MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ
DOMÁCÍ PRACOVIŠTĚ – HOME OFFICE PRACOVIŠTĚ PODPORUJÍCÍ ČINNOST PRAVÉ HEMISFÉRY
| DIPLOMOVÁ PRÁCE |
BRNO 2012
Bc. Petra ZÁMEČNÍKOVÁ
| Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci na téma Domácí pracoviště – Home office zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47 b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:
podpis:
| Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem osobám, které se, ať už vědomě nebo nevědomě, přičinily na vzniku této diplomové práce. Především se jedná o vedoucího této práce, pana Ing. arch. Hynka Maňáka, který se zasloužil o pověstné „nakopnutí“ správným směrem a pomohl mi ujasnit si skutečné cíle této práce, dále paní doc. Ing. arch. Veroniku Kotradyovou, Ph.D., která mi poskytla konzultace týkající se informací o myšlení pravou hemisférou a udělila spoustu cenných rad, rovněž Ing. Jana Šrajera, Ph.D., který mi pomohl s konstrukčním spojením, a v neposlední řadě mé rodiče a všechny nejbližší, kteří mě podporovali nejen během psaní této diplomové práce, ale i po celou dobu mého studia.
| ABSTRAKT | | Jméno studenta |
Petra Zámečníková
| Název práce |
Domácí pracoviště – Home office
| Podnázev |
Pracoviště podporující činnost pravé hemisféry
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou řešení domácích pracovišť a pracoven. V teoretické části je rozebírána historie domácích pracoven, typologie, psychologické aspekty práce v domácnosti, ergonomická pravidla a současné trendy v zařizování domácích pracoven. Praktická část řeší návrh pracovního stolu, který podporuje myšlení pravou hemisférou, rozebírá různá funkční, tvarová a barevná řešení a hodnotí je z různých úhlů pohledu. Klíčová slova: domácí pracoviště, home-office, pracovní stůl, pravá hemisféra, R-mód
| ABSTRACT | | Name |
Petra Zámečníková
| Thesis title |
Home-office
| Secondary title |
Right brain hemisphere activity supporting workplace
Submitted diploma thesis is dealing with issues of home-office and home based workplaces.
Theoretical
part
consists
of
history
of
home-offices,
typology,
psychological aspects of home-based workplaces, ergonomic rules, recent upturns, changes and trends in spaces, equipping and furnishing of home offices. Practical part deals with design of working table that supports right brain thinking, it takes into consideration different solutions of shape, material and functions and it is looking over for advantages and disadvantages of all abovementioned. Key words: home-office, home based workplace, working table, right brain, right hemisphere, R-mode
OBSAH 1
| Úvod ....................................................................................................................1
2
| Cíl práce ..............................................................................................................2
3
| Metodika ..............................................................................................................2
4
| Stručný vývoj domácích pracovišť .......................................................................3
5
| Psychologické hledisko home office ..................................................................21
6
| Analýza umístění domácího pracoviště v rámci bytu..........................................24
7
6.1
| Orientace ke světovým stranám ..................................................................24
6.2
| Dispoziční uspořádání bytu .........................................................................25
6.3
| Druhy domácích pracoven...........................................................................27
6.3.1
Pracovní kout .........................................................................................28
6.3.2
| Domácí pracovna jako samostatná místnost ........................................32
6.3.3
| Pracovna v samostatné místnosti s možností přijímání klientů .............32
6.3.4
| Firemní kancelářské domácí pracoviště ...............................................33
| Ergonomie .........................................................................................................34 7.1
| Zásady pracovního místa s počítačem ........................................................34
7.1.1
| Pracovní stůl ........................................................................................35
7.1.2
| Pracovní sedadlo .................................................................................35
7.1.3
| Úložné prostory ....................................................................................36
7.1.4
| Technické vybavení..............................................................................36
7.1.5
| Ergonomie pracovního místa v praxi ....................................................37
7.2
| Požadavky na pracoviště se zobrazovací jednotkou....................................38
8
| Design trendy v oblasti home office ...................................................................39
9
| Návrhová Část ...................................................................................................47 9.1
| Podtext ........................................................................................................47
9.2
| Emoce jako produkt pravé mozkové hemisféry ...........................................47
9.3
| Koncept .......................................................................................................50
9.4
| Metodika navrhování pravou hemisférou .....................................................51
9.5
| Vývoj návrhu ...............................................................................................52
9.5.1
| Skicování .............................................................................................52
9.6
| Popis návrhu ...............................................................................................54
9.7
| Materiálové a barevné řešení ......................................................................56
9.7.1
| Varianta Bílá / Dub ...............................................................................56
9.7.2
| Varianta Javor / Ořech .........................................................................57
9.8
| Řešení stolové desky ..................................................................................58
9.8.1
| Vložená pracovní deska .......................................................................59
9.8.2
| Naložená pracovní deska .....................................................................59
9.9
| Úložné prostory ...........................................................................................60
9.9.1
| ZÁSUVKY ............................................................................................60
9.9.2
| VÝKLOPNÉ ČÁSTI PRACOVNÍ DESKY ..............................................61
9.9.2.1
| VÝKLOP #1...................................................................................62
9.9.2.2
| VÝKLOP #2...................................................................................63
9.9.2.3
| VÝKLOP #3...................................................................................64
9.9.2.4
| VÝKLOP #4...................................................................................65
9.10 | Konstrukční řešení ......................................................................................66 10
| Diskuze..............................................................................................................68
11
| Závěr .................................................................................................................70
12
| Summary ...........................................................................................................71
+ volné přílohy výkres 001 – Pracovní stůl – Varianta A1 výkres 002 – Pracovní stůl – Varianta A2 Výkres 003 – Pracovní stůl – Varianta B kusovník THN
1 | ÚVOD Aktivní člověk současnosti se obvykle nespokojí s tím, že by po ukončení řádné pracovní doby odložil své pracovní povinnosti do uzamčeného pracovního stolu a současně zasunul své pracovní úkoly do nejzazšího koutu šedé kůry mozkové. Vždyť mnohé výborné nápady a nová řešení vytanou člověku na mysli během úplně jiné činnosti, nezřídka zcela nesouvisející. Abychom své čerstvě nabité myšlenky mohli přiměřeně zaznamenat, zpracovat a následně rozvíjet, nestačí nám v současné době informačních technologií pouhý blok a tužka, jak tomu bylo v minulosti. Dnešní homo sapiens sapiens sahá po diktafonu, notebooku, smartphonu či tabletu naprosto běžně. Přesunuli jsme se do nové doby, kdy technologické výdobytky ovládají naše životy a málokdo z nás by bez nich dokázal plnohodnotně žít. A právě existence těchto již nepostradatelných pomůcek pomohla vytvořit nový fenomén současnosti – práci doma. Počítačových pracovišť v domácnostech výrazně přibývá. Mladší generace využívají moderní technologie ke vzdělávání a mnozí z nich dokonce považují termín výpočetní technika za synonymum slova „zábava“. Ti starší ji využívají jako dnes již nepostradatelného
pomocníka
k vykonávání
pracovních
činností,
k získávání
potřebných informací a jako moderního telekomunikačního prostředku, který můžeme využívat v pohodlí a teple domova. Dokonce i velká část starší generace disponujícími bohatými životními zkušenostmi se nespokojila se zažitým způsobem života, ale aktivně se snaží držet krok se současností a hromadně se zapisují do počítačových kurzů. Řada současných profesí vyžaduje ke svému vykonávání pouze počítač s internetovým připojením a telefon. Pravidelné docházení do kanceláře tak pomalu ale jistě ztrácí v určitých případech své opodstatnění, jelikož tyto pomůcky si můžeme snadno pořídit domů. Obrovským pozitivem tohoto přístupu jsou velké finanční úspory zaměstnavatelů ve formě snížení počtu pronajatých prostor, poplatků za energie, cestovného, apod. Ušetřené finanční prostředky lze posléze vynaložit efektivněji, což může mít pozitivní následky například ve formě vyšších odměn. A i když z domova přímo nevyděláváme, zasedáme večer k internetu, platíme účty nebo vyřizujeme korespondenci. Obě výše popsané varianty – práce z domova či administrativní povinnosti osobního rázu – vyžadují zřízení pracovního místa v domácnosti. Před tím, než začneme samotné pracovní místo zařizovat, je dobré si zodpovědět několik základních otázek: 1|Stránka
K jakému typu práce budeme pracovní místo nejčastěji využívat? Kolik hodin denně nám práce zabere? Budeme pracovat přes den nebo po večerech? Potřebujeme při práci komunikovat s ostatními členy rodiny, nebo raději nechceme být rušeni? Zodpovězení těchto a některých dalších otázek může poskytnout vodítko k vytvoření vhodného pracovního místa.
2 | CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce Domácí pracoviště – Home office je vytvořit na základě teoretických rešerší, studií současných řešení a analýzy funkcí pracovní stůl podporující činnost pravé hemisféry.
3 | METODIKA Práce se zaměřuje na vytvoření návrhu domácího pracoviště, které je reprezentováno pracovním stolem podporujícím zapojení pravé mozkové hemisféry do procesu myšlení. Samotnému návrhu předchází teoretická rešerše, která se zabývá vymezením pojmu termínu home-office, jeho historickým vývojem, rozdělením do typologických celků a určením funkcí, které musí každé domácí pracoviště splňovat. Důraz je kladen na stanovení vhodných ergonomických a antropometrických předpokladů, které jsou podmíněny legislativně či se v průběhu doby staly dodržovaným uživatelským standardem. V závěru teoretické části bude vytvořen přehled současných trendů v oblasti home-office, jejich popis a případné výhody či nevýhody. Potřebné informace budou získány formou literárních a internetových rešerší. Praktická část v podobě návrhu domácího pracoviště podle pravé hemisféry se zabývá specifikací procesu přepnutí myšlení z levé do pravé hemisféry a jeho aplikací do praxe. Během tohoto procesu bude vytvořen návrh s ohledem na získané informace a poznatky z teoretické části. Návrh bude vytvořen formou 3D vizualizace v podobě několika materiálových, funkčních a tvarových variantách, které budou zhodnoceny z různých hledisek pohledu. Diplomová práce bude rovněž obsahovat konstrukční řešení pracovního stolu, kusovník a materiálové náklady navrženého domácího pracoviště v podobě THN.
2|Stránka
4 | STRUČNÝ VÝVOJ DOMÁCÍCH PRACOVIŠŤ Je opravdu těžké dohledat počátky domácích pracovišť do konkrétního časového období, ovšem na druhou stranu je zřejmé, že první „home-office“ vznikají simultánně se sedavým zaměstnáním. Profese, které spadají do této množiny, známe od nepaměti, za všechny zmíníme například spisovatele, účetní, novináře, švadleny, hodináře, apod. Za předchůdce dnešních sofistikovaných domácích pracovišť můžeme považovat kabinet (z anglického výrazu cabinet). Slovník cizích slov tento pojem definuje jako pracovnu; malý pokojík; místnost pro učební pomůcky. Zatímco v českém jazyce se nám zachoval odkaz na původní význam slova – kabinet = kancelář učitele, v angličtině se tento výraz jako označení domácí pracovny již téměř nepoužívá. Kabinet
byl
jako
soukromých
jeden
ze
pokojů
ve
středověkých obydlích výsadou převážně mužů. Sloužil jako pracovna,
studovna
odpočívárna.
Byl
či
vybaven
knihami,
uměleckými
většinou
sousedil
díly
a
s ložnicí
uživatele. Na sklonku gotiky se poprvé
objevují
stoly
s výklopnou deskou, pod níž je psací
plocha
zásuvkami.
s malými
1
V pozdně středověké Anglii se jako
následek
zvýšených
požadavků na soukromí vyvinul tzv. Gentry House, ve kterém bydlela nižší šlechta – a v něm nový typ kabinetu – oratoř. Tento typ pokoje byl využíván Obr. 1: Lucas Cranach – Svatý Jeroným při studiích 1526
jako
studovna,
kancelář
či
pouhý „sitting room“ sloučený se soukromou modlitebnou. Z důvodů problematického
1
BRUNECKÝ, P. Dějiny a bydlení. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-80-7375-354-2.
3|Stránka
vytopení místností s větší půdorysnou plochou se upřednostňovaly menší pokojíky, které se vyhřály během desítek minut. Výhod podobného pokoje, poskytujícímu svému majiteli klid a soukromí, si začaly posléze všímat i ženy a netrvalo dlouho a bytový interiér středověkých obydlí byl obohacen o další podobnou místnost, tentokrát ryze ženského charakteru. Do povědomí vstoupil zejména pod názvem boudoir. Kromě klasického vybavení obsahoval často i paraván – mobilní zástěnu pro převlékání. 2
Obr. 2: Dámský boudoir z doby Ludvíka XV.
Standardní výbavu kabinetu pozdního středověku a raného novověku můžeme vypozorovat z dobové rytiny Albrechta Dürera Jerome in his study – židle, malá stolička sloužící jako podpěra pod chodidla a zároveň chránící před průvanem, přenosný dřevěný pultík podpírající knihu ve správném čtecím úhlu, svícen jako doplněk denního světla procházejícího skrze okna, která jsou většinu času zavřena. Prostory vnitřního okenního parapetu jsou často využívány rovněž k sezení. Na rytině je zřejmý policový systém podél zdi celého pokoje. 3
2
Budoir. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Boudoir 3 Cabinet (room). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cabinet_(room)
4|Stránka
Obr. 3: Svatý Jeroným ve studovně – Albrecht Dürer
Pro italskou verzi anglického kabinetu, nazývanou studioli a později pozměněnou významnou markýzou italské renesance Isabelou D’Este na studiolo, byl typický latinský nápis – motto, které bylo vepsáno do stěn poblíž vlysu. Mělo inspirovat a motivovat své uživatele. Zdi byly rovněž zdobeny obrazy, emblémy a erby, jež upozorňovaly na příslušnost k určité společenské vrstvě, ze které majitel pocházel.4 Jedním z nejznámějších příkladů renesančního studiola je osobní pracovna Francesca I. de Medici vybudovaná v paláci Vecchio ve Florencii, který nyní slouží jako z části jako radnice. Jedná se o relativně malý pokojík bez oken, který je dílem Giorgia Vasariho, dvorního malíře, architekta a životopisce rodu Medicejských. Stěny kabinetu v současnosti známého rovněž jako The cabinet of wonders jsou pokryty obrazy od známých italských mistrů ve stylu pozdního renesančního manýrismu. Obrazy nejsou pouze dekoracemi, ale ve většině z nich se skrývají tajné skřínky a zásuvky, ve kterých 4
Cabinet (room). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cabinet_(room)
5|Stránka
Francesco I. ukrýval svoji sbírku kuriózních předmětů.5 Současná podoba kabinetu je bohužel spekulativní, protože sbírky obrazů a předmětů byly ihned po smrti prince demontovány a rozděleny do rukou příslušníků rodiny. Snahy o jeho zrekonstruování byly vyslyšeny až na začátku 20. století a proto se současná podoba kabinetu nepovažuje za jednoznačně autentickou. Přesto všechno je zářným příkladem uměleckého cítění celého italského cinquecenta.6
Obr. 5: Studiolo Francesca I. de Medici
Obr. 4: Palazzo Vecchio, Florencie
Zatímco v Itálii je původní název cabinet vystřídán za ryze italské studiolo a pracovna se mění na malé soukromé muzeum, Anglie začíná používat název closet. Jasnou představu o významu tohoto názvu si můžeme udělat díky stále používanému spojení „be closeted“, jenž se používá k popisu dvou důvěrně se bavících lidí. Closet je tedy v anglickém pojetí pracovny něco jako soukromý salónek, kde se jeho majitel věnuje věcem, při kterých si nepřeje být vyrušován. Jako příklad můžeme uvést spisovatele Roberta Burtona, který ve své pracovně Closet of Christ Church v Oxfordu 5
The curious studiolo of Francesco I de' Medici. NIYAZI, HASAN. 3PIPEPROBLEM [online]. 19.6.2010 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.3pipe.net/2010/06/curious-studiolo-offrancesco-i-de.html 6 Studiolo of Francesco I. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Studiolo_of_Francesco_I
6|Stránka
sepsal známé spisy Anatomy of Melancholy. Samotná pracovna byla v rámci domu umístěna ve výhodné pozici vůči vchodu, kdy potencionální návštěvník byl mnohdy spatřen ještě dřív, než se stačil ohlásit. Další přidanou funkcí anglických pracoven bylo ukládání cenností, šperků a důležitých dokumentů do více či méně tajných schránek. Obrovskou vazbu na termín cabinet ve všech anglicky mluvících zemích vytvořil král Jiří I., když dal vzniknout nové politické instituci – Cabinet of British government (vládní kabinet), jenž odvodil podle názvu své pracovny, kde měl ve zvyku se radit se svými přívrženci. 7 Odlišný vývoj zaznamenal cabinet na druhé straně La Manchského průlivu. Ve Francii se začíná pomalu schylovat k baroku a barokní paláce jsou plné přezdobených kabinetů. Stěny mají pokryté drahými textiliemi, které tvoří podklad pro zavěšení velkého množství obrazů menších velikostí. Ty právě díky své titěrnosti vyžadují precizní pozorování z krátkých vzdáleností, což je v místnosti s malou půdorysnou plochou více méně nutností. Příslušníci bohatších vrstev a aristokraté dokonce vlastnili několik kabinetů. Například ministr financí a pravá ruka krále Ludvíka XIV. Nicolas Fouquet vlastnil kabinetů hned několik, jeden z nich údajně posázený benátskými zrcadly, ve kterých měl obrovskou zálibu. Co se týče panovníka, ani ten nezůstával v počtu kabinetů pozadu. Ve Versailles jich nechal zřídit celou řadu. Všechny obklopovaly jeho večerní apartmán – jak skromně nazýval svoji ložnici. Mezi ostatními vlastnil také jeden zrcadly lemovaný kabinet, ve kterém trávil spoustu času. Ve francouzském pojetí tedy lze kabinet chápat jako mužské pojetí dámského boudouiru, tedy místo,
kde docházelo
k oblékání, česání,
osobní hygieně
a
ostatnímu
přikrášlování. Jelikož historie vykresluje Ludvíka XIV. jako narcistního a sebestředného panovníka, který se přehnaně zakládal na svém vzhledu, je obrovský počet kabinetů pochopitelný.
