MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV ZÁKLADNÍHO ZPRACOVÁNÍ DŘEVA

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV ZÁKLADNÍHO ZPRACOVÁNÍ DŘEVA

Přehled konstrukčních systémů současných dřevostaveb Diplomová práce

2012

Bc. Vojtěch Tauš

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Přehled konstrukčních systémů současných dřevostaveb zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: ……………………………… podpis studenta

Poděkování Chtěl bych touto cestou poděkovat především vedoucí diplomové práce doc. Ing.Dr. Zdeňce Havířové z Ústavu základního zpracování dřeva za ochotu, cenné rady, připomínky a především odborné vedení.

Abstrakt V práci je uvedeno rozdělení současných dřevěných staveb podle jednotlivých konstrukčních systémů. Ke každému ze systémů je popsána skladba obvodové stěny a její komplexní tepelně technické posouzení v návaznosti na změnu materiálů použitých ve skladbě. Pro toto posouzení je v jednotlivých skladbách vypočten součinitel prostupu tepla U a provedena celoroční bilance vodní páry v konstrukci. Posouzení je provedeno s použitím programu Teplo2010. Práce je doplněna o protokoly z výpočtového programu. Ke každému z uvedených systémů je vytvořena běžně používaná skladba obvodového pláště a v ní jsou postupně změněny materiály. Měněny jsou velkoplošné materiály a jsou zde zohledněny i jejich tloušťky. Další změnou ve skladbě jsou vnitřní izolační materiály, vnější zateplovací systémy a parotěsné folie. Výpočty v návaznosti na uvedené změny jsou provedeny pro difúzně uzavřenou i difúzně otevřenou konstrukci.

Klíčová slova:

dřevostavba, rámová konstrukce, masivní konstrukce, součinitel

prostupu tepla, obvodová stěna, skladba stěny, difúzně otevřená konstrukce, difúzně uzavřená konstrukce

Abstract The thesis introduces a division of contemporary wooden constructions according to individual construction systems. Each system is supplemented with a description of the exterior wall structure and its complex thermo-technical evaluation in dependence on the materials used. For the purpose of the evaluation, the transmission heat loss coefficient (U) was calculated in the individual structures as well as the annual water vapour balance in the constructions. The evaluation was conducted with the help of the software Teplo2010. The protocols with the results are annexed to the thesis. For each of the construction systems a standard exterior cladding structure was designed, each time from a different material. The main difference lied in the use of different large-area materials and their thickness. Other variables in the structure consisted in internal insulation materials, external thermal insulation systems, and vapour barrier foils. The calculations for each variant were performed both for a diffusion-open and diffusion-closed construction.

Key words: wooden construction, frame construction, massive construction, transmission heat loss coefficient, exterior wall, wall structure, diffusion-open and diffusionclosed construction

Obsah 1 Úvod............................................................................................................................... 7 2 Cíl práce ......................................................................................................................... 8 3 Současný stav řešené problematiky ............................................................................... 9 3.1 Proč stavět právě ze dřeva ...................................................................................... 9 3.2 Materiály používané v dřevostavbách .................................................................... 9 3.2.1 Řezivo ............................................................................................................ 10 3.2.2 Desky ............................................................................................................. 10 3.2.3 Izolace ............................................................................................................ 12 3.3 Rozdělení dřevostaveb .......................................................................................... 13 3.3.1 Rámové dřevostavby...................................................................................... 14 3.3.2 Skeletové dřevostavby ................................................................................... 15 3.3.3 Masivní dřevostavby ...................................................................................... 16 3.4 Rozdělení dřevěných konstrukcí podle difúze vodních par .................................. 18 3.4.1 Difúzně otevřená konstrukce ......................................................................... 18 3.4.2 Difúzně uzavřená konstrukce......................................................................... 20 3.5 Vliv šíření tepla ..................................................................................................... 21 3.6 Vliv šíření vlhkosti................................................................................................ 23 3.7 Stupně namáhání vlhkostí dle EC a ČSN EN ....................................................... 24 4 Metodika ...................................................................................................................... 25 5 Posouzení jednotlivých tipů konstrukcí ....................................................................... 26 5.1 Šíření tepla v konstrukci ....................................................................................... 26 5.1.1 Součinitel tepelné vodivosti – λ ..................................................................... 26 5.1.2 Měrná tepelná kapacita .................................................................................. 26 5.1.3 Součinitel teplotní vodivosti .......................................................................... 26 5.1.4 Součinitel prostupu tepla ............................................................................... 26 5.2 Šíření vlhkosti v konstrukci .................................................................................. 29 5.2.1 Zkondenzovaná vodní pára uvnitř konstrukce ............................................... 29 5.2.2 Roční bilance kondenzace a vypařování vodní páry uvnitř konstrukce ........ 29 5.2.3 Výpočet kondenzace vodních par uvnitř konstrukce ..................................... 30 5.2.4 Vliv účinnosti parozábrany na bilanci vodní páry v konstrukci ........................ 32 5.3. Skladba rámové konstrukce difúzně uzavřené (DUK) ........................................ 33 5.3.1 Popis konstrukce obvodové stěny DUK1d1 .................................................. 34 5.3.2 Popis konstrukce obvodové stěny DUK1d2 .................................................. 35 5.3.3 Popis konstrukce obvodové stěny DUK1d3 .................................................. 35 5.3.4 Popis konstrukce obvodové stěny DUK1d4 .................................................. 36 5.3.5 Popis konstrukce obvodové stěny DUK1d5 .................................................. 37 5.3.6 Popis konstrukce obvodové stěny DUK1d6 .................................................. 37 5.3.7 Popis konstrukce obvodové stěny DUK1d7 .................................................. 38 5.3.8 Hodnocení konstrukce DUK1d ...................................................................... 39 5.3.9 Popis konstrukce obvodové stěny DUK2p1 .................................................. 40 5.3.10 Popis konstrukce obvodové stěny DUK2p2 ................................................ 40 5.3.11 Popis konstrukce obvodové stěny DUK2p3 ................................................ 41 5.3.12 Hodnocení konstrukce DUK2p .................................................................... 42 5.3.12 Popis konstrukce obvodové stěny DUK3i1 ................................................. 43 5.3.13 Popis konstrukce obvodové stěny DUK3i2 ................................................. 43 5.3.15 Popis konstrukce obvodové stěny DUK3i3 ................................................. 44 5.3.16 Hodnocení konstrukce DUK3i..................................................................... 45 5.3.17 Popis konstrukce obvodové stěny DUK4vi1 ............................................... 45

5.3.18 Popis konstrukce obvodové stěny DUK4vi2 ............................................... 46 5.3.19 Popis konstrukce obvodové stěny DUK4vi3 ............................................... 47 5.3.20 Popis konstrukce obvodové stěny DUK4vi4 ............................................... 47 5.3.21 Hodnocení konstrukce DUK4vi................................................................... 48 5.4. Skladba novodobé masivní dřevěné konstrukce (MAS)...................................... 49 5.4.1 Popis konstrukce obvodové stěny MAS1 ...................................................... 50 5.4.2 Popis konstrukce obvodové stěny MAS2 ...................................................... 51 5.4.3 Popis konstrukce obvodové stěny MAS3 ...................................................... 52 5.4.4 Popis konstrukce obvodové stěny MAS4 ...................................................... 52 5.4.5 Popis konstrukce obvodové stěny MAS5 ...................................................... 53 5.4.6 Popis konstrukce obvodové stěny MAS6 ...................................................... 54 5.3.21 Hodnocení masivní konstrukce (MAS) ....................................................... 54 5.5. Skladba difúzně otevřené dřevěné konstrukce (DOK) ....................................... 56 5.5.1 Popis konstrukce obvodové stěny DOK1d1 .................................................. 57 5.5.2 Popis konstrukce obvodové stěny DOK1d2 .................................................. 58 5.5.3 Popis konstrukce obvodové stěny DOK1d3 .................................................. 59 5.5.4 Hodnocení konstrukce DOK1d ...................................................................... 59 5.5.5 Popis konstrukce obvodové stěny DOK2o1 .................................................. 60 5.5.6 Hodnocení konstrukce DOK2o ...................................................................... 61 5.5.4 Popis konstrukce obvodové stěny DOK3vi1 ................................................. 61 5.5.5 Popis konstrukce obvodové stěny DOK3vi2 ................................................. 62 5.5.6 Popis konstrukce obvodové stěny DOK3vi3 ................................................. 62 5.5.7 Hodnocení konstrukce DOK3vi..................................................................... 63 5.5.7 Popis konstrukce obvodové stěny DOK4i1 ................................................... 64 5.5.7 Popis konstrukce obvodové stěny DOK4i2 ................................................... 64 5.5.7 Popis konstrukce obvodové stěny DOK4i3 ................................................... 65 5.5.8 Hodnocení rámové konstrukce difúzně uzavřené DUK4i ............................. 66 6. Diskuse....................................................................................................................... 67 7. Závěr .......................................................................................................................... 70 8. Summary .................................................................................................................... 71 9. Seznam použité literatury .......................................................................................... 72 Normy ......................................................................................................................... 72 Odborné časopisy ........................................................................................................ 73 Internetové zdroje ....................................................................................................... 73 10. Seznam obrázků ....................................................................................................... 74 11. Seznam tabulek ........................................................................................................ 76 12. Seznam příloh .......................................................................................................... 77

1 Úvod Dřevěné stavby mají velice dlouhou historii. Dá se říci, že už v pravěku se stavěla jednoduchá obydlí ze dřeva. Bylo to pravděpodobně způsobeno tím, že člověk byl a je součástí přírody a proto její zdroje využívá. V české republice se díky klimatickým podmínkám v tak velkém měřítku dřevostavby nepoužívaly jako např. v USA, kde dřevěné stavby měly a mají velice velké zastoupení. Avšak od dob pravěku uplynula velice dlouhá doba a i vývoj v oblasti dřevěných staveb je na úplně jiné úrovni než dříve. Navíc nespornou výhodou dřevěných staveb je to, že hlavní stavební složkou je dřevo a to má schopnost reprodukce. V současné době ekonomické recese ceny za energie neustále stoupají a kvůli nim se i zvedá cena za „mokré“ materiály, protože energie na jejich výrobu jsou několikanásobně vyšší. Příkladem je rozdíl při energetické náročnosti na výrobu krokve délky 7 m ze smrkového dřeva a železobetonu. Tab. 1 Porovnání energetické náročnosti na výrobu krokve délky 7,3m (Reinprecht, 2009) Objem prvku

Hmotnost

Energetická náročnost na výrobu a dopravu

Dřevo (smrk)

0,125 m

3

87,5 kg

55,8 MJ

Železobeton

0,173 m

3

440 kg

1660 MJ

Každý materiál má však své výhody a nevýhody. Proto stavební konstrukce musí být navržena odborníky, kteří mají zkušenosti a vědí jak s materiály pracovat. Neexistuje špatný materiál, ale materiál který je do konstrukce špatně navržen.

7

2 Cíl práce Cílem diplomové práce je sestavit přehled v současnosti používaných konstrukčních systémů staveb na bázi dřeva v návaznosti na jejich tepelně technické vlastnosti. V práci budou uvedeny systémy rámových dřevostaveb a novodobých masivních staveb ze dřeva. U každého z uvedených systémů budou alternativy skladby obvodového pláště v návaznosti na možnosti změny jednotlivých materiálů ve skladbě použitých. Pro každou řešenou skladbu bude uveden výpočet součinitele prostupu tepla U obvodovou konstrukcí pomocí softwaru Teplo2010. Zohledněny budou konstrukce difúzně uzavřené a difúzně otevřené. Součástí výpočtů pro jednotlivé varianty skladby obvodového pláště bude posouzení, zda konstrukce vyhovuje požadavkům normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Část 2: požadavky, 2011. Pro jednotlivé konstrukce tedy bude provedeno posouzení hodnoty součinitele prostupu tepla U a bude provedena roční bilance vodní páry v konstrukci. Výsledkem této práce bude přehled různých konstrukcí obvodového pláště a jejich tepelně vlhkostní hodnocení v návaznosti na vlastnosti materiálů, ve skladbě použitých.

8

3 Současný stav řešené problematiky

3.1 Proč stavět právě ze dřeva Stavět ze dřeva znamená projektovat, řešit a stavět s materiálem z přírody, který stále dorůstá. Je to tedy obnovitelný zdroj materiálu a je jednou z nejvíce strategických surovin České republiky a celé Evropy. Okouzlení, které vychází z lesa, a respekt, který jeho stromy vzbuzují, se přenáší na dřevo jako materiál. Průzkumy dokládají, že u dětí je dřevo ze všech stavebních materiálů v největší oblibě. Děti mají ze dřeva radost. Jaká kritéria jsou pro tyto sympatie skutečně směrodatná, lze stěží definitivně stanovit. Je to vzhled, vůně nebo struktura? Je to povrchová teplota nebo je to vlastnost přizpůsobovat se vlhkosti? Snad všechny tyto vlastnosti společně dávají dřevu jeho jedinečný charakter. Architekti, stavitelé, řemeslníci a jejich zákazníci – investoři již po staletí staví se dřevem a tento stavební materiál a přírodní surovinu neustále nově používají, utvářejí a mění. Se dřevem se dá realizovat téměř všechno, od nábytku až po loď od mlýnu až po dům. Dřevo poskytuje nezměrnou volnost pro navrhování a konstruování a umožňuje realizovat i neobvyklé představy. Žádný div, že četné nové konstrukční varianty vycházejí ze dřeva. Dřevo stanovuje trendy (Reinprecht, 2009).

3.2 Materiály používané v dřevostavbách Materiálů do dřevěných staveb je velká škála, avšak je nutné si říci co od těchto materiálů čekáme. V poslední době s vývojem dřevostaveb se vyvíjí i nové materiály, které mají vysokou kvalitu. Ale na druhou stranu se člověk musí podívat i na jejich cenu. Z laického pohledu se zdá, že by dřevěné stavby měly být levnější, než tzv. těžké zděné nebo betonové stavby, ale tato domněnka se rozchází s realitou. Materiály pro dřevěné stavby by měly být přírodního charakteru, zdravotně nezávadné a lehce recyklovatelné. Také jejich výroba by neměla být náročná na energie. V současné době není zřetelný rozdíl v ceně hotového domu dřevostavby a tzv. „zděného domu“, ale nutné je i říci, že trend vývoje cen energií za posledních několik let razantně vzrostl. Tudíž do ceny výrobku se bude muset zákonitě projevit i cena na vyrobení těchto materiálů.

9

Z hlediska rozdělení materiálů ve skladbě dřevěné stavby a jejich působení v konstrukci lze rozdělit materiály následovně: 

Řezivo



Desky



Izolace



Folie

3.2.1 Řezivo Pro nosnou konstrukci dřevostaveb se používá několik různých typů řeziva. Základním materiálem pro nosnou kostru je konstrukční řezivo, které se běžně používá na krovy staveb. Toto řezivo by však mělo splňovat alespoň několik základních vlastností. Jedná se především o pevnostní charakteristiky a o vlhkost. Výhodou tohoto řeziva je samozřejmě jeho nízká cena. Nevýhodou je zpravidla vyšší vlhkost, větší riziko dotvarování a výskyt prasklin. U pohledového dřeva mohou pro někoho snižovat estetickou kvalitu. Takové řezivo se už v dnešní době nepoužívá, protože se přešlo na ušlechtilejší a kvalitnější typy řeziva. Kvalitnějším řezivem je řezivo sušené na požadovanou vlhkost a také hoblované se sraženými hranami. Takové profily jsou pak mnohem méně náchylné na napadení biotickými škůdci apod. Dalším stupněm je řezivo KVH. Jedná se o výběrové řezivo se značnou přidanou hodnotou ve výrobě. Jsou to profily nastavované tzv. zubovitým spojem, který zajišťuje kvalitní provedení a spojení a následně jsou slepené. Ze základních materiálů pro výrobu KVH hranolu jsou vyřezány všechny nežádoucí části. Profily jsou samozřejmě kvalitně opracované, sušené na požadovanou vlhkost a impregnované. Toto řezivo se pak na stavbě už nemusí impregnovat. Avšak zvláštní pozornost se musí věnovat hranolům určeným na prahy dřevostavby. Tam se doporučuje tlaková impregnace. Samostatnou kapitolou jsou „I“ nosníky, které jsou složeny z dolního a horního dřevěného pásu s vloženou stojkou z OSB desky, nebo z jiných deskových materiálů.

3.2.2 Desky V sortimentu desek je nepřeberné množství výrobců deskových materiálů. Některé jsou konstrukčního typu, ale jiné splňují více požadavků ve stavbě. Jedná se např. o desky, které plní nejen statickou funkci, ale i tepelně izolační. V masivnějším provedení některé z nich nahrazují tradiční nosnou kostru.

10

Jak bylo řečeno, existuje spoustu deskových materiálů, které se používají na dřevěné stavby. Jsou to např: MFP desky – konstrukční desky, které svým vzhledem připomínají dřevotřískové desky, ale svými vlastnostmi se podobají spíše OSB deskám. Jejich nevýhodou je, že nejsou použitelné jako pohledové desky na rozdíl právě od broušených OSB desek. OSB desky – asi celosvětově nejrozšířenější konstrukční desky na bázi dřeva. Používají se v různých tloušťkách a formátech, s drážkou i bez ní, s různou povrchovou strukturou. Použití je opravdu široké – od klasického umístění ve svislých nosných konstrukcích jako zavětrovací desky přes nosné desky stropních konstrukcí, roznášecí vrstvu lehkých plovoucích podlah až po funkci parobrzdnou v difúzně otevřených systémech. DHF desky – používá se jako vnější konstrukční deska pro difúzně otevřené konstrukce. Jedná se o dřevovláknitou desku s dobrou odolností proti vlhkosti. Lze ji použít i jako protivětrnou izolaci pod odvětrávané fasádní systémy. DFF desky – deska na podobné bázi jako DHF deska, ale s nižší objemovou hmotností (250-270kg/m3), zpravidla dodávána ve větších tloušťkách než DHF. Svými vlastnostmi s ní lze počítat také jako s tepelnou nebo zvukovou izolací. Dodává se také s perem a drážkou. Dřevovláknité desky – deska na bázi dřevní hmoty, má kromě jiných vlastností také dobré tepelně a zvukově izolační vlastnosti. Používá se také pro difúzně otevřené konstrukce a má dobrou paropropustnost. Nesporná výhoda je její ekologičnost. Používá se i jako podklad pro tenkovrstvou stěrkovou omítku. Cementotřískové desky – pro svou šedocementovou barvu jsou desky velmi oblíbené na vnější obvodové pláště. Používá se jako konstrukční zavětrování svislých konstrukcí (alternativa k OSB), ale také jako roznášecí vrstva suchých skladeb podlah. Pro své dobré kvality na poli požární ochrany ji lze také do určité míry použít na požárně namáhané konstrukce. Nutné je zohlednit vlastnosti tohoto materiálu, které jsou velká tepelná roztažnost a možné změny struktury povrchu. Cementovláknité desky – svými vlastnostmi jsou podobné jako cementotřískové desky. Vzhledem k vyšší povrchové kvalitě a ceně oproti cementořískovým deskám je většinou pohledová. Sádrovláknité desky – deska s výbornými statickými a protipožárními vlastnostmi. Vzhledem ke své nasáklivosti je nevhodná pro pohledové části v exteriéru. Naopak velkou výhodou těchto desek je pevnost pro zavěšování těžkých břemen. Používají se 11

pro všechny typy konstrukcí od obvodových stěn, pohledů stropů a střech přes vnitřní nenosné příčky až po konstrukci podlah. Sádrokartonové desky – nejrozšířenější desky pro vnitřní povrchy a dělící stěny v suché výstavbě. Desky jsou připevněny na ocelovém roštu. Vyrábí se v různých druzích s použitím pro základní konstrukce, protipožární, do vlhkých prostot. Naprosto nevhodné je jejich použití jako konstrukční desky, či dokonce desky fasádní. Nevýhodou je také malá pevnost proti zavěšení těžkých předmětů. Desky na bázi slámy – desky se slámovým jádrem obaleným kartonem mají všestranné použití. I přes napohled hořlavý výplňový materiál vykazují tyto desky výborné protipožární vlastnosti. Funkce jsou od ztužení konstrukce až po vnitřní dělící samostatné příčky. Překližky – desky s dlouhou historií. Vzhledem ke své finanční náročnosti se ke konstrukčním prvkům nepoužívají i když by se pro své vlastnosti k tomuto hodily. Zpravidla se používají jako obkladové materiály jak v interiéru tak v exteriéru. Biodesky – jsou to třívrstvé masivní desky. Jde o masivní desky s dobrou estetickou kvalitou, který je vhodný jak ke konstrukčnímu použití, tak jako pohledová deska. Opět se kvůli vysoké ceně moc nepoužívají. Masivní dřevěné panely – tyto panely nahrazují sloupkovou konstrukci. Jedná se o jakési zvětšeniny biodesek, kde jsou vrstvy k sobě spojované kolíky (bez použití lepidla). Výhodou těchto desek je jejich statické a estetické působení. Používají se u staveb, kde je požadavek na pohledové dřevěné plochy. Další výhodou je minimalizace vrstev ve skladbách a vhodnost pro pasivní domy vzhledem k jejich dobré neprůvzdušnosti. Po nástupu této technologie v zahraničí zažijeme jejich rozvoj v následujících letech i u nás.

