MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ DIPLOMOVÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta

Zjištění úrovně výuky BOZP na vysokých školách v Jihomoravském kraji

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2010

Bc. Radek Mach

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské techniky

Zjištění úrovně výuky BOZP na vysokých školách v Jihomoravském kraji

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2010

Bc. Radek Mach

Rozsah práce:

60 stran

Seznam odborné literatury: 1. ROMANĚNKO J., Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve školské praxi, Paris, Karviná, 2006 2. Šedivý V., Ergonomie a BOZP, Brno: Fakulta lesnická a dřevařská MU, 2006 3. Knihy z knihovny ústavu 4. Národní akční program bezpečnosti práce 5. Údaje o BOZP z internetu

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Zjištění úrovně výuky BOZP na vysokých školách v Jihomoravském kraji zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

PODĚKOVÁNÍ

Poděkování za odbornou pomoc při řešení mé diplomové práce patří vedoucímu diplomové práce RNDr. Vladimíru Šedivému, CSc. Za informace spojené s výkladem právních norem v oblasti BOZP panu advokátovi Mgr. Jiřímu Hrubanovi a v neposlední řadě panu Mgr. Jaroslavu Bráchovi - vedoucímu oddělení výchovy a vzdělávání na IVBP v Brně.

Abstrakt

Radek Mach

Název diplomové práce: Zjištění úrovně výuky BOZP na vysokých školách v Jihomoravském kraji

Diplomová práce se pokouší zachytit skutečný stav probíhající výuky Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci /dále BOZP/ na vysokých školách Jihomoravského kraje. Tedy současnou úroveň BOZP a její aplikaci ve studijních programech vysokých škol. Dále ji porovnat s cíli Národního akčního programu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2009 – 2010 (dále jen „národní program BOZP“) a to ve vztahu k výchovnému a vzdělávacímu programu v oblasti BOZP. Pro zobecnění výsledků výzkumu jsme zavedli kriteriální systém hodnocení. Výsledky jsou naprosto neuspokojivé. Důsledkem tohoto zjištění bylo zpracování návrhu řešení pro tyto subjekty. Navrhli jsme universální text pro výuku studentů v oblasti BOZP ve formě CD nosiče. Věříme, že čas strávený prací a vytvořený produkt povede ke zlepšení současného stavu, k dosažení cílů NAP a ulehčí výuku BOZP samotnou.

Klíčová slova

BOZP - Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. NAP - Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Vysoké školství - je vzdělávací institucí poskytující terciární vzdělávání. Je to nejvyšší článek vzdělávací soustavy.

Abstract

Radek Mach

The title of the diploma paper: Assesssment of level of education of Safety and Health Protection at work at colleges in South Moravia region.

The diploma paper tries to find out real state of education of Safety and Health Protection at work /thereinafter SHPW/ at colleges in South Moravia region. Attention is paid to current level of SHPW and its aplication in study - programmes of colleges and its comparison to the goals of National action programme of Safety and Health Protection at work for 2009 - 2010 /thereinafter NAP/ programme in SHPW field.

in relation to educational

An criterion system of assessment was used for

generalization of results. The results are entirely unsatisfactory. In consequence of this finding a proposal of solution for these subjects was worked up. We suggested a universal text for education of students in SHPW field in CD forms. We believe, that time, we spent on creating the product, will result in improvement of current state, in meeting the goals of NAP and will make education of SHPW easier.

Keywords

SHPW - Safety and Health Protection at work NAP - National action programme of Safety and Health Protection at work Higher education - tercial education provided by educational institution, the highest point of educational system

1. ÚVOD…………………………………………...……………………………….4 1.1. Definice pojmu BOZP..................... .........................................................4 ...

1.2. Cíl práce…… ……… …………… …..………………… … ....………….4 ..

..

…

…

..

1.3. Pracovní hypotéza…………… …….……………………..……………..4 ..

2. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI A NÁRODNÍ AKČNÍ PROGRAM BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI……...……5 2.1. Politika BOZP……………………………………... ……………………5 ..

2.2. BOZP ve vztahu k Evropské unii….…..…..…………… … ……… …….6 .

.

….

..

2.3. BOZP v České republice……………….…………………... ...… ………..15 ..

...

2.4. Právní systém v ČR v souvislosti se zajišťováním BOZP…………...…27 2.5. BOZP ve školství – pojmy.....… …… …..………… …………..………….30 .

.

..

..

.

2.6. BOZP ve školství…… ……………… …………... …………………….31 ..

.

..

2.7. NAP – rozbor pojmu……………… ……………………...……………..39 ..

2.8. Proces NAP, NAP na období 2009-2010……… …………….… ..……39 ..

...

........

3. MATERIÁL………………………………………………………………...…..40 3.1. Seznam subjektů (VŠ Jihomoravského kraje)………………...………..40 3.2. Popis subjektů………………………………………….……………….40

4. METODA.………………………………………………………………………44 4.1. Interview ….………………………………………………………………..44 .

4.2. Způsob hodnocení získaných materiálů (editace dat), prezentace získaných materiálů (expertní hodnocení) ……………..…………………..45 ..

5. VÝSLEDKY.……………………………..…………………………………….58 5.1. Expertní vyhodnocení - bodovací systém, interpretace výsledků …………58 …….

6. DISKUSE ….……………………..……………………………………………..62 …

6.1. Popis rozdílů sledovaných subjektů dle zaměření a v aplikaci na expertní vyhodnocení ………………………...……………………………62 ……...

6.2. Srovnání výsledků s pracovní hypotézou ……….…………………………66 ……

2

7. NÁVRH ŘEŠENÍ…………….………….……………………………………..68 7.1. Implementace CD o BOZP do výukových programů vysokých škol….…..68

8. ZÁVĚR …………………………………………………………………………69 …

9. SUMMARY …………………………………………………………………….71 …..

10. LITERATURA…………………………………………………………………72

3

1. ÚVOD

1.1. Definice pojmu BOZP BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) - jde o souhrn opatření stanovených legislativou nebo zaměstnavatelem, která mají předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví v pracovním procesu. Součástí problematiky BOZP jsou především: •

vyhledání a vyhodnocení rizik při práci,

•

kategorizace prací,

•

bezpečnost technických zařízení,

•

ochranné pracovní prostředky,

•

ergonomie,

•

hygiena práce včetně pracovního prostředí. Bezpečnostní opatření mají vytvořit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní

prostředí a pracovní podmínky za pomoci vhodné organizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním odpovídajících opatření k předcházení rizikům.

1.2. Cíl práce Cílem této diplomové práce je zjistit současný stav výuky BOZP na vysokých školách Jihomoravského kraje, porovnat jej s požadavky a cíli Národního akčního programu pro BOZP a navrhnout řešení vedoucí ke zlepšení péče o BOZP.

1.3. Pracovní hypotéza Předpokládáme neuspokojivý stav úrovně BOZP, který je mimo jiné důsledkem nevelkého povědomí vedoucích a vrcholových pracovníků v oblasti BOZP, což plyne z mých osobních zkušeností jako externího bezpečnostního technika se zaměřením na malé a střední podniky fyzických a právnických osob, tedy v převážné většině bývalých studentů vysokých škol. Proto je na místě předpoklad, že úroveň výuky této oblasti neprobíhá na dostačující úrovni a tedy nedosahuje požadavků a cílů Národního akčního programu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanovené Radou vlády ČR.

4

2. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2.1. Politika BOZP Cestou k dosažení cílů v oblasti BOZP je především účinná podpora činnosti Rady vlády pro BOZP ze strany vlády ČR, jednotlivými resorty a sociálními partnery tak, aby mohla usilovat o postupné prohlubování spolupráce a nalézání řešení v oblastech, kde tomu dosud brání kompetenční nevyjasněnosti.

