MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav základního zpracování dřeva

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE REKONSTRUKCE DOMKU V OBCI BUŠTĚHRAD PŘI ZACHOVÁNÍ PŮVODNÍHO TVARU A OBJEMU

2009/2010

Antonín Haniš

2

Prohlašuji, že jsem Bakalářskou práci na téma Rekonstrukce domku v obci Buštěhrad při zachování původního tvaru a objemu zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne: 21.6.2010

podpis studenta:………………………

3

Poděkování Tímto způsobem bych chtěl poděkovat Ing. Jitce Čechové za vedení a odbornou pomoc při vypracovávání této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří mi byli nápomocni slovem, připomínkami, podklady či cennými radami týkajícími se dané problematiky. V neposlední řadě mým rodičům, přítelkyni a kamarádům za všestrannou podporu po celou dobu mého studia.

4

Jméno studenta: Antonín Haniš

Název Bakalářské práce: Rekonstrukce domku v obci Buštěhrad při zachování původního tvaru a objemu

Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na návrh rekonstrukce třípodlažního rekreačního objektu původní zástavby v obci Buštěhrad ve středních Čechách. Základním požadavkem majitele bylo zachování původního tvaru a objemu domku pomocí replik stropní a krovové konstrukce a výplní otvorů. Základním požadavkem majitele bylo zachování původního tvaru a objemu domku, pokud možno pomocí repliky stávajícího stavu Je provedeno několik variant zastřešení, dále pak navržena skladba stropu a střešního pláště, dispoziční a prostorové řešení jednotlivých podlaží s umístěním vnitřního schodiště. Práce je doplněna vlastní fotodokumentací, která dokumentuje zejména stávající stav konstrukcí a postup stavebních prací při obnově objektu.

Klíčová slova: Rekonstrukce Replika Krov Schodiště Stropní konstrukce Obnova

5

Name of the student: Antonín Haniš

Title of the Bachelor Thesis: Reconstruction of a family house in the town of Buštěhrad while preserving the original shape and volume.

Abstract The bachelor thesis is concentrated on a project of reconstruction of three-floor recreational building within the original building area in the town of Buštěhrad in Central Bohemia. The primary requirement of the owner was to preserve the original shape and volume of the building by means of replicas of the ceiling and truss structures and of fillings of holes. The basic requirement of the owner was to preserve the original shape and volume, as much as possible, through a replica of the existing state. Several alternatives of roofing are elaborated, and further composition of the ceiling and of the roof cladding, layout and space design of individual floors with location of the internal staircase are proposed. The paper is accompanied with own photo documentation that documents the existing state of structures and a progress of construction work during reconstruction of the building.

Keywords: Reconstruction Replica Truss Staircase Ceiling structure Renewal

6

Obsah práce : Titulní strana……………...………………….………………………….…….…......1 Zadání…………………………...……………………………………...................... 2 Prohlášení…………………….…………………………………………..…............ 3 Poděkování…………………………………..………………………………........... 4 Abstrakt……………………………………..………………………........................ 5 Abstrakt……………………………………..………………………...............……..6 Obsah práce………………………….…..…………………………………............. 7 1 Úvod……………………………………...………….………..…….….………..10 2 Cíl…………………………………………………………………….….……....11 3 Literární přehled……………………………………………….……….….…….12 3.1 Klenby……………………………...………………………………….…........12 3.1.1 Prvky a parametry klenby…………………………………………………...13 3.1.2 V Čechách jsou nejobvyklejší tyto klenby……………………………….….14 3.1.2.1 Klenba valená …………………………………………………………….14 3.2 Střešní konstrukce …...……………………………………………………….15 3.2.1 Rozdělení střech podle tvaru ……………………………………………….16 3.3 Krovové konstrukce ……………………………...…………………………..17 3.3.1 Hambalková soustava ……………………………………………………...18 3.4 Tesařské spoje ………………………………...……………………………...18 3.4.1 Zajišťovací a ztužovací součásti spojů ……...…...………………………...19 3.4.2 Druhy tesařských spojů ……………………...……………………………..20 3.5 Stropy …………………………………….…..………………………………23 3.5.1 Rozdělení podle způsobu konstrukce a požární odolnosti dle Reinprechta ..24 3.5.1.1 Povalové stropy …………………………………….......................……...24 3.5.1.2 Trámové stropy ……………………..………………….………………...25

7

3.5.1.2.1 Trámový strop s přiznanými trámy .. …………….……………………..26 3.6 Schodiště ……………………..……….. …………………….………………27 3.6.1 Rozdělení schodišť podle tvaru ramene ……..……………….…………….28 3.6.2 Pojmy a označení používaná při výrobě schodišť …….....…………….…..29 3.7 Biologický rozklad dřeva ………………………………….……………..…..33 3.7.1 Hmyz …………………………………………………….……………..…..33 3.7.1.1 Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus) ……………….…………….…….34 3.7.2 Houby ……………………………………………….….……………....…..35 3.7.2.1 Dřevokazné houby ………………………………………………….…....35 3.7.2.1.1 Dřevomorka domácí ( Serpula lacrymans ) ……………………..….....35 3.7.2.2 Dřevozbarvující houby ……………………………..…………………....36 3.8 Město Buštěhrad …………………………………………………….....…….37 3.8.1 Historie ……………………………………….…………………………....37 3.8.2 Památky …………………………………………………………….…...…38 3.8.3 Významné osobnosti …………………………………………………...….39 4 Metodika ……………………………………………………………………….40 4.1 Postup prací…………………………………………...…………………...….40 4.1.1 Získání informací ……………………………………………………....…...40 4.1.2 Shromáždění potřebné literatury k dané problematice a její následné prostudování..………………………………………………………………….…...40 4.1.3 Zaměření stávajícího objektu ………………………………………...….…41 4.1.4 Vyhodnocení stavu objektu ………………………………………………...41 4.1.5 Návrh řešení rekonstrukce a včetně dispozičního řešení a objemového řešení.………………………………………………………………………….…....41 5 Vlastní řešení ……………………………………………………………….......43 5.2 Původní stav rekreačního domku v Buštěhradě ………………………….…..44 5.2.1 Základní údaje o objektu …………………………………………….……..45 8

5.2.2 Stávající krov ………………………………………………………………47 5.2.3 Výčet prvků ve stávajícím stavu krovu …………………………………….48 5.2.2 Výkresová dokumentace ke stávajícímu stavu …………………………….49 5.2.2.1 Seznam výkresové dokumentace ………………………………………...49 5.3 Vyhodnocení stavu objektu …………………………………………………..55 5.3.1 Poškození krovu ……………………………………………………………56 5.4 Navrhované řešení nového stavu …………………………………………….57 5.4.1 Výkresová dokumentace k novému stavu ………………………………….58 5.4.1.1 Seznam výkresové dokumentace ………………………………………...58 5.4.2 Návrh střešní konstrukce …………………………………………………...69 5.4.3 Výčet prvků v navrhovaném stavu krovu ………………………………….73 5.4.3.1 Předpokládaná investice na materiál krovu …………………………...…73 5.4.4 Návrh střešní konstrukce …………………………………………………...74 5.4.4.1 Tepelně-technické vlastnosti ……………………………………………..74 5.4.4.2 Návrh střešního pláště ……………………………………………………75 5.4.5 Návrh krovové konstrukce …………………………………………………78 5.4.6 Návrh stropní konstrukce …………………………………………………..79 5.4.7 Návrh vnitřního schodiště ………………………………………………….82 5.4.8 Výplně otvorů ……………………………………………………………...83 5.5 Pracovní postup celé rekonstrukce …………………………………………...85 6 Diskuse …………………………………………………………………………89 7 Závěr …………………………………………………………………………...91 8 Conclusion ……………………………………………………………………..92 9 Literatura ……………………………………………………………………….93 10 Příloha ………………………………………………………………………...99

9

1 ÚVOD Pro každého člověka znamená rekonstrukce rodinného domu něco jiného. Může se jednat o relativně drobné úpravy nebo výměnu stavebních prvků, stejně tak ale může jít o celkovou přestavbu objektu, kdy výsledek může být zcela odlišný od původního stavu. Ke každé rekonstrukci je třeba vždy přistupovat citlivě, s ohledem nejen na stavebně technické vlastnosti konstrukcí, ale i na historii objektu a jeho okolí, ať se bude jednat o vesnický domek nebo prvorepublikovou vilku. Necitlivě nebo neodborně provedenou obnovou může být objekt částečně nebo zcela znehodnocen.

10

2 CÍL PRÁCE Cílem je návrh kompletní rekonstrukce rekreačního domku se zaměřením na podkrovní prostor. Poslední záznam o provedené větší rekonstrukci je z roku 1883. Vlivem stáří a vlhkosti je objekt ve špatném technickém stavu a vyžaduje důkladnou opravu zejména dřevěných konstrukcí. Jedná se o stropní a střešní konstrukce, výplně otvorů, venkovního přístupového schodiště s verandou. Při zadání projektu byly některé požadavky a parametry přesně definovány a jiné ponechány na úvaze a výběru řešiteli práce. Vypracování technické dokumentace s postupem prací bude sloužit jako podklad pro realizaci rekonstrukce.

11

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Architektura v užším významu slova pak označuje stavbu, která je nositelem nějakého uměleckého pojetí či názoru. Tím vyjadřuje umělecké ztvárnění staveb, jejich styl a způsob, jakým byly postaveny. Architektura je tak chápána jako umělecké dílo, které je zároveň kulturním a politickým symbolem doby. Historicky se v architektuře odráželo mnoho pohledů, přičemž základním pohledem nejen evropské architektury byla její podřízenost harmonii. V 19. století se harmonii staveb nadřadil účel stavby. Tím se architektura oprostila od estetických teorií a začala se zabývat především účelností. To vedlo k tomu, že výběr stavebního materiálu, zvolená forma i rozměry byly podřízeny účelu stavby. Protože se tak hlavní zájem architekta přesunul od vnějšího prostoru stavby směrem k vnitřnímu prostoru, začalo se pracovat s novým termínem architektonický prostor. V průběhu 20. století tak došlo k tomu, že architektura získala nový a od historického pojetí poměrně odlišný pohled.(Koch, 1998)

3.1 Klenby Klenba je vodorovná samonosná stavební konstrukce, která se užívá na zakrytí nějakého prostoru. Podobně jako oblouk využívá toho, že váha klenby se přenáší na její podpory. Klenba je dokladem vyspělého stavebního umění. Samotné sestrojení klenby vyžaduje schopnosti kvalitního opracování stavebních materiálů, je dokladem vysoké úrovně organizace pracovních postupů na stavbě a zároveň i dokladem rozvinutého stavitelství i z hlediska šíře speciálních stavebních profesí.

12

3.1.1 Prvky a parametry klenby pata klenby – bod nebo přímka, ve kterém se počíná svislá konstrukce (stěna/sloup) odchylovat od svislice a přechází do křivky směřující k protilehlé straně zaklenuté místnosti vrchol klenby – bod ve kterém se mění vzestupný směr klenební křivky na směr sestupný - nejvyšší bod klenby křivka klenby (v řezu) – parabola, kruhový oblouk (polokruh, kruhová výseč), stlačený oblouk, lomený oblouk, řetězovka, oslí hřbet aj. rozpětí klenby – vzdálenost mezi svislými stavebními konstrukcemi (sloupy/stěny), které vytváří šířku zaklenutého prostoru vzepětí klenby – výška mezi patami klenby a jejím vrcholem, které se podílí na výsledné výšce zaklenuté místnosti vrcholnice – přímka spojující vrcholové body myšlených oblouků tvořících vnitřní líc klenby kápě klenby – díl klenby vymezený klenebními žebry a zaklenutý jako jedna plocha

Klenba je hmotná konstrukce a její význam spočívá v tom, že umožňuje překlenutí vodorovných vzdáleností za užití dostupných materiálů v dostupném množství. Jedná se o efektivní konstrukci, která převádí síly z vlastní hmotnosti (v případě vodorovného překlenutí vzdálenosti by působily svisle) do směru, který působí přibližně ve směru křivky oblouku klenby. Tato výhoda pro konstrukci vodorovnou však vnáší do svislých nosných konstrukcí složku horizontálních sil. S tou se musí stavitelé vyrovnat hmotností svislých konstrukcí, která převáží účinky bočních sil, nebo jiným způsobem (vyrovnání silových účinků kleneb v řadě, pomocné konstrukce a další). I řešení těchto problémů vypovídá o úrovni stavitelů.(Witzany, 1994)

13

3.1.2 V Čechách jsou nejobvyklejší tyto klenby: Valená klenba – klenba na podélném půdoryse, typicky zaklenutí chodby, oporou jsou podélné zdi Klášterní klenba – obvykle průnik plochých valených kleneb, oporou bývají stěny nebo nosníky po obvodě půdorysu Křížová klenba – průnik kleneb, valených nad klenebními pasy, které přenášejí tíhu klenby do rohových styčníků (sloupů nebo pilířů) Česká placka – častá i ve venkovských staveních, má obvykle tvar plochého kulového vrchlíku nad poměrně libovolným půdorysem

3.1.2.1 Klenba valená

Obr. 1 Klenba valená (foto http://cs.wikipedia.org/wiki/Klenba#Klenba_kamenn.C3.A1)

Konstruována nejčastěji podle polokruhového oblouku jako část válcové plochy. Přenáší zatížení ze stropu do protilehlých podpor. Je obvykle stavěna nad obdélníkovými prostory. Rovnoběžnost protilehlých stěn ale není podmínkou. Na přiloženém obrázku lze snadno popsat i odvozené typy klenby valené. Stoupající / klesající klenba valená je taková, jejíž vrcholnice má stoupající nebo klesající směr. Užívá se například v chodbách se šikmým sklonem podlahy nebo nad schodišti.