3.2.3 Izolace Existuje široké spektrum izolací, které jsou vhodné pro použití v dřevostavbách, od ekonomických po vysoce ekologické. Zmíněný poměr ekonomičnosti a ekologičnosti je bohužel stále ještě přímo úměrný. Tedy materiály přírodnější jsou zpravidla také dražší. Polystyren – asi nejlevnější, ale zároveň jedna z nejefektivnějších tepelných izolací, která je používána jak do konstrukce, tak jako dodatečné zateplení vnějšího pláště. Tento materiál je však absolutně nevhodný pro zateplení difúzně otevřených systémech.

12

Je vhodný pro izolaci i vodorovných konstrukcí. Často se s ním lze setkat u zateplení podlah či střechy. Minerální vlákno – izolace z minerálních vláken je charakteristická šedozelenou barvou. Při použití těchto izolací v nízkoenergetické či pasivní výstavbě se pomalu setkáváme s tím, že bychom potřebovali lepší materiály s lepšími parametry. Začíná totiž extrémně narůstat tloušťka izolací. I tak je izolace z minerálních vláken jedna z nejpoužívanějších izolací pro dřevostavby. Skelné vlákno – izolace ze skelných vláken je jakýmsi „konkurentem“ minerálních vláken. Má však svá specifika a některé odlišné vlastnosti. Výhodou je, že se používají v rolích, kde jsme schopni minimalizovat prořez. Barva je většinou žlutá. Izolace z konopí – kromě palivových rostlin lze pěstovat suroviny pro tepelné izolace. Tyto materiály zdobí vysoká míra ekologičnosti. Použití je stejné jako u „konvekčních“ tepelných izolací. Ovčí vlna – další reprezentant přírodních materiálů. Výhodou je absence škrábání při práci, které je charakteristické pro jiné izolační materiály. Jsou zdravotně nezávadné a dají se použit pro difúzně otevřené systémy. Izolace je samozřejmě opatřena ochranou proti napadení moly, u jiných materiálů toto napadení nehrozí. Izolace na bázi papíru – izolace jsou poměrně všestranné - od izolací stěn po izolace stropů. Její aplikace se prování foukáním do předem připravených dutin. Výhodou je, že se izolace dostane i na nepřístupná místa. Sláma – izolace ve formě slisovaných desek. Největší výhodou slámy jako u jiných přírodních materiálů je použití materiálu z místních zdrojů. Nevýhodou je nutná precizní ochrana proti vodě a dalších klimatickým vlivům a řešení sesedání izolace. Izolační materiály na bázi lnu – tato izolace není běžná, avšak je další alternativou izolačních materiálů na přírodní bázi. Vhodná je jako izolace vnějších stěn dřevostaveb, příček, stropních a střešních konstrukcí. Lze koupit nejen ve formě desek, ale i pásů (rolí) či lněného granulátu (Zahradníček, 2007).

3.3 Rozdělení dřevostaveb Dřevostavby jsou stavby, jejichž hlavním konstrukčním prvkem je dřevo. Ostatní (nenosné) prvky stavby mohou tvořit i jiné materiály. Kromě dřeva tak budovu tvoří především izolačními materiály, keramická či betonová krytina, ocelové spojovací prvky, speciální folie, obklady, nátěry aj. Základy stavby jsou zpravidla z betonu nebo zdě-

13

né. Kombinace těchto materiálů ve výsledku zaručuje vynikající technologické vlastnosti stavby a přináší vysokou kvalitu bydlení. Konstrukční systémy budov na bázi dřeva se zpravidla odvozují od hlavních svislých a vodorovných nosných konstrukcí, respektive konstrukčních prvků. Vyznačují se zejména různým stupněm prefabrikace a návazně staveništní pracností (Kolb, 2007). Běžně se uvádí tyto konstrukční systémy dřevostaveb: 

Rámové stavby



Skeletové stavby



Masivní stavby (stavby z masivního dřeva)



Srubové stavby



Hrázděné stavby



Ballon-frame, Platform-frame

Některé systémy se však v České republice moc nerozšířily, nebo jejich význam zanikl s dobou. Proto se v současné době používají převážně tyto konstrukční systémy: 

Rámové stavby



Skeletové stavby



Masivní stavby

3.3.1 Rámové dřevostavby Tento druh dřevostaveb lze rozdělit podle stupně předpřipravenosti, protože každý ze třech stupňů s sebou nese své výhody, ale i nevýhody. Prvním a tím nejméně prefabrikovaným stupněm je rámová dřevostavba prováděná přímo na staveništi. V tomto případě se dovezou na stavbu jednotlivé materiály a konstrukce panelu se skládá přímo na stavbě. Zde je výhoda absence těžké techniky a tím i snadnější přístup na místa, kam se těžká technika nedostane. Dalším a druhým stupněm předvyrobenosti je částečná prefabrikace. V tomto stupni rámové dřevostavby je již vyroben rám, který je např. opláštěn z jedné strany a izolace se dodělávají přímo na staveništi. Posledním stupněm prefabrikace, je úplná prefabrikace, kde se složené panely v montážní hale dovezou přímo na stavbu i s osazenými okny a izolacemi. V tomto případě je montáž velice rychlá a největší výhodou tohoto systému je právě ta předvyrobenost v hale, kde je větší důraz a technika na přes-

14

nost výroby panelů. Tomuto konstrukčnímu systému se též říká panelová rámová dřevostavba. Základním a nosným prvkem rámové dřevostavby je dřevěný rám, který musí splňovat nároky na místo kam je určen. V celé stavbě můžeme najít panelu obvodových stěn, panely stropů, nosných vnitřních stěn a stěn nenosných příček, které se budou od sebe lišit. Nejvíce používaným profilem pro obvodové stěny rámových dřevostaveb je profil 60/120. Tento rám je opláštěn velkoplošnými deskami typu OSB desky (z angl. Oriented Strand Board), dřevotřískovými deskami nebo sádrovláknitými deskami. Základním modulem bává 600 mm nebo více rozšířený 625 mm. S tímto rozměrem však také počítají výrobci materiálů v dřevěných panelech a své výrobky přizpůsobují tomuto rozměru. Dovnitř konstrukce se vkládá tepelná a zvuková izolace, která velkou mírou ovlivňuje energetickou náročnost celé konstrukce.

Obr. 1 Konstrukce rámové dřevostavby (http://www.tesarstvi-kbl.cz/)

3.3.2 Skeletové dřevostavby Charakteristikou skeletové stavby je nosná konstrukce z prutových prvků vytvořena v určité modulové síti. Tato konstrukce je doplněna plošnými konstrukčními prvky, které jsou nezávislé na nosné konstrukci a uzavírají vnitřní prostor. U dřevěné skeletové stavby je nosná konstrukce vytvořena z dřevěných tyčových prvků, ve většině případů z lepeného dřeva. Protože pomocí skeletové nosné konstrukce lze vytvořit stavby s minimálním počtem svislých nosných prvků v půdoryse a stavby pro překlenutí velkých

15

rozponů, byly u nás skeletové konstrukce používány většinou pro výstavbu průmyslových objektů. Použitým materiálem u těchto staveb byl železobeton, popřípadě ocel. V poslední době však lze zaznamenat velký posun v oblasti použití těchto staveb i pro bytovou výstavbu. Skeletová konstrukce umožňuje architektům navrhovat stavby s velkým otevřeným prostorem bez nutnosti dělení nosnými konstrukcemi. Umožňuje vytvářet otevřené části v obvodovém plášti s použitím velkých prosklených ploch, konstrukční prvky předsazené před obvodový plášť i obvodový plášť zcela nezávislý na vlastní konstrukci (Havířová, 2005).

Obr. 2 Konstrukce skeletové dřevostavby (www.svet-drevostavby.cz)

3.3.3 Masivní dřevostavby Současné masivní stavby ze dřeva jsou jistou alternativou k systému lehkých staveb, mezi které je většina dnešních dřevostaveb zařazena, ale současně také alternativou ke stavbám z klasických materiálů, jako jsou například cihly nebo beton. Masivní část stěnových, stropních, případně střešních dílců v konstrukci. Dřevěné bloky jsou vytvořeny skládáním nebo vrstvením jednotlivých přířezů, vzájemně spojovaných lepením nebo pomocí „tyčových“ spojovacích prostředků jako jsou hřebíky, vruty, šrouby, nebo kolíky z tvrdého dřeva. Zatímco u elementárních dřevostaveb, které jsou hlavními představiteli současných lehkých staveb ze dřeva, je nosná část konstrukce tvořena dřevěnou kostrou spojenou s výztužným opláštěním, je u masivních dřevostaveb použito plošně spojovaných elementů vytvářejících deskové prvky, které jsou schopny přenášet

16

veškerá zatížení působící na konstrukci až do základů. Častým způsobem použití masivních dřevěných bloků v konstrukcích je také kombinace stěnového systému lehké elementární dřevostavby a stropních konstrukcí některého ze systémů masivních dřevostaveb pro lepší zvukově izolační schopnosti těchto dílců. Základem toho způsobu stavění byly stavby srubové nebo roubené, které zůstaly s určitými konstrukčními úpravami zachovány dodnes. Realizace těchto staveb má svoje opodstatnění, i když vzhledem k jejich svéráznému vzhledu je třeba dbát na citlivé zasazení do okolního prostředí. Z důvodu zvýšených požadavků na tepelně izolační schopnosti obvodového pláště mohou být realizovány s obvodovým pláštěm dvouvrstvým, s vloženou vrstvou tepelné izolace. Nespornou předností těchto staveb je fakt, že se realizují bez parozábrany v obvodovém plášti, a pak bydlení v takovéto dřevostavbě je opravdu bydlení „ve dřevě“, kde je mikroklima v interiéru vrstvou masivního dřeva příznivě ovlivňováno. Tato nesporná přednost zůstává u moderních masivních dřevostaveb, u kterých ve většině případů není parozábrana potřebná (Vaverka, 2008).

Obr. 3 Konstrukce masivní dřevostavby (http://bydleni.idnes.cz/)

17

3.4 Rozdělení dřevěných konstrukcí podle difúze vodních par Pojem difúzně otevřená nebo difúzně uzavřená konstrukce je v posledních letech velmi probíraným tématem v oboru dřevěných staveb. Často se vyskytuje termín, že dřevostavba musí „dýchat“, ale není to tak úplně pravda. Je rozdíl mezi tím, jestli mít buď difúzně otevřenou konstrukci, přes kterou se vlhkost pohybuje z interiéru do exteriéru nebo difúzně uzavřenou konstrukci, která je vlastně taková „igelitová obálka“, u které se vlhkost z interiéru i exteriéru nesmí dostat do konstrukce. Jedná se hlavně o to, aby byly konstrukce a provedení kvalitně provedené. Při srovnání firem je vidět, že více používanou konstrukcí je difúzně uzavřená konstrukce. Je to nejspíš zapříčiněno nižší cenou za 1 m2 stěny z důvodu úspory a nižší ceny materiálu. Jinak záleží na investorovi jaký z uvedených systémů si vybere.

3.4.1 Difúzně otevřená konstrukce U difúzně otevřeného systému je obvodový plášť domu navržen tak, aby umožnil volný prostup plynů a vodních par mechanizmem molekulárního přenosu směrem do exteriéru. Toho je s výhodou využito u novodobých masivních dřevostaveb, kde je konstrukce obvodového pláště tvořena vrstvou masivního dřeva, buď lepeného nebo mechanicky spojovaného. Tato vrstva je doplněna z exteriérové strany vrstvou tepelné izolace s nízkým difúzním odporem. Dřevo dokáže vlhkost z okolního prostředí pojmout, nebo ji v opačném případě do prostředí uvolnit – a díky těmto svým vlastnostem vnitřní prostředí příznivě ovlivňuje. U rámových dřevostaveb, kde je obvodový plášť vytvořen z více vrstev, musí být zaručeno nejenom použití vhodných materiálů, ale především musí být jednotlivé materiály (vrstvy) v konstrukci správně poskládány, aby zvýšené množství difundující vodní páry nebylo příčinou znehodnocení dřeva a ostatních přírodních materiálů v konstrukci použitých. Ve skladbě takovéto konstrukce není použita parozábrana, ze strany interiéru však musí být vrstva s přesně definovaným difúzním odporem, omezující jednak difúzi vodních par na minimální přijatelnou mez a zároveň zamezující konvekci teplého vlhkého vzduchu do konstrukce. Směrem k exteriéru musí být dále vrstvy řazeny tak, že faktor difúzního odporu v konstrukci tímto směrem klesá. Správnost skladby ovlivňuje ještě řada dalších faktorů, především vlastnosti použitých materiálů v jednotlivých vrstvách. V konstrukci se

18

neuplatňuje klasická folie jako parozábrana, její funkci zde přebírá tzv. parobrzdící vrstva. Jedná se o vrstvu materiálu s vysokým difúzním odporem, s dokonale vzduchotěsným napojením v místě spojů. Pro tuto vrstvu jsou používány velkoplošné materiály, které současně plní v rámové konstrukci dřevostaveb funkci výztužného opláštění. Nejčastěji jsou používány OSB desky spojované na pero a drážku s lepenými spoji, sádrovláknité desky lepené ve spárách v kombinaci s parobrzdnou folií. Při navrhování takovéto konstrukce vždy platí zásada minimalizovat počet spár a prostupů, proto se v těchto případech většinou používá z interiérové strany před parobrzdnou vrstvu předsazená stěna pro vedení instalací. Z exteriérové strany se u těchto konstrukcí používají certifikované fasádní zateplovací systémy s nízkým difúzním odporem, například systémy s použitím měkkých dřevovláknitých desek. Zateplovací systém je nedílnou součástí obvodové stěny, musí proto být posouzen v rámci celé skladby obvodového pláště, včetně všech vrstev použitých nátěrů a lepidel, které mohou významnou měrou ovlivnit celkovou vlhkostní bilanci (www.casopisstavebnictvi.cz).

Obr. 4 Konstrukce rámové dřevostavby - difúzně otevřené

19

3.4.2 Difúzně uzavřená konstrukce U difúzně uzavřené konstrukce se jedná o to, aby se nedostala vlhkost (vodní pára) do konstrukce. Proto se dává co nejblíže interiérové straně parotěsná vrstva. Zde je nutné dbát na precizní aplikaci této folie. S tímto problémem se setkává mnoho dřevěných staveb s difúzně uzavřeným systémem, kde je špatně aplikována parotěsná folie a vlhkost z interiéru, která se do konstrukce dostává z rostlin, lidí, ale i např. z vaření v kuchyni nebo koupelen, způsobuje v konstrukci nežádoucí jevy. Např. izolační materiály ztrácí svojí schopnost izolovat a stávají se v konstrukci zbytečnými. Dřevěné prvky mohou začít degradovat a firmy realizující dřevěné stavby se pak dostávají do problému s reklamacemi. Z exteriérové strany se nejvíce používají kontaktní zateplovací systémy, u kterých je hlavním materiálem extrudovaný polystyren. Na vnější straně polystyrenu je tenkovrstvá omítka (www.casopisstavebnictvi.cz).

Obr. 5 Konstrukce rámové dřevostavby - difúzně uzavřené

20

3.5 Vliv šíření tepla Tepelná ochrana budov závisí na tepelně izolačních a akumulačních vlastnostech obalových konstrukcí (konstrukcí na systémové hranici budovy – vytápěné zóny). V zásadě můžeme tepelnou ochranu rozdělit na zimní a letní. Letní tepelná ochrana – jejím cílem je zabránit přehřívání vnitřních prostor (tzv. tepelná zátěž). Až donedávna nebyl na letní tepelnou ochranu budov kladen takový důraz, jako na tepelnou ochranu zimní, ale v souvislosti s příchodem nových stavebních technologií, především lehkých konstrukčních systémů (sem se řadí i konstrukce dřevostaveb) a v souvislosti s novým fenoménem globálního oteplování, vyvstává do popředí otázka zabezpečení příjemného vnitřního prostředí i v několika po sobě jdoucích horkých letních dnech, bez nutnosti strojního chlazení, které je energeticky náročnější, než samotné vytápění. Přehřívání interiéru v letním období se děje tepelnými zisky, a to z vnitřních zdrojů nebo z vnějšího prostředí. Tepelné zisky z vnitřních zdrojů však nejsou závislé na konstrukčním systému budovy (závisí v převážné míře na chování uživatelů), a proto nebudou dále zmiňovány. Na tepelných ziscích z vnějšího prostředí se nejvíce podílí sluneční záření (ať už přímě sluneční záření nebo difúzní záření oblohy), proto se musí jeho množství v rámci letní tepelné ochrany co nejvíce snížit (vhodnou volbou velikosti a orientace prosklených ploch a jejich účinnou ochranou stínícími prostředky). Výrazný efekt z hlediska tepelné zátěže mají stínící prvky umístěné na venkovní straně fasády (žaluzie, slunolamy apod.). Vnitřní stínící prvky jsou podstatně méně účinné. Zimní tepelná ochrana – jejím cílem je minimalizace tepelných ztrát objektu. Toho lze dosáhnout účinnou tepelnou izolací obalových konstrukcí (použitím materiálů s nízkou tepelnou vodivostí), omezením tepelných ztrát větráním (např. řízeným větráním s rekuperací) a maximálním využitím tepelných zisků. ze stavebně konstrukčního hlediska mají však pro zimní tepelnou ochranu zásadní význam tepelně izolační vlastnosti obalových konstrukcí. Přestože tepelná vodivost dřeva je nižší než u většiny klasických „těžkých“ stavebních materiálů (beton, cihla, pórobeton apod.), pro požadovanou tepelnou ochranu vnitřní prostor je to nedostačující, a proto se dřevo používá vždy v kombinaci s tepelnými izolacemi.

21

Tepelně izolační materiály mohou být použity ve formě desek, rohoží nebo volně sypané. Z hlediska umístění tepelně izolační vrstvy rozlišujeme tepelnou izolaci na vnější, vnitřní nebo uvnitř konstrukce (tzv. jádrová izolace). Vnější tepelná izolace – její výhoda spočívá v eliminaci tepelných mostů v konstrukci a v možnosti vytvořit izolační obálku spojitou a bez přerušení, ve zvýšení povrchové teploty vnitřního povrchu konstrukce, zachování akumulační schopnosti konstrukce (pokud se jedná o konstrukci těžkou) a přesunutí rosného bodu do izolační vrstvy. Nevýhodou za určitých podmínek může být menší paropropustnost vnějších vrstev. Vnitřní tepelná izolace – její použití se jeví jako velice problematické a mělo by být podloženo tepelně technickým výpočtem. S výhodou se může použít u objektů občasně používaných (např. rekreačních), u kterých je žádoucí rychlé vyhřátí bez požadavku na akumulaci tepla. Nevýhodou je obtížná eliminace tepelných vazeb (např. v napojení vnitřních příček a stropních konstrukcí na obvodovou stěnu) a poloha rosného bodu v samotné konstrukci, což je v případě dřevostaveb velikým rizikem. Musí se řešit parotěsnící vrstvou na vnitřním líci konstrukce, což však je z hlediska montáže velmi obtížné (zejména okolo otvorových výplní, prostupů instalací elektro, ÚT apod.). Tepelná izolace v konstrukci – u lehkých dřevostaveb se jedná o nejběžnější případ umístění tepelně izolační vrstvy (v kombinaci s vnější nebo vnitřní vrstvou), ať už ve stěnové nebo střešní konstrukci. Nevýhodou jsou tepelné mosty vytvořené nosnými prvky, které obvykle procházejí celým průřezem konstrukce. Proto se tento typ tepelné izolace často kombinuje s průběžnou vnější tepelně izolační vrstvou (v případě izolace mezi krovy u střešní konstrukce to velmi často může být i další tepelně izolační vrstva pod krovy – tedy vnitřní, se všemi negativy zmíněné výše). V každém případě hrozí riziko kondenzace vodní páry v konstrukci, proto se i zde musí použít vnitřní parozábrana. Tepelně izolační vrstva konstrukce musí také být na vnější straně účinně chráněna proti působení náporu větru. Tento požadavek je důležitý zejména u konstrukcí s větranou vzduchovou vrstvou, přiléhající k tepelné izolaci. V případě kontaktních zateplovacích systémů tvoří účinnou větrotěsnící vrstvu vnější omítka spolu s armovanou výztužnou vrstvou (Tywoniak, 2005).

