Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomick{ fakulta Ústav ekonomie
Možnosti rozvoje městyse Veversk{ Bítýška Bakal{řsk{ pr{ce
Vedoucí pr{ce:
Autor:
Ing. Ladislava Grochov{, Ph.D.
Jindřich Zounek
Brno 2011
Poděkov{ní Při této příležitosti bych chtěl poděkovat mojí vedoucí bakal{řské pr{ce Ing. Ladislavě Grochové, Ph.D. za to, že mi umožnila vytv{řet pr{ci pod jejím vedením, za potřebné informace i za ochotu, kterou mi po celou dobu projevovala. Poděkov{ní věnuji i starostovi městyse Veversk{ Bítýška panu Josefu Mifkovi, který mi poskytl důležité informace, bez kterých bych tuto z{věrečnou pr{ci vytv{řel s nemalými obtížemi. Děkuji také ostatním, kteří reagovali na mé připomínky a dotazy spojené s danou problematikou, kterou jsem řešil v r{mci své pr{ce. Nerad bych také zapomněl na své rodiče, kteří mě po celou dobu podporovali v mém studiu na této škole, i těm děkuji.
Prohlašuji, že jsem tuto bakal{řskou pr{ci vypracoval samostatně a za použití zdrojů, které uv{dím v seznamu literatury Ve Hvozdci dne 25. května 2011
Abstrakt Tato bakal{řsk{ pr{ce se zabýv{ možnostmi rozvoje městyse Veversk{ Bítýška. V teoretické č{sti je vymezena region{lní politika Evropské Unie a její vazba na region{lní politiku České republiky. D{le je představena problematika obce a obecního rozpočtu, rozpočtového určení daní a územního pl{nov{ní. Ve vlastní č{sti je provedena analýza městyse i dalších čtyř obcí a vytvořena SWOT matice, kter{ je podkladem pro vytvořený strategií – projektů. Ty jsou pak cenově kvantifikov{ny a poté je navrženo financov{ní těchto projektů, které pomohou k rozvoji městyse. Klíčov{ slova Region{lní politika, Veversk{ Bítýška, SWOT analýza, financov{ní projektů.
Abstract This bachelor thesis deals with a development possibilities of Veversk{ Bítýška. In the theoretical part the European Union regional policy and its contexture to Czech Republic regional policy is defined. Then the problematics of municipality and municipality budget, tax budgetary determinativ and landscape planning is presented. In the practical part is implemented market-town analysation including another four municipalities and made SWOT G matrix, which is basis for creating strategies – projects. This projects are price quantified and then financing of these projects are proposed, which help to market-town development. Keywords Regional policy, Veversk{ Bítýška, SWOT analysis, projects financing
Obsah 1
Úvod..........................................................................................................................8
2
Cíl pr{ce....................................................................................................................9
3
Metodika ..................................................................................................................9
4
Liter{rní přehled ................................................................................................... 10 4.1
Region{lní politika .......................................................................................... 10
4.1.1
Příčiny vzniku region{lní politiky.......................................................... 10
4.1.2
Definice region{lní politiky .................................................................... 11
4.1.3
Cíle a n{stroje region{lní politiky........................................................... 12
4.1.4
Důvody existence region{lní politiky .................................................... 13
4.2
Region{lní politika Evropské unie ................................................................ 13
4.2.1
Vymezení region{lní politiky EU ........................................................... 13
4.2.2
Územní jednotky pro politiku hospod{řské a soci{lní soudržnosti .... 14
4.3
Region{lní politika EU v programovacím období 2007-2013...................... 15
4.3.1
N{stroje v období 2007-2013 ................................................................... 15
4.3.2
Cíle region{lní politiky EU v období 2007-2013 .................................... 16
4.3.3
Principy politiky hospod{řské a soci{lní soudržnosti .......................... 18
4.4
Vazby region{lní politiky EU na českou region{lní politiku ...................... 18
4.5
Region{lní politika v České republice ........................................................... 19
4.5.1
Legislativní r{mec .................................................................................... 20
4.5.2
Strategie region{lního rozvoje pro období 2007-2013 ........................... 20
4.5.3
Regiony se soustředěnou podporou st{tu ............................................. 21
4.5.4
Region{lní politika na krajské a obecní úrovni ..................................... 21
4.6
Vymezení obce ................................................................................................ 22
4.7
Rozpočet obce.................................................................................................. 22
4.7.1 4.8
Územní pl{nov{ní ........................................................................................... 23
4.8.1 5
Rozpočtové určení daní ...........................................................................23
Politika územního rozvoje ......................................................................23
Vlastní pr{ce ..........................................................................................................24
5.1
Analýza městyse Veversk{ bítýška ............................................................... 24
5.1.1
Z{kladní charakteristika městyse ........................................................... 24
5.1.2
Demografick{ situace .............................................................................. 24
5.1.3
Doprava .................................................................................................... 25
5.1.4
Občansk{ vybavenost .............................................................................. 26
5.1.5
Ekonomick{ situace a rozpočet ............................................................... 27
5.1.6
Kultura a sport ......................................................................................... 29
5.1.7
Cestovní ruch ........................................................................................... 29
5.1.8
Mikroregion Kuřimka.............................................................................. 31
5.1.9
Rozvojové aktivity městyse..................................................................... 32
5.2
Představení čtyř obcí z okresu Brno-venkov ................................................ 32
5.2.1
Bílovice nad Svitavou .............................................................................. 32
5.2.2
Mokr{-Hor{kov ....................................................................................... 33
5.2.3
Střelice ....................................................................................................... 34
5.2.4
Újezd u Brna ............................................................................................. 35
5.3
Komparace analyzovaných obcí .................................................................... 35
5.3.1
Demografie ............................................................................................... 36
5.3.2
Doprava .................................................................................................... 36
5.3.3
Občansk{ vybavenost a samospr{va...................................................... 37
5.3.4
Zdravotnictví a soci{lní oblast ................................................................ 37
5.3.5
Ekonomick{ situace a rozpočet ............................................................... 38
5.3.6
Sport a turistika ........................................................................................ 40
5.4
SWOT analýza ................................................................................................. 41
5.4.1
Matice SWOT ........................................................................................... 41
5.4.2
Strategie WO ............................................................................................ 42
5.4.3
Strategie ST ............................................................................................... 43
5.4.4
Strategie WT ............................................................................................. 43
5.4.5
Strategie WT ............................................................................................. 44
5.5
Odhad zůstatku na konci rozpočtového roku 2011 ..................................... 44
5.6
Cenov{ kvantifikace projektů a možnosti financov{ní ............................... 46
5.6.1
Strategie WO - projekt Naučn{ stezka a propagační materi{ly ...........46
5.6.2
Strategie ST – projekt Členství v N{rodní síti Zdravých měst ............. 47
5.6.3
Strategie WT – projekt Dům s pečovatelskou službou ......................... 47
5.6.4
Strategie WT – projekt Zast{vka na n{městí ......................................... 49
5.7
N{vrh financov{ní projektů ...........................................................................50
6
Z{věr ....................................................................................................................... 54
7
Seznam použitých zdrojů .................................................................................... 56
8
Seznam použitých zkratek ................................................................................... 59
9
Seznam tabulek, grafů a obr{zků ....................................................................... 60
10 Seznam příloh ....................................................................................................... 61 11 Přílohy .................................................................................................................... 62
1 Úvod Je zn{mo, že mezi jednotlivými územími, je rozdíln{ životní úroveň. Tato skutečnost vyplýv{ už z historického hlediska, kdy se lidé přesouvali z méně vlídných oblastí do míst, kde se jim žilo lépe. Životní prostředí, surovinové bohatství a dostupnost vodních zdrojů byly lokality, kde se lidé seskupovali a vytv{řeli zde osady, později města. Nejen geografick{ lokalita oblastí ovlivňovala společnost při přesunov{ní. S postupem času, jak se rozvíjela ekonomika a společnost ve všech směrech, lidé se zajímali, kde získají lepší pr{ci, vzděl{ní, soci{lní a zdravotní zajištění, hledali místa, kde kulturní život je pestřejší, zkr{tka chtěli, aby se jim žilo lépe. Města s dalekos{hlou historií jim tyto možnosti poskytovala, a tak migrační tok obyvatel do měst jejich rozvoj zrychloval. Tato skutečnost zapříčinila, že vznikaly čím d{l větší rozdíly mezi městskou a venkovskou úrovní života. I ekonomicky siln{ Evropa se d{ klasifikovat jako kontinent s „bohatým severem“ a „chudým jihem“, resp. z{padem a východem, ale i v r{mci jedné země jsou zde oblasti, kde úroveň hrubého dom{cího produktu na obyvatele v jednom území několikan{sobně převyšuje úroveň v území druhém. Proto bylo potřeba zvyšov{ní ekonomických a soci{lních rozdílů mezi těmito jednotlivými oblastmi omezit. Řešením je v tomto případě prov{dění příslušných politik, avšak zde je vhodné aplikovat politiku region{lní. Vytv{ření a prov{dění region{lní politiky, jak už na úrovni Evropské unie či úrovni n{rodní, m{ své opodstatnění. Zabýv{ se problémem toho území, kde hospod{řský rozvoj a soci{lní, kulturní, demografické či jiné aspekty jsou na nižší úrovni v porovn{ní s územím okolním, a snaží se tuto situaci vyřešit prostřednictvím vhodných institucion{lně zakotvených n{strojů. Vz{jemn{ součinnost region{lní politiky s ostatními politikami, stejně jako její koordinace na nadn{rodní, n{rodní i lok{lní úrovni, může efektivně vést ke snižov{ní hospod{řských rozdílů příslušných zemí a oblastí, což je ostatně prim{rním cílem region{lní politiky. Pr{vě aplikace této politiky do praxe je pro občana dost viditeln{, protože může sledovat jak se jeho město či obec rozvíjí, a může se dozvědět, z jakých prostředků byl ten určitý projekt financov{n, když ne celou č{stkou z rozpočtu obce. Tato bakal{řsk{ pr{ce se bude zabývat nejen možnostmi rozvoje obce, ale také způsoby financov{ní těchto aktivit a to vše v kontextu region{lní politiky Evropské unie i České republiky. Tyto možnost budou aplikov{ny na městys Veverskou Bítýšku.
8
2 Cíl pr{ce Cílem této bakal{řské pr{ce je vytvořit doporučení pro rozvoj městyse Veversk{ Bítýška ve formě navrhnutí projektů. Dílčím cílem je v r{mci liter{rního přehledu objasnit obecný význam region{lní politiky a n{sledně její přenesení na úroveň Evropské unie a České republiky. D{le také kr{tce nastínit problematiku obce, jejího rozpočtu a politiku územního pl{nov{ní. V r{mci vlastní pr{ce je dalším dílčím cílem představit městys Veverskou Bítýšku z ekonomického, soci{lního, kulturního hlediska, ale také z hlediska geografického a demografického. Ze stejných hledisek budou kr{tce představeny i obce Střelice, Újezd u Brna, Bílovice nad Svitavou a Mokr{-Hor{kov. Dalším č{stečným cílem je identifikovat slabé a silné str{nky, stejně jako příležitosti a hrozby v r{mci matice SWOT, které plynou pro městys, což bude stěžejní pro vytvoření fin{lního doporučení pro rozvoj městyse v podobě projektů. Jejich financov{ní bude n{sledně navrženo v několika variant{ch, přičemž tato činnost je posledním dílčím cílem pr{ce.
3 Metodika V č{sti liter{rního přehledu se bude vych{zet z odborné literatury, z pr{vních
pramenů,
kterými
především
jsou
Z{kon
č. 248/2000
Sb.,
O region{lním rozvoji, Z{kon č. 243/2000 Sb., O rozpočtovém určení výnosů některých daní a Z{kon č. 183/2006 Sb., O územním pl{nov{ní a stavebním ř{du. V liter{rním přehledu z{věrečné pr{ce bude také přiměřeně použito některých internetových zdrojů. Ve vlastní pr{ci bude provedena analýza městyse Veversk{ Bítýška z hledisek, které byly zmíněny v č{sti Cíl pr{ce. Stejn{ analýza v menším rozsahu se provede u obcí Střelice, Újezd u Brna, Bílovice nad Svitavou a Mokr{-Hor{kov, které dosahují přibližného počtu obyvatel, rozlohy katastr{lní plochy stejně jako Veversk{ Bítýška a jejich území spad{ také do okresu Brno-venkov. Tyto kritéria byly zvoleny z důvodu přibližně stejného příjmu do rozpočtu obce z titulu rozpočtového určení daní. Pro účely analýzy obcí budou přev{žně internetové str{nky Českého statistického úřadu, str{nky obcí a v případě městyse mně poslouží i průběžné konzultace se starostou a informace poskytnuté starosty či vedením ostatních čtyř obcí. Komplexnost zdrojů bude doplněna vhodnou odbornou literaturou.
9
Poté bude n{sledovat komparace Veverské Bítýšky s ostatními obcemi pr{vě z výše zmíněných hledisek. Komparace bude provedena z vytvořených grafů a tabulek, ve kterých budou zpracované veškeré důležité informace. V další č{sti vlastní pr{ce se vypracuje matice SWOT, pro kterou budou podklady jak analýza městyse, tak jeho komparace se čtyřmi obcemi. Matice SWOT je založena na analýze silných (Stenghts) a slabých (Weakness) str{nek, které tvoří vnitřní prostředí, a příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats), tvořící naopak vnější prostředí. Tyto prvky tvoří východiska k navržení strategií. Je možno vytvořit celkem čtyři strategie vz{jemným porovn{ním příležitostí a hrozeb se slabými a silnými str{nkami (Pošv{ř, Erbes, 2002). Z vytvořených čtyř strategií budou navrženy patřičně zdůvodněné činnosti a ty budou přeformulov{ny na projekty, které přispějí k rozvoji městyse. Projekty budou n{sledně kvantifikov{ny podle aktu{lních tržních cen popřípadě odborného odhadu. V z{věru pr{ce budou navrženy zdroje financov{ní projektů s přihlédnutím na stav rozpočtu městyse a dle potřeby budou vytvořeny spl{tkové kalend{ře v r{mci problematiky umořov{ní dluhů.
4 Liter{rní přehled 4.1 Region{lní politika Tato kapitola bakal{řské pr{ce představí pojem region{lní politika v obecné rovině, konkrétně popíše důvod vzniku a existence této politiky, vyloží některé její definice a uvede n{stroje, kterými je region{lní politika realizov{na.
4.1.1 Příčiny vzniku region{lní politiky Téměř každý st{t m{ v r{mci svých regionů ty, které jsou rozvinuté a ty, které mají daleko nižší hospod{řský růst. Region{lní politika vznikla v reakci na prohlubov{ní region{lních disparit 1 a měla by diferencovaným regionům pomoci hospod{řské a soci{lní rozdíly snižovat. Tyto region{lní disparity jsou zapříčiněny zejména (Žítek, Klímov{, 2008):
přírodními podmínkami,
demografickou situací,
ekonomickou strukturou,
nízkou mobilitou pracovních sil a kapit{lu,
1
Regionální disparity jsou rozdíly v úrovni hospodářského, environmentálního a sociálního rozvoje regionů (Ministerstvo pro místní rozvoj 2006).
10
rigiditou2 n{kladů a cen,
institucion{lními a psychologickými faktory,
politickými rozhodnutími.
Region{lní politika pak obecně rozlišuje podle těchto příčin tři hlavní typy tzv. problémových regionů (Wokoun, 2004): Regiony nedostatečně vybavené přírodními zdroji. Jedn{ se především o odlehlé regiony, které se kvůli horším přírodním podmínk{m orientují pouze v oblasti zemědělství, a pr{vě tento fakt způsobuje, že region není schopen poskytnout obyvatelstvu odpovídající životní úroveň jako v jiných oblastech. Regiony s nedostatečným využitím vlastních zdrojů Nevyužív{ní vlastních zdrojů regionu je způsobeno nedostatkem kapit{lu, což se projeví v nižší životní úrovni ve srovn{ní s jinými regiony. Regiony se stagnujícími či upadajícími z{kladními odvětvími Tyto regiony, které byly hospod{řsky velmi vyspělé, se projevují v úpadku tradičních průmyslových odvětví vinou změny ve struktuře popt{vky. Mezi tyto regiony patří v České republice například Ostravsko. Ačkoliv existence nerovností je ž{doucí a nezbytn{, protože tyto diference jsou obecně významným podnětem společenského vývoje, příliš velké rozdíly přest{vají působit stimulačně a mohou mít nepříjemné důsledky na celkovém hospod{řském rozvoji st{tu či dokonce vyvol{vat soci{lní nepokoje až politické konflikty. Proto se v řadě zemí začala uplatňovat region{lní politika, jejímž cílem bylo vytvořit předpoklady pro zmírnění až odstranění neúměrných diferenci v rozvoji jednotlivých regionů (Wokoun, 2004).
4.1.2 Definice region{lní politiky Ačkoliv se pojem region{lní politika vyskytuje už v 30. letech 20. století ve Velké Brit{nii v souvislosti vypuknutí hospod{řské krize, dosud se nenašla jednoznačn{ definice, kter{ by n{zorově sjednotila vymezení této politiky (Wokoun, 2004).
2
Rigidita = nepružnost.
11
Definovat lze region{lní politiku jako soubor cílů, opatření a n{strojů vedoucích ke snižov{ní příliš velkých rozdílů v socioekonomické úrovni jednotlivých regionů nebo také ji lze charakterizovat jako určitou koncepční a cílevědomou činnost jisté veřejné autority3 usilující o eliminaci negativních důsledků teritori{lně nerovnoměrného ekonomické rozvoje a probíhajících struktur{lních změn (Wokoun, 2003). Uv{dí
se
také,
že
region{lní
politikou
se
rozumí
ovlivňov{ní
hospod{řských procesů v územích st{tu anebo většího ekonomického prostoru a to prostřednictvím veřejného sektoru (Malinovský, Such{ček, 2006). Osobně se autor přikl{ní hned k první definici, kter{ zmiňuje důležité pojmy, které charakterizují region{lní politiku. Těmito pojmy jsou: cíle, n{stroje, snižov{ní rozdílů a region.
4.1.3 Cíle a n{stroje region{lní politiky Je potřeba říci, že cíle by měly být formulov{ny na z{kladě hlavních region{lních problémů v dané zemi a s časovým vývojem by měly být konkretizov{ny. A pr{vě tyto cíle jsou podkladem pro tvorbu n{strojů region{lní politiky. Přístupy k vymezení n{strojů region{lní politiky jsou odlišné, ale zpravidla se zmiňují tyto n{stroje (Wokoun, 2008): Makroekonomické n{stroje Aplikace tohoto n{stroje je č{stečně omezeno hospod{řskými cíli st{tu a některými ostatními politikami. Dílčími č{stmi makroekonomických n{strojů jsou fisk{lní politika (snížení daní a odvodů v určitých regionech), monet{rní politika (snadnější přístup k úvěrům) a protekcionismus (dovozní limity a cla na podobné zahraniční výrobky, které se vyr{bějí v postiženém regionu). Mikroekonomické n{stroje Úkolem mikroekonomických n{strojů je ovlivnit ekonomické subjekty jejich umístění. Existují dvě z{kladní skupiny tohoto n{stroje, a to n{stroje realokace pracovních sil (podpora emigrace ze slabých regionů) a n{stroje realokace kapit{lu (tvorba nových pracovních příležitostí přil{k{ním nových firem). Ostatní n{stroje Do této skupiny je možno zařadit administrativní n{stroje (rozhodnutí o zastavení činnosti) a institucion{lní n{stroje (region{lní rozvojové agentury).
3
Místní a regionální orgán, vláda, řidící orgán EU.
12
4.1.4 Důvody existence region{lní politiky N{sledující výčet poskytuje různé důvody existence region{lní politiky. Mezi ně se řadí:
Ekonomické důvody o
plné využití všech výrobních faktorů,
o
argument ekonomického růstu,
o
optim{lní rozmístění firem,
o
n{klady přelidnění,
o
region{lní nerovnov{ha a inflace.
