MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské techniky

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské techniky

POŽADAVKY NA DŘÍVÍ MODŘÍNU PŘI POUŽITÍ VE STAVBÁCH BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2014/2015

Veronika Loučková

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Požadavky na dříví modřínu při použití ve stavbách zpracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle §60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladu spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně, dne: 30. 4. 2015

podpis studenta

Poděkování Úvodem bych ráda poděkovala všem, kteří se jakkoliv podíleli na vypracování této práce. V první řadě patří velké díky panu Ing. et Ing. Jiřímu Kadlecovi, Ph.D., vedoucímu bakalářské práce, za odborné vedení, cenné rady a ochotu. Dále bych ráda poděkovala odborníkům z praxe za vyplnění dotazníků, které byly potřebné k vypracování této práce. Poděkování patří i mé rodině a blízkým za podporu během mého studia.

Abstrakt Jméno:

Veronika Loučková

Název práce:

Požadavky na dříví modřínu při použití ve stavbách

Bakalářská práce se zabývá požadavky na dříví modřínu při použití v konstrukcích staveb. Na základě vlastního šetření formou dotazníku byly zjištěny požadavky na rozměry a vady vstupního materiálu, dále také jakosti, které se používají na jednotlivé konstrukční prvky. Z vlastního šetření bylo zjištěno, že modřín se využívá nejčastěji na konstrukční prvky, jako jsou: podlahy, obklady, okna, dveře, schodiště a zábradlí. Dále bylo zjištěno, že nejčastěji používaným předpisem jsou Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v ČR 2008.

Klíčová slova: modřín, vady dřeva, jakost dříví, využití modřínu

Abstract Name:

Veronika Loučková

Title of work:

Requirements on larch wood in use in construction

Bachelor thesis deals with the requirements on larch wood used in buildings constructions. Based on my own survey questionnaire form were detected size requirements and defects of the input material, as well as quality, which are used for structural elements. It was found from our own investigation, that the larch is used most often to structural elements, such as: floors, facing, windows, doors, stairs and handrails. Furthermore, it was found that the most commonly used prescription are Recommended rules for measuring and sorting of timber in the Czech Republic, 2008. Keywords: Larch, wood defects, wood quality, the use of larch

Obsah 1 Úvod............................................................................................................................... 7 2 Cíl práce ......................................................................................................................... 8 3 Literární přehled ............................................................................................................ 9 3.1 Modřín – Larix ........................................................................................................ 9 3.2 Nejvýznamnější druhy ............................................................................................ 9 3.2.1 Modřín opadavý (Larix decidua)...................................................................... 9 3.2.2 Modřín japonský (Larix kaempferi) ............................................................... 11 3.2.3 Modřín sibiřský (Larix sibirica) ..................................................................... 12 3.3 Vlastnosti dřeva modřínu ...................................................................................... 12 3.4 Stavba dřeva rodu modřín (Larix) ......................................................................... 13 3.4.1 Makroskopická stavba .................................................................................... 13 3.4.2 Mikroskopická stavba ..................................................................................... 14 3.5 Jakostní třídění ...................................................................................................... 15 3.6 Vady dřeva ............................................................................................................ 16 3.6.1 Suky ................................................................................................................ 16 3.6.2 Trhliny ............................................................................................................ 16 3.6.3 Křivost ............................................................................................................ 18 3.6.4 Sbíhavost ........................................................................................................ 18 3.6.5 Točitost ........................................................................................................... 19 3.6.6 Excentricita, zploštění .................................................................................... 19 3.6.7 Křemenitost .................................................................................................... 20 3.6.8 Kořenové náběhy ............................................................................................ 20 3.6.9 Zbytnění oddenku ........................................................................................... 20 3.6.10 Nádory .......................................................................................................... 21 3.6.11 Vnitřní běl ..................................................................................................... 21 3.6.12 Dvojitá dřen .................................................................................................. 21 3.6.13 Zárost, zásušek, rakovina ............................................................................. 21 3.6.14 Smolník......................................................................................................... 22 3.6.15 Zapaření ........................................................................................................ 22 3.7 Živočišní škůdci modřínu ...................................................................................... 22 3.8 Houby poškozující modřín .................................................................................... 24 4 Materiál a metodika ..................................................................................................... 26

4.1 Materiál ................................................................................................................. 26 4.2 Metodika ............................................................................................................... 26 5 Výsledky a diskuze ...................................................................................................... 27 5.1 Využití modřínu – historie .................................................................................... 27 5.2 Současné využití modřínu ..................................................................................... 27 5.3 Dotazníkové šetření ............................................................................................... 28 5.3.1 Výsledky dotazníkového šetření ..................................................................... 29 5.3.2 Firmy nevyužívající modřín ........................................................................... 39 5.3.3 Firmy využívající modřín ............................................................................... 39 5.3.3.1 Firmy provádějící dřevostavby .................................................................... 39 5.3.3.2 Firmy zpracovávající kulatinu ..................................................................... 41 5.3.3.3 Ostatní firmy ................................................................................................ 46 6 Závěr ............................................................................................................................ 50 7 Summary ...................................................................................................................... 52 8 Seznam použité literatury ............................................................................................ 53 9 Přílohy.......................................................................................................................... 57

1 Úvod Dřevo je snadno dostupný, přírodní materiál a patří mezi obnovitelné zdroje energie. Využívá se nejen ve stavebnictví, ale také v truhlářství, papírenství a k výrobě nábytku. Je velice nezbytné znát stavbu dřeva, abychom dřevo správně využili a mohli jej chránit před poškozením. Vlastnosti dřeva jsou ovlivněny různými faktory, záleží např. na druhu dřeviny, vlastnostech prostředí, chemickém složení a anatomické stavbě dřeva. Vlastnosti dřeva jsou ovlivňovány stavbou dřeva na třech úrovních: makroskopické, mikroskopické a submikroskopické. Jehličnaté dříví se dělí do šesti jakostních tříd, do kterých se zařazuje na základě rozměrových charakteristik a posuzování vad. Dřevo modřínu vyniká svou odolností, trvanlivostí, pevností a také svou zajímavou kresbou. Modřín spadá do skupiny dřev se střední hustotou, je odolný proti rozpadu a také proti hnilobě. Dříví modřínu se používá všude tam, kde je hlavním požadavkem trvanlivost, pevnost a odolnost proti povětrnostním podmínkám, proto je vhodné do interiéru i exteriéru. Ve stavebnictví lze dříví modřínu využít na obklady stěn i stropů, rámy oken, mostní konstrukce, podlahy, šindele, schodiště a zábradlí. V nábytkářství se jako cenná dřevina používá na výrobu masivního a dýhovaného nábytku.

Díky jeho výborným vlastnostem, ale také jeho estetickému vzhledu se

modřín stává stále oblíbenějším přírodním materiálem.

7

2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je rozbor jakostních požadavků na dříví modřínu pro použití v konstrukcích staveb. Dílčí cíle práce jsou: - zjistit, jaké jakosti se používají na jednotlivé konstrukční prvky, - jaké jsou požadavky na rozměry a vady vstupního materiálu, - uvést specifikace jednotlivých firem a jejich požadavky.

8

3 Literární přehled 3.1 Modřín – Larix Rod Larix zahrnuje jednodomé, opadavé stromy s průběžným kmenem, které dorůstají výšky 20-50(-64) m. Stromy modřínů jsou s rovnovážně odstálými nebo převislými

větvemi

v nepravidelných

přeslenech.

Prodloužené

větvičky

(auxiblasty) mají jehlice jednotlivé, střídavé, vyrůstající ve spirále a povrch větviček je jako u smrku rozbrázděný, ale je bez vyniklých výstupků listových polštářků. Zkrácené větvičky (brachyblasty – vznikají na dvouletých auxiblastech) mají jehlice ve svazečcích. Makroklimaticky můžeme modříny rozdělit na oceánické, suboceánické a kontinentální, které jsou značně odolné proti suchu. Dále se pak modříny dělí na nížinné a horské. Do skupiny suboceánické horské patří např. modřín opadavý a modřín japonský (Musil a Hamerník 2007). Obvykle se rozlišuje asi 11 druhů modřínů a to především z chladnější části mírného pásma severní polokoule. Z toho se dva modříny vyskytují v Evropě a v ČR roste přirozeně pouze jeden druh (L. decidua). Z introdukovaných modřínů se ve střední Evropě pěstuje nejčastěji modřín japonský (L. kaempferi) a případně i jeho kříženci, jež se s modřínem opadavým vyznačují rychlejším růstem a také schopností vzdorovat různým poškozením. Např. v Severní Americe rostou dva druhy, které jsou hospodářsky významnější (L. laricina, L. occidentalis) a v Asii tamní dendrologové rozlišují tři velké druhy modřínu (L. sibirica, L. gmelinii a L. cajanderi), ale nejznámějším asijským druhem je již výše zmíněný modřín japonský (Musil a Hamerník 2007).

3.2 Nejvýznamnější druhy 3.2.1 Modřín opadavý (Larix decidua) Jedním z nejvýznamnějších druhů z hlediska stavebního využití je modřín opadavý (Larix decidua), dalším používaným názvem je modřín evropský (Larix europea). Rozlišujeme nejméně dva poddruhy modřínu opadavého na našem kontinentu: Larix decidua subsp. Decidua, tzv. alpský modřín a Larix decidua subsp. polonica. Modříny jsou vysoké 20 – 50 m, mají hladkou kůru, ta ale brzy přechází v poměrně silnou, hrubě popraskanou borku, na které se vyvýšená místa destičkovitě 9

odlupují. Povrch destičky kůry je šedý a na řezu je borka výrazně červená nebo červenohnědá. V mládí má modřín štíhlou kuželovitou korunu a větve vyrůstají v pravidelných přeslenech (Větvička 1999). Jehlice modřínu opadavého mohou růst v typických svazečcích po 15 – 90, nejčastěji ale po 30 – 40, takto rostou na zkrácených větvích a na prodlužovaných větvích rostou jehlice jednotlivě, střídavě (spirálovitě) postavené. Po vyrašení jsou jehlice světle zelené, později tmavnou a na podzim se zbarvují zlatožlutě a opadávají. Modřín kvete v dubnu a v květnu. Květy jsou různopohlavní a stromy jsou jednodomé; převislé žluté samčí vyrůstají ve vejcovitých šišticích, které jsou dlouhé 5 – 10 mm a samičí šištice jsou vejčité, dlouhé 10 – 15 mm. Šištice se vyznačují karmínově červenými, zřídka i zelenými, podpůrnými šupinami a jsou béžové barvy, ale staré šištice jsou šedé a vybělené.

Dva uvedené poddruhy modřínu opadavého se liší

především velikostí šištic: alpský modřín má šišky 15 – 60 mm dlouhé a 13 – 23 mm široké, ale subsp. polonica má šišky malé, až téměř kulovité o 20 – 25 mm × 9 –17 mm. Semena modřínu opadavého jsou asi 4 mm dlouhá a mají hnědé, tenké, 5 – 8 mm dlouhé blanité křídlo (Větvička 1999). Dosažitelný věk modřínu opadavého je 530 (-800 i více) let. Modřín je světlomilná dřevina, která značně trpí zastíněním. Vyžaduje plné horní zastínění a dobré boční osvětlení (alespoň ½ koruny nad hlavní úrovní), aby byl zajištěn jeho normální rozvoj. Rozšíření modřínu opadavého je ve střední Evropě – především Alpy, Karpaty, dále jihopolské pahorkatiny a Jesenické podhůří (východně od Hrubého Jeseníku). Jedná se o relativně menší areál (Obr. 1). Alpský modřín – vyskytuje se v celém horském území Alp. Roste především kolem horní hranice lesa, do nižších poloh proniká pouze zřídka v oblastech navazujících na Alpy. Vytváří lesní porosty přibližně 1500 – 1900 m n. m. Karpatský modřín – rozšíření je v Západních a Jižních Karpatech. Vyskytuje se zejména v oblasti kolem horní hranice lesa. Porosty vytváří asi 600 – 1850 m n. m. Polský modřín – nachází se v pahorkatinách jižního Polska a postupuje až k Varšavě. Svatokřížské hory jsou místem největšího rozšíření modřínu polského. Rozložení modřínu polského je kolem 200 – 600 m n. m. Sudetský modřín – nazývá se také jako jesenický či slezský modřín. Nachází se především v okrese Jesenického podhůří. Modřín sudetský roste do výšek přibližně 350 – 750 m n. m. (Musil a Hamerník 2007).