Úmluva Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization, zkratka ILO) č. 155, kterou naše republika ratifikovala v roce 1988, je jedním z rozhodujících mezinárodních závazků státu v oblasti BOZP. Zakotvuje zásady vnitrostátní politiky bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, opatření na státní úrovni a opatření na úrovni podniku (organizace). Upravuje právo zaměstnanců na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na zlepšování pracovního prostředí. Stát má za úkol vypracovat příslušné zákony a další předpisy a jejich dodržovaní kontrolovat systémem inspekce práce. Cílem politiky BOZP je předcházet úrazům a jiným újmám na zdraví, které vznikají v důsledku nebo v souvislosti s prací! Smyslem politiky BOZP je určit způsoby činnosti státu potřebné k dosažení uspokojivého stavu v ochraně pracovníků a pracovního prostředí. Politika má vymezit příslušné úkoly a povinnosti státní správy, zaměstnavatelů a jiných zúčastněných osob s přihlédnutím ke stavu vnitrostátní legislativy. Uskutečňování státní politiky nemůže zabezpečovat jen stát, ale je nutné, aby se na její realizaci podíleli kromě státu také zaměstnavatelé a zaměstnanci. Podle úmluvy se má zajistit, aby se ve vhodných intervalech prověřoval stav bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků. Smyslem tohoto prověřování je zjistit nejzávažnější problémy, určit účinné způsoby k jejich zvládnutí a vyhodnotit výsledky vývoje. Dohled nad dodržováním právních předpisů o BOZP a o pracovním prostředí se má zajistit vhodnou a přiměřenou soustavou inspekce vybavenou příslušnými kompetencemi. Úmluva dále stanoví povinnost vyžadovat od zaměstnanců, aby pracoviště, zařízení, látky a pracovní postupy neohrožovaly bezpečnost a zdraví pracovníků. Zaměstnavatelé musí jednat tak, aby se předcházelo úrazům nebo účinkům zdraví škodlivých faktorů. V případě potřeby musí zaměstnavatelé poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky. 5

Od zaměstnavatelů se očekává, že nebudou od pracovníků požadovat výkon práce v případě, kdy trvá bezprostřední a vážné nebezpečí ohrožení života a zdraví. Vzhledem k tomu, že 1. ledna 2007 nabyl účinnosti zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a souběžně s ním nový zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovně právních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnostech nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, budeme se v této práci zaměřovat na praktické dodržování těchto zákonů a souvisejících právních předpisů ve školské praxi. Str.7-8 2.2. BOZP ve vztahu k Evropské unii Komise Evropských společenství vydala v dubnu 2004 v Bruselu „Zprávu o praktické implementaci opatření některých směrnic. O zdraví a bezpečnosti při práci 89/391 (Rámcová), 89/654 (Pracoviště), 89/655 (Pracovní zařízení), 89/656 (Osobní ochranné prostředky), 90/269 (Ruční manipulace s břemeny) a 90/270 (Zobrazovací jednotky) určenou Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému ekonomickému a sociálnímu výboru a Výboru regionů“. Zpráva komise je velmi opožděná. Zmíněné směrnice vešly v platnost 31. prosince 1992 a první hlášení o implementaci bylo stanoveno na rok 1997. Bylo by přiměřené očekávat souhrnnou zprávu přinejmenším v letech 1998-1999, ale v uplynulých letech byla Komisí několikrát odložena. To nepochybně mělo vliv na další zpoždění, která lze v této oblasti registrovat. Ve zprávě je zdůrazněna prevence jako hlavní princip legislativy BOZP v Evropě. Minimální požadavky, stanovené směrnicemi, zajišťují rovné příležitosti pro podnikání na evropském trhu a pracovníkům poskytují vysoký stupeň ochrany. Zároveň minimalizují podnikům ušlý zisk, prostřednictvím předcházení úrazům a nemocem z povolání. Prvotní pozitivní signály i trvající nedostatky Zpráva konstatuje, že legislativa EU má pozitivní vliv na národní standardy BOZP a že široce přispěla ke zlepšení pracovních podmínek, podpoře produktivity, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti.

6

Předběžné odhady, jež jsou založeny na údajích Eurostatu z roku 2000 uvádějí, že počet úrazů na 100 000 pracovníků s důsledkem více než třídenní absence se snížil ze 4 539 v roce 1994 na 4 016 v roce 2000. Pokles tohoto základního indikátoru je ještě výraznější, pokud vezmeme v úvahu změnu ekonomické struktury a typologie práce a nová rizika. V absolutních číslech však v důsledku pracovních úrazů umírá 5 200 pracovníků. Celkově v EU dochází cca k 4,8 miliónům pracovních úrazů ročně. Okolo dvou třetin úrazů vede k absenci delší než tři dny. Téměř 14% pracovníků utrpí více než jeden pracovní úraz ročně. Každoročně je tak zameškáno okolo 158 miliónů pracovních dnů. Každý rok je přiznán téměř 300 000 pracovníkům určitý stupeň trvalé nezpůsobilosti jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Je odhadováno, že celkově přijdou EU ztráty způsobené nemocemi a pracovními úrazy na 2,6 – 3,8% HDP. Tyto údaje dokládají vysoké ekonomické náklady způsobené absencí vhodné sociální politiky a tvoří hlavní překážky v naplňování strategického cíle plné zaměstnanosti. Jak zpráva uvádí, tato tvrzení zdůrazňují rozsah a důležitost priorit spojených s kvalitou práce jako politickým nástrojem pro implementaci programu sociální politiky EU.

Právní dopad v členských státech Hlavním informačním vkladem byly národní zprávy členských států zpracované v souladu se směrnicemi, které stanoví, že „členské státy budou hlásit Komisi co pět let (co čtyři roky co se týče směrnic 90/269 a 90/270) výsledky implementace ustanovení této směrnice s uvedením pohledu zaměstnavatelů a pracovníků“. Dalšími zdroji informací byly názory nezávislých expertů a materiály získané Komisí při monitorování transpozice směrnic do národního práva a jejich aplikaci. Před přijetím zkoumaných směrnic byla BOZP v členských zemích kvalitativně různá. Směrnice 89/391 změnila praktické pojetí zavedením integrovaného preventivního pojetí zdraví a bezpečnosti. To vyžaduje kontinuální zlepšení zdravotních a bezpečnostních podmínek. Zodpovědnost zaměstnavatele, stanovené preventivní principy a informace, trénink, konzultace a vyvážená participace jsou jejími základními kameny. Tyto principy byly doplněny v individuálních směrnicích. Výsledkem jsou minimální požadavky, jež by měly být garantovány v celé Evropě, přičemž členské státy mohou udržovat nebo stanovit vyšší úroveň ochrany. 7

Průzkum Dublinské nadace z roku 2000 zpřehlednil stav pracovních podmínek v EU, zvýraznil trendy a identifikoval hlavní problémy a změny na pracovišti. Dublinská nadace oznámila, že expozice fyzikálními látkami na pracovišti, společně s intenzifikací práce a flexibilními zaměstnaneckými praktikami jsou stále primární příčinou zdravotních problémů pracovníků v EU. V roce 2000 tvořili zaměstnanci 83% ze 159 miliónů pracovníků v EU. 17% pracovníků bylo samostatně výdělečně činných osob. Celkem 21 500 pracovníků ze všech členských zemí, jak zaměstnanců, tak osob samostatně výdělečně činných, bylo dotázáno na jejich pracovní podmínky. Průzkum odhalil, že v posledním desetiletém období (jelikož první průzkum byl proveden před 10 lety), nedošlo k žádným signifikantním zlepšením, týkající se jak obecných rizikových faktorů, tak celkových podmínek na pracovišti. Komise a členské státy iniciovaly sérii akcí, zejména Evropský rok BOZP a následné Evropské týdny BOZP podobně jako kampaně na národní úrovni, za účelem podpory a rozšiřování nové zdravotní a bezpečnostní legislativy a poskytování rad pro implementaci. Od roku 1994 převzala tyto informační aktivity Evropská agentura pro bezpečnost a zdraví při práci. Hodnocení rizika, dokumentace a kontrola Hodnocení rizika, dokumentace a kontrola nejsou stále všeobecně rozšířeny a to včetně států s tradicí založené na prevenci. Dánská studie z roku 1998 uvádí, že téměř polovina podniků neprovádí žádné hodnocení rizika. Studie z Německa ukazují, že systematické a vyčerpávající hodnocení rizika provádí jen čtvrtina až třetina podniků. Zároveň např. v Německu 84% podniků s více než 50 pracovníky a necelých 30% podniků do 10 pracovníků kontroluje dopady opatření. V Nizozemí splňuje nově zavedenou povinnost analyzovat rizika na pracovišti 58% podniků.

