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, v kterém bude přípravek uváděn na trh, údaje o změnách nejvyšší ceny přípravku, za kterou přípravek bude uváděn na český trh v nejbližším následujícím kalendářním měsíci, jestliže cena přípravku nebude regulována maximální cenou. Oznámení musí být adresována a doručena Ústavu do 20. března, 20. června, 20. září a 20.prosince vždy na následující měsíc. Dle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, hrozí subjektu, který nesplní tuto povinnost, pokuta do výše 1.000.000,-Kč. Ceny původce slouží pro potřebu odborné veřejnosti. Jsou uvedeny Seznamu cen původce. Pro potřebu pacientů je z ohlášených cen původce Ústavem pro kontrolu léčiv vypočítána orientační cena pro konečného spotřebitele (prodejní cena lékárny). Tento údaj je zveřejňován v Seznamu přípravků hrazených ze zdravotního pojištění. [43]
4.2.6 Novela zákona o dani z přidané hodnoty Velké dopady na ceny léčiv měla novela zákona č. 370/2011 Sb. o dani z přidané hodnoty, kterou se zvýšila DPH u léčiv z 10% na 14%. Léky se v důsledku této změny zvýšily v řádech desítek korun. Na druhou stranu od 1. 1. 2012 došlo ke změně v platbě regulačních poplatků. Neplatí se již za každou položku na receptu, ale pouze za recept jako celek. Níže jsou uvedeny dva příklady ceny léčiva před a po novele zákona o dani z přidané hodnoty při dvou položkách na receptu při ceně výrobce 50 Kč a 350 Kč. Vedoucí pracovník konkrétní lékárny mi poskytl informace k přibližným výším úhrad zdravotních pojišťoven. Úhrada zdravotní pojišťovny je u první položky 30 Kč, u druhé položky je 150 Kč.
54
Před novelou zákona do 31.12.2011: Za každou položku na receptu 30 Kč → 2 položky = 60 Kč První léčivo → Cena výrobce (50 Kč) + obchodní přirážka 37% z 50 Kč = 18,5 + DPH 10 % (6,85 Kč) = 75,35 Kč, po odečtení úhrady zdravotní pojišťovny (30 Kč) cena léčiva pro pacienta 45,35 Kč Druhé léčivo → Cena výrobce (350 Kč) + obchodní přirážka 24% z 350 Kč = 84 Kč + DPH 10 % (43,4 Kč) + absolutní přirážka 33 Kč = 510,4 Kč po odečtení úhrady zdravotní pojišťovny ( 150 Kč) cena léčiva pro pacienta 360,4 Kč Celkem pacient za tyto dvě položky na receptu zaplatil 465,75 Kč Po novele zákona od 1.1. 2012: Regulační poplatek za recept → 30 Kč První léčivo → Cena výrobce (50 Kč) + obchodní přirážka 37% z 50 Kč = 18,5 + DPH 14 % (9,59) = 78,09 Kč, po odečtení úhrady zdravotní pojišťovny (30 Kč) cena léčiva pro pacienta 48,09 Kč Druhé léčivo → Cena výrobce (350 Kč) + obchodní přirážka 24% z 350 Kč = 84 Kč + DPH 14 % (60,76 Kč) + absolutní přirážka 33 Kč = 527,76 Kč po odečtení úhrady zdravotní pojišťovny ( 150 Kč) cena léčiva pro pacienta 377,76 Kč Celkem pacient za tyto dvě položky na receptu zaplatil 455,85 Kč Tyto příklady jsou ukázkou toho, že i při zvýšení DPH z 10% na 14% za konkrétní recept pacient zaplatí méně, což bylo způsobeno změnou regulační poplatků za položku za jednotný regulační poplatek za recept. Nicméně se však tato skutečnost v mnohých případech neprokazuje, jelikož záleží na druzích léčivých přípravků a jejich úhradách zdravotními pojišťovnami, které se neustále každý měsíc mění. Změna regulačních poplatků za položku na receptu za změnu jednotného regulačního poplatku za recept však v celkovém rozsahu nemůže pokrýt navýšení cen způsobené zvýšením DPH z 10% na 14%. Ministerstvo zdravotnictví v blízké budoucnosti plánuje revizi maximálních cen a očekává, že téměř u třetiny regulovaných léčiv dojde ke snížení maximálních cen cca o 10%. Toto opatření by mohlo mnohem více kompenzovat změny související s navýšením DPH. [32]
4.2.7 Vnímání cen léků spotřebiteli (pacienty) Koncové ceny léčivých přípravků v lékárnách mnohdy liší, což je způsobeno systémem maximálních cen výrobce a maximálních obchodních přirážek. Pokud 55
distributoři nebo lékárny neuplatní celou maximální obchodní přirážku, může spotřebitel ušetřit značnou částku. Pacienti to však vnímají jako tlak, aby obcházeli vícero lékáren a hledali, kde jsou potřebné léky nejlevnější. Proto pacienti žádají, aby všechny léky stály ve všech lékárnách stejně. Různé ceny v lékárnách je ale spíše pozitivum pro pacienty. Ministerstvo zdravotnictví určuje pouze strop, který lékárny nesmí překročit. Poskytuje to však lékárně určitou možnost, na úkor své marže nebo pokud v rámci množstevní slevy získá léčivo levněji od distributora, nabídnout pacientovi léčivý přípravek za nižší cenu (doplatek). Pokud by maximální ceny byly pevnými cenami, léky by stály ve všech lékárnách stejně, ale lékárna by nemohla pacientovi poskytnout slevu. [32]
4.2.8 Regulační poplatek za recept 30 Kč Regulační poplatek 30 Kč za recept byl zaveden jako nástroj racionalizace spotřeby léčiv (aplikován v okamžiku výdeje v lékárně). Jeho smyslem je symbolicky upozornit pacienta na to, že vydávaný léčivý přípravek hrazený zdravotní pojišťovnou (bez doplatku) není věc, která nic nestojí, i když je pro pacienta „zdarma“. Zavedení poplatku doprovázel ještě tzv. odpočet (cenový předpis MZ), který v případě plné úhrady snižoval cenu, a tím vlastně kompenzoval 30 Kč platbu. Poplatek za recept je příjmem lékárny. Nicméně v případě léků s doplatkem je doplatek snižován o zaplacený poplatek a lékárna vlastně nic navíc nedostane.
