Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva
Návrh exponátů pro expozici na hradě v Liticích Bakalářská práce
2014/2015
Pavlína Lyerová
Podepsané zadání BP
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem práci: Návrh exponátů pro expozici na hradě v Liticích zpracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.
Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle §60 odst. 1 autorského zákona.
Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladu spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně, dne:
………………………………………………………… podpis studenta
Děkuji svým rodičům Romaně a Jaroslavu Lyerovým za to, že mi umožnili studovat, za jejich trpělivost a prostředky poskytnuté ke studiu.
Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Ing. Veronice Hunkové, Ph.D. za její cenné rady, konzultace a pomoc při tvorbě této práce.
Děkuji svému příteli Ing. Adamu Suchomelovi, že mi byl při tvorbě bakalářské práce oporou a naučil mne pracovat s Inventorem, bez čehož bych se při tvorbě 3D vizualizací neobešla.
Děkuji Ing. Daliboru Urbanovi, správci Litického hradu, za podnět k vytvoření této práce, za jeho nápady, poznatky, připomínky a ochotu konzultovat.
Děkuji také svým přátelům, zejména Ing. Janu Hejkrlíkovi, Ph.D., Bc. Kristině Nešporové a Sandře Vončinové za jejich rady, připomínky a optimismus.
ABSTRAKT
Název práce: Návrh exponátů pro expozici na hradě v Liticích.
Tato práce se zabývá především návrhem exponátů - dřevěných modelů, které mají návštěvníkům hradu pomoci porozumět středověkým postupům výstavby kleneb a krovů. Obsahuje návrhy a 3D vizualizace následujících modelů: model bednění valené klenby, model bednění křížové klenby a model krovu věže. Modely jsou určeny pro vznikající expozici nazvanou „Stavba věže“. Práce dále obsahuje stručný přehled historie a nástin stavebního vývoje objektu Litického hradu.
Klíčová slova: věž, gotika, hrad, Litice, model, exponát, 3D vizualizace
ABSTRACT
Bachelor thesis: The design of exhibits for the exhibition at Litice castle
At first, this thesis deals with the design of exhibits – wooden models, which are intended for visitors of the Litice castle and help them to understand how the medieval constructions of vaults and trusses had been made. It contains concepts and 3D visualisations of the following models: the model of formwork for semi-circular barrel vault, the model of formwork for groined vault and the model of the tower-truss. Models are designed for the rising exhibition entitled “Construction of the tower”. This thesis also contains a brief history and outline of the constructional development of the Litice castle.
Keywords: tower, Gothic, castle, Litice, model, exhibit, 3D visualization
Obsah 1
ÚVOD............................................................................................................. 1
2
CÍL PRÁCE .................................................................................................... 3
3
SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ....................................... 4 3.1
Původní podoba hradu............................................................................. 4
3.2
Stavební vývoj hradu ve druhé polovině 15. století ................................ 4
3.3
Současný stav hradní věže ...................................................................... 6
3.4
Původní podoba věže .............................................................................. 7
3.4.1 Zadatování stavby věže ...................................................................... 7 3.4.2 Krov a střecha věže ............................................................................ 8 3.4.3 Přístup do jednotlivých pater věže ..................................................... 9 3.4.4 Strop v hradní kapli .......................................................................... 10 3.5
Období chátrání hradu ........................................................................... 10
3.6
Opravy a přestavby na konci 19. a počátku 20. století.......................... 10
3.7
Bednění kleneb ...................................................................................... 11
3.7.1 Bednění valené klenby ..................................................................... 12 3.7.2 Bednění křížové klenby ................................................................... 12 3.8
Gotické krovy ........................................................................................ 13
3.8.1 Typy gotických střech ...................................................................... 13 3.8.2 Základní prvky gotických krovů ...................................................... 14 3.8.3 Spoje užívané při stavbě gotických krovů ....................................... 14 4
METODIKA ................................................................................................. 16 4.1
Průzkum zaklenutých prostor ve věži ................................................... 16
4.2
Postup tvorby 3D vizualizací a návrhu modelů .................................... 16
4.3
Postup tvorby návrhu průvodních materiálů k expozici ....................... 17
VLASTNÍ ŘEŠENÍ ...................................................................................... 18
5
5.1
Model bednění valené klenby ............................................................... 18
5.1.1 Konstrukční řešení modelu bednění valené klenby ......................... 19 5.2
Model bednění křížové klenby .............................................................. 20
5.2.1 Konstrukční řešení modelu bednění křížové klenby ........................ 21 5.3
Model krovu věže .................................................................................. 22
5.3.1 Konstrukční řešení modelu krovu věže ............................................ 23 5.3.2 Příklady použitých spojů krovu ....................................................... 25 5.4
Průvodní materiály k expozici .............................................................. 26
5.4.1 Informační tabule č. 1 ...................................................................... 26 5.4.2 Informační tabule č. 2 ...................................................................... 27 5.4.3 Informační tabule č. 3 ...................................................................... 28 5.4.4 Informační tabule č. 4 ...................................................................... 28 5.4.5 Informační tabule č. 5 ...................................................................... 30 6
DISKUSE ..................................................................................................... 31
7
ZÁVĚR ......................................................................................................... 33
8
SUMMARY ................................................................................................. 34
9
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................... 35
10
SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ ...................................................... 37
11
SEZNAM TABULEK .............................................................................. 40
12
SEZNAM PŘÍLOH................................................................................... 41
1
ÚVOD Zřícenina Litického hradu se nachází ve Východních Čechách, v podhůří
Orlických hor. Původní hrad byl vystavěn pravděpodobně na konci 13. století za posledních Přemyslovců v rámci kolonizace východočeského pralesa, a to rodem Drslaviců (též Půticů). První písemná zmínka o hradě pochází z roku 1316 v souvislosti s ručením z doby konfliktu Jana Lucemburského s Jindřichem z Lipé. Držitelé hradu se často měnili až do roku 1371, kdy se hrad stal majetkem pánů z Kunštátu a Poděbrad. Nejslavnější období hradu nastalo za državy krále Jiřího z Poděbrad, který se zasloužil o přestavbu původního hrádku na pevnou tvrz. Hrad takto opevnil mimo jiné i kvůli strachu z útoku Matyáše Korvína (Březina, 1899). K bojům na hradě nedošlo, ovšem byl využíván např. jako vězení. Na konci 15. století panství Litické získal rod Pernštejnů. Tito noví majitelé již hradu nevěnovali velkou pozornost, což bylo důvodem začátku chátrání hradu. Roku 1562 hrad společně s panstvím koupil Mikuláš z Bubna, který
nechal
postavit
zámek
v nedalekém
Žamberku,
což
postupně
vedlo
k definitivnímu zpustnutí hradu – roku 1681 byl již úplně opuštěn (Osvětová komise v Liticích nad Orlicí, 1949). Roku 1815 koupil celé panství včetně zříceniny Litického hradu rod Parishů, kteří již koncem 19. století prováděli na hradě první opravy s cílem zpřístupnění objektu veřejnosti. Během těchto oprav bylo, za účelem vytvoření vyhlídky, přistavěno nejvyšší podlaží věže a její střecha. V roce 1935 byl v rámci oprav zastřešen i jižní palác. Po druhé světové válce byl hrad zestátněn a od té doby je majetkem státu. V 80. letech 20. století došlo k nejnutnějším opravám torzálních částí hradu, v 90. letech byly započaty odbornější a kvalitnější opravy, které s přestávkami trvají doposud. V roce 2012 bylo Ing. arch. Milošem Kudrnovským provedeno fotogrametrické zaměření hradní věže, ze kterého bude vycházeno při popisování budovy věže. Věž má v současné době šest podlaží. V této práci budou stěžejní podlaží třetí, kde se nachází původní valená klenba a podlaží čtvrté a páté, kde se nachází původní křížové klenby s žebry. Podoba původního krovu věže není známa, při tvorbě modelu krovu, bude tedy vycházeno z literatury.
1
V současnosti je státní hrad v Liticích sezónně otevřen veřejnosti. Hlavní expozice se nachází v zastřešeném jižním paláci, k němuž přiléhá hradní věž. Ta je součástí prohlídkové trasy a slouží jako vyhlídka. V rámci zvyšování návštěvnosti památkového objektu udržuje jeho vedení tendenci rozšiřování expozic a zlepšování služeb poskytovaných návštěvníkům. Expozice vytvořená v rámci této bakalářské práce bude umístěna ve třetím podlaží jižního paláce. Návštěvníkům hradu by měla přiblížit středověké stavební technologie, používané materiály a původní podobu hradní věže. V ideálním případě by mohla expozice obsahovat i interaktivní prvky, které by zlepšily její vzdělávací funkci a přeměnily prohlídky hradu ve více přitažlivé - zejména pro rodiče s dětmi a nejmladší generace návštěvníků. Základními prvky vytvářené expozice by měly být dřevěné modely – model bednění valené klenby, model bednění křížové klenby a model krovu. Jako průvodní materiál expozicí budou vytvořeny podklady pro několik informačních tabulí na téma stavba věže.