Ve Spojeném království provádí hodnocení rizika více než 80% podniků, 22% podniků nemá žádnou dokumentaci o nejdůležitějších zjištěních těchto hodnocení. Zásadní nedostatky hodnocení rizika: ▪ Povrchní a schematické postupy zaměřené na obvyklá rizika. Dlouhodobé faktory a rizika, která nejsou snadno sledovatelná, jsou opomíjena. ▪ Psychosociální a organizační faktory nejsou zvažovány téměř vůbec. ▪ Rizika nejsou analyzována a hodnocena v jednom celku. V tom důsledku jsou přijímána separovaná opatření, neexistuje zde integrovaný přístup. 8

▪ Hodnocení je často považováno za jednorázový úkol, schází zde kontinuita. ▪ Účinnost opatření nejsou zaměstnavateli dostatečně kontrolována.

Ochranné a preventivní služby V Belgii okolo 91% podniků podepsalo kontrakty s poskytovateli externích preventivních služeb. Velké podniky zajišťují tyto služby vesměs interně. Dánská služba ochrany pracovního zdraví provedla hodnocení, které konstatuje, že jen 12% podniků s méně než 10 pracovníky využívá pracovně lékařské služby. Ve studii provedené v roce 1999 bylo zjištěno, že 38% malých podniků nepoužívá preventivní služby vůbec a 21% těchto podniků je využívá méně než jednou za rok. V Německu přibližně polovina malých a středních podniků s méně než 20 pracovníky nemá bezpečnostního inženýra nebo experta pro ochranu zdraví. Tyto malé a střední podniky tvoří 90% všech německých podniků. Řečtí experti naznačují, že preventivní služby v podnicích s více než 150 pracovníky je možno považovat za uspokojivé. Malé a střední podniky (do 150 zaměstnanců) preventivní služby nepoužívají. Ve Finsku je převládající většina pracovníků pokryta preventivními službami. Jen u 8% pracovníků není zajišťována žádná lékařská péče na pracovišti. Existují zde však závažné nedostatky zejména mezi podniky s méně než 10 pracovníky, kde jsou služby zabezpečeny pro zhruba 44% z nich. Ve Francii lze brát v úvahu jen zajištění pracovně-lékařské péče, která je formálně garantována přibližně pro 85% pracovní síly. V Lucembursku zajišťují téměř všechny velké podniky pro své pracovníky preventivní služby. Přibližně polovina z podniků s 50 - 250 pracovníky a většina malých podniků s méně než 50 pracovníky nevyužívá preventivní služby v rozsahu určeném zákonem. V Rakousku má 70% všech pracovníků přístup k preventivním službám, toto pokrytí je nižší v malých podnicích. V Portugalsku je jen menšina podniků zajištěna odbornými službami. V Nizozemí podepsalo 97% podniků kontrakt s externí službou. Ve Švédsku je 70% podniků a veřejných institucí zabezpečeno preventivními službami. Mezi malými podniky s méně než 10 zaměstnanci je to 45%. U podniků s více než 50 zaměstnanci to činí 88%. Ve Španělsku 24% podniků neorganizuje žádné preventivní činnosti. Ve Spojeném království je pokryto 85% všech podniků specialisty pro BOZP, jež pracují v podniku nebo na základě kontraktu s poskytovatelem těchto služeb.

9

Shrnutí ▪ Evropě schází systematický přístup k ochranným a preventivním službám. ▪ Problémy jsou u malých a středních podniků (Irsko…) ▪ Řada služeb nezvládá požadavky zejména v oblasti pracovního lékařství ▪ Prakticky ve všech státech jsou problémy s kvalitou externích služeb ▪ Služby mají omezenou kapacitu v holistickém pojetí pracovních rizik (dle Aristotela je celek víc než souhrn jeho části). ▪ Role pracovních inspektorátů by se měla rozšířit na kontrolu kvality služeb.

Veřejný sektor Zahrnutí veřejného sektoru do legislativy BOZP je pro většinu členských států novinkou. Přesvědčení, že úroveň rizika je zde zanedbatelná ve srovnání s privátním sektorem, je všeobecně rozšířené. Nicméně rizika, která řeší směrnice, jsou ve veřejném sektoru na stejné úrovni jako v sektoru privátním, ať už jde o rizika spojená s ergonomickými aspekty, podmínkami na pracovišti, manipulací s břemeny, užíváním displejů či s aspekty organizace práce včetně psychosociálních rizik. Členské státy neaplikovaly na svou zprávu pravidla pro duševní a tělesnou pohodu pracovníků při práci, která odsouhlasily a přijaly. To platí rovněž pro evropské instituce a jejich služby. Navíc ve většině členských států inspektorát práce buď není oprávněn legislativu pro BOZP ve veřejném sektoru vynucovat, anebo jsou jeho pravomoci pro vynucování omezeny obtížemi při účinném aplikování nápravných opatření nebo ukládání sankcí. Podíl zaměstnanců ve státní službě, jenž tradičně po celou svou kariéru pracuje ve veřejném sektoru, a je tedy vystaven stejným rizikům, si zaslouží, aby zde členské státy věnovaly opravdové úsilí zvýšit soulad se standardy BOZP.

Výsledky týkající se pracovních úrazů a nemocí z povolání Četnost smrtelných úrazů se od roku 1994 snížila o 25%, v absolutních číslech z 6 423 na 5 237. Populace pracujících ale tvrdí, že pracovní podmínky se obecně nezlepšily. Stále více z nich mj. udává, že trpí bolestmi zad, muskuloskeletálními poruchami pramenícími z práce s opakovanými pohyby, bolestivými nebo únavnými polohami těla a ze špatného ergonomického uspořádání pracovišť. To poukazuje na nedostatečnou aplikaci některých hlavních principů uvedených ve směrnicích.

10

Celkové ekonomické dopady V EU činila absence v důsledku pracovních úrazů v roce 2000 celkem 158 miliónů dní, což odpovídá průměrně 20 dnům na úraz. 350 000 pracovníků bylo nuceno následkem úrazu změnit zaměstnání. 300 000 pracovníků byly přiznány různé stupně trvalé invalidity, 15 000 bylo zcela vyřazeno z trhu práce. Pozitivní dopad implementace přesto přinesl v tomto roce úsporu 25 miliónů pracovních dní. Romaněnko J., 2006, Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve školské praxi, Karviná, Paris, 7-13s.

ÚDAJE O PRACOVNÍCH ÚRAZECH V EU (PŘEVZATO Z DOKUMENTU „KLÍČOVÉ VÝZVY EVROPSKÝCH TRHŮ PRÁCE: SPOLEČNÁ ANALÝZA EVROPSKÝCH SOCIÁLNÍCH PARTNERŮ“, ŘÍJEN 2007)

Graf 1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: Výskyt smrtelných pracovních úrazů v EU 15

11

Graf 2 Výskyt pracovních úrazů, jejichž léčení vyžaduje více než 3 dny prac. neschopnosti v EU 15

Graf 3 Smrtelné pracovní úrazy v letech 2003 a 2004 Fatal accidents at work in 2003 and 2004 (eurostat) 8

7

rate per 100 000 workers

6

5

2003

4

2004

3

2

1

do

m

en

d

ng

ed

EU

Un

ite

d

Ki

Sw

l ga

nl an Fi

ds

st r ia

rtu Po

Au

er th Ne

m xe Lu

la n

ur g

ly

bo

Ita

an

ce

n Fr

ai

e ec

Sp

nd

re G

la

y an er m

ar G

Ire

k

m iu

nm De

lg Be

(1

5

co

un

tri e

s)

0

Zdroj: Dokument aparátu Komise SEC, 2007, 214s Dostupné naWorldWideWeb:

12

Pracovní úrazy (míra výskytu):

Míra výskytu = (počet pracovních úrazů s delší než třídenní absencí zaměstnance, ke kterým došlo v průběhu roku/počet zaměstnaných osob v referenční populaci) x 100 000. Pracovní úraz je takový úraz, ke kterému dojde v průběhu pracovní činnosti a který způsobí fyzickou či duševní újmu. Nezahrnují se sem úrazy, ke kterým došlo cestou do práce či z práce, případy nastalé výhradně ze zdravotních důvodů a nemoci z povolání.