8
Barokní období za velkého podílu panovníkova ministra Jeana-Baptisty Colberta dává vzniknout novým odvětvím francouzských manufaktur. V nich byla soustředěna výroba přepychových výrobků, zejména uměleckého nábytku. Působili zde velcí mistři nábytkového umění, mistři barokních intarzií, řezbáři a kovolitci, podporovaní na tehdejší dobu vysokým finančními prostředky. Ve velké míře se rozšířilo dýhování a dovoz cizokrajných dřevin. Mobiliář, který vycházel z královských dílen Ludvíka XIV.,
7
Cabinet (room). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cabinet_(room) 8 Cabinet (room). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cabinet_(room)
7|Stránka
měl jediný základní účel – reprezentaci. Byl to nábytek, který měl oslňovat.9 Na základě panovníkových požadavků vzniká nový druh nábytku, který je primárně určen pro vyřizování korespondence, podepisování smluv apod. Vžívá se název sekretář. Tento nový typ psacího stolu má jednu obrovskou výhodu – po ukončení činnosti lze pracovní plochu uzavřít vyklopením či zasunutím posuvných dvířek. Důležité dokumenty či pouze neuklizená plocha stolu zůstávají skryty před všetečnými pohledy návštěv. Jedním z nejkrásnějších sekretářů své doby se stal psací stůl Ludvíka XIV., na kterém vyřizoval veškeré státnické dokumenty.
Obr. 6: Cabinet Du Roi – Královský kabinet Ludvíka XIV. s bohatě zdobeným sekretářem
Baroko, jakožto poslední univerzální sloh Evropy10 (zasahující napříč všem odvětvím – architekturou, malířstvím, sochařstvím, módou apod.) bylo rovněž posledním slohem, který vytvářel místnosti – kabinety – bez zjevné funkční hodnoty a považoval je za ryze dekorativní záležitosti. Během dalších období, jako byly například klasicismus či secese, se začíná opět vracet funkčnost, počet obrazů na stěnách se redukuje na pár oblíbených kousků, stěny jsou pokryty méně výraznými tapetami nebo dokonce zůstávají bílé a v rohu pracovny se čím dál častěji usazuje další kus nábytku –
9
DLABAL, Stanislav. Nábytkové umění: Vybrané kapitoly z historie. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-655-2 10 Baroko. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Baroko
8|Stránka
odpočivné křeslo, tzv. chaise lounge. Většina pracoven obsahuje kromě pracovního stolu a židle i klasické sezení, které zde bylo pro případ návštěvy či většího počtu projednávajících.
Obr. 7: Vybavení secesní pracovny, Muzeum D’Orsay, Paříž
Obr. 8: Klasicistní pracovna Adolfa Josefa Schwarzenberga, zámek Telč
9|Stránka
Obr. 9: Pánská pracovna ve stylu vídeňské secese (geometriální) – autor Arch. Bohumil Čermák
10 | S t r á n k a
Jak je vidět z předešlých obrazových ukázek, mobiliář domácích pracoven je v obdobích následujících po baroku vesměs neměnný. Naprosto unikátní přístup k vytvoření pracovny měl ve 30. letech dvacátého století proslulý podnikatel Jan Antonín Baťa. Přestože se jednalo o pracovnu vytvořenou v sídle firmy a ne v domácím prostředí, byla zařazena do této diplomové práce, jelikož byl to právě Antonín Baťa, který ve svém závodě dokázal vytvořit téměř domáckou atmosféru.
Obr. 10: Dobová fotografie pojízdné pracovny Jana Antonína Bati ve výtahu, Zlín, 1938
Svou prvotní myšlenku – tedy že zaměstnanci nebudou docházet za vedením, ale vedení bude docházet za zaměstnanci – zrealizoval ve formě pojízdné výtahové kanceláře. Nacházela se v samostatném výtahu o půdorysné ploše 6 x 6 metrů a měla zajišťovat rychlý a bezprostřední osobní kontakt se všemi odděleními. Z ní šlo stiskem tlačítka přenášet zprávy do jednotlivých oddělení i kanceláří vedoucích a plnit tak funkci ústředního nervu řízení a organizace. Vybavili ji samostatnou elektrickou klimatizací, tekoucí vodou a nejkompletnějším signalizačním zařízením. Po boku pracovního stolu bylo přiklopeno malé nepohodlné sedátko. Takto jej instalovali v souladu s baťovskou filozofií práce - člověk, řešící nějaký problém, nesmí zbytečně vysedávat u nadřízeného, naopak musí mít snahu z nepohodlného posezení uniknout. Podlaha pracovny byla vytvořena ze Zlinolitu, patentu podlahové krytiny vyráběné v nedaleké napajedelské Fatře. Tento povrch při chůzi neuvěřitelně vrže a již zdaleka upozorňuje zaměstnance, že se někdo blíží. Těžko říci, jestli se jednalo o záměr či nikoliv. Na levé straně výtahu visela mapa, která rovněž odpovídala baťovské filozofii. Nezobrazovala politickou strukturu světa nebo jeho přírodními útvary, ale hustotu zalidnění, tedy potencionální cíle pro rozšíření baťovských prodejen. Stejnou mapu, 11 | S t r á n k a
i když ve větší velikosti (na celou stěnu) měl J. A. Baťa nalepenu na zdi pracovny ve své vile (je tam dodnes).11
Obr. 11: Současná podoba zrekonstruované pracovny Jana Antonína Bati ve výtahu se téměř neliší od té skutečné.
Domácí pracoviště měly silnou tradici i v období první republiky, kdy pracovna byla přirozenou součástí rodinných vil a velkých bytů. Domácí pracovnou můžeme označit i dřívější pánské pokoje, které sloužily nejen pro tvůrčí činnost jejich uživatelů, ale i jako místo setkávání s různými kolegy a přáteli. Nejvýznamnější pracovnou z tohoto období, která pomáhala tvořit české dějiny a dodnes je zajímavým dokladem o odlišných představách jejích dočasných „uživatelů“, je bezesporu pracovna Pražského hradu. Přestože oficiálně ji většina z nás považuje za státní – tedy jakýsi protipól slova domácí – jedná se opravdu o domácí pracovnu v pravém slova smyslu. Hlava státu, nehledě na to, kolik let stráví ve funkci, si zařizuje pracovnu podle svých představ a v podobném duchu, jak by si ji jistě zařídila v jakémkoliv jiném sídle. Tedy, nutno dodat - o „fous“ reprezentativněji. Jako první se do tohoto nelehkého úkolu pustil prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Na jeho přání byl k úpravám Hradu přizván slovinský architekt Josip Plečnik (Kotěrův nástupce na UMPRUM). Mimo jiné dostává úkol navrhnout prezidentovu pracovnu, která je umístěna vedle schodiště vedoucího na Třetí nádvoří. Pracovna byla na přání Masaryka zařízena střízlivě – měla podlahu z fošen, všechny stěny - i plochy mezi okny na jižní stěně - byly pokryty policemi z mahagonového dřeva. V rohu 11
NOVÁK, Pavel a Josef RUSZELÁK. Zlínská architektura: 1900 - 1950. Zlín: Agentura Čas, 1993.
12 | S t r á n k a
místnosti byla umístěna malá kašna ze slezského mramoru, pak tu byl jen velký psací stůl s křeslem, čtecí stolek a několik dalších kusů nábytku, zhotovených většinou podle návrhů prof. Plečnika a jeho žáků. Na stropě byly jednoduché dřevěné lustry z XIX. století. Tedy žádné drahé koberce, obrazy nebo sochy. V policích byly stovky knih, jejichž barevné vazby pomáhaly místnost zútulnit. Akustika tu byla výborná – koneckonců se tu konaly i známé komorní koncerty.12
Obr. 12: Prezident TGM ve své skromně zařízené pracovně na Pražském hradě
Takto se pracovna víceméně dochovala až do sedmdesátých let (nutno dodat, že Masarykův nástupce Edvard Beneš a posléze i Emil Hácha přesunuli prezidentskou pracovnu do Zrcadlového sálu). Postupně přibyl nějaký nábytek a také velký mapový stojan, naopak byla vybourána kašna. V roce 1975, po dosazení do funkce nového prezidenta – Gustava Husáka, přišel povel vytvořit novou prezidentskou pracovnu. Plečnikův nábytek byl tedy odstraněn (knihovny byly naštěstí přestěhovány do podobné místnosti o patro výš, tam však byly nižší stropy, takže horní díly musely být odřezány). Rekonstrukce znamenala i vybourání stropu, podlahy i příčky předpokoje. Stěny byly obloženy speciálními panely s povrchem z bílé koženky. Strop byl snížen, aby bylo možno nad něj skrýt desítky metrů různých kabelů a také osadit řadu neonových svítidel (Husák špatně viděl, a tak byly všechny místnosti, kde se
12
ARCHITEKTURA: Osudy Masarykovy pracovny. Praha: MAFRA, 2011. ISSN 1213-1385. Dostupné z: http://neviditelnypes.lidovky.cz/architektura-osudy-masarykovy-pracovny-ff7/p_architekt.asp?c=A110228_220617_p_architekt_wag
13 | S t r á n k a
pohyboval, přesvětleny). Navíc tu byly i nevkusné „benátské“ lustry. Nový nábytek navrhl známý designér Ladislav Vrátník. Šlo o mohutný stůl s ozdobnými kovovými lištami (vystupovaly mírně nad povrch, takže se na stole nedalo bez podložky psát). Křeslo bylo tak obrovské a těžké, že k zasunutí prezidenta za stůl bylo zřejmě zapotřebí dvou pomocníků. Pak tu byl ještě konferenční stůl, televizor značky Rubín na konzole a velká skleněná plastika Stanislava Libenského (ta je dnes umístěna ve vstupní síni návštěv). Na zemi ležely pestrobarevné rumunské koberce z umělého vlákna. Knihy žádné, až na jednu výjimku: byla tu polička v zabudované skříni ve stěně. Vešlo se tam jen pár svazků Leninových a Marxových spisů.
Obr. 13: Pracovna prezidenta Gustava Husáka na místě původní Masarykovy pracovny.
14 | S t r á n k a
Po sametové revoluci odmítl prezident Václav Havel tuto neúčelně zařízenou místnost používat a nechal si navrhnout vlastní pracovnu od nového hradního architekta – Bořka Šípka. Na původním místě byla na krátkou dobu zřízena zasedací místnost, později dopisové oddělení. Na stížnosti pracovnic z tohoto oddělení na nevyhovující mikroklima (koženkové obklady byly nasáklé nepříjemným pachem, při dotknutí stěn nebo kovových částí nábytku sršely jiskry statické elektřiny a údajně zde i strašilo) byla tato místnost nazývaná hovorově jako „Husákovna“ uzavřena.
Obr. 14: Pracovna prezidenta Václava Havla navrhnutá Bořkem Šípkem, sochařská výzdoba od Olbrama Zoubka.
15 | S t r á n k a
Ke změně došlo v roce 1997 kvůli výstavě děl Josipa Plečnika. Nejprve byl zhotoven autentický fragment knihovny, poté i přesná kopie kašny. Z rozhodnutí tehdejšího ředitele Správy Pražského hradu architekta Ivo Koukola pak byla obnovena Masarykova pracovna v původním prostoru a rozsahu. Zmizely bílé obklady stěn, podhled i se zářivkami, byly obnoveny původní příčky. Pracovníkům Hradu se s menšími
obtížemi dohledat
podařilo
i
původní nábytek (což bylo docela zábavné, posuďte
sami:
slavném stolku
na
čtecím si
zapisovali
po
léta
docházku
správci ve Vikářské uličce,
na
Masarykově
křesle
seděla
jedna
sekretářka v Paláci šlechtičen, psací stůl byl
v
depozitáři
v
Lánech…). Vrátníkův nábytek pro Husáka i křesla pro zasedání „politbyra“ Španělském
ve sále
(byla tak těžká, že je vždy musela stěhovat Obr. 15: Obnovená Masarykova pracovna, dnes Masarykova knihovna.
