Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
Návrh jídelního stolu pro malosériovou výrobu
Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. arch. Martin Kovařík, Ph.D.
Bc. Kamila Urbanová
Brno 2013
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Návrh jídelního stolu pro malosériovou výrobu zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendlovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Zavazuji se, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: ………………
…………………………………… Bc. Kamila Urbanová
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé diplomové práce panu Ing. arch. Martinu Kovaříkovi, Ph.D. za jeho odbornou pomoc, nekonečnou trpělivost a drahocenný čas, který mi byl ochoten věnovat. Děkuji panu Ing. Lukáši Pechovi za duševní podporu nejen ve věcech studijních, ale také za to, že ve mě vždy věřil. Velmi si toho vážím. V neposlední řadě chci poděkovat Mgr. Kristině Fialové, Ing. Vladimíru Štusákovi, Mgr. Kláře Martančíkové, slečně Pavlíně Plechaté a celé mé rodině a blízkým za hmotnou i duševní podporu během celého studia. Děkuji!
ABSTRAKT Jméno autora:
Bc. Kamila Urbanová
Název diplomové práce:
Návrh jídelního stolu pro malosériovou výrobu
Cílem této diplomové práce je seznámení se s problematikou nábytku určeného pro stolování a vlastní návrh jídelního stolu. Součástí práce jsou teoretická východiska pro danou problematiku a rešerše trhu. Přílohy obsahují výkresovou dokumentaci. Klíčová slova: stůl, stolování, interiér, konstrukce nábytku ABSTRACT Name:
Bc. Kamila Urbanová
Thesis title:
Design of a dinig table for short-run production
The aim of this thesis is to introduce the issue of furniture for dining and present my own design of a dining table. A part of the thesis consists of theoretical background of this field, and background research of the market. The appendices contain drawing documentation, bill of material and price calculation. Key words: table, dinning, interior, construction
OBSAH OBSAH ............................................................................................................................. 4 1.
ÚVOD DO PROBLEMATIKY ................................................................................ 7
2.
CÍL PRÁCE A METODIKA .................................................................................... 8 2.1
Cíl práce ............................................................................................................. 8
2.2
Metodika práce ................................................................................................... 8
3.
Historický vývoj stolování ........................................................................................ 9
4.
Prostor pro stolování – centrum společného života domácnosti ............................. 13
5.
6.
7.
8.
4.1
Jídelní stůl ........................................................................................................ 13
4.2
Stůl v interiéru .................................................................................................. 13
4.2.1
Propojení kuchyně, obývacího a jídelního prostoru ................................. 13
4.2.2
Samostatná jídelna .................................................................................... 14
4.2.3
Jídelní kout v kuchyni ............................................................................... 15
4.2.4
Jídelní kout v obývacím pokoji ................................................................. 15
4.2.5
Příležitostné stolování ............................................................................... 16
Typologie stolů ........................................................................................................ 17 5.1
Dělení stolů podle tvaru stolové desky ............................................................ 17
5.2
Dělení stolů podle účelu ................................................................................... 17
5.3
Dělení stolů podle konstrukce .......................................................................... 18
Estetická FUNKCE stolového nábytku ................................................................... 19 6.1
Tvar .................................................................................................................. 19
6.2
Barevnost.......................................................................................................... 19
6.3
Osvětlení .......................................................................................................... 19
6.4
Materiál ............................................................................................................ 20
6.5
Haptické a vizuální vnímání............................................................................. 20
6.6
Hygiena a čistitelnost ....................................................................................... 21
Vztahy a poměry jídelního stolu, souvisejících prostor a nábytku ......................... 22 7.1
Antropometrie .................................................................................................. 22
7.2
Ergonomie ........................................................................................................ 22
7.3
Využití antropometrie a ergonomie v oblasti nábytku ..................................... 22
Rozměry stolového nábytku .................................................................................... 24 8.1
Rozměry jídelních stolů ................................................................................... 24
8.1.1
Délka stolové desky .................................................................................. 27
8.1.2
Šířka stolové desky ................................................................................... 28
8.1.3
Výška stolové desky ................................................................................. 28
Požadavky na jídelní nábytek .................................................................................. 30
9.
9.1
Normy vztahující se k problematice jídelních stolů ......................................... 30
9.2
Základní požadavky na nábytek ....................................................................... 31
9.3
Bezpečnostní požadavky na jídelní nábytek .................................................... 31
9.4
Technické požadavky na stolový nábytek........................................................ 34
9.5
Požadavky na materiál ..................................................................................... 37
9.6
Požadavky na povrchovou úpravu ................................................................... 37
10.
Funkční prvky stolu a konstrukční koncepce jídelních stolů ............................... 41
10.1 Stoly bez přídavných desek (pevné stoly) ........................................................ 41 10.2 Stoly s přídavnými deskami ............................................................................. 41
11.
10.2.1
Stoly s přídavnými plochami na hranách nepohyblivých zákl. desek ...... 41
10.2.2
Stoly s přídavnými plochami na hranách pohyblivých desek ................... 43
10.2.3
Stoly s rozpůlenými základními deskami a vložkami uprostřed .............. 45
10.2.4
Stoly s překlopnými deskami .................................................................... 48
Materiály používané pro konstrukci jídelních stolů ............................................ 50
11.1 Klasifikace používaných materiálů .................................................................. 50 11.1.1
Technická kritéria ..................................................................................... 50
11.1.2
Estetická kritéria ....................................................................................... 50
11.1.3
Ekonomická kritéria .................................................................................. 51
11.2 Nejčastěji používané materiály pro konstrukci jídelních stolů ........................ 51
12.
11.2.1
Dřevo ........................................................................................................ 51
11.2.2
Sklo ........................................................................................................... 52
11.2.3
Kovy.......................................................................................................... 53
11.2.4
Plasty......................................................................................................... 54
11.2.5
Kámen ....................................................................................................... 55
11.2.6
Spojovací prostředky ................................................................................ 56
11.2.7
Lepidla ...................................................................................................... 56
11.2.8
Materiály pro povrchovou úpravu nábytku .............................................. 57
11.2.9
Nábytkové kování ..................................................................................... 60
Jídelní stoly – současná produkce ........................................................................ 61
12.1 Trendy v produkci jídelních stolů .................................................................... 61 13.2 Rešerše jídelních koutů ....................................................................................... 62 12.2 Současná designová tvorba .............................................................................. 64 12.3 Nabídka prodejen designového nábytku na českém trhu ................................. 67
13.
12.3.1
Hülsta ........................................................................................................ 67
12.3.2
Studio de.fakto .......................................................................................... 68
12.3.3
Designo studio .......................................................................................... 69
12.3.4
Bytové studio JESPEN, s.r.o. ................................................................... 69
12.3.5
HANÁK NÁBYTEK, a.s.......................................................................... 70
12.3.6
NADOP Ořechov ...................................................................................... 71
Praktická část ....................................................................................................... 72
13.1 Vlastní návrh .................................................................................................... 72 13.2 Konstrukční řešení ........................................................................................... 75 13.2.1
Konstrukce stolové desky ......................................................................... 75
13.2.2
Konstrukce nohou ..................................................................................... 78
13.2.3
Povrchová úprava ..................................................................................... 81
13.2.4
Postup výroby stolu .................................................................................. 82
13.3 Použití v interiéru ............................................................................................. 84 13.4 Ekonomická úvaha vlastního řešení ................................................................. 85 14.
Diskuze ................................................................................................................ 86
15.
Závěr .................................................................................................................... 88
16.
Conclusion ........................................................................................................... 89
17.
Seznam příloh ...................................................................................................... 90
18.
Použitá literatura .................................................................................................. 91
19.
Seznam použitých obrázků .................................................................................. 94
20.
Seznam použitých tabulek ................................................................................. 101
1.
ÚVOD DO PROBLEMATIKY
„Posezení u prostřeného stolu ani zdaleka neslouží jen k uspokojení jedné ze zásadních biologických potřeb. Společné jídlo vytváří atmosféru klidu, otupuje konflikty, přispívá k pocitu bezpečí a sounáležitosti.“ (Doc. PhDr. Irena Štěpánová, CSc.) V současnosti, kdy je život ovlivňován médii a přívalem mnohdy zbytečných informací, se rodinný život přesunul do obývacích místností před televizní obrazovky a k počítačům, kde čas s nejbližšími trávíme v tichosti a s nezájmem jeden o druhého. Kultura stolování se zjednodušila pouze na uspokojení základní živočišné potřeby. Reprezentativní funkce stolování se uplatňuje především při společenských událostech. Lidé však začínají trávit více času spolu a i jídlu je věnována větší pozornost. Jídelní stůl opět představuje místo, kde se schází celá rodina při různých příležitostech. Slouží také k posezení s přáteli, k oslavám, k řešení nepříjemných životních událostí, nebo jako pracovní místo. Z bydlení postupně zmizely místnosti, které by byly určené pouze pro stolování. V posledních letech došlo k propojení jednotlivých místností ve velký otevřený prostor. Jídelní prostor je vyčleněn pouze opticky a tvoří spíše přechodovou zónu mezi kuchyní a obývacím pokojem. Každý člen rodiny se může zapojit do činností spojených s přípravou pokrmu, prostírání nebo s úklidem. Toto propojení je umožněno kvalitními a výkonnými kuchyňskými elektrospotřebiči. Obytná část prostoru tak není rušena hlukem či nepořádkem, který při přípravě jídla vzniká. Jídelní stůl byl cenným kusem nábytku, který se dědil z generace na generaci. Současná typologie stolového nábytku není tak bohatá jako v minulosti. Podoba stolu je určována jeho
funkcí,
zvoleným
materiálem
a provedením.
Jídelní
stůl
je
jedním
z nejfrekventovanějších a nejpoužívanějších kusů nábytku a často tvoří srdce kuchyně či jídelního prostoru. I v malém bytě by měl být umístěn jídelní stůl, aby byla zachována určitá úroveň stolování. Rychle se rozvíjející technologie a zlepšování užitných vlastností jednotlivých materiálů umožňuje mnoho designérských řešení.
7
2.
CÍL PRÁCE A METODIKA 2.1 Cíl práce
Cílem této diplomové práce je návrh jídelního stolu pro zakázkovou výrobu v závislosti na současném životním stylu. Návrh bude zohledňovat aktuální módní trendy a rešerši stávajícího sortimentu, který je nabízen na trhu. Bude dbáno, aby výsledný výrobek odpovídal všem bezpečnostním a hygienickým standardům a normám. Dále bude brán zřetel na ergonomii a antropometrii, která se vztahuje k jídelnímu nábytku. Řešení návrhu bude zpracováno formou výkresové dokumentace včetně kusovníků, vizualizací a ekonomické rozvahy přímých materiálových nákladů.
2.2 Metodika práce Diplomová práce se skládá ze tří hlavních částí: V první části se věnuje teoretickým východiskům, která jsou potřebná pro vlastní návrh jídelního stolu. Jedná se o ergonomické a antropometrické požadavky, hygienické a bezpečnostní požadavky. Dále je zaměřena na problematiku stolování a historickému vývoji jídelního nábytku. Druhá část je věnována prozkoumání sortimentu jídelních stolů, které jsou nabízeny na trhu a vyhodnocení současných trendů v nábytkové tvorbě. Třetí část se zabývá samotným návrhem jídelního stolu, potřebnou technickou dokumentací a ekonomickou rozvahou přímých materiálových nákladů.
8
3.
HISTORICKÝ VÝVOJ STOLOVÁNÍ
Nábytek je výrazem politického, sociálního, hospodářského a duševního postoje doby, země, společnosti a jedince. Každá kultura má své vlastní zvyky a tradice, které se odrážejí i ve způsobu stolování. V průběhu let se však měnily a v návaznosti na životní styl se mění neustále. Již starověké civilizace znaly téměř všechny druhy nábytku. V Mezopotámii se používaly nízké servírovací stolky, které se přisouvaly k lehátkům. Ve starém Orientu bylo zvykem usedat na kobercích a rohožích, které byly rozloženy po zemi, a jídlo se konzumovalo z nízkých podnosů. Egypťané kromě nízkých stolků znali i klasický jednoduchý stůl. Řecké stoly s jídlem byly po hostině odklizeny nebo zasunuty pod lehátko. Podobné stolky jako v Mezopotámii používali i Římané, kteří neznali jídelní stoly v dnešní podobě. Jídlo bylo konzumováno vleže z nízkých přídavných stolků, které připomínaly dnešním konferenčním stolům. Nejčastějším materiálem pro výrobu stolů bylo dřevo, bronz a mramor. Počátkem středověku stoly nebyly používány a jídlo si člověk odkládal vedle sebe na lavici nebo na dřevěný špalek. Později se jako stůl používala hrubá deska z fošen, která byla položena na dřevěných kozových podstavcích. Po skončení hostiny byl stůl rozebrán a uložen ke zdi. V pozdní gotice se začaly užívat stoly s pevnými, často vyřezávanými postranicemi, které byli spojené tzv. podstolinami. V selských domech byly oblíbeny stoly čtvercového tvaru. Jelikož se jídlo konzumovalo z jedné společné nádoby, byl čtvercový tvar výhodný z toho důvodů, že všichni stolující pohodlně dosáhli na pokrm. Stůl byl určen především ke stolování a bývá pokryt textilními přehozy. Renesanční nábytek zůstal v podstatě stejný jako ten gotický, jen byla věnována větší pozornost jeho dekorativnosti. Stůl se zařadil mezi důležité kusy nábytku a byl řešen v souladu s ostatním nábytkovým vybavením interiéru. Mohutné stoly vyrobené v Itálii se staly oblíbeným kusem nábytku po celé Evropě. Stůl sloužil ke shromažďování rodiny, přátel a čeledě. Plné postranice, které byly spojovány podstolinami, začaly být postupně nahrazovány stoly s luby. Výzdoba se týkala především podnože. Byly
9
používány i stoly s možností zvětšení stolové desky. Kromě základních tvarů byly vyráběny stoly šestihranné či osmihranné.
Obr. 1 Španělský refektářový stůl, 17. století.
Obr. 2 Německý dubový stůl, 18. století.
V baroku a rokoku vycházel lidový nábytek z předloh běžně užívaného měšťanského nábytku. Stoly však odpovídaly spíše gotické formě. Stolový nábytek určený šlechtě byl velmi okázalý. Desky jídelních stolů byly vykládány dýhami a bylo používáno mnoho tvarových variant stolových nohou. Klasicistní nábytek se vyznačoval tvarovou jednoduchostí na rozdíl od nábytku předešlého období. Stolové nohy měly čtvercový nebo kruhový průřez a byly kuželovité.
10
Stůl se stal nejvýznačnějším kusem nábytku v biedermeieru, kdy sloužil ke shromažďování rodiny a společnosti. Měl často kruhový či oválný tvar a jednu středovou nohu. Nábytek tohoto období byl účelný a byl kvalitně vyroben. V 19. století se zlepšuje postavení venkovského lidu a projevuje se mimo jiné větším vybavením domácnosti. V druhé polovině 19. století se zvýšily hospodářské požadavky na výrobu nábytku. Jsou uplatňovány nová konstrukční řešení a nové materiály.
Obr. 3 Francouzský ořechový stůl, 19. století. Stůl je vybaven sklopnými křídly a přídavnými deskami.
Obr. 4 Charles Limbert, Umění a řemesla, konec 19. století.
11
Charakter stolu je určen především tvarem stolové desky (čtverec, obdélník, kruh, ovál) a materiálem, z kterého je stůl vyroben. Jídelní stůl je základním interiérovým vybavením dodnes a často tvoří velmi výrazný prvek interiéru.
12
4.