2
2
CÍL PRÁCE Prvotním cílem této bakalářské práce je vytvořit ve spolupráci se správcem
hradu Ing. Daliborem Urbanem novou expozici nazvanou „Stavba věže“. Expozice by měla obsahovat dva až tři dřevěné modely, které by návštěvníkům hradu přiblížily středověké stavební technologie použité při stavbě hradní věže. Práce bude obsahovat přehled stavebního vývoje hradu, zejména časové zařazení stavby věže, návrh možné podoby podpůrných konstrukcí použitých při stavbě valené a křížové klenby ve věži a návrh možné podoby krovu věže. Praktickou částí bakalářské práce bude vytvoření 3D vizualizací zmíněných konstrukcí a z nich odvozených modelů bednění valené a křížové klenby a krovu.
3
3
SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 3.1
Původní vodní podoba hradu Podoba původního vodního hradu ze 13. století není přesně p známa. V archeologickém
výzkumu Mgr. Miroslavy Cejpové bylo zachyceno několik n kolik fragmentů fragment zdiva, které nekorespondují s dnešním půdorysem p hradu. (Durdík, 1999) V průbě ůběhu druhé poloviny 14. století vznikla dvoupalácová dvoupal cová dispozice hradu, která byla základem základe pro jeho další stavební vývoj. (Durdík, 1995) Vznik obou těchto paláců je připisován př Bočkovi z Kunštátu. Není jisté, kolik podlaží tyto paláce měly. Z tohoto období zde zbyl okružní příkop íkop a val, jehož bylo později pozd využito při stavbě hradební zdi. (Menclová, 1972) 3.2
Stavební vývoj voj hradu ve druhé polovině polovin 15. století Největší rozsah ah získal hrad po roce 1450, za državy Jiřího z Poděbrad. Pod O tehdejší
stavební činnosti innosti zde svědčí svě i následující nápis vytesaný na dochované reliéfní desce (Obr. 1) na první bráně (Menclová, 1972): 1972)
„Tato věž ěž dělána d za nejjasnějšího krále Jiřího, českého krále, markrabí moravského 1468“. 1
V tomto
období
bylo
navázáno
na dvoupalácovou dispozici z druhé poloviny 14. století. Jižní palác, který sloužil spíše spíš jako obytný, měl třii podlaží. Místnosti prvního podlaží měly m kvůli nerovnému terénu různou výšku. Nejnižší N část sloužila jako vstupní tupní průjezd pr do prostor nádvoří horního
hradu
(Musil (Musil,
1995).
Vstupní
portál
do obytných prostor hradu se nachází v úrovni druhého podlaží, kam pravděpodobně pravd vedl dřevěný můstek
z představěné ěné
d dřevěné
konstrukce
jejíž
podoba nám není známa. Jednotlivá podlaží podla paláce dnes zakončují ují ploché dřevěné d stropy. V jedné z místností se však dochoval výběh výb žebrové klenby,
Obr. 1. Reliéf Relié se čtyřmi erby na první bráně brán
4
díky kterému můžeme usuzovat, že zde bylo zamýšleno nebo možná i provedeno žebrové zaklenutí (Menclová, 1972). Durdík (1995) uvádí, že byly takto zaklenuty i některé další místnosti jižního paláce, dle Musila (1995) dokonce všechny místnosti v druhém a třetím podlaží. Podle Durdíka (1995) lze také soudit, že jižní palác měl minimálně jedno další podlaží, které mohlo být hrázděné, případně roubené. Vychází z toho, že v této úrovni lze na věži pozorovat vstupní portály, do kterých by bez tohoto podlaží nebyl přístup. Ze severního paláce se dnes dochovalo pouze torzo. Je ale zřejmé, že dispozice byla podobná té u jižního paláce, všechna podlaží byla opět dělena na tři místnosti. Tento palác sloužil jako obydlí pro služebnictvo, nacházely se zde kanceláře a hospodářské zázemí (Musil, 1995). V průběhu 15. století došlo k dokončení nového
rozsáhlého
opevnění
a
vytvoření
tzv. dolního hradu, který obklopoval téměř celý horní hrad a jehož stavba byla započata již na konci století čtrnáctého. Nové hradby byly vybudovány na původním valu. Jediný přístup do hradu překonával hradní příkop padacím mostem umístěným na první věžovité bráně. Součástí opevnění byly tři dělostřelecké bašty vybavené střílnami. Dvě z nich (čtvercová a polygonální) byly postaveny za účelem obrany vstupní brány,
Obr. 2. Východní řez věže
třetí bašta byla umístěna ve východní straně
s vyznačením současných
opevnění a byla polookrouhlá (Durdík, 1995).
podlaží (Kudrnovský, 2012)
5
3.3
Současný stav hradní věže V současnosti rozlišujeme v hradní věži šest podlaží (Obr. 2). V prvním se
nachází pokladna s obchůdkem a zázemí pro průvodce. Vchází se sem z nádvoří jednoduchým portálem. Interiér přízemí je obložen dřevem, včetně podlahy a stropu. Do druhého nadzemního podlaží se vchází po příkrých schodech z přízemí. Nachází se zde zázemí správce hradu. Je opět obloženo dřevem. Směrem do nádvoří je umístěno malé obdélníkové okénko. Třetí nadzemní podlaží je nevyužité a přístupné pouze po žebříku. Je zaklenuto kamennou půlkruhovou valenou klenbou, která je od spodní hrany okenního výklenku výše omítnuta. Níže je patrný lomový kámen. Nachází se zde kapsy po lešeňových trámech a portál, který pravděpodobně sloužil jako vstupní. Čtvrté
nadzemní
podlaží
se
od předchozích liší v mnoha bodech. Vchází se do něj po balkonku z okna třetího
podlaží
paláce
portálem
na západním průčelí. Proti vstupnímu portálu se nachází okno. Prostor je zaklenut kamennou křížovou klenbou, jejíž žebra vycházejí z rohů místnosti – patky se nacházejí ve výšce asi 110 cm (Mácha, 1979). Severní čelo klenby je porušeno
uměle
vytvořeným
průchodem, do kterého je vloženo
Obr. 3. Okno s lomeným obloukem
dřevěné schodiště. Částečně se zde
s trojlístkovou kružbou a jedno z ocelových
dochovaly původní omítky, podlaha je
táhel ve čtvrtém nadzemním podlaží věže
cementová. Na východní stěně věže je v úrovni tohoto podlaží z venku patrné provázání zdiva věže a jižního paláce. Do pátého nadzemního podlaží se vychází po již zmíněných dřevěných schodech. V západní stěně se nachází portál, který byl dříve vstupním, výše se nachází ještě jeden obdobný portál – lze tedy soudit, že současné páté nadzemní podlaží bylo dříve předěleno dřevěnou podlahou nebo klenbou na patra dvě. Jižní stěna je bez otvoru,
6
uprostřed severní je drobné lomené okénko a dále okénko v úrovni dřívější místnosti nad kaplí. Na východní straně je oltářní výklenek (Obr. 3) a v něm okno s lomeným obloukem a trojlístkovou kružbou (Pechová, 1959). Celý prostor je opět zaklenut kamennou křížovou klenbou s žebry. Po jižní, západní a severní stěně se vine dřevěné schodiště do posledního podlaží, opět prostupuje klenbou. Z důvodu postupného praskání zdiva je věž v úrovni tohoto podlaží vyztužena třemi ocelovými táhly (Obr. 3). Šesté nadzemní podlaží je novějšího data než všechna předchozí a slouží jako vyhlídkové. Obvodové zdivo z lomového kamene je zde podstatně slabší než u zbytku věže. Na něj navazuje pás oken s betonovými sloupky a železobetonovými překlady. (Mácha, 1979). Nad překlady tvoří stěnu ještě několik vrstev lomového kamene, na které je uložena přiznaná konstrukce střechy. Střecha věže je v současnosti stanová, pokrytá smrkovým šindelem. 3.4
Původní podoba věže Tato kapitola obsahuje souhrn všech dostupných informací o původní podobě
hradní věže na základě následujících otázek. Většinu těchto informací z literatury tvoří domněnky, které byly vytvořeny na základě několika málo hmotných důkazů, většinou drobných konstrukčních prvků, vyskytujících se v budově věže a též na základě porovnání s jinou dobovou architekturou. •
Kdy byla věž postavena?