rota
vojáků)
dnes
odpočívají v hradním depozitáři jako součást zajímavé historie prezidentské pracovny. Prostor po rekonstrukci sloužil – a dosud slouží – jako knihovna Kanceláře prezidenta republiky, kterou všichni známe pod názvem Masarykova knihovna. S odchodem Václava Havla a příchodem nového prezidenta Václava Klause, se pracovna hlavy státu opět stěhuje do jiné místnosti. Klaus jakožto ryze konzervativně a tradičně smýšlející člověk přesouvá svoji kancelář do místnosti co nejblíže administrativním pracovníkům. Nábytek musí splňovat pouze dvě kritéria – být střízlivý 16 | S t r á n k a
a funkční – nic víc, nic míň. Místo nového nábytku využil starý – navržený Josipem Plečnikem.13
Obr. 16: Pracovna současného prezidenta republiky
Jak je vidět z předchozích příkladů, každý má na domácí pracovnu odlišné požadavky a tudíž i odlišnou představu o výsledku. Pracovna je výrazem individuality. Za posledních několik let se výbava domácích pracovišť hodně změnila. Důvodem je obrovský technický boom a člověk dnešní doby se bez patřičného technického vybavení nedokáže obejít. Nejenže se vyvíjí pracovna (přidáváme či ubíráme technická zařízení), ale vyvíjí se i samo technické vybavení. Zatímco před deseti lety panovaly našim pracovním stolům rozměrné CRT monitory, dnes byly díky velkému rozmachu technologie tekutých krystalů nahrazeny plochými LCD monitory (liquid crystal display). Díky vakuovým CRT monitorům došlo k znatelnému vývoji pracovních stolů. Vzhledem k velikosti těchto monitorů zabírajících na pracovním stole takřka 100% hloubky, vyvstal problém pro uživatele, kteří potřebovali blízko monitoru umístit dokumenty
13
LUKEŠ, Zdeněk. ARCHITEKTURA: Osudy Masarykovy pracovny. Lidové Noviny. 2011, č. 3. ISSN 1213-1385. Dostupné z: http://neviditelnypes.lidovky.cz/architektura-osudy-masarykovypracovny-ff7-/p_architekt.asp?c=A110228_220617_p_architekt_wag
17 | S t r á n k a
přímo se vztahující k práci prováděné na počítači (například přepisování dat z papírové do elektronické podoby). Tento problém byl následně vyřešen dvěma způsoby. a) vytvoření nového typu stolu s několika výškovými etážemi, nazvěme ho pro účely této práce jako „etážový stůl“ – kde hlavní pracovní plocha zůstává prázdná, jelikož monitor i klávesnice jsou umístěny mimo pracovní plochu. Hlavním účelem tohoto stolu byla bezesporu úspora místa. Tento přístup měl své klady i zápory. Podle ergonomického pravidla by horní hrana monitoru (případně první řádek na obrazovce) měl odpovídat výšce očí, což se v tomto případě často nerespektuje a monitor je umístěn výše (nutno podotknout, že v době vzniku těchto PC stolů nebylo ještě vypracováno dostatečné množství teorií vztahujících se na ergonomii práce s počítačem). Uvažujeme-li rovněž speciální výsuvy pro klávesnici, které byly součástí drtivé většiny těchto stolů, musíme zmínit jejich nevýhody. Samotný nápad vysouvací a zasouvací klávesnice má své opodstatnění, pokud je stůl dostatečně vysoký a výsuv neubírá místo na nohy. Často podceňovanou vlastností výsuvu je jeho délka (delší rozměr). Ta by neměla odpovídat pouze bezprostřední délce klávesnice, ale je nutné na tento výsuv umístit i myš s podložkou, jelikož je značně nepohodlné přesouvat ruku o úroveň výš pokaždé, je-li potřeba použít myš. Pro uživatele využívající počítač denně delší dobu než 2 hod je vhodné zvážit přesunutí myši (tím pádem i klávesnice) do polohy, kde je možné si pohodlně opřít lokty či předloktí, což výsuv neumožňuje. Při vysunutí výsuvu je rovněž nutné počítat s částečným odsunutím uživatele od samotné pracovní plochy stolu. To může znamenat problém při pracovní činnosti, která se neobejde bez ručního psaní. Potencionální uživatel píšící zároveň na počítači i ručně (například vyhledávání informací na internetu a jejich následné ruční poznamenání na papír), bude muset vykonat tyto činnosti: vysunutí klávesnice, zadání informací do počítače; zasunutí klávesnice a přisunutí židle k desce stolu; poznamenání informací na papír; částečné odsunutí židle od počítače a vysunutí klávesnice. Při delší pracovní činnosti bude muset být tento cyklus zopakován nesčetněkrát. Pokud se přesto uživatel rozhodne pořídit si počítačový stůl s etáží (zvýšenou policí) pro monitor a výsuvem pro klávesnici, je nutné, aby byly umístněny v jedné ose. Zvláště pravidelní a dlouhodobější uživatelé ocení tuto možnost, jelikož každodenní natáčení hlavy o několik stupňů do strany by mohlo vést ke zdravotním problémům. Rozdílná osa monitoru a klávesnice přivádí mnohé uživatele k podvědomému nutkání přizpůsobit klávesnici ose monitoru, což je vzhledem k tvaru a poloze výsuvu téměř nemožné. Tuto situaci zachycuje obrázek č. 17. 18 | S t r á n k a
Obr. 17: Jak je vidět na obrázku, uživatel tohoto pracovního místa se podvědomě snaží natočit osu klávesnice do podobného úhlu, jako je natočena osa monitoru. Odlišné směry natočení monitoru a klávesnice mohou vést ke zdravotním potížím.
Obr. 18: Špatně řešený etážový stůl. Monitor je vyosený, myš je umístěna mimo výsuv.
19 | S t r á n k a
Dalším neduhem tohoto typu stolu byla police pro tiskárnu. Ta byla často umisťována do prostoru, který by měl být primárně určen k zasunutí noh uživatele. Bohužel takovéto řešení vedlo často k nepohodlnému sedu, který nutil držet nohy šikmo. Poloha ve spodní části stolu znemožňovala správný přístup uživatele, zvláště pokud se jednalo o multifunkční zařízení vhodné například i pro skenování.
Obr. 19: Pracovní stůl se shodnou osou monitoru a výsuvu pro klávesnici. Nepřípustné je umístění tiskárny ve spodní části stolu, které ubírá uživateli místo na nohy a znemožňuje správný přístup při obsluze tiskárny. Nevhodná je rovněž police pro počítač, která je příliš těsná a neumožňuje dostatečný přísun vzduchu pro případné větrání počítače z boku.
b) rozšíření hloubky stolu – zatímco ještě na začátku 70. let se standardní hloubka pracovního stolu pravděpodobně odvozovala od dvou nad sebou umístěných formátů A4, tedy cca 60 – 70 cm14, na začátku let devadesátých se na základě nových požadavků na zahrnutí výpočetní techniky do pracovního místa zvětšuje na 80 cm. Je paradoxní, že přestože rozměrné zobrazovače byly nahrazeny méně prostorově náročnými plochými monitory, hloubka pracovního stolu původně přizpůsobená právě pro CRT monitory ve většině případů zůstala. 14
SVATUŠKA, Ladislav. Moderní pracoviště: pracovna vedoucího a organizační technika. Praha: Svoboda, 1971.
20 | S t r á n k a
5 | PSYCHOLOGICKÉ HLEDISKO HOME OFFICE Vztah práce vs. domov může být problematický. Tento fakt se ani tak nevztahuje na pracovníky, kteří po příchodu domů z klasického zaměstnání (míněno mimo domov) usednou do svých pracoven dokončit práci přinesenou, či se pouze věnují záštitě domácnosti – platí účty, vyřizují si osobní emaily apod. Avizovaná úskalí se vztahují zejména například na tzv. telework, tedy pracovní činnost, kdy je každodenní dojíždění na centrální pracoviště nahrazeno prací z domova s využitím telekomunikačních technologií. V této souvislosti se setkáváme s několika pojmy, které se snadno zaměňují. Zatímco homeworking (neboli home office) v sobě přímo obsahuje působení v místě bydliště, již avizovaný pojem teleworking má východisko ve způsobu realizace dané práce, tj. na dálku, prostřednictvím informačních a telekomunikačních prostředků. Zde již tedy není podstatné místo, odkud k provádění práce dochází. Z tohoto hlediska je zřejmé, že v praxi dochází k propojování, zástupnosti využívání obou pojmů. Práce doma, jak již bylo naznačeno, skýtá mnoho kladů i záporů. K výhodám řadíme skutečnost ušetření nákladů zaměstnavatele za pronájem, vybavení kanceláří, úspory za energie a služby, úklid apod. Rovněž šetříme čas a peníze díky eliminaci cestování z domova do regulérního pracoviště. Pracovní dobu můžeme přizpůsobit svým časovým možnostem a preferencím, skloubit ji s chodem domácnosti a upravit dle potřeb rodiny. Toto uspořádání ocení zejména rodič na mateřské dovolené, kterému odpadá starost s neflexibilní pracovní dobou, jež často nekoresponduje či dokonce se vylučuje s provozní dobou školních zařízení, či zdravotně handicapované osoby, pro něj dojíždění do pracoviště mimo domov může znamenat nepřekonatelnou překážku. 15 Práce z domova má však i některé nevýhody. Hlavním nedostatkem je bezesporu neustálé propojování soukromého a pracovního života. Člověka pracujícího doma může rozptylovat celá řada faktorů – členové domácnosti, hluk, nevhodné mikroklima či samotné prostředí. V případě, že práci ukončí, nemá kam odejít a může se neustále cítit „v práci“16. Vhodný není ani přístup opačný, kdy domácí prostředí nestimuluje člověka dostatečně k vykonávání práce („přece jsem doma, ne v práci“) a výsledkem je kupení pracovních úkonů. Pro teleworking jsou vhodní ti pracovníci, kteří
15
DUNDELOVÁ, Jana a Zdeňka VYKOUKALOVÁ. Místo výkonu práce: Home office psychosociální aspekty práce z domova. Brno: MSD, s. r. o., 2009. Firma a konkurenční prostředí 2009 - 3. část. ISBN 978-80-7392-086-9. 16 HUBÁČKOVÁ, Blažena, Eva ŠKRABALOVÁ a Petr HUBÁČEK. Domácí pracovny a kanceláře. Brno: ERA group spol. s. r. o., 2006. Bydlíme. ISBN 80-7366-068-7.
21 | S t r á n k a
dokáží pracovat samostatně a současně jsou schopni vytvořit důvěryhodný vztah se svým zaměstnavatelem. Jak ale jejich důvěryhodnost ověřit? V některých firmách například pracovník musí napřed pracovat nějakou dobu v prostředí firmy, než může požádat o teleworking (u téže firmy). Flexibilita, samostatnost a nezávislost může znamenat na jedné straně výhodu, na druhé straně může být zdrojem stresu, v případě, že domácí povinnosti začnou „flexibilně“ zasahovat do pracovních a působí na jejich úkor. Jako obrana proti tomu může dobře posloužit striktní oddělení pracovní místnosti v domě, v bytě a vytvoření si pracovního režimu. Můžeme předpokládat, že u teleworkerů je podobné riziko jako u dlouhodobě nezaměstnaných, a to riziko narušení vnímání času a rozpadu denního režimu. Pracovníci, kteří nejsou schopni si udržet denní režim bez vnější kontroly, kterou se často osvědčuje nutnost dostavit se na pracoviště, by zřejmě neměli o teleworking usilovat. Absence kontaktu se spolupracovníky může redukovat stres, zvlášť pokud měl pracovník negativní zkušenost z pracovního prostředí, kde byly špatné vztahy mezi kolegy. S nemožností pobývat v pracovním kolektivu člověk ale přichází o sociální podporu, která může postihnout jednak tempo jeho pracovní činnosti (např. není si jist řešením úkolu a není tak snadné se někoho zeptat), jednak ochudit celkově jeho osobnost. Především osoby extrémně uzavřené se tak dostávají do bludného kruhu; práce o samotě jim sice vyhovuje, ale jejich sociální dovednosti se v izolaci zhoršují. Pracovník může mít pocit ztráty vlastního významu a sounáležitosti. Pokud člověk nemá alternativní možnosti pro sociální kontakty (kolektivní sporty, časté výlety s přáteli apod.), měl by zvážit zahájení své kariéry v teleworkingu. Ale také naopak, pokud je povahy velmi družné a sociabilní, mohou být některé formy teleworkingu přímo kontraindikací. Jednoznačně pozitivně lze hodnotit snížení časových a finančních nákladů na dopravu. Cestování v sobě nese jednak negativní faktor, stres ze zpoždění, z dopravní situace a samozřejmě ekologicky negativní aspekty. A právě práce z domu může částečně přispět k řešení otázky znečištění ovzduší z výfukových plynů aut. V západní společnosti se stává stále větším trendem dojíždět do práce vlastním autem, a to převážně způsobem jeden řidič na jedno auto. Jakékoliv snížení tohoto trendu můžeme vnímat jako pozitivní ekologický jev.17
17
DUNDELOVÁ, Jana a Zdeňka VYKOUKALOVÁ. Místo výkonu práce: Home office psychosociální aspekty práce z domova. Brno: MSD, s. r. o., 2009. Firma a konkurenční prostředí 2009 - 3. část. ISBN 978-80-7392-086-9.
22 | S t r á n k a
Výzkumy uvádí, že osoby pracující prostřednictvím teleworkingu mají nedostatek profesní podpory, zpomalený kariérní postup a omezené pracovní kontakty. Lze se domnívat, že vedoucí budou mít tendenci povyšovat pracovníky, se kterými jsou v pravidelném osobním kontaktu a o kterých „ví“, tudíž pracovníci teleworkingu budou mít menší šanci na povýšení.18 Teleworker musí čelit vystavení jiným stresovým faktorům než při pravidelném docházení na pracoviště, z nichž mnohé jsou zmíněny již výše v souvislosti s flexibilitou a absencí spolupracovníků. Mezi další stresové faktory patří také některé specifické situace, např. obavy ze ztráty důležitých dat, které pracovník docházející pravidelně na pracoviště, nechává na svém pracovišti a nemusí se zabývat myšlenkou, že mu mohou být data odcizena v podstatě kdykoliv.19 Teleworking je vhodný pouze pro uživatele, kteří se naučí respektovat základní zásady domácího pracoviště20: a) oddělení soukromého a pracovního života (dostatečné odloučení od zdrojů rozptylování / uzavíratelnost pracovny) b) pracovní harmonogram – oddělení pracovního a soukromého života pevně stanoveným načasováním (i v tomto případě platí, je-li zapotřebí pracovat „přesčas“, je nutné si vybrat i „náhradní volno“) c) ujasnění osobních a pracovních cílů (zkonfrontování pracovních a soukromých cílů se seznamem úkolů zamezí odklonění od správné cesty) d) nezanedbávat koníčky a osobní zájmy (pro udržení správné pracovní a duševní rovnováhy je nutné měnit prostředí) e) věcně a ergonomicky správné zařízení kanceláře (nábytek dostatečně pohodlný k vykonávání dlouhodobější činnosti, respektovat přirozené uspořádání prostoru, dostatek úložných prostor a odpovídající technické vybavení)
18
DAVENPORT, T. and K. PEARLSON: Two cheers for the virtual office, Sloan Management Review, Vol. 9 No. 4, s. 51-65. 1998. 19 DUNDELOVÁ, Jana a Zdeňka VYKOUKALOVÁ. Místo výkonu práce: Home office psychosociální aspekty práce z domova. Brno: MSD, s. r. o., 2009. Firma a konkurenční prostředí 2009 - 3. část. ISBN 978-80-7392-086-9. 20 HUBÁČKOVÁ, Blažena, Eva ŠKRABALOVÁ a Petr HUBÁČEK. Domácí pracovny a kanceláře. Brno: ERA group spol. s. r. o., 2006. Bydlíme. ISBN 80-7366-068-7
23 | S t r á n k a
6 | ANALÝZA UMÍSTĚNÍ DOMÁCÍHO PRACOVIŠTĚ V RÁMCI BYTU 6.1 | Orientace ke světovým stranám Klíčovým předpokladem ke správnému bydlení je orientace ke světovým stranám. Sluneční světlo dopadající do jednotlivých místností bytu přes okenní otvory ovlivňuje člověka po stránce fyziologické, optické i psychologické. Množství slunečního svitu, které se v průběhu dne dostane do místností bytu, závisí na několika základních činitelích. Řadíme mezi ně zeměpisnou šířku daného místa, kalendářní období, vliv stínících sousedících objektů, orientaci průčelí domu a vliv zastínění stavebních konstrukcí domu jako jsou průvlaky, sloupy apod. 21
Obr. 20: Doporučená orientace místností bytu ke světovým stranám
21
HUBÁČKOVÁ, Blažena, Eva ŠKRABALOVÁ a Petr HUBÁČEK. Domácí pracovny a kanceláře. Brno: ERA group spol. s. r. o., 2006. Bydlíme. ISBN 80-7366-068-7
24 | S t r á n k a
6.2 | Dispoziční uspořádání bytu Uspořádání bytu v obytném prostoru by mělo odpovídat činnostem, které zde probíhají. Jednotlivé činnosti by se neměly vzájemně rušit a vylučovat se, aby byl zajištěn plynulý chod domácnosti. Funkční zóny bytového interiéru pro provozování různých činností se dají v omezeném měřítku spojovat a kumulovat, aniž by došlo k základním kolizím. Pojďme se nyní podívat na tradiční rozdělení bytového interiéru: A
Vstupní a komunikační zóna (předsíň, vstupní prostory, chodby, haly)
Zóna zabezpečující izolaci soukromého života od externího prostředí (akustickou, prostorovou, optickou). Jedná se zároveň o hlavní komunikační uzel, na který se napojují ostatní funkční zóny. Spojuje soukromou a veřejnou část bytového interiéru v jeden fungující celek. B
Hospodářská zóna (kuchyně, komora)
Hlavní funkcí hospodářské části bytu je příprava jídel, částečně jejich konzumace a úklidové činnosti. Vlivem neustálého technického rozvoje se kuchyň mění ve specializované centrum přípravy jídla, zároveň však probíhá integrace tohoto prostoru s částí obytnou společenskou, kdy kuchyň, obývací prostor a jídelna tvoří jeden propojený celek. Z funkčního hlediska je hospodářská zóna náročná na správné prostorové uspořádání, je záhodno zvolit dostatečně pružné, variabilní a všestranně využitelné řešení. C
Obytná společenská zóna (obývací pokoj, jídelna, terasa)
Společné prostory obytné jsou vyhrazené na shromažďování rodiny a přijímání návštěv. Bývají též místem různorodých aktivit, kde jednotliví členové rodiny vykonávají svoje oblíbené činnosti. Jedná se o centrum veškerého dění v domácnosti, probíhá zde komunikace a vzájemná interakce jejich členů. D
Obytná soukromá zóna (ložnice, dětský pokoj)
Soukromá zóna je nedílnou součástí každého bytového interiéru. Soustřeďují se sem činnosti biologického charakteru – spánek, odpočinek, osobní úprava. Centrum soukromé zóny tvoří pokoj – ložnice, v ní lůžko. Postel je nejdůležitějším kusem nábytku, který člověk vlastní po celý život. Pohodlí a kvalitně řešená lehací plocha jsou důležitější než jeho tvar a styl.