PROSTOR PRO STOLOVÁNÍ – CENTRUM SPOLEČNÉHO ŽIVOTA DOMÁCNOSTI
Společný život vyžaduje prostor, ve kterém by se mohl odehrávat. S blízkými je sdílen čas, práce, radosti i trápení, ale také jídlo. Stolování je společenská rodinná činnost a jídelní stůl by měl být místem rodinné pohody, ve kterém se děti naučí základní návyky při stolování. Kultura stolování zahrnuje kromě vyvážené stravy také jídelní nábytek, estetické stolní nádobí, prostírání a dekorace, ale také dostatečný prostorový komfort.
4.1 Jídelní stůl Naši předkové se scházeli a jídlo konzumovali společně okolo ohniště, kde si i předávali životní zkušenosti, vykládali si příběhy. Později se scházeli okolo stolu. Jídelní stůl má v procesu bydlení jednu z nejdůležitějších rolí. Jídelní stůl slouží nejen ke společnému stolování rodiny a přátel, ale také k mnoha různým činnostem, které jsou spojené s chodem domácnosti či se zájmy jejich obyvatelů (žehlení, studium, drobné opravářské práce aj.)
4.2 Stůl v interiéru V průběhu historie se stolování postupem času vyčlenilo ze společného prostoru a byla pro něj vyhrazena samostatná místnost, která sloužila reprezentativním účelům a byla luxusně zařízena. Současné trendy v prostorovém řešení bytů mnoho prostoru pro samostatnou jídelnu neposkytují. V novodobých bytech a domech se samostatná jídelna přetransformovala spíše do tzv. kuchyňských koutů.
4.2.1
Propojení kuchyně, obývacího a jídelního prostoru
Propojení kuchyně s obývacím a jídelním prostorem je v současnosti moderní záležitostí, která je vhodná pro velké otevřené prostory a tudíž se veškeré společenské dění rodiny může odehrávat na jednom místě. Člověk připravující pokrm není odtržen od zbytku rodiny. Ani návštěva tak nemusí být nechána o samotě a hostitel či hostitelka je stále zapojena do konverzace. Prostor pro stolování je opticky vyčleněn z kuchyně 13
a tvoří přechod k obytné části. Tento trend je podpořen technickou vybaveností kuchyňských koutů, která umožňuje rychlé a efektivní zbavení se pachů. Případný hluk (např. digestoř) může být vyřešen pomocí dělící příčky či zasunovacích dveří, které mohou kdykoliv oddělit kuchyň od obytné části.
Obr. 5 Propojení kuchyně, obývacího a jídelního prostoru.
4.2.2
Samostatná jídelna
Jídelna jako samostatná místnost pro stolování se nachází hlavně ve velkých bytech a rodinných domech, kde logicky navazuje na kuchyň. Ocení ji hlavně lidé, kteří rádi pořádají rodinné oslavy či posezení s přáteli. Konzumace jídla v jídelně a použití vhodného prostírání, jídelního servisu a dekorací povyšuje stolování na společenskou událost. Dalším častým nábytkovým vybavením jídelny je příborník, servírovací a odkládací stolky.
14
Obr. 6 Jídelna jako samostatná místnost.
4.2.3
Jídelní kout v kuchyni
Jídelní kout v kuchyni má tradici ve venkovských obydlích. Výhodou tohoto umístění je bezprostřednost servírování jídla a komunikace rodiny. Každý člen se může zapojit do činností spojených s přípravou jídla. Jídelní prostor a volba tvaru stolu je závislá na dispozici kuchyně.
Obr. 7 Jídelní stůl jako součást kuchyně
4.2.4
Jídelní kout v obývacím pokoji
Jídelní kout se umísťuje do obývacího pokoje v případě, kdy není prostor pro samostatnou jídelnu a kuchyně je pro něj neposkytuje dostatek prostoru. Je důležité, aby jídelní kout nepřekážel a nerušil při užívání pokoje pro jiné účely a aby stylově odpovídal ostatnímu vybavení pokoje. 15
Obr. 8 Spojení obývacího pokoje a prostoru pro stolování
4.2.5
Příležitostné stolování
K příležitostnému stolování nejčastěji slouží barové pulty. Ty mohou i opticky oddělovat prostor přípravy jídla od prostoru jeho konzumace. Jídelní stůl lze nahradit výsuvnou, sklopnou nebo otočnou pracovní deskou. Také lze využít minimalistických sklápěcích stolů.
16
5.
Typologie stolů
Historie jídelních stolů je typologicky velmi bohatá. Stoly lze dělit podle různých kritérií, nejčastěji pak podle tvaru, podle konstrukce, podle jejich účelu, podle použitého materiálu apod.
5.1 Dělení stolů podle tvaru stolové desky
čtvercové stoly (minimální rozměr pro 4 osoby je 850 x 850 mm)
obdélníkové stoly (minimální rozměr pro 4 osoby je 1200 x 700 mm)
kruhové stoly (minimální průměr pro 4 osoby je 1100 mm)
oválné stoly (kombinace kruhového a obdélníkového tvaru)
jiné tvary (víceúhelník, kombinace předcházejících tvarů)
Nejběžněji používanými tvary stolu jsou obdélník a čtverec. V oblibě jsou i stoly kruhové, u nichž je usazení strávníků rovnocenné. Lze tvrdit, že u stolů kruhového tvaru se stoluje nejpohodlněji a to v případě, kdy má jednu středovou nohu. Je však nutné počítat s většími nároky na užitnou plochu. U stolů s jiným tvarem je pak pozice nejdůležitějšího člena jasně vymezena. Významnost sezení se také posuzuje s ohledem na výhled do místnosti. Většina členů domácnosti má u jídelního stolu své stálé místo. Kompromisem mezi kruhovým a obdélníkovým stolem je stůl oválného tvaru. Lidé komunikují nejčastěji s osobou, která sedí přímo vedle nich nebo přes roh stolu. S osobou naproti komunikují méně. Toto je ovlivněno šířkou stolu. Čím je tento rozměr větší, tím komplikovanější rozhovor je, jelikož se osoby mohou špatně slyšet a musí se tudíž k sobě naklánět. Dlouhý oční kontakt může vyjadřovat agresi a být člověku nepříjemný. Naopak časté odvracení pohledu může být pochopeno jako projev nezájmu.
5.2 Dělení stolů podle účelu
bytové (jídelní, servírovací, pracovní, odkládací)
restaurační (jídelní, společenské, manipulační, hrací)
zahradní 17
kancelářské (psací, manipulační, stoly pro kreslení)
školní (do poslucháren, laboratoří)
speciální (pro různé druhy prací, mají speciální rozměry, členění ploch)
5.3 Dělení stolů podle konstrukce
pevné (stoly bez přídavných desek, bez možnosti zvětšení stolové plochy)
s možností zvětšení stolové desky (pomocí přídavných desek) 1. stoly s přídavnými plochami na hranách nepohyblivých základních desek 2. stoly s přídavnými plochami na hranách pohyblivých základních desek 3. stoly s rozpůlenými základními deskami a vložkami uprostřed 4. stoly s překlopnými deskami 5. jiné systémy
18
6.
ESTETICKÁ FUNKCE STOLOVÉHO NÁBYTKU
Estetika jídelního stolu je podmíněna několika faktory. Na celkovém dojmu se podílí tvar stolu, jeho barevnost, materiál, z kterého je vyroben a také osvětlení.
6.1 Tvar Jídelní stůl musí svojí velikostí a tvarem respektovat prostor, ve kterém bude užíván. Velikost by měla odpovídat počtu stolujících. Pro malé prostory se hodí spíše čtvercové či obdélníkové stoly. Kruhové stoly jsou velmi náročné na prostor. Vždy je třeba mít na paměti potřebu komunikačního prostoru kolem stolu. Tvar jídelního stolu podstatně ovlivňuje vnímání prostoru jako celku.
6.2 Barevnost Barvy dotváří celkovou atmosféru interiéru. „Účinky barev na člověka jsou značně individuální. Přesto lze tvrdit, že mají vliv na emocionální stav člověka a pocity komfortu.“1 Barvy mají psychologický účinek, ovlivňují ale také to, jak vnímáme prostor a jeho rozměry. Současným trendem jsou teplé přírodní barvy.
6.3 Osvětlení Světlo je důležitou součástí interiéru a navzájem se ovlivňuje s barvou. Společně mohou opticky zvětšit nebo naopak zmenšit velikost místnosti a jednotlivých zařizovacích předmětů. Celkové osvětlení by mělo zajistit dostatečnou viditelnost. Vhodně zvolené lokální světlo nad jídelním stolem dokáže navodit správnou atmosféru, zajistit dostatek světla pro příjemné stolování a zároveň dotváří interiér jídelního prostoru. Vhodným řešením při výběru svítidla nad jídelní stůl jsou závěsné lustry, které lze výškově polohovat. Sami si pak určíme množství a intenzitu světla. U dlouhých stolů je vhodné použít světlo s dlouhou zářivkou. Spodní část svítidla by se měla nacházet ve výšce
1
RUBÍNOVÁ, Dana. Ergonomie. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2006, 62 s.
Učební texty vysokých škol (Vysoké učení technické v Brně). ISBN 80-214-3313-2.
19
70 až 80 cm nad stolovou deskou. Příjemněji působí teplé odstíny světla než ostré bílé světlo, které příliš oslňuje.
Obr. 9 Příklad osvětlení jídelního stolu
6.4 Materiál Předpokladem pro spokojené bydlení je použití kvalitních a zdravotně nezávadných materiálů, které jsou funkční, ladí s daným prostorem a vzájemně se doplňují. V interiérech se nejčastěji používají přírodní a ekologické materiály jako je dřevo, kámen, kůže aj. Materiál jídelního stolu by měl být vybírán s ohledem na ostatní vybavení interiéru. Oblíbené jsou kombinace dřeva, kovu a skla. V současné době je kladen důraz na jednoduchost a účelnost. Ubrusy se již příliš nepoužívají, a tak může vyniknout jednoduchost tvaru a použitého materiálu.
6.5 Haptické a vizuální vnímání Haptické vnímání je proces rozpoznávání objektů skrze dotek. Jedná se například o vnímání hran, textury, zakřivení. Proces haptického a vizuálního vnímání pracuje při vytváření prostoru jednak s vjemovými informacemi, ale také s předchozími zkušenostmi a znalostmi. Materiál je vnímán i skrze předcházející zkušenosti jinými
20
smysly (dotyk, čich), i když je v danou chvíli vnímám pouze vizuálně. Prostředí je vnímáno všemi smysly jako jeden celek.
6.6 Hygiena a čistitelnost Znakem dobrého designu je i snadná údržba a čistitelnost výrobku. Je nutné používat materiály odolné vůči vlhkosti a různým kapalinám. Povrchová úprava musí být odolná chemikáliím, které jsou běžně používány v domácnosti.
21
7.
VZTAHY A POMĚRY JÍDELNÍHO STOLU, SOUVISEJÍCÍCH PROSTOR A NÁBYTKU 7.1 Antropometrie
Antropometrie je jedna ze základních výzkumných metod obecné antropologie, která se zabývá systémem člověka, jeho kulturou a jeho vývojem v čase. V průběhu vývoje člověka, a i nyní, jsou rozměry lidského těla určující pro tvorbu předmětů a okolního prostředí, ve kterém žijeme. Jedině nábytek, který respektuje antropometrické výzkumy, může splňovat požadavky na funkčnost a pohodlnost. Většina hlavních antropometrických měření proběhla v rámci československých spartakiád (1955, 1960, 1965 – V. Fetter, 1975 – Klementa, Machová, Menzlová, 1985 – Doc. RNDr. Pavel Bláha a kolektiv). Současná měření se zaměřují na užší skupiny populace.
7.2 Ergonomie Ergonomie je vědní disciplína, která se zabývá tvorbou vhodného prostředí pro člověka. Tato věda uplatňuje poznatky z mnoha oborů (antropometrie, fyziologie člověka, hygiena práce, bezpečnost aj.) a dává je do souvislostí. Hlavním cílem ergonomie je minimalizace nepříznivých vlivů prostředí na člověka a poskytnout mu tak příjemné a zdravotně nezávadné prostředí nejen pro práci, ale i pro běžné každodenní činnosti včetně relaxace.
7.3 Využití antropometrie a ergonomie v oblasti nábytku Zájem o pohodlí v oblasti interiéru a nábytku vždy vycházel ze správných tělesných rozměrů předpokládaného uživatele. Většina publikací, které se zabývají typologickými schématy, vychází ze zastaralých antropometrických dat. Případně jsou používána vstupní data ze zahraničí (Zelnik), která jsou však nevhodná vzhledem ke geografickým rozdílům.
22
Kombinace zastaralých vstupních dat a pokračující růst populace tak zapříčiňuje, že typologická schémata používaná při navrhování nábytku nevyhovují čím dál většímu procentu uživatelů. Používání nevyhovujícího nábytku má dopad na zdravotní stav populace (bolest zad, migrény, únava, poruchy spánku aj.). Ideální situací by bylo, kdyby každý jedinec měl vyrobený nábytek, který by respektoval přesně jeho rozměry a potřeby. V sériové výrobě nábytku to však není proveditelné z důvodu finanční náročnosti a relativně časté obměně nábytku. Součástí výzkumného projektu řešeného v rámci grantu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky FR-TI1/050 – NIS – Informační systém pro podporu výzkumu, vývoje, inovací a jakosti nábytku (2009 – 2011, MPO/FR) byl i antropometrický průzkum, jehož cílem byla revize stávajících dat. Tab. 1 - Průměrné tělesné výšky dospělého člověka, Nábytkový informační systém
1970
2011 (medián)
rozdíl
muži
174,0 cm
180,1 cm
+ 6,1 cm
ženy
162,0 cm
166,0 cm
+ 4,0 cm
Tab. 2 - Antropometrické rozměry důležité pro jídelní stoly, Nábytkový informační systém
Tělesný rozměr (unisex) šířka loktů maximální šířka loktů dosah ze vzpřímeného sedu maximální dosah při předklonění
25. percentil
medián
75. percentil
53,1 cm
60 cm
63,4 cm
72,5cm
72,5 cm
76 cm
47 cm
47 cm
49 cm
64,5 cm
66 cm
69 cm
23
8.
Rozměry stolového nábytku
Hlavní a determinující rozměry u stolového nábytku jsou rozměry stolové desky spolu s její výškou nad podlahou. Tyto rozměry by měly umožňovat přirozené používání předmětů při současném správném držení těla. Rozměry stolového nábytku by tedy měly vycházet z výšky postavy vsedě, z výšky lokte vsedě, z dosahové vzdálenosti paží (případně i z dosahové vzdálenosti dolních končetin) a výšky stehna. Výška postavy vsedě a výška lokte vsedě společně určují výšku stolové desky. Výška stehen určuje minimální prostor mezi sedákem židle a lubem stolu. Rozměry stolového nábytku se tedy navzájem ovlivňují s rozměry nábytku sedacího. Nesprávně zvolená výška stolové desky vede k hrbení zad v případě, že deska je příliš nízko. V opačném případě, kdy je deska příliš vysoko, je uživatel nucen zvedat ramena. Oba případy mohou způsobit bolesti zad a šíje.