10

Larix decidua – modřín opadavý

Larix sibirica – modřín sibiřský

oblast alpského modřínu

evropská část areálu

oblast karpatského modřínu oblast polského modřínu oblast sudetského (tj. slezského a jesenického) modřínu Obr. 1: Areály modřínů, jejichž území přirozeného rozšíření se nachází v Evropě (Musil a Hamerník 2007) 3.2.2 Modřín japonský (Larix kaempferi) Je vysoký 30 – 35 m, má průběžný kmen, širokou korunu a pravoúhle odstávající větve, které jsou nepravidelně uspořádané. Modřín japonský má slabší borku než modřín evropský. Má širší jehlice než modřín opadavý (15 – 35 mm), jejich barva je modrozelená, na podzim zlatožlutá a jsou ve svazečcích asi po čtyřiceti. Šištice jsou téměř kulovité, 20 – 35 mm dlouhé a jsou složené asi z padesáti šupin (Větvička 1999). Rozšíření modřínu japonského je ve východní Asii a to pouze v hornatých sopečných územích japonského ostrova Honšú. Je to světlomilná dřevina, avšak 11

z celého rodu Larix snese poměrně největší zastínění a v našich podmínkách je odolná proti mrazu (Musil a Hamerník 2007). 3.2.3 Modřín sibiřský (Larix sibirica) Jeho šišky jsou poměrně velké a semena dozrávají koncem srpna až počátkem září. Dorůstá výšek až 40 m a poměrně rychle roste. Modřín sibiřský dosahuje věku asi 400 let, je odolný proti mrazu a je silně světlomilný. Modřín sibiřský je nejrozšířenější v oblastech Západosibiřské nížiny, ale nachází se i v severozápadní Asii a severovýchodní Evropě. Rozložení je téměř od hladiny moře po 2250 m n. m. Východním směrem na areál modřínu sibiřského navazují rozsáhlé areály dvou sibiřských modřínů L.gmelinii a L. cajanderi (Obr. 2). L. gmelinii – modřín dahurský dorůstá výšky 35 m a na Sibiři zabírá areál 1,9 mil. km2. Ze všech druhů modřínů se nachází nejseverněji. L. cajanderi – modřín Cajanderův dorůstá do výšky 30 m a na Sibiři zabírá areál asi 2,6 mil. km2. Zasahuje až na Dálný východ, do Koreje a do Číny (Musil 2007).

Obr. 2: Areály: 1. Larix sibirica, 2. L. gmelinii, 3. L. cajanderi, L. × czekanowskii, L. gmelinii × L.cajanderi (Musil a Hamerník 2007)

3.3 Vlastnosti dřeva modřínu Modřínové dřevo je poměrně lehké a dobře štípatelné. Málo se bortí a sesychá, je velmi pevné a pružné. Špatně se impregnuje a moří, ale snadno přijímá nátěry. Z jehličnatých dřev je modřínové nejtrvanlivější a zařazujeme ho mezi nejlepší a nejcennější dřeva, a to zejména dřevo horského modřínu (Balabán 1955). Zpracovateli dřeva se u modřínu cení také zajímavá tmavší barva, krásná kresba a také vyšší obsah 12

pryskyřice. Modřín je jádrovou dřevinou a je velmi příznivé, že má velmi úzkou běl, která se z estetických důvodů a kvůli malé trvanlivosti při zpracování odřezává (Zeidler a Reisner 2006). Dřevo modřínu se používá zejména na vodní stavby a na stavby v dolech, dále se používá ke stavbě lodí a také ve stavebním a nábytkovém truhlářství (Balabán 1955). Modřín patří mezi dřeva středně tvrdá, jeho tvrdost je 41 – 80 MPa. Hustota modřínu při 12% vlhkosti, což je vlhkost dřeva uloženého v podmínkách při teplotě 20° C a vlhkosti vzduchu 65 %, je přibližně 550 – 750 kg/m3, takže ho řadíme do skupiny dřev se střední hustotou (Gandelová a Šlezingerová 2002). Balabán (1955) uvádí, že pevnost v tahu u jehličnatých dřev je 50 – 150 MPa a pevnost v tlaku u modřínu závisí na šířce letního dřeva v letokruzích.

3.4 Stavba dřeva rodu modřín (Larix) 3.4.1 Makroskopická stavba Modřín patří mezi dřeva jádrová, má velmi zřetelné jádro, běl má úzkou a širokou asi 1,5 – 3 cm. Jádro je mohutné, smolnaté a má červenohnědou až purpurově hnědou barvu. Běl má barvu nažloutlou až načervenalou. Barva jádra modřínu tmavne vlivem jeho stárnutí a to zejména v horských oblastech. Dřevo ze stromů vyrostlých v nížinách bývá světlejší barvy, má širší letokruhy a také rychleji roste. Letokruhy modřínu jsou velmi zřetelné, vrstva letního dřeva je tmavá a je ostře ohraničená oproti jarní vrstvě dřeva. Modřínové dřevo má drobné pryskyřičné kanálky, které jsou četné a pouhým okem nezřetelné. Podélný řez je lesklý a slabě voní po pryskyřici. Suky u modřínu jsou menší než např. u borovice a smrku (Balabán 1955). Makroskopickou stavbu jednotlivých řezů modřínu opadavého (Larix decidua) můžeme pozorovat na následujícím obrázku (Obr. 3).

13

a) příčný řez

b) tangenciální řez

c) radiální řez

Obr. 3: Makroskopická stavba modřínu opadavého (Vavrčík et al. 2002) 3.4.2 Mikroskopická stavba Mikroskopické znaky modřínového dřeva jsou téměř totožné s dřevem smrkovým, tudíž se tyto dřeva od sebe mikroskopicky velmi špatně rozlišují. Dřevo modřínu má dvojtečky na stěnách jarních tracheid drobnější a ve velkém množství, velmi často se objevují po dvou vedle sebe, to jsou tzv. párové dvojtečky. Parenchymatické buňky a ležaté tracheidy tvoří dřeňové paprsky, které jsou nejlépe viditelné na radiálním řezu. Podíl dřeňových paprsků z objemu dřeva je přibližně 8,8 %. Parenchym v dřeňových paprscích v jádrovém dřevě je vyplněn červenožlutou pryskyřicí (Balabán 1955). Vavrčík et al. (2002) uvádí, že u modřínu opadavého jsou přítomny pryskyřičné kanálky, které jsou viditelné na řezu tangenciálním a příčném (Obr. 4a). Pryskyřičné kanálky jsou tvořeny 8 – 12 tlustostěnnými epitelovými buňkami. Dřeňové paprsky jsou heterocelulární a viditelné jsou na radiálním řezu (Obr. 4b). U modřínu opadavého chybí nebo se objevuje pouze ojediněle podélný dřevní parenchym, který je viditelný na řezu příčném a tangenciálním (Obr. 4a, c). Na radiálním řezu je viditelné také piceoidní křížové pole s dvěma až šesti tečkami a často viditelné jsou také párové dvojtečky na stěnách tracheid (Obr. 4b).

14

a) příčný řez

b) radiální řez

c) tangenciální řez Obr. 4: Mikroskopická stavba modřínu (Vavrčík et al. 2002)

3.5 Jakostní třídění K dodávání surového dříví, které je určeno k průmyslovému zpracování a k dalšímu využití, se používají předpisy jako Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v ČR 2008 nebo ČSN 48 0055. Předpisy rozdělují jehličnaté dříví do šesti jakostních tříd podle využití, do kterých se dříví začleňuje podle rozměrových charakteristik a vad. Jakostní třídy jehličnatého dříví a účel jejich využití můžeme vidět v následující tabulce (Tab. 1).

15

Tab. 1: Jakostní třídění jehličnatého dříví Jakostní třída

Účel použití

I.

Rezonanční výřezy, výřezy pro výrobu krájené dýhy

II.

Výřezy pro výrobu loupané dýhy, jiné speciální výřezy

III.

Výřezy pro pilařské zpracování – jehličnaté Výřezy pro pilařské zpracování – listnaté Výřezy pro výrobu sloupů (sloupovina) - jehličnaté

IV.

Dříví pro výrobu dřevoviny, dolovina a důlní výřezy, tyčovina

V.

Dříví pro výrobu buničiny, desek na bázi dřeva (vláknina)

VI.

Palivové dříví

(Kol. 2007)

3.6 Vady dřeva 3.6.1 Suky Jedná se o přirozenou vadu, která se vyskytuje u všech dřevin. Suky jsou části větví s vlastními letokruhy, které jsou obrostlé dřevem. Vznikají zarůstáním větví, které vyrůstají z postranních pupenů a mají letokruhy totožné s kmenem. U jehličnatých stromů se vyskytuje větší počet suků, které jsou poměrně menší než u listnatých stromů (Hrádek et al. 1966). Pokud odstraníme zdravou větev, zůstává zdravý suk na povrchu kmene a to v podobě okrouhlého až eliptického průřezu, v tomto případě se jedná o nezarostlý (otevřený) suk. Po zaschnutí větve se přestávají vytvářet letokruhy větve, větev zaschne, vypadne a zůstává po ní otvor a ten je postupně zavalován letokruhy kmene. Potom na kmeni vznikne vyvýšenina, tzv. zarostlý suk. Zdravý suk je charakterizován jako suk bez příznaků hniloby a neliší se barvou od okolního dřeva. Naopak nezdravý suk je obvykle poškozený hnilobou. Hniloba suku obvykle souvisí s hnilobou uvnitř kmene (Gandelová a Šlezingerová 2014). 3.6.2 Trhliny Trhlinami rozumíme rozdělení dřeva ve směru vláken. Trhliny vznikají při růstu stromů a také při krácení a řezání dřeva, což jsou tzv. trhliny výrobní. Dále také vznikají vysycháním vrstev pokáceného a zpracovaného dřeva, tyto trhliny se nazývají výsušné. 16

Trhliny, které vznikají ve dřevě rostoucího stromu, bývají nejčastěji způsobeny mrazem, tyto trhliny se nazývají mrazové trhliny. Dále jsou to trhliny způsobené bleskem (bleskové trhliny), které se počítají k mrazovým trhlinám, potom způsobené vnitřním napětím (trhliny středové – dřeňové), odlupováním letokruhu zpravidla na hranici úzkého a širokého letokruhu, ty jsou označovány jako trhliny odlupčivé a mohou vzniknout také působením hub (Hrádek et al. 1966). Trhliny mrazové – jsou způsobené mrazem v bělové části v době růstu stromu a dřevo je roztržené ve směru vláken. Vznikají za velmi nízkých teplot, začínají nízko nad zemí a mohou dosahovat do výšky až několik metrů (Hrádek et al. 1966). Trhliny odlupčivé – jedná se o trhliny, které probíhají ve směru vláken a sledují průběh letokruhu. Příčinou může být ohýbání stromu větrem, ale mají na to vliv i teploty, působení hub apod. Vznikají nejčastěji na hranici úzkého a širokého letokruhu. Odlupčivé trhliny, které jsou způsobené větrem, vznikají na východní straně kmene, méně vznikají na straně západní a téměř nikdy na straně jižní a severní. Výskyt odlupčivých trhlin je nejčastěji na spodní části kmene, ale mohou zasahovat po celé jeho délce. Převážně se vyskytuje tato vada u starých stromů (Hrádek et al. 1966). Trhliny dřeňové – řadíme k nim trhliny ve směru vláken, které probíhají středem kmene a vycházejí ze dřeně. Příčina vzniku dřeňových trhlin je sesychání vnitřních částí kmene, dále namáhání stromů ohybem vlivem silného větru či jiné zatížení rostoucího stromu. Začínají ve spodní části stromu a dosahují do různých výšek, v horní části kmene se dřeňové trhliny neobjevují. Vyskytují se u všech dřevin a hlavně u starých stromů (Hrádek et al. 1966). Trhliny výsušné – vzniká vysycháním dřeva a probíhá ve směru vláken a na povrchu, jedná se o roztržení dřevních vláken. K sesychání dřeva dochází, pokud ztrácí vodu obsaženou v buněčných stěnách. Pokud je vlhkost dřeva větší než 30 % váhy absolutně suchého dřeva, tak se rozměry dřeva nemění. Čím je sesychání intenzivnější, tím vznikají delší a hlubší trhliny. Výsušné trhliny se rozdělují na trhliny nepřecházející a na trhliny přecházející z čel na plochy nebo boky (Hrádek et al. 1966). Gandelová a Šlezingerová (2014) uvádí, že podle ČSN EN 1310 se výše uvedené trhliny neměří a jejich výskyt se pouze zaznamenává. Výjimkou jsou pouze čelní trhlina dřeňová (jednoduchá) a čelní dřeňová hvězdicovitá trhlina. Čelní trhlina dřeňová (jednoduchá) je radiální trhlina, která vychází ze dřeně. Trhlina se neměří, její výskyt se pouze zaznamenává nebo se měří délka trhliny na ploše čela od dřeně (v mm). 17

Čelní dřeňová trhlina hvězdicovitá (složená) je tvořena ze dvou nebo i více dřeňových trhlin. Tato trhlina se neměří, její výskyt se pouze zaznamenává nebo se měří délka nejdelší trhliny na čele kulatiny ve směru od dřeně (v mm). 3.6.3 Křivost Jde o trvalé odchýlení podélné osy sortimentu od přímky v jedné rovině nebo více rovinách. Zejména světlo, vítr a tlak sněhu mohou nepříznivě ovlivnit růst stromu, což způsobuje křivost kmene. Dále také mělké, svahovité, kamenité půdy, které jsou ochuzené o živiny, způsobují nerovnost kmene. Křivost může být i dědičná a nejvíce se objevuje u borovice, modřínu a převážně u všech listnatých dřevin (Hrádek et al. 1966). Křivost se rozděluje na křivost jednoduchou a složenou. Jednoduchá křivost je tvořená pouze jedním ohybem kulatiny a zakřivení směřuje pouze na jednu stranu kulatiny. Vyjadřuje se v cm na 1 m délky a měří se největší výška oblouku mezi konkávní středovou osou výřezu a přímkou, která prochází středy na obou koncích kulatiny. Složená křivost je tvořená dvěma nebo více ohyby a to v jedné nebo ve více rovinách. Výřez se rozdělí na části obvykle s jednou křivostí, přičemž jednotlivé křivosti se vyjadřují v cm na 1 m délky a měří se stejně jako jednoduchá křivost (Gandelová a Šlezingerová 2014). 3.6.4 Sbíhavost Je to postupné snižování tloušťky kmene rostoucího stromu nebo postupné snižování šířky řeziva. Sbíhavost kmene je ovlivněna různými činiteli, jako např. druh dřeviny, výška a stáří stromu, velikost koruny, stanoviště. Jedná se o přirozený jev u všech stromů, proto sbíhavost posuzujeme za vadu tehdy, jestliže sbíhavost kmene je na 1 m větší než 1 cm. Sbíhavost je příčinou přeřezání vláken rovnoběžně omítaného řeziva i dýh, tím je příčinou i snížení pevnosti. Tato vada zvyšuje podíl odpadu při řezání kulatiny a loupání dýh (Hrádek et al. 1966). Sbíhavost je měřená v cm na 1 m délky jako rozdíl tloušťky mezi místy měření. Na dolním čele i čepu se měří tloušťka a to nejméně 5 cm od každého konce (Gandelová a Šlezingerová 2014).