4.2.9 Obchodní přirážka společnosti PHARMOS, a.s. Obchodní přirážku si mezi sebe rozdělují všechny články v distribučním řetězci, přičemž největší podíl obchodní přirážky má lékárna. Společnost PHARMOS, a.s. uplatňuje průměrnou obchodní přirážku v řádu jednotek procent. Jelikož se však tržby společnosti pohybují v miliardách Kč, obchodní přirážka zajišťuje společnosti
PHARMOS,
a.s.
dostatečné
tržby
k tvorbě
uspokojivého
hospodářského výsledku. Vývoj obchodní přirážky v posledních 5-ti letech zobrazuje graf č.3 :
56
Graf č. 3: Obchodní přirážka společnosti PHARMOS, a.s. v letech 2007-2011
Zdroj: výroční zpráva PHARMOS, a.s. 2011, zpracováno autorkou diplomové práce Z grafu je patrné, že nejvyšší hodnoty ve sledovaném období obchodní přirážka dosahovala v roce 2007. Poté v roce 2008 následoval propad hodnoty téměř o 0,5%. Tento prudký pokles byl způsoben hospodářskou krizí, která začala právě v roce 2008. Od roku 2009 lze sledovat rostoucí trend obchodní přirážky, přičemž v roce 2010 a 2011 se lišila pouze o 0,01%. Obchodní přirážka je mezi distributorem a lékárnou sdílena (v Evropě se tento model neuplatňuje). V procentním vyjádření čerpá obvykle více lékárna než distributor, což je pochopitelné vzhledem k tomu, že velkodistributoři operují s řádově daleko vyššími počty balení než následně prodá jedna lékárna. V objemu tedy záleží na obratu lékárny. Lékárna má také s výdejem jednoho balení daleko vyšší náklady než distributor.
57
Vertikální analýzu tržeb společnosti PHARMOS, a.s. v letech 2007 – 2011 uvádí tabulka č. 2:
Tab. č. 2: Vertikální analýza tržeb společnosti PHARMOS, a.s. v letech 2007 – 2011 Tržby
Přírůstek tržeb
Roky
řetězový
Kumulativní součet tržeb řetězový
řetězový index %
bazický index %
2007 11 688 840
100
100
x
x
11 688 840
100
2008 12 018 677
102,82
102,82
329 837
102,82
23 707 517
202,82
2009 12 509 620
104,08
107
490 943
104,08
14 118 682
112,86
1 609 062
112,86
2011 14 215 412
100,69
96 730
100,69
tis. Kč
2010
121
122
tis. Kč
index %
tis. Kč
36 217 137
50 335 819
64 551 231
index %
306,9
419,76
520,45
Zdroj: výroční zpráva společnosti PHARMOS, a.s. za rok 2011, zpracováno autorkou diplomové práce
Za hodnocené období společnost PHARMOS, a.s. dosáhla celkových tržeb 64 551 231 tis. Kč, přičemž největší nárůst tržeb byl zaznamenán v roce 2010 v hodnotě 1 609 062 tis. Kč a v roce 2011 se nárůst tržeb snížil na 96 730 tis. Kč. Ve sledovaném období byly tržby zvýšeny o 22%, tj. o 2 526 572 tis. Kč. Přírůstky tržeb v letech 2008 – 2011 uvádí graf č. 4:
58
Graf č. 4: Přírůstky tržeb společnosti PHARMOS, a.s. ve letech 2008 – 2011
Zdroj: výroční zpráva PHARMOS, a.s., zpracováno autorkou diplomové práce Přírůstky tržeb společnosti PHARMOS, a.s.ve sledovaných letech vykazovaly rostoucí trend. Největší nárůst tržeb se uskutečnil v roce 2010, téměř o 1,6 miliardy Kč.
4.3 Kontroly správné distribuční praxe Státní ústav pro kontrolu léčiv každý rok provádí kontroly dodržování zásad správné distribuční praxe. V roce 2011 se počet distributorů v ČR zvýšil o 75 subjektů na celkem 382 držitelů povolení k distribuci léčivých přípravků. Tabulka č. 3 uvádí počet a typ kontrol, které Státní ústav pro kontrolu léčiv uskutečnil v roce 2011.
59
Tab. č. 3: Kontroly distributorů léčiv
počet absolutní
Relativní %
317
100
úvodní
94
29,66
následné
154
48,59
cílené
38
11,98
změna
31
9,77
Druh kontroly
z toho
Zdroj: SÚKL, zpracováno autorkou diplomové práce Bylo provedeno celkem 317 kontrol distributorů, což v porovnání s rokem 2010 představuje nárůst o 19 %, který je patrný zejména u kontrol provedených na základě přijatých podnětů. Ze všech uskutečněných kontrol téměř polovinu tvořily kontroly následné. Druhým nejčetnější typem kontrol byly kontroly úvodní. Tabulka č. 4 popisuje, jak SÚKL hodnotil provedené kontroly. Tab.č. 4: Hodnocení provedených kontrol v roce 2011 Ukazatel
Hodnocení kontrol Σ
Stupeň
1
2
3
Počet
274
30
13
317
86
10
4
100
Relativní počet %
Zdroj: SÚKL, dopočty zpracovány autorkou diplomové práce Z celkového počtu 317 provedených kontrol u distributorů bylo 274 kontrol hodnoceno stupněm 1, což je velice dobrý výsledek. U 30 distributorů byla 60
kontrola hodnocena stupněm 2 jako uspokojivý výsledek. Nejhorším stupněm 3 bylo hodnoceno 13 distributorů. U těchto distributorů je třeba se zaměřit na následnou kontrolu. Opatření, která provedl Státní ústav pro kontrolu léčiv uvádí tabulka č. 5: Tab. č. 5: Opatření u provedených kontrol v roce 2011 Opatření
Počet
Opatření pro porušení zákona
79
Návrh na udělení pokuty
8
Zdroj: SÚKL, zpracováno autorkou diplomové práce U 79 subjektů bylo zjištěno porušení zákona, přičemž z uvedených čísel v tabulce č. 4 je zřejmé, že zákon museli porušit i subjekty hodnocené stupněm 1. Na základě zjištěných skutečností bylo podáno celkem 8 návrhů na zahájení správního řízení o uložení pokuty. [45]
4.4 Přeprava léků v Brně 4.4.1 Lektrans s.r.o. Přeprava léků z jednotlivých skladů PHARMOS je zajišťována společností Lektrans, s.r.o., která je členem holdingu Česká lékárnická, a.s. Založena byla v dubnu roku 2007 se základním kapitálem 400 000 Kč, přičemž výše vkladu České lékárnické byla 204 000 Kč, čímž si zajistila 52% podíl. Podíl 48% tvoří individuální fyzické osoby. Společnost Lektrans, s.r.o. má pobočky Ostravě, Brně, Prostějově, Hradci Králové a Jihlavě. V Brně má společnost Lektrans, s.r.o. sídlo ve stejném areálu, kde se nachází sklad PHARMOS, a.s., což umožňuje rychlejší naložení vozidel a rychlejší dodání léčivých přípravků do lékáren. Organizační strukturu společnosti Lektrans,s.r.o. přibližuje obrázek č.12. Obrázek č. 12 znázorňuje, že společnost Česká lékárnická a.s. vlastní 51% podíl společnosti Lektrans s.r.o. Společnost Česká lékárnická a.s. vlastní 71% podíl společnosti PHARMOS a.s., jedná se zde o ovládanou a ovládající společnost.
