Mendelova univerzita v Brně & Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí

I. 2. Upravuje zákon o pojišťovnictví též provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou nebo zajišťovnou se sídlem na území České republiky? a) Ne. b) Ano. c) Ano, ale pouze provozování pojišťovací činnosti. I. 3. Upravuje zákon o pojišťovnictví též provozování pojišťovací činnosti na území České republiky pojišťovnou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie a na území státu Evropského hospodářského prostoru? a) Ne. b) Ano. c) Ano, ale pouze do 31. 12. 2009. I. 4. Pojišťovací činnost je zejména: a) Činnost pojišťovacích zprostředkovatelů. b) Přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich. c) Spolupráce pojišťovny a zajišťovny. I. 5. Co je to zajišťovací činnost? a) Poskytování okamžité pomoci pojistníkovi, pokud nastane pojistná událost. b) Přebírání pojistných rizik na základě uzavřených smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a pojistitel se zavazuje platit zajistiteli ve smlouvě určenou část pojistného. c) Provádění dozoru nad činností pojišťovny. I. 6. Co je také obsahem zajišťovací činnosti? a) Uzavírání zajistných smluv s pojistníkem. b) Uzavírání zajistných smluv mezi pojišťovnou a zajišťovnou. c) Asistenční služba zajišťující pomoc pojištěným. I. 7. Je obsahem pojišťovací činnosti též uzavírání pojistných smluv pojišťovnou? a) Ne, neboť uzavírání pojistných smluv patří do zajišťovací činnosti. b) Ano. c) Ano, jedná-li se o fyzické osoby. I. 8. Soubor uzavřených pojistných smluv se nazývá: a) Příslušenství pojistného kmene. b) Pojistný kmen. c) Fond pojistných smluv. I. 9. Co je pojistný kmen? a) Databáze pojistných zprostředkovatelů. b) Soubor uzavřených pojistných smluv. c) Uzavřené smlouvy na životní pojištění. I. 10. Jaké jsou základní druhy pojistných podmínek? a) Základní pojistné podmínky a vedlejší pojistné podmínky. b) Všeobecné pojistné podmínky, zvláštní nebo doplňkové pojistné podmínky. c) Všeobecné pojistné podmínky, vedlejší a důležité pojistné podmínky. Otázky – základní stupeň

ver. 2014

Mendelova univerzita v Brně & Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí

I. 1. Zákon o pojišťovnictví upravuje: a) Pouze podmínky provozování zprostředkovatelské činnosti. b) Podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví. c) Podmínky uzavírání pojistné smlouvy.

strana 1 / 33

I. 12. Co je to správa pojištění nebo zajištění? a) Výplata provizí pojišťovacím zprostředkovatelům. b) Správa pojištění nebo zajištění jsou činnosti směřující k zabezpečení trvání a aktualizaci stavu pojistných nebo zajišťovacích smluv. c) Provádění dohledu nad pojišťovnami. I. 13. Jak se nazývá osoba, která disponuje většinou hlasovacích práv společníků v jiné obchodní společnosti? a) Ovládaná osoba. b) Ovládající osoba. c) Dispoziční osoba. I. 14. Je střetem zájmů, když je členem dozorčího orgánu tuzemské pojišťovny člen vlády České republiky? a) Ne, není. b) Ano, je. c) Není, pokud má povolení České národní banky. I. 15. Co je dokladem o bezúhonnosti občana České republiky? a) Výpis z obchodního rejstříku. b) Výpis z Rejstříku trestů. c) Doklad finančního úřadu o bezdlužnosti. I. 16. Je dokladem o dosaženém vzdělání posuzované fyzické osoby doklad obdobný vysvědčení o maturitní zkoušce? a) Ano. b) Ano, ale musí být vydaný příslušnou vzdělávací institucí. c) Ne I. 17. Pojištění se podle zákona o pojišťovnictví člení na odvětví: a) Životní pojištění a důchodové pojištění. b) Životní pojištění a neživotní pojištění. c) Neživotní pojištění a úrazové pojištění. I. 18. Patří důchodové pojištění podle zákona o důchodovém pojištění mezi odvětví životního pojištění? a) Ano, patří za předpokladu, že bylo uzavřeno před 1.1.2000. b) Nepatří. c) Ano, patří. l. 19. Je odvětvím životního pojištění též doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění se státním příspěvkem? a) Ano, je za předpokladu, že bylo uzavřeno před 1.1.2000. b) Není. c) Ano.

Otázky – základní stupeň

ver. 2014


I. 11. Činnosti směřující k zabezpečení trvání a aktualizaci stavu pojistných nebo zajišťovacích smluv se nazývají: a) Klasifikace pojistných smluv. b) Správa pojištění nebo zajištění. c) Klientský servis.

strana 1 / 33

I. 21. Musí pojišťovna nebo zajišťovna jednat s odbornou péčí? a) Nemusí. b) Ano, musí. c) Nemusí, dbá pouze na to, aby nepoškozovala majetek třetích osob. I. 22. Uděluje Česká národní banka povolení k provozování činnosti tuzemské zajišťovny? a) Ne, neuděluje. b) Ano, uděluje. c) Ano, pouze pokud se pojišťovna zabývá životním pojištěním. I. 23. Může zajišťovna ztěžovat výkon dohledu? a) Ano, může, pokud je to v jejím zájmu. b) Nesmí. Musí postupovat tak, aby nedocházelo ke ztížení nebo znemožnění výkonu dohledu. c) Může, pokud má pobočky v tuzemsku i v zahraničí. I. 24. Zpracovává pojišťovna osobní údaje? a) Ano, zpracovává, kromě rodných čísel. b) Ano, zpracovává, včetně rodných čísel. c) Ne, nezpracovává. I. 25. Kdo provádí v ČR dohled v pojišťovnictví? a) Ministerstvo průmyslu a obchodu. b) Česká národní banka. c) Ministerstvo pro místní rozvoj. I. 26. Je finanční úřad orgánem, který podle zákona o pojišťovnictví provádí dohled v pojišťovnictví? a) Ano, je. b) Ne, není. c) Ano, je, kromě případů, kdy určí Ministerstvo průmyslu a obchodu jinak. I. 27. Provádí Česká národní banka dohled v pojišťovnictví? a) Ne, neprovádí. b) Ano, provádí. c) Provádí pouze v případě, že je o něj požádáno soudem. I. 28. Může Česká národní banka jako orgán dohledu v pojišťovnictví ukládat sankce? a) Ne, sankce nemohou být ukládány. b) Ano, Česká národní banka má právo ukládat sankce. c) Ne, o sankcích rozhoduje příslušný finanční úřad. I. 29. Může finanční úřad ukládat pojišťovnám sankce za porušení zákona o pojišťovnictví? a) Ano. b) Ne. c) Ano, avšak pouze pojišťovnám, které nejsou členy Čap. I. 30. Může Česká národní banka uložit pokutu tuzemské pojišťovně? a) Ne. b) Ano, a to až do výše 50 000 000 Kč. c) Ano, musí však pokutu projednat nejprve s Poslaneckou sněmovnou ČR. Otázky – základní stupeň

ver. 2014


I. 20. Kdo uděluje povolení k provozování tuzemské pojišťovny? a) Příslušný finanční úřad. b) Česká národní banka. c) Nadřízená zajišťovna.

strana 2 / 33

I. 32. Kdo vydává povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně? a) Příslušný finanční úřad. b) Česká národní banka. c) Příslušný městský nebo okresní úřad – živnostenský odbor. I. 33. Musí mít tuzemská pojišťovna povolení k provozování pojišťovací činnosti? a) Nemusí, pokud je to akciová společnost. b) Musí, povolení vydává Česká národní banka. c) Pokud neprovozuje životní pojištění, nemusí. I. 34. Je pojišťovací zprostředkovatel v době výkonu zprostředkovatelské činnosti povinen zachovávat mlčenlivost o pojištění klientů a o činnosti pojišťovny? a) Ne. b) Ano. c) Ano, pouze pokud pracuje pro více pojišťoven. I. 35. Je pojišťovací zprostředkovatel povinen zachovávat mlčenlivost o pojištění klientů a o činnosti pojišťovny i po ukončení činnosti pro pojišťovnu? a) Ano, jen po dobu 10 let. b) Ano. c) Ano, jen po dobu 5 let. I. 36. Fyzické osobě, která poruší zákonnou povinnost mlčenlivosti, hrozí: a) Uložení pokuty až do výše průměrného výdělku. b) Uložení pokuty až do výše 50 000 Kč. c) Nic. I. 37. Může Česká národní banka zaměstnanci pojišťovny uložit pokutu za porušení povinnosti mlčenlivosti? a) Ne. b) Ano. c) Ano, ale pouze v době aktivního pracovního poměru. I. 38. Může Česká národní banka pojišťovacímu zprostředkovateli uložit pokutu za porušení povinnosti mlčenlivosti? a) Ano, do výše 100 000 Kč. b) Ano, až do výše 50 000 Kč. c) Ne. I. 39. Osobním údajem je: a) IČ právnické osoby. b) Rodné číslo. c) Číslo řidičského průkazu.