Tabulka 1 Míra výskytu pracovních úrazů s delší než třídenní pracovní absencí (Zemědělství, myslivost a lesnictví) Zemědělství, myslivost a lesnictví Rok: 1999 2000 2001 2002 2003 7060 6625 6159 5193 5048 EU (15 zemí) 7721 7250 6620 5568 5401 Eurozóna 5194 5754 7487 3767 5387 Belgie 2056 1541 1437 1603 1284 Dánsko 13825 14443 13168 12991 12160 Německo 5003 (i) 3356 (i) 1559 (i) 1548 989 Irsko 2500 2695 2300 1970 1265 Řecko 3152 2763 2523 2461 2401 Španělsko 5175 4496 4389 4313 4778 Francie 9341 8808 7902 6261 6341 Itálie 8610 2325 9600 9795 Lucembursko 8985 5754 2837 1689 (b) 2835 Nizozemsko 7133 11678 11138 9293 10018 9586 Rakousko (b) 2422 2951 880 899 Portugalsko 2682 825 729 5221 (b) 5329 5226 Finsko 1450 1629 1577 1692 1355 Švédsko Spojené 2474 2328 3056 2040 2139 království 3770 4035 3555 3259 3161 Norsko : : : : : Švýcarsko

13

2004 2005 2006 2007 (p)

5068 5456 4171 1540 11916 1505 1364 2444 4855 6805 9206 2330 10091 967 5355 1199

4560 4914 3640 1580 8831 1668 1270 2497 4926 6684 2184 3218 8789 878 6105 1691

3879 4145 3292 1479 8393 1068 1283 2451 : 6013 5902 (b) 2819 8002 933 5444 1390

1947

1658

1547

2048

2620 8269

3773 7357

1175 6746

1158 :

(p)

(i)

3928 4213 3394 1560 8267 882 : 2270 1929 5812 5355 2698 6037 816 1173 1158

Tabulka 2 Míra výskytu pracovních úrazů s delší než třídenní pracovní absencí (Průmyslová výroba) Průmyslová výroba Rok: 1999 EU (15 zemí) 4471 5095 Eurozóna 4591 Belgie 5011 Dánsko 4639 Německo 1335 Irsko 4034 Řecko Španělsko 8983 4412 Francie 4889 Itálie Lucembursko 5211 Nizozemsko 5741 3637 Rakousko Portugalsko 6733 4158 Finsko 1777 Švédsko Spojené 1779 království 7659 Norsko Švýcarsko :

2000

(i)

4421 5016 4042 4956 4455 1105 3944 8977 4488 4930 4850 5714 3345 6462 4024 1957

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 4298 4866 4370 5155 4206 1702 3754 8861 4399 4698 4596 5463 3282 6781 3543 1974

3895 4354 3957 4464 3672 (i) 1316 3877 8674 4559 4105 4919 1738 3200 5773 (b) 3338 1812

1723

1611

7727 :

6962 :

(i)

3701 4146 3572 4141 3432 1712 3226 8820 4232 3899 4887 (b) 1466 2916 5583 3339 1717

3564 3956 3414 4040 3250 1159 3014 8830 3818 3717 4191 1263 2958 5458 3251 1601

(p)

3505 3916 2748 3971 3183 1587 2559 8671 3788 3596 3451 2227 2760 5567 3301 1528

3463 3890 3100 4166 3130 1882 2513 8530 3605 3488 3154 (b) 3437 2619 5522 3337 1473

1691

1519 1431 1264

1069

867

6225 :

5563 4833 5224 : 2982 2944

4947 2797

4707 :

(p)

3246 3656 3235 4029 3029 2227 : 7338 3415 3306 3173 2916 2450 6039 3200 1379

Tabulka 3 Míra výskytu pracovních úrazů s delší než třídenní pracovní absencí (Stavebnictví) Stavebnictví Rok: EU (15 zemí) Eurozóna Belgie Dánsko Německo Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Lucembursko Nizozemsko Rakousko Portugalsko Finsko Švédsko Spojené království

1999

2000

2001

2002

7809 9273 9508 4062 9659 2122 6247 14901 11409 6440 10743 2721 6311 8370 7074 2430

7548 8891 7859 3955 8893 (i) 1630 5838 14807 11407 6450 10942 2777 5499 7048 7059 2410

7247 8479 8131 3938 8013 (i) 2496 5732 14797 10864 5934 11335 2380 4835 8089 6947 2491

6890 8061 6810 3847 7554 (i) 2318 5203 14246 10716 5248 11620 2427 5047 6851 (b) 6584 2306

2367

2506

2737

2635

14

2003 2004

6492 7631 6398 3773 7029 2725 4519 13651 10066 5097 10812 (b) 1904 4522 6821 5908 2090

6257 7367 6151 3741 6737 2876 3904 11947 9824 5027 10106 2346 5027 7640 6113 1837

2005 6069 7093 5510 4264 6136 2560 3112 11166 9712 4557 8373 5836 4671 7311 6549 1751

2493 2390 2382

2006 2007

5974 7049 6032 4361 6366 2726 3336 10632 9479 4539 9236 (b) 4806 4597 7376 6329 1749 2135

(p) (p)

5239 6075 5955 4666 5773 2074 : 8090 7656 4249 8148 5621 4275 6509 6007 1614 2010

Norsko Švýcarsko

7102 :

7759 :

6617 :

6247 :

5835 5057 5417 : 8451 8358

5776 8355

5102 :

Tabulka 4 Míra výskytu pracovních úrazů s delší než třídenní pracovní absencí (Doprava, skladování a spoje) Doprava, skladování a spoje Rok: EU (15 zemí) Eurozóna Belgie Dánsko Německo Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Lucembursko Nizozemsko Rakousko Portugalsko Finsko Švédsko Spojené království Norsko Švýcarsko (:) (p) (i) (b)

1999 5702 7057 4820 3886 11000 1589 2275 6404 6276 5613 4427 3179 2942 3929 3954 1596 1781 4940 :

2000 5512 6783 3702 3361 10460 (i) 1261 1585 6603 6084 5659 4236 3268 2816 4243 3634 1466 1957 5710 :

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 5162 6355 4376 2991 9651 (i) 1627 2056 6414 5856 5203 4738 2796 2508 3870 3136 1622 1844 4342 :

4056 4847 4367 3287 5058 (i) 1546 2036 6330 5987 5078 4886 2165 2443 3624 (b) 3440 1608 1825 3876 :

3722 4381 3898 2991 3702 1224 1820 6526 6123 5000 4415 (b) 1745 2581 3572 3534 1583 1868 4448 :

3719 4434 4184 3248 4101 1862 1714 6582 6059 4599 3924 1342 2603 3502 3804 1616 1456 4028 2605

3696 4411 3803 3816 3582 886 1658 6262 6093 4593 3500 3954 2546 3375 4061 1498 1426 4311 2547

3674 4447 5540 4058 3441 3470 1564 6119 6314 4562 3774 (b) 4715 1657 3364 3920 1512 1283 5325 2749

(p) (p)

3450 4069 3984 4224 3320 1563 : 5076 5657 4284 3650 4375 1547 3650 3455 1289 1305 4180 :

Není k dispozici Předběžný údaj Doprava, skladování a spoje Ostatní ekonomické činnosti (služby) bez 51.57 a 90

Zdroj: Eurostat Poslední aktualizace: 10.12.2009 Dostupné naWorldWideWeb:

