MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Drobné zahradní stavby s doplňkovou funkcí k bydlení

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

Drobné zahradní stavby s doplňkovou funkcí k bydlení BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2011/2012

Václav Váňa

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Drobné zahradní stavby s doplňkovou funkcí k bydlení zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s §47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

V Brně, dne: ………………

podpis studenta…………………….

Poděkování Děkuji Ing. Janu Šrajerovi, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, za poskytování rad a podkladů k práci. Děkuji také panu Michlovskému a panu Trechovi, kteří se ochotně podělili o své zkušenosti.

Název práce: Drobné zahradní stavby s doplňkovou funkcí k bydlení Příjmení a jméno: Váňa Václav

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá drobnými zahradními stavbami. Její první část je všeobecným úvodem do problematiky drobných zahradních staveb s doplňkovou funkcí k bydlení. Řeší požadavky kladené na drobné zahradní stavby z hlediska jejich funkčnosti a ochrany. V práci je uveden základní přehled konstrukčních spojů. Hlavním cílem práce byl výběr dvou zástupců drobných zahradních staveb a vypracování jejich výkresové dokumentace s navržením umístění staveb do terénu. V závěru práce byly zpracovány materiálové náklady vybraných výrobků (altánu a pergoly) a jejich srovnání v různých materiálových variantách.

Klíčová slova: drobné zahradní stavby, konstrukční spoje, materiálové náklady, altánek, pergola

Title of the thesis: Small garden buildings with additional features for living Surname and name: Váňa Václav

Abstract This bachelor thesis is focused on small garden buildings. General problems of small garden buildings with additional features for living are described in the first part of the thesis. It also deals with functional and safety requirements for garden buildings. General summary of mechanical and construction joints is given in the thesis. The main aim of this thesis was to choose two representatives of small garden buildings and create their technical drawing documentation. Buildings placement into the terrain was also considered and designed. The last part of the thesis describes material costs of two selected buildings (pavilion and a pergola) and their comparison in different material solutions.

Key words: small garden buildings, mechanical joints, material costs, pavilion, pergola

OBSAH PRÁCE 1 

Úvod ........................................................................................................ 1 

2 

Cíle bakalářské práce ........................................................................... 2 

3 

Literární přehled ................................................................................... 3  3.1 

Drobná architektura ze dřeva .................................................................. 3 

3.1.1  Pergoly............................................................................................... 3  3.1.1.1  Umístění a funkce pergol ........................................................... 3  3.1.1.2  Výběr materiálu .......................................................................... 3  3.1.1.3  Konstrukce stavby ...................................................................... 4  3.1.1.4  Povrchová úprava ....................................................................... 5  3.1.2  Zahradní domky ................................................................................ 5  3.1.2.1  Funkce a konstrukce stavby ....................................................... 5  3.1.2.2  Rámová konstrukce .................................................................... 6  3.1.2.3  Srubová konstrukce .................................................................... 6  3.1.2.4  Panelová a hrázděná konstrukce................................................. 7  3.1.2.5  Základy pro zahradní domky ...................................................... 7  3.1.2.6  Zastřešeni a střešní krytina zahradních domků .......................... 8  3.1.2.7  Výběr materiálu a povrchové úpravy ......................................... 8  3.1.2.8  Údržba ........................................................................................ 9  3.1.3  Altánky .............................................................................................. 9  3.1.3.1  Funkce altánku ........................................................................... 9  3.1.3.2  Konstrukce stavby .................................................................... 10  3.1.4  Můstky ............................................................................................. 11  3.1.4.1  Funkce a výběr dřeviny ............................................................ 11  3.1.4.2  Konstrukční řešení .................................................................... 12  3.1.5  Nářaďovny....................................................................................... 12  3.1.5.1  Účel a umístění stavby ............................................................. 12 

3.1.6  Carporty ........................................................................................... 13  3.1.6.1  Účel stavby a její výhody ......................................................... 13  3.1.7  Oplocení .......................................................................................... 14  3.1.7.1  Estetická a ochranná funkce ..................................................... 14  3.1.7.2  Konstrukční řešení a ochrana ................................................... 14  3.1.8  Dřevěná hřiště pro děti .................................................................... 15  3.1.8.1  Význam a umístění hřišť .......................................................... 15  3.1.8.2  Bezpečnostní požadavky .......................................................... 16  3.1.8.3  Výběr materiálů a jejich chemická a konstrukční ochrana....... 16  3.1.8.4  Základy a konstrukce dětského hřiště ...................................... 17  3.1.8.5  Údržba a provoz ....................................................................... 18  3.1.9  Ostatní drobné dřevěné stavby a prvky zahrady ............................. 18  3.2 

Trvanlivost dřeva a principy jeho ochrany............................................ 19 

3.2.1  Vlastnosti dřeva ............................................................................... 19  3.2.2  Trvanlivost dřeva ............................................................................. 19  3.2.3  Životnost .......................................................................................... 21  3.2.4  Principy ochrany dřevěných staveb ................................................. 21  3.2.5  Konstrukční ochrana dřeva .............................................................. 22  3.2.5.1  Metody konstrukční ochrany dřeva .......................................... 22  3.2.5.2  Konstrukční ochrana řeziva a dřevěných dílů .......................... 23  3.2.5.3  Výběr vhodných druhů dřeva ................................................... 23  3.2.5.4  Trvale nízká expoziční vlhkost dřeva ....................................... 24  3.2.5.5  Tvarová optimalizace dřevěných staveb .................................. 24  3.2.5.6  Izolace dřeva od zdrojů vody ................................................... 25  3.2.5.7  Vzduchová izolace ................................................................... 25  3.2.5.8  Hydroizolace ............................................................................ 26  3.2.6  Chemická ochrana dřeva ................................................................. 26 

3.2.6.1  Cíle chemické ochrany ............................................................. 27  3.2.6.2  Chemické prostředky na ochranu dřeva ................................... 27  3.2.6.3  Fungicidy .................................................................................. 28  3.2.6.4  Insekticidy ................................................................................ 28  3.2.6.5  Retardéry hoření ....................................................................... 28  3.2.6.6  Protipovětrnostní nátěry ........................................................... 29  4 

Materiál a metodika ............................................................................ 30 

5 

Výsledky ............................................................................................... 32  5.1 

Výběr literatury a její zpracování do literárního přehledu .................... 32 

5.2 

Navštívení firem a vytvoření přehledu základních spojovacích prvků drobných zahradních staveb .................................................................. 32 

5.2.1  Přehled tesařských spojů a spojovacích prvků ................................ 33  5.2.1.1  Tesařské spoje .......................................................................... 33  5.2.1.2  Spojovací prvky ........................................................................ 35  5.3 

Výběr dvou zástupců drobných zahradních staveb a návrh jejich umístění ................................................................................................. 36 

5.3.1  Altán ................................................................................................ 37  5.3.2  Pergola ............................................................................................. 40  5.3.3  Vytvoření výrobní dokumentace vybraných zástupců .................... 42  5.3.4  Stanovení cen ve třech materiálových variantách ........................... 46  5.3.4.1  Tvorba ceny .............................................................................. 46  5.3.4.2  Altán ......................................................................................... 47  5.3.4.3  Pergola ...................................................................................... 49  6 

Diskuse ................................................................................................. 52 

7 

Závěr..................................................................................................... 53 

8 

Souhrn .................................................................................................. 54  Summary .............................................................................................. 55 

9 

Seznam použité literatury................................................................... 56 

10 

Seznam obrázků .................................................................................. 57 

11 

Seznam tabulek.................................................................................... 58 

12 

Přílohy .................................................................................................. 59 

12.1 

Altán výkresy: ................................................................................... 59 

12.2 

Pergola výkresy: ................................................................................ 60 

12.3 

Kusovník altánu ................................................................................. 60 

12.4 

Kusovník pergoly .............................................................................. 60 

1 Úvod

Zahradní architektura patří k těm oborům lidské činnosti, které mají za úkol uspořádat venkovní prostor kolem domu podle určitých zásad a přitom dbát na to, aby zahrada plnila nejen svou užitnou funkci, ale zároveň působila jako estetický celek. Stále častěji se setkáváme s pojmem obytná zahrada, kdy na zahradu pohlížíme jako na prostor, v němž prožíváme mnoho času v příjemném prostředí. S tím by měl počítat návrh a řešení každé zahrady. Aby však k tomuto účelu zahrada skutečně sloužila, je třeba ji vybavit takovými místy, kde je možné si odpočinout, posedět či pojíst. Tuto rekreační i relaxační funkci plní drobné zahradní stavby, které mohou být samostatně začleněny do prostoru zahrady či navazovat na rodinný dům. Dochází tak ke zvětšení obytného prostoru domu, kdy dům a zahrada do sebe navzájem prolínají. Dřevo se stává stále oblíbenějším a častěji používaným materiálem, a to také v zahradní architektuře. Ve srovnání s kamenem či zdivem působí teplým dojmem a spolu se zelenou barvou přírody vytváří i vzhledově příjemnou kombinaci. Použití dřeva pro konstrukci drobných zahradních staveb je proto jak z hlediska funkce, tak i naplnění harmonie s okolím nejžádanější. Dřevo tedy na zahradu patří a zahradní stavby ze dřeva jsou nejen praktické, ale jsou i příjemným zpestřením každé zahrady.

1

2 Cíle bakalářské práce

Hlavním cílem práce bylo zvolit dvě různé drobné zahradní stavby, a to jednu již existující a druhou navrhnout, u obou vypracovat výrobní dokumentaci a vytvořit návrh jejich umístění. Jednotlivé dílčí cíle se dají definovat takto: - navštívení firem zabývajících se výrobou drobných zahradních staveb - vytvoření přehledu základních spojovacích prvků - zpracování a zakreslení stávající stavby - návrh vlastní konstrukce - vypracování výkresové dokumentace obou drobných staveb - zpracování materiálových nákladů v několika variantách - porovnání cen

2

3 Literární přehled

3.1 Drobná architektura ze dřeva Drobnou architekturou ze dřeva rozumíme především malé stavby, které se vyskytují nejčastěji v blízkosti rodinných domů, v zahradách a parcích, mají funkci užitkovou nebo estetickou. Mezi tyto malé zahradní stavby řadíme pergoly, zahradní domky nebo chatky, altánky, můstky, nářaďovny, carporty, oplocení a další drobné dřevěné stavby. (Kolektiv autorů, 2008)

3.1.1

Pergoly

3.1.1.1 Umístění a funkce pergol Název pergola pochází z latinského slova pergula, což je v překladu krytí. Jedná se o prvek zahradní architektury, který svým způsobem představuje jistý druh plotu. Ten je většinou porostlý popínavými rostlinami a vytváří tak oddělenou část zahrady vhodnou pro relaxaci, odpočinek nebo nějakou společenskou aktivitu. Pergola může sloužit také jako prvek spojující různé části zahrady, aby tak se zvýraznil jejich význam, či naopak jako zástěna, aby zakryla určitou část zahrady nebo ji dokonce oddělila pro soukromí. Pergoly se stavějí nad cestami nebo dlážděnými odpočinkovými plochami a mohou být buď volné, nebo přistavěné k objektu, na který konstrukčně navazují. Pergola má především okrasný charakter, proto se také nejvíce hodí do venkovského prostředí. (Kavas, 2003, Kolektiv autorů, 2008)

3.1.1.2 Výběr materiálu Pro stavbu zahradní pergoly je dobré použít kvalitní stavební materiál, který bezesporu určuje její životnost. Nejvhodnějším materiálem je právě dřevo, a to proto, že se jedná o čistě přírodní materiál, který je nejlépe opracovatelný a s kterým se navíc i dobře manipuluje. „Nejčastěji děláme pergoly z borového, smrkového nebo jedlového řeziva, případně ze smrkové kulatiny.“ (Hájek, 1993)

3

3.1.1.3 Konstrukce stavby Z hlediska konstrukce se jedná o jednoduchou samostatně stojící zahradní stavbu. Základem této dřevěné stavby jsou betonové patky, které musí být dobře ukotvené v zemi. Na ně jsou upevněny nosné dřevěné sloupky. Pro stavbu pergoly se nejčastěji používá sloupkový systém. Tyto sloupky, stejně jako horní konstrukce, bývají nejčastěji zhotoveny z hranolů nebo fošen, které se snadněji opracovávají a jsou levnější než kulatina, která ovšem více vydrží. Jednotlivé dřevěné prvky jsou spojeny buď vazbou (sloupky se čepují do podélného trámu a příčníky se kampují na podélník), nebo jsou sešroubovány, případně přibity. „Spoje je nutno udělat velmi kvalitně, aby se v nich nezdržovala voda, která by podporovala hnití dřeva.“ (Hájek, 1993) Na nosné sloupky se ukládají vodorovné trámky, tzv. vaznice, na kterých jsou příčně připevněny krátké horní překlady či krokve. Vytváří tak vodorovný rastr, který bývá zpravidla také porostlý popínavými rostlinami (Obr. 1). Pergoly, které jsou spojeny s budovou, nemají zpravidla koncové sloupky, protože se podélníky ukládají přímo na obvodové zdi domku. Nikdy se však podélníky do zdiva nezazdívají, ale ukládají se na konzoly tak, aby mezi čely podélníků a zdí zůstala mezera. (Hájek, 1993)

Obr. 1: Zahradní pergola [8]

4

3.1.1.4 Povrchová úprava Dřevěné prvky pergoly je třeba, stejně jako u ostatních zahradních staveb, ještě před stavbou vlastní konstrukce naimpregnovat. Přitom je třeba zvolit takovou impregnaci, která bude vhodná pro následnou povrchovou úpravu. Například pod nátěr bezbarvým či krycím lakem se jednotlivé části napouští fermeží. Luxol je nejčastěji používaným nátěrem na pergoly. Barevná úprava drobné stavby, která navazuje přímo na obytný objekt, by měla odpovídat barevné úpravě jeho dřevěných prvků (oken, okenic, zábradlí, štítů apod.) nebo prvků v jeho okolí (dřevěné ploty, vrátka, lavečky apod.). Z důvodu zachování harmonie s okolím je dobré se vyvarovat nápadných barevných úprav. (Hájek, 1993)

3.1.2

Zahradní domky

3.1.2.1 Funkce a konstrukce stavby Zahradní domky jsou významnou architektonickou zahradní stavbou, která slouží nejen jako estetický prvek, ale především plní řadu funkcí. Slouží k ukládání nářadí, zahradního nábytku a jiných věcí, které je potřeba chránit před povětrnostními vlivy (Obr. 2).