18

3.6.5 Točitost Točitost (odklon vláken) se vyznačuje nerovnoběžným směrem vláken s osou kmene, vlákna dřeva probíhají spirálovitě kolem osy kmene. Tato vada se vyskytuje u všech dřevin a je poměrně rozšířená. Nejlépe je viditelná točitost u odkorněného sortimentu, na kmenech bývá viditelná podle spirálově probíhajících trhlin v kůře. Točitost se zmenšuje od kůry směrem ke dřeni, z toho vyplývá, že u řeziva bude hodnota odklonu vláken různá, na levé ploše bude větší než na pravé. Tato vada se vyskytuje více u jednotlivě stojících stromů než u stromů v porostu a také tam, kde má slunce dobrý přístup k větší části kmene. Odklon vláken se vyjadřuje v cm na 1 m délky (Hrádek et al. 1966). U točitosti se měří velikost odklonu vláken od přímky, která je rovnoběžná s osou výřezu na části dlouhé 1 m. Vyjadřuje se v cm na 1 m délky nebo v procentech (Gandelová a Šlezingerová 2014).

3.6.6 Excentricita, zploštění Jakmile začnou kmeny stromu dorůstat v jeho obvodu a výšce, jejich objem a váha vzrůstá. Začne vzrůstat také fyzická nestabilita stromu. Všechny semenné rostliny jsou schopny produkovat více buněk na zatížené straně. Pokud nerovnováha přetrvává po delší dobu, kmen se stává excentrickým. Pokud nerovnováha trvá pouze krátkou dobu, letokruhy stromu se stávají nepravidelné (Schweingruber et al. 2006). Excentrická dřeň je dřeň ve velké vzdálenosti od geometrického středu příčného řezu kulatinou. Tato vada se měří jako vzdálenost dřeně od geometrického středu kmene na čele nebo na čepu. Vyjadřuje se v cm nebo v procentech jako podíl tloušťky čela nebo čepu (ČZU 2010). Zploštění, neboli excentrický růst je vada tvaru kmene, na příčném řezu má kmen oválný tvar. Příčinou vzniku zploštění jsou podmínky růstu stromu. Tato vada tvaru kmene se velmi často objevuje v horách, kde jsou stromy jednostranně zatěžovány větrem, sněhem, ledovkou atd. U jehličnatých stromů je působením větru ohrožována slabší strana závětrná, tlaková. Letokruhy z reakčního dřeva bývají na této straně širší. Excentrický růst kmene vytváří u jehličnatých dřevin tlakové dřevo (tzv. reakční dřevo). Zploštění se počítá jako rozdíl největší a nejmenší tloušťky ve stejném příčném průřezu kolmém

na

podélnou

osu

kmene,

vyjádřený

(Hrádek et al. 1966). 19

podílem

nejmenší

tloušťky

3.6.7 Křemenitost Jedná se o tvrdé pletivo vytvořené v části kmene nebo větve. Křemenitost je způsobená různými vnějšími silami prostředí. Příčinou vzniku této vady je zejména vítr, který způsobuje nesouměrnou korunu stromu, čímž dochází k posunutí těžiště kmene. Příčinou může být i tlak sněhu. U křemenitého dřeva je přechod od jarní vrstvy letokruhu k letní vrstvě pozvolnější než u normálního dřeva (Hrádek et al. 1966). Tato vada se nazývá také reakční dřevo (tlakové dřevo), které zpravidla doprovází excentrický růst kmene. Rozeznáváme tlakové dřevo u jehličnatých dřevin a tahové dřevo u listnatých dřevin. Tlakové dřevo se nachází u jehličnatých dřevin v dolní části větví a na závětrné straně kmenů. Makroskopicky se pozoruje tlakové dřevo na příčném řezu jako hnědá zóna (tmavé mezikruží), převládá letní dřevo, které má výrazně širší letokruhy excentrického kmene. Reakční dřevo se podle ČSN EN 1310 neměří, jeho výskyt se pouze zaznamenává (Gandelová a Šlezingerová 2014). 3.6.8 Kořenové náběhy Pomocí kořenových náběhů se kořeny přirozeně připojují na kmen stromu. Za určitých podmínek prostředí (ve svahu, na bahnité půdě) se může kmeni zdeformovat přízemní část. Příčný řez přízemní části nebývá pravidelně okrouhlý, má zvlněný okraj (Požgaj et al. 1997). Kořenové náběhy se na kmeni jeví jako podélné vyvýšeniny a jedná se o vadu, která vlivem stanoviště může dosahovat velkých rozměrů. Velikost kořenových náběhů závisí na druhu dřeviny, tvaru kořenů a na stanovišti. Kořenové náběhy zvyšují obsah odpadu suroviny a způsobují umělý odklon vláken u řeziva a dýh. Tato vada se u sortimentů surového dříví zpravidla neměří, výjimečně se měří velikost vady, která se vyjadřuje buď v absolutní hodnotě v cm na 1 m délky, nebo v procentech délky části s kořenovými náběhy. Pokud se zjišťuje hodnota, tak se vada měří v místech maximálního rozsahu (na dolním čele kmene) a v místech, kde je kořenový náběh již nepatrný (Hrádek et al. 1966). 3.6.9 Zbytnění oddenku Zbytnění oddenku se projevuje zřetelným zvětšením tloušťky kmene v oddenkové části, kdy průměr dolního čela je více než 1,2 krát větší než průměr kulatiny, který je měřený ve vzdálenosti 1 m od tohoto čela (dle ČSN 48 0204). U okrouhlého zbytnění oddenku je průřez zbytnělého oddenku kruhový, avšak u žebříčkovitého zbytnění oddenku je hvězdicovitě laločnatý. U žebříčkovitého zbytnění 20

oddenku mohou kořeny deformovat oddenkovou část kmene. Příčinou této vady jsou větry, strmé svahy, malá hloubka půdy apod. V nábytkářství je dřevo z oddenkové části kmene (kořenice) cenné (Gandelová a Šlezingerová 2014). 3.6.10 Nádory Nádor je místní vyvýšenina na kmenech stromů, větvích, kořenech se zakřiveným průměrem dřevních vláken, která vytváří charakteristickou kresbu dřeva. Nádory vznikají rozrůstáním pletiv vlivem různého podráždění čí poškození kmene, jež je vyvoláno činností parazitických hub, mrazem, požárem aj. Na kmenech stromu mohou vznikat hladké nebo nepravidelné nádory. V hladkých nádorech je pravidelný průběh letokruhů a v nepravidelných nádorech je nepravidelně zakřivený průběh dřevních vláken tzv. svalovitost. Nádory, které nejsou shnilé, nelze jednoznačně považovat za vadu dřeva, při zpracovávání kulatiny mohou být odstraněny. Dle ČSN EN 1310 se tato vada neměří a dle ČSN 48 0204 se místo nádoru uvádí jako boulovitost a měří se délka a výška boule (Gandelová a Šlezingerová 2014). 3.6.11 Vnitřní běl Vnitřní běl je úplné nebo částečné mezikruží (několik letokruhů), které se nachází v zóně jádrového dřeva, a má barvu a vlastnosti běle. Na podélných řezech jsou v jádru pozorovatelné bělavé pásy vnitřní běle. Vnitřní běl lehce podléhá hnilobě, vzniká vlivem vnějších činitelů (mráz, hmyz), v době kdy oslabený strom nevytváří několik let jádrové dřevo. Podle ČSN EN 1310 se tato vada neměří, její výskyt se pouze zaznamenává (Gandelová a Šlezingerová 2014). 3.6.12 Dvojitá dřen Dvojitá dřeň se nachází pod vidlicí kmene (u tzv. dvojáku) u všech dřevin a řadí se mezi nepravidelnosti struktury dřeva. Tato část je namáhaná dvěma těžišti koruny a posílená reakčním dřevem. Kulatina zde má excentrický tvar. Dvě dřeně obklopuje samostatná soustava letokruhů, mezi nimiž se nachází uzavřený zárost. V kulatině se část s dvojitou dření neodřezává (Gandelová a Šlezingerová 2014). 3.6.13 Zárost, zásušek, rakovina Zárost je kůra, která je částečně nebo zcela obrostlá dřevem. Tato vada vzniká poraněním kmene rostoucího stromu. Častou příčinou vzniku vady je mechanické 21

poškození při těžbě nebo dopravě dřeva nebo poškození zvěří. Zárost porušuje celistvost a také vzhled dřeva, jeho měření není v ČSN EN 1310 uvedeno (Gandelová a Šlezingerová 2014). Zásušek vzniká vlivem poranění kůry během růstu stromu (mechanické poškození, oslunění, ožehnutí ohněm). Odkrytá poraněná plocha je vystavena atmosférickým vlivům, houbové infekci a silně vysychá. U vady se měří délka postižené

zóny v mm

nebo

procentuální

podíl

délky

kulatiny

(Gandelová

a Šlezingerová 2014). U rakoviny je na kmeni rostoucího stromu přítomna parazitická dřevokazná houba. Rakovina může být otevřená nebo uzavřená. Uzavřená rakovina je znakem pokročilé hniloby a je pro rostoucí strom nejnebezpečnější. U jehličnatých stromů provází rakovinu silné naplnění dřeva pryskyřicí. Napadené stromy rakovinou se doporučuje odstranit z porostů. Podle normy se měří délka postižené zóny v metrech nebo se neměří a výskyt se zaznamenává (Gandelová a Šlezingerová 2014). 3.6.14 Smolník Ve dřevě se objevuje čočkovitá dutina (1 – 5 mm), která vzniká rozestoupením letokruhů. Smolník je buď částečně, nebo úplně vyplněn pryskyřicí. Příčina vzniku smolníku může být silný mráz, působení hmyzu, extrémní teploty a předpokládá se, že smolník vzniká poškozením kambia. Vlivem poranění kmene dochází k prosycení dřeva pryskyřicí, ale také vlivem přirozené ochranné reakce stromu proti dřevokazným houbám (Gandelová a Šlezingerová 2014). 3.6.15 Zapaření Zapaření vzniká v důsledku rychlého vysychání u pokáceného dříví. Řezivo, které je z čerstvě vytěženého dřeva, se při správném přirozeném sušení nezapaří (Gandelová a Šlezingerová 2014).

3.7 Živočišní škůdci modřínu Tesařík modřínový (Tetropium gabrieli) řád Coleoptera – brouci a čeleď Cerambycidae – tesaříkovití Tesařík modřínový je dlouhý 8 – 18 mm, má černý štít, tmavohnědé až černé krovky a tykadla sahají pouze do poloviny jeho těla. Larva má tři páry hrudních noh 22

a dva drobné trny na poslední části zadečku. Kuklí se ve dřevě, ale i v kůře (Tomiczek et al. 2005). Od druhé poloviny 20. století se velice rychle rozšiřuje po celé republice. Napadá modříny napohled zdravé, vystavené suchu, zamokření, parazitickým houbám či jiným vlivům. Samička klade vajíčka pod kůru a larvy požírají chodby nejdříve v lýku a později přechází i do běla. Příznaky se projevují až na jaře, kdy koruna stromu z části nebo celá usychá, a jehličí během sezóny opadává. V létě je možné pozorovat na borce výrony pryskyřice. Pokud dojde k silnějšímu napadení, tak dochází i k uhynutí modřínu. Intenzita napadení tesaříkem modřínovým se posuzuje podle stavu olistění koruny (Gregorová 2006). Je důležité odstranit poškozené stromy, aby se zabránilo napadení okolních, zdravých stromů. K ošetření kmenů se používají insekticidy, mohou se používat jako preventivní ochrana, aby se zabránilo napadení zdravých kmenů, ale nemohou se použít k ochraně napadených stromů (Tomiczek et al. 2005). Lýkožrout modřínový (Ips cembrae) řád Coleoptera – brouci, čeleď Scolytidae – kůrovcovití Vyskytuje se na chřadnoucích modřínech a také na skáceném dříví. Po vylíhnutí brouci opouští místa jejich vývoje a požerky provádí v koruně modřínu, kde požírají dřeň výhonků. Strom napadený lýkožroutem modřínovým ztrácí jehličí a pod kůrou se objevují chodby hmyzu. V létě můžeme pozorovat na borce výrony pryskyřice a v zimě dochází k ozobávání kůry ptactvem až ke dřevu. Lýkožrout modřínový často doprovází tesaříka modřínového (Tetropium gabrieli) (Gregorová 2006). Lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) řád Coleoptera – brouci, čeleď Curculionidae – nosatcovití Lýkožrout lesklý je významný podkorní škůdce mladých lesních porostů, tyčkovin a tyčovin, ve starších porostech se vyskytuje i v korunách stromů. Při silném přemnožení napadené stromy dokonce odumírají. Brouci se rojí v nižších polohách od konce dubna a ve vyšších polohách do konce května. Jde se o poměrně drobné brouky, jsou 1,6 – 2,8 mm velcí, lesklí, hnědočerní a mají krátké tělo válcovitého tvaru. Štít je někdy černý a krovky jsou hnědé, lesklé a v řádcích tečkované. Larva je zbarvená do bíla, beznohá a je dlouhá přibližně 3 mm. Požerek je hvězdicovitý a larvové chodby

23

jsou velice husté, dlouhé 2 – 4 cm. Brouci se rojí od konce dubna do konce května. Samičky kladou vajíčka do lýka stromu (Čermák a Jankovský 2006). Lýkožrout obecný (Pityophthorus pityographus) řád Coleoptera – brouci, čeleď Scolytidae – kůrovcovití Lýkožrout obecný se vyvíjí ve větvích a vrcholcích mnoha našich jehličnatých stromů. Požerek má hvězdicovitý tvar a je celý zaříznutý v běli. Většinou doprovází jiné kůrovce na napadených stromech, např. lýkožrouta smrkového či lesklého. Napadené větve a vršky se pálí nebo se mohou ošetřit insekticidy (Gregorová 2006). Další druhy škůdců, kteří napadají modřín, ale nenapadají dřevo modřínu: třásněnka modřínová (Taeniothrips laricivorus), molovka modřínová (Argyresthia laevigatella), pouzdrovníček modřínový (Coleophora laricella), korovnice pupenová (Adelges laricis), korovnice zelená (Adelges viridis), klikoroh borový (Hylobius abietis), klikoroh modřínový (Hylobius piceus), obaleč smrkový (Epinotia tedella), obaleč hálčivý (Cydia milleniana), obaleč modřínový (Zeiraphera griseana), drsnokřídlec

modřínový

(Lycia

isabellae),

osenice

polní

(Agrotis

segetum),

ploskohřbetka modřínová (Cephalcia lariciphila) a bejlomorka modřínová (Dasineura kellneri) (Gregorová 2006).

