Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nauky o dřevě
Zhodnocení vhodnosti vybraných taxonů do městského prostředí Bakalářská práce
2012
Matěj Macek
Mendelova univerzita v Brně Ústav nauky o dřevě
Lesnická a dřevařská fakulta 2011/2012
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce:
Matěj Macek
Studijní program:
Lesnictví
Obor:
Arboristika
Konzultant:
Kolařík Jaroslav, Ing., Ph.D.
Název tématu:
Zhodnocení vhodnosti vybraných taxonů do městského prostředí
Rozsah práce:
40
Zásady pro vypracování: 1.
Proveďte průzkum vybrané lokality a určete hlavní taxony
2.
U vybraných taxonů proveďte vizuální zhodnocení vitality a porovnejte mezi sebou stromy s uličních stromořadí, parků a extravilánu.
3.
Proveďte statistické zhodnocení výsledků a zhodnoťte vhodnost vybraných taxonů pro městské prostředí.
Seznam odborné literatury:
1.
KOLAŘÍK, J. a kol. Péče o dřeviny rostoucí mimo les : 1. díl. Vlašim: ČSOP Vlašim, 2003. 261 s. Metodika Českého svazu ochránců přírody. ISBN 80-86327-36-1.
2.
KOLAŘÍK, J. a kol. Péče o dřeviny rostoucí mimo les : 2. díl. Vlašim: ČSOP, 2005. 720 s. Metodika Českého svazu ochránců přírody. ISBN 80-86327-44-2.
3.
SHIGO, A. L. A new tree biology : facts, photos, and philosophies on trees and their problems and proper care. 2. vyd. Durham, N.H.: Shigo and Trees, 1989. 618 s. ISBN 0-943563-12-7.
4.
INNES, J. L. Forest Health : Its Assessment and Status. Wallingford: CAB International, 1993. 677 s. ISBN 0 85198 739 7.
Datum zadání bakalářské práce:
listopad 2010
Termín odevzdání bakalářské práce:
duben 2012
Matěj Macek Autor práce
Ing. Luděk Praus, Ph.D. Vedoucí práce
doc. Dr. Ing. Petr Horáček Vedoucí ústavu
doc. Dr. Ing. Petr Horáček Děkan LDF MENDELU
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma zhodnocení vhodnosti vybraných taxonů do městského prostředí zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s §47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:
Abstrakt: Matěj Macek téma: Zhodnocení vhodnosti vybraných taxonů do městského prostředí
Řešeným problémem práce je určit vhodnost vybraných taxonů v městském prostředí pomocí vizuálního zhodnocení vitality jedinců. Práce je zaměřena na dva taxony lípu malolistou - Tilia cordata Mill. a javor mléč - Acer platanoides L.. Při zpracování práce byly použity metody vizuálního hodnocení vitality stromů. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že Tilia cordata Mill. je ve vybrané lokalitě vitálnější v parcích než ve stromořadích. Také bylo zjištěno, že taxon Acer platanoides L. je vitálnější v extravilánu města na úkor dendrometrické velikosti. Hlavním závěrem práce je především zvolit vhodný taxon do určitého prostředí. Tudíž zachovat Tilia cordata MILL. jako parkovou dřevinu a v dané lokalitě ji nepoužívat jako alejový strom. Podle výsledků u taxonu Acer platanoides L. by bylo doporučeno ho v daném místě ponechat jako vhodný druh. Klíčová slova : Hodnocení, vitalita, městské prostředí, Acer platanoides L., Tilia cordata Mill., vhodnost
Abstract: Matěj
Macek
theme:
Evaluation
of
the suitability of
selected taxon in
the
urban environment. The solved topic of this writings is to determine the suitability of selected taxon in the urban environment by use of the visual assessment of the individuals´ vitality. The work focuses on two taxon, the first one - Tilia Cordata Mill. And the second one – Acer Platanoides L.. During processing of the work the methods of visual assessment of tree vitality have been applied. The observed results show that in the selected location is the Tilia Cordata Mill. more vital in parks than in the alleys. And it was also found out that taxon Acer platanoides L. is more vital in the vicinity of the city suburbs but at the charge of dendrometric size. The main topic and aim of this work is to select suitable taxon to specific environment. Thus, to maintain the Tilia Cordata Mill. as a timber park park wood and do not use it at this given location as alley tree. As the results show for taxon Acer Platanoides L. it would be recommended to leave this taxon as appropriate at the given location
Klíčová slova: Reviews, vitality, urban enviroment, Tilia cordata Mill., Acer platanoides L., Suitability
Obsah 1 2 3
Úvod:..................................................................................................................................... 8 Literární přehled:................................................................................................................. 10 Materiál a metodika: ........................................................................................................... 11 3.1 Postup zpracování: ...................................................................................................... 11 3.2 Metodika: .................................................................................................................... 11 3.2.1 Lokalizace dřeviny .............................................................................................. 11 3.2.2
Taxon dřeviny ..................................................................................................... 12
3.2.3
Základní dendrometrické údaje........................................................................... 13
3.2.4
Fyziologické stáří ................................................................................................ 17
3.2.5
Fyziologická vitalita............................................................................................ 18
3.2.6
Defoliace ............................................................................................................. 19
3.2.7
Změna větevních struktur.................................................................................... 20
3.2.8
Prosychání koruny............................................................................................... 21
3.2.9
Zdravotní stav...................................................................................................... 22
3.2.10
Vysvětlivky používaných zkratek pro ekologické rozšíření ............................... 23
3.3 Popis vybraných lokalit............................................................................................... 25 3.3.1 Lokalizace a popis území park Městské sady ..................................................... 25
4 5 6 7 8 9
3.3.2
Popis a lokalizace Centrální park na Severní Terase .......................................... 30
3.3.3
Popis lokality stromořadí v ulici Elišky Krásnohorské....................................... 33
3.3.4
Popis a lokalizace porostu č. 373A12 ................................................................. 33
3.3.5
Hlavní Taxony vybraných lokalit........................................................................ 34
3.3.6
Popis vybraných taxonů ...................................................................................... 35
Výsledky ............................................................................................................................. 39 4.1 Grafy výsledků ............................................................................................................ 41 Diskuze: .............................................................................................................................. 43 Závěr: .................................................................................................................................. 45 Summary: ............................................................................................................................ 46 Použitá literatura: ................................................................................................................ 47 Přílohy:................................................................................................................................ 49 9.1 Tabulka přehled taxonů kusy lokalita park Městské sady........................................... 49 9.2 Tabulka přehled taxonů kusy lokalita Centrální park Severní Terasa......................... 50 9.3 Podrobné tabulky výsledků ......................................................................................... 51 9.4 Mapy vybraných lokalit .............................................................................................. 57 9.4.1 Park městské sady ............................................................................................... 57 9.4.2
Centrální park na severní terase .......................................................................... 58
9.4.3
Stromořadí v ulici Elišky Krásnohorské ............................................................. 59
9.4.4
Porost .................................................................................................................. 60
9.5 Fotografie z vybraných lokalit .................................................................................... 61 9.5.1 Lokalita: park městské sady ................................................................................ 61 9.5.2
Lokalita: stromořadí Elišky krásnohorské........................................................... 63
9.5.3
Lokalita: cetrální park na Severní terase ............................................................. 65
9.5.4
Lokalita: porost.................................................................................................... 65
1 Úvod: Problematika zhodnocení vhodnosti taxonů do městského prostředí, která je založená na vizuálním hodnocení vitality, je velmi složitá, jelikož se jedná o velmi subjektivní hodnocení. Toto hodnocení je především ovlivňováno hodnotitelem. Tímto tématem se zabývá široké spektrum lidí z různých oborů. Tudíž se metodika pro toto hodnocení liší v různých hodnotících parametrech a hlavně i v rozmezí stupnic. Proto je důležité při každém hodnocení důsledně popsat jeho metodiku, by nedošlo k nedopatření. Což by mohlo mít velmi neblahé důsledky. Stromy v městském prostředí jsou pravidelně stresovány. A proto je důležité v první řadě posoudit jejich vhodnost do dané lokality. Výhodou vhodně zvoleného taxonu
je snížené riziko ztráty vitality. A to nám například z finančního hlediska
snižuje náklady na vynaloženou péči o jedince. Dalším parametrem určujícím vhodnost může být tvar stromu a to nám pomůže vyhnout se kolizi stromu s překážkou. V současné době jsou ve městech především pionýrské dřeviny, jelikož v tomto stresem zatíženém prostředí je přirozená obnova jiných dřevin omezena. Poté přichází okamžik, při kterém musí nastoupit člověk, který zde vysadí vhodné druhy.
-8-
Cíl práce:
Hlavním cílem práce bylo porovnat vybrané taxony dle jejich vitality a určit tak jejich vhodnost do městského prostředí. Aby mohla být vhodnost úměrně vztažená ke stanovišti, muselo být zjištěno, jaké ekologické podmínky v daném městském prostředí panují. Taxony byly porovnávány mezi sebou. Dalším z cílů bylo zjistit jak se liší vitalita taxonu v parku, stromořadí a extravilánu. V průběhu hodnocení byly vytyčovány další vedlejší cíle jako např. výskyt jednotlivých taxonů na vybraných plochách. Byl proveden základní průzkum vybraných lokalit. A byl určen taxon u 200 jedinců v dané lokalitě. Z tohoto průzkumu bylo zjištěno procentuální zastoupení jednotlivých taxonů ve vybrané lokalitě. Toto zastoupení bylo pro přehlednost vyneseno do grafů. Poté byl vybrán jeden z nich s největším zastoupením. U tohoto druhu byly určeny základní dendrometrické údaje. Pro větší objektivitu se jednalo o jedince se stejným fyziologickým věkem. Dále pak byla vizuálně zhodnocena vitalita jedince. Dle již předem připravené a ujasněné metodiky k vizuálnímu hodnocení vitality. Získaná data o jedincích byla zpracována do tabulek a následně statisticky vyhodnocena. Zkusné plochy byly zaneseny do mapy.