2.3. BOZP v České republice Základní právní rámec problematiky BOZP v České republice tvoří Listina základních práv a svobod, Ústava České republiky, která upravuje právo na uspokojivé pracovní podmínky pro každého, směrnice Rady a ratifikované mezinárodní úmluvy, jimiž je ČR vázána. Evropské právo tvoří směrnice Rady, které jsou obligatorní/závazné pro členské státy Evropské unie a postupně se promítají i do národních legislativ kandidátských 15

států. Směrnice mají za cíl zharmonizovat národní legislativy s právem ES s přihlédnutím k zásadě subsidiárnosti/respektování pravomocí organizačně nižších úrovní. Základní směrnicí v oblasti BOZP je Směrnice Rady 89/391/EHS z 12. června 1989 o provádění opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Hlavním cílem této směrnice je zavedení opatření ke zlepšení BOZP, k vytváření podmínek pro předcházení vzniku úrazů a jiných poškození zdraví, která vznikají v důsledku nebo v souvislosti s pracovní činností nebo během ní. Směrnice upravuje zejména povinnosti zaměstnavatelů na úseku zjišťování a vyhodnocování rizik, která ohrožují nebo mohou ohrožovat zdraví osob, práva zástupců zaměstnanců pro otázky BOZP, právo zaměstnanců na informace o rizicích a právo na odpovídající bezpečnostní a zdravotní výcvik a školení, včetně jejich potřebného vybavení osobními ochrannými pracovními prostředky zajišťujícími ochranu jejich zdraví při práci. Směrnice upravuje také požadavky na služby na úseku prevence rizik včetně pracovně-lékařských služeb a zajištění účasti zaměstnanců při rozhodování v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. Na základě této směrnice byla přijata řada dílčích směrnic, které se týkají specifických rizik a aspektů práce, kterým jsou pracovníci při práci vystaveni, a které do právního řádu ČR transponuje zejména Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Důležitou výzvou pro urychlené zpracování a přijetí Národní politiky BOZP je vyhlášení Nové strategie BOZP Evropských společenství na léta 2002 až 2006 (Rezoluce 2002/C161/01). Je nutno veškeré úsilí v této oblasti zaměřit v ČR na dosažení minimálně obdobných podmínek v BOZP, jaké existují ve vyspělých členských státech Evropské unie. Vedle směrnic Rady jsou mezinárodní standardy BOZP obsaženy v úmluvách Mezinárodní organizace práce. Jedná se především o tyto dokumenty:

Úmluva č. 155 (Convention Concerning Occupational Safety and Health and the Working Environment) o bezpečnosti a zdraví pracovníků a Doporučení č. 164 z roku 1981, které předpokládají, že státy, které tyto normy ratifikují, přijmou národní politiku v oblasti BOZP a pracovního prostředí včetně nástrojů na národní i podnikové úrovni, pomocí nichž budou stanovené cíle dosaženy. Úmluva byla ratifikována ČR a uveřejněna vyhláškou č. 20/1989 Sb., o Úmluvě o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o 16

pracovním prostředí.

Úmluva č. 161 (Convention Concerning Occupational Health Services) o závodních zdravotních službách a Doporučení č. 171 z roku 1985. Význam této úmluvy je v tom, že zavazuje každý členský stát na základě přijaté národní politiky k postupnému zavádění služeb v oblasti BOZP s cílem vytvářet a udržovat bezpečné a zdravé pracovní prostředí a přizpůsobovat práci schopnostem pracovníků. Úmluva byla ratifikována a uveřejněna vyhláškou č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách.

Úmluva č. 81 (Convention Concerning Labour Inspection in Industry and Commerce) o inspekci práce v průmyslu a obchodě z roku 1947 a Doporučení č. 81 z roku 1965 a Protokol z roku 1995 k této úmluvě (rozšiřuje se působnost úmluvy i na subjekty v sektoru neobchodních služeb). Úmluva stanoví požadavky na organizaci a činnost inspekce práce, která zajišťuje prosazování právních předpisů v oblasti pracovních podmínek, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a na dalších úsecích dle čl. 3 této úmluvy. Úmluva nebyla doposud ČR ratifikována.

Úmluva č. 129 (Convention Concerning Labour Inspection in Agriculture) z roku 1969,

o inspekci práce v zemědělství, rozšiřuje působnost inspekce na

zemědělství, které stále patří mezi odvětví s nejvyšší úrazovostí. Úmluva nebyla doposud ČR ratifikována.

Pracovním prostředím se v rámci zdravotní péče zabývá také Světová zdravotnická organizace (SZO), a to prostřednictvím rezolucí přijímaných Valným shromážděním této organizace. SZO od roku 1978 rozšířila svůj program z primární zdravotní péče na zdraví pracovníků při práci a vyhlásila v roce 1980 ucelený komplexní zdravotní program, který byl Evropským zdravotnickým shromážděním v roce 1984 schválen pro Evropu „Zdraví pro všechny do roku 2000 a dále“.

Po rozsáhlé celoevropské diskusi byl tento program koncem 90. let upraven a v roce 1999 publikován pod názvem „Zdraví pro 21. století“. Program je významným 17

koncepčním a koordinačním nástrojem každého státu pro realizaci opatření všech jeho subjektů v oblasti péče o zdraví. Je odpovědí na otázku, co udělat pro to, aby bylo zdraví lidí lepší. V oblasti ochrany zdraví pracovníků při práci nejde v tomto programu jen o prevenci a snižování pracovních úrazů a nemocí z povolání, ale i o zlepšování pracovního prostředí včetně zlepšování psychosociálních pracovních podmínek, které se promítají do širšího okruhu zdravotních problémů i mimo pracoviště. Program „Zdraví pro 21. století“ byl rozpracován na podmínky České republiky. Jde o Národní program zdraví schválený vládou ČR usnesením č. 1046 ze dne 30. 10. 2002, kde jsou stanoveny národní priority v oblasti zlepšení zdravotního stavu lidí. Jde o nástroj, který by měl zapojit do plnění schválených cílů všechny resorty, lépe motivovat jedince k péči o vlastní zdraví a současně efektivněji využívat finanční, personální a materiální zdroje nejen v systému zdravotnictví, ale i v jiných úsecích společnosti. Vzhledem k tomu, že výsledky vědy a výzkumu ukázaly, že ochrana a podpora zdraví je v úzké souvislosti s kvalitou životního a pracovního prostředí, Světová zdravotnická organizace přijala v Helsinkách v roce 1994 Evropský akční plán zdraví a životního prostředí, který vychází z následujících tří zásad: ▪ zásada udržitelného rozvoje, ▪ solidarita občanů a spolupráce mezi národy, ▪ spolupráce mezi jednotlivými resorty.

Přes rozdílnost přístupů k řešení otázek v oblasti BOZP mají mezinárodní dokumenty těchto mezinárodních organizací (MOP, SZO) společné prvky: • zaměřují se na všechny subjekty ve společnosti, tj. nejen subjekty v pracovním procesu; • obsahují požadavky na prvky národní politiky jednotlivých států v BOZP a nástroje řešení; • vycházejí důsledně z odpovědnosti zaměstnavatelů za úroveň zabezpečení BOZP pro zlepšování zdraví pracovníků; • zdůrazňují význam prevence, zejména primární prevence, tj. zjišťování a postupné odstraňování rizik přijímáním konkrétních opatření; • zdůrazňují význam informací a školení pracovníků pro vyšší úroveň jejich schopnosti ve zjišťování a odstraňování rizik;

18

• doporučují větší a aktivní účast pracovníků, resp. jejich zástupců a zaměstnavatelů na zlepšování pracovního prostředí se zaměřením na rozvoj služeb v BOZP; • prosazují odpovídající zaškolení, výcvik a vzdělávání pracovníků; • vyžadují posuzování zdravotního stavu pracovníků pro výkon konkrétní práce. Mezinárodní organizace těmito dokumenty stanoví mezinárodní standardy národních politik BOZP jednotlivých členských států, jejichž úkolem je stanovit určité minimální požadavky na přijetí opatření v oblasti BOZP, kterými budou: • zaplňována dosavadní „hluchá místa“ mezi jednotlivými koncepcemi (tj. koncepce zdraví, životního prostředí a BOZP), • právně upraveny dosud neupravené otázky BOZP, • zmenšován nesoulad mezi platnou právní úpravou a reálnou situací na pracovištích.