8.1 Rozměry jídelních stolů Vzhledem k neaktuálnosti antropometrických dat a k neustále pozitivnímu (i když zpomalujícímu se) sekulárnímu trendu dochází k tomu, že pro čím dál větší procento uživatelů je současný nábytek nevyhovující. Aktuální doporučovaná typologická schémata jsou v současnosti vhodná jen při zachování horní hranice hodnot. Rozměr jídelního stolu je určen počtem stolujících osob, prostorem místnosti, ve které bude stůl používán, a také je ovlivněn rozměry sedacího nábytku. Do malých prostorů se příliš nehodí kruhové či oválné stoly, ale příznivější variantou jsou stoly čtvercové nebo obdélníkové. Rozměry jídelních stolů stanovuje norma ČSN 91 0820 Nábytek. Jídelní stoly. Rozměry. „Norma stanoví rozměry jídelních stolů, které jsou určeny ke stolování a jsou vyrobeny ze dřeva, kovu nebo kombinované ze dřeva a kovu, popř. z jiných materiálů. 24
Norma neplatí pro stoly určené ke zvláštním účelům. Jsou normalizovány nákresy, doporučené rozměry stolových desek a funkční rozměry. Z fyziologických je významná výška jídelního stolu 720 až 780 mm, vzdálenost horní plochy sedáku od horní plochy stolové desky 240 až 320 mm, vzdálenost horní plochy sedáku od dolní hrany lubu min. 170 mm a vzdálenost dolní hrany lubu od podlahy min. 620 mm, doporučuje se 650 mm.“2
2
ČSN 91-0820. Nábytek. Jídelní stoly. Rozměry. Praha: Český normalizační institut, 1992.
25
Tab. 3 Rozměry jídelních stolů (ČSN 91 0820)
Popis Délka funkční plochy pro jednu osobu Potřeba prostoru pro osobu sedící vedle nohy (tvoří-li podstavec stolu nohy) Vzdálenost mezi nohami stolu pro dvě vedle sebe sedící osoby (tvoří-li podstavec stolu nohy) Vzdálenost mezi nohami stolu pro jednu sedící osobu (tvoří-li podstavec stolu nohy) Šířka funkční plochy pro jednu osobu Šířka jídelního stolu pro jednu osobu Šířka jídelního stolu s umístěním dvou funkčních ploch proti sobě Výška jídelního stolu Vzdálenost horní plochy sedáku židle od horní plochy stolové desky Vzdálenost horní plochy sedáku židle od dolní hrany lubu Vzdálenost dolní hrany lubu od podlahy
Rozměr Min. 600 mm1) Min. 470 mm
Min. 980 mm 2)
Min. 650 mm 2)
Neuvádí se 3) 4) Min. 600 mm Min. 750 mm
720 – 780 mm 240 – 320 mm
Min. 170 mm
Min. 620 mm 5)
26
Poznámka 1) Doporučený rozměr pro hotely a restaurace vyšších cenových skupin: 750 mm 2) Je-li podstavec stolu tvořen jinou konstrukcí než jsou nohy, musí zůstat zachován nejmenší rozměr prostoru pro nohy. 3) Rozměr je závislý na velikosti funkční plochy pro jednu osobu, která je nejméně 0,2 m2 4) Doporučený rozměr pro hotely a restaurace vyšších cenových skupin: 450 mm 5) Doporučený rozměr je 650 mm
Tab. 4 Rozměry stolové desky (ČSN 91 0820)
Počet stolujících osob 1 až 2 2 3 4 5 6 7 8
Tvar stolové desky Čtvercový Obdélníkový l=b Délka = l 800 1000 1200 1700 2000 -
Šířka = b 800 800 850 800 -
Kruhový d 750 850 950 1050 1200 1300 1500 1650
Volba velikosti a proporce stolní desky je ovlivněna:
potřebou místa pro osoby sedící u stolu
potřebou místa pro věci prostírané na stůl
podmínkami pro umístění stolu v místnosti
výrobně ekonomickými zájmy3
8.1.1
Délka stolové desky
Délka stolní desky vychází ze vzdálenosti mezi rameny, ke které je připočítána intimní zóna stolujících osob tak, aby se během stolování nedotýkali. Tato intimní zóna je asi 50 mm na každou stranu. Konečná délka stolové desky je pak násobkem optimálního místa a počtem stolujících. Podle Dlabala (Nábytek – člověk – bydlení, 1977)4 má plocha pro kompletní prostírání pro jednu osobu optimálně cca. 24 dm2. Délka funkční plochy pro stolování jedné osoby je odvozena ze vzdálenosti loktů stolující osoby. Dle normy je to optimálně 600 mm a základě výsledků antropometrického měření v rámci projektu NIS – Informační
3
HALABALA, Jindřich. Výroba nábytku: tvorba a konstrukce. 3., nezm. vyd. Praha: SNTL, 1982,
4
KITTRICHOVÁ, Emanuela a Stanislav DLABAL. Nábytek, člověk, bydlení: základy navrhování
316 s.
nábytku a zařizování bytových interiérů. Vyd. 1. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1977, 177 s.
27
systém pro podporu výzkumu, vývoje, inovací a jakosti nábytku by však jako minimální délka funkční plochy měla být 650 mm za optimální považovat délku 750 mm.
8.1.2
Šířka stolové desky
Kvalita stolování je ovlivněna šířkou stolní desky. Dle Dlabala (Nábytek – člověk – bydlení, 1977)5 by šířka stolu neměla být menší než 750 mm. Tato šířka však neumožňuje příliš komfortní stolování. Běžné pohodlné stolování umožňuje šířka 800 mm. Nejoptimálnější šířka stolu, která umožňuje komfortní stolování je 900 mm. Z výše uvedeného je nejobvyklejším rozměr stolu 800 x 1200 mm. Stůl tohoto rozměru se hodí spíše do menších prostorů. Je určen ke stolování čtyř osob, toto stolování však není úplně pohodlné. Pro vyšší kulturu stolování je pro čtyři osoby lepší zvolit rozměr 900 x 1350 mm. Tento rozměr umožňuje bezproblémové umístění servírovacích mís či jiného nádobí a zároveň nenaruší míru komunikace mezi stolujícími. „Rozměr stolové desky musí odpovídat násobku funkčních ploch pro jednu osobu a může být zvětšen o plochy potřebné pro umístění servírovacích mís, podnosů, dekorativních předmětů apod.“6
8.1.3
Výška stolové desky
Výška jídelního stolu je určena způsobem sezení. Správná poloha těla při stolování příznivě ovlivňuje zdraví člověka. Od vzpřímeného sedu je odvozen rozdíl mezi výškou sedáku a horní plochou stolu. Tato vzdálenost je dle Dlabala (1977)7 pro muže minimálně 22 cm a maximálně 27 cm, pro ženu pak minimálně 21,5 cm a maximálně 26,5 cm. Výška dolní hrany lubu od podlahy by měla být minimálně 63 cm.
5
KITTRICHOVÁ, Emanuela a Stanislav DLABAL. Nábytek, člověk, bydlení: základy navrhování
nábytku a zařizování bytových interiérů. Vyd. 1. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1977, 177 s. 6
ČSN 91-0820. Nábytek. Jídelní stoly. Rozměry. Praha: Český normalizační institut, 1992.
7
KITTRICHOVÁ, Emanuela a Stanislav DLABAL. Nábytek, člověk, bydlení: základy navrhování
nábytku a zařizování bytových interiérů. Vyd. 1. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1977, 177 s.
28
Obr. 10 Základní rozměry jídelních stolů.
29
9.
Požadavky na jídelní nábytek
„V technické praxi stanovují technické normy požadované vlastnosti a provedení produktů, vymezují technické pojmy a stanovují pracovní postupy nebo uspořádání. Smyslem norem je dorozumění mezi výrobcem a odběratelem, zjednodušení činností a produktů, zavádění symbolů zjednodušujících překonání jazykových bariér a také ochrana spotřebitele.“8
9.1 Normy vztahující se k problematice jídelních stolů Normy upravující materiál nábytku
ČSN 91 00001 Dřevěný nábytek – technické požadavky
Normy upravující povrchovou úpravu nábytku
ČSN 91 0102 Nábytek – Povrchová úprava dřevěného nábytku – Technické požadavky
ČSN EN 12720 Nábytek – Hodnocení odolnosti povrchu proti působení studených kapalin
ČSN EN 12721 Nábytek – Hodnocení odolnosti povrchu proti působení vlhkého tepla
ČSN EN 12722 Nábytek – Hodnocení odolnosti povrchu proti působení suchého tepla
Normy upravující rozměry nábytku
ČSN 91 0820 Nábytek. Jídelní stoly. Rozměry
ČSN 91 0811 Nábytek. Dětský stolový nábytek bytový. Základní rozměry
Normy upravující bezpečnost nábytku
ČSN 91 0100 Nábytek – Bezpečnostní požadavky
ČSN EN 1730 (91 0225) Bytový nábytek – Stoly - Metody zkoušení pro stanovení pevnosti, trvanlivosti a stability
8
KANICKÁ, Ludvika a Zdeněk HOLOUŠ. Nábytek: typologie, základy tvorby. 1. vyd. Praha:
Grada, 2011, 159 s. ISBN 978-80-247-3746-1.
30
ČSN P ENV 12521 Bytový nábytek – Stoly – Mechanické a konstrukční požadavky
9.2 Základní požadavky na nábytek Všechen nábytek musí spolehlivě plnit funkci, pro kterou byl vyroben, a musí být zkonstruován tak, aby byly dlouhodobě zajištěny jeho užitné vlastnosti. Konstrukce musí být provedena z takových materiálů a spojů, které jsou pro danou typologickou skupinu obvyklé. V případě použití jiných materiálů je třeba tyto materiály ověřit akreditovanou zkušebnou. Nábytek musí vykazovat dostatečnou odolnost proti dynamickému namáhání, kterému je vystaven během manipulace a v průběhu užívání. Vlhkostní parametry nábytku musí odpovídat obvyklé vlhkosti prostředí, ve kterém bude používán.9
9.3 Bezpečnostní požadavky na jídelní nábytek „Za bezpečný se považuje nábytek, který neohrožuje zdraví člověka při jeho výrobě a užívání, neohrožuje životní a pracovní prostředí použitými materiály, výrobními procesy, emisemi a odpady, vysokou spotřebou energie a procesem likvidace výrobku po ukončení jeho životnosti.“10 Nábytek může být vyráběn jen na základě technické dokumentace, která garantuje bezpečnost výrobku a výroby. Bezpečnost nábytku je upravována normou ČSN 91 0100, Nábytek – bezpečnostní požadavky, 2006. O bezpečnosti jídelních stolů pojednávají následující odstavce v části 6.4 Nábytek jídelní a pracovní. 1. Nábytek určený ke stravování musí mít nezbytnou tuhost a stabilitu proti nárazu osob nebo aktivitou dětí tak, aby nedošlo k rozlití horkých tekutin a opaření dětí nebo přítomných osob.
9
ČSN 91 0001. Dřevěný nábytek - technické požadavky. Praha: Český normalizační institut, 2007.
10
BRUNECKÝ, Petr, Boris HÁLA a Martin KOVAŘÍK. Nábytkářský informační systém "NIS".
Brno: Ircaes, 2010, 133 s. ISBN 978-80-254-8884-3.
31
2. Plochy stolového nábytku musí být rovné, aby po převrhnutí nebo vylití horké tekutiny na stůl bylo omezeno stečení horké tekutiny z povrchu na uživatele. 3. Stolový nábytek musí být dimenzován pro běžné domácí činnosti tak, aby při užívání nedošlo k jeho destrukci a úrazu uživatele viz ČSN P ENV 12521. 4. U stolů vybavených systémy pro zvětšení plochy nesmí být při obvyklé manipulaci s mechanismem ohroženo zdraví uživatele, systémy musí zajistit dostatečnou tuhost výrobku při užívání. 5. Stolový nábytek nesmí po zatížení v nerozloženém stavu a po usednutí na některou jeho část ztratit stabilitu a ohrozit bezpečnost uživatele viz ČSN P ENV 12521, ČSN EN527 – 2. 6. Stolový nábytek se zvětšenou plochou s přídavným zařízením musí být řešen tak, aby při stolování nedocházelo ke chvění přídavných ploch s důsledkem ohrožení osob horkými tekutinami. 7. Povrchová úprava stolů určená pro stravování musí být řešená tak, aby při styku povrchu s potravinami nemohlo dojít k jejich kontaminaci. 13. Stoly a stolky se skleněnou deskou musí být dimenzovány a konstrukčně řešeny tak, aby byla vyloučena destrukce skla při hrách dětí předškolního věku.11
11
ČSN 91 0100. Nábytek - Bezpečnostní požadavky. Praha: Český normalizační institut, 2006.
32
Obr. 11 Pevnost při užívání.
Obr. 12 Tuhost – opaření kávou.
Obr. 13: Stabilita – opaření.
33
Obr. 14 Stabilita při použití, domácí práce.
9.4 Technické požadavky na stolový nábytek Technické požadavky na stolový nábytek je stanoven normou ČSN 910801 Nábytek. Stolový nábytek. Technické požadavky z roku 1987. Norma stanovuje požadavky na mechanické a funkční vlastnosti stolového nábytku vyrobeného z různých materiálů či jejich kombinací.
34
Tab. 5 Technické požadavky (ČSN 910801).
Vlastnost Odolnost proti změnám
Tuhost a trvanlivost konstrukce
Pevnost stolové desky Tuhost stolové desky
Stabilita konstrukce Pevnost, trvanlivost a funkčnost zásuvek
Požadavek Bez poškození montážních článků a konstrukčních spojů, zhoršení funkčnosti pohyblivých montážních článků, oxidace viditelných kovových částí, deformace popřípadě jiné vzniklé vady musí splňovat požadavky ČSN 910001, ČSN 910002 a ČSN 910003 Bez poškození montážních článků a konstrukčních spojů. Posuv stolové desky a ≤ 2% výšky stolu, nejvíce však 10 mm Bez poškození montážních článků a konstrukčních spojů. Průhyb stolové desky nebo její části (vložka, přídavná deska apod.) nesmí přesáhnout hodnoty: - 0,3% šířky stolové desky při zatížení silou F4, - 1,5% vzdálenosti mezi osou příčného lubu a rovnoběžkou vnější hranou stolové desky nebo její časti při zatížení silou F5 Při zatížení silou F5 nesmí dojít k převrácení výrobku Bez poškození montážních článků a konstrukčních spojů. Změna délky úseku po zkoušce trvanlivosti a ≤ 2 mm. Velikost síly F11 musí být menší než polovina hmotnosti zatížené zásuvky, nejvíce však 50 N. U zásuvek se dvěma úchytnými prvky se povoluje dvojnásobná hodnota Velikost síly F6 ≤ 70 N
Funkčnost mechanismů umožňujících zvětšení stolové desky Spolehlivost kování umožňujícího Snížení polohy stolové desky po zatížení změnu výšky stolové desky silou F9 nesmí být větší než 2 mm Trvanlivost a funkčnost Bez poškození montážních článků. Velikost nábytkových koleček síly F10 ≤ 25% hmotnosti výrobku Výše uvedené síly F podrobně specifikuje norma ČSN 91 0224
35
Obr. 15 Zkouška stability stolu s uplatněním vertikální síly.
Obr. 16 Statická únosnost – zkouška statickou horizontální silou.
Obr. 17 Statická únosnost – zkouška statickou vertikální silou.
36
9.5 Požadavky na materiál Vlastnosti materiálu přímo ovlivňují vlastnosti konečného výrobku. Použití daných materiálů je posuzováno na základě odborných znalostí a je upravováno normou ČSN 91 0001 Dřevěný nábytek – technické požadavky. Pro výrobu musí být použity materiály, které splňují limity zdravotní nezávadnosti a nesmí ohrozit zdraví spotřebitele při běžném užívání výrobku. Vlhkost použitých materiálů musí odpovídat stavu prostředí použití výrobku (7-10%). Nábytek musí být vyroben z materiálů biologicky nenarušených a dřeva vysušeného teplotou nad 60 °C, nebo jinak ošetřených proti zavlečení škůdců.