22

3.6 Vliv šíření vlhkosti Je zcela mylné se domnívat, že životnost a spolehlivost konstrukcí a staveb na bázi dřeva je pouze záležitostí správného návrhu z hlediska statiky konstrukcí a staveb. Podíváme-li se na tuto problematiku důkladněji, zjistíme, že správný statický návrh a následné posouzení navržené konstrukce závisí na vlhkosti dřeva použitého pro jednotlivé konstrukční sestavy nebo přesněji na odpovídající rovnovážné vlhkosti dřeva v příslušné konstrukci zabudovaného. Ta je pak závislá na provozních podmínkách, které nastanou při běžném užívání stavby a na vnějších podmínkách v konkrétním místě, kde bude stavba realizována (Havířová, 2006). Dřevo je ve vztahu k okolnímu prostředí hydroskopický materiál, schopný přijímat nebo odevzdávat vodu, ať už ve skupenství kapalném nebo plynném. S každou změnou relativní vlhkosti a teploty vzduchu se mění rovnovážnost vlhkosti dřeva. Dřevo přijímá (absorbuje) vodu ve formě páry okolního ovzduší nebo naopak odevzdává (desorbuje). Ve většině případech voda ve dřevě ovlivňuje i vlastnosti dřeva a způsobuje často i jejich zhoršení. Se změnou obsahu vody ve dřevě jsou spojeny změny hustoty, rozměrové změny, odolnost proti houbám, fyzikální a mechanické vlastnosti a podobně. Vodu ve dřevě můžeme rozdělit podle uložení: a) Voda chemicky vázaná – je součástí chemických složení, nelze jí ze dřeva odstranit sušením, ale pouze spálením. Její celkové množství představuje 1 - 2 % sušiny dřeva. Nemá vliv na fyzikální a mechanické vlastnosti. b) Voda vázaná - hydroskopická se nachází v buněčných stěnách a je vázána vodíkovými můstky na hydroxidové skupiny OH amorfní části celulózy a hemicelulózy. Ve dřevě se vyskytuje při vlhkostech 0 - 30 %. Má největší a zásadní význam na změnu fyzikálních a mechanických vlastností dřeva. c) Voda volná - kapilární vyplňuje ve dřevě lumeny buněk a mezibuněčné prostory. Vyskytuje se při vlhkostech od 30 % do max. vlhkosti okolo 200 %. Na změny fyzikálních a mechanických vlastností má v podstatě menší vliv než voda vázaná. Hranice mezi vodou volnou a vodou vázanou stanovujeme na základě určení, meze nasycení buněčných stěn (MNBS) nebo meze hygroskopicity (MH). Každá dřevina má jinou mez hygroskopicity (smrk 30 % až 34 %) (Horáček, 2001).

23

3.7 Stupně namáhání vlhkostí dle EC a ČSN EN Skutečnost, že rovnovážná vlhkost dřeva ve stavebních konstrukcích a stavbách je rozhodujícím činitelem životnosti a spolehlivosti staveb ze dřeva, je lépe vystižena v harmonizované normě ČSN P ENV 1995-1-1, respektive v eurokódu 5. Podle eurokódu 5 jsou stupně namáhání vlhkostí definovány takto: Třída použití 1 – je charakterizována obsahem vlhkosti v konstrukčních materiálech, který odpovídá teplotě 20 ºC a relativní vlhkosti okolního vzduchu, která překračuje 65 % nejvýše několik týdnů v roce. U většiny jehličnatých druhů dřeva není překročena průměrná rovnovážná vlhkost 12 %. Třída použití 2 – je charakterizována obsahem vlhkosti v konstrukčních materiálech, který odpovídá teplotě 20 ºC a relativní vlhkosti okolního vzduchu, která překračuje 85 % nejvýše několik týdnů v roce. U většiny jehličnatých druhů dřev není překročena průměrná rovnovážná vlhkost 20 %. Třída použití 3 – zahrnuje klimatické podmínky, které vedou k vyššímu obsahu vlhkosti než u třídy použití 2. Obdobně jako pro desky na bázi dřeva, jako jsou třískové desky, desky OSB, vláknité desky, překližované desky apod. (viz např. ČSN EN 13987 Desky na bázi dřeva pro použití ve stavebnictví – Charakteristiky, hodnocení shody a označení), ale např. i pro sádrovláknité desky, v příslušných technických pokynech určeno prostředí použitelnosti těchto desek. U těchto konstrukčních materiálů je rovněž uvedeno, zda jsou určeny jako nosný nebo nenosný prvek a to pro vnitřní použití v suchém prostředí, pro vnitřní použití ve vlhkém prostředí, nebo pro venkovní prostředí. Jednotlivá prostředí se pak definují takto: Suché prostředí je prostředí definované jako třída vlhkosti 1 v názvosloví ČSN P EN 1995-1-1: 2004 Vlhké prostředí je prostředí definované jako třída vlhkosti 2 v názvosloví ČSN P EN 1995-1-1: 2004 (Havířová, 2006).

24

4 Metodika V práci budou posouzeny difúzně uzavřené a difúzně otevřené konstrukce v návaznosti na změny materiálů použitých ve skladbách obvodových stěn. Pro výpočet bude použit program Teplo2010, pomocí kterého budou posouzeny jednotlivé skladby konstrukcí podle požadavků ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Část 2: požadavky, 2011. Při posuzování budou ve skladbách konstrukcí měněny jednak použité materiály a dále potom tloušťky jednotlivých vrstev. Vstupní parametry zadávané při výpočtu jsou pro jednotlivé materiály uvedeny v programu Teplo2010, případně budou čerpány z technických listů jednotlivých výrobců. Okrajové podmínky výpočtu budou zadány pro lokalitu Brno. Jedná se o průměrnou měsíční teplotu a relativní vlhkost vnějšího vzduchu. Podmínky pro vnitřní prostředí budov budou uvažovány pro 4. třídu vnitřní vlhkosti. Výsledky výpočtů pro jednotlivé skladby obvodových konstrukcí budou vyhodnoceny z pohledu tepelně vlhkostního chování konstrukce a její spolehlivosti a životnosti.

25

5 Posouzení jednotlivých tipů konstrukcí 5.1 Šíření tepla v konstrukci 5.1.1 Součinitel tepelné vodivosti – λ Tato veličina vyjadřuje schopnost konstrukce vést teplo, konkrétně rychlost šíření tepla ze zahřáté části konstrukce do chladnější části. Vyjadřuje se ve [W/m*K] a označuje se řecký písmenem lambda [ λ ]. Potřebnou hodnotu najdeme přímo u výrobců.

5.1.2 Měrná tepelná kapacita Udává nám množství tepla, potřebného k ohřátí 1kg látky o 1 stupeň teploty v Kelvinech nebo stupních Celsia. Čím větší je potom tato hodnota, tím lépe konstrukce odolává kolísání teplot. Pro tuto veličinu slouží malé písmeno „c“ a jednotka [J/kg*K].

5.1.3 Součinitel teplotní vodivosti Vyjadřuje schopnost materiálu, o definované vlhkosti vyrovnávat rozdílné teploty při neustáleném vedení tepla.

5.1.4 Součinitel prostupu tepla Součinitel prostupu tepla je základní měrná jednotka při stanovení tepelných ztrát stavebního dílce. Udává množství tepla, které projde za časovou jednotku jedním m2 stavebního dílce při teplotním rozdílu vzduchu uvnitř a venku jeden Kelvin. Měrnou jednotkou je [W/m2*K] . Stanovením součinitele prostupu tepla U, případně tepelným odporem konstrukce R, se hodnotí ustálený teplotní tok prostupující celými konstrukcemi, prvky nebo díly, včetně případného vlivu tepelných mostů v nich zabudovaných. Konstrukce vytápěných nebo klimatizovaných musí mít v prostorách s relativní vlhkostí vnitřního vzduchu i  60% součinitel prostupu tepla U ve W/(m2K) takový, aby splňoval podmínku: UUN ,

26

kde UN … je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla, ve W/(m2*K). Součinitel prostupu tepla se vypočítá následovně:

U

1   RT (1   2 ) * A

W /( m

2

* K)



kde: U

součinitel prostupu tepla [(W/(m2*K)];

RT

odpor konstrukce při prostupu tepla [(m2*K)/W];



tepelný tok [W];

1

teplota prostředí 1 [K];

2

teplota prostředí 2 [K];

A

plocha [m2];

Součinitel prostupu tepla je odvozen z tepelného odporu konstrukce R. Vzájemný vztah součinitele prostupu tepla a U v [W/(m2*K)] a tepelného odporu konstrukce R v [(m2*K)/W], popř. odporu při prostupu tepla RT v [(m2*K)/W] je dán vztahy:

U

R

1 1  RSI  R  RSE RT

1  ( RSI  RSE )  RT  ( RSI  RSE ) U

kde : RSI

odpor při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce, v [(m2*K)/W]; platný pro

hodnocení prostupu tepla RSE

odpor při přestupu tepla na vnější straně konstrukce, v [(m2*K)/W]; popř. RSE

*

v letním období, pro který je součinitel prostupu tepla v letním období U* (Vaverka, 2006).

27

Tab. 2 Doporučené a požadované hodnoty součinitele prostupu tepla ČSN 73 0540-2:2011

Součinitel prostupu tepla UN [W/(m2*K)] Požadované Doporučené hodnoty hodnoty

Popis konstrukce Střecha strmá se sklonem nad 45°

0,30

0,20

Střech plochá a šikmá se sklonem do 45° včetně

0,24

0,16

lehká těžká

Strop s podlahou nad venkovním prostorem Strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace) Podlaha a stěna vytápěného prostoru přilehlá k zemině Strop a stěna vnitřní z vytápěného k nevytápěného prostoru Strop a stěna vnitřní z vytápěného k temperovanému prostoru Strop a stěna vnější z temperovaného prostoru k venkovnímu prostředí lehká Stěna k nevytápěné půdě (se střechou bez tepelné izolace) těžká Podlaha a stěna temperovaného prostoru k přilehlá k zemině Stěna mezi sousedními budovami

0,24

0,20 0,25 0,16

0,3

0,2

0,45 0,6 0,75

0,3 0,4 0,5

0,75

0,5

0,85 1,05

0,2 0,25 0,6 0,7

Strop mezi prostory s rozdílem teplot do 10 °C

1,05

0,7

Stěna mezi prostory s rozdílem teplot do 10 °C

1,3

0,9

Strop vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 5 °C

2,2

1,45

Stěna vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 5 °C Výplň otvoru ve vnější stěně a strmé střeše, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí, kromě dveří Šikmá výplň otvoru se sklonem do 45° , z vytápěného prostoru do venkovního prostředí Dveřní výplň otvoru z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu) Výplň otvoru vedoucí z vytápěného do temperovaného prostoru Výplň otvoru vedoucí z temperovaného prostoru do venkovního prostředí Šikmá výplň otvoru se sklonem do 45° vedoucí z temperovaného prostoru do venkovního prostředí pozn.

2,7

1,8

1,5

1,2

1,4

1,1

1,7

1,2

3,5

2,3

3,5

2,3

2,6

1,7

Stěna vnější

lehká stěna – plošná hmotnost < 100kg/m3 těžká stěna – plošná hmotnost < 100kg/m3 započítávají se vrstvy do hlavní tepelné izolace včetně

28

0,3

0,3

5.2 Šíření vlhkosti v konstrukci 5.2.1 Zkondenzovaná vodní pára uvnitř konstrukce Dle ČSN 73 0540-2 z roku 2011 pro stavební konstrukci, u které by zkondenzovaná vodní pára uvnitř konstrukce Mc, v kg/(m2*a), mohla ohrozit její požadovanou funkci, nesmí dojít ke kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce, tedy: Mc = 0 Ohrožením požadované funkce je obvykle podstatné zkrácení předpokládané životnosti konstrukce, snížení vnitřní povrchové teploty vedoucí ke vzniku plísní, objemové změny a zvýšení hmotnosti konstrukce mimo rámec rezerv statického výpočtu, zvýšení hmotnostní vlhkosti materiálu na úroveň způsobující jeho degradaci. Pro stavební konstrukci, u které kondenzace vodní páry uvnitř neohrozí její požadovanou funkci, se požaduje omezení ročního množství zkondenzované vodní páry uvnitř konstrukce Mc, v kg/(m2*a) tak, aby splňovalo podmínku: Mc ≤ Mc,N Pro jednoplášťovou střechu, konstrukci se zabudovanými dřevěnými prvky, konstrukci s vnějším tepelně izolačním systémem nebo vnějším obkladem, popř. jinou obvodovou konstrukci s difúzně málo propustnými vnějšími povrchovými vrstvami, je nižší z hodnot : Mc,N = 0,10 [kg/(m2*a)] nebo 3% plošné hmotnosti materiálu o hustotě do 100 kg/m3 na hustotu 100 kg/m3 se použije 6% plošné hmotnosti materiálu. Mc,N = 0,50 [kg/(m2*a)] nebo 5% plošné hmotnosti materiálu o hustotě do 100 kg/m3 na hustotu 100 kg/m3 se použije 10% plošné hmotnosti materiálu.

5.2.2 Roční bilance kondenzace a vypařování vodní páry uvnitř konstrukce Ve stavební konstrukci s připuštěnou omezenou kondenzací vodní páry uvnitř konstrukce nesmí v roční bilanci kondenzace a vypařování vodní páry zbýt žádné zkondenzované množství vodní páry, které by trvale zvyšovalo vlhkost konstrukce. Roční množství zkondenzované vodní páry uvnitř konstrukce Mc, v [kg/(m2*a)] tedy musí být nižší než roční množství vypařitelné vodní páry uvnitř konstrukce Mev , v [kg/(m2*a)]. U konstrukcí s větranou vzduchovou vrstvou se požaduje ověřit průběh relativní vlhkosti vzduchu proudícího v této vrstvě φcv , která musí po celé délce této vrstvy splňovat podmínku : φcv < 90%.

29

U kritických detailů konstrukcí, zejména styků a koutů se doporučuje ověřovat teploty na povrchu konstrukcí řešením vlhkostního pole při vícerozměrném toku vodní páry. Při zabudování dřeva nebo materiálu na bázi dřeva do stavebních konstrukcí je nutné dodržet jeho povolenou vlhkost podle normy ČSN 79 1531-1. Překročí-li za normových podmínek rovnovážná hmotnostní vlhkost těchto materiálů 18 %, je požadovaná funkce konstrukce ohrožena. Pokud je požadovaná funkce konstrukce ohrožena, dřevo nebo materiály na bázi dřeva, musí být provedena ochrana těchto materiálů podle ČSN 49 0610-1 nejméně pro třídu ohrožení 2 podle ČSN EN 335-1 a ČSN EN 335-2 a zároveň je nutno dodržet jeho povolenou vlhkost při zabudování podle ČSN 49 1531-1.

5.2.3 Výpočet kondenzace vodních par uvnitř konstrukce Abychom mohli stanovit oblast kondenzace vodních par uvnitř konstrukce, potřebujeme znát vlastnosti materiálů použitých pro vytvoření konstrukce obvodového pláště dřevostavby. Jedná se především o vlastnosti: 

tloušťka materiálu - d [m];



faktor difuzního odporu – μ [-];



ekvivalentní difuzní tloušťka - sd [m];



objemová hmotnost materiálu – ρ [kg/m3].

Pro konstrukci, ve které lze uvažovat jednorozměrné šíření vlhkosti, se difuzní odpor konstrukce Zp , v m/s, stanoví ze vztahu: Z p   Z p, j

kde:

Zp,j je difúzní odpor j-té vrstvy konstrukce (m/s) stanovený ze vztahu:

Z p, j  kde:

dj





sd , j

0

dj

je tloušťka j-té vrstvy konstrukce (m)

sd,j

je ekvivalentní tloušťka, dříve taky rd j-té vrstvy konstrukce (-) stanovený

ze vztahu: s d , j  rd   j * d j kde:  j 

1 N *

( )

Po opravení vztahu stanovíme součinitel difúzní vodivosti materiálu j-té vrstvy δ

30

(kg/(m*s*Pa) nebo (s) vztahem:



1 N *j

kde: N je teplotní difúzní funkce (1/s´) stanovená ze vztahu N

5,25 *10 6 * Pa T 0,81

Pa je atmosférický tlak (Pa) stanovený z nadmořské výšky dané oblasti (m.n.m.) ze vztahu:

Pa 

101700 * (16300  h) 16300  h

Absolutní teplota T (K) j-té vrstvy konstrukce se obvykle stanoví jako aritmetický průměr hraničních teplot θ1, θ2 (°C) vrstvy materiálu ve stavební konstrukci ze vztahu: T  273,15 

1   2 2

Parciální tlak vodní páry pve (Pa) na vnějším povrchu konstrukce pve (Pa) se stanoví na základě relativní vlhkosti vnějšího vzduchu φe (%) a tlaku nasycených vodních par psat,e (Pa) ze vztahu: p v ,e 

p sat,e *  e 100

( Pa )

Parciální tlak vodní páry pvi (Pa) na vnitřním povrchu konstrukce pvi (Pa) se stanoví na základě relativní vlhkosti vnitřního vzduchu φi (%) a tlaku nasycených vodních par psat,i (Pa) ze vztahu: p v ,i 

p sat,i * i 100

( Pa )

Tlak nasycení vodních par psat,i (Pa) a psat,e (pa) se stanoví na základě teploty interiéru θi (°C) a teploty exteriéru θe (°C) ze vztahu:

p sal,i

    288,68 * 1,098  i  100  

p sal,e

e    4,689 * 1,098   100  

(Vaverka, 2006)

31

8, 02

(Pa)

12, 30

(Pa)

5.2.4 Vliv účinnosti parozábrany na bilanci vodní páry v konstrukci Parotěsnící vrstva je vrstva stavební konstrukce omezující pronikání vodní páry obvykle z vnitřního prostředí do stavební konstrukce, kde by v důsledku poklesu teploty mohlo dojít ke kondenzaci vodních par. Zkondenzované množství vodní páry by pak mohlo ohrozit požadovanou funkci stavební konstrukce nebo zkrátit její životnost. Omezením pronikání vodní páry do konstrukce se rozumí omezení difúze (pohyb vodní páry vyvolaný gradientem částečných tlaků vodní páry) a proudění vlhkosti (pohyb vodní páry vyvolaný prouděním vzduchu). Nejvýraznější přírůstek vlhkosti v obvodovém plášti je způsoben narušením parotěsnící vrstvy při zabudování této vrstvy do stavební konstrukce. Norma ČSN EN ISO 13788 uvádí, že může dojít k poklesu ekvivalentní difúzní tloušťky u takto poškozených materiálů s velkým difúzním odporem až o několik řádů. Podle některých autorů se doporučuje snížit podle procenta poškození faktor difúzního odporu až na 10% jeho původní hodnoty. V uvedeném příkladu je vidět jak může v modelovém výpočtu ovlivnit účinnost parozábrany bilanci vodní páry v konstrukci. Na prvním obrázku je vidět skladba obvodového pláště se 10% účinností parozábrany a na druhém obrázku je vidět skladba obvodového pláště se 100% účinností. V obou skladbách obvodových plášťů jsou použity stejné materiály (Havířová, 2006).

Obr. 6 Vliv parozábrany s 10% účinností

Obr. 7 Vliv parozábrany se 100% účinností

32

5.3. Skladba rámové konstrukce difúzně uzavřené (DUK) Nejčastěji používanou skladbou pro difúzně uzavřené rámové konstrukce je tato konstrukce: exteriér A. omítka

tl. 5,0 mm

B. kontaktní zateplovací systém (EPS)

tl. 100,0 mm

C. dřevotřísková deska V 100

tl. 13,0 mm

D. dřevěný skelet (160x60mm)

tl. 160,0 mm

E. minerální vlna

tl. 160,0 mm

F. dřevotřísková deska V 20

tl. 13,0 mm

G. parozábrana

tl. 0,2 mm

H. sádrokarton

tl. 12,5 mm interiér

V této skladbě je možnost změny deskových materiálů za jiné používané materiály (např. OSB desky). Kontaktní zateplovací systém lze též nahradit odvětrávanou vzduchovou mezerou a fasádním obkladem z cementovláknitých desek nebo jiného deskového materiálu s vlastnostmi v používání ve vlhkostní třídě 3.