•
Jaký typ střechy zakončoval věž?
•
Jak se vstupovalo do jednotlivých podlaží věže?
•
Jakým stropem byl zakončen prostor hradní kaple?
3.4.1
Zadatování stavby věže
Nelze s jistotou říci, kdy byla věž postavena. S jistotou můžeme říci, že se tak mohlo stát nejdříve za Bočka z Kunštátu, tedy po roce 1371 a nejpozději za Jiřího z Poděbrad, který své stavební úpravy hradu dokončil roku 1468. Víme, že věž nevznikla současně s prvními dvěma podlažími jižního paláce, protože zdivo věže je se
7
zdivem paláce provázáno až v úrovni třetího podlaží paláce a současně čtvrtého podlaží věže (Menclová, 1972). 3.4.2
Krov a střecha věže
Menclová (1972) uvádí, že nad posledním patrem byl patrně vyložený ochoz a bohatě členěný, vysoký krov, známý i z jiných soudobých staveb. Sedláček ve své publikaci z roku 1883 píše, že věž jest pokryta nízkou střechou a tak ji i znázorňuje (Obr. 4). Ta ovšem již v této době nebyla původní, protože Heber v roce 1844 píše, že celý hrad, včetně věže, je bez střech a, jak víme, ve zpustošeném stavu. Nízká stanová střecha je zřetelná i na rytině
Obr. 4. Pohled na věž a
W. Bergera (Obr. 6), která byla vytvořena podle
zřícené jižní křídlo
předlohy
A.
Novotného
z roku
1797.
Další
(Sedláček, 1883)
literatura, např. Musil (1995), připouští možnosti obě, a to, že věž mohla být zakončena buď stanovou, nebo vysokou valbovou střechou. Jako příklad gotického krovu věže s dřevěnou bedněnou nástavbou uvádí Škabrada (2000) nedochovaný krov gotického kostela v Bítozevsi, jenž byl zdokumentován roku 1857 před zbořením tohoto krovu (Obr. 5). Jedná se o valbové zakončení věže s téměř čtvercovým půdorysem z konce 14. století. Přestože se jedná o věž staršího data založení, než byla ta litická, můžeme se domnívat, že konstrukce krovu na litické věži byla provedena podobně.
Obr. 5. Dokumentace krovu gotického kostela v Bítozevsi vytvořená v roce 1857. (Škabrada, 2000)
8
3.4.3
Přístup do jednotlivých pater věže
Ve věži bylo původně šest, možná sedm, podlaží. Ta se neshodovala s podlažími současnými. Přístup do prvního a druhého podlaží je zachován – do prvního podlaží se vstupovalo
portálem
z nádvoří,
do druhého otvorem ve stropě, pravděpodobně
po
dřevěných
schůdcích nebo po žebříku. Přístup do
zbylých
byl
oproti
historickému provedení změněn, a to
v letech
1933-1935.
Do
třetího, čtvrtého, pátého a šestého podlaží se původně vstupovalo sedlovými
nebo
segmentovými
portály s profilovanými ostěními, které se nacházely v západní stěně
Obr. 6. Litický hrad na konci 18. století – reprodukce rytiny W. Bergera. Je zde dobře patrné zastřešení věže nízkou stanovou střechou. (Mácha, 1979)
věže (Pechová, 1959). Některá literatura (Durdík, 1999) uvádí, že se do těchto podlaží věže vstupovalo po dřevěných můstcích vybíhajících z portálů, které vznikly z okenních otvorů jižního paláce. V tomto případě by palác skutečně musel mít ještě jedno roubené či hrázděné podlaží, do posledního podlaží by se tak vstupovalo z vikýře krovu paláce. V rozporu s touto teorií je teorie Menclové (1972), která v knize České hrady II. uvádí, že:
„Mezi věží a přilehlým palácem nebylo přímého spojení, protože obě budovy měly zcela rozdílné výškové dělení. Jednotlivá patra spojovalo původně bezpochyby dřevěné schodiště, přistavené – počínaje 2. patrem (pozn.: v této práci se jedná o 3. NP) – k západnímu průčelí věže. Do něho se obracely svými portály jednotlivé místnosti, které byly tak těsné, že vnitřní spojení pater ať už vloženým schodištěm anebo schodištěm v tloušťce zdi nebylo možné.“
9
V současnosti již není možné ověřit, která z těchto teorií je pravdivá. Možná je i kombinace obou, např., že dřevěné můstky byly pouze v třetím a čtvrtém podlaží a výše už bylo jen dřevěné venkovní schodiště. Pokud věž skutečně měla ještě jedno (sedmé) hrázděné nebo roubené podlaží, muselo by se do něj vstupovat vikýřem z krovu jižního paláce. 3.4.4
Strop v hradní kapli
Osobním průzkumem hradní kaple bylo zjištěno, že v úrovni jejího původního stropu se nenacházejí díry ve zdech po stropních trámech, jak bylo předpokládáno, ale v rozích místnosti jsou pískovcové patky malých rozměrů. Můžeme se tedy domnívat, že hradní kaple byla zakončena dřevěnou klenbou usazenou právě na těchto patkách. Možná je však i varianta plochostropého zakončení, v tomto případě by ale musely být otvory po stropních trámech dodatečně zazděny nebo zamazány maltou, případně by stropnice mohly ležet na přízedních trámech uložených právě na zmiňovaných patkách. 3.5
Období chátrání hradu Litice ztratily svůj význam po roce 1495, kdy je získal Vilém z Pernštejna.
V této době hrad obývalo pouze služebnictvo pečující o hradní hospodářství, ale majitelé z rodu Pernštejnů už do něj příliš neinvestovali (Musil, 1995). Ke zkáze byly Litice odsouzeny poté, co si majitel z let 1562–1608, Mikuláš z Bubna, nechal postavit zámky v Žamberku a Doudlebách nad Orlicí. Od této doby hrad chátral až do konce 19. století, kdy o něj jako o památku začali pečovat Parishové. 3.6
Opravy a přestavby na konci 19. a počátku 20. století Novodobé opravy hradu započal v letech 1890–1896 Oskar Parish. V těchto
letech došlo ke konzervaci zdiva, na kterou bylo navázáno v roce 1925. (Musil, 1995) K prvním stavebním úpravám došlo v letech 1933–1935 a byly prováděny za účelem zpřístupnění jižního paláce. Jednalo se o jeho zastřešení, vybudování dřevěných stropů nad prvním a druhým patrem a vybudování dřevěného schodiště. V letech 1933–1935 byla též provedena oprava hradní věže. Dle Musila (1995) tak bylo učiněno necitlivě – byly poničeny některé architektonické prvky, zejména žebrové klenby. Přístup do věže byl vyřešen betonovou lávkou z druhého patra paláce.
10
V interiéru věže bylo zřízeno schodiště. Zásadním zásahem do objektu věže bylo také přistavění betonového vyhlídkového podlaží. Další drobné opravy probíhaly od konce 50. let 20. století, kdy již byl hrad majetkem státu. V roce 1959 bylo betonové vyhlídkové podlaží věže zakryto dřevěným obložením. K dalším rozsáhlejším opravám dochází od druhé poloviny 90. let až do současnosti. Jednalo se zejména o opravu a konzervaci torzálního zdiva, překrytí střechy jižního paláce a věže šindelem a konzervaci omítek dochovaných ve věži. 3.7
Bednění kleneb Bednění kleneb bylo vždy
dřevěné, dostupných
vyrobené dřevin
z běžně rostoucích
poblíž místa stavby. Na našem území to tedy mohly být dřeviny jako jedle, borovice, buk nebo dub. Toto bednění bývá složeno z podpěrného
lešení,
ramenátů
a příčných prken (Škabrada, 2000).
