Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny
NÁVRH LOKÁLNÍHO BIOKORIDORU A. TECHNICKÁ ZPRÁVA
Vypracovala: Bc. Eliška Látalová Vedoucí práce: Ing. Jitka Fialová, MSc, Ph.D. Diplomová práce: Návrh územního systému ekologické stability v oblasti Hulína Rok: 2015
A1. Identifikační údaje A1.1. Údaje o stavbě Název: Lokální biokoridor Místo: Katastrální území Hulín [649309] Parcelní čísla: 3289, 3293, 3559 Předmět dokumentace: Návrh lokálního biokoridoru
A1.2. Zadavatel a zhotovitel Žadatel / zadavatel: Ing. Jitka Fialová, MSc, Ph.D. Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny, LDF, MENDELU Zemědělská 3 Brno 613 00
Zpracovatel: Bc. Eliška Látalová Lužická 10 Olomouc 77900
A1.3. Účel a zdůvodnění stavby Lokalita zájmu se nachází na jihozápadní části katastru města Hulín, na hranici s katastrálním územím Bílany. Jedná se o nezastavěnou oblast, tvořící rozhraní mezi ornou půdou a těžebnou. Ze severní strany je území ohraničeno železniční tratí, na jižní straně navazuje na regionální biocentrum Filena. Realizovaný biokoridor bude sloužit k migraci a to nejen hmyzu a drobných živočichů, ale i rostlin. Zároveň bude biokoridor sloužit jako větrolam a funkčně i opticky rozčlení zdejší rovinatou krajinu. Po ukončení těžby ve stávajícím dobývacím prostoru, nacházejícím se východně, bude pískovna přebudována na umělá jezera s mokřadními a vodními biotopy. Nově zbudovaný lokální biokoridor následně zabrání zanášení jezera větrnou erozí. Vzrostlé stromy, které budou v biokoridoru ponechány, umožní nejen hnízdění ptáků v bezprostřední blízkosti jezer, ale poskytnou i útočiště pro hmyz a drobnou zvěř. Biokoridorem se budou moci šířit i některé bylinné a dřevinné druhy z lužního lesa, na který biokoridor navazuje.
A1.4. Majetkoprávní vztahy
Parcelní čísla: 3289, 3293, 3559 Vlastnické právo pozemků: Česká republika Příslušnost hospodařit s majetkem státu: Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, Žižkov, 13000 Praha 3024/11a, Způsob využití: Koryto vodního toku přirozené, nebo upravené Druh pozemku: vodní plocha
Dotčené parcely: VLASTNICKÉ VZTAHY katastrální území
číslo parcely
vlastnické právo
Hulín
3288/17
Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 359, 66404 MokráHorákov
Hulín
3288/33
Česká republika,
Hulín
3288/34
Vlček Stanislav Ing., č.p. 313, 76823 Břest
Hulín
3288/39
Česká republika
Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 932/11, Veveří, 60200 Brno
Hulín
3288/40
Česká republika
Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 932/11, Veveří, 60200 Brno
Hulín
3288/53
Hulín
3288/57
Hulín
3288/58
Hulín
3288/67
Hulín
3288/68
Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 359, 66404 MokráHorákov Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 359, 66404 MokráHorákov Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 359, 66404 MokráHorákov Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 359, 66404 MokráHorákov Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 359, 66404 MokráHorákov
právo hospodařit s majetkem státu
Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 932/11, Veveří, 60200 Brno
katastrální území
číslo parcely
vlastnické právo
Hulín
3288/69
Vlček Stanislav Ing., č.p. 313, 76823 Břest
Hulín
3289
Hulín
3291/1
Hulín
3291/2
Česká republika
3294/1
Česká republika
Hulín
3294/5
Česká republika
Hulín
3556
Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 359, 66404 MokráHorákov
Hulín
3267/1
Česká republika
Hulín
3267/11
Město Hulín, nám. Míru 162, 76824 Hulín
Hulín
3288/17
Hulín
3288/19
Hulín
3291/1
Hulín
3291/2
1472
Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, Žižkov, 13000 Praha 3
Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 359, 66404 MokráHorákov Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 359, 66404 MokráHorákov
Hulín
Bílany
právo hospodařit s majetkem státu
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Nové Město, 11000 Praha 1 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Nové Město, 11000 Praha 1
Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 932/11, Veveří, 60200 Brno
Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 359, 66404 MokráHorákov Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 359, 66404 MokráHorákov Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 359, 66404 MokráHorákov Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 359, 66404 MokráHorákov Česká republika
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Nové Město, 11000 Praha 1
katastrální území
číslo parcely
Bílany
1218
Bílany
1219
Bílany
1222
Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 359, 66404 MokráHorákov Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 359, 66404 MokráHorákov Město Kroměříž, Velké náměstí 115/1, 76701 Kroměříž
Bílany
1372
Česká republika,
Bílany
1444
Město Kroměříž, Velké náměstí 115/1, 76701 Kroměříž
Bílany
1472
právo hospodařit s majetkem státu
vlastnické právo
Česká republika
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Nové Město, 11000 Praha 1
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Nové Město, 11000 Praha 1 (zdroj: nahlizenidokn.cuzk.cz)
A2. Výchozí podklady - Územní plán města Hulín - Podklady z českého zeměměřického úřadu - výpis z listu vlastnictví, nahlížení do katastru - Geobiocenologie II. – Buček, Lacina (2000) - Metodické postupy projektování lokálního ÚSES – Maděra, Zimová (2005) - Péče o dřeviny rostoucí mimo les – Kolařík (2003, 2005) - Vyhláška 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb - Norma ČSN 83 9021 - Technologie vegetačních úprav v krajině - Rostliny a jejich výsadba - Norma ČSN 48 2115 Sadební materiál lesních dřevin
A3. Údaje o lokalitě: Lokalita se nachází na rozhraní katastrálních území města Hulín [649309] a přilehlé obce Bílany [604038]. Jedná se o rovinatou lokalitu v nadmořské výšce 195 m n. m. táhnoucí se podél Němčického potoka. Z jedné strany se území zájmu napojuje na lužní les (PP Záhlinické rybníky) a na straně druhé je ohraničeno železniční tratí. V současné době je na lokalitě vzrostlá dřevinná vegetace, u které je částečně vyvinuté horní (stromové) patro a plně vyvinuté keřové patro. Stávající porost kolem toku Němčického potoka, bude revitalizován a následně zde bude vysázena dřevinná vegetace, tak aby tato lokalita splňovala všechny požadavky na lokální biokoridor.
A3.1. Širší územní vztahy: Geomorfologické členění:
provincie
- Západní Karpaty
subprovincie - Vněkarpatské sníženiny oblast
- Západní Vněkarpatská sníženina
celek
- Hornomoravský úval
podcelek
- Středomoravská niva
okrsek
- Holešovská plošina (Demek a kol. 1987)
Geologie a pedologie Z geologického hlediska je podloží lokality tvořeno nivními sedimenty, písky, štěrky a kamenitými až hlinito-kamennými sedimenty. Na svrchní části litosféry se nacházejí fluvizemě, v okolí vodních ploch lze nalézt gleje a pomístně i regozemě a kambizemě (geoportal.vumop.cz).
Klimatické a hydrologické poměry Dle Quitta (1970) spadá lokalita do teplé oblasti T2, pro kterou jsou charakteristické následující údaje: Počet letních dnů Počet dní s průměrnou teplotou nad 10°C a více Počet mrazových dní Počet ledových dní Průměrná teplota ledna Průměrná teplota dubna Průměrná teplota července Průměrná teplota října Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn za vegetační období Srážkový úhrn v zimním období Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet zamračených dní Počet jasných dní
50 – 60 160 – 170 100 – 110 30 – 40 -2–-3 8–9 18 – 19 7–9 90 – 100 350 – 400 200 – 300 40 – 50 120 – 140 40 – 50
Celá oblast se nachází v úmoří Černého moře a spadá pod povodí řeky Moravy. Navrhovaným prvkem protéká Němčický potok. Kvůli probíhající těžbě na sousedním území byla v roce 2014 na Němčickém potoce vybudována přeložka, která vede rovnoběžně s železniční tratí a následně se lomí a protéká lokalitou budoucího biokoridoru.
Biogeografie Z biogeografického pohledu řešené území náleží do provincie středoevropských listnatých lesů, Západokarpatské podprovincie a Kojetínského bioregionu. Biochoru, ve které se území nachází, můžeme klasifikovat jako 2Lh širší hlinité nivy 2. vegetačního stupně.