Obr. 8 Skladba difúzně uzavřené obvodové stěny (http://www.dataholz.com/)

33

5.3.1 Popis konstrukce obvodové stěny DUK1d1 Tato skladba rámové konstrukce DUK1d1 je difúzně uzavřená konstrukce. Z interiéru je pak sádrokarton tl.12,5 mm. Pod sádrokartonem je parozábrana Jutafol N220 o tl. 3 mm přisponkovaná k dřevotřískové desce V 20 o tl. 13 mm. Nosná část je tvořena sloupkovou konstrukcí ze smrkových hranolů rozměru 160 x 60 mm vyplněnou minerální izolací Isover Orsil Uni tloušťky 160 mm. Z exteriéru je kontaktní zateplovací systém Baumit s extrudovaným polystyrenem, který je přikotven na dřevotřískovou desku V 100 tloušťky 13 mm. V této skladbě byla uvažována 10% účinnost parozábrany.

číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Tab. 3 Skladba obvodového pláště DUK1d1 Skladba konstrukce DUK1d1 (od interiéru) Tloušťka λ C Název 3 [m] [W/m*K] [J/kg*K] ρ[kg/m ] Sádrokarton Jutafol N220 DTD Isover Orsil Uni DTD Baumit lepící stěrka Baumit EPS-F Baumit lepící stěrka Baumit Granopor - omítka

0,0125 0,0003 0,0130 0,1600 0,0130 0,0020 0,1000 0,0020 0,0030

0,2200 0,3900 0,1800 0,0530 0,1800 0,8000 0,0400 0,8000 0,7000

1060,0 1700,0 1500,0 1000,3 1500,0 920,0 1270,0 920,0 920,0

Obr. 9 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK1d1

34

750,0 880,0 800,0 74,6 800,0 1300,0 17,0 1300,0 700,0

μ [-] 9,0 31200 12,5 1,0 12,5 50,0 40,0 50,0 121,0

5.3.2 Popis konstrukce obvodové stěny DUK1d2 V této skladbě obvodové stěny byly použity stejné materiály jako v předchozí skladbě (DUK1d1), ale je zde uvažováno se změnou konstrukčních desek. V této skladbě budou použity sádrovláknité desky Fermacell tloušťky 13 mm.


5.3.3 Popis konstrukce obvodové stěny DUK1d3 V této skladbě obvodové stěny byly použity stejné materiály jako ve skladbě (DUK1d1), ale je zde uvažováno se změnou konstrukčních desek. V této skladbě bude použita deska OSB3 Superfinish® ECO tloušťky 13 mm od českého výrobce Kronospan Jihlava.

35


5.3.4 Popis konstrukce obvodové stěny DUK1d4 V této skladbě obvodové stěny byly použity stejné materiály jako ve skladbě (DUK1d1), ale je zde uvažováno se změnou konstrukčních desek. Bude zde použita deska Eurostrand OSB3 tloušťky 13 mm.


36

5.3.5 Popis konstrukce obvodové stěny DUK1d5 V této skladbě obvodové stěny byly použity stejné materiály jako ve skladbě (DUK1d1), ale je zde uvažováno se změnou konstrukčních desek. Bude zde použita deska Sterling OSB3 tloušťky 13 mm.



37




38

5.3.8 Hodnocení konstrukce DUK1d A. omítka B. vnější tepelná izolace C. konstrukční deska D. dřevěný skelet E. vnitřní tepelná izolace F. konstrukční deska G. parozábrana H. sádrokarton


Skladba

DUK1d1

Tab. 4 Hodnocení skladeb obvodových plášťů DUK1d KondenTloušťU ZkondenzovaTyp konstrukční zace na 2 ka (W/m * né množství desky rozhraní 2 (mm) K) (Kg/m ,rok) vrstev dřevotřísková des13 B-B 0,169 0,004 ka

DUK1d2 sádrovláknitá deska Fermacell OSB3 superfinish® DUK1d3 ECO

Vypařitelné množství 2 (Kg/m ,rok) 1,581

13

B-B

0,171

0,004

1,635

13

B-B

0,166

0,001

2,111

DUK1d4

OSB3 Eurostrand

13

B-B

0,168

0,006

2,458

DUK1d5

OSB3 Sterling

13

B-B

0,168

0,002

1,892

18

B-B

0,164

0,000

2,390

22

-

0,161

nedochází ke kondenzaci

-

DUK1d6 DUK1d7

OSB3 superfinish® ECO OSB3 superfinish® ECO

Při vyhodnocení difúzně uzavřené konstrukce (DUK1d) bylo zjištěno, všechny posuzované skladby obvodových plášťů splňují požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U dle normy ČSN 730540-2, Tepelná ochrana budov: 2011. Součinitel prostupu tepla se lišil pouze minimálně. Pokud ale porovnáme skladby obvodových plášťů podle kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce, výsledky jsou odlišné. U deskových materiálů tloušťky 13 mm byla zjištěna nejmenší kondenzační zóna u skladby DUK1d3, 39

kde je použita deska OSB3 Superfinish® ECO. Při zjišťování závislosti roční bilance vodních par na tloušťce deskových materiálů bylo zjištěno, že s přibývající tloušťkou konstrukčních desek se kondenzační zóna zmenšovala a u skladby DUK1d7 se při tloušťce OSB desky 22 mm dostala kondenzační zóna až mimo konstrukci. Kondenzační zóny se ve všech posuzovaných skladbách vyskytovaly v izolaci ve vnějším zateplovacím systému.

5.3.9 Popis konstrukce obvodové stěny DUK2p1 V této skladbě obvodové stěny byly použity stejné materiály jako v předchozí skladbě (DUK1d1), ale je zde uvažováno se změnou parotěsnící vrstvy. V této skladbě bude použita parozábrana Dörken Delta-Reflex.

Obr. 17 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK2p1

5.3.10 Popis konstrukce obvodové stěny DUK2p2 V této skladbě obvodové stěny byly použity stejné materiály jako v předchozí skladbě (DUK1d1), ale je zde uvažováno se změnou parotěsnící vrstvy. V této skladbě bude použita parozábrana PE folie.

40


5.3.11 Popis konstrukce obvodové stěny DUK2p3 V této skladbě obvodové stěny byly použity stejné materiály jako v předchozí skladbě (DUK1d1), ale je zde uvažováno se změnou parotěsnící vrstvy. V této skladbě bude použita parozábrana AL folie.


41

5.3.12 Hodnocení konstrukce DUK2p A. omítka B. vnější tepelná izolace C. konstrukční deska D. dřevěný skelet E. vnitřní tepelná izolace F. konstrukční deska G. parozábrana H. sádrokarton


Skladba

DUK2p1 DUK2p2 DUK2p3

Tab. 5 Hodnocení skladeb obvodového pláště DUK2p KondenZkondenzovaTyp parozáTloušťka zace na U né množství 2 brany (mm) rozhraní (W/m *K) 2 (Kg/m ,rok) vrstev Dörken Delta0,3 B-B 0,169 0,002 Reflex B-C PE folie 0,1 0,170 0,124 C-D nedochází ke AL folie 0,2 0,170 kondenzaci

Vypařitelné množství 2 (Kg/m ,rok) 1,885 1,279 -

Při posuzování difúzně uzavřené konstrukce (DUK2p) bylo zjištěno, že parotěsné vrstvy mají významný vliv na roční bilanci kondenzace vodní páry v konstrukci. Všechny uvedené skladby splňují požadovaný součinitel prostupu tepla U pro obvodovou lehkou konstrukci. Součinitel prostupu tepla U je ve všech posuzovaných skladbách stejný, nebo alespoň přibližně stejný. U skladby obvodového pláště DUK2p2 bylo zjištěno, že bude za nepříznivých podmínek docházet ke kondenzaci na rozhraní vnitřní tepelné izolace a vnější konstrukční desky. Tato kondenzace může způsobit, že relativní vlhkost dřeva a konstrukčních desek na bázi dřeva překročí 20 %. Zda můžeme nebo nemůžeme zařadit dřevěné prvky do třídy vlhkosti 2 dle ČSN P ENV 1995-1-1 nelze přesně určit. Takto složená skladba obvodového pláště by měla být dlouhodobě sledo-

42

vána, zda lze tuto konstrukci hodnotit jako dostatečně bezpečnou z hlediska životnosti a spolehlivosti.

5.3.12 Popis konstrukce obvodové stěny DUK3i1 V této skladbě obvodové stěny byly použity stejné materiály jako v první skladbě (DUK1d1), ale je zde uvažováno se změnou vnitřní izolační vrstvy. V této skladbě bude použita minerální izolace Isover Uni tloušťky 160 mm.

Obr. 21 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK3i1

5.3.13 Popis konstrukce obvodové stěny DUK3i2 V této skladbě obvodové stěny byly použity stejné materiály jako v první skladbě (DUK1d1), ale je zde uvažováno se změnou vnitřní izolační vrstvy. V této skladbě bude použita minerální izolace Ursa TFP tloušťky 160 mm.

43


5.3.15 Popis konstrukce obvodové stěny DUK3i3 V této skladbě obvodové stěny byly použity stejné materiály jako v první skladbě (DUK1d1), ale je zde uvažováno se změnou vnitřní izolační vrstvy. V této skladbě bude použita konopná izolace Canabest tloušťky 160 mm.


44

5.3.16 Hodnocení konstrukce DUK3i A. omítka B. vnější tepelná izolace C. konstrukční deska D. dřevěný skelet E. vnitřní tepelná izolace F. konstrukční deska G. parozábrana H. sádrokarton

Obr. 24 Skladba difúzně uzavřené obvodové stěny (http://www.dataholz.com/) Tab. 6 Hodnocení skladeb obvodového pláště DUK3i KondenZkondenzoTyp vnitřní tepel- Tloušťka zace na U Skladba vané množství 2 né izolace (mm) rozhraní (W/m *K) 2 (Kg/m ,rok) vrstev

Vypařitelné množství 2 (Kg/m ,rok)

DUK3i1

Isover Orsil Uni

160

B-B

0,169

0,004

1,581

DUK3i2

Ursa TFP

160

B-B

0,163

0,004

1,479

DUK3i3

konopná izolace Canabest

160

B-B

0,171

0,004

1,661

Při posouzení konstrukce obvodového pláště DUK3i bylo zjištěno, že změna materiálu vnitřní izolace nemá významný vliv na bilanci vodní páry v konstrukci. Při zachování tloušťky obvodového pláště a tloušťky vnitřní izolace 160 mm se měnil součinitel prostupu tepla U. Nejmenší součinitel prostupu tepla U byl zjištěn u skladby obvodového pláště DUK3i2, kde byla použita minerální vata Ursa TFP.

5.3.17 Popis konstrukce obvodové stěny DUK4vi1 V této skladbě obvodové stěny byly použity stejné materiály jako v první skladbě (DUK1d1), ale je zde uvažováno se změnou vnější izolační vrstvy. V této skladbě bude použita minerální izolace v kontaktním zateplovacím systému Baumit Multipor tloušťky 100 mm.

45

Obr. 25 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK4vi1

5.3.18 Popis konstrukce obvodové stěny DUK4vi2 V této skladbě obvodové stěny byly použity stejné materiály jako v první skladbě (DUK1d1), ale je zde uvažováno se změnou vnější izolační vrstvy. V této skladbě bude použita izolace s expandovaným polystyrenem v kontaktním zateplovacím systému Baumit EPS-F tloušťky 100 mm.


46

5.3.19 Popis konstrukce obvodové stěny DUK4vi3 V této skladbě obvodové stěny byly použity stejné materiály jako v první skladbě (DUK1d1), ale je zde uvažováno se změnou vnější izolační vrstvy. V této skladbě bude použita PIR izolace Dekpir TOP022 od firmy Dektrade tloušťky 100 mm.


5.3.20 Popis konstrukce obvodové stěny DUK4vi4 V této skladbě obvodové stěny byly použity stejné materiály jako v první skladbě (DUK1d1), ale je zde uvažováno se změnou vnější izolační vrstvy. V této skladbě bude použita minerální izolace Isover Orsil NF s kolmou orientací vláken k povrchu. Tloušťka této izolace je 100 mm.

47


5.3.21 Hodnocení konstrukce DUK4vi A. omítka B. vnější tepelná izolace C. konstrukční deska D. dřevěný skelet E. vnitřní tepelná izolace F. konstrukční deska G. parozábrana H. sádrokarton


48

Skladba

Tab. 7 Hodnocení skladeb obvodového pláště DUK4vi KondenZkondenzoTyp vnější teTloušťka zace na U vané množství 2 pelné izolace (mm) rozhraní (W/m *K) 2 (Kg/m ,rok) vrstev


DUK4vi1 Baumit Multipor

100

B-B

0,178

0,005

4,723

DUK4vi2

Baumit EPS-F

100

-

0,169

nedochází ke kondenzaci

-

DUK4vi3

Dekpir TOP 022

100

B-B

0,126

0,004

3,462

DUK4vi4

Isover Orsil NF

100

B-B

0,179

0,012

4,050

Při posouzení konstrukce obvodového pláště DUK4vi bylo zjištěno, že u všech zkoumaných skladeb obvodových plášťů bude splněna podmínka roční bilance vodní páry v konstrukci. Při zachování stejné tloušťky vnějšího zateplovacího systému 100 mm se lišil součinitel prostupu tepla U. Nejmenší součinitel prostupu tepla U byl zjištěn u skladby obvodového pláště DUK4vi3, kde byla použita izolace Dekpir Top 022.

5.4. Skladba novodobé masivní dřevěné konstrukce (MAS) Nejčastěji používanou skladbou pro novodobé masivní dřevěné konstrukce je tato konstrukce: exteriér A. omítka

tl. 5,0 mm

B. minerální vata

tl. 160,0 mm

C. dřevěný panel

tl. 60,0 - 250 mm

D. sádrokartonová deska


49

Obr. 30 Skladba masivní obvodové stěny (http://www.dataholz.com/)

V této skladbě novodobé masivní dřevěné konstrukce je rozmanitá tloušťka dřevěných panelů. Vyrábí se od tloušťky 60 mm do 360 mm. Jako izolační materiál lze použít nejen minerální vlnu, ale i izolaci na bázi dřevovláknitých desek, konopí či jiného izolačního materiálu s dobrými difúzními vlastnostmi. Z interiéru lze také použít místo sádrokartonových desek sádrovláknité desky. Z exteriéru je pak tenkovrstvá omítka.

5.4.1 Popis konstrukce obvodové stěny MAS1 Tato skladba obvodového pláště novodobé masivní dřevostavby je z interiéru opláštěna sádrovláknitou deskou Fermacell tloušťky 15 mm. Pod deskou je hlavní nosný dřevěný panel. Jeho tloušťka je 124 mm. Jako izolace je použita minerální izolace Isover Orsil TF s vodorovnou orientací vláken tloušťky 180 mm a na ni je minerální omítka Termo - TS tloušťky 5 mm.

číslo 1 2 3 5 6

Tab. 8 Skladba konstrukce novodobé masivní dřevostavby MAS1 Skladba konstrukce MAS1 (od interiéru) Tloušťka λ C Název 3 [m] [W/m*K] [J/kg*K] ρ[kg/m ] μ [-] Fermacell – sádrovl. deska Dřevěný panel Dřevěný panel Isover Orsil min. izolace Termo –TS omítka

0,0150 0,062 0,062 0,180 0,003

50

0,3200 0,1800 0,1800 0,043 0,06

1000,0 2510,0 2510,0 1140,0 850,0

1250,0 400,0 400,0 150,0 300

13,0 157 157 1,5 3,0

Obr. 31 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce MAS1

5.4.2 Popis konstrukce obvodové stěny MAS2 Tato skladba obvodového pláště novodobé masivní dřevostavby je z interiéru opláštěna sádrovláknitou deskou Fermacell tloušťky 15 mm. Pod deskou je hlavní nosný dřevěný panel. Jeho tloušťka je 124 mm. Jako izolace je použita minerální izolace Isover Orsil TF s vodorovnou orientací vláken tloušťky 180 mm a na ni je akrylátová omítka Ekolak KC Putz tloušťky 5 mm.

.


51

5.4.3 Popis konstrukce obvodové stěny MAS3 Tato skladba obvodového pláště novodobé masivní dřevostavby je z interiéru opláštěna sádrovláknitou deskou Fermacell tloušťky 15 mm. Pod deskou je hlavní nosný dřevěný panel. Jeho tloušťka je 124 mm. Jako izolace je použita minerální izolace Isover Orsil NF s kolmou orientací vláken tloušťky 180 mm a na ni je minerální omítka Termo - TS tloušťky 5 mm.


5.4.4 Popis konstrukce obvodové stěny MAS4 Tato skladba obvodového pláště novodobé masivní dřevostavby je z interiéru opláštěna sádrovláknitou deskou Fermacell tloušťky 15 mm. Pod deskou je hlavní nosný dřevěný panel. Jeho tloušťka je 360 mm. Jako izolace je použita minerální izolace Isover Orsil TF s vodorovnou orientací vláken tloušťky 124 mm a na ni je minerální omítka Termo – TS tloušťky 5 mm.

52

¨


5.4.5 Popis konstrukce obvodové stěny MAS5 Tato skladba obvodového pláště novodobé masivní dřevostavby je z interiéru opláštěna sádrovláknitou deskou Fermacell tloušťky 15 mm. Pod deskou je hlavní nosný dřevěný panel. Jeho tloušťka je 124 mm. Jako izolace je použita izolace z dřevovláknité desky měkké Hofatex tloušťky 180 mm a na ni je dřevěný obklad tloušťky 20 mm bez odvětrávané vzduchové dutiny.


53

5.4.6 Popis konstrukce obvodové stěny MAS6 Tato skladba obvodového pláště novodobé masivní dřevostavby je z interiéru opláštěna sádrovláknitou deskou Fermacell tloušťky 15 mm. Pod deskou je hlavní nosný dřevěný panel. Jeho tloušťka je 124 mm. Jako izolace je použita izolace z dřevovláknité desky měkké Hofatex tloušťky 180 mm a na ni je dřevěný obklad tloušťky 20 mm s odvětrávanou vzduchovou dutinou 50 mm.


5.3.21 Hodnocení masivní konstrukce (MAS) A. tenkovrstvá omítka nebo dřevěný obklad B. tepelná izolace C. dřevěný panel D. sádrovláknitá deska

Obr. 37 Skladba masivní obvodové stěny (http://www.dataholz.com/)

54

Skladba

MAS1 MAS2 MAS3

Typ izolace

Isover Orsil TF Isover Orsil TF Isover Orsil NF

MAS5

DVD Hofatex

MAS6

DVD Hofatex

MAS4

Isover Orsil TF

Tab. 9 Hodnocení skladeb obvodových plášťů MAS KonZkonVypařiteldenza- Tloušť- TloušťdenzoU né množTyp ce na ka paka izované 2 (W/m ství omítky rozhranelu lace množství 2 *K) (Kg/m ,ro 2 ní vrs(mm) (mm) (Kg/m ,ro k) tev k) Termo 124 180 0,193 TS Ekolak A-B 124 180 0,196 0,002 2,703 KC Putz Termo 124 180 0,204 TS Dřevěný obklad A-B 124 180 0,213 0,017 0,620 bez vzd. mez. Dřevěný obklad 124 180 0,217 se vzd. mez. Termo 360 124 0,193 TS

Při hodnocení konstrukce obvodové stěny MAS bylo zjištěno, že na součinitel prostupu tepla U má největší vliv typ vnější izolace. V porovnání skladeb obvodových plášťů MAS1 a MAS3 kde byla zachována stejná tloušťka vnějšího zateplení 124 mm a stejná tloušťka panelu 180 mm se součinitel prostupu tepla U lišil. Ve skladbě MAS1 byla použita izolace z minerální vaty Isover Orsil TF s vodorovnou orientací vláken a výsledný součinitel prostupu tepla U pro celkovou skladbu byl 0,193 [W/m2*K] v porovnání se skladbou MAS3, kde byla použita izolace s minerální vaty Isover Orsil NF s kolmou orientací vláken. V druhém případě byl součinitel prostupu tepla pro celou skladbu obvodového pláště 0,204 [W/m2*K]. Při porovnání skladeb obvodových plášťů MAS1 a MAS2 bylo zjištěno, že při změně omítky může být ovlivněna bilance roční vodní páry v konstrukci. Ve skladbě MAS1, kde byla použita termoizolační omítka Termo – TS nebyla zjištěna žádná kondenzace oproti skladbě MAS2, kde byla použita akrylátová omítka Ekolak KC Putz, kde se vyskytla kondenzace na rozhraní omítky a vnějšího zateplovacího systému. Tato kondenzace je způsobena vyšším difúzním odporem akrylátové omítky Ekolak KC Putz. Když byly porovnávány skladby obvodových stěn MAS5 a MAS6, kde byl použit dřevěný obklad jako poslední vrstva v exteriéru, tak bylo zjištěno, že při přibližně shodném součiniteli prostupu tepla U se u skladby MAS5 objevila kondenzační zóna na 55

rozhraní obkladu a vnější tepelné izolace. Kondenzace byla zapříčiněna tím, že oproti skladbě obvodového pláště MAS6 nebyla ve skladbě MAS5 odvětrávaná mezera. Při porovnání skladeb obvodových plášťů MAS1 a MAS4 bylo zjištěno, že při zachování shodného součinitele prostupu tepla U = 0,193 [W/m2*K] a nejtlustším vyráběném panelu tloušťky 360 mm by musela být vnější izolace tloušťky 124 mm.