ver. 2014


I. 31. Lze udělit povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou, pokud nejsou splněny podmínky zákona o pojištění? a) Ano, lze. Podmínky určuje příslušný finanční úřad. b) Nelze. c) Ano, lze, pokud jsou splněny směrnice Ministerstva financí.

strana 1 / 33

I. 41. Jak se provádí likvidace osobních údajů? a) Zapečetěním a uzavřením do trezoru na Ministerstvu financí. b) Zničením nosičů osobních údajů, fyzickým vymazáním nebo trvalým vyloučením osobních údajů z dalšího zpracování. c) Libovolným způsobem. I. 42. Nezávislý orgán, který provádí dozor nad dodržováním zákonných povinností při zpracování osobních údajů, se nazývá: a) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. b) Úřad pro ochranu osobních údajů. c) Živnostenský úřad. I. 43. Stanoví zákon o ochraně osobních údajů náležitosti smlouvy mezi správcem (pojišťovnou) a zpracovatelem (pojišťovacím zprostředkovatelem), na základě které pojišťovací zprostředkovatel (jako zpracovatel osobních údajů) zpracovává pro pojišťovnu osobní údaj a) Nestanoví. b) Ano. Je to rozsah, účel zpracovávaných údajů, doba, na kterou se uzavírá a záruky o technickém a organizačním zabezpečení údajů. c) Ano, ale jen pokud taková smlouva trvá déle než 1 rok. I. 44. Musí mít písemnou formu smlouva, na základě které pojišťovací zprostředkovatel (jako zpracovatel osobních údajů) zpracovává pro pojišťovnu osobní údaje? a) Musí jen v případě, kdy zpracovatel zpracovává osobní údaje pro více pojišťoven. b) Musí. c) Nemusí, pokud nezpracovává citlivé údaje. I. 45. Je pojišťovací zprostředkovatel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. praní špinavých peněz) povinen identifikovat pojistníka, když jde o podezřelý obchod? a) Není. b) Ano, je. c) Ano, ale jen jedná-li se o cizího státního příslušníka. I. 46. Stanoví zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu způsob provádění identifikace fyzické osoby? a) V zákoně není stanoveno. b) Povinná osoba zaznamená a ověří z průkazu totožnosti identifikační údaje, jsou-li v něm uvedeny, a dále zaznamená druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti; současně ověří shodu podoby s vyobrazením v průkazu totožnosti. c) Ano, ale jen je-li pojistníkem cizí státní příslušník.


ver. 2014


I. 40. Co je to citlivý osobní údaj? a) Jakýkoliv údaj týkající se fyzické osoby. b) Osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a jakýkoliv biometrický nebo genetický údaj subjektu údajů. c) Jméno, příjmení, adresa, datum narození.

strana 2 / 33

II. 48. Je za pojistníka - právnickou osobu oprávněn uzavřít pojistnou smlouvu jeho a) Ne. b) Ano. c) Pouze ze souhlasem finančního úřadu.

prokurista?

II. 49. Je statutární orgán oprávněn uzavřít pojistnou smlouvu za právnickou osobu? a) Ne. b) Ano. c) Ano, avšak pouze při sjednání životního pojištění členů příslušného statutárního orgánu. II. 50. Co je právní osobnost fyzické osoby? a) Způsobilost pouze k právům. b) Způsobilost mít práva a povinnosti. c) Způsobilost pouze k povinnostem. II. 51. Může být pojištěným i pětileté dítě? a) Ne. b) Ano. c) Ano, ale pouze z rozhodnutí soudu. II. 52. Musí být pojistníkovi vždy alespoň 18 let? a) Musí. b) Nemusí. c) Nemusí, pokud je to na základě rozhodnutí soudu. II. 53. Co je předpokladem tzv. objektivní odpovědnosti (povinnosti nahradit újmu)? a) Zavinění. b) Porušení dobrých mravů, porušení zákona nebo porušení smluvní povinnosti, vznik újmy, příčinná souvislost mezi nimi. c) Porušení právní povinnosti, existence škody, existence příčinné souvislosti mezi nimi a zavinění. II. 54. Zájemcem o pojištění je: a) Jen osoba mladší 15 let. b) Osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem. c) Jen osoba s dlouhodobým pobytem na území ČR. II. 55. Účastníky pojištění jsou: a) Pouze pojistník a pojištěná osoba, která má právo na pojistné plnění. b) Pojistitel a pojistník, jakožto smluvní strany a dále pojištěný a každá další osoba, které z pojištění vzniklo právo nebo povinnost. c) Pouze pojistitel a oprávněná osoba.


ver. 2014


II. 47. Kdo je oprávněn uzavřít pojistnou smlouvu za pojistníka – právn ickou osobu? a) Jakýkoliv zaměstnanec právnické osoby. b) Ti, kteří jsou k tomu oprávněni zakladatelským právním jednáním (přijetím stanov, zakladatelskou smlouvou, zakladatelskou listinou), zákonem nebo zaměstnanci při výkonu své funkce a zmocněnci c) Pouze zmocněnec.

strana 3 / 33

II. 57. Pojistníkem je: a) Osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost. b) Osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu. c) Pouze osoba, která má právo na pojistné plnění. II. 58. Pojištěným je: a) Pouze osoba vstupující do dědického řízení a která má právo na pojistné plnění. b) Osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje. c) Osoba, která má zájem uzavřít pojistnou smlouvu. II. 59. Oprávněnou osobou je: a) Osoba, která je při sjednání pojištění zastupuje pojištěného. b) Osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. c) Osoba, na kterou přechází v důsledku pojistné události povinnost platit pojistné. II. 60. Obmyšleným je: a) Osoba, která je povinna platit pojistné za pojistníka. b) Osoba, kterou určí pojistník a které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného. c) Osoba, kterou chce pojistník pojistit. II. 61. Může být pojistník zároveň pojištěným? a) Ne, nikdy. b) Ano. c) Ano, ale pouze se souhlasem Ministerstva financí. II. 62. Osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem, se nazývá: a) Žadatel o pojištění. b) Zájemce o pojištění. c) Oprávněná osoba. II. 63. Jaké jsou smluvní strany pojistné smlouvy? a) Pojistitel a obmyšlený. b) Pojistitel a pojistník. c) Pojistník a pojištěný. II. 64. Osoba určená pojistníkem, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného, se nazývá: a) Pojistitel. b) Obmyšlený. c) Zájemce. II. 65. Co je pojistná hodnota? a) Výše pojistného za pojistná nebezpečí. b) Nejvyšší možná majetková újma, která může nastat v důsledku pojistné události. c) Limit pojistného plnění. Otázky – základní stupeň

ver. 2014


II. 56. Pojistitelem je: a) Fyzická osoba, která je oprávněna ke sjednávání pojištění. b) Osoba, která se pojistnou smlouvou zavázala poskytnout pojistné plnění v případě pojistné události. c) Ten, na jehož majetek bylo pojištění sjednáno.

strana 4 / 33

II. 67. Nejvyšší možná majetková újma, která může nastat v důsledku pojistné události, se nazývá? a) Pojistná cena. b) Pojistná hodnota. c) Aktuální škoda. II. 68. Smluvně dohodnutá finanční částka v pojistné smlouvě, která určuje horní hranici pojistného plnění, se nazývá? a) Pojistná hranice. b) Pojistná částka. c) Pojistné plnění. II. 69. Co je pojistné? a) Je to částka sjednaná v pojistné smlouvě, kterou pojistitel vyplatí v případě pojistné události. b) Je to úplata za soukromé pojištění. c) Je to částka, kterou pojistitel vyplatí pojistníkovi v případě zrušení smlouvy. II. 70. Pojistné stanovené za pojistné období se nazývá? a) Netto pojistné. b) Běžné pojistné. c) Časové pojistné. II. 71. Pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno, se nazývá? a) Jednorázově vyplacená penze. b) Jednorázové pojistné. c) Odbytné. II. 72. Kdy je splatné běžné pojistné? a) V den podpisu smlouvy. b) První den pojistného období, nebylo-li dohodnuto jinak. c) Po přijetí pojištěného do pojištění. II. 73. Kdy je splatné jednorázové pojistné? a) V den podpisu smlouvy. b) Dnem počátku pojištění, nebylo-li dohodnuto jinak. c) Po přijetí pojištěného do pojištění. II. 74. Úplata za soukromé pojištění se nazývá: a) Zajistné. b) Pojistné. c) Cena. II. 75. Co je škodní událost? a) Je to jen skutečnost, při které byla poškozena oprávněná osoba. b) Je to skutečnost, ze které vznikla újma a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění. c) Je to jen událost, ke které došlo na území ČR. Otázky – základní stupeň

ver. 2014


II. 66. Co je pojistná částka? a) Částka, kterou zaplatí pojištěný za pojistnou ochranu. b) Smluvně dohodnutá finanční částka v pojistné smlouvě, která určuje horní hranici pojistného plnění. c) Částka, která je dolní hranici pojistného plnění.

