Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
Hodnocení růstových a sklizňových údajů kamčatských borůvek Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce
Vypracovala
Ing. Libor Dokoupil, Ph.D.
Bc. Iveta Nováková
Lednice 2012 1
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Hodnocení růstových a sklizňových údajů kamčatských borůvek vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiložené literatuře. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Lednici, dne
…………………… Bc. Iveta Nováková
2
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu mé diplomové práce, Ing. Liboru Dokoupilovi, Ph.D., za odborné vedení a poskytnutí cenných informací.
3
Obsah OBSAH ..............................................................................................................................................................4 1.
ÚVOD.......................................................................................................................................................7
2.
CÍL PRÁCE.............................................................................................................................................8
3.
LITERÁRNÍ PŘEHLED ........................................................................................................................9
3.1 HISTORIE .................................................................................................................9 3.2 ROZŠÍŘENÍ ...............................................................................................................9 3.3 BOTANICKÝ POPIS ..................................................................................................10 3.4 AGROTECHNIKA TRVALÝCH VÝSADEB ...................................................................11 3.5 OBSAHOVÉ LÁTKY .................................................................................................12 3.6 ÚČINKY LONICERA CAERULEA L. NA LIDSKÉ ZDRAVÍ ..............................................13 3.7 ZPŮSOBY MNOŽENÍ ................................................................................................13 3.7.1 Generativní množení.........................................................................................13 3.7.2 Vegetativní množení .........................................................................................14 3.8 POPIS ODRŮD .........................................................................................................17 3.9 JEDLÉ DRUHY ZIMOLEZU ........................................................................................18 3.10 SKLIZEŇ PLODŮ .....................................................................................................20 3.11 VÝSKYT ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ ............................................................................20 4.
MATERIÁL A METODIKA ...............................................................................................................21
4.1 MATERIÁL .............................................................................................................21 4.1.1 Charakteristika klimatických podmínek ...........................................................21 4.1.2 Charakteristika výsadby....................................................................................21 4.2 METODIKA .............................................................................................................23 4.2.1 Pomologický popis znaků u odrůd Lonicera caerulea L..................................23 4.2.2 Sklizeň plodů odrůd Lonicera caerulea L. .......................................................23 4.2.3 Stanovení obsahu vitaminu C u odrůd Lonicera caerulea L. ...........................23 4.2.4 Stanovení refraktometrické sušiny....................................................................23 4.2.5 Senzorická analýza kompotů a marmelády u odrůd Lonicera caerulea L. ......24 4.2.6 Senzorická analýza výrobků .............................................................................25 4.2.7 Metodika statistického zpracování výsledků ....................................................29 5.
VÝSLEDKY...........................................................................................................................................30
5.1 VÝŠKA KEŘE ..........................................................................................................30 5.2 PRŮMĚR KEŘE ........................................................................................................31 5.3 TVAR KEŘE ............................................................................................................31 5.4 TERMÍN KVETENÍ ...................................................................................................32 5.5 TERMÍN SKLIZNĚ PLODŮ ........................................................................................32 5.6 HMOTNOST PLODŮ Z KEŘE .....................................................................................32 5.7 HMOTNOST JEDNOHO PLODU .................................................................................33 5.8 TVAR PLODU ..........................................................................................................34 5.9 DÉLKA PLODU ........................................................................................................34 5.10 ŠÍŘKA PLODU .........................................................................................................35 5.11 STANOVENÍ OBSAHU VITAMINU C U ODRŮD LONICERA CAERULEA L. .....................36 5.12 STANOVENÍ REFRAKTOMETRICKÉ SUŠINY U ODRŮD LONICERA CAERULEA L...........37 5.13 SENZORICKÁ ANALÝZA KOMPOTŮ Z ODRŮD LONICERA CAERULEA L. .....................38 5.13.1 Barva a vzhled kompotů ...................................................................................38 5.13.2 Tvar a velikost plodů v kompotu ......................................................................39 5.13.3 Textura a vzhled nálevu....................................................................................40 4
5.13.4 Vůně kompotu...................................................................................................40 5.13.5 Chuť kompotu...................................................................................................41 5.13.6 Celkový dojem..................................................................................................41 5.14 SENZORICKÁ ANALÝZA MARMELÁDY ZE SMĚSI ODRŮD LONICERA CAERULEA L. ....42 6.
DISKUSE ...............................................................................................................................................43
7.
ZÁVĚR...................................................................................................................................................45
8.
SOUHRN, RESUME A KLÍČOVÁ SLOVA ......................................................................................46
9.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................................48
10.
PŘÍLOHY ..............................................................................................................................................51
5
Seznam obrázků a tabulek Seznam I. – Obrázková část Obr. 1 Výsadba genofondu Lonicera caerulea L.
Seznam II. – Tabulková část Tab. 1 Výsledky analýzy variance pro výšku keře [m] Tab. 2 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Tab. 3 Výsledky analýzy variance pro průměr keře [m] Tab. 4 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Tab. 5 Výsledky analýzy variance pro hmotnost plodů z keře [g] Tab. 6 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Tab. 7 Výsledky analýzy variance pro hmotnost jednoho plodu [g] Tab. 8 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Tab. 9 Výsledky analýzy variance pro délku plodu [mm] Tab. 10 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Tab. 11 Výsledky analýzy variance pro šířku plodu [mm] Tab. 12 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Tab. 13 Výsledky analýzy variance pro stanovení obsahu vitaminu C [mg.kg-1] Tab. 14 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Tab. 15 Výsledky analýzy variance pro stanovení refraktometrické sušiny [%] Tab. 16 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Tab. 17 Výsledky analýzy variance pro barvu a vzhled kompotů Tab. 18 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Tab. 19 Výsledky analýzy variance pro tvar a velikost plodů Tab. 20 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Tab. 21 Výsledky analýzy variance pro texturu a vzhled nálevu Tab. 22 Výsledky analýzy variance pro vůni Tab. 23 Výsledky analýzy variance pro chuť Tab. 24 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Tab. 25 Výsledky analýzy variance pro celkový dojem Tab. 26 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05
6
1. Úvod Rod zimolezu, který patří do čeledi zimolezovitých a je zastoupen téměr 200 druhy. Ty jsou rozšířeny především v zóně mírného pásma severní polokoule, kde najdeme původní odrůdy, nevalné chuti. Až dlouhodobým šlechtěním a výběrem se podařilo získat nové odrůdy, které příchutí a barvou plodů připomínají naši brusnici – borůvku černou. V ČR se zimolez vyskytuje jako poměrně nový atraktivní ovocný druh. Představuje nové genetické zdroje, které zaujímají především pro velmi časné dozrávání plodů a relativně bezproblémové pěstování a náročnost. Pěstování je možné na všech druzích půd. Také jsou odolné proti zimním mrazům, dokonce květy nepoškozují ani pozdní jarní mrazy. Podle Nesrsty (2011) je plodem zimolezu z botanického hlediska souplodí dvou srostlých bobulí. Dužnina obsahuje barvivou šťávu s 10 -15 drobnými semeny. Tento druh roste jako hustý, listnatý, opadavý keř s výškou do tří metrů, které dosáhne do deseti let, ale jen při důsledném hnojení a zálivce i po sklizni. Plody jedlých zimolezů se vyznačují velmi brzkým dozráváním, ale také vysokým obsahem cenných nutričních látek, mezi které patří vitamin C, vitaminy skupiny B, pektin, třísloviny, karotenoidy a poměrně ve velkém množství antokyany, jež se projevují intenzivním zbarvením plodů i výrobků pro zpracování.
7
2. Cíl práce Cílem diplomové práce bylo zhodnocení a studium sklizňových a růstových údajů vybraných odrůd kamčatských borůvek (Lonicera caerulea L.) v genofondové výsadbě na pozemcích Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě. Pozorování byla zaměřena na růstové vlastnosti odrůd, velikost a habitus keřů, fenologické fáze, sklizňové údaje, ale i pomologické znaky. Dále byly zjišťovány senzorické vlastnosti plodů a laboratorně stanoven obsah vitaminu C a refraktometrické sušiny. Odebrané jednotlivé plody odrůd byly zpracovány na kompoty a marmelády, které byly senzoricky posouzeny a vyhodnoceny.
8
3. Literární přehled 3.1
Historie
Lonicera caerulea L. byla poprvé botanicky popsána v roce 1894. V severním a východním Rusku proběhly v letech 1913-1915 první pokusy o pěstování. Rozsáhlejší pěstitelské práce začaly v Rusku v 50. letech minulého století. M. N. Plekhanová pokračovala ve šlechtitelské práci v polovině 80. let na oddělení ovocných plodin Vavilova výzkumného institutu v St. Peterburgu. V Rusku vzniklo během posledních 25 let více než 68 kultivarů, z toho nejméně 60 je komerčně pěstováno. Mnoho z těchto kultivarů bylo od 80. let minulého století rozšířeno do Severní Ameriky. V České republice se Lonicera caerulea L. vyskytuje již několik desítek let. V posledních asi 15 letech je prodávána pod obchodní značkou Kamčatská borůvka (HEINRICH, VARCOVÁ, VALENTOVÁ, 2008).
3.2
Rozšíření Severní polokoule má nejrozšířenější areál ze všech zimolezů. V Asii roste od
Tichého oceánu přes Tibet a Turkestán až na Kavkaz a do Malé Asie. V Severní Americe roste od Labradoru a Aljašky na jih do Pensylvánie, Wisconsinu, dokonce i Kalifornie. V Evropě od Skandinávie přes Alpy a pohoří Jura až na Balkán.
9
3.3
Botanický popis
Rod Lonicera (zimolez) patří do čeledi Caprifoliaceae (zimolezovité). Lonicera caerulea L. patří do sekce Isika Rehd., podsekce Caeruleae Rehd. Rozsah podsekce je již mnoho let předmětem výzkumu a četných diskuzí. Říše:
Plantae
Podříše:
Tracheobionta
Kmen:
Tracheophyta
Podkmen:
Spermatophyta
Třída:
Magnoliopsida
Podtřída:
Asteridae
Řád:
Dipsacales
Čeleď:
Caprifoliaceae
Rod:
Lonicera L.
Druh:
caerulea L.