Obr. 7. Dochovaná prkna bednění klenby (Škabrada, 2000)
Konstrukce lešení byla často upevňována přímo do zdi, proto v některých zaklenutých prostorách můžeme najít pravidelné protilehlé kapsy ve stěnách, které jsou právě tohoto původu. Lešení byla vyrobena z vertikálně nebo horizontálně uložených trámů a jeho hlavním účelem bylo nést konstrukci samotného bednění a váhu rozestavěné klenby. Na konstrukci lešení byla uložena masivní pracovní podlaha. Součástí konstrukce lešení byly i šikmé trámky podepírající ramenáty v několika směrech. Ramenáty jsou dřevěné oblouky, které určují tvar stavěné klenby. Bývají vyrobeny z prken, která jsou z jedné strany zaoblená a navzájem spojená – nejčastěji pomocí hřebíků, později pomocí vrutů, a to obvykle přeplátováním, které zaručí větší tuhost konstrukce (Pacold, 1903). Při stavbě žebrových kleneb nemusí být použito ramenátů – jejich funkci nahrazují samotná žebra podepíraná konstrukci lešení. Co se ramenátů týče, je důležité i přesné výškové nastavení. Toho je dosaženo podložením různě velkými dřevěnými klíny. Tyto klíny
11
jsou vhodné zejména proto, že po dokončení stavby je možné je jednoduše „vyklepnout“, ramenát poklesne, a to usnadní demontáž bednění (Štumpa, 2011). Příčná prkna jsou přibíjena k ramenátům nebo pokládána na žebra. Pro větší přesnost a lepší těsnost může být užito spoje pero-drážka, případně polodrážka, mezi jednotlivými prkny, který je vhodný hlavně u současných litých kleneb. Tato příčná prkna bývala hrubě opracovaná, nehoblovaná, a to proto, že líce klenby byly obvykle omítány a k hrubému povrchu (otisku hrubých prken v maltě) omítka lépe přilnula. V mnoha případech se setkáváme s tím, že prkna bednění (Obr. 7) či jejich úštěpky jsou zachovány na klenbách dodnes (Škabrada, 2000). Často je tomu tak v užitkových prostorách (sklepích, chodbách), kde k omítnutí klenby nedocházelo. Prkna se mohou vyskytovat i pod omítkou, a to v případě, že k maltě přilnuly tak, že nešly odstranit. O středověkých technologiích používaných při stavění kleneb je nám známo jen málo informací. Na území současné ČR byl do 14. století používán téměř výhradně lomový kámen, později už se stavěly i cihlové klenby (Vinař, 2007). Bednění středověkých kleneb bylo plné, podepřené ramenáty, často bylo k uložení prken šalování využíváno uložení na ústupek zdiva. Na bednění byla nanesena vrstva malty, do které byly následně kladeny lomové kameny. Spáry mezi kameny byly vyplňovány maltou. U žebrových kleneb byla prkna šalování pokládána na diagonální žebro a při stěně buď na tzv. přízední žebro nebo případně opět na ústupek zdiva, ramenát nebo pas. Místo šalovacích prken mohly být použity též šindele, jejichž výhodou bylo lepší tvarování klenby (Vinař, 2007). 3.7.1
Bednění valené klenby
Konstrukčně nejjednodušší je bednění jednoduché valené klenby. Skládá se z rovnoběžně uložených ramenátů a prken, která probíhají od čela k čelu klenby. Svislé lešení se u tohoto typu bednění může a nemusí vyskytovat – v případě, že je klenba stavěna na odsazenou zeď, užívá se pouze vodorovného lešení uloženého právě na odsazení (Pacold, 1903). 3.7.2
Bednění křížové klenby
Křížová klenba je tvořena průnikem dvou kleneb valených. Bednění křížových kleneb je již konstrukčně složitější a to hlavně z toho důvodu, že zde lze různými
12
způsoby kombinovat uložení příčných prken. Křížové klenby jsou často zároveň žebrové, tedy lze ukládat prkna na žebra (Pacold, 1903). Běžné bednění křížové klenby se skládá ze dvou diagonálních a čtyř bočních ramenátů. Vznikají tak čtyři válcovitá pole pro prkna bednění. Tato pole se v půdoryse zobrazují jako trojúhelníky. Lešením jsou ramenáty nebo žebra podepřeny ve čtyřech rozích a zároveň i ve středu, tedy v nejvyšším bodě klenby. 3.8
Gotické krovy Základní
tvar
gotického krovu býval určen výškou, která se shodovala krovu
s rozpětím
(Muk,
1996),
ze štítového
pohledu
tedy
měly
tvar
rovnoramenného trojúhelníka a krokve svíraly
úhel
přibližně
60 stupňů (Vinař, 2010). Výjimečně lze ale zjistit i krovy z tohoto období s větším
i
menším
spádem (Muk, 1996).
Obr. 8. Schéma vazby typické pro období gotiky. 1 - krokev, 2 – pozednice, 3 – sloupek, 4 – vazný trám, 5 – hambalek, 6 – klasové vzpěry, 7 – průvlak, 8 – práh, 9 – patní vzpěra, 10 – patní pásek, 11 – námětek, 12 – příložka.
3.8.1
Typy gotických střech
Základním modulem gotických krokevních krovů byl obvykle trojúhelník vytvořený ze dvou krokví, které se o sebe navzájem opíraly a vodorovného vazného trámu, do nějž byly upevněny paty obou krokví. Opakováním a řazením tohoto modulu v prostoru vznikly následující typy střech (Bláha, 2009).
13
•
Sedlová střecha: lineární opakování modulu za sebou
•
Stanová střecha: rotace modulového trojúhelníku kolem svislé osy
•
Valbová střecha: kombinace sedlové a stanové střechy
3.8.2
Základní prvky gotických krovů
Charakteristickými prvky gotického krovu jsou vazné trámy, krokve, ondřejské kříže, hambalky, patní vzpěry a námětky (Muk, 1996). Krovy byly vždy zavětrovány ve směru příčném, a to pomocí ondřejských křížů, hambalků nebo klasových vzpěr (Obr. 8), případně kombinací těchto prvků (Vinař, 2010). Zavětrování v podélném směru často chybělo. Pokud však bylo použito, tak obvykle pomocí ondřejských křížů. Dalším charakteristickým prvkem gotického krovu byly tzv. námětky. Z důvodu nemožnosti umístit krokve na konce vazných trámů (krokve byly do vazných trámů čepovány), krokve končily nade zdí a ne na římse (Muk, 1996). Námětky sloužily k zakrytí tohoto přesahu. Zejména u věží byly používány příložky přiléhající ke zdivu, které byly začepované do přesahujících vazných trámů a sloužily jako zajištění proti překocení krovu (Muk, 1996). 3.8.3
Spoje užívané při stavbě gotických krovů
Spoje gotických krovů byly prováděny výhradně tesařsky, s jednostrannými rybinovými pláty (Obr. 9). Případné vyvěšení bylo tedy zachycováno přímo tesařským spojem, nikoli kováním, jak tomu bylo později (Škabrada, 2000). Spoje nebyly jištěny hřeby, ale dřevěnými kolíky (Muk, 1996). Krokve do vazných trámů byly čepovány (Obr. 10), případně připojeny zapuštěním, vzpěry byly v případě většího namáhání do vazných trámů zapouštěny (Obr. 11). V případě potřeby byly pozednice navazovány pomocí plátů, např. hákovým plátem (Obr. 12), v obou případech byl spoj zajištěn kolíky (Vinař, 2010). Námětky byly ke krokvím připojovány tzv. lípnutím (Kohout, 1996). Sloupky do vazných trámů byly čepovány.
14
Obr. 9. Připojení hambalku ke krokvi
Obr. 10. Čep krokve
Obr. 11. Zapuštění vzpěry
(Vinař, 2010)
do krokve (Vinař, 2010)
rybinovým plátem (Vinař, 2010)
Obr. 12. Spojení pozednice tzv. hákovým plátem (Vinař, 2010)
15
4
METODIKA 4.1
Průzkum zkum zaklenutých prostor ve věži v Osobním průzkumem ůzkumem kleneb bylo zjištěno zjišt
následující. Valená klenba ve třetím t podlaží má téměř přesně půlkruhovýý profil. Nedochovaly se zde žádné důkazy, kazy, které by napovídaly, jak mohla vypadat konstrukce bednění bedně této klenby. Základem křížo řížových kleneb ve čtvrtém a pátém podlaží je kříž říž z pískovcových žeber, která opisují poměrně přesné řesné půlkruhy. p Žebra vybíhají z patek (Obr. 13),, které jsou umístěny umíst ve všech rozích místnosti a ve vrcholu klenby se opírají
Obr. 13. Uložení žebra klenby
do jednoduše řešeného ešeného válcovitého svorníku. Profil
na patku v rohu místnosti ve
žeber (Obr. 14)) napovídá, že prkna bednění byla
čtvrtém tvrtém podlaží
kladena
do
jejich ejich
polodrážky,
která
byla
po odstranění ní prken vymazána maltou, což je patrné doposud. Při průzkumu zkumu byl objeven kousek prkna vyčnívající vy z drážky zamazané maltou (Obr. 15). 15) Je možné se domnívat, že se jedná o původní kus bednění. Kam byl ukládán opačný konec těchto prken nelze zjistit – mohlo to být do drážky ve zdi, která byla následně zamazána maltou nebo na dřevěné d ramenáty – z dochovaných klenebních prvků prvk nelze potvrdit ani vyloučit žádnou z těchto chto variant. 4.2
Obr. 14. Profil žeber křížových
Postup tvorby 3D vizualizací a návrhu modelů
kleneb. Na
Při vytváření ení 3D vizualizací bednění bedn kleneb a krovu
odsazení nahoře
s ochozem bylo využito studentské licence programu Autodesk
byla kladena
Inventor 2012. U každé ze tří t vizualizací byla kvůli ověření
prkna šalování.