25 | S t r á n k a
Místnosti, kde spí pouze jedna osoba, se smí přiřadit další funkce vyžadující soukromí, klid a soustředění. Obyčejně se jedná o pracovní kout či stůl nebo místo pro vykonávání zájmové činnosti, které ovšem nevyžaduje příliš specifické vybavení a přijímání osobních návštěv. E
Sanitární zóna (koupelna, WC, sauna)
V zařízení těchto místností převládají sanitární a technické předměty (umývadla, sprchy, vany, bidety) doplněné nábytkovými prvky úložného charakteru s vhodnou úpravou proti nasáklivosti vlivem zvýšené vlhkosti. Příhodné jsou i protikorozní úpravy kovů (nerez, pochromovaná ocel apod.). V sanitárních prostorech je možné počítat i s praním a sušením prádla – umístěním automatické pračky, sušičky, závěsného nebo stojacího věšáku. Při navrhování povrchů stěn, stropů a podlah je třeba přihlížet k lehké údržbě hygieny. Trendem posledních let je umístění topného tělesa pod povrch podlahy – podlahové vytápění, které je zvlášť vhodné do sanitárních místností.
Mezi výše vyjmenovanými funkčními zónami ovšem výslovně chybí zóna pracovní. Je to způsobeno především rozšířením působnosti bytového interiéru, který nově začíná dostávat i funkci plnicí pracovní povinnosti uživatelů (ať už pracují z domova či pouze dokončují práci z kanceláře). Jedná se o následek technického pokroku doby, kdy
26 | S t r á n k a
k pracovní činnosti již není vyžadována osobní přítomnost člověka, ale komunikace je prováděna na dálku pomocí vysokorychlostních přenosových sítí. Specifika pracovní zóny spočívají ve vytvoření vhodného prostředí pro pracovní činnost, která je v podstatě odlišná pro každého uživatele, přesto má určité jednotné znaky. Základem pro vytvoření plnohodnotné pracovní zóny je vhodné technické zázemí – nezbytností dnešní doby je počítač připojený k internetu, tiskárna; ostatní vybavení
je
volitelné
podle
nároků
uživatele
(skenery,
webkamery
pro
videokonference, tablety, audiosystém). Všechna tato zařízení vyžadují dostatečně nadimenzované elektrorozvody a počty zásuvek. Důležitou součástí pracovní zóny je nábytkové vybavení přizpůsobené pro účely uživatele.
6.3 | Druhy domácích pracoven Pokud se podíváme na celou problematiku po stránce možných forem, musíme se prvotně zastavit u tzv. domácké práce, jejíž historie je jistě nejdelší. V našem prostředí se tento typ pracovní činnosti ve větším rozsahu uplatňoval ještě v 1. pol. 20. století. Soustřeďovala se do oblastí, které byly mimo průmyslová centra. Týkala se hlavně drobné výroby v odvětví textilním, sklářském, obuvnickém, kožedělném aj. Jednalo se (a doposud se jedná) o ruční práci, event. za využití jednoduchých strojů a zařízení, kterou lidé realizují z prostor v rámci vlastního bydliště. Od 2. pol. 20. století se domácká práce soustředila na kompletování drobných výrobků. Často zde nacházejí uplatnění osoby se změněnou pracovní schopností. V současnosti se využívá u tohoto typu práce označení drobná výroba, která je vykonávána jako závislá práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele.22 Následkem technického rozvoje se povinnou výbavou drtivé většiny domácích pracovišť stal počítač, což vede k podobným znakům všech domácích pracovišť. Podle kritéria prostorové náročnosti a funkce jsem se rozhodla rozdělit domácí pracovny následovně:
22
MICHALÍK, David; PALEČEK, Miloš. Práce na jiném dohodnutém místě než na pracovišti zaměstnavatele : možnost flexibility a efektivity. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online], 2011, roč. 4, č. 3. Dostupný z WWW:
. ISSN 1803–3687.
27 | S t r á n k a
1) pracovní místo (kout) - jedná se o pracoviště pro jednoho člena rodiny, které obsahuje základní potřeby jako stůl, pracovní židli, technické vybavení (PC, tiskárna apod.) a úložné prostory, je implementováno do funkčně odlišné místnosti, zaplňuje prázdný kout či „visí“ v meziprostoru 2) pracovna jako samostatná místnost - místnost využívaná výhradně k potřebám práce rodinných příslušníků, jejichž práce nevyžaduje přijímání návštěv 3) pracovna jako samostatná místnost s možností přijímání klientů - prostor místnosti je nutné vybavit odpovídajícím způsobem, který bude dostatečně reprezentativní pro přijímání klientů, avšak ne ryze oficiální, žádoucí je rovněž bezkolizní vstup do pracovních prostor 4) firemní kancelářské domácí pracoviště - část bytového interiéru s odděleným vstupem, která plnohodnotně zastupuje kancelářské prostory
6.3.1
Pracovní kout
Je-li domácí pracovna využívána pouze příležitostně, je přijatelné vyčlenit jí vhodný kout v bytě či jinak nevyužívaný konec chodby či niku. Tento vymezený prostor je možné oddělit od ostatního provozu paravánem, regálem či polopropustnou příčkou. Mnohdy je takové pracoviště důmyslně uspořádáno tak, že jej lze podobně jako skříň zavřít dveřmi, které mohou být posuvné, zasouvací či roletové. Tento typ pracoviště není vhodný pro pracovní činnosti výrobního charakteru, jako je například drobná výroba, jelikož neposkytuje svému uživateli dostatečné zázemí a může mít negativní dopad na bezprostřední okolí, zejména jedná-li se o činnosti produkující různé typy nečistot. Pracovní kout je možné zřídit v různých místnostech. Vzhledem k povaze plánované pracovní činnosti je důležité vybrat správné místo, které nám alespoň dostatečně nahradí skutečnou pracovnu a umožní nám pracovat. Do úvahy přichází tyto místnosti:
28 | S t r á n k a
ložnice - Vhodné pro uživatele pracující přes den, kdy se ložnice více méně nevyužívá; nevhodné pro uživatele pracující pozdě do noci, zejména sdílí-li ložnici s partnerem, který vyžaduje ke spánku tmu a klid. Rovněž z hlediska zdravého a bezporuchového spánku je kombinace odpočivné a pracovní činnosti nevhodná – člověk čelící vážným pracovním problémům bude špatně usínat ve stejné místnosti, kde je řeší.
obývací místnost - Akceptovatelné v případě, nepotřebuje-li uživatel věnovat práci plné soustředění, nebo naopak vítá-li či využívá přítomnosti ostatních členů rodiny – např. spolupráce s dětmi při dělání domácích úkolů, řešení rodinných záležitostí apod. Součinnost obývacího pokoje s pracovním koutem je rovněž možná, pokud je uživatel zvyklý pracovat dlouho do noci – využívá toho, že ostatní členové rodiny spí.
kuchyň – V posledních letech je stále častější trend využívání kuchyňských barů k umístění přenosného počítače a následné pracovní činnosti. Jelikož toto sezení nevyhovuje z ergonomického hlediska (nedostatečný prostor pro nohy, vysoko umístěná pracovní plocha, vysoké sezení), je akceptovatelné pouze na krátký časový úsek. Rozhodně se nejedná o plnohodnotné pracovní místo.
jídelna – Vzhledem k absenci pracovního stolu v mnoha domácnostech bývá využíván pro pracovní činnost stůl jídelní. Tyto dvě funkčně odlišné zóny ovšem kolidují hned z několika důvodů. Pracující je nucen přenášet své věci při každém rodinném jídle, jelikož hrozí nebezpečí znečištění od jídla či pití; sezení na jídelní židli není vhodné pro dlouhodobější pracovní činnost; pracující postrádá dostatek úložných prostorů.
chodba či hala - Přijatelná jsou pouze taková umístění pracovních koutů, která neblokují komunikační prostory obydlí – tedy využívají tzv. slepých koutů, dále nejsou-li umístněna v průvanu či bezprostřední blízkosti dveří a jsou dostatečně osvětlena.
29 | S t r á n k a
Obr. 21: Pracovní kout v rámci obývacího pokoje, oddělen nábytkovou příčkou. Toto řešení je vhodné z důvodu optického oddělení pracovní a společenské zóny. Případná „nedodělaná“ práce neruší uživatele při jiných činnostech.
Obr. 22: Umístění pracovního koutu pod schodištěm
30 | S t r á n k a
Obr. 24: Pracovní kout v rámci společné ložnice je vhodný pouze pro osoby, které pracují přes den. V nočních hodinách je světlo vydávané monitorem či stolní lamou rušivým elementem, stejně jako hluk při psaní na klávesnici.
Obr. 23: Jedna z možností oddělení spací zóny od pracovní části ložnice.
31 | S t r á n k a
6.3.2
| Domácí pracovna jako samostatná místnost
Pokud je pracovna místem trvalého charakteru, je rozhodně na místě pro ni vyčlenit samostatnou místnost. Samostatná domácí pracovna bývá vybavena doplňkovým kancelářským zařízením, které by mělo vycházet ze současných kancelářských standardů se zřetelem na charakter naší práce a koncového uživatele. Vhodným řešením je univerzální úložná sestava skřínek a polic pro papírové dokumenty, spisy a především šanony. Sestava by měla být schopna dalšího vývoje a v případě potřeby i prostorových změn. Z hlediska využívání staršího typu bytů v činžovních domech z přelomu 19. a 20. století se setkáváme v různých půdorysných dispozicích s pokojíkem pro služebnou, zpravidla navazujícím na halu či kuchyň. Tyto místnosti bývají v současnosti většinou využívány jako šatny, komory či prostory pro domácí pracovnu. V prvním případě – místnost v návaznosti na halu – je toto řešení relativně přípustné (pokud se do místnosti dostává dostatek přímého osvětlení), v druhém případě – návaznost místnosti na kuchyni – je toto řešení již méně vhodné v souvislosti s možným únikem hluku či odéru z blízké kuchyně.
Obr. 25: Půdorys bytu s pracovnou v samostatné místnosti
6.3.3
| Pracovna v samostatné místnosti s možností přijímání klientů
Je-li s provozem kanceláře spojena provozně i nutnost pracovních návštěv klientů, musíme věnovat větší pozornost oddělení soukromé části domácnosti od pracovní, aby se tyto dvě odlišné funkce vzájemně negativně neovlivňovaly. Ideálním dispozičním řešením je v tomto případě přístup z centrální haly nebo prostorného zádveří. Ve vstupním prostoru je vhodné nabídnout návštěvníkovi možnost odložení svrchního 32 | S t r á n k a
oděvu včetně mokrého deštníku. Bezprostřední návaznost na vstupní prostory je rovněž žádoucí, chceme-li zamezit častému znečištění podlahy v bytě – vyžadování přezutí obuvi u každého klienta není vhodné nejen ze zdvořilostních, ale i hygienických důvodů. Tento problém se dá snadno vyřešit naddimenzováním čistící zóny položením zátěžového koberce nebo dočišťovací zóny, na které by měl návštěvník udělat minimálně 2 kroky. Standardem by měla být rovněž možnost odložit si zavazadlo, aktovku či dámskou kabelku při vysvlékání venkovních svršků.
Obr. 26: Půdorys bytu s pracovnou s možností přijímání klientů.
6.3.4
| Firemní kancelářské domácí pracoviště
V případě firemního pracoviště v prostorech domova je třeba klást důraz na funkci sociální, zajistit vhodným řešením prostoru pracovní podmínky pro malou skupinu pracovníků firmy i prostor pro jednání s klienty. Zde je již nutné brát v úvahu pravidla stanovená normou ČSN 73 5305 – Administrativní budovy a prostory. Norma udává minimální a doporučené požadavky na kancelářská pracoviště. Optimum je vždy závislé na konkrétním interiérovém uspořádání, charakteru práce a navazujících společenských nárocích v konkrétním řešeném případě. Uzavřené samostatné kancelářské pracoviště obecně obsahuje následující prostorové vybavení: 1. Vstupní prostor s šatním koutem (věšáková stěna / věšák, zrcadlo) 2. WC s umyvadlem přístupné z předsíně 3. Místo pro čekající klienty (2-3 místa k sezení) 4. Podle potřeby pracoviště sekretářky / asistenta
33 | S t r á n k a
5. Čajovou kuchyňku – prostor sloužící pro přípravu menšího občerstvení (může být umístěno v nice či propojeno se stanovištěm sekretářky). Kuchyňka by měla obsahovat dřez, kávovar, chladničku, varnou konvici a malé úložné prostory. 6. Vlastní kancelářské pracoviště zahrnující kancelářský stůl (s počítačovým stanovištěm a případnou jednací plochou), kancelářskou židli 7. Úložné prostory pro archivaci spisového materiálu, dokumentů, korespondence, účetních dokladů, kartotéky, projektů, knihovny pro odbornou literaturu apod.
Obr. 27: Příklad umístění firemního pracoviště v rámci domácnosti
7 | ERGONOMIE Pojem ergonomie je definován jako věda zabývající se optimalizací lidských činností. Jedná se o mezioborovou disciplínu, jejímž cílem je dosáhnout přizpůsobení podmínek výkonnostním možnostem člověka a zjednodušit mu tak činnosti, kterým se věnuje. Ergonomie by měla pomoci člověku zajistit kontrolu nad technickým životním prostředím a pomoci mu jej zlepšit. Využívá přitom teoretické a empirické poznatky z různých sociálních, fyziologických i technických oborů – z anatomie, antropometrie, psychologie, medicíny, kybernetiky, biomechaniky, ekologie a průmyslového designu, s cílem získat co nejucelenější soubory znalostí o určitých problémech a postupech. Cílem je, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly pohybovým možnostem případně rozměrům lidského těla.