Obr. 2: Zahradní domek [9]

5

Při návrhu je třeba brát v úvahu všechny aspekty, které má domek v budoucnu poskytovat. Dá se navrhnout třeba i s venkovním krbem a posezením a vytvořit si tak podmínky pro všestrannou relaxaci. (Kolektiv autorů, 2008, [2]) Konstrukční

systém

zahradních

domků

je

třeba

uzpůsobit

účelům

a ekonomickým možnostem. Nejčastěji se používá jednoduchá rámová nebo srubová konstrukce. Obě tyto konstrukce mohou a nemusí být zateplené, a to podle účelu použití. (Reinprecht, Štefko, 2009, Kolektiv autorů, 2008)

3.1.2.2 Rámová konstrukce Rámovou konstrukci tvoří svislé sloupky (zpravidla 60 x 120 mm nebo 50 x 100 mm) vzdálené od sebe většinou 400 nebo 600 mm a vodorovné trámky, které jsou se sloupky dole i nahoře spojené na tupý sraz pomocí hřebíku. Celá tato konstrukce je opláštěná dřevotřískovými, cementotřískovými nebo OSB deskami. Na vnitřní stěny lze použít i sádrokartonové desky. Pokud se provádí zateplení domku, vkládá se tepelná izolace mezi dřevěné sloupky rámu. (Reinprecht, Štefko, 2009, Kolektiv autorů, 2008)

3.1.2.3 Srubová konstrukce Srubová konstrukce je nejčastěji tvořena z profilovaných smrkových čtyřstranně ohoblovaných prken nebo trámků o tloušťce 28, 33, 50 a 70 mm. Ty jsou navzájem spojeny vhodným spojovacím prostředkem (např. drážkou a perem či ozubeným spojem, v rozích přeplátováním s přesahujícím zhlavím nebo rybinovým spojem). Pokud se konstrukce zatepluje, izolace se umísťuje dovnitř objektu, nebo je možno zhotovit dvojité srubové stěny a mezi ně vložit izolaci s parozábranou. Vlivem bobtnání a sesychání dřeva dochází často hlavně v příčném směru k objemovým změnám, které se projeví ve výšce srubové stěny. To je třeba zohlednit při konstrukci domku s dřevěným sloupem, který oproti stěně v podélném směru sesychá i bobtná méně, a při osazovaní rámů oken a dveří, které je třeba v bočním ostění uložit do drážky. (Kolektiv autorů, 2008)

6

3.1.2.4 Panelová a hrázděná konstrukce Méně často se používá panelová či hrázděná konstrukce zahradních domků. Pro panelovou konstrukci se používají předem vyrobené dílce, které lze rychle sestavit. Jejich základem je masivní kostra opláštěná palubkami. Takto vytvořené panely mohou mít různou tloušťku a bývají opatřeny tepelnou izolací. Při stavbě domku se do

betonové

základové

desky

ukotví

předem

připravený

základový

práh

z impregnovaného dřeva, do něhož se vkládají jednotlivé panely. Pronikání vlhkosti z betonu do dřeva se zabrání vhodnou izolací. Hrázděná konstrukce se skládá ze sloupků s šikmými vzpěrami, z prahů a překladů. Výplň tvoří cihlové zdivo. Charakter dřevostavby je uchován díky viditelné dřevěné konstrukci. (Kolektiv autorů, 2008)

3.1.2.5 Základy pro zahradní domky Každá stavba vyžaduje pro dosažení kvality a stability pevné a rovné základy. Tento požadavek by se neměl podcenit ani u drobných zahradních staveb, jako jsou zahradní domky a chaty. Výjimkou jsou menší nevytápěné domky, které slouží na uskladnění nářadí, venkovního nábytku apod., u nichž místo základů stačí vytvořit betonovou desku či betonovou zámkovou dlažbu. „Založit nepodsklepenou chatku stačí prostřednictvím základové desky (může být i z dřevěných povalů) na štěrkovém polštáři.“ (Reinprecht, Štefko, 2009) Stabilní základy jsou takové, u kterých se vytváří betonové pásy nebo patky s betonovou deskou. „Základová spára pásů a patek by měla být v nezamrzající hloubce (minimálně 0,8m).“ (Kolektiv autorů, 2008) Tloušťka základové betonové desky se pohybuje v rozmezí 100 až 150 mm a pro zvýšení její pevnosti je vhodné použít ocelovou výztuž. Základy se pokládají přímo na zeminu nebo na zhutněný štěrkový násyp frakce 16 až 32 a výšky 100 až 200 mm. Dřevěné sloupy (podpěry) by neměly být v kontaktu se zeminou, ani by neměly být přímo zakotveny do betonu. Kotvení dřevěných podpěr se provádí pomocí různých kovových kotev. Spodní líc dřevěného sloupku by měl být ve vzdálenosti minimálně 15 cm nad přilehlým terénem. (Kolektiv autorů, 2008)

7

3.1.2.6 Zastřešeni a střešní krytina zahradních domků Zastřešení je důležitým konečným krokem při zhotovení zahradního domku. Má ochrannou funkci a dotváří celkový architektonický vzhled domku. Střecha by měla být správně provedena s dostatečným sklonem. Dále by měla mít i potřebný přesah z hlediska ochrany stěn. Při volbě střechy je lepší zvolit střechu šikmou (má sklon větší než 20°) než plochou. V každém případě by měl být zahradní domek vybaven okapovým systémem. Nejčastěji se vytváří střecha sedlová, ale domek se může zastřešit i střechou valbovou, stanovou či pultovou. Podoba krovové konstrukce je dána velikostí půdorysu zahradních domků. Menší domky většinou vystačí s jednoduchým krovem. Jejich krokve jsou v jedné třetině pod hřebenem spojené vodorovným hranolem. (Kolektiv autorů, 2008) Při volbě střešní krytiny je hlavním faktorem sklon střechy. Podle toho jaký sklon střecha má, se rozhodujeme, který druh střešní krytiny by byl nejlepší na její pokrytí. „Dalšími klíčovými podmínkami pro volbu krytiny je velikost plochy střechy, členění tvaru střechy, hmotnost krytiny a odolnost krytiny vůči povětrnostním vlivům.“ (Kolektiv autorů, 2008) Velkou roli při rozhodování volby krytiny má také cena a vzhled. Existuje velké množství druhů materiálů a tvarů střešní krytiny. Mezi ně patří např. střešní tašky, dřevěný šindel, plechová krytina, došková střecha, asfaltový šindel či lepenka, zelená střecha. (Kolektiv autorů, 2008)

3.1.2.7 Výběr materiálu a povrchové úpravy Zahradní domky stejně jako ostatní dřevěné zahradní stavby mají omezenou životnost, protože jsou vystavené povětrnostním vlivům. Pokud správně navrhneme konstrukci a použijeme vhodnou chemickou ochranu, můžeme životnost zahradních domků prodloužit. Životnost dřevěných staveb samozřejmě závisí také na správné volbě dřeva, které je vhodné pro použití do venkovního prostředí. Přitom je nejdůležitější zohlednit jeho přirozenou trvanlivost, dále se soustřeďujeme na cenu, estetiku a funkčnost. U nás mezi nejpoužívanější dřeviny na výrobu zahradních domků patří smrk, borovice, jedle, modřín, dub, buk a akát. Mezi další důležité faktory na prodloužení životnosti domku patří ochrana povrchu dřeva nátěrem. Při jeho obnovování, přibližně jednou za čtyři roky, podstatně prodloužíme životnost 8

konstrukce. Chemické ochranné prostředky určené na dřevo musí mít dostatečnou fungicidní a insekticidní účinnost, odolnost proti povětrnostním vlivům. Chemické ochranné prostředky musejí mít schopnost rychle a rovnoměrně vnikat do dřeva, zachovávat fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva a musejí vyhovovat současným ekologickým požadavkům. Před nanesením nátěru se musí povrch dřeva vybrousit a očistit. Nátěr by měl do dřeva proniknout rovnoměrně a neměl by odkapávat. Nanášení se provádí nátěrem, postřikem nebo máčením. Mezi důležitou vlastnost nátěrů na dřevěné konstrukce patří schopnost propouštět vodní páry. Proto je nejvhodnější použít nátěry na bázi alkydových pryskyřic, na bázi vodních akrylových vodou ředitelných disperzí a alkydakrylové nátěry. (Kolektiv autorů, 2008)

3.1.2.8 Údržba Pro dosažení bezproblémového užívání zahradního domku po přiměřeně dlouhou dobu, je nutné provádět pravidelnou údržbu. Ta zahrnuje především periodické obnovování ochranných nátěrů. Občas je potřeba zkontrolovat střešní konstrukci, není-li porušená a nedochází-li k zatékání vody. Další důležitou kontrolou je prohlížení spodních částí obvodových stěn a podlahy. Může se zde vlivem působení vlhkosti objevit plíseň, nebo i v horším případě může dojít k napadení dřeva dřevokaznými houbami nebo hmyzem. I přes tyto požadavky na údržbu je stavba ze dřeva pro tyto účely jak z ekologických, estetických či ekonomických důvodů nejvhodnější. (Kolektiv autorů, 2008)

3.1.3

Altánky

3.1.3.1 Funkce altánku Altánek je malá, nejčastěji dřevěná zastřešená zahradní stavba, která je alespoň z jedné strany otevřená. Stejně jako u pergoly slouží především k odpočinku a relaxaci. S tím také souvisí jeho umístění, měl by být postaven tam, kde je krásný pohled do zahrady (Obr. 3). Posezení mohou zpříjemnit také popínavé rostliny, kterými bývají altánky porostlé. Kromě funkce relaxační a estetické má altánek za úkol i chránit před deštěm či větrem. [7] 9

Obr. 3: Altán [10]

3.1.3.2 Konstrukce stavby Altánek je samostatně stojící stavba o výšce zhruba 2,2 metru. Jako nosná konstrukce se používá systém sestávající ze sloupků. Sloupky jsou zakotveny pomocí betonových nebo zemních patek, které jsou umístěny na štěrkovém podkladu do země. Podlaha se téměř vždy zpevňuje nebo dláždí kamennou dlažbou. Další možností je dřevěná podlaha, avšak v tomto případě musí být celá stavba vyzdvižena pomocí patek nad úroveň přilehlého terénu. „Svislé prvky bývají ve spodní části spojené zábradlím, případně souvislým bedněním.“ (Reinprecht, Štefko, 2009) Jak již bylo řečeno, altánek je otevřená konstrukce. Jedinou vždy krytou částí je střecha. Tvar zastřešení altánu vybíráme podle toho, jaký tvar má jeho půdorys. Nejčastější provedení je ve tvaru mnohoúhelníku. Protože je altán vystaven celoročním venkovním podmínkám, musí mít střecha kvalitní izolaci, aby nedošlo k případnému trouchnivění dřeva. Proto by měl být

10

každý altán pravidelně ošetřován a opravován. (Reinprecht, Štefko, 2009, Kolektiv autorů, 2008)

3.1.4

Můstky

3.1.4.1 Funkce a výběr dřeviny Můstky tvoří v zahradách samostatnou část drobné architektury ze dřeva. Na rozdíl od pergoly nebo altánku nemají jenom funkci ochrannou a relaxační, ale slouží také k překlenutí vodních toků, což umožňuje návaznost chodníku přes vodní toky a nemusejí se obcházet (Obr. 4). Můstky tedy doplňují jezírka, okrasné rybníčky, potoky nebo nerovnosti vzniklé v terénu. Společně s vodními plochami tvoří estetickou hodnotu v zahradě. Na výrobu můstku je nejlepší použít takovou dřevinu, která má dlouhou trvanlivost, a to z toho důvodu, že na můstek působí vyšší vlhkost a může tak dojít ke snížení životností stavby. Mezi dřeva, která mají vyšší trvanlivost, patří dub a akát. Pokud zvolíme správnou chemickou ochranu, můžeme prodloužit životnost i méně trvanlivé dřeviny jako je smrk, který je nejpoužívanější na konstrukci dřevěných staveb. (Kolektiv autorů, 2008, [6])

Obr. 4: Dřevěný můstek [11]

11

3.1.4.2 Konstrukční řešení Základ konstrukce můstku tvoří dva dřevěné oblouky. Obloukový tvar slouží i k tomu, aby se na pochodové vrstvě neshromažďovala dešťová voda. Tím se prodlouží i životnost můstku. Na oblouky jsou přišroubována prkna, která mohou být hladká nebo vroubkovaná. Pokud má můstek zábradlí, připevní se na prkna pomocí vrutů sloupky, které slouží k uchycení zábradlí. Zábradlí se skládá ze dvou latí, které je vhodné před montáží namočit do vody a tím docílit jejich větší ohebnosti. Zábradlí může mít také obloukový tvar a dává lidem pocit bezpečí pří průchodu přes můstek. Nebo zábradlí může tvořit lano pevně uchycené na dřevěných sloupcích, které vymezuje šířku lávky a zabraňuje nepříjemnému pádu do studené vody. Zábradlí může být umístěno na jedné nebo na obou stranách můstku. Pro delší životnost můstku je zapotřebí jej ošetřit ochranným nátěrem. (Kolektiv autorů, 2008, [5], [6])