proveditelnosti
nejprve
vytvo vytvořena
předběžná
sestava
bez
provedení konstrukčních čních spojů spoj a drobnějších prvků konstrukce. Po takovémto ověření ov funkčnosti nosti následovalo modelování jednotlivých součástí sou tí a jejich následné svázání
16
do sestav. Z těchto sestav byly vytvořeny náhledy spojů použité v následujících kapitolách a řezy a výkresy, které tvoří přílohovou část této práce. Při tvorbě vizualizací i následném navrhování modelů bylo vycházeno ze zjednodušených tvarů a rozměrů
věže,
zaklenutých
prostor
i
všech
konstrukčních prvků (Tab. 1). Použití přesných rozměrů by znamenalo zdlouhavější a značně složitější provedení a zároveň by nijak nezlepšovalo názornost vytvářených vizualizací a navrhovaných modelů. Navrhované
modely
Obr. 15. Kousek prkna budou
vyrobeny
objevený při průzkumu
ze smrkového dřeva v měřítku 1 : 4 oproti skutečnosti.
křížové klenby
Povrchová úprava modelů bude provedena vodou ředitelnou tenkovrstvou lazurou. Tab. 1. Rozdíl skutečných a idealizovaných rozměrů věže použitých při tvorbě modelů. Skutečné rozměry věže byly přejaty z výkresů SHP (Mácha, 1979). Skutečné rozměry
Idealizované rozměry
Vnější rozměry věže
6300 x 5490 mm
5800 x 5800 mm
Rozměry místností ve věži
4000 x 3620 mm
3800 x 3800 mm
Tloušťka zdí
790 až 1200 mm*
1000 mm
Výška kleneb
3730 mm
4000 mm
* Tloušťka zdí je po obvodu věže různá.
4.3
Postup tvorby návrhu průvodních materiálů k expozici K navrhované expozici bude vytvořeno pět informačních tabulí, které budou mít
za cíl informovat návštěvníka o budově hradní věže, stavebních technologiích používaných v období středověku a o konstrukcích kleneb a krovu. Cílem této práce není vytvořit kompletní, ale pouze obsahový návrh těchto tabulí. Grafické zpracování zajistí při realizaci návrhu expozice správa hradu a bude designem sjednoceno s ostatními expozicemi.
17
5
VLASTNÍ ŘEŠENÍ 5.1
Model bednění valené klenby Jako
jedna
z variant
řešení
bylo
zvažováno vytvořit modely, které by sloužily jako stavebnice. Modely by se tak staly interaktivní
pomůckou
a
zvyšovaly
by
představivost zejména mladších návštěvníků hradu. V případě modelu bednění valené klenby
byl
vytvořen
prototyp
takovéto
stavebnice (Obr. 16). Sestával z podpůrných trámců a pevných ramenátů, do nichž byly
Obr. 16. Prototyp stavebnice
vyfrézovány drážky. Do těchto drážek byly
bednění valené klenby
vkládány zmenšeniny šalovacích prken zakončené perem. Ostatní spoje byly provedeny na kolíky. Tento model sice sloužil jako stavebnice,
ale
jeho
s reálně
prováděnou
bednění
byla,
ústupků
podobnost konstrukcí
právě
z důvodu
provedených
kvůli
rozebíratelnosti, minimální. Další nevýhodou rozebíratelného modelu by byla značná míra opotřebení spojů
a
nutná
Od tohoto
řešení
častá bylo
údržba. tedy
ustoupeno a bylo rozhodnuto, že
Obr. 17. Náhled 3D vizualizace konstrukce
modely bude lepší provést pevné
bednění valené klenby
a podobnější reálným středověkým konstrukcím.
18
5.1.1
řešení
Konstrukční
modelu
bednění valené klenby Model (Obr. 17)
bednění
byl
navržen
valené podle
klenby informací
z literárních zdrojů se spoji typickými pro středověké
konstrukce.
ramenátů
jsou
Jednotlivé
navzájem
dílce
spojeny
přeplátováním a zajištěny kolíkem (Obr. 18), a
podepřeny
do ramenátů
vzpěrami, začepovány
a
které
jsou
do
prahů
zapuštěny. Prkna bednění jsou ukládána do polodrážek
ramenátů
Obr. 18. Spojení jednotlivých dílců ramenátů přeplátováním zajištěný kolíkem
pomocí
a přibíjena
hřebíků. Podpůrné lešení je
řešeno
jednoduchou
konstrukcí, kdy prahy jsou na
koncích
spojeny
kampováním a sloupky jsou do prahů začepovány. Jištění konstrukce lešení je provedeno pásky, které jsou
do
začepovány.
konstrukce Seznam
jednotlivých dílů modelu je
uveden
v tabulce
(Tab. 2). Exponát
Obr. 19. Náhled 3D vizualizace modelu nesoucího rozestavěnou klenbu. (Světle šedá – malta, tmavě šedá –
bednění
kameny zdí a rozestavěné klenby)
valené klenby ponese rozestavěnou klenbu, bude tedy zahrnovat čelní a boční zeď postavenou ze žuly, část prken bednění bude zakryta maltou a do ní nakladenými kameny (Obr. 19). Podrobnější náhledy na konstrukci se nachází v přílohách č. 1, 2 a 3.
19
Tab. 2 Seznam dílů modelu bednění valené klenby. Díl
Průřez [mm]
Počet [ks]
Dílce ramenátů
75* x 40
15
Sloupky ramenátů
40 x 40
3
Vzpěry ramenátů dlouhé
40 x 40
6
Vzpěry ramenátů krátké
40 x 40
6
Prahy ramenátů
40 x 40
3
40 x 40
3
40 x 40
3
40 x 40
9
40 x 40
16
Prahy podpůrné konstrukce vrchní Prahy podpůrné konstrukce spodní Sloupky podpůrné konstrukce Pásky *v nejširším místě zaobleného dílce
5.2
Model bednění křížové klenby I při vytváření návrhu
modelu
bednění
klenby
bylo
křížové vycházeno
především z literárních zdrojů. Jediný důkaz o provedení bednění
byl
objeven
při
průzkumu žeber klenby, kdy byly objeveny drážky nad žebry zamazané
maltou
–
z tohoto faktu lze soudit, že prkna bednění byla kladena přímo na žebra klenby. Drážka nad žebry by tedy vznikla po odstranění prken šalování.
Obr. 20. Náhled 3D vizualizace konstrukce bednění křížové klenby
20
5.2.1
Konstrukční řešení modelu bednění křížové klenby
Při řešení konstrukčního provedení modelu bednění křížové klenby (Obr. 20) bylo opět použito typických tesařských spojů používaných ve středověku. Ramenáty nesoucí žebra jsou opět spojeny
přeplátováním
zajištěným
kolíkem
a
podepřeny
začepovanými šikmými vzpěrami. Na rozdíl od bednění valené klenby bylo nutné na ramenáty umístit žebra – to bylo provedeno
Obr. 21. Tvar
pomocí drážky (Obr. 21) a do průsečíku ramenátů ještě provést
drážky
okrouhlý dlab na usazení svorníku (Obr. 22). Podpůrné lešení
v ramenátu a
ramenátů je navrženo podobně jako u konstrukce bednění valené
do ní usazené
klenby se stejnými spoji. Seznam jednotlivých dílů modelu
žebro
s rozměry je uveden v tabulce (Tab. 3). Model
v expozici
bude
opět
doplněn
o rozestavěnou klenbu (Obr. 23). Žebra rozestavěné klenby nebudou pískovcová, ale budou vyrobeny jejich imitace ze sádry. Na těchto žebrech budou uložena prkna šalování s nanesenou maltou a rozestavěnou klenbou
Obr. 22. Okrouhlý dlab
ze žuly. Podrobnější náhledy na konstrukci se nachází v přílohách č. 4, 5 a 6.
na usazení svorníku ve vrcholu konstrukce
Tab. 3 Seznam dílů modelu bednění křížové klenby. Díl
Průřez [mm]
Počet [ks]
Dílec ramenátu
75* x 60
10
Středový sloupek ramenátů
50 x 50
1
Vzpěry ramenátů dlouhé
40 x 40
4
Vzpěry ramenátů krátké
40 x 40
4
Prahy ramenátů
40 x 40
2
Prahy podpůrné konstrukce vrchní
40 x 40
4
Prahy podpůrné konstrukce spodní
40 x 40
4
Sloupky podpůrné konstrukce
40 x 40
5
Pásky
40 x 40
12
*v nejširším místě zaobleného dílce
21
Obr. 23. Náhled 3D vizualizace modelu bednění křížové klenby nesoucího rozestavěnou klenbu 5.3
Model krovu věže Prvním krokem při navrhování modelu krovu věže bylo rozhodnutí, kterou
variantu střechy zvolit pro expozici. Výběr typu krovu do expozice byl konzultován se správcem hradu Ing. Daliborem Urbanem. Při výběru byly zohledněny údaje uváděné v literatuře a byly porovnány s jinými objekty z období gotiky. Jako výchozí možnosti byly zvažovány následující: •
Stanová střecha
•
Valbová střecha bez konstrukce hrázděného patra
•
Valbová střecha i s konstrukcí hrázděného patra
Jako konstrukčně nejzajímavější a pro návštěvníky nejpoutavější byla vyhodnocena konstrukce krovu valbové střechy osazená na konstrukci dřevěného patra věže.