strana 5 / 33

II. 77. Skutečnost, ze které vznikla újma a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění, se nazývá: a) Nehodou. b) Škodní událost. c) Škodným důvodem. II. 78. Nahodilá událost krytá pojištěním se nazývá: a) Pojistný záměr. b) Pojistná událost. c) Pojistná skutečnost. II. 79. Je pojistitel povinen po oznámení pojistné události zahájit šetření této události? a) Ne. b) Ano. c) Pouze v případě smrti pojištěného. II. 80. Pojistné plnění je splatné: a) Do 30 dnů po skončení šetření policie. b) Do 15 dnů po skončení šetření pojistné události, není-li splatnost pojistného plnění ujednána jinak. c) Do 1 roku od skončení šetření policie. II. 81. V jaké lhůtě musí pojistitel oznámit, že nelze ukončit šetření škodní události? a) Do 1 měsíce od oznámení události. b) Do 3 měsíců od oznámení události. c) Do 6 měsíců od oznámení události. II. 82. Promlčecí doba u pojistného plnění ze životního pojištění je: a) 3 roky. b) 10 let. c) Promlčecí lhůta u životního pojištění se neuplatňuje. II. 83. Promlčecí doba u pojistného plnění z neživotního pojištění je: a) 5 let. b) 3 roky. c) 1 rok. II. 84. Je pojistitel povinen poskytnout přiměřenou zálohu na pojistné plnění? a) Ne. b) Ano, a to na žádost oprávněné osoby, pokud neexistuje rozumný důvod zálohu neposkytnout. c) Ano, pouze však u neživotního pojištění. II. 85. Kdy začíná běžet promlčecí doba práva na pojistné plnění u životního pojištění? a) Za 3 roky po vzniku pojistné události. b) Za 1 rok po vzniku pojistné události. c) Za 5 let po skončení šetření pojistné události.


ver. 2014


II. 76. Co je pojistná událost? a) Je pojem, užívaný v životním pojištění při oceňování zdravotního stavu. b) Nahodilá událost krytá pojištěním. c) Placení pojistného.

strana 6 / 33

II. 87. Má pojistitel právo odmítnout plnění z pojistné smlouvy? a) Ne. b) Ano, ale za podmínek stanovených zákonem. c) Pouze ze souhlasem Ministerstva financí. II. 88. Co je časová cena pojištěné věci? a) Cena, za kterou byla věc nakoupena. b) Cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí. c) Pořizovací cena věci rozhodná pro stanovení pojistné částky. II. 89. Jak se stanoví časová cena? a) Stanoví se na základě vyhlášky Ministerstva financí. b) Stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení či jejího zhodnocení. c) Stanoví na základě odhadu. II. 90. Co je nová cena pojištěné věci? a) Cena, kterou si stanoví klient. b) Cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase pořídit věc stejnou nebo srovnatelnou, a to jako věc stejnou nebo novou stejného druhu a účelu. c) Cena, kterou stanoví Ministerstvo financí. II. 91. Cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí, se nazývá: a) Škodná cena. b) Časová cena. c) Odkupná cena. II. 92. Cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase pořídit věc stejnou nebo srovnatelnou, a to jako věc stejnou nebo novou, se nazývá: a) Odhadní cena. b) Nová cena. c) Nákupní cena. II. 93. Co je odkupné v životním pojištění? a) Finanční částka určená klientem. b) Výše technické rezervy vytvořená z nespotřebované části pojistného vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění ponížená o poplatek za předčasný zánik pojištění. c) Celková částka k výplatě při pojistném plnění. II. 94. V jakém případě, je pojistitel oprávněn snížit pojistnou částku v životním pojištění? a) V případě zvýšení inflace o více než 2 %. b) V případě, že běžné pojistné nebude zaplaceno ve stanovené lhůtě. c) V žádném.


ver.. 2014


II. 86. Kdy začíná běžet promlčecí doba práva na pojistné plnění u neživotního pojištění? a) Za 3 roky po vzniku pojistné události. b) Za 1 rok po vzniku pojistné události. c) Za 5 let po skončení šetření pojistné události.

strana 7 / 33

II. 96. Jaké údaje o osobách (pojistitel, pojistník, oprávněná osoba, pojištěný) musí být uvedeny v pojistné smlouvě? a) Žádné. b) Jejich jméno nebo jména, adresa bydliště nebo sídla a identifikující údaj. c) Pouze jméno a příjmení. II. 97. Co je pojistka? a) Smluvní ochrana pojistitele vůči pojistníkovi. b) Potvrzení o uzavření pojistné smlouvy vydaná pojistitelem pojistníkovi. c) Příslib pojištěného k placení pojistného. II. 98. Kdo vystaví pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy? a) Pojišťovací makléř. b) Pojistitel. c) Pojišťovací agent. II. 99. Je pojistitel povinen při ztrátě pojistky vystavit pojistníkovi její druhopis? a) Ano, ale pouze ze souhlasem Ministerstva financí. b) Ano, ale pouze na žádost pojistníka. c) Ne, nikdy. II. 100. Kdo vydává pojistné podmínky? a) Česká asociace pojišťoven. b) Pojistitel. c) Ministerstvo financí. II. 101. Může pojistná smlouva odkazovat na pojistné podmínky? a) Ne. b) Ano. c) Ano, ale pouze u životního pojištění. II. 102. S pojistnými podmínkami musí být pojistník prokazatelně seznámen, a to: a) Po uzavření pojistné smlouvy. b) Před uzavřením pojistné smlouvy, to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku – pojistitel je pro tento případ povinen splnit tuto povinnost okamžitě po uzavření smlouvy. c) Během trvání pojištění. II. 103. Je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách? a) Ne. b) Ano. c) Ano, pouze pokud se jedná o investiční životní pojištění.


ver. 2014


II. 95. Výše technické rezervy vytvořené z nespotřebované části pojistného vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku životního pojištění ponížená o poplatek za předčasný zánik pojištění se nazývá: a) Odškodné. b) Odkupné. c) Zádržné.

strana 8 / 33

II. 105. Musí být písemná pojistná smlouva vždy pojistníkem podepsaná? a) Ano b) Ne, pokud je uzavřena včasným zaplacením pojistného. c) Pouze v případě, že pojistník není totožný s pojištěným. II. 106. Není-li ujednána doba vzniku pojištění, pojištění vzniká: a) Vyjádřením zájmu ze strany klienta. b) Prvním dnem následujícím po uzavření pojistné smlouvy. c) Jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí. II. 107. Vzniká pojištění prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy? a) Ne. b) Ano, nebyla-li ujednána jiná doba vzniku pojištění. c) Ano, vždy. II. 108. Může se pojištění vztahovat i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy? a) Ne. b) Ano. c) Ano, pokud je pojistník v pracovní neschopnosti. II. 109. Může pojištění vzniknout již dnem, ve kterém je uzavřena pojistná smlouva? a) Ne. b) Ano. c) Ano, protože každé pojištění vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy. II. 110. Za jakých podmínek lze změnit pojistnou smlouvu? a) Kdykoliv i bez souhlasu obou smluvních stran. b) Dohodou smluvních stran, která musí být učiněna písemnou formou, není-li ujednáno nebo stanoveno jinak. c) Dohodou smluvních stran, a to ve lhůtě 3 měsíců. II. 111. Může pojistitel jednostranně změnit pojistnou smlouvu? a) Ano se souhlasem Ministerstva financí. b) Ne, ledaže tak stanoví zákon. c) Kdykoliv i se zpětnou platností. II. 112. Pojištění se přerušuje: a) Pokud je to nevýhodné pro pojistitele. b) Nebylo-li pojistné zaplaceno, přičemž doba přerušení počne uplynutím dvou měsíců ode dne jeho splatnosti až do jeho zaplacení. c) Pokud je to nevýhodné pro klienta. II. 113. Započítává se přerušení pojištění do délky pojistné doby? a) Ne, doba přerušení se započítává do pojistné doby. b) Doba přerušení se započítává do pojistné doby, jen je-li to výslovně ujednáno. c) Ano, doba přerušení prodlužuje délku pojistné doby. Otázky – základní stupeň

ver. 2014


II. 104. Musí být pojistná smlouva uzavřena vždy písemně? a) Ano, vždy. b) U pojistné smlouvy se vyžaduje písemná forma, s výjimkou případů, kdy je pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok. c) Ne, pouze na žádost klient.