Poddruh:
kamtschatica
(UNITED STATES DEPARTMENT OF AGRICULTURES, 2011). V současné době převládají tendence zařazovat dosud uváděné druhy Lonicera altaica, Lonicera caerulea, Lonicera emphyllocalyx, Lonicera kamtschatica, Lonicera pallasii, Lonicera stenantha, Lonicera venulosa jako poddruhy v rámci druhu Lonicera caerulea. Rod Lonicera zahrnuje okolo 180 druhů stálezelených nebo půdopokryvných dřevin. Mnoho druhů zimolezu jsou pěstovány jako popínavé rostliny nebo okrasné keře, zejména pro krásu svých plodů a květů. Lonicera caerulea L. je v současné době pouze jediný druh pěstován jako ovocný keř s modře zbarvenými, chutnými plody. Ostatní druhy zimolezu mají většinou nejedlé, někdy mírně jedovaté plody, ve zralosti zbarvené žlutě, oranžově, červeně, modře nebo černě. Plody zimolezu většinou dozrávají na jaře a v létě. Často slouží jako potrava ptákům. Bez poškození jsou schopny zimolezy přežívat i mrazy s teplotami okolo - 46 °C. Keře kultivarů dorůstají během 10 let výšky 1,5 – 2 m. Listy jsou celistvé, vstřícné, kopinaté až oválné a mohou být holé nebo ochmýřené. Dlouhá (1997) uvádí, že se listy na podzim zbarvují antokyanem vínově 10
červeně. Doba květu bývá 7-10 dní, květy jsou trubkovité, nálevkovité, žluté nebo žlutozelené barvy, tvoří se i dvoukvěté. Květy poskytují kvalitní nektar a jsou vyhledávané včelami. Poupata v předjaří snáší jarní poklesy teplot až k -10°C. Otevřené květy až -8°C. Suché počasí negativně ovlivňuje tvorbu plodů, květy zasychají a opadávají. Po odkvětu dozrávají plody za 30-42 dní (KOLA, SOUKUP, 1996; ŘEZNÍČEK, 2009). Plody jsou jedlé, tmavě modré barvy s protáhlým, nepravidelně válcovitým tvarem. Slupka je často pokryta voskovým povlakem. Hmotnost plodu se pohybuje od 1 do 2 g. Chuť plodů je rozdílná podle kultivaru a to od hořké, přes velmi kyselou až kysele neutrální po trpce sladkou. Semena mají zanedbatelnou velikost. (HEINRICH, VALENTOVÁ, VARCOVÁ, 2008; PAPRŠTEIN, 2009).
3.4
Agrotechnika trvalých výsadeb
Lonicera caerulea L. patří mezi dlouhověké, pravidelně plodící ovocné druhy. Mezi její přednosti patří nižší náročnost na stanoviště, agrotechniku a zejména rané dozrávání plodů. Keře snesou i slabé zastínění, ale nejvyšší kvalita plodů a sklizeň je dosahována na otevřeném slunečním místě. Můžeme vysazovat i na severní svahy. Nevhodné jsou suché či přemokřené pozemky, uzavřené kotliny. Roční průměr srážek by měl dosahovat 500-700 mm, průměrná roční teplota 6 - 8°C. Nejvíce vody potřebuje v době intenzivního růstu letorostů, kvetení a při nasazování a zrání plodů. Příprava půdy před výsadbou je zaměřena na zvýšení přirozené úrodnosti, ale současně i odplevelení. Nejvhodnější půdy jsou s obsahem humusu 2,2-2,5%. Nejvhodnější pH půdy pro kulturu je pH 5,5-6,5, i když plodnost a růst keřů není výrazně ovlivněna. Jako předplodiny používáme okopaniny. V předposledním roce důkladně vyhnojíme 40-60t . ha-1 chlévského hnoje. Doplníme draselná a fosforečná hnojiva. Keře zimolezu nejčastěji přesazujeme koncem léta, srpen, září, kdy jejich ujatelnost dosahuje 92-97%. Při jarní výsadbě je ujatelnost nižší, činí 80-85%. Při výsadbě dochází k mechanickému poškození a to vylámání rašících pupenů i mladých letorostů.
11
Doporučený spon výsadby je 2,5 až 3,5 x 1,5 až 2 m. Nejčastěji vysazujeme dvouleté sazenice, které dosahují výšky 0,35 - 0,45 m, jsou rozvětvené s 2 - 3 výhony. Počet hlavních kořenů se pohybuje od 3-5, o délce 0,35 m. Sazenice vysazujeme 30-50 mm hlouběji než byly vysázeny ve školce. Časný vstup do plodnosti a dobrý růst zabezpečuje komplexní péče o půdu v meziřadí a v pásech v blízkosti keřů. Ošetření půdy do zrání plodů spočívá v odplevelování a kypření. V době zrání plodů přerušíme kypření, které opět zintenzivníme po sklizni ve druhé polovině července. Po opadu listů na podzim zpracováváme půdu do hlouby 0,10 - 0,12 m, jinak se poškozují kořeny. Organická hnojiva používáme 1x za 2 - 3 roky. Do půdy je zapravujeme na podzim. V průběhu vegetace přihnojujeme minerálními hnojivy, zpravidla 3x. První dusíkaté přihnojení děláme brzy po sejití sněhu. Dusík dodáváme formou močoviny, dusičnanu amonného a síranu. Letní přihnojení bývá začátkem července kombinovanými hnojivy v dávce 40-60 g . m-2. Po odkvětu pro podporu vegetativního růstu používáme listovou výživu. Při podzimním zpracování půdy vnášíme do půdy draselná a fosforečná hnojiva v dávce 20 – 30 g . m-2.Vápníme podle potřeby, když pH klesne pod 5,5. Vhodné je doplnit Mn, Zn, B, Cu v síranové formě. Pravidelný řez zpomaluje přirozené procesy stárnutí a prodlužuje období plodnosti. Při vytváření silných jednoletých výhonů vzrůstá úrodnost. Plody na silných letorostech jsou větší než na zastíněných a slabých. V období růstu v prvních 3-5 letech po výsadbě omezujeme řez na minimum. V 8 - 10 roce po výsadbě provádíme nezbytný zmlazovací řez. Odstraňujeme stárnoucí vrcholy kosterních větví a drobné obrůstající partie vyskytujících se na obvodu keře, které přispívají k rychlému zahuštění a tím i neplodnosti a zastínění. Zmlazovací řez je možný i u velmi starých zanedbaných keřů, kde kosterní větve zakrátíme na 0,3 - 0,4 m nad povrchem ornice, hlubší zkrácení nemusí vytvořit požadovaný počet letorostů ze spících pupenů. V následujících dvou letech přistoupíme k redukci letorostů. Ve třetím roce po řezu ponecháme 10 - 15 nejsilnějších kosterních větví. (PAPRŠTEIN, 2009)
3.5
Obsahové látky
Obsahem vitaminů a biologicky účinných látek patří zimolez jedlý mezi rostliny s důležitými léčebnými a diabetickými vlastnostmi. Plody v závislosti na podmínkách pěstování a druhu obsahují 10 - 17% sušiny, 3 - 13% sacharidů a to; fruktóza (2,9%), 12
glukóza (0,8 %), ramnóza, sacharóza, galaktóza (0,2 %). Obsah organických kyselin kolísá v rozmezí 1,5-4,5%, převládá kyselina citrónová (90%), zastoupeny jsou i
kyselina
jablečná,
šťavelová
a
jantarová.
Plody
obsahují
vitamin
C
(20-170 mg.100g-1), provitamin A (0,05-0,32 mg.100g-1), B1 (2,8-3,8 mg.100g-1), B2 (2,5-3,8 mg.100g-1), B9 (7-10 mg.100g-1). Základní cennou vlastností zimolezu je obsah biologicky účinných fenolových látek, které se vyznačují antisklerotickými účinkami. Mezi ně řadíme hlavně antokyany (900 mg.100g-1), proantokyany (700 mg.100g-1), monokatechíny (650 mg.100g-1), rutín (100 mg.100g-1), izokvercetín a kvercetín (30 mg.100g-1) (DOTLAČIL, FABEROVÁ, 2002; MATUŠKOVIČ, 2003; HEINRICH, VALENTOVÁ, VARCOVÁ, 2008).
3.6
Účinky Lonicera caerulea L. na lidské zdraví
Nespornou výhodou zimolezu jedlého je nejen brzké období sklizně, vůně a příjemná chuť, ale i množství prospěšných účinků na lidské zdraví, především v oblasti působení na aterosklerózu, hypertenzi, choroby gastrointestinálního traktu a bakteriálních infekcí. Anthokyaniny z Lonicera caerulea L. chrání cévy udržováním jejich permeability, snižují intenzitu zánětů a agregaci krevních destiček (SHANGA, PANA,MIAOA, DINGD, 2011). Podle Kim a Chung (2002) se používají odvary z květů a listů jako desinfekce, antiseptikum a diuretikum. Extrakt z listů Lonicera caerulea L. má schopnost chránit před působením oxidačního stresu a volných radikálů.
3.7
Způsoby množení
3.7.1
Generativní množení
Semenáčky se zachovávají jen z části znaky a vlastnosti matečných rostlin. V prvních letech plodnosti je nutné věnovat pozornost výběru a selekci rostlin požadovaných vlastností. Semena získáváme z plodů, které dosáhly plné zralosti. Semena promýváme vodou a poté je sušíme na stinném a vzdušném místě. Osivo si udržuje klíčivost 3-4 roky, ale zpravidla vyklíčí nejvýše polovina počtu semen. Stratifikaci vyžaduje starší uložené osivo a to při teplotě 0 - 5 °C, 30 dní. Semenáče vstupují do plodnosti ve 3. - 4. roce po výsevu.
13
3.7.2
Vegetativní množení
Množení dřevitými rostlinami Vzhledem k nedostatku jednoletých výhonů na keři zimolezu, je tento způsob množení méně častý. V době vegetačního klidu, před opadem listů nebo začátkem zimy, odebíráme z keřů jednoleté výhony o průměru 5 – 7 mm a délce 0,15 – 0,18 m. Do doby výsadby skladujeme řízky při teplotě 5 - 7°C. Na množící záhony vysazujeme řízky na jaře a to do řádků ve sponu 0,20 x 0,10 m. Nad povrchem půdy zůstávají horní dva pupeny. Záhony udržujeme pod závlahou, možné je i nakrytí polyethylenovou fólií. Kořeny se začínají tvořit 30 -45 dní po výsadbě. Úspěšnost zakořenění je zpravidla do 30%. Během dvou roků získáváme výsadbový materiál.