-9-
2 Literární přehled: Vizuální hodnocení stromů je relativně jednoduché, rychlé a nepoškozuje stromy. Ve většině případů je dostačující, proto by se jím mělo vždy začínat. Nejvhodnější doba je obvykle červen až srpen. Účelné je ještě jedno doplňkové hodnocení v době opadu listů, protože vitální jedinci drží déle listy než zeslabení a v této době se také tvoří plodnice některých dřevokazných hub. (PEJCHAL, 2003) Fyziologickou vitalitu organizmu bereme jako schopnost organizmu regulovat vnější i vnitřní vlivy bez výrazného a trvalého narušení funkčnosti jeho jednotlivých složek. (ČABOUN, 1990)
Vitalita může být různá nejen u různých druhů na jednom stanovišti, ale mění se například i podle množství srážek v průběhu let. Je jasné, že k rozdílným hodnotám vitality dochází i v různých stadiích vývoje daného jedince. Při zařazování do stupňů vitality je proto třeba brát v úvahu jak druh stromu, tak i jeho fyziologický věk a aktuální klimatické poměry. Míra vitality je tedy do značné míry relativní veličinou, vztahující se k danému okamžiku hodnocení. (KOLAŘÍK a kol., 2008) Na rozdíl od fyziologické vitality odráží parametr zdravotního stavu stupeň mechanického oslabení a poškození jedince. Zdravotní stav je v některé literatuře označován jako vitalita biomechanická. (PEJCHAL, 1995) Popis dosavadního poznání vybraných taxonů: Tilia cordata MILL. - Jedná se o lesnicky a sadovnicky pěstovanou dřevinu, která je cenná zejména sadovnicky jako alejový, ale i solitérní strom. Používá se také jako melioračně zpevňující dřevina na sesuvných úbočích. Je citlivá k zasolení. Její dřevo je lehčí a více sesychající než u Tilia platyphyllos Scop.. Je průměrně odolná k znečištění, z lip má větší odolnost pouze Tilia x euchlora Koch.. (GREGOROVÁ, 2006) Acer platanoides L. – Svým zastoupením v lesích vytváří méně významnou dřevinu z pohledu hospodářského. Z hlediska sadovnického se jedná o významnou alejovou a meliorační dřevinu. Dále je také velmi hojně vysazována řada jeho kultivarů, které se liší především tvarem a zbarvením. Významná je jeho tolerance k imisím. Dřevo má tvrdé a za sucha trvanlivé. (GREGOROVÁ, 2006)
- 10 -
3 Materiál a metodika: 3.1 Postup zpracování: •
Stanovení metodiky hodnocení
•
Průzkum lokality a její popis
•
Určení hlavních taxonů
•
Popis taxonů
3.2 Metodika: V této části bude popsána metodika získávání parametrů pro hodnocení.
3.2.1 Lokalizace dřeviny Poloha dřeviny je určována zakreslením do mapového podkladu pouze s orientací podle okolních prvků. Lze počítat s nízkou přesností od metru až po patnáct metrů. Přesnost se odvíjí také od kvality mapového podkladu a orientačních bodů v místě. I když že se jedná o vizuální lokalizaci, je v současné době již standardem převádět výsledná data do digitální podoby a pro využití je poskytovat v některém ze systémů GIS. (KOLAŘÍK a kol., 2005)
Pro účely této práce bylo uznáno za vhodné použití pouze orientačního zakreslení lokality, protože lokalizace v této práci nevyžaduje přesnost. Jde pouze o orientační lokalizaci v městské zeleni. Prioritou této práce není přesné zaměření.
- 11 -
3.2.2 Taxon dřeviny Taxonem je míněn druh, eventuálně kultivar či varieta, dřeviny. Vzhledem k absenci českých ekvivalentů pro názvy kultivarů se pro označování dřevin při inventarizacích běžně používá pouze odborné názvosloví. Nutné je respektovat jak aktuální standard názvosloví, tak i pravidla pro jeho zápis. (KOLAŘÍK a kol., 2005) Nomenklatura dřevin je totožná s nomenklaturou rostlin jako celku. Nomenklatura rostlin se zabývá vědeckým názvoslovím včetně hierarchických úrovní (tj. kategorií neboli ranků) taxonomických (resp. příbuzenských) skupin, tj. obecně taxonů rostlin, primárně druhů. Jména rostlin jsou plně závislá na akceptovaném taxonomickém pojetí. Nomenklatura rostlin je součástí celosvětově využívaného a historicky dlouhým vývojem vzniklého taxonomicko-nomenklatorického systému. Využívá dva názvoslovné systémy řízené dvěma mezinárodními nomenklatorickými kódy, neboli pravidly a doporučeními: Mezinárodním kódem botanické nomenklatury, „International Code of Botanical Nomenclature“, zkráceně ICBN – viz GREUTER et al., 2000, který se zabývá názvoslovím v přírodě přirozenou cestou neboli evolucí vzniklých skupin rostlin. Mezinárodním kódem nomenklatury pro pěstované rostliny, „International Code of Nomenclature for Cultivated Plants“, zkráceně ICNCP – viz TREHANE et al., 1995, který se zabývá názvoslovím skupin rostlin existujících s přispěním člověka, tj. uměle vzniklých, vybraných nebo záměrně udržovaných kulturních odrůd. Mimo pravidla Kódu ICBN se ustálil zvyk psát v tištěných textech vědecká jména rostlin – na rozdíl od jmen kultivarů – kurzivou. ( KOLAŘÍK a kol., 2005 )
- 12 -
3.2.3 Základní dendrometrické údaje 3.2.3.1 Dimenze kmene Základní měřený parametr kmene stromů se měří podle lesnických standardů ve výčetní výšce, tedy v úrovni 130cm nad zemí. Tuto výšku je třeba chápat jako úzus, jehož účelem je eliminovat při měření vliv kořenových náběhů. Výjimkou z tohoto pravidla je měření alejových stromů, určených pro výsadbu. Výsadbové stromy se zapěstovanou korunou se měří obvodem kmene ve výšce 100cm. Je to v důsledku respektování německého pravidla, podle kterého se i parametry kmenů dospělých stromů měří v této výšce. Různé metodiky se liší v uvádění průměru či obvodu kmene. Výhodou měření obvodu kmene je, že se tak eliminuje případná nerovnoměrnost kmene v místě měření např. boulovitost, elipčitost apod. Nevýhodou, která značně omezuje možnost použití tohoto postupu měření, je vyšší časová náročnost na měření obvodů. Tento postup je vhodný u stromů s většími dimenzemi kmene, čímž je myšleno s průměrem větším než 160cm, kde může být zjištění průměru komplikované nedostatkem vhodných zařízení s tímto rozsahem. U běžných inventarizací se z praktických důvodů preferuje uvádění průměru kmene. (KOLAŘÍK a kol., 2008)
- 13 -
Při měření průměru kmene je třeba dbát následujících pravidel: -
průměr se měří vždy v kolmém směru k ose kmene (pozor u nakloněných stromů),
-
v případě eliptického kmene se měří ve dvou směrech na sebe kolmých, přičemž jedna z os směřuje ve směru největšího průměru; jako dimenze kmene se pak uvádí aritmetický průměr obou změřených hodnot,
-
v případě nerovností na kmeni v místě měření se průměr zjišťuje těsně nad nebo těsně pod touto nerovností,
-
u dvou nebo více kmenů, větvících se níže než ve výšce 130cm, se měří všechny kmeny; u většiny metodik se z důvodu možnosti uvedení pouze jedné hodnoty dále uvažuje jen nejsilnější kmen; u některých metodik inventarizace se u více kmenů standardně evidují čtyři nejsilnější kmeny, ostatní se pomíjejí,
-
pokud se strom větví právě ve výšce 130cm, průměr měříme níže, v místě, kde ještě není patrné zesílení větevní vidlice.
(KOLAŘÍK a kol.,2005)
Pro zjišťování obvodu kmene bylo využíváno lesnické výsuvné pásmo.
- 14 -
3.2.3.2 Průmět koruny Pro zjištění velikosti plochy zastíněné korunou stromu a pro možnost rámcového usuzování na rozšíření kořenového systému se často měří i průmět koruny. Hodnota průmětu se většinou uvádí jako aritmetický průměr dvou na sebe kolmých měření. ( KOLAŘÍK a kol., 2008)
Měření bylo prováděno pomocí lesnického vysunovacího pásma.
3.2.3.3 Výška stromu Výška stromu je druhou základní veličinou měřenou u jedinců. Výška je definována jako vzdálenost mezi bází kmene a vrcholem koruny. Na rozdíl od měření průměru kmene je zjišťování výšky mnohem komplikovanější a v naprosté většině případů je nutné využívání nepřímých metod měření. Proto je často výška stromů jen odhadována. (KOLAŘÍK a kol., 2005)
Měření bylo prováděno pomocí výškoměru Silva clino master.