7.1 | Zásady pracovního místa s počítačem Důležitou a účinnou prevencí je vytvoření takového pracovního prostředí, v kterém se budeme cítit co nejlépe a budeme vystaveni co nejméně škodlivým vlivům. 34 | S t r á n k a
7.1.1
| Pracovní stůl Velikost pracovní plochy stolu vyplývá z povahy a trvalosti pracovní činnosti.
Pracovní plocha musí být dostatečně velká, aby umožnila uživateli bezpečné a měnitelné uložení monitoru počítače, klávesnice, telefonu, dokumentů a jiných pracovních pomůcek. Aby byla přiměřená pro všeobecné použití, musí mít pracovní plocha stolu použitelnou plochu nejméně 0,96m2 včetně plochy prostoru pro nohy. Pokud má uživatel k dispozici pouze jeden stůl, nesmí bít minimální rozměry plochy stolu menší než šířka 1200 mm x hloubka 800 mm. Doporučený rozměr je 1600 mm x 800 mm. 23 Pro umístění dalších zařízení počítače, případně dalších podkladů, je nutné pracovní plochu úměrně zvětšit. Výška pracovní plochy u pevných stolů je odvozena od přirozené polohy v sedě. Sedící je v mírném předklonu s opřenými lokty nebo předloktím. Výška pracovní plochy by měla být cca o 3 cm vyšší než je výška loktů, které svírají pravý úhel. 24 Normovaná výška pracovní plochy je 720 mm ± 15 mm25. V současnosti se výšky pracovních stolů pohybují v rozmezí od 680 – 760 mm od podlahy.26 Přesto je velmi důležité brát v úvahu výškové rozdíly členů populace a zvolit takovou výšku, která odpovídá svému výslednému uživateli. 7.1.2
| Pracovní sedadlo Pro trvalou práci u obrazovky se doporučuje židle s nastavitelnou výškou sedáku
a případně i sklonem opěradla, s područkami, otočná a pojízdná. Při správném sezení by mělo být předloktí ve vodorovné poloze, úhel v lokti, v koleni, v kyčli i v kotníku pak 90°. Chodidla musí být celou plochou položena na podlaze. Nepřípustný je tlak přední hrany sedadla ze spodu stehen. Opěradlo židle by mělo vhodně podpírat záda. Optimální sklon zádové podpěry je 100 – 105°, záleží však na typu činnosti. Při vyšším sklonu opěradla je třeba zajistit možnost opření hlavy, nejlépe samostatnou opěrkou. Důležité je nastavené bederní části opěry, která by měla být řešena tak, aby
23
ČSN EN 527-1. Kancelářský nábytek - Pracovní stoly - Část 1: Rozměry. Praha: ČESKÝ NORMALIZAČNÍ INSTITUT, 2000. 24 DLABAL, S. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s. 25 ČSN EN 527-1. Kancelářský nábytek - Pracovní stoly - Část 1: Rozměry. Praha: ČESKÝ NORMALIZAČNÍ INSTITUT, 2000. 26 HUBÁČKOVÁ, Blažena, Eva ŠKRABALOVÁ a Petr HUBÁČEK. Domácí pracovny a kanceláře. Brno: ERA group spol. s. r. o., 2006. Bydlíme. ISBN 80-7366-068-7
35 | S t r á n k a
dostatečně podepřela horní oblast pánve a aby bylo alespoň částečně zachováno bederní prohnutí páteře.27 Poslední poznatky odborníků uvádějí, že správné sezení je sezení dynamické. Nejčastěji se přirovnává k sezení na gymnastickém míči, na němž nejde sedět staticky, ale je třeba neustále balancovat a vyrovnávat. Tak je naše páteř v neustálém pohybu, nemůže dojít k bolestem zad ani jiným nevýhodám statického sezení. 28 Kromě zdravého sezení podporuje dynamický způsob rovněž produktivitu práce – na gymnastickém míči nelze odpočívat. Ale ruku na srdce, vydržel by někdo z nás 8 hodinovou pracovní dobu sedět na gymnastickém míči? 7.1.3
| Úložné prostory Domácí pracoviště rovněž musí obsahovat úložné prostory pro archivaci
spisového materiálu, dokumentů, účetních dokladů, kartotéky, projektů, knihovnu pro odbornou literaturu apod. Skříňkové a policové systémy vycházení z velikosti pořadače pro formát A4.
běžné skříňky a regály mají zpravidla hloubku 350 – 400 mm
délkový modul 400 – 800 mm
světlá výška mezi policemi bývá 350 mm
Součástí pracovního místa je adekvátní technické vybavení. Základem je osobní počítač či notebook, nepostradatelná je rovněž tiskárna, která bývá často doplněna o funkci skenování či kopírování. Mezi další vybavení patří audio reproduktory, webkamera, plotr, zařízení pro termovazbu a jiné. 7.1.4
| Technické vybavení Monitor a klávesnici je nutné umístit do stejné osy. Blízko klávesnice – většinou
po pravé straně – se umisťuje myš. Ta by se měla nacházet v tzv. neutrální zóně, tedy v zóně přirozeného pohybu paže. Vhodný je lehce záporný náklon monitoru (tedy takový, kdy horní část monitoru je nakloněna k uživateli), jelikož pomáhá eliminovat odraz světelných zdrojů v obrazovce. Vzdálenost obrazovky od očí by měla být minimálně 40 cm, u monitorů s větší úhlopříčkou úměrně roste až do rozmezí 75 cm. Výška horního okraje monitoru by měla být zhruba ve výšce očí, lépe níže. Tato výška vychází nejen z přirozeného držení hlavy, ale rovněž zůstává v našem pasivním 27
HUBÁČKOVÁ, Blažena, Eva ŠKRABALOVÁ a Petr HUBÁČEK. Domácí pracovny a kanceláře. Brno: ERA group spol. s. r. o., 2006. Bydlíme. ISBN 80-7366-068-7 28 HUBÁČKOVÁ, Blažena, Eva ŠKRABALOVÁ a Petr HUBÁČEK. Domácí pracovny a kanceláře. Brno: ERA group spol. s. r. o., 2006. Bydlíme. ISBN 80-7366-068-7
36 | S t r á n k a
zorném úhlu (= takový zorný úhel, při kterém nemusíme hýbat hlavou) i klávesnice a případně i myš. Toto pravidlo se v minulosti nedodržovalo zvláště u počítačových stolů s více pracovními rovinami („etážové stoly“) – monitor byl umístěn ve vyšší poloze a často byl rovněž vyosený, klávesnice byla umístěna na výsuvu pod pracovní plochou a časté pohyby hlavy vedly ke strnulosti a bolestem šíje. I když samotné tělo PC bývá umístěno mimo pracovní stůl, je třeba pro něj vyhradit místo, které bude v dosahu či přímo po ruce (neobjedeme se bez zapínání či vypínání, připojování flash disků apod.), rovněž je nutné brát v úvahu omezený dosah kabelů vedoucích od počítače k monitoru. Umožňuje-li nám to situace, často volíme sestavu do tvaru písmene L (část pracovní plochy zabere monitor a počítačové příslušenství, část je manipulační prostor pro papírové dokumenty apod.) 7.1.5
| Ergonomie pracovního místa v praxi
Aplikace ergonomie pro uživatele zřizujícího si nové pracovní místo -
Nastavování židle by mělo probíhat „za sedu“. Lýtko by mělo se stehnem svírat v koleni úhel 90°. Chodidlo by se mělo po celé délce dotýkat podlahy. Pokud jste nižší postavy, můžete použít pro větší pohodlí opěrku pod nohy.
Když máte upravenou židli, upravte si výšku pracovní plochy tak, aby zápěstí zůstalo rovné a přímé pří práci s myší a klávesnicí. Úhel v lokti mezi předloktím a paží by měl být v rozmezí 70-90 °. Pokud je to nezbytné, použijte oporu zápěstí pod klávesnici.
Různé názory existují na opěrky předloktí na sedačkách. Při léčbě již existujících potíží mohou výrazně pomoci držet paže ve správné poloze bez zbytečného dodatečného úsilí. Na druhé straně však mohou svým tlakem na loket a předloktí vyvolávat potíže vyvolané sevřením ulnárního nervu, zvláště jsou-li z tvrdého materiálu. Některé prvky používané pro zlepšení ergonomie práce tak mohou působit i negativně.
Pro minimalizaci odlesků umístěte obrazovku monitoru kolmo ke zdrojům světla a oknům. Neumísťujte monitor před okno nebo rovnoběžně se zdroji světla. Naklonění obrazovky mírně vpřed pomůže snížit odlesky. Pro subjektivní snížení efektu odlesku také pomůže snížení jasu a zvýšení kontrastu.
Upravte si výšku monitoru tak, aby linie pohledu při správném posedu byla blízká úrovni vršku obrazovky. Musíte být schopni přehlédnout obsah celé obrazovky bez naklánění hlavy dopředu a dozadu 60-ti stupňovým zorným 37 | S t r á n k a
úhlem normální linie pohledu. U menších monitorů to může znamenat použití podstavce. U větších monitorů bude možná nutné zvětšit vzdálenost obrazovky.
7.2 | Požadavky na pracoviště se zobrazovací jednotkou - sepsáno podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb., která stanoví podmínky zdraví zaměstnanců při práci následovně -1. Na obrazovce se nesmí vyskytovat žádný druh závady - kmitání, plavání či poskakování znaků, řádků, střídání jasů a podobně. Jas a kontrast mezi znaky a pozadím na obrazovce musí být snadno regulovatelným i vzhledem k okolním podmínkám. Obrazovka musí svou konstrukcí umožňovat posunutí, natáčení a naklánění podle potřeby zaměstnance. Musí být umístěna tak, aby na ní nevznikaly reflexy svítidel či jiných zdrojů jako jsou okenní otvory, světlých ploch a podobně. Vzdálenost obrazovky od očí pro obvyklé kancelářské práce nesmí být menší než 400mm, jas obrazovky nesmí být menší než 35cd/m2. 2. Klávesnice musí být oddělena od obrazovky, aby zaměstnanci umožnila zvolit nejvhodnější pracovní pohyby a polohu. Volná plocha mezi předním okrajem desky stolu a spodní hranou klávesnice musí umožňovat opření rukou (zápěstí). Povrch klávesnice musí být matný, aby na něm nevznikaly reflexy. Písmena, číslice a symboly na tlačítkách musí být dobře čitelné, kontrastní proti pozadí. 3. Výška pracovní desky a prostor pro dolní končetiny musí umožňovat zaměstnanci pohodlnou pracovní polohu. Rozměry desky stolu musí být zvoleny tak, aby bylo možné proměnlivé uspořádání obrazovky, klávesnice a dalších zařízení. Deska pracovního stolu a dalších zařízení musí být matná, aby nevznikaly světelné reflexy. Držák pro písemnosti musí být umístěn co nejblíže k obrazovce tak, aby pohyby hlavy a očí byly omezeny na minimum. 4. Konstrukce pracovního sedadla musí být stabilní, s výškově nastavitelným sedákem, snadno čistitelným. Zádová opěrka musí být nastavitelná jak výškově, tak úhlem sklonu. Opěrka pro dolní končetiny musí být poskytnuta každému, kdo ji vyžaduje. 5. Pracoviště musí být plošně i prostorově řešeno tak, aby zaměstnancům umožňovalo snadný přístup, změnu pracovní polohy, střídání pohybů a volný pohyb na pracovišti.
38 | S t r á n k a
6.
Parametry celkového a místního osvětlení pracoviště musí odpovídat normovým hodnotám. Svítidla musí být umístěna tak, aby nedocházelo k oslnění a k odrazům na obrazovkách.
7. Pracoviště musí být provedeno a uspořádáno tak, aby okna a jiné otvory, průhledné či světlo propouštějící stěny a barevně světlé stěny nezpůsobovaly přímé oslnění a dorazy na obrazovkách. Okna musí být vybavena regulovatelnými žaluziemi k tlumení denního vnějšího světla.
8 | DESIGN TRENDY V OBLASTI HOME OFFICE ATM = Advanced table module // Jasper Morrison // VITRA // 2002 Modulární pracovní stůl je dílem známého představitele britského minimalismu Jaspera Morrisona. Systém Advanced Table Module může sloužit stejně dobře v kanceláři i pro domácí „home office“. Jeho základní myšlenkou jsou variabilnost a zároveň maximální jednoduchost prvků; tak, aby k jejich sestavování nepotřeboval spotřebitel žádné návody, ani manuály. Čtyři nohy a velká pracovní deska podle vlastního výběru tvoří základ. K němu si může zákazník vybrat z množství doplňujících prvků a příslušenství právě ty, které potřebuje. Kromě různých otočných přihrádek a kontejnerů je zde jednoduše vyřešeno i uspořádání kabelového vedení pro počítače. ATM může být užíván jako samostatný „single“, ale může sloužit i pro skupinu pracovního týmu.29
Obr. 28: Advanced table module od Jamese Morrisona
29
ATM Desk system, By James Morisson for Vitra. In: Cubeme [online]. 2008 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://cubeme.com/blog/2011/10/04/atm-desk-system-by-jasper-morrison-for-vitra/
39 | S t r á n k a
Obr. 29: ATM by Jasper Morrison, 2002, Vitra
40 | S t r á n k a
Swag Leg Table Reedice // George Nelson // Hermann Miller // 1956 /2002 Subtilní psací stůl se dvěma mělkými zásuvkami a vyvýšenou poličkou s přihrádkami navrhl tvůrčí a talentovaný designér George Nelson v r. 1958 jako součást kolekce Swan Leg pro firmu Herman Miller. Právě pod hlavičkou této prestižní americké značky vytvořil své ikonické objekty, které patří k nejreprezentativnějším ukázkám stylu padesátých let. Nelsonův přístup k designu vychází z principu „umět udělat hodně z mála“. Kolekce Swag Leg je nazvaná podle řešení průmyslově vyráběných nohou z ohýbané zužující se trubkové oceli. Stůl Swag Leg tvoří pár těchto dvojitých rozevírajících se nohou, které jsou zpevněny rozpěrkou z ořechové dýhy. Vrchní deska s poličkou a dřevěnými přihrádkami je opatřena také dvěma úzkými zásuvkami, které skrývají členitou plastovou výplň s úložným prostorem pro psací a kancelářské potřeby. Deska je tvořena kombinací ořechové či palisandrové dýhy s bílým laminem. Neopomenutelným kladem, dokládající Nelsonův moderní přístup k designu, je také skutečnost, že stůl Swag Leg se dá jednoduše složit a smontovat, a je tak zajištěn snadný převoz a snížení výdajů zákazníka. Nelsonovy nábytky dodnes prodává firma Herman Miller v USA a Vitra v Evropě.30
Obr. 30: Swag leg desk by George Nelson, Herman Miller, 1956 30
George Nelson - Swag Leg Table. In: Belleile [online]. 2007 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.belleile.cz/cz/?predmet=3721
41 | S t r á n k a
BaoBab // Phillipe Starck // Vitra // 2005 Philippe Starck je autorem skulpturálního stolu Baobab, který se skládá z polyetylenové konstrukce a polyuretanové vnější vrstvy. Inspirací pro tento stůl se stal tvar semínka stromu baobab. Tento strom je místem setkávání pro faunu žijící v tropických oblastech, kde tento strom roste. Stůl je prodáván v pastelových barvách světle žluté, světle šedé, červené a světle modré. 31
Obr. 31: Baobab desk by Phillipe Starck
31
Baobab desk. In: Hivemodern [online]. 2010 http://hivemodern.com/pages/products.php?sid=2433
[cit.
2012-03-26].