strana 9 / 33

II. 115. Lze přerušit povinné pojištění? a) Ano, vždy na žádost pojistníka. b) Ne, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání. c) Ano, se souhlasem Ministerstva financí. II. 116. Lze přerušit životní pojištění? a) Ano, kdykoliv na konci pojistného období. b) Ne, pokud nebyla možnost přerušení pojištění ujednána v pojistné smlouvě. c) Pouze pokud vznikl přeplatek na pojistném. II. 117. Může pojištění zaniknout dohodou? a) Ne. b) Ano. c) Ano, ale jen se souhlasem Ministerstva financí. II. 118. Může pojištění zaniknout výpovědí? a) Ne. b) Ano, např. výpovědí do 3 měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události. c) Ano, pouze se souhlasem České kanceláře pojistitelů. II. 119. Lze každou pojistnou smlouvu vypovědět do 2 měsíců od jejího uza vření? a) Ano. b) Ne – např. omezení v povinném pojištění. c) Pouze v případě úmrtí pojistníka. II. 120. Může pojištění zaniknout též pro neplacení pojistného? a) Ne. b) Ano. c) Pouze na základě rozhodnutí finančního úřadu. II. 121. Může pojistník odstoupit od smlouvy, pokud ho pojistitel neupozornil na nesrovnalosti mezi nabízeným pojištěním a jeho požadavky? a) Ne b) Ano. c) Pouze pokud je tato možnost sjednána v pojistné smlouvě. II. 122. Pojištění zaniká též: a) Smrtí oprávněné osoby. b) Smrtí pojištěné osoby. c) Smrtí obmyšlené osoby. II. 123. Co je to škodové pojištění? a) Škodové pojištění je pojištění, jehož účelem je získat dohodnutou finanční částku v důsledku pojistné události. b) Škodové pojištění je pojištění, jehož účelem je náhrada újmy vzniklé v důsledku pojistné události. c) Škodové pojištění je pojištění, jehož účelem je získání obnosu. Otázky – základní stupeň

ver 2014


II. 114. Která pojištění nelze přerušit? a) Žádná. b) Povinná, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání, a životní, nebylo-li jinak ujednáno v pojistné smlouvě.. c) Všechna.

strana 10 / 33

II. 125. Lze úrazové pojištění sjednat jako škodové i obnosové pojištění? a) Ne. b) Ano. c) Pouze v některých případech. II. 126. Pojištění věci nebo souboru věcí lze sjednat: a) Jen jako obnosové. b) Jako škodové i obnosové. c) Jen jako škodové. II. 127. Čím je určena horní hranice pojistného plnění u škodového pojištění? a) Horní hranice pojistného plnění není nikdy určena. b) Horní hranice pojistného plnění je určena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. c) Horní hranice pojistného plnění je určena výší pojistného. II. 128. Co je podpojištění? a) Je-li pojistná částka v době pojistné události vyšší, než pojistná hodnota pojištěného majetku. b) Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší, než pojistná hodnota pojištěného majetku. c) Je-li pojistná částka v době pojistné události stejná jako pojistná hodnota pojištěného majetku. II. 129. Snižuje pojistitel pojistné plnění v případě podpojištění? a) Ne. b) Ano, pojistitel sníží pojistné plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku, nebylo-li dohodnuto jinak. c) Pouze na základě písemné žádosti pojištěného, na kterou musí reagovat do 1 měsíce od obdržení. II. 130. Co je přepojištění? a) Je-li pojistná částka stejná jako pojistná hodnota pojištěného majetku. b) Převyšuje-li pojistná částka pojistnou hodnotu pojištěného majetku. c) Je-li majetek pojištěn u více pojišťoven. II. 131. Patří náklady na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události mezi tzv. zachraňovací náklady? a) Ne. b) Ano. c) Jen tehdy, vynaloží-li je někdo jiný než účastník pojištění. II. 132. Komu hradí pojistitel zachraňovací náklady? a) Pouze pojistníkovi. b) Pojistníkovi či jiné osobě, která tyto náklady vynaložila nad rámec povinností stanovených zvláštním předpisem. c) Pouze pojištěnému. II. 133. Zaniká pojištění oznámením o změně vlastníka pojištěného majetku pojistiteli? a) Ne, nikdy nezaniká. b) Ano, pokud není v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. c) Ano, vždy zaniká. Otázky – základní stupeň

ver 2014


II. 124. Jak se nazývá pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události? a) Obnosové. b) Škodové. c) Životní.

strana 11 / 33

II. 135. Jaké jsou formy množného pojištění? a) Jen soupojištění. b) Souběžné pojištění, vícenásobné pojištění nebo soupojištění. c) Jen zajištění. II. 136. Co je to obnosové pojištění? a) Je to skupinové pojištění. b) Je to pojištění, jehož účelem je získání pojistného plnění v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou. c) Je to pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události. II. 137. Jak lze sjednat životní pojištění? a) Jen jako škodové. b) Jen jako obnosové. c) Jako škodové i obnosové. II. 138. ak se nazývá pojištění, jehož účelem je získat v případě pojist né události pojistné plnění nezávisle na rozsahu vzniklé újmy? a) Škodové. b) Obnosové. c) Odpovědnostní. II. 139. Jaké nároky má pojištěný v případě úrazu způsobeného jednáním tř etí osoby, má-li sjednáno úrazové pojištění jako pojištění obnosové? a) Pouze na plnění ze svého úrazového pojištění. b) Na pojistné plnění ze svého úrazového pojištění a nezávisle na tom může žádat náhradu újmy po škůdci. c) Pouze na náhradu újmy od škůdce. II. 140. Je pojistitel oprávněn požadovat údaje o zdravotním stavu nebo příčině smrti pojištěného? a) Ano, pouze v případě smrti pojištěného. b) Ano, jsou-li pro to důvody související s určením výše pojistného rizika, výše pojistného nebo se šetřením pojistné události, pokud k tomu byl pojistiteli dán souhlas pojištěného. c) Ne, jedná se o osobní údaje a citlivá data. II. 141. Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného se provádí na základě: a) Čestného prohlášení klienta. b) Zpráv a zdravotnické dokumentace vyžádaných pojistitelem pověřenou osobou provozující zdravotnické zařízení od ošetřujících lékařů a v případě potřeby i prohlídkou nebo vyšetřením provedeným zdravotnickým zařízením. c) Čestného prohlášení rodinného příslušníka. II. 142. Musí být zájemci o pojištění oznámeny před uzavřením pojistné smlouvy informace o pojistiteli? a) Ne. b) Ano. c) Jen uzná-li to pojistitel za nutné. Otázky – základní stupeň

ver. 2014


II. 134. Kdy vzniká množné pojištění? a) Nikdy. b) Množné pojištění vznikne, je-li týž pojistný zájem pojištěn proti témuž pojistnému nebezpečí a pro tutéž dobu u několika pojistitelů. c) V případě určení více obmyšlených osob.

strana 12 / 33

II. 144. Informace o pojistiteli musí být zájemci o pojištění oznámeny: a) Pouze před uzavřením smlouvy kapitálového životního pojištění. b) Před uzavřením každé pojistné smlouvy. c) Nejpozději do 6 týdnů po uzavření každé pojistné smlouvy. II. 145. Má pojistník během trvání pojistné smlouvy právo na poskytnutí informace o každoročním stavu bonusů? a) Ne. b) Ano. c) Pouze na vyžádání. II. 146. Jestliže pojistitel změnil adresu svého sídla: a) Nemusí o této změně pojistníka informovat. b) Musí o této změně pojistníka informovat. c) Musí o této změně informovat jen tehdy, je-li jeho nové sídlo mimo území ČR. II. 147. Je povinným pojištěním pojištění odpovědnosti z provozu vozidla? a) Ne. b) Ano. c) Pouze pro podnikatele. II. 148. Povinná pojištění odpovědnosti lze sjednat: a) Jako pojištění škodová nebo jako pojištění obnosová. b) Pouze jako pojištění škodová. c) Pouze jako pojištění obnosová. II. 149. Pro koho je povinné pojištění odpovědnosti určeno? a) Pro všechny profese. b) Pro určité profese, u kterých zákon vyžaduje toto pojištění. c) Pouze pro manuální pracovníky. II. 150. Které z uvedených profesí mají povinnost se pojistit pro případ své odpovědnosti? a) Kuchaři, cukráři, číšníci, servírky, výčepní. b) Advokáti, notáři, auditoři, autorizovaní architekti,samostatní likvidátoři pojistných událostí. c) Sociální pracovníci, kopáči, betonáři, zedníci, tesaři. II. 151. Pro účely pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se vozidlem rozumí: a) Všechna silniční a drážní vozidla. b) Silniční vozidlo, zvláštní vozidlo a trolejbus. c) Jen silniční vozidla. II. 152. Pro účely pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se za poškozeného považuje: a) Kdokoliv. b) Ten, komu byla provozem vozidla způsobena újma a má nárok na náhradu újmy. c) Jenom ten, komu byla provozem vozidla způsobena škoda na majetku.