61
Vyjednávací schopnosti ze strany individuálních společníků je zde značně omezena z důvodu vlastnění menšiny podílu společnosti Lektrans .s.r.o. Obr. č. 12: Organizační struktura společnosti Lektrans s.r.o.
Zdroj: výroční zpráva společnosti Lektrans, s.r.o. pro rok 2011, zpracováno autorkou diplomové práce
4.4.2 Vozový park Pobočka společnosti Lektrans, s.r.o. v Brně má k dispozici 22 automobilů, které využívá k přepravě léčivých přípravků do jednotlivých lékáren v rámci jihomoravského kraje. Z uvedených 22 vozidel používaných k přepravě léčiv firmou Lektrans s.r.o. je 21 vozů nákladních do 3,5 tuny a jeden osobní automobil, který je využíván k expresnímu dodání léčiv. Veškeré vozy obsahují naftové motory. K řízení všech vozidel postačuje řidičský průkaz skupiny B. Pro přepravu léčivých přípravků ve městě Brně je navrženo 23 tras zahrnujících brněnské lékárny, které využívají distribučních služeb společnosti PHARMOS, a.s. Vozový park Brno obsahuje následující značky a modely automobilů: • Ford TRANSIT Jumbo, • Ford TRANSIT T320, • Ford TRANSIT T280, • Ford TRANSIT T260, • Ford TRANSIT Connect, • Renault Clio . 62
Všechny automobily jsou vybaveny chladícím zařízením, aby mohly být převáženy i tepelně náročné přípravky.
4.4.3 Financování přepravy léčiv Od roku 2006 do roku 2009 financování přepravy léčiv společností PHARMOS, a.s.
fakturováno pevnou cenou za 1 ujetý km, bylo to 7,- Kč/km. Úhrada
vyfakturované částky byla poukazována zpětně za předchozí měsíc. Všechny ujeté kilometry všech vozidel byly sečteny a následně vyúčtovány k proplacení společnosti PHARMOS, a.s. Od roku 2009 byly nastaveny nové podmínky financování přepravy léčiv ze strany společnosti PHARMOS, a.s., které se používá dodnes. Základ nového financování je založen na paušálu, který byl stanoven na 2500,- Kč za jedno vozidlo na jeden den. Nezáleží na tom, jak moc je vozidlo vytíženo a zda vůbec v daný den vyjede. Paušální forma financování má v určitém čase vždycky pro jednu stranu výhodu a pro druhou stranu nevýhodu s ohledem na to, kolik původně ujetých kilometrů se fakturovalo. Pokud by auto ujelo denně 357 km, bylo by to stejné jako paušální částka 2500,- Kč za 1 den. Pokud auto ujede denně méně než 357 km, je nevýhodné pro společnost PHARMOS, .a.s. Pokud auto ujede denně více než 357 km, je to pro společnost PHARMOS, a.s. výhodné. V současné době je stále platná paušální částka 2500,- Kč za vozidlo na 1 den, ale cena nafty se zvýšila. Graf č. 5: Vývoj cen nafty za období 2008 – 2012
Zdroj: [28]
63
Individuální společníci, kteří vlastní 49% podíl společnosti Lektrans s.r.o. si problém rostoucí ceny nafty uvědomovali v uplynulých letech a snažili se jednat o navýšení paušální částky ve smlouvě o financování přepravy, avšak ze strany společnosti PHARMOS, a.s. se setkali s negativním stanoviskem. V roce 2012 se cena nafty opět zvyšovala. Jedním ze způsobů, jak jinou cestou snížit náklady na pořízení pohonných hmot, bylo zřízení vlastní podnikové čerpací stanice. Obr.č. 13: Podniková čerpací stanice společnosti Lektrans, s.r.o.
Zdroj: vlastní fotografie autorky diplomové práce Výhody zřízení vlastní podnikové čerpací stanice jsou : •
cena nafty bez marže obchodníka je nižší průměrně o 4 Kč na 1 litr,
•
důsledná kontrola nad příjmy a výdeji nafty,
•
zamezení neautorizovaného výdeje nafty,
•
statistické údaje pro posouzení provozu vozidel,
•
možnost exportu pořízených dat do účetního programu,
•
rozšíření okruhu podnikání na prodej nafty jiným subjektům,
•
možnost bezobslužného i obslužného provozu,
•
prodej pro vlastní potřebu, na fakturu nebo v hotovosti.
4.4.4 Zásobování lékáren ve městě Brně Zásobování smluvních lékáren v Brně společností Pharmos, a.s. uskutečňuje v rámci 23 tras. Řidiči společnosti Lektrans s.r.o. jezdí po těchto trasách každý den a zásobují lékárny v rámci trasy podle jednotlivých objednávek brněnských lékáren. Každá z tras obsahuje průměrně 15 lékáren, z nichž denně objednává v průměru 64
10 lékáren. Naložení léčivých přípravků do jednotlivých vozidel trvá 30 minut. Zásobování lékáren ve stanovené trase je možno odhadnout na 2 až 3,5 hodiny, podle dopravní situace. Každý den se uskutečňuje dopolední a odpolední rozvoz objednaných léčivých přípravků do lékáren. Dopolední rozvoz začíná pro řidiče 1. trasy v 5.50 hodin. Řidič musí své vozidlo naložit do 30 minut, vyzvednout dodací listiny a následně vyjíždí na svou trasu. Rozváží se léky objednané z odpoledních hodin předchozího dne. Podle vnitřních předpisů společnosti Pharmos, a.s. musí být objednávky do lékáren doručeny maximálně do 9.30 hodin. Odpolední rozvoz začíná pro řidiče v 11.30 hodin, ve 12 hodin řidič vyjíždí na cestu. Léčivý přípravek je možné na objednání do určité hodiny doručit do lékárny ještě tentýž den. Tato situace často nastává v případě, kdy si zákazník chce vyzvednout léčivo na recept nebo koupit ve volném prodeji, ale lékárna tento přípravek nemá k dispozici. V takovém případě je nutné zboží objednat maximálně 1 hodinu před výjezdem na trasu. V rámci odpoledního rozvozu to znamená, že objednávka musí být dokončena maximálně do 10.30 hodin. Společnost PHARMOS, A.S. má 50 minut na připravení objednávky, aby bylo možné ji naložit do vozidel v rámci jednotlivých rozvozů.