Soci{lní důvody o pln{ zaměstnanost4, o region{lní rozdělení příjmů, o úvaha o obecném blahu.
Ekologické důvody
Politické důvody
4.2 Region{lní politika Evropské unie Tato č{st liter{rního přehledu uvede region{lní politiku na úrovni Evropské unie.
4.2.1 Vymezení region{lní politiky EU Region{lní politika Evropské unie, nebo také politika hospod{řské a soci{lní soudržnosti, struktur{lní5 politika, či kohezní6 politika patří mezi komunit{rní (sdílené) politiky EU. Jak už bylo naznačeno v úvodu pr{ce a v obecném pojetí region{lní politiky, aplikace politiky hospod{řské a soci{lní soudržnosti je určena pro „snižov{ní rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a ostrovů, včetně venkovských oblastí“ (Autor nezn{mý,
c2005 - 2011). Tyto slova jsou zakotvena v čl{nku 158 ve Smlouvě
o založení Evropského společenství, kter{ je souč{stí prim{rní legislativy ES 4
Plná zaměstnanost v tomto případě je myšlena jako sociální prvek, kdy každý má práci, ne jako makroekonomický indikátor. 5 V rámci první reformy regionální politiky v roce 1988 byla integrována regionální politika s částí sociální a zemědělské politiky do strukturální politiky (Wokoun, 2008) 6 Koheze = soudržnost.
13
(König, Lacina, Přenosil, 2007). Skutečnost, že mezi st{ty Evropské unie je značný hospod{řský rozdíl, naznačuje příloha č. 1. Region{lní politika je velmi důležitou souč{stí všech politik EU, to n{zorně ukazuje příloha č. 2, ve které je možno vidět finanční alokaci určenou pro potřeby region{lní politiky7 ve vztahu k finanční perspektivě pro roky 2007 - 2013. Pro financov{ní struktur{lní politiky EU je tak vyhrazena více než třetina celkových výdajů rozpočtu.
4.2.2 Územní jednotky pro politiku hospod{řské a soci{lní soudržnosti Každý členský st{t v EU m{ svůj systém územněspr{vního členění, a proto lze jen stěží porovn{vat mezi sebou regiony různých zemí. Z důvodu neexistence vypovídací schopnosti komparace regionu vůči jinému, který se nach{zel v zahraničí,
stanovil
Eurostat
ve
spolupr{ci
s Evropskou
komisí
tzv.
nomenklaturu územních statistických jednotek – NUTS8, jejíž poč{tky se datují do sedmdes{tých let 20. století. (Wokoun, 2003). Tyto jednotky jsou z{kladním prvkem pro sbír{ní statistických informací, zejména ekonomických, pro účely region{lní politiky EU a také pro účely zařazení různých regionů pod jednotlivé cíle9 politiky (Wokoun, 2003). Aby byly vytvořeny z{kladní předpoklady pro objektivní vyhodnocov{ní a možnost komparace různých regionů v Evropě mezi sebou, stanovil Evropský parlament a Rada ES v Nařízení č.1059/2003 intervaly minim{lního a maxim{lního počtu obyvatel pro vymezení příslušné úrovně NUTS jednotek (Žítek, Klímov{, 2008). Tyto údaje poskytuje níže uveden{ tabulka. Tabulka č. 1: Intervaly pro tři úrovně regionů NUTS Úroveň
NUTS I
Minim{lní počet obyvatel
Maxim{lní počet obyvatel
3 000 000
7 000 000
NUTS II
800 000
3 000 000
NUTS III
150 000
800 000
Zdroj: Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č.1059/2003
7
V členění rozpočtových výdajů EU je pro financování strukturální politiky vyčleněna Hlava 1b, která se nazývá Soudržnost pro růst a zaměstnanost (König, Lacina, Přenosil, 2007). 8 Z francouzského La nomenclature des unités teritoriales statistiques (Žítek, Klímová, 2008) 9 Viz část Cíle regionální politiky v období 2007-2013
14
Na úrovni České republiky bylo provedeno vymezení statistických územních jednotek NUTS na z{kladě usnesení vl{dy České republiky č. 7071998. Tento krok učinil Český statistický úřad ve spolupr{ci s Eurostatem pro statistické účely a pro úkoly související s čerp{ním prostředků ze struktur{lních fondů Evropské unie (Žítek, Klímov{, 2008). Vymezení jednotek NUTS v České republice pro potřeby EU je n{sledující: Tabulka č. 2: Vymezení regionů NUTS v České republice Úroveň
N{zev
Počet jednotek
NUTS I
St{t
1
NUTS II
Regiony soudržnosti
8
NUTS II
Kraje
LAU I
Okresy
LAU II
Obce
14 76 + 15 pražských obvodů 6249
Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz
Z tabulky je možno vidět, že kromě NUTS regionů jsou vymezeny i regiony LAU (Local Administrative Units), konkrétně LAU I (dříve NUTS IV) a LAU II (dříve NUTS V), avšak tyto jednotky nejsou na rozdíl od NUTS legislativně vymezeny (Wokoun, 2008).
4.3 Region{lní politika EU v programovacím období 20072013 N{sledující text této kapitoly představí n{stroje region{lní politiky, její cíle a principy v období let 2007 – 2013.
4.3.1 N{stroje v období 2007-2013 Aby mohla být politika hospod{řské a soci{lní soudržnost účinn{ a v souladu s cíli, je třeba zvolit adekv{tní n{stroje pro její vykon{v{ní. V r{mci EU jsou těmito (finančními) n{stroji dva struktur{lní fondy a Fond soudržnosti, neboli Kohezní fond (Žítek, Klímov{, 2008). Evropský fond pro region{lní rozvoj10 Evropský fond pro region{lní rozvoj (ERDF11) je z{sadním n{strojem pro struktur{lní politiku a je finančním n{strojem pro všechny cíle region{lní politiky v tomto období (Autor nezn{mý 2011). Byl založen v roce 1975 a jeho úkolem je 10 11
Viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006. European regional development fund.
15
snižovat nerovnov{hu mezi regiony a tím posílit ekonomickou a soci{lní soudržnost EU. ERDF podporuje výhradně investiční projekty (výzkum, inovace a podnik{ní, životní prostředí, doprava, energetika a další) a tvorbu udržitelných pracovních míst (Žítek, Klímov{, 2008). Evropský soci{lní fond12 Fond byl založen již v roce 1957 a zaměřuje se na neinvestiční projekty, které podporují zaměstnanost a pom{hají lidem zvyšovat jejich vzděl{ní a kvalifikaci, d{le usilují o odstraňov{ní soci{lního vyloučení a bojují proti diskriminaci. Financuje dva cíle z tohoto programovacího období a řadí se na druhé místo v objemu finančních prostředků, které poskytuje (Žítek, Klímov{, 2008). Fond soudržnosti13 Posledním z hlavních n{strojů je Fond soudržnosti, neboli Kohezní fond, který však nepatří do skupiny struktur{lních fondů. Jeho cílem je podporovat rozvoj celého st{tu, zvl{ště pak v oblasti životního prostředí a dopravy. Byl založen Maastrichtskou smlouvou v roce 1993 a v současnosti podporuje členské st{ty, které mají HND na obyvatele nižší než 90 % průměru Společenství, aby mohl Fond soudržnosti podporovat země (Wokoun, 2003).
4.3.2 Cíle region{lní politiky EU v období 2007-2013 V programovacím období 2007-2013 byly stanoveny pro realizaci region{lní politiky tři cíle. Cíl Konvergence Posl{ním cíle Konvergence je zlepšit podmínky pro růst zaměstnanosti prostřednictvím zvýšení kvality investic do hmotného a lidského kapit{lu, rozvoje inovací a znalostní společnosti, ochrany a zlepšov{ní životního prostředí a tím urychlit konvergenci14 nejméně rozvinutých st{tů a regionů (Žítek, Klímov{, 2008). V r{mci tohoto cíle jsou způsobilé čerpat finanční pomoc regiony NUTS II, jejichž hrubý dom{cí produkt (HDP) na obyvatele je nižší než 75 % průměru a členské st{ty, jejichž hrubý n{rodní důchod nedosahuje výše 90 % průměru Společenství. Způsobilé jsou však i regiony NUTS II, které mají HDP na obyvatele nižší než 75 % HDP v průměru EU15, avšak vyšší než 75 % HDP průměru zemí po rozšíření EU, tzv. phasing-out regiony (Wokoun, 2008). 12
Viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006. Viz Nařízení Rady (EC) č. 1264/1999 a Nařízení Rady (EC) č. 1265/1999. 14 Konvergence = sbližování 13
16
Cíl Region{lní konkurenceschopnost a zaměstnanost Do tohoto cíle se řadí regiony NUTS II a NUTS I, které nespadají pod cíl Konvergence, tj. mají HDP na obyvatele nad 75 % průměru EU, a d{le sem spadají regiony, které v předchozím programovacím období čerpaly z cíle 1 (dnešní Konvergence), ale nyní přesahují hranici 75 % HDP na obyvatele (tzv. phasing-in regiony). Cíl je
určen na posílení
konkurenceschopnosti, zaměstnanosti
a atraktivnosti, zejména prostřednictvím investicemi do lidského kapit{lu, podporou inovací, znalostní společnosti a podnik{ní, d{le pak se zaměřuje na zlepšov{ní životního prostředí a rozvoji trhu pr{ce (Žítek, Klímov{, 2008). Cíl Evropsk{ územní spolupr{ce Pro účely čerp{ní finanční pomoci v r{mci tohoto cíle jsou určeny regiony NUTS III (kraje). Cílem je podpora rozvoje měst, venkova, ekonomických vztahů a malé a střední podnik{ní mezi sousedními přeshraničními regiony. V r{mci tohoto cíle je podpora vztažen{ nejen na přeshraniční spolupr{ci, ale také na spolupr{ci nadn{rodní i mezin{rodní. N{sledující obr{zek zn{zorňuje, kterými fondy struktur{lní politiky jsou financov{ny výše zmíněné cíle, a v příloze je uvedena celkov{ alokace finančních prostředků na všechny tři cíle členským st{tům EU v období 2007-2013 (příloha č. 3). Z té je vidět, že většinu finančních prostředků čerp{ cíl Konvergence, který m{ k dispozici téměř 283 mld. EUR z celkových zhruba 347 mld. EUR.
Obr{zek č. 1: Financov{ní cílů fondy EU Zdroj: www.ec.europa.eu
17
4.3.3 Principy politiky hospod{řské a soci{lní soudržnosti Region{lní politika EU se řídí a opír{ o z{kladní a doplňkové principy. Mezi ty z{kladní je možno zařadit (Wokoun, 2004): Princip koncentrace Zajišťuje, aby prostředky z EU byly použity co nejúčelněji, tzn. rozdělit do nejchudších regionů největší č{st peněz. Princip partnerství Spočív{
v úzké
spolupr{ci
mezi
Evropskou
komisí 15
a
st{ty
spolupracujícími s příslušnými org{ny ve st{tě v oblasti konkrétního rozdělení prostředky, kterým je pomoc určena (Wokoun 2003). Princip programov{ní Finanční pomoc se realizuje na z{kladě projektů, které koncepčně spadají do určitých programů a naplňují cíle programových dokumentů16 (Žítek, Klímov{ 2008). Princip monitorov{ní a vyhodnocov{ní Jeho z{kladem je průběžné sledov{ní a vyhodnocov{ní realizovaného projektu a konečného zhodnocení jeho přínosů. Princip adicionality (doplňkovosti) Zajišťuje
spolufinancov{ní
schv{lených
projektů
určeným
podílem
ze zdrojů příjemce, přitom může jít o zdroje ze st{tního, region{lního, místního či priv{tního rozpočtu s případným využitím úvěru. Princip solidarity Vych{zí z toho, že hospod{řsky vyspělejší st{ty přispívající do společného rozpočtu, pom{hají chudším st{ty v jejich rozvoji (Wokoun 2003).
4.4 Vazby region{lní politiky EU na českou region{lní politiku Pokud jde o hled{ní vazeb mezi struktur{lní politikou Evropské unie a České republiky, je potřeba se zmínit o programovacích procedur{ch. Evropsk{ komise a členské st{ty vytvořily dokument Strategické obecné z{sady 15
Členské státy odpovídají za realizaci politiky Generálnímu ředitelství, který zabezpečuje činnost právě Evropské komise (Žítek, Klímová 2008). 16 Viz část Vazby regionální politiky EU na českou regionální politiku
18
Společenství pro období 2007-2013, které určují s ohledem na Lisabonskou strategii hlavní strategické směry. Každý st{t si potom v souladu a na z{kladě tohoto
dokumentu
definuje
vlastní
priority
v N{rodním
strategickém
referenčním r{mci, který je podkladem pro vytvoření operačních programů (přehled všech programů v ČR na období 2007-2013 nabízí příloha č. 4, podle kterých budou tyto priority a n{sledně projekty realizov{ny (Žítek, Klímov{ 2008). V České republice je pro období 2007-2013 určeno 26,69 mld. EUR. (viz stejn{ příloha). Úplné schéma programovacích procedur je možno vidět na n{sledujícím obr{zku.
Obr{zek č. 2: Schéma programovací procedury Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz
4.5 Region{lní politika v České republice Potřebu vytvořit systém region{lní politiky v ČR zapříčinily faktory jako růst rozdílů mezi regiony v socioekonomickém rozvoji v druhé polovině 90. let, procesy demokratizace a decentralizace, stejně jako příprava na čerp{ní ze struktur{lních fondů17 EU (Wokoun, 2003). Proto v roce 1988 přijala vl{da ČR usnesením č. 235 Z{sady region{lní politiky, díky němuž vznikl z{kon o podpoře region{lního rozvoje a n{vrh Strategie region{lního rozvoje České republiky (Autor nezn{mý, c2010). V tomto období se podařilo vytvořit schéma programových dokumentů pro jednotlivé úrovně území, které je přehledně zn{zorněno v n{sledující tabulce. Působnost
17
Tehdy šlo o nástroje předvstupní pomoci PHARE, ISPA, SAPARD, které představovaly nezanedbatelnou podporu pro tvorbu a realizaci regionální i dalších politik v ČR (Wokoun, 2003).
19
a kompetence v oblasti podpory region{lního rozvoje stanovuje tzv. kompetenční z{kon, který určil Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako ústřední org{n st{tní spr{vy ve věcech region{lní politiky (WOKOUN, 2008). Tabulka č. 3: Programové dokumenty v jednotlivých úrovních Úroveň
Programový dokument
Centr{lní úroveň
Strategie region{lního rozvoje ČR
Region{lní úroveň (kraj)
Program rozvoje kraje
Mikroregion{lní úroveň
Strategie či Program rozvoje mikroregionu
Místní úroveň
Program rozvoje obce
Zdroj: Wokoun, 2003
4.5.1 Legislativní r{mec Pro region{lní politiku ČR jsou z{sadní tyto z{kony (Wokoun, 2003):
Z{kon č.128/2000 Sb., o obcích,
Z{kon č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení),
Z{kon č.132/2000 Sb., o změně a zrušení některých z{konů souvisejících se z{konem o krajích, z{konem o obcích, z{konem o okresních úřadech a z{konem o hlavním městě Praze,
Z{kon č.248/2000 Sb., o podpoře region{lního rozvoje. Zvl{šť důležitý je poslední uvedený z{kon č.248/2000 Sb., o podpoře
region{lního rozvoje, který stanovuje podmínky pro poskytov{ní podpory, klade si za cíl rozvoj st{tu nebo jeho území. D{le pak vymezuje předmět a příjemce podpory a zajišťuje koordinaci a realizaci hospod{řské a soci{lní soudržnosti (Z{kon č. 248/2000).
4.5.2 Strategie region{lního rozvoje pro období 2007-2013 Tento dokument je z{kladním n{strojem region{lní politiky, který ji činí kompatibilní s politikou Evropské unie (Autor nezn{mý, 2011) a vych{zejí z ní region{lně zaměřené rozvojové programy (viz d{le) a programy spolufinancované z EU. Dokument je v gesci MMR a podle § 5 odst. 1 z{kona č. 248/2000 Sb. O podpoře region{lního rozvoje obsahuje „zejména analýzu stavu region{lního 20
rozvoje, charakteristiku slabých a silných str{nek v rozvoji jednotlivých krajů a okresů, strategické cíle region{lního rozvoje v České republice, vymezení st{tem podporovaných regionů a doporučení dotčeným ústředním spr{vním úřadům a krajům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do jejich působnosti“. Na z{kladě této strategie vypracov{v{ MMR s dalšími ústředními spr{vními úřady n{vrh st{tního programu region{lního rozvoje, jehož uskutečňov{ní je financov{no vyčleněnými prostředky ze st{tního rozpočtu. Tato finanční podpora může být ve formě dotací, úvěrů se zvýhodněnou úrokovou sazbou nebo n{vratných finančních výpomocí (Z{kon č. 248/2000).
4.5.3 Regiony se soustředěnou podporou st{tu MMR ve spolupr{ci s ústředními spr{vními org{ny a kraji navrhuje vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat, proto MMR vymezuje tyto st{tem podporované regiony (Z{kon č. 248/2000):
struktur{lně postižené regiony,
hospod{řské slabé regiony,
venkovské regiony,
ostatní regiony18.
4.5.4 Region{lní politika na krajské a obecní úrovni Kraj může v r{mci samostatné působnosti podporovat rozvoj regionů podle svých konkrétních potřeb s ohledem na vyv{žený rozvoj svého územního obvodu. K tomuto účelu vypracov{v{ program rozvoje územního obvodu kraje, který obsahuje
analýzu
hospod{řského
a
soci{lního
rozvoje
kraje,
vymezení
podporovaných regionů a úkoly a priority rozvoje v různých odvětvích v jeho samostatné působnosti. K tomuto účelu kraj vyčleňuje finanční prostředky z jeho rozpočtu ve formě stejné jako na n{rodní úrovni (viz výše). Obec pak spolupracuje s krajem při přípravě a realizaci programu územního rozvoje kraje. D{le může podporovat rozvoj podnikatelských aktivit či sdružovat své prostředky se sousedními obcemi a dalšími pr{vnickými osobami při
zajišťov{n
rozvojových
programů
společných
více
obcím
(Z{kon č. 248/2000 Sb).
18
Např. pohraniční regiony, bývalé vojenské prostory, regiony postižené živelními pohromami atd.
21
4.6 Vymezení obce Podle § 1 z{kona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) je obec z{kladním územním samospr{vným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Podle téhož z{kona vyplýv{, že obec je veřejnopr{vní korporací, kter{ m{ vlastní majetek a vystupuje v pr{vních vztazích, za které nese zodpovědnost, svým jménem. Taktéž pečuje o všestranný rozvoj svého území (Z{kon č. 128/2000). Obec je vymezena územím, občany a samospr{vou veřejných z{ležitostí v hranicích obce a plní podle z{kona samostatnou působnost (z{ležitosti, o kterých může sama rozhodovat) a přenesenou působnost (vykon{v{ní st{tní spr{vy) (Pekov{, Pilný, Jetmar, 2008). Ve vlastní pr{ci bude použív{n pojem městys, který je dle z{kona definov{n takto: „Obec, kter{ byla opr{vněna užívat titul městys před dnem 17. května 1954, je městysem, pokud o to pož{d{ předsedu Poslanecké sněmovny“ (Z{kon č.128/2000 Sb).