Množení bylinnými řízky Patří k nejúspěšnějším a nejrozšířenějším metodám množení zimolezu. Z matečných rostlin odebíráme výhony na zelené řízky, které se pro tento účel pěstují na samostatném pozemku. Matečnice by měla být založena rostlinami namnoženými metodou in vitro. Pokud nemáme k dispozici výsadbový materiál z meristémů, použijeme sazenice namnožené klasickými metodami. Před výsadbou matečného porostu pozemek odplevelíme a vyhnojíme. Matečnice vysazujeme v řadě na vzdálenost 1 až 2 m. Vzdálenost mezi řadami volíme podle mechanizačních prostředků. Pro zvýšení kvality výhonů a produkce zmatečních rostlin instalujeme kapkovou závlahu. Meziřadí mezi matečními rostlinami udržujeme ve formě sežínaného zatravnění. V předjaří před rašením provádíme základní řez. Rostliny tvarujeme jako volně rostoucí keř s cílem maximální tvorby kvalitních výhonů. Pokud u matečních rostlin klesá produkce kvalitních výhonů, musíme rostliny zmladit a přihnojit dusíkatým hnojivem v dávce 20 kg dusíku na ha. Optimální termín odběru výhonů je v době maximálního růstu letorostů. Výhony by neměly být příliš měkké a vodnaté nebo dřevnaté. Vhodnost termínů je rozhodující při úspěšnosti zakořenění, zpravidla je vázána na počáteční modré zbarvování plodů matečních keřů (od 15.5 do 15.6). Optimální délka odběru řízků se pohybuje od 7 do 10 dnů. Výhony z matečních rostlin odebíráme v ranních hodinách, když jsou nižší teploty a rostlinný materiál nevadne. Výhony odstřiháváme tak, aby na matce zůstal 14
čípek s 1 až 2 očky. V co nejkratší době přemístíme výhony do prostoru, kde se provádí řízkování nebo je přechodně uskladníme do chladírny s teplotou do 10 °C. Doba skladování by neměla překročit 24 hodin. Řízkování provádíme zahradními nůžkami. Bazální část řízků zakrátíme pod očky se současným odstraněním spodního páru listů, horní druhé a třetí internodium zůstává s listy bez další úpravy. Pro zlepšení zakořenění provádíme ošetření bází řízků stimulačním prostředkem. Řízky vysazujeme na záhon do hloubky cca 3 – 4 cm. Spon závisí na velikosti listové plochy řízků a pohybuje se 10 – 12 x 5 – 8 cm. Po výsadbě substrát pevně přimáčkneme okolo řízků. Bezprostředně po výsadbě řízky zalijeme vodou s přípravkem Previcur 607 SL (0,2%), zapne se systém mlžení a záhon se překryje fólií. Spodní ohřev substrátu stimuluje tvorbu kořenů. Teplota substrátu by měla být 21 °C. V prostředí množárny se tvoří velmi dobré podmínky pro rozvoj škodlivých organizmů (plísně, houby), proto provádíme ve večerních hodinách preventivní ošetření proti těmto patogenům. U některých řízků během zakořeňování může dojít k opadu spodních listů nebo k uhynutí celého řízku. Tento odumřelý rostlinný materiál z množárny odstraňujeme. Řízky v optimálních podmínkách zakořeňují za 25 až 35 dní, za 40 dní po neřízkování dochází k diferenciaci kořenů na vyživovací. Dobře vyvinutou kořenovou soustavu mají řízkovanci zpravidla na začátku září. Jakmile řízky začnou zakořeňovat, začneme s aklimatizací řízků tj. postupným zkracováním doby mlžení. Pozvolna začínáme větrat záhony a to částečným vyhrnováním fólie z boků krytu. Po dokonalém zakořenění se fólie zcela odstraní a přeruší se systém mlžení. Přes zimu zakořeněné řízky ponecháme na množárně. Při silných mrazech zasypeme záhony sněhem nebo je přikryjeme rohožemi nebo chvojím. Jakmile na jaře klimatické podmínky dovolí, řízky vyndáváme z množárny a přesadíme je do kontejnerů. Během vegetace dochází k rozvoji nadzemní i podzemní části. Nadzemní část dosahuje 0,15 – 0,20 m s jedním až dvojím rozvětvením. Na podzim ve druhém roce pěstování dosahují rostliny výšky 0,40 – 0,75 m s trojím až čtverým rozvětvením. Takto dopěstované
sazenice
odpovídají
standardu
výsadbového
materiálu
(výška
0,30 m, dvojité až trojité rozvětvení, průměr kořenového krčku 7 mm, kořenová soustava svazčitá, délky 0,15 m).
15
Množení pomocí in vitro kultury Kvalitní výsadba zimolezu je podmíněna produkcí kvalitního výsadbového materiálu. Pro rychlé namnožení lze využít moderních biotechnických postupů (in vitro kultury). Ve sterilním prostředí in vitro kultur je minimalizováno riziko infekce bakteriálními nebo houbovými chorobami a je vyloučeno napadení živočišnými škůdci. In vitro kultury pěstujeme a množíme během celého roku. V průběhu jednoho roku lze z jednoho výchozího vrcholu získat stovky až tisíce nových rostlin. Pro založení kultury je nejlepší použít dormantní výhony odebrané v době vegetačního klidu (leden až březen). Tyto výhony promýváme pod čistou tekoucí vodou, povrch výhonů zbavíme nečistot, jež mohou být zdrojem mikroorganizmů, které mohou způsobit kontaminace v in vitro kulturách. Na spodních částech výhonů určených pro založení in vitro kultur provedeme šikmý řez v délce trojnásobku průměru výhonu a takto upravený a označený materiál (délka výhonu 20 – 30 cm) ponoříme spodní čtvrtinou do nádob s vodou. Výhony necháme rašit při pokojové teplotě 2 až 3 týdny. Z narašených vegetačních vrcholů a postranních pupenů vypreparujeme ve sterilním prostředí vrcholy o velikosti 5 – 10 mm, které nasadíme na pevné agarové médium. Pro zimolezy nejčastěji používáme médium s mikroprvky a makroprvky dle Murashige, Skoog (1962) s modifikovaným přípravkem fytohormonů, vitaminů a cukrů. pH kultivačního média je u zimolezu 5,8. Během kultivace by in vitro kultury měly být umístěny v kultivační místnosti se stálým světelným režimem. Doporučuje se 16 hodin světlo, 8 hodin tma a teplota do 20 °C. Po jednom měsíci na kořenícím médiu jsou rostliny postupně převáděny z in vitro do ex vitro podmínek. Při převodu zakořeněných rostlin do ex vitro podmínek omyjeme rostliny vodou od agaru a vysázíme do zahradnického substrátu. Kořenící rostliny přemístíme pod polyethylenovou fólii, tak abychom udrželi téměř 100% vzdušnou vlhkost po dobu jednoho týdne. Poté fólii postupně odkrýváme, aby docházelo k pomalému snižování vlhkosti. Po několika týdenní fázi aklimatizace odstraníme polyethylenovou fólii úplně a necháme rostliny v podmínkách běžné vzdušné vlhkosti 40 – 60% (PAPRŠTEIN, 2009).
16
3.8
Popis odrůd
’Altaj ’ Poloraná odrůda vznikla křížením druhů Lonicera kamtschatica x Lonicera turczaninowii na VÚOOD Bojnice v roce 1996. Keře se vyznačují bujným růstem, středně hustým, polovzpřímeným habitusem a středním větvením. Mrazuodolnost je vysoká. Listová čepel tmavě zelená, malá, velmi slabě ochmýřená. Barva květu je světle žlutá. Plod je velký, tmavě modré barvy se silným ojíněním. Z bočního pohledu vřetenovitého až široce elipsovitého tvaru se slabými nepravidelnostmi. Opad plodů před sklizní je slabý. Průměrná hmotnost plodu je 0,71g. Dužnina je šťavnatá, sladce nakyslá s výrazně borůvkovým aroma. Průměrná plodnost 0,86 kg na keř (NESRSTA, 2011; PAPRŠTEIN, 2009; PAPRŠTEIN, ŘEZNÍČEK, HOLUBEC, 2007). ’Amfora’ Středně zrající odrůda vznikla na Pavlovské výzkumné stanici, jako výběr ze semenáčů odrůdy ’Roksana’. Keře se vyznačují okrouhlým tvarem, středním růstem, s mírně šikmo rostoucími kosterními větvemi. Keř dosahuje vysoké mrazuodolnosti. Listy jsou střední velikosti, úzké. Plody jsou fialově modré se silným voskovým povlakem, džbánkovitého tvaru se širokým závalem na vrcholu plodu, s hmotností 0,89g. Povrch plodu je hladký, chuť kysele sladká, bez aromatu. Opad plodů nebyl zjištěn, průměrná plodnost 0,76 kg na keř (PAPRŠTEIN, 2009; PAPRŠTEIN, ŘEZNÍČEK, HOLUBEC, 2007). ’Fialka’ Středně pozdní odrůda vznikla na Pavlovské výzkumné stanici jako semenáč odrůdy ’Roksana’. Keř roste středně silně, je oválného tvaru, slabě rozkladitý, hustý. Kosterní větve jsou vzpřímené, silné. Listy jsou protáhle oválné s tupě zakončenou špičkou. Plody jsou fialově modré barvy se středním voskovitým náletem, protáhle džbánkovitého prohnutého tvaru s průměrnou hmotností 0,83g. Slupka tuhá, konzistence dužniny vláknitá. Chuť je nakysle sladká. Opad plodů před sklizní je slabý, remontující květ se však vyskytuje (PAPRŠTEIN, 2009; PAPRŠTEIN, ŘEZNÍČEK, HOLUBEC, 2007).
17
’Modrý triumph’ Pochází z ČR. Odrůdu vyšlechtil pan M. Chovanec z Lipníku nad Bečvou. Jedná se o ranou odrůdu zimolezu se středně bujným růstem. Vytváří mírně vzpřímený, kompaktní řidší keř. Plod je dlouhý, velký, válečkovitý. Slupka je téměř hladká, v konzumní zralosti má modročervenou až tmavomodrou barvu, překrytou voskovou vrstvičkou. Dužnina je jemná, šťavnatá, mírně barvící. Chuť je navinule sladká, se silným aroma připomínajícím borůvky. Sklizeň je v první polovině června (RICHTER, 2004). ’Leningradský velikán’ Odrůda vyselektována ve Vavilově institutu. Keř vzrůstný středně. Plody mají silný voskový povlak, krátce cylindricky zaostřenou špičku, povrch mírně hrbolatý. Slupka je pevná, tenká, konzistence dužniny vláknitá. Chuť je kyselosladká se silným aroma (HLADKÝ, 2012).
3.9
Jedlé druhy zimolezu
Podle Cagáňové (1993) jedlé druhy zimolezu z podčeledě Caerulea Rehd. přinášejí jedlé plody, některé z nich se pěstují jako bobuloviny. Mezi ně řadí: Lonicera kamtschatica Pojark., Lonicera caerulea L., Lonicera edulis Turcz. ex Freyn., Lonicera regeliana Boczcarn., Lonicera turczaninowii a Lonicera altaica Pall. Plekhanová (1986) charakterizuje jedlé plody následovně: Lonicera kamtschatica Pojark. Roste na Kurilských ostrovech, Kamčatce, v Madagaskarské oblasti na mořském pobřeží, u břehů bystřin a řek, lesních mýtinách. Přednostmi tohoto druhu jsou dobré chuťové vlastnosti plodu, vysoký obsah vitaminu C v plodech a velikost plodu. Některé formy a odrůdy z Leningradké oblasti jsou odolné vůči klesajícím teplotám v podzimním a zimním období. Nedostatkem je velmi pomalý růst habitusu v prvních letech a malá úrodnost.
18
Lonicera edulis Turcz.ex Freyn. Roste u potoků, řek, okrajů močálů v Přímořské, Chabarovském kraji, v Čitinské, Amurské a Jakutské oblasti. V kolekci je 68 forem těchto druhů ve všech oblastech jeho přirozeného výskytu. Přednostmi tohoto druhu jsou poměrně rychlý růst keřů, vysoká úrodnost, dřívější nástup do plodnosti. Mezi nedostatky patří poměrně malé, nahořklé plody a jejich mírné opadávání. V polovině listopadu rostliny často ukončují období odpočinku a objevují se zelené vrcholky pupenů, někdy i květy. Během zimy vrcholky odumírají a tím odemře zhruba pětina budoucí úrody. Lonicera turczaninowii Pojark. Nachází
se
v Přímořském
kraji, Čitinské
a
Jakudské
oblasti.