- 15 -
Metodika měření výškoměrem Silva: V případě výškoměrných stupnic (10, 15, 20, 25) a standardní odstupné vzdálenosti čteme výšku objektu přímo na příslušné stupnici příp. jejich násobku (7.5, 30, 40, 50m). •
Stojíme-li nad nebo pod horizontem paty kmene naměřené hodnoty směrem na vrchol a patu kmene buď sečteme (oko měřiče je výše než pata kmene) nebo odečteme (oko měřiče je při měření pod úrovní paty měřeného objektu).
•
Používáme-li procentické stupnice (100 x tangens úhlu sevřeného záměrnou osou a horizontem) je výška objektu násobkem vzdálenosti a součtu nebo rozdílu tangent resp. v procentech vyjádřených úhlů zaměřených na vrchol a patu kmene.
•
Příklad dle uvedeného náčrtu:
Obr.1 Měření Silva clino master (SILVA CLINO MASTER INSTRUCTION MANUAL, 2010) •
Stojíme ve vzdálenosti 10m od stromu, oko měřiče je nad jeho patou.(obr. vlevo) Držte výškoměr vertikálně u oka a mějte otevřeny obě oči. Zaměřte na vrchol stromu a na indexové linii odečtěte příslušnou hodnotu (A% vlevo). Totéž opakujte stejným způsobem na patu kmene (B% vlevo)
•
Při poloze oka měřiče pod úrovní paty kmene bude výška kmene násobkem rozdílu obou odečtených hodnot (obr. vpravo)
(SILVA CLINO MASTER INSTRUCTION MANUAL, 2010) - 16 -
3.2.4 Fyziologické stáří Pro potřeby hodnocení stromů je věk dřevin možné uvažovat z poněkud jiného pohledu. Z hlediska potřeby zjištění míry poškození – a tedy předpokládané perspektivity jedince – není pro hodnocení příliš důležitý skutečný věk stromu, ale spíše vývojové stádium, v němž se strom nachází. Namísto „věku“ pak tuto charakteristiku označujeme jako „fyziologické stáří“ dřeviny. Stupnice pro hodnocení pak může vypadat následovně:
1 nově vysazený jedinec, neaklimatizovaný, 2 mladý aklimatizovaný strom ve fázi dynamického růstu, 3 dospívající jedinec, dorůstající do velikosti dospělého stromu, 4 dospělý jedinec, začíná se projevovat stagnace růstu, 5 starý jedinec, projevuje se ústup koruny, 6 senescentní jedinec - strom s postupně odumírající primární korunou.
(KOLAŘÍK a kol., 2008)
- 17 -
3.2.5 Fyziologická vitalita Hodnocení vitality se provádí vždy nepřímo a vychází ze skutečnosti, že strom, aby mohl žít, musí přirůstat a reagovat na vnější podněty. Projevy těchto procesů jsou pak chápány jako doklad o úrovni jeho vitality. (KOLAŘÍK a kol., 2008) Vitalita může být různá nejen u různých druhů na jednom stanovišti, ale mění se například i podle množství srážek v průběhu let. Je zřejmé, že ke změnám vitality dochází i v různých stadiích vývoje jednoho jedince. Při zařazování do stupňů vitality je proto třeba brát v úvahu jak druh stromu, tak i jeho fyziologické stáří a aktuální bilanci srážek a případných ostatních klimatických vlivů. Míra vitality je tedy do značné míry relativní veličinou, vycházející z daného okamžiku hodnocení a přístupu hodnotitele. (KOLAŘÍK a kol., 2008)
Použitá stupnice pro hodnocení vitality stromu : Hodnotí především fyziologickou aktivitu stromu. Hlavní hodnotící parametry jsou defoliace a schopnost reakce na okolní prostředí. č. Popis 0 Výborná 1 Mírně narušená 2 Zřetelně narušená (stagnace růstu, prosychání periferie koruny) 3 Výrazně snížená (začánající ústup koruny, odumřelý vrchol koruny) 4 Zbytková vitalita (větší část koruny odumřelá) 5 Odumřelý strom Tab. 1 stupnice vitality (MRAČANSKÁ, 2011)
- 18 -
3.2.6 Defoliace Projevem vitality je například stupeň olistění, příp. defoliace (odlistění). Rozumí se jí ztráta asimilačního orgánů v porovnání s pomyslnou představou relativně zdravého jedince, rostoucího ve stejných stanovištních podmínkách (UHLÍŘOVÁ ET AL., 1996). Do hodnocení se nezahrnuje ztráta způsobená mechanickým způsobem, podmíněným např. odlomením větví, větrem, námrazou apod. Jedná se o nespecifický symptom poškození dřevin, které je působeno zpravidla více škodlivými faktory. Projevuje se zde vliv znečištění ovzduší, vodního stresu a kontaminace půdy, ale i řada biotických faktorů (listožravý hmyz, houbová onemocnění apod.). (KOLAŘÍK a kol., 2008)
- 19 -
3.2.7 Změna větevních struktur Dlouhodobý průběh vitality stromu se projevuje nejvýrazněji ve změnách formy větvení vrcholového výhonu. Tzv. fázový model růstu výhonů zpracoval A. Roloff (ROLOFF, 1996) pro nejdůležitější evropské listnáče. Jednotlivé fáze jsou charakterizovány rozdílným poměrem ve vývoji dlouhých a krátkých výhonů (makroblastů a brachyblastů). Popis stádií vitality dle ROLOFFA, 1996: Stupeň vitality - Popis stavu 0 – fáze explorace Z vrcholových i postranních pupenů každoročně vyrůstají dlouhé výhony. Koruna je hustá, zaoblená a síťovitě zavětvená hluboko dovnitř koruny, bez vyčnívajících větví. Husté olistění bez větších mezer, zasahující opět hluboko do vnitřku koruny. 1 – fáze degenerace Z terminálního pupene se ještě každoročně vyvíjejí dlouhé výhony (i když poněkud kratší), ze všech bočních pupenů vznikají téměř bez výjimky výhony krátké. Tím se zřetelně ochuzuje větvení a vznikají „rožně“. Koruna je na okrajích roztřepená. V koruně se objevuje podíl suchých větví do 5 %. Ve vnitřku koruny je větvení – a tím i olistění – poměrně husté. Až do tohoto stupně převažují na okraji koruny ještě přímé a průběžné hlavní osy vrcholových výhonů. 2 – fáze stagnace Všechny pupeny, včetně vrcholových, vytvářejí pouze krátké výhony. Tím prakticky ustává další větvení (krátké výhony se nevětví) a výškový přírůst stromu. Rovné a průběžné větve na okraji koruny chybí a jsou nahrazeny „pařátovitými“ větvemi. Řetízky krátkých výhonů s chomáčem listů na konci se za vegetace snadno lámou. V důsledku toho se vnitřek koruny nápadně prosvětluje, výhony s listy jsou nahloučeny v tenké vrstvě na okraji koruny. Jejich chomáčovité uspořádání vede ke vzniku štětkovitých struktur a větších mezer v koruně. 3 – fáze rezignace Vylamují se větší větve a odumírají celé partie koruny, včetně vrcholové. Pokračuje prosvětlování zbylých částí. Koruna se rozpadá na izolované „dílčí koruny“ a kostrovatí. (ROLOFF, 1996) - 20 -
3.2.8 Prosychání koruny Jako další parametr hodnocení je možné zaznamenávat prosychání koruny. U této charakteristiky je velmi důležité správně interpretovat, která část koruny prosychá a z jakého důvodu. Je nutné eliminovat vlivy příliš husté koruny, eventuálně zástinu okolními stromy. Hodnotí se opět především vrcholová část koruny a její obvodový plášť. (KOLAŘÍK a kol., 2008)
Používaná stupnice je následující: 0 prosychání nezjištěno
1 prosychání jedno až dvouletých výhonů bez patrné tendence dynamického rozšiřování proschlých částí 2 prosychání silnějších větví, především v prostoru vrcholové partie koruny; patrná tendence dynamického ústupu koruny 3 více než 40 % objemu koruny prosychá, pokračující tendence 4 koruna z převážné části proschlá (KOLAŘÍK a kol., 2005)
- 21 -
3.2.9 Zdravotní stav Strom je z tohoto pohledu hodnocen podle úrovně svého mechanického poškození či narušení, stupně kolonizace dřevokaznými houbami, existence dutin a deformací růstu. Použitá stupnice pro hodnocení zdravotního stavu stromu: Hodnotí se především narušení kmene, větví a kořenů. Hlavní hodnotící parametry jsou výskyty růstových defektů, mechanická poškození a napadení patogenními organismy. č.