9.6 Požadavky na povrchovou úpravu Funkcí povrchové úpravy je zvýšení užitné hodnoty dokončovaného předmětu, zlepšení fyzikálně-mechanických vlastností a chemické odolnosti povrchu, zvýšení estetické hodnoty a potlačení barevných rozdílů dřevěných podkladů. „Požadavky na povrchovou úpravu dřevěného nábytku se zabývá norma ČSN 91 0102, Nábytek - Povrchová úprava dřevěného nábytku – technické požadavky, 2006. Předmětem
normy jsou požadavky na hodnocení povrchové úpravy dřevěného nábytku a dřevěných částí kovového nábytku, provedené nátěrovými hmotami a olepovacími materiály (lamináty, fóliemi) a stanoví technické požadavky pro toto hodnocení. Neplatí pro ekologický nábytek a nábytek pro venkovní použití.“12 Plochy nábytkových dílců se rozdělují do skupin podle budoucí funkce a užití vzhledem k požadavkům, které jsou na tyto plocha kladeny.
12
ČSN 91 0102. Nábytek: Povrchová úprava dřevěného nábytku – technické požadavky. Praha:
Český normalizační institut, 2006.
37
Tab. 6 Rozdělení nábytkových ploch (ČSN 91 0102)
Označení skupin nábytkových ploch A
Název skupiny
Plochy příslušející do skupiny
Pracovní plochy Ostatní pracovní plochy
Pracovní plochy kuchyňských souborů, pracovní plochy stolů pracovních a manipulačních kuchyňských Horní plochy stolových desek u stolů mycích, jídelních, pracovních a manipulačních, pracovní plochy kuchyňských příborníků, psacích stolků doplňkových, dětských a ostatních a ostatní plochy nábytku určené k vykonávání určité pracovní činnosti, (vnitřní) plochy klopen barových skříněk, vnitřní plochy klopen sloužící k určité pracovní činnosti, horní plochy toaletních a nočních stolků Vnější plochy dveří posuvných, s vertikální i horizontální osou otáčení, čel zásuvek, vnější plochy předních čel a vnitřní plochy zadních čel lehacího nábytku Všechny viditelné plochy sedacího nábytku
B
C
D
E
F
Vnější přední plochy Plochy sedacího nábytku Ostatní vnější viditelné plochy Vnitřní viditelné plochy
Vertikální vnější plochy bez omezení výšky korpusů, soklů, noh, lubů a noh stolů, horizontální vnější plochy do výšky 1700 mm včetně vnitřních ploch nik, dveří a klopen Vnitřní plochy viditelné při používání, vnitřní plochy posuvných dveří, horizontální vnitřní plochy nad výšku 1700 mm, plochy nik, vnitřní plochy za skleněnými dveřmi
Z výše uvedených ploch se k problematice jídelních stolů vztahují skupiny B a E. Plochy nábytkových dílců jsou hodnoceny podle stupně poškození či defektu. U každé skupiny se vyhodnocují dva faktory: m – faktor vyjadřující nejvyšší přípustné množství (hustotu) defektů ve stupních dle ČSN 91 0272
g – faktor vyjadřující hodnotu velikosti defektů ve stupních dle ČSN 91 0272
38
Tab. 7 Hodnocení plochy nábytkových dílců (ČSN 91 0272).
Druh defektu neklidný povrch pomerančová kůra trhlinky stříbrné nebo bílé póry bublinky mechanické nečistoty a poškození matná nebo lesklá místa zbytky parafinu stopy po broušení kopírování podkladu barevné skvrny
Funkční skupina nábytkových dílců A, B C D m g m g m g 2 2 2 2 3 2 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 2 2 2 2 1 1 2 2 3 2 1 1 3 2 2 2 1 1 2 2
39
E, F m 3 3 2 3 2 2 3 2 3 3 2
g 2 3 2 3 2 2 3 3 3 3 2
Tab. 8 Vlastnosti povrchové úpravy vzhledem k funkčním skupinám nábytkových ploch dle jednotlivých norem.
Jednotka Funkční skupina nábytkových ploch A B C D E F Lesk ČSN EN % vysoký lesk nad 90% 13722 lesk od 61 do 90% (910273) pololesk od 31 do 60% polomat od 11 do 30% mat od 0 do 10% Tvrdost tužkou ČSN st. Min. Min. Min. Min. Min. Min. 67 3075 8 8 6 6 6 5 Odolnost proti oděru ČSN g/100 Max. Max. max. do 910276 ot. 0,12 0,15 0,15 0,20 Přilnavost Mřížkou ČSN st. 1 ISO 2409 Odtahem ČSN EN MPa 0,75 311 Tepelná Suché ČSN EN st. Min. Min. stabilita teplo 12722 4 4 Vlhké ČSN EN st. Min. Min. teplo 12721 4 4 Světlostálost ČSN EN st. stupeň 5 standardní modré stupnice 11341 a stupeň 3 standardní šedé stupnice ČSN 910282 Vlastnost
Norma
40
10. FUNKČNÍ PRVKY STOLU A KONSTRUKČNÍ KONCEPCE JÍDELNÍCH STOLŮ Základní funkční prvky stolu jsou stolová deska, luby a nohy. Stolová deska má potřebnou velikost a je umístěna ve výšce, která odpovídá účelům daného stolu. Nohy představují vertikální nosnou část. Luby slouží k propojení stolové desky a nohou, mohou však být v některých případech vynechány.
10.1
Stoly bez přídavných desek (pevné stoly)
Deska těchto stolů je pevně a trvale spojena s nosnou konstrukcí a nelze ji nijak prodloužit či rozšířit pomocí přídavných desek. Označení „pevný stůl“ je z hlediska typologického konstrukčního vývoje nepřesné, jelikož většina stolů je konstruována jako stoly rozebírací popřípadě stavebnicové.
10.2
Stoly s přídavnými deskami
Jedná se o typy stolů, jejichž horní plochu, která určuje základní velikost stolu, lze zvětšit přidáním přídavných desek. Stoly s přídavnými plochami můžeme podle způsobu jejich zvětšování do čtyř skupin. V každé skupině je více alternativ. 1. stoly s přídavnými plochami na hranách nepohyblivých základních desek 2. stoly s přídavnými plochami na hranách pohyblivých základních desek 3. stoly s rozpůlenými základními deskami a vložkami uprostřed 4. stoly s překlopnými deskami13 5. jiné systémy
10.2.1 Stoly s přídavnými plochami na hranách nepohyblivých základních desek Desky základního formátu jsou nerozdělené. Jsou pevně spojeny s nosnou konstrukcí. Nelze je tedy posunout ani překlopit.
13
HALABALA, Jindřich. Výroba nábytku: Tvorba a konstrukce. 3. nezm. vyd. Praha: SNTL,
1982, 316 s.
41
Varianta 1 Na přídavných deskách jsou připevněny lišty nebo polorámky. Tyto desky jsou uloženy na spodní ploše základní desky. Po vysunutí se na ně položí a upevní přídavné desky. Tyto desky byly uloženy na lištách deskou stolu.
Obr. 18 Stoly s přídavnými plochami na hranách nepohyblivých základních desek – varianta 1
Varianta 2 Lišty pro podepření přídavných desek jsou upevněny přímo na přídavných deskách a nevysouvají se samotné. Na spodní straně desky jsou objímky nebo jiné zařízení, do kterého se lišty zasouvají.
Obr. 19 Stoly s přídavnými plochami na hranách nepohyblivých základních desek – varianta 2
42
Varianta 3 Přídavné desky mohou být zavěšeny přímo na hranách. Jsou pak neustále vidět jako svislé plochy. Po zvednutí do vodorovné polohy se pod desky podsune podobné zařízení jako u varianty 1. U stolů menších rozměrů je dostačující pouze jedna výsuvná lišta.
Obr. 20 Stoly s přídavnými plochami na hranách nepohyblivých základních desek – varianta 3
Varianta 4 Užší přídavné desky lze podklopit pod stolní desku. Ta je potom zdvojená. Ve vodorovné poloze jsou přídavné desky přidrženy přídavnými lištami.
10.2.2 Stoly s přídavnými plochami na hranách pohyblivých desek Desky základního formátu jsou opět v celku a nerozdělené. Nejsou však pevně spojeny s nosnou konstrukcí, jelikož při připojování přídavných desek je nutno jejich polohu dočasně změnit. Varianta 1 V tomto případě se hlavní deska stolu posune ve směru podélné osy o polovinu šířky přídavné desky. Na vzniklé volné místo se připojí přídavná deska. Tato deska bývá prakticky uložena v prostoru mezi luby. Vzájemná poloha desek se musí zajistit vhodným kováním.
43
Obr. 21 Stoly s přídavnými plochami na hranách pohyblivých desek – varianta 1
Varianta 2 Tato varianta bývá nazývána štýrskou konstrukcí. Jedná se o stůl se šikmými výsuvnými lištami. Horní deska je uložena na příčném můstku, který spojuje protilehlé luby. Její přesná poloha je určena dvěma trny upevněnými na spodní ploše horní desky a prostrčenými do otvorů v můstku. Pod horní deskou jsou na horních hranách lubů uloženy desky, které slouží k prodloužení stolovací plochy. Každá tato deska má dvě klínové lišty, které při vysouvání zvedají desku do roviny základní desky. Při vysouvání dochází ke zvedání i základní desky, ta však po úplném vysunutí přídavných desek klesne zpátky do původní polohy.
44
Obr. 22 Stoly s přídavnými plochami na hranách pohyblivých desek – varianta 2
10.2.3 Stoly s rozpůlenými základními deskami a vložkami uprostřed Tyto stoly mají základní desku rozdělenou na dvě poloviny. Na místo, které vznikne odsunutím polovin základní desky od středu, se vloží přídavná deska. Nosná konstrukce je tvořena soustavou lišt – častěji rám, do kterého jsou připevněny nohy stolu. Mohou být připevněny trvale nebo je lze při přepravě stolu odpojit. Varianta 1 U tohoto typu stolu je přídavná deska uložena v prostoru mezi luby. Po vysunutí obou polovin se vyjme a uloží na uvolněné místo.
45
Obr. 23 Stoly s rozpůlenými základními deskami a vložkami uprostřed – varianta 1
Varianta 2 U této varianty má stůl střední vyklápěcí vložku. Přídavná deska se skládá ze dvou polovin, které jsou spojené závěsy. S nosnou konstrukcí je spojena pomocí otočných čepů. Poloviny základní desky se odsunou, přídavná deska se vyklopí a rozevře do vymezeného prostoru. Poloviny základní desky se zpět přisunou k přídavné desce tak, aby perfektně doléhaly. Zvětšení může probíhat ve směru podélném i příčném.
Obr. 24 Stoly s rozpůlenými základními deskami a vložkami uprostřed – varianta 2
46
Varianta 3 Další možnosti je rozšíření stolu pomocí překlopné desky. Přídavná deska je uložena napříč mezi luby stolu. Deska má dva otočné čepy, které jsou vzdálené tak, že při otočení o 180 stupňů se přídavná deska vynoří do roviny vysunutých desek základní desky stolu.
Obr. 25 Stoly s rozpůlenými základními deskami a vložkami uprostřed – varianta 3
Varianta 4 Tento stůl má volnou střední vložku. Od sebe roztažitelné poloviny jsou spojeny pomocí dvou lišt, které jsou vsunuty do objímek na spodní straně desky. Nohy stolu jsou pevně připojeny k polovinám základní desky. Pro zvětšení stolovací plochy je třeba obě poloviny od sebe odtáhnout. Do volného místa se uloží rozšiřující deska. Vedení lišty může být spojené s luby.
47
Obr. 26 Stoly s rozpůlenými základními deskami a vložkami uprostřed – varianta 4
10.2.4 Stoly s překlopnými deskami Stoly s překlápěcími deskami mají dvě různé konstrukční varianty. Varianta 1 Dvě desky o stejné velikosti jsou spojeny speciálními závěsy. Pro zvětšení plochy stolu je třeba odsunout obě desky tak, aby se uvolnila polovina nosné konstrukce. Horní deska se pak překlopí a dojde tedy ke zvětšení plochy na dvojnásobek. Ze stolu o tvaru čtverec se stane stůl s tvarem obdélníku. Na povrchu se uplatní plochy, které před zvětšením nebyly vidět. Je třeba povrchově upravit obě strany stolových desek.
Obr. 27 Stoly s překlopnými deskami – varianta 1
48
Varianta 2 Další možností je případ, kdy se na sobě uložené a vzájemně spojené desky otočí o 90 stupňů a pak se horní deska překlopí. Toto je umožněno díky přesně umístěnému čepu. Ten je prostrčen můstkem, příčkou nebo konzolovým úhelníkem na nosné konstrukci. Proti vysunutí je zajištěn křídlovou matkou. Z obdélníkového stolu se stane stůl čtvercový.
Obr. 28 Stoly s překlopnými deskami – varianta 2
49
11. MATERIÁLY POUŽÍVANÉ PRO KONSTRUKCI JÍDELNÍCH STOLŮ „Materiál a způsoby jeho opracování ovlivňují konstrukci nábytku, jeho kvalitu a cenu výrobku. Každý materiál má určité fyzikální, chemické, estetické a jiné vlastnosti, podle nichž se volí jeho konkrétní použití ve výrobku a způsob jeho zpracování.“14 Dle Křupalové (2004)
11.1
Klasifikace používaných materiálů
Při volbě materiálu pro jakýkoliv výrobek je nutné přihlížet k více hlediskům, která dohromady představují souhrn požadavků na jeho užitnou hodnotu.
11.1.1 Technická kritéria Jsou to požadavky na technické vlastnosti materiálů, které zaručí dostatečnou odolnost výrobku proti destrukci a opotřebení. Nábytek musí splňovat požadavky norem pro zkoušení a hodnocení nábytku. Patří sem:
- modul pružnosti (pevnost v ohybu)
- pevnost ve vzpěru
- pevnost v tahu kolmo na rovinu desky
- hustota
- drsnost povrchu
- rozměrová tolerance
- tvarová stabilita (chování vůči vlhkosti).
11.1.2 Estetická kritéria Materiál spoluvytváří estetickou hodnotu výrobku. Nositeli estetických vlastností nábytku jsou:
14
KŘUPALOVÁ, Zdeňka. Nauka o materiálech: pro 1. a 2. ročník SOU učebního oboru truhlář.
2. upravené. Praha: Sobotáles, 2004. ISBN 80-86817-02-04.
50
dýhy a fólie – estetický vzhled nábytku je docílen volbou druhu dřeviny a způsobem sesazení
materiály pro povrchovou úpravu – upravuje se jimi textura a barva povrchu
plasty, které umožňují tvarově bohatší ztvárnění
11.1.3 Ekonomická kritéria Největší položkou v kalkulaci výrobních nákladů jsou právě náklady na použitý materiál – až 60%. Často je tedy cena a spotřeba materiálu při jeho volbě rozhodující.