3.1.5 Nářaďovny 3.1.5.1 Účel a umístění stavby Nářaďovny nebo lépe kůlny jsou drobné dřevostavby, které slouží zejména k uskladnění zahradního nábytku a nářadí. Už podle názvu vyplívá, že tato stavba má především funkci skladovací a vzhledová stránka je podřazena. Nejčastější umístění nářaďovny je co nejdále od obytného domu. Pokud se ale zvolí vhodná úprava a sladí se vzhled s obývaným domem, může nářaďovna společně s ním tvořit zajímavý kompoziční celek. V případě, že vzhled nářaďovny je nedostačující, může se stavba nechat porůstat popínavými rostlinami a tak vyřešit její okrasnou funkci. Při této zvolené možnosti stejně jako u pergol platí nutnost vhodného zvolení povrchové úpravy. Konstrukční systém je obdobný nebo často i stejný jako u zahradních domků. Platí proto stejná pravidla při ukotvení do terénu a stejné způsoby ochrany povrchu. (Kolektiv autorů, 2008)

12

3.1.6

Carporty

3.1.6.1 Účel stavby a její výhody Carporty neboli přístřešky pro auta jsou levné náhrady garáží. „Na rozdíl od klasické garáže se jedná pouze o přístřešky, které nemají čtyři stěny, ale většinou jen jednu nebo dvě.“ [3] Jejich hlavním úkolem je chránit motorová vozidla před povětrnostními vlivy. Ochranu proti povětrnosti zajišťují sice jen částečně, ale nabízejí neomezené proudění vzduchu (Obr. 5). Jsou tak prostorově i ekonomicky méně náročné než budování klasické garáže. Důležité při stavbě carportu je, aby uzavřená stěna byla na návětrné straně konstrukce, a tím chránila prostor před přímým působením deště a sněhu. Carporty jsou postaveny na podobném konstrukčním principu jako altánky. Jsou buď samostatně stojící konstrukcí, nebo přiléhají k jiné stavbě, která může sloužit jako v hodný doplněk ke carportu, kde se mohou skladovat doplňky pro motorová vozidla. Výhodou carportů pro dopravní prostředek je ochrana laku karoserie před UV zářením, ochrana před rezavěním, kdy díky neustálé regulaci vzduchu automobil rychleji oschne. Další výhodou carportu je, že je automobil chráněn před tepelným šokem, který v zimě ohrožuje motorová vozidla ve vyhřívaných garážích. Před stavbou je vhodné zpevnit podklad a to betonem, kamínky nebo zámkovou dlažbou. Střecha carportu může být využita i jako terasa nebo pro umístění solárních panelů. (Kolektiv autorů, 2008, Reinprecht, Štefko, 2009, [3])

Obr. 5: Carport [12]

13

3.1.7

Oplocení

3.1.7.1 Estetická a ochranná funkce Oplocení má především ochrannou funkci pozemku, ale je i optickým předělem a reprezentuje zevnějšek domova. Další funkcí plotu je ochrana proti hluku. „Dřevo pro oplocení nabízí široké možnosti realizace z hlediska tvaru, velikosti prvků, řazení, rastru i povrchové úpravy.“ (Reinprecht, Štefko, 2009) Může tvořit buď jen výplň oplocení s kombinací se zděnými, nebo železnými nosnými prvky, anebo vytváří celý nosný systém včetně výplně. Oplocení rovněž nabízí rozmanité možnosti výplně či řazení prvků, a to např. vodorovné a svislé lamely na rámu, křížové latě nebo tenkou kulatinu (tzv. nůžkový, myslivecký plot), proutěný vyplétaný plot, dřevěné ohýbané lamely na rámu nebo svisle uloženou tenčí kulatinu bez mezer a mnoho dalších možností. (Reinprecht, Štefko, 2009, Kolektiv autorů, 2008)

3.1.7.2 Konstrukční řešení a ochrana Mezi nejpoužívanější dřevinu při konstrukci plotu se používá smrkové dřevo, které musí být hladce ohoblované. Měla by se používat střední část řeziva, která neobsahuje suky. Používá se dřevo vysušené na vlhkost 14 %. Mezi další vhodná dřeva patří dub a borovice. Ve většině případů už dřevěný plot nepotřebuje žádný nátěr lakem, protože vyniká dokonalým přírodním vzhledem. Pro ještě větší estetičnost je možné nechat plot porůst popínavými rostlinami (např. růží). Životnost plotu je dána správným konstrukčním provedením a vhodnou povrchovou úpravou a může dosáhnout trvání i 30 let. Pokud jsou nosné prvky plotu dřevěné, nesmějí se dotýkat terénu, musí být nad ním alespoň 15 až 30 cm. Toho můžeme docílit tím, že použijeme kovové patky, anebo tím, že se zvýší betonová zídka pod oplocením (Obr. 6). U dřevěných sloupků, které nejsou dole opatřeny plechovým, plastovým nebo kovovým zakončením, se na spodní část nanáší voděodolná látka. Horní část sloupků má různé zakončení. Může mít tvar kulatý, tvar hranolu, špice nebo oblouku. „Na hranolové plotové sloupky lze umístit ozdobná zakončení ve tvaru špice nebo koule.“ [1] Další konstrukční ochranou plotu je úprava horní hrany svislých prvků, aby se na nich nedržela voda a nezpůsobovala hnilobu dřeva. To se provede zkosením nebo překrytím. Nutnou ochranou plotu je i chránit povrch látkami před napadením houbami a škůdci. Vrchní 14

vrstva ochranné látky by měla odolávat i působení UV záření a proti povětrnostním podmínkám. (Reinprecht, Štefko, 2009, Kolektiv autorů, 2008, [1])

Obr. 6: Dřevěný plot [13]

3.1.8

Dřevěná hřiště pro děti

3.1.8.1 Význam a umístění hřišť Dětská hřiště vznikají z důvodu zabavení dětí a zajištění jejich pohybové aktivity. Měla by vytvářet prostor pro bezpečné dětské hraní. Hřiště bývají nejčastěji umístěna v parcích, u školy, na veřejných městských prostorách či u restaurací. Postupem času začala dětská hřiště vznikat i na soukromých zahradách a pozemcích. „Dřevo se zde využívá jako vděčný, bezpečný, ekonomický a zdravotně nezávadný materiál.“ (Reinprecht, Štefko, 2009) Na hřištích by mělo dominovat kvalitní dřevo, které je dobře opracované a v případě poškození i snadno opravitelné. Prvky dětských hřišť by měly vyhovovat evropským normám. Od roku 1998 platí v Evropské unii soubor norem ČSN EN 1176 a ČSN EN 1177. Normy stanovují všeobecné technické bezpečnostní požadavky na veškerá zařízení dětských hřišť a jejich provozování, a to s ohledem na věk dítěte. Je tedy nevyhnutelné, aby hřiště realizovala taková firma, jejíž

15

výrobky uvedené normy splňují a která zároveň zajistí i další údržbu hřiště. (Kolektiv Autorů, 2008)

3.1.8.2 Bezpečnostní požadavky Dětská hřiště se skládají ze sestav, která tvoří dva nebo více prvků určených na hraní. Mezi tyto prvky patří prolézačky, skluzavky, pískoviště, houpačky, kolotoče, žebříky, schody, domky na hraní a tunely. Při vytváření těchto prvků na hraní je nutné zaměřit se na jejich stabilitu a životnost a brát v úvahu bezpečnost dětí. (Reinprecht, Štefko, 2009, Kolektiv autorů, 2008) Při zakládání a stavění dětských hřišť se musí dohlédnout i na to, aby použité materiály byly dokonale opracovány, aby jejich povrch nebyl drsný a nevyčnívaly na něm třísky či hřebíky. Kouty a hrany musí být zaoblené, také způsob umístění všech šroubů a matic musí být bezpečný. U požitých nátěrů je nutné počítat i s možným rizikem toxicity. Uzavřená zařízení, jako jsou tunely či domky, nesmějí být uzamykatelná a musejí mít dva nezávislé přístupové otvory, jejichž žádný rozměr nesmí být menší než 500 mm a které musejí umožnit bezpečné opuštění zařízení. (Kolektiv autorů, 2008)

3.1.8.3 Výběr materiálů a jejich chemická a konstrukční ochrana Velkou pozornost je třeba věnovat použitým materiálům, které budou vystaveny klimatickým a povětrnostním podmínkám. Při výběru druhu dřeva je třeba přihlédnout k jeho přirozené trvanlivosti. Mezi dřeviny, které jsou u nás nejtrvanlivější, patří akát, dub nebo kaštan. Právě z akátového dřeva se často vyrábějí nosné a stabilizační prvky jednotlivých

sestav.

Je

to

dřevina,

která

se

vyznačuje

velkou

odolností

proti povětrnostním vlivům či působení jiných dřevokazných faktorů a která vyniká vysokou, trvanlivostí. Velkou předností akátu je, že při sesychání nevytváří jako např. smrk ostré dlouhé třísky, které mohou být příčinou různých zranění. Výbornými konstrukčními vlastnostmi vyniká dubové dřevo, které se proto používá na doplňující konstrukční díly, jako jsou plošiny či stříšky. Při použití materiálů s nižší trvanlivostí, mezi něž patří jehličnaté dřeviny (borovice, smrk, jedle), je třeba zabezpečit lepší 16

chemickou i konstrukční ochranu povrchu, a to bez použití jedovatých látek. Důležitá je ochrana všech konstrukcí na bázi dřeva, neboť nejen mechanické poškozeni, ale i vlhkost, déšť, sníh, mráz, sluneční záření, prach či dřevokazné houby a hmyz svým působením dřevo znehodnocují. Úkolem konstrukční ochrany je zabezpečit, aby jednotlivé prvky nebyly dlouhodobě v kontaktu s vodou. Stavba proto musí být zhotovena tak, aby z ní dešťová voda mohla odtéct či odkapat a na jednotlivých dílech nestála. Zvýšená vlhkost totiž vytváří ideální podmínky pro působení dřevokazných činitelů. Chemické ošetření jednotlivých dřevěných dílů, ať už z důvodu nižší trvanlivosti dřeva či působení klimatických podmínek, bývá většinou nevyhnutelné. Pro povrchovou úpravu dřevěných částí se používají nátěry syntetickými nebo přírodními olejovými barvami, a to ve třech až čtyřech vrstvách. Části pod úrovní země se penetrují přípravky na bázi asfaltů nebo se tlakově impregnují. (Kolektiv autorů, 2008)

3.1.8.4 Základy a konstrukce dětského hřiště Dětská hřiště bývají zhotovena z kulatiny nebo z ohoblovaných hranolů, desek a fošen (Obr. 7). Jejich rozměry a také náročnost konstrukce musí být přizpůsobeny předpokládanému věku dětí. Pro stabilitu jednotlivých dřevěných prvků je velmi důležité jejich ukotvení do betonových základů, které by měly být umístěny nejméně 20 cm pod úrovní terénu. Při zakládání jednotlivých stavebních dílů do betonu je třeba zabránit nebezpečí koroze při použití kovových prvků, a to protikorozní úpravou, či nebezpečí rozpadu při použití dřevěných prvků z měkkého dřeva, které je proto nutné ukotvit do betonového základu pomocí ocelových patek. (Kolektiv autorů, 2008) Pro stabilitu jednotlivých sestav je velmi důležitá pevnost spojů. Nejčastěji se používají klasické tesařské spoje s distančními podložkami, které zajišťují odtok vody a provětráváni mezer. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat sestavování přístupů, které slouží k překonávání výškových rozdílů v rámci celé konstrukce. Patří k nim schody, lana, žebříky a rampy. Všechny jejich rozměry i zabezpečení je přesně dáno normami. (Kolektiv autorů, 2008)

17

Obr. 7: Dětské hřiště [14]

3.1.8.5 Údržba a provoz Přesný návod na instalaci, kontrolu, údržbu i provoz stanovuje norma ČSN EN 1176-7 a ČSN EN 1177. Každý výrobce jednotlivých prvků dětských hřišť je povinný dodat knihu obsahující podrobný návod k užívání a údržbě hřiště a s technickým popisem. Majitel hřiště je potom odpovědný za zabezpečení kontroly zařízení, jeho údržby i za stálý bezpečný provoz. Běžná kontrola zahrnuje kontrolu stavu povrchu, čistoty, kontrolu opotřebovaných částí či konstrukční pevnosti. K běžné údržbě patří dotažení upevňovacích prvků, nátěr povrchů, promazávání ložisek či čištění. (Kolektiv autorů, 2008)

3.1.9

Ostatní drobné dřevěné stavby a prvky zahrady

Mezi ostatní prvky drobné dřevěné architektury můžeme zařadit výrobky, které v zahradách plní funkci okrasnou, slouží dětem ke hraní, vytvářejí doplněk k domu nebo k jiné konstrukci. Patří sem rekreační prvky, které nemůžeme zařadit mezi altány nebo pergoly, jako je např. zahradní zastřešený nábytek (stůl s připevněnou střechou a lavicemi). Mezi okrasné malé dřevěné stavby a prvky zařazujeme dřevěné studničky, různé typy zmenšenin skutečných staveb (např. větrné mlýny) či dřevěné květináče. 18

Dětem slouží ke hraní různé prolézačky, houpačky, dřevěná pískoviště, skluzavky a jiné prvky pro jejich zábavu. Do skupiny týkající se doplňků k domu patří zejména dřevěné terasy, zakrytí vchodu a markýzy. I když jsou tyto prvky ze dřeva malé, platí pro ně stejná pravidla jako pro ostatní zahradní stavby, zvláště povrchová a konstrukční úprava a ochrana, a to zejména u výrobků, které slouží dětem. Nesmějí být zdraví škodlivé a nebezpečné. (Kolektiv autorů, 2008)