14

Daleko důležitější využití takových kleneb bylo v případě konstrukce kleneb křížových. Pokud přímky znázorňující patu klenby nejsou navzájem rovnoběžné, pak klenba uzavírá prostor s lichoběžníkovým půdorysem. Při zachování pravidel klenby valené pak mezi vrcholy mezních oblouků proběhne přímka stoupající nebo klesající. To umožňuje dosahovat iluze prodloužení, případně zkrácení prostoru. Takových postupů s oblibou užívali barokní stavitelé. Valená klenba lunetová je tvořena hlavní klenbou valenou podélnou, která je překřížena několika klenbami valenými o menším poloměru oblouku. V klenbě jsou tím vykrojeny trojúhelné zářezy (lunety), které podlouhlou klenbu rytmizují. S rozvojem stavitelství v období renesance a mohutně pak v baroku se stala valená klenba lunetová zdrojem mnoha inovativních postupů a řešení reprezentačních prostor. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Klenba#Klenba_kamenn.C3.A1)

3.2 Střešní konstrukce Střecha je stavební konstrukce, která ukončuje stavbu shora a chrání ji proti povětrnostním vlivům. Též odvádí vodu a brání jí v nahromadění. Skládá se z nosné konstrukce například krov a střešní krytiny. Střechy se v zásadě rozdělují na ploché a sklonité (šikmé a strmé), nebo na zateplené a nezateplené. Tvar a celkové provedení střechy velmi závisí na místních klimatických podmínkách. V tropických a subtropických oblastech se například tradičně častěji uplatňují střechy ploché; oproti tomu v mírných a chladných podnebných pásech jsou běžnější střechy šikmé. Hlavní funkcí střechy je chránit prostor pod sebou před povětrnostními vlivy (deštěm, sněhem, větrem, slunečním zářením apod.). V závislosti na typu prostoru, který střecha uzavírá, jsou na její provedení kladeny různé požadavky. Může jít v zásadě buď o uzavřený vnitřní prostor (obytný dům, veřejná budova; střecha zateplená) či prostor otevřený (přístřešek, čekárna, nástupiště, kryté parkoviště; střecha nezateplená). Obecně tedy platí, že střechy uzavřených budov musí splňovat přísnější požadavky na izolaci.

15

Každá střecha má za úkol odvádět vodu s horní části stavby a bránit jejímu nahromadění, jež by mohlo postupně konstrukci stavby poškodit zatékáním či růstem dřevokazných hub a plísní. V podnebných oblastech s častým sněžením musí být konstrukce střechy dostatečně pevná, aby váhu ležícího sněhu unesla. V současné době jsou na střechy v západním světě kladeny vysoké technické, funkční a nezřídka i estetické požadavky; ovšem v různých částech světa a v různých historických obdobích střechy vypadaly a vypadají různě. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Střecha)

Obr. 2 Schéma částí střechy (http://cs.wikipedia.org/wiki/Střecha)

3.2.1 Rozdělení střech podle tvaru a) pultová

g) stanová

b) sedlová

h) pilová

c) sedlová s valbou

i) věže

d) sedlová s polovalbami

j) s rotační plochou

e) sedlová s polovalbami

k) mansardová

f) křížová a polokřížová

l) válcová

16

Obr. 3 Rozdělení střech podle tvaru (Reinprecht, Štefko, 2000)

3.3 Krovové konstrukce Krovové konstrukce podle systému nosné soustavy se dělí na: a) vaznicové soustavy (stojatá, ležatá stolice atd.) b) hambalkovou soustavu c) vlašskou soustavu d) soustavy pilových střech e) Ardantovu soustavu f) soustavy věžních krovů g) vazníkové soustavy h) rámové soustavy i) skruže, kombinované soustavy.

17

3.3.1 Hambalková soustava Na rozdíl od vaznicové soustavy je u hambalkové soustavy každá vazba vazbou plnou. Tvoří ji trojúhelník v rovině vazby, pozůstávající z krokví a z vodorovné výztuhy hambálku. Tato soustava přímo nevyžaduje vazným trám s výjimkou situace, kdy tento trám plní funkci stropnice. Počet hambálků je dán rozponem střechy. Prostorovou tuhost v podélném směru zabezpečují ztužidla v rovině střešního pláště, jejich funkci mohou plnit ondřejské kříže, šikmo přibitá prkna nebo diagonální prkenný záklop. U této soustavy je důležité zachycení značných horizontálních sil v místě osedlání krokví nad stěnou, a to buď prostřednictvím kovových kotev, nebo – při úplné soustavě se stropnicí – prostřednictvím spolehlivého tesařského spoje, například šikmého zapuštění. (Reinprecht, Štefko, 2000)

Obr. 4 Schéma hambalkové soustavy (Reinprecht, Štefko, 2000) Popis: 1 – krokev, 2 – hambalek, 3 – ocelové kotvení

3.4 Tesařské spoje Jsou konstrukční spojení dvou a více prvků v dřevěné konstrukci. Způsob této vazby závisí na velikosti a druhu přenášené síly. Vazba by měla být účelná jednoduchá a musí respektovat materiálové charakteristiky dřeva. Při tesařských konstrukcích dochází ke spojování dřev a jejich vzájemné vazbě. Způsob spojení se odvíjí od druhu a velikosti namáhání, na vzájemné poloze a směru dřevních vláken. Základní tesařské spojení jsou uvedeny v normě ČSN 733150 – Tesařské spoje dřevěných konstrukcí.

18

Zásady při tvorbě tesařské vazby: •

Vazba musí být jednoduchá, účelná a musí respektovat vlastnosti materiálu

•

Minimální zeslabování prvků při výrobě tesařských spojů

•

Spojení musí být pevné a tuhé

•

Spojené části musí k sobě pevně přiléhat a nesmí docházet k uvolnění spoje díky sesychání materiálu, pokud se spoj rozvírá je proveden nesprávně

•

Pokud se použije při spojování materiálu železných spojovacích součástek, je nutné zajistit, aby nedošlo k porušení dřeva železnou součástkou (např. otlačení, rozštípnutí apod.) při osazování, nebo později vlivem namáhání

3.4.1 Zajišťovací a ztužovací součásti spojů: Dřevěné spojovací součástky •

kolíky – vyrábí se z tvrdého dřeva (DB, JS), průřezu válcového, jsou mírně kónické, čtyř, šesti nebo osmihranné

•

pera – vyrábí se z tvrdého dřeva

•

hmoždíky – jsou hranolovité z tvrdého dřeva

•

klíny – s jednostranným úkosem 1:20 – 1:25, z pravidla se dávají dva klíny proti sobě, které dotáhnou spoj po jeho seschnutí

•

různé druhy špalíků Železné spojovací součástky – nahrazují dřevěné spoje

•

drátěnky, kované hřeby

•

lavičník

•

svorník – skládá se z třmene s metrickým závitem, čtyř nebo šestihrannou hlavou s maticí a kruhových podložek

•

šroub do dřeva – má zúžené vřeteno s ostrým vysokým závitem a čtyř nebo šestihrannou hlavou

•

kotevní šroub – obdobný jako svorník, místo hlavy je vřeteno rozštěpeno a jsou na něm trny proti vytažení 19

•

kotevní ploché železo

•

tesařská skoba, pásy

•

třmen – ploché nebo kruhové železo ve tvaru U, na koncích je metrický závit pro matku, podložka současně stahuje oba konce třmenu

•

rektifikační článek – jedno táhlo má levý závit a druhé pravý závit

•

hmoždinky – jsou různých tvarů, ve spojení se svorníkem zvyšují odpor proti usmýknutí dřeva

3.4.2 Druhy tesařských spojů: a) Podélné vazby b) Příčné vazby c) Vazby zesilující a rozšiřující d) Základní prvky tesařských konstrukcí

a) Podélné vazby Do této skupiny se řadí lípnutí - sraz a plátování. Sraz může být tupý (Obr. 5 a 6), šikmý (Obr. 7 a 8), klínočelný nebo rybinový. Pokud sraz nemá čep nebo klínovité čelo, tak se postrannímu vybočení zabraňuje pomocí skob. Samostatný sraz neposkytuje dostatečně pevné spojení. Pro stabilní spoj se používají příložky, svorníky a jiné spojovací součástky.

Obr. 5 Sraz tupý

Obr. 6 Sraz tupý s odsazeným čepem polovičním

(Vaníček, 1960) 20

Obr. 7 Sraz šikmý

Obr. 8 Sraz šikmý s rovnočelným čepem

(Vaníček, 1960) Plátování se využívá u dřev s malým nebo žádným podepřením. Čelo plátu je rovné, šikmé nebo klínovité. Plocha plátu je rovná (Obr. 9 a 10), šikmá (Obr. 11 a 12), s ozubem, bez klínu nebo s klínem. Spojení dřev plátování se zajišťuje pomocí dvou dubových kolíků kruhového nebo čtvercového průřezu s kónickým tvarem. Pokud jsou spoje více namáhány, použijí se na místo kolíků svorníky.

Obr. 9 Rovný plát rovnočelný

Obr. 10 Šikmý plát klesající rovnočelný

(Vaníček, 1960)

Obr. 11 Rovný plát šikmočelný

Obr. 12 Šikmý plát klesající šikmočelný

(Vaníček, 1960)

21

b) Vazby příčné Dělení příčných vazeb je na čepování, přeplátování, zapuštění, kampování a osedlání či zadrápnutí. Čepování je spojení, při kterém se jeden trám opatří čepem a druhý dlabem (Obr. 13). Tloušťka čepu se zpravidla dělá na 1/3 tloušťky materiálu. Spojení je vyztuženo dřevěnými kolíky. Druhů čepování je velké množství. Uvede se jen několik nejvíce se vyskytujících, například čep obyčejný, křížový, šikmý, nárožní na pokos (Obr. 21), nárožní na ostřih, zkrácený, atd.

Obr. 13 Varianty pravoúhlých čepů (Vaníček, 1960)

Přeplátování je spojení, kde dojde ke křížení dvou trámů nebo jeden trám končí ve druhém. Spojení se zajistí pomocí kolíků nebo šroubů. Přeplátování může být úplné, částečné, skryté, nárožní, atd. (Obr. 14).

Obr. 14 Příklady přeplátování (Vaníček, 1960) Šikmé zapuštění slouží k zachycení tlaku šikmo připojené vzpěry. Hloubka zapuštění se zpravidla provádí na 1/6 až 1/4 tloušťky druhého trámu. Zajištění spoje je pomocí svorníku, ocelovou hmoždinkou a nebo třmenem. Kampováním se spojují dva trámy,

22

které se vzájemně kříží. Úkolem tohoto spojení je příliš nezeslabit spojované trámy. Kampování je velmi podobné částečnému přeplátování a zamezuje posun obou trámů ve směru jejich podélných os. Spoj se skládá z kampu a hnízda. Hloubka hnízda je 1/8 až 1/6 výšky trámu. Osedlání je použito při spojení vodorovného a šikmého trámu (Obr. 15). Vyztužení spoje je zaručena skobou nebo nárožníkem. Zeslabení krokve je maximálně na 1/3 své výšky. Šikmé zadrápnutí a lípnutí se provádí u námětkových krokví na krokev úboční. Pro zajištění posunu na stranu je provedeno zadrápnutí s čepem. (Vaníček, 1960)

Obr. 15 Druhy osedlání (Vaníček, 1960)

3.5 Stropy Úlohou stropních konstrukcí je rozdělovat budovu po výšce. Stropní konstrukce mají svými nosnými prvky přenášet převážně svislá zatížení, vyvolaná vlastní hmotností konstrukce, nenosných příček, zařízení a osob, případně další mimořádná zatížení vnikající v důsledku havárií, nehod apod. Stropní konstrukce by kromě toho měly splňovat požadavek požární odolnosti a akustické a tepelné izolace; toho se v historických konstrukcích stropů dosahovalo násypy na záklopech, podbitím s omítkami, dvojitou konstrukcí a celkovým zvětšením tloušťky stropů.

