Mendelova univerzita v Brně Floristika na přelomu 20. a 21. století Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně

Floristika na přelomu 20. a 21. století Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce Ing. Jarmila Neugebauerová, Ph.D.

Lednice 2012

Vypracovala Lucie Malíková

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Floristika na přelomu 20. a 21. století vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém spisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne ……………………………………. Podpis diplomata…………………………………..

PODĚKOVÁNÍ Velké poděkování patří paní Ing. Jarmile Neugebauerové, Ph.D. za její konzultace, pomoc, cenné rady a poskytnutí materiálu při zpracování této bakalářské práce. Ráda bych poděkovala Svazu květinářů a floristů za dodání požadované dokumentace, lidem z blízkého okolí, kteří mi poskytli dobové fotografie s tématikou floristiky.

Obsah 1

ÚVOD ....................................................................................................................... 5

2

CÍL ............................................................................................................................ 6

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED .......................................................................................... 7 3.1

ZÁKLADY ESTETIKY, TECHNIKY ARANŽOVÁNÍ A ZÁKLADY

FLORISTICKÝCH DISCIPLÍN ................................................................................... 7 3.1.1

ESTETICKÉ PRVKY................................................................................. 7

3.1.2

ESTETICKÉ ZÁKONITOSTI A PRINCIPY ............................................ 8

3.1.3

TECHNIKY A STYLY .............................................................................. 8

3.1.4

ZÁKLADNÍ FLORISTICKÉ DISCIPLÍNY ............................................ 12

3.2

VÝVOJ FLORISTIKY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1950-

2011 ......................................................................................................................... 16 3.2.1

50. LÉTA 20. STOLETÍ ........................................................................... 16

3.2.2

60. LÉTA 20. STOLETÍ ........................................................................... 19

3.2.3

70. LÉTA 20. STOLETÍ ........................................................................... 22

3.2.4

80. LÉTA 20. STOLETÍ ........................................................................... 25

3.2.5

90. LÉTA 20. STOLETÍ ........................................................................... 29

3.2.6

21. STOLETÍ A JEDNOTLIVÉ ROKY ................................................... 32

3.3

FLORISTICKÉ SOUTĚŽE ............................................................................. 40

3.3.1

SOUTĚŽE MEZINÁRODNÍ ................................................................... 40

3.3.2

SOUTĚŽE EVROPSKÉ ........................................................................... 41

3.3.3

SOUTĚŽE NÁRODNÍ ............................................................................. 42

4

NÁVRH TÉMAT PRO BUDOUCÍ FLORISTICKÉ SOUTĚŽE .......................... 45

5

ZÁVĚR ................................................................................................................... 47

6

SOUHRN - RESUME ............................................................................................ 48

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 49

8

PŘÍLOHY ............................................................................................................... 55

1 ÚVOD Tak jako společnost prochází historickým vývojem, tak i floristika zaznamenává určitý vývoj. Postupem času se květina dostává do popředí našeho života a je jeho součástí. Nové techniky a různorodost rostlinného i doplňkového materiálu má vliv na tvorbu jedinečných aranžmá, charakteristických pro jednotlivá období. Součástí bakalářské práce jsou floristické soutěže a navržení nových témat pro budoucí soutěže. Bakalářská práce je doplněna fotodokumentaci od padesátých let až po současnost a fotodokumentaci soutěžních disciplín z roku 2011.

5

2 CÍL Předmětem bakalářské práce je popsat vývoj floristiky na přelomu 20. a 21. století v souladu s historickými událostmi. Informovat o využití rostlinného i doplňkového materiálu, technikách aranžování a charakteristice tvorby vzhledem k aktuálním tématům. Zaměřit se na floristické soutěže. Navrhnout téma pro budoucí floristické soutěže, bakalářská práce je doplněna o fotografie soutěžních disciplín z roku 2011.

6

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 ZÁKLADY

ESTETIKY,

TECHNIKY

ARANŽOVÁNÍ

A

ZÁKLADY FLORISTICKÝCH DISCIPLÍN 3.1.1 ESTETICKÉ PRVKY A) Bod Bod je místo, od kterého se odvíjí vznik celé kompozice. Bod bývá umístěn mimo střed anebo ve středové poloze. (Kuťková, 2007) B) Linie Rozděluje se na přímou a nepřímou. Přímá linie určuje směr přímky horizontální nebo vertikální a vytváří středovou osu díla, diagonální udává šířku a plastičnost celku. Nepřímá linie je přirozenější než linie přímá. Rozlišuje tyto linie - esovité, spirálovité, vinuté, vlnité, obloukové, které mohou zároveň stoupat i klesat. (Kuťková, 2007) C) Tvar Rozlišuje tvary konstrukční a volné. Konstrukční tvar zahrnuje geometrické tvary plošné a prostorové. Volný tvar je individuální, vychází z přírody, nelze jej stejným způsobem znovu vytvořit. (Kuťková, 2007) D) Textura Je definována jako uspořádání povrchových částí a detailů povrchu. U rostlin je ovlivněna primárně, například velikostí částí rostlin a sekundárně, formováním povrchu částí rostlin. U doplňkového materiálu ovlivňuje texturu barevnost.(Kuťková, 2007) E) Struktura Slovo struktura může být definováno jako složení a členění konstrukce. Stejně jako textura i struktura u rostlin je ovlivněna primárně a sekundárně. Struktura rostlinného materiálu je závislá na směru růstu větví, lodyh a výhonů, mohou převažovat linie vertikální, diagonální, horizontální; mírně a silně obloukovité, silně pokroucené a indiferentní. Další dělení je podle množství a průměru větví, výhonů a lodyh na jemnou, střední a hrubou. (Kuťková, 2007)

7

F) Barva Spektrální barvy leží na spektru viditelného světla. Nespektrální (bílá, černá). Člověka ovlivňují z hlediska psychiky barvy teplé (červená, oranžová a žlutá) a studené (zelená, modrá a fialová). (Homola, 1993 ; Kuťková, 2007) 3.1.2 ESTETICKÉ ZÁKONITOSTI A PRINCIPY Dodržování zákonitostí ovlivňuje výslednou kompozici aranžmá. (Kuťková, 2007) A) Harmonie a kontrast Harmonie působí uceleným a klidným dojmem. Kontrast vzniká porušením souladu. Vzájemně se doplňují a přispívají k originalitě celku. (Homola, 1993 ; Kuťková, 2007) B) Rovnováha Dělí se na zřejmou a skrytou. Rovnováha zřejmá je okem viditelná. Při pomyslném použití středové osy jsou květy a zeleň v kompozici rozmístěny pravidelně jak na pravé, tak i levé straně. Rovnováha skrytá není viditelná na první pohled. Při použití středové osy jsou například květiny umístěny více vpravo a zeleň více vlevo.(Homola, 1993 ; Kuťková, 2007) C) Rytmus Jedná se o střídání prvků v kompozici. Rytmus bývá rozlišen jako pravidelně jednoduchý, pravidelně stupňovitý a nepravidelný. Pravidelně jednoduchý vzniká pravidelným střídáním a opakováním rozdílných prvků. U pravidelně stupňovitého využíváme střídavosti, velikosti, sytosti barvy a hrubosti textury materiálu. Výsledkem je rytmicky odstupňovaná řada. Nepravidelný se v kompozici uplatňuje nejčastěji. (Kuťková, 2007) D) Proporcionalita Jeden z nejdůležitějších principů k docílení harmonie v aranžmá. Vystihuje poměr rozměrů dvou a více prvků v kompozici. Pravidlo zlatého řezu bývá využíváno například ke stanovení poměru mezi výškou a šířkou aranžmá ve vazbě. Nejčastěji bývá uplatňovaný poměr 3:5. (Kuťková, 2007 ; Homola, 1993) 3.1.3 TECHNIKY A STYLY Techniky se rozdělují na přípravné, hlavní a závěrečné.(Kuťková, 2007)

8

A) Přípravné techniky Ohýbání a tvarování: Při ohýbání se usměrňuje linie a tvar rostlin do požadovaného tvaru. (Kuťková, 2007) Nalomení: Speciální technika uplatňovaná při tvarování větví. Dochází jen k částečnému nalomení vrchní vrstvy dřeva a pokožky, rostlina je i nadále zásobena vodou. (Kuťková, 2007) Navazování: Tato technika se používá u rostlinného materiálu, který nemá dostatečně dlouhé stonky, u plodu a doplňkového materiálu. Používá se vazačský drát různé síly a je přizpůsobován síle rostlinného materiálu. (Kuťková, 2007) Prodlužování stonků: Pokud je stonek krátký, tak se pomocí vazačského drátu naváže na dvě nožky. Na stonek se přikládá drát ohnutý do písmene U. (Kuťková, 2007) Vyztužování: Provádí se pomocí drátu. Způsoby vyztužení mohou být následující: zpevněním pomocí dlahy, drát vedený vnitřkem lodyhy, vyztužení pomocí dvou nožek, ovinutím stonku drátem spirálovitě po jeho délce. (Kuťková, 2007) Vatičkování: Květy se nechají nasáknout vodou nejméně dvanáct hodin, poté se seřízne stonek. Řezná rána se obtočí vatou namočenou ve vodě a začistí se kaučukovou páskou. (Kuťková, 2007) Začištění páskou: Páska se položí na stonek a spirálovitým obtáčením směrem dolů se takto stonek pevně ovine. K začištění stonků páskou se používají různé typy pásek.(Kuťková, 2007) Voskování: Po zakrácení stonku se namočí řezná rána do roztaveného vosku a následně se zchladí ve studené vodě. Tato technika se používá jako ochrana před vadnutím. Není však zcela vhodná pro všechny typy rostlin. Mezi další způsoby voskování patří máčení celých rostlin do vosku, potírání rostliny voskem a zalití rostliny voskem. (Kuťková, 2007) Lepení: Provádí se pomocí tavné pistole, tapetového lepidla nebo lepidla ve spreji. Sušený materiál se jednoduše nalepuje na připravenou plochu. (Kuťková, 2007) B) Hlavní techniky Mezi hlavní techniky patří vkládání rostlin do nádob, vázání, vypichování, lepení, skobičkování, navlékání a proplétání. (Kuťková, 2007) Volné vkládání rostlin do nádob: Kombinuje se bohatě rozvětvený materiál s nerozvětveným. Při použití pouze rovného nerozvětveného materiálu jsou ukládány rostliny po obvodu stěny vázy. Z důvodu dosažení efektu při aranžování do váz s 9

širokým otvorem se vkládá dovnitř králíkářské pletivo a do něj stonky rostlin. Stonky se také vkládají do ampulí a jiných nádob. (Kuťková, 2007) Vázání: Na vázání kytic a věnců se používají květiny na stoncích, které musí být bez listů a trnů. Stonky se ukládají do spirály nebo paralelně, technika se může i kombinovat. Pokud se váže kytice do spirály, musí se dodržovat jednotný směr přikládaných stonků. Jednotlivé květy stonků se přikládají šikmo zleva doprava a kytice se při vázání drží v levé ruce. Stonky jednotlivých květů jsou přikládány tak, aby spodní část směřovala z dlaně ven. Takto uvázané kytice jsou zakončeny úvazkem. Postup zhotovování u paralelně vázaných kytic je definován tak, že jednotlivé stonky jsou kladeny rovnoběžně vedle sebe bez pomoci křížení. (Kuťková, 2007) Vypichování: K vypichování rostlin se používá aranžérská hmota různého tvaru, slámové podložky, zemina, udusaný písek, modelovací hmota nebo mech. Měkké stonky se zpevňují pomocí drátu. K vypichování do slámových podložek se používají rostliny s dostatečně pevnými a silnými stonky. Pokud nejsou rostliny dostatečně silné, jsou navazovány na kolíky nebo dráty a následně vypichovány do podložky. Uplatnění často se používá ve smutečních vazbách. (Kuťková, 2007) Skobičkování: Tato technika je volena při zhotovování věnců, přichytnutí stuh a jiných materiálů. To se provádí pomocí ocelové skobičky ve tvaru písmene U, která má ostré hroty, aby se zapíchla i do tvrdé slámové podložky. (Kuťková, 2007) Lepení: Rozlišuje se lepení živých a sušených rostlin. Dbá se na to, aby při jeho lepení nebyl poškozen rostlinný materiál. Používají se například tyto druhy lepidel: oasis floral, tavná pistole, lepidla ve spreji, tapetová lepidla, aj.(Kuťková, 2007) Navlékání a navazování na dekorační drátek: Jednotlivé květy jsou navlékány na drát jako korálky. Navazování, jedná se o obdobu navlékání jen s tím rozdílem, že jednotlivé květy jsou navazovány na samostatný drát. (Kuťková, 2007) Omotávání a proplétání: Při omotávání se obtáčí materiál kolem podkladu či konstrukce, u proplétání se tato konstrukce nepoužívá. (Kuťková, 2007) C) Závěrečné techniky Řadí se mezi ně ošetření řezaných a sušených rostlin pomocí vhodných přípravků na prodloužení trvanlivosti, sprej na živé květy Clearlife, lesk na listy Floralife, sušené květy ošetřujeme Elephantenhaut. (Rabušic, 2007)

10

Každá aranžérská práce má svůj styl. Podle Rabušice (2007) jsou známy tři typy stylů dekorativní, formálně lineární a vegetativní. Haake (2010) však tyto tři styl rozšiřuje o konstruktivně asociativní styl. Dekorativní styl: V tomto stylu převládá zdobnost, plnost, celkovým dojmem působí velmi bohatě. Typická jsou kompaktní uzavřená nebo volná aranžmá, která mají méně uzavřený obrys. Těžiště bývá obvykle umístěno ve středu nádoby. Střídá se zde symetrie nebo asymetrie. Celá kompozice působí pravidelně nebo nepravidelně. Jednotlivé linie zde nejsou patrny při prvním pohledu. Aranžér nebo vazač si zde může dovolit hru s kontrasty, barevností, kombinací většího počtu druhů květin. Bohatě se zde využívá dekoračních prvků, jako jsou stuhy, peří, korálky, provázky a jiné. (Rabušic, 2007) Formálně lineární styl: Důraz je kladen na tvar listů a květin, vedení linií a hru s kontrasty. Charakteristickým znakem pro tento styl je použití omezeného množství materiálu. V nejvyšší části kompozice jsou umístěny rostliny s největšími nároky na prostor. Naopak rostliny třetího řádu jsou umístěny ve spodní části kompozice. Rostliny mohou být částečné upravovány, například zalamováním, ohýbáním a zarovnáváním listů. Potřebné linie jsou nahrazovány drátem, provázkem nebo stuhou. Při použití formálně lineárního stylu bývá snahou vyzdvižení jedinečnosti rostlin pomocí způsobu umístění jednotlivých druhů v kompozici. (Rabušic, 2007) Vegetativní styl: Na první pohled kopíruje růst rostlin v přírodě. Zaměřuje se na přírodu, roční období, životní prostory a formy růstu. Charakteristickými znaky pro tento styl je použití kombinací materiálů, které spolu rostou v přírodě. Pracuje se zde s kontrasty tvarů, křivek, struktury a barvy, musí se však respektovat zákonitosti o slučování prvků stejného charakteru. Používá se výhradně přírodní materiál. Převládá zde paralelní uspořádání stonků. Bývá uplatňován při aranžování vypichovaných dekorací v nádobách, věnců, kytic, apod. (Rabušic, 2007) Konstruktivně asociativní styl aranžmá: V aranžmá je na první pohled rozpoznatelná technika provedení. Uspořádání je voleno symetrické nebo asymetrické. Jsou zde používány neformální a umělé kompoziční prvky. Výsledné aranžmá působí strukturovaně nebo architektonicky. (Haake, 2010)