Podle
morfologických znaků je tento druh velmi blízký zimolezu jedlému. Většina odborníků ho neuvádí jako samostatný druh. Předností druhu je vysoká úrodnost a nedostatkem malé plody, které silně opadají. Lonicera altaica Pall. Nachází se v Altajském kraji, Krasnojarsku, v Čitinské a Irkutské oblasti. Přednostmi tohoto druhu jsou vysoká úrodnost, neopadavé plody, které jsou velké. Je zapotřebí obzvláště vyzdvihnout odolnost vůči suchu. Mezi nedostatky řadíme hořkou chuť plodů a špatnou odolnost vůči oteplování v Leningradské oblasti. Lonicera Pallasii Ledeb. Mezi typická místa výskytu patří nížinná tmavá jehličnatá tajga, u řek a potoků. Roste v Murmansku, Volgotsku, Archangelsku, na severním Uralu, v Jakutsku, Burjatii a na Západní Sibiři. Přednostmi druhu jsou neopadavou zralých plodů a odolnost pupenů vůči oteplení. Mezi nedostatky řadíme nízkou úrodu, kyselo-hořkou chuť plodů a pozdější doba dozrávání (druhá dekáda července)
19
Lonicera regeliana Boczcarn. Roste u řek, močálů a potoků v jižní a jihovýchodní části Přímořského kraje. V prvních letech živita roste pomalu, při opylení pylem jiných druhů tvoří apomiktické bezsemenné plody. Lonicera iliensis Pojark. Vyskytuje se zřídka při řekách Lailijského alatanu. V kolekci se nachází šest forem semenáčů, které ještě nevstoupili do plodnosti. Lonicera stenantha Pojark. Nachází se u břehů řek, v horách Kirgizska a Východního Uzbekistánu.
3.10 Sklizeň plodů Od objevení typické barvy do získání konzumní zralosti uplyne 5 až 10 dní. Sklízet začínáme, když je více než 75% všech bobulí konzumně dozrálých. V chladném, deštivém počasí je rozdílné dozrávání značné. Za největší nedostatek je považována opadavost
zralých
bobulí
a
při
šlechtění
je
tato
vlastnost
zohledňována
(MATUŠKOVIČ, 2003).
3.11 Výskyt škodlivých činitelů Obecně můžeme říci, že se na zimolezu objevuje minimální výskyt poškození. Z chorob se na plodech objevuje plíseň šedá. Ze škůdců zelená mšice zimolezová, puklice švestková, štítenka bílá. Výraznou škodu způsobuje ptactvo v zimě vyklováním pupenů a v době sklizně vyklováním bobulí (MATUŠKOVIČ, 2003).
20
4. Materiál a metodika 4.1
Materiál
4.1.1
Charakteristika klimatických podmínek
Po stránce klimatické řadíme Lednici mezi obce s nízkou nadmořskou výškou, 163 m.n.m. Patří do teplé oblasti, podoblasti suché, okrsku teplého, suchého s mírnou zimou a nepatrně kratším slunečním svitem. Průměr srážek za vegetační období je 323 mm, to je 61% ročního úhrnu. Teplota vzduchu je 10 °C a trvá 175 dní, nastupuje tedy 19. dubna a končí 10. října (NERUDA, PLEVOVÁ, 2006).
4.1.2
Charakteristika výsadby
Pokus byl prováděn na pozemku Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě. Pozorování bylo prováděno ve výsadbě genofondu Lonicera caerulea L. založené v roce 2008, na podzim. Každá odrůda je ve výsadbě zastoupena třemi keři. Jedná se o odrůdy ‘Altaj‘, ‘Amfora‘, ‘Fialka‘, ‘Modrý triumf‘, ‘Leningradský velikán‘, ‘Kamčatský‘, ‘Sinoglaska‘ a ‘Mailon‘. Další odrůdy, pro obohacení genofondu byly vysazeny minulý rok na podzim, a to například: ‘Remont‘, ‘Amur‘, ‘Kamčadalka‘, ‘Tomička‘, ‘Maistar‘, ‘Průhonický letní‘, ‘Morena‘, ‘Viola‘. Jednotlivé řady jsou vysazeny ve sponu 2,25 x 1,6 m. Meziřadí je udržováno jako černý úhor, jedná se o rovinatý pozemek, kde nehrozí riziko vodní eroze. Kultivace zde probíhá čtyřikrát do roka.
21
Obr. 1 Výsadba genofondu Lonicera caerulea L. (NOVÁKOVÁ, 2011)
22
4.2
Metodika
4.2.1
Pomologický popis znaků u odrůd Lonicera caerulea L.
Pomologický
popis
slouží
k charakteristice
jednotlivých
znaků
odrůd.
U jednotlivých odrůd byla hodnocena jejich výška a průměr v metrech, habitus keře, termín kvetení, hmotnost plodů z keře, hmotnost jednoho plodu, která byla prováděna jako průměr z 20 plodů vážených na laboratorních váhách s přesností na dvě desetinná místa. Dále byl hodnocen tvar, délka a šířka plodů pomocí posuvného měřítka v mm. K hodnocení tvaru a velikosti plodu byla pořízena fotodokumentace.
4.2.2
Sklizeň plodů odrůd Lonicera caerulea L.
Po sklizni byly všechny plody z jednotlivých keřů zváženy na laboratorních váhách, na dvě desetinná místa v g . keř -1.
4.2.3
Stanovení obsahu vitaminu C u odrůd Lonicera caerulea L.
Pro stanovení obsahu vitaminu C bylo použito přenosného refraktometru RQflex. Analyzátor RQflex kvantitativně vyhodnocuje testovací proužky. Je založený na principu fotometrie, měření světla odráženého od reakční vybarvené zóny analytického proužku. Podobně jako v klasické fotometrii, je možné i tu kvantitativně stanovit koncentraci obsažené látky z rozdílu mezi vycházejícím a reflektovaným zařízením. Přesnost stanovení je zvýšena dvojnásobně řešeným optickým systémem. Vitamin C redukuje žlutou molybdofosforečnou kyselinu na fosfomolybden modré barvy a koncentrace se stanoví refraktometricky.
4.2.4
Stanovení refraktometrické sušiny
K měření refraktometrické sušiny byl použit Abbeho refraktometr, který se nejdříve seřídí a poté se kape z jednotlivých plodů šťávu mezi hranoly Abbeho refraktometru. Hranolem se otáčí, tak dlouho, až hranice světla a stínu protne nitkový kříž zorného pole. Na stupnici se poté odečte přímý obsah tzv. refraktometrické sušiny. Z každého keře bylo provedeno měření třikrát. Měření bylo provedeno při teplotě 21 °C.
23
4.2.5
Senzorická analýza kompotů a marmelády u odrůd
Lonicera caerulea L. Kompoty Kompoty byly vyrobeny z každé odrůdy zvlášť a to z odrůd ‘Altaj‘, ‘Amfora‘, ‘Fialka‘, ‘Leningradský velikán‘, ‘Kamčatský‘ a ‘ Sinoglasky‘. Postup výroby kompotů Plody byly od každé odrůdy zvlášť zbaveny nečistot, omyty a naplněny do malé zavařovací sklenice o objemu 0,3 litrů. Sklenice byla popsána názvem odrůdy nesmazatelným popisovačem. Poté se k plodům přidalo 20 gramů krystalového cukru a zalily se vodou, tak aby byly všechny plody ponořené. Sklenice byly uzavřeny, tak aby se víčko nehýbalo a sterilovány při teplotě 85 °C po dobu 20 minut. Po této době se sklenice vyndaly a nechaly se zchladnout.
Marmeláda Marmeláda byla vyrobena ze směsi odrůd ‘Altaj‘, ‘Amfora‘, ‘Sinoglaska‘, ‘Leningradský velikán‘ a to podle receptury uvedené na obalu Gelfix Klasik. Potřebné suroviny na výrobu marmelády: 1 kilogram plodů, 1 Gelfix Klasik, 1,15 kg krystalového cukru Postup výroby marmelády Plody si očistíme, odvážíme si 1 kilo, rozemeleme si je a dáme do většího hrnce. Obsah balíčku Gelfix Klasik smícháme se dvěma lžícemi cukru a přidáme k ovoci. Za stálého míchání, asi 1 minutu důkladně povaříme. Gelfix Klasik přidáváme vždy před cukrem! Přidáme zbytek cukru a přivedeme k varu. Za stálého míchání probublávání důkladně povaříme minimálně 5 minut a odstavíme. Případnou pěnu odebereme a ihned plníme do připravených sklenic. Sklenice pečlivě uzavřeme víčkem a otočíme dnem vzhůru asi na 5 minut.