23

3.5.1 Rozdělení způsobu konstrukce a požární odolnosti podle Reinprechta Stropy – povalové – trámové – s přiznanými trámy, – s přiznanými trámy a zapuštěným podbitím, – s rovným podhledem na stropních trámech, – s podhledem na trámečcích (rákosnících), – do ocelových válcovaných nosníků, – s křížovými vzpěrami, – kazetové – fošnové – se šikmými rozpěrami, – ze sbíjených fošen.

Rozdělení podle požární odolnosti – nehořlavé, – nesnadno hořlavé, – hořlavé. 3.5.1.1 Povalové stropy Nosnou funkci povalových stropů plní povalové trámy (obvykle se třemi hraněnými plochami), kladené na doraz a vzájemně spojené buď ocelovými skobami nebo šikmo zaraženými dřevěnými klíny, vzdálenými od sebe 1 až 1,5 m (obr. 16). Takovým spojením trámů vzniká stropní soustava, která funguje jako souvislá deska. Potřebná tloušťka povalových trámů h se vypočítá podle empirického vztahu: h = 20 * l + 60

[mm]

kde: l – rozpětí [m]

24

Trámy se kladou do drážky nebo na římsu na nosné stěně, a to s minimální délkou uložení 80 mm. V místě komínového zdiva se dává výměna, která se s povalovými trámy váže formou šikmých plátových spojů. Konstrukce povalových stropů jsou poměrně náročné na spotřebu dřeva. Při větších rozpětích se povalové trámy kladou do ocelových válcových profilů.

Obr. 16 Povalový strop s alternativami spřažení povalových trámů:a) spřažení pomocí klínů b) spřažení vloženým perem c) spřažení ocelovými sponami.

Obr. 17 Způsoby spřažení profilů ve složeném stropním trámu: a) pomocí hmoždíků, b) pomocný šroub, c) pomocí hmoždíků, d) pomocí smykových záchytek

1 – povalový trám, 2 – násyp, 3 – polštář, (Reinprecht, Štefko, 2000) 4 – omítka na rákosovém pletivu,5 podlaha

3.5.1.2 Trámové stropy Nosnou funkci trámových stropů plní stropní trámy (stropnice), pravidelně rozmístěné v osové vzdálenosti 0,9 až 1,2 m (Obr. 20). V případě nepravidelného půdorysu se rozmísťují vějířovitě. Průřez stropnic (šířka b = 80 až 200 mm, výška h = 120 až 300 mm) je dán rozpětím stropu a jeho zatížením. Výška profilu h se vypočítá přibližně podle empirického vztahu: h = 20 * l + 180 [mm] kde: l = rozpětí [m].

25

Poměr výšky stropnice h k šířce b bývá od 7/5 do 2. Při velkých rozpětích a namáháních je možné spřáhnout dva a více průřezů na výšku prostřednictvím svorníků a smykových záchytek (Obr. 17). V současnosti se s výhodou používají profily z lepeného lamelového dřeva. Délka uložení stropnic dna nosnou stěnu se volí od 150 do 200 mm.Kvůli ochraně před vlhkostí a následným biotickým poškozením se zhlaví trámů klade na podložky ošetřené biocidem. Pro dobré odvětrávání zhlaví musí bát mezi zdivem a trámem ze všech stran vzduchová mezera min. 50 mm (Obr. 18). Pokud nejsou stanoveny nároky na tepelnou izolaci, je případně možné zajistit i intenzivnější odvětrání štěrbinami v obvodové stěně. Dodatkovou tepelnou izolací vloženou k čelu trámu je naopak možné zabránit kondenzaci vodní páry. Spřažení stropní konstrukce s nosnou stěnou se řeší spojením zhlaví stropnic s s trámovými kleštinami (Obr. 19). Stropní trámy se zhotovovaly nejčastěji z jehličnatého dřeva – smrk, jedle, modřín, nezřídka jsou ale dochovány i stropy s trámy z tesaného dubu, a to obvykle pro malé rozpětí a velké zatížení stropu. Známé jsou i kuriózní případy, kdy dřevěný trám podpíral stěnu nebo klenbu.

3.5.1.2.1 Trámový strop s přiznanými trámy Pokud jsou u stropu přiznány stropnice (trámy jsou ze spodní strany přímo viditelné), svrchu se na ně nabíjejí buď přímo podlahová prkna tlustá 30 až 45 mm nebo záklop z prken tlustých asi 25 mm s násypem, ve kterém jsou uloženy podlahové polštáře rozměrů 120/60 mm na přibití podlahy.

Obr. 18 Správné uložení stropního trámu s odvětrávacími mezerami: 1 – dřevěná podložka ošetřená biocidem (Reinprecht, Štefko, 2000)

Obr. 19 Spojení stropního trámu se zdivem pomocí trámových kleští (Reinprecht, Štefko, 2000)

26

Nejtypičtější konstrukcí jednopodlažních vesnických obytných domů je trámový strop s přiznanými stropnicemi, se záklopem z překládaných prken tloušťky 25 mm a s násypem nebo hliněnou mazaninou (Obr. 20).

Obr. 20 Typický strop vesnických obytných domů s přiznanými stropnicemi: 1 – stropní trám, 2 – záklop (Reinprecht, Štefko, 2000)

Podlahu stropů ve vícepodlažních budovách tvoří obvykle prkna uložená na pero a drážku. Styk záklopových prken se překrývá těsnícími pásy z lepenky a samotný násyp (obvykle škvárový) zvyšuje požární odolnost konstrukce.

3.6 Schodiště Schodiště jsou konstrukce k překonávání výškových rozdílů určené pro chůzi. V budovách spojují jednotlivá podlaží a zajišťují tak komunikaci ve svislém směru. V rodinných domcích mohou být vyrobena ze dřeva. Schodiště se skládá z minimálně tří po sobě jdoucích stupňů, tzn. ze tří stoupání a dvou nášlapů. Schodiště má při chůzi umožnit pohodlný a bezpečný výstup a sestup osob, přemísťování předmětů a zařízení. Proto musí bezpečně přenášet zatížení osobami, předměty a zařízením, musí splňovat bezpečnostní požadavky a požadavky na osvětlení a větrání. Jeho poloha v budově musí odpovídat účelnému využívání budovy a nesmí negativně ovlivňovat členění prostoru. Kromě toho musí schodiště působit esteticky a musí být zkonstruováno odborně.

Zatímco výsledná podoba předpokládá dostatečné zkušenosti získané při výrobě dřevěných schodišť, požadavky na bezpečnost a pohodlí lze splnit relativně snadno, dle fyzikálních, matematických a geometrických zákonitostí. Ty si lze také snadno osvojit. Výpočet podle pravidla délky kroku (Lehmanovo pravidlo): 2 výšky stupně + 1 šířka stupně = 630 mm

(2h + b = 630 mm)

Poznámka: 630 mm = průměrná délka lidského kroku

3.6.1 Rozdělení schodišť podle tvaru ramene

Obr. 21 Rozdělení schodišť podle tvaru ramene(Nutsch, Ehrmann, 2002)

28

3.6.2 Pojmy a označení používaná při výrobě schodišť Základní normy pro schodiště: -ČSN 734130 – Schodiště a šikmé rampy - ČSN EN 14076 – Dřevěná schodiště Pojmy označující rozměry u schodišť slouží k měření při stavbě a ke zhotovení výkresů. Kromě toho slouží pojmy označující rozměry a části schodišť k tomu, aby jednotné označení umožnilo správné pochopení výkresů (Obr. 22). •

Prostor schodiště – nazývaný také schodišťový prostor, je prostor určený pro schodiště, musí být větrán a osvětlen.

•

Podlažní schodiště – spojují dvě podlaží, např. přízemí s 1. patrem.

•

Vyrovnávací schodiště – spojují zpravidla úroveň vstupu s prvním plnohodnotným podlažím.

•

Schodišťové rameno – spojuje dvě úrovně a skládá se z minimálně tří stupňů, maximálně 18 stupňů. Je tvořeno stupni a podpěrnými konstrukcemi.

•

Délka ramene – je délka schodišťového ramene v půdorysu.

•

Šířka ramene – je šířka schodišťového ramene v půdorysu.

•

Výstupní čára – je myšlená čára, která udává obvyklou cestu uživatelů schodiště. Kreslí se do půdorysu schodiště. Začíná na nástupním stupni kroužkem a končí na ukončujícím stupni šipkou.

•

Podesta – je rovná plocha na konci nebo na začátku schodišťového ramene. Je hlavní (patrová) nebo vedlejší (mezipatrová).

•

Zrcadlo – se nazývá volný prostor obklopený schodišťovými rameny a podestou.

•

Zábradlí – je svislá ochranná konstrukce k zajištění volné strany schodišťových ramen a podest.Je-li schodiště oboustranně obezděno, musí být aspoň na jedné straně madlo osazené do zdi.

•

Podchodná výška – podchodná výška schodišťového ramene je svislá vzdálenost mezi spojnicí hran schodišťových stupňů na výstupní čáře a rovnoběžnou přímkou vedenou spodním lícem konstrukcí nad výstupní čarou.

29

Obr. 22 Rozměrové pojmy u schodišť (Nutsch, Ehrmann, 2002)

30

Obr. 23 Označení částí schodiště (Nutsch, Ehrmann , 2002) •

Stupnice – je vrchní vodorovná část stupně s nášlapnou plochou.

•

Podstupnice – je svislá nebo téměř svislá přední část stupně.

•

Nástupní stupeň – je první stupeň schodišťového ramene.

•

Ukončující stupeň – je poslední stupeň schodišťového ramene, většinou také část ukončující podesty.

•

Šířka stupně – je v půdorysu viditelná šířka stupnice.

•

Stoupání - je vzdálenost od stupnice k stupnici (Obr. 23)

Obr. 24 Rozměrové pojmy u schodišť (Nutsch, Ehrmann, 2002)

31

Z hlediska bezpečnosti a pohodlí jsou na dřevěná schodiště kladeny následující požadavky: – Konstrukce včetně druhu dřeva a rozměrů, spojení a napojení musí být

přizpůsobena

namáhání schodiště. – Konstrukce musí brát v úvahu bezpečnost při chůzi po schodišti, protipožární ochranu a protihlukovou ochranu. – Průchodná šířka schodišťového ramene, šířka stupnice, výška stupně a vzhled stupňů a podest musí být přiměřené účelu a významu schodiště. – Z hlediska pohodlí a bezpečné chůze je důležitý druh, počet a délka jednotlivých ramen. – Schodišťová zábradlí musejí odpovídat předpisům, musejí být dostatečná a bezpečně upevněná. – Schodiště má být dostatečně osvětleno přirozeným, popř. umělým osvětlením.

32

3.7 Biologický rozklad dřeva Základní příčinou biotického poškození dřeva je přítomnost vody nebo vlhkosti. Dostatečná vlhkost je základní podmínkou pro život a vývoj škůdců dřeva jako dřevokazný hmyz a houby. Stejně tak je voda potřebná i pro rozvoj a aktivitu méně závažných škůdců dřevo zbarvujících hub, bakterií a plísní. Zvláštní formou biotického poškození je chemické poškození agresivním trusem a to převážně ptáku, hlavně holubů. Rozsah biotického poškození závisí na přirozené trvanlivosti dřeva, správně navržené konstrukci a klimatických poměrech. Vyšší vlhkost dřeva je nutná pro růst a rozvoj dřevokazných hub. Nejčastěji se na napadení v objektech, kde nebyla navržena a realizována vhodná konstrukční ochrana, byly učiněny nevhodné rekonstrukční zásahy, resp. nebyl zajišťován správný režim údržby a provozování objektu včetně větrání.