ver. 2014


II. 143. Musí být zájemci o pojištění oznámeny před uzavřením pojistné smlouvy některé informace písemně? a) Ne. b) Ano. c) Jen uzná-li to pojistitel za nutné.

strana 13 / 33

II. 154. Bezprostředně po uzavření pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, týkající se tuzemského vozidla, pojistitel: a) Je povinen vydat pojistníkovi doklad o pojištění odpovědnosti a na žádost pojistníka zelenou kartu. b) Je povinen vydat pojistníkovi zelenou kartu. c) Nevydává pojistníkovi žádný doklad. II. 155. Jsou pojistitelé, provozující pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinni přispívat do Fondu zábrany škod? a) Pouze na základě rozhodnutí Ministerstva financí. b) Ano, nejméně 3 % z vybraného pojistného POV. c) Ne. II. 156. Při sjednávání výše pojistného za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je pojistitel povinen zohlednit: a) Jen delší dobu řidičské praxe pojistníka a to slevou. b) Předcházející škodný průběh pojištění odpovědnosti. c) Jen vyšší věk pojistníka, a to přirážkou k pojistnému. II. 157. Z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel mimo jiné nehradí: a) Újmu způsobenou provozem vozidla na nemovitosti mimo pozemní komunikaci. b) Újmu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla újma způsobena. c) Újmu nepřesahující částku 1 000 Kč. II. 158. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zaniká též: a) Dnem uzavření pojistné smlouvy s jiným pojistitelem. b) Dnem vyřazení tuzemského vozidla z evidence vozidel. c) Dnem oznámení pojistné události. II. 159. Při provozu vozidla na pozemní komunikaci je jeho řidič povinen mít u sebe, mimo zákonem stanovených výjimek: a) Doklad o vlastnictví vozidla. b) Platnou zelenou kartu, kterou prokáže platnost svého pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. c) Doklad o zaplacení pojistného. III a. 160. Je odborná činnost spočívající v uzavírání pojistných smluv jménem a na účet pojišťovny zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví? a) Ano, může ji provádět jen fyzická osoba. b) Ano, může ji provádět fyzická i právnická osoba. c) Ano, může ji provádět jen právnická osoba. III a. 161. Je zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví též odborná činnost spočívající v předkládání návrhů na uzavření pojistných smluv? a) Ne. b) Ano, bez ohledu na to, o jaký druh pojištění se jedná. c) Ano, ale jen jde-li o návrhy na uzavření pojistných smluv v pojištění osob.


ver. 2014


II. 153. Pro účely pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pojištěným rozumí: a) Ten, kdo uzavřel s pojistitelem smlouvu o pojištění odpovědnosti. b) Ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje. c) Osoba, kterou určí pojistník.

strana 14 / 33

III a. 163. Pojišťovacím zprostředkovatelem se rozumí: a) Zaměstnanec pojišťovny zabývající se uzavíráním pojistných smluv. b) Právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. c) Pouze fyzická osoba, která bezúplatně provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. III a. 164. Jak se nazývá pojišťovací zprostředkovatel, který při své zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví zastupuje zájemce o pojištění, nikoli pojišťovnu? a) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel. b) Pojišťovací makléř. c) Pojišťovací agent. III a. 165. Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pro více pojišťoven? a) Ano a smí nabízet i vzájemně konkurenční produkty těchto pojišťoven. b) Ano, ale nesmí nabízet vzájemně konkurenční pojistné produkty od svých smluvních pojišťoven. c) Ne. III a. 166. Je pojišťovací agent oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pro více pojišťoven? a) Ne. b) Ano. c) Ano, ale tuto zprostředkovatelskou činnost smí vykonávat nejvýše pro tři pojišťovny zároveň. III a. 167. Je podřízený pojišťovací zprostředkovatel oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pro více pojišťovacích makléřů? a) Ne. b) Ano. c) Ano, ale jen má-li k tomu povolení finančního úřadu. III a. 168. Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel oprávněn na sebe smluvně vázat jiné pojišťovací zprostředkovatele? a) Ano. b) Ne. c) Ano, ale pouze pokud nespolupracuje s více pojišťovnami. III a. 169. Je podřízený pojišťovací zprostředkovatel oprávněn na sebe smluvně vázat další podřízené pojišťovací zprostředkovatele? a) Ano, ale pouze pokud nespolupracuje s více pojišťovacími agenty, resp. pojišťovacími makléři. b) Ne. c) Ano.


ver. 2014


III a. 162. Jak se nazývá odborná činnost spočívající v uzavírání pojistných smluv jménem a na účet pojišťovny? a) Finanční poradenství. b) Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví. c) Pojistné poradenství.

strana 15 / 33

III a. 171. Je pojišťovací agent a výhradní pojišťovací agent povinen uzavřít pojistnou smlouvu na pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti? a) Ne. b) Pojišťovací agent ano, ovšem vyjma toho, za kterého se pojišťovna, pro kterou je činný, písemně zavázala převzít odpovědnost za škody způsobené jeho činností. Výhradní pojišťovací agent ne. c) Ano, sjednávají-li pojistné smlouvy na škodové pojištění. III a. 172. Je pojišťovací makléř povinen uzavřít pojistnou smlouvu na pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti? a) Ne. b) Ano. c) Ne, pokud se některá pojišťovna zavázala převzít odpovědnost za škody způsobené jeho činností. III a. 173. Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen uzavřít pojistnou smlouvu na pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti? a) Ano. b) Ne, neboť za škodu jím způsobenou odpovídá pojišťovna, jejíž pojistný produkt nabízí. c) Ano, sjednává-li pojistné smlouvy na škodové pojištění. III a. 174. Kterým pojišťovacím zprostředkovatelům může pojišťovna dát plnou moc k inkasu pojistného? a) Vázaným pojišťovacím zprostředkovatelům a podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelům. b) Pojišťovacím agentům, výhradním pojišťovacím agentům a pojišťovacím makléřům. c) Každému pojišťovacímu zprostředkovateli, který projeví zájem. III a. 175. Je pojišťovací agent oprávněn inkasovat pojistné? a) Ne. b) Ano, pokud k tomu byl zmocněn pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná. c) Ano, ale jen do limitu 100 eur na jednu pojistnou smlouvu. III a. 176. Je pojišťovací makléř oprávněn inkasovat pojistné? a) Ne. b) Ano, pokud k tomu byl zmocněn pojišťovnou. c) Ano, ale jen do limitu 300 eur na jednu pojistnou smlouvu. III a. 177. Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel oprávněn inkasovat pojistné? a) Ano, ale pouze do limitu 50 eur na jednu pojistnou smlouvu. b) Ne. c) Ano, ale jen když se tak dohodne s pojišťovnou.


ver. 2014


III a. 170. Kteří pojišťovací zprostředkovatelé jsou povinni uzavřít pojistnou smlouvu na pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti? a) Vázaní pojišťovací zprostředkovatelé. b) Pojišťovací makléř a pojišťovací agent (s výjimkou pojišťovacího agenta, za kterého se pojišťovna, pro kterou je činný, písemně zavázala převzít odpovědnost za škody způsobené jeho činností). c) Všechny kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů.

strana 16 / 33

III a. 179. Kdo podle zákona vede registr pojišťovacích zprostředkovatelů? a) Evropský statistický úřad . b) Česká národní banka. c) Nikdo. III a. 180. Vede Česká národní banka registr pojišťovacích zprostředkovatelů? a) Ne. b) Ano. c) Ano, a to společně s Policií ČR. III a. 181. Jakým způsobem jsou evidováni pojišťovací zprostředkovatelé, působící na území České republiky? a) V registru, který společně vede Ministerstvo financí a Policie ČR. b) V registru, který vede Česká národní banka. c) V registru, který vede Ministerstvo vnitra. III a. 182. Může na území České republiky vykonávat zprostředkovatelskou činnost neregistrovaný pojišťovací zprostředkovatel? a) Ano. b) Ne, zápis do registru je podmínkou výkonu zprostředkovatelské činnosti. c) Ano, ale za podmínky, že bude vykonávat zprostředkovatelskou činnost jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel. III a. 183. O zápisu pojišťovacího zprostředkovatele do registru vedeného Českou národní bankou rozhoduje: a) Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem vnitra. b) Česká národní banka. c) Česká národní banka v součinnosti s profesními svazy pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí. III a. 184. Kdo může nahlížet do registru vedeného Českou národní bankou, ve kterém jsou pojišťovací zprostředkovatelé? a) Jen orgány státní správy. b) Každý, neboť tento registr je veřejně přístupný. c) Jen pojišťovny.