4.7 Rozpočet obce Obecní rozpočet peněžní decentralizovaný fond, ve kterém se soustřeďují příjmy generované samotnou obcí a ty, které získ{ na z{kladě přerozdělení v rozpočtové soustavě (Provazníkov{ 2009). Rozpočet obce je finančním pl{nem, jímž se řídí financov{ní činnosti obce. Podkladem pro zpracov{ní ročního rozpočtu je rozpočtový výhled, což je pomocným n{strojem obcí pro střednědobé finanční pl{nov{ní (Z{kon č. 250/2000). Obecní rozpočet může být sestaven jako vyrovnaný (příjmy=výdaje), přebytkový (příjmy > výdaje), nebo jako deficitní (příjmy < výdaje). Obecní rozpočet se dělí na běžný a kapit{lový. Běžný rozpočet jsou příjmy a výdaje vztahující se k danému rozpočtovému roku a měl by zajišťovat služby, které obec poskytuje svým rezidentům. Kapit{lový rozpočet obsahuje zejména investice (výdaje) a způsob jejich financov{ní (příjmy). Nejvydatnějším veřejným příjmem jsou daňové příjmy dělící se na svěřené čili výlučné daně (blíže uvedeno v č{sti Rozpočtové určení daní) a místní daně, např. poplatek ze psů (Maaytov{, Hamerníkov{, 2007). K dalším příjmům patří také dotace a spr{vní poplatky určené zejména k financov{ní přenesené působnosti obcí. Mezi výdaje obce patří zejména služby v r{mci samostatné působnosti jako např. školství, zdravotnictví, soci{lní péče, vodovody a kanalizace (Provazníkov{ 2009). Přehled příjmů a výdajů obce je možno nalézt v příloze č. 5.
22
4.7.1 Rozpočtové určení daní Podle rozpočtového určení daní (RUD) se člení daně na sdílené, jejichž výnos putuje předem schv{leným podílem do určitého druhu rozpočtu, např. daň z příjmů pr{vnických osob, a svěřené neboli výlučné, kde do určitého druhu rozpočtu plyne celý výnos, zejména daň z nemovitosti. (Pekov{, Pilný, Jetmar, 2008). Z{konem je d{no, že daňové příjmy obcí tvoří podíl na 21,4 % z celost{tního hrubého výnosu např. z daně přidané hodnoty, příjmů fyzických osob ze z{vislé činnosti a funkčních požitků odv{děné zaměstnavatele, vybírané sr{žkou podle zvl{štní sazby a z příjmů pr{vnických osob. Kompletní schéma rozdělení RUD je zn{zorněno v příloze č. 6. Procento, kterým se obce podílí na celkové sumě rozpočtového určení se vypočít{ podle výměry katastr{lního území obce, počtu obyvatel v obci a podle koeficientu a n{sobku postupných přechodů (Z{kon č. 243/2000).
4.8 Územní pl{nov{ní Územním pl{nov{ním se rozumí soustavn{ činnost usměrňující rozvoj určitého území tak, aby byla dosažena rovnov{ha mezi ekonomickými, soci{lními a ekologickými cíli. Územní pl{nov{ní stanovuje pravidla pro povolov{ní změn ve využív{ní území za účelem jeho hospod{rnějšího využití (MMR, 2002). Územní pl{nov{ní tak může dlouhodobě přispívat ke zvyšov{ní potenci{lu svého území a z{roveň je schopno se br{nit řadě negativních trendů např. podnikatelským aktivit{m a chr{nit životní prostředí, či architektonické hodnoty v obci. Je nutno podotknout, že jak územní pl{nov{ní, tak i region{lní politika používají své n{stroje za účelem ovlivnění re{lného územního a region{lního rozvoje, proto je mezi těmito činnostmi nutn{ určit{ koordinace (Wokoun, 2008).
4.8.1 Politika územního rozvoje Politika
územního
rozvoje
je
z{kladním
celost{tním
strategickým
dokumentem pro územní pl{nov{ní (Wokoun, 2008). Stanovuje priority a požadavky na konkretizaci úkolů územního pl{nov{ní s ohledem na udržitelný rozvoj území. Pořizuje ji Ministerstvo pro místní rozvoj pro celé území ČR a je z{vazn{
pro
pořizov{ní
a
vyd{v{ní
územně
pl{novací
dokumentace 19
(Z{kon č. 183/2006). Pr{vě územní rozvoj a region{lní rozvoj, jakožto předmět region{lní politiky spolu vytv{řejí prostorový rozvoj, který zlepšuje ekonomické, soci{lní
a
jiné
aspekty
v důsledku
lepšího
prostorového
uspoř{d{ní
socioekonomických aktivit a využív{ní přírodních zdrojů (Wokoun, 2008). 19
Zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán
23
5 Vlastní pr{ce 5.1 Analýza městyse Veversk{ bítýška 5.1.1 Z{kladní charakteristika městyse Městys Veversk{ Bítýška nach{zející se na úpatí Českomoravské vrchoviny leží zhruba 20 km severoz{padně od města Brna na soutoku Bílého potoka a řeky Svratky v nadmořské výšce 235 metrů. Pro okolí městyse je charakteristický přírodní park Bílý potok, kterým se od z{padu line stejnojmenný potok, nedaleký hrad Veveří a Brněnsk{ přehrada, do které se vlév{ řeka Svratka, přitékající do městyse od severu. Pro okolní prostředí jsou také typické rozs{hlé lesní plochy. První písemn{ zmínka o městysi je datov{na z roku 1376 a jeho samotn{ historie je spojov{na s hradem Veveří. Odtud poch{zí i přívlastek „Veversk{“, který reprezentuje příslušnost k panství hradu Veveří. Veversk{ Bítýška se městysem 20 stala 24. z{ří 2008 na z{kladě ž{dosti předložené předsedovi Poslanecké sněmovny.
5.1.2 Demografick{ situace Podle údajů z Českého statistického úřadu v městysi žije 2 983 obyvatel21. Z demografického hlediska sleduji přirozený přírůstek (narození minus zemřelí) a migrační přírůstek (přistěhovalí minus odstěhovalí). Za posledních 10 let je možno vypozorovat vzrůstající počet obyvatel v městysi zvl{ště díky migračnímu přírůstku, o jehož n{růstu se zasloužily rodiny přistěhované zejména z Brna (pouze v roce 2005 je zaznamen{n migrační úbytek). Od roku 2006 je zaznamen{n stabilní migrační růst městyse. Co se týče přirozeného přírůstku, od roku 2006 stoup{, i když v předchozích letech tyto hodnoty oscilovaly kolem nuly či byly z{porné. Graficky zn{zorněnou situaci celkových přírůstků i obou jeho složek (přirozených i migračních) za posledních 10 let je zn{zorněno níže.
20
Městysem se stala obec, kter{ tento titul získala od panovníků či za První republiky, a měl pr{vo
poř{dat trhy. V roce 1521 udělil kr{l Ludvík Veverské Bítýšce výsadu poř{dat trhy jednou do týdne a jarmark dvakr{t do roka. 21 Údaj z 31. 12. 2009.
24
Graf č. 1: Přirozený, migrační a celkový přírůstek v městysi v letech 2000 - 2009
Přirozený a migrační přírůstek Přirozený přírůstek
70 50
Migrační přírůstek
37 37
3335
5 14
12
54
2 -1
-10
50 32
26 20
30 10
Celkový přírůstek 57 46 45 40
0
19 7
18
11
5
-5
-6
-30 -50 -62
-70 2000
2001
2002
2003
2004
-67 2005 2006
2007
2008
2009
Zdroj: www.czso.cz, vlastní zpracov{ní
Z hlediska věkové struktury je rozložení obyvatelstva městyse přibližně na stejné úrovni v porovn{ní s celost{tní statistikou a tedy se od ní výrazně nevychyluje. Níže uveden{ tabulka uv{dí údaje o třech věkových skupin{ch žijících jak v městysi v komparaci se strukturou n{rodní. Tabulka č. 4: Struktura obyvatel v městysi v porovn{ní s ČR za rok 2009 Počet obyvatel ve věku 0 – 14
15 – 64
65+
absolutně relativně absolutně relativně absolutně relativně
Celkem
VB
493
17 %
2 033
68 %
457
15 %
2983
ČR
1 494 000
14 %
7 414 000
71 %
1 599 000
15 %
10 507 000
Zdroj: www.czso.cz, vlastní zpracov{ní
5.1.3 Doprava Z hlediska dopravní obslužnosti je situace ve Veverské Bítýšce velice dobr{. Veřejnou hromadnou dopravu obstar{vají tři autobusové spoje v r{mci IDS JMK22. Spoj 153 zajišťuje dopravu mezi Tišnovem a Ivančicemi. Spojení s Brnem obstar{v{ autobusov{ linka 303, kter{ jezdí zpravidla každou hodinu oběma směry, v dopravní špičce každou půlhodinu. Poslední spoj 312 jezdí z Tišnova do Kuřimi a zajišťuje pro občany městyse n{vaznost na vlak S3, který jezdí taktéž 22
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje.
25
do Brna. Ve městech (nejen v Brně), kterými tyto linky projíždějí, lze využít další přestupy na jiné spoje. Problémem je však dosavadní umístění zast{vek. Cestující, kteří čekají nejen na jeden spoj, stojí v zastřešených prostor{ch u venkovní zahr{dky tamní restaurace a v letní sezónně se z důvodu umístění stolů a laviček na zahr{dku zmenší prostor pro čekající cestující, čímž zavazí proch{zejícím chodcům, sami sobě i přítomným cyklistům, kteří se zde občerstvují. V letní sezónně je k dispozici lodní přeprava cestujících po Brněnské přehradě z Bystrce do Veverské Bítýšky. Lodě jezdí zhruba každou hodinu v obou směrech23 a jsou vyhled{vaným alternativním spojem mezi Brnem a Veverskou Bítýškou, zejména pro turisty. Co se týče samotné dopravní infrastruktury, je zde problémem křižovatka nach{zející se uprostřed n{městí, kter{ protín{ silnice vedoucí do Brna, Tišnova, Kuřimi a směrem na Rosice. Nebezpečné však je, že se vedle této křižovatky, kter{ je vybavena jen jedním přechodem pro chodce, nach{zí z{kladní škola. Situaci neulehčí ani přítomnost kamionů, které vyv{žejí zboží z místního podniku HARTMANN-RICO, a kamiony, jenž projíždí městysem směrem od Svitav, a připojují se na nedalekou d{lnici D1. Technický stav silnic a místních komunikací je v dobrém stavu zvl{ště proto, že městys vynakl{d{ na opravu místní komunikace nemalé finanční prostředky – v roce 2009 to byly 3 mil. Kč a na rok 2011 jsou tyto výdaje pl{nov{ny ve výši 2, 557 mil. Kč.
5.1.4 Občansk{ vybavenost Ve Veverské Bítýšce se naléz{ mnoho objektů sloužících pro širokou veřejnost. Z oblasti školství se zde nach{zí z{kladní škola, kter{ poskytuje vzděl{ní ž{kům i z okolních obcí od roku 1911 a nyní slouží pro všech 9. ročníků, d{le také mateřsk{ škola, jejíž kapacita se bude v blízké době rozšiřovat z důvodu vyšší porodnosti v městysi. Mladí lidé a děti též mohou navštěvovat místní z{kladní uměleckou školu. Pro čten{ře je určena knihovna nach{zející se v budově obecního úřadu. V roce 2008 bylo registrov{no 755 čten{řů, z toho 157 dětí do 15 let. Pro účely zdravotnické péče se v městysi nalézají 3 ordinace praktických lékařů, ordinace dětské lékařky, zubního lékaře, oční lékařky a gynekologie a ortodoncie. Na n{městí se též vyskytuje lék{rna. Vzhledem k tomu, že v městysi je více než 450 seniorů, chybí zde jakékoliv středisko určené pro seniory. Městys však podporuje seniory příspěvkem na obědy, který činí pro rok 2011 960 tisíc Kč a příspěvkem pro místní svaz důchodců ve výši 30 tisíc Kč. 23
Situace v sezónně 2010.
26
5.1.5 Ekonomick{ situace a rozpočet Hospod{řskou činnost v městysi představuje 684 podnikatelských subjektů, z nichž téměř 80 % jsou živnostníci24 (Autor nezn{mý, 2010). Spektrum podnikatelských činností je na standardní úrovni, tudíž občané nemají problém s n{kupem běžných produktů a služeb. Mezi významnější podnikající subjekty lze zařadit společnost HARTMANN – RICO a.s., jejíž z{vod ve Veverské Bítýšce čít{ 478 zaměstnanců a poskytuje pr{ci i lidem z okolí (Autor nezn{mý, 2011) a Bioster a.s. zaměstn{vající v současnosti 68 lidí. Z pohledu nezaměstnanosti je městys společně se čtyřmi obcemi na 24. místě z celkových 187 obcí v okrese Brno-venkov a
to
s mírou
nezaměstnanosti
8
%25,
což
je
v r{mci
nezaměstnanosti
Jihomoravského kraje podprůměrn{ míra (Autor nezn{mý, 2011). Rozpočet Veverské Bítýšky byl v roce 2009 sestaven jako vyrovnaný, přičemž dofinancov{ní rozpočtu na příjmové straně bylo provedeno ze zůstatku z minulého roku, který činil 11,171 mil. Kč. Toto dorovn{ní způsobilo vyrovnanost rozpočtu ve výši 38, 531 mil. Kč Porovn{ní skutečných příjmů a výdajů vyk{zaných v z{věrečném účtu za stejný rok vytvořilo rozpočtový deficit. Graficky zn{zorněnou tuto situaci zn{zorňuje níže uvedený graf. Graf č. 2: Rozpočet městyse v roce 2009 (v mil. Kč)
Miliony Kč
Rozpočet městyse v roce 2009 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
38,531 29,648 27,36
30,688 Financování plánovaných výdajů Plánované
11,171
Příjmy
Skutečné
Výdaje
Zdroj: internetové str{nky městyse, vlastní zpracov{ní
Graf rozpočtu městyse v roce 2009 ukazuje také rozdíl mezi pl{novanými a skutečnými jak příjmy, tak výdaji. Na příjmové straně je více než dvou milionový rozdíl způsoben investiční dotací od kraje, který nebyl v rozpočtu zahrnut. Ovšem na straně výdajové je možné vidět rozdíl o mnoho větší. To bylo 24 25
Údaj z 31. 12. 2010 Údaj za březen 2011
27
způsobeno nedokončením některých pl{novaných akcí, zejména výstavba kanalizace, ale zejména schopností městyse snížit pl{nované n{klady zejména na údržbu či opravy jeho majetku a tím nevyčerpat všechny pl{nované výdaje. Touto schopností je myšlena činnost pracovní čety, kter{ nevyčerp{ všechny finanční prostředky určené k údržbě a oprav{m, a pr{ci vykon{ za nižší n{klady než za ty pl{nované. Tímto způsobem městys dlouhodobě akumuluje zůstatky na konci rozpočtového období, které jsou tvořeny jak nevyčerpanými pl{novanými výdaji, tak případnými přijatými úvěry. Na konci roku 2010 tak činil zůstatek 12,281 mil. Kč, který je každoročně zdrojem financov{ní pro nadch{zející rozpočtové období. Tento zůstatek je však neočištěn od spl{tek úvěru, které si městys vypůjčil pro své aktivity. V současné době figuruje v rozpočtu úvěr na budovu z{kladní umělecké školy (ZUŠ) ve výši 3 350 000 Kč se čtvrtletní spl{tkou 250 000 Kč, který bude v roce 2012 splacen. Přehled pl{novaných rozpočtů, z{věrečných účtů a výpočet generov{ní zůstatku ke konci rozpočtového roku v období let 2007-2009 demonstruje příloha č. 7. Jestliže se očistí rozpočet v minulých několika letech o přijaté dotace, je zjištěno, že se postupně navyšuje. To je d{no především sdílenými daněmi, které plynou jako příjmy do rozpočtu. Pokud tedy byly příjmy městyse za rok 2009 ve výši 29 647 900 Kč a sdílené daně plynoucí podle rozpočtového určení daní do rozpočtu městyse ve výši 18 096 600 Kč, pak je podíl sdílených daní na celkových příjmech 61 %, tudíž sdílené daně i dotace předurčují rozvojové možnosti nejen městyse, ale všech obcí v České republice. Co se týče rozpočtu na rok 2011, n{sledující tabulka představuje výši pl{novaných příjmů a výdajů včetně způsobu jeho financov{ní. Tabulka č. 5: Rozpočet městyse na rok 2011 Pl{nované příjmy
32 819 700 Kč
Pl{nované výdaje
44 100 700 Kč
Financov{ní
11 281 000 Kč
Z toho: Zůstatek
12 281 000 Kč
Spl{tka úvěru
-1 000 000 Kč
Zdroj: internetové str{nky městyse, vlastní zpracov{ní
Z tabulky lze vidět, že zůstatek po odečtení spl{tky činí 11,281 mil. Kč, a že spl{tka úvěru, který byl městysi poskytnut na odkup tamní ZUŠ, činí 1 mil. Kč, přičemž poslední spl{tka bude splacena na konci roku 2012. Celý rozpočet městyse na rok 2011 je rozeps{n jako příloha č. 8. 28
5.1.6 Kultura a sport Jelikož Veversk{ Bítýška leží v kraji, kde krojované hody nejsou neobvyklé, tak i zde se každoročně v červenci konají tradiční jakubské krojované hody. Minulý rok se též podruhé v městysi uskutečnily babské hody. Kulturní dění v městysi též posiluje divadlo PRKNO, jehož divadelní soubor m{ v současné době okolo 20 členů. Z{zemím pro tyto amatérské divadelníky je klub pod Prkny, kde se pravidelně konají kulturní akce. Divadlo PRKNO též každoročně poř{d{ festival na PRKNECH, jehož n{plní je setk{ní amatérských divadel, které odehr{vají sv{ představení na různých místech, včetně Veverské Bítýšky. V červnu se mimo festivalu na PRKNECH také poř{d{ Necky{da, kter{ každoročně připravuje soutěžní přehlídku vlastnoručně vyrobených plavidel a převleků na řece Svratce. Z{zemí pro kulturní a společenské akce nabízí zdejší kulturní dům. V letních měsících je zde možnost navštívit různé akce poř{dané hradem Veveří, který je díky vzd{lenosti od městyse snadno dostupný. Nejen n{božensky založení občané mohou navštěvovat pravidelné bohoslužby v kostele sv. Jakuba. Kulturní obzory umožňuje občanům rozšířit i již zmiňovan{ z{kladní uměleck{ škola, knihovna i akce poř{dané hudebními kapelami. Sportovní možnosti městyse jsou na dobré úrovni, o čemž svědčí širok{ nabídka provozovaných sportů. Tradiční sporty jako fotbal a hokej zde mají pevné kořeny. Městys disponuje tenisovými kurty, které využív{ místní tenisový klub Hartmann-Rico a víceúčelovým sportovním hřištěm. Nach{zí se zde volejbalový klub, občané mohou zajít na taneční cvičení jako jsou aerobic, pilates a zumba. Tabulka č. 6 zn{zorňuje činnosti, jež jsou financov{ny v roce 2011 v oblasti kultury a sportu, a jejich výši, které jsou zahrnuty do výdajové str{nky rozpočtu. Tabulka č. 6: Výčet financovaných kulturních a sportovních činností Provoz knihovny
900 000 Kč
Údržba kulturního domu
100 000 Kč
Příspěvek na hody
80 000 Kč
Sportovní činnosti
485 000 Kč
Údržba víceúčelového hřiště a tělocvičny
524 000 Kč
Ostatní sport. a kult. akce Celkem
6 000 Kč 2 009 860 Kč
Zdroj: internetové str{nky městyse, vlastní zpracov{ní
5.1.7 Cestovní ruch Poloha městyse je významn{ pro udržení a rozvoj cestovního ruchu. Jak již bylo zmíněno, poblíž se nach{zí hrad Veveří nach{zející se v přírodním parku 29
Podkomorské lesy, který l{k{ ročně okolo 80 tisíc n{vštěvníků. Příznivé n{vštěvnosti nahr{v{ nejen opravy a restaurov{ní č{stí hradu, ale také dobré dopravní spojení s Brnem, které frekventovaně obsluhuje autobusov{ linka č. 303, nebo také turisticky atraktivní lodní doprava z přístaviště v Bystrci. N{vštěvníci se poté mohou občerstvit a navštívit pam{tky ve Veverské Bítýšce, kam od hradu vedou kromě obvyklé dopravy dvě turistické trasy. Žlut{ trasa vede přes l{vku poblíž Veveří a po červené trase je možno shlédnout kapli U Matky Boží přilehlou u hradu Veveří. Po příjezdu do Veverské Bítýšky nelze na n{městí Na městečku přehlédnout pozdně barokní kostel Sv. Jakuba, který patří mezi ozdobu n{městí. Před tímto kostelem se nach{zí socha sv. Jana Nepomuckého a tento „křesťanský trojlístek“ zakončuje nedalek{ fara. Turisté si také mohou prohlédnout Jarošův mlýn, který v letní sezóně nabízí n{vštěvníkům možnost poslechnout si postupy při výrobě moučných produktů a na vlastní oči prohlédnout stroje na zpracov{ní těchto produktů. Pro účely turistiky je Veversk{ Bítýška protkan{ čtyřmi turistickými trasami. Dvě z nich již byly zmiňov{ny v souvislosti s hradem Veveří. Žlut{ trasa končí na bítýšským přístavem a červen{ d{le pokračuje přes městys až na sever podél řeky Svratky. Další zelen{ trasa vede směrem na Laž{nky a poslední modr{ přes přírodní park Údolí Bílého potoka, kde se nach{zí osada Šmelcovna, kter{ je častým cílem turistů, a kde se každoročně kon{ první jarní neděli vít{ní jara. Avšak stěžejní význam pro místní cestovní ruch tvoří síť cyklotras, které jsou zejména v letních měsících hojně využív{ny. Cyklotrasa zvan{ Greenways Praha-Vídeň dlouh{ 470 km protín{ městys a slouží také brněnským cykloturistům se nejsn{ze dostat na hrad Veveří. D{le jsou zde místní trasy 5171 vedoucí na Javůrek, trasa 5189 z velké č{sti vede po modré turistické stezce a nakonec cyklotrasa 5231 linoucí se po trase zaniklé železniční trati protínající obce Mikroregionu Kuřimka, kterého je městys také souč{stí. Z hlediska možnosti stravov{ní se
na n{městí nach{zí restaurace
na Městečku a poblíž své služby nabízí restaurace Omega, restaurace a penzion V{clav Kadeř{bek a restaurace U Hal{mků. V městysi je možno d{le využít služby několika hostinců a obchody s potravinami nach{zejících se zejména ve středu městyse. Pr{vě v letních měsících jsou stravovací služby významným prvkem pro zdejší cestovní ruch z důvodu přijíždějících cykloturistů. Vzhledem k malému množství pam{tek a charakteru turistických aktivit (cykloturistika) v tomto městysi nejsou ubytovací služby tak využív{ny jako stravovací, výjimkou jsou jednor{zové akce v okolí (z{vody na Masarykově okruhu). Služby tohoto charakteru nabízí restaurace a penzion V{clav Kadeř{bek, restaurace Omega
30
a hotel Nový Dvůr, který neleží v městysi, ale územně k němu patří. Další alternativou je možnost využít kemp Hana. Městys přispív{ na rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím Mikroregionu Kuřimka, kterého je členem. V roce 2011 tento příspěvek činí 30 tisíc Kč.