3.7.1 Hmyz V larválním stádiu poškozuje dřevo požerky. Následkem požerků vznikají v konstrukci více nebo méně závažné poruchy statického charakteru, a to v závislosti na velikosti, množství a lokalizaci požerků v jednotlivých prvcích konstrukce. Požerky a výletové otvory snižují i estetickou hodnotu poškozených částí. Ve středoevropském klimatickém pásmu je nejnebezpečnějším hmyzím škůdcem krovů z jehličnatého dřeva (zejména smrku a jedle) dobře známý tesařík krovový (Hylotrupes bajulus). Jeho bílé larvy vytvářející oválné požerky do velikosti 7 x 12 mm. Požerky jsou lokalizované typicky těsně pod povrchem dřevěných prvků, ale nezřídka je jimi poškozen celý jeho průřez. V krovech a stropech se často vyskytují i menší požerky kruhovitého tvaru způsobené červotoči. Například ve zhlavích shnilých trámů a pozednic z jehličnatého dřeva jsou to obvykle požerky s průměrem do 3 mm od červotoče umrlčího (Hadrobregmus pertinax), resp. v různých prvcích krovů a stropů z jehličnatého i listnatého dřeva požerky o průměru 1 až 2 mm od červotoče proužkovaného (Amonium punctatum). Prvky z dubového dřeva, hlavně jejich běl, poškozují larvy hrbohlava hnědého (Lyctus linearit) a hrbohlava parketového (lyctus linearit), které vytvářejí systém kruhových požerků o průměru 1 mm. (Reinprecht, Štefko, 2000)

33

3.7.1.1 Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus) Je to brouk světle, nebo tmavě hnědé barvy o velikosti 7-25mm. Na rozdíl od většiny jiných tesaříků nemá tak dlouhá tykadla, dosahují u něj sotva do poloviny krovek. Larva je světlá o velikosti 20-22mm se silnými kusadly. Brouci začínají létat od konce května zhruba do srpna. Samice klade po páření vajíčka do trhlin dřeva do hloubky cca 20-30mm. Jedna samice je schopna naklást až 300 vajec. Z vajíček se po 1-3 týdnech líhnou larvy, které začínají vykusovat dřevo. Vykusují dřevo uvnitř, takže na povrchu není na první pohled patrné porušení. Larvy se dožívají v závislosti na vlhkosti dřeva 3 i více let a po celou dobu porušují dřevo. Jsou schopni přežít i v dobře vysušeném dřevu, přesto si radši vyberou dřevo vlhčí. Není ojedinělé, že jsou larvy při krmení slyšet. Tesařík krovový napadá hlavně měkké dřevo jako je smrk, borovice, modřín. Je velkým škůdcem dřevěných konstrukcí staveb a to i nových konstrukcí, protože může dojít k tomu, že na stavbu domu je použito neošetřené dřevo, v kterém jsou vajíčka tesaříka. (http://www.skudci.com/tesarik-krovovy)

Obr. 25 Tesařík krovový

(foto http://www.skudci.com/tesarik-krovovy)

34

3.7.2 Houby Základní rozdělení hub je na houby dřevokazné (hnědá, bílá a měkká hniloba) nebo na houby dřevozbarvující (houby, plísně a bakterie).

3.7.2.1 Dřevokazné houby Rozkládají dřevní hmotu, vytvářejí hnědou, bílou nebo měkkou hnilobu, čímž výrazně zhoršují jeho fyzikální mechanické vlastnosti. Například nahnilé dřevo s úbytkem hmotnosti 6 % vykazuje pokles rázové houževnatosti v ohybu o 50 až 80 %, pokles pevnosti v ohybu o 20 až 61 %, pokles v pevnosti v tlaku o 12 až 27 % nebo pokles tvrdosti 18 až 25 %. Výrazný pokles pevnosti dřeva způsobují hlavně houby hnědého tlení, které výrazně depolymerují celulózu, která má ve dřevu obdobnou úlohu jako ocel v železobetonu. Vlivem hniloby se mění i další fyzikální vlastnosti dřeva, dochází ke změně barvy, poklesu hustoty, nárůstu nasákavosti a dalším specifickým změnám. Spolu se snížením funkční hodnoty konstrukce se zhoršuje i její estetické stránka. V případě rozsáhlejšího napadení konstrukce může hrozit její kolaps.

3.7.2.1.1 Dřevomorka domácí ( Serpula lacrymans ) Patrně nejznámější dřevokazná houba. Je velmi nebezpečná protože napadá dřevo v konstrukcích a budovách. Roste a rozmnožuje se hlavně v budovách a při svém růstu produkuje poměrně velké množství vody. Dřevomorka má nahnědlou barvu, na okrajích je zbarvena bíle. Houba se může šířit i přes jiné materiály, jako je zdivo pomocí tzv. rhizomorf a může poměrně rychle napadnout celý objekt. Může vyrůstat a šířit se poměrně nepozorovaně a když její přítomnost zjistíme bývá již většinou pozdě. Napadané dřevo se doporučuje zlikvidovat, při větším rozsahu napadení konstrukce se musí přistoupit k její celkové výměně. Doporučené je rovněž zkontrolovat zdivo, kde by se houba mohla také nacházet. (http://www.skudci.com/drevomorka-domaci)

35

Obr. 26 Napadení Dřevomorkou domácí (foto http://www.sanako.cz/cinnost.html)

3.7.2.2 Dřevozbarvující houby Mikroskopické houby, plísně a bakterie, způsobující pouze estetické poruchy krovů, např. zbarvení skvrn. Na snížení mechanických a fyzikálních vlastností dřeva mají tyto houby zanedbatelný vliv. Plísně kromě dřeva napadají i jiné materiály, například omítku.

36

3.8 Město Buštěhrad Buštěhrad je malé rychle se rozvíjející město ve středních Čechách, ležící 5 km východně od Kladna. Má rozlohu 7,61 km² a čítá 2 732 obyvatel. Díky zajímavé historii a mnoha památkám se čím dál častěji stává turistickým cílem.

Obr. 27 Město Buštěhrad (foto http://cs.wikipedia.org/wiki/Buštěhrad)

3.8.1 Historie Území Buštěhradu je osídleno již několik tisíciletí, jak dokládají archeologické nálezy ve městě i v blízkém okolí. K nejzajímavějším nálezům patří kostrová pohřebiště z Mladší doby hradištní (950 - 1200 n.l.). První zmínku o vesnici však nalézáme až v listině týkající se majetku kláštera v Oseku, kterou potvrdil pražský biskup Daniel v roce 1209 a ve které byl mimo jiné jmenován i statek ve vsi Busczewes. Další informace nalézáme ve druhé polovině 14. století, kdy se Buštěves stala majetkem rodu z Braškova a zároveň také Františka Rokycanského, který zakoupil i blízkou Okoř a přestavil ji do podoby gotického hradu. Dalším významným majitelem vesnice byl Bedřich z Ředhoště, kterému se podařilo ji sjednotit v jeden celek. Ale již jeho syn Albrecht o ves přichází vinou finanční tísně ve prospěch bohatého měšťana Pešíka od Stříbrné hvězdy, který velmi výhodně provdal svou dceru Kateřinu za Jindřicha Libštejnského z Kolovrat, přičemž do věna obdržela právě Buštěves.

37

Tímto se obec dostala do područí jednoho z velmi významných šlechtických rodů, kde setrvala dvě stě let. Do historie Buštěvsi zasáhl nejvýrazněji Jetřich z Kolovrat, který se zasadil o povýšení vsi u krále Vladislava Jagellonského. Ten dekretem z roku 1497 povýšil "Buštěves pod zámkem Buštěhradem" na město Buckov a udělil mu právo hrdelní, várečné a trhové, rovněž erb a modrý pečetní vosk. Posledním Kolovratem vlastnícím Buštěhradské panství byl pan Zbyněk Novohradský, jenž mimo jiné se svou manželkou hostil na zdejším hradě dne 30. října 1619 protestantského panovníka Fridricha Falckého. Pro Buštěhrad bylo jinak 17. století dobou velmi nepříznivou. Nejprve byl během třicetileté války téměř kompletně vypleněn a vypálen saským vojskem pod velením Schönfelda, který dokonce nechal odvézt zvony, křtitelnici i pivovarský kotel. Veškeré naděje na obnovu hradu byly poté zmařeny rozsáhlou morovou epidemií v roce 1680, které podlehli všichni obyvatelé. K obnově panského sídla došlo až o století později, především díky nové majitelce Anně Marii Františce, kněžně Sasko-Lauenburské, Engerské a Westfálské, jež se zasadila o počátek výstavby buštěhradského zámku. Po smrti její dcery Karolíny zdědil Buštěhrad Maxmilián Josef, za jehož panování zde bylo poprvé objeveno uhlí. V roce 1781 byly otevřeny dvě štoly - Josef a Gottfried. V roce 1805 získal panství Ferdinand Habsburský a od něho Ferinand V. Dobrotivý, tím se panství stalo částí komplexu císařských velkostatků, kde setrvalo do roku 1918, kdy se stalo majetkem Československé republiky jako státní velkostatek.

3.8.2 Památky •

Areál hradu – jeho zbytky jsou zakomponovány do pozdější domovní zástavby a vytváří tak zajímavý architektonický unikát

•

Barokní zámek s parkem – dlouhou dobu chátrající zámek v současnosti prochází rozsáhlou rekonstrukcí

•

Klasicistní kostel Povýšení sv. Kříže – v těsné blízkosti zámku, s působivou vnitřní výzdobou

•

Raně barokní budova ZUŠ – bývalé sídlo správce, později fara

38

•

Morový a toskánský sloup – oba v blízkosti zámku

•

Pozdněgotický pivovar – přestaven v barokním stylu dle stavitele Anselma Luraga, poslední pivo vyexpedováno v roce 1967

•

Barokní kapličky – rozeseté po městě i okolí

3.8.3 Významné osobnosti Ota Pavel - slavný spisovatel, který se s rodiči přistěhoval do Buštěhradu jako malý chlapec do malého domku svého dědečka. Byl Žid, vzhledem k věku ale nemusel do koncentračního tábora (bratři a otec ano). Po válce začíná zkoušet psát a v mnoha ze svých povídek se vrací do míst svého dětství - do Buštěhradu. Joachim Barrande - slavný geolog, vychovatel francouzského následníka trůnu Jindřicha de Chamborde, jehož rodina byla na útěku od červencové revoluce 1830. Rakouský císař poskytl rodině azyl na buštěhradském zámku, odkud je vyhnala v roce 1832 epidemie cholery. František Kohlíček - rodák z Buštěhradu, vystudoval teologii v Římě, kde byl v roce 1939 vysvěcen na kněze. Strávil deset let v komunistických věznicích a další desetiletí komunistické persekuce na svobodě. Sloužil na farnosti v Karlíně až do své smrti v roce 2007. Pohřben je v rodném Buštěhradě. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Buštěhrad)

39

4 METODIKA PRÁCE

4.1 Postup prací – Získání informací od majitele objektu – Sbírání potřebných materiálů z obecního archivu – Shromáždění potřebné literatury k dané problematice a její následné prostudování – Zaměření stávajícího objektu – Vyhodnocení stavu objektu – Návrh řešení rekonstrukce a včetně dispozičního řešení – Navržení stropní, střešní konstrukce a schodiště vnitřní, venkovní s verandou – Výplně otvorů (okna, dveře) – Pracovní postup celé rekonstrukce – Vyhodnocení řešení problematiky

4.1.1 Získání informací – informace o objektu – studium okolí objektu – zjištění historie z obecního archivu – normové požadavky, terminologie – pořízení fotodokumentace

4.1.2 Shromáždění potřebné literatury k dané problematice a její následné prostudování – architektura, střešní konstrukce, tesařské spoje, stropy, schodiště, biologický rozklad dřeva

40

4.1.3 Zaměření stávajícího objektu – zaměření stávajícího stavu objektu jako celku – zaměření stávající krovové a stropní konstrukce – pořízení fotodokumentace

4.1.4 Vyhodnocení stavu objektu – lokalizace a určení rozsahu poškození dřevěných prvků – vyhodnocení stavu dřevěných prvků stavby (strop, krov, schodiště) – vyhodnocení celkového stavu objektu

4.1.5 Návrh řešení rekonstrukce a včetně dispozičního a objemového řešení – výkresová dokumentace existujícího stavu – alternativy zastřešení s vyhodnocením – střešní pláště – návrh dispozičního řešení podkroví – řešení prosvětlení půdních místností – návrh dispozičního řešení v 1.NP – navržení stropní konstrukce – navržení schodiště vnitřního a venkovního – výkresová dokumentace nového stavu – výpis dřevěných prvků krovu a stropu a jejich materiální kalkulace

41

Vychází se z legislativy ČR Zákon 183/2006 Sb. - Stavební zákon + prováděcí vyhlášky Vyhláška 368/2009 Sb. - O obecně technických požadavcích na stavbu Vyhláška 449/2006 Sb. – O dokumentaci staveb Použité normy ČSN 734301 - Obytné budovy ČSN 730540 - Tepelná ochrana budov ČSN 734130 - Schodiště a šikmé rampy ČSN 731901 - Navrhování střech – základní ustanovení ČSN EN 14076 - Dřevěná schodiště ČSN 733150 - Tesařské spoje dřevěných konstrukcí

Použitý software Word – zpracování textové části Excel – zpracování tabulek Auto CAD – zpracování výkresové dokumentace

Požadavky majitele na rekonstrukci Zachovat původní tvar a objem. Zachovat přibližně výšku hřebene. Zachovat hlavní vstup do objektu přes verandu. Vyřešit osvětlení podkroví tak, aby nebyl narušen stávající vesnický ráz domu. Místo stávajícího žebříku do podkroví navrhnout takové schodiště, které bude součástí dispozice obývacího pokoje 1.NP a bude splňovat normativní požadavky. Střešní krytina nebyla specifikována.