11

3.1.4 ZÁKLADNÍ FLORISTICKÉ DISCIPLÍNY A) Kytice Kytice je záměrné seskupení dvou a více stonků nebo jiných částí rostlin, které mohu být doplněny ostatním dekoračním materiálem. Zhotovují se různými technikami, nejčastěji vázáním. U kytic hodnotíme kompozici, proporci a tvar. Od kompozice se odvíjí tvar, velikost, barva a druhové složení kytic. Kompozice kytic se rozděluje dle druhového složení, hustoty použitého materiálu a rozmístění prvků v kytici. K určení proporcí dopomáhá pravidlo zlatého řezu. Tvary kytic se rozdělují podle prostorového uspořádání rostlin a základního tvaru kytic. Prostorové uspořádáni rostlin: Kytice jednostranná - mívá trojúhelníkovitý, kapkovitý nebo elipsovitý tvar. Kytice vícestranná - vzniká spojením dvou kytic jednostranných. Dle základního tvaru kytic: symetrické - využívají středové osy a asymetrické - hrají si s kontrasty a linií, které se navzájem prolínají. Dále se kytice dělí podle stylu, techniky zpracování a podle příležitostí, ke kterým je určena. (Bittnerová, Hynková, 2007) Styl rozeznáváme dekorativní, vegetativní a formálně lineární styl. (Bittnerová, Hynková, 2007). Haake (2010) však uvádí ještě styl konstruktivně asociativní. Dle techniky zpracování se dělí kytice na vázané, vypichované, lepené nebo vytvořené kombinací technik. Dle příležitostí dělíme kytice na: dárkové, gratulační, smuteční, svatební. (Bittnerová, Hynková, 2007) B) Aranžování nádob Dle typů se rozdělují nádoby na vázy, misky, talíře, koše, květináče, tašky. Tvary a velikosti různě zdobené nebo geometrické. Skládají se ze dna, těla a hrdla. Hrdlo se rozděluje dle velikosti a průměru. Tělo nádoby se rozlišuje na symetrické a asymetrické tvary. Dno nemá vliv na vzhled aranžmá, slouží jen ke stabilizaci vázy. Za nejdůležitější vlastnosti nádob se považuje nepropustnost, stabilita, barevnost, tvar a i to, z jakého materiálu je vyrobena. Proporce se rozlišuje dle výšky na nádoby nízké a vysoké. Nízké nádoby jsou širší než vyšší. Patří sem misky, talíře a ošatky. Pro použití při aranžmá je stanovena adekvátní výška a to buď dle pravidla zlatého řezu, anebo za pomoci součtu výšky a šířky nádoby.

12

Vysoké nádoby jsou opakem nízkých nádob, tedy jsou vyšší, než širší. Řadí se zde vázy, koše, květináče a uplatňuje se pravidlo zlatého řezu. (Šebestová, Bittnerová, 2007) K základní technice aranžování nádob patří: Volně vkládané květiny do nádob - do váz se zúženým hrdlem je vkládán malý počet květin. Do váz se širokým hrdlem je umístěno nejprve pletivo, aby bylo docíleno rozdělení plochy a květiny zde lépe držely. Vypichované nádoby - uplatňuje se u vysokých, tak nízkých nádob. Aranžérská hmota bývá umístěna uvnitř nádoby. U vypichovaných nádob nesmí hmota vyplňovat celý prostor nádoby, protože zde musí zůstat volné místo na dolévání vody. Základní parametry kompozice jsou vymezeny pomocí několika rostlin. Sesazované nádoby - do vysokých nádob je vysazována jedna rostlina, nebo je vytvářeno sesazované aranžmá. U sesazovaných nádob by rostliny měly být stejné, nebo s podobnými pěstebními nároky. Používá se zde kombinace různých tvarů a linií, tím je docílena výsledná zajímavá kompozice.

Do nízkých nádob sesazujeme například

sukulenty, kaktusy a jarní cibuloviny. Rostliny se vysazují do košíků a ošatek, bonsajových misek a podobně. Transparentní nádoby - mají různou výšku i tvar, pouze jsou charakteristické svou průhledností.(Šebestová, Bittnerová, 2007) C) Věnec Dnes se s věncem setkáváme při mnoha příležitostech, je vnímán spíš jako dekorační prvek. Začátkem 20. století se věnec zhotovoval pomocí kol drátu, na který se postupně připevňovala stejně silná vrstva mechu či sláma, která se připevňovala na drát pomocí obtáčení, tak vznikalo tělo věnce. Ve druhé polovině 20. století tuto činnost nahradil stroj, který vrstvu slámy připevňoval rovnoměrně na drátěný kruh. Tato technika se používá až dodnes. Zatímco na počátku 20. století měly těla věnce různý tvar, postupně se vývoj ustálil na kulatý tvar. (Jaša, č. 4/2003) Při vytváření věnců je důležitá především proporcionalita, celková kompozice, rozptyl atd. Proporce: Důležité je zachovat správný poměr mezi tělem věnce a jeho vnitřním otvorem. Ideální poměr je 1:1 nebo 1,6:1. Proporce ovlivňuje barevnost, uzavřenost povrchu a profil těla věnce. (Vaňková, 2007) 13

Kompozice: Je rozdělena na jednodruhovou - váže se z plných kulatých květů nebo drobných květenství a vícedruhovou - aranžuje se z více kombinací materiálů, struktury a barev. (Vaňková, 2007) Rozptyl: Je popsán v kapitole kytice. Profil: Kulatý - bývá zhotoven technikami vázáním, skobičkováním a proplétáním. Trojúhelníkový - vhodný pro položení na podložku. Ohraničený - tvořen dvěma kruhy, jejichž prostor je vyplněn materiálem. (Vaňková, 2007) Věnce rozdělujeme podle stylu dekorativní, vegetativní a formálně lineární.(Vaňková, 2007) Dle techniky zpracování se rozlišuje věnec: Vázaný - jedna z nejstarších technik a zároveň nejpoužívanější. Je vyroben tak, že na předem připravenou podložku se přikládá rostlinný materiál ve směru hodinových ručiček. Vazačským drátem se obtáčí zevnitř těla věnce směrem ven. Vypichovaný věnec - postupuje se dvěma možnými způsoby. Nejprve se do těla věnce vypichují plody nebo dřevo, potom se zbylá prázdná místa vyplní zelení. U druhého způsobu dochází ke střídání materiálu. U paralelních věnců jsou stonky rostlin vypichovány kolmo do podložky. Skobičkovaný věnec - používá se u věnců římských nebo mechových. Větší listy zbavené řapíku se umísťují na vnější stranu věnce a menší na vnitřní stranu věnce, ty jsou pak pomocí skobičky nebo drátu přiskobičkovány. Listy jsou skládány pravidelně, anebo nepravidelně. Lepený věnec - uplatňuje se u sušeného rostlinného materiálu, ale výjimkou není použití živých květů. Pro jeho zhotovení se musí vždy odzkoušet reakce lepidla na podložku. Sesazované věnce- konstrukce podložky je zhotovena z desky, pletiva, prutů a igelitu. Do takto připravené podložky jsou sesazovány rostliny. Vhodné jsou nízké a plazivé rostliny. Proplétaný věnec- jsou známy dva způsoby zhotovení. Dostatečné dlouhé výhony jsou smotány do tvaru věnce a postupně jsou přidávány další výhony. Druhý způsob je, že ze ¾ prutů jsou vytvořeny kruhy libovolné velikosti, které se postupně spojují drátem,

14

lýkem nebo pomocí průhledných elektrikářských spojek. Hustota proplétání u věnce nemusí být stejná, kde je prutů méně, tak se umísťuje přízdoba. V aranžování věnců jsou známy další dvě techniky a to vitý a navlékaný věnec, tyto techniky jsou méně používané. (Vaňková, 2007) Přízdoba: Věnec s jednou hlavou má přízdobu soustředěnou na jednom místě. Zhotovujeme ho pomocí technik vypichováním nebo vázáním. Věnec se dvěma hlavami je tvořen dvěma přízdobami. První hlava je větší velikosti oproti hlavě druhé, považuje se za centrální. Druhá hlava menší doplňková, je umístěna naproti centrální hlavě, nesmí však být umístěna úplně symetricky, ale od středové osy hlavy věnce. Tato přízdoba se často používá pro věnce vázané a vypichované. Věnec s rozptýlenou přízdobou zcela postrádal přízdobu centrální. Květy jsou spolu s přízdobou zeleně rozptýleny pravidelně či nepravidelně po celém těle věnce. Po umístění stuhy se tak naznačí centrální místo věnce. Přízdoba stuhová nejčastěji používaná u věnců listových. Vavřínové věnce se zdobí obvykle v barvách trikolory. Nejčastěji však používáme tkaninové stuhy. Šířka stuhy je dána velikostí věnce. (Homola, 1993) D) Ikebana: Při tvorbě ikebany zohledňujeme mnoho faktorů, které jsou často velmi složitě kombinovány. Pečlivě vybíráme rostlinný materiál. (Martinek, 2007) Velikost a tvar nádoby musí odpovídat zvolenému rostlinnému materiálu. (Kubíčkova et al., 1978) V ikebaně se styl odvíjí od základního umístění linií, které podléhají jasným a pevně stanoveným principům. Při zhotovení ikebany se květy a listy seříznou, stonky se stříhají rovně pod vodou, aby déle vydržely. Dřevěné větve jsou seřezány šikmo. Do kenzanu se napichují rostliny s měkkými stonky. Větve a květiny musí svírat vzájemné úhly. (Martinek, 2007)

15

3.2 VÝVOJ FLORISTIKY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1950-2011 Na přelomu 19. a 20. století vznikla secese, poslední univerzální výtvarný sloh. Typické pro něj byly vysoké nádoby s použitím jednoho nebo několika květů s trochou zeleně. V období mezi světovými válkami se vazačství začalo postupně rozvíjet. Trh byl obohacen o distribuci květin převážně z Itálie a Francie. Velký výběr květů umožňoval vytváření nových originálních vazeb a s tím spojenou výzdobu interiéru. Květiny měly své místo na společenských akcích, oslavách i smutečních vazbách.(Rabušic, 2011) 3.2.1

50. LÉTA 20. STOLETÍ

HISTORIE Významným mezníkem tohoto období v Československu byla na počátku 50. let smrt presidenta K. Gottwalda. Pro československý lid to byla léta, kdy docházelo k poklesu životní úrovně i reálné výši platů. Nejvíce byly zejména postiženy sociálně nejslabší vrstvy obyvatelstva, to bylo spjato s vyvoláním měnové reformy, protestovalo se proti zvýšení norem a zhoršení pracovních podmínek. Docházelo k persekuci občanů, vysokoškolsky vzdělaní odborníci museli opouštět svá místa a byly nahrazovány dělnickými kádry. Majetky občanů byly znárodňovány a souběžně s tím docházelo k velkým poklesům, až úplné likviditě soukromého podniku. Národní hospodářství se tak na počátku 50. let stalo jedním velkým celkem tzv. superpodnikem. (Čornej, 2001; Jožák, 2000; Čornej, 2002) I přesto docházelo k rozvoji v oblasti šlechtění rostlin. O tento rozvoj se postaral bývalý profesor Střední zahradnické školy v Kopidlně, Ing. František Petr a Ing Milek Berný, kteří pracovali v podniku Sempra. V souvislosti s novými strukturálními změnami ve vysokoškolském systému v roce 1952 došlo dle ministerského výnosu k radikálním změnám. V říjnu 1952 Zahradnická katedra VŠZ Brno, zahájila výuku na novém detašovaném pracovišti v Lednici na Moravě, v historii zemědělského školství v ČSR to bylo první umístění vysokoškolského studia na venkově. (Salaš a Lužný, 2010) Významné mezníky 50. let: 8. června 1950- byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti Milada Horáková, 14. března 1953- zemřel K. Gottwald, 1. června 1953- proběhla měnová reforma (Čornej, 2001)

16

VAZAČSTVÍ A ARANŽOVÁNÍ KVĚTIN V období 50. let byla malá informovanost o tomto oboru, a proto lze vyvodit z díla Vlastimila Vaňka (1941), že květiny našly své místo i ve svatebních vazbách, vázaly se kulaté a převislé kytice, uspřádané co nejvzdušněji s velkým množstvím zeleně, viz příloha, viz příloha (Obr. 1). (Jaša, č. 5/ 2008) V pohřebním vazačství byly smuteční vazby nedoceňované, často se používal umělý materiál. V příležitostném vazačství jako byly narozeniny, jmeniny, křtiny a ostatní jubilea se k těmto svátkům vázaly kytice s menším počtem květů a jedním druhem zeleně. V 50. letech úroveň vazačství značně poklesla, nebyl zde dostatek řezaných květin. Proto bylo hledáno nové umělecké chápání ve vazačství a aranžování květin, touha poznat to, čeho se zde nedostávalo. (Kubíčková et al., 1978) Podle Kubíčkové et al.(1978) se k nám v 50. letech dostává japonská ikebana. V roce 1953 v Československu začala poprvé vysílat televize, a právě zde byla ikebana poprvé zveřejněna přímo s japonskými tvůrci. Vzhled ikebany se projevoval v jejich liniích. I zde sehrála svou roli symbolika. Rozvité květy a suché listy symbolizovaly minulost. Přítomnost se vyjadřovala rozvitými květy nebo bezvadnými listy. Budoucnost patřila poupatům. V každém ročním období se vyskytovaly rozdílné prvky. Jarní svěží aranžmá s velkými křivkami s použitím jarních větviček a s málo rozvinutými rozmanitými listy. V létě ikebany působily bohatým dojmem. Z materiálu byly nejčastěji používány květiny zahradní, například Leucanthemum, Solidago , Rosa, Lilium, Dianthum, Tagetes. Skromné a řídké ikebany byly znakem podzimu. Ideálním rostlinným materiálem byly Chrysanthemum. Zimní aranžmá ikebany mělo působit chmurně a klidně. Používaným materiálem byl Dianthus, Freesia, Camellia v kombinaci s pokojovými rostlinami i zelenými větvemi jehličnatých stromů, nebo rychlené dřeviny. V 50. letech byla používána dosud neznámá pomůcka kenzan ,tzv. ježek tvořený z bodců. Rostliny byly aranžovány do váz či keramických misek, které musely být rovné a hladké. Barva misky byla nejčastěji používána v tlumených pastelových barvách.(Kubíčková et al., 1978) Moribana-květiny byly umístěny v kenzanu a upraveny v nízkých, plochých nádobách. Jednotlivé řezané květiny měly předem definované základní linie. Všechny stonky byly upravovány tak, aby činily dojem, že vyrůstaly z jednoho místa.(Martinek, 2007)