4.4.5 Objednávání léčivých přípravků Objednávání léčivých přípravků jednotlivými lékárnami probíhá přes službu internetových stránek www.mojelekarna.cz. Společnost Lekis, která je dceřinou společností společnosti PHARMOS, A.S. zajišťuje technicky chod těchto internetových stránek. Pro jednotlivé lékárny, které se smluvně zavázaly odebírat léčivé přípravky od společnost PHARMOS, A.S., dodává zdarma modem, s jehož pomocí lékárny získají přístup do portálu stránek mojelekarna.cz, kde se uskutečňuje objednávání léčivých přípravků.
4.5 Padělání léčivých přípravků V českém právním řádu neexistuje definice padělku léčivého přípravku. Světová zdravotnická organizace definuje padělek léčivého přípravku jako „přípravek, jehož identita a /nebo původ jsou úmyslně a podvodně špatně označeny. Padělky mohou obsahovat správnou nebo nesprávnou účinnou látku a nebo ji neobsahovat 65
vůbec, případně jí neobsahovat deklarované množství. Padělkem je i originální přípravek, jehož obal je falešnou napodobeninou.“ Padělkem léčivého přípravku je také přípravek, ke kterému existuje originál., tj. originální registrované léčivo, které je k dispozici na světovém trhu pod stejným názvem. Zdařilý padělek nelze pohledem spotřebitele rozeznat od originálního výrobku pouze podle vnějšího nebo vnitřního obalu. S rozvojem technických možností padělatelů jsou padělky velice zdařilé a pro spotřebitele, který nemá možnost zjistit si další údaje k originálnímu přípravku, je prakticky nemožné rozpoznat padělek léčivého přípravku. [35]
4.5.1 Nejčastěji padělané léčivé přípravky Podle zprávy Evropské komise z celkového objemu téměř 115 milionů zadržených kusů padělků tvoří léky 24 %. Mezi nejčastěji zadržené padělky patří tzv. lifestylové léky, jakými jsou např. léky na hubnutí. Kromě toho byl zaznamenán výskyt i padělaných léků proti bolesti, proti úzkosti a nespavosti, antidepresiv, antibiotik a cytostatik. [34] Poslední skupinou, jejíž padělání nyní zaznamenává velký rozmach, jsou biotechnologické přípravky. Ty sice nejsou tak často používané - jedná se zpravidla o léčiva používaná jen na specializovaných pracovištích - ale jednotlivá balení jsou velmi drahá. [34] Nejvíce padělků léků stále pochází z Číny (68,2 %), Indie (28,22%) a dále pak z Honk Kongu (1,5 %). Česká republika v roce 2011 zaznamenala oproti předchozímu roku nárůst o 28% v celkovém objemu všech produktů zadržených z důvodu porušení práv duševního vlastnictví: •
V roce 2010 – 1.453.261 kusů, z toho 15.439 kusů léků.
•
V roce 2011 – 1.862.662 kusů, z toho 16.571 kusů léků.
Aktuální údaje v období první poloviny roku 2012, které pravidelně publikuje Celní správa ČR, uvádí, že celní řízení v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví se týkalo více než 6 tisíc kusů léků se škodou vyčíslenou na 2,6 mil. Kč. [34] Padělání léčiv je výnosným a organizovaným obchodem, který se logicky zaměřuje pouze na oklamání spotřebitele. Padělky mohou být vyráběny za neuvěřitelně
primitivních
podmínek,
obsah
účinných
látek
bývá
i
několikanásobně překročen nebo v nich naopak účinná látka zcela chybí. Kvalita obsažených účinných látek je velmi diskutabilní, padělek může a zpravidla i obsahuje nejrůznější příměsi. Padělaná léčiva tak mohou ohrozit i vážně poškodit 66
zdraví pacientů. V zahraničí byly zdokumentovány i případy, kdy došlo po požití padělaného přípravku k úmrtí. Nejčastějším místem výskytu padělků je Internet. Největším nebezpečím je však jejich průnik do legální distribuční sítě. Pacient při použití léku pořízeného v lékárně nepočítá s možností výskytu padělků, neboť jednotlivé články legální distribuční sítě - distributor léčiv a lékárna - podléhají v Evropě přísné kontrole ze strany lékových agentur jednotlivých zemí. [35]
4.5.2 Zabezpečování léčivých přípravků v ČR Vzhledem k existenci jednotného evropského trhu a globalizaci nelze nebezpečí pronikání padělků na český trh podceňovat. Systém kontroly subjektů, které s léčivy zacházejí, je v ČR prováděn Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Ten v rámci svých kompetencí stanovených zákonem
378/2007 Sb. o léčivech,
v platném znění, kontroluje jeho dodržování u provozovatelů a u dalších osob zacházejících s léčivy. Současně také provádí namátkovou laboratorní kontrolu léčiv, projednává v prvním stupni v oblasti humánních léčiv správní delikty a provádí opatření při porušení povinností stanovených zákonem o léčivech. Státní ústav pro kontrolu léčiv je v rámci své inspekční činnosti také oprávněn odebírat vzorky léčivých přípravků a podrobit tyto vzorky laboratorním zkouškám. Při zachycení padělku na území České republiky v legálním distribučním řetězci SÚKL rozesílá tzv. „rapid alert“ ostatním členským státům EU a dalším zemím (Austrálie, Nový Zéland, Švýcarsko, aj.) a stejně tak tuto rychlou výstrahu od těchto států přijímá. [36] Vláda ČR v roce 2012 schválila novelu zákona o léčivech, kterou se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů. Hlavním důvodem pro novelu byla potřeba transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/84/EU, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, pokud jde o farmakovigilanci6. Dále pak transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/62/EU, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, pokud jde o zabránění vstupu padělaných léčivých přípravků do legálního dodavatelského řetězce. Tato novela zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech bude platit od 2.1. 2013. [29]