vedeni

III a. 185. Mohou do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, nahlížet i klienti (pojistníci, pojištění apod.)? a) Ano, ale pouze pokud klient prokáže vztah k pojišťovacímu zprostředkovateli. b) Ano, neboť registr, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, je veřejně přístupný. c) Ne. III a. 186. Jaké jsou kvalifikační stupně odborné způsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelů? a) Základní a vyšší. b) Základní, střední a vyšší. c) Základní, střední, vyšší a nejvyšší. Otázky – základní stupeň

ver. 2014


III a. 178. Je podřízený pojišťovací zprostředkovatel oprávněn inkasovat pojistné? a) Ano, ale pouze do limitu 50 eur na jednu pojistnou smlouvu. b) Ne. c) Ano, ale jen když se tak dohodne s pojišťovacím zprostředkovatelem, jehož jménem a na jehož účet jedná.

strana 17 / 33

III a. 188. U kterých pojišťovacích zprostředkovatelů je nutnou podmínkou registrace získání odborné praxe? a) U všech. b) U pojišťovacích agentů a u pojišťovacích makléřů. c) U žádného. III a. 189. Je odborná praxe nutnou podmínkou registrace pro vázaného pojišťovacího zprostředkovatele? a) Ano, a to nejméně 1 týden. b) Ne. c) Ano, a to nejméně 10 let. III a. 190. Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout vázaný pojišťovací zprostředkovatel? a) Středního. b) Základního. c) Vyššího. III a. 191. Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout podřízený pojišťovací zprostředkovatel? a) Středního. b) Základního. c) Vyššího. III a. 192. Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout výhradní pojišťovací agent? a) Středního. b) Základního. c) Vyššího. III a. 193. Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout pojišťovací makléř? a) Základního. b) Vyššího. c) Středního. III a. 194. Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout pojišťovací agent? a) Základního. b) Středního. c) Vyššího. III a. 195. Je pojišťovací zprostředkovatel - fyzická osoba povinen oznámit ztrátu důvěryhodnosti České národní bance? a) Ne, neboť tuto povinnost mají orgány činné v trestním řízení. b) Ano, a to bez zbytečného odkladu. c) Ne, oznamuje ji jen Policii ČR.


ver. 2014


III a. 187. Je pojišťovací zprostředkovatel povinen si doplňovat odborné znalosti? a) Ano, ale jen na vysoké škole. b) Ano, a to absolvováním doškolovacích kursů každých 5 let. c) Ne.

strana 18 / 33

III a. 197. Co musí pojišťovací zprostředkovatel – fyzická osoba udělat, pokud přestane splňovat některou z podmínek důvěryhodnosti? a) Nic. b) Ohlásit to České národní bance a ukončit výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. c) Oznámit to Policii ČR. III a. 198. Je pojišťovací zprostředkovatel – právnická osoba povinna oznámit ztrátu důvěryhodnosti České národní bance? a) Ne, neboť tuto povinnost má správce konkursní podstaty právnické osoby. b) Ano, a to bez zbytečného odkladu. c) Ano, a to do 1 měsíce od okamžiku, kdy ke ztrátě důvěryhodnosti došlo. III a. 199. Co musí pojišťovací zprostředkovatel – právnická osoba udělat, pokud přestane splňovat některou z podmínek důvěryhodnosti? a) Nic. b) Ohlásit to České národní bance a ukončit výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. c) Oznámit to Policii ČR. III a. 200. Stanoví zákon nutné náležitosti žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? a) Ano, jsou uvedeny v obchodním zákoníku. b) Ano, jsou uvedeny v zákoně o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. c) Ne, žádný zákon to nestanoví. III a. 201. Platí pojišťovací zprostředkovatel správní poplatek za podání žádosti o registraci České národní bance? a) Ne. b) Ano. c) Ano, ale pouze pojišťovací makléř. III a. 202. Je pojišťovací zprostředkovatel povinen oznámit České národní bance změnu údajů zapisovaných do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? a) Ne. b) Ano, a to bez zbytečného odkladu. c) Ano, a je jedno, kdy to udělá.


III a. 196. Z čeho se ověřuje bezúhonnost pojišťovacího zprostředkovatele - fyzické osoby? a) Čestným prohlášením. b) Výpisem z evidence Rejstříku trestů. c) Výpisem z Rejstříku trestů z jakéhokoli období.

III a. 203. Je pojišťovací zprostředkovatel povinen k žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, přiložit výpis z obchodního rejstříku? a) Ne. b) Ano, ale pouze právnická osoba. c) Ano, ale pouze pokud k tomu bude písemně vyzván Českou národní bankou. III a. 204. Musí mít vázaný pojišťovací zprostředkovatel – právnická osoba odpovědného a) Ano. b) Ne. c) Ano, ale jen pokud spolupracuje s více pojišťovnami. Otázky – základní stupeň

ver. 2014

zástupce?

strana 19 / 33

III a. 206. Musí mít pojišťovací makléř – právnická osoba odpovědného zástupce? a) Ne. b) Ano. c) Ano, pokud zaměstnává více než 50 zaměstnanců. III a. 207. Musí mít podřízený pojišťovací zprostředkovatel – právnická osoba odpovědného zástupce? a) Ano. b) Ne. c) Ano, ale jen pokud spolupracuje s více pojišťovacími zprostředkovateli. III a. 208. Který pojišťovací zprostředkovatel musí mít s pojišťovnou uzavřenu písemnou smlouvu? a) Pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent a pojišťovací makléř. b) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel, výhradní pojišťovací agent a pojišťovací agent. c) Pojišťovací makléř a vázaný pojišťovací zprostředkovatel. III a. 209. Musí mít pojišťovací agent s pojišťovnou uzavřenu písemnou smlouvu? a) Ne. b) Ano. c) Ano, ale jen má-li písemnou smlouvu i s klientem. III a. 210. Musí mít pojišťovací makléř s pojišťovnou uzavřenu písemnou smlouvu? a) Ano. b) Ne. c) Ano, ale jen nemá-li písemnou smlouvu s klientem. III a. 211. Musí mít vázaný pojišťovací zprostředkovatel s pojišťovnou uzavřenu písemnou smlouvu? a) Ne, pokud spolupracuje pouze s jednou pojišťovnou. b) Ano. c) Ano, ale jen má-li písemnou smlouvu i s klientem. III a. 212. Kdo poskytuje úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) pojišťovacímu agentovi? a) Klient (pojistník), se kterým jménem pojišťovny uzavřel pojistnou smlouvu. b) Pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet uzavřel příslušnou pojistnou smlouvu. c) Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví se provozuje bezplatně, a proto za ni nenáleží provize. III a. 213. Kdo poskytuje úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) vázanému pojišťovacímu zprostředkovateli? a) Klient (pojistník), se kterým jménem pojišťovny uzavřel pojistnou smlouvu. b) Pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet uzavřel příslušnou pojistnou smlouvu. c) Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví se provozuje bezplatně, a proto za ni nenáleží provize.


III a. 205. Musí mít pojišťovací agent – právnická osoba odpovědného zástupce? a) Ne. b) Ano. c) Ano, pokud zaměstnává více než 50 zaměstnanců.

III a. 214. Kdo poskytuje úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) podřízenému pojišťovacímu zprostředkovateli? a) Klient (pojistník), se kterým jménem pojišťovny uzavřel pojistnou smlouvu. b) Pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř, se kterým spolupracuje. c) Pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet uzavřel příslušnou pojistnou smlouvu. Otázky – základní stupeň

ver. 2014

strana 20 / 33

III a. 216. Je výše úplaty za zprostředkování pojištění (tzv. provize) od každé pojišťovny pro každého zprostředkovatele stejná? a) Ano, a to bez ohledu na sjednávaný druh pojištění. b) Ne. c) Pojišťovny žádné provize neposkytují. III a. 217. Musí podřízenému pojišťovacímu zprostředkovateli poskytovat úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) klient? a) Ano. b) Ne. c) Ano, ale jen jedná-li se o úplatu za zprostředkování neživotního pojištění. III a. 218. Stanoví zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí výši úplaty za zprostředkování pojištění (tzv. provize)? a) Ano. b) Ne. c) Ano, ale pouze úplatu za zprostředkování životního pojištění. III a. 219. Stanoví zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí konkrétní podmínky nároku na úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi)? a) Ano. b) Ne. c) Ano, ale pouze pro některé pojišťovací zprostředkovatele. III a. 220. Poskytují všechny pojišťovny úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) ve stejné výši? a) Ano. b) Ne. c) Ano, ale jen jedná-li se o úplaty za zprostředkování životního pojištění. III a. 221. Je označení (pojmenování) úplat za zprostředkování pojištění (tzv. provizí) u všech pojišťoven stejné? a) Ano, ale pouze jedná-li se o úplaty za zprostředkování neživotního pojištění. b) Ne. c) Ano. III a. 222. Musí vázanému pojišťovacímu zprostředkovateli poskytovat úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) klient? a) Ano. b) Ne. c) Ano, ale jen jedná-li se o úplaty za zprostředkování životního pojištění. III a. 223. Kteří pojišťovací zprostředkovatelé jsou povinni předkládat roční výkaz své činnosti? a) Vázaní pojišťovací zprostředkovatelé a pojišťovací makléři. b) Pojišťovací agenti a pojišťovací makléři. c) Všechny kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů. Otázky – základní stupeň

ver. 2014


III a. 215. Kdo poskytuje úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) pojišťovacímu makléři? a) Vždy jen klient (pojistník), pro kterého vyhledal příslušnou pojišťovnu a pojištění. b) Příslušná pojišťovna, pokud se pojišťovací makléř s klientem (pojistníkem) a s touto pojišťovnou nedohodl jinak. c) Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví se provozuje bezplatně, a proto za ni nenáleží provize.