3.2 Trvanlivost dřeva a principy jeho ochrany 3.2.1

Vlastnosti dřeva

Dřevo patří mezi přírodní materiál, který se používá na výrobu dřevěných staveb, nábytku, nářadí a jiných výrobků. Dřevo se skládá ze tří hlavních složek: z celulózy, hemicelulózy a ligninu. Jedná se o organické polymery, které jsou v různém rozsahu náchylné na poškození abiotickými činiteli (oheň, slunce, voda, kyslík, emise apod.) a biologickými činiteli (houby, hmyz, bakterie, ptáci, savci apod.). Pokud dřevo obsahuje extraktivní látky, jako jsou třísloviny nebo terpenoidy, dochází ke snížení poškození dřeva, které je způsobené hmyzem a houbami. U méně trvanlivých druhů dřev lze jejich odolnost zvýšit pomocí chemické ochrany fungicidy, insekticidy, retardéry hoření nebo jinými ochrannými látkami. (Kolektiv autorů, 2008)

3.2.2

Trvanlivost dřeva

Některé naše dřeviny jako jsou borovice, modřín, akát nebo dub, obsahují ve své struktuře kromě ligninu a polysacharidů také třísloviny, terpenoidy, chinony a jiné látky. Tyto extraktivní látky slouží ke zvýšení schopností dřeva odolávat hnilobě a jiným poškozením. Výrobky, které jsou zhotoveny ze dřeva s delší životností, mají i vyšší fyzickou životnost oproti výrobkům, které byly vyrobeny z méně trvanlivého dřeva. Trvanlivější druhy dřeva se používají na výrobu altánků, pergol, zahradních domků, mostků a jiných dřevěných staveb, které se vyskytují v exteriéru. Tím, že se použijí dřeva s vyšší trvanlivostí, se zajistí dlouhodobá funkčnost výrobků ze dřeva a sníží se i jejich ekonomické náklady určené na údržbu, opravu či předčasnou výměnu. V Tab. 1 jsou uvedeny třídy trvanlivosti u některých druhů dřeva. 19

Tab. 1: Třídy trvanlivosti dřeva vybraných dřevin (Kolektiv autorů, 2008) Třída

Obchodní

trvanlivosti

název

I – velmi trvanlivé

1-2

L/J

greenheart

Ocotea rodiaei

L

1030

Jižní Amerika

jarrah

Eucalyptus marginata

L

830

Austrálie

mansonia

Mansonia altissima

L

620

západní Afrika

L

920

západní Afrika

okan

3- středně trvanlivé 3-4 4 – málo trvanlivé

5 - netrvanlivé

Cylicodiscus gabunensis

(kg/m )

Výskyt

padouk

Pterocarpus soyauxii

L

740

západní Afrika

týk

Tectona grandis

L

680

Asie

walaba

Eperua falcata

L

900

Jižní Amerika

agát

Robinia pseudoacacia

L

740

Evropa

L

700

kapur

2 - trvanlivé

Hustota

Vědecký název

Dryobalanops aromatica

jihovýchodní Asie

bubinga

Guibourtia demeusii

L

830

západní Afrika

dub

Quercus robur

L

710

Evropa

kaštan

Castanea sativa

L

590

Evropa

zerav

Thuja plicata

J

370

Severní Amerika

douglaska

Pseudotsuga menziesii

J

530

Severní Amerika

dub cedr

Quercus ceres

L

770

Evropa

ořech

Juglans regia

L

670

Evropa

borovice

Pinus sylvestris

J

520

Evropa

modřín

Larix decidua

J

600

Evropa

jilm

Ulmus sp.

L

650

Evropa

jedle

Abies alba

J

460

Evropa

smrk

Picea abys

J

460

Evropa

bříza

Betula pubescens

L

660

Evropa

buk

Fagus sylvatica

L

710

Evropa

habr

Carpinus betulus

L

800

Evropa

jasan

Fraxinus excelsior

L

700

Evropa

javor

Acer pseudoplatanus

L

640

Evropa

lípa

Tilia cordata

L

540

Evropa

topol

Populus sp.

L

440

Evropa

20

Uvedené třídy trvanlivosti jsou platné pro jádrové (zralé) dřevo. Bělové dřevo všech listnatých (L) a jehličnatých (J) dřevin se zařazuje do 5. třídy – netrvanlivé. Pří výběru dřeva se musí kromě trvanlivosti zohlednit také cena, dostupnost a další vlastnosti jako jsou pevnost, vlhkost, izolace i jiné, aby došlo k zabezpečení technických a estetických požadavků na výrobek. V případě, že není dostupná požadovaná dřevina, která by splňovala potřebnou trvanlivost a funkčnost, musí se řešit i taková otázka, jak chránit méně trvanlivou dřevinu, např. smrk, který se běžně ve stavebnictví používá, a tím zajistit i jeho požadovanou životnost. (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008)

3.2.3

Životnost

Životnost je charakterizována dobou, kdy by měly dřevěné stavby vyhovovat funkčně-technickým a estetickým požadavkům v předpokládaných podmínkách jejich použití. Životnost dřevěných výrobků lze také definovat jako dobu, kdy výrobky překročí takzvaný mezní stav, to znamená, že se stanou nepoužitelnými. Životnost dřevěných staveb se dělí do několika částí. Rozlišujeme fyzickou, morální a ekonomickou životnost. Fyzická životnost odráží technický stav dřevěných staveb, morální životnost se váže na estetickou stránku a na plnění funkčních nároků dnešního uživatele. Ekonomická životnost zohledňuje dobu, v rámci které jsou náklady na údržbu, provoz a odpisy vzhledem k použitelnosti ještě hospodárné. (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008)

3.2.4

Principy ochrany dřevěných staveb

Ochranou dřevěných staveb rozumíme různá opatření, která zajistí zachování jejich kvality. Ochrana se zajišťuje různými způsoby: V první řadě je to výběr druhu dřeva, doporučuje se použití trvanlivějšího dřeva, jako je např. dub. Dalším způsobem ochrany je konstrukční ochrana dřeva. Jde o vytvoření takových podmínek v okolí dřeva a v konstrukčních detailech, aby se potlačilo působení abiotických vlivů a biologických škůdců. Dále rozlišujeme chemickou ochranu dřeva. Ta zajišťuje ochranu tím, že se dřevo ošetřuje chemickými látkami s biocidním (baktericidním, fungicidním, insekticidním), ohnivzdorným, hydrofobizačním, UV-sorpčním a jiným směrovým 21

účinkem. Mezi další ochrany patří modifikační ochrana dřeva a biokontrola. Při modifikační ochraně se provádějí termické, chemické a enzymatické úpravy celulózy, hemicelulózy a ligninu. Nebo se mohou provádět úpravy extraktivních látek v buňkách dřeva za cílem dřevo hydrofobizovat a zvýšit tak jeho odolnost proti působení biologických škůdců. Biokontrola je způsob ochrany, kdy se dřevo infikuje mikroskopickými houbami nebo bakteriemi, a zabrání tak napadení dřeva mnohem nebezpečnějšími dřevokaznými houbami nebo dřevokazným hmyzem. (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008)

3.2.5

Konstrukční ochrana dřeva

Úkolem konstrukční ochrany dřeva je cílenými úpravami podmínek v okolí dřeva (vlhkosti, teploty, hodnoty pH…) dosáhnout, aby biologičtí škůdci (dřevokazné houby, plísně, dřevokazný hmyz) a abiotické činitele (sluneční záření, srážky, emise) nenapadali dřevo nebo působili v co nejmenší míře. Konstrukční ochrana dřeva tedy spočívá jednak v použití vhodných druhů dřeva a v optimalizaci jejich tvarů, jednak v použití povrchových nátěrů proti vodě či proti přístupu škůdců. (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008)

3.2.5.1 Metody konstrukční ochrany dřeva V praxi se konstrukční ochrana dřeva řeší těmito opatřeními: •

materiálová optimalizace – řeší výběr a použití trvanlivějších druhů dřeva

•

designová optimalizace konstrukcí, prvků a detailů – jedná se o vytvoření návrhu optimálních tvarů dřevěných výrobků, aby se vyloučilo nebo alespoň omezilo vnikání srážkové vody do dřeva a aby se zabránilo ohřevu dřeva nad teplotu zapálení a rozšíření případného požáru

•

bariérová povrchová ochrana – jde o povrchové úpravy dřeva nátěry, které zajišťují fyzikálně mechanickou funkci proti vniknutí vody do vysušeného dřeva, současně také zabraňují vniknutí biologických škůdců do dřeva (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008) 22

3.2.5.2 Konstrukční ochrana řeziva a dřevěných dílů Konstrukční ochranu dřevěných výrobků je zapotřebí zabezpečit také v době jejich přepravy, skladovaní i během samotné montáže. Řezivo a dřevěné díly nesmějí být ukládány přímo na zem, aby byly chráněny před srážkovou vodou. Nesprávné je také dřevěné díly zakrývat paronepropustnou fólií, která může být mechanicky poškozena a může tak zabránit vnikání vody, která se pak těžko odpařuje. Před srážkami by se měly zabezpečit i ty dřevěné díly, které budou po ukončení stavby chráněny před povětrnostními vlivy. (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008)

3.2.5.3 Výběr vhodných druhů dřeva V naší republice se na dřevěné stavby nejvíce používá dřevo jehličnatých stromů, a to hlavně smrk, jedle, borovice a modřín, dále pak douglaska, která se k nám dováží. Z listnatých dřevin se nejčastěji používá dub zimní, dub letní a akát bílý. Dřeviny, které se k nám dovážejí, vynikají vysokou trvanlivostí, jsou barevně zajímavé a tvrdé, což je předurčuje jako skvělý materiál k použití v zahradní a parkové architektuře. Při výběru vhodného druhu dřeva a dřevního materiálu je nutné, aby se v projektu či v návrhu důkladně zohlednila možná rizika jejich poškození. Jedná se zejména o poškození způsobené houbami, hmyzem, povětrnostními vlivy a požárem. Z toho vyplývá, že při výběru vhodného dřeva a dřevních materiálů je nutné kromě funkčnosti, estetiky a ceny zabývat se také jejich přirozenou odolností proti biotickým škůdcům, povětrnostním vlivům a požáru. Dřevokazné houby a plísně v podstatě napadají všechny materiály na bázi dřeva, na druhou stranu dřevokazný hmyz dokáže napadnout jen lepené lamelové dřevo, laťovky a překližky. Všechny dřevní komponenty jsou hořlavé. Velikost stupně hořlavosti udává zejména hustota. Tvrdé dřevo listnatých dřevin je těžko hořlavé oproti měkčímu jehličnatému dřevu, které je středně hořlavé. Hořlavost dřeva ovlivňuje také materiálová a chemická skladba. (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008) Mezi perspektivní materiály na bázi dřeva určené na dřevěné konstrukce patří také modifikované dřevo, které je podrobeno termické úpravě nebo úpravě speciálními chemikáliemi. Takto upravené dřevo vyniká vyšší odolností proti působení dřevokazných hub a hmyzu. Dalšími přednostmi modifikovaného dřeva je lepší 23

rozměrová stabilita a nižší hygroskopicita. Naopak mezi nevýhody patří jeho částečně nižší pevnost. (Kolektiv autorů, 2008)

3.2.5.4 Trvale nízká expoziční vlhkost dřeva Při stavě dřevěných konstrukcí hraje důležitou roli vlhkost dřeva, která musí mít předepsanou hodnotu pro jejich použití. Tím se předejde tomu, aby nedocházelo k tvarovým deformacím dřevěných částí nebo i celé konstrukce. Jedná se například o sesychání a bobtnání. Dále se zajistí, aby nedocházelo ke tvorbě trhlin a zejména působení biologických škůdců. Vstupní vlhkost dřeva závisí na místě, kde bude využíváno. Pro dřevěné konstrukce spojované hřebíky se doporučuje zhotovit je ze dřeva o vlhkosti ne více jak 18 %. Aby se zabránilo zbytečnému a nepřiměřenému vlhnutí dřeva, je nutné provádět tato opatření: •

tvarová optimalizace dřevěných konstrukcí a výrobků ze dřeva

•

izolace dřeva od zdrojů vody (spodní, srážková, kapilární, provozní a kondenzované)

•

regulace klimatických podmínek – potlačení tvorby vodního kondenzátu (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008)

3.2.5.5 Tvarová optimalizace dřevěných staveb U výrobků ze dřeva, které jsou určené do venkovního prostředí, je důležité dodržovat zásady tvarových optimalizací. Zabrání se tak vlhnutí dřeva a jeho napadení houbami a hmyzem i poškození způsobenému povětrnostními vlivy.