5.1.8 Mikroregion Kuřimka Mikroregion Kuřimka vznikl v roce 2005 a skl{d{ se z obcí Chudčice, Moravské Knínice, městyse Veversk{ Bítýška a města Kuřim. Jeho n{zev je pojmenov{n po potoce Kuřimka protékající všemi obcemi mikroregionu a rozléhající se asi 20 km severoz{padně od Brna. Smyslem založení tohoto svazku obcí je zejména podpora cestovního ruchu, rozvoje turistiky a cykloturistiky v oblasti. Mezi další činnosti a z{jmy svazku je také např. (Autor nezn{mý, 2000): ochrana životního prostředí a dosahov{ní ekologické stability území, koordinace obecních územních a rozvojových26 pl{nů a územní pl{nov{ní, podpora školství, sportu, zdravotnických z{ležitostí a společenského života, podpora podnik{ní a propagace Mikroregionu Kuřimka Mikroregion Kuřimka se stal rok od svého založení členem N{rodní sítě Zdravých měst27 (NSZM), kter{ m{ v současnosti 92 členů28. Se Zdravými městy, obcemi i regiony je spojov{n pojem místní Agenda 21, který je definov{no jako „nástroj ke zlepšování kvality veřejné správy, strategického řízení, zapojování veřejnosti a budování místního partnerství, s cílem podpořit systematický postup k udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni“ (Autor nezn{mý, 2005).
Mikroregion si v roce 2006 nechal vytvořit Integrovanou rozvojovou strategii
mikroregionu
Kuřimka,
jejímž
účelem
je
rozvoj
mikroregionu
prostřednictvím součinnosti obcí, podnikatelských subjektů a dobrovolných organizací uvnitř svazku obcí. V současné době se municipality Kuřimky soustřeďují na provoz cyklostezky vedoucí přes jejich území a rozvoj cestovního ruchu. Jelikož svazky obcí jsou obecně přípustnými žadateli u různých dotačních titulů, je toto členství pro Veverskou Bítýšku strategickou výhodou. V roce 2010 si nechal mikroregion z prostředků Evropské unie vypracovat informační brožuru nejen o obcích tohoto svazku obcí.
26
Zejména v oblasti technické infrastruktury, občanské vybavenosti a zemědělství NSZM je asociací aktivních místních samospráv, které respektují principy udržitelného rozvoje, zapojují veřejnost do rozhodovacích procesů a podporují zdravý životní styl svých občanů. 28 71 měst a obcí, 2 kraje 18 Mikroregionů a Centrum inovací a rozvoje 27
31
5.1.9 Rozvojové aktivity městyse Pro n{vrh doporučení týkající se rozvoje městyse v r{mci SWOT analýzy je nutné br{t ohled na ty aktivity, které městys realizuje či bude v blízké budoucnosti realizovat. Zamezí se tak vytvoření doporučení, které městys už zamýšlí a také se zohlední pl{nované výdaje, kterými bude městys tyto aktivity financovat. Většina pl{novaných výdajů jsou uvedeny ve výdajové str{nce rozpočtu na rok 2011, ale jsou zde i ty, které v rozpočtu nejsou zahrnuty, ale nastanou z důvodu neoček{vané situace, kterou je potřeba řešit. Tabulka č. 7 poskytuje přehled výdajů a jejich výši, které v roce 2011 nastanou, ale nejsou v rozpočtu zahrnuty. Tabulka č. 7: Přehled nezahrnutých aktivit v rozpočtu na rok 2011 a jejich výše Aktivita
Č{stka
Oprava kotelny
1 000 000 Kč
Rozšíření kapacity MŠ 1 000 000 Kč Zdroj: vlastní zpracov{ní
Je potřeba také zohlednit ž{dost o úvěr až do výše 8 mil. Kč, který Veversk{ Bítýška hodl{ použít na dofinancov{ní intenzifikace čistírny odpadních vod (ČOV). Pokud zastupitelstvo městyse usnesením tuto ž{dost schv{lí, úvěr získ{ ještě letos, kterému předch{zí výběrové řízení na poskytovatele úvěru.
5.2 Představení čtyř obcí z okresu Brno-venkov 5.2.1 Bílovice nad Svitavou Obec Bílovice nad Svitavou leží obklopen{ lesní krajinou asi 3 km severně od brněnských Obřan. Z demografického hlediska měla obec v roce 2000 o více než 500 obyvatel méně než Veversk{ Bítýška, ale po devíti letech ji však předběhla a na konci roku 2009 v obci bydlí 3298 obyvatel. Dopravní spojení obsluhují spoje č. 75 a 210 a vlak S2 v r{mci IDS JMK. Spojení s Brnem a směrem na sever rychle a frekventovaně poskytuje vlakové spojení a spoj č. 75. Přístup do okolních vesnic zajišťuje zase autobusový spoj č. 210. Běžn{ zdravotní péče a školství je v obci zajištěno. V obci se také nach{zí pošta i obecní policie, ZUŠ Šlapanice zde m{ svoji pobočku umělecké školy. Co se týče z{věrečného účtu obce za rok 2009, tak vykazoval přebytek více než 1 milion Kč, ale financov{ní tohoto rozpočtu bylo realizov{no z úvěru. Pr{vě spl{tky úvěru včetně úroků zapříčiňují velikost ukazatele dluhové služby za rok 2009 ve výši 5,3 %. Obec v roce 2011 také spl{cí úvěr, který se projevuje ve výdajové str{nce rozpočtu jako financov{ní rozpočtu. 32
Tabulka č. 8: Z{věrečný účet a rozpočet Bílovic nad Svitavou. Z{věrečný účet za rok 2009
Rozpočet na rok 2011
Skutečné příjmy
35 354 861 Kč Pl{nované příjmy
31 838 200 Kč
Skutečné výdaje
34 141 988 Kč Pl{nované výdaje
29 456 600 Kč
Příjmy-výdaje
1 212 873 Kč Financov{ní – spl{tky úvěru
2 381 600 Kč
Zdroj: internetové str{nky obce, vlastní zpracov{ní
Kulturnímu dění na obci napom{h{ komise kulturně školsk{ zřízen{ radou obce. V Bílovicích nad Svitavou se tedy uskutečňují širokospektr{lní kulturní aktivity. Sportovní činnost v obci zajišťuje zejména místní TJ Sokol. Malebn{ příroda v okolí obce proch{zí několik turistických tras a dvě cyklostezky. Bílovice nad Svitavou jsou členem Mikroregionu Časnýř, který je jedním z pěti členů Místní akční skupiny Moravský kras. V r{mci mikroregionu se svazek obcí zaměřuje na cyklostezku, jako samotn{ obec zase na vybudov{ní vodovodu, kanalizace a revitalizaci zeleně v souladu s územním pl{nem.
5.2.2 Mokr{-Hor{kov Obec Mokr{-Hor{kov se nach{zí asi 10 km severovýchodně od okraje Brna poblíž hranic CHKO Moravský kras a dělí se na dvě č{sti, Mokr{ a Hor{kov. Počet obyvatel obce zjištěný k 31. 12. 2009 je 2687 a za posledních 10 letech se příliš nezvýšil, ačkoliv celkový přírůstek obyvatel za rok je téměř vždy kladný. Dopravní spojení zajišťuje linka 701. Tato je jediným, avšak frekventovaným spojem v obci, který umožňuje rychlý přesun do centra Brna. Většina objektů občanské vybavenosti je soustředěna v severní č{sti obce. V katastru obce se nach{zí cement{rna Mokr{ společnosti Českomoravský cement, a.s., kter{ se díky ned{vno dokončeným investicím stala jednou z nejmodernějších cement{ren v ČR. Z{věrečný účet Mokré-Hor{kov za rok 2009 byl sice deficitní, který musel být dofinancov{n z vlastních zdrojů, ale obec vykazovala nulovou míru dluhové služby, jelikož nespl{cel ž{dný úvěr ani úroky z něj. Jak je vidět z rozpočtu na rok 2011, tak je sestaven jako vyrovnaný bez potřeby jeho financov{ní. Tabulka č. 9: Z{věrečný účet a rozpočet Mokré-Hor{kov Z{věrečný účet za rok 2009 Skutečné příjmy Financov{ní – z přebytku z minulých let Skutečné výdaje
Rozpočet na rok 2011
26 443 829 Kč Pl{nované příjmy
26 967 000 Kč
1 075 343 Kč Pl{nované výdaje
26 967 000 Kč
27 519 172 Kč Financov{ní
0 Kč
Zdroj: internetové str{nky obce, vlastní zpracov{ní
33
V obci se často poř{dají kulturní akce a jiné společenské aktivity. Mezi ty hlavní patří M{jové hody, či různé plesy. Sportovní rozvoj obce zabezpečuje zejména TJ CEMO Mokr{-Hor{kov. Pro okolní přírodu je Mokr{-Hor{kov turisticky atraktivním místem. V roce 2002 bylo založeno Sdružení obcí Rokytnice, kterého je Mokr{-Hor{kov také členem. Společně s dalšími 8 obcemi se zaměřují na rozvoj regionu a budov{ní kanalizačních sítí a ČOV. Mezi řešené projekty obce patří rozšíření MŠ či vybudov{ní optim{lní kanalizační sítě pro 14 obcí Svazku obcí pro vodovody a kanalizace Šlapanicko.
5.2.3 Střelice Obec Střelice se rozprostír{ na jihoz{padě nedalekého Brna a jsou obklopeny přírodním parkem Bobrava. Střelice mají velmi dobrou dopravní obslužnost, kterou poskytují vlakové spoje S4 a S41 a autobusov{ linka č. 404. Zdravotní péče a školství je v obci dostatečně zajištěno, v letním období mohou občané využít veřejné koupaliště Z{věrečný účet bilancoval v roce 2009 s přebytkem, ale pro rok 2011 financuje v pl{novaném rozpočtu příjmy z dlouhodobého úvěru ve výši 15 mil. Kč. Tabulka č. 10: Z{věrečný účet a rozpočet Střelic Z{věrečný účet za rok 2009
Rozpočet na rok 2011
Skutečné příjmy
40 089 392 Kč Pl{nované příjmy
30 286 500 Kč
Skutečné výdaje
37 798 585 Kč Financov{ní - úvěr
15 000 000 Kč
2 290 807 Kč Pl{nované výdaje
45 286 500 Kč
Příjmy-výdaje
Zdroj: internetové str{nky obce, vlastní zpracov{ní
Poř{d{ se zde také hudební festival Střelické strunobraní jako jedna z největších kulturních akcí obce, d{le hody, letní noci a plesy. Je dobré zmínit i dlouholeté partnerství obce s francozský městy Assago a Nozay. Sportovní dění ve Střelicích dokazuje širok{ šk{la provozovaných sportů, turnaje a z{vody. N{dhern{ okolní příroda zejména údolí říčky Bobravy s mlýny l{k{ turisty k n{vštěvě. Z investičních akcí obce lze zmínit výstavbu nové mateřské školy s vybavením a dětským hřištěm, z fondů EU získaly Střelice dotaci na vyt{pění školky pomocí zemního čerpadla, za pomocí dotací bude také zbudov{n sběrný dvůr.
34
5.2.4 Újezd u Brna Ačkoliv město Újezd u Brna není obklopeno ani z jedné strany ž{dným zalesněným územím, jako jediné z analyzovaných měst disponuje vinicemi. Újezd u Brna, který byl 14. prosince 2005 povýšen na město, čít{ přes 3 000 obyvatel. Přes město jezdí dva autobusové spoje, ale ani jeden však nem{ přímé spojení do Brna a tuto situaci řeší přestupem na spoje v Sokolnicích. Občansk{ vybavenost ve městě je dobr{, zvl{ště soci{lní péče je zde nadprůměrn{, nach{zí se zde dům s pečovatelskou službou, penzion pro důchodce, pl{nuje se s výstavbou domova důchodců. Jak prozrazuje tabulka č. 11 z{věrečný účet města vykazoval přebytek ve výši více než 12 milionů Kč. Tabulka č. 11: Z{věrečný účet a rozpočet Újezdu u Brna Z{věrečný účet za rok 2009 Skutečné příjmy
96 498 706 Kč
Skutečné výdaje
84 238 043 Kč
Příjmy-výdaje
12 260 663 Kč
Zdroj: internetové str{nky obce, vlastní zpracov{ní
Kulturní akce ve městě zabezpečují kromě soukromých osob také kulturní komise a Rada ml{deže složen{ z mladých lidí, kteří mají z{jem o dění ve městě. Sportovní aktivity zprostředkov{v{ místní TJ sokol, svoje oddíly zde i m{ fotbal, h{zen{ a v Újezdě je i možnost využití tenisových kurtů. Pro výletníky může být zajímav{ historick{ Mohyla míru severně od Újezdu, naopak v samotném městě turisté shlédnou mnohé sakr{lní stavby. Město je členem jednoho svazku obcí, a to Mohyly Míru Austerlitz o.p.s., který se snaží využívat kulturní potenci{l slavkovského bojiště. Z mnoha investičních akcí, které město provedlo je možno jmenovat například stavbu ČOV, rekultivaci skl{dky, výstavbu smuteční síně a další. Tyto projekty a další si však vyž{daly několik úvěrů, které město spl{cí.
5.3 Komparace analyzovaných obcí V této č{sti bude pomocí tabulek provedena komparace všech obcí (města), včetně Veverské Bítýšky. Tato doplňující metoda vz{jemné komparace určí z vybraných hledisek slabé str{nky, ale i přednosti městyse, ty pak jsou v r{mci SWOT
matice
doplněny.
Pro
přehlednost
bude
srovn{ní
rozděleno
do jednotlivých č{stí, u kterých bude zn{zorněna jak tabulka, tak koment{ř k ní.
35
5.3.1 Demografie Tabulka č. 12: Demografick{ situace v komparovaných obcích k 31. 12. 2009 Bílovice Prvek
nad Svitavou
Počet obyvatel
Věkové složení obyvatel (abs/rel)
15 – 64 65+
Střelice
Hor{kov
Újezd u
Veversk{
Brna
Bítýška
3 298
2 687
2 706
3 097
2 983
514
81
103
128
104
709/22 %
432/16 %
389/14 %
455/15 %
493/17 %
2 153/65 %
1 913/71 %
1 842/68 %
2 097/68 %
2033/68 %
436/13 %
342/13 %
475/18 %
545/17 %
457/15 %
Celkový přírůstek (2005-2009) 0 -14
Mokr{-
Zdroj: www.czso.cz, vlastní zpracov{ní
Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že nejvyšší přírůstek za období 2005-2009 zaznamenaly Bílovice nad Svitavou, to však bylo příčinou přistěhov{ním obyvatel do nově postavených domů v roce 2007, resp. přihl{šením k trvalému pobytu. Věkové složení obyvatel městyse v relativním měřítku je téměř srovnatelné s ostatními obcemi.
5.3.2 Doprava29 Tabulka č. 13: Dopravní situace v komparovaných obcích Prvek
Bílovice nad
Mokr{-
Svitavou
Hor{kov
Autobusy (počet linek) 2 Vlaky (počet linek) 1 Prac. dny/Brno 102/53 Autobusy – četnost Víkend/Brno 53/33 Prac. dny/Brno Vlaky – 71/71 četnost Víkend/Brno 38/38 Zdroj: www.idsjmk.cz, vlastní zpracov{ní
1 89/87 58/54 -
Střelice 1 2 27/25 8/8 86/86 70/69
Újezd u
Veversk{
Brna
Bítýška 2
3
101/0 31/0 -
119/40 51/28 -
Výrazně lepší dopravní obslužnost je v Bílovicích nad Svitavou z{sluhou polohy blízko Brna, a ve Střelicích, kde zastavují dva vlakové spoje a téměř všechny jezdí přes Brno. Ale i přesto Veversk{ Bítýška disponuje dobrou obsluhou hromadné dopravy, když se přihlíží k nevytíženosti spojů, a ke skutečnosti, že cestujícími do Brna jsou přev{žně obyvatelé městyse.
29
Četnost spojů nebere ohled na noční linky, jízdní řády, z kterých jsou údaje čerpány, platí zpravidla do 10. 12. 2011
36
5.3.3 Občansk{ vybavenost a samospr{va 30 Tabulka č. 14: Občansk{ vybavenost v komparovaných obcích Prvek
Bílovice nad
Mokr{-
Svitavou
Hor{kov
Knihovna 1 ZUŠ 1 Středisko pro ml{dež Hřbitov 1 Zastupitelstvo obce 15 (počet členů) Rada obce (počet členů) 5 Obecní (městsk{) ano policie Zdroj: www.czso.cz, vlastní zpracov{ní
Střelice 1 1
Újezd u
Veversk{
Brna
Bítýška 1
1 1
1
1 2
1
15
15
15
11
3
5
5
-
ne
ne
ano
ne
Po str{nce občanské vybavenosti městys splňuje pomyslné z{kladní požadavky určené pro obce jeho velikosti. Je však zapotřebí zmínit, že ostatní prvky občanské vybavenosti, které by zde mohli být uvedeny, jsou analyzov{ny buď v jiných č{stech této komparace, nebo je všechny porovn{vané obce vlastní 31. Z tabulky lze také vyčíst, že Veversk{ Bítýška jako jedin{ m{ 11 členů zastupitelstva a tudíž nem{ n{rok zřídit radu obce.