Dostupné
z:
42 | S t r á n k a
The Treasury Table // Lucie Koldova // Process // 2010 Stůl Treasury Table od Lucie Koldové představuje způsob, jak využít veškerou plochu stolu. Je vyroben z lakovaného dřeva se skleněnou deskou. Díky mnoha zásuvkám se naskytla možnost většího úložného prostoru pro všechny potřebné věci. Díky tomu dostal stůl název Treasury Table (Pokladnice). Velikost zásuvek je určena pro nástroje na psaní, na osobní věci, ale také pro různé velikosti papírů. Průhlednost desky stolu poskytuje lepší přehled uschovaných věcí a zároveň nutí k dělání pořádku. Aby se stůl hodil opravdu do každého interiéru, nabízí ho firma Process v libovolné barvě ze vzorníku barev RAL.32
Obr. 32: Treasury Table by Lucie Koldova 32
Pokladnicový stůl Treasury Table jde do prodeje. In: Designmag [online]. 2009 [cit. 2012-0326]. Dostupné z: http://www.designmagazin.cz/interier/10576-pokladnicovy-stul-treasury-tablejde-do-prodeje.html
43 | S t r á n k a
Rewrite desk // Stine Gam & Enrico Fratesi // Ligne Roset / 2009 Psací stůl Rewrite navržený jako bublina, malý šperk modernosti a měkkosti. Je zakrytý vlněným materiálem pohlcujícím zvuk a tak dokonale vhodný pro uchování koncentrace a intimity. Zvukotěsná koule poskytuje současně ochranu proti světlu i vnějším zvukům a zároveň tlumí zvuky pocházející zevnitř. Ušlechtilé přírodní materiály, z nichž je výrobek složen, totiž ořech a vlna Kvadrat Divina, podporují celkový pocit měkkosti a bezpečí. Nečekaný dojem z tohoto kusu je založen na neobvyklém spojení zcela běžného a překvapivého nového prvku: vlastní stůl je velmi tradiční s ohledem na svůj tvar i materiály (dřevěný stůl), když k němu ovšem přidáme bublinu, oprostí se ode všech historických nebo proporčních srovnání. Funkční stránka je doplněna lakovanou kovovou zásuvkou připevněnou pod stolem, v níž je možné skrýt elektrické adaptéry a kabely, a štěrbinovým kabelovým kanálem ve vrchní desce. Uživatel tedy může být připojen a přitom být dostatečně sám, vytvořit si velmi soukromý prostor, který je ovšem stále s okolním světem propojen. Díky svému zaoblenému tvaru může být stůl Rewrite umístěn jako "bod" v kterékoli části místnosti, ať už obývacího pokoje, ložnice nebo dokonce rozlehlejší chodby.33
Obr. 33: Rewrite Desk by GamFratesi
33
Rewrite Desk. In: Ligne Roset [online]. 2010 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.ligneroset.cz/pdf_generate.php?p=927&l=8
44 | S t r á n k a
The StudioDesk // BlueLounge // 2008 Pracovní stůl StudioDesk je určen převážně pro uživatele využívající laptop. Skládá se z pevné bílé laminované pracovní desky, výsuvem potaženým umělou kůží a masivních magahonových noh. Za výsuvem je úložný prostor pro kabeláž, nabíjecí adaptéry a ostatní kancelářské pomůcky.
Obr. 34: StudioDesk by Bluelounge
45 | S t r á n k a
La Secrete // Philippine Duto // Ligne Roset // 2012 Zavírací sekretář s mnoha důmyslnými zásuvkami, které mohou zůstat skryty před nevítanou návštěvou. Prostor je navržen tak, aby se do něj vlezl pohodlně laptop s úhlopříčkou 17‘. Pro uživatele s ‚neposednými‘ nohami je ke stolu připevněno houpací zařízení, které je bezpečně zaměstná.
Obr. 35: La Secrete by Philippine Duto
46 | S t r á n k a
9 | NÁVRHOVÁ ČÁST 9.1 | Podtext Jaký je skutečný rozdíl mezi domácím a kancelářským pracovištěm? Pokud bychom zkoumali podobu domácího pracoviště ve většině domácností, přišli bychom na to, že převažují případy, kdy se normované kancelářské místo (stůl, židle, úložné prostory) pouze přeneslo z kancelářského prostoru do bytového. Toto zavlečení je z části podporováno označením „Home office“ - názvem obsahujícím slovo office = kancelář. Otázkou zůstává, zdali je toto pouhé přenesení dostačující pro uživatele pracujícího v bytovém prostoru. Je možné vytvořit domácí pracovní místo, které by vzbuzovalo pocit sounáležitosti k bytovému prostoru? Odpověď na tuto otázku je možné hledat v emocích uživatele. Pokud si uživatel dokáže vytvořit pozitivní citovou vazbu k domácímu pracovnímu místu, bude jej snáze považovat za součást svého osobního světa. Existuje způsob, jak cíleně podpořit vytvoření této kladné citové vazby?
9.2 | Emoce jako produkt pravé mozkové hemisféry Lidský mozek se skládá ze dvou oddělených částí - hemisfér – pravé a levé. Ty jsou navzájem propojeny strukturou zvanou svorové těleso – corpus callosum, jež je tvořeno cca 800 miliony nervových drah a zajišťuje přenos informací nervovými vzruchy mezi oběma hemisférami. 34 Na
základě
výzkumů
provedených
americkým
neurochirurgem
a
neurofyziologem Rogerem W. Sperrym bylo prokázáno, že obě hemisféry mají specifickou úlohu. Zkoumání byla prováděna na pacientech s epileptickými záchvaty, kterým bylo uměle přerušeno spojení obou hemisfér. Výsledkem těchto pokusů byl opravdu úspěch provázený vymizením příznaků epilepsie, na druhou stranu byla u všech pacientů zaznamenána narušená integrita osobnosti. Pacienti měli při následném testu pouze na základě hmatu (bez zrakové kontroly) určit předmět. Pokud byla k testu vybrána pravá ruka, pak tento předmět dokázali bez problémů pojmenovat, ovšem nedokázali určit jeho funkci (levá hemisféra komunikuje s pravou stranou těla); pokud použili pacienti levou ruku, nedokázali předmět pojmenovat, ale dokázali částečně vydedukovat jeho funkci. Za svůj výzkum získal Roger W. Sperry v roce 1981
34
PETRŮ, Marek. Fyziologie mysli: Úvod do kognitivní vědy. Praha: Triton, 2007. ISBN 978-807254-969-6.
47 | S t r á n k a
Nobelovu cenu a strhl velký zájem o význam pravé hemisféry, jejíž potenciál se zdál nevyužitý.35 Funkce obou hemisfér lze definovat následovně. Levá hemisféra je zodpovědná za myšlení analytické, logické, zaměřuje se na detaily (a vypouští celkový obraz), převládá racionálnost a objektivita. Lidé, kteří využívají více levou hemisféru, jsou praktičtí, stojí oběma nohama na zemi, plánují vše dopředu, při mluvení nepoužívají gesta, jsou dobří v matematice, verbálních projevech, rychle se učí jazyky. Na rozdíl od analytické a logické levé hemisféry je pravá část mozku zodpovědná za emoce, pocity, vizuální cítění, kreativitu, fantazii, zaměřuje se na symboly, grafická znázornění. Lidé, u kterých převládá myšlení pravé hemisféry, se zaměřují na celkový obraz (často vypouští detaily), jednají intuitivně, na základě pocitů, jsou impulsivní, nepředvídatelní, mají zhoršenou verbální schopnost, mluvení doplňují gesty. Špatně si pamatují jména a čísla, naopak dobře si pamatují tváře.36
Obr. 36: Schématické znázornění funkcí pravé a levé hemisféry
35
Roger Wolcott Sperry. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Roger_W._Sperry 36 EDWARDS, Betty. The new drawing od the right side of brain. New York (US): Penguin Putnam Inc., 1999. ISBN 0-87477-419-5.
48 | S t r á n k a
LEVÁ HEMISFÉRA
PRAVÁ HEMISFÉRA
Lineární myšlení (od detailů k celku)
Holistické myšlení (od celku k detailům)
Sekvenční zpracovávání (jedna myšlenka
Nahodilé zpracovávání (myšlenky spolu
vyvolá druhou, druhá třetí, vytvoří se
nesouvisí, střídají se nahodile)
sekvence) Symbolické myšlení (nahrazování
Konkrétní myšlení (nutnost osahat si
konkrétních předmětů hypotetickými)
průběh, znát kontext)
Logické rozhodování (racionální základ,
Intuitivní rozhodování (iracionální,
na principu rozumu)
podvědomé, bez rozumového základu)
Verbální myšlení (schopnost vyjádřit
Non-verbální myšlení (každé slovo je
obsah správnými slovy)
reprezentováno vizuálním vjemem, nutnost převedení vizuální stránky do verbální => časově náročnější, ne vždy možné)
Myšlení založené na realitě (přizpůsobení
Myšlení založené na fantazii
sebe určitému prostředí)
(přizpůsobení prostředí sobě)
Správné vnímání času (dochvilnost,
Nesprávné vnímání času (ztráta pojmu o
uvědomování si toku času)
čase)
Analytické myšlení (zaměření na detaily)
Syntetické myšlení (zaměření na celek)
Digitální myšlení (na základě čísel)
Prostorové myšlení (vztahy a souvislosti)
Tab.1: Přehled vlastností pravé a levé hemisféry
U drtivé většiny populace dominuje levá hemisféra. Rovnoměrné využívání obou hemisfér má za následek nový pohled na věc, nové nápady, celistvý přístup zahrnující racionální i emotivní stránku. Člověk využívající ve většině času levou hemisféru se přepnutím do režimu pravé hemisféry odreaguje, odpočine si, načerpá nové nápady; stejně
jako
člověk
provozující
náročnou
psychickou
práci
(např.
s velkou
odpovědností), by po příchodu ze zaměstnání měl nechat odpočinout organismus 49 | S t r á n k a
vykonáváním práce fyzické či sportováním. Přechod myšlení z levé do pravé hemisféry je ve většině případů charakterizován krátkým „momentem prozření“, kdy se nám po časově nepatrnou dobu zdá, že jsme přišli na správné řešení, umístili jsme poslední díl v pomyslné skládačce na své správné místo, přestože nevidíme logiku dané věci. Pro tuto situaci je typický vnitřní pocit „A mám to“ či „A-ha“.
Obr. 37: Schématické znázornění funkcí pravé a levé hemisféry
9.3 | Koncept Na základě poznatků o nedostatečném využívání pravé hemisféry, které je zapříčiněno ‚přetechnizovaností‘ doby, jež nás nutí z 99% využívat hlavně analytickou část našeho mozku – levou hemisféru, jsem se rozhodla vytvořit pracovní stůl, který bude navržen podle zásad charakterizujících myšlení pravé hemisféry. Koncept je zaměřen na vytvoření harmonického stolu, ke kterému si uživatel snadno vytvoří citovou vazbu - musí se mu líbit, být příjemný na dotek, bez násilných detailů, vyvolávat pocit vyrovnanosti.
50 | S t r á n k a
9.4 | Metodika navrhování pravou hemisférou Myšlení pravou hemisférou je charakterizováno esteticko-emočním vnímáním, na které je žádoucí se vhodným způsobem ‚přepnout‘. Jelikož se jedná o experiment bez předem zřejmých výsledků, je velmi těžké určit skutečný moment, který by oznamoval opravdový přechod myšlení z levé do pravé hemisféry. Jediným záchytným bodem, který pomáhá mozek naladit do správného režimu, je správná fyzická i psychická kondice a příhodné podmínky prostředí. Důležité je vhodné mikroklima zajišťující tepelnou pohodu (u každého individuální), příjemná hudba (opět ryze individuální záležitost), tělesné pohodlí a duševní klid. Je rovněž nutné se vyvarovat rušivým podnětům z okolí (nepříjemné zvuky, záblesky světla, apod.). Přepnutí do módu pravé hemisféry často předchází pocit úplného uvolnění, kdy opouštíme všední problémy a necháme mysl ‚proletět se‘. Pocity velmi blízké – ne-li přímo totožné – s projevem pravé hemisféry podle neurochirurgů často zažíváme při sprchování či koupeli, kdy dosahujeme stádia úplného tělesného uvolnění. Nezřídka se stává, že právě při tělesné očistě nás napadají nevšední, často až absurdní nápady, které hned po ukončení tělesné hygieny zapomeneme či zavrhneme (znovuobnovení převahy racionálního myšlení levé hemisféry). Podobný stav je rovněž popisován řidiči motocyklů, kteří jedou takovou rychlostí, kdy lidský zrak již není schopný rozlišovat detaily, a okolní prostředí splývá v jednu velkou šmouhu (zrak nestíhá zaznamenávat detaily, levá hemisféra je převážena pravou). Jako nejdůležitější prostředek k dosažení módu navrhování pravou hemisférou považuji fyzické nazírání na věci jako na celek, u kterého nás nesmí rušit jediný detail. Je nutné z hlavy vypustit veškeré zásady a principy, které vedou k zaměření na podrobnosti (konstrukční spojení apod.) a snažit se do procesu zahrnout vlastní pocity a emoce (působí to na mě dobře nebo špatně?). Proto se stává velmi důležitým první dojem po vytvoření skici, který nám často napoví, jestli je zvolená cesta správná. Jako možnost poslední záchrany při selhání ‚přepínacího procesu‘ často pomohlo zavřít oči a vytvářet si představu na základě vnitřního pocitu (jaký tvar a materiál je příjemný na dotek, apod.).
51 | S t r á n k a
9.5 | Vývoj návrhu 9.5.1
| Skicování
52 | S t r á n k a
53 | S t r á n k a
9.6 | Popis návrhu Jak již bylo zmíněno dříve, při navrhování pravou hemisférou je jedním z nejdůležitějších
faktorů
výsledného
produktu
estetická
a
emotivní
stránka.
Zmiňujeme-li pojem „estetická“, je nutné upozornit, že se jedná především o estetiku ve formě harmonie – soulad materiálů, barev, povrchů a tvarů, které působí příznivě na naši psychiku a tím vyvolávají pozitivní emoční vnímání. Přestože každý člověk je bytost jedinečná, není nemožné najít znaky vyvolávající všeobecnou libost. Při hledání těchto obecných rysů je nutné vycházet ze samotné lidské podstaty, vlastních pocitů a zkušeností a položit si jednoduchou otázku – proč tento či jiný produkt vnímám pozitivně? Odpovědi jsou ve většině případů velmi obdobné – produkt je příjemný na dotek (hladký či jemně strukturovaný), pohodlný, důvěřujeme mu, dodává nám pocit bezpečí, nevyvolává v nás strach (např. židle s příliš subtilní podnoží podvědomě odrazuje od sednutí) a je uživatelsky přátelský (intuitivní). Přestože při navrhování pomocí pravé hemisféry je velmi žádoucí čistá mysl, nazírání v celku a předem nespecifikovaný výsledek, snažila jsem se držet těchto psychologických zásad, které mě směřovaly k výslednému produktu. Tvar stolu a jeho materiálové složení vychází z vnitřního pocitu a přesvědčení, ke kterému jsem se dobrala pomocí experimentálního přepnutí do pravé hemisféry. Oblé hrany stolu jsou na dotek i pohled příjemnější, „ohrádka“ dodává pocit bezpečí. Celý stůl má za cíl působit čistě, nenásilně, kompaktně a odlehčeně. Ačkoliv si to většina uživatelů při práci ani neuvědomí, pracovní činnost provozovaná u pracovního stolu je spojena s bezprostředním kontaktem s povrchem desky a ve většině případů i s přední hranou stolu. Z tohoto hlediska jsou naprosto nevhodné studené materiály (sklo, kámen, kov), které nutí uživatele minimalizovat kontakt. Naopak velmi příhodným materiálem, který je příjemný na dotek a zároveň poskytuje dostatečně pevný podklad pro jakoukoliv pracovní činnost, je rostlé dřevo. Při vhodně zvolené povrchové úpravě je možné docílit sametového povrchu, který je na dotek teplý a hladký. Přírodní charakter pracovní desky je zachován díky povrchové úpravě na bázi olejů a vosků, která nezanechá na povrchu dřeva „vrstvu“. Aby výsledný produkt působil harmonicky a jednotlivé části se vzájemně doplňovaly, byly ostatní prvky stolu (rám, ohrádka, nohy) zvoleny v bílé povrchové úpravě. Pohled uživatele je tak směřován k pracovní desce. Ta je vsazena do rámu, který ovšem lehce převyšuje a tím podvědomě láká k pohlazení povrchu. Výškové předsazení pracovní desky rovněž dává tušit ušlechtilý a ryze přírodní materiál po celé tloušťce. 54 | S t r á n k a
Zadní část stolu tvoří ohrádka, která „chrání“ pracovní plochu a navozuje soukromí. Spolu s mělkou drážkou vyfrézovanou do povrchu pracovní desky (cca 5 cm od ohrádky) slouží rovněž k zapření knihy, časopisu, tabletu či jiného předmětu ve vhodném pozorovacím úhlu (příhodné zejména při přepisování poznámek apod.), do které se předmět ‚zasekne‘ a zajistí se tak proti sklouznutí. Cca v polovině výšky ohrádky je vytvořen podlouhlý otvor, který začíná několik milimetrů nad pracovní plochou (opatření proti pádu tužek). Jeho funkcí je snadnější přívod kabeláže k elektronice na stole (nabíjecí adaptéry, přípojky) a rovněž podvědomě odhmotňuje celou zadní část stolu, která se v celistvé formě zdála nevyvážená. Přední plocha ohrádky je opatřena magnetickým nátěrem, který slouží k připevňování vzkazů, úkolů, seznamů či fotografií pomocí magnetek.