Platí následující zásady: •

vyhnout se používání dřeva, které má výrazné trhliny nebo dřeva, které je náchylné na tvorbu trhlin

•

snížit podíl čelních ploch vzhledem k bočním

•

čelní plochy sloupků umístěných v plotech chránit shora přístřeškem, popřípadě je šikmo seříznout 24

•

u střešní krytiny, která je vystavena srážkové vodě, je vhodné použít šindele či jiné prvky vyrobené štípáním nebo tesáním po směru vláken, neměly by se řezat

•

nepoužívat takové typy spojů, u kterých dochází k snadnému zatékání vody, voda se z nich pak těžko odpařuje

•

vodorovně kladené prvky, např. podlahové desky altánků či pergol, naklonit do mírného spádu, aby z nich srážková voda vytékala

•

střechy vytvářet s dostatečným přesahem, aby se venkovní stěny zahradních domků, altánků a jiných dřevěných staveb chránily před stékáním vody a jejím následným působením (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008)

3.2.5.6 Izolace dřeva od zdrojů vody Dřevěné konstrukce a jiné výrobky ze dřeva, které jsou vystavené podmínkám venkovního prostředí, je nutné dle možností izolovat od spodní, srážkové, kapilární, odstřikující, provozní i kondenzované vody. Tento požadavek u otevřených konstrukcí nelze dosáhnout tak jednoduše jako u zastřešených staveb. Otevřené konstrukce, do kterých patří např. dětská hřiště, pergoly, ploty a jiné, je nutné navrhnout a postavit tak, aby se v nich voda vyskytovala co nejkratší dobu. Jedním z řešení je již zmiňovaná tvarová optimalizace dřevěných prvků i celé konstrukce. Stejně tak je i důležité vytvořit vhodné izolace mezi dřevěnými prvky a přilehlým terénem. Zastřešené konstrukce, jako jsou zahradní domky, altánky, přístřešky pro auta a jiné, jsou již částečně chráněné před působením srážkové vody. Před jinými vyskytujícími se zdroji vody (odstřikující, spodní a kapilární) je třeba dřevěné stavby chránit vhodnou vzduchovou izolaci nebo hydroizolací vytvořenou mezi jednotlivými dřevěnými konstrukcemi a stavebními konstrukcemi (terén, základy, zdivo atd.). (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008) 3.2.5.7 Vzduchová izolace Vzduchová izolace se umísťuje mezi dřevěnou stavbu či dřevěný prvek a jiný materiál, hydroskopický i nehydroskopický. Hydroskopický materiál je např. kamenina, beton, zdivo apod., mezi nehydroskopický materiál patří např. kovový spojovací prostředek s možností kondenzace vody na jeho povrchu. Hlavním úkolem vzduchové izolace tedy je, aby zabránila pronikání vody z jiného materiálu do dřeva pomocí 25

kapilárních sil. Současně má také zajišťovat stálé provzdušňování dřevěných výrobků a chránit dřevo před spodní, odstřikující a kapilární vodou. (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008)

3.2.5.8 Hydroizolace Hydroizolace stejně jako vzduchová izolace se aplikuje mezi dřevěný prvek a jiný matriál. Vyrábí se z materiálů, které mají hydroizolační vlastnosti. Svým bariérovým efektem zabraňují, aby voda vnikala do dřevěné konstrukce. Hydroizolace se umísťuje do základů, do střešního pláště (např. hydroizolační fólie se vzduchovou mezivrstvou) a do obvodových stěn (např. hydrofobní paropropustné nátěry). Hydrofobní nátěry slouží jako zábrana proti vnikání srážkové a odstřikující vody do dřevěné konstrukce, zpomalují přenos vzdušné vlhkosti a zabraňují vnikání zárodků biologických

škůdců

do

dřeva.

Nátěry musí

být

dostatečně

paropropustné

(polyakrylátové lazury, alkydové systémy, apod.), aby se pod nimi nehromadila kondenzovaná nebo jiná voda. Použití paronepropustných nátěrů (např. olejových) má za následek, že dřevo je pod paronepropustnou zábranou stále vlhké a mnohem častěji ho napadají biotičtí škůdci. (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008)

3.2.6

Chemická ochrana dřeva

Chemická ochrana dřeva se provádí za účelem zvýšení přirozené trvanlivosti dřeva. Díky chemické ochraně se zvýší odolnost proti abiotickým vlivům (sluneční záření, povětrnost, emise apod.) a proti biologickým činitelům (houby, hmyz apod.). V praxi se používají vhodné chemické ochranné prostředky, které se nanášejí buď na povrch dřeva, nebo se zavádějí do určité požadované hloubky. Chemické látky se nanášejí nátěrem, postřikem, máčením, nebo jinými beztlakovými technologiemi. (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008)

26

3.2.6.1 Cíle chemické ochrany Hlavním úkolem chemické ochrany dřeva je zajištění dlouhodobé preventivní ochrany. Používá se především na dřevěné výrobky a dřevěné konstrukce v exteriéru. Dalším důležitým úkolem chemické ochrany dřeva je pomoc při likvidaci biologických škůdců ve dřevě, které již bylo infikováno (intenzivní chemická ochrana infikovaného nebo shnilého a požerky poškozeného dřeva). Chemická ochrana dřeva je tedy důležitá tehdy, kdy způsoby konstrukční a fyzikální ochrany jsou těžko proveditelné a nejsou tak efektivní. (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008)

3.2.6.2 Chemické prostředky na ochranu dřeva Složení chemických ochranných látek se skládá z jedné nebo více směrově účinných látek a různých průvodních látek. Směrově účinné látky tvoří aktivní části ochranných prostředků a podle toho, jaký mají účinek, se dělí na: •

baktericidy (účinně působí na bakterie)

•

fungicidy (jsou účinné proti dřevokazným a dřevozbarvujícím houbám a proti plísním)

•

insekticidy – preventivní (zabraňují hmyzu požírat zdravé dřevo) a intenzivní (likvidují hmyz v infikovaném dřevu)

•

retardéry hoření (zajišťují snížení hořlavosti dřeva)

•

inhibitory

povětrnostní

koroze

(zvyšují

odolnost

dřeva

proti atmosférickým vlivům – odpuzují vodu, nepropouštějí UV záření apod.) •

inhibitory chemické koroze (zvyšují odolnost dřeva při působení agresivních chemikálií)

Průvodní látky jsou látky pomocné, které mají za úkol zajišťovat aplikovatelnost ochranných prostředků a v kladném smyslu ovlivňují jejich stabilitu. Mezi průvodní látky patří rozpouštědla, ředidla, stabilizátory, emulgátory, fixativa, pigmenty, barviva a jiné látky. (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008)

27

3.2.6.3 Fungicidy V současnosti se z ekologicky přijatelných fungicidů používají zejména sloučeniny boru, karbamáty, sulfoamidy, kvartérní amoniové sloučeniny a různé druhy heterocyklů. Co se týče přírodních fungicidů, používají se v dnešní době nejvíce chitozany. Syntetické a přírodní fungicidy se často objevují i v kombinaci s vhodným insekticidem. (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008)

3.2.6.4 Insekticidy V dřívějších dobách se proti požerkům způsobených dřevokazným hmyzem dřevo chránilo pomoci chloridu rtuťnatého. V současnosti se z insekticidů používají nejvíce sloučeniny trojmocného boru, a to především kyselina boritá a tetraboritan sodný. Insekticidy aplikované na povrch dřeva zajišťují preventivní ochranu a při jejich hloubkové aplikaci i likvidační funkci. Mezi výhody sloučenin boru patří jejich širokospektrální biocidní účinek (insekticidní a fungicidní). Dále má také retardační účinek proti zapálení a hoření dřeva. Mezi nevýhody patří jeho vyluhovatelnost z ošetřeného

dřeva,

která

je

způsobena

vlivem

srážkové

a

jiné

vody.

Mezi nejpoužívanější insekticidy proti hmyzu, které se uplatňují v poslední době, patří organosilikony, hormonální insekticidy, ale i feromony a v menším rozsahu pak repelenty a atraktanty. (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008)

3.2.6.5 Retardéry hoření Retardéry hoření jsou látky, které mají za úkol zpomalit termický rozklad dřeva a jeho hoření různými fyzikálními a chemickými způsoby. Vlastnosti retardérů hoření: •

zabraňují přístupu kyslíku k vnějšímu i vnitřnímu povrchu dřeva

•

tepelně izolují dřevo od požáru vytvářením pevné izolační vrstvy

•

ředí hořlavé plyny, které jsou během procesu hoření uvolňovány ze dřeva, různými nehořlavými plyny

28

•

snižují koncentraci kyslíku, a to buď v blízkosti dřeva, nebo přímo ve dřevě

•

podporují dehydrataci celulózy a jiných složek vyskytujících se ve dřevě

•

zabraňují rozžhavení dřevěného uhlí, které je možným zdrojem opakovaných zapálení dřeva a pokračování požárů

V dnešní době se na ochranu dřeva používají především intumescentní nátěry a amonné soli. Mezi ně patří chlorid amonný, síran amonný a hydrogenfosforečnan amonný. (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008)

3.2.6.6 Protipovětrnostní nátěry Proti takovým činitelům jako je UV záření, vlhkost, kyslík a jiné povětrnostní vlivy se dřevo chrání pomocí filmotvorných a lazurovacích nátěrů. Další způsob ochrany je penetračními systémy, které jsou schopny vnikat hlouběji do struktury dřeva. V dnešní době se nejvíce používají filmotvorné a lazurovací nátěry na bázi alkydů, polyakrylátů a akryláto-polyuretanů, které mají ve svém složení kromě polymeru také jiné látky, které oddalují stárnutí. Patří mezi ně UV filtry, antioxidanty, pigmenty různých odstínů a přísady, které chrání dřevo proti vlhkosti a vodě. V současnosti se na ochranu dřevěných konstrukcí používají i vysokokvalitní tenkovrstvé akrylátové i jiné kombinované systémy, které mají tloušťku ochranné vrstvy pouhých 20 až 30 μm. Tyto systémy vynikají dobrou propustností vlhkosti a elasticitou, tzn., že se jednoduše přizpůsobují změně tvaru dřeva vyvolané změnami vlhkosti. Penetrační systémy obsahují ve své směsi vodoodpudivé vosky, stabilizátory povětrnostní povrchové degradace dřeva, pigmenty, fungicidy, malé množství živic a rozpouštědla. Aplikují se nátěrem, postřikem nebo podtlakovo-přetlakovými impregnačními technologiemi, ať už jde o hladký nebo drsný povrch dřeva. (Reinprecht, 2008, Kolektiv autorů, 2008)

29

4 Materiál a metodika

a) Výběr literatury a její zpracování do literárního přehledu Aby bylo možné navrhnout drobnou zahradní stavbu, bude třeba nashromáždit co nejvíce informací, které se tohoto tématu týkají, a to v dostupné literatuře i na internetových stránkách. Přitom bude důležité zaměřit se na konstrukci, funkčnost, životnost, ochranu, bezpečnost i estetičnost stavby. Výběr literatury je proto základním krokem pro zahájení práce.

b) Navštívení firem a vytvoření přehledu základních spojovacích prvků drobných zahradních staveb Teoretické informace z nastudované literatury však většinou nepostačí, vždy je dobré doplnit je cennými praktickými zkušenostmi, které bude možné získat od firem, zabývajících se výrobou drobných zahradních staveb. Dalším důležitým úkolem proto bude tyto firmy vyhledat a navštívit. Pro vytvoření přehledu základních spojovacích prvků zvolených staveb budou opět užitečné nastudované materiály, avšak hodnotnější budou rady zástupců zvolených firem a také vlastní zkušenosti získané prohlídkou již postavených drobných zahradních staveb.

c) Výběr dvou zástupců drobných zahradních staveb a návrh jejich umístění Hlavním bodem práce bude výběr dvou zástupců drobných zahradních staveb a zpracování jejich technické dokumentace. V prvním případě bude vybrána již existující stavba, která bude zaměřena. V druhé řadě bude navržena vlastní konstrukce. a. Vytvoření výrobní dokumentace vybraných zástupců K oběma zástupcům staveb bude třeba vypracovat následující dokumenty: i. výkresová

dokumentace

(nárys,

půdorys,

perspektiva

a vybrané detaily) ii. kusovníky iii. technicko-hospodářská norma (THN) 30

b. výkresy umístění vybraných staveb do terénu. Pro stavby bude třeba zvolit vhodný terén, navrhnout jeho úpravy a vypracovat výkresy umístění a osazení do terénu.

d) Stanovení ceny materiálu ve třech materiálových variantách Kromě funkčnosti a vzhledu hraje při poptávce a před samotným výběrem stavby důležitou roli i cena. Proto bude dobré u obou staveb zvážit, jaké dřevo pro výrobu použít. Některé dřeviny jsou trvanlivější, ale dražší. Jiné jsou levnější, avšak mají kratší životnost. Bude tedy nutné vypracovat návrh materiálových nákladů jako součást ceny pro dvě až tři materiálové varianty.

e) Stanovení závěrů a vyhodnocení Součástí každé práce musí být stanovení závěrů a vyhodnocení všech výsledků. Mělo by z nich být zřejmé, zda se podařilo naplnit předem daný cíl práce a co nového práce přinesla.

31

5 Výsledky 5.1 Výběr literatury a její zpracování do literárního přehledu K danému tématu byla nejdříve shromážděna literatura. Za tímto účelem bylo potřeba navštívit školní a veřejné knihovny, oslovit firmy, které provádějí drobné zahradní stavby, a vyhledat na internetu vhodné stránky, aby bylo získáno co nejvíce podkladů. Shromážděná literaturu byla prostudována nejprve zběžně, aby se získal základní obraz o jednotlivých zdrojích informací. Teprve po pečlivém uvážení a výběru zdrojů bylo možné vrátit se jen k těm, které byly považovány za důležité. Přitom byla stále brána v úvahu snaha tématu co nejvíce porozumět. Následně byly do počítače zaznamenány všechny potřebné nastudované údaje, zpracovány do literárního přehledu a postupně utříděny do jednotlivých kapitol práce.

5.2 Navštívení firem a vytvoření přehledu základních spojovacích prvků drobných zahradních staveb Z dostupných zdrojů byly vyhledány adresy firem zabývajících se výrobou drobných zahradních staveb. Bylo zapotřebí je kontaktovat telefonicky nebo elektronicky a teprve po projevení ochoty z jejich strany se s nimi osobně setkat. Ze zkušeností jednotlivých firem zabývajících se výrobou drobných zahradních staveb byly načerpány další informace, které spolu s nastudovanými bylo třeba zpracovat se zaměřením na jejich funkčnost, konstrukci i vhodnost použitého matriálu a rozčlenit do kapitol podle jednotlivých druhů staveb. Stejným způsobem byly shromážděny informace o tesařských spojích, o údržbě staveb, o konstrukční a chemické ochraně dřeva, aj. a opět zpracovány a rozčleněny do kapitol. V okolí města Šumperka se uskutečnily návštěvy několika firem (Tesařství Papučik, Tesařství Fojt, Dřevostavby Michlovský, Dřevotes MS, Schauer dřevostavby), jejíž zástupci se ochotně podělili o své zkušenosti. Cenné informace, které byly využity hlavně při návrhu pergoly, byly poskytnuty panem Janem Michlovským a Aloisem Papučikem. Oba vyprávěli o svých začátcích ve firmě, jak se postupně rozbíhala výroba, co se dařilo a co méně, či jakých chyb při výběru dřeva, tesařských spojů i konstrukcí se dopustili a jak se z nich poučili. Právě tyto informace byly velmi 32

užitečné. Prohlídku již stojícího altánu umožnili pan Petr Tinka a pan Josef Trecha, kteří navíc svou radou přispěli ke zpracování výrobní dokumentace.