Popis
0
Výborný
1
Dobrý (defekty malého rozsahu bez vlivů na stabilitu nosných prvků)
2
Zhoršený (narušení zásadnějšího charakteru, často vyžadující stabilizační zásah)
3
Výrazně zhoršený (souběh defektů, vyžaduje stabilizační zásah, často snížená prosperita hodnoceného stromu)
4
Silně narušený ( bez možnosti stabilizace, zkrácená prosperita)
5
Havarijní (akutní riziko rozpadu)
Tab.2 stupnice zdravotního stavu
(KOLAŘÍK a kol., 2005)
- 22 -
3.2.10 Vysvětlivky používaných zkratek pro ekologické rozšíření 1. Kategorie ohrožení (podrobněji viz Holub, Procházka, 2000): A1 – druhy vyhynulé A2 – druhy nezvěstné (pravděpodobně vyhynulé) A3 – nejasné případy vyhynulých a nezvěstných druhů C1 – druhy kriticky ohrožené C2 – druhy silně ohrožené C3 – druhy ohrožené C4 – vzácnější druhy nebo druhy vyžadující další pozornost
2. Ekologické podmínky stanoviště přirozeného výskytu druhu v ČR vyjádřené nadstavbovými geobiocenologickými jednotkami (podrobněji viz Ambros, Štykar, 1999; Buček, Lacina, 2000): a) Vegetační stupeň 1 – dubový
6 – smrkojedlobukový
2 – bukodubový
7 – smrkový
3 – dubobukový
8 – klečový
4 – bukový
9 – alpinský
5 – jedlobukový
( ) – omezený výskyt
b) Trofická řada A – oligotrofní (chudá a kyselá) B – mezotrofní (středně bohatá) C – nitrofilní (obohacená dusíkem) D – bázická (živinami bohatá na bázických horninách) AB – oligotrofně mezotrofní meziřada BC – mezotrofně nitrofilní meziřada BD – mezotrofně bázická meziřada CD – nitrofilně bázická meziřada B~ – široké rozpětí řad (A až D) a půdní kyselosti (druhy euryekní) A! – výrazně oligotrofní, druh omezen výhradně na řadu A (stenoekní) - 23 -
c) Hydrická řada 1 – zakrslá (suchá)
5 – mokrá
2 – omezená
6 – rašeliništní
3 – normální
( ) – omezený výskyt
4 – zamokřená
d) Poznámka Pokud jsou u jednoho druhu uvedeny dvě geobiocenologické formule (či více), označuje to existenci ekotypů, které se od sebe ekologicky výrazně odlišují. (ÚRADNÍČEK, MADĚRA a kol., 2001)
- 24 -
3.3 Popis vybraných lokalit 3.3.1 Lokalizace a popis území park Městské sady Česká republika Kraj: Ústecký Město: Ústí nad Labem Vybrané objekty: park Městské sady Popis parku: Je zde zastoupeno široké spektrum taxonů především stromů. Po revitalizaci zde můžeme vidět velké množství poškozených dřevin, ale i nové výsadby.
Historie objektu: park Městské sady •
V roce 1919 se začalo se stavebními úpravami Městského parku o rozloze kolem 7 000m2 na místě bývalého výstaviště Hospodářské a průmyslové výstavy 1903, ohraničeného dnešními ulicemi Sadová, Palachova, Šaldova a Masarykova.
•
V prostoru parku na rohu Sadové a Palachovy ulice byl v 60.-90. letech 19. stol. nejstarší ústecký židovský hřbitov. Hroby zde podle židovského způsobu zůstaly na místě, náhrobky byly položeny a zahrnuty zeminou. Parková úprava stála město 400 000 korun, na dalších 129 000 korun přišel v roce 1920 zavodňovací systém, který využíval vody z Klíšského potoka.
•
V roce 1933 byl v Městském parku postaven dřevěný hudební pavilon pro pořádání promenádních koncertů.
•
V roce 2009 až 2010 prošel park revitalizací.
(Dějiny města Ústí nad Labem, 1995)
- 25 -
Ekologické podmínky: •
Průměrná nadmořská výška - 204m.n.m.
•
Průměrná rychlost větru ve 100m - 4 m/s
•
Průměrná roční teplota - 7,7°C
•
Průměrné srážky - 612mm
•
Původní vegetace - dubovo habrové lesy
•
Půdní podmínky - sprašové půdy na čedičovém podkladu
Tabulka teplot :
Kraj
Měsíc
Ústecký
T
1
2
3
4
5
6
7
8
-
-1,9
3,2 8,3 11,3 16,8 20,4 17
4,7 N 2,4
9
10
11
12
11,4 6,4 7,6 -
Rok 7,3
5,3 -
2,8 7,5 12,4 15,8 17,2 16,6 12,9 8,1 2,9 -
0,9
0,6
Tab. 3 průměrné měsíční teploty
Vysvětlivky: T = teplota vzduchu [°C] v roce 2010 N = dlouhodobý normál teploty vzduchu 1961-1990 [°C] (portal.chmi.cz)
- 26 -
7,7
Tabulka srážek : Kraj
Měsíc 2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
46
20
39
27
93
49
128
188
105
12
83
92
879
N 42
36
38
44
61
68
68
70
50
39
47
49
612
% 110 55
10
60
152
72
188
268
210
30
17
187 144
T Ústecký
Rok
1
3
6
Tab. 4 měsíční průměrné srážky
Vysvětlivky: S = úhrn srážek [mm] v roce 2010 N = dlouhodobý srážkový normál 1961-1990 [mm] % = úhrn srážek v % normálu 1961–1990
(portal.chmi.cz)
- 27 -
Koncentrace znečisťujících látek v ovzduší na nejbližší stanici k lokalitě: Měřící stanice vzdálena od lokality 1,160km. PM 10 a PM2,5 – polétavý prach
Tab. 5 denní měření znečišťujícíh látek v ovzduší (portal.chmi.cz)
- 28 -
BPEJ: 12811
Region: teplý, suchý Cena půdy: 6.43 Kč/m2 Suma teplot nad 10°C: 2600 – 2800 Vláhová jistota: 0 – 2 Expozice: všesměrová Suchá vegetační období: 40 - 60 dní Průměrná roční teplota: 8°C - 9°C Sklonitost: mírný svah Roční úhrn srážek: pod 500 mm3° - 7° Hloubka půdy: hluboká, středně hluboká Skeletovitost: žádná, s příměsí, až slabá>30 cm do 25% Půdní typy: kambizemě modální eubazické, kambizemě modální eutrofní Podloží: bazické a ultrabazické horniny a jejich tufy Váha: převážně středně těžké Skeletovitost: bez skeletu až středně skřetovité Vododržnost: s příznivými vlhkostními poměry, středně hluboké (gaia.comuv.com)
- 29 -
3.3.2 Popis a lokalizace Centrální park na Severní Terase Česká republika Kraj: Ústecký Město: Ústí nad Labem Vybrané objekty: Centrální park na Severní Terase
Popis parku: Jedná se o relativně mladý park co do stáří jednotlivých jedinců. Nové výsadby se zde vyskytují zřídka.
Historie parku: Počátky historie parku se datují do 70. let 19. století, kdy tento vznikl jako významný prvek zeleně v nově vybudovaném sídlišti. Původní název parku zněl Park Družby. Dnešní název zní Centrální park. (Dějiny města Ústí nad Labem, 1995)
Ekologické podmínky: •
Průměrná nadmořská výška - 294m.n.m.
•
Průměrná rychlost větru ve 100m - 4 m/s
•
Průměrná roční teplota - 7,7°C
•
Průměrné srážky - 612mm
•
Původní vegetace: dubovo habrové lesy
•
Půdní podmínky - sprašové půdy na čedičovém podkladu
- 30 -
BPEJ : 22814 Region: teplý, mírně suchý Cena půdy: 5.58 Kč/m2 Suma teplot nad 10°C: 2600 – 2800 Vláhová jistota: 2 – 4 Expozice: všesměrová Suchá vegetační období: 20 - 30 dní Průměrná roční teplota: 8°C - 9°C Sklonitost:mírný svah Roční úhrn srážek: 500 - 600 mm3° - 7° Hloubka půdy: hluboká, středně hluboká Skeletovitost: střední>30 cm 25% - 50% Půdní typy: kambizemě modální eubazické, kambizemě modální eutrofní Podloží:bazické a ultrabazické horniny a jejich tufy Váha: převážně středně těžké Skeletovitost: bez skeletu až středně skřetovité Vododržnost: s příznivými vlhkostními poměry, středně hluboké (gaia.comuv.com)
- 31 -
Koncentrace znečisťujících látek v ovzduší na nejbližší stanici k lokalitě: Měřící stanice vzdálena od lokality 900m.
PM 10 a PM2,5 – polétavý prach Tab. 6 denní koncentrace znečisťujících látek v ovzduší (portal.chmi.cz)
- 32 -
3.3.3 Popis lokality stromořadí v ulici Elišky Krásnohorské Česká republika Kraj: Ústecký Město: Ústí nad Labem Vybrané objekty: stromořadí v ulici Elišky Krásnohorské
Popis: Jedná se o stromořadí složené ze stromů Tilia cordata. Toto stromořadí je pěší zónou a nachází se v ulici Elišky Krásnohorské. Terén je zde velmi členitý, reprezentovaný především velkým převýšením. Pod stromy tohoto stromořadí jsou vysázeny namátkou keře Mahonia aquifolium. Jsou zde vidět také mezery po vypadlých jedincích. Celkový pohled na stromořadí se jeví jako ve špatném stavu.
Historie stromořadí: Nezjištěno
Ekologické podmínky: Průměrná nadmořská výška: 260 m.n.m. Průměrná roční teplota: 7,7 °C Průměrné srážky: 612 mm Původní vegetace :Dubovo Habrové lesy Sprašové půdy na Čedičovém podkladu
3.3.4 Popis a lokalizace porostu č. 373A12 Česká republika Kraj: Ústecký Město: Ústí nad Labem Vybrané objekty: Porost č. 373A12
Popis : Jedná se o přírodní lesní oblast 5. Lesní typ 2H1 . Porost se skládá výhradně z jedinců Acer platanoides. Terén je mírně svažitý.
- 33 -
3.3.5 Hlavní Taxony vybraných lokalit Pro přehlednost jsou u jednotlivých objektů uváděny taxony s větším zastoupením než čtyři jedinci.