Obr. 38: Návrh stolu podle pravé hemsiféry
55 | S t r á n k a
9.7 | Materiálové a barevné řešení Díky svým jedinečným estetickým i funkčním vlastnostem splňujícím koncept této diplomové práce – podpora myšlení pravou hemisférou – bylo jako hlavní materiál vybráno rostlé dřevo v těchto variantách. 9.7.1 | Varianta Bílá / Dub
Stolová deska – SP-DB (napojovaná lamela/ průběžná lamela) Ostatní části stolu – bílý synthetický nátěr na masivu a překližce
Obr. 39: Varianta Bílá /Dub s průběžnou lamelou
56 | S t r á n k a
Obr. 40: Varianta Bílá/Dub s napojovanou lamelou
9.7.2 | Varianta Javor / Ořech
Stolová deska – SP-OR (napojovaná/průběžná lamela) Ostatní části stolu – JV masiv a překližka
57 | S t r á n k a
Obr. 41: Varianta Javor / Ořech
Vzhledem k tomu, že v této variantě je zachován přírodní charakter nejen stolové desky, ale i ostatních částí, je nemožné aplikovat magnetický nátěr (jelikož se jedná o krycí barvu) na přední plochu ohrádky. Další nevýhodou je odhalení spojů rámu, které by v případě pouze transparentního nátěru zůstaly viditelné. Otázkou rovněž zůstává, jestli je možné zkombinovat textury dvou odlišných druhů dřev tak, aby se nerušily, ale naopak se vzájemně doplňovaly.
9.8 | Řešení stolové desky Stolová deska je nepochybně nejdůležitější součástí pracovního stolu. Musí být dostatečně pevná, povrchově tvrdá a její uchycení musí být provedeno tak, aby uživateli nevadilo při práci. V rámci návrhové studie jsem vytvořila dvě různé varianty zasazení pracovní desky do stolového rámu. 58 | S t r á n k a
9.8.1
| Vložená pracovní deska
Pracovní deska má pravoúhlý tvar, horní hrana desky i rámu jsou zaobleny. Deska je zasazena v rámu, který výškově přesahuje o necelý 1 cm. 9.8.2
| Naložená pracovní deska
59 | S t r á n k a
Druhou variantou je pracovní deska, která je nasazena na rám stolu tak, aby přední hrany rámu a desky lícovaly. Z vizuálního hlediska působí toto řešení velmi jemně a čistě, na druhou stranu je technologicky náročnější vytvořit polodrážku na pracovní desce (jedná se o již slepený kus, který se nedá rozdělit) než na rámu. Ten je rozdělen do několika částí, které jsou poté vzájemně spojeny na kolíkový spoj a slepeny.
9.9 | Úložné prostory Nedílnou součástí pracovních stolu jsou rovněž úložné prostory. Přestože se v posledních letech začaly k účelu ukládání pracovních náležitostí hojně využívat kontejnery, není na škodu vytvořit místo pro ukládání alespoň drobných kancelářských předmětů. V rámci této úvahy jsem vytvořila několik variant s úložnými prostory. 9.9.1
| ZÁSUVKY
Úložné prostory v podobě zásuvek jsou velmi praktickým řešením, uživatelsky jednoduché, lehce přístupné a volitelně se dají uzamykat. Nevýhodou zásuvek je potřeba dostatečného prostoru k jeho vysunutí (nevhodné je umístění zásuvek v centrální části stolu – uživatel se při jeho otevření musí odsunout od stolu). Pro dosažení dostatečně velkého úložného prostoru (pohodlné uložení formátu A4) pro symetrické uložení zásuvek po obou stranách stolu tak, aby se zachoval dostatečný 60 | S t r á n k a
prostor pro zasunutí pracovní židle s područkami (70 cm), bylo potřeba stůl rozšířit. Hloubka zásuvek v návrhu s jednotnou výškou rámu by dosahovala pouhých 30 mm, proto byl rám v krajních částech stolu dodatečně protažen ve svislém směru. Výsledný návrh ovšem pozbyl čistého a jednoduchého tvaru, který je pro navození módu pravé hemisféry více než žádoucí, proto byla tato varianta shledána jako nevyhovující. 9.9.2
| VÝKLOPNÉ ČÁSTI PRACOVNÍ DESKY
Úložné prostory pod výklopnou deskou mají tradici sahající do samého počátku lidské historie, kdy byla drtivá většina předmětů ukládána do truhel, které po zavření sloužily rovněž jako lavice. Snažíme-li se propojit čistotu tvaru s funkcí ukládání, je výklop logickým řešením. Nevýhodou tohoto řešení je existence spáry, kterou je ovšem možné díky použití zapuštěného závěsu eliminovat na minimum (<1 mm). Zvolíme-li rovněž vhodný dezén dřeva pracovní desky, spára se stane téměř neviditelnou. Schéma možných úložn. prostor s výklopnou deskou v porovnání s formátem A4
61 | S t r á n k a
9.9.2.1
| VÝKLOP #1
- velikost úložného prostoru // 2x 780x265x48 mm - hmotnost výklopné desky // 2x 2,17 kg
Obr. 42: Postranní úložné prostory s výklopnou deskou
62 | S t r á n k a
Boční úložné prostory kopírující celou hloubku stolu vyžadují netradiční konstrukční řešení spoje noha/rám/deska. Tento způsob klade velké nároky na pevnost dna úložného prostoru, ke kterému je připevněna noha. Proto je nezbytné zvolit materiál o dostatečné tloušťce (tím pádem i pevnosti), který by udržel tento konstrukční spoj. Silnější materiál dna se negativně projeví na snížení hloubky úložného prostoru na 35 mm. Tento nedostatek je možné vyřešit protažením rámu stolu ve svislé ose. Konstrukční řešení viz výkres 003 – Pracovní stůl – Varianta B 9.9.2.2
| VÝKLOP #2
- velikost úložného prostoru // 2x 265x356x55 mm - hmotnost výklopné desky // 2x 1,05 kg
Obr. 43: Malé boční úložné prostory
Varianta
s
malými bočními
výklopy respektuje klasické rohové
spojení
noha/rám/deska přes ocelové spojovací kování, které znemožňuje využít rohové části pro vytvoření úložných prostorů. Ty jsou proto umístěny v prostoru mezi přední a zadní nohou. Tato varianta malých úložných prostorů je vhodná především pro přesné ukládání formátu A4. Výklopná deska je relativně lehká, tím pádem je toto řešení příhodné pro ženy a fyzicky slabší uživatele. Konstrukční řešení viz výkres 002 – Pracovní stůl – Varianta A2 63 | S t r á n k a
9.9.2.3
| VÝKLOP #3
- velikost úložného prostoru // 850x550x55 mm - hmotnost výklopné desky // 8,84 kg
Obr. 44: Úložné prostory v přední části stolu s výklopnou deskou
64 | S t r á n k a
Umístění výklopné plochy v přední části pracovního stolu je rozporuplné bezprostřední blízkost k uživateli je výhodou i nevýhodou zároveň. Z hlediska dosahu je osazení výklopu ideální - je možné s ním manipulovat, aniž by bylo potřeba vstát ze židle či natahovat se ke stranám stolu. Na druhou stranu plocha nad úložným prostorem je nejvíce využívaným místem stolu, využíváme ji k psaní poznámek, umístění knih či elektroniky, apod., což ve výsledku nutí k jejich častému přemisťování. Rozhodujícím faktorem se v tomto případě stala hmotnost výklopné desky, která dosahuje téměř 9 kg a neobešla by se bez umístění dodatečného kování (vzpěr).
9.9.2.4
| VÝKLOP #4
- velikost úložného prostoru // 850x280x55 mm - hmotnost výklopné desky // 2,5 kg
Obr. 45: Úložné prostory s výklopnou deskou v zadní části stolu - otevřené
65 | S t r á n k a
Obr. 46: Úložné prostory s výklopnou deskou v zadní části stolu - otevřené
Poslední možným umístěním úložných prostor s výklopnou deskou je zadní část centrální pracovní plochy. Výklop je rovněž umístěn v bezprostředním dosahu uživatele, nachází se mimo hlavní pracovní plochu a pozice v zadní části stolu je taktéž příhodná pro umístění elektrického prodlužovacího kabelu. Nevýhodou je nutnost vyfrézovat otvor pro otvírání výsuvu do pracovní plochy, kterým by se mohlo do úložných prostor nejen prášit, ale v případě vylití tekutiny i znehodnotit jejich obsah. Z hlediska konceptu pracoviště podporujícího činnost pravé hemisféry je otvor nepřijatelný (ruší harmonii a nutí uživatele neustále dávat pozor, aby drobné předměty na stole nepropadly skrz otvor).
9.10 | Konstrukční řešení Stůl se skládá z pracovní desky, ohrádky, noh a rámu. Masivní pracovní deska (SP-DB 27) je tvořena jedním kusem a je vložena do rámové konstrukce. V zadní části psací plochy je vyfrézovaná mělká drážka, která slouží k zajištění předmětů proti sklouznutí. Rám je složen z několika kusů bukového hranolku opracovaného na čtyřstranné hoblovce do specifického profilu. Dlouhé (přední a zadní), krátké (levá a 66 | S t r á n k a
pravá) a rohové části jsou vzájemně spojeny kolíkovým spojem (Ø10x40) a slepeny PVAC lepidlem. Pracovní deska je k rámu připevněna pomocí ocelových spojovacích úhelníků s vruty. Masivní bukové nohy jsou odkloněny od svislé osy v úhlu 9° a k rámu jsou přichyceny pomocí ocelového stolového rohového kování, které zároveň ztužuje celou konstrukci. Ohrádka (ohýbaná břízová překližka tloušťky 10 mm) je k rámu připevněna pomocí vrutů s pohledovou niklovanou hlavu na pěti místech. Přední strana ohrádky je natřena dvěma vrstvami magnetického nátěru, který je poté přetřen bílou syntetickou nátěrovou hmotou. Pracovní deska je ošetřena tvrdým voskovým olejem, který je mechanicky odolný, odpuzuje vodu a trvale zatížitelný, přičemž zachová přírodní povrch a kresbu masivu. Výše popsaná konstrukce se vztahuje ke stolu bez úložných prostor (výkres 001 – Pracovní stůl – Varianta A1). Stejný princip konstrukčních spojů je rovněž použit na výkrese 002 – Pracovní stůl – Varianta A2, který řeší úložné prostory. V tomto případě je úložný prostor vložen do bočních prostor mezi přední a zadní nohy tak, aby zůstalo zachováno konstrukční připevnění rámu/desky/noh. Korpus úložných prostor je spojen na lepené kolíkové spoje, které jsou po provedení montáže neviditelné. Dno (břízová překližka tloušťky 4 mm) je vloženo do drážky. Materiál pracovní desky nad výklopem je tvořen dubovou spárovkou o tloušťce 15 cm, která je na rozdíl od materiálu v centrální části pracovní desky užší o 12 mm (centrální část – SP-DB 27). Touto modifikací se zmenší hmotnost zvedané části a zvětší objem úložných prostor. Pracovní deska nad úložným prostorem je výklopná o 180°. Tento maximální výklop s minimální spárou je zajištěn zapuštěným cylindrickým závěsem. Zvedání výsuvu je umožněno díky vyfrézovanému otvoru v horní části rámu, do kterého lze pohodlně zasunout prsty a výklopnou desku zvednout. Při zavírání jsou hrany rámu chráněny dveřním tlumičem plněným vzduchem. Ten existuje i ve variantě magnetické stlačné západky Push, která je vhodná pro bezúchytkové otvírání. Třetí výkres 003 – Pracovní stůl – Varianta B řeší rovněž konstrukci úložných prostor, které jsou v tomto případě umístěny po stranách stolu po celé hloubce pracovní desky. Toto řešení si vyžádalo nový přístup ke konstrukčnímu spojení nohy/rámu/desky. Spoj již není řešen pomocí ocelového rohového kování, ale využívá dna úložného prostoru, ke kterému jsou připevněny nohy. Toto způsob klade velký nárok na pevnost dna úložného prostoru a spojení dna + rámu. Z tohoto důvodu byla jako materiál pro dno zvolena překližka Multiplex o tloušťce 15 mm, která je dostatečně pevná. Spoj je vytvořen pomocí šroubu s imbusovým závitem a válečkové matice, která je vložena do nohy stolu tak, aby byla co nejméně viditelná. Šroub je částečně zapuštěn do překližky tak, aby neohrozil pevnost spoje a zároveň co nejméně 67 | S t r á n k a
přesahoval do úložného prostoru. Dno je překryto korkovou podložkou v bílé barvě, která má rovněž ze spodní hrany částečný otvor, do kterého „sedne“ vyčnívající část hlavy šroubu. Pro dostatečnou hloubku úložného prostoru bylo nutné protáhnout rozměry rámu ve svislém směru o 1 cm. Tím vznikne úložný prostor s rovným dnem o velikosti cca 265x780x45 mm. Výkop bočních částí pracovní desky je řešen stejným způsobem jako v předchozím případě (zapuštěné cylindrické závěsy, tlumiče plněné vzduchem).