5.2.1

Přehled tesařských spojů a spojovacích prvků

Tesařské spoje a spojovací prvky hrají důležitou roli i při stavbě drobných zahradních staveb. Proto bylo třeba seznámit se s nimi studiem dostupné literatury a jejich výběr zkonzultovat s oslovenými firmami, kde bylo možno čerpat zkušenosti s jednotlivými tesařskými spoji a spojovacími prvky. Prohlídka několika stávajících drobných zahradních staveb přispěla k lepšímu úsudku o trvanlivosti, pevnosti, bezpečnosti i vhodnosti použití jednotlivých spojů. Teprve seznámení se s tesařskými spoji v praxi napomohlo k lepšímu pochopení nastudovaných materiálů. Všechny informace z teorie i praxe mohly být využity při následném návrhu dvou drobných zahradních staveb.

5.2.1.1 Tesařské spoje Všechny konstrukce ze dřeva jsou vytvořeny spojováním jednotlivých prvků. Na pevnosti a přesnosti spoje a také výběru vhodného spojovacího prostředku (hřebíky, šrouby, kolíky, lepidla) závisí pevnost a trvanlivost celé dřevěné stavby. Mezi tradiční způsoby spojování dřevěných prvků patří tesařské spoje, které se používají u podélných i příčných vazeb. Lze jimi spojovat i bez použití kovových spojovacích prostředků. I když jsou velmi pracné, v praxi se dlouhodobě osvědčují, jsou žádané i pro svou estetičnost. Tesařské spoje je třeba provádět vždy odborně, přesně a pečlivě, aby styčné plochy na sebe dobře doléhaly a jednotlivé prvky do sebe lehce zapadaly. Poněvadž tesařské spoje oslabují jednotlivé konstrukční prvky, je dobré je používat pro masivnější konstrukce a jejich únosnost je vhodné zkontrolovat statickým výpočtem. Přehled základních tesařských spojů je uveden v tabulce č. 2. (Hájek, 1993, Kolektiv autorů, 2008)

33

Tab. 2: 2 Přehled záákladních tessařských spojjů [15] Náázev

Zobrazeení

Popis Spojovvané prvky see k sobě

Srráz

přilooží buď čely, nebo podéélnými ploch hami. Spojovvané prvky see stýkají

Plátoování

části čeel i podélnýcch ploch (tzv. plátem)). Spojovvané prvky see k sobě

Líppnutí

přiložíí čelem na po odélnou plochou. Čelo jeddnoho prvku u se osadí

Zapuuštění

do zářřezu druhého o prvku. V jednom prvku see vytvoří

Čepoování

d na konnci čep a v druhém dlab. c délce Oba prvvky jsou po celé spoje vvyříznuty. Hloubka H

Přepláátování

přeplátoování se rovn ná součtu hhloubek zářezzů. m prvku Vybráání v jednom odpovíddá výstupku v druhém prvku a hloubka kam mpování

Kamppování

se rovnná hloubce jednoho vybrání. Prvky v různých ro ovinách. Jeden je opatřen záářezem

Oseedlání

pravidla (sedleem) druhý zp není oslaben n.

U poddélných vaazeb nastavuujeme vodo orovné trám my dvojím způsobem,, srazem (líípnutím) neebo plátovánním. Nejjeddnodušší tesařský spoj je j spoj na srraz. Používáá se tam, kdde je trám podepřen po p celé délcce nebo jen n částečně. Podpora vvšak musí být b vždy pood spojením m. Podle tvaaru rozlišujeme čela srrazů tupá, šikmá, š klínoovitá nebo s čepem. 34

Srazy je třeba zajistit proti postrannímu vybočení buď skobami, které se zarážejí do trámů shora nebo z obou stran, nebo dřevěnými či ocelovými příložkami. Pokud není sraz dostatečně podepřen, spojujeme trámy podélným plátováním, které může být rovné, šikmé, rovnočelné, šikmočelné, klínočelné, klesající, stoupající, s ozubem a jiné. Proti bočnímu posunu se plátování dříve zabezpečovalo dřevěnými kolíky, dnes tuto funkci plní i ocelové svorníky a kovové spojky. U příčných vazeb patří k nejrozšířenějším tesařským spojům křižujících se dřevěných prvků čepování, přeplátování, kampování a osedlání. Pokud končí jeden trám na druhém, spojují se čepováním. Základním prvkem tohoto spoje je čep na konci jednoho trámu a dlab na trámu druhém. Podle úhlu střetu rozeznáváme čepování pravoúhlé a šikmé. Přeplátováním se spojují dva vodorovné trámy, které se v konstrukci křižují nebo končí jeden na druhém. Horní trám je vždy nesen trámem spodním, proto může být slabší. Pokud výřezy v obou trámech sahají do poloviny výšky každého trámu, jde o úplné přeplátování. U částečného přeplátování se z každého trámu vybere výřez menší než polovina výšky trámu. Kampování je vlastně částečné přeplátování, kdy v jednom trámu je zářez a druhý trám je buď úplně bez zářezu, nebo se zářezem nezbytným pro vzájemné sesazení obou spojovaných trámů. Výška zářezů bývá obvykle 1/7 výšky dřeva. Tento tesařský spoj je výhodné použít u křižujících se trámů namáhaných na ohyb, kde není žádoucí oslabení spojovaných dřev. Osedlání je spoj, kterým spojujeme šikmý a vodorovný trám. V šikmém trámu se vyřízne sedlo, kterým dosedne šikmý trám na plochu vodorovného trámu. Spoj je zajištěn nárožníkem. (Hájek, 1993, Kolektiv autorů, 2008)

5.2.1.2 Spojovací prvky Mezi mechanické spojovací prostředky patří hřebíky, vruty a šrouby. Hřebíky slouží k rychlému spojení dřevěných dílů. Pevného spoje dosáhneme jedině správným přibitím vhodného druhu a přiměřeného počtu hřebíků. Rýhování hřebíků v horní části zvyšuje odpor proti vytažení, na němž je závislá pevnost sbíjených částí. Hřebík drží 35

lépe v suchém dřevě než ve vlhkém. Spoj bude pevnější, pokud hřebík zarazíme do dřeva kolmo k vláknům, ne podél vláken do čela. V čelním dřevě je pevnost spoje zajištěna při šikmém zaražení hřebíků. Pevnější než spoj hřebíkový je spoj vruty, který se dá rozebírat bez poškození dřeva. Nejvíce se používají zápustné vruty s plochou hlavou. Pro vruty předvrtáváme díry, které nesmí být příliš široké ani hluboké. Aby vrut ve dřevě dobře držel, musí si sám vyříznout závit. Také vruty mají v čelním dřevě menší pevnost. Šrouby se používají nejčastěji při spojování namáhaných částí nebo tam, kde se vyžadují rozebíratelné spoje. Každý šroub musí být opatřen podložkou odpovídající velikosti. Pro zhotovení pevných i rozebíratelných spojů jsou vhodné kolíčky zhotovené ze suchého bukového dřeva. Po obvodu jsou drážkované, takže lepidlo na dně vyvrtané díry stoupá v drážkách vzhůru a zabezpečuje pevnější spoj. Velikost, tvary a rozměry všech používaných spojovacích prvků jsou dány normami. (Hájek, 1993, Kolektiv autorů, 2008)

5.3 Výběr dvou zástupců drobných zahradních staveb a návrh jejich umístění V práci byly vybrány dvě drobné zahradní stavby. Jedna již existující a druhá navržená. V prvním případě byly změřeny všechny rozměry a zaznamenány do nákresu. Celá stavba byla také vyfotografována. S pomocí náčrtu i snímků byly vypracovány podrobné plány a rozpracována výrobní dokumentace jednotlivých dílů. Při výběru druhé stavby byla snaha soustředit se na jiný druh drobné zahradní stavby než v prvním případě. Cílem bylo vypracovat vlastní návrh stavby pro získání nových zkušeností. Správnost postupu vytvářeného návrhu bylo možno konzultovat s existujícími firmami, při čemž bylo třeba u obou staveb provést návrh jejich umístění.

Pro samotnou práci byly vybrány dva výrobky, altán a pergola.

36

5.3.1

Altán

Prvním zástupcem drobné zahradní stavby byla zvolena existující stavba. Jedná se o altánek na školním pozemku ve vesnici Dolní Němčí na jižní Moravě (Obr. 8). O její stavbě informoval pracovník dřevozpracující firmy, který tu bydlí a který se na její stavbě podílel. Stavba tu nestojí dlouho, byla dokončena cirka před rokem. Díky vstřícnosti byly získány i snímky z jednotlivých fází stavby. Bylo provedeno měření všech částí altánu. Rozměry byly zaznamenány do náčrtu, který se společně s fotografiemi stal podkladem při vytváření výkresové dokumentace celé stavby i jednotlivých dílů. Výkresová dokumentace je umístěna v příloze 1.

Obr. 8: Model altánu ve 3D

Altán má půdorys ve tvaru osmihranu s průměrem 7 metrů. Tvoří jej podélné trámy, které jsou v jednotlivých rozích pevně uchyceny v zemi sloupkovými kotvami. Kotvy jsou uchyceny do betonových základových patek, na kterých stojí všech 8 nosných sloupků. Sedm mezer mezi těmito stojkami je vyplněno asi metrovým ozdobným sloupkovým zábradlím. Poslední mezera je vchodová s mřížkovou výplní po stranách. Stojky jsou vysoké asi 2,5 m a u vrcholu jsou spojeny horní vazbou opět 37

ve tvaru osmihranu. Ta je zpevněna vaznými trámy a zvedá se z ní 16 krovů do jednoho vrcholu, podepřeného nosnou stojkou uprostřed altánu (Obr. 9). Střecha je tedy tvořena osmibokým jehlanem. Krovy jsou pobity palubkami, které jsou potaženy asfaltovým pásem a pokryty šindelem. Podlahu tvoří zámková dlažba.

3

2

4 5

1

Obr. 9: Model rozestavěného altánu ve 3D bez krovů a laťkových výplní 1 – spodní osmihran, 2 – horní osmihran, 3 – vazný trám, 4 – stojka, 5 - zábradlí

Na altánu bylo použito několik druhů tesařských spojů. Stojky jsou se spodním a horním osmihranem spojeny lipnutím. Tímto tesařským spojem jsou připojeny i vzpěry ke stojkám a hornímu osmihranu (obr. 10 b)). Všech osm částí horního i dolního osmihranu je spojeno na sraz, a to nad a pod stojkou. K hornímu osmihranu jsou nad každým srazem přeplátováním připojeny vazné trámy, které jsou směrem do středu k malé čtyřhranné vazbě sčepovány (obr. 10 a)). Všech 32 krovů je k hornímu osmihranu připojeno osedláním (obr. 10 c)). U vrcholu stavby je 8 rohových krovů připevněno osedláním k středové stojce, 8 krovů ze středů trámů horní vazby je k vrcholu spojeno lípnutím, také krátké krovy jsou k rohovým krovům přilípnuty. Horní a dolní rám všech sedmi částí zábradlí je do stojek zapuštěn. K rámu jsou na sraz připevněny laťky. U ozdobného obložení vchodu je použito zapuštění do horního osmihranu a lípnutí do spodního (Obr. 11). 38

a) čepování

b) lipnutí

c) osedlání

d) osedlání a lipnutí

Obr. 10: Detaily použitých tesařských spojů ve 3D

1

3 2

Obr. 11: Model altánu bez střešní krytiny ve 3D 1 – krov, 2 – vzpěra, 3 – obložení vchodu

39

Původdní pozemek, na kterém m je altán postaven, je mírně svahhovitý. Místo stavby byylo proto po důkladnném zaměřření třeba vyrovnat. Dále bylaa zaměřenaa pozice a vyznačena místa pro výkop záklladových děěr pro umísstění betonoových patek k. Plány srrovnaného terénu t a zákkladů jsou uvedeny v příloze 1 na n výkresechh č. 01/15 a 01/16. N Obr. 12 jee vidět ukottvení altánuu do základo Na ové patky.

Obr. 12: 1 Detail ukkotvení altánnu v betonovéé patce

5..3.2

Pergoola

Druhýým zástupccem drobnéé zahradní stavby proo tuto bakkalářskou práci p byl vyybrán vlastnní návrh peergoly. Za tímto účeleem byla naastudována dostupná literatura l a v okolí byddliště navšttíveno někoolik staveb tohoto druhhu. Jelikož existovalo několik vaariant, jak by tato staavba mohlaa vypadat, bylo proveedeno více zběžných nákresů. Poo jejich vytvvoření z nicch byl vybráán ten, který nejvíce tvvarově i rozzměrově vyh hovoval, a byl vytvořeen 3D modeel (Obr. 13). Zvolená varianta byyla rozpracoována do vý ýkresové dookumentacee s detaily jeednotlivýchh dílů, která je uvedena v příloze 2.