22
5.3.1
Konstrukční řešení modelu krovu věže
Konstrukce navrhovaného krovu obsahuje pro gotiku typické prvky, a to např. hambalky,
klasové
vzpěry a námětky. V navrženém modelu (Obr. 24) bylo
použito
podélné zavětrování ondřejskými
kříži.
Konstrukce ochozu je hrázděná. Ochoz je
ze
tří
stran
shodný, se dvěma okny. Čtvrtá, jižní, strana
ochozu
je
vstupní, nebylo zde navrženo okno, pouze vstup
do
prostoru
hrázděného
podlaží,
Obr. 24. Náhled 3D vizualizace modelu krovu věže s ochozem
a to vikýřem z prostoru krovu jižního paláce. Vstupní vikýř není součástí modelu. Část modelu může být doplněna i o laťování a zakryta šindelem. Součástí této práce nebylo krov dimenzovat, proto byly rozměry jednotlivých prvků určeny odborným odhadem a porovnány s jinými krovy z období gotiky, např. s krovem na kostele ve Starém Hobzí (Kloiber, 2004). V následujících tabulkách (Tab. 4 a Tab. 5) je uveden seznam jednotlivých dílů modelu. Uváděné rozměry jsou již zmenšeny v měřítku 1 : 4 oproti skutečnosti. Podrobnější náhledy na konstrukci se nachází v přílohách č. 7, 8 a 9.
23
Tab. 4 Seznam dílů modelu krovu Díl
Průřez [mm]
Počet [ks]
Krokev
50 x 40
6
Krokev valby
50 x 40
2
Krokev nárožní
40 x 40
4
Námětek
50 x 20
7
Námětek nárožní
30 x 30
4
Vzpěra klasová
40 x 25
6
Sloupek
50 x 50
3
Trám ondřejského kříže 1
40 x 25
2
Trám ondřejského kříže 2
40 x 25
2
Hambalek spodní
40 x 25
3
Hambalek horní
40 x 25
3
Práh
50 x 50
2
Průvlak
50 x 50
1
Vzpěra patní
40 x 25
6
Trám vazný
50 x50
5
Tab. 5 Seznam dílů modelu ochozu Díl
Průřez [mm]
Počet [ks]
Ližina
50 x 50
4
Práh
50 x 50
4
Sloupky hrázdění
50 x 40
24
Vzpěry hrázdění šikmé
50 x 40
8
Paždík okenní
50 x 40
19
Paždík mezi okna
50 x 40
3
Trámek hrázdění vodorovný dlouhý
50 x 40
1
Stropnice
50 x 50
5
Krátčata
50 x 50
10
Příložka
50 x 50
20
Pásek příložky
50 x 25
20
Sloupek středový
50 x 50
1
24
5.3.2
Příklady použitých spojů krovu Spoj přeplátováním zajištěný kolíkem (Obr. 25) byl použit v těchto případech: •
Spodní hambalky/sloupky
•
Vrchní hambalky/sloupky
•
Klasové vzpěry/spodní hambalky
•
Paždíky/sloupky hrázdění
•
Paždíky/šikmé vzpěry hrázdění
Obr. 25. Přeplátování zajištěné kolíkem
Spoj polovičním plátem na rybinu zajištěný kolíkem (Obr. 26) byl použit v těchto případech: •
Klasové vzpěry/sloupky
•
Ondřejské kříže/sloupky
Obr. 26. Poloviční plát na rybinu zajištěný kolíkem Spoj plátem na rybinu zajištěný kolíkem (Obr. 27) byl použit v těchto případech:
Obr 27. Plát na rybinu zajištěný kolíkem
•
Klasové vzpěry/krokve
•
Spodní hambalky/krokve
•
Vrchní hambalky/krokve
•
Patní vzpěry/krokve
•
Držáky příložek/příložky
•
Držáky příložek/podlahové trámky
25
Spoj na čep a dlab (Obr. 28) byl použit v těchto případech:
Obr. 28. Spoj pomocí čepu a dlabu
•
Sloupky/vazné trámy
•
Sloupky/průvlak
•
Sloupky hrázdění/prahy
•
Sloupky hrázdění/ližiny
•
Vzpěry hrázdění/prahy
•
Vzpěry hrázdění/ližiny
Spoj zapuštěním prvku do vazného trámu (Obr. 29) byl použit v těchto případech: •
Krokve/vazné trámy
•
Patní vzpěry/vazné trámy
Obr. 29 Spoj zapuštěním do vazného trámu
5.4
Průvodní materiály k expozici V následujících
pěti
podkapitolách
je
shromážděn
navrhovaný
obsah
jednotlivých informačních tabulí k navrhované expozici. 5.4.1
Informační tabule č. 1
a) Název tabule: Hradní věž b) Textové informace: Hradní věž byla postavena pravděpodobně v první polovině 15. století. Je 32 m vysoká, vyhlídka je 22,5 m vysoko. Ve věži nebylo dřevěné schodiště uvnitř, to pochází až z počátku 19. století. Do jednotlivých pater se vcházelo pravděpodobně po dřevěných balkoncích z oken jižního paláce, do nejvyšších pater věže potom z vikýře krovu paláce. Nejvyšší, betonové, podlaží věže pochází rovněž z počátku 19. století, v jeho úrovni se v minulosti možná nacházelo hrázděné podlaží.
26
c) Obrazové informace: •
Obr. 2: Východní řez věže s vyznačením současných podlaží.(Kudrnovský, 2012)
•
Obr. 30: 3D vizualizace historické podoby hradní věže (Pech, 2015) 5.4.2
Informační tabule č. 2
a) Název tabule: Stavba klenby b) Textové informace: Ve věži Litického hradu se nacházejí dva základní typy kleneb – klenba valená a klenba křížová. Klenba je samonosný prvek k zastropení různě velkých místností. Váha klenby se přenáší do jejích podpor (stěn nebo patek). Rozestavěná klenba ovšem samonosná není, proto bylo při stavbě kleneb používáno různých podpůrných lešení a bednění, obvykle dřevěných. Bednění kleneb sestávalo obvykle z půlkruhových ramenátů podepřených lešením, na
Obr. 30.
které byla ukládána prkna šalování. U středověkých kleneb
3D vizualizace možné
stavěných z lomového kamene stavba probíhala tak, že se
historické podoby
prkna šalování pomazala maltou, do které byly tyto kameny
hradní věže (Pech,
kladeny. Spáry mezi kameny byly opět vylévány maltou.
2015)
S tímto případem se setkáváme právě zde na hradě v Liticích. V případě zdejších křížových kleneb se setkáváme i s použitím klenebních žeber. c) Obrazové informace: •
Obr. 31. Valená klenba
•
Obr. 32. Křížová klenba
•
Obr. 14. Profil žeber křížových kleneb. Na odsazení nahoře byla kladena prkna šalování.
27
5.4.3
Informační tabule č. 3
a) Název tabule: Stavba krovu b) Textové informace: Gotické krovy měly obvykle tvar rovnoramenného
Obr. 31. Valená klenba
trojúhelníka. Nejčastější typy střech byly sedlová, stanová a valbová.
Častými
prvky gotických
krovů
jsou
např. hambalky, klasové vzpěry nebo ondřejské kříže. Používány byly také tzv. námětky, které zakrývaly přesah zdi nebo tzv. příložky, které sloužily jako jištění proti překocení vysoké střechy.