5.3.4 Zdravotnictví a soci{lní oblast32 Tabulka č. 15: Zdravotnictví a soci{lní oblast v komparovaných obcích Prvek
Bílovice nad
Mokr{-
Svitavou
Hor{kov
Střelice
Újezd u
Veversk{
Brna
Bítýška
Lékař pro dospělé
1
2
2
2
3
Lékař pro děti a dorost
1
1
1
1
1
Stomatolog
2
1
1
2
1
Gynekolog
1
1
1
-
1
Lékař - specialista
1
-
1
4
1
-
-
1
-
-
Ústav soci{lní péče pro ml{dež
30
Uvedené údaje platí k měsíci květnu roku 2011 Dalšími prvky občanské vybavenosti, které má každá obec aspoň jednou jsou mateřská a základní škola, kulturní dům, pošta, hasiči, lékárna. Z technické vybavenosti potom kanalizační, plynovodní infrastruktura, ČOV a vodovod. 32 Uvedené údaje platí k 31. 12. 2009 31
37
Dům s pečovatelskou službou
1
1
1
2
-
-
-
-
1
-
Domov-penzion pro důchodce Zdroj: www.czso.cz
Ačkoliv městys disponuje třemi lékaři pro dospělé, je možné si všimnout, že zde jako v jediné obci není dům s pečovatelskou službou. S přihlédnutím na skutečnost, že téměř každý šestý je v městysi starší 65 let, a k nepříznivému demografickému vývoji, které přin{ší st{rnutí populace, je absence tohoto soci{lního prvku významn{. Příkladem je zde město Újezd u Brna, v jehož vlastnictví je dům s pečovatelskou službou, domov pro seniory a ubytovna pro bezdomovce.
5.3.5 Ekonomick{ situace a rozpočet33 Tabulka č. 16: Ekonomick{ situace v komparovaných obcích Bílovice Prvek
nad Svitavou
Počet podnikatelských subjektů Nezaměstnanost za březen 2011 (okres – 8,2 %) Daňové příjmy obce za rok 2009 (v tis. Kč)
Mokr{Hor{kov
Střelice
Újezd u
Veversk{
Brna
Bítýška
748
497
545
719
683
10,5 %
5,9 %
7,1 %
8,2 %
8%
22 706
20 152
20 304
22 114
20 588
0,018092
0,015409
0,015545
0,017604
0,016591
0,006504
0,016226
0,017557
0,011098
0,025815
5,3 %
0%
4,4 %
Nezjištěno
4,8 %
§ 4 odst. 1 písm. b) Procentní podíl
až f)
obce na výnosu daní34 § 4 odst. 1 písm. i)
Ukazatel dluhové služby
Zdroj: www.czso.cz, www.portal.mpsv.cz, www.mfcr.cz, vlastní zpracov{ní 33 34
Pokud není uvedeno jinak, údaje jsou platné za rok 2009 Podle zákona o rozpočtovém určení daní
38
Výše uveden{ tabulka zn{zorňuje, že ekonomick{ situace městyse je
přízniv{, ačkoliv jeho nezaměstnanost je v porovn{ní s ostatními obcemi vyšší. Ta se však může s každým dalším zaměstnaným občanem znatelně snížit. Dalším zkoumaným prvkem v r{mci ekonomické analýzy je i daňové příjmy do obcí. Z tabulky lze zjistit, že výrazně vyšší inkasují tyto příjmy Bílovice nad Svitavou a město Újezd u Brna a to z titulu § 4 odst. 1 písm. b) až f) podle z{kona o rozpočtovém určení daní (RUD). Tento fakt může být způsoben vyšším počtem obyvatel, který je jedním z prvků určující velikost podílu obce na výnosu z daní, ale také zde hraje svou roli výše stanovených a vybraných poplatků, které určí samotn{ obec (tzv. místní daně). Naopak podle § 4 odst. 1 písm. i)35 stejného z{kona je největší podíl zjištěn u městyse. Jediným kritériem pro výši tohoto podílu je počet obyvatel s místem výkonu pr{ce v dané obci (v městysi to je 1 163 osob). Ukazatel dluhové služby hodnotí výši spl{tek jistin, dluhopisů a leasingů a úroků z úvěrů s ohledem na daňový a nedaňové příjmy a přijaté dotace. V kontextu zkoumaných obcí plyne, že čím vyšší je tento ukazatel, tím větší byly vynaloženy prostředky na investiční akce určené pro jejich rozvoj. Bohužel ukazatel dluhové služby Újezdu u Brna nemohl být zjištěn z důvodu nedostatku poskytnutých informací. Příčinou, že ukazatel dluhové služby Veverské Bítýšky je ve výši 4,8 %, jsou spl{tky úvěru včetně úroků určený ke koupi vozu na odpad. Tabulka č. 17: Z{věrečné účty v komparovaných obcích za rok 2009 (v tis. Kč)
Skutečné příjmy za
Bílovice nad
Mokr{-
Svitavou
Hor{kov
Střelice
Újezd u
Veversk{
Brna
Bítýška
35 355
26 444
40 089
96 499
29 648
22 706
20 152
20 304
22 114
20 588
Nedaňové příjmy
4 457
3 610
3 730
13 968
1 394
Kapit{lové příjmy
1 385
1 379
13 764
27 174
102
6 807
1 303
2 291
33 243
7 564
34 142
27 519
37 799
84 238
30 688
rok 2009 Daňové příjmy
Přijaté transfery (dotace) Skutečné výdaje za rok 2009
Zdroj: internetové str{nky obcí, vlastní zpracov{ní 35
„podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů“ (zákon)
39
Při porovn{ní z{věrečných účtů obcí, resp. skutečných příjmů a výdajů lze vidět, že město Újezd u Brna hospodařilo s největší č{stkou. To bylo způsobeno vysokými dotacemi jako od Jihomoravského kraje, tak zejména z EU, ale také vysokými kapit{lovými příjmy a výdaji. Naopak s nejnižším rozpočtem hospodařila Mokr{-Hor{kov, kter{ taky inkasovala nejnižší dotace za rok 2009. Veversk{
Bítýška
měla
v porovn{ní
s ostatními obcemi nižší celkové skutečné příjmy kvůli nízkým nedaňovým a kapit{lovým příjmům. Avšak v roce 2009 přijal městys v souhrnu více než 7,5 mil. Kč dotací. Výdaje ve výši přes 30 mil. Kč jsou výrazně nižší než pl{nované výdaje z důvodu schopnosti městyse snížit skutečné n{klady oproti pl{novaným (viz kapitola 5.1.5).
5.3.6 Sport a turistika36 Tabulka č. 18: Sport a turistika v komparovaných obcích Prvek
Bílovice nad
Mokr{-
Svitavou
Hor{kov
Koupaliště, bazény
Střelice
Újezd u
Veversk{
Brna
Bítýška
-
2
1
1
-
Hřiště, tělocvičny
6
8
5
6
4
Cyklotrasy
2
3
1
3
4
Turistické trasy
3
-
2
1
4
2
3
1
1
-
1
1
1
-
2
(včetně krytých)
Naučn{ stezka (i blízké okolí) CHKO a přírodní park v okolí Zdroj: www.czso, vlastní zpracov{ní
Z{zemí pro sportovní činnosti poskytují vesměs všechny obce a samotné činnosti podporují tělovýchovné jednoty příslušných obcí kromě Veverské Bítýšky, kter{ ji nem{. Absence koupaliště či krytého bazénu v městysi není v současnosti jeho slabou str{nkou. Občané mají možnost v letních měsících navštívit koupaliště v Chudčicích, Tišnově, moderní aquapark v Kuřimi nebo využít služeb koupališť a bazénů v Brně. Do budoucna lze však podle velikosti přírůstku obyvatel do městyse uvažovat o případné výstavbě. Z tabulky lze však
36
Uvedené údaje platí k měsíci květnu roku 2011
40
vyčíst, že v okolí městyse není naučn{ stezka, ačkoliv je v okolí mnoho turistických prvků.
5.4 SWOT analýza 5.4.1 Matice SWOT Tabulka č. 19: Matice SWOT Matice SWOT Silné str{nky (S) -
stabilní celkový přírůstek obyvatel dobr{ dopravní obslužnost nedalek{ d{lnice lodní přeprava blízkost města Brna dlouhodobě příznivý rozpočet místní pracovní četa společnost HARTMANN-RICO služby pro občany soustředěny na n{městí a blízkém okolí blízkost hradu Veveří atraktivní okolí pro turistické aktivity propojen{ síť turistických tras a cyklotras významn{ n{vštěvnost cykloturistů v sezoně členství v mikroregionu a N{rodní sítě zdravých měst
Slabé str{nky (W) -
Příležitosti (O) -
z{jem o bydlení na venkově blízko měst komunikace s občany přes soci{lní sítě rostoucí význam a dostupnost obnovitelných zdrojů energie rozšíření sportovních aktivit rozvoj pěší turistiky a cykloturistiky spolupr{ce se sousedními obcemi či svazky obcí vzrůstající z{jem o dom{cí cestovní ruch PPP projekty
frekventovan{ křižovatka v blízkosti z{kladní školy špatně vybavené a dispozičně řešené zast{vky na n{městí kamionov{ doprava z{plavov{ zóna díky přítomnosti řeky Svratky a Bílého potoka nevelký z{jem občanů o kulturní akce nízk{ kapacita mateřské školky nedostatečn{ soci{lní péče pro seniory chybí vodní plocha vhodn{ ke koup{ní nevhodn{ lokalita pro vícedenní turismus absence naučné stezky nezpracovaný místní program rozvoje obce překročení hranice 3 000 obyvatel znemožňuje čerp{ní některých dotací z Jihomoravského kraje a Programu obnovy venkova.
Hrozby (T) -
st{rnutí populace z{plavy vandalství vzrůstající z{těž pro lékaře v podobě n{růstu pacientů nízký z{jem občanů o dění v městysi korupční jedn{ní zhoršení životní prostředí v důsledku rozvoje průmyslové činnosti v městysi vznik nových nefunkčních a nevyužívaných průmyslových objektů nepříznivé změny v z{konech
Zdroj: vlastní zpracov{ní
41
Z vytvořené SWOT matice vyplynuly z analýzy městyse i komparace s ostatními obcemi silné a slabé str{nky stejně jako příležitosti a hrozby, které jsou spjaty s městysem a mohou mít na něj dopad. V r{mci vytv{ření strategií se autor zaměří na ty problémy a situace, které městys v současné době ani výhledově neřeší a naopak se autor nebude zabývat uvažovanými činnostmi, které vedení městyse zamýšlí. Autor se z{měrně vyhnul snaze vytvořit projekty typu oprava chodníků, místní komunikace či rozšiřov{ní inženýrské sítě v městysi, jelikož si je samotné zastupitelstvo nejlépe vědomo, které tyto každoroční běžné činnosti a v jakém rozsahu bude realizovat. Za těchto podmínek tak vzniknou jedinečné strategie představující nové prvky, jejichž realizace přispěje k dalšímu rozvoji městyse Veversk{ Bítýška.
5.4.2 Strategie WO
Slab{ str{nka: absence naučné stezky
Příležitost: rozvoj pěší turistiky a cykloturistiky Okolí Veverské Bítýšky nabízí turistům mnoho zajímavých tipů na výlet.
Ž{dn{ trasa však z přítomných turistických tras a cyklostezek nenabízí možnost toto okolí uceleně poznat. V současnosti navíc roste obliba pěší turistiky a cykloturistiky a nový turistický produkt v jejich okolí by turisté jistě přivítali. Z tohoto důvodu autor pr{ce navrhuje realizovat naučnou stezku, kter{ by propojila hrad Veveří a jeho okolí, které se nach{zí v území Přírodního parku Podkomorské lesy s městysem. D{le by stezka pokračovala údolím Bílého potoka a končila v Maršově, odkud by se pěší dostali autobusem do Veverské Bítýšky a cykloturisté by nav{zali na cyklostezku. Trasa naučné stezky by byla tvořena č{stmi jednotlivých již existujících turistických tras a cyklostezek a byla by vybavena dvan{cti informačními cedulemi, které by turistům poskytly informace historického a ekologického a geografického charakteru včetně zajímavostí, vše doplněno dobovými i aktu{lními fotkami. Naučn{ stezka by také byla vybavena dvěma odpočívadly podél trasy. Navrhnut{ trasa s vyznačenými cedulemi, jejíž délka by měřila odhadem 14 km, je přiložena v příloze 9 a 10. V r{mci propagace by bylo také vhodné vytvořit informační let{čky, které by o naučné stezce poskytovaly stručné informace. Ty budou k dispozici ve stravovacích zařízeních poblíž naučné stezky, turistických informačních centrech v Brně a Tišnově.
42
5.4.3 Strategie ST
Siln{ str{nka: členství v mikroregionu
Hrozba: nízký z{jem občanů o dění v městysi
Veversk{ Bítýška je členem Mikroregionu Kuřimka, který vstoupil v roce 2006 do asociace N{rodní síť zdravých měst (NSZM). Vstup mikroregionu do NSZM byl uskutečněn na z{kladě členství města Kuřimi, který se aktivně zapojuje do činností asociace, a je členem Kuřimky také. Některé municipality se v současné době ob{vají z nez{jmu svých obyvatel o dění v obci. To však býv{ důsledkem nezapojov{ním občanů do procesu rozhodov{ní ve věcech obecních. NSZM
je
spojov{na
s lepší
komunikací
v nejrůznějších oblastech rozvoje,
s občany,
sdílením
zkušeností
kvalitou života a udržitelným rozvojem
a zvl{ště s místní Agendou 21 (viz kapitola 5.1.8). Jelikož je NSZM mezin{rodní prestižní asociací, její členové mají dobrý veřejný kredit potřebný také při získ{v{ní dotací. Uvedené výhody, jejichž potenci{l zatím není využit, by mohl čerpat celý mikroregion aktivním zapojením se do této asociace.
5.4.4 Strategie WT
Slab{ str{nka: nedostatečn{ soci{lní péče pro seniory
Hrozba: st{rnutí populace
Odpovídající soci{lní služby a schopnost zabezpečit starším občanům dobré podmínky pro důstojný život jsou citlivými tématy, kterými se zabýv{ nejen st{t, ale i územně samospr{vné celky. Demografick{ analýza městyse, výsledky komparace s ostatními obcemi (viz kapitola 5.3.4) i demografický vývoj populace napovíd{, že je potřeba zkvalitnit soci{lní služby pro seniory. Ačkoliv městys hradí č{st obědů pro důchodce, zabezpečuje jejich rozvoz a finančně přispív{ na místní svaz důchodců, chybí zde péče, kdy senioři z důvodu věku nemohou soběstačně vykon{vat některé každodenní činnosti, a přesto jsou odk{z{ni sami na sebe. Proto je v r{mci této strategie navržena výstavba domu s pečovatelskou službou (DPS). Vzhledem k počtu obyvatel v městysi starších 65 let a finančnímu zatížení péče ve f{zi realizace projektu autor navrhuje kapacitu domu na 40 osob, kterým bude pečovatelsk{ služba poskytnuta přímo v chr{něných bytech domu s pečovatelskou službou. Pro ostatní občany by byla poskytov{na terénní a ambulantní služba v jejich dom{cnostech.
43
5.4.5 Strategie WT
Slab{ str{nka: špatně vybavené a dispozičně řešené zast{vky na n{městí
Hrozba: zvýšen{ koncentrace a přek{žení osob v prostor{ch zast{vky
Tato strategie vznikla v reakci na popisovanou situaci v r{mci č{sti pr{ce 5.1.3,
kter{
se
mimo
jiné
zaobír{ prostředím
autobusové
zast{vky
na n{městí. Na zast{vk{ch chybí odpovídající lavičky k sednutí a na některých zast{vk{ch chybí dostatečné zastřešení. V letní sezónně pak situaci stíží vybavení letní zahr{dky před tamní restaurací, kter{ je hned u zast{vky a tím zmenší prostor pro čekající cestující, kteří pak bohužel zavazí nejen sobě, ale i ostatním. Řešením by bylo přesunutí zast{vky pro spoje 153 a 303 na protější stranu, čímž by se u tamní restaurace uvolnil prostor a u této nově přesunuté zast{vky a zast{vky spoje 312 směrem na Tišnov, kde také chybí vybavení, se umístil přístřešek s lavičkami. Navržen{ akce by tak eliminovala zvýšenou přítomnost osob na onom místě. Pro lepší představu je autorův n{vrh řešení zakreslen v příloze č. 11.
5.5 Odhad zůstatku na konci rozpočtového roku 2011 Jestliže se budou jednotlivé strategie, resp. projekty realizovat z rozpočtu městyse, je potřeba zjistit, zda pro ně bude mít Veversk{ Bítýška k dispozici finanční prostředky. Tato č{st pr{ce proto odhadne zůstatek na konci rozpočtového roku 2011 s ohledem na aktivity, které městys bude v tomto roce realizovat, ale nejsou zahrnuty ve výdajové str{nce rozpočtu. Jak již bylo dříve zmíněno, městys je schopen některé činnosti (opravy, údržba) provést s nižšími n{klady než s jakými na zač{tku roku pl{noval díky tamní pracovní četě. Z{kladem pro výpočet odhadu budou proto nejen každoroční činnosti, které pracovní četa provede s nižšími n{klady, ale i ostatní provozní výdaje, které každý rok nevyčerpají svoje pl{nované výdaje (knihovna, veřejné osvětlení atd.). Ostatní činnosti a výdaje jako jsou příspěvky na provoz ZŠ, na sportovní či kulturní akce, dary či finanční operace s bankami ve výpočtu zahrnuty nejsou, protože jsou tyto výdaje buď vyčerp{ny celé, nebo jsou příliš malé. Tabulka č. 20 představuje zkr{cený výpočet odhadu zůstatku na konci roku 2011. Úplný výpočet je uveden v příloze č. 12. Veškerý koment{ř k výpočtu se nach{zí pod tabulkou s výpočty.