40

1

2 4

3

5

6

7

Obr. 13: 3D model vybraného vlastního návrhu pergoly

1 – deska příčného nosníku, 2 – rastrové prkno, 3 – okrajové prkno, 4 – střešní šikmá deska, 5 – stojka, 6 – příčné desky, 7 - zástěna

Půdorys navržené pergoly je čtvercový, v jednom rohu s lichoběžníkovým výřezem. Nosných stojek je 11 a jsou pevně uchycený do kovových kotev v betonových patkách usazených v zemi. Obě nejdelší stěny jsou vyplněný laťovou zástěnou, ostatní mezery mezi stojkami jsou volné. Horní části nosných sloupů jsou obvodově propojeny vazbou ve tvaru půdorysu, která je středově svázána jedním dlouhým a dvěma krátkými příčnými nosníky a dozdobena rastrovou výplní. Konstrukce pergoly není tolik zatížena jako u altánu, proto mohly být pro celou stavbu použity jednoduché tesařské spoje, a to převážně lípnutí, které je zpevněno plechovými výztuhami. U stropního rastru je použito přeplátování. Vše je dobře vidět na obr. 13 a na výkresech v příloze č. 2. Pozemek, na němž má být tato samostatně stojící pergola umístěna, prošel již dříve architektonickou úpravou. V té má drobná zahradní stavba předem určené místo, které bude třeba srovnat jen nepatrně. Po zaměření pozice a vyrovnání terénu bude tedy možné ihned provést výkopové práce. Plány základů a srovnání terénu se nachází v příloze 2. Obr. 14 ukazuje upevnění stojek pergoly do kotev v betonových patkách.

41

Obr. 14: 1 Detail ukkotvení pergooly v základo ové patce

5..3.3

Vytvooření výrob bní dokumentace vyb braných zásstupců

Byly vypracováány plány obou stav veb s jednotlivými ppohledy a detaily. V Výkresová d dokumentac ce je umístěěna v přílozze 2. Přitom m bylo třebba dbát na to, aby vššechny náleežitosti odpoovídaly norrmám. Z vy ytvořené dokkumentace muselo býtt zřejmé, jaak postupovat při výrobbě, proto všeechny detaily jednotlivvých částí m musely být podrobně p roozpracoványy, aby násleedně nedošloo k výrobním komplikaacím. V nássledujících tabulkách č. 3 – 6 jsou uvedenny kusovnííky obou drobných d zaahradních sttaveb. Tab. 3: 3 Kusovník dřevěných částí č altánku D Dřevěný prveek S Spodní 8 hrann Horní 8 hrann

š [mm m]

t [mm] [

d [mm]

Číslo výkkresu

ks

1400

1 140

2800

01/05

7

1400

1 140

700

01/05

2

1400

1 140

2800

01/066

8

42

Dřevěný prvek

š [mm]

t [mm]

d [mm]

Číslo výkresu

ks

140

140

2600

01/07

9

140

140

1400

01/07

1

140

140

7200

01/08a

2

140

140

2900

01/08b

4

140

140

1600

01/08b

4

140

140

1000

01/09

14

100

140

4500

01/10a

8

100

140

4200

01/10b

8

100

140

2500

01/10c

16

100

100

2800

01/11

14

25

120

700

01/12b

105

40

15

2800

01/12a

14

50

140

2600

01/13

2

Obložení

35

30

2450

01/14a

8

vchodu

35

30

600

01/14a

8

60

20

900

01/14a

52

Stojky

Vazné trámy Vzpěry Krovy

Zábradlí

Tab. 4: Kusovník ostatního materiálu altánku Ostatní materiál

ks

palubky 15

56

Šindel

56

Asfaltový pás

56

Výplně vchodu

2

Patky

9

Vruty 3,5 x 35 500/bal

1

Vruty 8 x 60

20

Vruty 8 x 140

28

Hřebíky 160 5kg/bal

1

Hřebíky 200 5kg/bal

1

Hřebíky 16 5kg/bal

1

Impregnace 3l/bal

2

Barva 10L

1

43

Tab. 5: Kusovník dřevěných částí pergoly Dřevěný prvek

š [mm]

t [mm]

d [mm]

Číslo výkresu

ks

95

95

2300

02/02

7

95

95

1950

02/02

4

Distančníky

95

95

150

02/05

9

Desky příčného

145

28

3900

02/03 + 02/05

2

nosníku

145

28

1900

02/04 + 02/05

4

145

28

3950

02/08

1

145

28

3900

02/08

1

145

28

2000

02/08

4

145

28

1900

02/06 + 02/06a

12

145

28

2700

02/07

1

145

28

1800

02/07

1

145

28

950

02/07

1

Střešní šikmé

145

28

1150

02/09

4

desky

145

28

1100

02/09

4

130

21

1800

02/11

64

140

21

1800

02/11

14

Zástěnové

145

28

2950

02/10

4

příčníky

145

28

2000

02/10

4

Stojky

Okrajová prkna Rastrová prkna Příčné desky

Zástěna

Tab. 6: Kusovník ostatního materiálu pergoly Ostatní materiál

ks

úhelniky 60 x 60

20

Vruty 3,5 x 25

100

Vruty 4 x 50

400

Vruty 4 x 60

100

Impregnace 3l/bal

1

Patky

11

Technicko-hospodářská norma altánu i pergoly v tabulkách č. 7 a 8 dává názorný přehled o celkové spotřebě materiálu, o množství materiálu skutečně použitého na obě stavby i o jeho celkové využitelnosti.

44

Tab. 7: Technicko-hospodářská norma altánku

Dřevěný prvek Spodní 8 hran Horní 8 hran Stojky

Vazné trámy Vzpěry Krovy

Zábradlí

Obložení vchodu

Celková

Množství

spotřeba

použitého

materiálu [m ]

materiálu [m ]

7

10,976

10,094

91,9

2

0,784

0,722

92,1

8

12,544

11,502

91,6

9

13,104

12,251

93,5

1

0,784

0,784

100

2

8,064

7,716

95,7

4

6,496

6,156

94,7

4

3,584

2,674

74,6

14

7,84

6,115

78

8

17,28

15,78

91,3

8

16,128

13,399

83,1

16

19,2

15,116

78,7

14

15,68

14,028

89,4

105

21,315

20,706

97,1

14

4,312

3,780

87,6

2

1,976

1,972

99,8

8

2,548

2,457

96,4

8

0,624

0,556

89,2

52

7,2

6,88

95,5

ks

Výtěž [%]

Tab. 8: Technicko-hospodářská norma pergoly Celková

Množství

spotřeba

použitého

materiálu [m ]

materiálu [m ]

7

6,118

5,985

97,8

4

2,964

2,888

97,4

Distančníky

9

0,513

0,495

96,6

Desky příčného

2

2,698

2,691

99,7

nosníku

4

2,629

2,583

98,2

Dřevěný prvek

Stojky

ks

Výtěž [%]

45

Celková

Množství

spotřeba

použitého

materiálu [m ]

materiálu [m ]

1

1,366

1,355

99,1

1

1,349

1,345

99,7

4

2,768

2,754

99,5

12

7,888

7,619

96,6

1

0,934

0,911

97,5

1

0,622

0,603

96,8

1

0,328

0,295

89,8

Střešní šikmé

4

1,591

1,52

95,5

desky

4

1,522

1,451

95,3

64

34,790

33,824

97,2

14

8,114

7,889

97,2

Zástěnové

4

4,082

4,055

99,3

příčníky

4

2,768

2,698

97,5

Dřevěný prvek

ks

Okrajová prkna Rastrová prkna Příčné desky

Zástěna

5.3.4

Výtěž [%]

Stanovení cen ve třech materiálových variantách

Dále bylo třeba vypočítat materiálové náklady a stanovit nákladovou hodnotu jako součást tvorby ceny obou staveb, a to ve třech materiálových variantách. Následně byla zvážena výhodnost jednotlivých variant a zhodnocena cenová dostupnost obou staveb. 5.3.4.1 Tvorba ceny Při tvorbě ceny musí každý výrobce sestavit vlastní kalkulaci formou tzv. kalkulačního vzorce, což je vlastně určitý sled jednotlivých nákladových položek, a to obvykle na kalkulační jednici (1 ks, 1 kg, 1 m ). Dále je uveden příklad možného kalkulačního vzorce. 1. Přímý materiál (materiál bezprostředně nutný k výrobě) 2. Přímé mzdy (mzdy pracovníků vyrábějící výrobek) 3. Výrobní režie (režijní = společné náklady na výrobu) 46

4. SOUČET 1+2+3: VLASTNÍ NÁKLADY VÝROBY 5. Správní režie (společné náklady podniku na správní aparát) 6. Zásobovací režie (spol. náklady na zásobování v podniku) 7. SOUČET 4+5+6: VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU 8. Odbytové náklady/režie (souvisí s odbytem – prodejem) 9. SOUČET 7+8: ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU Úplné vlastní náklady výkonu vlastně udávají všechny náklady, které podnik vynaloží nebo vynaložil na výrobek (kalkulační jednici). Jsou také základem pro tvorbu prodejní ceny. Podnik by neměl prodávat své výrobky (kalkulační jednice) za cenu nižší, než jsou úplné vlastní náklady výkonu – prodával by je se ztrátou. Pro konečnou výši ceny je důležitý průzkum trhu s analýzou konkurenčních cen a nabídek. [4] Tato práce si všímá pro tvorbu ceny nejdůležitější části kalkulace, a to hodnoty přímého materiálu, což jsou materiálové náklady bezprostředně nutné pro výrobu. U obou navržených staveb se tedy jedná o zjištění ceny dřeva a ceny ostatního použitého materiálu.

5.3.4.2 Altán Altánek je vyroben ze smrkového dřeva. V následujících tabulkách č. 9 – 12 jsou uvedeny výpočty celkového množství potřebného dřeva a výpočty ceny stavby, při nichž se vychází z ceny smrkového dřeva pro jednotlivé díly. Do celkové ceny jsou započteny i ceny dalších použitých materiálů. Aby mohla být zhodnocena vhodnost použitého materiálu, musel být proveden výpočet ceny i pro jiné druhy dřeva. Na závěr je uvedeno srovnání cen pro jednotlivé varianty.

47

Tab. 9: Celkové množství dřeva potřebného na výrobu altánu v m Dřevěný prvek Spodní 8 hran Horní 8 hran Stojky

Vazné trámy

m 0,384 0,027

m 0,504

Krovy

0,470

0,439

0,56

0,458

0,392

0,027

Zábradlí

0,220

0,282

0,023

0,227

0,036

0,125 Vzpěry

Dřevěný prvek

0,274

Obložení vchodu

0,020 0,005 0,056

m celkem

4,534

Tab. 10: Cena použitého dřeva na výrobu altánu ve třech materiálových variantách Druh dřeva

Spotřeba m

Cena za 1m [Kč]

Cena celkem Kč

Smrk

4,534

4500

20 406,42

Modřín

4,534

6000

27 208,56

Akát

4,534

10 500

47 614,98

Tab. 11: Cena ostatního materiálu na výrobu altánu Ostatní materiál

ks

Cena materiálu [Kč]

palubky 15

56

10 080,00

Šindel

56

17 920,00

Asfaltový pás

56

1 400,00

Výplně vchodu

2

1 000,00

Patky

9

1 440,00

1

350,00

Vruty 8 x 60

20

80,00

Vruty 8 x 140

28

126,00

Hřebíky 160 5kg/bal

1

180,00

Hřebíky 200 5kg/bal

1

180,00

Vruty 3,5 x 35 500/bal

48

m

Ostatní materiál

ks

Hřebíky 16 5kg/bal

1

180,00

Impregnace 3l/bal

2

700,00

Benzin, olej

Cena materiálu [Kč]

525,00

Barva 10L

1

3 500,00

Cena ostatního materiálu celkem

37 661,00

Tab. 12: Celková cena použitého materiálu na výrobu altánu Cena ostatního

Druh dřeva

Cena dřeva [Kč]

Smrk

20 406,42

37 661,00

58 067,42

Modřín

27 208,56

37 661,00

64 869,56

Akát

47 614,98

37 661,00

85 275,98

materiálu [Kč]

Cena celkem [Kč]

Z tabulky č. 12 je zřejmé, že nejlevnější materiálovou variantou je první varianta, která počítá s výrobou altánu ze smrkového dřeva a která byla použita v praxi. Pokud by byl na výrobu této zahradní stavby použit modřín, byla by cena samotného dřeva vyšší o 33,3 % (celková cena asi o 11,7 %), při použití akátového dřeva jsou cenové rozdíly ještě větší. Za samotné dřevo by se zaplatilo o 133,3 % víc než u smrku a celková cena by byla téměř o polovinu vyšší. Pro určení vhodnost použité dřeviny je třeba kromě ceny zohlednit i její trvanlivost. Obě dražší varianty vykazují vyšší kvalitu dřeva, než má dřevo smrkové, a proto by z hlediska trvanlivosti bylo vhodnější použít modřínové či akátové dřevo.