A3.2. Aktuální stav V současné době se na území zájmu nachází doprovodný porost Němčického potoka, který je pro plánovaný biokoridor v nevyhovujícím stavu. Porost není dostatečně zapojený, některé stromy jsou ve špatném stavu po zdravotní stránce. Je možné zde pozorovat i napadení stromů dřevokaznými houbami, plodnice jsou často i vysoko v korunách. Na bázi starých topolů (Populus Sp.) jsou vidět výletové otvory od sekundárních škůdců. Keřové patro je velmi hustě zastoupeno. Tvoří ho převážně slivoň
trnitá (Prunus spinosa), bez černý (Sambucus nigra) a růže šípková (Rosa canina). V keřovém patře je možné najít i zmlazení dubu letního, lípy srdčité a vrb.
A3.3. Potenciální vegetace Skupina typů geobiocénů (STG), jež na lokalitě představuje potenciální vegetaci, byla vymezena podle bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Na řešeném území se objevují dvě BPEJ a to 3.58.00 a 3.59.00, z toho 3.58.00 zasahuje do území jen okrajově na severní části řešeného území. Po převedení BPEJ na STG a zvážení všech místních podmínek byla lokalita zařazena podle Bučka, Laciny (2000) do skupiny 2 BC-C 4(5a) Querci roboris-fraxineta superiora – Dubové jaseniny vyššího stupně. Potenciální dřeviny této skupiny jsou dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilmy (Ulmus laevis, Ulmus minor), topoly (Populus alba, Populus nigra, Populus canescens), olše lepkavá (Alnus glutinosa) v sušších typech i javory (Acer campestre, Acer platanoides) a lípa malolistá (Tilia cordata). V keřovém patře jsou zastoupeny střemcha hroznovitá (Padus avium), bez černý (Sambucus nigra), svída krvavá (Swida sanguinea), ptačí zob (Ligustrum vulgare) brslen evropský (Euonymus europeus) a hloh obecný (Crataegus laevigata) (Buček Lacina, 2000).
A3.4. Nároky na realizaci prvku Dřeviny použité pro výsadbu budou dodány z lesních i okrasných školek a bude se jednat o autochtonní sadební materiál. Pokud to bude možné, budou upřednostněny školky v co nejbližším okolí výsadby, aby byl sadební materiál přizpůsobený místním podmínkám. Dodavatel sadebního materiálu bude povinen doložit certifikaci. Na dobrý stav sadebního materiálu bude dohlížet stavební, popřípadě autorský dozor. Velikost a kvalita sazenic a odrostků bude podléhat normě ČSN 48 2115 Sadební materiál lesních dřevin, minimální velikost nadzemní části keřů bude 50 cm. Důležitou normou pro posuzování kvality sazenic je i norma ČSN 46 4902-1 Výpěstky okrasných dřevin, která sice není právně závazná, ale je zpracována podle předpisů, které jsou platné v zemích Evropské unie.
A4. Návrh úprav A4.1. Koncepce řešení výsadeb Šířka celého pásu je 21,5 m. Tento pás tvoří tři řady stromů 7 m vzdálených od sebe, do kterých je vloženo 6 oplocenek. Spon sazenic v oplocenkách je čtvercový 1 m x 1 m a smíšení skupinové. Po obvodu celé plochy výsadby budou vysázeny pásy keřů, které budou vzdáleny 2 m od stromů. Na straně u štěrkovny jsou navrženy 2 pásy keřů a na straně druhé, kvůli nedostatku místa na parcelách, je pás keřů jen jeden. Keře jsou ve trojúhelníkovém sponu. Řady jsou od sebe vzdáleny 1,5 m a jednotlivé keře jsou od sebe vzdáleny též 1,5 m. Do keřového patra budou nasazeny brslen evropský, hloh obecný, ptačí zob a svída krvavá, krušina olšová, střemcha obecná a vrba jíva, které se budou střídat po 20 m. Jednotlivě vysázené stromy (odrostky) jsou ve trojúhelníkovém sponu, řady jsou od sebe vzdáleny 7 m a jednotlivé odrostky v řadě mají od sebe vzdálenost 7,5 m. Ve stromovém patře budou sázeny duby letní a jasany ztepilé a lípy malolisté jako kosterní dřeviny. Řady budou doplněny o lípu javor babyku a mléč. Všechny druhy dřevin byly vybrány v souladu s potenciální vegetací.