3.3.5.1 Graf zastoupení taxonů lokalita park Městské sady
3.3.5.2 Graf zastoupení taxonů lokalita centrální park Severní terasa Acer negundo; 15; 8%
Tilia platyphyllos; 8; 4%
Ostatní; 32; 16%
Tilia europaea; 4; 2% Tilia cordata; 15; 8% Thuja plicata; 5; 3% Robinia pseudoacacia; 5; 3% Prunus serrulata Pinus nigra; 'Kanzan'; 8; 4% Picea pungens; 11; 6% 8; 4%
Acer platanoides; 25; 13%
Fagus sylvatica; 24; 12%
Acer pseudoplatanus; 7; 4% Betula pendula; 4; 2% Carpinus betulus; 13; 7% Catalpa bignonioides; 4; 2%
Fraxinus excelsior; 12; 6%
- 34 -
3.3.6 Popis vybraných taxonů 3.3.6.1 Lípa malolistá - Tilia cordata Mill.
čeleď lípovité – Tiliaceae
Popis Strom středních velikosti, často s šikmým kmenem a košatou, nepravidelnou korunou. Dosahuje v zápoji výšek 25–30 m, průměru kmene až 1m a věku 150 let. Volně rostoucí starší stromy mají silné, někdy vykotlané a boulovité kmeny a dožívají se 300–400 let. Lípa malolistá nedorůstá takových rozměrů a nedožívá se takového věku jako lípa velkolistá. Má vynikající pařezovou výmladnost. Letorosty jsou lysé, pupeny kryté dvěmi šupinami (spodní přesahuje polovinu délky pupenu). Střídavé listy jsou srdčité, asymetrické, 4–8 cm dlouhé, na líci leskle zelené, na rubu modrozelené, lysé, pouze v paždí žilek mají rezavé chomáčky chloupků. Žilnatina 3. řádu je nezřetelná. Čepel listu má pozvednuté okraje. Na podzim listy žloutnou a brzy opadávají. Raší a rozkvétá asi o 14 dní později než lípa velkolistá. Oboupohlavné květy jsou uspořádané ve vrcholících a kvetou v červnu až červenci. Květenství se skládá z 5–11 květů a na květní stopce je opatřeno velkým vytrvalým podpůrným listenem. Drobné, tenkostěnné oříšky bez žeber opadávají na podzim a v zimě.
Ekologie a rozšíření 1-3 BC 4, 2-5 BC-C 3
Lípa malolistá patří mezi stín snášející dřeviny našich lesů. Vyskytuje se proto typicky ve spodních patrech smíšených porostů, často i jen v křovité formě. Zastínění půdy bývá tak silné, že bylinná vegetace skoro chybí. Stanoviště lípy malolisté jsou vlhkostně příznivá. Skalnaté lokality se vyznačují alespoň vysokou vzdušnou vlhkostí, danou stinnou expozicí nebo větším množstvím srážek. Druh má na půdu střední nároky. U nás převládají skeletovité, dusíkem obohacené půdy, středně hluboké až mělké, na různě strmých svazích. V členitém skalnatém terénu se může stát, že oba naše druhy lip rostou přirozeně na stejných lokalitách. Lípa velkolistá se pak vyskytuje na osluněných, vyhřívaných částech terénu, lípa malolistá na stanovištích chladných a zastíněných. V takových případech nalezneme zřídka i křížence obou druhů (T. x vulgaris = T. x europaea). Obě naše domácí lípy jsou dobře rozlišitelné druhy, hybrid je již dávno znám jako parková a alejová dřevina, zejména v západní Evropě, i u nás se občas vysazuje. V parcích se objevuje i samovolně. Lípa malolistá se vyznačuje velkou přizpůsobivostí ke klimatickým činitelům. Škody silnými mrazy nebo vysokými - 35 -
teplotami nejsou u nás známy. Časné ani pozdní mrazy ji rovněž nepoškozují. Lípa malolistá roste téměř v celé Evropě, s výjimkou nejjižnějších a nejsevernějších oblastí kontinentu. U nás je lípa malolistá rozšířena roztroušeně po celém území. Hlavní stanoviště jsou na suťových svazích, kde roste často ve společnosti javorů, jasanu ztepilého, dubu zimního a habru a lužní lesy, kde roste mimo dosah dlouhotrvajících záplav s dubem letním, jilmy, jasany, habrem a babykou. Nejvýš položené lokality dosahují asi 600m n.m. (předhoří Šumavy). Ve srovnání s lípou velkolistou to bývají spíše stinné svahy a také méně živné podklady a půdy.
Význam Zastoupení lípy v našich lesích se snížilo především v důsledku přeměny lesní půdy na zemědělskou a náhrady listnatých lesů jehličnatými monokulturami. Její trvanlivé a dobře opracovatelné světlé roztroušeně pórovité dřevo bez jádra je vyhledávaným řezbářským materiálem. Lipové lýko se používalo k vazbě (rohože, nádoby na obilí a mouku). Je to významná dřevina medonosná. Mimo les se hojně vysazovala jako solitér i v alejích (tzv. císařské lípy podle státních silnic). V městské zeleni se dobře uplatňuje pro velkou odolnost. Snáší přesazování, seřezávání a nešetrné zacházení, skrývku, navážku, výkopy kolem kmene, je však citlivá na solení. V lékařství se hojně používá lipový květ do nálevů a čajů s potopudným, protizánětlivým a lehce diuretickým účinkem, utišuje křeče a rozpouští hleny. Používá se proto při horečnatých onemocněních z nachlazení, onemocnění ledvin a močového měchýře a jako prostředku podporujícího žaludeční činnost. Jako léčivka byla oblíbená lípa již od starověku i když použití bylo zcela odlišné od současného. Kůra sloužila proti malomocenství, listy na puchýře v ústech, šťáva proti vypadávání vlasů. Matthioli uvádí ve svém herbáři, že vodu z květu lipového používají ženy k potírání skvrn na tváři, proti otokům a že podporuje růst vlasů. (ÚRADNÍČEK, MADĚRA a kol.,2001)
- 36 -
3.3.6.2 Javor mléčný - Acer platanoides L. čeleď- javorovité – Aceraceae Popis : Středně velký strom s přímým kmenem a košatou korunou. Dorůstá výšky 20–30 m a dosahuje průměru kmene až 1m. Dožívá se 150–200 let. Borka tmavě hnědošedá, síťovitě rozbrázděná. Kořenový systém je tvořen krátkým kůlovým kořenem a řadou bočních kořenů, zasahujících do hloubky nedaleko od kmene. Upevnění v půdě je dobré a mléč je odolný proti větru. Pařezová výmladnost je výborná a vytrvává asi do 60 let. Pupeny hnědočerveně zbarvené. Vstřícné listy jsou dlouze řapíkaté, dlanitě 5–7laločné, 6–15 cm dlouhé. Laloky jsou vykrajovaně zubaté, zuby dlouze zašpičatělé, zářezy celokrajné, zaokrouhlené. Řapík po utržení mléčí. Olistění je husté a listy tvoří dokonalou listovou mozaiku. Podzimní vybarvení je dvojí: nejčastější je ostře žluté, méně hojné je zářivě červené. Žlutozelené květy jsou sdruženy v přímých chocholících, rozkvétají v dubnu až květnu před rašením listů. Mléč má květy oboupohlavné i jednopohlavné s nejrůznějšími přechody, a proto kolísá značně i plodnost, která se dostavuje záhy; na volném prostranství mezi 20.–30. rokem. Plody – dvojnažky s křídly rovnovážně odstálými opadávají po prvních mrazech a klíčí brzy zjara, někdy již na podzim.
Ekologie a rozšíření 2-5 C 3 Mléč je dřevina snášející stín. Využívá slabého světla ve spodním patře porostu dokonalým rozložením listů tak, aby se nekryly; dosahuje toho proměnlivou velikostí čepele a délky řapíku (listová mozaika). Nároky na vlhkost půdy a vzduchu jsou vysoké. Snáší také relativně vysokou hladinu vody v půdě, a je proto hojněji zastoupen i v luzích. Vyžaduje živné, hluboké, vlhké a dusíkem bohaté půdy, které mohou mít vysoký podíl skeletu. Je to dřevina odolná k mrazu. Mléč má evropský areál, zabírající podstatnou část celého kontinentu. U nás je mléč dřevinou místně a řídce zastoupenou v lesích, obyčejně jednotlivě nebo v malých skupinách. Roste ve společenstvech suťových lesů nižších a středních poloh spolu s klenem, jasanem, jilmy a lípou malolistou a listnatých dubohabrových a bukových lesů. Těžiště výskytu má zejména v nížinách, údolích a pahorkatinách a vystupuje v klimaticky příznivých polohách nevysoko do hor (Lužické hory 750 m, Krušnohoří 600 m) - 37 -
Rozšíření
Nepatrné zastoupení v našich lesích činí z tohoto druhu hospodářsky málo významnou dřevinu. Dříve se cenilo pro pěkný fládr vlnité dřevo mléče. Sirup z mízy mléčného javoru je kvalitnější než u jiných javorů pro obsah aromatických látek. Mléčná šťáva listů obsahuje kaučuk. Mléč poskytuje dobrou včelí pastvu. Je běžně pěstován jako alejový strom, zejména v nižších polohách. V parcích a větších zahradách se vysazuje řada okrasných kultivarů, jako např. cv. Dissectum s hluboce laločnatými listy, cv. Globosum s hustou kulatou korunou a jiné.
(ÚRADNÍČEK, MADĚRA a kol., 2001)
- 38 -
4 Výsledky Tabulky s výsledky jednotlivých jedinců jsou uvedeny v příloze. Průměry: Park Tilia Stromořadí Tilia
Obvod Průmět km. koruny 166,42 188,1
Prosychání Větevní str. Výška Vitalita ZS kor. Věk 8,96 13,88 0,29 0,4 0,44 1,23 4 8,9 14,49 0,76 1,3 1,57 1,45 4
Tab. 7 průměrné hodnoty park a stromořadí Porovnání výsledků: Prvním porovnávaným parametrem je obvod kmene, který je průměrně větší u stromořadí. Tento výsledek může být dán především stářím výsadby.