24
4.2.6
Senzorická analýza výrobků
Senzorická analýza výrobků proběhla na začátku prosince roku 2011, v odpovídající laboratoři prosté pachů, při denním osvětlením a pokojové teplotě 21 °C. Senzorické analýzy se zúčastnilo celkem devět hodnotitelů, kteří byli odborně vyškoleni. U kompotů byly hodnoceny barva a vzhled, tvar a velikost, textura ovoce a vzhled nálevu, vůně, chuť a celkový dojem plodu podle následujícího hodnocení: •
Barva a vzhled
5 - zcela zdravá, bez vad a poškozenin, vyrovnané barvy, čistá 4 - zdravá, bez vad a poškozenin, vyrovnané barvy, čistá 3 - s ojedinělými vadami a poškozeními, barva změněná vlivem technologie, čistá 2 - s vadami a poškozeninami v menším rozsahu, barva nevyrovnaná, čistá 1 - s vadami a poškozeninami ve větším rozsahu, barva nevyrovnaná a nevyhovující, málo čistá 0 - s výraznými vadami a poškozeninami, odpuzující vzhled, barva nepřirozeně změněná •
Tvar a velikost
5 - tvar typický, zcela vyhovující, velikost dokonale vyrovnaná 4 - tvar typický, vyhovující, velikost vyrovnaná 3 - ojedinělý výskyt ovoce tvarově i méně vyhovujícího, velikost méně vyrovnaná 2 - menší výskyt ovoce tvarově i méně nevyhovujícího, velikost málo vyrovnaná 1 - více tvarově nevyhovující, velikostní vyrovnanost nezřetelná 0 - tvar zcela nevyhovující, velmi rozdílná velikost, naprostá nevyrovnanost
25
•
Textura ovoce a vzhled nálevu
5 - plně vyhovující, nálev čirý 4 - vyhovující , nálev mírně zakalený 3 - slabě měkčí nebo tužší, nálev mírně zakalený 2 - měkčí nebo tužší, ale uspokojivá, nebo nálev mírně zakalený 1 - nevhodná, moc měkká nebo tuhá, nálev zakalený 0 - velmi tuhá nebo rozbředlá, zcela nevyhovující, nálev silně zakalený •
Vůně
5 - výrazná, velmi příjemná, zcela vyrovnaná, plně odpovídající druhu a nálevu 4 - příjemná, vyrovnaná, odpovídající druhu a nálevu 3 - méně vyrovnaná, odpovídající druhu a nálevu 2 - nevyrovnaná, se složkou nevhodně převládající 1 - necharakteristická, ale výrobek připomínající 0 - cizí, nepříjemná až odporná •
Chuť
5 - typická, zcela vyrovnaná, plně odpovídající druhu a nálevu 4 - vyrovnaná odpovídající druhu a nálevu 3 - méně vyrovnaná, odpovídající druhu a nálevu, se složkou slabě převládající 2 - méně vyrovnaná, odpovídající druhu a nálevu, se složkou zřetelně nevhodně převládající 1 - výrobek připomínající, ale naprosto nevyrovnaná 0 - cizí nežádoucí, nepříjemná
26
•
Celkový dojem
5 - výborný 4 - velmi dobrý 3 - dobrý 2 - málo uspokojivý 1 - neuspokojivý 0 - nevyhovující U marmelády byly hodnoceny barva a vzhled, textura, kusovitost, vůně, chuť, celkový dojem podle následujícího hodnocení: •
Vzhled a barva
5 - svěží skelný lesk, barva jasná, typická odpovídající druhu ovoce 4 - lesklý, barva odpovídající druhu ovoce 3 - mdle lesklý, barva i se slabým nevhodným odstínem 2 - barva připomínající druh ovoce 1 - barva neurčitá až nevhodná 0 - cizí barva •
Textura
5 - typická rosolovitá 4 - rosolovitá neroztékavá 3 - slabě rosolovitá, však neroztékavá nebo příliš tuhá 2 - hustě kašovitá, roztékavá 1 - kašovitá 0 - řídce kašovitá
27
•
Kusovitost
5 - značná, plně vyhovující 4 - vyhovující 3 - střední 2 - znatelná 1 - ojedinělá 0 - nezjistitelná •
Vůně
5 - znatelně připomínající druh ovoce 4 - připomínající druh ovoce 3 - slabě připomínající druh ovoce 2 - ovocná až neurčitá 1 - nepostřehnutelná nebo s mírnou nežádoucí vůní 0 - pach cizí, nepříjemný až odporný •
Chuť
5 - znatelně připomínající druh ovoce 4 - připomínající druh ovoce 3 - slabě připomínající druh ovoce 2 - ovocná až neurčitá 1 - nepostřehnutelná nebo s mírnou nežádoucí vůní 0 - pach cizí, nepříjemný až odporný •
Celkový dojem
5 - výborný 4 - velmi dobrý 3 - dobrý 2 - málo uspokojivý 1 - neuspokojivý 0 - nevyhovující Výsledky byly zpracovány pro lepší názornost pomocí paprskovitého grafu.
28
4.2.7
Metodika statistického zpracování výsledků
Zaznamenané údaje byly zpracovány do tabulek v počítačovém programu Microsoft Office Excel 97 - 2003. Pomocí programu STATISTICA 10 byla zpracována analýza variance a Tukeyův HSD test. Toto statistické hodnocení bylo provedeno u výšky keře, průměru keře, hmotnosti plodů z keře, hmotnosti jednoho plodu, délky plodu, šířky plodu, při stanovení vitaminu C, refraktometrické sušiny a senzorické analýze kompotů.
29
5. Výsledky 5.1
Výška keře
Podle výsledků analýzy variance byly zjištěny velmi vysoce průkazné rozdíly mezi výškami keřů (Tab. 1). Z následujícího Tukeyova HSD testu (Tab. 2) vyplývá, že odrůdy ‘Kamčatský‘ (1,06 m) a ‘Altaj‘(1,07 m) dosahují průkazně vyšší výšky keřů, než odrůdy ‘Mailon’(0,49 m), ‘Amfora’ (0,73 m), ‘Sinoglaska’ (0,73 m) a ‘Fialka’ (0,80 m). Průkazně nejnižší výška keře oproti ostatním odrůdám byla zjištěna u odrůdy ‘Mailon‘ (0,49 m). (Tab. 28 a Graf 1 v příloze I.) Tab. 1 Výsledky analýzy variance pro výšku keře [m] Odrůda Chyba
DF
MS
F
7 16
0,10931 0,00636
p
17,192 0,000002
Tab. 2 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Odrůda
Výška keře [m]
1
2
3
Průměr Mailon Amfora Sinoglaska Fialka Leningradský velikán Modrý triumph Kamčatský Altaj
0,49 0,73 0,73 0,80 0,89 0,90 1,06 1,07
**** **** **** **** **** ****
30
**** **** **** ****
5.2
Průměr keře
Podle výsledků analýzy variance byly zjištěny vysoce průkazné rozdíly mezi průměry keřů u jednotlivých odrůd (Tab. 3). Z následujícího Tukeyova HSD testu (Tab. 4) vyplývá, že odrůda ‘Altaj’ má průkazně vyšší průměr keřů (0,91 m), než odrůdy ‘Mailon’ (0,57 m), ‘Amfora’ (0,63 m), ‘Sinoglaska’ (0,68 m). Průkazně nižší výška keře, oproti odrůdám ‘Leningradský velikán’ (0,81 m), ‘Kamčatský’ (0,81 m) a ‘Altaj’ (0,91 m), byla změřena u odrůdy ‘Mailon‘ (0,57 m). (Tab 29. a Graf 2 v příloze I.)
Tab. 3 Výsledky analýzy variance pro průměr keře [m] Odrůda Chyba
DF
MS
F
p
7 16
0,03597 0,00637
5,642
0,002028
Tab. 4 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Odrůda
Průměr keře [m]
1
2
3
Průměr Mailon Amfora Sinoglaska Modrý triumph Fialka Leningradský velikán Kamčatský Altaj
5.3
0,57 0,63 0,68 0,72 0,77 0,81 0,81 0,91
**** **** **** **** ****
**** **** **** **** **** ****
**** **** **** **** ****
Tvar keře
Byl hodnocen celkový tvar keře. Odrůda ‘Altaj‘ (Obr. 2, v příloze II.) a ‘Sinoglaska‘ mají tvar opakvejčitý, odrůdy ‘Amfora‘ (Obr. 3, v příloze II.) a ‘Fialka‘ (Obr. 4, v příloze II.) kupovitý a ‘Leningradský velikán‘ (Obr. 5, v příloze II.) elipsovitý.
31
5.4
Termín kvetení
Termín kvetení byl u odrůd Lonicera cearulea L. rozložen do 13 dní. Nejdříve kvetly odrůdy ‘Amfora‘, ‘Fialka‘, ‘Modrý triumf‘ a to 22.3. 2011, poté rozkvetly 27.3. 2011 odrůdy ‘Altaj‘, ‘Kamčatský‘, ‘Mailon‘ a jako poslední rozkvetly odrůdy ‘Leningradský velikán‘ a ‘Sinoglaska‘ a to 3.4. 2011.
5.5
Termín sklizně plodů
Sklizeň plodů proběhla 20. května roku 2011. Jelikož byly týden před sklizní vysoké teploty, sklidila se většina plodů při první sklizni.
5.6
Hmotnost plodů z keře
Podle výsledků analýzy variance byly zjištěny velmi vysoce průkazné rozdíly mezi výnosy plodů z keřů mezi jednotlivými odrůdami (Tab. 5). Podle Tukeyova HSD testu (Tab. 6) odrůda ‘Altaj‘ poskytla průkazně vyšší výnos plodů na keři (732 g), než odrůdy ‘Mailon‘ (233 g), ‘Fialka‘ (469 g), ‘Amfora‘ (431 g) a ‘Sinoglaska’ (383 g). Prokazatelně nižší výnos plodů z keře (pouhých 233 g) naopak dosáhla odrůda ‘Mailon‘, oproti odrůdám‘Fialka’ (469 g), ‘Kamčatský’ (537 g), ‘Modrý triumph’ (579 g), ‘Leningradský velikán’ (591 g) a ‘Altaj’ (732 g). (Tab. 29 a Graf 3 v příloze I.) Tab. 5 Výsledky analýzy variance pro hmotnost plodů z keře [g] Odrůda Chyba
DF
MS
F
p
7 16
68591 5538
12,385
0,000021
32
Tab. 6 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Odrůda
Hmotnost plodů z keře [g]
1
2
3
**** **** **** **** **** ****
**** **** ****
Průměr Mailon Sinoglaska Amfora Fialka Kamčatský Modrý triumph Leningradský velikán
233 383 431 469 537 579 591
Altaj
732
5.7
**** **** ****
****
Hmotnost jednoho plodu
Podle výsledků analýzy variance byly zjištěny velmi vysoce průkazné rozdíly mezi hmotnostmi jednoho plodu u jednotlivých odrůd (Tab. 7). Z následujícího Tukeyova HSD testu (Tab. 8) vyplývá, že odrůda ‘Mailon‘ poskytla průkazně nižší výnos plodů na celém keři (0,45 g), než odrůdy ‘Altaj‘ (0,76 g), ‘Modrý triumph‘ (0,79 g), ‘Kamčatský‘ (0,82 g), ‘Leningradský velikán‘(0,89 g), ‘Fialka’ (0,92 g) a ‘Amfora’ (1,03 g). Naopak oproti odrůdám ‘Mailon‘(0,45 g), ‘Sinoglaska‘(0,65 g), ‘Altaj‘ (0,76 g) a ‘Modrý triumph‘(0,79 g) dosáhla odrůda ‘Amfora‘ prokazatelně vyšší hmotnost jednoho plodu a to 1,03 g. (Tab. 31 a Graf 4 v příloze I.) Tab. 7 Výsledky analýzy variance pro hmotnost jednoho plodu [g] Odrůda Chyba
DF
MS
F
p
7 16
0,09538 0,00655
14,562
0,000007
33
Tab. 8 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Odrůda
Mailon Sinoglaska Altaj Modrý triumph Kamčatský Leningradský velikán Fialka Amfora
5.8
Hmotnost plodu [g] (průměr z 20 plodů) Průměr 0,45 0,65 0,76 0,79 0,82 0,89 0,92 1,03
1
**** ****
2
**** **** **** ****
3
**** **** **** **** ****
4
**** **** **** ****
Tvar plodu
Nejčastěji se vyskytoval válcovitý tvar plodu a to u odrůd ‘Fialka‘ (Obr. 6 v příloze II.), ‘Kamčatský‘ (Obr. 7 v příloze II.), ‘Sinoglaska‘ (Obr. 8 v příloze II.). Oválný plod měla odrůda ‘Amfora‘ (Obr. 9 v příloze II.), zvonkovitý ‘Altaj‘ (Obr. 10 v příloze II.), kapkovitý ‘Modrý triumf‘ (Obr. 11 v příloze II.), protáhle oválný ‘Leningradský velikán‘ (Obr. 12 v příloze II.) a okrouhlý ‘Mailon‘ (Obr. 13 v příloze II.).