A4.2. Soupis sadebního materiálu Na lokalitě budou vysázeny krytokořenné odrostky, a prostokořenné sazenice stromů a keřů následujících druhů: český název
počet odrostků
latinský název
počet sazenic
STROMOVÉ PATRO - úroveň
Dub letní Jasan ztepilý Lípa malolistá Javor babyka Javor mléč Jilm habrolistý
Quercus robur Fraxinus excelsior Tilia cordata Acer campestre Acer platanoides Ulmus minor
51 26 53 34 31
STROMOVÉ PATRO - podúroveň Vrba jíva Salix caprea Střemcha obecná Prunus padus Svída krvavá Ptačí zob Brslen evropský Hloh obecný Krušina olšová
KEŘOVÉ PATRO Swida sanguinea Ligustrom vulgare Euonymus europeus Crataegus laevigata Frangula alnus
621 288
762 75 110
187 316 313 325 102
A4.3. Příprava území Na území budou odstraněny keře, neperspektivní a nepůvodní stromy a část stromů ve špatném zdravotním stavu. Odstraněno bude celkem 22 stromů. Kácení stromů je navrženo nejen z důvodů provozní bezpečnosti, ale i kvůli nevyhovující vzdálenosti mezi stromy. Stromy na kácení byly rozřazeny do tabulky na kácení podle velikosti kmene na pařezu. U mnohoknemů byl vybrán průměrný terminál, podle něhož byly i ostatní terminály zařazeny do tabulky stromů na kácení dle ceníků AOPK. Následně budou vybrané stromy ořezány na torza. Celkem se jedná o 8 jedinců, které tvoří mohutné topoly. Torza budou vysoká 4 – 6 m a svou přítomností na lokalitě budou i nadále zvyšovat ekologickou hodnotu. Mrtvé dřevo je vhodné útočiště pro mnohý hmyz a bezobratlé živočichy a skácení těchto stromů by bylo z ekologického hlediska nevhodné. Inventarizace stromů s navrženými zásahy je součástí tabulkové části. Dřevní hmota bude poskytnuta jako palivové dříví za cenu odvozu z lokality, klest bude následně shromážděn na jednotlivých hromadách a spálen. Po dokončení těchto prací bude segment geodeticky zaměřen a bude vymezen prostor pro výsadbu. Zaměření segmentu je naplánováno až po odstranění dřevin z lokality, aby se zamezilo možnosti poškození, nebo odstranění bodů vymezených geodety. Na vytčených místech se zbudují lesnické oplocenky. Kostru oplocenky budou tvořit dřevěné kůly o průměru do 12 cm, které budou od sebe vzdáleny 3 m. Na kůly bude uchyceno lesnické pletivo uzlové výšky 160 cm. Velikosti ok se budou od spodu nahoru zvětšovat. Do 60 cm nad zemí nesmí velikost ok přesáhnout 3 x 3 cm, aby se za plot nedostala drobná zvěř. Následně bude lokalita osázena stromy a keři.
A4.4. Technologie zakládání výsadeb Na dosadbu do biokoridoru budou použity odrostky a sazenice. Jak definuje norma ČSN 48 2115: Odrostek
je
rostlina
vypěstovaná
minimálně
dvojnásobným
školkováním,
podřezáváním kořenů nebo přesazováním do obalu případně kombinací těchto operací, s nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm a s tvarovanou korunou. Sazenice je rostlina vypěstovaná ze semenáčku nebo vegetativním množením, u níž byl kořenový systém upravován (přepichováním, školkováním, podřezáváním kořenů, přesazením do obalů nebo zakořeňováním náletových semenáčků) s nadzemní částí do 50 cm. Jedná se o krytokořenný sadební materiál u odrostků a prostokořenný sadební materiál u sazenic stromů a keřů. U sadebního materiálu se bude dbát jak na jeho dobrý
zdravotní
stav,
tak
budou
kontrolovány
defekty
u
kořenového
systému
a nadzemní části. Stromy budou zasazeny tak hluboko, aby nedošlo k zasypání kořenového krčku. Sadební materiál bude sázen do jamek o velikosti 70 x 70 cm u odrostků a 35 x 35 cm u keřů a sazenic stromů. Hloubka jamek se bude pohybovat v souladu s velikostí (výškou) kořenového systému. Při hloubce jamek je třeba vzít v úvahu i míru sesednutí. V jamce nebude vyměněna půda za náhradní substrát. Při výsadbě bude do jamky přidána zálivka. Provádění výsadby musí splňovat veškeré náležitosti dle ČSN 83 9021 Technologie vegetačních úprav v krajině – Rostliny a jejich výsadba. Odrostky budou kotveny třemi kůly.