11.2
Nejčastěji používané materiály pro konstrukci jídelních stolů
Základní materiály:
11.2.1 Dřevo Dřevo je ekologický materiál rostlinného původu, který je trvanlivý a dobře opracovatelný. Dřevo má dobré tepelně izolační vlastnosti, specifické akustické vlastnosti a příznivé fyzikální a mechanické vlastnosti. Díky přirozené struktuře má dřevo příjemný vzhled a je příjemné i na dotek. Dřevo má širokou škálu barevnosti a kresby. Dřevo má vysokou pevnost a pružnost, dobré tepelně izolační vlastnosti a je lehce opracovatelné. Jeho nevýhodou je reagování na vzdušnou vlhkost a s tím spojené objemové změny, lehká zápalnost, náchylnost k napadení hmyzem nebo dřevokaznými houbami. Povrchová úprava dřeva by měla podpořit jeho přirozenou krásu, kresbu a strukturu. Nejčastěji se používají transparentní laky. Je však možné dřevo ošetřit barevnými mořidly a u běžných dřevin získat vzhled dřevin vzácnějších. Základním konstrukčním materiálem pro výrobu nábytku jsou tzv. konstrukční desky, které se podle materiálu, z kterého jsou vyrobeny, dělí:
na konstrukční desky vyrobené z masivního dřeva (spárovky),
na konstrukční desky na bázi přírodního dřeva (překližované, jádrové, voštinové desky),
51
a na konstrukční desky z aglomerované dřevní hmoty a jiných lignocelulózových hmot (dřevotřískové desky, dřevovláknité desky, pazdeřové desky aj.)15
11.2.2 Sklo Sklo má v současném interiéru a výrobě nábytku významné postavení. Sklo je nejčastěji průhledný materiál, který je vyroben tavením směsi několika surovin. Je to homogenní materiál, který je relativně pevný a odolný proti opotřebení, vysokým teplotám a chemikáliím. Může být formováno do všech možných tvarů a nachází uplatnění ve většině oborů lidské činnosti. Je však velmi křehké a rozbíjí se. Uplatňuje se v čiré, matné nebo barevné podobě, jeho povrch může být hladký nebo reliéfní. Tyto vlastnosti lze modifikovat či změnit přidáním jiných sloučenin nebo tepelným zpracováním. Dalším opracováním a úpravou skla vznikají zpracované výrobky ze skla. Ve výrobě nábytku se nejčastěji používá sklo tvrzené nebo bezpečnostní. Ze skla mohou být vyrobeny police, výplně dveří, desky stolů, výplně vitrín. Tvrzené sklo Tento typ skla se vyrábí tepelnou úpravou kalením. Tento proces změní vnitřní napětí a sklo získá nové vlastnosti jako je vysoká pevnost v ohybu a odolnost proti nárazům. V případě rozbití se sklo rozpadne na neostré kvádříky, díky čemuž je výrazně snížena možnost poranění uživatele. Bezpečnostní sklo Toto sklo se skládá ze skleněných tabulí, které jsou spojeny polyvinylbutyralovou fólií, což dává sklu pevnost a pružnost. V případě rozbití si sklo zachovává konzistenci. Tloušťka skla ve výrobě nábytku se pohybuje od 2 do 15 mm. všechny volné hrany musí být zkoseny.
15
KŘUPALOVÁ, Zdeňka. Nauka o materiálech: pro 1. a 2. ročník SOU učebního oboru truhlář. 2. upravené. Praha: Sobotáles, 2004. ISBN 80-86817-02-04.
52
Úpravy skla Různými způsoby lze upravovat vzhled skla. Kromě klasického malování barvami, kovy či lazurování, lze sklo dekorovat například plazmovou tužkou. Časté je potiskování skla. Při pískování je sklo vystavené působení proudu jemných částic a tak dojde k opracování povrchu skla do mléčné podoby. Pomocí šablon lze vytvořit jakýkoliv vzor. Pískované sklo je náročné na údržbu a je doporučeno takto opracované sklo chránit lakem.
11.2.3 Kovy Kovy jsou hojně využívány díky širokým možnostem zpracování. Kov nejčastěji tvoří konstrukční části sedacího nábytku, skříňových a policových sestav, pracovních stolů atd. Kov je především využíván v oblasti výroby nábytkového kování, spojovacích systémů, kuchyňských dřezů apod. Nejčastěji používaným kovem je ocel. Ocel je slitina železa, uhlíku a dalších legujících prvků, která obsahuje méně než 2,11 % uhlíku. V praxi jsou jako ocele označovány slitiny, které obsahují převážně železo, a které je možno přetvářet v další sloučeniny. Oceli jsou nejčastěji používanými kovovými materiály. Legováním prvky a kombinací tepelného a tepelně-mechanického zpracování je možno ovlivnit vlastnosti ocelí a tak jejich vlastnosti přizpůsobit zamýšlenému použití. V současné době je vyráběno asi 2500 druhů ocelí. V normách jsou oceli rozděleny do skupin podle chemického složení a také podle struktury a mechanických a fyzikálních vlastností. Litina je slitina železa a uhlíku, kterého musí být více než 2,4 %. Má vysokou odolnost vůči teplotě a tlaku. Je však málo pružná. Používá se často na umělecké předměty (desky kamen a krbů, dekorativní předměty). Mosaz je slitina mědi a zinku. Díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem se používá v mnoha průmyslových odvětvích. Hliník je využíván díky své chemické odolnosti a nízké hmotnosti. 53
11.2.4 Plasty Plasty jsou látky, jejichž základem jsou makromolekulární látky přírodního nebo syntetického původu. Mají dobré mechanické vlastnosti a vynikající tepelně izolační vlastnosti. Plasty lze tvarovat teplem, což ulehčuje výrobu různých tvarovaných výrobků a jejich součástí. Další výhodou je jejich neomezená barevnost. Díky současně propagované ekologii dochází k omezování využití umělých materiálů. S plasty se však pracuje hlavně ve formě lepidel, nátěrových hmot, výlisků částí výrobků a ve formě konstrukčních prvků. V podobě fólií se plasty uplatňují jako povrchová vrstva aglomerovaných dřevních a jiných materiálů. Výhody nábytku a jeho součástí z plastů ve srovnání s klasickým dřevěným nábytkem:
lehce omyvatelný
rychle vyrobitelný
vyznačuje se malou hmotností
odolný vůči působení studených kapalin
malá finanční náročnost
malá pracnost
Nevýhody nábytku a jeho součástí z plastů ve srovnání s klasickým dřevěným nábytkem:
podléhá stárnutí
snadno poškrabatelný
kratší doba životnosti
Polymethylmethakrylát (plexisklo, akrylátové sklo) je průhledný syntetický polymer, který má vlastnosti termoplastu. Prodává se pod různými názvy - Perspex, Umaplex, Plexiglas, Acron, Acrylon. Používá se pro výrobu organického skla a různých výrobků pro domácnost. Polykarbonáty patří mezi termoplasty. Snadno se zpracovávají lisováním za tepla nebo vstřikováním. Jsou tepelně odolné, mají dobré optické vlastnosti. Polyethylen je termoplast, který vzniká polymerací ethenu. V současnosti je nejpoužívanějším polymerem na světě. Je odolný vůči kyselinám i zásadám. 54
Vysokohustotní polyethylen se používá při výrobě kompozitního materiálu na bázi dřeva – woodplastic. Hlavní myšlenkou tohoto kompozitu je eliminace nežádoucích vlastností dřeva (hniloba, náchylnost k napadení hmyzem, sesychání, nerovnosti, změna barevnosti). Moderní designový nábytek z plastů prodává například firma Kartell.
11.2.5 Kámen Přírodní kámen má řadu vlastností, zejména tvrdost, pevnost, trvanlivost a velkou objemovou hmotnost. Může mít lesklou nebo matnou povrchovou úpravu. Kámen se používá např. jako horní deska stolů nebo kuchyňské pracovní plochy. Corian® Zajímavým materiálem pro výrobu nábytku je Corian®, který vyvinula a vyrábí společnost DuPont™. Jedná se o povrchový materiál, který je díky svým vlastnostem vhodný do domácností i do veřejných interiérů (např. do hotelů, zdravotnických center). Materiál se vyrábí v mnoha barevných odstínech, ale především lze opracovávat jako dřevo, lisovat za tepla nebo zdobit vykládáním. Je vhodný i pro velké architektonické projekty, konstrukce jsou bez viditelných spojů. Možnosti využití tohoto materiálu se rozrůstají. Na Milan Design Week 2010 byl představen projekt interiérového designu Smart-ologic Corian® Living, za kterým stojí designér Karim Rashid ve spolupráci s firmou DuPont™. Jedná se o ekologickou koncepci bydlení, kterou navrhl Karim Rashid a která je založená na maximální univerzálnosti designu a ověřených vlastnostech povrchového materiálu DuPont™ Corian®. HI-MACS Akrylátový kámen, který je vyrobený ze směsi přírodních materiálů (nejčastěji bauxitu), polymethylmethakrylátu a barviva. Má stejnoměrnou strukturu desek v celém průřezu. Po prohřátí jej lze tvarovat ve 2D i 3D prostoru.
55
Corralit Corralit
je
český
materiál.
Tento
polymerní
kámen
byl
vyvinut
firmou
MIPOL GROUP s. r. o. Výsledné vlastnosti mají napodobovat vlastnosti přírodního korálu. Má nízkou tepelnou vodivost. Pomocné materiály:
11.2.6 Spojovací prostředky
dřevěné – kolíky, pera, lamely
kovové – hřebíky, vruty, šrouby
na bázi plastických hmot – plastová pera
11.2.7 Lepidla Lepidla se používají pro nerozebíratelné spojení materiálů stejného nebo různého složení. „Lepidla jsou makromolekulární látky, jejichž molekuly jsou v roztocích seskupeny do větších částic (tyto roztoky se nazývají koloidní). Jsou to materiály o vysoké vnitřní soudržnosti (kohezi), schopné spojovat tuhá tělesa v důsledku přilnavosti (adheze).“16 Základní složky lepidel:
filmotvorná složka
rozpouštědlo
nastavovadla, plniva - jedná se o pevné látky, které snižují cenu lepidla. Plniva jsou minerální látky bez vlastní lepivosti (např. kaolin, dřevitá moučka, křída). Jako nastavovadla se používají mouky, které samy mají lepivý účinek. Prodlužují však dobu vytvrzování.
tvrdidla, retardéry - do lepící směsi se přidávají k urychlení vytvrzení lepidla těsně před použitím.
16
KŘUPALOVÁ, Zdeňka. Nauka o materiálech: pro 1. a 2. ročník SOU učebního oboru truhlář.
2. upravené. Praha: Sobotáles, 2004. ISBN 80-86817-02-04.
56
zpěňovadla - umožňují zvětšit objem lepidla, které pak méně difunduje do dřeva, a tak se sníží spotřeba.
zušlechťující přísady - zlepšují některé vlastnosti lepidel. Jedná se např. o fungicidy, které se přidávají do bílkovinných lepidel pro ochranu před organismy.
Rozdělení lepidel 1) lepidla organická a) získaná z přírodních látek (rostlinná, živočišná) b) lepidla syntetická:
reaktoplastická (fenolformaldehydová, močovinoformaldehydová, melaminformaldehydová,
rezorcinformaldehydová,
epoxidová,
polyesterová, polyuretanová
termoplastická
(polyvinylacetátová,
etylenvinylacetátová,
polyvinylchloridová, polyakrylátová, polyamidová, polyuretanová)
rozpouštědlová (roztoková nebo disperzní na bázi syntetického kaučuku)
2) lepidla anorganická
11.2.8 Materiály pro povrchovou úpravu nábytku Jedná se o všechny prostředky, které slouží k estetickému a ochrannému zušlechtění výrobku. Dají se rozdělit do následujících skupin:
brusiva a brusné prostředky, sloužící k vyrovnání a vyhlazení povrchu
prostředky pro zušlechtění povrchu (plniče pórů, tmely)
prostředky měnící barvu povrchu (mořidla, bělící prostředky)
nátěrové hmoty
57
Broušení Na kvalitě broušení přímo závisí kvalita povrchové úpravy výrobku. Broušení se provádí pomocí brusiva, což jsou krystalky přírodních nebo syntetických minerálů, které jsou tvrdé, houževnaté a mají ostré hrany. Brusivo lze používat samotné ve formě prášku. Častěji se však nalepuje na podklad. Mezi přírodní brusiva patří pemza, pazourek, granát, smirek, přírodní korund. Mezi syntetická brusiva patří syntetická pemza, syntetický korund, karbid křemíku. Tmely Tmely slouží k vyrovnání povrchu. Lze je použít pouze místně (správkové tmely) nebo pro vyrovnání celé plochy (potahové tmely). Tmely se dělí podle druhu pojiva (klihový, olejový, lakové, emulzní), způsobu nanášení, barvy a podle rozpouštědel. Plniče Plniče slouží k zaplnění pórů pórovitých dřevin pod lakový film, který je leštěný na vysoký lesk či lesk. Jedná se o lakové tmely a rychlobrusitelné základní laky. Bělící prostředky Bělící prostředky se používají hlavně k odstranění barevných skvrn, které vznikají během růstu stromu nebo jako reakce tříslovin s kovovými nástroji. Dále pro egalizaci barevného odstínu a k významné změně barvy a napodobení dražších dřev. Bělí se především javor, jasan a bříza. Podle způsobu změny barvy se bělící prostředky dělí na chemické a fyzikální. Mořidla Mořidla jsou barvící látky, které vnikají do dřeva a netvoří povlak. Používají se zejména k napodobování vzácnějších tmavších dřevin dostupnějšími druhy dřevin, ke zvýraznění textury a k překrytí barevných rozdílů. Mořidla se dělí podle surovinového původu, podle rozpouštědel, počtu složek a způsobu vybarvení.
58
Nátěrové hmoty Povrchová úprava je polymerní matrice, přes kterou se uskutečňují hlavní interakce mezi podkladem a ovzduším. Nátěrové hmoty jsou hmoty, jejichž hlavní součástí jsou filmotvorné látky. Nanášejí se v tekutém, těstovitém nebo práškovitém stavu. Funkce povrchové úpravy: zvýšení užitné hodnoty výrobku, zlepšení fyzikálně mechanických vlastností povrchu zvýšení chemické odolnosti potlačení barevných rozdílů zvýšení estetické hodnoty Volba a kvalita povrchové úpravy je ovlivněna různými faktory, zejména pak vlastnostmi dokončovaného povrchu, použitým pojivem, způsobem tvorby nátěrového filmu, budoucí funkcí výrobku, požadavky spotřebitele aj. Složení nátěrových hmot: pojivo, pryskyřice barviva, pigmenty rozpouštědla, ředidla tužidla, tvrdidla, urychlovače, iniciátory povrchově aktivní látky UV absorbéry UV iniciátory, fotoiniciátory plniva matovadla Podle zakrytí kresby se nátěrové hmoty dělí na transparentní, lazurovací a pigmentové. Podle použitého pojiva se nátěrové hmoty dělí na nitrocelulózové, šelakové, olejové, kyselinotvrditelné, polyesterové, epoxidové, akrylátové, syntetické – alkydové, 59
voskové. Podle použitého ředidla jsou rozlišovány nátěrové hmoty vodou ředitelné a lihové.
11.2.9 Nábytkové kování Jedná se o obsáhlý sortiment součástí, konstrukčních prvků a mechanismů, které zabezpečují funkci nábytku a jeho součástí. Je vyráběno z kovů, slitin a různých druhů plastu. Podle funkce, kterou ve výrobku plní, se dělí na:
spojovací kování
uzavírací kování
vnější kování
závěsy
doplňkové kování
speciální kování
60
12. JÍDELNÍ STOLY – SOUČASNÁ PRODUKCE 12.1
Trendy v produkci jídelních stolů
Člověk tráví většinu svého času v interiéru, a tak si jej neustále přizpůsobuje tak, aby vyhovoval právě jeho potřebám a odpovídal životnímu stylu, který vede. Lidé se snaží zařídit si svoje bydlení v osobitém stylu skrze designový nábytek. Často se obrací i na bytové architekty, kteří jim pomohou převést jejich přání a myšlenky v realitu. Trendy v oblasti stolování a jídelního nábytku jsou přímo ovlivněny:
vzdušnými prostory, bytovou dispozicí
trendem spojování činností
vývojem nových materiálů a technologií
multikulturalismus
V panelových domech je jídelní kout často součástí kuchyně nebo obývacího pokoje. Na samostatnou jídelnu bohužel není prostor. V nových moderních bytech dochází ke spojení zóny pro stolování, obývací zóny, kuchyňské i pracovní. Běžnou variantou je i to, že jídelní kout představuje plynulý přechod z prostoru kuchyně do obývacího prostoru. Jídelní sestava bývá dominantním prvkem interiéru, a tak je její správný výběr velmi důležitý. Tvary současného jídelního nábytku jsou jednoduché, čisté a strohé. Je dávána přednost minimalismu a funkčnosti než zdobnosti. Volba tvaru jídelního stolu je závislá na prostoru, ve kterém bude stůl umístěn. Kromě tvaru je důležitý i použitý materiál. Začátek nového tisíciletí přináší rychlý rozvoj technologií. Nové materiály umožňují vyrábět produkty plastických tvarů, přičemž jsou i nadále splňovány vysoké požadavky na kvalitu. Jídelní stoly jsou vyráběny ze dřeva, aglomerovaných materiálů, kovů, plastů či kompozitů. Nejvyhledávanějším materiálem je však stále dřevo – v oblibě jsou luxusní a exotické dřeviny a jejich kombinace s kovem. Stolování a jídelní nábytek je ovlivněn i současnou promíchaností kultur, které se vzájemně ovlivňují. 61
Obr. 29 Příklad tradičního japonského stolování.