5.9
Délka plodu
Podle výsledků analýzy variance byly zjištěny velmi vysoce průkazné rozdíly mezi délkami plodů (Tab. 9). Odrůda ‘Altaj‘ dosahuje průkazně vyšší délky plodu (22,04 mm), než odrůdy ‘Amfora’(20,72 mm), ‘Kamčatský’ (20,20 mm) ’Leningradský velikán’ (19,14 mm), ‘Modrý triumph’ (18,44 mm), ‘Sinoglaska’ (16,53 mm) a ‘Mailon’ (16,38 mm), (Tab. 10). Průkazně nižší délka plodů byla zjištěna u odrůd ‘Mailon‘ (16,38 mm) a ‘Sinoglaska’ (16,53 mm), oproti odrůdám ‘Leningradský velikán’ (19,14 mm), ‘Modrý triumph’ (18,44 mm), ‘Amfora’(20,72 mm), ‘Kamčatský’ (20,20 mm), ‘Altaj‘ (22,04 mm) a ‘Fialka‘ (21,75 mm). (Tab. 33. a Graf 5 v příloze I.)
34
Tab. 9 Výsledky analýzy variance pro délku plodu [mm] Odrůda Chyba
DF
MS
F
p
7 232
142,24 1,83
77,90
0,00
Tab. 10 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Odrůda
Mailon Sinoglaska Modrý triumph Leningradský velikán Kamčatský Amfora Fialka Altaj
Délka plodu [mm] Průměr 16,38 16,53 18,44
1
2
3
4
5
6
**** **** ****
19,14
****
20,20 20,72 21,75 22,04
**** ****
**** ****
**** ****
**** ****
5.10 Šířka plodu Podle výsledků analýzy variance byly zjištěny velmi vysoce průkazné rozdíly mezi šířkami plodů (Tab. 11). Odrůda ‘Amfora‘ dosahuje průkazně větší šířky plodu (9,59 mm), než všechny ostatní popisované odrůdy (Tab. 12). Průkazně nižší šířky plodu byly zjištěny u odrůd ‘Mailon‘ (5,62 mm) a ‘Modrý triumph’ (6,19 mm) oproti všem ostatním popisovaným odrůdám. (Tab. 33 a Graf 6 v příloze I.)
Tab. 11 Výsledky analýzy variance pro šířku plodu [mm] DF Odrůda Chyba
7 232
MS
F
p
49,31 0,58
85,68
0,00
35
Tab. 12 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Odrůda
Šířka plodu [mm] Průměr
1
Mailon Modrý triumph Sinoglaska Altaj Kamčatský Fialka Leningradský velikán Amfora
5,62 6,19 7,64 7,70 7,88 8,34 8,63 9,59
**** ****
5.11
2
**** **** ****
3
**** ****
4
5
**** **** ****
Stanovení obsahu vitaminu C u odrůd Lonicera caerulea L.
Podle výsledků analýzy variance byly zjištěny velmi vysoce průkazné rozdíly obsahu vitaminu C mezi jednotlivými odrůdami (Tab. 13). Odrůda ‘Fialka‘ obsahuje průkazně vyšší množství vitaminu C (431,33 mg.kg-1), než odrůdy ‘Kamčatský‘ (332,44 mg.kg-1), ‘Altaj‘ (307,22 mg.kg-1) a ‘Amfora‘(304,22 mg.kg-1), (Tab. 14). Prokazatelně nižší množství vitaminu C, oproti odrůdám ‘Modrý triumph‘ (391,89 mg.kg-1), ‘Leningradský velikán‘ (400,56 mg.kg-1) a ‘Fialka’ (431,33 mg.kg-1), obsahuje odrůda ‘Amfora‘ (304,22 mg.kg-1). (Tab. 34 a Graf 7 v příloze I.) Tab. 13 Výsledky analýzy variance pro stanovení obsahu vitaminu C [mg.kg-1] Odrůda Chyba
DF
MS
F
p
7 64
18785 3388
5,545
0,000051
36
Tab. 14 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Odrůda
Amfora Altaj Kamčatský Sinoglaska Mailon Modrý triumph Leningradský velikán Fialka
5.12
Obsah vitaminu C [mg.kg-1] 304,22 307,22 332,44 358,33 376,22 391,89 400,56 431,33
1
2
**** **** **** **** ****
**** **** **** **** ****
3
4
**** **** **** **** ****
**** **** **** **** ****
Stanovení refraktometrické sušiny u odrůd Lonicera caerulea
L. Podle výsledků analýzy variance byly zjištěny velmi vysoce průkazné rozdíly refraktometrické sušiny mezi jednotlivými odrůdami (Tab. 15). Odrůdy ‘Altaj‘, ‘Amfora‘ mají průkazně nižší obsah refraktometrické sušiny (9,44 oRf, respektive 9,50 oRf) , než odrůdy ‘Fialka‘ (10,67 oRf ), ‘Leningradský velikán‘ (10,72 oRf), ‘Sinoglaska‘ (10,83 oRf) a ‘Mailon‘ (11,17 oRf), (Tab. 16). Průkazně vyšší obsah refraktometrické sušiny oproti odrůdám ‘Altaj‘ (9,44 oRf), ‘Amfora‘ (9,50 oRf) mají odrůdy ‘Fialka‘ (10,67
o
Rf), ‘Leningradský velikán‘ (10,72
o
Rf), ‘Sinoglaska‘
(10,83 oRf) a ‘Mailon‘ (11,17 oRf). (Tab. 36 a Graf 8 v příloze I.)
Tab. 15 Výsledky analýzy variance pro stanovení refraktometrické sušiny [o Rf] Odrůda Chyba
DF
MS
F
p
7 64
3,468 0,535
6,49
0,000009
37
Tab. 16 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Odrůda
Refraktometrická sušina [o Rf]
1
2
Průměr Altaj Amfora Modrý triumf Kamčatský Fialka Leningradský velikán Sinoglaska Mailon
5.13
9,44 9,50 10,22 10,39 10,67 10,72 10,83 11,17
**** **** **** ****
**** **** **** **** **** ****
Senzorická analýza kompotů z odrůd Lonicera caerulea L.
Souhrn senzorických hodnocení všech jednotlivých vlastností kompotů, nálevů a marmelád vyrobených z každé pozorované odrůdy jsou uvedeny v tabulkách 37 – 43 a grafická znázornění zjišťovaných vlastností pro každou odrůdu v paprskovitých grafech 15 – 21, v příloze I.
5.13.1 Barva a vzhled kompotů Podle výsledků analýzy variance byly zjištěny vysoce průkazné rozdíly mezi barvou a vzhledem kompotů (Tab. 17). Odrůdy ‘Kamčatský‘, ‘Fialka’ (obě získaly shodně 4,56 bodů) a ‘Amfora’ (4,33 bodů) mají průkazně lepší vzhled a barvu kompotů, než odrůdy ‘Altaj’ (3,44 bodů) a ‘Leningradský velikán’ (3,67 bodů), (Tab. 18). Dále byl zjištěn průkazný rozdíl mezi odrůdami ‘Leningradský velikán’ (3,64 bodů) a ‘Sinoglaska’ (4,11 bodů) se středním vzhledem a barvou kompotů. Průkazně horší vzhled a barvu kompotů má odrůda ‘Altaj‘ (získala 3,44 bodů) oproti odrůdám ‘Sinoglaska’ (4,11 bodů), ‘Amfora’ (4,33 bodů), ‘Fialka’ (4,56 bodů) a ‘Kamčatský’ (4,56 bodů). (Graf 9 v příloze I.)
38
Tab. 17 Výsledky analýzy variance pro barvu a vzhled kompotů Odrůda Chyba
DF
MS
F
p
5 48
1,9556 0,4907
3,985
0,004197
Tab. 18 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Odrůda
Barva a vzhled
1
2
3
Průměr Altaj Leningradský velikán Sinoglaska Amfora Fialka Kamčatský
3,44 3,67 4,11 4,33 4,56 4,56
**** ****
**** ****
**** **** **** ****
5.13.2 Tvar a velikost plodů v kompotu Podle výsledků analýzy variance byly zjištěny vysoce průkazné rozdíly mezi tvary a velikostmi plodů (Tab. 19). Z následujícího Tukeyova HSD testu (Tab. 20) vyplývá, že odrůdy ‘Sinoglaska‘ a ‘Leningradský velikán‘ mají průkazně horší tvar a velikost plodů (dosáhli 3,44 a 3,56 bodů), než odrůda ‘Altaj’ s celkovým ziskem 4,56 bodů. Průkazně lepší tvar a velikost plodů oproti odrůdám ‘Sinoglaska‘ (3,44 bodů) a ‘Leningradský velikán‘ (3,56 bodů) má odrůda ‘Altaj‘ (4,56 bodů). (Graf 10 v příloze I.)
Tab. 19 Výsledky analýzy variance pro tvar a velikost plodů Odrůda Chyba
DF 5 48
MS 1,6444 0,4120
F 3,991
p 0,004158
39
Tab. 20 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Odrůda
Sinoglaska Leningradský velikán Kamčatský Fialka Amfora Altaj
Tvar a velikost plodu Průměr 3,44
1
2
****
3,56
****
4,00 4,22 4,22 4,56
**** **** ****
**** **** **** ****
5.13.3 Textura a vzhled nálevu Podle výsledků analýzy variance pro texturu a vzhled (Tab. 22) nálevu bylo zjištěno, že jde o neprůkazné rozdíly. Grafické znázornění závislosti textury a vzhledu nálevu na odrůdě je zobrazeno v grafu 11. v příloze I. Tab. 21 Výsledky analýzy variance pro texturu a vzhled nálevu Odrůda Chyba
DF
MS
F
p
5 48
0,6519 0,4861
1,341
0,263333
5.13.4 Vůně kompotu Podle výsledků analýzy variance pro vůni (Tab. 23) bylo zjištěno, že jde o neprůkazné rozdíly. (Graf 12 v příloze I.)
Tab. 22 Výsledky analýzy variance pro vůni Odrůda Chyba
DF
MS
F
p
5 48
0,3741 0,3194
1,171
0,337190
40
5.13.5 Chuť kompotu Podle výsledků analýzy variance byly zjištěny velmi vysoce průkazné rozdíly mezi chuťovými vlastnostmi jednotlivých odrůd (Tab. 23). Odrůda ‘Leningradský velikán’ má průkazně lepší chuť (získala celkově 4,11 bodů), než odrůdy ‘Sinoglaska’ (2,00 bodů) a ‘Fialka’ (2,89 bodů), (Tab. 24). Průkazně horší chut’ oproti odrůdám ‘Kamčatský‘ (3,44 bodů), ‘Altaj‘ (3,44 bodů), ‘Amfora‘ (3,67 bodů) a ‘Leningradský velikán‘ (4,11 bodů) má odrůda ‘Sinoglaska‘, která získala celkově 2 body. (Graf 13 v příloze I.)