5.5. Skladba difúzně otevřené dřevěné konstrukce (DOK) Nejčastěji používanou skladbou pro difúzně otevřené dřevěné konstrukce je tato konstrukce: exteriér A. omítka

tl. 5,0 mm

B. vnější tepelná izolace

tl. 60,0 mm

C. konstrukční deska

tl. 15,0 mm

D. dřevěná sloupková konstrukce

tl. 160,0 x 60,0 mm

E. vnitřní tepelná izolace

tl. 160,0 mm

F. parobrzdící konstrukční deska

tl. 15,0 mm

G. sádrovláknitá deska


Obr. 38 Skladba difúzně otevřené obvodové stěny (http://www.dataholz.com/)

Difúzně otevřená konstrukce obvodového pláště může být z exteriéru zateplena zateplovacím systémem na bázi minerální vaty, dřevovláknitých desek izolačních nebo jiných tepelně izolačních materiálů s dobrými difúzními vlastnostmi. Jinou alternativou

56

je odvětrávaná vzduchová mezera a dřevěný obklad. Pod minerální vaty se pak musí použít konstrukční deska, na kterou je izolace přikotvena. Hlavní nosnou konstrukci tvoří dřevěné sloupky v osové vzdálenosti 625 mm rozměru 60 x 160 mm. Mezi sloupky je pak vložena izolace na bázi minerální vaty stejné tloušťky jako jsou nosné sloupky. Z interiéru je obvodový plášť opatřen sádrovláknitou nebo sádrokartonovou deskou a pod ní je jako parobrzdící vrstva konstrukční deska OSB, která pronikající vodní páře nebrání, ale pouze ji usměrňuje neboli brzdí.

5.5.1 Popis konstrukce obvodové stěny DOK1d1 Tato konstrukce obvodového pláště difúzně otevřené stěny DOK1d1 je složena z interiérové strany ze sádrokartonové desky tloušťky 12,5 mm. Tato vrstva je přidělána na parobrzdnou desku OSB3 Superfinish tloušťky 15 mm. Nosnou část tvoří dřevěná sloupková konstrukce o průřezu 160 mm × 60 mm vyplněná tepelnou izolací z minerální vaty Isover Orsil Uni. U exteriérové strany je pak tepelně izolační omítka Termo – TS, která je na podkladu z dřevovláknité desce měkké Hofatex. Pod tímto zateplovacím systémem je konstrukční dřevotřísková deska.

Číslo 1 2 3 5 6 7

Tab. 10 Skladba konstrukce difúzně otevřené dřevostavby Skladba konstrukce DOK1d1 (od interiéru) Tloušťka λ C Název 3 [m] [W/m*K] [J/kg*K] ρ[kg/m ] μ [-] Sádrokarton OSB3 Superfinish Isover Orsil Uni Dřevotřísková deska DVD měkká Hofatex Termo – TS omítka

0,0125 0,0150 0,1600 0,0150 0,0600 0,0050

57

0,220 0,100 0,053 0,180 0,049 0,140

1060,0 1700,0 1000,3 1500,0 2100,0 850,0

750,0 650,0 74,6 800,0 260,0 540,0

9,0 285 1,0 12,5 5,0 14,0

Obr. 39 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DOK1d1

5.5.2 Popis konstrukce obvodové stěny DOK1d2 Tato skladba obvodového pláště je shodná se skladbou obvodového pláště DOK1d1, ale je zde změněna parobrzdící konstrukční deska. Jedná se o OSB3 Sterling.


58

5.5.3 Popis konstrukce obvodové stěny DOK1d3 Tato skladba obvodového pláště je shodná se skladbou obvodového pláště DOK1d1, ale je zde změněna parobrzdící konstrukční deska. Jedná se o OSB3 Eurostrand.


5.5.4 Hodnocení konstrukce DOK1d

A. omítka B. vnější tepelná izolace C. konstrukční deska D. dřevěná sloupková konstrukce E. vnitřní tepelná izolace F. parobrzdící konstrukční deska G. sádrovláknitá deska


59

Skladba

DOK1d1

Tab. 11 Hodnocení skladeb obvodových plášťů DOK1d Konden- Tloušť ZkondenzoTyp konstrukční zace na ka U vané množství 2 desky rozhraní desky (W/m *K) 2 (Kg/m ,rok) vrstev (mm) OSB3 Superfinish 15 0,209 Eco

Vypařitelné množství 2 (Kg/m ,rok) -

DOK1d2

OSB3 Sterling

-

15

0,210

-

-

DOK1d3

OSB3 Eurostrand

-

15

0,210

-

-

Při posuzování skladeb obvodového pláště difúzně otevřené konstrukce bylo zjištěno, že při použití OSB desek od různých výrobců nemá vliv na bilanci vodní páry v konstrukci. Součinitel prostupu tepla U pro konstrukci DOK1d1, kde byla jako konstrukční deska použita OSB deska Superfinish ECO byl nejnižší oproti ostatním skladbám DOK1d2, kde byla použita OSB deska Sterling a DOK1d3, kde byla použita OSB deska Eurostrand.

5.5.5 Popis konstrukce obvodové stěny DOK2o1 Tato skladba obvodového pláště je shodná se skladbou obvodového pláště DOK1d1, ale je zde změněna omítka. Byla vybrána akrylátová omítka Ekolak KC Putz

Obr. 43 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DOK2o1

60

5.5.6 Hodnocení konstrukce DOK2o

Skladba

DOK1d1 DOK2o1

Tab. 12 Hodnocení skladeb obvodových plášťů DOK2o KondenZkondenTloušťka U Typ zace na zované 2 Typ izolace izolace (W/m omítky rozhraní množství (mm) *K) 2 vrstev (Kg/m ,rok) DVD Hofa- Termo 160 0,209 tex TS Ekolak DVD HofaKC A-B 160 0,214 0,104 tex Putz

Vypařitelné množství 2 (Kg/m ,rok) 2,641

Při posouzení skladeb obvodových konstrukcí DOK1d1 a DOK2o1 bylo zjištěno, že změna omítky má výrazný vliv bilanci vodní páry v konstrukci. Ve skladbě, kde byla použita akrylátová omítka Ekolak KC Putz, která má výrazně vyšší faktor difúzního odporu než omítka Termo – TS obsažená ve skladbě obvodového pláště DOK1d1 došlo ke kondenzaci na rozhraní vrstev A a B, tedy omítky a vnější tepelné izolace.

5.5.4 Popis konstrukce obvodové stěny DOK3vi1 Tato skladba obvodového pláště je shodná se skladbou obvodového pláště DOK1d1, ale je zde zaměněna vnější izolace. Jako izolace pro vnější zateplení zde byla zvolena minerální izolace Isover Orsil TF s podélnou orientací vláken.

Obr. 44 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DOK2o1

61

5.5.5 Popis konstrukce obvodové stěny DOK3vi2 Tato skladba obvodového pláště je shodná se skladbou obvodového pláště DOK1d1, ale je zde zaměněna vnější izolace. Jako izolace pro vnější zateplení zde byla zvolena minerální izolace Isover Orsil NF s kolmou orientací vláken.

Obr. 45 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DOK3vi2

5.5.6 Popis konstrukce obvodové stěny DOK3vi3 Tato skladba obvodového pláště je shodná se skladbou obvodového pláště DOK1d1, ale je zde zaměněna vnější izolace. Jako izolace pro vnější zateplení zde byla zvolena vláknitá konopná deska.

62

Obr. 46 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DOK3vi3

5.5.7 Hodnocení konstrukce DOK3vi A. omítka B. vnější tepelná izolace C. konstrukční deska D. dřevěná sloupková konstrukce E. vnitřní tepelná izolace F. parobrzdící konstrukční deska G. sádrovláknitá deska

Obr. 47 Skladba difúzně otevřené obvodové stěny (http://www.dataholz.com/) Tab. 13 Hodnocení skladeb obvodových plášťů DOK3vi KondenTloušťka Zkondenzozace na U Skladba Typ izolace izolace vané množství 2 rozhraní (W/m *K) 2 (mm) (Kg/m ,rok) vrstev Isover Orsil DOK3vi1 60 0,203 TF Isover Orsil DOK3vi2 60 0,207 NF vláknité koDOK3vi3 60 0,199 nopné desky

63

Vypařitelné množství 2 (Kg/m ,rok) -

Když byly posouzeny skladby DOK3vi1, DOK3vi2 a DOK3vi3, kde se měnila vnější izolace, tak bylo zjištěno, že vnější izolace při stejné tloušťce nemají až tak výrazný vliv na součinitel prostupu tepla U. Na vnější zateplení se používají izolace s nízkým faktorem difúzního odporu a u těchto izolací má tepelná vodivost podobné hodnoty. U ani jedné z těchto skladeb nedocházelo ke kondenzaci uvnitř konstrukce.

5.5.7 Popis konstrukce obvodové stěny DOK4i1 Tato skladba obvodového pláště je shodná se skladbou obvodového pláště DOK1d1, ale je zde zaměněna tloušťka vnitřního rámu vyplněného tepelnou izolací v poměru k tloušťce vnější izolace.

Obr. 48 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DOK4i1


64




65

5.5.8 Hodnocení rámové konstrukce difúzně uzavřené DUK4i

A. omítka B. vnější tepelná izolace C. konstrukční deska D. dřevěná sloupková konstrukce E. vnitřní tepelná izolace F. parobrzdící konstrukční deska G. sádrokartonová deska


Skladba

Tab. 14 Hodnocení skladeb obvodových plášťů DOK4i KondenTloušťka Tloušťka Zkondenzozace na U vnitřní izo- vnější izované množství 2 rozhraní (W/m *K) 2 lace (mm) lace (mm) (Kg/m ,rok) vrstev


DOK4i1

140

80

-

0,209

-

-

DOK4i2

160

60

-

0,210

-

-

DOK4i3

180

40

-

0,212

-

-

Při posouzení skladeb obvodových plášťů, kde se byl zachován stejný, nebo alespoň přibližně stejný součinitel prostupu tepla U a celková tloušťka obvodového pláště bylo zjištěno, že v konstrukcích DOK4i1 až DOK4i3 nedocházelo ke kondenzaci vodní páry v konstrukci. Ve skladbě DOK4i2 se však křivky nasyceného tlaku vodní páry a teoretického průběhu částečných tlaků vodní páry blížily k sobě. I když ke kondenzaci nedošlo, mohlo by za určitých podmínek, především změně materiálů ve skladbě použitých ke kondenzaci dojít.

66

6. Diskuse Z výsledků při hodnocení difúzně uzavřených konstrukcí je zřejmé, že projektanti musí specifikovat své požadavky na materiály ve skladbách obvodových plášťů použitých. Když byly porovnány skladby DUK1d, kde se měnily konstrukční desky, bylo zjištěno, že tyto deskové konstrukční materiály nemají až tak významný vliv na hodnotu součinitele prostupu tepla U, ale kondenzační zóna v těchto skladbách se lišila. Při zachování stejné tloušťky desek bylo zkondenzované množství vodní páry v konstrukci podobné. Vypařitelné množství páry z konstrukce však bylo rozdílné. V porovnání skladeb obvodových plášťů DUK1d1 (použita dřevotřísková deska), se skladbou DUK1d3 (použita OSB3 deska Superfinish Eco) je zřejmé, že u skladby DUK1d3 bylo vypařitelné množství o přibližně 0,5 kg/m2*rok větší. Kondenzační zóna u skladby DUK1d3 byla také menší. Taktéž byly porovnány skladby DUK1d3, DUK1d4 a DUK1d5, kde se měnily pouze výrobci OSB3 desek. Z hodnocení je zřejmé, že tyto desky stejného typu se liší podle výrobce, protože každá deska od různých výrobců měla jiné technické údaje. Ač všechny skladby s použitím OSB desek vyhověly, nejmenší kondenzační zóna byla zjištěna u skladby DUK1d3, kde byla použita OSB3 deska od českého výrobce. Když se změnila tloušťka u deskových materiálů, došlo se k závěru, že při tloušťce 22 mm OSB3 desky ve skladbě DUK1d7 už nedocházelo k žádné kondenzaci v konstrukci. U hodnocení skladeb obvodových plášťů, kde byla ve skladbách měněna pouze parozábrana, je zřejmé, že tato vrstva má největší podíl na množství zkondenzované vodní páry v konstrukci. Jak bylo dříve vysvětleno, tak zabudováním parozábrany do konstrukce se účinnost parozábrany snížila na 10% její deklarované hodnoty, předepsané výrobcem. Hodnoceny byly 3 typy skladeb obvodových plášťů. V první skladbě DUK2p1 byla použita parozábrana Dörken Delta-Reflex a celoroční bilance vyhovovala normě ČSN 73 0540-2:2011. Při použití parozábrany PE folie ve skladbě obvodového pláště DUK2p2 je zřejmé, že tato parozábrana nevyhovuje a neměla by být v této konstrukci použita. Použití této parozábrany by mohlo ohrozit spolehlivost a životnost stavby. Naopak při použití parozábrany AL folie ve skladbě DUK2p3 nedocházelo v konstrukci ke kondenzaci vůbec. Když byly porovnány skladby obvodových plášťů DUK3i1, DUK3i2 a DUK3i3, kde se měnil typ vnitřní izolace při zachování stejné tloušťky 160 mm došel jsem

67

k závěru, že vnitřní izolace nemají výrazný vliv na bilanci vodní páry v konstrukci. Množství zkondenzované vodní páry je u všech vnitřních izolací stejné 0,004 kg/m2*rok a vypařitelné množství vychází u všech konstrukcí přibližně 1,5 kg/m2*rok. Při změně těchto materiálů v konstrukcích tyto konstrukce vyhoví požadavkům normy ČSN 73 0540-2:2011. Součinitel prostupu tepla U se také výrazně nemění. Tuto hodnotu má nejnižší skladba obvodového pláště při použití vnitřní izolace z minerální vlny Ursa TFP. Při vyhodnocení skladeb DUK4vi1 až DUK4vi4, kde jsou změněny vnější izolace a je zde zachována tloušťka vnějších izolací je zřejmé, že tyto vrstvy mají výrazný vliv na součinitel prostupu tepla U. Ve skladbě DUK4vi3 je použita PIR izolace Dekpir Top022, která má výsledný součinitel prostupu tepla pro celkovou skladbu 0,126 [W/m2*K]. V porovnání s ostatními skladbami obvodových plášťů, které mají součinitel prostupu tepla okolo 0,175 [W/m2*K]. Tyto vrstvy vnějších izolací nemají výrazný vliv na bilanci vodní páry v konstrukci, avšak při použití EPS polystyrenu jako kontaktního zateplovacího systému ve skladbě DUK4vi2 nedochází v konstrukci ke kondenzaci. Z hodnocení novodobých masivních staveb ze dřeva je zřejmé, že na bilanci vodní páry v konstrukci má vliv především provedení vrstvy z exteriéru. Při změně omítky ve skladbách MAS1 (Termo - TS) a MAS2 (Ekolak KC Putz) je zřejmé, že ve skladbě MAS2 dochází ke kondenzaci na rozhraní vrstev A a B neboli omítky a vnějšího zateplovacího systému. Tato kondenzace je způsobena vysokým faktorem difúzního odporu akrylátové omítky Ekolak KC Putz, která brání pronikání vlhkosti z interiéru do exteriéru a brání tak konstrukci „dýchat“. Při použití zateplovacího systému z minerální vlny od stejného výrobce, ale s jinou orientací vláken ve skladbách MAS1 (Isover Orsil TF – podélná orientace vláken) a MAS3 (Isover Orsil NF – kolmá orientace vláken) je zřejmé, že tyto vrstvy ve skladbách obvodových plášťů nemají vliv na kondenzaci vodní páry v konstrukci. Součinitel prostupu tepla se mezi těmato dvěma skladbami lišil pouze minimálně a pohyboval se okolo hodnoty 0,2 [W/m2*K]. Při použití dřevěného obkladu se vzduchovou mezerou ve skladbě MAS6 a dřevěného obkladu bez vzduchové mezery MAS5 jsem zjistil, že vzduchová mezera má vliv na kondenzaci vodní páry v konstrukci, protože pomáhá odvětrávat zkondenzované množství vodní páry. U všech těchto skladeb je zachována stejná tloušťka vnějšího zateplení. Při zachování stejného součinitele prostupu tepla U = 0,193 [W/m2*K], kde byl 68

použit panel standardní tloušťky (MAS1 tloušťka panelu 124 mm) a maximální tloušťky (MAS4 tloušťka panelu 360 mm) je vidět, že při maximální tloušťce panelu stačí pouze 124 mm tepelné izolace oproti 180 mm ve skladbě MAS1. Tento rozdíl v tloušťce tepelné izolace je malý a na ceně se tolik nepromítne oproti tloušťce panelu 360 mm. Posuzovány byly také skladby difúzně otevřené. Prvním porovnávaným parametrem jsou konstrukční desky z vnitřní strany, které mají v těchto konstrukcích úlohu parobrzdy. U všech skladeb DOK1d1, DOK1d2 a DOK1d3, kde jsou použity OSB3 desky od různých výrobců je zřejmé, že tyto desky nemají výrazný vliv na bilanci vodní páry v konstrukci. Součinitel prostupu tepla U při změně deskových materiálů vychází přibližně stejný a to okolo 0,21 [W/m2*K]. Výrazně větší vliv na bilanci vodní páry v konstrukci má typ omítky. Jelikož stavba „dýchá“, omítka musí mít nízký faktor difúzního odporu. Ve skladbách DOK1d1 (Termo – TS) a DOK2o1 (Ekolak KC Putz) jsem zjistil, že při použití akrylátové omítky Ekolak KC Putz dochází na rozhraní vrstev A a B, tedy na rozhraní omítky a vnějšího zateplení ke kondenzaci. Hodnota zkondenzovaného množství vodní páry v konstrukci přesahuje předepsanou maximální výši množství zkondenzované vodní páry v konstrukci, kterou udává norma ČSN 73 0540-2:2011. Toto množství vodní páry může ovlivnit životnost a spolehlivost stavby. Při změně vnějšího zateplení ve skladbách obvodových plášťů DOK3vi1, DOK3vi2 a DOK3vi3, kde byla zachována tloušťka vnějšího zateplení a je zde zřejmé, že typ vnějšího zateplení v posuzovaných skladbách nemá vliv na součinitel prostupu tepla U. Hodnota součinitele prostupu tepla U se pohybovala okolo 0,2 [W/m2*K]. Ani na bilanci vodní páry v konstrukci nemají tyto vrstvy výrazný vliv. U posouzení skladeb obvodových plášťů DOK4i1, DOK4i2 a dOK4i3, U kterých byl stejný typ vnitřní izolace a pouze se měnil poměr tloušťky vlastní konstrukce a vnějšího zateplení jsem zjistil, že při zachování tloušťek obvodových plášťů a součinitele prostupu tepla U = 0,21 [W/m2*K] nedochází ke kondenzaci uvnitř konstrukce. I přes zjištění, že v konstrukcích nedochází ke kondenzaci se ve skladbách obvodových plášťů DOK4i2 a DOK4i3 křivky nasyceného tlaku vodní páry a teoretického průběhu částečných tlaků vodní páry blížily k sobě. Tyto průběhy značí, že za určitých podmínek, hlavně při změně izolací a jejich tloušťek by mohlo dojít ke kondenzaci.