Další
dendrometrické parametry jsou lépe interpretovatelné. Jelikož průmět koruny je pochopitelně větší u jedinců rostoucích v parku, protože ve stromořadí jsou jedinci omezeni prostorem. Tímto je dán vzrůst stromů ve stromořadí spíše do výšky což z výsledků vyplývá. Hodnota vitality je u stromořadí dána především větším stresem. Zdravotní stav nám naznačuje rozvíjejícím napadení houbovou infekcí. K prosychání koruny ve stromořadí může docházet souběhem suchých let v kombinaci s houbovou infekcí . Jsou zde také znatelné změny větvení. Tyto změny se již blíží ke stagnaci korun.
Průměry: Park Acer Porost Acer
Obvod Průmět km. koruny 107,85 87,73
Prosychání Větevní Výška Vitalita ZS kor. str. Věk 8,07 14,71 0,31 1,3 0,31 0,73 3 3,02 14,27 0 0 0 0 3
Tab. 8 průměrné hodnoty park a porost Porovnání stromů rostoucích v parku a rostoucích v extravilánu: Bylo zjištěno z dendrometrických údajů, že obvody jedinců z extravilánu jsou menší. Protože porost, kde rostou, je zahuštěný. Z toho vyplývá, že také průmět koruny je menší. Dalo by se předpokládat, že z předešlého důvodu by měla být výška větší u jedinců z porostu. Bylo tomu naopak. V ostatních parametrech bylo zjištěno především to, že u stromů rostoucích v extravilánu není snížena vitalita v žádném z parametrů. Dle mého názoru nejsou stromy v extravilánu vystavovány stresu městského prostředí.
- 39 -
Průměry: Park Tilia Park Acer
Obvod Průmět km. koruny 166,42 107,85
Prosychání Větevní Vitalita ZS kor. str. Výška Věk 8,96 0,29 0,4 0,44 1,23 13,88 4 8,07 0,31 1,3 0,31 0,73 14,71 3
Tab. 9 průměrné hodnoty parky Následující porovnání je ovlivněno různou fyziologickou fází vybraných taxonů. Ale i tak můžeme výsledky předpokládat, když již v momentální fázi jsou výsledky horší. Tímto je myšlen parametr zdravotního stavu, díky kterému můžeme říct, že na daném stanovišti jsou předpoklady pro deformaci růstu či tvoření dutin. Jistý díl mohou tvořit také genetické předpoklady taxonu. Celková vitalita také mírně převyšuje hodnoty zjištěné u lípy malolisté. Díky tomuto výsledku víme, že javor mléč na tomto stanovišti má zhoršenou vitalitu i přesto, že se jedná o jedince v nižším fyziologickém stádiu. Parametr prosychání koruny již odpovídá fyziologickému stádiu. Taktéž i větevní struktura koruny. Tyto výsledky jsou ovlivněny zejména tím, že byl hodnocen jiný počet jedinců.
- 40 -
4.1 Grafy výsledků
Četnost hodnot vitality v parku Městské sady.
Četnost hodnot vitality ve stromořadí Elišky Krásnohorské.
- 41 -
Četnost hodnot vitalty v Centrálním parku na Severní terase.
Četnost hodnot vitality v porostu.
- 42 -
5 Diskuze: Předmětem tohoto šetření je poměrně málo prozkoumané hodnocení vhodnosti taxonů do městského prostředí metodou vizuálního hodnocení vitality. Na toto téma nebyly shledány žádné shodné práce ani výzkumy. Proto výsledy budou porovnány s již provedenými podobnými výzkumy založenými na jiných metodách poznání. Již v metodikách mezi různými autory nacházíme rozdíly v hodnocených parametrech. Například metodika firmy Arbonet s.r.o. se liší stupnicí. Tato stupnice je pětibodová oproti použité šestibodové. Stupně této stupnice 1: optimální normální vitalita 2: mírně snížená vitalita 3. středně snížená vitalita 4: Silně snížená vitalita 5: vitalita zbytková až žádná (WÁGNER a ŽĎÁRSKÝ, 2011) Protože potřebujeme rozlišit stromy se zbytkovou vitalitou od těch, které již odumřely, myslím si, že zvolená metodika vizuálního hodnocení vitality je vhodnější. Další porovnávaná metodika je metodika dle (PEJCHAL, 2010). Jedná se o pětibodovou stupnici: stupeň 0: optimální, stupeň 1: mírně snížená, stupeň 2: středně snížená, stupeň 3: silně snížená, stupeň 4: žádná. Zde například chybí stupeň zbytkové vitality. Není zde z důvodu uvedeného v metodice. „Případná schopnost zregenerovat nadzemní část jedince výmladky z báze kmenu nebo kořenů není brána v úvahu, protože se z pohledu funkce v zahradní a krajinářské tvorbě jedná o „nového jedince““. (PEJCHAL, 2010) Tato metodika je dle mého názoru brána více sadovnicky. I další metodika podle (ŠIMEK, 2011) je odlišná: stupeň 1: stromy plně vitální, stupeň 2: stromy s mírně sníženou vitalitou, projevy snížení vitality mohou být dočasné, stupeň 3: stromy se středně sníženou vitalitou, při omezení vnějších negativních vlivů lze očekávat dílčí zlepšení, stupeň 4: stromy se silně sníženou vitalitou nelze zpravidla očekávat dílčí zlepšení, stupeň 5: stromy bez projevu fyziologické vitality. (ŠIMEK, 2011) Hodnocení se především opírá o změny olistění a změny větevní struktury. Tato metodika nebyla vybrána z důvodu nevhodnosti pro dané prostředí, jelikož toto prostředí je pod vlivem exhalací a prachu, což barvu listu ovlivní. Podle výsledků bylo zjištěno, že Tilia cordata Mill. je vhodná jako parková dřevina do městského prostředí a dále se jedná o nejčetnější taxon v lokalitě. Z výzkumu VÚKOZ z roku 2007 provedeného v obvodech Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 5 a Praha 6, vyplývá procentuální zastoupení taxonů v městském prostředí. Z hlediska
- 43 -
druhového složení byly nejčetněji zastoupeny Betula verrucosa 13,5 %, Tilia cordata 7,5 %, Prunus avium 6,3 %, Aesculus hippocastanum 5,0 %, Acer platanoides 4,1 %, Acer pseudoplatanus 3,9 %, Fraxinus excelsior 3,9 %, Pyrus communis 3,9 %, Picea abies 3,8 %, Ailanthus altissima 3,0 %, ostatní 45,1 %. (SOJKOVÁ, 2007) Oba taxony v této práci řešené se v daném průzkumu taktéž vyskytují mezi nejčastěji frekventovanými dřevinami v intravilánu města. Porovnávaný výzkum byl prováděn pomocí hodnocení sadovnické hodnoty, z čehož byla určována funkčnost zeleně ve městě. Hodnocení funkčnosti či vhodnosti zeleně pomocí určení sadovnické hodnoty může být v daných podmínkách nevhodné, jelikož se jedná o velmi komplexní hodnocení, které lze špatně aplikovat pro vybraného jedince. Práce zabývající se stejným tématem je práce založená na porovnání růstových parametrů v různě imisně zatížených oblastech hlavního města Prahy. Toto porovnání probíhalo u taxonu Fraxinus exelsior rostoucího v různých kategoriích městské zeleně. Bylo zjištěno, že ve velkých městech je charakteristické podmínkami ovlivněnými antropogenní činností. Adaptace a schopnost dřevin odolávat těmto podmínkám se liší podle jednotlivých taxonů. Při porovnání s modelovými daty většina přírůstků nedosáhla modelových hodnot. Z toho se lze domnívat, že růst druhu Fraxinus excelsior je ovlivněn městským prostředím. (KRAUSOVÁ, 2011)
- 44 -
6 Závěr: Nejpočetnějším taxonem v největších městských parcích v Ústí nad Labem jsou Tilia cordata Mill. a Acer platanoides L.. Z výsledků šetření vyplývá vhodnost prvního uvedeného taxonu v daném prostředí pro funkci solitery v parku. Jelikož ve stádiu dospělého jedince dochází k výrazné ztrátě vitality právě tehdy, pokud roste jedinec ve stromořadí určené lokality. U druhého jmenovaného taxonu byl zjištěn rozdíl především mezi vitalitou jedince v městském prostředí a extravilánu. Z čehož vyplynulo, že stromy v extravilánu na úkor dendrometrické velikosti netrpí sníženou vitalitou. Ale v celkovém hodnocení vitality tento taxon nedopadl špatně a z hlediska vitality se jedná o vhodný druh do prostředí parků. Myslím, že výsledky pozorování jsou ovlivněny malým počtem hodnocených prvků. A proto je závěr hodnocení především poradní. Ale z hlediska lokálního významu naprosto dostačující - pro využití při případném obnovování stromořadí v dané lokalitě nebo všeobecně při výsadbách v prostředí města Ústí nad Labem. V případě výběru vhodných taxonů pro daná stanoviště se dá vycházet z výsledků, které ukazují, jakých případných dimenzí mohou na daném stanovišti jedinci dorůst. Případně jak se vyvíjí koruna a zdali dochází ke ztrátě vitality nebo prosychání. Bylo by vhodné další šetření rozšířit na více taxonů a více různorodých stanovišť. Poté by mohla tato práce být využita plošně. Nejobjektivnější by bylo vytvořit vhodnost taxonu pro jednotlivé půdní a ekologické podmínky.