44
Tabulka č. 20: Zkr{cený výpočet odhadu zůstatku na roku 2011 Položka
Poměr - 2007
Poměr 2008
Poměr 2009
Průměr
2011 Pl{n. (v tis. Kč)
2011 Odhad. (v tis. Kč)
Oprava budovy MŠ
0,4737
0,4122
0,4266
0,4375
850
371,9
Místní komunikace
0,5793
0,3790
0,7300
0,5628
2557
1 439,0
Chodníky
0,4612
0,4083
0,3180
0,3958
1899
751,7
Místní knihovna
0,8488
0,8813
0,8259
0,8520
900
766,8
Kulturní dům
0,3664
0,1557
0,1411
0,2211
100
22,1
Veřejné osvětlení
0,7452
0,8447
0,7800
0,7900
700
553,0
Svoz kom. Odpadu
0,8823
0,9934
0,8848
0,9202
2335
2 148,6
Vzhled obce
0,8086
0,7837
0,6752
0,7558
739,8
559,2
Hasiči
0,8494
0,6688
0,7906
0,7696
230
177,0
Spr{va
0,9566
0,9241
0,8766
0,9191
5280
4 852,9
Místní rozhlas
0,8055
0,5447
0,6889
0,6797
70
47,6
VPP
0,9700
0,7403
0,6589
0,7897
1250
987,1
Doprava
0,8393
0,6481
0,3455
0,6110
300
183,3
Víceúčelové hřiště
0,8393
0,9000
0,4176
0,7190
253
181,9
Oprava budovy ZŠ
0,4375
80
35,0
Oprava budovy úřadu
0,4375
600
262,5
Ostatní opravy objektů
0,4375
550
240,6
18693,8
13 580,2
Celkem Zdroj: internetové str{nky městyse, vlastní zpracov{ní
Výše uveden{ tabulka prozrazuje v posledním sloupci odhadnuté výdaje na konci roku 2011. Sloupce „Poměr – 2007“, „Poměr – 2008“ a „Poměr – 2009“ značí poměr mezi skutečným a pl{novaným výdajem (skutečný výdaj/pl{novaný výdaj) na příslušnou položku v daném roce. Tyto tři poměry se zprůměrují a výsledn{ hodnota se zn{sobí s pl{novaným výdajem na rok 2011. Tak vznikne odhadnutý skutečný výdaj za položku v roce 2011. Ve výpočtu nemohla být zařazena investiční akce intenzifikace ČOV, protože byla do rozpočtu zařazena v tomto rozpočtovém roce a není možné na z{kladě nějakých údajů zjistit skutečné výdaje na konci roku. Nelze odhadnout ani ty akce, které vykazovaly značně variabilní poměry v jednotlivých letech (kanalizace). Není proto vyloučeno, že odhadnutý zůstatek bude vyšší či nižší než ten, který je uveden ve výpočtu. Tabulka č. 21 demonstruje výpočet zůstatku na konci roku 2011. Do výpočtu je nutné také zařadit výdaje, které v průběhu roku nastanou, ale v rozpočtu uvažov{ny nebyly, tj. rozšíření mateřské školy (MŠ) s pl{novaným výdajem 1 mil. Kč a oprava kotelny se stejnou č{stkou.
45
Tabulka č. 21: Výpočet odhadnutého zůstatku na konci roku 2011 Pl{nované výdaje-odhadnuté výdaje
5 113 600 Kč
Rozšíření MŠ+oprava kotelny
-2 000 000 Kč
Odhadnutý zůstatek na konci roku 2011
3 113 600 Kč
Zdroj: vlastní zpracov{ní
5.6 Cenov{ kvantifikace projektů a možnosti financov{ní V této
kapitole
budou
jednotlivé
strategie
cenově
kvantifikov{ny
přibližnými tržními cenami popř. odhadu cen za produkty a služby. Poté budou navrženy možnosti financov{ní, jak na b{zi dotačních titulů v r{mci prostředků z EU, st{tu, kraje, či dotace poskytované jinými organizacemi, tak i financov{ní pomocí úvěrů, půjček, finanční participace partnerů nebo celého financov{ní ze strany městyse. Bude také zjištěn dopad realizace akce na rozpočet městyse v rozpočtovém roce 2011
5.6.1 Strategie WO - projekt Naučn{ stezka a propagační materi{ly Pro realizaci tohoto projektu je potřeba zakoupit dvan{ct dřevěných informačních tabulí, dvě odpočívadla, vytvořit a vytvořit propagační materi{ly (let{ky). Do celkové ceny se musí také zahrnout n{klady na n{vrh obsahu informační tabule (texty, fotografie, mapy), grafické zpracov{ní a mont{ž informačních tabulí. Tabulka č. 22 ud{v{ přehled o n{kladech, které bude potřeba vynaložit na jednotlivou položku projektu. Tabulka č. 22: Přehled položek včetně n{kladů na projekt Naučn{ stezka Položka
Měrn{ jednotka
Počet jednotek
Cena za jednotku
Celkem
Informační tabule37
Kusy
12
20 000 Kč
240 000 Kč
Odpočívadlo38
Kusy
2
15 500 Kč
31 000 Kč
Propagační materi{ly
Kusy
5 000
3 Kč
15 000 Kč
N{vrh textů a fotografií
Kusy (tabule)
12
1 500 Kč
18 000 Kč
Grafické zpracov{ní
Kusy (tabule)
12
2 000 Kč
24 000 Kč
Mont{ž
Hodina
50
150 Kč
7 500 Kč
Celkem
335 500 Kč
Zdroj: www.urbania.cz, vlastní zpracov{ní
37 38
http://www.urbania.cz/mestsky-mobiliar/informacni-tabule/ http://www.urbania.cz/stul-lavice-striska-z-polokmenu-13600.html
46
Výstavbu naučných stezek včetně doplňků spolufinancuje EU v r{mci Region{lní operačního programu (ROP) NUTS2 Jihovýchod v prioritní ose 2, oblasti podpory 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch. Jelikož je minim{lní přípustn{ výše celkových způsobilých výdajů je stanovena na č{stce 2 miliony Kč, resp. 300 tisíc v posledně vyhl{šené výzvě (ukončena 24. 2. 2011), městys by za těchto podmínek měl n{rok na dotaci. Problémem však je, že Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod v tuto chvíli neuvažuje o vyhl{šení další výzvy podporující tento typ projektu, proto tuto možnost financov{ní autor v další č{sti pr{ce nepředpokl{d{. St{t ani kraj v tomto roce nevyhl{sil výzvu, kter{ by jakýmkoliv způsobem podporovala vznik naučné stezky, z těchto důvodů plyne, že aktu{lní možnosti financov{ní projektu Naučn{ stezka jsou omezené. Jedinými alternativami jsou financov{ní z vlastních zdrojů či použití úvěru.
5.6.2 Strategie ST – projekt Členství v N{rodní síti Zdravých měst Realizace projektu členství v NSZM se skl{d{ pouze z jednoho n{kladu a tím je členský příspěvek, který činí v prvním roce členství 5 000 Kč bez ohledu na měsíc vstupu. Jelikož jsou n{klady na realizaci projektu rovny členskému příspěvku ve výši pouze 5 000 Kč, vzhledem k objemu rozpočtu se zde nabízí forma financov{ní z rozpočtu městyse.
5.6.3 Strategie WT – projekt Dům s pečovatelskou službou Pro tento projekt je potřeba realizovat výstavbu domu s pečovatelskou službou (DPS) v katastr{lním území Veverské Bítýšky. Jak již bylo výše zmíněno, dům by měl disponovat kapacitou pro 40 osob. Odhadní cena bude vych{zet z n{kladů na výstavbu domů s pečovatelskou službou s podobnou kapacitou v jiné obci a cena tudíž vznikne na z{kladě zjištěných n{kladů s ohledem na inflaci a daň z přidané hodnoty (DPH). Pro tyto účely byly zjištěny n{klady na stavbu DPS v obci Hodonice s kapacitou 39 osob, přičemž n{klady na výstavbu činily 25 mil. Kč. Jelikož byla výstavba realizov{na v roce 1999, je potřeba zjistit n{klady, které by městys zaplatil v roce 2011 a uvažovat také odlišnou sazbu DPH. Pro splnění těchto podmínek je potřeba zjistit indexy cen stavebních prací (ICSP) za rok 1999 a aktu{lní index, avšak nejaktu{lnější je k dispozici za 4. čtvrtletí roku 2010. Pro stavební pr{ce i materi{l se použív{ snížen{ sazba DPH, kter{ v roce 1999 činila 5 %, ale v současnosti je to 10 %. Výpočet výsledných n{kladů na DPS poskytuje tabulka č. 24.
47
Tabulka č. 23: Zohlednění inflace v r{mci n{kladů na DPS Cena DPS
ICSP za příslušný
Rok výstavby
25 000 000
1999
rok výstavby – rok 2005=100
Přepočet indexu z příslušného roku
Zaokrouhlen{ cena
výstavby na 4. čtvrtletí
k 4. čtvrtletí 2010
2010 82,5
112,8/82,5=1,367
34 175 000
Zdroj: vlastní zpracov{ní
Tabulka č. 24: Zohlednění DPH v r{mci n{kladů na DPS Zohlednění DPH DPH v roce 1999 5%
DPH v roce 2011 10 %
Zaokrouhlen{ konečn{ cena DPS
34 175 000/1,05*1,1
35 800 000
Zdroj: vlastní zpracov{ní
Na tento projekt je potřeba i zahrnout vedlejší n{klady spojené s vypracov{ním projektové dokumentace ve výši asi 358 tis. Kč. Cena vypracov{ní projektové dokumentace se dle odborného vyj{dření vypočít{v{ jako 1 % z odhadnutých n{kladů na stavbu, pro kterou se tato dokumentace vypracov{v{, v tomto případě DPS. Pokud by chtěl městys ž{dat o dotaci z některých dotačních titulů spadajících do tohoto předmětu podpory, relevantní je pouze ROP NUTS 2 Jihovýchod. V programovém dokumentu v r{mci prioritní osy 3 splňuje požadavek na výstavbu domu s pečovatelskou službou oblast podpory 3.3 Rozvoj a stabilizace venkovských sídel a to jak z hlediska příjemce a předmětu dotace, tak i z hlediska minim{lní přípustné výše celkových způsobilých výdajů, což jsou 2 miliony. V prov{děcím dokumentu v kategorizaci této oblasti podpory lze nalézt předpokl{dané typy podpory a pod kódem 79 Jin{ soci{lní infrastruktura splňuje pro potřeby projektu DPS jeden z vypsaných výčtů, a to s textem: „Výstavba a technické zhodnocení infrastruktury zařízení neziskové soci{lní péče registrovaných dle z{kona č. 108/2006 Sb. o soci{lních služb{ch.“ (Autor nezn{mý, 2011). V případě úspěšné ž{dosti o dotaci by míra spolufinancov{ní EU byla 85 %, což je 30,43 mil. Kč39, tedy by městys musel dofinancovat zbývajících 15 % ve výši 5,37 mil. Kč. Ot{zkou však je, zda bude v r{mci ROP NUTS 2 Jihovýchod otevřen{ další výzva umožňující podat ž{dost o podporu.
Další možností je vzít si úvěr
na celý projekt, nebo jej financovat z vlastních zdrojů. Tabulka č. 25 uv{dí
39
Pro zjednodušení je uvažováno, že celá částka 35,8 milionů Kč (bez nákladů na projektovou dokumentaci) jsou způsobilé výdaje na projekt.
48
možnosti financov{ní včetně jejich kombinací a výši celkových n{kladů za příslušný projekt. Tabulka č. 25: Možnosti financov{ní včetně kombinací (v tis. Kč) Projekt DPS
N{klady
Spolufinancov{ní EU
Vlastní zdroje
358
-
358
-
358
-
-
358
a) Výstavba
35 800
-
35 800
-
b) Výstavba
35 800
-
-
35 800
c) Výstavba
35 800
30 430
5 370
-
d) Výstavba
35 800
30 430
-
5 370
a) Proj. dokumentace b) Proj. dokumentace
Úvěr
Zdroj: vlastní zpracov{ní
Zatímco n{klady na projektovou dokumentaci je možno uhradit buď z vlastních zdrojů nebo pomocí úvěru, tak na financov{ní výstavby DPS připadají v úvahu čtyři varianty.
5.6.4 Strategie WT – projekt Zast{vka na n{městí Přesunutí st{vající zast{vky na n{městí v blízkosti tamní restaurace vyžaduje nejprve drobné terénní úpravy v místě usazení přístřešků a pořízení dvou zast{vkových přístřešků včetně laviček. Cena jednoho pětimetrového a jednoho třímetrového přístřešku činí zaokrouhleně 200 tisíc Kč 40. Koupě laviček a jejich umístění by odhadem činilo 15 tisíc Kč. Terénní úpravy, které by mohla provést pracovní četa městyse, by st{ly zhruba 10 tisíc Kč včetně materi{lu. Celkov{ investice na tento projekt by vyžadovala č{stku 225 tisíc Kč. Způsob
financov{ní
projektu je
z charakteru
velikosti
případného
žadatele – městyse a předmětu financov{ní značně omezeno. Čerp{ní dotace ze struktur{lních fondů, konkrétně z Operačního programu Doprava resp. ROP NUTS 2 Jihovýchod je omezeno zaměřením na transevropské dopravní sítě resp. na projekty zabývající se dopravní dostupnosti a obslužnosti v region{lním měřítku. Také dotační tituly vyhlašované st{tem či krajem nejsou relevantní pro tento typ projektu. Naopak Program rozvoje venkova, který je financov{n z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, nabízí v r{mci OSY III KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPOD[ŘSTVÍ VENKOVA dotaci na tento typ projektu, avšak pouze pro obce do 500 obyvatel. Městys by tak musel tento projekt financovat celý z jeho rozpočtu nebo přijatého úvěru.
40
http://www.urbania.cz/mestsky-mobiliar/zastavkove-pristresky/cekarny-tubo/
49
5.7 N{vrh financov{ní projektů Tato kapitola navrhne financov{ní jednotlivých projektů s ohledem na rozpočet a zamýšlené rozvojové aktivity městyse. Pro lepší orientaci je vytvořena tabulka, kter{ shrnuje celou předchozí kapitolu 5.6 a ud{v{ přehled všech možnosti financov{ní projektů. Pokud tedy ž{dost o dotaci bude přípustn{, bude obsah příslušné buňky u příslušného projektu zelený včetně výše č{stky dotace či příspěvku. Červen{ barva naopak značí nemožnosti financov{ní z daného zdroje. Pro potřebu téhle kapitoly autor připomín{ odhadovaný zůstatek na konci roku 2011 ve výši 3 113 600 Kč. Tabulka č. 26: Přehled možností financov{ní u jednotlivých projektů (v tis. Kč) Spolufinancov{ní Navrhovaný projekt a) Naučn{ stezka a propagační
Č{stka
Městys
Úvěr
-
335
-
-
-
335
5
-
5
-
358
-
358
-
358
-
-
358
a) Výstavba
35 800
-
35 800
-
b) Výstavba
35 800
-
-
35 800
c) Výstavba
35 800
30 430
5 370
-
d) Výstavba
35 800
30 430
-
5 370
a) Zast{vka na n{městí
225
-
225
-
b) Zast{vka na n{městí
225
-
-
225
materi{ly
335
EU
b) Naučn{ stezka a propagační materi{ly Členství v NSZM Dům
a) Projektov{
s pečovatelskou službou
dokumentace b) Projektov{ dokumentace
Zdroj: vlastní zpracov{ní
Většina výše uvedených projektů je z hlediska nevelké finanční, technické a časové n{ročnosti realizovateln{ ještě v roce 2011. Těmito projekty jsou Naučn{ stezka a propagační materi{ly, Členství v NSZM, Zast{vka na n{městí a vypracov{ní projektové dokumentace k DPS. Vzhledem k jejich celkové výši n{kladů by autor doporučoval všechny tyto čtyři výše uvedené projekty financovat z vlastních zdrojů. Avšak pokud by měly být tyto aktivity realizov{ny ještě letos, je potřeba zjistit, jak významný finanční dopad budou mít tyto akce na rozpočet roku 2011 resp. odhadnutý zůstatek. Tabulka č. 27 zn{zorňuje situaci, kdyby došlo k financov{ní těchto akcí z rozpočtu městyse ještě v roce 2011. 50
Tabulka č. 27: Financov{ní projektů v roce 2011 z vlastních zdrojů Odhadnutý zůstatek
3 113 600 Kč
Projekt Naučn{ stezka
-335 000 Kč
Projekt N{rodní síť Zdravých měst
-5 000 Kč
Projektov{ dokumentace k DPS
-358 000 Kč
Projekt Zast{vka na n{městí
-225 000 Kč
Zůstatek po provedených aktivit{ch
2 190 600 Kč
Zdroj: vlastní zpracov{ní
Je tedy vidět, že finanční dopad na rozpočet městyse v roce 2011 by byl sice viditelný, avšak zůstatek po uhrazení n{kladů na projekty by činil téměř 2,2 mil. Kč. Tyto investice tedy z{sadní měrou rozpočet městyse neovlivňují a je vhodné je realizovat ještě v rozpočtovém roce 2011 z vlastních zdrojů. Projekt DPS nabízí v r{mci samotné výstavby čtyři varianty, jak je možné vidět v tabulce č. 27. Varianta a) nabízí financov{ní projektu z vlastních zdrojů, městys však nem{ dostatek finančních prostředků, aby mohl tuto variantu realizovat. Kdyby městys financoval akci úvěrem jak předkl{d{ varianta b), zadlužil by se na několik let s tím, že by se výdajové aktivity musely zč{sti omezit. Tabulka č. 28 ukazuje, jak dlouho by městys spl{cel úvěr, kdyby činil úmor 2 mil. Kč nebo 4 mil. Kč, při fixní úrokové sazbě, kter{ v r{mci municip{lních úvěru aktu{lně činí průměrně 4 % p.a.41 Kompletní výpočet spl{tkového kalend{ře, který je podkladem k této tabulce je možno nalézt v příloze pod číslem 13. Tabulka č. 28: Časové rozvržení spl{tek případného úvěru na DPS Varianta
Výše ročního
Celkové úroky z
úmoru
úvěru
Suma spl{tek
Období
za celé období
spl{cení
(úmor+úrok)
úvěru
1
2 000 000 Kč
13 536 000 Kč
49 336 000 Kč
2014-2031
2
4 000 000 Kč
7 128 000 Kč
42 928 000 Kč
2014-2022
Zdroj: vlastní zpracov{ní
V případě, že by městys umořoval úvěr ve výši 2 mil. Kč ročně, zadlužil by se na 18 let a za tuto dobu by zaplatil úroky v celkové výši přes 13, 5 mil. Kč. Pokud by úmor činil 4 mil. Kč, městys by se zadlužil „pouze“ na 8 let s výrazně nižšími n{klady v podobě úroků z úvěru, avšak by umořov{ní úvěru podstatně zas{hlo výdajovou str{nku rozpočtu po celou dobu spl{cení. Také tato možnost financov{ní projektu není zcela optim{lní. 41
Per annum=ročně, pro zjednodušení jsou výpočty abstrahovány od dalších bankovních poplatků.
51
V pořadí třetí varianta – c) zobrazuje kombinaci financov{ní za použití dotací z EU a vlastních zdrojů. Dofinancov{ní z rozpočtu městyse sice nenese dodatečné n{klady např. úroky z úvěru, ale vzhledem, k objemu výdajové str{nky rozpočtu, což činí na rok 2011 zhruba 44 mil. Kč, by jednor{zový výdaj 5,37 mil. Kč mohl narušit či případně omezit finanční alokaci na jiné položky rozpočtu. Poslední varianta umožňuje čerp{ní z fondů EU za použití úvěru, který by projekt dofinancoval. V případě přijetí úvěru by autor doporučoval umořov{ní tohoto úvěru ve výši 1 mil. Kč pravidelného ročního úmoru, a to s ohledem na ž{dost o úvěr, který městys ž{d{ na dofinancov{ní intenzifikace ČOV až do výše 8 mil. Kč. Kdyby městys umořoval úvěr dvoumilionovým úmorem místo jednomilionového za použití fixní úrokové sazby 4 % p.a., tak by za dvojn{sobnou dluhovou z{těž a větším omezením ostatních výdajů po dobu 3 let ušetřil pouze 283 600 Kč. Navíc by v roce 2014 začal městys spl{cet úvěr na intenzifikaci ČOV, jak předpokl{d{, čímž se dluhov{ služba ještě více zvýší. Spl{tkový kalend{ř uvažující obě dvě výše úmoru nastiňuje příloha č. 14. N{sledující tabulka zobrazuje spl{tkový kalend{ř pro úvěr na dofinancov{ní DPS ve výši 1 mil. Kč úmoru při stejné úrokové sazbě jako výše (4 % p.a.). Tabulka č. 29: Spl{tkový kalend{ř pro úvěr na dofinancov{ní projektu DPS Rok spl{tky
Výše spl{tky
Úmor
úrok
-
Nesplacen{ č{st dluhu 5 370 000 Kč
2014
1 214 800 Kč 1 000 000 Kč
214 800 Kč
4 370 000 Kč
2015
1 174 800 Kč 1 000 000 Kč
174 800 Kč
3 370 000 Kč
2016
1 134 800 Kč 1 000 000 Kč
134 800 Kč
2 370 000 Kč
2017
1 094 800 Kč 1 000 000 Kč
94 800 Kč
1 370 000 Kč
2018
1 054 800 Kč 1 000 000 Kč
54 800 Kč
370 000 Kč
2019
384 800 Kč 370 000 Kč 14 800 Kč 6 058 800 Kč 5 370 000 Kč 688 000 Kč
0 Kč
Celkem Zdroj: vlastní zpracov{ní
Tabulka rovněž ukazuje, že první spl{tka by se uskutečnila v roce 2014 a to proto, že autor uvažuje zaž{d{ní o úvěr a n{slednou realizaci výstavby DPS v roce 201342. V případě použití této varianty financov{ní by se n{klady rozložily do šesti let a nezasahovaly by velkou měrou do výdajové str{nky dalších rozpočtových roků Konečný n{vrh financov{ní včetně harmonogramu akcí a vypočítaných celkových n{kladů v příslušném roce na daný projekt zobrazuje tabulka č. 30.