69

7. Závěr Cílem práce bylo sestavit přehled v současnosti používaných konstrukčních systémů staveb na bázi dřeva v návaznosti na jejich tepelně technické vlastnosti. Pro posouzení obvodových plášťů dřevěných staveb rámové konstrukce difúzně otevřené, rámové konstrukce difúzně uzavřené a novodobé masivní konstrukce byl použit výpočtový program Teplo2010 (Svoboda software). V tomto programu byl vypočítán součinitel prostupu tepla a celoroční bilance vodní páry v konstrukci v návaznosti na možnost změny materiálu ve skladbě. Při výpočtech se uvažovalo s 10 % účinností parozábrany. Při celkovém shrnutí posuzování skladeb obvodových plášťů rámových a masivních konstrukcí jsem dospěl k názoru, že projektanti musí přesně specifikovat své požadavky na materiály. Jak je z výsledků zřejmé, tak při skladbě obvodového pláště, kde je požadována pouze omítka může při nesprávně zvoleném typu omítky dojít ke kondenzaci. Stejným výsledkem je také zvolení OSB desky. OSB desky od různých výrobců mají různé technické parametry. Tímto není míněno, že jsou některé OSB desky špatné, ale jsou pouze špatně zvolené. U porovnání poměru tloušťek vlastního rámu se zateplením a vnějšího zateplovacího systému jsem též došel k názoru, že zvětšování tloušťek vnitřního rámu se zateplením vůči vnějšímu zateplovacímu systému při zachování stejné tloušťky obvodového pláště nemá vliv na součinitel prostupu tepla U, který je přibližně stejný, ale má vliv na bilanci vodní páry v konstrukci. Čím větší byla tloušťka vnitřního rámu se zateplením vůči vnějšímu zateplení, tím více se k sobě blížily křivky nasyceného tlaku vodní páry a teoretického průběhu částečných tlaků vodní páry. Nelze však opomenout nezastupitelnou funkci parozábrany v difúzně uzavřených systémech. Jak bylo ukázáno, tak nelze do skladby obvodového pláště navrhnout pouze parozábranu, ale specifikovat přesný typ parozábrany. Při špatně zvoleném typu parozábrany viz skladba DUK2p2 může dojít k porušení požadavků normy ČSN 73 0540-2:2011 Tepelná ochrana budov a tímto může být narušena spolehlivost a životnost staveb ze dřeva.

70

8. Summary The aim of the thesis was to compile an overview of the currently used construction systems of wooden constructions in dependence on their thermo-technical properties.An evaluation of the exterior cladding of a diffusion-open frame construction, a diffusion-closed frame construction, and a modern massive construction was conducted with the help of the programme Teplo2010 (Svoboda software) where the transmission heat loss coefficient and the annual water vapour balance in the constructions were calculated in dependence on a change of the material used in their structures. All the calculations took into account ten percent effectiveness of the vapour barrier. The summary of the evaluation of the exterior cladding structures of frame and massive constructions led me to the conclusion that designers have to fully specify their demands on materials. The results clearly show that if a wrong type of plaster is used in the structure of the exterior cladding which requires plaster only, there is a danger of condensation. The same applies also to the OSBs. The oriented strand boards from different producers have different technical parameters, which does not mean that some OSBs are worse than other ones – they may just be wrongly chosen. When comparing the proportion of thickness of a thermally insulated frame to the thickness of an external thermal insulation system while supposing the same thickness of the exterior cladding, I discovered that the increasing thickness of the internal thermally insulated frame does not have, in comparison with the external thermal insulation system, any influence on the transmission heat loss coefficient (U), which is approximately the same, but it has an impact on the balance of water vapour in constructions. The bigger the thickness of the internal thermally insulated frame in comparison with the external thermal insulation, the closer the curves of the saturated vapour pressure and the theoretical process of partial vapour pressures. It is necessary to mention also the unsubstitutable function of vapour barriers in diffusion-closed systems. As it was demonstrated, it is not sufficient to just incorporate a vapour barrier into the exterior cladding design: one has to specify its exact type. A wrongly chosen vapour barrier type (see the structure DUK2p2) may not meet the demands anchored in the norm ČSN 73 0540-2:2011 (Thermal Protection of Buildings), which may consequently have a negative impact on the reliability and lifetime of wooden constructions. 71

9. Seznam použité literatury GANDELOVÁ, L., HORÁČEK, P., ŠLEZINGEROVÁ, J.: Nauka o dřevě. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 176 s. ISBN 978-80-7375-312-2. HAVÍŘOVÁ, Z. Spolehlivost a životnost konstrukcí a staveb ze dřeva. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Folia universitatis agriculturae et silviculturae mendelianae brunensis., 2006. 108 s. ISBN 80-7157-953-X. HORÁČEK, P., 2001. Fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva. Brno, Mendlova zemědělská a lesnická univerzita, 124 s. KOLB, J. Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2275-7. TYWONIAK, J. Nízkoenergetické domy : principy a příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 193 s. Stavitel. ISBN 80-247-1101-X. VAVERKA, J. Stavební tepelná technika a energetika budov. Brno: Vutium, 2006. 650 s. ISBN 80-214-2910-0. VAVERKA, J. -- HAVÍŘOVÁ, Z. -- JINDRÁK, M. a kol. Dřevostavby pro bydlení. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 376 s. Stavitel. ISBN 978-80-247-2205-4. ŠTEFKO, J. -- REINPRECHT, L. Dřevěné stavby : konstrukce, ochrana a údržba. 1. vyd. Bratislava: Jaga group, 2009. 196 s. ISBN 80-88905-95-8. ZAHRADNÍČEK, V. -- HORÁK, P. Moderní dřevostavby. 1. vyd. Brno: ERA, 2011. 155 s. 21. století. ISBN 978-80-7366-109-0.

Normy ČSN 73 0540 – 1. Tepelná ochrana budov, Část 1: Terminologie, 2011 ČSN 73 0540 – 2. Tepelná ochrana budov, Část 2: Požadavky, 2011 ČSN 73 0540 – 3. Tepelná ochrana budov, Část 2: Návrhové hodnoty veličin, 2011

72

ČSN 73 0540 – 4. Tepelná ochrana budov, Část 2: Výpočtové metody, 2011 ČSN EN ISO - 13788 Tepelně vlhkostní chování stavebních dílců a stavebních prvků

Odborné časopisy HAVÍŘOVÁ, Z. Konstrukce dřevostaveb s difúzně otevřeným stěnovým systémem. Časopis Stavebnictví, číslo 03/10

Internetové zdroje http://www.casopisstavebnictvi.cz/konstrukce-drevostaveb-s-difuzne-otevrenymstenovym-systemem_N3191 (online) [citováno 3. 4. 2012]

73

10. Seznam obrázků Obr. 1 Konstrukce rámové dřevostavby (http://www.tesarstvi-kbl.cz/) ........................ 15 Obr. 2 Konstrukce skeletové dřevostavby (www.svet-drevostavby.cz) ....................... 16 Obr. 3 Konstrukce masivní dřevostavby (http://bydleni.idnes.cz/) ............................... 17 Obr. 4 Konstrukce rámové dřevostavby - difúzně otevřené .......................................... 19 Obr. 5 Konstrukce rámové dřevostavby - difúzně uzavřené ......................................... 20 Obr. 6 Vliv parozábrany s 10% účinností ...................................................................... 32 Obr. 7 Vliv parozábrany se 100% účinností .................................................................. 32 Obr. 8 Skladba difúzně uzavřené obvodové stěny (http://www.dataholz.com/) ........... 33 Obr. 9 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK1d1 .................. 34 Obr. 10 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK1d2 ................ 35 Obr. 11 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK1d3 ................ 36 Obr. 12 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK1d4 ................ 36 Obr. 13 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK1d5 ................ 37 Obr. 14 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK1d6 ................ 38 Obr. 15 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK1d7 ................ 38 Obr. 16 Skladba difúzně uzavřené obvodové stěny (http://www.dataholz.com/) ......... 39 Obr. 17 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK2p1 ................ 40 Obr. 18 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK2p2 ................ 41 Obr. 19 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK2p3 ................ 41 Obr. 20 Skladba difúzně uzavřené obvodové stěny (http://www.dataholz.com/) ......... 42 Obr. 21 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK3i1 ................. 43 Obr. 22 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK3i3 ................. 44 Obr. 23 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK3i3 ................. 44 Obr. 24 Skladba difúzně uzavřené obvodové stěny (http://www.dataholz.com/) ......... 45 Obr. 25 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK4vi1 ............... 46 Obr. 26 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK4vi2 ............... 46 Obr. 27 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK4vi3 ............... 47 Obr. 28 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DUK4vi4 ............... 48 Obr. 29 Skladba difúzně uzavřené obvodové stěny (http://www.dataholz.com/) ......... 48 Obr. 30 Skladba masivní obvodové stěny (http://www.dataholz.com/) ........................ 50 Obr. 31 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce MAS1 .................... 51

74

Obr. 32 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce MAS2 ................... 51 Obr. 33 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce MAS3 ................... 52 Obr. 34 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce MAS4 ................... 53 Obr. 35 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce MAS5 ................... 53 Obr. 36 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce MAS6 ................... 54 Obr. 37 Skladba masivní obvodové stěny (http://www.dataholz.com/) ........................ 54 Obr. 38 Skladba difúzně otevřené obvodové stěny (http://www.dataholz.com/) .......... 56 Obr. 39 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DOK1d1 ............... 58 Obr. 40 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DOK1d2 ............... 58 Obr. 41 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DOK1d3 ............... 59 Obr. 42 Skladba difúzně otevřené obvodové stěny (http://www.dataholz.com/) .......... 59 Obr. 43 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DOK2o1 ............... 60 Obr. 44 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DOK2o1 ............... 61 Obr. 45 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DOK3vi2 .............. 62 Obr. 46 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DOK3vi3 .............. 63 Obr. 47 Skladba difúzně otevřené obvodové stěny (http://www.dataholz.com/) .......... 63 Obr. 48 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DOK4i1 ................ 64 Obr. 49 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DOK4i2 ................ 65 Obr. 50 Rozložení tlaku vodní páry v typickém místě konstrukce DOK4i3 ................ 65 Obr. 51 Skladba difúzně otevřené obvodové stěny (http://www.dataholz.com/) .......... 66

75

11. Seznam tabulek Tab. 1 Porovnání energetické náročnosti na výrobu krokve délky 7,3m (Reinprecht, 2009) ................................................................................................................................. 7 Tab. 2 Doporučené a požadované hodnoty součinitele prostupu tepla ČSN 73 05402:2011 ............................................................................................................................. 28 Tab. 3 Skladba obvodového pláště DUK1d1.................................................................. 34 Tab. 4 Hodnocení skladeb obvodových plášťů DUK1d ................................................. 39 Tab. 5 Hodnocení skladeb obvodového pláště DUK2p .................................................. 42 Tab. 6 Hodnocení skladeb obvodového pláště DUK3i................................................... 45 Tab. 7 Hodnocení skladeb obvodového pláště DUK4vi................................................. 49 Tab. 8 Skladba konstrukce novodobé masivní dřevostavby MAS1 ............................... 50 Tab. 9 Hodnocení skladeb obvodových plášťů MAS ..................................................... 55 Tab. 10 Skladba konstrukce difúzně otevřené dřevostavby ........................................... 57 Tab. 11 Hodnocení skladeb obvodových plášťů DOK1d ............................................... 60 Tab. 12 Hodnocení skladeb obvodových plášťů DOK2o ............................................... 61 Tab. 13 Hodnocení skladeb obvodových plášťů DOK3vi .............................................. 63 Tab. 14 Hodnocení skladeb obvodových plášťů DOK4i ................................................ 66

76

12. Seznam příloh Příloha 1. Základní komplexní tepelně technické posouzení DUK1d1 Příloha 2. Základní komplexní tepelně technické posouzení DUK1d2 Příloha 3. Základní komplexní tepelně technické posouzení DUK1d3 Příloha 4. Základní komplexní tepelně technické posouzení DUK1d4 Příloha 5. Základní komplexní tepelně technické posouzení DUK1d5 Příloha 6. Základní komplexní tepelně technické posouzení DUK1d6 Příloha 7. Základní komplexní tepelně technické posouzení DUK1d7 Příloha 8. Základní komplexní tepelně technické posouzení DUK2p1 Příloha 9. Základní komplexní tepelně technické posouzení DUK2p2 Příloha 10. Základní komplexní tepelně technické posouzení DUK2p4 Příloha 11. Základní komplexní tepelně technické posouzení DUK3i1 Příloha 12. Základní komplexní tepelně technické posouzení DUK3i2 Příloha 13. Základní komplexní tepelně technické posouzení DUK3i3 Příloha 14. Základní komplexní tepelně technické posouzení DUK4vi1 Příloha 15. Základní komplexní tepelně technické posouzení DUK4vi2 Příloha 16. Základní komplexní tepelně technické posouzení DUK4vi3 Příloha 17. Základní komplexní tepelně technické posouzení DUK4vi4 Příloha 18. Základní komplexní tepelně technické posouzení MAS1 Příloha 19. Základní komplexní tepelně technické posouzení MAS2 Příloha 20. Základní komplexní tepelně technické posouzení MAS3 Příloha 21. Základní komplexní tepelně technické posouzení MAS4 Příloha 22. Základní komplexní tepelně technické posouzení MAS5 Příloha 23. Základní komplexní tepelně technické posouzení MAS6 Příloha 24. Základní komplexní tepelně technické posouzení DOK1d1 Příloha 25. Základní komplexní tepelně technické posouzení DOK1d2 Příloha 26. Základní komplexní tepelně technické posouzení DOK1d3 Příloha 27. Základní komplexní tepelně technické posouzení DOK2o1 Příloha 28. Základní komplexní tepelně technické posouzení DOK3vi1 Příloha 29. Základní komplexní tepelně technické posouzení DOK3vi2 Příloha 30. Základní komplexní tepelně technické posouzení DOK3vi3 Příloha 31. Základní komplexní tepelně technické posouzení DOK4i1

77

Příloha 32. Základní komplexní tepelně technické posouzení DOK4i2 Příloha 33. Základní komplexní tepelně technické posouzení DOK4i3

78

ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE Název úlohy : Zpracovatel : Zakázka : Datum :

DUK1d1 Bc. Tauš Vojtěch Příloha 1.

KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT : Typ hodnocené konstrukce : Korekce součinitele prostupu dU :

Stěna 0.000 W/m2K

Skladba konstrukce (od interiéru) : Číslo

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]

Sádrokarton Jutafol N 220 Dřevotříska Isover Orsil U Dřevotříska Baumit lep. st Baumit EPS-F Baumit lep. st Baumit Granopo

L[W/mK]

0.0125 0.0003 0.0130 0.1600 0.0130 0.0020 0.1000 0.0020 0.0030

0.2200 0.3900 0.1800 0.0530 0.1800 0.8000 0.0400 0.8000 0.7000

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1500.0 1000.3 1500.0 920.0 1270.0 920.0 920.0

Ro[kg/m3]

750.0 880.0 800.0 74.6 800.0 1300.0 17.0 1300.0 1700.0

Mi[-]

9.0 31200.0 12.5 1.0 12.5 50.0 40.0 50.0 121.0

Okrajové podmínky výpočtu : Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi : Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse : dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :

0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W

Návrhová venkovní teplota Te : Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai : Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :

-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9

Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 % Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788. Počet hodnocených let : 1

TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U :

5.73 m2K/W 0.169 W/m2K

79

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000

Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :

0.19 / 0.22 / 0.27 / 0.37 W/m2K

Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.

Difuzní odpor konstrukce ZpT : Teplotní útlum konstrukce Ny* : Fázový posun teplotního kmitu Psi* :

6.9E+0010 m/s 133.8 8.0 h

Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788: Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p : Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :

19.50 C 0.958

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Minimální požadované hodnoty při max. rel. vlhkosti na vnitřním povrchu: --------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

20.0 20.1 20.3 20.5 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.5 20.3 20.1

Poznámka:

f,Rsi

RHsi[%]

0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958

57.1 60.1 59.5 60.2 63.0 65.8 67.2 66.9 63.4 60.2 59.5 59.7

RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu, Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.

Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540: (bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace) Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách: rozhraní:

tepl.[C]: p [Pa]: p,sat [Pa]:

i

19.5 1367 2266

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

7-8

8-9

e

19.2 1356 2219

19.2 617 2218

18.7 602 2159

0.7 586 641

0.2 571 621

0.2 561 621

-14.7 182 169

-14.7 173 169

-14.8 138 168

Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. Kond.zóna číslo

1

Hranice kondenzační zóny levá [m] pravá

0.2595

0.2925

Kondenzující množství vodní páry [kg/m2s]

6.917E-0009

Celoroční bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.004 kg/m2,rok Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 1.581 kg/m2,rok Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -10.0 C. Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.

80




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]

Sádrokarton Jutafol N 220 Fermacell SVD Isover Orsil U Fermacell SVD Baumit lep. st Baumit EPS-F Baumit lep. st Baumit Granopo

L[W/mK]

0.0125 0.0003 0.0130 0.1600 0.0130 0.0020 0.1000 0.0020 0.0030

0.2200 0.3900 0.3200 0.0530 0.3200 0.8000 0.0400 0.8000 0.7000

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1000.0 1000.3 1000.0 920.0 1270.0 920.0 920.0

Ro[kg/m3]

750.0 880.0 1250.0 74.6 1250.0 1300.0 17.0 1300.0 1700.0

Mi[-]

9.0 31200.0 13.0 1.0 13.0 50.0 40.0 50.0 121.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



5.67 m2K/W 0.171 W/m2K

81

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.19 / 0.22 / 0.27 / 0.37 W/m2K



6.9E+0010 m/s 134.3 7.9 h


19.49 C 0.958

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

20.0 20.1 20.3 20.5 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.5 20.3 20.1

Poznámka:

f,Rsi

RHsi[%]

0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958

57.2 60.1 59.5 60.2 63.0 65.8 67.2 66.9 63.4 60.2 59.5 59.7




i

19.5 1367 2264

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

7-8

8-9

e

19.1 1356 2216

19.1 618 2216

18.9 602 2182

0.7 587 640

0.4 571 629

0.4 561 628

-14.7 182 169

-14.7 173 169

-14.8 138 168


1


0.2595

0.2925


6.790E-0009


82




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]

Sádrokarton Jutafol N 220 OSB3 Superfini Isover Orsil U OSB Superfinis Baumit lep. st Baumit EPS-F Baumit lep. st Baumit Granopo

L[W/mK]

0.0125 0.0003 0.0130 0.1600 0.0130 0.0020 0.1000 0.0020 0.0030

0.2200 0.3900 0.1000 0.0530 0.1000 0.8000 0.0400 0.8000 0.7000

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1700.0 1000.3 1700.0 920.0 1270.0 920.0 920.0

Ro[kg/m3]

750.0 880.0 650.0 74.6 650.0 1300.0 17.0 1300.0 1700.0

Mi[-]

9.0 31200.0 285.0 1.0 50.0 285.0 40.0 50.0 121.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9


TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U : Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :

5.85 m2K/W 0.166 W/m2K 0.19 / 0.22 / 0.27 / 0.37 W/m2K

83

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000



9.3E+0010 m/s 132.3 8.0 h


19.53 C 0.959

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

20.0 20.1 20.3 20.5 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.5 20.3 20.1

Poznámka:

f,Rsi

RHsi[%]

0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959

57.1 60.0 59.4 60.2 63.0 65.8 67.2 66.9 63.4 60.2 59.5 59.6




i

19.5 1367 2270

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

7-8

8-9

e

19.2 1359 2224

19.2 810 2223

18.4 550 2120

0.7 538 643

-0.0 493 608

-0.1 452 608

-14.7 171 169

-14.7 164 169

-14.8 138 168


1


0.2851

0.2925


1.424E-0009


84




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]

Sádrokarton Jutafol N 220 OSB3 Eurostran Isover Orsil U OSB3 Eurostran Baumit lep. st Baumit EPS-F Baumit lep. st Baumit Granopo

L[W/mK]

0.0125 0.0003 0.0130 0.1600 0.0130 0.0020 0.1000 0.0020 0.0030

0.2200 0.3900 0.1300 0.0530 0.1300 0.8000 0.0400 0.8000 0.7000

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1700.0 1000.3 1700.0 920.0 1270.0 920.0 920.0

Ro[kg/m3]

750.0 880.0 650.0 74.6 650.0 1300.0 17.0 1300.0 1700.0

Mi[-]

9.0 31200.0 200.0 1.0 50.0 50.0 40.0 200.0 121.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



5.79 m2K/W 0.168 W/m2K

85

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.19 / 0.22 / 0.27 / 0.37 W/m2K



8.6E+0010 m/s 129.6 7.9 h


19.52 C 0.959

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

20.0 20.1 20.3 20.5 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.5 20.3 20.1

Poznámka:

f,Rsi

RHsi[%]

0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959

57.1 60.1 59.4 60.2 63.0 65.8 67.2 66.9 63.4 60.2 59.5 59.7




i

19.5 1367 2268

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

7-8

8-9

e

19.2 1359 2221

19.2 766 2221

18.6 569 2140

0.7 557 642

0.1 508 615

0.1 500 615

-14.7 196 169

-14.7 166 169

-14.8 138 168


1


0.2778

0.3007


7.643E-0009


86




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]

Sádrokarton Jutafol N 220 OSB3 Sterling Isover Orsil U OSB3 Sterling Baumit lep. st Baumit EPS-F Baumit lep. st Baumit Granopo

L[W/mK]

0.0125 0.0003 0.0130 0.1600 0.0130 0.0020 0.1000 0.0020 0.0030

0.2200 0.3900 0.1300 0.0530 0.1300 0.8000 0.0400 0.8000 0.7000

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1700.0 1000.3 1700.0 920.0 1270.0 920.0 920.0