17

Tato ikebana se nejčastěji umísťovala do bytového interiéru, veřejných místností a kanceláří. Jednalo se o vzdušná aranžmá. (Kubíčková et al., 1978) Nageire - květiny byly aranžovány do vázy, tvaru cylindru nebo válce. Jednalo se o volnější styl, květiny byly volně vkládány do váz. Stonek každé květiny byl postaven tak, aby předvedl svůj přirozený růst, větve a stonky bylo možné ve váze křížit kvůli zvýšení efektu přirozenosti. Doplňkového materiálu se používalo velmi málo.(Martinek, 2007) V 50. letech si těžko někdo dokázal představit byt bez vypichované misky, u nichž se vycházelo z japonské Moribany. Nedostatečná znalost kulturního prostředí však způsobila, že se na vědomí nebraly určitá pravidla a jejich vyjádření. Proto její uplatnění bylo časově omezené. I když zůstala japonská symbolika i kultura Evropě vzdálená, její vztah a cit ke květinám bude na dlouhé časy příkladem. Zájem o ikebanu 50. léty nekončí, pokračuje i začátkem 60. let, viz příloha (Obr. 2). (Kubíčková et al., 1978) ROSTLINNÝ MATERIÁL: ŘEZANÉ ROSTLINY: Aster, Convallaria, Chrysanthemum, Dahlia, Dianthus, Fresia, Gladiolus, Hyacinthus, Lilium, Rosa, Solidago, Tagetes, Tulipa ZELEŇ: Adiantum, Asparagus, Camellia, Fagus, Hedera, Laurus, Magnolia, Prunus SUŠENÉ ROSTLINY: Achillea, Ammobium, Delphinium, Goniolimon, Lomelosia, Nigella, Rosa, Setaria, Xerochrysum POMOCNÝ MATERIÁL: Malá škála pomocného materiálu - mech, lýko, kenzan, dráty, provázky, šňůrky, nitě, příze, krepový a hedvábný papír, stuhy, dřevěné obruče pro věnce a košíky. NÁDOBY: Ploché misky - skleněné, keramické, porcelánové, dřevěné, kamenné a kovové; vázy, košíky. TECHNIKY: Vypichování, vysazování, volně vkládané rostliny do váz, volně vázaná kytice jednostranná a volně vázaná. (Vaněk, 1941)

18

3.2.2 60. LÉTA 20. STOLETÍ HISTORIE Začátkem 60. let vznikla Československá socialistická republika. Na samotném počátku 60. let nastala hospodářská krize, projevovala se nedostatkem uhlí a elektřiny, s tím byl spjatý ekonomický pokles. V Československu byl prosazován návrat k národním tradicím a k obnově přerušení vztahů s Evropou. Ve druhé polovině 60. let se v Československu společenský pohyb začíná vymykat kontrole, docházelo ke stále větším konfliktům mezi občany a mocí, rychle se vyostřil vztah mladé generace k režimu. Po Pražském jaru docházelo k určitým uvolněným poměrům, ke zmírnění mezinárodního napětí a sblížení Východu se Západem. Objevila se zde možnost vycestovat do zahraničí, tím se však zvýšil příliv zahraničních turistů do ČSSR. Na posty dělnických kádrů byli dosazováni lidé studující, tím docházelo ke generační výměně. Společností se začal šířit spotřební způsob života. (Čornej, 2001; Jožák, 2000; Čornej, 2002) Od roku 1962 se zemědělské a zahradnické školství dostalo pod působnost Ministerstva školství a kultury ČSSR. (Salaš & Lužný, 2010) Na katedře zahradnictví v Lednici na Moravě v roce 1963 začala výuka a přednášky o šlechtění a množení okrasných rostlin. Výuku zajišťoval Prof. Ing. Jan Lužný, CSc. (Salaš & Lužný, 2006) Významné mezníky 60. let: 1960 - základy socialismu byly dobudovány, byla přijata nová ústava, 11. července 1960 - vznik Československé socialistické republiky, 1968 Pražské jaro, hnutí za demokratizaci politického života, 21. srpna 1968 - vstup vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa, 28. října 1968 - vyhlášení federace, v platnost vstoupila 1. ledna 1969 (Čornej, 2001) VAZAČSTVÍ A ARANŽOVÁNÍ KVĚTIN Na počátku 60. let 20. století nebylo v Československé socialistické republice vazačství a aranžování květin na vysoké úrovni. K výuce se používala zahraniční literatura, například Les Bonamet z roku 1904, publikace od Josefa Vaňka Moderní vazačství květin z roku 1928 a Vlastimila Vaňka pod názvem Moderní vazačství květin díl II. z roku 1941. Až postupem doby začíná novodobá historie vzdělávání. (Jaša č. 5/ 2003) V roce 1969 byly v České republice založeny vazačské a aranžérské školy v Praze-Krči a v Brně-Bohunicích.(Kubíčková et al., 1978) Žádanými se staly květinové koše. Dekorace, která na první pohled působila velmi slavnostně, nacházela své uplatnění při významných příležitostech: oslava kulatého 19

životního výročí, divadelní představení, plesy, výstavy a další. U těchto typů aranžmá se používaly cennější řezané květiny, které tak vystihly dostatečnou úctu k obdarovanému. Květinové koše se uplatňovaly i v interiérech, například k výzdobě chaty nebo společenské haly. V těchto prostorech se používaly na zhotovování aranžmá sušené rostliny. Květinové koše se rozlišovaly podle tvaru, velikosti a dle účelu použití: dárkový, sesazovaný, kombinovaný, reprezentační nebo symbolický. (Homola, 1993) Květinový koš dárkový - zhotovoval se z řezaných květin, sloužil k příležitosti významného životního výročí. Jednalo se o jednostranné aranžmá, kdy květiny byly rozmístěny v různých výškách. K těmto příležitostem se používaly koše proutěné, přírodní barvy, široké do 40 cm s velkým uchem. Koše byly vykládány igelitovou fólií, na kterou se pokládalo potřebné množství mechu. Mech byl připevňován pomocí drátku ke dnu koše. Do takto připraveného základu se vypichovaly jednotlivé květy, nejčastěji byly voleny květy dvou až tří druhů, tvarově se však měly odlišovat. Jako příklad lze uvést Rosa, které mají svoji vlastní zeleň, byly v kompozici spíše nahlučené a květinový koš tak působil zaplněnějším dojmem. Zcela neolistěné květy Dianthus a Narcissus působily více vzdušně, viz příloha (Obr. 3). (Homola, 1993) Květinové koše sesazované - tento termín nebyl zcela přesný. Koš byl spíše sestavován z hrnkových rostlin, které se do koše umísťovaly přímo v květináčích nebo v igelitových sáčcích, z důvodu snížení hmotnosti. U takto sesazovaných košů nebylo záměrem, aby zde rostlina delší dobu vegetovala. Používaly se květiny rodů: Rododendron, Saintpaulia, Cyclamen, Strptocarpus, Vrisea, Gloxinie, cibuloviny, rostliny okrasné listem a popínavé. Spodní část se opět vykládala igelitovou fólií a povrch se překrýval mechem nebo keramzitem. (Homola, 1993) Květinové koše kombinované - lišily se od sesazovaných tím, že se ještě do aranžmá umísťoval vlhký mech pro řezané květiny. Nejprve byly sesazeny hrnkové rostliny a poté se vypichovaly řezanými květinami, které se celkovému aranžmá přizpůsobovaly a dominovaly v něm. (Homola, 1993) Květinové koše reprezentační - uplatňovaly se při výzdobách místností, které sloužily při jednání státních návštěv, ale také byly předávány při koncertech, divadelních 20

premiérách, květinových výstavách a ostatních kulturních akcích. Používaly se tvarované, proutěné koše s pevným dřevěným dnem. Nejčastěji se používaly rody Syringa, Lilium, Chrysanthemum, Gladiol v kombinaci se zelení. (Homola, 1993) Květinové koše symbolické - obdarovávalo se jimi při příležitostech jako byly vánoční a velikonoční svátky nebo památka zesnulých. (Pokorný et al., 1968) Florentinské koše - koš byl poměrně vysoký, s úzkou úložnou plochou a u horního okraje se rozšiřoval. V tomto koši velmi pěkně působily květy Rosa, Gerbera a Leucanthemum. Koš byl vykládán vlhkým mechem a několikacentimetrovou vrstvou oblázků. (Homola, 1993) V 60. letech ve svatebních vazbách, převládají kytice převislé, pravidelného či nepravidelného trojúhelníku s množstvím zeleně. Doplněné myrtovými věnečky a bohatou tylovou kruhovou manžetou, viz příloha (Obr. 4, 5). (Pavlíčková, č. 5/ 2008) Ve vánočních vazbách byly aranžovány interiérové vánoční svícny, vánoční úprava nástěnná, aj. (Pokorný et al., 1968) ROSTLINNÝ MATERIÁL: ŘEZANÉ ROSTLINY: Anthurium, Convallaria, Dianthus, Fressia, Fritillaria, Chrysanthemum, Eucharis, Gerbera, Papaver, Paeonia, Primula, Rosa, Syringa, Zantedeschia ZELEŇ: Abies, Acer, Arrhenatherum, Carex, Hosta, Juniperus, Picea, Populus, Sorbus, Taxus, Thuja, Tsuga POMOCNÝ MATERIÁL: Mech, špendlíky, lýko, králíkářské pletivo, pálený a sekaný vazačský drát, slaměné podložky, lepidla, šňůrky a stuhy, látky, nitě, pásky z PVC, celofánové a igelitové sáčky, krepový a hedvábný papír, kancelářská sešívačka. NÁDOBY: Vázy, misky, keramické nebo skleněné mísy, koše, plastové a kovové nádoby. TECHNIKY: Vypichování, sesazování, navazování, volně vkládané rostliny do nádob, vázaná kytice. (Pokorný et al., 1968)

21

3.2.3 70. LÉTA 20. STOLETÍ HISTORIE Počátkem 70. let 20. století začíná v Československu období takzvané normalizace. Na vysoce postavených místech docházelo k čistkám. V občanech tak tento režim vyvolával strach. Nacházel se mezi nimi i úzký okruh lidí, který se zajímal o budoucnost našeho národa. Nebál se tak kritizovat politickou státní moc za nedodržování lidských a občanských práv i na veřejnosti, díky nim vznikla Charta 77. V obchodech neexistovala konkurence, stagnoval vývoj nové výroby. (Čornej, 2001; Jožák, 2000; Čornej, 2002) V roce 1976 vydaly stranické řídící orgány dokument k rozvoji československé vzdělávací soustavy. Byla v něm uvedena struktura, organizace a náplň všech typů zemědělských včetně zahradnických škol. V 70 letech byla na vzestupu v oblasti šlechtění rostlin Sempra. Významnou aktivitou Sempry bylo řízení rezortních zahradnických výzkumných ústavů. (Salaš & Lužný, 2010) Významné mezníky 70. let: 1975 - zvolen G. Husák prezidentem, 1977 - založení Charty 77 (Čornej, 2001) VAZAČSTVÍ A ARANŽOVÁNÍ KVĚTIN V 70. letech docházelo k velkému rozvoji ve vazačství a aranžování květin. Byl zde kladen důraz na krásu jednotlivých květů a jejich detailů. V roce 1971 byl pořádán první ročník Děčínské kotvy. Na středních zahradnických školách se od roku 1976 začal vyučovat samostatný předmět vazačství. (Kubíčková et al., 1978) V roce 1978 byla publikována první učebnice od Ing. Dagmary Kubíčkové a kolektivu pod názvem Vazačství a aranžování květin. Byly pořádány semináře o vázání a aranžování květin, krajské, národní a celostátní soutěže. Více pozornosti bylo věnováno smutečním vazbám, byly zde prosazovány nové nápady a techniky. V pohřebních vazačských pracích hrála velkou roli symbolika rostlin. Buxus byl symbolem vytrvalosti, statečnosti a nesmrtelnosti. Crataegus znak trnové koruny, Hedera symbol víry ve věčný život, věrnost a přátelství. Dřevo symbolizovalo nesmrtelnost. (Jaša, č. 4/ 2003) Pohřební věnce se rozdělovaly dle různých kritérií, např. podle techniky zhotovení, druhu použitého materiálu, typu přízdoby, stylu a dalších. Je třeba podotknout, že se jednotlivé skupiny mezi sebou prolínají. (Jaroňová, 2007)

22

Podle Kubíčkové (1978) je věnec výrobek z květů a zeleně, nebo vázaný na kruhovou podložku různého průměru. Podkladová zeleň - v minulosti pro tento účel sloužila okrasná klst, výjimečně se jako podkladová zeleň používala Thuja. Výplňová zeleň - k tomuto účelu byl používán cennější materiál Cupressus, Juniperus, Thuja, Taxus, Pinus, Ilex, Hedera, Buxus a Mahonia. Přízdobová zeleň - byla tvořena skleníkovou zelení Asparagus, listy skleníkových kapradin nebo listy trav s řezanými květinami. (Homola, 1993) Dle techniky zhotovení dělíme věnec na vypichovaný a vázaný. (Homola, 1993) Vypichované věnce - v 70. letech 20. století se jednalo o nejčastější typ zhotovovaného věnce. Podle množství použitých květů se věnec rozděloval na zhotovovaný na těžko, polotěžko a lehko. (Kubíčková et al., 1978) Na těžko - se používal nejčastěji v jarním a letním období, kdy byl dostatek květů. Zeleň v této vazbě byla používána jako doplňková, kdy se pouze začistila spodní strana věnce a oblemovala se květy po celém obvodě věnce, nebo byla ze zeleně vytvářena hlava věnce. Polotěžko - hlavním rozdílem mezi věncem vypichovaným na těžko a lehko byl ten, že květy byly prokládány řídce zelení, nejčastěji Asparagus či chvojím. Lehko - převažovalo použití zeleně nad květinami. Květiny s pevnými stonky Rosa byly přímo vypichovány do podložky a květiny s křehkými stonky byly často navazovány na dřevěné zašpičatělé slabé kolíky. Zeleň se připevňovala pomocí drátu a květy byly následně vypichovány. V menší míře byly tyto věnce tvořeny z listů, které byly připevňovány pomocí drátků. (Jaša, č. 4/ 2003) Věnec vázaný, byl v praxi méně používán. (Kubíčková et al., 1978) Nejčastěji se z rostlinného materiálu používaly jehličnany, ale také listy dřevin, trvalek jako jsou Paeonia, Hosta, Convallaria a další. (Homola, 1993) Podle druhu použitého materiálu se věnce rozlišovaly na věnce z květů, mechu nebo listů, aj. Věnce z květů - používaly se velké květy, zeleň se používala pouze k přízdobě, nebo jako olemování po vnějším obvodu těla věnce. Věnce z mechu - používal se mech bochánkovitého tvaru. Věnce listové - byly používány na pohřbu herce, literáta či hudebníka. Často se používal Laurus, Ficus nebo Rhododendron. (Homola, 1993) Smuteční kytice měly stejné uplatnění jako pohřební věnce. (Homola, 1993) 23