Obr. 32. Křížová klenba
c) Obrazové informace: •
Obr. 33. Sedlová střecha
•
Obr. 34. Stanová střecha
•
Obr. 35. Valbová střecha
•
Obr. 8. Schéma vazby typické pro období gotiky. 1 – krokev, 2 – práh, 3 – sloupek, 4 – vazný trám, 5 –
Obr. 33. Sedlová střecha
hambalek, 6 – klasové vzpěry, 7 – průvlak, 8 – práh, 9 – patní vzpěra, 10 – patní pásek, 11 – námětek, 12 – příložka. 5.4.4
Informační tabule č. 4
a) Název tabule: Drobnější konstrukční prvky věže
Obr. 34. Stanová střecha
b) Textové informace: Tato informační tabule bude obsahovat pouze obrazové informace s popisky. c) Obrazové informace: •
Obr. 36. Vstupní portál v přízemí věže
•
Obr. 37. Sedlové vstupní portály do vyšších podlaží
Obr. 35. Valbová střecha
zdobené tesanými pískovci
28
•
Obr. 3. Okno s lomeným obloukem s trojlístkovou kružbou a jedno z ocelových táhel ve čtvrtém nadzemním podlaží věže
•
Obr. 38. Kamenný erb na okenním portálu
•
Obr. 39. Kamenné sedáky v okně
Obr. 37. Sedlové vstupní portály do vyšších podlaží zdobené tesanými pískovci Obr. 36. Vstupní portál v přízemí věže
Obr. 38. Kamenný erb na okenním portálu
Obr. 39. Kamenné sedáky v okně
29
5.4.5
Informační tabule č. 5
a) Název tabule: Používané tesařské spoje a nástroje b) Textové informace: Spoje středověkých dřevěných konstrukcí byly prováděny téměř výhradně tesařsky. Často byly používány čepy, kampování nebo přeplátování tzv. rybinovým spojem. Spoje byly obvykle jištěny kolíky. Opracování všech spojů bylo prováděno ručně s využitím různých druhů sekyr, například tzv. širočin, lícovek, bradatic nebo teslic. c) Obrazové informace: •
Obr. 24. Přeplátování zajištěné kolíkem
•
Obr. 26. Plát na rybinu zajištěný kolíkem
•
Obr. 27. Spoj pomocí čepu a dlabu
•
Obr. 40. Různé typy tesařských sekyr používaných v období středověku. (Kohout, 1996)
Obr. 40. Různé typy tesařských sekyr používaných v období středověku. (Kohout, 1996)
30
6
DISKUSE Tato práce měla za své dva hlavní cíle shromáždit co nejvíce informací o budově
věže a navrhnout novou expozici na téma „Stavba věže“. V literatuře se nachází mnoho zmínek o Litickém hradě, ovšem většinou se jedná o texty popisující historii i podobu hradu velice stručně. Při shromažďování informací bylo tedy nutné vycházet z téměř všech dostupných literárních zdrojů. Některé informace byly zjišťovány také osobním průzkumem hradní věže. Budova věže byla v této práci zhruba zadatována do konce 14. až první poloviny 15. století. Přesnější datace by byla možná například dendrochronologickým zkoumáním prkna dochovaného v třetím nadzemním podlaží a prkna dochovaného v pátém nadzemním podlaží. Tato prkna se nacházejí v úrovních oken a byla pravděpodobně podlahová. Nejsme však schopni ověřit, zda jsou prkna skutečně původní, a i kdyby původní byla, není jisté, zda by z tak malého množství zkoumaného materiálu mohlo být uskutečněno věrohodné dendrochronologické měření. Podobně kusé informace lze v literatuře získat o bednění používaném v období středověku při stavbě kleneb. Podstatná část konstrukcí bednění kleneb byla navržena podle informací dostupných z literatury. Části konstrukcí v literatuře nepopsané, zejména konstrukce lešení pod ramenáty, byly navrženy tak, aby byly spojeny tesařskými spoji používanými v období gotiky a aby plnily statický účel. Směr kladení prken šalování byl určen podle jiných soudobých objektů, kde se dochovaly otisky prken, případně jejich celé kusy (Zvíkov, Bezděz). Co se týče konstrukce krovu, nejzásadnějším problémem při tvorbě této práce byl fakt, že za současných podmínek nejsme schopni zjistit, jaký typ střechy hradní věž zakončoval, a to ani důkladným zkoumáním historických dokumentů, obrazů nebo literatury, ani průzkumem budovy věže v současném stavu. Při rozhodování, zda zvolit střechu stanovou nebo valbovou tedy zahrála roli míra zajímavosti jednotlivých typů konstrukcí pro návštěvníky hradu a jako ta zajímavější byla posouzena konstrukce krovu střechy valbové. V případě realizace expozice by mělo být zváženo doplnění této navrhované expozice o model čtvrtý, který by znázorňoval druhou možnou podobu zastřešení věže – krov stanové střechy.
31
Expozice byla navržena tak, aby návštěvníka zaujaly v první řadě modely, na kterých si bude moci prohlédnout konstrukční prvky a spoje gotických dřevěných konstrukcí a také pochopit, k čemu tyto konstrukce sloužily a jak fungovaly. K této hlavní části expozice, modelům, bylo navrženo několik informačních tabulí, kde návštěvníci najdou textové a obrazové informace k budově věže i jednotlivým konstrukcím. Obsah těchto tabulí byl navržen tak, aby byl pochopitelný pro laickou veřejnost i pro děti od věku 10 let. V případě realizace této expozice je opět možné obsah těchto informačních tabulí upravit tak, aby dobře korespondoval s jednotným grafickým stylem používaným na objektu.
32
7
ZÁVĚR Rostoucí konkurence v turistickém sektoru je příčinou vzniku nových expozic na
mnoha památkových objektech s cílem zvyšování návštěvnosti. Vzhledem k rok od roku mírně klesající návštěvnosti na Litickém hradě a vzhledem k faktu, že Litice jsou velmi malým památkovým objektem, který stojí ve stínu památek rozlehlejších a proslulejších, se vedení hradu rozhodlo vytvářet nové expozice a ty stávající modernizovat. S postupem času přibývají především informační tabule v jednotlivých částech hradu, je zřejmá i stále větší snaha o tomto objektu informovat veřejnost a získávat nové návštěvníky za pomoci médií. V této souvislosti byla vytvořena i tato bakalářská práce, která navrhuje novou expozici týkající se stavby hradní věže. Podnětem ke vzniku této bakalářské práce byla skutečnost, že v souvislosti s hradní věží je nám známo pouze málo faktů, zato existuje mnoho domněnek. Cílem této práce bylo, mimo jiné, shromáždit tato fakta i domněnky a na jejich základě vytvořit teorii jak a kdy ve středověku byla věž stavěna, jak v té době mohly vypadat dočasné stavební konstrukce (bednění kleneb) i konstrukce krovu, který se nedochoval. Tato ucelená expozice s názvem „Stavba věže“ bude, v případě získání potřebných finančních prostředků pro realizaci, instalována v časovém horizontu dvou let. První část práce obsahuje přehled stavebního vývoje hradu až do současnosti. Je zde popsán současný stav hradní věže i její možná podoba historická. V této části je uveden i literární přehled dostupných informací o historických podobách dřevěného bednění kleneb a gotických krovech. V druhé, návrhové, části práce je popsán postup vytváření návrhu expozice. Návrhová část obsahuje 3D vizualizace, popis konstrukcí navrhovaných modelů a příklady navrhovaných spojů použitých v konstrukcích. Součástí návrhu expozice byl i návrh obsahu informačních tabulí, které budou sloužit jako průvodní materiál k exponátům.
33
8
SUMMARY This thesis deals with a projected exhibition at Litice castle. The aim was to
collect facts about castle’s tower and to design exhibits, wooden models of formwork for semi-circular barrel vault, formwork for groined vault and tower-truss. Litice castle is located in Eastern Bohemia. It was built during medieval times and now it is registered as a ruin. The castle’s tower is a square section tower, 32 m tall. In this thesis, the tower was dated to the end of 14th or first half of 15th Century. There are two preserved groined vaults and one semi-circular barrel vault in the tower. The original truss was not preserved and it is unknown how it looked like. The exhibits for the exhibition were designed using Autodesk Inventor 2012. When designed, various literary sources as well as data from examination of the castle’s tower were used in the design process. The first exhibit designed is a model of formwork for semi-circular barrel vault. It consists of three stiffening thrusses, forming a scaffold on to which load bearing planking laid. The model also shows an unfinished vault. The second exhibit designed is a model of formwork for a groined vault. This model contains of two crossed stiffening thrusses with grooves for sandstone ribs plus a gantry frame. Formwork planks are laid onto ribs and into the groove adjacent the wall. The model is also designed to show an example of an unfinished vault. The third exhibit designed is a model of the hip roof truss of the tower. The design of the truss is based only on literary sources. This was due to lack of direct evidence for it’s construction. It is not known what kind of roof was used on the tower. The truss was designed using typically gothic elements and contemporary carpentry joints. Information boards were also designed within this thesis. These boards will serve to inform visitors to the castle about the castle’s tower, constructions of vaults, trusses and technologies used in medieval times. It is hoped that this projected exhibition will be completed within two years, dependent on the availability of financial resources.