6
Výraz farmakovigilance znamená dozor nad bezpečností léčiv a zároveň zajišťování co nejvyšší bezpečnosti. [37]
67
4.5.3 Ochranné prvky Na vnějším obalu léčivých přípravků nebo na jejich vnitřním obalu, pokud vnější obal neexistuje, budou muset nově být pro humánní léčivé přípravky, s výjimkou radiofarmak, uvedeny ochranné prvky. Ty distributorům a osobám oprávněným vydávat humánní léčivé přípravky umožní ověřit pravost léčivého přípravku, identifikovat jednotlivá balení a ověřit, zda nebylo s vnějším obalem manipulováno. Ochrannými prvky musejí být opatřeny humánní léčivé přípravky vydávané pouze na lékařský předpis nebo na lékařský předpis s omezením, které nejsou uvedeny na seznamu léčivých přípravků, které nemají být opatřeny ochrannými prvky, přijatém Evropskou komisí (EK). Ochrannými prvky nesmějí být opatřeny humánní léčivé přípravky, které lze vydávat bez lékařského předpisu a které nejsou uvedeny na seznamu uvádějícím léčivé přípravky, které mají být opatřeny ochrannými prvky, přijatém EK. [29] Novela obsahuje také nové povinnosti distributora léčivých přípravků. Mezi tyto povinnosti patří nutnost ověřit, že : • dodávající distributor dodržuje pokyny a pravidla správné distribuční praxe, což zahrnuje i ověření toho, zda je dodávající distributor držitelem povolení k distribuci, • dodávající výrobce je držitelem povolení k výrobě/dovozu, • zprostředkovatel splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, • zda obdržené léčivé přípravky nejsou padělané, a to kontrolou ochranných prvků na vnějším obalu v souladu s požadavky stanovenými v nařízeních nebo pokynech přijatých Evropskou Komisí. [47]
4.5.4 Postihy padělatelů léčivých přípravků Efektivní postihování padělání léčiv a nabízení nelegálních přípravků je v České republice velmi komplikované, protože nelegální zacházení s léčivými přípravky zde není trestným činem. Pravomoci k potrestání pachatele má Policie České republiky a postih je možný za trestný čin porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu dle § 150 trestního zákona anebo neoprávněné podnikáni dle § 118 trestního zákona. Jako další ze základních opatření v boji proti padělkům je tedy třeba vytvořit dostatečný právní rámec. SÚKL proto podporuje návrh Ministerstva zdravotnictví ČR, který v chystané
68
novele trestního zákoníku nelegální zacházení s léčivy považuje jako trestní čin. [36]
4.6 SWOT analýza Cílem situační analýzy vnějšího prostředí je odhalit a objevit tržní příležitosti (O), které mohou být využity, a jakým hrozbám (T) musí podnik čelit. Situační analýza vnitřního prostředí musí prozkoumat a najít silné (S) stránky a slabé (W) stránky společnosti Pharmos, a.s. Výsledky z obou situačních analýz následně slouží jako vstupní informace pro SWOT analýzu, na základě které se navrhují konkrétní opatření. Mezi silné stránky (S) patří: •
společnost Pharmos, a.s. je druhý nejvýznamnější farmaceutický velkoobchod v České republice,
•
rychlé dodání do lékáren – dopolední a odpolední rozvoz objednávek,
•
možnost expresního dodání léčiv,
•
úspěšný projekt „Moje lékárna“,
•
nižší ceny v rámci projektu mojelekarna.cz,
•
sklad i distribuční společnost sídlí v jednom areálu,
•
rychle se rozšiřující síť lékáren zapojených do projektu „Moje lékárna“,
•
modem potřebný pro objednávání léků pro lékárny zdarma.
Slabými stránkami (W) jsou: • nízké povědomí kupujících projektu mojelekarna.cz, • nedostatečné řidičské dovednosti řidičů vozidel společnosti Lektrans, s.r.o. • fluktuace řidičů společnosti Lektrans s.r.o. a jejich následný příjem, • fluktuace skladníků společnosti PHARMOS, a.s., • nízké platy skladníků a řidičů, • slabá propagace projektu „Moje lékárna“. Příležitosti (O) společnosti Pharmos, a.s. jsou: •
rozšiřování poskytovaných služeb pro lékárny – rozvoz 3x denně podle obratu lékáren,
•
absence obdobného konkurenčního projektu jako je projekt „Moje lékárna“,
•
vysoká efektivita televizní reklamy, 69
•
rostoucí počet nově otevřených lékáren v Brně,
•
přenos zkušeností od podobně zaměřených projektů v zahraničí.
•
zákaz bonifikací a slev u receptů se vztahoval na období od 1.1.2012 do 1.4. 2012
•
regulační
poplatek jako prostředek konkurenční výhody mezi
lékárnami. Hrozby (T) společnosti Pharmos, a.s. představují: •
rostoucí objem přímých dodávek do lékáren ze strany výrobců,
•
rostoucí počet menších konkurenčních distribučních firem,
•
v srpnu 2012 koupila společnost Penta, provozovatel 220 lékáren Dr.Max, společnost Lloyds (55 lékáren) – vypovězení smlouvy o dodávkách společností Pharmos, a.s. pro lékárny Dr. Max,
•
s tím spojen signifikantní pokles tržeb pro obchodní rok 2013,
•
neustále rostoucí cena pohonných hmot,
•
zvýšení DPH,
•
nová legislativa od roku 2013 zaměřená odhalování padělaných léčivých přípravků – s tím související zvýšené administrativní náklady a zvýšená kontrola ze strany SÚKL.