Obr. 47: Zapuštěný cylindrický závěs, Závrtný tlumič dveří, Závrtná magnetická západka Push
10 | DISKUZE Domácí pracoviště se pomalu ale jistě začínají stávat samozřejmou výbavou moderních domácností. V každé rodině se najde minimálně jeden člen, který potřebuje pracovní stůl, ať už kvůli ryze pracovním či rodinným záležitostem. Nejsou výjimkou ani případy, kdy domácí pracoviště je skutečným regulérním pracovním místem, které nahrazuje kancelář (jedná se zejména o tvořivé profese – architekti, projektanti, spisovatelé, grafici apod.). V takovém případě je potřeba dodržovat zásady teleworkingu (vytvoření skutečného pracovního harmonogramu režimu, dodržovat pracovní dobu, snažit se oddělit soukromou zónu od pracovní a často měnit prostředí). Ať už je účel domácího pracoviště jakýkoliv, jedná se o součást bytového prostoru, se kterým se funkčně příliš neslučuje. Bytový interiér má funkcí hned několik, jejich nadřazeným pojmem je ovšem slovo domov, tedy místo, kam si chodíme odpočinout, kde často provozujeme své koníčky a hlavně se cítíme dobře. Paradoxem domácích pracovišť je právě ono psychologické sloučení dvou odlišných prostorů – domov a práce, které jsou často uváděny jako dva protikladné termíny. Cílem této diplomové práce bylo experimentálně vyzkoušet, jestli je možné tento paradox eliminovat či alespoň částečně potlačit, aniž by se naboural správný přístup uživatele k jeho pracovním povinnostem, byť je provádí v bytovém interiéru. Jako 68 | S t r á n k a
prostředek byla zvolena cílená změna myšlení uživatele využívajícího domácí pracoviště. Je prokázáno, že drtivá většina současné lidské populace nevyužívá svůj mozek rovnoměrně – okolnosti a rovněž „přetechnizovanost“ této doby podněcuje k přemýšlení levou – analytickou – hemisférou, zatímco pravá – kreativní – zůstává opomenuta, přestože skrývá obrovský potenciál. Na základě odborných poznatků z oboru neurologie a experimentálního lékařství bylo zjištěno, že vědomé či nevědomé přepnutí do R módu (převzato z anglického jazyka – R-mode = Right mode) znamená kompletně odlišný pohled na svět. Tento rozdílný pohled pravé hemisféry dokázala nejlépe popsat Dr. Jill Bolte – americká neuroložka, kterou ve věku kolem 30let postihla částečná mozková mrtvice. Zasaženou stranou byla právě levá hemisféra, což se projevilo přepnutím myšlení do pravé části mozku. Stavy, které následovaly, popsala Jill Bolte jako výlety do „LalaLandu“ (z angl. – Lala = popěvek, Land = země), tedy oblasti lidského myšlení, kterou nejlépe charakterizuje pojem fantazie. Člověk nacházející se v takovém stavu přestává vnímat detaily, zaměřuje se na celek, myslí pomocí vizuálních vjemů, intenzivně vnímá pocity a jedná na jejich základě. Pravá hemisféra je tedy jakousi pomyslnou nirvánou skrytou v každém z nás. Pokud se naučíme alespoň částečně nechat prolínat myšlenky a vjemy pocházející z pravé hemisféry do našeho života, rozšíříme si obzor – či dokonce za něj pomyslně nahlédneme – objevíme nové souvislosti a spojitosti, o kterých jsme neměli dříve ani tušení a načerpáme nové nápady. Slavná neuroložka došla v podobné úvaze dokonce tak daleko, že označila jedince často využívající pravou hemisféru za jedince šířící dobro. Cílený přechod myšlení z levé do pravé hemisféry je ve své podstatě poměrně náročný proces, přestože všichni z nás jej čas od času nevědomky zažíváme. Jedná se o stavy lidské mysli, kdy se cítíme extrémně dobře, uvolněně, jsme schopni se povznést nad běžné starosti a cítíme se šťastně. Jak již bylo uvedeno v kapitole č. 9.2., podobný (ne-li přímo totožný) stav provází úplné tělesné uvolnění – např. horká koupel, masáž či úplně obyčejná činnost jako je např. ulehnutí do trávy v teplý jarní den, nechat se ovívat větrem a pozorovat oblohu. Cílený přechod myšlení se dá vyvolat správným nastavením vnějších podmínek (vhodné mikroklima, příjemná hudba, vůně, tlumené světlo, pohodlné oblečení apod.) a psychické pohody (odložení všedních starostí). Bohužel ani splnění těchto podmínek nemusí znamenat zaručený úspěch. Jelikož se jedná o vnitřní proces odehrávající se v naší hlavě, neexistuje potvrzení, které by prokázalo skutečný přechod do R módu, než samotný výsledný pocit. V rámci vytvoření návrhu pracovního stolu, který by mohl pomoci svému uživateli naladit se či alespoň se přiblížit R-módu, bylo nutné se přepnout do pravé hemisféry a 69 | S t r á n k a
zkusit navrhovat během tohoto stavu – existuje totiž oprávněný předpoklad, že předměty navržené během R módu dokáží pomoci „nakopnout“ ostatní uživatele správným směrem. Navrhování podle zásad pravé hemisféry – tedy navrhování založené na pocitech bez zjevných logických souvislostí – nerespektuje klasickou cestu navrhování jakožto soubor předpokladů, které musí každý výrobek splňovat (funkčnost,
ekologičnost,
ekonomičnost,
vyrobitelnost,
bezpečnost,
zdravotní
nezávadnost apod.), ale největší důraz klade na vizuální harmonii a pozitivní emotivní působení výrobku. Výsledkem experimentálního přechodu myšlení z levé do pravé hemisféry je návrh pracovního stolu, který by měl na své okolí působit čistě, vyváženě a nerušivě. Tvar stolu nebyl vytvořen cíleně a na základě předem definovaných předpokladů, ale vyvíjel se čistě podle vnitřního pocitu. Stůl je složen především ze zaoblených tvarů, které vychází jeden z druhého, reagují na sebe či vedle sebe pouze existují, aniž by se vzájemně popíraly. Jako hlavní materiál bylo zvoleno masivní dřevo, které tvoří nejen hlavní část pracovního stolu – pracovní desku – ale objevuje se ve všech ostatních částech stolu. Opět se nejednalo o dopředu promyšlenou volbu, ale materiál sám od sebe vyplynul ze svých jedinečných estetických a haptických vlastností. Součástí stolu je rovněž zadní ohrádka, která tvoří pomyslný kryt pracovní plochy a evokuje pocit soukromí. Tvar stolu, který byl vytvořen na základě výše popsaného procesu, byl následně doplněn o funkční záležitosti, jako je otvor v ohrádce (kvůli vývodům kabeláže), magnetický nátěr pro připevňování úkolů, vzkazů apod., mělká drážka vyfrézovaná do povrchu pracovní desky (pro zapření knih a ostatních předmětů) a úložné prostory. Jako poslední byla vytvořena konstrukce stolu, která klade velké nároky na preciznost výroby a kvalitu povrchové úpravy stolu.
11 | ZÁVĚR Cílem práce bylo stanovit specifika domácího pracoviště a na jejich základě vytvořit domácí pracoviště, které bude podporovat činnost pravé hemisféry. Stůl byl navržen podle experimentální metody myšlení pravou hemisférou, na základě vizuální harmonie a vnitřních pocitů. Koncept je zaměřen na vytvoření harmonického stolu, ke kterému by si uživatel měl snadněji vytvořit citovou vazbu - musí se mu líbit, být příjemný na dotek, bez rušivých detailů. Tyto vlastnosti by měly pomoci uživateli cítit se lépe a podpořit jeho kreativitu. V rámci studie funkcí ‚správného‘ pracovního stolu jsem vytvořila několik vzhledových, materiálových a funkčních variant, které jsou ve výsledku pouze
drobnými
modifikacemi
původního
konceptu.
Neodlučitelnou
součástí
70 | S t r á n k a
pracovního
stolu
je
možnost
ukládání
papírových
dokumentů
a
drobných
kancelářských předmětů. Pro tento účel byly ve stole vytvořeny různé typy úložných prostorů, přičemž se zdá, že jediným možným způsobem, který by negativně neovlivnil vizuální stránku návrhu, jsou úložné prostory pod výklopnou pracovní deskou. Jelikož práce má charakter návrhu, ke kterému neexistuje žádný jiný než empirický důkaz, jež by potvrdil výsledky, kterých zde bylo dosaženo, zůstává tato diplomová práce zatím pouze ve formě nepotvrzeného experimentu.
12 | SUMMARY The object of the diploma thesis was to specify home-office requirements and apply them to particular design of working table that supports right brain hemisphere activity. Working table was designed according to the experimental methodology of right brain thinking, on the basis of visual harmony and inner feelings. The concept is focused to create a harmonious table that could cause an emotional bond of its user. It has to be sight and touch pleasant without any distracting details. These characteristics could help the user feel better and encourage his creativity. I created several visual, material and functional possibilities that are in effect only slight modifications to the original concept. Very important part of working table is a storage space that could store papers and small office items. For this purpose I created different types of storage space and it seem that the only possible way that would not affect the design of table in negative way is the storage space under the dumper worktop. Since the work has the character of untried design, to which there is no other than empirical evidence that would confirm the achieved results, this thesis remains only in form of unconfirmed experiment.
71 | S t r á n k a
| POUŽITÁ LITERATURA | 1| BRUNECKÝ, P. Dějiny a bydlení. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-80-7375-354-2. 2| DLABAL, Stanislav. Nábytkové umění: Vybrané kapitoly z historie. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-655-2 3| ČSN EN 527-1. Kancelářský nábytek - Pracovní stoly - Část 1: Rozměry. Praha: ČESKÝ NORMALIZAČNÍ INSTITUT, 2000. 4| DLABAL, S. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s 5| PETRŮ, Marek. Fyziologie mysli: Úvod do kognitivní vědy. Praha: Triton, 2007. ISBN 978-80-7254-969-6. 6| EDWARDS, Betty. The new drawing od the right side of brain. New York (US): Penguin Putnam Inc., 1999. ISBN 0-87477-419-5. 7| NOVÁK, Pavel a Josef RUSZELÁK. Zlínská architektura: 1900 - 1950. Zlín: Agentura Čas, 1993. 8| SVATUŠKA, Ladislav. Moderní pracoviště: pracovna vedoucího a organizační technika. Praha: Svoboda, 1971. 9| DUNDELOVÁ, Jana a Zdeňka VYKOUKALOVÁ. Místo výkonu práce: Home office psychosociální aspekty práce z domova. Brno: MSD, s. r. o., 2009. Firma a konkurenční prostředí 2009 - 3. část. ISBN 978-80-7392-086-9. 10| HUBÁČKOVÁ, Blažena, Eva ŠKRABALOVÁ a Petr HUBÁČEK. Domácí pracovny a kanceláře. Brno: ERA group spol. s. r. o., 2006. Bydlíme. ISBN 80-7366-068-7. 11| DAVENPORT, T. and K. PEARLSON: Two cheers for the virtual office, Sloan Management Review, Vol. 9 No. 4, s. 51-65. 1998. 12| Baroko. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
2012-03-20].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Baroko
72 | S t r á n k a
13| ARCHITEKTURA: Osudy Masarykovy pracovny. Praha: MAFRA, 2011. ISSN 12131385.
Dostupné
z:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/architektura-osudy-masarykovy-
pracovny-ff7-/p_architekt.asp?c=A110228_220617_p_architekt_wag 14| LUKEŠ, Zdeněk. ARCHITEKTURA: Osudy Masarykovy pracovny. Lidové Noviny. 2011, č. 3. ISSN 1213-1385. Dostupné z: http://neviditelnypes.lidovky.cz/architekturaosudy-masarykovy-pracovny-ff7/p_architekt.asp?c=A110228_220617_p_architekt_wag 15| MICHALÍK, David; PALEČEK, Miloš. Práce na jiném dohodnutém místě než na pracovišti zaměstnavatele : možnost flexibility a efektivity. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online], 2011, roč. 4, č. 3. Dostupný z WWW: . ISSN 1803–3687. 16| Budoir. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/ 17| Cabinet (room). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
Dostupné
2012-03-20].
z:
http://en.wikipedia.org/wiki/Cabinet_(room) 18|
The
curious
studiolo
HASAN. 3PIPEPROBLEM [online].
of
Francesco
19.6.2010
[cit.
I
de'
Medici.
2012-03-20].
NIYAZI,
Dostupné
z:
http://www.3pipe.net/2010/06/curious-studiolo-of-francesco-i-de.html 19| Studiolo of Francesco I. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Studiolo_of_Francesco_I 20| Roger Wolcott Sperry. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
2012-03-20].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Roger_W._Sperry
73 | S t r á n k a
| SEZNAM OBRÁZKŮ | 1| http://www.sptimes.com/2005/07/03/art-in-focus/index.shtml 2| http://en.wikipedia.org/wiki/Rococo 3| http://en.wikipedia.org/wiki/Cabinet_(room) 4| http://en.wikipedia.org/wiki/Palazzo_Vecchio 5| http://en.wikipedia.org/wiki/Palazzo_Vecchio 6| http://s49.radikal.ru/i126/1103/aa/af3b243a5745.jpg 7| http://www.zamek-trebon.eu/data/editor/22cs_13_big.jpg 8| http://www.kek.cz/carloscascada/6578.html 9| http://www.antica.cz/teichmann/nabidka_detail_prodano.php?id=00501 10| http://www.zlin.estranky.cz/clanky/novy-zlin/batuv-zlinsky-mrakodrap---jednadvacitka---b_21.html 11| http://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C5%A5%C5%AFv_mrakodrap 12| http://www.muzeumtgm.cz/cz/osobnosti/Podrobny-zivotopis 13| http://neviditelnypes.lidovky.cz/architektura-osudy-masarykovy-pracovny-ff7/p_architekt.asp?c=A110228_220617_p_architekt_wag 14| http://zpravy.idnes.cz/deset-muzu-z-hradu-03x/kavarna.aspx?c=A080207_121307_kavarna_bos 15| http://aktualne.centrum.cz/foto-a-grafiky/fotogalerie/2010/03/06/masarykova-knihovna-na-hradepoprve-otevrena-lidu/foto/297709/ 16| http://www.blesk.cz/galerie/zpravy-politika/164242/?foto=7 17| http://209.20.87.27/media/desks/images/P9250046_JPG_640x640_q85.jpg 18|
74 | S t r á n k a
http://vithouse.com/foxtrott-corner-computer-desk-workstation-modern-minimalistdesign/foxtrottcornerofficeminimalistdeskcomputer/ 19| http://www.sconto.cz/data/web/produkty/psaci-pc-stoly/foto/3682025.00-david-600.jpg 20| http://www.tfdesign.cz/docs_cs/sluzby/postup_navrhu/hi-res/svetove_strany.gif 21| http://cdn.freshome.com/wp-content/uploads/2010/05/homeoffice-desk-a-by-huelsta-51.jpg 22| http://www.colorichicago.com/assets/root/images/Inspirational%20Spaces/SmartHome%20Offic e/SmartOffice1.jpg 23| http://www.flickr.com/photos/lara604/4388261150/sizes/m/in/photostream/ 24| http://fullrizk.com/wp-content/uploads/2011/11/small-bedroom-ideas-262.jpg 25| HUBÁČKOVÁ, Blažena, Eva ŠKRABALOVÁ a Petr HUBÁČEK. Domácí pracovny a kanceláře. Brno: ERA group spol. s. r. o., 2006. Bydlíme. ISBN 80-7366-068-7 26| HUBÁČKOVÁ, Blažena, Eva ŠKRABALOVÁ a Petr HUBÁČEK. Domácí pracovny a kanceláře. Brno: ERA group spol. s. r. o., 2006. Bydlíme. ISBN 80-7366-068-7 27| HUBÁČKOVÁ, Blažena, Eva ŠKRABALOVÁ a Petr HUBÁČEK. Domácí pracovny a kanceláře. Brno: ERA group spol. s. r. o., 2006. Bydlíme. ISBN 80-7366-068-7 28| HUBÁČKOVÁ, Blažena, Eva ŠKRABALOVÁ a Petr HUBÁČEK. Domácí pracovny a kanceláře. Brno: ERA group spol. s. r. o., 2006. Bydlíme. ISBN 80-7366-068-7 29| http://www.e4plaza.com.tw/images/more_vitra/atm_mobile_unit_pic2.jpg 30| http://www.nest.co.uk/product/vitra-home-desk 31| http://www.bueroschriever.de/img/ProductImage/615/large_src.jpg 32| http://www.designmagazin.cz/interier/10576-pokladnicovy-stul-treasury-table-jde-doprodeje.html 33| http://blog.thedesignemporium.co.uk/wp-content/uploads/2012/02/LR.jpg 34| http://c745.r45.cf2.rackcdn.com/img/2009/studiodesk.jpg 35| http://www.wmagazine.com/artdesign/2012/01/maison-et-objet-fair-ss#slide=1 36| http://adsoftheworld.com/media/print/mercedes_benz_left_brain_right_brain_passion
75 | S t r á n k a
37| http://adsoftheworld.com/media/print/mercedes_benz_left_brain_right_brain_passion 38 – 46 | Vlastní tvorba
76 | S t r á n k a