3.8 Houby poškozující modřín Gregorová (2006) uvádí, že významnějšími houbami poškozující modřín jsou: Coniophora laricis, Heterobasidion annosum, Lachnellula wilkommii, Phaeolus schweinitzii, Phellinus pini, Leucostoma kunzei, Meria laricis, Nectria cinnabarina, Phomopsis juniperovora Kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum) Plodnice se objevují na kořenových nábězích, na kmenech, na pařezech a někdy se objevuje i pryskyřice na kmeni stromu. Jedná se o houbu bílého tlení, hniloba jde od středu kmene k obvodu a proniká od kořenů po celé délce kmene. V poslední fázi rozkladu dochází ke světlání dřeva a oddělování letokruhů. Napadení touto dřevokaznou houbou často probíhá skrytě, dřevinám hrozí zlom či vyvrácení, pokud je hniloba silně rozvinutá (Čermák a Jankovský 2006). 24

Hnědák Schweinitzův (Phaeolus schweinitzii) Plodnice se objevují na kmeni a mezi kořenovými náběhy. Plodnice jsou jednoleté, mladé plodnice mají růstovou oblast žlutou až oranžově rezavou a střed plodnic je tmavě hnědý. Staré plodnice jsou tmavě hnědé a napůl rozpadlé. Jedná se o hnědou hnilobu, která se šíří od kořenů do kmene a dále pokračuje vyzrálým dřevem až do výšky 8 – 12 m, a to bez vnějších příznaků. Napadené dřevo má hnědožlutou barvu a na dřevu se později vytvářejí podélné a příčné trhlinky. Při napadení dřevin touto hnilobou dochází k vývratům v pařezové části a narušuje jejich stabilitu (Čermák a Jankovský 2006). Ohňovec borový (Phellinus pini) Napadá dřeviny, které mají vyvinuté jádro a jsou starší přibližně 40 let a více. Jedná se o houbu hnědého tlení a při napadení nedochází většinou ke zlomům. Mladé plodnice jsou nenápadné a starší plodnice mají hnědý až černohnědý povrch, který je popraskaný a drsný (Čermák a Jankovský 2006).

25

4 Materiál a metodika 4.1 Materiál K zpracování této bakalářské práce a zjišťování jednotlivých údajů byly použity teoretické podklady zejména z literárních zdrojů, učebních textů s dřevařskou a lesnickou problematikou, dále z předpisů ČR a českých státních norem uvedených v seznamu použité literatury. Cenným zdrojem informací byla písemná a ústní sdělení oslovených odborníků z praxe.

4.2 Metodika Pro zpracování bakalářské práce byla použita metoda dotazování, formou neanonymního dotazníku (viz příloha č. 1). Osloveny byly, jak firmy zabývající se zpracováním kulatiny, tak i firmy vyrábějící sortiment z hotových dřevěných výrobků. Dotazníky byly předány celkem 58 firmám e-mailovou poštou, přičemž firmy v okolí Brna byly většinou osobně navštíveny. Dotázaní měli zakroužkovat všechny varianty, které odpovídají skutečnosti a případně i doplnit specifikace dle jejich požadavků na rozměry a rozsahy vad. Otázky zněly: 1) Podle jakého předpisu dříví modřínu přejímáte? 2) Jaký druh modřínu na stavební prvky používáte? 3) Na jaké stavební prvky Vaše firma používá dříví modřínu? 4) Využíváte dříví I. třídy jakosti? 5) Využíváte dříví II. třídy jakosti? 6) Využíváte dříví modřínu III. třídy jakosti? Prosím zakroužkujte kvalitu (A – D). Prosím o specifikaci odlišností v rozsahu vad, které tolerujete (netolerujete) u jednotlivých kvalit dříví modřínu ve srovnání s Vaším přejímacím předpisem. 7) Jaké jsou požadavky na jmenovitou délku a stoupání délek kulatiny (řeziva)? 8) Jaké jsou požadavky na průměry kulatiny? 9) Prosím uveďte specifické požadavky na dříví modřínu, které nejsou výše uvedeny (např. využíváme pouze oddenkové výřezy)

26

5 Výsledky a diskuze 5.1 Využití modřínu – historie P. Pallas (1741-1811), ruský akademik, byl jeden z prvních fyziků, který si všiml výborné odolnosti modřínového dřeva proti rozpadu a proti houbám. Po nějakém čase cestování na Sibiři, došel k závěru, že modřín se nerozpadá a to je důvod, proč se používá i pro mosty, přehrady a mlýny. Moderní historická literatura nám udává spoustu příkladů budov, které byly vyrobeny v 17. a 18. století. Tyto stavby zůstaly neporušené a to i navzdory velmi náročným podmínkám. Např. dřevěné věže v Jakutsku a Ilimsku, které byly postaveny v 17. a 18. století, přehrada na řece Iset v Yekaterinburgu, která funguje 240 let, dále několik různých staveb v Permu, Solikamsku, Cherdynu a spoustě jiných měst. Archivovaná data ukazují, že modřín byl hlavní

stavební

materiál,

který

se

používal

v Rusku

na

válečné

loďstvo

v 18. A 19. století. Ukázalo se, že modřín byl lepší volbou pro tyto podmínky než dub (Lesprominform 2015). V ČR bylo v šedesátých až osmdesátých letech oblíbené použití modřínových obkladů do interiéru z profilovaných palubek. V exteriéru byly také používané podobné profily a to na obklady štítů, na vnější pláště zahradních domků a chat a také na zábradlí balkónů. Modřín se často používal na okna a vchodové dveře. Využívalo se především výborných vlastností modřínu, jako je jeho trvanlivost v exteriéru (Zeidler a Reisner 2006).

5.2 Současné využití modřínu Kvůli použití některých nových materiálů na obklady a také kvůli omezení chatové výstavby, došlo k omezení používání modřínového sortimentu. V současné době se modřín používá na výrobu krájené okrasné nábytkové dýhy, na kterou se využívá nejkvalitnějších oddenkových výřezů. Ze stejného sortimentu se vyrábí kvalitní truhlářské deskové řezivo nejen pro výrobu nábytku, ale také oken a dveří. V menším množství některé firmy vyrábí z modřínu zahradní nábytek a doplňky. V malé míře se vyrábí také ručně štípaný modřínový šindel. Některé firmy z modřínu vyrábí tenké obkladové palubky a z řeziva bez suků podlahová profilovaná prkna. Modřínové pilařské oddenky, piliny a také tenké rovnané užitkové dřevo se používá především při výrobě dřevotřískových desek. Modřín je vhodný také pro výrobu MDF desek 27

(středně tvrdé dřevovláknité desky), které jsou používané jako alternativa masivního dřeva. Dále je vhodný pro výrobu OSB desek (z angl. Oriented Strand Board), jež se využívají zejména jako konstrukční desky tam, kde jsou vysoké nároky na mechanické vlastnosti. Modřín se nevyužívá v českých celulózkách, a to zejména kvůli vysokému podílu pryskyřice (Zeidler a Reisner 2006). Růžička (2014) uvádí, že modřín se u dřevostaveb využívá na základový práh, což je fošnový prvek, který zajišťuje propojení mezi základovou konstrukcí a vlastní konstrukcí. Základový práh odděluje spodní stavbu a vrchní dřevěnou konstrukci. Jelikož spodní stavba může mít jiný vlhkostní režim než vrchní konstrukce, používá se pro základový práh trvanlivějších dřevin, jako je právě modřín, ale používá se i dub.

5.3 Dotazníkové šetření Dotazník byl zaměřen na zjištění požadavků firem na dříví modřínu při použití ve stavbách. Osloveny byly firmy provádějící dřevostavby, dále firmy zabývající se zpracováním kulatiny a firmy, které vyrábí různé stavební prvky ze dřeva. V následujícím grafu (Obr. 5) můžeme pozorovat, kolik firem odpovědělo, že modřín využívá a kolik naopak ne.

70 60

Počet firem

50 40 30 20 10 0 Celkem

Odpovědělo

Využívají

Obr. 5: Dotazníkové šetření

28

Nevyužívají

V grafu (Obr. 5) lze pozorovat, že z celkových oslovených 58 firem odpovědělo 35 firem, z těch 20 odpovědělo, že modřín nevyužívají a 14 odpovědělo, že jej využívají. Firmy, které odpověděly, že modřín využívají, sídlí v kraji Jihomoravském, Středočeském, Libereckém, Moravskoslezském a Královéhradeckém. 5.3.1 Výsledky dotazníkového šetření

Otázka č. 1: Podle jakého předpisu dříví modřínu přejímáte? 7 6

Počet firem

5 4 3 2 1 0 DP 2008

ČSN 48 0055 ČSN EN 13990 ČSN EN 14519

GOST

Používáne předpisy

Obr. 6: Předpisy využívané firmami V grafu (Obr. 6) lze vidět, jaké předpisy používají firmy pro přejímku dříví modřínu. Z grafu je zřejmé, že nejčastěji využívaným předpisem jsou Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v ČR 2008, tenhle předpis využívá podle mého šetření celkem 6 firem. Některé firmy využívají více předpisů, např. Sibiřské dřevo s.r.o. využívá ČSN EN 14519 Vnitřní a vnější obklady z rostlého jehličnatého dřeva – Frézované profily s perem a drážkou, ČSN EN 13990 Dřevěné podlahoviny – Podlahové palubky z jehličnatého dřeva a normu GOST 26002 – 83 Řezivo jehličnanů severního třídění. ČSN EN 14519 stanovuje vlastnosti vnitřních a vnějších obkladů z rostlého dřeva s vyfrézovaným perem a drážkou z dřevin: smrk, jedle, borovice, modřín, douglaska tisolistá a borovice přímořská (viz příloha č. 3).

29

ČSN EN 13990 stanovuje charakteristiky podlahových palubek z jehličnatého dřeva (viz příloha č. 2).

Otázka č. 2: Jaký druh modřínu na stavební prvky používáte? 9 8

Počet firem

7 6 5 4 3 2 1 0 Modřín opadavý

Modřín sibiřský Druhy modřínu

Obr. 7: Druhy modřínu využívané firmami

V grafu (Obr. 7) můžeme vidět, že podle mého šetření, je modřín opadavý více využívaný než modřín sibiřský, ale rozdíl není příliš výrazný. Modřín opadavý využívá celkem 8 firem a modřín sibiřský 6 firem.

Z firem, které dotazník vyplnily,

neodpověděla žádná firma, že využívají modřín japonský. Ten byl třetím druhem modřínu, který se nacházel v dotazníku. Vlastnosti sibiřského a opadavého modřínu se liší. Pevnost sibiřského modřínu je přibližně dvakrát větší než u smrkového dřeva a modřín opadavý je jen o něco pevnější než evropský smrk. Modřín opadavý nemá tak vysoký obsah pryskyřice jako modřín sibiřský, a proto jej nemůžeme používat bez povrchové úpravy. Při porovnání modřínu sibiřského s dubem, jasanem či borovicí je až dvojnásobně odolný proti hnilobě, a to díky vysoké hustotě a vysokému obsahu pryskyřice (Sibiřské dřevo s.r.o. 2015a).