13.2 Rešerše jídelních koutů
Obr. 30 Jídelní kout.
62
Obr. 31 Jídelní kout – design: Kenneth Brown.
Obr. 32 Jídelní kout, design: Kim Ammie.
63
12.2
Současná designová tvorba
Obr. 33 Beam Table, Arik Levy
Obr. 34 Athos 2012, Paolo Piva, kovový pochromovaný rám, MDF deska, teleskopický rozkládací systém
64
Obr. 35 Lancaster Dining Table, Michael Young Emeco
Obr. 36 Vladimir Kagan.
65
Obr. 37 Top Top Table, Phillipe Starck, Kartell, polykarbonát
Obr. 38 EM Table, Jean Prouve, f. Vitra, kombinace plechu a dřeva, 1950
Obr. 39 Joyn Table, Ronan a Erwan Bouroullec, firma Vitra, rozlehlý stůl inspirovaný dětstvím
66
Obr. 40 JAZZPER, Olgoj Chorchoj, firma UP závody
12.3
Nabídka prodejen designového nábytku na českém trhu
12.3.1 Hülsta Německá firma Hülsta se zaměřuje na výrobu luxusního bytového nábytku. Sortiment sleduje poslední módní trendy, ale uspokojí i konzervativněji založené zákazníky. Firma Hülsta se snaží o nadčasové výrobky, které vynikají svojí kvalitou a precizním zpracováním všech detailů. Na českém trhu je zastoupena firmou HOME STYLE, která je autorizovaným dovozcem. Sortiment je nabízen na více než 650m2.
Obr. 41 Jídelní souprava Xelo.
67
Obr. 42 Jídelní souprava Lilac.
12.3.2 Studio de.fakto Designérské studio de.fakto působí na českém trhu od roku 2001. Studio se zabývá návrhy a následnou realizací staveb a interiérů pod svým autorským dohledem. Firma spolupracuje s několika osvědčenými řemeslnými výrobami a profesionály.
Obr. 43 Jídelní kout dle návrhu studia de.fakto.
68
12.3.3 Designo studio Designo studio je interiérová firma, která se specializuje na projektování, design a realizace kompletních interiérů bytových a rodinných domů, ale i komerčních prostor. Zastupujeme řadu renomovaných výrobců nábytku, osvětlení a jiných doplňků, kteří svým designem vytváří nezaměnitelný vzhled daného interiéru. Firma zastupuje italskou značku kuchyní BOTEMPI.
Obr. 44 Designo studio.
12.3.4 Bytové studio JESPEN, s.r.o. Bytové studio JESPEN s.r.o. je jedním z největších dovozců italského nábytku v rámci České republiky. Firma se snaží svým zákazníkům nabídnout široký sortiment bytového nábytku především do obývacích pokojů, ložnic, jídelen a šaten.
69
Obr. 45 JESPEN, s. r. o.
12.3.5 HANÁK NÁBYTEK, a.s. Základní strategií firmy HANÁK NÁBYTEK, a.s. je vlastní výroba kuchyní a ostatního nábytku bez subdodavatelů. Technologicky je firma srovnatelná s nejlepšími evropskými producenty.
70
Obr. 46 Jídelní stůl Willy.
12.3.6 NADOP Ořechov Firma Nadop Ořechov působí na českém trhu od roku 1990. Zabývá se komplexním řešením celého interiéru. Společnost klade důraz na přesné materiálové zpracování, kvalitní povrchovou úpravu, kování a odbornou montáž.
Obr. 47 NADOP Ořechov, Jídelní stůl KJS 5.
71
13. PRAKTICKÁ ČÁST 13.1
Vlastní návrh
Při tvorbě vlastního návrhu jsem se snažila respektovat současné trendy ve výrobě jídelních stolů a životní styl. Důležité bylo si ujasnit, zda chci navrhovat stůl pevný nebo stůl s možností zvětšení stolové plochy. Zvolila jsem první variantu – čili stůl bez přídavných desek. Mojí představou bylo navrhnout stůl tak, aby na první pohled působil masivně, stabilně, nadčasově a elegantně. Stůl, který by svým designem povyšoval stolování na společenskou událost. Stůl, který by v samotném interiéru představoval dominantu, kolem které se odehrává společenský život rodiny. Záměrně jsem v návrzích vypustila luby. V tomto případě bylo však nutné navrhnout konstrukci stolu tak, aby tahové a tlakové napětí nemělo za následek jeho poškození či destrukci. Na návrhu jsem chtěla uplatnit kombinaci více materiálů. Zvolila jsem proto kombinaci dřevo – kov, která je v současné nábytkové tvorbě velmi oblíbená a zákazníky často vyhledávaná. Mým představám odpovídaly dražší tmavé dřeviny jako je například ořech. I když jsem přemýšlela o zakomponování kovu do stolové desky, nakonec jsem zůstala u jeho aplikace pouze na stolových nohách. Vybraný návrh je tvarově velmi jednoduchý a nechává tak vyniknout použitým materiálům. Juglans – ořešák „Dřevo ořešáku je jádrové, má úzkou šedobílou běl a šedé, šedohnědé až šedočerné jádro, s typickými tmavými až černými podélnými pruhy (tmavé žilkování). Ořešák černý má výraznější zbarvení a dřevo kvalitnější než ořešák královský. Dřevo má krásnou kresbu, je velmi dekorativní, vysoce trvanlivé, odolné proti škůdcům. Je středně těžké, pružné a pevné, dobře se suší, výborně se opracovává. Ořešákové dřevo se pro svou kresbu využívá zejména na okrasné dýhy i masivní nábytek, v uměleckém truhlářství, řezbářství, na hudební nástroje, rámy na obrazy a pažby k loveckým zbraním.“17
17
KŘUPALOVÁ, Zdeňka. Nauka o materiálech: pro 1. a 2. ročník SOU učebního oboru truhlář.
2. upravené. Praha: Sobotáles, 2004. ISBN 80-86817-02-04.
72
Obr. 48 Vlastní návrh.
Obr. 49 Vlastní návrh.
Pro tento návrh jsem vytvořila několik variant stolových nohou.
Obr. 50 Varianty nohou.
73
Obr. 51 Varianty nohou.
Obr. 52 Varianty nohou.
Obr. 53 Varianty nohou.
74
Obr. 54 Varianty nohou.
13.2
Konstrukční řešení
Luby patří mezi funkční prvky stolu a slouží k propojení stolové desky a noh. Zajišťují dostatečnou pevnost konstrukce celého výrobku. Norma ČSN 91 0820 Nábytek. Jídelní stoly. Rozměry stanovuje výšku dolní hrany lubu od podlahy na 620 mm, doporučená výška je 650 mm. Tento funkční prvek může být z konstrukce vypuštěn. Je však třeba zajistit dostatečnou pevnost a stabilitu výrobku. Vzhledem k tomu, že jsem ve svém návrhu záměrně vypustila tento funkční prvek, bylo důležité vytvořit dostatečně pevné spojení nohou a stolové desky. Konstrukce tohoto návrhu je tedy zhotovena z několika elementů. Těmi jsou stolová deska, která je vyrobena jako sendvičová deska z důvodu jejího odlehčení, kovová pouzdra na nohy stolu a samotné nohy z masivu.
13.2.1 Konstrukce stolové desky Celkový rozměr stolové desky je 1350 x 950 mm. Jelikož má stolová deska větší tloušťku než je obvyklé – konkrétně 62 mm, nebylo možné použít k její výrobě pouze masiv. Odlehčení bylo docíleno tím, že je deska složena z více materiálů. Základní rám desky je tvořen smrkovými hranoly s průřezem 34 x 40 mm. Rám je zpevněn třemi vzpěrami opět ze smrku a o stejném průřezu. V rozích tohoto rámu jsou masivní bukové výztuhy, které jsou důležité pro stabilní upevnění stolových noh. Pro slepení tohoto základu stolové desky je nejvhodnější použít PVAc lepidlo. Polyvinylacetátové disperze patří mezi nejmodernější lepidla, která se v nábytkářském průmyslu používají. Jsou to jednosložková lepidla, která se před použitím nijak 75
neupravují. Pokud se otevřená doba příliš prodlužuje, snižuje se lepivost. Oproti glutinovým lepidlům, se PVAc lepidla dají použít za studena, vyžadují kratší lisovací dobu a lepený spoj je odolnější vůči vodě. Mají výbornou adhezi k řadě materiálů. Nejpoužívanějšími PVAc lepidly jsou Dispercoll, Herkules, Duvilax. DUVILAX® LS – 50 Složení
Lepidlo je vyrobené na bázi disperze polyvinylacetátu ve vodě.
Nevykazuje žádná rizika z hlediska zdraví a použití Vlastnosti
Na bázi vodní disperze s charakteristickou vůní. Netoxický,
nehořlavý, nevýbušný, hygienicky a zdravotně nezávadný. Splňuje podmínky pro klimatické namáhání dle normy ČSN EN 204 pro třídu D2. Film lepidla po zaschnutí je relativně tvrdý, křehký a nelepivý. Použití
DUVILAX® LS – 50 je vhodný pro lepení montážních spojů při
výrobě nábytku, na lepení masivního dřeva (čepové spoje, jednoduchý ozub, na pokos, na pero-drážku aj.). Dále lepí papír, karton, textil, korek a jiné savé materiály navzájem. Lepidlo se nanáší v původní konzistenci a nedoporučuje se jej ředit či jinak upravovat. Barva
Bílá – po vytvrzení transparentní
Technické údaje Základ/materiál
disperze, přísady s obsahem polyvinylalkoholu
Akční teplota
+15 / +100 °C (při prohřívání)
Optimální aplikační teplota
+20 / +25 °C
Otevřený čas
≈ 5 minut
Lisovací čas
≈ 20 – 40 minut při teplotě 20 – 25 °C; ≈ 1 minuta při prohřívaní na 100 °C
Minimální pevnosti spoje
≈ 24 hodin
76
Aplikace Lepidlo se nanáší rovnoměrně na očištěný povrch, lisování asi 20 – 30 minut při 20 °C, spoj lze mechanicky namáhat nebo opracovávat až po 24 hodinách. Minimální aplikační teplota je +15 °C, spotřeba lepidla činí 120 – 200 g/m2 v závislosti na kvalitě materiálu. Tento základ je přeplášťován dřevotřískovými deskami o tloušťce 13 mm, které jsou s rámem slepeny opět PVAc lepidlem. Po obvodu jsou nalepeny ořechové nákližky o průřezu 10 x 60 mm. Celý sendvič je odýhován ořechovou dýhou tloušťky 0,6 mm. Pro zalisování dýhy bude použito močovinoformaldehydové lepidlo. Lisování proběhne na jednoetážovém lise. Močovinoformaldehydová lepidla mají uplatnění především v nábytkářském průmyslu, kromě dýhování se používají při lepení překližek, laťovek, třískových a pazdeřových desek. Močovinoformaldehydová lepidla jsou zdravotně nezávadná, mají dobrou lepivost a poměrně nízkou cenu. Hlavní výhodou je jejich v poměrně širokém rozsahu regulovatelná lisovací doba. Doba tvrdnutí lze zkrátit přidáním kyselin. Nevýhodu pak je krátká životnost lepící směsi. Diakol F (Kronocol U 100) Složení
Vodní
roztok
močovinoformaldehydových
kondenzačních
produktů Vlastnosti
Viskózní mléčně zakalená kapalina. Během skladování viskozita lepidla pozvolna roste vzhledem k pokračující kondenzační reakci produktů formaldehydu a močoviny.
Použití
Lepidlo Kronocol U 100 se používá na montážní lepení výrobků ze dřeva při teplotě tvrzení 15 – 30 °C. Výrobky lze poté opracovávat řezáním, broušením, frézováním a lez je dále upravovat nátěrovými hmotami.
Doporučená receptura pro dýhování a laminování
Kronokol U 100 100hmotnostních dílů
Technická mouka 10-15 hmotnostních dílů 77
Tužidlo R-60 4 hmotnostních dílů
Doba zpracovatelnosti při teplotě 18 – 25 °C je 23 – 30 minut.
13.2.2 Konstrukce nohou Stolové nohy jsou kónického tvaru a každá noha je tvořena ze tří částí – z masivního ořechového základu a z horního a dolního kovového pouzdra. Tyto kónická pouzdra zezačátku tvořila v návrhu pouze ozdobné prvky. Bylo jim třeba dát funkčnost z hlediska pevnosti a stability celého výrobku. Horní pouzdra představují důležitý spojovací prvek mezi stolovou deskou a nohami. Na masivním základu nohy jsou čepy, které slouží pro spojení s kovovými prstenci. Horní čep kónické masivní nohy je zasunut do zdířky horního pouzdra a spoj je vytvořen pomocí závrtné matice s metrickým šroubem. Pro větší pevnost je tento spoj slepen epoxidovým lepidlem, které je pro slepení dřeva a kovu nejvhodnější.
Obr. 55 Horní prstenec vyrobený z oceli.
78
Obr. 56 Závrtná matice Killi.cz (0302.06613).
Obr. 57 Šroub se šestihrannou hlavou (ČSN 021103) – rozměry.
Spodní kovové pouzdro má funkci jak estetickou tak i konstrukční. Vzhledově tvoří pomyslné zakončení vertikální linie nohy. Z konstrukčního hlediska je kovové pouzdro pevným zakončením stolové nohy, odolným vůči mechanickému poškození, které může vzniknout při manipulaci se stolem nebo například při běžném úklidu. Pouzdro je k masivu přilepeno opět epoxidovým lepidlem, závrtná matice s metrickým šroubem není v tomto případě potřeba. Epoxidová lepidla Epoxidová lepidla slouží k lepení různých druhů materiálů, zejména při lepení kovů, skla, porcelánu, keramiky, pryže. Tyto lepidla vytvrzují za studena přidáním tvrdidla – polyamidů. Můžou vytvrzovat i za horka až do 200 °C. V tomto případě se jako tvrdidlo požívá dikyandiamid. Epoxidová lepidla jsou vysoce houževnatá a mají velmi dobrou adhezi a kohezi. V lepené spáře nedochází ke vzniku pnutí. Jsou chemicky odolná, pevná a elastická. Vlastnosti jsou velmi závislé na přesném dávkování tvrdidla. Jsou jen 79
částečně vodovzdorná. Jsou to relativně drahá lepidla. Cenu lze snížit přidáním aditiv až do 40% hmotnosti lepidla. Jedná se pak o houževnaté tmely. Příkladem epoxidového lepidla může být Epoxy 1200. Eco Epoxy 1200 Složení
Sada obsahuje 100g středně molekulární viskózní epoxydové pryskyřice
modifikované
nereaktivním
změkčovadlem,
Tvrdidlo P 11. Vlastnosti
Nažloutlá až žlutá čirá silně viskózní kapalina
Použití
Lepidlo se používá k lepení kovů, skla, keramiky, kameniny a dřeva. Plněná pryskyřice se dá použít k zatmelení nerovnosti ploch, otvorů, trhlin apod. v minerálních materiálech.