5.3.4.3 Pergola Při stanovení ceny pergoly se vyšlo nejprve ze základní varianty, která spočítá s výrobou pergoly ze smrkového dřeva. Cena této varianty byla v dalších výpočtech porovnána s cenami stavby při použití jiných druhů dřev. Tabulky č. 13 – 16 uvádějí výpočty celkového množství potřebného dřeva, ceny použitého dřeva ve třech

49

materiálových variantách a celkové ceny v jednotlivých variantách získané navýšením o ceny ostatních materiálů. Tab. 13: Celkové množství dřeva potřebného na výrobu pergoly v m Druh

m

Druh

m

Stojky

0,145

Příčné desky

0,010

Distančníky Desky příčného nosníku

0,070

0,007

0,012

0,003

0,031

Střešní šikmé desky

0,030 Okrajová prkna

0,017

0,016

Zástěna

0,314

0,015

0,074

0,032 Rastrová prkna

0,018

Zástěnové příčníky

0,092

0,047 0,032

m celkem

0,974

Tab. 14: Cena použitého dřeva na výrobu pergoly ve třech materiálových variantách Druh dřeva

Spotřeba m

Cena za 1 m

Kč

Cena celkem [Kč]

Smrk

0,974

4 500

4 387,33

Modřín

0,974

6 000

5 849,77

Borovice

0,974

8 200

7 994,69

Tab. 15: Cena ostatního materiálu na výrobu pergoly Ostatní materiál

ks

Cena materiálu [Kč]

úhelniky 60 x 60

20

290,00

Vruty 3,5 x 25

100

70,00

Vruty 4 x 50

400

400,00

Vruty 4 x 60

100

120,00

Impregnace 3l/bal

1

350,00

Patky

11

1760,00

Cena ostatního materiálu celkem

2990,00

50

Tab. 16: Celková cena použitého materiálu na výrobu pergoly Cena ostatního

Druh dřeva

Cena dřeva [Kč]

Smrk

4 387,33

2990,00

7 377,33

Modřín

5 849,77

2990,00

8 839,77

Borovice

7 994,69

2990,00

10 984,69

materiálu [Kč]

Cena celkem [Kč]

Pro výrobu pergoly byla naplánována výroba ze smrkového dřeva, které je sice méně trvanlivé než modřín a borovice, ale cenově nejvýhodnější. Při použití druhé materiálové varianty, modřínu, bychom zaplatili za samotné dřevo o 33,3 % více a celková cena by byla o 19,8 % vyšší. Třetí varianta, která počítá s výrobou z borovice, je sice nejkvalitnější, avšak cenově nejnáročnější. Samotné dřevo stojí o 82,2 % více než smrkové a celková cena by byla vyšší o 48,9 % než v prvním případě.

51

6 Diskuse

Dvě popsané realizace altánu a pergoly reprezentují možná řešení drobných zahradních staveb. V práci jsou popsány základní údaje potřebné pro jejich stavbu. Vzhledem k tomu, že jako existující zahradní stavba byl vybrán altán, pro vlastní návrh byla vybrána rozměrově podobná stavba – pergola. Charakter stavby byl změněn z důvodu srovnání dvou různých typů staveb a jejich konzultaci se stavebními firmami. Pro zpracování výkresové dokumentace a 3D modelů obou staveb bylo navrženo několik možných variant materiálu. Provedeno bylo také cenové srovnání obou řešení. Z hlediska umístnění v terénu jsou obě předložená řešení obdobná. Pro zahradní altán byl za stavební materiál použit smrk, přičemž cena za 1m smrkového dřeva je 4,5 tis. Kč. Celková spotřeba materiálu na altán byla 4,54 m , což odpovídá ceně 20 406,42 Kč. Cena ostatního materiálu byla diskutována s prodejcem (stavební firmou) a byla stanovena na 37 661 Kč. Celková hodnota altánu tedy byla 58 067,42 Kč. Ostatní ceny pro jednotlivá materiálová řešení (akát, modřín) jsou uvedeny v Tab. 10, přičemž nejlevnější je realizace ze smrkového dřeva. Vlastní návrh pergoly byl proveden také pro smrkové dřevo. Jako materiálové varianty byly uvažovány borovice a modřín. Celková spotřeba dřeva pro výrobu pergoly byla spočítána na necelý 1 m , což pro smrkové dřevo odpovídá ceně 4 387,33 Kč. Po započtení ceny ostatního materiálu byla hodnota pergoly v této variantě stanovena na 7 377,33 Kč. Jedná se opět o nejlevnější uvažovanou variantu. Stavba v provedení borovice nebo modřínu by byla dražší. Všechny srovnávané hodnoty jsou uvedeny v Tab. 14. Ceny použité pro jednotlivé materiálové varianty obou zvolených staveb byly porovnány s cenami ve firmách, s nimiž byly konzultovány drobné zahradní stavby. Firma Dřevostavby Michlovský nakupuje dřevo za cenu, která je cirka o 400 Kč za 1 m nižší. Důvodem je více rozvinutý dřevařský průmysl v oblasti severní Moravy, kde firma sídlí, což vyvolává vyšší konkurenci a způsobuje tedy možnost levnějšího nákupu dřeva. V přílohách doložena výkresová dokumentace je dostatečným podkladem pro realizaci navržených staveb.

52

7 Závěr

Tato bakalářská práce si všímá významu a krásy dřeva v provedení drobných zahradních staveb, které jsou za účelem odpočinku, relaxace či prostorové využitelnosti realizovány v k tomu určených částech zahrad či parků. Hlavním přínosem práce je návrh řešení dvou vybraných zástupců těchto staveb, jedné realizované a druhé připravené k realizaci. Z doložené výkresové dokumentace, soupisu materiálu pro jednotlivé dřevěné části a navržených tesařských spojů pro obě stavby je zřejmá jejich snadná dosažitelnost buď svépomoci, kdy zaplatíme jen v práci uvedenou cenu materiálu vybrané varianty, nebo s využitím firmy, kdy připlatíme za práci. Pokud se chystáte realizovat podobnou stavbu jako je pergola, která není zastřešená, rozhodně doporučujeme použití dražší, ale trvanlivější dřeviny jako je modřín či akát. Smrk doporučujeme pouze u plně zastřešených staveb nebo u staveb s velice dobrou povrchovou a konstrukční ochranou. Ať už však vybereme jakoukoli materiálovou variantu, pro nás cenově dostupnou, stane se stavba architektonicky krásným doplňkem zahrady.

53

8 Souhrn

Tato bakalářská práce je zaměřena na drobné zahradní stavby. Jejím přínosem je návrh vlastní zahradní stavby a jejího srovnání s vybraným komerčním řešením altánu. Obsahem úvodních kapitol práce je seznámení s danou tématikou na základě dostupné literatury. Řeší rozdělení a popis jednotlivých druhů staveb, jejich konstrukci, umístění, funkci, trvanlivost, bezpečnost, konstrukční a chemickou ochranu. V práci byly použity informace získané při návštěvě vybraných firem. S využitím jejich zkušeností a s pomocí literatury byl vytvořen i přehled a použití základních tesařských spojů a spojovacích prvků. Další kapitoly jsou zaměřeny na splnění hlavního cíle práce, tj. navržení vlastní stavby a výběr a popis stavby již existující. Jako stávající stavba byl vybrán a zakreslen altán. Návrh vlastní konstrukce byl proveden u pergoly. U obou byl vypracován 3D model a výkresová dokumentace. Byl vytvořen návrh umístění obou staveb do upraveného terénu. Obsahem této práce je i rozkreslení jednotlivých dřevěných částí staveb. Jejich rozměry a množství je rozepsáno v kusovníku. Celkovou spotřebu materiálu, množství použitelného materiálu a využitelnost řeší technickohospodářská norma. Důležitou součástí práce je zpracování materiálových nákladů obou vybraných staveb ve třech materiálových variantách. Vhodnost použití jednotlivých dřevin, jejich srovnání z hlediska ceny, trvanlivosti a kvality je popsána v závěru práce.

54

Summary

This bachelor thesis is focused on small garden buildings. The main goal is design of garden building and its comparison with existing conventional solution. First part of the thesis describes general topics of garden buildings. Types, construction and design, placement in terrain, function, durability, safety and technical and chemical resistance is also described. Needed information were gained from several companies. Using their know-how and with help of latest literature the summary of basic mechanical joints and carpentry joints was done. Next chapters are focused on the main aim of the thesis, i.e. small garden building design and selection of existing solution with their comparison. As an existing solution a pavilion was chosen and a pergola was designed as complete new building. The 3D model and 2D drawing documentation was created for both solutions. Also implementation and placement into the terrain is described in the thesis. Documentation was also done for single wooden parts of both solutions. Dimensions and quantity are shown in bill of material. Material consumption, quantity and feasibility are determined by technical and economics standards. Important part of the thesis is material costs calculation for both solutions concerning three material variants. The suitability of individual wooden species, their comparison in terms of price, durability and quality is discussed in conclusion.

55

9 Seznam použité literatury

HÁJEK, V. Pracujeme se dřevem. 2.vyd. Praha: Svoboda-Libertas, 1993. 369 s. ISBN 80-205-0323-4. KOLEKTIV AUTORŮ. Vše o dřevě v interiéru a exteriéru. 1.vyd. JAGA, 2008. 160 s. ISBN 977-13-359-1715-8 PAVAS, K. Pergoly. 1.vyd. Praha: Grada, 2003. 61 s. ISBN 80-247-0381-5 REINPRECHT, L. Ochrana dřeva. 1.vyd. Zvolen: Technická univerzita, 2008. 453 s. ISBN 978-80-228-1836-6 REINPRECHT, L., ŠTEFKO, J. Dřevěné stavby. Přel. Z. Braunšteinová. 2.vyd. Bratislava: Jaga group, 2009. 204 s. ISBN 80-8076-043-8 1 A+J ploty [online]. IMP net s.r.o., 23.8.2010 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.ajploty.cz/drevene-ploty.php [2] Chytré bydlení [online]. Propeople marketing s.r.o., 17.8.2011 [cit. 2012-01-07]. Dostupné z: http://www.chytre-bydleni.cz/zahradni-domek-poslouzi-nejen-k-uschovenaradi [3] Keliwood [online]. Keliwood s.r.o., 23.8.2010 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.keliwood.cz/aktuality/carporty-levne-garaze[4] Testy z účetnictví [online]. 2006 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.testyzucetnictvi.cz/slovnicek-ucetnich-pojmu.php?pojem=kalkulace [5] Vítej doma [online]. 24.8.2008 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://www.vitejdoma.cz/zahradnik/zahrada.4/zahradni-mustek-a-jehovyroba.9239.html [6] Vladeko [online]. spol. s r.o., 2007-2012 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.vladeko.cz/lavky [7] Zahradní magazín [online]. Future Business a.s., 22.07.2011 [cit. 2012-01-03]. Dostupné z: http://www.zahradnimagazin.cz/bazeny-jezirka-studny.4/altanky-a pergoly.9847.html 56

10 Seznam obrázků

Obr. 1: Zahradní pergola ([8] Seo články [online]. 2005 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.seoclanky.cz/dum-a-zahrada/191-zahradni-pergola-pritel-pro-letnidny.html) Obr. 2: Zahradní domek ([9] Nej zahradnictví [online]. 9. Dubna 2011 [cit. 2012-0415]. Dostupné z: http://www.nejzahradnictvi.cz/oborove-clanky/zahradni-domek-votazkach/125/373/) Obr. 3: Altán ([10] Betonowe ploty [online]. 2010 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.betonowe-ploty.cz/altany.html) Obr. 4: Dřevěný můstek ([11] Top kontakt [online]. 1999 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://produkty.topkontakt.idnes.cz/p/touzite-po-japonske-zahrade-dreveny-mustekbude-jeji-okrasou/8183314/) Obr. 5: Carport ([12] Web marchand [online]. 1998 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.webmarchand.com/a/liste_produit/idx/5050900/mot/carport/liste_produit.ht m) Obr. 6: Dřevěný plot ([13] Dřevěné ploty a plotovky [online]. 1996 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.dreveneploty.cz/) Obr. 7: Dětské hřiště ([14] Zelená mánie [online]. 4.7.2010 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.zelenamanie.cz/stavime-detske-hriste/) Obr. 8: Model altánu ve 3D Obr. 9: Model rozestavěného altánu ve 3D bez krovů a laťkových výplní Obr. 10: Detaily použitých tesařských spojů ve 3D Obr. 11: Model altánu bez střešní krytiny ve 3D Obr. 12: Detail ukotvení altánu v betonové patce Obr. 13: 3D model vybraného vlastního návrhu pergoly Obr. 14: Detail ukotvení pergoly v základové patce 57

11 Seznam tabulek

Tab. 1: Třídy trvanlivosti dřeva vybraných dřevin (Kolektiv autorů, 2008) Tab. 2: Přehled základních tesařských spojů ([15] Pozemní stavitelství [online]. 2002 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://ww.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/dkk09.php) Tab. 3: Kusovník dřevěných částí altánku Tab. 4: Kusovník ostatního materiálu altánku Tab. 5: Kusovník dřevěných částí pergoly Tab. 6: Kusovník ostatního materiálu pergoly Tab. 7: Technicko-hospodářská norma altánku Tab. 8: Technicko-hospodářská norma pergoly Tab. 9: Celkové množství dřeva potřebného na výrobu altánu v m Tab. 10: Cena použitého dřeva na výrobu altánu ve třech materiálových variantách Tab. 11: Cena ostatního materiálu na výrobu altánu Tab. 12: Celková cena použitého materiálu na výrobu altánu Tab. 13: Celkové množství dřeva potřebného na výrobu pergoly v m Tab. 14: Cena použitého dřeva na výrobu pergoly ve třech materiálových variantách Tab. 15: Cena ostatního materiálu na výrobu pergoly Tab. 16: Celková cena použitého materiálu na výrobu pergoly

58

12 Přílohy 12.1

Altán výkresy:

01/01 Pohledy J a JZ 01/02 Pohled shora 01/03 Krovy 01/04 Detail uložení krovu 01/05 Spodní 8 hran 01/06 Horní 8 hran 01/07 Stojky 01/08a Vazné trámy 01/08b Vazné trámy 01/09 Vzpěry 01/10a Krovy 01/10b Krovy 01/10c Krovy 01/11 Rám na zábradlí 01/12 Zábradlí 01/12a Rám zábradlí 01/12b Příčky zábradlí 01/13 Obložení vchodu 01/14 Vchodový rám 01/14a Části vchodového rámu 01/15 Osazení do terénu 01/16 Základy

59

12.2

Pergola výkresy:

02/01 Pohledy 02/02 Stojky 02/03 Příčný nosník dlouhý 02/04 Příčný nosník krátký 02/05 Desky příčných nosníků + distančním 02/06 Rastr 02/06a Rastrová prkna 02/07 Příčné desky 02/08 Okrajová prkna 02/09 Střešní šikmé desky 02/10Zástěnové příčníky 02/11 Zástěna 02/12 Osazení do terénu 02/13 Základy

12.3

Kusovník altánu

12.4

Kusovník pergoly

60