30

Otázka č. 3: Na jaké stavební prvky Vaše firma používá dříví modřínu? 8 7

Počet firem

6 5 4 Modřín opadavý

3

Modřín sibiřský

2 1 0

Stavební prvky

Obr. 8: Stavební prvky vyráběné firmami z modřínu opadavého a sibiřského V grafu (Obr. 8) lze pozorovat, jaké stavební prvky vyrábějí firmy z modřínu opadavého a modřínu sibiřského. Zeidler a Reisner (2006) uvádějí, že v současné době se modřín používá na výrobu obkladových palubek a podlahová profilovaná prkna. Dále také na výrobu oken a dveří, kde se využívá jeho výborných vlastností, jako je jeho trvanlivost v exteriéru. V malé míře se z něj vyrábí i ručně štípaný šindel (Zeidler a Reisner 2006). Žádná firma z dotázaných neodpověděla, že využívají modřín pro výrobu šindelů, a to i přes to, že byly kontaktovány firmy vyrábějící právě modřínové šindele. Odpověděl pouze podnikatel Michal Pořický, který se zabývá výrobou ručně štípaného šindele, ale z modřínu šindele nevyrábí. Modřín se využívá také u dřevostaveb na základový práh, což je fošnový prvek, který propojuje základovou konstrukci s vlastní konstrukcí, a odděluje spodní stavbu a vrchní dřevěnou konstrukci (Růžička 2014). Modřín opadavý využívá při zakládání staveb pouze firma Dřevotes MS s.r.o., ale v současné době jej v 80 % nahrazuje douglaska, z důvodu menšího obsahu pryskyřice než u modřínu. Podle mého šetření se modřín opadavý nejčastěji využívá na obklady a na podlahy. Stejně je tomu tak i v případě modřínu sibiřského. Poslední dva sloupce „jiné“ znázorňují počet firem, které využívají modřín na jiné stavební prvky (pelety, fasády, stropy a krovy).

31

Otázka č. 4: Využíváte dříví I. třídy jakosti? 10 9 8

Počet firem

7 6 5 4 3 2 1 0 ANO

NE Odpovědi

Obr. 9: Počet firem (ne)využívajících dříví I. třídy jakosti Na základě šetření, můžeme v grafu (Obr. 9) vidět, že u osmi firem byla odpověď „ANO“ a u šesti zněla odpověď „NE“. I. jakostní třídu používají oslovené firmy nejčastěji na obklady, dále také na podlahy, okna, dveře a posuvné stěny. Otázka č. 5: Využíváte dříví II. třídy jakosti? 9 8 7 Počet firem

6 5 4 3 2 1 0 ANO

NE Odpovědi

Obr. 10: Počet firem (ne)využívajících II. třídy jakosti

32

Na základě mého šetření, lze z grafu (Obr. 10) pozorovat, že u šesti firem byla odpověď „ANO“ a u osmi byla odpověď „NE“. II. jakostní třídu používají firmy, které byly osloveny na obklady, schodiště a také při zakládání stavby.

Otázka č. 6: Využíváte dříví modřínu III. třídy jakosti? 9 8

Počet firem

7 6 5 4 3 2 1 0 III. A

III. B

III. C

III. D

Nepoužívají

Odpovědi

Obr. 11: Počet firem využívajících jednotlivé kvality III. jakostní třídy Z grafu (Obr. 11) lze pozorovat, že podle provedeného šetření se nejméně využívá III. třída jakosti kvality D a nejvíce III. třída jakosti kvality B. Pět firem uvedlo, že III. třídu jakosti vůbec nevyužívá. Třetí jakostní třídu kvality A, B oslovené firmy využívají nejvíce na obklady a podlahy, dále na zábradlí schodiště a pergoly. Třetí jakostní třídu kvality C využívají na zábradlí, obklady, podlahové palubky a pergoly. Třetí jakostní třída kvality D se využívá podle výsledků šetření pouze na obklady a podlahy.

33

Otázka č. 7: Jaké jsou požadavky na jmenovitou délku a stoupání délek kulatiny (řeziva)? 14 12 Délka (m)

10 8 6 Minimální jmenovitá délka

4 2

Maximální jmenovitá délka

0

Obr. 12: Požadavky na jmenovitou délku kulatiny Graf (Obr. 12) znázorňuje, jaké jsou přibližně požadavky jednotlivých firem zpracovávající kulatinu na minimální a maximální jmenovitou délku kulatiny. Všechny uvedené firmy využívají k přejímce Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v ČR 2008, výjimkou je firma KOBZA – WOOD, s.r.o., která využívá ruskou normu Gost 26002 – 83 Řezivo jehličnanů severního třídění. Na základě mého šetření se požadovaná minimální jmenovitá délka kulatiny pohybuje v rozmezí 2 – 4 m. Doporučená pravidla uvádí, že u I. až III. třídy jakosti je minimální jmenovitá délka 3 m (Kol. 2007). ČSN 48 0055 uvádí, že u I. třídy jakosti je nejmenší délka výřezů u všech jehličnatých dřevin 1,8 m, u II. třídy jakosti 1,3 m a u jakosti III/A i III/B je 3,0 m. Nejčastější maximální jmenovitá délka kulatiny je 5 m. Firma DŘEVOTES MS, která pracuje s kulatinou, požadavek na jmenovitou délku kulatiny neuvádí, proto se v grafu nevyskytuje.

34

Délka (m)

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Minimální jmenovitá délka Maximální jmenovitá délka

Obr. 13: Požadavky na jmenovitou délku vstupního materiálu V grafu (Obr 13) lze vidět, jaké jsou požadavky na jmenovitou délku vstupního materiálu firem, které přejímají řezivo. Minimální jmenovitá délka vstupního materiálu se podle mého šetření pohybuje od 0,5 m do 4 m a maximální jmenovitá délka vstupního materiálu od 3 m do 8 m. Firma DARE - EUROOKNA, s.r.o. neuvedla tyto požadavky, proto se v grafu nevyskytuje.

120

Stoupání délek (cm)

100 80 60 40 20 0 DP HAUSNER s.r.o.

MATRIX a.s.

KOBZA - WOOD, KUTT spol. s r.o. s.r.o.

Obr. 14: Požadavky na stoupání délek kulatiny

35

Z grafu (Obr. 14) lze pozorovat, jaké jsou požadavky jednotlivých firem zpracovávající kulatinu na stoupání délek kulatiny. Na základě mého šetření je nejčastějším požadavkem na stoupání délek 100 cm. Pila TIMKO s.r.o., Pila Kužel a Josef Plátek spol. s.r.o. neuvádí požadavky na stoupání délek kulatiny, proto se v grafu nevyskytují.

120

Stoupání délek (cm)

100 80 60 40 20 0 Avanta RD Rýmařov Jan Kamenický Sibiřské Systeme spol. s.r.o. dřevo, s.r.o. s r.o.

Window Holding a.s.

Obr. 15: Požadavky na stoupání délek řeziva Grafu (Obr. 15) znázorňuje, jaké jsou požadavky firem přejímající řezivo na stoupání délek řeziva. Stoupání délek se pohybuje od 10 cm do 100 cm. Firma DARE - EUROOKNA, s.r.o. neuvedla tyto požadavky, proto se v grafu nevyskytuje.

V otázce č. 7, jež se týkala firem, které zpracovávají kulatinu, firmy uváděly požadovaný nadměrek v centimetrech nebo v procentech, proto byly grafy zpracovány samostatně, aby byl nadměrek dostatečně zřetelný.

36

Požadovaný nadměrek (cm)

12 10 8 6 4 2 0 KUTT spol. s r.o.

Josef Plátek spol. s r.o.

Pila Kužel

Obr. 16: Požadovaný nadměrek firem (cm) V grafu (Obr. 16) lze pozorovat požadovaný nadměrek kulatiny u firem, které zpracovávají kulatinu v centimetrech. Podle mého šetření všechny firmy, které uvádějí nadměrek v centimetrech, mají požadavek na nadměrek 10 cm.

Požadovaný nadměrek (%)

6 5 4 3 2 1 0 KOBZA - WOOD, DP HAUSNER s.r.o. s.r.o.

MATRIX a.s.

Pila TIMKO s.r.o.

Obr. 17: Požadovaný nadměrek firem (%) Z grafu (Obr. 17) lze vidět požadovaný nadměrek kulatiny u jednotlivých firem v procentech. Podle mého vlastního šetření můžeme říci, že požadovaný nadměrek je

37

nejčastěji 2 % a největší požadavek na nadměrek má firma KOBZA – WOOD, s.r.o., což je 5 %.

Otázka č. 8: Jaké jsou požadavky na průměry kulatiny? a) Minimální průměr čepu bez kůry (cm) b) Maximální průměr čela bez kůry (cm)

120 100 80 60 Minimální průměr čepu bez kůry

40 20

Maximální průměr čela bez kůry

0

Obr. 18: Požadavky na průměry kulatiny V grafu (Obr. 18) lze pozorovat požadované průměry kulatiny u jednotlivých firem, které zpracovávají kulatinu. Firma Dřevopodnik HAUSNER s.r.o. má největší požadavek na průměr čela kulatiny bez kůry, což je 100 cm. Firma KOBZA – WOOD, s.r.o. uvádí, že průměr čela bez kůry je bez omezení. Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v ČR 2008 uvádí, že u I. jakostní třídy je minimální čep bez kůry 48 cm pro modřín. U II. třídy jakosti uvádí předpis, že minimální čep bez kůry u speciálních výřezů pro pilařské zpracování 30 cm a maximální čelo neuvádí. Dále u výřezů pro výrobu loupané dýhy předpis uvádí minimální čep bez kůry u jehličnatých dřevin 25 cm a maximální čelo 70 cm. U III. jakostní třídy pro modřín předpis uvádí minimální průměr čepu bez kůry 15 cm nebo dle dohody mezi dodavatelem a odběratelem (Kol. 2007).

38

5.3.2 Firmy nevyužívající modřín Origis s.r.o., Eurodach s.r.o., DBH s.r.o. a Haas Fertigbau Chanovice s.r.o. jsou firmy provádějící dřevostavby a modřín nevyužívají. Nejčastěji se do konstrukce dřevostaveb využívá smrkové řezivo. Dále společnost Dřevospol Šťastný Záhoří, spol. s r.o. a podnikatel Ing. Miroslav Řádek zabývající se zpracováním kulatiny, kulatinu z modřínu vůbec nezpracovávají, zpracovávají pouze kulatinu smrkovou. Pila Želeč u Tábora zpracovává kulatinu pouze smrkovou a borovou. Timber Production s.r.o. uvádí, že modřín nepoužívají ze dvou důvodů, a to kvůli snížení poptávce po modřínovém materiálu a kvůli vysoké ceně za modřínovou kulatinu. Dalšími zpracovatelskými firmami, které nezpracovávají kulatinu z modřínu, jsou: FA LUDVÍK s.r.o., Kinský dal Borgo, a.s., M.T.A., spol. s.r.o., Pila Podhora s.r.o., ZD Maleč a Pila Fridrich. Byly kontaktovány také firmy, které vyrábějí různé stavební prvky. Společnost HR WOOD s.r.o., zabývající se výrobou a montáží střešních vazníků, používají pouze smrkové řezivo pro výrobu nosných konstrukcí. STREKON A – Z, s.r.o. se zabývá výrobou dřevěných konstrukcí a krovů, ale také využívají pouze smrkového řeziva. Podnikatel Lukáš Palán z Měnína vyrábí zahradní stavby, ploty, obložení stěn, terasy, nábytek a modřínové dříví vůbec nevyužívá. Dále společnost SAPELI, a.s., která je nejstarším a také největším výrobcem dveří v ČR, nepoužívá modřínové dřevo. Společnost Schody Stadler s.r.o. vyrábějící ocelové a dřevěné schodiště, a podnikatel Michal Pořický vyrábějící šindele, modřín také ve své výrobě nevyužívají.

5.3.3 Firmy využívající modřín Firem využívající modřín bylo celkem patnáct. Jsou to firmy provádějící dřevostavby, firmy zpracovávající kulatinu a také firmy, které vyrábí různé stavební prvky ze dřeva. 5.3.3.1 Firmy provádějící dřevostavby Avanta Systeme spol. s r.o. Avanta Systeme spol. s r.o. se sídlem v Brně se zabývá výstavbou montovaných dřevostaveb. Avanta je na trhu od roku 1990 jako projekční firma, která začínala s rekonstrukcemi a půdními vestavbami. Tato firma byla jednou z prvních firem 39

v oblasti Moravy, která začala realizovat půdní vestavby. Avanta Systeme je členem Asociace dodavatelů montovaných domů a držitelem certifikátu Dokument národní kvality, který je určen k ověření kvality prováděných dřevěných staveb. Dokument národní kvality je především zaměřen na projekční technickou přípravu, kvalitu materiálu, prohlášení základních požadavků na konstrukci dle stavebního zákona a prováděcí činnosti (Avanta Systeme 2015). Firma používá nejvíce smrkové stavební řezivo, dříví modřínu využívá pouze okrajově na stropy, obklady, podlahy a krovy. Využívají dříví modřínu opadavého (80 %) a modřínu sibiřského (20 %), které jakostnimi požadavky odpovídá I. jakostní třídě. U této třídy jakosti netolerují: rozměrové odchylky, křivost a točitost. Avanta Systeme výřezy z modřínu nepřejímá, přejímá pouze řezivo, u kterého kontroluj rozměrové charakteristiky: 

pro tloušťky a šířky < 100 mm maximální odchylka – 2 mm,



pro tloušťky a šířky > 100 mm maximální odchylka – 3 mm,



délky řeziva nesmí být kratší než požadované.