Technické údaje Mísící poměr
100 hm. dílů CSH-Epoxy 324 (EPOXY 1200 ): 7 hm. dílů Tvrdidla P 11
Doba želatinace 20 – 30 minut při 23 °C v závislosti na připravovaném množství Nejnižší doporučená teplota zpracování
+ 15 °C
Zatuhnutí
24 hodin při teplotě 23 ± 5 °C
Vytvrzení
7 dní při teplotě 23 ± 5 °C
Obr. 58 Dolní prstenec vyrobený z oceli.
80
Obě kovová pouzdra jsou vysoustružena z nerez oceli. Oceli jsou nejčastěji používanými kovovými materiály. Vlastnosti ocelí lze ovlivnit v širokém rozmezí legováním uhlíkem a jinými prvky a kombinací tepelného a tepelně mechanického napětí. Jejich vlastnosti lze tedy přizpůsobit zamýšlenému použití. Vyrábí se asi 2500 druhů ocelí, které jsou v normách rozděleny podle chemického složení, podle struktury a podle mechanických a fyzikálních vlastností. Ve spodním pouzdře je zatlučen kluzák ze silikonové pryže. Kluzák nešpiní podlahu, pruží a účinně zabraňuje ujetí stolu a poškození podlahy. Kluzák je vyroben firmou TOMOS Opava.
Obr. 59 Kluzák ze silikonové pryže (TOMOS Opava).
Každá noha je přes horní prstenec připevněna ke stolové desce pomocí čtyř zápustných vrutů do dřeva se zápustnou hlavou čočkovitou s křížovou drážkou.
13.2.3 Povrchová úprava Na povrchovou úpravu jídelních stolů jsou kladeny zvláštní požadavky. Povrchová úprava musí odolávat mechanickému poškození (například poškrábání povrchu při manipulaci s nádobím), musí odolávat působení suchého a vlhkého tepla a také vůči působení studených kapalin (víno, čisticí prostředek, voda). Povrchová úprava musí umožňovat sanitární údržbu. Při styku povrchu s potravinami nesmí dojít k jejich kontaminaci. 81
Jako nejvhodnější se jeví použití polyuretanové nátěrové hmoty. Jsou to dvousložkové nátěrové hmoty. Skládají se z polyesterových pryskyřic a isokyanátů. Mohou být transparentní i pigmentované, ve všech stupních lesku. Vytvářejí hladký slitý povrch, který je vysoce odolný vůči chemikáliím, oděru a povětrnostním vlivům. Jsou pevné a dostatečně pružné. Životnost směsi je omezená a relativně pomalu schnou. Vytvrzování by mělo probíhat pouze do teploty 40 °C. Používají se na nábytek – zejména na kuchyňský, dále na židle, sportovní potřeby nebo hudební nástroje.
13.2.4 Postup výroby stolu A. Výroba stolové desky 1.
Formátování smrkových přířezů na požadovaný rozměr (tloušťková egalizace na tloušťkovací fréze, příčné krácení na formátovací pile)
2.
Příprava povrchu smrkových přířezů na lepení (očištění dílců od nečistot, lehké stržení hran brusným papírem)
3.
Aplikace PVAc lepidla, srovnání přířezů pomocí úhelníku, zafixování pomocí svěrek
4.
Po vytvrzení lepidla se rám tloušťkově egalizuje na protahovací frézce.
5.
Očištění povrchu rámu
6.
Vlepení masivních bukových výztuh do rohů rámu pomocí PVAc lepidla (nános štětcem, stěrkou), zafixování pomocí svěrek
7.
Tloušťková egalizace rámu na vrchní frézce.
8.
Očištění povrchu rámu, nanesení PVAc lepidla na plochy, přiložení SDTD – 13mm s nadmírami
9.
Vytvrzování pomocí lisu nebo svěrek.
10.
Ořezání nadmír formátovací pilou 82
11.
Příčné formátování bukových nákližků
12.
Nanesení PVAc lepidla na hrany pomocí štětce nebo stěrky.
13.
Nalepení bukových nákližků
14.
Výroba sesazenky
15.
Příprava
k zadýhování
–
očištění
povrchu,
naneseni
močovinoformaldehydového lepidla, přiložení dýhové sesazenky 16.
Lisování v jednoetážovém lisu (vyhřívání olejem nebo vodou, teplota 120 °C, každá plocha samostatně)
17.
Odstranění nadmír, začištění a jemné broušení
18.
Lakování (3 - 4 vrstvy, mezi jednotlivými vrstvami mezibrus, nanášení vysokotlakou pistolí, každá vrstva se nechá zaschnout 2 až 3 hodiny, poslední vrstva 24 hodin)
B. Výroba stolových noh 1. Výroba masivních noh na CNC 2. Předvrtání otvoru pro závrtnou matici 3. Broušení 4. Lakování (tlakové nanášení pistolí, 3 – 4 vrstvy) C. Montáž
83
13.3
Použití v interiéru
Obr. 60 Příklad použití v interiéru.
Obr. 61 Příklad použití v interiéru.
84
Obr. 62 Příklad použití v interiéru.
13.4
Ekonomická úvaha vlastního řešení
Ekonomické zhodnocení na úrovni přímých materiálových nákladů: Cena výrobku je stanovena z cen použitých materiálů. Nezahrnuje však náklady v podobě energií, mzdových nákladů, režií apod. Cena použitých materiálů vychází z cen:
hlavních konstrukčních materiálů
kování a ostatních spojovacích prostředků
lepidel a nátěrové hmoty
Cena jídelního stolu bez DPH:
14 289 Kč
Podrobný výpis je v příloze diplomové práce. Režijní náklady si stanoví daná firma sama.
85
14. DISKUZE Stůl patří mezi základní vybavení obydlí a už staletí představuje místo, kde se schází rodina. Moderní doba je charakterizována nedostatkem času a celkovou uspěchaností. Společné stolování rodiny se omezilo pouze na víkendové obědy a rodinné oslavy. Každý člen domácnosti většinou jí sám podle svých aktuálních potřeb a mnohdy ani ne u jídelního stolu. Centrum rodinného života se přesunulo do obývacích pokojů. Vzhledem k trendu propojování funkčních prostorů do jednoho celku získává stůl opět čestné místo a budoucí uživatel věnuje jeho výběru dostatek času a energie. Návrh jídelního stolu respektuje trendy současné nábytkové tvorby, a to jak konstrukcí, tak použitými materiály. Splňuje antropometrické a ergonomické požadavky kladené na jídelní nábytek, dále požadavky na použité materiály a povrchovou úpravu. Zákazníci projevují velký zájem o dřeviny tmavé barvy či tropické dřeviny s výraznou kresbou, která dělá každý kus nábytku jedinečným. Současným trendem je i kombinovaní více materiálů. I já jsem ve svém návrhu zvolila kombinaci dvou úplně odlišných materiálů. Na jedné straně přírodní ořešákové dřevo, které na člověka působí teplým dojmem a často si jej spojujeme s pohodlím domova. Na straně druhé technicistní automatová ocel, která navozuje pocit chladu. V návrhu jsem záměrně vypustila stolové luby – jeden z funkčních prvků jídelního stolu. V současném designu se luby příliš nepoužívají. Možná proto, že pak stůl působí příliš všedně a tradičně. Představovala jsem si stůl, který bude působit masivním, těžkým, ale elegantním dojmem a zároveň jeho linie i konstrukce budou jednoduché a nechají tak vyniknout struktuře a kráse použitých materiálů. Je jasné, že vypuštění jednoho funkčního konstrukčního prvku ovlivní nároky na pevnost celkové konstrukce. Spojení noh a stolové desky muselo být takové, aby zajišťovalo dostatečnou pevnost a aby byly splněny požadavky na bezpečnost výrobku, které klade norma ČSN 91 001 na jídelní stoly. Kovové prstence z oceli v návrhu mají kromě estetické hodnoty i hodnotu funkční z hlediska celkové konstrukce stolu. Jejich spojení s masivním základem stolové nohy přes závrtnou matici s metrickým šroubem je pojištěno slepením těchto dvou částí pomocí epoxydového lepidla. Toto lepidlo je na lepení různých materiálů nejlepší. Spodní pouzdro je k masivnímu základu nohy přilepeno stejným druhem lepidla. Aby 86
čep nepraskl, provede se předvrtání otvoru o vhodném průměru. V tomto případě by bylo dobré promyslet použití jiné dřeviny s vhodnějšími fyzikálně mechanickými vlastnostmi. Vhodnou dřevinou by mohl být například jasan. Celá stolová noha – tedy masivní základ s kovovými pouzdry – je připevněna ke stolové desce pomocí čtyř vrutů skrze horní pouzdro. Vzhledem k větší tloušťce desky, která takto byla zvolena záměrně, nebylo možné použít desku masivní. Jednak z důvodu vysoké ceny, ale také z důvodu velké hmotnosti, kterou by tato deska měla. Pro odlehčení desky jsem zvolila variantu sendvičové desky, která se skládá z masivního smrkového rámu a bukových výztuh, který je přeplášťován dřevotřískovými deskami. Ty jsou zadýhovány ořechovou dýhou. Hrany desky jsou dokončeny masivními ořechovými nákližky. Deska je slepena PVAc lepidlem. Vruty projdou skrze dřevotřískovou desku až do masivního základu, čímž bude zajištěna pevnost spojení. Pro povrchovou úpravu jsem zvolila polyuretanovou nátěrovou hmotu, která nejlépe splňuje požadavky na povrchovou úpravu jídelních stolů. Bylo by samozřejmě vhodné vyrobit prototyp jídelního stolu, na kterém by se provedly všechny mechanické zkoušky. Toto ovšem není předmětem této diplomové práce.
87
15. ZÁVĚR V diplomové práci na téma Návrh jídelního stolu pro malosériovou výrobu jsem se zabývala všemi aspekty, které ovlivňují danou problematiku. Práci jsem rozdělila do tří částí. První teoretická část podává přehled o historii stolování, o antropometrii a ergonomii, o rozměrech stolového nábytku a požadavcích, které musí výrobek splňovat. Druhá část se zabývá hlavními trendy, které ovlivňují současnou tvorbu jídelních stolů. Částí tohoto oddílu je rešerše nynější nábytkové tvorby a firem působících na českém trhu. Z vyhodnocení vyplynula snaha výrobců a designérů o vizuálně odlehčené konstrukce. V návrzích chybí luby – funkční část. V oblibě je kombinování různých materiálů (dřevo, kov, sklo). V mém návrhu jsem respektovala rozměry stanovené normou ČSN 91 0820 Nábytek. Jídelní stoly. Rozměry. Vzhledem k chybějícímu systematickému antropometrickému měření a k pozitivnímu sekulárnímu trendu jsem vycházela z horní hranice doporučených hodnot. Návrh stolu se skládá pouze ze stolové desky a nohou – stůl je tedy bez lubů. Pevnosti spojení nohou a stolové desky je docíleno pomocí pouzder z ocele, které tvoří i estetický prvek. Pouzdro je k masivnímu základu nohy připevněno pomocí závrtné matice s metrickým šroubem. Spoj je podpořen epoxidovým lepidlem. Spodní kovové pouzdro je pouze přilepeno. Kluzák je vyroben ze silikonové pryže. Celá stolová noha i s pouzdry je připevněna ke stolové desce pomocí čtyř vrutů se zápustnou hlavou. Stolová deska se skládá z více materiálů. Základ tvoří masivní smrkový rám, který je přeplášťován dřevotřískovými deskami. Ty jsou odýhovány ořechovou dýhou. Na hranách desky jsou nalepeny masivní ořechové nákližky. Polyuretanová nátěrová hmota splňuje všechny požadavky na povrchovou úpravu jídelních stolů. Cena jídelního stolu je poněkud vyšší vzhledem k finanční náročnosti kovových prstenců. Stůl je však určen pouze pro zakázkovou výrobu. Chtěla jsem navrhnout stůl, který by v interiérech tvořil výrazný prvek, u kterého se bude scházet celá rodina a bude možné jej využívat i k jiným činnostem než pouze na stolování.
88
16. CONCLUSION The thesis on the Design of a dining table for short-run production dealt with all aspects which influence this issue. It is divided into three parts. The first, theoretical, part represents an overview of the history of dining, anthropometry and ergonomics, measurements of tables, and of the requirements that have to be met by these products. The second part deals with the main trends which are influencing the current dining table production. This part also includes background research of the current furniture production and companies operating on the Czech market. The evaluation showed that the producers and designers seek visually lightweight constructions. Rims – a functional part - are missing in the designs. Combining of several different materials is very popular (wood, metal, glass). My design respects the measurements given by the norm ČSN 91 0820 Furniture. Dining tables. Measurements. Considering the missing anthropometric measuring and positive secular trend, I focused on the upper limit of the recommended values. The design of the table consists only of the table board and legs - the table is thus without rims. Solidity of the fastening of the legs and the table board is provided by casings made of free-cutting steel that are, at the same time, artistic components. The casing is attached to the solid leg base by means of a screw nut with a metric bolt. The joint is supported by epoxide glue. The lower metal casing is glued only. The antiskid pads are made of silicone rubber. The whole table leg and casings are fastened to the table board by means of four countersunk head screws. The table board consists of several kinds of material. The base is made of massive spruce frame which is covered with particle boards. These are veneered by walnut. At the edges of the board, there are glued massive walnut lippings. Polyurethane paint meets all the requirements on surface working of dining tables. The price of the dining table is rather high because of the expensiveness of the metal rings. The table is, however, intended for job-order manufacture only. The intention was to design a table which will create a distinctive element in the interior, and will be used by the whole family for not only for dining but also for other activities. 89
17. SEZNAM PŘÍLOH Výkresy 1 – 001 Konstrukce stolu 1 – 002 Ukončení nohy 1 – 003 Konstrukční detail – noha – deska – pouzdro horní 1 – 004 Konstrukční detail – noha – deska – pouzdro horní 1 – 005 Hrana krátká, hrana dlouhá 1 – 006 Pouzdro horní, pouzdro spodní 1 – 007 Konstrukční výkres nohy Kusovník Kusovník kování Kalkulace ceny
90
18. POUŽITÁ LITERATURA 1)
MILLER, Judith. Nábytek: [světové slohy od antiky až po současnost]. Praha: Slovart, 2006, 560 s. ISBN 80-720-9855-1.
2)
CIMBUREK, František. Dějiny nábytkového umění. Brno: F. Cimburek, 1948, 332 s.
3)
CIMBUREK, František. Dějiny nábytkového umění. Brno: F. Cimburek, 1949-50, S.337-667.
4)
CIMBUREK, František. Dějiny nábytkového umění. Brno: F. Cimburek, 1950, S.673-1130.
5)
KARASOVÁ, Daniela. Dějiny nábytkového umění. 1. vyd. Praha: Argo, 2001, 321 s. ISBN 80-7203-339-5.
6)
RUBÍNOVÁ, Dana. Ergonomie. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2006, 62 s. ISBN 80-214-3313-2.
7)
POŠTULKOVÁ, Ľudmila. Typológia zariaďovacích prvkov bytu: [človek, priestor, nábytok]. Vyd. 2., upr. Vo Zvolene: Technická univerzita, 2007, 173 s. ISBN 978-80-228-1797-4.
8)
HÁJEK, Václav. Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi. Vyd. 1. Praha: Sobotáles, 2004, 125 s. ISBN 80-86817-00-8.
9)
KITTRICHOVÁ, Emanuela a Stanislav DLABAL. Nábytek, člověk, bydlení: základy navrhování nábytku a zařizování bytových interiérů. Vyd. 1. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1977, 177 s.