strana 21 / 33

III a. 225. Je pojišťovací agent povinen předkládat roční výkaz své činnosti? a) Ne. b) Ano. c) Ano, ale ne ročně, nýbrž každý měsíc. III a. 226. Je pojišťovací makléř povinen předkládat roční výkaz své činnosti? a) Ne. b) Ano. c) Ano, ale ne ročně, nýbrž každý měsíc. III a. 227. Je výhradní pojišťovací agent povinen předkládat roční výkaz své činnosti? a) Ano. b) Ne. c) Ano, ale ne ročně, nýbrž každý měsíc. III a. 228. Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost vázaného pojišťovacího zprostředkovatele? a) Činnost nelze pozastavit. b) Nejvýše na 6 měsíců. c) Na neomezenou dobu. III a. 229. Může Česká národní banka pozastavit činnost vázaného pojišťovacího zprostředkovatele? a) Ne, činnost nelze pozastavit. b) Ano, a to nejvýše na 6 měsíců. c) Ano, s výjimkou činnosti pojišťovacího makléře. III a. 230. Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele? a) Činnost nelze pozastavit. b) Nejvýše na 6 měsíců. c) Na neomezenou dobu. III a. 231. Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost pojišťovacího agenta? a) Činnost nelze pozastavit. b) Nejvýše na 6 měsíců. c) Na neomezenou dobu. III a. 232. Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost pojišťovacího makléře? a) Činnost nelze pozastavit. b) Nejvýše na 6 měsíců. c) Na neomezenou dobu. III a. 233. Může Česká národní banka pozastavit činnost pojišťovacího agenta? a) Ne, činnost nelze pozastavit. b) Ano, a to nejvýše na 6 měsíců. c) Ano, a to na neomezenou dobu.


ver. 2014


III a. 224. Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen předkládat roční výkaz své činnosti? a) Ano, pokud spolupracuje s více pojišťovnami. b) Ne. c) Ano, ale ne ročně, nýbrž každý měsíc.

strana 22 / 33

III a. 235. Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit vázanému pojišťovacímu zprostředkovateli za uvedení nesprávných údajů v žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? a) Až do výše 1 000 Kč. b) Až do výše 1 000 000 Kč. c) Žádnou.


III a. 234. Může Česká národní banka pozastavit činnost pojišťovacího makléře? a) Ne, činnost nelze pozastavit. b) Ano, a to nejvýše na 6 měsíců. c) Ano, a to na neomezenou dobu.

III a. 236. Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit vázanému pojišťovacímu zprostředkovateli, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu? a) Žádnou. b) Až do výše 5 000 000 Kč (jednorázově); úhrn opakovaně uložených pokut může dosáhnout až 20 000 000 Kč. c) Až do výše 1 000 Kč. III a. 237. Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit pojišťovacímu agentovi za uvedení nesprávných údajů v žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? a) Až do výše 1 000 Kč. b) Až do výše 1 000 000 Kč. c) Žádnou.

III a. 238. Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit pojišťovacímu agentovi, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu? a) Žádnou. b) Až do výše 5 000 000 Kč (jednorázově); úhrn opakovaně uložených pokut může dosáhnout až 20 000 000 Kč. c) Až do výše 1 000 Kč.

III a. 239. Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit pojišťovacímu makléři za uvedení nesprávných údajů v žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? a) Žádnou. b) Až do výše 1 000 000 Kč. c) Až do výše 1 000 Kč. III a. 240. Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit pojišťovacímu makléři, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu? a) Žádnou. b) Až do výše 5 000 000 Kč (jednorázově); úhrn opakovaně uložených pokut může dosáhnout až 20 000 000 Kč. c) Až do výše 1 000 Kč. III a. 241. Může Česká národní banka uložit pojišťovacímu zprostředkovateli pokutu i v částce 1 000 000 Kč? a) Ne. b) Ano. c) Ano, ale jen pojišťovacímu makléři.


ver. 2014

strana 23 / 33

III a. 243. Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen klientovi předložit osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? a) Ne. b) Ano, na požádání. c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy. III a. 244. Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen klientovi sdělit způsoby svého odměňování? a) Ne. b) Ano, na požádání. c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy. III a. 245. Může pojišťovací zprostředkovatel poskytovat klientovi neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy? a) Ano, ale jen nemateriální povahy. b) Ne, v žádném případě. c) Ano, pokud to nevylučuje smlouva s pojišťovnou. III a. 246. Je pojišťovací agent povinen klientovi předložit osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? a) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy. b) Ano, na požádání. c) Ne. III a. 247. Je pojišťovací agent povinen klientu sdělit způsoby svého odměňování? a) Ne. b) Ano, na požádání. c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy. III a. 248. Je pojišťovací makléř povinen klientovi předložit osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? a) Ne. b) Ano, na požádání. c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy. III a. 249. Je pojišťovací makléř povinen klientu sdělit způsoby svého odměňování? a) Ne. b) Ano, na požádání. c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy. III a. 250. Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen pojišťovně předložit osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? a) Ne, v žádném případě. b) Ano, na požádání. c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.


ver. 2014


III a. 242. Může Česká národní banka uložit pojišťovacímu zprostředkovateli pokutu až do výše 10 000 000 Kč? a) Ano, ale jen pojišťovacímu makléři. b) Ano. c) Ne.

strana 24 / 33

III a. 252. Je pojišťovací makléř povinen pojišťovně předložit osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? a) Ne, v žádném případě. b) Ano, na požádání. c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy. III a. 253. Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen zachovávat mlčenlivost o činnostech pojišťovny a ve věcech s nimi souvisejících? a) Podle vlastního uvážení. b) Ano. c) Ne. III a. 254. Je pojišťovací agent povinen zachovávat mlčenlivost o činnostech pojišťovny a ve věcech s nimi souvisejících? a) Podle vlastního uvážení. b) Ano. c) Ne.


III a. 251. Je pojišťovací agent povinen pojišťovně předložit osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé? a) Ne, v žádném případě. b) Ano, na požádání. c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.

III a. 255. Je pojišťovací makléř povinen zachovávat mlčenlivost o činnostech pojišťovny a ve věcech s nimi souvisejících? a) Podle vlastního uvážení. b) Ano. c) Ne. III b. 256. Jakou činnost provádí osoba, registrovaná jen jako samostatný likvidátor pojistných událostí, na základě smlouvy s pojišťovnou? a) Zprostředkovává pojištění. b) Šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti pojišťovny plnit ze sjednaného pojištění. c) Provádí správu pojištění. III b. 257. Je samostatný likvidátor pojistných událostí oprávněn spolupracovat s více pojišťovnami? a) Ne, v žádném případě. b) Ano. c) Ne, spolupracuje vždy pouze s jednou pojišťovnou. III b. 258. Je osoba registrovaná jako samostatný likvidátor pojistných událostí povinna uzavřít pojistnou smlouvu na pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti? a) Ano, ale jen pokud hodlá likvidovat pojistné událostí nad 1 000 000 Kč. b) Ano. c) Ne, odpovídá za ni pojišťovna. III b. 259. Kdo vede registr, ve kterém jsou evidování samostatní likvidátoři pojistných událostí? a) Ministerstvo financí. b) Česká národní banka. c) Komora samostatných likvidátorů.