Vlhkost stěnového řeziva musí být maximálně 18 % při přejímce řeziva na stavbě, střešní řezivo může mít maximálně 30 % vlhkosti. Dřevo ostrohranné je bez zbytků kůry, bez plísní či dřevokazných hub a také bez stop po dřevokazném hmyzu. Požadovaná minimální délka hranolů je 3 m a maximální jmenovitá délka je 6 m. Požadavek na stoupání délek je 25 cm a požadovaný nadměrek hranolů je 10 cm. Firma využívá pouze oddenkovou část a využívá středové i nestředové řezivo. RD Rýmařov s.r.o. Tato společnost se sídlem v Rýmařově působí na stavebním trhu téměř 46 let a realizovala již více než 23 000 staveb. Montované rodinné domy RD Rýmařov jsou stavěny na bázi lehké prefabrikace dřeva. Nosná konstrukce dřevostaveb je vyrobena ze smrkového dřeva. Jednotlivými stavebními díly jsou velkoplošné panely, které se na místě montují dohromady (RD Rýmařov s.r.o. 2015). Společnost RD Rýmařov používá modřín sibiřský pouze výjimečně na terasy a fasádní obklady. Na statické prvky dříví modřínu nepoužívají, vzhledem k tomu, že nevlastní certifikaci. Požadavky na dříví modřínu jsou dle Doporučených pravidel 40

pro měření a třídění dříví v ČR 2008 a využívají pouze III. třídy jakosti kvality A, B. Firma nakupuje již hotové výrobky. Při přejímaní musí být vlhkost dřeva 12 – 18 %, suky pouze zarostlé, dřevo bez smolníků, prasklin a zamodrání. Požadavky na jmenovitou délku jsou minimálně 4 m a maximální jmenovitá délka 5 m. Stoupání délek je po 100 cm a požadovaný nadměrek je 5 cm. DŘEVOTES MS s.r.o. Firma se zabývá výrobou roubených staveb od roku 1996 a sídlí v Hanušovicích. Firma staví domy určené k rekreaci, horské chaty, ale především dřevěné rodinné domy. Pro jejich domy využívají dřevo z horských oblastí Jeseníků a Kralického Sněžníku. Převážně se jedná o smrk, který v těchto horských oblastech vykazuje výborné užitné vlastnosti. Další používanou dřevinou je jedle, která je díky svému dlouhověkému růstu a plnodřevnosti vhodná k výrobě trámů velkých délek. Z domácích dřevin, zpracovávaných pro jejich stavby je tzv. jesenický modřín, který je velmi žádanou dřevinou v celé Evropě. Jinou možností je nahrazení modřínu douglaskou, ta je v poslední době velice oblíbená, jelikož vykazuje také velkou odolnost proti povětrnosti a hmyzím škůdcům (Dřevotes MS s.r.o. 2012). Firma uvádí, že přejímá kulatinu podle vlastních zkušeností. Využívá dříví modřínu opadavého k výrobě schodiště a požadovaná jakost je II. třída jakosti, dále jej používají do dvou spodních řad při zakládání stavby. V současné době jej v 80 % nahrazuje douglaska, která má menší obsah pryskyřice než modřín. Požadovaný minimální průměr čepu bez kůry je 44 cm a maximální průměr čela bez kůry je 70 cm.

5.3.3.2 Firmy zpracovávající kulatinu Josef Plátek spol. s r.o. Soukromá společnost byla založena v roce 1992 a sídlí v Turnově. Hlavními zpracovatelskými dřevinami je smrk a modřín a roční kapacita je přibližně 8500 m3 pořezaného dříví. Společnost vyrábí palubky, lišty, latě, řezivo středové a boční, truhlářské řezivo jehličnaté (smrk, modřín a borovice) i listnaté (dub, olše a jilm). Impregnaci provádí v máčecí vaně do délky 9,5 m látkou Bochemit QB Profi, což je koncentrovaný vodou ředitelný fungicidní a insekticidní přípravek do interiéru i exteriéru (Josef Plátek, spol. s r.o. 2015). 41

Společnost Josef Plátek spol. s r.o. přejímá dříví modřínu dle Doporučených pravidel pro měření a třídění dříví v ČR 2008 a ke zpracování využívají pouze modřín opadavý, ze kterého vyrábí: latě, palubky a lišty (palubky obkladové, palubky podlažní, hoblovaná prkna a lišty), důlní krajiny, řezivo boční omítané, truhlářské řezivo neomítané. Modřín opadavý používají primárně pro truhlářské řezivo II. třídy jakosti a III. třídy jakosti kvality A, ze kterého vyrábí obkladové palubky. Dále jej využívají pro stavební řezivo III. jakostní třídy kvality B, C. Požadovaná jakost na podlažní palubky je III. třída jakosti kvality A, B. Požadovaná minimální jmenovitá délka kulatiny je 4 m a maximální jmenovitá délka kulatiny 5 m. Požadovaný nadměrek je 10 cm. Firma uvádí, že minimální průměr čepu bez kůry požadují 20 cm a maximální průměr čela bez kůry 50 cm.

MATRIX a.s. – divize WOOD Pila se nachází v Třebešově, zpracovává zejména modřínovou kulatinu, ale zpracovává také dřeviny smrku a borovice. Vyrábí stavební a truhlářské řezivo, dřevěnou dlažbu, dřevěné štafle a štěpku. Firma nabízí i služby jako je sušení řeziva ve velkokapacitní

sušárně

a

impregnaci

v impregnační

vaně.

Další

pila

je

v Třebechovicích pod Orebem a ta je uzpůsobena pro pořez listnaté suroviny (dubu). Hlavními produkty jsou podlahová prkna, truhlářské řezivo a železniční pražce. Ostatní sortimenty, které firma vyrábí, jsou velkoplošné materiály (laminované desky, MDF, OSB desky, překližky), pracovní desky, masivní dřevěné podlahy, třívrstvé dřevěné podlahy a plovoucí laminované podlahy (Matrix a.s. 2011a). Převážnou část produkce tvoří sortiment pro stavební účely a modřín opadavý představuje 80 % zpracovávané kulatiny. Pro konstrukční použití vyrábí firma hranoly na střešní konstrukce, střešní latě a omítaná prkna z jehličnatého řeziva. Hranoly na střešní konstrukce jsou standardně vyráběné v délkách 3 – 9 m. Ochranu stavebního řeziva provádí máčením v 9% roztoku přípravku LIGNOFIX E – PROFI. Standardně provádí ochranu řeziva pro druhou třídu ohrožení (Matrix a.s. 2011b). Pro přejímku firma využívá Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v ČR 2008. Využívají jakost III. třídy kvality A – D, II. jakostní třídu nevyužívají vůbec nebo pouze v malém rozsahu. Požadovaná minimální jmenovitá délka je 4 m, maximální 42

jmenovitá délka 12 m a stoupání délek 100 cm. Požadovaný nadměrek je 2 %. Požadavky na průměr kulatiny jsou: minimální průměr čepu bez kůry 15 cm a maximální průměr čela bez kůry 80 cm.

Pila Kužel Firma založená roku 1992 se zabývá převážně výrobou truhlářského řeziva a stavebního řeziva z modřínu a smrku. Dále firma nabízí obkladové a podlahové palubky, lišty, čtyřstranně hoblovaná prkna, dřevěné brikety a ostatní sortiment, který souvisí s pilařskou výrobou. Pila se nachází v obci Roztoky u Jilemnice a dřevosklad firmy se nachází v obci Mladé Buky (Pila Kužel 2011a). Firma nabízí z modřínu sortiment: 

Truhlářské řezivo (sušené, neomítané) o dřeviny: smrk, borovice, modřín, dub, buk, bříza, jasan, jilm, javor, třešeň, olše o uskladněné truhlářské jehličnaté řezivo je vysušené do vlhkosti 12 % a listnaté do vlhkosti 10 % o prodáváno v kategoriích: I. jakost, II. jakost



Stavební řezivo o dřeviny: smrk, částečně i modřín o sortiment: hranoly, fošny, latě, prkna Firma přejímá kulatinu dle Doporučených pravidel pro měření a třídění dříví

v ČR 2008 a na stavební prvky používá pouze modřín opadavý. Vyrábí z něj obklady a požadovaná jakost je III. jakostní třída kvality B, C. Při přejímce je požadovaná minimální jmenovitá délka 3 m a maximální jmenovitá délka 5 m, požadovaný nadměrek je minimálně 10 cm. Požadovaný minimální průměr čepu bez kůry je 20 cm a maximální průměr čela bez kůry je 70 cm.

43

Pila TIMKO s.r.o. Firma TIMKO s.r.o. se sídlem v Lázních Bělehrad působí na trhu od roku 2004. Firma nabízí sortiment: krovy, latě, prkna, palivové dřevo, dále nabízí služby, jako je pilařská výroba a impregnace dřeva. Společnost nabízí české řezivo v různých délkách a rozměrech podle požadavků zákazníka (Pila Timko s.r.o. 2015). Firma přejímá kulatinu dle Doporučených pravidel pro měření a třídění dříví v ČR 2008. Modřín opadavý využívá na stavební prvky, jako jsou pergoly a zábradlí, požadovaná jakost je III. třída jakosti kvality A, B a C. Požadovaná minimální jmenovitá délka je 3 m a maximální 5 m. Požadovaným nadměrkem jsou 2 %. Minimální průměr čepu kulatiny bez kůry je 10 cm a maximální průměr čela kulatiny bez kůry je 70 cm. KOBZA – WOOD, s.r.o. Společnost sídlící v Kopřivnici působí na českém trhu od roku 2003. Společnost KOBZA – WOOD, s.r.o. se specializuje na prodej těchto materiálů: lepené hranoly, spárovky, truhlářské překližky, stavební KVH a BSH hranoly, fasádní obklady, palivové brikety a pelety (Kobza – wood, s.r.o. 2013) Firma využívá dříví modřínu sibiřského na tyto stavební prvky: 

fasádní obklady – vyrábí tzv. profil RHOMBUS (Obr. 19), požadovaná jakost je 0 – III. dle Gost 26002 – 83 Řezivo jehličnanů severního třídění,

44

Obr. 19: Profily RHOMBUS (Kobza – wood, s.r.o. 2013) 

podlahy a terasy – požadovaná jakost 0 – I. dle Gost,



okna a dveře – požadovaná jakost 0 dle Gost,



schodiště a zábradlí – požadovaná jakost 0 – I. dle Gost.

Požadavky na jmenovitou délku kulatiny jsou: minimálně 2,7 m a maximálně 6 m. Stoupání délek musí být po 30 cm a požadovaný nadměrek je 5 %. Požadavek na minimální průměr čepu kulatiny bez kůry je 40 cm a maximální průměr čela bez kůry je bez omezení. Dalším požadavkem je dodávka pouze oddenkové kulatiny.

Dřevopodnik HAUSNER s.r.o. Rodinná firma byla založena v roce 1991 a od roku 1995 se specializuje na zpracovávání modřínové kulatiny. Firma nabízí sortiment: 

modřínové spárovky – v různých kvalitách: bez suků a se suky, tloušťky 20, 40 mm, použití: pro nášlapy na schody, schodnice, na výrobu nábytku,



lepené konstrukční hranoly (BSH) – délka do 12 m,



modřínové hoblované profily – palubky podlahové i obkladové, zakončovací lišty, fasádní obklady, terasové profily, hranoly na pergoly a ploty,



truhlářské a stavební řezivo – výroba krovů (MD, DG), prodej prken a latí, 45



modřínové dřevěné pelety – vlhkost menší než 10 %, průměr 6 mm (Hausner s.r.o. 2014). Firma přejímá kulatinu dle Doporučených pravidel pro měření a třídění dříví

v ČR 2008. Modřín opadavý využívají na obklady, schodiště, zábradlí, okna, dveře a podlahy. Požadované jakosti jsou I., II. a III. třída jakosti kvality A – C. Požadovaná minimální jmenovitá délka je 3 m a maximální 12 m. Požadavek na stoupání délek je 100 cm a na nadměrek 2 %. Minimální průměr čepu kulatiny bez kůry je 15 cm a maximální průměr čela bez kůry je 100 cm.

5.3.3.3 Ostatní firmy Následující firmy vyrábí různé stavební prvky z modřínu, např. okna, dveře, obklady, schodiště zábradlí.

KUTT spol s r.o. Firma KUTT spol s r.o. se sídlem v Brně nabízí výrobky ze dřeva od roku 1991, specializují se především na výrobu z masivních a podýhovaných materiálů. Firma vyrábí dřevěné schodiště nejčastěji z masivu, převážně z dubu, buku, smrku a borovice o tloušťce 40 – 50 mm. Součástí dřevěného schodiště jsou masivní dřevěné sloupky, výplně a madla. Firma vyrábí také podýhované dveře s masivním rámem a masivní dveře. Na masivní dveře využívá smrk, borovici, buk a dub a na podýhované dveře akát, buk, dub, habr, jasan, javor, jedli, jilm, kaštan a třešeň. Dále vyrábí dřevěná okna a balkónové dveře. Eurookna a balkónové dveře jsou z trojvrstvého smrkového eurohranolu (Kutt spol s.r.o. 2015). Firma využívá modřín opadavý a modřín sibiřský pouze na obklady a podlahy. Požadovaná jakost dříví u těchto stavebních prvků je I. třída jakosti podle ČSN 48 0055. Požadavky na jmenovitou délku kulatiny jsou: minimální 2 m a maximální 4 m. Stoupání délek kulatiny je po 1 m a požadovaný nadměrek je 10 cm. Jan Kamenický Živnostník Jan Kamenický se sídlem provozovny v Měníně je na trhu od roku 1991 a vyrábí především dřevěný nábytek, ale také podlahy, obklady, schodiště 46

a zábradlí v interiéru. Nejčastěji využívá dříví smrku a borovice. Řezivo přejímá podle vlastních zkušeností. Používá i modřín opadavý a požadovaná jakost dříví na stavební prvky (obklady, podlahy, schodiště, zábradlí) je III. třída jakosti kvality A, B. Požadovaná minimální jmenovitá délka řeziva je 2 m a maximální 8 m. Stoupání délek nabízí panu Kamenickému pila pouze po 1 m a požadovaný nadměrek je 5 cm. Další požadavky na dříví modřínu jsou: bez žádné hniloby, žádné zbarvení ani poškození hmyzem. Sibiřské dřevo s.r.o. Společnost Sibiřské dřevo s.r.o. sídlí v Praze a specializuje se na dovoz a prodej hoblovaného zboží ze sibiřských dřevin, především sibiřského modřínu a sibiřského cedru. Firma se zabývá od roku 1999 obchodem s dřevěnými výrobky, jako jsou palubky, hoblovaná prkna, stavební řezivo (fošny a trámy), lepené hranoly a jiné zboží ze dřeva pro stavby a také pro interiér. Výroba řeziva, palubek a lepených trámů se nachází přímo na Sibiři (Sibiřské dřevo s.r.o. 2015a). Firma uvádí, že vlastnosti sibiřského a evropského modřínu se liší. Sibiřský modřín je tvrdé, poměrně pružné a velmi trvanlivé dřevo. Pevnost sibiřského modřínu je přibližně dvakrát větší než u dřeva smrkového a evropský modřín je jen o něco pevnější než evropský smrk. Evropské dřevo nemá tak vysoký obsah pryskyřice a na rozdíl od sibiřského nemůže být používáno bez povrchové úpravy. Na pohled můžeme pozorovat odlišnou strukturu podle letokruhu sibiřského modřínu a evropského modřínu (Obr. 20). Výrobky ze sibiřského modřínu mají dlouhou životnost, přibližně 100 let i více, a neztrácejí svoji krásnou strukturu i bez povrchové úpravy. Pokud porovnáme modřín sibiřský s dubem, jasanem či borovicí je dvojnásobně odolný proti hnilobě, a to díky vysoké hustotě a vysokému obsahu pryskyřice (Sibiřské dřevo s.r.o. 2015b).