Kytice na rakev - byla zhotovena jako jednostranná. Rakev se zdobila nejčastěji kyticí vázanou, girlandou a jednotlivými květy. Přízdoba rakve byla prováděna pouze z živého rostlinného materiálu. Kytice vázaná – se vázala z květů světlých barev, doplněné zelení, ta mohla splývat přes okraj rakve. K úvazku byla volena stuha v barvě bílé. Kytice se umísťovala v horní části rakve. Kytice vypichovaná – používala se méně často než kytice vázaná. Do stočeného válce z pletiva se květy a zeleň navázané na drát prostrkovaly jednotlivými okénky pletiva a konce drátu byly upevňovány k pletivu. Zhotovené aranžmá působilo vzdušně a velmi dekorativně. Dalším možným způsobem jak přizdobit rakev pozůstalého byla girlanda. Byla vázána z jemnější zeleně Hedera a Buxus a prokládána drobnými květy. Girlanda se na rakev umísťovala v půlobloucích, v tomto případě byla zavěšena po bocích rakve. Jednotlivými květy byla vykládaná vnitřní část rakve, nebo byly volně položeny na rakev. (Kubíčková et al., 1978) Květiny do hrobů – drobná pozornost zesnulému od účastníků pohřbu. (Homola, 1993) Květy byly předem umístěny v košíku a po té vhazovány do otevřeného hrobu na rakev. (Kubíčková et al., 1978) Jednalo se o květy lehce přizdobené zelení nebo jen jednotlivé květy. V době, kdy se květiny staly cenově nedostupnými, nebo byl velký počet účastníků při pohřbu, byly květiny nahrazeny zelení Mahonia, Buxus, Thuja. (Homola, 1993) Výzdoba katafalku - katafalk byl pokryt černou látkou, po stranách zdoben girlandou, v jeho okolí byly postaveny dekorační rostliny a svícny. (Kubíčková et al., 1978) Před katafalk se umísťovaly věnce a kytice, které přinášeli smuteční hosté, viz příloha (Obr. 6). (Homola, 1993) Kytice na hrob se dělily na kytice vypichované a vázané. U vypichovaných kytic - se vypichovalo do slámové podložky nebo častěji do mechu. Nejčastější používanou podkladovou zelení byla Picea, která tak vytvořila základ pro kytici oválného nebo kulatého tvaru. (Homola, 1993) Počet květů pro vypichovanou pohřební kytici byl libovolný, musel být pravidelný a ze všech stran stejně hustý. (Kubíčková et al., 1978) 24

Kytice vázané – vázaná jednostranně, vejcovitého tvaru. Kytice se svazovala pevným materiálem, lýkem nebo motouzem. Poté byl úvazek převázán stuhou a přizdoben černým monofilem nebo tylem. Při úmrtí dítěte či mladého člověka se používala bílá stuha, viz příloha (Kubíčková et al., 1978) Svatební kytice - kytice převislé ve tvaru trojúhelníkového, s malým množstvím zeleně, viz příloha (Obr. 7). (Pavlíčková, č.5/ 2008 Na Velikonoce - se nejčastěji zhotovovaly pomlázky, velikonoční závěsy, jehnědová a květinová vajíčka, věnečky, travnaté misky, velikonoční podkova, jarní koše a misky, aj. (Kubíčková et al., 1978) ROSTLINNÝ MATERIÁL: ŘEZANÉ ROSTLINY: Anthurium, Camellia, Convallaria, Dahlia, Dianthus, Gerbera, Iris, Narcissus, Ornithogalum, Rosa, Tulipa, Zantedeschia ZELEŇ: Abies, Adiantum, Asparagus, Buxus, Fagus, Ficus, Ginkgo, Hedera, Juniperus, Mahonia, Myrthus, Nephrolepis, Picea, Pinus, Rosmarinus, Thuja SUŠENÉ ROSTLINY: Ammobium, Helipterum, Limonium. Lonas, Nigella, Papaver POMOCNÝ MATERIÁL: Látkové stuhy, manžety, silon, lýko, mech, dráty, motouzy, sláma, dřevo, špendlíky, pletivo, tyl, umělé květiny, konopné nitě a provázky, papír, kámen, piaflor, polystyrén. NÁDOBY: Vázy - kovové, skleněné, porcelánové; koše; dřevěné a keramické nádoby, lýkové mísy. TECHNIKY: Nejčastěji byly vázány kytice jednostranné nebo oboustranné, květiny vkládané volně do váz a vypichovaly se květinové misky. (Kubíčková et al., 1978) 3.2.4 80. LÉTA 20. STOLETÍ HISTORIE Na počátku 80. let 20. století se zhoršoval stav hospodářství, který se významně projevoval v rozpočtu i životním způsobu jak jednotlivých občanů, tak rodin. Mladým talentovaným lidem vadilo, že se nemohli dále rozvíjet a uplatňovat své dovednosti na vyšších pozicích. Vše vyvrcholilo v listopadu 1989, studentské demonstrace v Praze

25

odstartovaly pád komunismu v Československu. (Čornej, 2001; Jožák, 2000; Čornej, 2002) V roce 1985 byla v Lednici na Moravě zřízena Zahradnická fakulta VŠZ Brno na základě rozhodnutí československé vlády. V 80. letech zaznamenala produkce zahradnického odvětví vzestupnou tendenci a to nejen v kvantitě, ale i v kvalitě. (Salaš & Lužný, 2010) Významné mezníky 80. let: 17. listopadu 1989 - pád komunistického režimu v Československu, 29. prosince 1989 - byl V. Havel zvolen členy Občanského fóra československým prezidentem. (Čornej, 2001) VAZAČSTVÍ A ARANŽOVÁNÍ KVĚTIN V 80. letech 20. století se objevovaly stejné typy aranžérských a vazačských prací jako v předešlých letech, do popředí se dostaly svatební vazačské práce. Na počátku 80. let byly žádané kytice kulaté a zcela nový typ dekorace, kterým je svatební košíček. Sortiment používaných druhů rostlin byl obohacen o nové rostliny. Ve druhé polovině 80. let byly vázány kytice ve tvaru převislém, kulatém nebo dle fantazie, viz příloha (Obr. 8). Ke konci 80. let se ve vazbách objevuje rozmanitá zeleň a výjimečné doplňky, například kousky kůží, semeníky a větvičky nebo dovážené umělohmotné stuhy. Oblíbenými se staly padající, kaskádovité či stoupající linie, které byly nejčastěji vázány z rychlených velkokvětých růží, Alstroemeria, Chrysanthemum a Iris, viz příloha (Obr. 9). (Pavlíčková, č. 5/2008) Košík - jedna z oblíbených dekorací určena pro mladistvé nevěsty. Košík byl zhotovován jako vzpřímená dekorace. Jednalo se o dekoraci vypichovanou. Tvar byl volen trojúhelníkový. Nejdůležitější částí košíku bylo ouško, proto nesmělo docházet k jeho překrytí. (Homola, 1993) Převislé svatební kytice - tento typ kytic se nejčastěji vázal v druhé polovině 80. let, rozeznávaly se tři typy, a to převislá přes ruku, převislá dlouhá a francouzská svatební kytice. (Homola, 1993; Kubíčková, et.al 1978) Kytice převislá přes ruku - byla vhodná k nevěstám s dlouhými svatebními šaty. Tato kytice působila vzdušným dojmem. Tvar převislé svatební kytice určoval její postup vázání, kdy se postupně vázalo od nejdelších stonků. Čím se postupovalo při vázání výš, tím byly dávány květy hustěji. Od počátku se květiny prokládaly zelení a délka 26

měla odpovídat délce stonku květu. Používaly se květy či květenství s přirozeně převislým charakterem růstu například Phalaneopsis. Vazba kytice byla doplňována textilními doplňky a stužkami. Kytice převislá dlouhá - byla určena nevěstám s dlouhými šaty, se kterými splývala a mohla dosahovat až k lemu šatů. Při vázání byly voleny dva způsoby. První způsob byl, že se kytice vázala nejprve v horní širší části a poté se postupovalo směrem k převisu. Druhým způsobem se kytice vázala opačně oproti prvnímu. Pro tento typ svatební kytice se používaly květy Fressia, Lathyrus, Convallaria, kdy stonky byly prodlužovány drátem a navazovány kaskádovitě jeden na druhý. Používala se kombinace drobných květin, spolu s Gerbera nebo Rosa. Větší květy se umísťovaly ve střední části kytice, nevěsta nesla kytici před sebou. (Homola, 1993) Francouzská svatební kytice - hlavní část této kytice tvořila kulatá kytice, která byla doplněna převislou jednostrannou kyticí vázanou z drobnějších kvítků z jedné strany. Doplňovala se asparágusem a tylovou manžetou. (Kubíčková et al., 1978) Kulatá svatební kytice - zhotovovaná v druhé polovině 80. let byla vhodná pro mladistvé nevěsty. Jednalo se o menší, pravidelně vypouklou kytici s použitím jednoho či více barevných květů. Jednotlivé květy byly prokládány zelení, nebo Gypsophila, Limonium, docílilo se tak dostatečné vzdušnosti. Kytice se zhotovovala jako vypichovaná nebo vázaná. Vázala se od středu směrem k okraji. Začištění kytice a zároveň její ukončení se provádělo pomocí manžety a stužky. (Homola, 1993) Kytice vázaná dle fantazie - byla ve druhé polovině 80. let velmi oblíbenou záležitostí, odlišovala se od ostatních kytic celkovým pojetím, volbou tvaru a materiálu. Používala se tehdy, chtěl-li vazač ve své vazbě použít netradiční materiál, nebo jej zapracovat do vazby netradičním způsobem. Tento styl svatební kytice volila nevěsta tehdy, jakmile neměla jasné představy o své svatební kytici. (Homola, 1993) Kromě vázání svatebních kytic pro nevěstu se vázaly kytičky do saka klopy ženicha, kytička do vlasů nevěsty kytice pro maminky a družičky, svatebčany a výzdobu dopravního prostředku. Kytička do saka klopy pro ženicha - byla volena z květů stejného druhu, které byly součástí svatební kytice či dekorace nevěsty. Kytička byla střední velikosti doplněna o snítku zeleně svázanou zlatou či bílou stužkou. Pokud měla nevěsta kytici ze dvou či více druhů, pak vazač vybíral nejkontrastnější květ k oblečení nevěsty. (Homola, 1993) 27

Kytička do vlasů nevěsty - používal se jeden květ, který byl výrazný, obvykle stejný s druhem, který byl zakomponován v kytici doplněný o zeleň. Původně se do vlasů umísťovaly myrtové věnečky a diadémy. Kytice pro maminky - obou snoubenců byly vázány stejně, byly však použity menší květy nebo květy v tlumených barvách. Počet květů v kytici byl nejčastěji tři až pět. Kytice pro družičky - byly kulatého tvaru, z menšího množství květů. Používaly se květy světlejších barev, než v kyticích u maminek. Vonička pro svatebčany - často se používaly myrty nebo méně obvyklý rozmarýn dozdobený bílou stužkou, větvičky dlouhé 5 – 8 cm musely být řádně začištěny. Dekorace dopravního prostředku - nejčastěji byl využíván automobil, ale výjimku nečinil kočár nebo bryčka. Hlavní podmínkou bylo, že aranžmá nesmělo překážet při výhledu řidiče, a také nesmělo zakrývat poznávací značku. Nejčastěji byla zdobena myrtovými kytičkami a bílými stužkami. (Homola, 1993) V 80. letech měla květina i své místo ve společnosti, příkladem mohou být květinové ozdoby do vlasů. Dámy si je vkládaly do vlasů při slavnostních příležitostech, byly to diadémy, čelenky a květy doplněné zelení. (Kubíčková, 1992) ROSTLINNÝ MATERIÁL: ŘEZANÉ ROSTLINY: Alstromeria, Anthurium, Convallaria, Dianthus, Gerbera, Gloriosa, Chrysanthemum, Iris, Narcissus, Ornithogalum, Protea, Spathypilum, Tulipa, Zantenedeschia ZELEŇ: Abies, Buxus, Cyperus, Fagus, Ficus, Hedera, Ilex, Mahonia, Marantha, Mythus, Pandamus, Picea, Pinus SUŠENÉ KVĚTINY: Achillea, Ammobium, Consolida, Gomphrena, Helichrysum, Lonas , Lunaria, Moluccella, Nigella, Physalis, Tagetes, Xeranthemum POMOCNÝ MATERIÁL: Aranžérská hmota - piaflor, látkové stuhy, manžety, lepidla, špendlíky, papíry. NÁDOBY: Vázy a misky keramické, skleněné, porcelánové; koše; skleněné koule. TECHNIKY:

28

Kytice - vázané, vypichované, volně vkládané do váz; věnce - vázané a vypichované. (Kubíčková 1978) 3.2.5

90. LÉTA 20. STOLETÍ

HISTORIE V 90. letech došlo k řadě politických, hospodářských i společenských změn. Po pádu komunistického režimu byla počátkem roku zrušena státní bezpečnost, došlo k přejmenování státu na Českou a Slovenskou Federativní Republiku a konaly se první svobodné parlamentní volby. Svoji návštěvou nás poctil Jan Pavel II a Alžběta II. Na začátku 90. let se ČSFR rozdělila na ČR a SR. Prvním presidentem ČR se stal Václav Havel. (Čornej, 2001; Jožák, 2000; Čornej, 2002) V 90. letech v odborném zahradnickém školství vznikaly různé školy. Některé z nich měly velmi dobrou úroveň a perspektivní záměry. V roce 1990 byla zrušena Sempra, která byla nahrazena Semprou novou a rozdělena do devíti samostatných podniků. Některé se vyčlenily a vytvořily samostatný podnik, například ze ŠS Smržice vznikla a.s. SEMO, ze ŠS Valtice zase SEVA, atd. (Salaš & Lužný, 2010) Významné mezníky 90. let: duben 1990 - vyhlášení České a Slovenské Federativní Republiky, 1990- první návštěva Jana Pavla II., červen 1990- první svobodné volby, 1. ledna 1993- vznik ČR a SR, 1999- ČR členem NATO. (Čornej,2001) VAZAČSTVÍ A ARANŽOVÁNÍ KVĚTIN V 90. letech vazačská tvorba každého státu vycházela z historie a tradic národa. V roce 1991 zaniklo zájmové sdružení zahradnických podniků a vznikl Svaz vazačů a aranžérů. V roce 1993 dochází ke sloučení se Svazem květinářů a floristů. Rozvíjelo se výstavnictví, vazačství a aranžérská činnost. I mezinárodní výstavy aranžérských soutěží dokazovaly, že úroveň byla vysoká. Při aranžování byl kladen důraz na základní estetické vlastnosti, na zvýšení atraktivnosti se přidávaly folklórní prvky. Objevoval se zde i materiál dovážený ze světa, který se ve vazbách začal používat v kombinaci s tradičním materiálem. Vzniklo velké množství soukromých květinových prodejen spojených s floristikou. K dispozici byl velmi bohatý sortiment hrnkových a řezaných květin, přízdob a nové aranžovací hmoty, např. Oasis. Vznikaly nové tvary kytic i dalších děl, jako byly například květinové obrazy, aj. (Jaša, č.5/ 2003)