4.6.1 Doporučení Pro tvorbu doporučení byly využity následující vstupní informace vycházející ze situační analýzy vnitřního a vnějšího prostředí:
70
Tab.č. 6: Vstupní informace pro tvorbu doporučení Silné stránky
Příležitosti
- rychlé dodání do lékáren
- rozšíření poskytovaných služeb pro
- možnost expresního dodání léčiv
lékárny,
- úspěšný projekt „Moje lékárna“,
- vysoká efektivita televizní reklamy,
- rychle se rozšiřující síť lékáren -rostoucí počet nově otevřených lékáren zapojených
do
projektu
„Moje v Brně,
lékárna“,
- přenos zkušeností ze zahraničí,
- modem potřebný pro objednávání - regulační léků pro lékárny zdarma.
poplatek jako prostředek
konkurenčního boje mezi lékárnami
- postavení na trhu Slabé stránky -
nízké
povědomí
o
Hrozby projektu - rostoucí objem přímých dodávek do
mojelekarna.cz,
lékáren ze strany výrobců,
- špatné řidičské dovednosti řidičů - rostoucí počet menších konkurenčních vozidel společnosti Lektrans, s.r.o.
distribučních firem,
- častá fluktuace řidičů společnosti - vypovězení smluv ze strany lékáren Lektrans s.r.o. -častá
fluktuace
Dr. Max, skladníků - pokles tržeb pro obchodní rok 2013,
společnosti PHARMOS, a.s.,
- rostoucí cena pohonných hmot,
- nízké platy skladníků a řidičů, Zdroj: zpracováno autorkou diplomové práce Na základě situační analýzy vnitřního a vnějšího prostředí byla navržena tato doporučení: S-O strategie (MAXI-MAXI) • do lékáren s vysokým obratem dodávat zboží 3x denně, • ve více lékárnách zpřístupnit možnost expresního dodání léčiv, • úspěšnost projektu „Moje lékárna“ umocnit zkušenostmi získanými od podobně zaměřených projektů v zahraničí, • nově otevřené lékárny v Brně zapojit do projektu „Moje lékárna“ a nabídnout jim výhody plynoucí ze členství, 71
S-T strategie (MAXI-MINI) • léčivé přípravky dodávat vícekrát denně do lékáren a získat tak konkurenční výhodu oproti menším konkurenčním společnostem, • vypovězení smlouvy o dodávkách léčivých přípravků do lékáren Dr. Max nahradit nově otevřenými
lékárnami v Brně, které budou zapojeni do
projektu „Moje lékárna“ a získají tak s tím spojené výhody, • využít své postavení na trhu k jednání o ceně nafty s dodavatelem pohonných hmot, např. při větším odběru pohonných hmot bude poskytnuta nižší cena, W-O strategie (MINI – MAXI) •
zvýšit povědomí o projektu „Moje lékárna“ prostřednictvím televizní reklamy,
•
častou fluktuaci řidičů omezit již při jejich přijímaní tím, že budou skládat určitou „firemní“ zkoušku řidičských dovedností,
•
zvýšit plat řidičů i skladníků alespoň na 80% průměrné hrubé mzdy pro jejich větší motivaci,
W-T strategie (MINI – MINI) •
medializovat projekt „Moje lékárna“ v televizní reklamě a následnými zvýšenými objednávkami samotných zákazníků přes internetové stránky www.mojelekarna.cz kompenzovat vypovězení smlouvy o dodávkách léčivých přípravků do lékáren Dr. Max a s tím spojený pokles tržeb pro rok 2013,
•
přesvědčit lékárny, které zásobují výrobci přímo, že využíváním distribučních služeb společnosti PHARMOS, a.s. získají vyšší obchodní přirážku, nebo
•
získají možnost množstevních slev, které následně mohou použít jako bonifikaci a slevy regulačních poplatků za recept a získat konkurenční výhodu.
72
5 DISKUZE Hlavním cílem této diplomové práce byla analýza faktorů, které působí na celý systém zásobování lékáren léčivými přípravky v městě Brně společností Pharmos, a.s. a posouzení současného zásobovacího systému. Pro splnění primárního cíle byl
zpracován
komplexní
rozbor
problematiky
vztahující
se
k léčivým
přípravkům. Rozbor sestává z vymezení a charakteristiky léčivých přípravků, legislativní úpravy vztahující se k výrobě, distribuci, propagaci a prodeji léčivých přípravků a cenové tvorby léčiv. Základním problémem vlastní práce byla tvorba cen léčivých přípravků, která je v České republice, stejně jako v celé Evropské Unii, regulována Ministerstvem zdravotnictví ČR. Cena léčiv tvoří základní faktor ovlivňující systém zásobování léčivými přípravky. Cenové regulaci podléhají léčivé přípravky hrazené z prostředků zdravotního pojištění. V České Republice jsou regulovány obě části ceny, tedy cena výrobce i obchodní přirážka. Cenu výrobce schvaluje jako maximální cenu Státní ústav pro kontrolu léčiv a obchodní přirážku, která je určena cenovým pásmem léčivého přípravku, sdílí společně lékárna i distributor. V práci byl podrobně objasněn systém objednávání léčivých přípravků lékárnami, jejich následná distribuce do lékárny podle zásad správné distribuční praxe. Pro vypracování analýzy systému zásobování léčivými přípravky ve městě Brně jsem vycházela z informací
získaných z výročních zpráv společností
PHARMOS, a.s. a Lektrans, s.r.o., dále z informací, které mi poskytli vedoucí pracovníci obou společností. Významné informace jsem získala z konzultace s pracovníkem Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Zásobování léčivými přípravky je poměrně málo popsáno v knižních publikacích, což je možné zdůvodnit častou novelizací příslušných zákonů. Získané vědomosti byly využity pro ověření stanovených hypotéz. První hypotéza: „Cena léčivých přípravků se při operativním dodání do lékáren zvyšuje“, je zamítnuta z důvodu cenové regulace léčivých přípravků. Proto se cena léčivého přípravku nemůže operativním dodáním do lékárny zvyšovat. Druhá hypotéza zní: „Lékárny jsou operativně zásobovány podle jejich potřeb a podle potřeb zákazníků“. Tato hypotéza se částečně potvrdila. Lékárny jsou obvykle zásobovány 2x denně. Dopoledne jsou rozváženy léčivé přípravky objednané v odpoledních hodinách předchozího dne, odpolední rozvoz zahrnuje léčivé přípravky objednané dopoledne téhož dne. Pokud lékárna pro zákazníka 73
objedná léčivo dopoledne, zákazník si odpoledne může své léčivo v lékárně vyzvednout. V tomto případě se jedná o operativní zásobování. V krajních případech je možné po předchozí domluvě s distributorem dodávat některé léčivé přípravky expresně. To znamená, že vozidlo určené k expresnímu dodání je ihned po objednávce naloženo a vyjíždí do lékárny.