Tab. 23 Výsledky analýzy variance pro chuť Odrůda Chyba
DF
MS
F
p
5 48
4,8296 0,5463
8,841
0,000005
Tab. 24 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Odrůda Sinoglaska Fialka Kamčatský Altaj Amfora Leningradský velikán
Chuť Průměr
1
2,00 2,89 3,44 3,44 3,67
**** ****
4,11
2
3
**** **** **** ****
**** **** **** ****
5.13.6 Celkový dojem Podle výsledků analýzy variance byly zjištěny vysoce průkazné rozdíly mezi celkovým dojmem z jednotlivých odrůd (Tab. 25). Z následujícího Tukeyova HSD testu (Tab. 26) vyplývá, že odrůda ‘Leningradský velikán’ dosáhla s celkovým počtem 4,22 bodů průkazně vyššího celkového dojmu, než odrůdy ‘Sinoglaska’ (2,11 bodů), ‘Fialka’ (2,89 bodů), ‘Altaj’ (3,22 bodů) a ‘Kamčatský’ (3,33 bodů). Dále byl zjištěn průkazný rozdíl mezi odrůdami ‘Altaj’ (3,22 bodů) a ‘Kamčatský’ (3,33 bodů) se střední úrovní celkového dojmu. Průkazně horšího celkového dojmu dosáhla s celkovým počtem 2,11
41
bodů odrůda ‘Sinoglaska‘ (2,11 bodů) ve srovnání s odrůdami ‘Altaj (3,22 bodů), ‘Kamčatský’ (3,33 bodů), ‘Amfora’ (3,67 bodů) a ‘Leningradský velikán’ (4,22 bodů). (Graf 14 v příloze I.) Tab. 25 Výsledky analýzy variance pro celkový dojem Odrůda Chyba
DF
MS
F
p
5 48
4,5963 0,3519
13,063
0,000000
Tab. 26 Tukeyův HSD test, Homogenní skupiny, p = 0,05 Odrůda
Celkový dojem
1
2
3
Průměr Sinoglaska Fialka Altaj Kamčatský Amfora Leningradský velikán
5.14
2,11 2,89 3,22 3,33 3,67 4,22
**** ****
**** **** **** ****
**** ****
Senzorická analýza marmelády ze směsi odrůd Lonicera
caerulea L. Při senzorickém hodnocení marmelády, která byla vyrobena ze směsi odrůd ‘Altaj‘, ‘Amfora‘, ‘Sinoglaska‘ a ‘Leningradský velikán‘, byla velice kladně vyhodnocena podle tabulky 43 a grafu 21 barva a vzhled, ale také chuťové vlastnosti. Celkově byla vyhodnocena marmeláda kladně.
42
6. Diskuse Při pomologickém popisu byla hodnocena výška a průměr keře, habitus keře, termín kvetení, hmotnost plodů z keře, hmotnost jednoho plodu, tvar a velikost plodu. Podle Paprštejna (2009) dosahuje bujného růstu odrůda ‘Altaj‘ což bylo také při pozorování potvrzeno. Z celého genofondu měla odrůda ‘Altaj‘ (1,07 m) nejbujnější růst. Za ní následovala odrůda ‘Kamčatský‘ s výškou 1,06 m. Nejnižší růst byl zaznamenán u odrůdy ‘Mailon‘ a to 0,49 m. Nejmenší průměr keře byl zjištěn, stejně jako u výšky keře u odrůdy ‘Mailon‘ (0,57 m). Největší průměr keře byl zaznamenán u odrůdy ‘Altaj‘ (0,91 m), ‘Kamčatský‘ (0,81 m) a u odrůdy ‘Leningradský velikán‘, se shodným průměrem 0,81 m. Nejpočetněji byl zastoupen habitus keře opakvejčitý u odrůdy ‘Altaj‘, ‘Sinoglaska‘, kupovitý tvar u odrůd ‘Amfora‘, ‘Fialka‘ a elipsovitý tvar u odrůdy ‘Leningradský velikán‘. Matuškovič (2003) charakterizuje tvar u odrůdy ‘Altaj‘ jako elipsovitý, což nebylo v našem hodnocení potvrzeno. Termín kvetení podle Hričovského (2002) v našich podmínkách připadá na duben. V genofondu bylo ale první kvetení pozorováno již 22.3. a to u odrůd ‘Amfora‘, ‘Fialka‘ a ‘Modrý triumph‘, které mohlo být způsobeno časným nástupem jara s poměrně vyššími teplotami. Nejvyšší hodnota sklizně plodů byla zjištěna u odrůdy ‘Altaj‘ (732,77 g), poté následovala odrůda ‘Leningradský velikán‘ s 591,20 g, ‘Modrý triumph‘ (579,51g). Nejnižší výnos plodů měla odrůda ‘Mailon‘ s 233,49 g. Cagáňová (1993) uvádí, že sklizeň po šestiletém pěstování dosahuje zpravidla okolo 1 kg plodů z keře. Se stárnutím a mohutností keřů lze získat 2 - 3 kg plodů. Maximální úrodu poskytují keře od 8 do 15 roku pěstování, kdy dochází k rovnováze mezi růstem a plodností, později stárnutím keřů klesá. Z výsledků hodnocení hmotnosti jednoho plodu vyplývá, že odrůda ‘Amfora‘ (1,03 g) poskytla největší plody spolu s odrůdou ‘Fialka‘ (0,92 g). Při hodnocení tvaru plodu byl zjištěn válcovitý tvar u odrůd ‘Fialka‘, ‘Kamčatský‘ a ‘Sinoglasky‘. Oválný plod měla odrůda ‘Amfora‘, zvonkovitý ‘Altaj‘, kapkovitý ‘Modrý triumph‘, protáhle oválný ‘Leningradský velikán‘ a okrouhlý ‘Mailon‘. Paprštejn (2009), uvádí u odrůdy ‘Altaj‘ tvar protáhle oválný a u odrůdy
43
Fialka protáhle džbánkovitý. Rozdílné hodnocení tvaru plodu může být způsobeno jejich velkou variabilitou. Nejkratší délka a šířka plodu byla hodnocena u odrůdy Mailon s délkou 16,38 mm a šířkou 5,62 mm. Nejdelší byl plod odrůdy ‘Altaj‘ (22,04 mm) a nejširší plod odrůdy ‘Amfora‘ s 9,59 mm. Při stanovení obsahu vitaminu C byla zjištěna nejvyšší hodnota u odrůdy ‘Fialka‘ ( 431,33 mg.kg-1), ‘Leningradský velikán‘ (400,56 mg.kg-1 ), ‘Modrý triumph‘ (391,89 mg.kg-1). Nejmenší naměřená hodnota byla u odrůdy ‘Amfora‘ (304,22 mg.kg1
), ale i tento údaj obsahu vitaminu C je příznivý a hodnoty jsou srovnatelné s obsahem
vitaminu C u citrusů. Z výsledků stanovení refraktometrické sušiny měla nejvyšší obsah odrůda ‘Mailon‘ (11,17 o Rf), za ní se umístila odrůda ‘Sinoglaska s 10,83 o Rf. Nejmenší obsah refraktometrické sušiny měly odrůdy ‘Altaj‘ (9,44 o Rf) a ‘Amfora‘ (9,50 o Rf). Při senzorické analýze kompotů měla odrůda ‘Kamčatský‘ nejlepší vzhled a barvu, odrůda ‘Altaj‘ tvar a velikost plodů, odrůda ‘Leningradský velikán‘ měla nejlepší chuťové vlastnosti a budila taktéž nejlepší celkový dojem. Naopak nejhorší vlastnosti v hodnocení barvy a vzhledu měla odrůda ‘Altaj‘, v hodnocení tvaru, velikosti, chuti a celkového dojmu neuspěla odrůda ‘Sinoglaska‘.
44
7. Závěr V práci byly sledovány růstové a sklizňové údaje vybraného souboru odrůd Lonicera caerulea L. Jednalo se o odrůdy ‘Altaj‘, ‘Amfora‘, ‘Fialka‘, ‘Modrý triumf‘, ‘Leningradský velikán‘, ‘Kamčatský‘, ‘Sinoglaska‘ a ‘Mailon‘. Pokusná výsadba se nachází na pozemcích Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě. Jako velký klad můžeme vyzdvihnout, že zimolez je velmi přizpůsobivý a nenáročný na prostředí, pěstitelské zásahy, vláhu a chemickou ochranu. Je ho možné pěstovat na všech druzích půd, na rozdíl od kanadských borůvek, které vyžadují speciální půdní substrát s kyselou půdní reakcí. Dobře snášejí sucho a nejsou poškozovány chorobami a škůdci. Velkým přínosem je i ranost sklizně, kdy plody dozrávají již v polovině května. Mezi další pozitiva pěstování můžeme zařadit obsahové složení plodů s vysokým množstvím vitaminů a minerálů. Na základě pozorování a zhodnocení bylo dosaženo těchto výsledků: •
Jako nejlepší odrůda vyznačující se bujným růstem, vysokou hmotností plodů z keře, hmotností jednoho plodu a délkou plodu vhodná k doporučení pro pěstování je odrůda ‘Altaj‘. Bohužel se, ale nejevila jako vhodná odrůda ke kompotování. Nezaujala barvou a vzhledem nálevu, ani v celkovém hodnocení.
•
Nejhorších výsledků dosáhla odrůda ‘Mailon‘. Jediné, co by se u ní dalo vyzdvihnout oproti ostatním sledovaným odrůdám je nejvyšší obsah refraktometrické sušiny (11,17 oRf).
•
Z výsledků pozorování je možné doporučit odrůdu ‘Leningradský velikán‘ pro kompotování. Dosáhl vynikajících chuťových a celkových vlastností. Naopak odrůda ‘Sinoglaska‘ nemůže být pro kompotování doporučena, z důvodu horších chuťových vlastností, horším celkovým dojmem a velikostí a tvarem plodů.
•
Při senzorickém hodnocení byla kladně hodnocena i marmeláda, která byla vyrobena ze směsi odrůd ‘Altaj‘, ‘Amfora‘, ‘Sinoglaska‘ a ‘Leningradský velikán‘. Měla vynikající chuťové vlastnosti a zaujala barvou i vzhledem.