10)
BRUNECKÝ, Petr. Dějiny a bydlení. 2., přeprac. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 264 s. ISBN 978-80-7375-354-2.
11)
BRUNECKÝ, Petr a František ŠVANCARA. Interier - člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1995, 280 s. ISBN 80-7157157-1.
12)
HALABALA, Jindřich. Výroba nábytku: Tvorba a konstrukce. 3. nezm. vyd. Praha: SNTL, 1982, 316 s.
13)
MUSIL, Jiří. Sociologie bydlení. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1971, 303 s. 91
14)
HAJNIŠ, Karel. Význam antropometrie pro konstrukci a standardizaci. Praha, 1964.
15)
FIALOVÁ, Juliana Anna. Stolování a prostírání. 1. vyd. Praha: Práce, 1967, 31 s.
16)
LORKO, Martin a Zuzana JAMBRICHOVÁ. Ergonómia. Vyd. 1. Prešov: Technická univerzita v Košiciach, 1998, 122 s., [25] s. příl. ISBN 80-7099-392-8.
17)
PANERO, J. -- ZELNIK, M. Human dimension & interior space : a source book of design reference standards. New York: Whitney Library of Design, 1979. 320 s. ISBN 0-8230-7271-1.
18)
BRUNECKÝ, P. -- HÁLA, B. -- KOVAŘÍK, M. a kol. Nábytkářský informační systém "NIS" část II - Všeobecné požadavky na nábytek. 1. vyd. GNT s.r.o., Purkyňova 93, 612 00, Brno: Ircaes s.r.o., Purkyňova 93, 612 00, Brno, 2010. 133 s. ISBN 978-80-254-8884-3.
19)
ŠMERDOVÁ, M. Stolování a jeho ergonomické požadavky. Bakalářská práce. Brno: MENDELU Brno, 2011. 56 s.
20)
DVOULETÁ, K. Využití antropometrie v oblasti úložného nábytku a nábytku pro práci a stravování. Diplomová práce. Brno: MENDELU Brno, 2011. 105 s.
21)
TOGNER, Milan. Historický nábytek: terminologický slovník historického nábytku od gotiky po počátek 20. století: materiálová skladba - technologie typologie a slohové projevy. 1. upr. vyd. Brno: Datel, 1993, 134 s., barev. obr. příl.
22)
KANICKÁ, Ludvika a Zdeněk HOLOUŠ. Nábytek: typologie, základy tvorby. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 159 s. ISBN 978-80-247-3746-1.
23)
ČSN 91-0820. Nábytek. Jídelní stoly. Rozměry. Praha: Český normalizační institut, 1992.
24)
ČSN
910801. Nábytek.
Stolový
nábytek.
Technické
požadavky.
Praha:
Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1987. 25)
ČSN 91 0102. Nábytek: Povrchová úprava dřevěného nábytku – technické požadavky. Praha: Český normalizační institut, 2006.
92
26)
KŘUPALOVÁ, Zdeňka. Nauka o materiálech: pro 1. a 2. ročník SOU učebního oboru truhlář. 2. upravené. Praha: Sobotáles, 2004. ISBN 80-86817-02-04.
27)
URBANOVÁ, Kamila. Stolování a jídlo v interiéru pro bydlení. Brno, 2010. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Ing. arch. Martin Kovařík, Ph.D.
INTERNETOVÉ ZDROJE: Archiweb
[online].
©
1997-2013
[cit.
2013-05-02].
Dostupné
z:
http://www.archiweb.cz/ Living.cz: Vše o bydlení, nábytku a rekonstrukcích [online]. © 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.living.cz/ Fresh home [online]. © 2007-2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://freshome.com Trendzona
[online].
©
2013
[cit.
2013-05-02].
Dostupné
z:
http://furniture.trendzona.com Dezeen: architecture and design magazine [online]. © 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.dezeen.com Home designing: Home & Interior design ideas [online]. © 2012 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.home-designing.com
93
19. SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ Obr. 1 Španělský refektářový stůl, 17. století. ................................................................ 10 Obr. 2 Německý dubový stůl, 18. století. ....................................................................... 10 Obr. 3 Francouzský ořechový stůl, 19. století. Stůl je vybaven sklopnými křídly a přídavnými deskami. .................................................................................................... 11 Obr. 4 Charles Limbert, Umění a řemesla, konec 19. století. ......................................... 11 Obr. 5 Propojení kuchyně, obývacího a jídelního prostoru. ........................................... 14 Obr. 6 Jídelna jako samostatná místnost. ........................................................................ 15 Obr. 7 Jídelní stůl jako součást kuchyně......................................................................... 15 Obr. 8 Spojení obývacího pokoje a prostoru pro stolování ............................................ 16 Obr. 9 Příklad osvětlení jídelního stolu .......................................................................... 20 Obr. 10 Základní rozměry jídelních stolů. ...................................................................... 29 Obr. 11 Pevnost při užívání. ........................................................................................... 33 Obr. 12 Tuhost – opaření kávou. .................................................................................... 33 Obr. 13: Stabilita – opaření. ............................................................................................ 33 Obr. 14 Stabilita při použití, domácí práce. .................................................................... 34 Obr. 15 Zkouška stability stolu s uplatněním vertikální síly. ......................................... 36 Obr. 16 Statická únosnost – zkouška statickou horizontální silou. ................................ 36 Obr. 17 Statická únosnost – zkouška statickou vertikální silou. .................................... 36 Obr. 18 Stoly s přídavnými plochami na hranách nepohyblivých základních desek – varianta 1......................................................................................................................... 42 Obr. 19 Stoly s přídavnými plochami na hranách nepohyblivých základních desek – varianta 2......................................................................................................................... 42 Obr. 20 Stoly s přídavnými plochami na hranách nepohyblivých základních desek – varianta 3......................................................................................................................... 43 Obr. 21 Stoly s přídavnými plochami na hranách pohyblivých desek – varianta 1 ....... 44 94
Obr. 22 Stoly s přídavnými plochami na hranách pohyblivých desek – varianta 2 ....... 45 Obr. 23 Stoly s rozpůlenými základními deskami a vložkami uprostřed – varianta 1 ... 46 Obr. 24 Stoly s rozpůlenými základními deskami a vložkami uprostřed – varianta 2 ... 46 Obr. 25 Stoly s rozpůlenými základními deskami a vložkami uprostřed – varianta 3 ... 47 Obr. 26 Stoly s rozpůlenými základními deskami a vložkami uprostřed – varianta 4 ... 48 Obr. 27 Stoly s překlopnými deskami – varianta 1......................................................... 48 Obr. 28 Stoly s překlopnými deskami – varianta 2......................................................... 49 Obr. 29 Příklad tradičního japonského stolování............................................................ 62 Obr. 30 Jídelní kout. ....................................................................................................... 62 Obr. 31 Jídelní kout – design: Kenneth Brown. ............................................................. 63 Obr. 32 Jídelní kout, design: Kim Ammie. ..................................................................... 63 Obr. 33 Beam Table, Arik Levy ..................................................................................... 64 Obr. 34 Athos 2012, Paolo Piva, kovový pochromovaný rám, MDF deska, teleskopický rozkládací systém ............................................................................................................ 64 Obr. 35 Lancaster Dining Table, Michael Young Emeco .............................................. 65 Obr. 36 Vladimir Kagan. ................................................................................................ 65 Obr. 37 Top Top Table, Phillipe Starck, Kartell, polykarbonát ..................................... 66 Obr. 38 EM Table, Jean Prouve, f. Vitra, kombinace plechu a dřeva, 1950 .................. 66 Obr. 39 Joyn Table, Ronan a Erwan Bouroullec, firma Vitra, rozlehlý stůl inspirovaný dětstvím ........................................................................................................................... 66 Obr. 40 JAZZPER, Olgoj Chorchoj, firma UP závody .................................................. 67 Obr. 41 Jídelní souprava Xelo. ....................................................................................... 67 Obr. 42 Jídelní souprava Lilac. ....................................................................................... 68 Obr. 43 Jídelní kout dle návrhu studia de.fakto. ............................................................. 68 Obr. 44 Designo studio. .................................................................................................. 69 Obr. 45 JESPEN, s.r.o..................................................................................................... 70 95
Obr. 46 Jídelní stůl Willy. ............................................................................................... 71 Obr. 47 NADOP Ořechov, Jídelní stůl KJS 5................................................................. 71 Obr. 48 Vlastní návrh...................................................................................................... 73 Obr. 49 Vlastní návrh...................................................................................................... 73 Obr. 50 Varianty nohou. ................................................................................................. 73 Obr. 51 Varianty nohou. ................................................................................................. 74 Obr. 52 Varianty nohou. ................................................................................................. 74 Obr. 53 Varianty nohou. ................................................................................................. 74 Obr. 54 Varianty nohou. ................................................................................................. 75 Obr. 55 Horní prstenec vyrobený z oceli. ....................................................................... 78 Obr. 56 Závrtná matice Killi.cz (0302.06613)................................................................ 79 Obr. 57 Šroub se šestihrannou hlavou (ČSN 021103) – rozměry. ................................. 79 Obr. 58 Dolní prstenec vyrobený z oceli. ....................................................................... 80 Obr. 59 Kluzák ze silikonové pryže (TOMOS Opava). ................................................. 81 Obr. 60 Příklad použití v interiéru. ................................................................................. 84 Obr. 61 Příklad použití v interiéru. ................................................................................. 84 Obr. 62 Příklad použití v interiéru. ................................................................................. 85
Obr. 1 – 4:
MILLER, Judith. Nábytek: [světové slohy od antiky až po současnost]. Praha: Slovart, 2006, 560 s. ISBN 80-720-9855-1.
Obr. 5:
http://www.infoteli.com [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Contemporary open
space
living
room
dining
table.
Dostupné
z WWW:
Obr. 6:
http://homedecorinteriordesign.com
[online]. 2012 [cit. 2013-04-
12]. Create Comfortable Dining Room, Choose color for Dining room. 96
Dostupné z WWW: Obr. 7:
http://www.niahome.com [online]. 2010 [cit. 2013-04-12]. Dining Table Kitchen
Designs
by
Norema.
Dostupné
z WWW:
<
http://www.niahome.com/kitchen-with-cabinet-design-ideas-fromnorema/dining-table-kitchen-designs-by-norema/> Obr. 8:
http://freshinteriorideas.com [online]. 2010 [cit. 2013-04-12]. Diningtable-as-part-of-the-living-room. Dostupné z WWW:
Obr. 9:
http://www.realt.cz [online]. 2010 [cit. 2013-04-12]. Osvětlení kuchyní. Dostupné
z WWW:
<
http://www.realt.cz/bydleni/86-osvetleni-
kuchyni> Obr. 10:
Vlastní zpracování
Obr. 11 - 14:
ČSN 91 0100. Nábytek: Bezpečnostní požadavky. Praha: Český normalizační institut, 2006.
Obr. 15 - 17:
VLK, Martin. Jídelní stůl pro soukromé interiéry. Brno, 2008. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Ing. Milan Šimek, Ph.D.
Obr. 18 – 28:
KINDLOVÁ, Iva. Jídelní stoly. Brno, 2006. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Ing. arch. Martin Kovařík, Ph.D.
Obr. 29:
http://www.homedit.com [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Japanese Dining Room Furniture from Hara Design. Dostupné z WWW:
Obr. 30:
http://www.housetohome.co.uk [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. How to decorate with monochrome. Dostupné z WWW:
97
http://www.housetohome.co.uk/room-idea/picture/how-to-decoratewith-monochrome/4 Obr. 31:
http://www.houzz.com [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Warm Modern. Dostupné z WWW:
Obr. 32:
http://www.hgtv.com [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Ammie Kim Interior Design. Dostupné z WWW:
Obr. 33:
http://www.homelife.com.au [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Arik Levy. Dostupné z WWW:
Obr. 34:
http://www.archiexpo.com
[online].
Contemporary
wood
extending
2013 table.
[cit.
2013-04-12].
Dostupné
z WWW?
http://www.archiexpo.com/prod/b-b-italia/contemporary-extendingtwood-tables-11276-835584.html Obr. 35:
http://www.dwr.com [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Lancaster Dining Table. Dostupné z WWW:
Obr. 36:
http://www.paulagracedesigns.com [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Classic
Vladimir
Dostupné
Kagan.
z WWW:
Obr. 37:
http://www.heals.co.uk [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Kartell top top dining
table
range
by
philippe
starck.
Dostupné
z WWW:
Obr. 38:
http://maison-tropicale.blogspot.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Morphology: Jean Prouve’s Prefabricated Houses over Time. Dostupné z WWW:
jean-prouves-prefabricated.html> 98
Obr. 39:
http://designguide.cz [online]. 2008 [cit. 2013-04-12]. Joyn Table, Vitra, design: Ronan and Erwan Bouroullec. Dostupné z WWW:
Obr. 40:
http://designguide.cz [online]. 2008 [cit. 2013-04-12]. Jazzper, UP závody, design: Olgoj Chorchoj. Dostupné z WWW:
Obr. 41:
http://www.homestyle.cz [online]. 2008 [cit. 2013-04-12]. Xelo. Dostupné z WWW:
Obr. 42:
http://www.homestyle.cz [online]. 2008 [cit. 2013-04-12]. Lilac. Dostupné z WWW: < http://www.homestyle.cz/hulsta/Jidelny/162/lilac/>
Obr. 43:
http://defakto.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Vila Malvazinky. Dostupné
z WWW:
interier/vila-malvazinky.html> Obr. 44:
http://www.designostudio.cz 2012 [cit. 2013-04-12]. Bontempi Casa. Dostupné z WWW:
Obr. 45:
http://jespen.cz 2013 [cit. 2013-04-12]. Jídelní stoly. Dostupné z WWW:
Obr. 46:
http://www.interiery-hanak.cz 2012 [cit. 2013-04-12]. Jídelní stoly MIDJ. Dostupné z WWW:
Obr. 47:
http://www.nadop.cz 2013 [cit. 2013-04-12]. Jídelní stoly. Dostupné z WWW:
R167.html> Obr. 48 - 49:
Vlastní návrh
Obr. 50 – 54:
Varianty nohou
Obr. 55:
Horní prstenec vyrobený z oceli 99
Obr. 56:
http://www.kili.cz 2013 [cit. 2013-04-12]. Závrtná matice M8. Dostupné z WWW:
Obr. 57:
http://www.moss-express.cz šestihrannou
hlavou.
2013
Dostupné
[cit.
2013-04-12].
z WWW:
express.cz/srouby-se-sestihrannou-hlavou> Obr. 58:
Dolní prstenec vyrobený z automatové oceli (ČSN 11109)
Obr. 59:
Kluzák ze silikonové pryže (TOMOS Opava)
Obr. 60 – 62:
Příklad použití v interiéru
100
Šrouby se
20. SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK Tab. 1 - Průměrné tělesné výšky dospělého člověka, Nábytkový informační systém.... 23 Tab. 2 - Antropometrické rozměry důležité pro jídelní stoly, Nábytkový informační systém ............................................................................................................................. 23 Tab. 3 Rozměry jídelních stolů (ČSN 91 0820) ............................................................. 26 Tab. 4 Rozměry stolové desky (ČSN 91 0820) .............................................................. 27 Tab. 5 Technické požadavky (ČSN 910801). ................................................................. 35 Tab. 6 Rozdělení nábytkových ploch (ČSN 91 0102) .................................................... 38 Tab. 7 Hodnocení plochy nábytkových dílců (ČSN 91 0272). ....................................... 39 Tab. 8 Vlastnosti povrchové úpravy vzhledem k funkčním skupinám nábytkových ploch dle jednotlivých norem. .................................................................................................. 40
101