42
Podrobněji dále.
52
Tabulka č. 30: N{vrh financov{ní včetně harmonogramu akcí (v tis. Kč) Zdroje Navrhované projekty a aktivity
Období
financov{ní
N{klady
2014 2011
2012
2013
2019
Členství v NSZM DPS
Proj. dokumentace
Naučn{ stezka a prop. materi{ly Zast{vka na n{městí
5
Vlastní
5
-
-
358
Vlastní
358
-
-
-
335
Vlastní
335
-
-
-
225
Vlastní
225
-
-
-
-
-
Zdroje EU
-
-
Úvěr
-
-
-
-
-
6 058
923
0
0
6 058
Ž{dost o úvěr na DPS DPS
Realizace výstavby
Spl{tky DPS (úmor+úroky)
30 430 5 370 6 058
Celkový n{klad za období
-
Ano
-
Ano
-
Zdroj: vlastní zpracov{ní
Výše uveden{ tabulka ukazuje, že na všechny projekty, které by byly realizov{ny v roce 2011 je potřeba vynaložit 923 000 Kč a ty také vstupují do rozpočtu tohoto roku. Dopad těchto aktivit na rozpočet je tedy n{sledující. Tabulka č. 31: Dopad realizace aktivit na rozpočet v roce 2011 Odhadovaný zůstatek ke konci roku 2011 Aktivity realizované z vlastních zdrojů v roce 2011 Zůstatek ke konci roku 2011 po realizaci aktivit
3 113 600 Kč -923 000 Kč 2 190 000 Kč
Zdroj: vlastní zpracov{ní
Z tabulky je tedy vidět, že celkové n{klady těchto aktivit nemají významnější dopad na rozpočet městyse v roce 2011. Rok 2013 představuje realizaci výstavby DPS, jelikož ale městys v tomto roce nenese ž{dné n{klady na tento projekt (přijatý úvěr spl{cí až v dalším roce), celkový n{klad za toto období je nulové, jak značí poslední ř{dek tabulky. Období let 2014 – 2019 pak představuje spl{tky úvěru na DPS v celkové výši 6, 058 mil. Kč. Tato č{stka byla získ{na ze spl{tkového kalend{ře, který se nach{zí v tabulce č. 30. Kdyby byl v tomto období sestaven rozpočet v objemu tak velkém jako na rok 2011, tzn. asi 44 mil. Kč, tak by roční spl{tky, které činí nejvíce 1 214 800 Kč (spl{tka v roce 2014; poté se spl{tka snižuje vlivem klesajících úroků z úvěru) rozpočet příliš nezatěžovaly kvůli rozloženým výdajům na 6 let. Autor předpokl{d{, že pokud by městys nechal zpracov{vat projektovou dokumentaci na DPS již od roku 2011, a pokud by byly procesy vytv{ření projektové dokumentace a stavebního řízení bez problémů a přek{žek, mohla by
53
se výstavba DPS, resp. poč{teční f{ze projektu začít realizovat na konci roku 2013. Je potřeba si uvědomit, že by musela být vyps{na výzva, kter{ by umožňovala ž{dat o dotaci na DPS, v období, kdy by již byla projektov{ dokumentace vytvořena, či se dokončovala. Všechny navržené projekty by se daly v r{mci harmonogramu časově přesunout na pozdější termín, avšak v případě projektu DPS by se mohlo st{t, že městys nestihne zaž{dat o dotaci v r{mci příslušné výzvy jednoduše z důvodu, že se už výzva vypisovat nebude, protože se vyčerpaly finanční prostředky. Pokud by však byla dotace přislíbena ještě v roce 2013, pak by podle pravidla N+2, které umožňuje čerpat finanční prostředky ještě další dva roky po roce přijetí z{vazku, mohl městys realizovat projekt DPS až do roku 2015.
6
Z{věr Bakal{řsk{ pr{ce se zabývala možnostmi rozvoje městyse Veversk{ Bítýška.
Hlavní cílem bylo vytvořit doporučení, které by pomohlo k všeobecnému rozvoji městyse spolu s dalšími rozvojovými aktivitami, které zastupitelstvo zamýšlí. Jelikož některé tyto činnosti jsou finančně n{kladné, nelze je zcela financovat z vlastních zdrojů. Proto se autor v r{mci teoretické č{sti objasnil problematiku region{lní politiky obecně, poté politiku Evropské Unie a její vazby na region{lní politiku České republiky, jejímž cílem je podporovat rozvoj nejenom obcí prostřednictvím finanční podpory – dotací a tím realizovat projekty i n{ročnější akce. D{le byl v této č{sti z hlediska z{kona kr{tce objasněn pojem obec a její rozpočet, v n{vaznosti potom rozpočtové určení daní. Tato teorie sloužila jako podklad pro analýzu rozpočtu městyse ve vlastní č{sti v kapitole 5.1.5. Nakonec autor stručně představil politiku územního rozvoje a územní pl{nov{ní. Pr{vě dva posledně zmíněné pojmy s tématem region{lní politiky úzce souvisí. Vlastní č{st potom začala analýzou Veverské Bítýšky z několika z hledisek, které sloužily jako podkladový materi{l pro vytvoření prvků matice SWOT sloužící jako metoda k vytvoření strategií - projektů určených pro rozvoj městyse. Ve vlastní č{sti jsou d{le analyzov{ny čtyři další obce ve stejném okrese, které mají přibližný počet obyvatel a velikost katastr{lního území. Tyto dvě kritéria byly zvoleny proto, že ovlivňují podíl jednotlivých obcí na procentních č{stech celost{tního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Tyto příjmy zvané jako daňové příjmy obcí tvoří významnou č{st celkových příjmů obcí v rozpočtu a pr{vě tyhle finanční prostředky určují i rozvojové aktivity i úroveň občanské vybavenosti v dané obci. Z této skutečnosti vyplýv{, že každ{ z těchto pěti obcí včetně městyse m{ přibližně stejnou „startovní pozici“, co se týče příjmů očištěných o přijaté dotace. Pr{vě tato doplňující metoda vz{jemné komparace
54
z jednotlivých hledisek určila slabé str{nky, ale i přednosti městyse, ty pak byly v r{mci SWOT matice doplněny. Na
tuto
pas{ž
navazuje
samotn{
SWOT
analýza
včetně
matice
a navrženými strategiemi – projekty, které vyplynuly z prvků matice. Byly tedy vytvořeny čtyři projekty: Naučn{ stezka a propagační materi{ly, Členství v N{rodní síti zdravých měst, Dům s pečovatelskou službou a Zast{vka na n{městí. Poté navazuje kapitola zabývající se cenové kvantifikace projektů na z{kladě tržních cen i odhadů a možnostmi jejich financov{ní. Autor se v této stěžejní
kapitole
zaměřoval
na
financov{ní
prim{rně
založené
na spolufinancov{ní jako ze zdrojů EU, tak také hledal dotační příležitost ze st{tních i krajských zdrojů. Další uvažované alternativní financov{ní bylo, jako forma participace partnera na projektu, použití vlastních prostředků či sjedn{ní úvěru. Z{věr vlastní pr{ce navrhoval financov{ní jednotlivých projektů a snažil se dokončit hlavní problém řešený ve vlastní č{sti, a to je zmíněné doporučení pro rozvoj městyse včetně cenové kvantifikace a možnostmi financov{ní. Pro potřeby zjištění dopadu akcí na rozpočet v roce 2011 musel být zjištěn odhadnutý zůstatek ke konci rozpočtového roku, z jehož zdrojů by byly některé projekty financov{ny. Postupně byly analyzov{ny možnosti financov{ní včetně posouzení jejich vhodnosti. Autor poté navrhl možnosti financov{ní s přihlédnutím na aktu{lní stav rozpočtu 2011 a dotační příležitosti. Proto u projektu DPS, který nese nejvyšší n{klady autor, zvolil financov{ní pomocí úvěru, který rovnoměrně rozloží výdaje na spl{tky tohoto úvěru do několika let a nezatíží tím výdajovou str{nku rozpočtu. Autor pr{ce při této možnosti financov{ní přihlédl k úvěru ve výši až 8 mil. Kč, který bude podle předpokladu starosty městys spl{cet od roku 2014 společně s úvěrem na DPS. Autor pr{ce se snažil, aby bakal{řsk{ pr{ce, zejména vlastní č{st byla re{ln{, aktu{lní a odpovídající všem skutečnostem. Na mysli m{ zejména dosavadní situaci a stav v městysi, dotační tituly vyhlašované řídícími org{ny EU, aktu{lní tržní ceny jednotlivých souč{stí projektů, n{črt některých projektů, ale hlavně n{vrh financov{ní projektů, které jsou v tabulce uvedeny jako re{lný časový harmonogram výdajů. Jelikož výsledky pr{ce jsou aktu{lní, ž{dají si proto i včasnou reakci ze strany městyse. Pevně proto autor věří, že vedení městyse vezme výsledky této pr{ce na vědomí a budou pro něj přínosné.
55
7 Seznam použitých zdrojů Seznam literatury HAMERNÍKOV[, Bojka; MAAYTOV[, Alena. Veřejné finance. Vyd{ní třetí. Praha : ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0 HARTMANN - RICO, a.s. Co se děje. Veversk{ Bítýška : HARTMANN - RICO, a.s., 2011. 16 s. KÖNIG, Petr; LACINA, Lubor; PŘENOSIL, Jan. Učebnice evropské integrace. 2.aktualizované vyd{ní. Brno : Barrister & Principal, 2007. 404 s. ISBN 97880-7364-044-6. MALINOVSKÝ, Jan; SUCH[ČEK, Jan. Velký anglicko-český slovník region{lního rozvoje a region{lní politiky Evropské unie . Ostrava : Technick{ univerzita Ostrava, 2006. 1000 s. ISBN 80-248-1117-0. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Nov{ region{lní politika. Vyd{ní první. Praha : DaDa, 2002. 96 s. ISBN 80-903064-1-1. PEKOV[, Jitka; PILNÝ, Jaroslav; JETMAR, Marek. Veřejn{ spr{va a finance veřejného sektoru. 3.přepracované vyd{ní. Praha : ASPI, 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5 POŠV[Ř, Zdeněk; ERBES, Jiří. Management I. 1.vyd. Brno : Mendelova zemědělsk{ a lesnick{ univerzita, 2002. 155 s. ISBN 80-7157-633-6. PROVAZNÍKOV[, Romana. Financov{ní měst, obcí a regionů. 2.aktualizované a rozšířené vyd{ní. Praha : GRADA Publishing, 2009. 304 s. ISBN 978-80-2472789-9 WOKOUN, René, et al. Region{lní rozvoj : východiska region{lního rozvoje, region{lní politika, teorie, strategie a programov{ní. Praha : Linde PRAHA, 2008. 475 s. ISBN 978-80-7201-699-0 WOKOUN, René, et al. Úvod do region{lních věd a veřejné spr{vy. 1.vyd{ní. Plzeň : Aleš Čeněk, 2004. 447 s. ISBN 80-86473-80-5 WOKOUN, René. Česk{ region{lní politika v období vstupu do Evropské unie. První vyd{ní. Praha : Oeconomica, 2003. 328 s. ISBN 80-245-0517-7. ŽÍTEK, Vladimír; KLÍMOV[, Viktorie. Region{lní politika. 1. vyd{ní. Brno : Masarykova univerzita, 2008. 107 s. ISBN 978-80-210-4761-7
56
Internetové zdroje Dokumenty vl{dy | Vl{da ČR [online]. c2010 [cit. 2011-04-29]. Dokumenty vl{dy 1998-04-08.
Dostupné
z
WWW:
Euroskop.cz - Prim{rní pr{vo - Zakl{dající smlouvy [online]. c2005 - 2011 [cit. 2011-0429].
Prim{rní
pr{vo.
Dostupné
z
WWW:
IDS JMK - Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje včetně MHD Brno [online]. 2003 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: MMR - Region{lní politika [online]. 2011 [cit. 2011-04-29]. Region{lní politika. Dostupné z WWW: N{rodní síť Zdravých měst ČR [online]. 2005 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: Obec Střelice u Brna [online]. 2009 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: Program rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013 (Dotace, eAGRI) [online]. 2009 [cit. 2011-04-30].
Dostupné
z
WWW:
Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod - Dotace z Evropské Únie [online]. 2011 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: St{tní
hrad Veveří
[online].
2005 [cit.
2011-04-30].
Dostupné
z WWW:
Struktur{lní fondy EU – Úvodní strana [online]. 2011 [cit. 2011-04-29]. Dostupné z WWW: Titulní str{nka: Bílovice nad Svitavou [online]. 2009 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: Újezd u Brna - ofici{lní str{nky města [online]. 2006 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: Veversk{ Bítýška - ofici{lní str{nky obce [online]. 2000 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW:
57
Pr{vní předpisy Z{kon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Z{kon č. 183/2006 Sb., o územním pl{nov{ní a stavebním ř{du (stavební z{kon), ve znění pozdějších předpisů. Z{kon č. 242/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samospr{vným celkům a některým st{tním fondům, (z{kon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. Z{kon č. 248/2000 Sb., o podpoře region{lního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Z{kon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
58
8 Seznam použitých zkratek ČOV – Čistírna odpadních vod ČR – Česk{ republika DPH – Daň z přidané hodnoty DPS – Dům s pečovatelskou službou ERDF –- European regional development fund (Evropský fond pro region{lní rozvoj) EU – Evropsk{ Unie HDP – Hrubý dom{cí produkt HND – Hrubý n{rodní důchod ICSP – Indexy cen stavebních prací LAU – Local Administrative Units (Lok{lní administrativní jednotky) MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MŠ – Mateřsk{ škola NSZM – N{rodní síť Zdravých měst NUTS -–
La nomenclature des unités teritoriales statistiques (Nomenklatura
územních statistických jednotek) ROP – Region{lní operační program RUD – Rozpočtové určení daní VB – Veversk{ Bítýška ZŠ – Z{kladní škola ZUŠ – Z{kladní uměleck{ škola
59
9 Seznam tabulek, grafů a obr{zků Seznam tabulek Tabulka č. 1: Intervaly pro tři úrovně regionů NUTS ............................................ 14 Tabulka č. 2: Vymezení regionů NUTS v České republice ......................................... ...................................................................................................................................... 15 Tabulka č. 3: Programové dokumenty v jednotlivých úrovních ........................... 20 Tabulka č. 4: Struktura obyvatel v městysi v porovn{ní s ČR za rok 2009 .......... 25 Tabulka č. 5: Rozpočet městyse na rok 2011 ........................................................... 28 Tabulka č. 6: Výčet financovaných kulturních a sportovních činností ................. 29 Tabulka č. 7: Přehled nezahrnutých aktivit v rozpočtu na rok 2011 a jejich výše 32 Tabulka č. 8: Z{věrečný účet a rozpočet Bílovic nad Svitavou.............................. 33 Tabulka č. 9: Z{věrečný účet a rozpočet Mokré-Hor{kov ..................................... 33 Tabulka č. 10: Z{věrečný účet a rozpočet Střelic .................................................... 34 Tabulka č. 11: Z{věrečný účet a rozpočet Újezdu u Brna ...................................... 35 Tabulka č. 12: Demografick{ situace v komparovaných obcích k 31. 12. 2009 .... 36 Tabulka č. 13: Dopravní situace v komparovaných obcích ................................... 36 Tabulka č. 14: Občansk{ vybavenost v komparovaných obcích ........................... 37 Tabulka č. 15: Zdravotnictví a soci{lní oblast v komparovaných obcích ............. 37 Tabulka č. 16: Ekonomick{ situace v komparovaných obcích .............................. 38 Tabulka č. 17: Z{věrečné účty v komparovaných obcích za rok 2009 (v tis. Kč) . 39 Tabulka č. 18: Sport a turistika v komparovaných obcích ..................................... 40 Tabulka č. 19: Matice SWOT ..................................................................................... 41 Tabulka č. 20: Zkr{cený výpočet odhadu zůstatku na roku 2011 ......................... 45 Tabulka č. 21: Výpočet odhadnutého zůstatku na konci roku 2011 ...................... 46 Tabulka č. 22: Přehled položek včetně n{kladů na projekt Naučn{ stezka .......... 46 Tabulka č. 23: Zohlednění inflace v r{mci n{kladů na DPS .................................. 48 Tabulka č. 24: Zohlednění DPH v r{mci n{kladů na DPS ..................................... 48 Tabulka č. 25: Možnosti financov{ní včetně doporučených kombinací (v tis. Kč) 49 Tabulka č. 26: Přehled možností financov{ní u jednotlivých projektů (v tis. Kč) 50 Tabulka č. 27: Financov{ní projektů v roce 2011 z vlastních zdrojů ..................... 51 Tabulka č. 28: Časové rozvržení spl{tek případného úvěru na DPS .................... 51 Tabulka č. 29: Spl{tkový kalend{ř pro úvěr na dofinancov{ní projektu DPSy .... 52 Tabulka č. 30: N{vrh financov{ní včetně harmonogramu akcí (v tis. Kč) ............. 53 Tabulka č. 31: Dopad realizace aktivit na rozpočet v roce 2011 .......................... 53
60
Seznam grafů Graf č. 1: Přirozený, migrační a celkový přírůstek v městysi v letech 2000 – 2009 25 Graf č. 2: Rozpočet městyse v roce 2009 (v mil. Kč) ............................................... 27 Seznam obr{zků Obr{zek č. 1: Financov{ní cílů fondy EU ................................................................ 17 Obr{zek č. 2: Schéma programovací procedury ..................................................... 19