Platná i připravovaná nová právní úprava v oblasti BOZP přibližuje Českou republiku základním zásadám a standardům obsaženým v úmluvách Mezinárodní organizace práce, směrnicích Evropské unie, popř. v materiálech Světové zdravotnické organizace. Součástí nové právní úpravy BOZP je i zásada účelného rozdělení úpravy této problematiky jednak do obecně závazných právních předpisů, jednak do technických norem. Systém odvolání se na normy (normové hodnoty) v právních předpisech se ukázal jako výhodný a účinný a je jedním z nejdůležitějších prvků tzv. „nového přístupu“ Evropské komise k technické harmonizaci. Promítnutí tohoto principu do obecně závazných právních předpisů i v ČR je proto zvýše uvedeného důvodu nejen žádoucí, ale nezbytné s ohledem na plnou harmonizaci národního práva s evropským právem. Platná právní úprava BOZP v ČR je obsažena především v zákoníku práce, zákoně o ochraně veřejného zdraví, zákoně o péči o zdraví lidu, zákoně o technických požadavcích na výrobky, zákoně o obecných požadavcích na bezpečnost výrobků a v zákoně o prevenci závažných havárií. Další důležité právní předpisy byly přijaty na úseku jaderné bezpečnosti, požární bezpečnosti, ochrany životního prostředí, na úseku báňské správy a řada právních předpisů se připravuje, např. zákon o inspekci práce, o koordinátorovi BOZP ve stavebnictví atd. Prosazování a vynucování dodržování předpisů v BOZP je zajišťováno systémem orgánů státního odborného dozoru, který vychází z dlouholetých tradic. 19

Jejich dozorčí a kontrolní činnost v této oblasti, která má ve svých důsledcích významný vliv na úroveň zajišťování BOZP v jednotlivých resortech a při různých činnostech, provádí v současné době řada orgánů na základě zmocnění v příslušných zákonech. Jde především o tyto orgány: Český úřad bezpečnosti práce (zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů), Orgány ochrany veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů) Český báňský úřad (zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů) Státní úřad pro jadernou bezpečnost (zákon č.18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření, ve znění pozdějších předpisů) Drážní úřad (zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání) Orgány státního požárního dozoru, a další.

Důležité úkoly v oblasti BOZP plní rovněž organizační útvary Ministerstva obrany, Ministerstva dopravy a spojů a Ministerstva vnitra, dále živnostenské úřady, orgány Ministerstva průmyslu a obchodu v úseku dohledu nad trhem při uvádění výrobků na trh, případně do provozu (zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), Státní energetická inspekce, obce a krajské úřady (zejména zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů), dopravní úřady, orgány dozoru v letecké a vodní dopravě, Česká školní inspekce, stavební úřady, vězeňská služba, rostlinolékařská správa, orgány veterinární správy, Česká inspekce životního prostředí, orgány obcí atd. Vážným problémem je nedostatečná spolupráce mezi různými orgány státního odborného dozoru, popř. organizačními útvary ministerstev v oblastech, kde se dotýkají BOZP. Tato skutečnost nepříznivě ovlivňuje efektivnost prosazování právních předpisů, a to z pohledu komplexního přístupu v prosazování a vynucování plnění právních 20

předpisů v oblasti BOZP, nehledě také na zaměstnavateli často kritizované jejich přílišné zatěžování postupným prováděním samostatných kontrolních akcí jednotlivými orgány státního odborného dozoru.

Kromě orgánů státního odborného dozoru působí v oblasti BOZP odborové orgány, které mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů podle § 320 až 322 zákoníku práce. Přednosti českého systému BOZP Pozitivním rysem platných českých právních předpisů o BOZP jsou podrobná pravidla a standardy, které do současné doby přispívaly k zajišťování relativně dobrých podmínek na pracovištích. V rámci příprav vstupu České republiky do Evropské unie bylo dosaženo velkého pokroku v oblasti harmonizace velkého počtu českých předpisů v oblasti BOZP s právem Evropské unie, do kterých se promítají nové principy v zajišťování bezpečného a zdravého pracovního prostředí. Na základě Evropského akčního plánu zdraví a životního prostředí byla v ČR schválena státní politika zdraví a životního prostředí ČR a v návaznosti na to národní Akční plán zdraví a životního prostředí (usnesení vlády č. 810 ze dne 9. 12. 1998), který má sloužit k integraci snah o ochranu zdraví a životního prostředí v ČR, a ve kterém jsou obsažena opatření směřující ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace. V bodu 4.4 tohoto dokumentu jsou stanoveny cíle v oblasti ochrany zdraví při práci, a to zajistit dostupnou a kvalitní pracovně - lékařskou péči pro všechny pracovníky a omezovat expozice škodlivým fyzikálním, chemickým a biologickým faktorům a vytvářet podmínky pohody v práci. Současně byla tímto usnesením vlády zřízena Rada pro zdraví a životní prostředí jako stálý poradní a iniciativní orgán vlády ČR v této oblasti, která každoročně informuje vládu o plnění úkolů vyplývajících z národního Akčního plánu zdraví a životního prostředí. V ČR existuje a funguje systém plánování a řízení činnosti orgánů státního odborného dozoru v působnosti jednotlivých ministerstev. Mají informační systém zobecňující vybrané okruhy problémů zjišťovaných na základě výsledků dozoru. Toho je využíváno k metodickému zaměření plánovaných kontrol, jakož i v osvětové a vzdělávací činnosti celého systému. Významnou skutečností je vzrůstající počet zaměstnavatelských subjektů s vysokou úrovní řízení v oblasti BOZP, což prokazuje, např. i jejich zvyšující se zájmem o účast v programech jako je „Bezpečný podnik“ či „Společně bezpečně“ (zaměřených na 21

zlepšování pracovních podmínek ve stavebnictví).

Nedostatky českého systému BOZP Nedostatkem českého systému BOZP je - vedle rozptýlenosti právní úpravy v této oblasti -především absence účinných ekonomických a jiných nástrojů (včetně trestněprávních), podněcujících zaměstnavatele k lepšímu uplatňování BOZP v praxi, nedostatečné ekonomické i lidské zdroje, které omezují mimo jiné i dosažení žádoucí úrovně rozvoje osvěty a propagace v otázkách BOZP, neexistence právních podmínek a stimulů pro vznik a rozvoj placených služeb na tomto úseku a ne vždy dostatečné ocenění společenského významu oblasti BOZP. Významnou skutečností pro vlastní provádění BOZP v praxi je i odlišné pojetí nové právní úpravy povinností zaměstnavatelů na úseku prevence rizik od dříve platných právních předpisů. Dokladem toho, že se jedná o nové skutečnosti, na které si musí zaměstnavatelé postupně zvyknout, jsou počty vzniklých pracovních úrazů či nemocí z povolání, popř. nárůst počtu zjištěných případů porušení platných právních předpisů v této oblasti. V roce 2002 bylo hlášeno 90 867 pracovních úrazů, z toho 206 smrtelných, což sice představuje ve srovnání s rokem 2001 mírný pokles, ale naopak se zvýšila průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu. Odhaduje se, že až 10% nádorových onemocnění má původ v pracovních podmínkách, více než 11% pracující populace je při práci exponováno stresogenními faktory a dvě třetiny těchto osob trpí různými zdravotními poruchami. Přibližně 25% populace pracuje na směny a u těchto osob jsou prokazatelné zdravotní potíže gastrointestinální poruchy, poruchy spánku a srdečně cévní onemocnění. Ovlivnění tohoto nepříznivého stavu vyžaduje jak legislativní opatření, tak rozvíjení programů podpory zdraví v nejširším smyslu. Zkušenosti s jejich uplatněním jsou pozitivní jak z hlediska příznivého ovlivnění zdraví zaměstnanců, tak i po stránce zlepšení společenského klimatu a produktivity práce. Tyto skutečnosti ukazují i na to, že se bude nutno v dalším období více věnovat také osvětě a propagaci v této oblasti a hledat finanční prostředky na prevenci v BOZP, zejména u malých a středních podniků, které nemají vždy rezervy, které by mohly pro tento účel využít. Z výsledků výkonu dozoru orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce v posledních několika letech vyplývá, že jsou zjišťovány nedostatky především v 22

oblasti péče o bezpečný stav výrobních a provozních budov, v organizaci a řízení bezpečnosti práce, v poskytování a používání osobních ochranných pracovních prostředků a v péči o provozované stroje a zařízení.