74
6 ZÁVĚR Zpracované téma diplomové práce obsahuje konstrukci ceny léčivých přípravků v České Republice, postup schvalování ceny léčivých přípravků a distribuci léčivých přípravků v Brně společností Pharmos, a.s. Přínos vlastního řešení zadaného tématu je v detailním popsání cenové tvorby léčivých přípravků a regulace cen Státním ústavem pro kontrolu léčiv v Praze. Současně je popsáno správní řízení o cenách pokud mezi výrobcem léčivého přípravku a Státním ústavem pro kontrolu léčiv nebyla dosažena shoda o ceně. Specifika tvorby cen tuzemských léčivých přípravků se musí shodovat s průměrnou cenou dovážených léčivých přípravků. Pokud výrobní podnik nesouhlasí s touto cenou, pak se problém řeší ve správním řízení. Zdravotní péče v České Republice se řídí právními normami. Jejich součástí je i operativní zásobování léčivy jednotlivých lékáren. Zjistila jsem, že v městě Brně zásobují lékárny 4 větší společnosti, Pharmos, a.s., Phoenix, a.s., Gehe, a.s., Aliance, a.s. Konkurence v tomto směru je poměrně značná, na což jsem poukázala ve SWOT analýze. Téma diplomové práce jsem si zvolila záměrně, jelikož doposud diplomová práce na Mendelově univerzitě na podobné téma nebyla zpracována. Další důvod spatřuji v aktuálnosti problematiky
léčivých přípravků a náročnosti cenové
tvorby jakož i vztahů mezi výrobci léků, distributory a lékárnami. V závěru pokládám za nutné uvést, že každý člověk, který z jakéhokoli důvodu potřebuje konkrétní lék, automaticky si ho zajde koupit do kterékoliv lékárny na recept případně koupit ve volném prodeji. Předpokládá se, že potřebný lék bude mít lékárna na skladě a bude možno si jej koupit. Pokud lékárna nemá lék k dispozici, může ho objednat a sdělí zákazníkovi, kdy si lék může vyzvednout. Za celým tímto nákupním procesem se však skrývá mnoho faktorů, které ovlivňují celý systém zásobování léčivými přípravky, a které jsou v této práci rozebrány.
75
7 SEZNAM LITERATURY Knižní publikace: [1]
BÁRTA, Vladimír, Ladislav PÁTÍK a Milan POSTLER. Retail marketing. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2009, 326 s. ISBN 978-80-7261-207-9.
[2]
BLAŽKOVÁ, Martina. Jak využít internet v marketingu: krok za krokem k vyšší konkurenceschopnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 156 s. ISBN 80-247-1095-1.
[3]
CLEMENTE, Mark N. Slovník marketingu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, v, 378 s. ISBN 80-251-0228-9.
[4]
ECHAUDEMAISON ,C.-D. a kol. Slovník ekonomie a sociálních věd. 1. vyd. Praha: E.W.A. Edition, 1995, 419 s. ISBN 80-85764-13-x.
[5]
FIALOVÁ, Helena. Malý ekonomický výkladový slovník. 8., upr. vyd. Praha: A plus, 2007, 208 s. ISBN 978-80-903804-0-0.
[6]
FOLTÁN, Viliam. Sociální aspekty a management ve farmacii: vybrané kapitoly : učební texty. Vyd. 1. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita, 1997, 92 s. ISBN 80-85114-10-0.)
[7]
KINCL, Jan. Marketing podle trhů. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2004, 172 s. ISBN 80-86851-02-8.
[8]
KOTLER, Philip a Gary ARMSTRONG. Marketing. Praha: Grada, c2004, 855 s. ISBN 80-247-0513-3.
[9]
KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.
[10]
KOTLER, Philip a Kevin Lane KELLER. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5.
76
[11]
KUDLÁČEK, Rostislav. Odborná literatura a informace ve farmacii. Vyd. 1. Praha: Orac, 2003, 354 s. ISBN 80-86199-52-5.
[12]
MAC CLOSKEY, Donald N. Aplikovaná teorie ceny. 1. vyd. Praha: SPN, 1993, 551 s. ISBN 80-04-26223-6.
[13]
METYŠ, Karel a Peter BALOG. Marketing ve farmacii. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 208 s. ISBN 80-247-0830-2.
[14]
MINAŘÍK, Bohumil. Statistika I. 3., přeprac. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008,226 s. ISBN 978-80-7375-152-42.
[15]
PEARCE, David W. Macmillanův slovník moderní ekonomie. 4. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1993, 549 s. ISBN 80-856-05-42-2.
[16]
PERLÍK, František. Základy farmakologie. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, c2011, ix, 182 s. ISBN 978-80-7262-759-2.
[17]
SUCHOPÁR, Josef. Volně prodejné přípravky v praxi lékárníka a lékaře. 3. vyd. Praha: Edukafarm, 2011, 478 s. ISBN 978-80-254-9212-3.
[18]
SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 471 s. ISBN 978-80-247-3494-1.
[19]
Všeobecná encyklopedie: ve čtyřech svazcích. Praha: Nakladatelský dům OP, c1997, 700 s. ISBN 80-85841-33-9.
[20]
VLČEK, Jiří. Vybraná farmaceutická odvětví: (průmysl, velkodistribuce, výzkum a kontrola). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 176 s., [3] s. příl. ISBN 80-86419-69-x.
[21]
VLČEK, Jiří, Hana MÜLLEROVÁ a Karel MACEK. Farmakoepidemiologie: Farmakoekonomika ; Farmakoinformatika : základy pro farmaceuty. 1. vyd. Praha: PANAX, c1999, 81 s. ISBN 80-902126-7-0.
77
Internetové zdroje: [22]
Business.center.cz [online].2011[cit. 2012-09-05]. Regulace reklamy. Dostupné z WWW:
.
[23]
Businessinfo.cz[online].2011[cit.2012-10-14]. Klasifikace ekonomických činností cz nace.Dostupné z WWW: .
[24]
Český statistický úřad [online].2011[cit. 2012-09-17]. CZ-NACE. Dostupné z WWW: .
[25]
Edukafarm.cz [online].2011[cit. 2012-10-05]. Pharmos. Dostupné z WWW: < http://www.edukafarm.cz/soubory/farminews-2011/3/46-pharmos.pdf >.
[26]
Eurostat [online].2011[cit. 2012-09-14]. Mezinárodní obchod se zbožím. Dostupné z WWW: .
[27]
Jirny.cz [online].2011[cit. 2012-10-05]. Elektronický recept.Dostupné z WWW: < http://www.jirny.com/index.php?p=informace-propacienty&p2=elektronicky-recept>.
[28]
Kurzy [online].2011[cit. 2012-10-18]. Komodity. Dostupné z WWW: < http://www.kurzy.cz/komodity/index.asp?A=6&od=24.01.2005>.