A4.5. Ochrana sadebního materiálu Ochrana odrostků bude zajištěna pomocí individuální ochrany. Stromy budou uchyceny ke 3 dřevěným oloupaným kůlům o průměru 6 cm pomocí bavlněného úvazku. Kmeny budou pomocí úvazku chráněny proti bočnímu posunutí, ale zároveň se musí dbát na to, aby nedocházelo k odření či zaškrcení kmenů. Kmen bude obalem jutou a tak bude chráněn proti korní spále. Kůly budou zapuštěny minimálně 50 cm pod povrch a jejich velikost bude maximální o 5 – 20 cm nižší než je nasazení koruny. Velikost je zvolena tak, aby nedocházelo k odření větví o vrchol kůlů při pohybu stromu ve větru. Uchycením odrostků ke kůlům bude zajištěna podpora kmene a omezí se riziko ohnutí, nebo zlomení stromu. Ke spodní části kůlů bude připevněno pletivo do výšky 1 m, které bude zabezpečeno tak, aby nedocházelo k jeho nadzvednutí zvěří. Kůly i úvazky budou pravidelně kontrolovány a případně poupraveny podle vzniklé situace. Celoplošná ochrana bude pouze na vybraných lokalitách. Jedná se o 6 ploch a velikosti 40 x 12 m a 30 x 12 m. Oplocení celého území se zde kvůli aktuálnímu stavu lokality a protékajícímu toku jeví jako nevhodná varianta.
A4.6. Následná péče Jak uvádí Jelínek (2007) následná péče je důležitou součástí procesu zakládání ÚSES. Cílem následné péče je minimalizovat negativní vlivy působící na nově vysazené dřeviny a pomůže jim překonat povýsadbový šok. Následná péče bude v režii firmy provádějící výsadbu stromů. Bude součástí rozpočtu na výsadbu stromů a bude prováděna 2 roky po výsadbě. V rámci následné péče bude zálivka sazenic minimálně 2x ročně, v případě velkých letních přísušků i častěji, vyžínání buřeně kolem sazenic. Při likvidaci buřeně budou brány ohledy, aby nedošlo k poničení kmínků sazenic.
Ožínání se doporučuje ručně a to minimálně 3 x ročně. Pokosenou buřeň je vhodné rozprostřít kolem kmínků a tím omezit růst další buřeně. V rámci následné péče budou kontrolovány i kůly a to jak oplocenky, tak podpory stromů. Pracovník se ujistí, že jsou dobře zakotveny v zemi, zkontroluje uchycení pletiva a dřeviny, vše případně opraví. Kotvení bude minimálně jednou ročně kontrolováno i nadále. Po 5-ti letech budou kůly od odrostků odstraněny a u stromů v oplecenkách bude provenden první výchovný zásah. Odstranění oplocenky bude provedeno mezi 7 – 10 rokem založení ploch, podle velikosti dřevin.
A5. Požadavky na postup prací V první fázi bude na lokalitě odstraněn nálet a nárost na ploše 0,32 ha, což je pás kolem toku, na kterém bude probíhat výsadba. V důsledku odstranění křovin se zlepší světlostní poměry pro novou výsadbu a zamezí se konkurenčnímu boji mezi již vzrostlými keři a výsadbou. Následně budou na lokalitě skáceny a ořezány vybrané stromy. Klest bude shromážděn na hromady a spálen. Dřevní hmota určena na palivové dříví bude odvezena z lokality. Po odstranění vzrostlých stromů a klestu bude celá lokalita zaměřena a budou vytyčeny parcely a úseky, na kterých bude probíhat výsadba. Na vyznačených plochách se zbuduje oplocení. Sazenice budou na tyto parcely vysázeny až po dokončení veškerých prací na oplocence. Při výsadbě budou odrostky připevněny ke kůlům, které zajistí jejich stabilitu proti ohnutí při nepříznivém vlivu počasí. V průběhu následné péče se bude kontrolovat upevnění kůlů a úvazek, držící kmen. Po pěti letech budou kůly z lokality odstraněny.
A6. Sítě technického vybavení Žádosti o vyjádření existencí sítí byly zaslány následujícím subjektům: -
T - mobile,
-
UPC Česká republika s.r.o.,
-
RWE GasNet, s.r.o.,
-
O2 Czech Republic a.s.
-
Vodafone Czech republic a.s.
V zájmové oblasti se nenachází žádné vedení sítí ani jejich ochranná pásma, která by byla ve vlastnictví výše zmíněných firem.
A7. Zařízení staveniště Na území nebudou probíhat žádné stavební práce, proto rozsáhlé zařízení staveniště nebude potřeba. Na lokalitě bude umístěna buňka, která bude využita jako sklad materiálu potřebného k provedení výsadby. Jako přístup k celému úseku navrhované výsadby bude sloužit účelová komunikace vedoucí kolem toku.