Přes uvedené nepříznivé skutečnosti je třeba konstatovat i to, že klesá počet uložených pokut organizacím a podnikajícím fyzickým osobám i pracovníkům organizací a podnikajících fyzických osob a současně i výše uložených pokut. Kromě toho orgány státního odborného dozoru v oblasti bezpečnosti práce a bezpečnosti technických zařízení využívají vedle pokut i svých zákonných oprávnění na vyřazení strojů a zařízení z provozu, na zákaz užívání výrobních a provozních prostorů, na zákaz technologií a další oprávnění. Neuspokojivá situace je také v zabezpečování závodní preventivní péče, která je poskytována podle dostupných výsledků provedených šetření cca u 30% zaměstnavatelů, a která má zahrnovat nejen různé druhy lékařských prohlídek, ale podle Úmluvy MOP č. 161 a směrnice Rady 391/89 ES i další činnosti. Především by měl tento druh péče zahrnovat poradenské a konzultační služby zaměstnavatelům i zaměstnancům v oblasti podpory a ochrany zdraví na pracovištích. Právní oblast Právo Evropské unie o ochraně zdraví při práci se promítá do zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a do dalších navazujících právních předpisů. Právní úprava Evropské unie, týkající se bezpečnosti práce a bezpečnosti technických zařízení je obsažena v zákoníku práce a v dalších právních předpisech a vztahuje se na pracovněprávní vztahy. Na ostatní formy pracovních činností se vztahuje v souladu se zákoníkem práce přiměřeně, nebo vůbec. Další právní předpisy upravují problematiku pracovního, popřípadě životního prostředí, jako např. otázku prevence závažných havárií. Uvedené právní úpravy vedou v některých případech k mezerám či naopak k překrývání jednotlivých právních předpisů, což se promítá i do oblasti jejich vynucování. Nedostatkem právní úpravy BOZP je, že dosud nebyla schválena zákonná právní úprava úrazového pojištění, neboť platná vyhláška č.125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (ve znění pozdějších předpisů), nebyla přijata za účelem motivování zaměstnanců i zaměstnavatelů v oblasti BOZP, ale řeší pouze otázku financování náhrad vyplácených zaměstnancům v uvedených případech (tj. pouze odškodnění). 23

Ekonomická oblast Příznačné pro český systém BOZP je nedocenění významu bezpečnosti práce, ochrany zdraví a pracovního prostředí, preferování okamžitých ekonomických a obchodních priorit před péčí o zaměstnance, o pracovní a životní prostředí, nízká úroveň technologické disciplíny a nedostatečná péče o technická zařízení a provozní objekty ve snaze snížit nutné náklady, což jsou skutečnosti potvrzované výsledky výkonu státního odborného dozoru. Některé uplatňované ekonomické nástroje jsou dokonce v rozporu s požadavky na BOZP, nevytváří dostatečně efektivní, pozitivní ekonomickou motivaci zaměstnavatelů k odstraňování provozů s vysokým rizikem poškození zdraví zaměstnanců a k omezování ochoty zaměstnanců v takových podmínkách pracovat a pobírat za to příplatky. Nedostatkem rovněž je, že v České republice chybí systém úrazového pojištění, které by ekonomicky motivovalo aktéry trhu práce ke zvyšování úrovně zajištění BOZP, případně další ekonomické nástroje ke zvýšení zainteresovanosti a podpoře prevence i ze strany zaměstnavatelů v oblasti BOZP (např. daňová zvýhodnění, trestní sankce aj.). Kromě toho nejsou stávající ekonomické nástroje dostatečným způsobem využívány (např. náhrada nákladů, popřípadě jejich části, nutně vynaložených zdravotními pojišťovnami). Oproti jiným zemím nejsou rovněž systémově vytvářeny ekonomické i lidské zdroje pro využití v oblasti BOZP na národní úrovni. Osvěta a poradenství Propagaci a osvětě problematiky BOZP není věnována odpovídající pozornost ani finanční prostředky. Přestože orgány státního odborného dozoru poskytují na základě zákonem uložené povinnosti bezplatné poradenství na úseku BOZP, dosažený stav není uspokojivý. Charakterizuje jej nedostatečné právní vědomí zaměstnavatelů, zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, i ostatních občanů o právech a povinnostech ve vztahu k BOZP. Příčiny tohoto stavu vyplývají zejména z nedostatečného systému výchovy a vzdělávání o problematice BOZP ve školách všech stupňů, včetně odborného školství. Přitom praxe i výzkum v mnoha zemích prokázaly výrazný vliv výchovy právě v tomto období na budoucí postoje k BOZP. Ve srovnání s členskými zeměmi EU není ani odpovídající společenské ocenění osob zajišťujících úkoly v prevenci rizik - „bezpečnostních techniků“ - a jejich postavení v podnicích. Příčinou neuspokojivého stavu je dále nedostatečné seznamování a informování 24

zaměstnanců o právních a ostatních předpisech, které se týkají výkonu jejich práce, a které doplňují jejich kvalifikační požadavky pro výkon práce, nedostatečné seznamování zaměstnanců s riziky daného pracovního místa a pracovního zařazení a neposkytování informací o provedených opatřeních k vyloučení, nebo minimalizaci rizik, nedostatečné zajištění kvalitní činnosti poradenských a konzultačních služeb oprávněných organizací poskytujících odborné služby v oblasti BOZP, včetně stále nedostatečně poskytované závodní preventivní péče, a to i přes zvyšující se počet zaměstnavatelů, kteří uzavírají se zdravotnickými zařízeními smlouvy o poskytování těchto služeb. Prosazování a vynucování povinností Kontrola, vyžadování a vynucování povinností v oblasti BOZP je v České republice rozdělena mezi příslušné orgány státního odborného dozoru a vyplývá z působnosti jednotlivých ministerstev upravených v zákonu č. 2/1969 Sb. (kompetenční zákon), mezi nimiž prakticky nedochází ke konzultacím o přístupech k výkonu dozoru, k jeho plánování a řízení. Rozdílnost přístupů a zájmů jednotlivých orgánů státního odborného dozoru při výkonu dozoru i v oblasti poradenství snižuje úspěšnost prosazování a vynucování dodržování právních předpisů v této oblasti, což negativně ovlivňuje vztah účastníků trhu práce k dané problematice. Nedostatkem také je, že často není prováděna kontrola dodržování předpisů a pokynů zaměstnavateli přímo při výkonu práce na pracovišti a nejsou také dostatečně využívány stávající možnosti v oblasti trestního práva. Zpracováno podle databáze programu SIB-LEX, 2006. Verze 2.4.5.2.

Návrhy na zlepšení Všeobecně se uznává, že rozsáhlá změna legislativního souboru nemůže proběhnout, dokud není dosaženo úplné implementace, dokud nebudou dostupná srovnatelná analytická data, která by umožnila správné hodnocení případů a okolností úrazů a identifikaci neúčinných opatření směrnic a dokud pro podporu aplikování opatření směrnic nebudou zavedeny všechny nástroje. ▪ Legislativa EU má na národní standardy v oblasti BOZP zjevně pozitivní vliv a obecně přispěla k postupnému vštěpování kultury prevence. Je nutné se dále zaměřit na praktickou aplikaci v podnicích a institucích veřejného sektoru. ▪ BOZP musí být včleněna do všech politik Evropské unie. 25

▪ Právní rámec společenství je nutno zjednodušit a racionalizovat. ▪ Dobrovolná regulace (self-regulation) se nevyrovná opoře poskytnuté právními předpisy a nařízeními. ▪ Důležité je identifikovat různé vady aplikace, které brzdí využití všech možností této legislativy. ▪ Některé členské státy musí před tím, než se naplno zaměří na nové pojetí BOZP, dosáhnout názorové změny týkajících se chování a povědomí dotčených osob. ▪ Je zapotřebí posílit odpovědnost tak, aby v celé evropské ekonomice bylo dosaženo celkové a úplné aplikace opatření. ▪ Zdá se, že nezbytná příprava pro zavedení nových opatřením praxe a časové období, které je nutné pro dosažení změny charakteru chování bude delší, než se předpokládalo. ▪ Ochota angažovat se pro zlepšení je však velmi často také nedostatečná. ▪ Úroveň zvýší lepší kvalifikace určitých skupin trhu práce, v souvislosti s projekty na zvýšení zaměstnanosti nebo podpory podnikatelů. Budoucí programy musí být zaměřeny na podporu zvyšování povědomí, zajištění informaci, zlepšení aktivní spoluúčasti podniků a pracovníků. ▪ „Srovnávací testy“ by mohly doplnit úsilí inspekce práce. Romaněnko J., 2006, Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve školské praxi, Karviná, Paris, 13-14s