Ro[kg/m3]

750.0 880.0 630.0 74.6 630.0 1300.0 17.0 1300.0 1700.0

Mi[-]

9.0 31200.0 150.0 1.0 50.0 150.0 40.0 50.0 121.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



5.79 m2K/W 0.168 W/m2K

87

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.19 / 0.22 / 0.27 / 0.37 W/m2K



8.2E+0010 m/s 127.2 7.9 h


19.52 C 0.959

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

20.0 20.1 20.3 20.5 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.5 20.3 20.1

Poznámka:

f,Rsi

RHsi[%]

0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959 0.959

57.1 60.1 59.4 60.2 63.0 65.8 67.2 66.9 63.4 60.2 59.5 59.7




i

19.5 1367 2268

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

7-8

8-9

e

19.2 1358 2221

19.2 737 2221

18.6 582 2140

0.7 569 642

0.1 518 615

0.1 494 615

-14.7 175 169

-14.7 167 169

-14.8 138 168


1


0.2741

0.2925


3.387E-0009


88




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]


L[W/mK]

0.0125 0.0003 0.0180 0.1600 0.0180 0.0020 0.1000 0.0020 0.0030

0.2200 0.3900 0.1000 0.0530 0.1000 0.8000 0.0400 0.8000 0.7000

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1700.0 1000.3 1700.0 920.0 1270.0 920.0 920.0

Ro[kg/m3]

750.0 880.0 650.0 74.6 650.0 1300.0 17.0 1300.0 1700.0

Mi[-]

9.0 31200.0 285.0 1.0 50.0 285.0 40.0 50.0 121.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



5.95 m2K/W 0.164 W/m2K

89

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.18 / 0.21 / 0.26 / 0.36 W/m2K



1.0E+0011 m/s 171.7 8.9 h


19.56 C 0.960

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

20.1 20.1 20.3 20.5 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.5 20.3 20.1

Poznámka:

f,Rsi

RHsi[%]

0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960

57.0 60.0 59.4 60.2 63.0 65.7 67.2 66.9 63.3 60.1 59.4 59.6




i

19.6 1367 2274

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

7-8

8-9

e

19.2 1360 2228

19.2 859 2227

18.2 530 2087

0.8 519 645

-0.3 462 596

-0.3 425 596

-14.7 168 169

-14.7 162 169

-14.8 138 168


1


0.3017

0.3017


2.307E-0010


90




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]


L[W/mK]

0.0125 0.0003 0.0220 0.1600 0.0220 0.0020 0.1000 0.0020 0.0030

0.2200 0.3900 0.1000 0.0530 0.1000 0.8000 0.0400 0.8000 0.7000

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1700.0 1000.3 1700.0 920.0 1270.0 920.0 920.0

Ro[kg/m3]

750.0 880.0 650.0 74.6 650.0 1300.0 17.0 1300.0 1700.0

Mi[-]

9.0 31200.0 285.0 1.0 50.0 285.0 40.0 50.0 121.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



6.03 m2K/W 0.161 W/m2K

91

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.18 / 0.21 / 0.26 / 0.36 W/m2K



1.0E+0011 m/s 209.0 9.6 h


19.57 C 0.960

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

20.1 20.2 20.3 20.5 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.5 20.3 20.1

Poznámka:

f,Rsi

RHsi[%]

0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960

57.0 59.9 59.3 60.1 63.0 65.7 67.2 66.9 63.3 60.1 59.4 59.6




i

19.6 1367 2276

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

7-8

8-9

e

19.3 1360 2231

19.2 892 2230

18.0 516 2062

0.8 506 646

-0.5 440 587

-0.5 406 587

-14.7 166 169

-14.7 160 169

-14.8 138 168

Při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. Množství difundující vodní páry Gd : 1.200E-0008 kg/m2s Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.

92


DUK2p1 Bc. Tauš Vojtěch Příloha 8.


Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]

Sádrokarton Dörken Delta-R Dřevotříska Isover Orsil U Dřevotříska Baumit lep. st Baumit EPS-F Baumit lep. st Baumit Granopo

L[W/mK]

0.0125 0.0003 0.0130 0.1600 0.0130 0.0020 0.1000 0.0020 0.0030

0.2200 0.1700 0.1800 0.0530 0.1800 0.8000 0.0400 0.8000 0.7000

C[J/kgK]

1060.0 1000.0 1500.0 1000.3 1500.0 920.0 1270.0 920.0 920.0

Ro[kg/m3]

750.0 1100.0 800.0 74.6 800.0 1300.0 17.0 1300.0 1700.0

Mi[-]

9.0 40000.0 12.5 1.0 12.5 50.0 40.0 50.0 121.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



5.73 m2K/W 0.169 W/m2K

93

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.19 / 0.22 / 0.27 / 0.37 W/m2K



8.1E+0010 m/s 133.8 8.0 h


19.51 C 0.958

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

20.0 20.1 20.3 20.5 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.5 20.3 20.1

Poznámka:

f,Rsi

RHsi[%]

0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958

57.1 60.1 59.5 60.2 63.0 65.8 67.2 66.9 63.4 60.2 59.5 59.7




i

19.5 1367 2266

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

7-8

8-9

e

19.2 1358 2219

19.2 548 2218

18.7 534 2159

0.7 521 641

0.2 508 621

0.2 500 621

-14.7 176 169

-14.7 168 169

-14.8 138 168


1


0.2741

0.2925


3.641E-0009


94

ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE

Název úlohy : Zpracovatel : Zakázka : Datum :



Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]

Sádrokarton PE folie Dřevotříska Isover Orsil U Dřevotříska Baumit lep. st Baumit EPS-F Baumit lep. st Baumit Granopo

L[W/mK]

0.0125 0.0001 0.0130 0.1600 0.0130 0.0020 0.1000 0.0020 0.0030

0.2200 0.3500 0.1800 0.0530 0.1800 0.8000 0.0400 0.8000 0.7000

C[J/kgK]

1060.0 1470.0 1500.0 1000.3 1500.0 920.0 1270.0 920.0 920.0

Ro[kg/m3]

750.0 900.0 800.0 74.6 800.0 1300.0 17.0 1300.0 1700.0

Mi[-]

9.0 14400.0 12.5 1.0 12.5 50.0 40.0 50.0 121.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



5.73 m2K/W 0.170 W/m2K

95

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.19 / 0.22 / 0.27 / 0.37 W/m2K



3.5E+0010 m/s 133.6 7.9 h


19.50 C 0.958

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

20.0 20.1 20.3 20.5 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.5 20.3 20.1

Poznámka:

f,Rsi

RHsi[%]

0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958

57.1 60.1 59.5 60.2 63.0 65.8 67.2 66.9 63.4 60.2 59.5 59.7




i

19.5 1367 2266

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

7-8

8-9

e

19.2 1346 2219

19.2 1078 2219

18.7 1048 2160

0.7 1018 641

0.2 988 622

0.2 969 621

-14.7 225 169

-14.7 206 169

-14.8 138 168


1 2


0.1856 0.2079

0.1986 0.2923


5.039E-0008 1.417E-0008

Celoroční bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.124 kg/m2,rok Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 1.279 kg/m2,rok Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 0.0 C.

96

Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci. Kondenzační zóna č. 1 Hranice kondenzační zóny Měsíc levá [m] pravá

12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

0.1856 0.1856 0.1856 -------------------

0.1856 0.1856 0.1856 -------------------

Maximální množství kondenzátu Mc,a:

Akt.kond./vypař. Gc [kg/m2s]

5.89E-0010 1.64E-0009 3.13E-0010 -1.86E-0008 -----------------

Akumul.vlhkost Ma [kg/m2]

0.0016 0.0060 0.0067 0.0000 -----------------

0.0067 kg/m2

Na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a). Kondenzační zóna č. 2 Hranice kondenzační zóny Měsíc levá [m] pravá

12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

0.2299 0.2263 0.2336 -------------------

0.2373 0.2409 0.2336 -------------------



4.84E-0010 1.88E-0009 2.34E-0010 -1.45E-0008 ----------------0.0069 kg/m2

Na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a).

97


0.0013 0.0063 0.0069 0.0000 -----------------




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]

Sádrokarton Al folie 2 Dřevotříska Isover Orsil U Dřevotříska Baumit lep. st Baumit EPS-F Baumit lep. st Baumit Granopo

0.0125 0.0002 0.0130 0.1600 0.0130 0.0020 0.1000 0.0020 0.0030

L[W/mK]

C[J/kgK]

0.2200 204.0000 0.1800 0.0530 0.1800 0.8000 0.0400 0.8000 0.7000

1060.0 870.0 1500.0 1000.3 1500.0 920.0 1270.0 920.0 920.0

Ro[kg/m3]

750.0 2700.0 800.0 74.6 800.0 1300.0 17.0 1300.0 1700.0

Mi[-]

9.0 70000.0 12.5 1.0 12.5 50.0 40.0 50.0 121.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



5.73 m2K/W 0.170 W/m2K

98

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.19 / 0.22 / 0.27 / 0.37 W/m2K



1.0E+0011 m/s 133.8 8.0 h


19.50 C 0.958

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

20.0 20.1 20.3 20.5 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.5 20.3 20.1

Poznámka:

f,Rsi

RHsi[%]

0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958

57.1 60.1 59.5 60.2 63.0 65.8 67.2 66.9 63.4 60.2 59.5 59.7




i

19.5 1367 2266

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

7-8

8-9

e

19.2 1360 2219

19.2 462 2219

18.7 452 2160

0.7 441 641

0.2 431 622

0.2 425 621

-14.7 168 169

-14.7 162 169

-14.8 138 168

Při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. Množství difundující vodní páry Gd : 1.282E-0008 kg/m2s Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:

V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.

99


DUK3i1 Bc. Tauš Vojtěch Příloha 11.


Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]


L[W/mK]

0.0125 0.0003 0.0130 0.1600 0.0130 0.0020 0.1000 0.0020 0.0030

0.2200 0.3900 0.1800 0.0530 0.1800 0.8000 0.0400 0.8000 0.7000

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1500.0 1000.3 1500.0 920.0 1270.0 920.0 920.0

Ro[kg/m3]

750.0 880.0 800.0 74.6 800.0 1300.0 17.0 1300.0 1700.0

Mi[-]

9.0 31200.0 12.5 1.0 12.5 50.0 40.0 50.0 121.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



5.73 m2K/W 0.169 W/m2K

100

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.19 / 0.22 / 0.27 / 0.37 W/m2K



6.9E+0010 m/s 133.8 8.0 h


19.50 C 0.958

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

20.0 20.1 20.3 20.5 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.5 20.3 20.1

Poznámka:

f,Rsi

RHsi[%]

0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958

57.1 60.1 59.5 60.2 63.0 65.8 67.2 66.9 63.4 60.2 59.5 59.7




i

19.5 1367 2266

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

7-8

8-9

e

19.2 1356 2219

19.2 617 2218

18.7 602 2159

0.7 586 641

0.2 571 621

0.2 561 621

-14.7 182 169

-14.7 173 169

-14.8 138 168


1


0.2595

0.2925


6.917E-0009


101




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]

Sádrokarton Jutafol N 220 Dřevotříska Ursa TFP Dřevotříska Baumit lep. st Baumit EPS-F Baumit lep. st Baumit Granopo

L[W/mK]

0.0125 0.0003 0.0130 0.1600 0.0130 0.0020 0.1000 0.0020 0.0030

0.2200 0.3900 0.1800 0.0490 0.1800 0.8000 0.0400 0.8000 0.7000

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1500.0 1000.3 1500.0 920.0 1270.0 920.0 920.0

Ro[kg/m3]

750.0 880.0 800.0 128.8 800.0 1300.0 17.0 1300.0 1700.0

Mi[-]

9.0 31200.0 12.5 1.0 12.5 50.0 40.0 50.0 121.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



5.98 m2K/W 0.163 W/m2K

102

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.18 / 0.21 / 0.26 / 0.36 W/m2K



6.9E+0010 m/s 176.5 9.4 h


19.56 C 0.960

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

20.1 20.2 20.3 20.5 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.5 20.3 20.1

Poznámka:

f,Rsi

RHsi[%]

0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960

57.0 60.0 59.4 60.1 63.0 65.7 67.2 66.9 63.3 60.1 59.4 59.6




i

19.6 1367 2275

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

7-8

8-9

e

19.2 1356 2229

19.2 617 2228

18.8 602 2171

0.1 586 613

-0.4 571 593

-0.4 561 592

-14.7 182 169

-14.7 173 169

-14.8 138 168


1


0.2521

0.2925


7.320E-0009


103




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]

Sádrokarton Jutafol N 220 Dřevotříska Kon.izolace CA Dřevotříska Baumit lep. st Baumit EPS-F Baumit lep. st Baumit Granopo

L[W/mK]

0.0125 0.0003 0.0130 0.1600 0.0130 0.0020 0.1000 0.0020 0.0030

0.2200 0.3900 0.1800 0.0540 0.1800 0.8000 0.0400 0.8000 0.7000

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1500.0 1500.0 1500.0 920.0 1270.0 920.0 920.0

Ro[kg/m3]

750.0 880.0 800.0 100.0 800.0 1300.0 17.0 1300.0 1700.0

Mi[-]

9.0 31200.0 12.5 1.8 12.5 50.0 40.0 50.0 121.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



5.67 m2K/W 0.171 W/m2K

104

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.19 / 0.22 / 0.27 / 0.37 W/m2K



7.0E+0010 m/s 172.2 9.5 h


19.49 C 0.958

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

20.0 20.1 20.3 20.5 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.5 20.3 20.1

Poznámka:

f,Rsi

RHsi[%]

0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958

57.2 60.1 59.5 60.2 63.0 65.8 67.2 66.9 63.4 60.2 59.5 59.7




i

19.5 1367 2264

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

7-8

8-9

e

19.1 1357 2217

19.1 624 2216

18.7 609 2156

0.8 582 648

0.4 567 628

0.4 557 627

-14.7 182 169

-14.7 172 169

-14.8 138 168


1


0.2595

0.2925


6.596E-0009


105


DUK4vi1 Bc. Tauš Vojtěch Příloha 14.


Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]

Sádrokarton Jutafol N 220 Dřevotříska Isover Orsil U Dřevotříska Baumit lep. ma Baumit Multipo Baumit lep. ma Baumit Granopo

L[W/mK]

0.0125 0.0003 0.0130 0.1600 0.0130 0.0020 0.1000 0.0020 0.0030

0.2200 0.3900 0.1800 0.0530 0.1800 0.8000 0.0450 0.8000 0.7000

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1500.0 1000.3 1500.0 920.0 1150.0 920.0 920.0

Ro[kg/m3]

750.0 880.0 800.0 74.6 800.0 1300.0 100.0 1300.0 1700.0

Mi[-]

9.0 31200.0 12.5 1.0 12.5 18.0 15.0 18.0 121.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



5.45 m2K/W 0.178 W/m2K

106

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.20 / 0.23 / 0.28 / 0.38 W/m2K



5.5E+0010 m/s 137.6 9.0 h


19.43 C 0.956

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

20.0 20.1 20.3 20.5 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.5 20.2 20.1

Poznámka:

f,Rsi

RHsi[%]

0.956 0.956 0.956 0.956 0.956 0.956 0.956 0.956 0.956 0.956 0.956 0.956

57.3 60.2 59.6 60.3 63.1 65.8 67.2 66.9 63.4 60.3 59.6 59.9




i

19.4 1367 2256

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

7-8

8-9

e

19.1 1354 2207

19.1 426 2206

18.6 407 2145

-0.3 388 595

-0.8 368 573

-0.8 364 573

-14.7 186 169

-14.7 182 169

-14.7 138 169


1


0.3007

0.3007


8.634E-0009


107




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]


L[W/mK]

0.0125 0.0003 0.0130 0.1600 0.0130 0.0020 0.1000 0.0020 0.0030

0.2200 0.3900 0.1800 0.0530 0.1800 0.8000 0.0400 0.8000 0.7000

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1500.0 1000.3 1500.0 920.0 1270.0 920.0 920.0

Ro[kg/m3]

750.0 880.0 800.0 74.6 800.0 1300.0 17.0 1300.0 1700.0

Mi[-]

9.0 312000.0 12.5 1.0 12.5 50.0 40.0 50.0 121.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



5.73 m2K/W 0.169 W/m2K

108

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.19 / 0.22 / 0.27 / 0.37 W/m2K



4.4E+0011 m/s 133.8 8.0 h


19.50 C 0.958

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

20.0 20.1 20.3 20.5 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.5 20.3 20.1

Poznámka:

f,Rsi

RHsi[%]

0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958 0.958

57.1 60.1 59.5 60.2 63.0 65.8 67.2 66.9 63.4 60.2 59.5 59.7




i

19.5 1367 2266

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

7-8

8-9

e

19.2 1365 2219

19.2 213 2218

18.7 211 2159

0.7 208 641

0.2 206 621

0.2 204 621

-14.7 145 169

-14.7 144 169

-14.8 138 168


109




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]

Sádrokarton Jutafol N 220 Dřevotříska Isover Orsil U Dřevotříska Baumit lep. st DEKPIR TOP 022 Baumit lep. st Baumit Granopo

L[W/mK]

0.0125 0.0003 0.0130 0.1600 0.0130 0.0020 0.1000 0.0020 0.0030

0.2200 0.3900 0.1800 0.0530 0.1800 0.8000 0.0220 0.8000 0.7000

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1500.0 1000.3 1500.0 920.0 1506.6 920.0 920.0

Ro[kg/m3]

750.0 880.0 800.0 74.6 800.0 1300.0 32.0 1300.0 1700.0

Mi[-]

9.0 31200.0 12.5 1.0 12.5 50.0 34.0 50.0 121.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



7.78 m2K/W 0.126 W/m2K

110

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.15 / 0.18 / 0.23 / 0.33 W/m2K



6.6E+0010 m/s 243.2 9.1 h


19.88 C 0.969

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

20.3 20.3 20.5 20.6 20.8 20.9 20.9 20.9 20.8 20.6 20.5 20.3

Poznámka:

f,Rsi

RHsi[%]

0.969 0.969 0.969 0.969 0.969 0.969 0.969 0.969 0.969 0.969 0.969 0.969

56.3 59.3 58.8 59.8 62.7 65.6 67.1 66.8 63.1 59.7 58.8 58.9




i

19.9 1367 2320

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

7-8

8-9

e

19.6 1356 2284

19.6 581 2284

19.3 564 2238

5.8 548 924

5.5 532 903

5.5 522 903

-14.8 184 168

-14.8 174 168

-14.8 138 167


1


0.2961

0.3007


7.395E-0009


111




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]

Sádrokarton Jutafol N 220 Dřevotříska Isover Orsil U Dřevotříska Baumit lep. st Isover Orsil N Baumit lep. st Baumit Granopo

L[W/mK]

0.0125 0.0003 0.0130 0.1600 0.0130 0.0020 0.1000 0.0020 0.0030

0.2200 0.3900 0.1800 0.0530 0.1800 0.8000 0.0460 0.8000 0.7000

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1500.0 1000.3 1500.0 920.0 990.0 920.0 920.0

Ro[kg/m3]

750.0 880.0 800.0 74.6 800.0 1300.0 96.0 1300.0 1700.0

Mi[-]

9.0 31200.0 12.5 1.0 12.5 50.0 1.5 50.0 121.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



5.40 m2K/W 0.179 W/m2K

112

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.20 / 0.23 / 0.28 / 0.38 W/m2K



4.8E+0010 m/s 130.9 8.7 h


19.42 C 0.956

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

20.0 20.1 20.2 20.5 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.5 20.2 20.1

Poznámka:

f,Rsi

RHsi[%]

0.956 0.956 0.956 0.956 0.956 0.956 0.956 0.956 0.956 0.956 0.956 0.956

57.3 60.3 59.6 60.3 63.1 65.8 67.3 66.9 63.4 60.3 59.7 59.9




i

19.4 1367 2254

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

7-8

8-9

e

19.1 1352 2204

19.1 300 2204

18.6 278 2142

-0.5 256 586

-0.9 235 565

-1.0 221 564

-14.7 201 169

-14.7 187 169

-14.7 138 169


1


0.3007

0.3007


1.434E-0008


113


MAS1 Bc. Tauš Vojtěch Příloha 18.


Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5

Název

D[m]

Fermacell Dřevo měkké (t Dřevo měkké (t Isover Orsil T Termo - TS

L[W/mK]

0.0150 0.0620 0.0620 0.1800 0.0050

0.3200 0.1800 0.1800 0.0430 0.0600

C[J/kgK]

1000.0 2510.0 2510.0 1140.0 850.0

Ro[kg/m3]

1250.0 400.0 400.0 150.0 300.0

Mi[-]

13.0 157.0 157.0 1.5 3.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



5.01 m2K/W 0.193 W/m2K

114

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.21 / 0.24 / 0.29 / 0.39 W/m2K



1.0E+0011 m/s 272.9 13.9 h


19.30 C 0.953

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

19.9 20.0 20.2 20.4 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.4 20.2 20.0

Poznámka:

f,Rsi

0.953 0.953 0.953 0.953 0.953 0.953 0.953 0.953 0.953 0.953 0.953 0.953

RHsi[%]

57.6 60.5 59.8 60.5 63.2 65.9 67.3 67.0 63.5 60.5 59.9 60.2




i

19.3 1367 2238

1-2

2-3

3-4

19.0 1355 2194

16.6 756 1893

14.3 -14.2 156 139 1629 178

4-5

e

-14.7 138 169



115




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5

Název

D[m]

Fermacell Dřevo měkké (t Dřevo měkké (t Isover Orsil T Ekolak KC Putz

L[W/mK]

0.0150 0.0620 0.0620 0.1800 0.0050

0.3200 0.1800 0.1800 0.0430 0.8000

C[J/kgK]

1000.0 2510.0 2510.0 1140.0 840.0

Ro[kg/m3]

1250.0 400.0 400.0 150.0 1700.0

Mi[-]

13.0 157.0 157.0 1.5 140.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



4.93 m2K/W 0.196 W/m2K

116

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.22 / 0.25 / 0.30 / 0.40 W/m2K



1.1E+0011 m/s 262.6 13.9 h


19.28 C 0.952

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

19.9 20.0 20.2 20.4 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.4 20.2 20.0

Poznámka:

f,Rsi

0.952 0.952 0.952 0.952 0.952 0.952 0.952 0.952 0.952 0.952 0.952 0.952

RHsi[%]

57.7 60.6 59.9 60.5 63.2 65.9 67.3 67.0 63.5 60.5 59.9 60.2




i

19.3 1367 2234

1-2

2-3

3-4

19.0 1355 2190

16.6 776 1885

14.2 -14.7 196 180 1618 170

4-5

e

-14.7 138 169


1


0.3190

0.3190


3.074E-0009


117




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5

Název

D[m]

Fermacell Dřevo měkké (t Dřevo měkké (t Isover Orsil N Termo - TS

L[W/mK]

0.0150 0.0620 0.0620 0.1800 0.0050

0.3200 0.1800 0.1800 0.0460 0.0600

C[J/kgK]

1000.0 2510.0 2510.0 990.0 850.0

Ro[kg/m3]

1250.0 400.0 400.0 96.0 300.0

Mi[-]

13.0 157.0 157.0 1.5 3.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



4.73 m2K/W 0.204 W/m2K

118

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.22 / 0.25 / 0.30 / 0.40 W/m2K



1.0E+0011 m/s 188.2 11.6 h


19.21 C 0.950

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

19.8 19.9 20.1 20.4 20.6 20.8 20.9 20.9 20.7 20.4 20.1 19.9

Poznámka:

f,Rsi

0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950

RHsi[%]

57.8 60.7 60.0 60.6 63.3 65.9 67.3 67.0 63.6 60.6 60.0 60.4




i

19.2 1367 2225

1-2

2-3

3-4

18.9 1355 2179

16.4 756 1865

13.9 -14.1 156 139 1591 179

4-5

e

-14.7 138 169


119





Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5

Název

D[m]

Fermacell Dřevo měkké (t Dřevo měkké (t Isover Orsil T Termo - TS

L[W/mK]

0.0150 0.1800 0.1800 0.1240 0.0050

0.3200 0.1800 0.1800 0.0430 0.0600

C[J/kgK]

1000.0 2510.0 2510.0 1140.0 850.0

Ro[kg/m3]

1250.0 400.0 400.0 150.0 300.0

Mi[-]

13.0 157.0 157.0 1.5 3.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



5.01 m2K/W 0.193 W/m2K

120

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.21 / 0.24 / 0.29 / 0.39 W/m2K



3.0E+0011 m/s 4133.2 0.2 h


19.30 C 0.953

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

19.9 20.0 20.2 20.4 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.4 20.2 20.0

Poznámka:

f,Rsi

0.953 0.953 0.953 0.953 0.953 0.953 0.953 0.953 0.953 0.953 0.953 0.953

RHsi[%]

57.6 60.5 59.8 60.5 63.2 65.9 67.3 67.0 63.5 60.5 59.9 60.2




i

19.3 1367 2238

1-2

2-3

3-4

4-5

e

19.0 1363 2194

12.2 753 1420

5.4 143 897

-14.2 139 178

-14.7 138 169

Při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.

121




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5

Název

D[m]

Fermacell Dřevo měkké (t Dřevo měkké (t DVD Hofatex Dřevo měkké (t

L[W/mK]

0.0150 0.0620 0.0620 0.1800 0.0200

0.3200 0.1800 0.1800 0.0490 0.1800

C[J/kgK]

1000.0 2510.0 2510.0 2100.0 2510.0

Ro[kg/m3]

1250.0 400.0 400.0 260.0 400.0

Mi[-]

13.0 157.0 157.0 5.0 157.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



4.52 m2K/W 0.213 W/m2K 0.23 / 0.26 / 0.31 / 0.41 W/m2K

122

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000



1.2E+0011 m/s 782.5 20.3 h


19.13 C 0.948

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

19.8 19.9 20.1 20.4 20.6 20.8 20.9 20.8 20.7 20.4 20.1 19.9

Poznámka:

f,Rsi

0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948

RHsi[%]

58.0 60.9 60.1 60.7 63.3 65.9 67.3 67.0 63.6 60.7 60.2 60.6




i

19.1 1367 2214

1-2

2-3

3-4

18.8 1357 2166

16.2 852 1841

13.6 -13.9 348 301 1559 183

4-5

e

-14.7 138 169


1


0.3190

0.3190


8.687E-0009

Celoroční bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.017 kg/m2,rok Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 0.620 kg/m2,rok Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 0.0 C. Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.

123




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5

Název

D[m]

Fermacell Dřevo měkké (t Dřevo měkké (t DVD Hofatex Dřevo měkké (t

L[W/mK]

0.0150 0.0620 0.0620 0.1800 0.0200

0.3200 0.1800 0.1800 0.0490 0.5556

C[J/kgK]

1000.0 2510.0 2510.0 2100.0 2510.0

Ro[kg/m3]

1250.0 400.0 400.0 260.0 400.0

Mi[-]

13.0 157.0 157.0 5.0 0.2


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



4.45 m2K/W 0.217 W/m2K

124

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.24 / 0.27 / 0.32 / 0.42 W/m2K



1.0E+0011 m/s 720.9 19.9 h


19.10 C 0.947

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

19.8 19.9 20.1 20.4 20.6 20.8 20.9 20.8 20.6 20.4 20.1 19.9

Poznámka:

f,Rsi

0.947 0.947 0.947 0.947 0.947 0.947 0.947 0.947 0.947 0.947 0.947 0.947

RHsi[%]

58.1 61.0 60.2 60.7 63.3 66.0 67.3 67.0 63.7 60.7 60.2 60.6




i

19.1 1367 2210

1-2

2-3

3-4

18.7 1355 2161

16.1 774 1832

13.5 -14.4 192 139 1547 174

4-5

e

-14.7 138 169


125


DOK1d1 Bc. Tauš Vojtěch Příloha 24.


Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6

Název

D[m]

Sádrokarton OSB3 Superfini Isover Orsil U Dřevotříska DVD Hofatex Termo - TS

L[W/mK]

0.0125 0.0150 0.1600 0.0150 0.0600 0.0050

0.2200 0.1000 0.0530 0.1800 0.0490 0.0600

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1000.3 1500.0 2100.0 850.0

Ro[kg/m3]

750.0 650.0 74.6 800.0 260.0 300.0

Mi[-]

9.0 285.0 1.0 12.5 5.0 3.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



4.62 m2K/W 0.209 W/m2K

126

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.23 / 0.26 / 0.31 / 0.41 W/m2K



2.7E+0010 m/s 119.1 9.9 h


19.17 C 0.949

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

19.8 19.9 20.1 20.4 20.6 20.8 20.9 20.9 20.7 20.4 20.1 19.9

Poznámka:

f,Rsi

0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949

RHsi[%]

57.9 60.8 60.1 60.6 63.3 65.9 67.3 67.0 63.6 60.6 60.1 60.5




i

19.2 1367 2219

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

e

18.7 1340 2162

17.6 300 2018

-4.5 261 419

-5.1 215 397

-14.1 142 179

-14.7 138 169


127




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6

Název

Sádrokarton OSB3 Sterling Isover Orsil U Dřevotříska DVD Hofatex Termo - TS

D[m]

L[W/mK]

0.0125 0.0150 0.1600 0.0150 0.0600 0.0050

0.2200 0.1300 0.0530 0.1800 0.0490 0.0600

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1000.3 1500.0 2100.0 850.0

Ro[kg/m3]

750.0 620.0 74.6 800.0 260.0 300.0

Mi[-]

9.0 150.0 1.0 12.5 5.0 3.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



4.58 m2K/W 0.210 W/m2K

128

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.23 / 0.26 / 0.31 / 0.41 W/m2K



1.6E+0010 m/s 116.7 9.7 h


19.15 C 0.949

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

19.8 19.9 20.1 20.4 20.6 20.8 20.9 20.9 20.7 20.4 20.1 19.9

Poznámka:

f,Rsi

0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949

RHsi[%]

58.0 60.9 60.1 60.7 63.3 65.9 67.3 67.0 63.6 60.6 60.1 60.5




i

19.2 1367 2217

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

e

18.7 1321 2160

17.9 407 2047

-4.4 342 421

-5.0 266 400

-14.1 144 179

-14.7 138 169



129





Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6

Název

D[m]

Sádrokarton OSB3 Eurostran Isover Orsil U Dřevotříska DVD Hofatex Termo - TS

L[W/mK]

0.0125 0.0150 0.1600 0.0150 0.0600 0.0050

0.2200 0.1300 0.0530 0.1800 0.0490 0.0600

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1000.3 1500.0 2100.0 850.0

Ro[kg/m3]

750.0 600.0 74.6 800.0 260.0 300.0

Mi[-]

9.0 200.0 1.0 12.5 5.0 3.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



4.58 m2K/W 0.210 W/m2K

130

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.23 / 0.26 / 0.31 / 0.41 W/m2K



2.0E+0010 m/s 116.4 9.7 h


19.15 C 0.949

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

19.8 19.9 20.1 20.4 20.6 20.8 20.9 20.9 20.7 20.4 20.1 19.9

Poznámka:

f,Rsi

0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949

RHsi[%]

58.0 60.9 60.1 60.7 63.3 65.9 67.3 67.0 63.6 60.6 60.1 60.5




i

19.2 1367 2217

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

e

18.7 1330 2160

17.9 354 2047

-4.4 302 421

-5.0 241 400

-14.1 143 179

-14.7 138 169



131


DOK2o1 Bc. Tauš Vojtěch Příloha 27.


Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6

Název

D[m]

Sádrokarton OSB3 desky Isover Orsil U Dřevotříska DVD Hofatex Ekolak KC Putz

L[W/mK]

0.0125 0.0150 0.1600 0.0150 0.0600 0.0050

0.2200 0.1300 0.0530 0.1800 0.0490 0.8000

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1000.3 1500.0 2100.0 840.0

Ro[kg/m3]

750.0 650.0 74.6 800.0 260.0 1700.0

Mi[-]

9.0 250.0 1.0 12.5 5.0 140.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



4.51 m2K/W 0.214 W/m2K 0.23 / 0.26 / 0.31 / 0.41 W/m2K


Difuzní odpor konstrukce ZpT : Teplotní útlum konstrukce Ny* :

2.8E+0010 m/s 108.3

132

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000

Fázový posun teplotního kmitu Psi* :

9.6 h


19.12 C 0.948

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

19.8 19.9 20.1 20.4 20.6 20.8 20.9 20.8 20.7 20.4 20.1 19.9

Poznámka:

f,Rsi

0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948

RHsi[%]

58.0 60.9 60.1 60.7 63.3 65.9 67.3 67.0 63.7 60.7 60.2 60.6




i

19.1 1367 2213

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

e

18.7 1341 2155

17.8 456 2041

-4.8 418 407

-5.5 374 386

-14.7 303 170

-14.7 138 169


1


0.2625

0.2625


4.401E-0008

Celoroční bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.104 kg/m2,rok Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 2.641 kg/m2,rok Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 0.0 C. Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci. Kondenzační zóna č. 1 Hranice kondenzační zóny Měsíc levá [m] pravá

12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

0.2625 0.2625 0.2625 -------------------

0.2625 0.2625 0.2625 -------------------



1.14E-0009 7.67E-0009 -2.36E-0010 -2.36E-0008 ----------------0.0236 kg/m2

Na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a).

133


0.0031 0.0236 0.0230 0.0000 -----------------


DOK3vi1 Bc. Tauš Vojtěch Příloha 28.


Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6

Název

Sádrokarton OSB3 desky Isover Orsil U Dřevotříska Isover Orsil T Termo - TS

D[m]

L[W/mK]

0.0125 0.0150 0.1600 0.0150 0.0600 0.0050

0.2200 0.1300 0.0530 0.1800 0.0430 0.0600

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1000.3 1500.0 1140.0 850.0

Ro[kg/m3]

750.0 650.0 74.6 800.0 150.0 300.0

Mi[-]

9.0 250.0 1.0 12.5 1.5 3.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



4.75 m2K/W 0.203 W/m2K

134

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.22 / 0.25 / 0.30 / 0.40 W/m2K



2.3E+0010 m/s 97.6 8.3 h


19.22 C 0.950

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

19.8 19.9 20.1 20.4 20.6 20.8 20.9 20.9 20.7 20.4 20.1 19.9

Poznámka:

f,Rsi

0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950

RHsi[%]

57.8 60.7 60.0 60.6 63.3 65.9 67.3 67.0 63.6 60.6 60.0 60.4




i

19.2 1367 2226

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

e

18.8 1335 2170

18.0 267 2061

-3.6 222 453

-4.2 168 431

-14.1 143 179

-14.7 138 169



135




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6

Název

Sádrokarton OSB3 desky Isover Orsil U Dřevotříska Isover Orsil N Termo - TS

D[m]

L[W/mK]

0.0125 0.0150 0.1600 0.0150 0.0600 0.0050

0.2200 0.1300 0.0530 0.1800 0.0460 0.0600

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1000.3 1500.0 990.0 850.0

Ro[kg/m3]

750.0 650.0 74.6 800.0 96.0 300.0

Mi[-]

9.0 250.0 1.0 12.5 1.5 3.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



4.66 m2K/W 0.207 W/m2K

136

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.23 / 0.26 / 0.31 / 0.41 W/m2K



2.3E+0010 m/s 87.6 7.8 h


19.18 C 0.950

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

19.8 19.9 20.1 20.4 20.6 20.8 20.9 20.9 20.7 20.4 20.1 19.9

Poznámka:

f,Rsi

0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950 0.950

RHsi[%]

57.9 60.8 60.0 60.6 63.3 65.9 67.3 67.0 63.6 60.6 60.1 60.4




i

19.2 1367 2221

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

e

18.8 1335 2165

17.9 267 2054

-4.0 222 436

-4.6 168 414

-14.1 143 179

-14.7 138 169



137




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6

Název

Sádrokarton OSB3 desky Isover Orsil U Dřevotříska Vláknité konop Termo - TS

D[m]

L[W/mK]

0.0125 0.0150 0.1600 0.0150 0.0600 0.0050

0.2200 0.1300 0.0530 0.1800 0.0400 0.0600

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1000.3 1500.0 1500.0 850.0

Ro[kg/m3]

750.0 650.0 74.6 800.0 100.0 300.0

Mi[-]

9.0 250.0 1.0 12.5 6.0 3.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



4.86 m2K/W 0.199 W/m2K

138

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.22 / 0.25 / 0.30 / 0.40 W/m2K



2.4E+0010 m/s 101.6 8.3 h


19.25 C 0.951

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

19.9 20.0 20.2 20.4 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.4 20.2 20.0

Poznámka:

f,Rsi

0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951

RHsi[%]

57.7 60.6 59.9 60.5 63.2 65.9 67.3 67.0 63.6 60.5 60.0 60.3




i

19.3 1367 2231

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

e

18.9 1337 2176

18.0 332 2069

-3.1 289 473

-3.6 239 450

-14.1 142 178

-14.7 138 169



139



DOK4i1 Bc. Tauš Vojtěch Příloha 31.


Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6

Název

Sádrokarton OSB3 desky Isover Orsil U Dřevotříska DVD Hofatex Termo - TS

D[m]

L[W/mK]

0.0125 0.0150 0.1400 0.0150 0.0800 0.0050

0.2200 0.1300 0.0530 0.1800 0.0490 0.0600

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1000.3 1500.0 2100.0 850.0

Ro[kg/m3]

750.0 650.0 74.6 800.0 260.0 300.0

Mi[-]

9.0 250.0 1.0 12.5 5.0 3.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



4.61 m2K/W 0.209 W/m2K

140

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.23 / 0.26 / 0.31 / 0.41 W/m2K



2.4E+0010 m/s 152.5 10.8 h


19.16 C 0.949

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

19.8 19.9 20.1 20.4 20.6 20.8 20.9 20.9 20.7 20.4 20.1 19.9

Poznámka:

f,Rsi

0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949

RHsi[%]

57.9 60.8 60.1 60.6 63.3 65.9 67.3 67.0 63.6 60.6 60.1 60.5




i

19.2 1367 2219

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

e

18.7 1337 2162

17.9 336 2050

-1.5 299 539

-2.1 249 513

-14.1 142 179

-14.7 138 169


141




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6

Název


D[m]

L[W/mK]

0.0125 0.0150 0.1600 0.0150 0.0600 0.0050

0.2200 0.1300 0.0530 0.1800 0.0490 0.0600

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1000.3 1500.0 2100.0 850.0

Ro[kg/m3]

750.0 650.0 74.6 800.0 260.0 300.0

Mi[-]

9.0 250.0 1.0 12.5 5.0 3.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



4.58 m2K/W 0.210 W/m2K

142

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.23 / 0.26 / 0.31 / 0.41 W/m2K



2.4E+0010 m/s 117.1 9.8 h


19.15 C 0.949

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

19.8 19.9 20.1 20.4 20.6 20.8 20.9 20.9 20.7 20.4 20.1 19.9

Poznámka:

f,Rsi

0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949 0.949

RHsi[%]

58.0 60.9 60.1 60.7 63.3 65.9 67.3 67.0 63.6 60.6 60.1 60.5




i

19.2 1367 2217

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

e

18.7 1337 2160

17.9 318 2047

-4.4 275 421

-5.0 224 400

-14.1 142 179

-14.7 138 169


143




Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6

Název


D[m]

L[W/mK]

0.0125 0.0150 0.1800 0.0150 0.0400 0.0050

0.2200 0.1300 0.0530 0.1800 0.0490 0.0600

C[J/kgK]

1060.0 1700.0 1000.3 1500.0 2100.0 850.0

Ro[kg/m3]

750.0 650.0 74.6 800.0 260.0 300.0

Mi[-]

9.0 250.0 1.0 12.5 5.0 3.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.8 56.9 56.9 58.4 61.9 65.1 66.8 66.4 62.3 58.4 56.9 56.5

1337.2 1414.3 1414.3 1451.6 1538.6 1618.1 1660.4 1650.4 1548.5 1451.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[%]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



4.55 m2K/W 0.212 W/m2K

144

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.23 / 0.26 / 0.31 / 0.41 W/m2K



2.4E+0010 m/s 87.3 8.7 h


19.14 C 0.948

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.6 15.6 16.0 16.9 17.7 18.1 18.0 17.0 16.0 15.6 15.5

0.732 0.745 0.684 0.581 0.421 0.172 ----------0.402 0.578 0.690 0.743

11.3 12.1 12.1 12.5 13.4 14.2 14.6 14.5 13.5 12.5 12.1 12.0

0.587 0.584 0.485 0.294 -------------------------0.288 0.493 0.585

19.8 19.9 20.1 20.4 20.6 20.8 20.9 20.9 20.7 20.4 20.1 19.9

Poznámka:

f,Rsi

0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948 0.948

RHsi[%]

58.0 60.9 60.1 60.7 63.3 65.9 67.3 67.0 63.6 60.7 60.2 60.5




i

19.1 1367 2216

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

e

18.7 1336 2158

17.9 299 2045

-7.4 250 326

-8.0 198 309

-14.1 143 179

-14.7 138 169



145

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV ZÁKLADNÍHO ZPRACOVÁNÍ DŘEVA

Recommend Documents