42

5 VLASTNÍ ŘEŠENÍ 5.1 Město Buštěhrad Buštěhrad je malé městečko ve středních Čechách, nedaleko Kladna. Buštěhrad je jakýmsi kompromisem mezi městem a venkovem, což je v mnoha ohledech velmi příjemné. Spojuje v sobě prostředí venkovského typu se zázemím, které byste v menších obcích stěží hledali. Se svou zajímavou historií a památkami se Buštěhrad v poslední době stává také turistickým cílem. Výhodná poloha a dobrá dopravní obslužnost z něj činí atraktivní místo pro novou výstavbu.

Obr. 28 Pohled na město Buštěhrad (www.mestobustehrad.cz) Město Buštěhrad nabízí - Maximální vybavenost (škola, školka) - Sportoviště, tenisové kurty, fotbalové hřiště, sportovní hala, posilovna, squash - Lékař, zubař, solárium - Dopravní obslužnost - Časté autobusové spoje jak do Kladna, tak do Prahy - Bez průmyslu a zemědělských objektů, čisté životní prostředí

43

Město Buštěhrad se nachází ve Středočeském kraji a okresu Kladno. Leží v nadmořské výšce 322 metrů nad mořem.Katastrální území města má výměru 761 ha. Trvalý pobyt zde má 2 585 obyvatelů s průměrným věkem 40,7 let.Město jako takové je zcela zasíťováno je zde veřejný vodovod, kanalizace, ČOV i plynofikace.

Obr. 29 Poloha Buštěhradu (www.mapy.cz)

5.2 Původní stav rekreačního domku v Buštěhradě Objekt číslo popisné 115/13 (Obr.30 ) se nachází v městečku Buštěhrad ve staré původní zástavbě. Budova je třípodlažní a je umístěna na hranici pozemku zapuštěna do stráně. V suterénu jsou dvě klenuté, kamenné sklepní místnosti přístupné ze dvora a slouží pro skladování. Suterén je částečně zapuštěný a je pouze pod částí budovy. Do patra je přístup pomocí dřevěného venkovního schodiště vedoucího ke kryté verandě. V patře jsou tři obytné místnosti se stropem ve výši 2,2 metru. Zdivo v přízemí je kamenné. Nad přízemím je podkrovní půda přístupná ze zahrady a slouží k uschování sena nebo slámy. Střecha je sedlová, štítová s hambálkovým krovem.Vazné trámy krovu jsou současně využity jako stropní konstrukce nad přízemím. Štítové stěny jsou taky kamenné.

44

Veškeré parkování aut je na vlastním pozemku. K dispozici je odstavná plocha na dvorku pro jeden automobil.

5.2.1 Základní údaje o objektu

Kapacity: Obestavěný prostor: 490 m³ Zastavěná plocha: 81,5 m² Plochy zpevněné: 47 m² Plocha pozemku: 233 m²

Obr. 30 Situace – rekreační domek Buštěhrad 115/13 (http://nahlizenidokn.cuzk.cz)

45

46

5.2.2 Stávající krov Základní konstrukci tvoří hambalková soustava. Vazný trám,který je uložený na zdivu je součastně nosný pro podlahovou konstrukci půdy. Stávající krovová konstrukce není ošetřená proti biotickým škůdcům a nemá žádnou povrchovou úpravu. Hambalky jsou ve výšce 1 860 mm, z tohoto důvodu je na půdě nedostatečná podchodná výška. Celá konstrukce krovu je mírně nahnuta na pravou stranu s vrcholem ve výšce 7 565 mm nad terénem.

Obr. 31 Stávající stav krovu (vlastní foto)

47

Obr. 32 Popis krovové konstrukce (Auto CAD)

5.2.3 Výčet prvků ve stávajícím stavu krovu

Tab. 1 Výčet prvků ve stávajícím stavu Název

Rozměry(mm)

m³/kus

Počet kusů

Celkem m³

Hambálek

160x140x1756

0,04

9

0,35

Krokev A

160x140x4253

0,10

9

0,86

Krokev B

160x140x4346

0,10

9

0,88

Kleština A

160x140x1975

0,04

2

0,09

Kleština B

160x140x1870

0,04

2

0,08

Sloupek A

160x140x2060

0,05

2

0,09

Sloupek B

160x140x2060

0,05

2

0,09

Námětek A

160x140x854

0,02

9

0,17

Námětek B

160x140x915

0,02

9

0,18

Vazný trám

240x220x6501

0,34

9

3,09

Součet

5,89

48

5.2.2 Výkresová dokumentace ke stávajícímu stavu

5.2.2.1 Seznam výkresové dokumentace S 1 – Půdorys suterénu S 2 – Půdorys 1.NP S 3 – Půdorys půdního prostoru S 4 – Půdorys střechy S 5 – Řez A - A

49

50

51

52

53

54

5.3 Vyhodnocení stavu objektu

Stávající objekt je v zanedbaným stavu. Dispoziční řešení domku je velmi nevyhovující a půda je zcela nevyužita. Zcela chybí sociální zázemí, které je nyní vyřešeno latrínou na zahradě. K objektu jsou přivedené sítě jak vodovod, kanalizace tak i plynofikace, které jsou prozatím nevyužity. Obvodové zdivo, které je kamenné tak i vnitřní příčky, které jsou zděné je navlhlé a omítka v některých místech odpadává. Střešní konstrukce už je velmi stará a je zde patrné nevhodné uložení vazeb. Jsou od sebe uloženy v dosti velkých vzdálenostech, což zapříčinilo zvlnění střechy. Tím docházelo, že střešní krytina přesně neseděla v zámcích a do celé střešní konstrukce začalo zatékat. Jelikož hambalková konstrukce krovu je spojená se stropem nad 1.NP se vlhkost dostala i do této konstrukce. V celém krovu se nachází Dřevomorka domácí ve velmi pokročilém stavu a u některých prvků hrozí i kolaps. U výplní otvorů je už také znát ,,zub času“ je zřejmé, že minimálně dvě desetiletí se o ně nikdo nestaral. Hlavně dveře v suterénu jsou ve velmi katastrofickém stavu z důvodu vlhkosti a z neznámých důvodů i z vnitřní stravy ohořelé. Přístup na půdu je řešen ze zahrady malými dvířky ve štítě což je velmi nepraktické, ale do současné doby tyto prostory sloužily pouze pro skladování sena a slámy, tak nebylo potřeba nic řešit.

55

5.3.1 Poškození krovu

Obr. 33 Barevné schéma poškození krovu (Auto CAD) Tab. 2 Rozeznání poškození Slabé poškození

- občas zpozorován výletový otvor a částečné napadení dřevokaznými houbami

Závažné poškození - prvek velmi napaden hmyzem i houbami, vyskytuje se i mechanické poškození Rozsáhlé poškození - prvek ztrácí svůj tvar a je nutná výměna

Z tohoto výsledku je patrné, že je potřeba při rekonstrukci vyměnit celý krov za nový. Z praktického hlediska se jedná o nejlepší postup. Řešení této problematiky je dále uvedeno v kapitole 5.4.2 .

56

5.4 Navrhované řešení nového stavu Při opravě objektu dojde k vybourání narušených zdí zejména všech vnitřních příček z důvodu jiného dispozičního řešení. Následně pak dojde k demontáži celého krovu z důvodu napadení hnilobou v některých místech hrozí dokonce i kolaps konstrukce střechy. Přestože původní konstrukce krovu měla značné rezervy, způsobí uhnití dílčích nosních prvků značnou ztrátu stability, která může být životu nebezpečná. Toto způsobilo výrazné zatékání pod krytinu, což podpořilo napadení krovu dřevomorkou domácí viz kapitola 3.7.2.1.1. Stávající obvodovou kamennou zeď bude na vrcholu nutno opravit a lehce zpevnit. Na vrchol zdiva bude umístěn nový krov, který bude kopií stávajícího na přání majitele. Střešní konstrukce bude nová hambálkové soustavy viz kapitola 3.3.1 včetně pojistné difusní hydroizolace. S novou náplní půdního prostoru je nutné tyto prostory prosvětlit a zateplit.Střecha bude doplněna čtyřmi střešními okny. Stávající krytinu z tašek tažených drážkových uložených do maltové lože je nutné nahradit novou krytinou s obdobným tvarem a hutností a krov zateplit 180 mm tepelné izolace. Atiky budou oplechovány titanzinkovým plechem. Okapy a dešťové svody budou taktéž z titanzinkového plechu. Krov bude vyroben z nového dřeva jako replika a bude ošetřen proti biotickým škůdcům stejně jako veškeré dřevěné konstrukce. Vnitřní povrh stropu bude z palubek podlahových a parotěsné folie. Na vazné trámy stropu bude uložena palubková podlaha (pero, drážka) tl. 50 mm šířky cca 300 mm. Prostory kuchyně, WC a koupelny budou ze spodu na stropu obloženy sádrokartonem s parotěsnou folií a 40 mm minerální vaty. Příčky v přízemí budou zděné. V přízemí bude odstraněna stávající dřevěná podlaha i s násypem až na vrchní líc klenby suterénu a bude nahrazena novou skladbou s lehkým betonem z liaporu, betonovou deskou,izolací proti vlhkosti, tepelnou izolací 80 mm, betonovou deskou a nášlapnou vrstvou z keramické dlažby.Prostory podlahy budou po obvodu odvětrány s vyvedením na fasádu.Prostory suterénu budou pouze povrchově upraveny. Dřevěné konstrukce verandy a venkovního schodiště budou kopií stávajícího. Venkovní omítka bude nová vápenocementová s vápenným štukem. Barva omítky bude šedá s okrovými okraji oken a nároží. Barva nové verandy, schodiště a ostatních prvků bude Lusonol palisandr tmavě hnědá.

57

V objektu budou provedeny kompletně nové rozvody elektro silnoproudé, slaboproudé (napájení ze stávajícího rozvaděče). V objektu budou provedeny kompletní vnitřní rozvody plynu, vody a kanalizace (napojení ze stávajících odběrných míst). Topení v objektu bude plynové s nástěnným kotlem a radiátory. Rozvody budou měděné uložené do podlahy s izolací miralon.

5.4.1 Výkresová dokumentace k novému stavu

5.4.1.1 Seznam výkresové dokumentace N 1 a) – Půdorys 1.NP N 1 b) – Tabulka místností N 2 – Půdorys půdního prostoru N 3 – Půdorys střechy N 4 – Řez B - B N 5 – Řez krovem N 6 – Pohled A N 7 – Pohled B N 8 – Pohled C N 9 – Pohled D

58

59

60

61

62

63

64

65

66

67

68

5.4.2 Návrh střešní konstrukce

Varianta A

Obr. 34 Navržení střešní konstrukce varianta A (Auto CAD)

Jedná se o repliku stávajícího stavu, kde základní konstrukci tvoří hambalková soustava s vazným trámem, který plní funkci stropnice. V hambálkové soustavě jsou další dvě plné vazby se sloupky, které budou tvořit přepažení půdního prostoru. Popis A, B: A – řez hambalkovou vazbou B – alternativa u dělící stěny Parametry: Tab. 3 Parametry varianty A Výška hřebene

7 185 mm nad terénem v uliční části

Úhel střešní roviny

45º

Rozpětí krovu

7 090 mm

Délka zastřešení

13 805 mm

Prosvětlení

Půdní prostor má celkem 4 střešní okna z toho jsou 2 směřující do ulice, které vedou z galerie a pak v každé místnosti jedno směřující do dvora. V přední části má dvě malá štítová okna a v zadní části je ve štítě jedno okno.