A8. Bezpečnostní opatření v průběhu stavby V průběhu úpravy a následné výsadby celého biokoridoru bude dbána zvýšená opatrnost při manipulaci s ropnými látkami. Vzhledem k nenáročné realizaci práce nebude nutné řešit zvláštní opatření v bezpečnosti práce. Zhotovitel se bude dále řídit obecně platnými předpisy, vyhláškami a normami.
A9. Nakládání s odpady Odpady, které budou vyprodukovány během výsadby např. obalový materiál použitý na převoz stromů, budou odvezeny a zneškodněny firmou provádějící výsadbu. Takto vzniklé odpady budou buď uloženy na skládku, nebo ekologicky zlikvidovány. Při výsadbě bude dbáno na to, aby nedošlo k úniku olejů z automobilů nebo motorových pil. V případě kontaminace zeminy je provádějící firma povinna neprodleně sjednat nápravu škody. Nakládání s veškerými odpady vzniklými během prací na lokalitě zajistí provádějící firma.
A10. Závěr Cílem výsadby je dosáhnout zapojeného porostu, kterému se ponechá volný prostor
pro
jeho
další
vývoj.
V rámci
dlouhodobého
managementu
budou
v oplocenkách pozitivním výběrem zajištěny cílové počty stromů. Po úspěšném zapojení porostu se zvýší ekologická stabilita lokality a vytvoří se lepší podmínky pro drobnou zvěř, ptactvo a hmyz. Odumřelá dřevní hmota bude z lokality odstraněna pouze v případě, kdy omezí hospodaření a provoz na okolních pozemcích. V jiných případech bude v rámci biodiverzity mrtvé dřevo na lokalitě ponecháno jako útočiště pro hmyz a dřevokazné houby. Lokální biokoridor by měl být přínosem pro celou krajinu, kterou rozčlení a sníží možnou eolitickou erozi. Porost podél Němčického potoka nabídne zvěři jak migrační zónu, tak útočiště. Po rekultivaci těžebny štěrku bude porost částečně zastiňovat vodní plochu a tím omezí nadměrnému zahřívání vody.
A11. Zdroje Literární zdroje: BUČEK, A., LACINA, J., 2000 Geobiocenologie II. dotisk. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2000, 240 s., [4] s. obr. příl. ISBN 80-7157417-1.
DEMEK, J., a kol 1987. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Academia, 584 s.
KOLAŘÍK, J., Péče o dřeviny rostoucí mimo les: les a dřeviny. 2. dopl. vyd. Vlašim: ČSOP, 2003, 261 s., [72] s. příl., [4] s. obr. příl. Metodika Českého svazu ochránců přírody, č. 5. ISBN 80-863-2736-1.
KOLAŘÍK, J., Péče o dřeviny rostoucí mimo les. 2. dopl. vyd. Vlašim: ČSOP Vlašim, 2005, 720 s., xlviii s. obr. příl. Metodika Českého svazu ochránců přírody, č. 6. ISBN 80-863-2744-2.
MAUER, O., 2010, Zakládání dřevinné vegetace: učební text. Brno.
MADĚRA, P., ZIMOVÁ, E. 2005, Metodické postupy projektování lokálního ÚSES multimediální učebnice. In ÚSES - zelená páteř krajiny. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, s. 66--71. ISBN 80-86064-85-9.
Quitt, E., 1970: Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně
Vyhlášky a normy: Norma ČSN 83 9021 - Technologie vegetačních úprav v krajině - Rostliny a jejich výsadba, 2006
Norma ČSN 48 2115 Sadební materiál lesních dřevin, 2010
Vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.
Elektronické zdroje: Ceník AOPK, [online] Citováno 10.3.2015 Dostupné na: http://www.dotace.nature.cz/res/data/001/000211.pdf
Geoportál SOWAC – GIS, [online] Citováno 6.1.2015 Dostupné na: geoportal.vumop.cz
JELÍNEK, B., 2007, Realizace prvků ÚSES a co dál, In ÚSES – zelená páteř krajiny – sborník ze semináře [online] Citováno 3.2.2015. Dostupné na: http://www.uses.cz/data/sbornik07/Jelinek_B.pdf
Tabulky a polynomy – kubírovací tabulky, [online] Citováno 2.1.2015 Dostupné na: http://www.optimalanskroun.com/kubirovani.html