29

Květinové obrazy, pod tímto pojmem rozumíme plošné aranžmá používané především k zavěšování na zeď. Nejčastěji ve tvaru obdélníku, čtverce, kruhu, elipsy s jasným ohraničením. Při zhotovování nesměla být soustředěna pozornost na rám. Při zhotovování květinového obrazu mohly být voleny dvě techniky provedení, lepení a vypichování. (Homola, 1993) Lepené: Rostliny se nalepovaly pomocí klihového, knihařského nebo jiného vhodného lepidla a štětce. Jako podklad byl volen papír, tkanina, slaměné ošatky, kůra a dna proutěných košíků, viz příloha (Obr. 10). (Homola, 1993) Vypichované: Květy se vypichovaly do podložky často za pomocí špendlíků, v případě křehkých stonků se používal drátek. Jako podložka se používala hobra, korek a jiný měkký materiál, protože tento materiál byl nedostatkovým zbožím, byl často nahrazován polystyrenovými deskami. Deska se používala pouze za podmínky, kdy její bílá podložka byla zcela zakryta květy a to z důvodu špatné snášenlivosti s přírodními prvky. Její výhodou však byla lehkost. Zde mohl být návrh načrtnut barevnými tužkami za podmínky použití barevného materiálu. Jako přírodní materiál se ve velké míře používaly Achillea, Echinops a další. (Homola, 1993) Nástěnné práce - Jednalo o rozměrnější trojrozměrné dílo, vypichovaná práce byla umístěna na zeď. Při zhotovování tohoto díla ovlivňovala vše podložka. Ta mohla být z jakéhokoliv materiálu, slaměné a proutěné ošatky, koše, dřevěné nebo kovové dekorativní talíře, tkaninové rohože, zrcadla, barevná skla, větve, samorosty a jiné. Do vyřezávaného rámu obrazu se používala nachová květenství Celosia v kombinaci s latami Cortaderia připomínající obraz Makartových honosných kytic minulého století. Záleželo jen na fantazii, vkusu a pozorovacích schopnostech aranžéra, zda dokázal vytvořit řadu působivých a přitom nenásilných kombinací. (Homola, 1993) Vypichované trojrozměrné aranžmá - určeno do interiéru, k jeho zhotovení se používaly vázy, misky, kůry, samorosty, příčný řez kmene stromu nebo staré duté stromy. K vypichování se používaly bochánky mechu stažené cívkovým drátkem, spíše než aranžérská hmota, a to z důvodu rušivého dojmu. Jakmile se do hmoty či mechu vypichovalo, bylo vhodné si předpřipravit otvory kvůli křehkým stonkům, do kterých se pak stonky zasouvaly. Pokud bylo použito v aranžmá zajímavých samorostů, šlo o to, aby v aranžmá řádně vynikly a nic je nepřekrývalo. Samorosty byly kombinovány s

30

květenstvím pupavy a bodláků. Při vypichování do skleněných nádob se používal mech a hmota upevněná pomocí kenzanu. (Homola, 1993) Vázy zdobené suchým rostlinným materiálem - nejčastěji vázy keramické, glazované nebo z kameniny, jednalo se o prostě pálenou hlínu. Naopak nevhodné byly porcelánové a skleněné vázy, spolu se suchou vazbou působily nepřírodně, viz příloha (Obr. 11). (Homola, 1993). U svatebních kytic převládá abstrakce a volnost v tvorbě, váže se dle fantazie. I ve svatebních kyticích byly používány netradiční a exotické květiny, viz příloha (Obr. 12).(Pavlíčková č.5/ 2008) Při oslavách narozenin, jmenin nebo významného životního výročí se v 90. letech zhotovovaly kytice, květinové koše nebo dárkové krabice dozdobené živými květy. (Kubíčková, 1992) ROSTLINNÝ MATERIÁL: ŘEZANÉ ROSTLINY: Achillea, Acontium, Agapanthus, Ageratum, Alchemilla, Allium, Alstromeria, Amaranthus, Ananas, Anemone, Anthurium, Antirrhinum, Aster, Calendula, Callicarpa, Campanula, Celosia, Chelone, Chrysanthemum, Cymbidium, Dahlia, Dianthus, Eremurus, Erigeron, Euphorbia, Fresia, Gerbera, Gladiolus, Helenium, Hippeastrum, Hyacinthus, Iris, Kniphofia, Lathyrus, Lilium, Leucospermum, Limonium, Moluccela, Narcissus, Nerine, Ornithogalum, Phlox, Rosa, Strelitzia, Syringa, Tulipa, Veronica, Viburnum, Zantedeschia, Zinnia, aj. ZELEŇ: Anthurium, Arachniodes, Asparagus, Bergrass, Eucalyptus, Euphorbia, Ruscus Pistacia, aj. SUŠENÉ ROSTLINY: Achillea, Amaranthus, Anaphalis, Anahow, Avena,, Bamboo, Banksia, Bato, Briza, Canella, Carthamus, Cedar, Echinops, Lagurus, Mahogany, Nigella, Plumosum, Prothea, Salal, Seteraria, Tatarica, Tilandensia, Typha, aj. POMOCNÝ MATERIÁL: Zelená a šedá aranžovací hmota - Oasis, svatební držáky, pásky na květiny, přísavky, držák na svíčky, tekuté lepidlo pro živé a suché květy, lepící tečky, drátky, špendlíky. NÁDOBY: Vázy a misky - skleněné, porcelánové nebo keramické; květináče, ošatky, koše. TECHNIKY: 31

Volně vkládané rostliny do nádob, vázání, vypichování, lepení, navazování a navlékání, omotávání a proplétání. (Homola, 1993) 3.2.6

21. STOLETÍ A JEDNOTLIVÉ ROKY

Na počátku 21. století se v každém roce ve floristice objevují nové inspirace, které představuje Holandská květinová kancelář. V letech 2001-2009 se zaměřovali floristé na jednotlivá roční období, od roku 2010 až po současnost jsou inspirace zaměřené na zákazníka rodinného typu a designově orientované jednotlivce. (Piková, č. 2/2010)

ROK 2001 Tento rok se vyznačoval používáním keramiky a přírodními tvary. Syté tóny barev, hlavně červené, působily v interiéru čistě a přirozeně. INSPIRACE: Growing Together (Rosteme spolu), Sensuality (Smyslnost), Landsgape (Stepní krajina), Byzantine ( Byzantní a smyslně luxusní) ROSTLINNÝ MATERIÁL: ŘEZANÉ ROSTLINY: Alstroemeria, Anemone, Anthurium, Celosia, Cyperus, Cymbidium, Chrysnthemum, Gerbera, Gloriosa, Helenium, Helianthus, Heliconia, Helenium, Kniphofia, Muscari, Narcissus, Paeonia, Paphiopedilum, Rosa, Strelitzia, Tulipa, Zantedeschia, aj. ZELEŇ: Asparagus, Eucalyptus, Euporbia, Ruscus, aj. HRNKOVÉ ROSTLINY: Cymbidium, Euphorbia, Helianthus, Helenium, aj. NÁŘADÍ, POMŮCKY, TECHNICKÝ A DEKORAČNÍ MATERIÁL: Keramika, sklo barevné nebo čiré, plátno, guma, světlé dřevo, zdrsněný hliník, kůže, latex, samet, satén, vosk, kroucené šňůrky, perly, korálky, střapečky na provázku, polystyren, lak. NÁDOBY: Skleněné, porcelánové a dřevěné nádoby, glazovaná a neopracovaná keramika. (Floristika, č. 1/2001, 2/2001)

ROK 2002 Geometričnost, retro, rytmus, tak by se dal charakterizovat rok 2002. 32

INSPIRACE: Fresh Folklore (Svěží folklor), Re-create (Znovuzrození), Rhythm Delux (Rytmus přepichu), Nature´s Jewels (Přírodní klenoty) ROSTLINNÝ MATERIÁL: ŘEZANÉ ROSTLINY: Anemone, Anthurium, Antirrhinum , Asparagus, Amarylis, Dahlia,

Delphinium,

Dianthus,

Eryngium,

Freesia,

Gloriosa,

Hippeastrum,

Chrysanthemum, Iris, Lilium, Phalaenopsis, Phlox, Ranunculus, Strelitzia, Tulipa, Zantedeschia, Zinnia, aj. ZELEŇ: Asparagus, Anthurium, Arachniodes, Asparagus, Beargrass, Eucalyptus, Euphorbia, aj. HRNKOVÉ ROSTLINY: Cymbidium, Calathea, Euphorbia, Kalanchoe, Muscari, aj. NÁŘADÍ, POMŮCKY, TECHNICKÝ A DEKORAČNÍ MATERIÁL: Aranžérská hmota, korálky, flitry, ozdobné šňůrky, bižuterie. NÁDOBY: Široké vázy s barevnými proužky, nízké a vysoké vázy, dřevěné misky, barevné skleněné vázy. (Floristika 1, 3 /2002)

ROK 2003 Vzorem byla příroda. Důležitou roli hrálo kontrastní použití barev, tvarů, materiálů a vzorů. Květinové aranžmá vycházelo ze hry světla a stínů. INSPIRACE: Sweet Crystal (Sladký křišťál), Preciosus Shields (Vzácné štíty), Contained Spaces (Uzavřený prostor), Magic Drama (Magické drama) ROSTLINNÝ MATERIÁL: ŘEZANÉ ROSTLINY: Craspedia, Dianthus, Hydrangea, Medinilla, Trachelium, Celosia, Convallaria, Dahlia, Gladiolus, Hippeastrum, Hyacinthus, Chrysanthemum, Lilium, Limonium, Ornithogalum, Rosa, Tulipa, Zantedeschia, aj. ZELEŇ: Cyperus, Galax, Hosta, Leucadendron, Monstera, Neproleps, Phlomis, Viburnum, aj. HRNKOVÉ ROSTLINY: Aloe vera, Rhododendron, aj.

33

NÁŘADÍ, POMŮCKY, TECHNICKÝ A DEKORAČNÍ MATERIÁL: Sklo, bavlna, papír, vosk, křída, krajka, naškrobený materiál, volány, zauzlené sítě, černé perly, koňské žíně, pštrosí pera, asfalt, samet, závoje. NÁDOBY: Hrnky hranaté a skleněné, strohé vázy, vázy tvarované struktury krabic a beden, misky skleněné - transparentní, mléčné; broušené, barvené vázy. (Floristika č. 2, 3, 5, 6/ 2003)

ROK 2004 V tomto roce byla v aranžování stavěna do popředí jednoduchost a osobitost. Z materiálu bylo nejvíce používané dřevo, v interiéru se používala kůže, hrubé a jemné tkaniny. INSPIRACE: Graphic Play (Grafická hra), Urban Beach (Pláže ve městě), Cabin Sprit ( Atmosféra lesního srubu), Wild White (Divoce bílý) ROSTLINNÝ MATERIÁL: ŘEZANÉ ROSTLINY: Anigozanthos, Aspidistra, Calendula, Carthamus, Cornus, Cotinus, Curcuma, Dahlia, Delphinium, Gerbera, Gladiolus, Hippeastrum, Hyacinthus, Chrysanthemum, Lathyrus, Leucanthemum, Liatris, Lilium, Limonium, Muscari Narcissus, Physalis, Rosa, Tulipa, Zantedeschia, aj. ZELEŇ: Arachniodes, Asparagus, Cycas, Eucalyptus, Fatsia, Hosta, Chamaedora, Viburnum, aj. HRNKOVÉ ROSTLINY: Araucaria, Kalanchoe, Rhododendron, aj. NÁŘADÍ, POMŮCKY, TECHNICKÝ A DEKORAČNÍ MATERIÁL: Provázky, papír, knoflíky, sítě, igelity, gumy, naplavené a barvené dřevo, plast, skleněná a umělá vlákna, plexisklo, kámen, hrubá vlna, stříbrné listy, peří, barevné spreje. NÁDOBY: Keramické, dřevěné květináče, proutěné košíky; vázy, jednoduché a ploché, kovově lesklé. (Floristika, č. 2, 3, 4, 6/ 2004)

34

ROK 2005 Nové objevy, tradice, prosazování životního stylu a použití pastelových barev dodávaly celkovému aranžmá zajímavý vzhled. INSPIRACE: Personal Notes (Osobní vzkaz) On the move (Léto v pohybu), Natural Chemistry (Přírodní chemie), Dressing up (Nastrojit se) ROSTLINNÝ MATERIÁL: ŘEZANÉ ROSTLINY: Agapanthus, Alstroemeria, Amaranthus, Anethum ,Anthurimu, Astrantia, Campanula, Celosia, Crocosmia, Dahlia, Delphinium, Dianthus, Euphorbia, Forsythia, Freesia, Fritillaria, Gerbera, Godetia, Helianthus, Chrysanthemum, Lathyrus, Leucanthemum, Lilium, Limonium, Lysimachia, Moluccella, Narcissus , Phalaenopsis, Plox, Ranunculus, Rosa, Rudbeckia, Scabiosa, Solidago, Strelitzia, Syringa, Tritelia ,Tulipa, Veronica, Zantedeschia, Zinnia, aj. ZELEŇ: Arachniodes, Cyperus, Cytisus, Dracaena, Chamaedora, Nephrolepis, Panicum, Sedum, Setaria, aj. HRNKOVÉ ROSTLINY: Maranta, Pachypodium, Rhododendron, Streptocarpus, aj. NÁŘADÍ, POMŮCKY, TECHNICKÝ A DEKORAČNÍ MATERIÁL: Zkumavky, celofán, papír, přívěsky, bavlna, provazy, suché zipy, kámen, cement, samet, hedvábí, tvíd, kůže, mahagonové dřevo. NÁDOBY: Vázy s hrubou strukturou, hrnečky, džbány, plechovky, vázy z barveného nebo čirého skla, keramické vázy se strukturální glazurou. (Floristika, č. 2, 3, 4, 5/ 2005)

ROK 2006 Inspirace zaměřené na domov. Kytice byly vázány jako velké, smíšené, bohatého tvaru. INSPIRACE: Still Life (Zátiší), Outside Life (Zvenku dovnitř), Animated Colours (Oživlé barvy), Vintage Glamour (Klasická krása) ROSTLINNÝ MATERIÁL:

35

ŘEZANÉ ROSTLINY: Allium, Anthurium, Anthurium, Calla, Celosia, Craspedia, Dendrobium, Dianthus, Eustoma, Gerbera, Gladiolus, Helianthus, Helleborus, Hippeastrum, Iris, Kniphofila, Lilium, Narcissus, Papaver, Philodendron, Ranunculus, Sansevieria, Vanda, Zantedeschia, aj. ZELEŇ: Asparagus, Bergenia, Eucalyptus, Ilex, Monstera, Nephrolepis, Viburnum, aj. HRNKOVÉ ROSTLINY: Aloe, Amarylis, Clivia, Dendrobium, Euphorbia, Hibiscus, aj. NÁŘADÍ, POMŮCKY, TECHNICKÝ A DEKORAČNÍ MATERIÁL: Perly, korálky, šperky, stuhy, lakový film, barevné stuhy, beton, masivní dřevo, kámen, nerezová ocel, hrubé tkaniny, kůže. NÁDOBY: Vázy z broušeného skla, plastové vázy, geometrické tvary nádob, užitkové nádoby. (Floristika, č. 1, 2, 4, 6/ 2006)

ROK 2007 Kytice byly vázány za použití velkého množství přírodního materiálu. Návrat k přírodě, důležitou roli zde hrála symbolika. INSPIRACE: Natural Worship (Úcta k přírodě), Garden of Delight (Zahrada potěšení), Naughty by Nature (Smyslná příroda), Floral Empire (Květinové království) ROSTLINNÝ MATERIÁL: ŘEZANÉ ROSTLINY: Anthurium, Caerulea, Celosia, Delphinium, Dendrobium, Dianthus, Eryngium, Eucharis, Forsythia, Freesia, Gerbera, Gloriosa, Hippeastrum, Lilium, Molucela, Narcissus, Nerine, Paphiopedilum, Phlox, Ranunculus, Rosa, Tulipa, Salix, Strelitzia Syringa, Vanda, Viburnum, Zantedeschia ,aj. ZELEŇ: Anthurium, Calathea , Marantha, aj. HRNKOVÉ ROSTLINY: Dracaena, Echeveria, Euphorbia, Ficus, Pachypodium, aj. NÁŘADÍ, POMŮCKY, TECHNICKÝ A DEKORAČNÍ MATERIÁL: Hrubé a barvené přírodní dřevo, kámen, beton, mušle, korálky, amulety, talismany, paví peří, bělené větvičky, skeletové listy, kožešiny, staré střevíce, krajka, kávová zrna, samet, guma, kůže, stužky, sádra. NÁDOBY: 36

Vázy z glazované keramiky, skleněné vázy a mísy, nádoby z přírodních materiálů. (Floristika, č. 1, 2, 4, 5/ 2007)

ROK 2008 Barevné akcenty dávaly aranžmá osobitý styl. Využití palety šedých odstínů působilo jednoduše a čistě. INSPIRACE: Colourfui Grei (Pestrá šeď), Talking Flowers (Mluvící květiny), Folk Desing (Lidové motivy), Look &Wonder (Pohleď a žasni) ROSTLINNÝ MATERIÁL: ŘEZANÉ ROSTLINY: Aster, Brasica, Callistephus, Centaurea, Convallaria, Cymbidium, Dianthus, Echinacea, Eucharis, Eustoma, Gerbera, Gladiolus, Gypsophila, Hippeastrum, Hyacinthus, Kniphofia, Lilium, Limonium, Paeonia, Polianthes, Rosa, Solidago, Triteleia, aj. ZELEŇ: Aspidistra, Eucalyptus, Fatsia, Galax, Hosta, Ilex, Strelitzia, Skimmia, aj. HRNKOVÉ ROSTLINY: Gardenia, Impatiens, Neprolepis, Peperomia, Thunbergia, aj. NÁŘADÍ, POMŮCKY, TECHNICKÝ A DEKORAČNÍ MATERIÁL: Juta, krajka, šňůrky, provázky, plst, kámen, tyl. NÁDOBY: Za vázu se dalo považovat cokoliv, jejichž původní účel byl jiný. Měla pouze podpůrnou úlohu. (Floristika, 1, 2, 4, 5 / 2008)

ROK 2009 Životní prostředí, ekologické cítění, životní styl člověka, to vše se odráželo v celkovém aranžmá. Kytice byly přirozené a jednoduché. INSPIRACE: Participate to Create (Spoluvytvářejte), Botanical Energy (Energie rostlin), True Colours (Skutečné barvy), Floral Rituals (Květinové rituály) ROSTLINNÝ MATERIÁL:

37

ŘEZANÉ ROSTLINY: Anigozanthos, Anethum, Celosia, Dianthus, Euphorbia, Fritillaria, Gladiolus, Grevillea, Heliconia, Chrysanthemum, Lathyrus, Lilium, Monstera, Muscari, Nelumbo, Papaver, Ranunculus, Syringa, Tulipa, Vanda, Viburnum, Zantedeschia, aj. ZELEŇ: Arachniodes, Asparagus, Cyperus, Chamaedora, Monstera, Nephrolepis, aj. HRNKOVÉ

ROSTLINY:

Caladium,

Euphorbia,

Ficus,

Howea,

Neprolepis,

Zamioculcas, aj. NÁŘADÍ, POMŮCKY, TECHNICKÝ A DEKORAČNÍ MATERIÁL: Větvičky, stuhy, skeletové listy, kámen, neopracované a drsné dřevo, papír. NÁDOBY: Pletené košíky, skleněné a keramické nádoby, dřevěné misky. (Floristika, č. 1, 3, 5,6/ 2009)

ROK 2010 Moderní způsob života a s ním i spojený životní styl se odrážel v požadavcích na výzdobu interiéru. Různé druhy rostlinného a přírodního materiálu, to vše bylo základem pro aranžmá. INSPIRACE: Momente der Natur (Motivy přírody), Passion in Violet (Vášeň v purpuru),Florale Eskapade (Květinová eskapáda), Havanna Nights (Noci v Havaně), viz příloha (Obr. 13) ROSTLINNÝ MATERIÁL: ŘEZANÉ ROSTLINY: Amaryllis, Ammi, Anthurium, Aster, Astrantia , Bambusa, Bupleurum, Delphinium, Gerbera, Haemanthus, Hydrangea, Lisianthus, Magnolia, Nerine, Oncidium, Papaver, Protea, Rosa, Scabiosa, Syringa, Zantedeschia, aj. ZELEŇ: Arachniodes, Cycas, Euphorbia, Fatsia, Hosta, Chamaedora, aj. HRNKOVÉ ROSTLINY: Hibiscus, Senecio, Tillandsia, Sansevieria, Tacca, aj. NÁŘADÍ, POMŮCKY, TECHNICKÝ A DEKORAČNÍ MATERIÁL: Hedvábný papír, krepový papír, bavlna, len, plsť, lakované a bělené dřevo, pedik, juta, proutí. NÁDOBY: 38

Keramické a porcelánové nádoby, dřevěné truhlíky, vázy polepené střípky skla a obilím (Floristika č. 2, 3/2010)

ROK 2011 Ženská inspirace, nápaditost a vkusně zařízený interiér. Aranžmá připomínající vzpomínky na důležité životní události. INSPIRACE: Sweet Harmony (Sladká harmonie), Holiday Home (Prázdninový dům), viz příloha (Obr. 14), Noble House (Noblesní, vznešený domov), Nostalgie Chic (Nostalgická elegance) ROSTLINNÝ MATERIÁL: ŘEZANÉ ROSTLINY: Anethum, Aquilegia, Clematis, Cyclamen, Delphinium, Eryngium, Galanthus, Helleborus, Lathyrus, Lilium, Lisianthus, Nerine, Nigella, Phlox, Syringa, Trachelium, Tulipa, aj. ZELEŇ: Arachniodes, Asparagus, Bergenia, Hosta, Chamaedorea, Nephrolepis, aj. HRNKOVÉ

ROSTLINY:

Amarylis,

Gardenia,

Hibiscus,

Sinningia,

Rhododendron, aj. NÁŘADÍ, POMŮCKY, TECHNICKÝ A DEKORAČNÍ MATERIÁL: Len, papír, stuhy, výšivky, krajky, bělené dřevo, bavlna, hedvábí, písek, peří. NÁDOBY: Keramické nádoby, truhlíky, květináče. (Floristika č. 3, 4, 6 /2010)

39

Senico,

3.3 FLORISTICKÉ SOUTĚŽE Soutěže jsou důležitou součástí floristického dění nejen v České republice. Poukazují jak na úroveň profesionálních floristů, tak i na kvality studentů zahradnických škol. Pravidelnost a doba, po kterou se tyto soutěže konají, nám poskytuje ucelený přehled o vývoji české i slovenské floristiky, vlivu zahraničních trendů, materiálů a nových pracovních technik. Od roku 2007 je pak například soutěž Děčínská kotva hodnocena podle 100bodového hodnotícího systému a řadí se tak mezi klání, ve kterých je možné nominovat soutěžícího na mezinárodní soutěže floristů. (Martinek, Bittnerová, 2011) Systém Florint - posuzuje čtyři hlavní kategorie nápad, barevnost, kompozici a techniku, první tři zmiňované kategorie jsou posuzovány vždy jednotlivým členem jury samostatně. Výjimku tvoří kategorie techniky, kterou jury hodnotí vždy společně. V jednotlivých kategoriích jsou body přerozdělovány v rozmezí nula až deset následujícím způsobem. Nápad - posuzuje se zde originalita, jedinečnost, kreativita, zpracování daného zadání (úkolu, tématu), výběr materiálu, použití zvolených materiálů, dodržení časového limitu (včas dokončená práce). Barvy - předmětem hodnocení je zastoupení různých barev (dominance použitých barev), vyjádření nápadu barvami, barevná kompozice a rozložení barev. Kompozice - je zde zohledňován zvolený a převládající materiál a jeho použití (forma, textura, struktura, kontrasty, rytmus, pohyb, intenzita, linie, směr), celkový dojem (tvar, forma, rozměry, vizuální rovnováha), styl a respektování vlastností materiálů. Technika -jurysté posuzují čistotu, vhodnost zvolené techniky, stabilitu práce, fyzickou rovnováhu práce, dostupnost vody pro rostliny (u konkrétních případů), technickou náročnost a obtížnost. Každý hodnotitel tak ve skutečnosti udělí pouze 40 bodů, k následnému přepočítání slouží předem stanovené koeficienty, které lze v programu předem nastavit v různých hodnotách. Výsledek je pak přepočítán do maximální výše 100 bodů, viz příloha (Tab. 1). (Martinek, č 2, 3/ 2007) Floristické soutěže lze rozdělit na soutěže mezinárodní, evropské a národní. 3.3.1 SOUTĚŽE MEZINÁRODNÍ Interflora World Cup - se uskutečnil poprvé v roce 1971 a probíhá každé čtyři roky. Naposledy proběhl 13. ročník v roce 2010 v Šanghaji. Soutěž probíhala po dobu tří dnů, 40

kdy byla nejprve rozdělena do dvou částí, zkoušek, ty se skládaly ze čtyř úkolů, mezi nimiž nesmí chybět překvapení a svatební kytice a finále, do kterého postoupili jen vybraní soutěžící, kteří soutěžili ve dvou tajných disciplínách. Další ročník této soutěže se uskuteční v roce 2014.(INTERFLORA 2011) 3.3.2 SOUTĚŽE EVROPSKÉ Europa Cup - tato soutěž probíhá od roku 1967 a uskutečňuje se jednou za čtyři roky, pokaždé v jiném státě. Pořádá ji Florint. Hlavním myšlenkou je srovnání floristů pocházejících z rozdílných zemí v dovednostech, zručnosti a kreativitě. Tato soutěž umožňuje soutěžit vždy jednomu zástupci ze zemí Evropy, ovšem výjimkou není ani účast neevropského soutěžícího. Soutěžícího seniorské kategorie vždy nominuje národní květinářská soutěž daného státu. V České republice nominoval svaz květinářů a floristů Jaromíra Kokeše, na základě získání titulu seniorský mistr republiky na Děčínské kotvě 2010. Zatím poslední ročník proběhl v roce 2011 v České republice v Havířově. Soutěžící byli hodnoceni podle stobodového systému Florint. Soutěžilo se v šesti soutěžních disciplínách. Symfonie v květech, zde bylo za úkol vytvořit aranžmá inspirované dílem A. Dvořáka, viz příloha (Obr. 15), aranžmá květinového stolu pod názvem Vítejte v mladém městě, viz příloha (Obr. 16), svatební kytice v barvách Europa Cup 2011, viz příloha (Obr. 17), aranžmá hrnkových rostlin pod názvem Od uhlí ke květům, viz příloha (Obr. 18) přízdoba klobouku pro Lízu Doolittlovou, viz příloha (Obr. 19) a překvapení, viz příloha (Obr. 20). Součástí překvapení bylo vytvořit dárkovou kytici pro generálního sponzora soutěže. Vítězkou Europa Cupu 2011 se stala Natalia Zhizko z Ruska, Jaromír Kokeš se umístil na osmém místě. (FLORINT, 2011 a & EUROPA CUP, 2011) Eurofleurs - první ročník proběhl ve Velké Británii v roce 1998. Je pořádán každé dva roky. Slouží ke srovnání řemeslné zručnosti mezi mladými floristy ve věku do dvaceti pěti let pocházejících z různých evropských zemí. Pravidla a průběh soutěže jsou srovnatelná s Europ Cup. Poslední ročník proběhl v červenci 2010 ve Velké Británii v Park Tatton, kdy se soutěžilo v pěti soutěžních disciplínách: One place at Tatton Park, By the Golden Brook, The Kitchen Garden, Marriage in the Mansion a Let’s go Gardening. Další ročník této soutěže proběhne v roce 2013 ve Splitu. (FLORINT, 2011 b) EuroSkills - první ročník proběhl v září 2008 v Nizozemsku. Účastnit se mohou mladí lidé různých profesí ve věku sedmnácti až dvaceti pěti let. Tato soutěž slouží jako 41

podpora odborného vzdělávání, pořádá ji společnost Skills Netherlands ve spolupráci s organizací ESPO a WordlSkills. V prosinci 2010 se uskutečnil druhý ročník této soutěže v Lisabonu. Soutěžilo se v kategoriích jednotlivců až tříčlenných družstev. Soutěžící měli za úkol vytvořit svatební dekoraci na živých modelech a velké dekorace na pódiu. Další ročník této soutěže proběhne v říjnu 2012 v Belgii. (EUROSKILLS, 2012; KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY 2011) 3.3.3 SOUTĚŽE NÁRODNÍ Podle národních soutěží je srovnáván vývoj floristiky na území České republiky s těmito státy: SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO Deutsche Meisterschaft der Floristen Golden Rose - první ročník této soutěže proběhl v roce 1966 v Mnichově. V letech 1966-1976 byl pořádán každý rok. Od roku 1978 je pořádán každé dva roky. Soutěžícími jsou zástupci z jednotlivých spolkových zemí. Organizátorem této soutěže je Fachverband Deutscher Floristen a Fleurop AG. Pokaždé je pořádána v jiné spolkové zemi, 29. ročník národní německé soutěže se uskuteční v srpnu 2012 v Berlíně. (DMF BERLIN, 2012 & FLORIST, 2012) RAKOUSKO Alpe Adria Cup - probíhá na území Rakouska. Její velkou zvláštností je, že se uskutečňuje jednou za deset let. Poslední ročník proběhl v roce 2010 ve Štyrském Hradci. Této soutěže se účastní floristé z Rakouska, Německa, Itálie, Chorvatska, Švýcarska, Slovenské republiky, Slovinska, Maďarska a České republiky. Floristé se spolu utkávají v šesti soutěžních disciplínách. Jurysté pocházejí z Rakouska, Švýcarska, Německa a Slovinska. (FLORINT, 2011c) SLOVENSKÁ REPUBLIKA Victoria Regia - tato slovenská národní soutěž v aranžování a vázání květin se konala poprvé v roce 1993 v Piešťanech. Pořádá ji Střední zemědělská škola v Piešťanech a v září roku 2011 proběhl již 18 ročník. Soutěže se účastní žáci základních škol, studenti středních a vysokých škol, profesionálové ze Slovenské republiky, České republiky, Rakouska a Maďarska. Soutěží se ve třech předem známých disciplínách a překvapení. Ročník 2011 se nesl ve znamení rodiny Winterových, viz příloha (Obr. 21). Soutěžící byli hodnoceni dle stobodového systému Florint. Další ročník této soutěže se uskuteční v září 2012 v Piešťanech. (Martínek & Bittnerová, 2011 ; Klečková, č. 1/ 2012) 42