69

Varianta B

Obr. 35 Navržení střešní konstrukce varianta B (Auto CAD)

Toto řešení počítá s tím, že půdní prostor bude najezděn o 1200 mm a na tuto nadezdívku přijde položit pozednice. Základní konstrukci tvoří hambalková soustava s pozednicí, která musí být ukotvena ocelovým kováním. Výhodou toho to řešení je, že se nám zvětší podchodná výška a větší využitelnost půdního prostoru. Parametry: Tab. 4 Parametry varianty B Výška hřebene

zvýšená o 1 200 mm nadezdívkou = 8 385 mm nad terénem v uliční části

Úhel střešní roviny

45º

Rozpětí krovu

7 090 mm

Délka zastřešení

13 805 mm

Prosvětlení

Půdní prostor má celkem 4 střešní okna z toho jsou 2 směřující do ulice, které vedou z galerie a pak v každé místnosti jedno směřující do dvora. V přední části má dvě malá štítová okna a v zadní části je ve štítě jedno okno.

70

Varianta C

Obr. 36 Navržení střešní konstrukce varianta C (Auto CAD)

Základní konstrukci tvoří hambalková soustava s vazným trámem, který plní funkci stropnice. V místě galerie jsou navrženy dva vikýře naproti sobě a s hřebenem ve stejné výšce jako je hřeben hambálkové soustavy. Do vikýřů by byly umístěny okna z důvodu prosvětlení vnitřních prostorů. Vikýře součastně zvětšují použitelný obytný prostor pod střechou. V Tomto návrhu je použit vikýř sedlový, ale jsou i jiné druhy vikýřů jako například pultový, valbový, štítový a jiné. Parametry: Tab. 5 Parametry varianty C Výška hřebene

7 185 mm nad terénem v uliční části

Úhel střešní roviny

45º

Rozpětí krovu

7 090 mm

Délka zastřešení

13 805 mm

Prosvětlení

Půdní prostor je prosvětlen pomocí oken v e vikýřích. V přední části má dvě malá štítová okna a v zadní části je ve štítě jedno okno.

71

Varianta D

Obr. 37 Navržení střešní konstrukce varianta D (Auto CAD)

Základní konstrukci tvoří mansardová konstrukce.Mansarda má lomené střešní plochy, a to zejména kvůli využití podkrovních prostorů. V místě lomu je umístěna vaznice, na kterou jsou osedlány krokve obou střešních rovin. Plnou vazbu střídají 3 prázdné vazby. Prostorovou tuhost zabezpečují šikmé vzpěry a pásky. Parametry: Tab. 6 Parametry varianty D Výška hřebene

8 580 mm nad terénem v uliční části

Úhel střešní roviny

45º a 60º

Rozpětí krovu

7 090 mm

Délka zastřešení

13 805 mm

Prosvětlení

Půdní prostor má celkem 4 střešní okna z toho jsou 2 směřující do ulice, které vedou z galerie a pak v každé místnosti jedno směřující do dvora. V přední části má dvě malá štítová okna a v zadní části je ve štítě jedno okno.

Výsledek řešení po investorově uvážení je varianta A, což znamená úplná replika stávající krovové konstrukce. Jedná se o to aby i po rekonstrukci měl tento objekt nádech venkovského domku.

72

5.4.3

Výčet prvků v navrhovaném stavu krovu

Tab. 7 Výčet prvků v navrhovaném stavu Název

Rozměry(mm)

m³/kus

Počet kusů

Celkem m³

Hambálek

160x140x2210

0,05

9

0,45

Krokev A

160x140x4476

0,10

9

0,90

Krokev B

160x140x4476

0,10

9

0,90

Kleština A

160x140x1775

0,04

2

0,08

Kleština B

160x140x1775

0,04

2

0,08

Sloupek A

160x140x2220

0,05

2

0,10

Sloupek B

160x140x2220

0,05

2

0,10

Námětek A

160x140x705

0,02

9

0,14

Námětek B

160x140x877

0,02

9

0,18

Vazný trám

240x220x6490

0,34

9

3,08

Součet

6,01

Navrhované řešení má být replikou tudíž se zachovaly stejné rozměry trámových prvků. Bylo zapotřebí navrhnout upravené délky krokví z důvodu, že na stávajícím stavu byla celá konstrukce mírně nahnuta na pravou část. 5.4.3.1 Předpokládaná investice na materiál krovu. Ve výpisu materiálu nejsou zahrnuty střešní latě a kontralatě. Jedná se pouze o trámové prvky a to bez montáže tedy cena je jen za materiál..

Celkový součet [m³] * cena stavebního řeziva [Kč/m³] = cena materiálu [Kč] 6,01 * 5 600 = 33 656 Kč Cena materiálu v navrhovaném stavu je 33 656 Kč

73

5.4.4

Návrh střešní konstrukce

Tab. 8 Návrh střešní konstrukce Střešní konstrukce Tvar střechy

Střecha sedlová se zděnými štíty

Sklon střechy

45º

Schéma Obr. 38 Schéma střešní konstrukce

Celkové složení vrstev střešního pláště

1. Hydroizolační vrstva difúzně otevřená 2. Tepelná izolace tl. 160 mm (mezi krokvemi) 3. Parozábrana 4. Tep.izolace tl. 50 mm (pod krokvemi mezi latě) 5. Dřevěný podhled 32 mm

Povrchová úprava dřevěných prvků

Materiál tloušťkově egalizován a napuštěn bezbarvou impregnační látkou

Střešní okna

4 x střešní okno Velux 940 x 1400 mm, výklopně-kyvná

Druh krytiny

Systém Bramac – římská taška , (příloha č…..)

Oplechování

Oplechování komínu, svody, střešní žlaby

Mat. oplechování

Plech-titanzinek tl. 0,8 mm

5.4.4.1 Tepelně-technické vlastnosti Skladba střešního pláště u budov s obytným podkrovím velmi významně ovlivňuje tepelnou i akustickou pohodu jejich uživatelů, včetně nákladů na vytápění jejich interiérů. Na zvyšování kvality těchto parametrů a úrovně výstavby tedy musí reagovat i vývoj v oblasti zateplování střešních konstrukcí. Obecný trend směřující ke snižování energetické náročnosti staveb se samozřejmě projevuje i v oblasti konstrukcí výplní otvorů, na které jsou kladeny stále přísnější požadavky z hlediska prostupu tepla. Tyto jsou legislativně upravovány příslušnými normami.

74

5.4.4.2 Návrh střešního pláště Tab. 9 Veličiny výpočtu střešního pláště výška krokve, tloušťka mezikrokevní izolace

d = 0,16 m

tloušťka vrstvy vnitřních latí, tloušťka izolace

d1 = 0,05 m

tloušťka vrstvy podlahových prken použitých na podhled

dp = 0,032 m

půdorysný součet šířky krokví

l1 = 1,26 m

půdorysný součet mezer mezi krokvemi

l2 = 11,77 m

půdorysný součet šířky vnitřních latí

l3 = 0,36 m

půdorysný součet mezer mezi vnitřními latěmi

l4 = 13,805 m

součinitel tepelné vodivosti dřeva kolmo k vláknům

λ1 = 0,18 (W/mK)

součinitel tepelné vodivosti minerální vaty

λ2 = 0,039 (W/mK)

součinitel tepelné vodivosti podlahových prken

λ3 = 0, 18 (W/mK)

součinitel tepelné vodivosti přídavné PS izolace

λ4 = 0,035 (W/mK)

odpor při přestupu tepla v interiéru

Rsi = 1/αi = 1/8 (m2.K/W)

odpor při přestupu tepla v exteriéru součinitel prostupu tepla požadovaný (doporučený)

Rse = 1/αe = 1/23 (m2.K/W) Up(d) = 0,24 (0,16) (W/m2.K)

Výpočet je proveden dle ČSN 730540

Použité vzorce: 1. λey = (λ1* l1+λ2* l2) /( l1+ l2) 2. λey = (λ1* l3+λ2* l4) /( l3+ l4) 3. RT = Rsi + Σ d / λ + Rse 4. U = 1 / RT

75

Výpočet součinitele prostupu tepla s izolací mezi krokvemi.

Výpočet: Nejprve je nutné vypočíst tepelnou vodivost soustavy krokev - minerální izolace. λey = (λ1* l1+λ2* l2) / (l1+ l2) = (0,18*1,26+0,039*11,77) / (1,26+11,77) = 0,0526 W/mK Nyní je možné dosadit do druhého vzorce a vypočíst tepelný odpor prostupu přes vrstvy podlahových prken a soustavu krokev + minerální izolace. RT = Rsi + 0,032 / 0,18 + 0,16 / 0,0526 + Rse = 0,125+0,178+3,04+0,0435 = 3,39 m²K /W Součinitel prostupu tepla U zjistíme z posledního vztahu. U = 1 / 3,39 = 0,29 W/ m²K Jak je z výpočtu vidět, výsledek se ani zdaleka neblíží normou požadované hodnotě. Ke 160 mm minerální vaty pro dosažení požadovaných vlastností bude nutno použít další vrstvu tepelné izolace. Následující výpočet je tak aby součinitel prostupu byl požadovaný nebo doporučený. Výslednou hodnotou je šířka přidané tepelné izolace pro požadovanou a doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla. Pro výpočet je nutné dosadit pravou stranu vzorce 2. do vzorce 3. a provést ekvivalentní úpravy pro vyjádření hodnoty d. Po dosazení hodnot Up(d) získáme mocnost vrstvy nutné na dosažení normových hodnot součinitele prostupu tepla. U = 1 / (RT + d / λ4 ) → d = ( 1 / Up(d) - RT )* λ4 pro dosažení požadovaných hodnot d = ( 1 / 0,24 – 3,39)* 0,035 = 0,027 m ≈ 3 cm pro dosažení doporučených hodnot d = ( 1 / 0,16 – 3,39)* 0,035 = 0,10 m ≈ 10cm Z výpočtu je zřejmé, že pro dodržení normou stanovených hodnot součinitele prostupu tepla je nutné k izolaci mezi krokvemi dodat minimálně 3 cm další izolace. V dnešní době, kdy ceny energie stále stoupají, je ale mnohem výhodnější uvažovat s hodnotou doporučenou nebo dokonce i vyšší.

76

Výpočet součinitele prostupu tepla s izolací mezi krokvemi a přídavnou vnitřní izolací

Výpočet: Nejprve je nutné vypočíst tepelnou vodivost soustavy krokev - minerální izolace. λey = (λ1* l1+λ2* l2) / (l1+ l2) = (0,18*1,26+0,039*11,77) / (1,26+11,77) = 0,0526 W/mK Dále pak tepelnou vodivost vnitřní přídavné izolace pod krokvemi. λey = (λ1* l3+λ2* l4) / (l3+ l4) = (0,18*0,36+0,039*13,805) / (0,36+13,805) = 0,0426 W/mK Nyní je možné dosadit do druhého vzorce a vypočíst tepelný odpor prostupu přes vrstvy podlahových prken, soustavu latí + minerální izolace a soustavu krokev + minerální izolace. RT = Rsi + 0,032 / 0,18 + 0,16 / 0,0526 + 0,05 / 0,0426 + Rse = 0,125+0,178+3,04+1,17+0,0435 = 4,56 m²K /W Součinitel prostupu tepla U zjistíme z posledního vztahu. U = 1 / 4,56 = 0,22 W/ m²K

Z vypočteného součinitele tepla je zřejmé, že jsme se vešli s jeho vypočtenou hodnotou (0,22 W/m²K) mezi hodnoty normou požadované (24 W/ m²K) a doporučené (0,16 W/ m²K). Tímto výpočtem jsme dokázali, že tato skladba střešního pláště vyhoví tepelně-technickým požadavkům na bydlení.

77

5.4.5

Návrh krovové konstrukce

Tab. 10 Návrh krovové konstrukce Krov Konstrukční systém

Hambalkový krov - Replika stávajícího stavu

Vazby krovu

VP Vazby plné 7x , VS Vazby sloupkové pro vnitřní rozdělení místností 2x

Rozpětí a délka krovu

7090 x 14205 (mm)

Výška krovu

3405 (mm)

Schéma Obr. 39 Schéma krovu(Auto CAD)

Vzdálenost krokví

1470 mm

Použité spoje

Rovný čep ve variantách, plátový kamp, hambalkový čep.

Materiál

Tloušťkově egalizováné stavební smrkové řezivo

Čistá spotřeba

Trámové prvky 6,01 m³ (kapitola 5.4.2) Střešní latě 50 x 60 mm = 381,31 bm Kontralatě 30 x 40 mm = 77,40 bm

materiálu Cenová kalkulace

Trámové prvky

5 600 Kč/m³ 12 Kč/bm 7 Kč/bm 33 656 Kč

Střešní latě

4 776 Kč

Kontralatě

542 Kč

Celkem náklady na dřevěné prvky krovu

38 974 Kč

Povrchová úprava

Nový krovová konstrukce bude chemicky ošetřena bezbarvou impregnační látkou.