- 45 -
7 Summary: The main objective of this writings was to compare selected taxon according to their vitality and to determine their suitability to the urban environment. In order to get the suitability proportionally related to the habitat, it had to be determined environmental conditions which is the urban environment facing. Taxon was compared among itself. The next topic of the work was to determine how different taxon vitality in the parks, alleys and vicinity suburbs is. During the evaluation further secondary objectives were set, e.g. the presence of particular taxon in selected areas. A basic survey was conducted at the selected locations and the taxon was determined for 200 individuals in the given location. This survey found out the percentage representation of individual taxon in the selected location. For transparency this representation has been plotted in the graphs. There was selected the one with the largest representation. For this species were identified basic dendrometric data. For better objectivity the selected individuals have the same physiological age. These individuals were further visually assessed according to the methodology for visual evaluation of vitality already prepared and clarified in advance. The obtained data on individuals were processed into tables and then statistically evaluated. Experimental plots areas were recorded in the map.
- 46 -
8 Použitá literatura: Ambros, Z., Štykar,J.: Geobiocenologie I. Mzlu BRNO, 1999 Buček, A., Lacina, J. Geobiobenologie II. Brno: Mzlu Brno, 2000 Čaboun, V. Alelopatia v lesných ekosystémoch, Veda, vyd. SAV Bratislava 1990. Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem - Město Ústí nad Labem, 1995. Gregorová B., a kol. : Poškození dřevin a jeho příčiny 43 ZO ČOSP, Praha 2006. Holub, J., Procházka, F.: Red List of Vascular Plants of the Czech Republic – 2000. Preslia, č.2–4, 2000 Kolařík, J. a kol., Arboristika V. - Hodnocení stromů. Mělník: VOŠZa a SZaŠ Mělník, 2008. Kolařík, J. a kol., Péče o dřeviny rostoucí mimo les II. Vlašim: ČSOP, 2005. Krausová V., ČZU, Praha, Zahradnictví č. 6/2011 Pejchal, M., Hodnocení vitality stromů. Studijní materiál pro předmět dendrologie, Lednice na Moravě: MZLU v Brně, ústav biotechniky zeleně v Lednici, 2003. Pejchal, M., Vitalita stromů, Studijní materiál pro předmět Dendrologie, MZLU v Brně, ústav biotechniky zeleně v Lednici na Mor. 2010. Pejchal, M.: Hodnocení vitality stromů v městských ulicích, Sborník přednášek, SZKT 1995. Roloff, A, Bärtels.A: Gehölze. Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart 1996 Silva Clino Master Instruction Manual, Silva Sweden AB, 2010. Sojková E., VÚKOZ, Obytné soubory v sytému sídelní zeleně, Strom a květina – součást života: sborník z vědecké konference s mezinárodní účastí Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, veřejné výzkumné instituce, konané u příležitosti 80. výročí zahradnického a krajinářského výzkumu v Průhonicích : [Průhonice 4. -5. září 2007]. Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, 2007. Šimek, P., Vyhodnocení dendrologického potenciálu objektu, Koncept učebního textu pro předmět Praktika, MENDELU v Brně, ústav biotechniky zeleně v Lednici na Moravě, 2011. Úradníček,L, Maděra, P a kol.: Dřeviny České republiky. Matice Lesnická, Písek 2001 Wágner P. a Žďárský M., Metodika hodnocení stromů firmy Arbonet s.r.o., 2011
- 47 -
Elektronické zdroje:
http://gaia.comuv.com
http://geoportal2.uhul.cz http://nahlizenidokn.cuzk.cz
Mračanská,E.:
POSUZOVÁNÍ
ŽÁDOSTÍ
O
POKÁCENÍ
STROMŮ.
[online]. In Provozní bezpečnost stromů: 24. – 25. března 2011, BRNO, 1. vyd. Brno: Mendelova
univerzita
v
Brně,
Lesnická
a
URL: http://wood.mendelu.cz/cz/sections/BMaSS/files/sbornik.pdf portal.chmi.cz
- 48 -
dřevařská
fakulta.
9
Přílohy: 9.1 Tabulka přehled taxonů kusy lokalita park Městské sady
Taxon Abies alba Abies concolor Acer campestre Acer platanoides Acer platanoides ´Globosa´ Acer pseudoplatanus Aesculus hippocastanum Carpinus betulas Catalpa bignonioides Corylus colurna Crataegus monogyna Fagus sylvatica Fagus sylvatica ´Pendula´ Fraxinus excelsior Fraxinus excelsior ´Pendula´ Chamaecyparis lawsoniana Larix decidua Magnolia x soulangeana Malus sylvestris Metasequioia glyptostroboides Picea abys Picea punges Pinus nigra Pinus strobus Pinus sylvestris Platanus hispanica Populus alba Populus alba ´Pyramidalis´ Prunus avium Pseudotsuga menziesii Quercus petrarca Quercus robur Quercus rubra Robinia pseudoacacia Sophora Japonka Staphylea pineta Taxus baccata Thuja occidentalis Tilia cordata Tilia platyphylos Tsuga canadensis Celkem součet
Celkem ks 2 1 1 19 1 3 3 1 4 2 4 9 1 11 1 1 3 4 4 1 2 4 13 3 4 9 1 1 10 5 1 2 8 3 1 1 13 1 36 5 1 200
% 1 0,5 0,5 9,5 0,5 1,5 1,5 0,5 2 1 2 4,5 0,5 5,5 0,5 0,5 1,5 2 2 0,5 1 2 6,5 1,5 2 4,5 0,5 0,5 5 2,5 0,5 1 4 1,5 0,5 0,5 6,5 0,5 18 2,5 0,5 100%
- 49 -
9.2 Tabulka přehled taxonů kusy lokalita Centrální park Severní Terasa Taxon Celkem ks % Abies concolor 1 0,5 Acer negundo 15 7,5 Acer platanoides 25 12,5 Acer pseudoplatanus 7 3,5 Aesculus flava 1 0,5 Betula pendula 4 2 Carpinus betulus 13 6,5 Catalpa bignonioides 4 2 Cornus mas 1 0,5 Crataegus monogyna 1 0,5 Fagus sylvatica 24 12 Fagus sylvatica 'Atropurpurea' 3 1,5 Fagus sylvatica 'Pendula' 1 0,5 Fraxinus excelsior 12 6 Gingko biloba 2 1 Gleditsia triacanthos 2 1 Ilex aquifolium 2 1 Larix decidua 2 1 Malus floribunda 2 1 Picea omorika 1 0,5 Picea pungens 8 4 Picea pungens Glauca 2 1 Pinus nigra 8 4 Prunus serrulata 'Kanzan' 11 5,5 Pseudotsuga menziesii 2 1 Quercus robur 'Fastigiata' 3 1,5 Quercus rubra 1 0,5 Robinia pseudoacacia 5 2,5 Sophora japonica 1 0,5 Thuja plicata 5 2,5 Tilia cordata 15 7,5 Tilia euchlora 1 0,5 Tilia europaea 4 2 Tilia platyphyllos 8 4 Ulmus carpinifolia 3 1,5 Celkový součet 200 100
- 50 -
9.3 Podrobné tabulky výsledků Legenda tabulek: č. – číslo stromu OK - obvod kmene PrK - průmět koruny Vit - vitalita ZS - zdravotní stav PK - prosychání koruny VS - větevní struktura V- výška FS – fyzologické stáří P- poznámka TV- Tlakové větvení v kosterním větvení
č.
Místo: Park Městské sady OK PrK 1 156,5 2 163 3 170 4 163,5 5 153 6 171 7 170 8 155 9 113 10 159 11 170 12 180 13 173,5 14 203,5 15 182 16 184 17 155 18 190 19 141 20 154 21 216 22 165 23 158 24 145 25 220 26 171 27 163 28 173 29 178 30 140 31 149 32 176 33 160 34 187 35 187 36 188
Vit 7 8 9 8 8 8 9 9 8 9 9 9 10 14 12 10 9 22 7 11 11 13 13 8 14 9 9 7 7 8 8 8 9 7 10 9,5
Taxon: Tilia cordata PK VS 1 1 0 0 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 0 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 1 1 1 1 0 0 2 2 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 2 2 0 0
ZS 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 1 1 0 2 2 2 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1
- 51 -
V 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1 2 2 1 3 3 3 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2
13 13 13 13 12 12 12 11 10 14 14 13 11 17 14 15 15 15 15 15 13 15 16 12 14 14 14 14 12 14 14 14 14 11 13 15
FS 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4
P
TV TV
TV
37 121 9 0 0 0 1 14 38 130 8 0 0 0 1 16 39 130 7 0 0 0 1 11 40 184 8 0 0 0 1 10 41 155 9 0 0 0 1 14 42 190 8 0 2 1 2 14 43 141 8 0 0 0 1 13 44 154 8 0 0 0 1 11 45 123 9 0 0 0 1 17 46 131 9 0 0 0 1 14 47 134 8 0 0 0 1 15 48 184 9 1 1 1 1 15 49 147 9 0 0 0 1 15 50 174 9 0 0 0 1 15 51 164 4 0 0 0 1 15 52 174 6 1 1 2 1 13 53 186 7 1 1 1 1 15 54 170 8 0 0 0 1 16 55 141 8 0 0 0 1 14 56 140 8 0 0 0 1 14 57 164 8 0 0 0 1 15 58 210 12 0 0 0 3 16 59 184 8 0 0 0 1 11 60 274 14 0 0 0 3 10 61 123,5 8 0 0 0 1 14 62 184,5 8 0 0 0 1 14 63 175 8 0 0 0 1 13 64 207 9 2 1 2 2 16 65 184 8 0 0 0 1 17 66 147 8 0 0 0 1 14 67 211 12 1 0 0 1 15 68 264 13 2 2 3 1 15 69 174 8 0 0 0 1 15 70 186 8 0 0 0 1 15 71 170 8 0 0 0 1 15 72 141 5 0 0 0 1 13 73 140 5 0 0 0 1 15 74 161,5 8 0 0 0 1 16 75 280 16 2 1 2 1 18 76 140 7 0 0 0 1 12 77 105 8 0 0 0 1 12 78 129 8 0 0 0 1 14 79 135 8 0 0 0 1 14 80 136 8 0 0 0 1 14 81 137 8 1 0 1 1 14 82 128 8 0 0 0 1 14 Průměry: 166,4207317 8,957317073 0,292682927 0,390243902 0,43902439 1,231707317 13,87804878
- 52 -
4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4
č.