ČESKÁ REPUBLIKA Polabský motýl - první ročník této soutěže proběhl v roce 2000 a je pořádán každoročně na výstavišti v Lysé nad Labem. Tato soutěž je určena studentům středních škol. Odborná porota bývá složena z profesionálů, novinářů a známých osobností. Hlavním kritériem hodnocení je nápad, kompozice a technika zpracování. V roce 2011 se uskutečnil již jedenáctý ročník, který se nesl v duchu květinového plesu. Mezi soutěžní disciplíny patřil grafický návrh, výzdoba expozice, květinový koš pro dirigenta a orchestr, viz příloha (Obr. 22), květinová ozdoba večerní toalety pro dámy a dekorace plesového stolu.(Klečková, č. 3/2011 ) Kopidlenský kvítek - první ročník soutěže proběhl v roce 1993 v Kopidlnu. Hlavním organizátorem této soutěže je Střední škola zahradnická Kopidlno. Soutěží jednotlivci a družstva složená ze studentů středních zemědělských škol a učilišť. Porota bývá složena z oborníků a z řad odborných učitelů. Při hodnocení klade velký důraz na techniku zpracování, dále pak na celkový dojem a volbu materiálu. Na podzim roku 2011 proběhl 18. ročník celostátní soutěže Kopidlenského kvítku. Soutěž zahrnovala tyto úkoly: řízkování, roubování, výsadbu rostlin, poznávání rostlinného materiálu a výzdobu venkovních vstupních dveří. Poslední soutěžní disciplínu tvořilo překvapení, viz příloha (Obr. 23), studenti museli uvázat kytici ze stejného řezaného a doplňkového materiálu. Souběžně s Kopidlenským kvítkem probíhá soutěž Kopidlenský kvíteček a poupě určené žákům ze základních a speciálních škol. (STŘEDNÍ ŠKOLA ZAHRADNICKÁ, KOPIDLNO, 2011) Flora Olomouc - první ročník této výstavy proběhl 24. srpna 1958. V 60. letech byla Flora Olomouc jedinou výstavou svého druhu u nás. Od roku 1967 je výstava nazývána jako Flora Olomouc a dělí se na tři etapy jarní, letní a podzimní. Součástí těchto etap jsou floristické soutěže. Soutěž pořádá Svaz květinářů a floristů ČR. V roce 2011 proběhly soutěže na tyto témata jarní - V hlavní roli klobouk, viz příloha (Obr. 24), letní - kytice v barvách Europa Cup 2011, viz příloha (Obr. 25), podzim barevný podzim-přízdoba tykve, viz příloha (Obr. 26) a podzimní věnec na vstupní dveře. Soutěžící soutěží v kategorii juniorů a seniorů. Další ročníky této soutěže proběhnou v roce 2012. (Tichák, 2008; SVAZ KVĚTINÁŘŮ A FLORISTŮ 2011) Brněnská růže - v roce 1994 byla na Střední zahradnické škole v Brně-Bohunicích založena mezinárodní soutěž Brněnská růže. Tato soutěž se koná vždy v Brně, ale 43

pokaždé v jiném prostoru. Tuto soutěž organizuje Slávek Rabušic, spolu se Svazem květinářů a floristů. Jejich spolupořadatelem je Střední zahradnická škola v Rajhradě a od roku 2005 i firma Vonekl. Soutěžící jsou hodnoceni dle systému Florint. V listopadu roku 2011 proběhl již 16. ročník v prostorách Konventu Milosrdných bratří v Brně. Hlavním tématem soutěže byly Vánoce. Mezi soutěžní disciplíny patřilo zhotovit kytici technikou vázání, adventní věnec a vánoční svícen, viz příloha (Obr. 27).(Klečková, č. 1/ 2012 & VONEKL, 2011) Děčínská kotva - první ročník proběhl v roce 1971 ve Společenském domě Střelnice v Děčíně. Na vzniku této soutěže se podíleli manželé Kubíčkovi spolu se skupinou aranžérů z celé ČSSR a učitelů ze Střední zahradnické školy v Děčíně-Libverdě. Jejich záměrem byla podpora a sjednocení zahradníků. Právě proto bylo prvotním záměrem, že soutěž bude určena výhradně jen studentům ze zahradnických škol. Profesionální aranžéři se této soutěže chtěli zúčastnit, a proto žádali o účast v této soutěži. Soutěž byla v 90. letech rozdělena na kategorii juniorů a seniorů, v roce 1996 byla prohlášena za Mistrovství floristů České republiky. V roce 2011 oslavila Děčínská kotva své čtyřicáté výročí. (Martinek & Bittnerová, 2011 & STŘEDNÍ ŠKOLA ZAHRADNICKÁ A ZEMĚDĚLSKÁ DĚČÍN-LIBVERDA 2011)

44

4 NÁVRH TÉMAT PRO BUDOUCÍ FLORISTICKÉ SOUTĚŽE Floristické soutěže mají nejen u nás svou tradici. Bývají velkým přínosem pro floristy i širokou veřejnost. Jedná se o ukázku nových trendů, stylů ve vázání, nápaditosti a zručnosti. Svou tradici si zachovává Děčínská kotva, která zaznamenala svůj postupný vývoj v tématech soutěží. Důkazem toho byl i loňský 40. ročník, kdy ústředním tématem byla Rubínová svatba. Junioři měli za úkol vytvořit kulatou svatební kytici pro nevěstu Rubínové svatby, kytici vyjadřující 40. výročí Děčínské kotvy, slavnostní stůl k výročí Rubínové svatby, viz příloha (Obr. 28) a překvapení. Oproti tomu senioři vytvářeli svatební kytici nebo dekoraci pro nevěstu Rubínové svatby, viz příloha (Obr. 29), kytici k výročí Rubínové svatby, volnou práci na téma Děčínská kotva, viz příloha (Obr. 30) a překvapení. Dále pak proběhla soutěž v přízdobě a aranžování osob na téma Květinová přízdoba kabelky ke slavnostním příležitostem. (Martínek & Bittnerová, 2011; Klečková, č. 4/ 2011) Jedinečnost květin odráží navrhovaný ústřední motiv pro rok 2013 pod názvem Život s květinou. A) Příroda a její dary Typ práce: Girlanda nad krb. Čas na zhotovení: 100 minut Popis úkolu: Velikost girlandy musí být přizpůsobená možnostem velikosti expozice, bude dodána imitace krbu o šířce 1m. Technika: Je možné použít libovolnou techniku v závislosti na použitém materiálu. Požadavky: Girlanda musí být vytvořena tak, aby se dala položit na krb. B) Dům plný barev Typ práce: Dekorativní kytice do soukromého interiéru. Čas zhotovení: 60 minut Popis úkolu: Kytice musí vyniknout v interiéru. Soutěžící uváží strukturovanou dekorativní kytici s výrazným zastoupením květinových skupin. Technika: Volně vázaná kytice. Požadavky: Dekorativní kytice musí být umístěna do vázy (libovolné volby) a musí být přenosná. Materiál na uvázání kytice si zajistí každý účastník sám. 45

C) Zrcadlo času Typ práce: Variace na ikebanu. Čas zhotovení: 60 minut Popis úkolu: Ikebana musí být vytvořena v souladu se školou Sogecu, avšak drobné moderní prvky (v podobě doplňků) jsou zde povoleny. Technika: Technika u ikebany bude použita dle zhotoveného stylu Moribana. Přesné propozice dle knihy Floristika z roku 2007 na straně 235. Požadavky: Ploché misky, nesmí být použit sušený a umělý materiál. D) Váhy času Typ práce: Věnec zhotovený libovolnou technikou. Čas zhotovení:70 minut Popis úkolu: Věnec musí vyniknout na hnědém pozadí. Soutěžící si mohou předem připravit tělo věnce, jehož dozdobení bude až na místě. Technika: Libovolná. Požadavky: Věnec určený k zavěšení nebo položení o průměru min. 30 cm. Nesmí být použit umělý materiál. E) Překvapení Typ práce: Přízdoba svatebního oblouku. Popis úkolu: Soutěžící dozdobí dodanou kovovou obloukovou konstrukci. Technika: Proplétáním, svazováním a drátkováním. Požadavky: Soutěžící dozdobí dodanou kovovou obloukovou konstrukci o rozměrech 2,5 x 2,5 m dodaným rostlinným materiálem. Další navrhované ústřední motivy pro následující ročníky Děčínské kotvy: Koncert barev, Vzpomínka na minulost, Svět očima květin, Můj významný den.

46

5 ZÁVĚR Bakalářská práce zahrnuje historický vývoj v aranžování až po současnost. S ohledem na politický vývoj v jednotlivých obdobích byla i tvorba floristů různá. V 50. letech se ve vazbách nejčastěji používaly řezané květiny Aster, Convallaria, Dianthus, Fresia, Rosa, Tulipa. Ze zeleně se nejvíce používal Asparagus. V tomto období nedochází k dalšímu rozvoji ve vazačství a aranžování rostlin. Chyběly knihy a učebnice, mezi dostupnou literaturu patřila například kniha od Vaňka Moderní vazačství květin díl II. z roku 1941. Až na sklonku 60. let byla vydána kniha od autorů Pokorný a kolektiv pod názvem Aranžování a vazba květin. V roce 1969 byly založeny vazačské a aranžérské školy. S postupem času se situace začala zlepšovat. V 70. letech 20. století dochází k velkému rozvoji ve vazačství a aranžování květin. Vychází publikace od Ing. Dagmary Kubíčkové a kolektivu pod názvem Vazačství a aranžování květin, která byla velkým přínosem pro tento obor. V roce 1971 byl v České republice pořádán první ročník Děčínské kotvy. V 80. letech se objevují stejné typy aranžérských a vazačských prací jako v předcházejících letech. Na vazbách z 90. let 20. století je vidět, že došlo k pádu komunistického režimu, objevují se zde materiály dovážené ze světa v kombinaci s tradičním materiálem. Na trhu je k dostání velké množství jak rostlinného, tak i pomocného materiálu. Součástí mé bakalářské práce bylo navrhnout témata pro budoucí ročníky Děčínské kotvy. Jako ústřední témata jsem navrhla Život s květinou, Koncert barev, Vzpomínka na minulost, Svět očima květin a Můj významný den. Pro svoji bakalářskou práci jsem díky starším občanům z okolí mého bydliště získala i historické fotografie. Bakalářská práce je doplněna i o fotodokumentaci z floristických soutěží, jejíž získání bylo náročné jak po stránce časové, tak i finanční. Příště bych se raději zaměřila na jedno téma propracované více do detailů. Přesto jsem získala nové informace, které mohou být nadále využity. Doufám, že historický vývoj floristiky na území České republiky na přelomu 20. a 21. století popsaný v této bakalářské práci bude přínosem i pro ostatní.

47

6 SOUHRN - RESUME SOUHRN Bakalářská práce popisuje vývoj floristiky na území České republiky od padesátých let minulého století až po současnost. Současně zahrnuje využití rostlinného i doplňkového materiálu, techniky aranžování a charakteristiku tvorby vzhledem k aktuálním tématům. Další část bakalářské práce je věnovaná floristickým soutěžím a navržení témat pro budoucí floristické soutěže. Přílohovou část bakalářské práce tvoří fotodokumentace soutěžních disciplín z roku 2011. Klíčová slova: historie floristiky, floristické soutěže, fotodokumentace floristických soutěží

RESUME This bachelor thesis explores the development of floristry in the territory of the Czech Republic from the 1950s to the present. At the same time it deals with the use of plants and supplementary materials, arrangement techniques and the characteristics of floral design in relation to current topics. The next part deals with floristry competitions and suggests topics for future competitions. The appendix to the thesis is made up of photographs from the 1950s to the present and photographic documentation of competitive events taking place in 2011. Keywords: history of floristry, floristry competitions, photographic documentation of floristry competitions

48

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Literární zdroje: KNIHY: 

ČORNEJ, Petr. Kdy, kde, proč a jak se stalo v českých dějinách. Vyd. 1. Praha: Reader's Digest Výběr, 2001, 480 s. ISBN 80-861-9633-X.



ČORNEJ, Petr. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství, c2002, 238 s. ISBN 80-723-5194-X.



DROBNÁ, Božena a Dagmara KUBÍČKOVÁ. Viazačstvo a aranžovanie kvetín: Dárčekové květinové úpravy. 2., uprav. vyd. Bratislava: Príroda, 1992, s. 67. Rastlinná výroba. ISBN 80-07-00550-1.



DROBNÁ, Božena a Dagmara KUBÍČKOVÁ. Viazačstvo a aranžovanie kvetín: Kvetinové ozdoby šiat a vlasov. 2., uprav. vyd. Bratislava: Príroda, 1992, s. 5859. Rastlinná výroba. ISBN 80-07-00550-1.



HAAKE, Karl-Michael. To je floristika!: tvorba a technika v 850 vyobrazeních. Praha: Profi Press, 2010, 320 s. Profil floral Basics. ISBN 978-80-86726-39-7.



HOMOLA, Vladimír. Vazačství a aranžování květin. Vyd. 1. Ilustrace Otakar Procházka. V Praze: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, 1993, 147 s. ISBN 80-7105-061-X.



HYNKOVÁ, Marie a Marie BITTNEROVÁ. Floristika 1: Kytice. 1. vyd. Děčín - Libverda: Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, 2007, s. 162-182. ISBN 978-80-239-8922-9.



JAROŇOVÁ, Jana. Floristika 2: Smutešní floristika. 1. Vyd. Děčín - Libverda: Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, 2007, s. 278-294. ISBN 978-80-239-8923-62.



JOŽÁK, Jiří. Československo a svět 2000. 3. vyd. Praha: Albra, 1999c1995, 119 s. Učebnice pro základní školy (Práce). ISBN 80-862-8708-4.



KUBÍČKOVÁ, Dagmar, Zdena FOUSOVÁ a Božena DROBNÁ. Vazačství a aranžování květin. 1. vyd. Praha: SZN, 1978.