47

Obr. 20: Porovnání modřínu evropského (vlevo) a modřínu sibiřského (vpravo) (Sibiřské dřevo 2015a)

Firma využívá dříví sibiřského modřínu na obklady, podlahy, schodiště, zábradlí, okna, dveře a také na terasy. Využívají normy ČSN EN 14 519, ČSN EN 13990 a GOST 26002 – 83 Řezivo jehličnanů severního třídění. Požadovaná jakost dříví na obklady, podlahy a terasy je 0 – 4 a na schodiště, zábradlí, okna a dveře je 0 – 3 požadovaná jakost dříví. Požadovaná minimální jmenovitá délka při přejímce je 2,7 m a maximální jmenovitá délka 6 m. Stoupání délek je 30 cm a požadovaný nadměrek 10 cm.

DARE – EUROOKNA, s.r.o. Společnost sídlící v Rajhradu u Brna byla založena roku 1996 a výrobní program je zaměřen na výrobu eurooken a vchodových dveří. Kapacita výroby je 120 m2 oken za den (Dare – eurookna, s.r.o. 2015a) Při výrobě společnost používá třívrstvý a čtyřvrstvý eurohranol podle profilového systému okna (IV68, IV78, IV92). Nejvíce využívaný je smrkový eurohranol napojovaný a fixní, který je bez podélného napojení. Druhou nejvyužívanější dřevinou je meranti a dalšími používanými dřevinami jsou: borovice, dub a modřín. Firma vyrábí dřevěná eurookna s trojsklem a dvojsklem, také vyrábí dřevohliníková eurookna, vchodové dveře panelové (sendvičové) a vchodové dveře rámové (Dare – eurookna, s.r.o. 2015b). Firma pro přejímku využívá ČSN 48 0055. Na výrobu stavebních výplní otvorů používají modřín sibiřský, v porovnání s ostatními dřevinami tvoří modřín sibiřský 48

přibližně 10 % celkové výroby. Požadovaná jakost na okna, dveře a posuvné stěny z modřínu sibiřského je I. jakostní třída dle ČSN 48 0055. Dalším požadavkem při přejímaní eurohranolů je nadměrek okolo 5 cm.

Window Holding a.s. Společnost se zabývá výrobou oken a prezentuje tři značky, a to Vekra, Otherm a TWW. Její závody se nachází v Lázních Toušeň, ve Velkém Meziříčí, v Husinci a na Moravě a v Zašové. Značka Vekra je na českém trhu již více než 18 let. Značka OTHERM je na trhu 17 let a produkty této značky jsou: plastová okna a dveře, dále dřevěné a hliníkové otvorové výplně. Značka TWW (Top Wood Window) je na trhu 16 let, produkty této značky jsou: dřevěná eurookna, dřevohliníková okna a dveře (Window Holding a.s. 2015). Firma nejvíce využívá smrk, pak borovici, meranti, dále také dub a modřín sibiřský. Řídí se dle interních kvalitativních požadavků na hranoly, kulatinu nepřejímají. Modřín sibiřský využívají na okna a dveře, ale také na obklady, požadovanou jakostí je I. třída. Vlhkost dřeva musí být 10 – 14 %, nepřístupné jsou měkké a tvrdé hniloby, příčné suky, příčné a podélné praskliny. Vada musí být opravitelná tzv. lodičkou o velikosti 5 cm, v případě větší vady se hranol vyřazuje. Požadavek na minimální jmenovitou délku je 0,5 m, maximální je 3 m a stoupání délek musí být 10 cm.

49

6 Závěr Cílem bakalářské práce byl rozbor jakostních požadavků na dříví modřínu při pužití ve stavbách. Dalším cílem bylo zjistit jakosti používající se na jednotlivé konstrukční prvky, zjistit požadavky na rozměry a vady vstupního materiálu, a to na základě vlastního šetření, které bylo provedeno pomocí dotazníku. Celkově bylo osloveno 58 firem po České republice, 18 firem odpovědělo, že modřín nevyužívají a 14 firem odpovědělo, že jej využívají. Na základě šetření bylo zjištěno, že nejčastěji využívaným předpisem pro přejímku dříví jsou Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v ČR 2008. Tento předpis využívá z celkového počtu šest firem. Bylo také zjištěno, že modřín opadavý je využívanější než modřín sibiřský, ale rozdíl nebyl příliš výrazný. Podle šetření se modřín využívá na různé stavební prvky, jako jsou: obklady, podlahy, schodiště, zábradlí, okna, dveře, pergoly, terasy, krovy, stropy a také se využívá u dřevostaveb při zakládání stavby. Na základě šetření se modřín opadavý nejčastěji využívá na obklady, podlahy, dále také na schodiště a zábradlí. Modřín sibiřský se velmi často používá obklady a podlahy, dále na okna, dveře a terasy. Požadovaná minimální jmenovitá délka kulatiny se pohybuje v rozmezí od 2 m do 4 m. Maximální jmenovitá délka vstupního materiálu se pohybuje od 4 m do 12 m a nejčastější maximální délka je 5 m. Firmy, které nezpracovávají kulatinu, ale vyrábí různé stavební prvky ze dřeva, uváděly také požadavky na jmenovitou délku vstupního materiálu. Požadovaná minimální délka vstupního materiálu se pohybuje od 0,5 m do 4 m a maximální jmenovitá délka vstupního materiálu od 3 m do 8 m. Dalším řešeným požadavkem byl požadavek na stoupání délek kulatiny. Podle výsledků šetření je nejčastějším požadavkem firem 100 cm, ale hodnoty se pohybují od 30 cm do 100 cm. U firem nezpracovávajících kulatinu byly požadavky na stoupání délek vstupního materiálu od 10 cm do 100 cm. Dále byl zjištěn požadavek na nadměrek kulatiny, který firmy uváděly v procentech nebo v centimetrech. Všechny firmy uvádějící nadměrek v centimetrech, požadují nadměrek kulatiny 10 cm. Firmy, uvádějící nadměrek kulatiny v procentech, odpovídaly nejčastěji nadměrek 2 % a firma Kobza – wood s.r.o. uvedla nadměrek kulatiny dokonce 5 %. Firmy zpracovávající kulatinu mají požadavky na minimální průměr čepu bez kůry od 10 cm do 44 cm a na maximální průměr čela bez kůry od 50 cm do 100 cm. 50

Modřínové dřevo je velmi pevné, pružné, málo se bortí a sesychá. Z jehličnatých dřev je nejtrvanlivější, proto je možné jej používat i do exteriéru, a řadí se mezi nejlepší a nejcennější dřeva. Cení se také jeho estetický vzhled, což je jeho zajímavá tmavší barva a krásná kresba. Modřín si díky jeho výborným vlastnostem zasluhuje místo v našich lesích.

51

7 Summary

The aim of the bachelor thesis was an analysis of quality requirement for the use of larch wood in buildings, also determination of grades, which are used for single structural element, find out size requirements and defects of the input material. Overall, it was adressed 56 companies all over Czech Republic, 18 companies responded, that they don’t use larch and 14 responded that they do use larch wood. Based on my investigation was found out, that the most often used prescription for wood acceptance are

Recommended

rules

for

measurement

and

sorting

of

timber

in

the

Czech Republic 2008. It was also found out, that Larix decidua is more used than Larix sibirica, but the difference wasn’t that obvious. Based on investigation is larch used for different building elements, such as: facing, floors, stairs, handrails, windows, doors, pergolas, patios, roofs, ceilings and is also used in wooden constructions in the basis of buildings.

52

8 Seznam použité literatury BALABÁN, K. Nauka o dřevě. Vyd. 1. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1955, 216 s., 28 l. obr. příl. Lesnická knihovna, Sv. 16. ČERMÁK, P., JANKOVSKÝ J. Škody ohryzem, loupáním a následnými hnilobami. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2006, 51 s. Folia forestalia Bohemica. ISBN 80-863-8681-3. GANDELOVÁ, L., ŠLEZINGEROVÁ, J. Stavba dřeva. Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7375-966-7. GREGOROVÁ, B. Poškození dřevin a jeho příčiny. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006, 361 s., [132] s. tab. příl. ISBN 80-851-1643-X. HRÁDEK, V., KLÍR, J. a SVATOŠ, F. Vady dřeva. Praha: Technická literatura, 1966. Kol. Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v ČR 2008 : platnost od 1.1.2008. 2. vyd. Praha [i.e. Kostelec nad Černými lesy]: Lesnická práce, 2007. 147 s. ISBN 978-80-87154-01-4. MUSIL, I., HAMERNÍK, J. Jehličnaté dřeviny: přehled nahosemenných i výtrusných dřevin: Lesnická dendrologie 1. 1. vyd. Praha: Academia, 2007. 352 s. ISBN 978-80200-1567-9. POŽGAJ, J., D. CHOVANEC, S. KURJATKO a M. BABIAK. Štruktúra a vlastnosti dreva. Bratislava: Priroda a. s., 1997, 488 s. ISBN 80-07-00960-4. RŮŽIČKA, M. Moderní dřevostavba. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-802-4732985.

53

SCHWEINGRUBER, F. H., B RNER A. a SCHULZE E. Atlas of woody plant stems: evolution, structure, and environmental modifications. Berlin: Springer, 2006, 229 p. ISBN 3-540-32523-9. TOMICZEK, Ch., T. CEH, H. KREHAN, B. PERNY a M. HLUCHÝ. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. Brno: Biocont Laboratory, c2005, 219 s. ISBN 80-901874-55. VĚTVIČKA, V. Evropské stromy. Vyd. 1. Ilustrace Jan Maget, Vlasta Matoušková, Anna Skoumalová-Hadačová. Praha: Aventinum, 1999, 216 s. Průvodce přírodou. ISBN 80-715-1104-8. ZEIDLER, A., REISNER, J. Modřín – vlastnosti dřeva a jeho současné využití. NEUH FEROVÁ, P. Modřín – strom roku 2006. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2006. S 147 – 151. ISBN 80-213-1572-5.

Normy: ČSN 48 0055 (480055). Jehličnaté sortimenty surového dříví. Technické požadavky. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1985. ČSN EN 1310 (480206). Kulatina a řezivo: Metody měření vad. Praha: Český normalizační institut, 1999. ČSN EN 13990 (492110). Dřevěné podlahoviny: Podlahové palubky z jehličnatého dřeva. Praha: Český normalizační institut, 2004. ČSN EN 14519 (492111). Vnitřní a vnější obklady z rostlého dřeva: Frézované profily s perem a drážkou. Praha: Český normalizační institut, 2006. GOST 26002-83. Řezivo jehličnanů Severního třídění. 1985. Rusko. Elektronické zdroje: AVANTA SYSTEME. O nás. Dřevostavby na klíč [online]. 2015 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.avanta.cz/o-nas 54

ČZU. Lexikon vad dřeva. Excentrická dřeň [online]. 2010 [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: http://fld.czu.cz/~zeidler/lexikon_vad/excentricka_dren.htm DARE - EUROOKNA S.R.O. Materiál. Dřevěná eurookna [online]. 2015b [cit. 201503-08]. Dostupné z: http://www.dare.cz/material.html DARE - EUROOKNA S.R.O. O firmě. Dřevěná eurookna [online]. 2015a [cit. 201503-08]. Dostupné z: http://www.dare.cz/ofirme.html DŘEVOTES MS S.R.O. O stavební firmě DŘEVOTES MS. Roubenky Dřevotes [online]. 2012 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.drevotes.cz/stavebni-firma-roubenky-drevotes/ HAUSNER S.R.O. O firmě. Dřevopodnik Haunser s.r.o. [online]. 2014 [cit. 2015-0228]. Dostupné z: http://www.iweb.cz/ JOSEF PLÁTEK, SPOL. S R.O. Pila Turnov. Pila Turnov [online]. 2015 [cit. 2015-0307]. Dostupné z: http://www.pila-platek.cz/cs/ KOBZA - WOOD. O firmě. Kobza - wood [online]. 2013 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.kobza-wood.cz/ KUTT SPOL S R.O. Zakázková výroba ze dřeva. Kutt s r.o. [online]. 2015 [cit. 201502-27]. Dostupné z: http://www.zhotovime-ze-dreva.cz/ LESPROMINFORM. Sibregion. Larch in Russia [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://eng.sibregion.su/pdf/Larch.pdf MATRIX A.S. Jehličnaté stavební konstrukční řezivo. MATRIX a.s. [online]. 2011b [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.matrix-as.cz/jehlicnate-rezivo MATRIX A.S. MATRIX a.s. Výroba jehličnatého a dubového řeziva [online]. 2011a [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.matrix-as.cz/wood 55