OK 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
Místo: Stromořadí ulice Elišky Krásnohorské Taxon : Tilia cordata PrK Vit. ZS PS VS V FS P 205 7 0 1 1 1 16 4 182 8 0 2 2 1 14 4 174 9 0 1 1 1 10 4 161,5 8 0 1 1 1 14 4 280 8 0 4 4 1 14 4 Houba 140 8 1 1 2 2 14 4 105 9 0 1 1 1 14 4 195,5 9 1 1 1 2 12 4 165 8 0 1 1 1 12 4 240 9 1 1 2 2 17 4 160,5 9 0 1 1 1 14 4 210 9 1 4 4 2 14 4 Dutina 192,5 10 0 1 1 1 13 4 164 14 1 1 1 2 12 4 210 12 1 2 3 2 15 4 184 10 1 4 4 2 13 4 Dutina 274 9 1 1 1 2 15 4 123,5 22 0 1 1 1 15 4 184,5 7 4 5 4 3 15 4 Houba 175 11 1 1 1 2 14 4 207 11 2 1 1 2 14 4 210,5 13 0 2 2 1 14 4 176 13 1 0 1 2 14 4 289 8 0 0 1 1 13 4 176 14 0 1 1 1 13 4 186 9 0 1 1 1 15 4 179 9 2 2 2 2 12 4 198 7 0 1 1 1 17 4 174 7 2 0 1 2 14 4 182 8 0 1 1 1 14 4 180 8 1 0 1 2 15 4 179 8 1 1 2 2 17 4 199 9 0 1 1 1 19 4 150 7 0 2 2 1 17 4 210 10 0 1 1 1 17 4 212 9,5 0 1 1 1 18 4 240 11 0 1 1 1 16 4 242 9 2 0 2 2 20 4 150 5 0 3 2 1 12 4 Dutina 210 8 0 1 1 1 16 4 252 7 0 2 2 1 16 4 184 9 1 0 1 1 15 4 147 6 2 1 2 2 13 4 211 6 1 1 2 1 17 4 264 14 2 0 1 2 17 4 174 10 1 0 1 1 14 4 186 9 1 1 1 1 13 4 170 7 0 0 1 1 15 4 141 5 1 0 1 2 13 4 140 6 0 0 1 1 12 4 164 7 0 1 1 1 12 4 176 8 1 0 1 2 12 4 135 7 0 0 1 1 10 4 180 15 1 1 1 1 12 4 186 13 0 0 1 1 12 4 291 15 1 2 2 1 19 4 189 6 0 2 2 1 14 4 210 8 2 2 2 3 18 4 212 8 2 1 1 2 18 4 208 9 0 0 1 1 18 4 205 10 0 1 1 1 17 4 215 9 2 2 3 3 16 4 211 6 2 2 3 3 16 4 133 5 0 3 2 1 16 4 121 4 0 1 1 1 16 4 183 6 1 0 1 1 16 4 152 8 0 3 3 1 14 4
- 53 -
68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 Průměry :
184 168 166 214 168 174 195 205 182 186 183 211 198 135 140 188,104
8 7 6 14 6 8 15 12 15 8 8 10 4 3 3 8,896
0 1 5 0 3 1 1 1 1 3 0 1 0 0 0 0,756
1 3 5 2 0 3 2 2 1 3 0 1 1 1 0 1,3
1 3 4 2 1 3 2 2 1 3 1 1 1 1 0 1,57
1 1 3 2 3 2 2 1 1 3 1 1 1 1 0 1,45
- 54 -
15 15 15 15 14 14 14 15 13 12 12 13 13 12 11 14,49
4 4 4 Houba 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4
Místo: Park Severní terasa Taxon: Acer platanoides OK PrK Vit. ZS PK VS V FS P 1 127 8 0 1 0 1 15 3 2 138 8 0 2 0 2 14 3 3 133 9 0 1 0 1 13 3 4 88 8 0 1 0 1 13 3 5 114 8 0 1 0 1 13 3 6 110 10 0 2 0 2 13 3 7 119 10 0 2 0 2 14 3 8 129 12 0 0 0 0 16 3 9 88 12 0 0 0 0 14 3 10 91 6 1 1 1 1 14 3 11 115 6 0 1 0 1 14 3 12 135 8 0 1 0 1 13 3 13 91 6 0 0 0 0 11 3 14 116 8 0 1 0 1 17 3 15 93 6 1 2 1 2 14 3 16 105 8 1 1 1 1 15 3 17 109 7 0 3 0 2 15 3 18 115 9 0 3 0 1 15 3 19 124 12 0 2 0 1 15 3 20 120 10 1 3 1 1 15 3 21 98 9 1 3 1 1 13 3 22 144 7 0 3 0 0 15 3 23 121 12 1 1 1 1 16 3 24 129 12 0 2 0 0 12 3 25 130 14 0 3 0 1 14 3 26 88 9 1 1 1 1 14 3 27 87 5 1 1 1 1 14 3 28 111 7 0 1 0 1 14 3 29 146 12 0 0 0 0 12 3 30 111 9 0 3 0 1 14 3 31 106 8 0 1 0 0 17 3 32 118 11 0 2 0 0 17 3 33 78 8 1 1 1 1 17 3 34 108 8 0 2 0 0 11 3 35 105 7 0 1 0 0 13 3 36 65 8 1 3 1 2 15 3 37 110 8 0 1 0 0 17 3 38 126 13 1 1 1 1 16 3 39 123 10 1 1 1 1 14 3 40 99 5 0 0 0 0 13 3 41 111 5 0 0 0 0 12 3 42 105 6 0 0 0 0 17 3 43 97 5 0 0 0 0 17 3 44 104 6 1 0 1 0 17 3 45 94 7 0 2 0 1 12 3 46 81 6 1 1 1 1 13 3 47 78 3 1 3 1 1 13 3 48 105 9 0 0 0 0 15 3 49 109 9 0 0 0 0 17 3 50 104 9 0 1 0 0 17 3 51 86 4 0 0 0 0 18 3 52 91 5 1 1 1 1 17 3 53 89 5 0 1 0 1 19 3 54 102 6 1 1 1 1 17 3 55 113 6 0 0 0 0 17 3 Průměry : 107,855 8,073 0,309 1,3 0,31 0,73 14,71 0 č.
- 55 -
Místo: Porost OK
č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 Průměry
90 91 88 88 87 87 89 89 88 91 88 89 91 85 93 84 90 85 85 85 91 90 86 87 88 88 87 87 86 88 86 84 78 89 89 89 84 86 80 91 89 91 92 90 94 81 88 85 89 84 86 91 89 90 89 87,7273
PrK
Vit. 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3,018
ZS 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Taxon: Acer platanoides PK VS V FS 0 0 0 16 0 0 0 16 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 17 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 16 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 15 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 16 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 15 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 16 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14 0 0 0 14,27
- 56 -
P 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3
9.4 Mapy vybraných lokalit 9.4.1 Park městské sady Červeně označena lokalita hodnocení. Modře označen zatrubněný vodní tok.
Katastrální mapa mapa 1:2880 (http://nahlizenidokn.cuzk.cz)
- 57 -
9.4.2 Centrální park na severní terase Červeně vyznačená lokalita hodnoceného území. Modře vyznačená vodní plocha.
Katastrální mapa mapa 1:2880 (http://nahlizenidokn.cuzk.cz)
- 58 -
9.4.3 Stromořadí v ulici Elišky Krásnohorské Červeně označená lokalita hodnocení.
Katastrální mapa 1:2880 (http://nahlizenidokn.cuzk.cz)
- 59 -
9.4.4 Porost
Katastrální mapa 1:2880 (http://nahlizenidokn.cuzk.cz)
- 60 -
9.5 Fotografie z vybraných lokalit 9.5.1 Lokalita: park městské sady
Obrázek 1 typický jedinec pro danou plochu
- 61 -
Obrázek 2 jeden z jedinců se sníženou vitalitou v lokalitě
- 62 -
9.5.2 Lokalita: stromořadí Elišky krásnohorské
Obrázek 3 odumřelý strom
Obrázek 4 pohled na stromořadí
- 63 -
Obrázek 5 Lesklokorka hnědá - častý úkaz na bázy kmene
Obrázek 6 Zbytková vitalita jedince
- 64 -
9.5.3 Lokalita: cetrální park na Severní terase
Obrázek 7 Část stromů v parku
9.5.4 Lokalita: porost
Obrázek 8 Pohled do porostu
- 65 -