KUŤKOVÁ, Tatiana. Floristika 1: Estetické prvky. Děčín - Libverda: Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, 2007, s. 28-63. ISBN 978-80-239-8922-9.

49



KUŤKOVÁ, Tatiana. Floristika 1: Estetické zákonitosti a principy. 1. vyd. Děčín - Libverda: Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, 2007, s. 64-71. ISBN 978-80-239-8922-9.



KUŤKOVÁ, Tatiana. Floristika 1: Hlavní techniky. 1. vyd. Děčín - Libverda: Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, 2007, s. 148-154. ISBN 978-80-239-8922-9.



KUŤKOVÁ, Tatiana. Floristika 1: Přípravné techniky. 1. vyd. Děčín Libverda: Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, 2007, s. 140-147. ISBN 978-80-239-8922-9.



MARTINEK, Jiří a Marie BITTNEROVÁ. Floristika: Historie a současnost floristických soutěží. Praha 2: Profi Press s.r.o, 2011, s. 385-390. ISBN 978-8086726-43-4.



MARTINEK, Jiří. Floristika: Ikebana-japonské umění aranžování květin. 1. vyd. Děčín - Libverda: Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, 2007, s. 230-237. ISBN 978-80-239-8922-9.



POKORNÝ, Jan et al. Aranžování a vazba květin. 1. vyd. Praha: SZN, 1968. 207 S. ISBN 07-024-68-04/45-.



RABUŠIC, Slávek. Floristika1: Dějny aranžování květin. 1. vyd. Děčín Libverda: Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, 2007, s. 14-25. ISBN 978-80-239-8922-9.



RABUŠIC, Slávek. Floristika 1: Styly v aranžování. 1. vyd. Děčín - Libverda: Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, 2007, s. 155-158. ISBN 978-80-239-8922-9.



RABUŠIC, Slávek. Floristika 1: Závěrečné techniky. 1. vyd. Děčín - Libverda: Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, 2007, s. 155. ISBN 978-80-239-8922-9.



SALAŠ, Petr a Jan LUŽNÝ. Stručná historie zahradnictví I. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006, 91 s. ISBN 80-715-7996-3.



SALAŠ, Petr a Jan LUŽNÝ. Stručná historie zahradnictví IV. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 112 s., 2010 ISBN 978-80-7375-439-6.



ŠEBESTOVÁ, Hana a Marie BITTNEROVÁ. Floristika 1: Aranžování nádob. 1. vyd. Děčín - Libverda: Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, 2007, s. 184-203. ISBN 978-80-239-8922-9. 50



TICHÁK, Milan. Flora Olomouc 1958-2008: rozkvetlé půlstoletí. V Olomouci: Výstaviště Flora Olomouc, 2008, 126 s. ISBN 978-80-254-1784-3.



VANĚK, Josef. Moderní vazačství květin díl II. Chrudim: Nakladatelství zahradnické literatury, 1941. 93 s. ISBN neuvedeno.



VAŇKOVÁ, Eva. Floristika 1: Věnce. 1. vyd. Děčín - Libverda: Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, 2007, s. 208-226. ISBN 978-80-239-8922-9.

ČASOPISY: 

Floristika: odborný časopis pro floristy a květináře. Profi Press s.r.o: Praha 2, ©2012, ročníky: 2000-2012. ISSN 1212-3781.



JAŠA, Bohumil. Historie: Okénko floristiky Floristika: odborný časopis pro floristy a květináře. Martin Sedláček Praha 8. 2003, č. 5, s. 6-7. DOI: 12123781.



JAŠA, Bohumil. Historie: Smuteční – pohřební floristika. Floristika: odborný časopis pro floristy a květináře. Martin Sedláček Praha 8. 2003, č. 4, s. 6-7. DOI: 1212-3781



KLEČKOVÁ, Jana. Brněnskou růži provoněly vánoční dekorace. Floristika: odborný časopis pro floristy a květináře. Profi Press s.r.o: Praha 2. 2012, č. 1. DOI: 1212-3781.



KLEČKOVÁ. Jana. Victoria Regia dosáhla plnoletosti. Floristika: odborný časopis pro floristy a květináře. Profi Press s.r.o: Praha 2. 2012, č. 1, s. 38. DOI: 1212-3781.



KLEČKOVÁ, Jana. Mladí floristé předvedli své umění. Floristika: odborný časopis pro floristy a květináře. Profi Press s.r.o: Praha 2 2011, č. 3. DOI: 12123781.



KLEČKOVÁ, Jana. Rubínová Děčínská kotva plná událostí. Floristika: odborný časopis pro floristy a květináře. Profi Press s.r.o: Praha 2. 2011, č. 4, s. 36-44. DOI: 1212-3781.



MARTINEK, Jiří. Svaz květinářů a floristů a FEUPF. Floristika: odborný časopis pro floristy a květináře. Profi Press s.r.o: Praha 2. 2007, č. 3. DOI: 12123781

51



MARTÍNEK, Jiří. Svaz květinářů a floristů a FEUPF: Floristika odborný časopis pro floristy a květináře. 2007, č. 2, s. 34. DOI: 1212-3781.



PAVLÍČKOVÁ. Historie: Svatební floristiky v ČR. Floristika: odborný časopis pro floristy a květináře. Profi Press s.r.o: Praha 2. 2008, č. 5, s. 66-68. DOI: 1212-3781.



PIKOVÁ, Helena. Vytváříme životní styl. Floristika: odborný časopis pro floristy a květináře. 2012, č. 2. DOI: 1212-3781.

FOTOGRAFIE Z KNIHY: 

POKORNÝ, Jan et al.(Obr. 2) Aranžování a vazba květin. 1. vyd. Praha: SZN, 1968. 75 S. ISBN 07-024-68-04/45-.



POKORNÝ, Jan et al.(Obr. 3) Aranžování a vazba květin. 1. vyd. Praha: SZN, 1968. 47 S. ISBN 07-024-68-04/45-.

FOTOGRAFIE Z ČASOPISŮ 

•GALÍK, Martin. (Obr. 21). Victoria Regia dosáhla plnoletosti. Floristika: odborný časopis pro floristy a květináře. Profi Press s.r.o: Praha 2. 2012, č. 1. 39. s. DOI: 1212-3781



KLEČKOVÁ, Jana. (Obr. 22) Mladí floristé předvedli své umění. Floristika: odborný časopis pro floristy a květináře. Profi Press s.r.o: Praha 2 2011, č. 3. 56 s.DOI: 1212-3781.



KNOTEK, Roman a KLEČKOVÁ,(Obr. 27) Jana. Brněnskou růži provoněly vánoční dekorace. Floristika: odborný časopis pro floristy a květináře. Profi Press s.r.o: Praha 2. 2012, č. 1. 37 s .DOI: 1212-3781.



MANEGOLD. (Obr. 13) Jak přilákat zákazníky: Využijte jejich životní styl. Floristika: odborný časopis pro floristy a květináře. 2010, č. 3. DOI: 1212-3781.



MANEGOLD. (Obr. 14) Pojďtez dobou. Floristika: odborný časopis pro floristy a květináře. 2011, č. 3, s. 29. DOI: 1212-3781.



PIKOVÁ, Helena. Na co si dát pozor.(Tab. 1) Floristika: odborný časopis pro floristy a květináře. 2011, č. 3. 78 s. DOI: 1212-3781.

52

Internetové zdroje: WEBOVÉ STRÁNKY: 

DEUTESCHE

MEISTERSCHAFT

DER

FLORISTEN

BERLIN.

www.dmf2012.com [online]. Die Deutsche Meisterschaft der Floristen 2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.dmf2012.com/historie/ 

EUROPA CUP 2011 HAVÍROV-CZECH REPUBLIC. www.europacup2011.cz [online]. 2009-12 [cit.2011-07-06]. Program &; informace. Dostupné z: http://www.europacup2011.cz/informace-soutezicim/program-informace/



EUROSKILLS 2012. www.euroskills2012.info [online]. 2012 [cit. 2012-04-11]. Introduction. Dostupné z: http://www.euroskills2012.info/en/home



FLORINT (2011 a). www.florint.org [online]. [2009] [cit. 2011-10-03]. Europa Cup. Dostupné z: ttp://www.florint.org/Europa-Cup.29.0.html



FLORINT.(2011 b) www.florint.org [online]. [2009] [cit. 2011-05-20]. Eurofleurs junior championship. Dostupné z:http://www.florint.org/Eurofleurs.28.0.html 

FLORINT.(2001 c) www.florint.org. [online]. 2010 [cit. 2011-05-02]. Bad Nauheim, Germany hosts the ´Golden Rose´ in September. Dostupné z: http://www.florint.org/Newssingle.44.0.html?&tx_ttnews%5BpS%5D=1275343 200&tx_ttnews%5BpL%5D=2591999&tx_ttnews%5Barc%5D=1&tx_ttnews%5 Btt_news%5D=109&tx_ttnews%5BbackPid%5D=91&cHash=d2cfa7ede0



FLORIST. www.florist.de [online]. 2012 [cit. 2012-01-03]. Deutsche FloristenMeisterschaft 2012 in Berlin. Dostupné z: http://florist.de/aktuell/goldenerose/goldene-rose-details/beitrag/25287-deutsche-floristen-meisterschaft-2012in-berlin.html



HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. www.komora.cz [online]. 2009 [cit. 2011-06-07]. Česká republika bude soutěžit na EuroSkills 2008. Dostupné

z:

http://www.komora.cz/sluzby-a-produkty/souteze-v-odbornych-

dovednostech-czechskills-euroskills/tiskove-zpravy/ceska-republika-budesoutezit-na-euroskills-2008.aspx 

INTERFLORA. www.blog.interflora.co.uk [online]. 2009-12-16 [cit. 2011-0708].

Interflora

World

Cup

2010

Post

1.

http://blog.interflora.co.uk/interflora-world-cup-2010-post-1/

53

Dostupné

z:



STŘEDNÍ ŠKOLA ZAHRADNICKÁ A ZEMĚDĚLSKÁ DĚČÍN-LIBVERDA. www.libverdadc.cz[online]. [2011] [cit. 2012-06-28]. 40. Mistrovství floristu ČR - Děčínská kotva 2011. Dostupné z: http://www.libverdadc.cz/node/80



SVAZ KVĚTINÁŘŮ A FLORISTŮ. www.svazkvetinaruafloristu.cz. [online]. © 2008 - 2011 [cit. 2011-11-4]. Soutěže flora Olomouc. Dostupné z http://www.svazkvetinaruafloristu.cz/index.php?ln7g=0&ids=229



VOENEKL. www.vonekl.cz [online]. 2009-2012 [cit. 2011-01-03]. Brněnská růže. Dostupné z: http://www.vonekl.cz/brnenska-ruze



ZAHRADNICKÁ ŠKOLA KOPIDLNO. www.zahradnicka-skola-kopidlno.cz [online].

2002

[cit.

2011-11-13].

Kopidlenský

kvítek.

Dostupné

z:

http://www.zahradnicka-skola-kopidlno.cz/kvitek/kvitek.php 

ZIVOTNISTYL.CZ. www.zivotnistyl.cz [online]. 1988-2010 [cit. 2011-11-10]. Floristická soutěž -Polabský motýl 2011. Dostupné z: http://www.zivotnistyl.cz/ clanky/zahrada/1748/floristicka-soutez-%96-polabsky-motyl-2011.html



FOTOGRAFIE Z WWW:



STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZAHRADNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ RAJHRAD 2011: (Obr.23) foto [online]. © 2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z:http://www.skolarajhrad.cz/cz/kopidlensky-kvitek-2011

54

8 PŘÍLOHY FOTOGRAFIE Obr. 1: Svatební fotografie z 1958, (Smičková, 1958) Obr. 2: Variace na ikebanu, (Pokorný, et al 1968) Obr. 3: Květinový koš dárkový, (Pokorný, et al., 1968) Obr. 4: Svatební fotografie 1960, (Smičková, 1960) Obr. 5: Svatební fotografie 1960, (Smičková, 1960) Obr. 6: Pohřeb 1979, (foto Netesalová, 1979) Obr. 7: Svatební fotografie 1970, (Netesalová, 1970) Obr. 8: Svatební fotografie 1984, (Kubesová, 1984) Obr. 9: Svatební fotografie 1989, (Malíková, 1989) Obr. 10: Lepený obraz, (Neugebauerová, 1996) Obr. 11:Váza dozdobená suchým materiálem, (Neugebauerová, 1996) Obr. 12: Svatební kytice 1996, (Neugebauerová, 1996) Obr. 13: Květinová inspirace 2010 - Havanna Nights, (Manegold, 2010) Obr. 14: Květinová inspirace 2011 - Holiday home, (Manegold, 2011) Obr. 15: EC Havířov 2011 – Aranžmá inspirované dílem A.Dvořáka, autor aranžmá Tamas Endre Mezöffly, (Malíková, 2011) Obr. 16: EC Havířov 2011 – Vítejte v mladém městě, autor aranžmá Joacim Lindgren, (Malíková, 2011) Obr. 17: EC Havířov 2011 – Svatební kytice v barvách Europa Cup 2011 autor aranžmá Natalia Zhizhková, (Malíková, 2011) Obr. 18: EC Havířov 2011 – Od uhlí ke květům, autor aranžmá Jaromír Kokeš, (Malíková, 2011) Obr. 19: EC Havířov 2011 – Klobouk pro Lízu Doolittlovou, autor aranžmá Ani Poklepovićová, (Malíková, 2011) Obr. 20: EC Havířov 2011 - Překvapení, autor aranžmá Jaromír Kokeš, (Malíková, 2011) Obr. 21 Vicoria Regia 2011 – Jednostranná smuteční kytice, (Galík, 2012) Obr. 22: Polabský motýl 2011 – Květinový koš pro dirigenta a orchestr, (Klečková, 2011) Obr. 23: Kopidlenský kvítek 2011 - Překvapení, (www.skolarajhrad.cz, 2011)

55

Obr. 24: Flóra Olomouc jaro 2011 – V hlavní roli klobouk, Pavla Trojanová, (Malíková, 2011) Obr. 25: Flóra Olomouc léto 2011- Kytice v barvách EC 2011, Martin Rubeš, (Malíková, 2011) Obr. 26: Flóra Olomouc podzim 2011-Barevný podzim, (Malíková, 2011) Obr. 27: Brněnská růže 2011 - Vánoční svícen, Ondřej Čerňák, 2011 (Knotek & Klečková, 2012) Obr. 28: Děčínská kotva 2011 - Slavnostní stůl k výročí Rubínové svatby, Ivana Reiňáková, (Neugebauerová, 2011) Obr. 29: Děčínská kotva 2011 - Svatební kytice nebo dekorace pro nevěstu Rubínové svatby, Vojtěch Lazecký, (Neugebauerová, 2011) Obr. 30: Děčínská kotva 2011 Volná práce na téma Děčínská kotva - , Kateřina Holíšová, (Neugebauerová, 2011) Tabulky: Tab. 1: Hodnotící tabulka floristických soutěží podle systému FLORINT (Piková, 2011)

56