34
9
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BLÁHA, J. a kol. Historické krovy. [online]. 20. 5. 2009 [cit. 2015-01-21]. Dostupné z: www.roofs.cz BŘEZINA, J. K. Litice nad Orlicí. Monografická stať. 1. vyd. Žamberk, 1899, 64 s. DURDÍK, T. Encyklopedie českých hradů. 1. vyd. Praha: Libri, 1995, 365 s. ISBN 209015798x. DURDÍK, T. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 1. vyd. Praha: Libri, 1999, 733 s. ISBN 2085983621. HEBER, F. A. Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser. 1. vyd. Praha: 1844, 7. svazků. KLOIBER, M. Stavebně historický průzkum a návrh sanace krovu kostela ve Starém Hobzí. Diplomová práce. Brno, 2004, 151 s. KOHOUT, J., TOBEK, A. Tesařství: tradice z pohledu dneška. 8. upravené a doplněné vyd. Praha: Grada, 1996, 255 s. edice Stavitel. ISBN 20-7169-413-4. KUDRNOVSKÝ, M., Fotogrammetrická dokumentace hradní věže v Liticích. 2012, Elektronický archiv SH Litice. Nepublikováno. MÁCHA, O., LÍBAL, D., LIŠKOVÁ, A. Hrad Litice. Stavebně historický průzkum. 1. vyd., Praha: Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů, 1979, 103 s. MENCLOVÁ, D. České hrady: Díl druhý. 1. vyd. Praha: Odeon, 1972, 551 s. MUK, J. Historické konstrukce I. 1. vyd.. Praha: České vysoké učení technické, 1996, 62 s. ISBN 20-01-01095-3. MUSIL, F. Hrady, tvrze a zámky okresu Ústí nad Orlicí. 1. vyd. Ústí nad Orlicí: Grantis, 1995, 111 s. OSVĚTOVÁ KOMISE V LITICÍCH NAD ORLICÍ. Litice nad Orlicí (Popis hradu). 3. vyd., 1949, 15 s.
35
PACOLD, J. Konstrukce pozemního stavitelství Díl II. Práce kamenické, zednické, dlaždičské, kovářské a zámečnické; Nespalné schody, základy. 2. vyd. Praha, 1903, 128 s. PECH, D. 3D Vizualizace hradu Litice nad Orlicí. 2015, Elektronický archiv SH Litice. Nepublikováno. PECHOVÁ, O. Litice. Státní hrad a památky v okolí. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství pro Státní ústav památkové péče a ochrany přírody, 1959, 27 s. SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze království Českého: Hradecko. 1.vyd. Praha: František Šimáček, 1883, 282 s. ŠKABRADA, J. Konstrukce historických staveb. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2000, 192 s. ISBN 20-01-02071-1. ŠTUMPA, B., ŠEFCŮ., O. 100 osvědčených stavebních detailů: zednictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-20-247-3520-1. VINAŘ, J. Klenba jako konstrukce. 263 – 278 s. Sdružení pro stavebně historický průzkum.
Svorník
5/2007.
Klenby.
Sborník
příspěvků
z
5.
konference
stavebněhistorického průzkumu uspořádané 6. – 9. 6. 2006 v Louce u Znojma. 1. vyd. Praha: Unicornis, 2007, 383 s. ISBN 978-20-86562-09-4. VINAŘ, J. Historické krovy: typologie, průzkum, opravy. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 448 s., edice Stavitel. ISBN 978-20-247-3038-7.
36
10 SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ Obr. 1. Reliéf se čtyřmi erby na první bráně Obr. 2. Východní řez věže s vyznačením současných podlaží (Kudrnovský, 2012) Obr. 3. Okno s lomeným obloukem s trojlístkovou kružbou a jedno z ocelových táhel ve čtvrtém nadzemním podlaží věže Obr. 4. Pohled na věž a zřícené jižní křídlo (Sedláček, 1883) Obr. 5. Dokumentace krovu gotického kostela v Bítozevsi vytvořená v roce 1857 (Škabrada, 2000) Obr. 6. Litický hrad na konci 18. století - reprodukce rytiny W. Bergera. Je zde dobře patrné zastřešení věže nízkou stanovou střechou. (Mácha, 1979) Obr. 7. Dochovaná prkna bednění klenby (Škabrada, 2000) Obr. 8. Schéma vazby typické pro období gotiky. 1 - krokev, 2 - práh, 3- sloupek, 4 vazný trám, 5 - hambalek, 6 - klasové vzpěry, 7 - průvlak, 8 - práh, 9 - patní vzpěra, 10 patní pásek, 11 - námětek, 12 - příložka Obr. 9. Připojení hambalku ke krokvi rybinovým plátem (Vinař, 2010) Obr. 10. Čep krokve (Vinař, 2010) Obr. 11. Zapuštění vzpěry do krokve (Vinař, 2010) Obr. 12. Spojení pozednice tzv. hákovým plátem (Vinař, 2010) Obr. 13. Uložení žebra klenby na patku v rohu místnosti ve čtvrtém podlaží Obr. 14. Profil žeber křížových kleneb. Na odsazení nahoře byla kladena prkna šalování. Obr. 15. Kousek prkna objevený při průzkumu křížové klenby Obr. 16. Prototyp stavebnice bednění valené klenby
37
Obr. 17. Náhled 3D vizualizace konstrukce bednění valené klenby Obr. 18. Spojení jednotlivých dílců ramenátů přeplátováním zajištěný kolíkem Obr. 19. Náhled 3D vizualizace modelu nesoucího rozestavěnou klenbu. (Světle šedá malta, tmavě šedá -kameny zdi a rozestavěné klenby) Obr. 20. Náhled 3D vizualizace konstrukce bednění křížové klenby. Obr. 21. Tvar drážky v ramenátu a do ní usazené žebro Obr. 22. Okrouhlý dlab na usazení svorníku ve vrcholu konstrukce Obr. 23. Náhled 3D vizualizace modelu bednění křížové klenby nesoucího rozestavěnou klenbu Obr. 24. Náhled 3D vizualizace modelu krovu věže s ochozem Obr. 25. Přeplátování zajištěné kolíkem Obr. 26. Poloviční plát na rybinu zajištěný kolíkem Obr. 27. Plát na rybinu zajištěný kolíkem Obr. 28. Spoj pomocí čepu a dlabu Obr. 29. Spoj zapuštěním do vazného trámu Obr. 30. 3D vizualizace možné historické podoby hradní věže (Pech, 2015) Obr. 31. Valená klenba Obr. 32. Křížová klenba Obr. 33. Sedlová střecha Obr. 34. Stanová střecha Obr. 35. Valbová střecha Obr. 36. Vstupní portál v přízemí věže
38
Obr. 37. Sedlové vstupní portály do vyšších podlaží zdobené tesanými pískovci Obr. 38. Kamenný erb na okenním portálu Obr. 39. Kamenné sedáky v okně Obr. 40. Různé typy tesařských sekyr používaných v období středověku (Kohout, 1996)
39
11 SEZNAM TABULEK Tab. 1. Rozdíl skutečných a idealizovaných rozměrů věže použitých při tvorbě modelů. Skutečné rozměry věže byly přejaty z výkresů SHP (Mácha, 1979). Tab. 2. Seznam dílů modelu bednění valené klenby Tab. 3. Seznam dílů modelu bednění křížové klenby Tab. 4. Seznam dílů modelu krovu Tab. 5. Seznam dílů modelu ochozu
40
12 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1. Konstrukce bednění valené klenby – čelní pohled Příloha č. 2. Konstrukce bednění valené klenby – boční pohled Příloha č. 3. Konstrukce bednění valené klenby – pohled shora Příloha č. 4. Konstrukce bednění křížové klenby – čelní pohled Příloha č. 5. Konstrukce bednění křížové klenby – pohled shora Příloha č. 6. Konstrukce bednění křížové klenby – úhlopříčný řez Příloha č. 7. Konstrukce krovu s hrázděním – pohled na západní stranu Příloha č. 8. Konstrukce krovu s hrázděním – pohled na jižní stranu Příloha č. 9. Konstrukce krovu s hrázděním – pohled shora
41