Poznámky

Vzhledem k netradičně větší vzdálenosti krokví (osově 1,6 m) je třeba použít pod krytinu latě min. 50 x 60 mm vždy v celku minimálně přes tři pole a polohy jejich stykování nad krokvemi prostřídat. V polovině rozpětí mezi krokvemi doporučuji přidání propojující kontralatě ze spodního líce.

78

5.4.6

Návrh stropní konstrukce

Tab. 11 Návrh stropní konstrukce Stropní konstrukce Typ konstrukce

Trámový strop s přiznanými trámy

Typ záklopu

Překládaný strop s prvky zapuštěnými do stropnic

Nosná funkce

Nosnou funkci plní stropnice pravidelně rozmístěné

Vzdálenost stropnic

6 x 1470 mm 2 x 1475 mm

Průřez stropnic

200 x 240 mm

Podlaha

Přímo na překládaný strop bude namontovaná podlaha z podlahových prken tl. 32 mm spojené na pero a drážku. Požadavek majitele aby se jednalo o repliku.

Schéma Obr. 40 schéma stropní konstrukce

Složení stropní konstrukce

1 – stropnice 2 – překládaný strop 3 – podlaha

Povrchová úprava

Stropnice impregnovány bezbarvým nátěrem proti biologickému napadení. Další povrchová úprava je vodou ředitelný lak, kterým je natřený celý strop i podlaha.

79

Schéma půdorysu Obr. 41 Schéma půdorysu stropní konstrukce (Auto CAD)

Plocha stropní konstrukce

52,36 m²

Výčet prvků

Překládaný strop: 1,501 m³ viditelná prkna 56 ks x 0,03 x 0,3 x 1,485 krycí prkna

= 0,75 m³

16 ks x 0,03 x 0,3 x 0,1

= 0,014 m³

48 ks x 0,03 x 0,33 x 1,5

= 0,72 m³

14 ks x 0,03 x 0,33 x 0,12

= 0,017 m³

1,501m³

Podlaha z palubových prken: 52,36 m² Materiál

Stropnice smrk, stropová konstrukce borovice Vlhkost 8%

Celková kalkulace

Překládaný strop: (8 500 Kč/m³) 1,501 x 8 500 = 12 759 Kč Podlaha z palubových prken: (320 Kč/m²) 52,36 x 320 = 16 755 Kč Celkem 12 759 + 16 755 = 29 514 Kč

Poznámky

Podmínka investora byla, aby stropní konstrukce byla replikou stávajícího stavu.

80

81

5.4.7

Návrh vnitřního schodiště

Tab. 12Návrh vnitřního schodiště Konstrukce

Schodiště se smíšenočarými (kombinovanými) rameny

Typ

Jednoramenné točité levotočivé schodiště (zatočené o 180º)

Schéma Obr. 42 Schéma schodiště (Auto CAD)

Konstrukční výška 2565 mm schodiště Výška stupně

183,2 mm

Šířka stupně

180 mm

Podchodná výška

2178 mm

Průchodná šířka schodiště

617,5 mm

Materiál

Borovice vysušená na 8%

Povrchová úprava

Vodou ředitelný lak (polomat) např. Sadolin Tango

Výpočet

2 h + b = 630 mm h – výška stupně b – šířka stupně

Výčet prvků

Stupně

0,081 m³

Schodnice 0,091 m³

Celková kalkulace

Sloup

0,059 m³

Zábradlí

0,073 m³

Celkem

0,304 m³

(8 500 Kč/m³)

0,304 x 8 500 = 2 584 Kč

82

5.4.8 Výplně otvorů Oka ve stávajícím stavu byly ve velice špatném stavu proto dojde k jejich kompletní výměně. Měli by mít stejný ráz, ale zase musí splňovat tepelně technické vlastnosti.

Tab. 13 Okna Konstrukce

Dřevěné okno dvojité (špaletové)

okna Zasklení

Vnitřní křídla – sklo jednoduché 4 mm Venkovní křídla – izolační dvojsklo 16 mm

Počet křídel

Dvě vnitřní a dvě venkovní

Kování

Uzavírání je pomocí středové rozpory Závěsy jsou ručně kované Kovaná petlice

Okenice

Okenice vnitřní dvoukřídlá s kovanou petlicí

Materiál

Borovice vysušená na 8%

Rozměry

830mm x 1000 mm

Obr. 43 Původní stav oken v 1.NP

Obr. 44 Nový stav oken v 1.NP

(vlastní foto)

(vlastní foto)

83

Dveře v tomto objektu jsou rozdílné a to tak, že do půdního prostoru se pořídí dveře prefabrikované, vchodové dveře projdou důkladnou renovací a dveře do suterénu se nechají udělat jako replika stávajícího stavu. Tab.14 Dveře do suterénu Umístění dveří

Dveře do suterénu

Konstrukce

Tesařská zárubeň

dveří

Dveře svlakové

Rozměry

700 mm x 1500mm

Materiál

Borovice vysušená na 8%

Kování

Panty kované Zámek kovaný s klikou (myšák) Větrací mřížka kovaná

Obr.45 Původní stav dveří do suterénu

Obr.46 Nový stav dveří do suterénu

(vlastní foto)

(vlastní foto)

84

5.5 Pracovní postup celé rekonstrukce Základní údaje o rekonstruované budově •

Lokalizace budovy a stanoviště, majetkové vztahy

•

Zaměření existujícího stavu

•

Fotografická dokumentace celku a vybraných detailů

•

Požadavky investora

Stavebnětechnologický průzkum budovy •

Skladovací plochy a zařízení stanoviště

•

Místa odběrů stavebních materiálů, dílců, elektřiny a vody

•

Uložení a likvidace odpadů

•

Dopravní trasy

Zpracovaný stavebně technologický projekt rekonstrukce budovy •

Schéma postupu rekonstrukce

•

Technologický rozbor

•

Časový plán rekonstrukce

•

Výrobní kalkulace

Vlastní pracovní postup celé rekonstrukce •

Odstranění vnitřních příček a odstranění veškerých omítek

•

Odstranění krytiny (Obr. 47 A)

•

Demontáž krovu (Obr. 47 B)

•

Očištění horní části obvodových stěn

•

Osazení vazných trámů

•

Montáž krovu a zaplachtování (Obr. 47 C)

•

Vyvožení zeminy z 1.NP na čistou klenbu

•

Demontáž verandy

85

•

Rozvod vody a kanalizace

•

Vysypání kleneb

•

Položení tkaniny v 1.NP

•

Položení hrubé podlahy 1.NP (keramická cihla) (Obr. 47 E)

•

Vyzdění štítových atik

•

Položení difusní folie a zalaťování

•

Očištění venkovních zdí až na kámen

•

Pokládka krytiny a klempířské práce (Obr. 47 F)

•

Hrubí nahození vnitřních i venkovních zdí

•

Osazení oken a dveří (Obr. 48 G)

•

Dokončení vnitřních a venkovních omítek (Obr. 48 H)

•

Rozvody topení a plynu

•

Montáž stropní konstrukce (Obr. 48 I)

•

Položení keramické dlažby v 1.NP

•

Montáž podlahy v 1.NP

•

Umístění izolace mezi krokve

•

Přídavná izolace pod krokvemi

•

Montáž podlahy v půdním prostoru (Obr. 48 J)

•

Montáž podhledů v půdním prostoru

•

Osazení schodiště (Obr. 48 K)

•

Montáž verandy a venkovního schodiště (Obr. 48 L)

86

A

B

C

D

E

F

Obr. 47 Obrázky k pracovnímu postupu celé rekonstrukce (vlastní foto)

87

G

H

I

J

K

L

Obr. 48 Obrázky k pracovnímu postupu celé rekonstrukce (vlastní foto)

88

6 Diskuze Tato práce se zabývá rekonstrukcí třípodlažního objektu v původní zástavbě v obci Buštěhrad. Požadavky investora byly, aby rekonstrukce zachovala původní tvar a objem a také aby si objekt zachoval venkovský ráz. Prvním krokem bylo posouzení stávajícího stavu konstrukce krovu a zhodnocení jeho využitelnosti. Z uvedených informací lze s určitostí konstatovat, že konstrukce krovu hambalkového typu je z větší části poškozena dřevokaznými škůdci a při jeho opravě by byly vynaloženy dosti velké finanční prostředky. Proto jsem se přiklonil k úplné výměně krovu. Bylo by možné opravit jen ty nejvíce poškozené prvky a zbytek konstrukce naimpregnovat, ale podle mého úsudku bude lepší úplná výměna jednak z toho, že krokve jsou v dosti velké osové vzdálenosti od sebe, ale také proto že nevyhovuje světlá výška pod hambalky. Půdní prostor v tomto objektu byl přístupný za pomoci žebříku a malými dvířky ze zadní štítové strany. Bylo proto nutné navrhnou nové schodiště tentokrát vnitřní. Nejdříve jsem uvažoval o jednoramenném přímočarém schodišti, ale to nebylo možné umístit do objektu, aby zbytečně nezabíralo místo. Také bychom se nevešli s podchodovou výškou schodiště. Nakonec se podařilo umístit jednoramenné točité pravotočivé schodiště zatočené o 180º přímo do prostoru nového obývacího pokoje, kde tento prvek tvoří estetický doplněk. Stropní konstrukce na žádost investora bude taktéž replikou stávajícího stavu. Podle mého hlediska to není dobré řešení už z důvodu, že v konstrukci podlahy není vůbec řešená kročejová izolace. Mé stanovisko je, že by se ve stropní konstrukci měla objevit taková izolační vrstva, která by odhlučnila pohyb osob v půdním prostoru. Součástí této práce jsou i druhy navržení střešní konstrukce. Investor se přiklonil k replice stávajícího stavu což je hambalková soustava s vazným trámem, který slouží jako stropnice. Mě zaujala jiná varianta a to mansardová konstrukce. Mansarda má lomené střešní plochy, a to zejména kvůli využití podkrovních prostorů. Jedná se o to, že dostaneme více prostoru pro manipulaci i uskladnění. Odpadají nám velké šikmé plochy. Navrhované zateplení střešního pláště je řešeno pomocí izolace mezi krokve s přídavnou izolací mezi latě pod krokvemi, což nám výsledek součinitele prostupu tepla dostává pod hranici maximální požadované hodnoty. Jelikož během této práce už 89

byl objekt rekonstruován a také dokončen, Zjistil jsem, že byla nainstalovaná pouze izolace mezi krokve a hned na to byl umístěn podhled a tím součinitel prostupu tepla nebyl dodržen. Důvodem zřejmě bylo zvětšení půdního objemu, ale nesplňuje se požadovaný součinitel prostupu tepla pro trvalé bydlení. Vzhledem k tomu, že se jedná o rekonstrukci objektu a dům má sloužit k rekreačním účelům není skutečné provedení chybné. Pokud bychom chtěli objekt využívat k trvalému bydlení bylo by nezbytné dodatečně zateplit podstřešní prostory i za cenu zmenšení půdního prostoru o cca 5 cm. Dále pak v návrhu byla navržená omítka celistvá a byla rozdělena pouze barevně. Při realizaci se dospělo k názoru, že by se do dvora udělala škrábaná omítka, která má v obci Buštěhrad dosti velké zastoupení a bude lépe zapadat do původní stávající zástavby. Unikátem, který se v tomto objektu objevil, jsou vnitřní okenice. Investor si také přál zachovat tuto zajímavost. Podle mého je tento prvek zbytečný. V dřívějších dobách nejspíše sloužil proti vykrádání jelikož se jednalo o rekreační domek. V nynějším případě tyto okenice tvoří spíše estetický ráz venkovského typu. Osvětlení vikýři, navrhované v alternativě C se nakonec nejeví jako přínosné, z hlediska zastoupení charakteru zástavby, i když osvětlení těmito konstrukcemi je výrazně intenzivnější. Schodišťová konstrukce, která tvoří výrazný prvek interiéru, je pro přepravu bytového zařízení do podstřešního prostoru komplikovaná. Z toho důvodu je provedeno osazení zábradelní konstrukce jako odjímatelné. Nový provoz v objektu nepřinese zásadní změnu v zatížení na konstrukce, lze tedy předpokládat, že stávající obvodové stěny a základy objektu budou dostatečné. Při kontrole dimenzí navrhovaných prvků stropů a krovu dle empirických vztahů daných systémů lze konstatovat, že jejich rozměry jsou větší než vychází výpočtem, vznikne tak při realizaci replik jednotlivých konstrukcí k rezerva pro možnost zvětšení zatížení.