PILA KUŽEL. Sortiment. Pila Kužel [online]. 2011b [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.pilakuzel.cz/sortiment/ PILA KUŽEL. Úvod. Pila Kužel [online]. 2011a [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.pilakuzel.cz/uvod/ RD RÝMAŘOV S.R.O. O nás. Rodinné domy [online]. 2015 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.rdrymarov.cz/o-nas SIBIŘSKÉ DŘEVO S.R.O. O nás. Skutečně sibiřský modřín [online]. 2015a [cit. 201502-27]. Dostupné z: http://sibmodrin.cz/pages/o-nas SIBIRSKÉ DŘEVO S.R.O. Proč Sibiřský modřín. Skutečně sibiřský modřín [online]. 2015a [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://sibmodrin.cz/proc-sibirsky-modrin TIMKO S.R.O. Timko s.r.o. Krovy a latě Hradec Králové [online]. 2015 [cit. 2015-0308]. Dostupné z: http://www.krovylate-okresjicin.cz/ VAVRČÍK, H. Stavba dřeva. Mikroskopie [online]. 2002 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z:http://ldf.mendelu.cz/und/sites/default/files/multimedia/stavba_dreva/lexikon/mikro/in dex.html?drevina=md WINDOW HOLDING A.S. O společnosti. Window Holding a.s. [online]. 2015 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.windowholding.cz/19-o-spolecnosti.html

56

9 Přílohy Příloha č. 1 Dotazník Vážená paní, vážený pane, dovolte mi obrátit se na Vás s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku, který slouží k rozboru jakostních požadavků na dříví modřínu pro použití v konstrukcích staveb. Všechny Vámi poskytnuté informace použiji pouze ke zpracování bakalářské práce na téma „Požadavky na dříví modřínu při použití ve stavbách“. U jednotlivých otázek prosím zakroužkujte (tučně zvýrazněte) všechny varianty, které odpovídají skutečnosti, a prosím doplňte specifikace dle Vašich požadavků na rozměry a rozsahy vad. Za Vaši ochotu a čas strávený vyplňováním dotazníku předem děkuji. 1. Podle jakého předpisu dříví modřínu přejímáte? a) ČSN 48 0055 Jehličnaté sortimenty surového dříví. Technické požadavky b) Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v ČR 2008 c) Jiný, prosím uveďte: ……………………………………………………… 2. Jaký druh modřínu na stavební prvky používáte? Pokud využíváte např. modřín opadavý i sibiřský, uveďte jejich využití procentuálně. a) Modřín opadavý ……. b) Modřín sibiřský ……. c) Modřín japonský ……. 3. Na jaké stavební prvky Vaše firma používá dříví modřínu? a) Obklady, prosím uveďte požadovanou jakost dříví: ………. b) Podlahy, prosím uveďte požadovanou jakost dříví: ………. c) Schodiště, prosím uveďte požadovanou jakost dříví: ………. d) Zábradlí, prosím uveďte požadovanou jakost dříví: ………. e) Šindele, prosím uveďte požadovanou jakost dříví: ………. f) Okna, prosím uveďte požadovanou jakost dříví: ………. 57

g) Dveře, prosím uveďte požadovanou jakost dříví: ………. h) Jiný stavební prvek (prosím o uvedení, o jaký stavební prvek se jedná): …………………………………………………………………………. 4. Využíváte dříví I. třídy jakosti?

a) Ano Pokud je odpověď ano, prosím o specifikaci odlišností v rozsahu vad, které tolerujete (netolerujete) u dříví modřínu ve srovnání s Vaším přejímacím předpisem: ………………………………………………………………………………....

b) Ne 5. Využíváte dříví II. třídy jakosti?

a) Ano Pokud je odpověď ano, prosím o specifikaci odlišností v rozsahu vad, které tolerujete (netolerujete) u dříví modřínu ve srovnání s Vaším přejímacím předpisem: ……………………………………………………………………………….... b) Ne 6. Využíváte dříví modřínu III. třídy jakosti? Prosím zakroužkujte kvalitu (A – D). Prosím o specifikaci odlišností v rozsahu vad, které tolerujete (netolerujete) u jednotlivých kvalit dříví modřínu ve srovnání s Vaším přejímacím předpisem.

a) Kvalita A Odlišně od přejímacího předpisu: …………………………………………………………………………………

b) Kvalita B 58

Odlišně od přejímacího předpisu: …………………………………………………………………………………

c) Kvalita C Odlišně od přejímacího předpisu: …………………………………………………………………………………

d) Kvalita D Odlišně od přejímacího předpisu: ………………………………………………………………………………… 7. Jaké jsou požadavky na jmenovitou délku a stoupání délek kulatiny (řeziva)? a) Minimální jmenovitá délka: ………. m b) Maximální jmenovitá délka: ………. m c) Stoupání délek: ……………………. cm d) Požadovaný nadměrek (v cm nebo %): …………. 8. Jaké jsou požadavky na průměry kulatiny? a) Minimální průměr čepu bez kůry: ….……. cm b) Maximální průměr čela bez kůry: ….……. cm 9. Prosím uveďte specifické požadavky na dříví modřínu, které nejsou výše uvedeny (např. využíváme pouze oddenkové výřezy): …………………………………………………………………………………… Děkuji za Váš čas. Veronika Loučková Studentka 3. ročníku Obor: Stavby na bázi dřeva LDF, Mendelova univerzita v Brně

59

Příloha č. 2 ČSN EN 14519 Vnitřní a vnější obklady z rostlého jehličnatého dřeva – frézované profily s perem a drážkou

Třída A

Znaky Suky

Třída B

Dovolují se: -

Dovolují se:

černé tužkové suky do 5 mm, pokud

-

nejsou ve skupinách -

-

černé tužkové suky do 5 mm;

zdravé srostlé suky do 10 % šířky +

-

zdravé srostlé suky,

30 mm

částečně

částečně srostlé, černě ohraničené

suky,

černě

suky,

ohraničené

suky,

dlouhé

hranové

suky

a

srostlé

nesrostlé suky (nevypadavé);

dlouhé

Smrk/jedle, modřín do 10 % šířky + 15 mm;

suky a

Borovice, douglaska do 10 % šířky + 30

suky do 10 % šířky

mm;

+ 50 mm;

-

-

nahodilé malé chybějící a poškozené

-

hranové vypadavé

ojedinělé vypadavé

hranové suky do 20 % maximální

suky, díry po sucích

přípustné plochy suku za podmínky,

a shnilé suky do 15

že není ovlivněno překrytí podkladu;

mm;

sukové zátky ze stejné dřeviny, do velikosti

největšího

-

dovoleného

sukové

zátky

ze

stejné dřeviny.

suku. Nedovolují se: -

vypadavé suky, díry po sucích, shnilé suky

Vytrhaná vlákna

Dovoluje se:

Dovoluje se:

-

u suků: do 20 % plochy suku;

-

na

jiných

místech:

do

20

%

maximální přípustné plochy suku (jedno místo na metr).

u suků: do 40 % plochy suku;

-

na jiných místech: do 40 % maximální přípustné

plochy

suku. Tlakové zakřivení (křemenitost)

Dovoluje se: -

za předpokladu, že pero a drážka zajišťují po celé délce dobře zapadající spoj

60

Deformace

Dovoluje se: -

za předpokladu, že pero a drážka zajišťují po celé délce dobře zapadající spoj

Smolníky

Dovolují se: -

Dovolují se:

ojedinělé do velikosti 2 mm × 25

-

-

do velikosti 2 mm ×

mm nebo stejné plochy v mm

35 mm nebo stejné

s maximální šířkou 2 mm;

plochy v mm2 bez

jeden smolník do velikosti 3 mm ×

omezení;

2

40 mm nebo stejné plochy v mm2 na

-

každý 1,5 m délky.

tři

smolníky

do

šířky 6 mm a do celkové délky 150 mm

nebo

stejné

plochy v mm2 na každý 1,5 m délky. Trhliny

Dovolují se:

Dovolují se:

-

vlasové trhliny (stěží patrné);

-

čelní trhliny ne delší než šířka

na líci (max. 1 mm

desky.

široké) do 300 mm

-

čelní trhliny: -

pronikající

trhliny

délky;

u palubek s perem a drážkou na

-

čelní

trhliny

čelech: ojediněle, ne delší než ½

delší

šířky desky

dvojnásobek šířky,

Nedovolují se:

než

ojediněle přípustné

pronikající šikmé trhliny a trhliny

u

boční, s výjimkou čelních trhlin;

s profilovanými

-

trhliny pronikající z líce na bok;

čely.

-

odlupčivé trhliny;

-

trhliny, které na rubu probíhají po

-

ne

palubek

Nedovolují se: -

odlupčivé trhliny.

celé délce palubky. Dřeň

Dovoluje se na 1/5 délky, ne širší než 5 mm

Barevné

Líc – bez barevných rozdílů (zbarvení na Dovolují se: lehké změny

rozdíly

rubu se dovoluje)

Dovoluje se

barvy jako červené proužky

(zamodrání)

a zamodrání (zbarvení na rubu se dovoluje)

61

Napadení

Nedovoluje se (s výjimkou

Nedovoluje se

zbarvení – viz „Barevné

houbou

rozdíly“ Poškození

Nedovoluje se

hmyzem Obliny

Dovolují se na rubu, pokud není porušeno Dovoluje se na rubu, pokud pero a drážka.

není porušené pero a drážka na ¾ délky.

Zárost

Dovolují se: ojediněle do velikosti 3 mm Dovoluje se. × 40 mm nebo stejné plochy v mm2.

62

Příloha č. 3 ČSN EN 13990 Dřevěné podlahoviny – podlahové palubky z jehličnatého dřeva Znaky

Třídění A

Třídění B

Suky

Dovolují se:

Dovolují se:

-

-

-

-

-

-

černé tužkové suky do 5 mm,

-

pokud nejsou ve skupinách

5 mm, zdravé srostlé

zdravé srostlé suky do 10 %

suky do 10 % šířky +

šířky + 35 mm

50 mm

částečně

srostlé,

černě

-

pevně srostlé křídlové

ohraničené suky a nesrostlé suky

suky do 10 % šířky +

(ne vypadavé):

50 mm

smrk/jedle, modřín do 10 %

-

částečně srostlé, černě

šířky + 10 mm

ohraničené

borovice, douglaska do 10 %

nesrostlé suky: do 10

šířky + 20 mm

% šířky + 50 mm

sukové zátky ze stejné dřeviny,

-

maximální průměr 25 mm

suky

ojedinělé

a

vypadavé

suky, shnilé suky a

Nedovolují se:

díry po sucích do 15

-

částečně srostlé křídlové suky

-

vypadavé suky, díry po sucích a

mm -

shnilé suky Vytrhaná vlákna

černé tužkové suky do

sukové zátky ze stejné dřeviny

-

u suků: do 20 % plochy suku,

-

na jiných místech: do 20 % maximální přípustné plochy suku

-

u suků: do 40 % plochy suku,

-

(jedno místo na metr)

na jiných místech: do 40

%

maximální

přípustné plochy suku (jedno místo na metr) Tlakové

Dovolují se za předpokladu, že pero a drážka zajišťují po celé délce dobře

zakřivení

zapadající spoj

(křemenitost) Smolníky

Dovolují se: -

Dovolují se:

ojedinělé do velikosti 2 mm × 25

-

mm -

do velikosti 2 mm × 25 mm

jeden smolník do velikosti 5 mm × 50 mm na každý 1,5 m délky

63

-

tři smolníky do šířky 6 mm a

do celkové

délky 150 mm, na každý 1 m délky Trhliny

Dovolují se:

Dovolují se:

-

vlasové trhliny (stěží patrně)

-

čelní trhliny ne delší než šířka u

mm široké) do 300

palubek s perem a drážkou na

mm délky

-

čelech: ojedinělé, ne delší než ½

-

šířky pronikající

čelní trhliny ne delší než

Nedovolují se: -

boční trhliny (max. 1

šířky, šikmé

trhliny

a

dvojnásobek ojediněle

přípustné u palubek

trhliny boční, s výjimkou čelních

s profilovanými čely Nedovolují se:

trhlin -

trhliny pronikající z líce na bok

-

odlupčivé trhliny

-

trhliny, které na rubu probíhají

-

odlupčivé trhliny

po celé délce palubky Dřeň

Dovoluje se na 1/3 délky, ne širší než 5 Dovoluje se mm

Barevné rozdíly

Líc - bez barevných rozdílů (zbarvení na Dovolují se: lehké změny rubu se dovoluje) barvy jako červené proužky a zamodrání (zbarvení na rubu se dovoluje) Nedovoluje se (s výjimkou zbarvení – viz „Barevné rozdíl“)

Poškození napadením houbou Poškození hmyzem Obliny Zárosty

Nedovoluje se

Nedovoluje se

Dovolují se na rubu, pokud není Dovolují se na rubu, pokud porušeno pero a drážka není porušeno pero a drážka oslabeny na ¾ délky Dovolují se: ojedinělé do velikosti 5 mm Dovolují se: ojediněle × 50 mm nebo stejné plochy v mm2

64