[29]
Lékárenství.apatykář.cz [online].2011[cit. 2012-10-05]. Lékárenství u nás. Dostupné z WWW: .
[30]
Lékárníci [online].2011[cit. 2012-10-23]. Proč lék stojí všude jinak. Dostupné z WWW: .
[31]
Lekis [online].2011[cit. 2012-10-05]. LpW a možnosti pro sdružení Moje Lékárna. Dostupné z WWW: < http://www.lekis.cz/Stranky/MjLaLpW.aspx >.
[32]
Ministerstvo zdravotnictví ČR [online].2011[cit. 2012-09-15]. Jak se regulují ceny léčiv. Dostupné z WWW: < http://www.mzcr.cz/obsah/jak-se-regulujiceny-leciv_2516_1.html >. 78
[33]
Moje lékárna [online].2011[cit. 2012-09-05]. O projektu Moje lékárna. Dostupné z WWW: < http://mojelekarna.cz/o-projektu-moje-lekarna.html >.
[34]
Nebezpečné léky [online].2011[cit. 2012-10-05]. Léky patří mezi nejčastěji padělané komodity. Dostupné z WWW: < http://www.nebezpecneleky.cz/leky-patri-mezi-nejcasteji-padelanekomodity >.
[35]
Nebezpečné léky [online].2011[cit. 2012-10-08]. Padělky léčiv. Dostupné z WWW: < http://www.nebezpecneleky.cz/nebezpecne-leky/padelky-leciv >.
[36]
Nebezpečné léky [online].2011[cit. 2012-10-05]. Situace v České Republice. Dostupné z WWW: .
[37]
O lécích [online].2011[cit. 2012-12-05]. Co je to farmakovigilance. Dostupné z WWW: < http://www.olecich.cz/encyklopedie/co-je-to-farmakovigilance >.
[38]
O lécích [online].2011[cit. 2012-10-05]. Co znamená, když je lék dovážen v rámci souběžného dovozu či distribuce? Dostupné z WWW: .
[39]
Portál veřejné správy [online].2011[cit. 2012-10-05]. Zákon o léčivech. Dostupné z WWW: .
[40]
Remedia.cz [online].2011[cit. 2012-10-25]. Kvalifikovaná osoba výrobce léčivých přípravků a dovoz ze třetích zemí. Dostupné z WWW: .
[41]
Státní ústav pro kontrolu léčiv [online].2011[cit. 2012-11-12]. ATC klasifikace. Dostupné z WWW: .
[42]
Státní ústav pro kontrolu léčiv [online].2011[cit. 2012-11-12]. Dovoz léčivých přípravků ze třetích zemí. Dostupné z WWW: . 79
[43]
Státní ústav pro kontrolu léčiv [online].2011[cit. 2012-10-05]. Informace o hlášení cen původce. Dostupné z WWW: < http://www.sukl.cz/informace-ohlaseni-cen-puvodce>.
[44]
Státní ústav pro kontrolu léčiv [online].2011[cit. 2012-11-08]. Informace získané z hlášení lékáren o vydaných léčivých přípravcích. Dostupné z WWW: < http://www.sukl.cz/informace-ziskane-z-hlaseni-lekaren-ovydanych-lecivych-7>.
[45]
Státní ústav pro kontrolu léčiv [online].2011[cit. 2012-10-20]. Kontrola distribuce v roce 2011.Dostupné z WWW: < http://www.sukl.cz/kontroladistribuce-v-roce2011?highlightWords=kontroly+spr%C3%A1vn%C3%A9+distribu%C4%8D n%C3%AD+praxe>.
[46]
Státní ústav pro kontrolu léčiv [online].2011[cit. 2012-12-10]. Metodika stanovení maximální ceny posuzovaného léčiva. Dostupné z WWW: < http://www.sukl.cz/leciva/metodika-stanoveni-maximalni-cenyposuzovaneho-leciveho-1>.
[47]
Státní ústav pro kontrolu léčiv [online].2011[cit. 2012-10-15]. Změna zákona o léčivech. Dostupné z WWW: < www.sukl.cz/file/71147_1_1/ >.
[48]
Zákony.gatronews.cz [online].2011[cit. 2012-10-05]. Zákon o cenách. Dostupné z WWW: .
[49]
Zákony pro lidi [online].2011[cit. 2012-11-12]. Správná distribuční praxe. Dostupné z WWW: < http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-229#f3869849>.
80
8 SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK 8.1 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj počtu lékáren zapojených do projektu Moje lékárna Graf č. 2: Graficky znázorněná tabulka k určení výše obchodní přirážky Graf č. 3: Obchodní přirážka společnosti PHARMOS, a.s. v letech 2007-2011 Graf č. 4: Přírůstky tržeb společnosti PHARMOS, a.s. ve letech 2008 – 2011 Graf č. 5: Vývoj cen nafty za období 2008 – 2012
8.2 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1: Schéma složení přidané hodnoty Obr. č. 2: Schéma složení prodejní ceny Obr. č. 3: Schéma složení prodejní ceny v obchodě Obr. č. 4: Uskupení společností v rámci holdingu Česká lékárnická, a.s. Obr. č. 5: Geografické rozmístění jednotlivých skladů Obr. č. 6: Logo projektu „Moje lékárna“ Obr. č. 7: Ukázka skladové karty Obr. č. 8: Ukázka zobrazení odměn v projektu Moje lékárna Obr. č. 9: Vozidla s logem Moje lékárna Obr. č. 10: Schéma distribučního řetězce Obr. č. 11: Složení prodejní ceny léčivého přípravku Obr. č. 12: Organizační struktura společnosti Lektrans s.r.o. Obr. č. 13: Podniková čerpací stanice společnosti Lektrans, s.r.o.
8.3 SEZNAM TABULEK Tab. č. 1: Výše maximální obchodní přirážky Tab. č. 2: Vertikální analýza tržeb společnosti PHARMOS, a.s. v letech 2007 - 2011 Tab. č. 3: Kontroly distributorů léčiv Tab. č. 4: Hodnocení provedených kontrol v roce 2011 Tab. č. 5: Opatření u provedených kontrol v roce 2011 Tab. č. 6: Vstupní informace pro tvorbu doporučení
81
9 PŘÍLOHA Příloha č.1: Rozhodnutí SÚKL o ukončení správního řízení
82
Příloha 1
83
84
85
86
87
88
89