90

7 Závěr Tato bakalářská práce s názvem Rekonstrukce domku v obci Buštěhrad při zachování původního tvaru a objemu je zaměřena na návrh rekonstrukce a zpracování technické dokumentace, tak aby byly splněny obecně technické požadavky na užitné vlastnosti staveb. Hlavním cílem této práce bylo vytvoření podkladů potřebných pro provedení rekonstrukce, především potom výkresové části stávajícího a nového stavu rovněž i pracovního postupu. Zároveň všechny části práce byly doplněny obrázky, popisem a potřebnými tabulkami. Při zpracování bakalářské práce jsem se snažil uplatnil své znalosti získané v předmětech (stavba dřeva, dřevěné stavby, technické kreslení, úvod do staveb, průzkum a dokumentování dřevěných konstrukcí, stavby a konstrukční prvky staveb, obytná podkroví a půdní vestavby, ochrana dřeva). Myslím si, že zkušenosti které jsem při zpracování této práce získal uplatním při dalším studiu a do budoucna i ve své praxi.

91

7 Conclusion This bachelor thesis with the title “Reconstruction of a family house in the town of Buštěhrad while preserving the original shape and volume” concentrates on a project of reconstruction and elaboration of technical documentation in order to meet the general technical requirements on utility properties of buildings. The main goal of the thesis has been to create bases necessary of execution of reconstruction, namely the drawing part of the existing and new state, together with working procedure. All parts of the thesis have also been accompanied with pictures, descriptions and necessary tables. Requirements of the investor finally led into a solution through a replica of especially the wooden structure of ceiling, roof, staircase, and it also includes windows and doors. Realization was carried out during elaboration of the bachelor these. The renewal of the building, its documenting and evaluation is also a part of the thesis. During elaboration of the bachelor thesis I sought to apply my knowledge gained in the subjects (wood structure, wooden buildings, technical drawing, introduction into constructions, survey and documenting of wooden structures, buildings and construction parts of buildings, lofts and attics, preservation of wood etc.) I think that I will exploit experience that I gained during elaboration of this thesis in further study and also in practice in future.

92

9 Literatura [1] CARBOL, L, KOS, J, MOUDRÝ, I, DOKLÁDAL, V, 1985. Konstrukce pozemních staveb: Poruchy, údržba, rekonstrukce a modernizace budov: I.díl Přednášky. Brno, nakladatelství PC-DIR, 137s. [2] FAJKOŠ, A, NOVOTNÝ, M, STRAKA, B, 2000. Střechy I.: Opravy a rekonstrukce. Brno, Nakladatelství GRADA PUBLISHING, 138 s. [3] GAŽÍK, M, LUKÁČIK, L, 1991. Úprava podkrovia na bývanie. Bratislava, Vydavatelstvo ALFA, 175 s. [4] HOLAN, J., 2008. Ochrana dřeva. Brno, učební text, 93 s. [5] HORST, F, 1996. Půdní vestavby: Úplné podkrovní byty, nápady, detaily, příklady. Taunusstein, Nakladatelství IKAR, 124 s. [6] HORST, F, 1996. Půdní vestavby 2: Úplné podkrovní byty, nápady, detaily, příklady. Taunusstein, Nakladatelství IKAR, 127 s. [7] HYKŠ, P, GÁBORÍK, M, VRANA, O, 1977. Schodišti. Bratislava, Vydavatelstvo technickém a ekonomickém literatúry Bratislava ALFA, 171 s. [8 ]JENČEK, T, LHOTOVÁ, Z, POČINKOVÁ, M, NĚMEČEK, Z, 2006.Rekonstrukce bytu. Brno, Vydavatelství ERA, 126 s. [9] KOCH, W., Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. 1. vydání, Praha: Ikar,1998. 551 s. ISBN 80-7202-388-8 [10] KOPECKÝ, P, 2003. Diplomová práce: Návrh variant dřevěných okenic pro státní zámek v Uherčicích na základě analýzy autenticky dochovaných konstrukcí v kultuře a historicky srovnatelné prostředí. Brno, 104 s. [11] KOS, J, 1999. Rekonstrukce pozemních staveb. Brno, Akademické nakladatelství CERN, 512 s. [12] KOS, J, DOKLÁDAL, V, 1985. Konstrukce pozemních staveb: Poruchy, údržba, rekonstrukce a modernizace budov: II.díl Přednášky. Brno, nakladatelství PC-DIR, 129s. [13] KOUŘIL, J, 1944. Konstrukce stavebního truhlářství. Praha, Tiskem České grafické Unie, 46 s

93

[14]

KUKLÍK,

P. Dřevěné

konstrukce. 1. vyd.

Praha:

Pro

Českou

komoru

autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) vydalo Informační centrum ČKAIT, 2005. 171 s. ISBN 80-86769-72-0. [15] KYDLÍČEK, K, 1974. Tesař: technologie pro 1. a 2. ročník OU a UŠ. Praha, Nakladatelství technické literatury SNITL, 189 s. [16] LINHART, P. a kol. Rekonstrukce staveb v obrazech-praktický průvodce problematikou sanací rekonstrukcí, modernizací staveb a konstrukcí včetně technologií, postupů a materiálů. Praha: Dashöfer Holding, Ldt. 2004. ISBN 80-86229-76-9. [17] MANNES, W. Dřevěná schodiště : praktické návody, doporučení a příklady pro řemeslnou výrobu schodišť. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 176 s. Stavitel. ISBN 80-2470949-X. [18] NEUMANN, D., WEINBRENNER, U., HESTERMANN, U., RONGEN, L., Stavební konstrukce II. 32.vyd. Bratislava: JAGA GROUP,s.r.o., 2006. 499 s. ISBN 808076-041-1. [19] NOVOTNÝ, J, 2007. Cvičení z pozemního stavitelství: Konstrukční cvičení. Praha, Nakladatelství SOBOTÁLES, 77 s. [20] NUTCH, W, EHRMAN, W, 2002. Dřevěná schodiště. Praha, Nakladatelství Europa-Sobotáles, 114 s. [21] REINPRECHT, L. Ochrana dreva : vysokoškolská učebnica. 1. vyd. Zvolen: Technická univerzita, 2008. 453 s. ISBN 978-80-228-1863-6. [22] REINPRECHT, L., ŠTEFKO, J., 2000. Dřevěné stropy a krovy: Typy, poruchy, průzkumy a rekonstrukce. Praha, Nakladatelství ARCH, 242 s [23] TICHÁ, A, TICHÝ, J, VYSLOUŽIL, R, 2004. Rozpočtování a kalkulace ve výstavbě: Příklady k řešení. Brno, Akademické nakladatelství CERN, 119 s. [24] VANÍČEK, R., 1960. Technologie I. – učební obor tesař. Praha, Státní nakladatelství technické literatury, 110 s. [25] VAVERKA, J., HAVÍŘOVÁ, Z., JINDRÁK, M., a kol., Dřevostavby pro bydlení. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 376 s. Stavitel. ISBN 978-80-247-2205-4. [26] VOLDŘICH, F, VOLÁK, J, KALOUSEK, J, 1972. Schodiště: Konstrukčněarchitektonický detail. Praha, Vydavatelství ČVUT, 77 s.

94

[27] WITZANY, J., a kol. 1994, Konstrukce pozemních staveb 60. Poruchy a rekonstrukce staveb 1. a 2. díl.ČVUT, Praha [28] WONDRÁČEK, L., BLÁHA, J., ČECHOVÁ, J. Stavebně technický průzkum krovové konstrukce pomocí smyslových metod.In: Stavební ročenka 2008. Praha: JAGA, 46 s. ISBN 80-8076-051-9.

Zdroje World Wibe Web http://www.skudci.com/drevomorka-domaci (19.3.2010) http://cs.wikipedia.org/wiki/Atika_(architektura) (17.4.2010) http://cs.wikipedia.org/wiki/Klenba#Klenba_kamenn.C3.A1 (12.3.2010) http://cs.wikipedia.org/wiki/Střecha (4.3.2010) http://cs.wikipedia.org/wiki/Buštěhrad (6.4.2010) http://nahlizenidokn.cuzk.cz (9.5.2010) http://www.sanako.cz/cinnost.html (1.3.2010) http://www.mapy.cz/ (20.6.2010)

95

Seznam obrázků

Obr. 1 Klenba valená Obr. 2 Schéma částí střechy Obr. 3 Rozdělení střech podle tvaru Obr. 4 Schéma hambalkové soustavy Obr. 5 Sraz tupý Obr. 6 Sraz tupý s odsazeným čepem polovičním Obr. 7 Sraz šikmý Obr. 8 Sraz šikmý s rovnočelným čepem Obr. 9 Rovný plát rovnočelný Obr. 10 Šikmý plát klesající rovnočelný Obr. 11 Rovný plát šikmočelný Obr. 12 Šikmý plát klesající šikmočelný Obr. 13 Varianty pravoúhlých čepů Obr. 14 Příklady přeplátování Obr. 15 Druhy osedlání Obr. 16 Povalový strop s alternativami spřažení povalových trámů Obr. 17 Způsoby spřažení profilů ve složeném stropním trámu Obr. 18 Správné uložení stropního trámu s odvětrávacími mezerami Obr. 19 Spojení stropního trámu se zdivem pomocí trámových kleští Obr. 20 Typický strop vesnických obytných domů s přiznanými stropnicemi Obr. 21 Rozdělení schodišť podle tvaru ramene Obr. 22 Rozměrové pojmy u schodišť Obr. 23 Označení částí schodiště Obr. 24 Rozměrové pojmy u schodišť Obr. 25 Tesařík krovový Obr. 26 Napadení Dřevomorkou domácí Obr. 27 Město Buštěhrad Obr. 28 Pohled na město Buštěhrad Obr. 29 Poloha Buštěhradu Obr. 30 Situace Obr. 31 Stávající stav krovu

96

Obr. 32 Popis krovové konstrukce Obr. 33 Barevné schéma poškození Obr. 34 Navržení střešní konstrukce varianta Obr. 35 Navržení střešní konstrukce varianta B Obr. 36 Navržení střešní konstrukce varianta C Obr. 37 Navržení střešní konstrukce varianta D Obr. 38 Schéma střešní konstrukce Obr. 39 Schéma krovu Obr. 40 Schéma stropní konstrukce Obr. 41 Schéma půdorysu stropní konstrukce Obr. 42 Schéma schodiště Obr. 43 Původní stav oken v 1.NP Obr. 44 Nový stav oken v 1.NP Obr. 45 Původní stav dveří do suterénu Obr. 46 Nový stav dveří do suterénu Obr. 47 Obrázky k pracovnímu postupu celé rekonstrukce Obr. 48 Obrázky k pracovnímu postupu celé rekonstrukce Seznam tabulek

Tab. 1 Výčet prvků ve stávajícím stavu Tab. 2 Rozeznání poškození Tab. 3 Parametry varianty A Tab. 4 Parametry varianty B Tab. 5 Parametry varianty C Tab. 6 Parametry varianty D Tab. 7 Výčet prvků v navrhovaném stavu Tab. 8 Návrh střešní konstrukce Tab. 9 Veličiny výpočtu střešního pláště Tab. 10 Návrh krovové konstrukce Tab. 11 Návrh stropní konstrukce Tab. 12 Návrh vnitřního schodiště Tab. 13 Okna Tab. 14 Dveře do suterénu 97

10 Příloha Střešní systém BRAMAC, Střešní tašky, Římská taška Technické údaje vysoce kvalitní probarvený beton hladký s povrchovou úpravou Protector 4,6 kg/ks 330 x 420 mm 398 mm 300 mm cca 10 ks 22° 12° (nutná doplňková opatření)

Materiál Povrch Hmotnost Rozměry Závěsná délka Krycí šířka Spotřeba na 1 m² Bezpečný sklon Minimální sklon Technický výkres

Vzdálenost latí při pokládání hřebene na sucho Vzdálenost latí vyplývá z délky tašky a požadovaného délkového překrytí při daném sklonu střechy. U novostaveb se doporučuje při návrhu délky krokví brát v úvahu skladebné rozměry krytiny tak, aby při vlastní realizaci nebylo nutné zkracování tašek nebo úpravy krajových tašek. Zároveň bude dosaženo optimálního počtu tašek. VL vzdálenost latí; * v závislosti na konstrukci a místních podmínkách je možno změnit vzdálenosti latí u okapních hrany; ** vzdálenost latí dle sklonu střechy a délky krokve Vzdálenost latí při sklonu střechy Sklon střechy od 12° vč. do 25° od 25° vč. do 30° od 30° vč.

Délkové překrytí (cm) Vzdálenost latí (cm) min. 10,5 max. 31,5 9,0 max. 33 8,0 max. 34

98