45
8. Souhrn, Resume a Klíčová slova Tato práce je zaměřena na zhodnocení a studium sklizňových a růstových údajů vybraných odrůd kamčatských borůvek (Lonicera caerulea L.). Jedná se o odrůdy ‘Altaj‘, ‘Amfora‘, ‘Fialka‘, ‘Modrý triumf‘, ‘Leningradský velikán‘, ‘Kamčatský‘, ‘Sinoglaska‘ a ‘Mailon‘. Zhodnocení bylo provedeno, v roce 2011 v genofondové výsadbě, na pozemcích Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě. Konkrétně byly hodnoceny jednotlivé růstové vlastnosti odrůd, velikost a habitus keřů, fenologické fáze, sklizňové období a pomologické znaky. U jednotlivých odrůd byl laboratorně stanoven obsah vitaminu C a refraktometrické sušiny. Jednotlivé plody odrůd byly zpracovány na kompoty a marmelády a následně senzoricky posouzeny a vyhodnoceny. Získané výsledky rozborů byly sestaveny do tabulek, statisticky vyhodnoceny a pro lepší názornost byla pořízena fotodokumentace. Podle zjištěných vlastností odrůd by bylo vhodné pro pěstování použít odrůdu ‘Altaj‘, která vykazovala při hodnocení nejlepší výsledky. Naopak odrůda ‘Mailon‘ dosahovala nejhorších výsledků. Při senzorické analýze kompotů byly nejhorší vlastnosti zjištěny u odrůdy ‘Sinoglaska‘. Nejlepší chuť a celkový dojem vykazovala odrůda ‘Leningradský velikán‘. Klíčová slova: Lonicera caerulea L., odrůdy, pěstování, zpracování plodů This thesis is focused on evaluation and study of harvest and growth data of selected varieties of the Kamchatka blueberries (Lonicera caerulea L.). They are varieties ‘Altaj‘, ‘Amfora‘, ‘Fialka‘, ‘Modrý triumf‘, ‘Leningradský velikán‘, ‘Kamčatský‘, ‘Sinoglaska‘ and ‘Mailon‘. The evaluation was performed in gene pool in 2011 on the land of the Faculty of Horticulture in Lednice on Moravia. The individual growth properties of the varieties, size and shrub habit, phenological stages, harvest season and pomological traits were evaluated. The content of vitamin C and soluble solids was laboratory determined in individual varieties. The individual fruits of varieties were processed such as compotes and jams and then sensory evaluated and assessed. The results obtained in the analyzes were compiled to
46
the tables, statistically evaluated and the photo documentation was taken for better illustration. The use of the variety ´Altaj´, which showed the best results in evaluation, would be appropriate for cultivation according to the identified properties of the varieties. In contrast the variety ´Mailon´ had the worst results. The worst properties were detected in variety ‘Sinoglaska‘ in sensorical analysis of compotes. The variety ‘Leningradský velikán‘ had the best taste and the overall impression. Key words: Lonicera caerulea L., variety, cultivation, processing of fruits
47
9. Seznam použité literatury 1. CAGÁŇOVÁ, Irena. Lonicera – zemolez ako ovocný druh, Záhradníctvo, č. 2, 1993. 2. DLOUHÁ, J. Zimolez - nejranější ovoce. Praha: Zahrádkář, 1997.7. 3. GOLIÁŠ, Jan, NĚMCOVÁ, Anna. Skladování a zpracování ovoce a zeleniny (návody do cvičení)., MZLU v Brně, 2009, 97 s., ISBN: 978-80-7375-331-3 4. HŘIČOVSKÝ, Ivan. Drobné ovoce: a méně známé druhy ovoce. 1. vyd. Bratislava: Vydavateľstvo Príroda s.r.o., 2002, 104s. ISBN 80-07-01004-1. 5.
KIM, YC, CHUNG, SK. Reactive oxygen radical species scavenging effects of Korean medicinal plant leaves. Food Science Biotechnology 2002. 11:407-411.
6. KOLA, Jan., SOUKUP. Zimolez kamčatský. Dům a zahrada, 1996, s. 22 – 23 7. MATUŠKOVIČ, Ján. Agrobiologické faktory ovplyvňujuce úspešné pestovanie marhúľ a zemolezu kamčatského. Nitra: Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, 2003, 219s. ISBN 80-8069-289-0. 8. NESRSTA, Dušan. Drobné modré ovoce pro zahrady. Zahrádkář. 2011, roč. 2011, 10., s. 2. ISSN 0139-7761. 9. NOVÁKOVÁ, Iveta. Pořízení fotodokumentace. 2011 10. PAPRŠTEIN, František. Technologie pěstování zimolezu (Lonicera sp.). Rodomax, s.r.o., 2009, 36 s. ISBN 978-80-87030-08-0. 11. PLEKHANOVÁ, M. N. Klasifikator roda Lonicera L. podsekce caerulea REHD. VNII rastenievodstva im. N.I. Vavilova. Leningrad 1988, s. 25 12. PLEKHANOVÁ, M. N., Zdroj pro šlechtění zimolezu L.podsekcie Caeruleae Redh. In Plodoovošč. Choz., 1986, č.12 13. RICHTER, Miloslav. Malý obrazový atlas odrůd ovoce: slivoně, třešně,višně, méně známé druhy ovoce. 1. vyd. Lanškroun: TG Tisk s.r.o Lanškroun, 2004, 120s. ISBN 80-903487-2-6.
48
14. RICHTER, Miloslav. Velký atlas odrůd ovoce a révy, 1. vyd. Lanškroun: TG TISK s.r.o., 2002, 158s. ISBN 80-238-9461-7 15. ŘEZNÍČEK Vojtěch, Drobné ovoce s vysokou biologickou hodnotou. Praha: ČZS Praha, Květ, 2009. 95 s. ISBN 978-80-85362-61-9.6. Internetové zdroje: 16. ČERNOCH, Zdeněk. Exotické rostliny [online]. Větřkovice u Vítkova, 4.11.2010, http://www.exotickerostliny.cz/cs/katalog-rostlin-othermenu-95/36-zimolez/114zimolez.html 17. FABEROVÁ, Iva, DOTLAČIL Ladislav. Genofond zemědělských plodin a jeho využití
pro
rozšíření
agrobiodiversity.
[online].
4.6.2002
Dostupné
z:
http://genbank.vurv.cz/genetic/resources/documents/sbornik2002.pdf 18. HEINRICH, Jan, VARCOVÁ, Irena a VALENTOVÁ, Kateřina. Plody Lonicera caerulea: Perspektivní funkční potravina a zdroj biologicky aktivních látek. Chemické - listy [online]. s. 10, 2008-04-08 [cit. 2011-10-06]. Dostupné z: http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2008_04_245-254.pdf 19. NERUDA, Jindřich, PLEVOVÁ, Ivana. Školní zemědělský podnik Žabčice: Lokalizace a přírodně-výrobní podmínky podniku. [online]. 13.6. 2011. Dostupné z: http://www.szp.mendelu.cz/en/poloha 20. MOELLEROVA, Jana. LONICERA CAERULEA L.: zimolez modrý / zemolez belasý [online]. 1.5.2010 [cit. 2011-10-12]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/loniceracaerulea/ 21. PAPRŠTEIN, František, ŘEZNÍČEK, Vojtěch a HOLUBEC, Vojtěch. Výzkum pěstitelských technologií u méně rozšířených ovocných druhů. Holovousy, 2007. QF3223. Dostupné z: www.mze-vyzkum-infobanka.cz/DownloadFile/9764.aspx. Redakčně upravená závěrečná zpráva. VÝZKUMNÝ A ŠLECHTITELSKÝ ÚSTAV OVOCNÁŘSKÝ HOLOVOUSY s.r.o. 22. UNITED STATES DEPARTMENT OF AGRICULTURES. Lonicera caerulea L. sweetberry
honeysuckle.
[online].
2012
[cit.
http://plants.usda.gov/java/profile?symbol=LOCA6
49
2011-11-12].
Dostupné
z:
23. HLADKÝ,
Michal.
Zimolez
modrý
kamtschatica/edulis/emphyllocalyx).
[online].
(Lonicera 2012
caerulea Dostupné
var. z:
http://www.plnazahrada.cz/karta-zimolez.php 24. SHANGA, Xiaofei, PANA Hu, MIAOA Xiaolou a DINGD Hong. Lonicera japonica Thunb.: Ethnopharmacology, phytochemistry and pharmacology of an important traditional Chinese medicine. [online]. 16.8. 2011 [cit. 11.4. 2011]. 8.8.2011
[cit.
2011-10-11].
Lonicera
kamtschatica.
Dostupné
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0378874111005897
50
z:
10. PŘÍLOHY Příloha I. – Tabulková a grafická část Tab. 27 Výška keře podle Matuškoviče (2003) Tab. 28 Výška keře [m] v roce 2011 Tab. 29 Průměr keře [m] v roce 2011 Tab. 30 Hmotnost plodů z keře [g.keř-1] v roce 2011 Tab. 31 Hmotnost jednoho plodu [g] podle Paprštejna (2009) Tab. 32 Hmotnost jednoho plodu [g] v roce 2011 Tab. 33 Délka a šířka plodu [mm] v roce 2011 Tab. 34 Obsah vitaminu C [mg.kg-1] v roce 2011 Tab. 35 Obsah refraktometrické sušiny [%] podle Paprštejna (2009) Tab. 36 Obsah refraktometrické sušiny [%] v roce 2011 Tab. 37 Senzorické zhodnocení kompotu odrůdy ‘Altaj‘ v roce 2011 Tab. 38 Senzorické zhodnocení kompotu odrůdy ‘Kamčatský‘ v roce 2011 Tab. 39 Senzorické zhodnocení kompotu odrůdy ‘Fialka‘ v roce 2011 Tab. 40 Senzorické zhodnocení kompotu odrůdy ‘Sinoglaska‘ v roce 2011 Tab. 41 Senzorické zhodnocení kompotu odrůdy ‘Leningradský velikán‘ v roce 2011 Tab. 42 Senzorické zhodnocení kompotu odrůdy ‘Amfora‘ v roce 2011 Tab. 43 Senzorické zhodnocení marmelády ze směsi odrůd v roce 2011 Graf 1: Výška keře [m] v roce 2011 Graf 2: Průměr keře [m] v roce 2011 Graf 3: Hmotnost plodů z keře [g.keř-1] v roce 2011 Graf 4: Hmotnost jednoho plodu [g] v roce 2011 Graf 5: Délka plodu [mm] v roce 2011 Graf 6: Šířka plodu [mm] v roce 2011 Graf 7: Obsah vitaminu C [mg.kg-1] v roce 2011 Graf 8: Obsah refraktometrické sušiny [%] v roce 2011 Graf 9: Barva a vzhled kompotu Graf 10: Tvar a velikost plodu v kompotu Graf 11: Textura a vzhled nálevu kompotu
51
Graf 12: Vůně kompotu Graf 13: Chuť kompotu Graf 14: Celkový dojem kompotu Graf 15: Senzorický profil kompotu odrůdy ‘Altaj‘ v roce 2011 Graf 16: Senzorický profil kompotu odrůdy ‘Kamčatský‘ v roce 2011 Graf 17: Senzorický profil kompotu odrůdy ‘Fialka‘ v roce 2011 Graf 18: Senzorický profil kompotu odrůdy ‘Sinoglaska‘ v roce 2011 Graf 19: Senzorický profil kompotu odrůdy ‘Leningradský velikán‘ v roce 2011 Graf 20: Senzorický profil kompotu odrůdy ‘Amfora‘ v roce 2011 Graf 21: Senzorický profil marmelády ze směsi odrůd v roce 2011
Příloha II. – Obrázková část Obr. 2 Plod odrůdy ‘Altaj‘ Obr. 3 Plod odrůdy ‘Amfora‘ Obr. 4 Plod odrůdy ‘Fialka‘ Obr. 5 Plod odrůdy ‘Kamčatský‘ Obr. 6 Plod odrůdy ‘Leningradský velikán‘ Obr. 7 Plod odrůdy ‘Mailon‘ Obr. 8 Plod odrůdy ‘Modrý triumph‘ Obr. 9 Plod odrůdy ‘Sinoglaska‘ Obr. 10 Nezralý plod odrůdy ‘Altaj‘ Obr. 11 Nezralý plod odrůdy ‘Amfora‘ Obr. 12 Květ odrůdy ‘Leningradský velikán‘ Obr. 13 Keř odrůdy ‘Altaj‘ Obr. 14 Keř odrůdy ‘Amfora‘ Obr. 15 Keř odrůdy ‘Fialka‘ Obr. 16 Keř odrůdy ‘Leningradský velikán‘
52