10 Seznam příloh Příloha č. 1: Hrubý dom{cí produkt na obyvatele za rok 2009, přepočet podle PPP, EU27 = 100 Příloha č. 2: Finanční perspektiva EU pro období 2007-2013, ceny roku 2004, v mil. EUR Příloha č. 3: Celkov{ alokace finančních prostředků na všechny tři cíle členským st{tům EU v období 2007-2013, v mil. EUR Příloha č. 4: Přehled všech programů v České republice pro období 2007-2013 Příloha č. 5: Položkov{ struktura místního rozpočtu Příloha č. 6: Schéma rozdělení rozpočtového určení daní (bez SFDI, poplatků a pokut) Příloha č. 7: Přehled pl{novaných rozpočtů, z{věrečných účtů a výpočtu zůstatku za období 2007-2009 Příloha č. 8: Rozpočet městyse Veversk{ Bítýška na rok 2011 Příloha č. 9: N{vrh trasy naučné stezky Příloha č. 10: N{zvy jednotlivých informačních tabulí z přílohy č. 10 Příloha č. 11: N{vrh přesunutí st{vající zast{vky (oranžový obdelník) na nové místo (zelený obdelník) Příloha č. 12: Úplný výpočet odhadu zůstatku ke konci rozpočtového roku 2011 Příloha č. 13: Kompletní výpočet spl{tkového kalend{ře k tabulce č. 28 Příloha č. 14: Spl{tkový kalend{ř pro dvě rozdílné výše úmoru
61
11 Přílohy Příloha č. 1: Hrubý dom{cí produkt na obyvatele za rok 2009, přepočet podle PPP, EU27 = 100
Zdroj: www. epp.eurostat.ec.europa.eu
62
Příloha č. 2: Finanční perspektiva EU pro období 2007-2013, ceny roku 2004, v mil. EUR Položky na z{vazky
2007
2007-
2008
2009
2010
2011
2012
2013
51 267
52 415
53 616
54 294
55 368
56 876
58 303
382 139
8 404
9 097
9 754
10 434
11 295
13 153
12 961
74 098
42 863
43 318
43 862
43 860
44 073
44 723
45 342
308 041
54 985
54 332
53 666
53 035
52 400
51 775
51 161
371 344
43 120
42 697
42 279
41 864
41 453
41 047
40 645
293 105
1 199
1 258
1 380
1 503
1 645
1 797
1 988
10 770
600
690
790
910
1 050
1200
1390
6 630
599
568
590
593
595
597
598
4 140
4. EU jako glob{lní hr{č
6 199
6 469
6 739
7 009
7 339
7 679
8 029
49 463
5. Spr{vní n{klady
6 633
6 818
6 973
7 111
7 255
7 400
7 610
49 800
419
191
190
0
0
0
0
800
120 702
121 473
122 564
122 952
124 007
125 527
127 091
864 316
116 650
119 620
111 990
118 280
115 860
119 410
118 970
820 780
1.udržitelný růst
2013
1a Konkurenceschopnost pro hospod{řský růst a zaměstnanost 1b Soudržnost pro hospod{řský růst a zaměstnanost 2. Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi Z toho: výdaje související s trhem a přímé platby 3. Občanství, svoboda, bezpečnost a pr{vo 3a Svoboda, bezpečnost a pr{vo 3b Ostatní vnitřní politiky
6. N{hrady Položky na z{vazky celkem Položky na platby celkem Zdroj: www.euroskop.cz
Příloha č. 3: Celkov{ alokace finančních prostředků na všechny tři cíle členským st{tům EU v období 2007-2013, v mil. EUR Cíl Konvergence
Kohezní fond
Konvergence
Belgie Bulharsko 2 283 4 391 Česk{ 8 819 17 064 republika D{nsko Estonsko 1 152 2 252 Finsko Francie 3 191 Irsko It{lie 21 211 Kypr 213 Litva 2 305 4 470 Lotyšsko 1 540 2 991 Lucembursko Maďarsko 8 642 14 248 Malta 284 556 Německo 11 864 Nizozemí Polsko 22 176 44 377 Portugalsko 3 060 17 133 Rakousko Rumunsko 6 552 12 661 Řecko 3 697 9 420 Slovensko 3 899 7 013 Slovinsko 1 412 2 689 Španělsko 3 543 21 054 Švédsko Velk{ Brit{nie 2 738 Meziregion{lní spolupr{ce Technick{ pomoc Celkem 69 578 199 322 Celkem na cíl Zdroj: www.ec.europa.eu, vlastní úprava
Dočasn{ podpora (Phasingout) 638
Cíl Region{lní konkurenceschopnost a zaměstnanost Postupné Region{lní zav{dění konkurence(Phasingschopnost a in) zaměstnanost 1 425
545
430
458 972 399
Cíl Evropsk{ územní spolupr{ce
Celkem
194 179
2 258 6 853
419
389
26 692
510
103 52 120 872 151 846 28 109 90 15 386 15 851 247 731 99 257 455 210 227 104 559 265 722
613 3 456 1 716 14 319 901 28 812 640 6 885 4 620 65 25 307 855 26 340 1 907 67 284 21 511 1 461 19 668 20 420 11 588 4 205 35 217 1 891 10 613
445
445
1 051 10 257 293 5 353
50 2 031 4 215
9 409 1 660
280 177
448
6 458
635
490 1 027
449 1 583
4 955
174
965
3 522 1 626 6 014
868 13 955 282 855
11 409
43 556 54 965
8 723 8 723
347 410
Příloha č. 4: Přehled všech programů v České republice pro období 2007-2013 Tématické operační programy Integrovaný operační program OP Podnik{ní a inovace OP Životní prostředí OP Doprava OP Vzděl{v{ní pro konkurenceschopnost OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Technick{ pomoc Region{lní operační programy ROP NUTS II Severoz{pad ROP NUTS II Střední Morava ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Střední Čechy ROP NUTS II Jihoz{pad ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Moravskoslezsko Operační programy Praha OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptibilita Evropsk{ územní spolupr{ce OP Meziregion{lní spolupr{ce OP Nadn{rodní spolupr{ce ESPON 2013 INTERACT II Cíl 3 Česk{ republika - Svobodný st{t Bavorsko 2007—2013 OP Přeshraniční spolupr{ce Česk{ republika - Polsk{ republika 2007—2013 Cíl Evropsk{ územní spolupr{ce Rakousko – Česk{ republika 2007–2013 Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupr{ce 2007—2013 mezi Svobodným st{tem Sasko a Českou republikou Program přeshraniční spolupr{ce Slovensk{ republika - Česk{ republika 2007 – 2013 Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz
Příloha č. 5: Položkov{ struktura místního rozpočtu Místní rozpočet Běžný rozpočet Příjmy
Výdaje
Daňové43:
Veřejný poř{dek:
- svěřené daně
- policie
- sdílené daně
- hasiči
- místní daně Nedaňové:
Veřejné služby:
- poplatky za služby
- místní spr{va
- místní spr{vní poplatky
- zdravotnictví
- ostatní (dary, příjmy z pron{jmu)
- vzděl{ní - soci{lní péče - bydlení a komun{lní služby
Dotace – přijaté
Dotace – vyplacené
Zisk komun{lních podniků
Ztr{ta komun{lních podniků
Ostatní
Ostatní Kapit{lový rozpočet Příjmy
Výdaje
Z prodeje majetku:
Investice na:
- movitého
- hmotný a nehmotný majetek
- nemovitého
- nemovitosti
- kapit{lového
- kapit{lové investice
Dotace – přijaté
Dotace –vyplacené
Přijaté spl{tky dluhů a půjček
Spl{tky dluhů, poskytnuté půjčky
Přebytek běžného rozpočtu
Deficit běžného rozpočtu
Zdroj: Hamerníkov{, Maaytov{ 2007
43
Viz část Rozpočtové určení daní
Příloha č. 6: Schéma rozdělení rozpočtového určení daní (bez SFDI, poplatků a pokut)
Zdroj: www. cds.mfcr.cz
Příloha č. 7: Přehled pl{novaných rozpočtů, z{věrečných účtů a výpočtu zůstatku za období 2007-2009 položka
2007
2008
2009
Pl{novaný rozpočet Pl{nované
Příjmy
23 993 000
25 780 700
27 360 200
Výdaje
26 185 000
32 468 700
39 689 300
2 192 000
6 688 000
11 143 300
Financov{ní (položky 1+2) Z toho: 1
-
zůstatek
3 130 000
7 551 000
12 081 000
2
-
spl{tka jistiny
-938 000
-863 000
-937 700
Z{věrečný účet (Skutečný rozpočet) Skutečné
Příjmy
31 217 680
29 159 909
29 647 924
Výdaje
29 068 443
23 866 370
30 688 015
Výpočet zůstatku na konci roku 3
Příjmy-výdaje (skutečné)
2 149 237
5 293 539
-1 040 091
4
Zůstatek
3 130 233
7 556 674
12 080 920
5
Spl{tka jistiny
- 850 863
- 889 522
-937 685
6
Přijatý úvěr
3 350 000
7
Opravné položky
-227 438
117 257
-78 444
12 077 948
10 024 700
Zůstatek na konci roku 7 551 169 (položky 3+4+5+6+7)
Příloha č. 8: Rozpočet městyse Veversk{ Bítýška na rok 2011 Příjmy na rok 2011 DPFO ze z{v. činnosti a funkčních požitků DPFO ze samostatné výdělečné činnosti DPFO z kapit{lových výnosů DPPO DPPO za obec DPH Poplatek za znečišťov{ní ovzduší
Výdaje na rok 2011 4 467 600 Pozemky 500 000 Místní komunikace 367 900 Chodníky 4 476 300 Provoz veř. silniční dopravy 305 900 Pitn{ voda 9 426 100 VH-kanalizace 23 000 Intezifikace čistírny odpadních vod
200 000 2 557 000 1 899 000 149 200 2 543 900 6 500 000 6 542 000
Svoz komun{lního odpadu
905 700 MŠ-neinvestiční příspěvek
750 000
Poplatek ze psů Poplatek za užív{ní veřejného prostranství
108 000 MŠ-oprava budovy
850 000 2 350 000
Poplatek ze vstupného Poplatek z ubytovací kapacity Poplatek za povolení vjezdu do vybraných míst
49 000 ZŠ-neinvestiční příspěvek ZŠ-neinvestiční příspěvek /výročí 100 let 1 200 školy/
100 000
1 400 ZŠ - oprava budovy
80 000
2 200 Příspěvek ZŠ - Město Tišnov
30 600
Poplatek za výherní hrací přístroj
45 000 Z{kladní uměleck{ škola-úroky z úvěru
Odvod výtěžku z provozov{ní loterií
50 000 Místní knihovna
900 000
100 000 MLK-ošatné - SF
9 000
Spr{vní poplatky Daň z nemovitosti Spl{tky půjčených prostředků od obyvatelstva-SF Neinv.přij.transfery ze SR-souhrný dotační vztah Neinvestiční přijaté transfery od obcí Investiční dotace od krajů /ČOV/ Investiční dotace od krajů /VH spl.kan.ul.Boční/ Pron{jem pozemků-věcné břemeno
78 000
1 712 800 Vydavatelsk{ činnost
184 000
22 000 Příspěvek SUZAT
40 000
2 569 600 Dary obyvatelstvu-koncerty 370 000 Místní rozhlas 3 472 000 Zpravodaj 2 800 000 Kulturní dům 1 000 Příspěvek církvi
15 000 70 000 40 000 100 000 300 000
Pron{jem pozemků
15 000 Sbor pro občanské z{ležitosti
75 000
Příjmy z prodeje pozemků
20 500 Víceúčelové hřiště Ostrůvek
253 000
Místní knihovna
38 000 Příspěvek FC Veversk{ Bítýška
200 000
Místní rozhlas Hřiště Ostrůvek - pron{jem Bytové hospod{řství - n{jem Poplatek z hrobů Sběr a svoz komun{lního odpadu popelnice-smlouva Využív{ní a zneškodňov{ní
2 400 Příspěvek Hockey club Vev. Bítýška
130 000
22 000 Příspěvek Tenis club Vev. Bítýška Příspěvek Klub vodní turistiky Vev. 7 900 Bítýška
45 000
24 100 Příspěvek Jun{k
20 000
113 000 Veřejné osvětlení
700 000
2 000 Pohřebnictví
10 000
70 000
nebezpečných odpadů Využív{ní a zneškodňov{ní komun. odpadů Činnost místní spr{vy-hody Činnost místní spr{vy-kopírov{ní Činnost místní spr{vy-pron{jem nemovitostí Přijaté sankční platby Úroky Úroky - SF Doplňkové příjmy Příjmy celkem
300 000 Územní pl{nov{ní 50 000 Příspěvek Mikroregion Kuřimka 4 500 Veřejně prospěšné pr{ce 311 000 Doprava org.10 2 000 ČOV-gar{ž org.42 Budova č.p. 319 /dříve bud.Čes.spoř./ 90 000 org.32 600 Budova č.p. 3 - budova Pošty 40 000 Svoz nebezpečného odpadu 32 819 700 Svoz komun{lního odpadu Svoz ostatního odpadu Využív{ní a zneškodňov{ní komun{l. odpadu Vzhled obce Služby soci{lní péčeneinvest.přísp.Vývařovna obědů Bezpečnost a veřejný poř{dek
850 000 30 000 1 250 000 300 000 350 000 10 000 70 000 5 000 2 335 000 8 000 132 000 739 800 900 000 12 000
Hasiči
230 000
Hasiči-gar{ž org.327
120 000 1 680 000
Zastupitelstvo městyse Zastupitelstvo městyse-ošatné -SF Činnost místní spr{vy Činnost místní spr{vy - oprava budovy Činnost místní spr{vy - dary-živ.a prac.jubilea-SF Příspěvek na obědy-SF Sportovní a kulturní akce-SF
9 000 5 280 000 600 000 10 000 60 000 6 000
Důchodové připojištění-SF
95 100
Činnost místní spr{vy-ošatné - SF
35 000
Činnost místní spr{vy-hody org.41
80 000
Tělocvična org.15 Poplatky KB
271 000 45 000
Volksbank CZ - poplatky bance
1 600
Česk{ spořitelna - poplatky bance
3 000
Poplatek KB-SF
8 000
Pojištění majetku
150 000
DPPO za obec
305 900
Finanční vypoř{d{ní minulých let Příspěvek Svaz důchodců Chudčice Příspěvek Svaz důchodců Vev. Bítýška
30 000 5 000 30 000
Příspěvek Svaz těl. postižených Vev. Bítýška
15 000
Příspěvek Klub př{tel TJ
17 000
Příspěvek Dům dětí a ml{deže Brno
12 000
Příspěvek Oříšek
20 000
Příspěvek ADRA Příspěvek Český zahr{dk{řský svaz, ZO Vev.Bítýška Příspěvek Obč. sdruž. rodičů a dětí Chudčice Příspěvek Český svaz včelařů - OS Vev.Bítýška Příspěvek na dětskou rekreaci-SF N{vratné finanční výpomoci-SF Výdaje celkem
Příloha č. 9: N{vrh trasy naučné stezky
5 000 8 000 10 000 2 000 2 000 172 600 44 100 700
Příloha č. 10: N{zvy jednotlivých informačních tabulí z přílohy č. 9 1 - Hrad Veveří 2 - L{vka pod Hradem 3 - Jun{ck{ louka 4 - Na Skal{ch - Břenč{k 5 - U Tří křížů 6 - Veversk{ Bítýška 7 - Jarošův mlýn 8 – Prachovna O1 – Odpočívadlo č. 1 9 - Chaloupky 10 - Přírodní park Údolí Bílého potoka O2 – Odpočívadlo č. 2 11 - Šmelcovna 12 - Maršov Příloha č. 11: N{vrh přesunutí st{vající zast{vky (oranžový obdelník) na nové místo (zelený obdelník)
Příloha č. 12: Úplný výpočet odhadu zůstatku ke konci rozpočtového roku 2011 2007 – Pl{n Oprava budovy MŠ
2007 Skut.
Poměr 2007
2008 Pl{n
2008 Skut.
P2008
2009 Pl{n.
2009 Skut.
P2009
Průmě 2011 r Pl{n.
2011 Skut.
55
26,1
0,4737
300
123,7
0,4122
200
85,3
0,4266 0,4375
850
371,9
1597,3
925,3
0,5793
1400
530,6
0,3790
4172,1
3 045,7
0,7300 0,5628
2557
1 439,0
1300
599,6
0,4612
1300
530,8
0,4083
2500
794,9
0,3180 0,3958
1899
751,7
Místní knihovna
900
764,0
0,8488
900
793,2
0,8813
905
747,5
0,8259 0,8520
900
766,8
Kulturní dům
200
73,3
0,3664
300
46,7
0,1557
400
56,5
0,1411 0,2211
100
22,1
462,2
344,4
0,7452
450
380,1
0,8447
600
468,0
0,7800 0,7900
700
553,0
2381,7
2 101,4
0,8823
2195
2 180,6
0,9934
2335
2 066,1
0,8848 0,9202
2335
2 148,6
Vzhled obce
579,8
468,8
0,8086
547
428,7
0,7837
688,9
465,1
0,6752 0,7558
739,8
559,2
Hasiči
447,3
379,9
0,8494
358,4
239,7
0,6688
388,5
307,1
0,7906 0,7696
230
177,0
Spr{va
4523
4 326,8
0,9566
4800
4 435,8
0,9241
5158,6
4 521,9
0,8766 0,9191
5280
4 852,9
36 1052,2 130,6
29,0 1 020,6 109,6
0,8055 0,9700 0,8393
200 1444,8 200
108,9 1 069,6 129,6
0,5447 0,7403 0,6481
80 1568,9 300
55,1 1 033,7 103,7
0,6889 0,6797 0,6589 0,7897 0,3455 0,6110
70 1250 300
47,6 987,1 183,3
186,8
156,8
0,8393
180
162,0
0,9000
380
158,7
0,4176 0,7190
253
181,9
0,4375
80
35,0
0,4375
600
262,5
0,4375
550
240,6
18693,8
13 580,2
Místn kom Chodníky
Veřejné osvětlení Svoz kom. Odpadu
Místní rozhlas VPP Doprava Víceúčelové. Hřiště Oprava budovy ZŠ Oprava budovy úřadu Ostatní opravy objektů Celkem
Příloha č. 13: Kompletní výpočet spl{tkového kalend{ře k tabulce č. 28
Datum spl{tky
Výše spl{tky
Úmor
úrok
Nesplacen{ č{st dluhu
Datum spl{tky
Výše spl{tky
Úmor
úrok
35 800 000
Celkem
Nesplacen{ č{st dluhu 35 800 000
2014
3 432 000
2 000 000
1432000
33 800 000
2014
5 432 000
4 000 000
1432000
31 800 000
2015
3 352 000
2 000 000
1352000
31 800 000
2015
5 272 000
4 000 000
1272000
27 800 000
2016
3 272 000
2 000 000
1272000
29 800 000
2016
5 112 000
4 000 000
1112000
23 800 000
2017
3 192 000
2 000 000
1192000
27 800 000
2017
4 952 000
4 000 000
952000
19 800 000
2018
3 112 000
2 000 000
1112000
25 800 000
2018
4 792 000
4 000 000
792000
15 800 000
2019
3 032 000
2 000 000
1032000
23 800 000
2019
4 632 000
4 000 000
632000
11 800 000
2020
2 952 000
2 000 000
952000
21 800 000
2020
4 472 000
4 000 000
472000
7 800 000
2021
2 872 000
2 000 000
872000
19 800 000
2021
4 312 000
4 000 000
312000
3 800 000
2022
2 792 000
2 000 000
792000
17 800 000
2022
3 952 000
3 800 000
152000
0
2023
2 712 000
2 000 000
712000
15 800 000 Celkem
42 928 000 35 800 000
7128000
2024
2 632 000
2 000 000
632000
13 800 000
2025
2 552 000
2 000 000
552000
11 800 000
2026
2 472 000
2 000 000
472000
9 800 000
2027
2 392 000
2 000 000
392000
7 800 000
2028
2 312 000
2 000 000
312000
5 800 000
2029
2 232 000
2 000 000
232000
3 800 000
2030
2 152 000
2 000 000
152000
1 800 000
2031
1 872 000
1 800 000
72000
0
49 336 000 35 800 000
13536000
Příloha č. 14 Spl{tkový kalend{ř pro dvě rozdílné výše úmoru Výše spl{tky
Pořadí spl{tky
Úmor
úrok
-
Celkem
Nesplacen{ č{st dluhu
Pořadí spl{tky
Výše spl{tky
5 370 000
-
Úmor
úrok
Nesplacen{ č{st dluhu 5 370 000
1
1 214 800
1 000 000
214 800
4 370 000
1
2 214 800
2 000 000
214800
3 370 000
2
1 174 800
1 000 000
174 800
3 370 000
2
2 134 800
2 000 000
134800
1 370 000
3
1 134 800
1 000 000
134 800
2 370 000
3
1 424 800
1 370 000
54800
0
4 5
1 094 800 1 054 800
1 000 000 1 000 000
94 800 54 800
5 774 400
5 370 000
404400
6
384 800
370 000
14 800
6 058 800
5 370 000
688 000
1 370 000 Celkem 370 000 0