ver. 2014

strana 1 / 33

III b. 261. O zápisu samostatného likvidátora pojistných událostí do registru rozhoduje: a) Ministerstvo vnitra. b) Česká národní banka, která mu vydá osvědčení. c) Ministerstvo práce a sociálních věcí. III b. 262. Kdo může nahlížet do registru, ve kterém jsou evidováni samostatní likvidátoři pojistných událostí ? a) Pouze pojišťovny. b) Každý, neboť registr je veřejně přístupný. c) Jen samostatný likvidátor pojistných událostí. III b. 263. Jaký kvalifikační stupeň odborné způsobilosti musí splňovat samostatný likvidátor pojistných událostí? a) Střední kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. b) Základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. c) Vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. III b. 264. Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen si doplňovat odborné znalosti absolvováním doškolovacího kurzu? a) Ano, po 2 letech. b) Ano, po 5 letech. c) Ano, po 10 letech. III b. 265. Je získání odborné praxe nutnou podmínkou registrace samostatného likvidátora pojistných událostí? a) Ano. b) Ne. c) Ano, jen u toho, který spolupracuje s více pojišťovnami. III b. 266. Je samostatný likvidátor pojistných událostí – fyzická osoba povinen oznámit ztrátu důvěryhodnosti České národní bance? a) Ne, oznamuje ji jen Policii ČR. b) Ano, a to bez zbytečného odkladu. c) Ne, neboť tuto povinnost mají orgány činné v trestním řízení. III b. 267. Z čeho se ověřuje bezúhonnost samostatného likvidátora pojistných událostí – fyzické osoby? a) Čestným prohlášením. b) Výpisem z Rejstříku trestů c) Potvrzením pojišťovny. III b. 268. Z čeho se ověřuje důvěryhodnost samostatného likvidátora pojistných událostí – fyzické osoby? a) Osvědčením vydaným Českou národní bankou. b) Výpisem z Rejstříku trestů a doložením prohlášení o splnění ostatních zákonem stanovených podmínek důvěryhodnosti. c) Jen výpisem z Rejstříku trestů. Otázky – základní stupeň

ver. 2014


III b. 260. Musí být samostatný likvidátor pojistných událostí evidován? a) Ano, u Ministerstva vnitra. b) Ano, v registru vedeném Českou národní bankou. c) Ne.

strana 2 / 33

III b. 270. Jaké jsou důsledky odnětí licence samostatného likvidátora pojistných událostí – právnické osoby pro porušení podmínek stanovených zákonem o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorů pojistných událostí? a) Musí požádat znovu o zápis do registru. b) Nesmí vykonávat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí. c) Může vykonávat činnost, ale musí se za něj zaručit pojišťovna.


III b. 269. Je samostatný likvidátor pojistných událostí – právnická osoba povinný oznámit ztrátu důvěryhodnosti České národní bance? a) Ne, neboť tuto povinnost má insolvenční správce právnické osoby. b) Ano, a to bez zbytečného odkladu. c) Ano, a to do 1 měsíce od okamžiku, kdy ke ztrátě důvěryhodnosti došlo.

III b. 271. Stanoví zákon nutné náležitosti žádosti o zápis samostatného likvidátora pojistných událostí do registru: a) Ano, jsou uvedeny v obchodním zákoníku. b) Ano, jsou uvedeny v zákoně o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. c) Ne, žádný zákon to nestanoví. III b. 272. Platí samostatný likvidátor pojistných událostí správní poplatek při podání žádosti do registru? a) Ne, podání žádosti je osvobozeno od správního poplatku. b) Ano, podání žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 10 000 Kč . c) Ano, podání žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 1 500 Kč. III b. 273. Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen oznámit České národní bance změnu údajů zapisovaných do registru? a) Ne. b) Ano, a to bez zbytečného odkladu. c) Ano, a to do 1 měsíce. III b. 274. Musí mít samostatný likvidátor pojistných událostí – právnická osoba odpovědného zástupce? a) Ne. b) Ano. c) Ne, pokud spolupracuje pouze s jednou pojišťovnou. III b. 275. Musí mít samostatný likvidátor pojistných událostí s pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná, uzavřenou smlouvu ? a) Ne. b) Ano. c) Ano, ale jen ten, který spolupracuje s více pojišťovnami. III b. 276. Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost samostatného likvidátora pojistných událostí? a) Činnost nelze pozastavit, lze jen odejmout povolení k jejímu provozování. b) Maximálně na 6 měsíců. c) Na neomezenou dobu.


ver. 2014

strana 3 / 33

III b. 278. Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit samostatnému likvidátorovi pojistných událostí za uvedení nesprávných údajů v žádosti o zápis do registru samostatných likvidátorů pojistných událostí? a) Až do výše 1 000 Kč. b) Až do výše 1 000 000 Kč. c) Žádnou.


III b. 277. Může Česká národní banka pozastavit činnost samostatného likvidátora pojistných událostí? a) Ne, činnost nelze pozastavit, lze jen odejmout povolení k jejímu provozování. b) Ano, a to nejvýše na 6 měsíců. c) Ano, a to na neomezenou dobu.

III b. 279. Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit samostatnému likvidátorovi pojistných událostí, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu? a) Žádnou. b) Až do výše 5 000 000 Kč (jednorázově); úhrn opakovaně uložených pokut může dosáhnout až 20 000 000 Kč. c) Až do výše 1 000 Kč. III b. 280. Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen klientovi předložit osvědčení o svém zápisu do registru samostatných likvidátorů pojistných událostí? a) Ne. b) Ano, na požádání. c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy. III b. 281. Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen klientovi sdělit způsoby svého odměňování? a) Ne. b) Ano, na požádání. c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy. III b. 282. Může samostatný likvidátor pojistných událostí poskytovat klientovi neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy? a) Ano, ale jen nemateriální povahy. b) Ne, v žádném případě. c) Ano, pokud to nevylučuje smlouva s pojišťovnou. III b. 283. Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen pojišťovně předložit osvědčení o svém zápisu do registru samostatných likvidátorů pojistných událostí? a) Ne, v žádném případě. b) Ano, na požádání . c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy. IV. 284. Podle zákona o daních z příjmů se „soukromým životním pojištěním“ zejména rozumí? a) Pojištění nemoci. b) Pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění. c) Úrazové pojištění. IV. 285. Daňové zvýhodnění „ soukromého životního pojištění“ je zakotveno v : a) Zákoně o pojistné smlouvě. b) Zákoně o daních z příjmů, v platném znění. c) Žádném zákoně. Otázky – základní stupeň

ver. 2014

strana 4 / 33

daních z

IV. 287. Mezi nutné podmínky pro daňové zvýhodnění „soukromého životního pojištění“ podle zákona o daních z příjmů patří například minimální doba pojištění: a) 120 měsíců. b) 60 měsíců. c) 12 měsíců. IV. 288. Mezi nutné podmínky pro daňové zvýhodnění „soukromého životního pojištění“ podle zákona o daních z příjmů patří například věk poplatníka, kdy mu vzniká nárok na výplatu pojistného plnění při dožití: a) 40 let. b) 60 let. c) 50 let. IV. 289. Jaká je maximální částka pojistného na „soukromé životní pojištění“, kterou si poplatník fyzická osoba může odečíst od svého daňového základu za zdaňovací období při splnění podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů ? a) 24 000 Kč. b) 12 000 Kč. c) 1 000 Kč. IV. 290. Je odkupné ze „soukromého životního pojištění“ zdaněno daní z příjmů ? a) Ano, a to sazbou dohodnutou s finančním úřadem. b) Ano, a to sazbou 15 % ze základu daně, který se rovná odkupnému minus pojistné zaplacené pojistníkem. c) Je osvobozeno od daně z příjmů. IV. 291. Je pojistné plnění ze „ soukromého životního pojištění“ v případě dožití zdaněno daní z příjmů? a) Ano, a to sazbou dohodnutou s finančním úřadem. b) Ano, a to sazbou 15 % ze základu daně, který se rovná pojistnému plnění mínus zaplacené pojistné. c) Je osvobozené od daně z příjmů. IV. 292. Co upravují tzv. kodexy etiky v oblasti pojišťovnictví? a) Podmínky podnikání na pojistném trhu. b) Etické normy jednání a chování subjektů podnikajících na pojistném trhu. c) Principy odměňování pojišťovacích zprostředkovatelů. IV. 293. Obchodní jednání vede pojišťovací zprostředkovatel: a) Pouze v souladu s obchodními zájmy pojišťovny. b) V souladu s obchodními zájmy účastníků zprostředkovávaného obchodu a bez jakékoliv předpojatosti či zvýhodňování. c) Pouze v souladu se svými obchodními zájmy.


ver. 2014


IV. 286. Je „soukromé životní pojištění“ při splnění podmínek stanovených zákonem o příjmů daňově zvýhodněno? a) Ne. b) Ano. c) Ano, po dohodě s finančním úřadem.

strana 5 / 33

IV. 295. Pojistného podvodu se dopustí ten, kdo například při uzavírání pojistné smlouvy nebo při uplatnění práva na plnění z pojištění uvede: a) Pravdivé údaje. b) Nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí. c) Žádné údaje. IV. 296. Pojistného podvodu se dopustí ten, kdo: a) Nezabrání vzniku pojistné události. b) Úmyslně vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění. c) Zabrání vzniku pojistné události. IV. 297. Může být pachatel potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem, způsobí-li pojistným podvodem větší škodu, tj. škodu dosahující částky nejméně 50 000 Kč ? a) Ne. b) Ano. c) Ano, ale finanční částka se nebere v úvahu.


ver. 2014


IV. 294. S klienty, kteří projevují spekulativní úmysly, pojišťovací zprostředkovatel: a) Sjedná pojištění, ale oznámí to příslušnému pojistiteli. b) Nesjednává pojištění. c) Sjedná pojištění, ale oznámí případ policii.

strana 6 / 33

Mendelova univerzita v Brně & Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí

Recommend Documents