Graf 4 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR

26

Graf 5 Četnost smrtelných pracovních úrazů v ČR

Četnost smrtelných pracovních úrazů (PÚ) v ČR 0,7

četnost smrtelných PÚ na 10 000 pojištěnců

0,6 0,5

PÚ

0,4 0,3 0,2 0,1 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

ZDROJ: ČÚBP, VÚBP | AUTOR: TURČ JOSEF, 2008 Poslední aktualizace: 10.12.2009 ČÚBP (Český úřad bezpečnosti práce), VÚBP (Výzkumný ústav bezpečnosti práce) Dostupné naWorldWideWeb:< http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/clanky/statistika_pu/ pu2008.vyv.html>,

27

2.4. Právní systém v ČR v souvislosti se zajišťováním BOZP

Obr. 1 Právní systém v ČR (BOZP) Mezinárodní organizace práce (dále jen MOP) je specializovanou agenturou OSN usilující o prosazování sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných lidských práv a práv v práci. MOP vytváří mezinárodní normy práce formou úmluv a doporučení stanovujících minimální standardy základních práv v práci. MOP je jedinou mezinárodní tripartitní organizací. Se stejnými právy v ní zasedají zástupci vlády, zaměstnanců a zaměstnavatelů. Základním posláním MOP je formulovat mezinárodní politiku a programy na podporu základních lidských práv, zdokonalování pracovních a životních podmínek a obohacování příležitostí zaměstnání. MOP formuluje mezinárodní pracovní standardy (minimální úroveň základních pracovních práv) v těchto oblastech: ▪ základní principy práv v práci, odstranění diskriminace v práci a zajištění rovnosti v odměňování, odstranění nucené a dětské práce, rovnost příležitostí a zacházení, ▪ sociální ochrana, zejména pracovní podmínky, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, migrace za prací.

Neméně důležitou oblastí v činnosti MOP je poskytování technické pomoci zejména v oblastech profesního vzdělávání, pracovní statistiky a bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Základní činností MOP je formulování přijímání a prosazování 28

mezinárodních pracovních standardů. Ty jsou přijímány ve formě úmluv a doporučení. Úmluvy MOP jsou v podstatě mezinárodními smlouvami, které jsou po schválení Mezinárodní konferencí práce otevřené členským zemím k ratifikaci. Ratifikací pak vzniká členské zemi povinnost plnit ustanovení příslušné úmluvy a pravidelně informovat o stavu jejího naplňování. Doporučení zpravidla doplňují příslušnou úmluvu, nepodléhají ratifikaci a nejsou tudíž právně závazná. Všechny úmluvy a doporučení přijaté MOP jsou rozesílány jednotlivým členským státům, které jsou povinny předložit úmluvu orgánu nebo orgánům, do jejichž pravomoci tato záležitost patří (zákonodárnému zboru, parlamentu), a to nejpozději do jednoho roku od skončení konference. Dokumenty Organizace spojených národů (OSN), Mezinárodní organizace práce (MOP) a Rady Evropy (RE), je Česká republika vázána jako člen těchto organizací a tím, že je ratifikovala. Vedle těchto mezinárodních právních instrumentů existuje řada dalších nástrojů – např. nařízení a směrnice Evropských společenství, které upravují výkon jednotlivých práv. V období od roku 1989, tj. od přijetí Charty sociálních práv pracovníků společenství – jsou směrnice přijímané v EU k sociální oblasti vytvářeny zejména k právům v ní obsaženým – většinou na základě Sociálních akčních plánů EU. Většina z nich již byla transponována do české legislativy (např. novely zákoníku práce v letech 2000 a 2003 a dalších zákonů a nový zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb.).

Právo na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále je BOZP) je ústavním právem, které vychází ze zákona č. 2/1993 Sb., listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů:

Čl. 28 Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanový zákon.

Čl. 29 (1) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. (2) Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání. 29

(3) Podrobnosti stanoví zákon.

Čl. 30 Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. Podrobnosti stanoví zákon

Čl. 31 Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Romaněnko J., 2006, Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve školské praxi, Karviná, Paris, 16-18s.

2.5. BOZP ve školství – pojmy

„BOZP“ (Bezpečnost a ochrana zdraví při práci) se týká jak zaměstnanců, kteří jsou v pracovněprávním vztahu, tak se vztahuje i na zaměstnance při činnostech nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. Ve vztahu ke studentům lze použít pojem „BOZ“. Tato zkratka znamená „Bezpečnost a ochranu zdraví“, a to při výchově a vzdělávání studentů a ne „při práci“. I když by se dalo říci, že u studentů při praktických přípravě (cvičení) by se dal v rámci přípravy na povolání použít pojem „při práci“, ale není to práce posuzovaná dle zákoníku práce a ostatních právních předpisů. „Bezpečnost práce“ popisují zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a související právní a ostatní předpisy. „Ochranou zdraví“ se zabývá zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a související právní a ostatní předpisy. „Zaměstnavatelem“ se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává 30

fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. Vystupuje v pracovně právních vztazích svým jménem a má odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Právní postavení zaměstnavatelů, kteří jsou právnickými osobami, se řídí § 18 až 20j zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. „Zaměstnancem“ v pracovněprávním

je

vztahu

fyzická

osoba,

k zaměstnavateli.

která

má

Způsobilost

práva

a

povinnosti

zaměstnance

mít

v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku, zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. „Studentem“ je člověk, který se systematicky vzdělává na nějaké střední, vyšší odborné, či vysoké škole, obvykle tak činí za účelem přípravy na své budoucí povolání. Věnuje se lidské činnosti zvané studium. Romaněnko J., 2006, Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve školské praxi, Karviná, Paris, 14-15s.

2.6. BOZP ve školství BOZP zaměstnanců a studentů škol a školských zařízení Podle § 29 školského zákona č. 561/2004 Sb., orgány, organizace a školy, které zabezpečují výchovu a vzdělávání, zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáka (studenta) při činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláváním, soustavně vytvářejí podmínky pro bezpečnost a ochranu zdraví žáka (studenta) a zabezpečují současně i ochranu žáka (studenta) před riziky poruch zdravého vývoje, pokud mohou být způsobeny nebo zvětšeny výchovnou a vzdělávací činností školy. Uvedené instituce a školy také kontrolují dodržování těchto podmínek. Tyto úkoly a povinnosti pro školy a školská zařízení jsou roztříštěny v řadě předpisů různé právní síly, z nichž některé jsou již zastaralé. Pro umožnění provádění konkrétních úkolů v péči o bezpečnost a ochranu zdraví a výkonu dozoru nad studenty škol a školských zařízení je doporučeno se řídit Metodický pokynem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 37014/2005-25, který byl vydán pro školy a školská zařízení zřizovaná MŠMT. Podle § 102 odst. 1 zákona 262/2006 Sb. v platném znění (zákoník práce) je zaměstnavatel

povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci

s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu 31

práce. Při stanovení opatření péče o bezpečnost a ochranu zdraví studentů se vychází nejen z běžného provozu budov a zařízení škol, ale také z činností a prostředí v celém režimu studenta ve škole v rámci výchovného a vzdělávacího působení. Bere v úvahu možné ohrožení studentů při výuce jednotlivých předmětů, při přesunech studentů v obci v rámci školního vyučování a při účasti školy na různých akcích pořádaných ve škole i mimo školu. Přihlíží k věku studentů, jejich schopnostem, fyzické a duševní vyspělosti, zdravotnímu stavu a ukázněnosti studentů. Pro bezpečnost a ochranu zdraví při výchově a vzdělávání studentů ve školách a školských zařízeních má mimořádný význam výkon dozoru nad veškerou činností studentů. Při výkonu dozoru nutno vycházet z konkrétních podmínek a přihlížet zejména k rizikům vykonávané činnosti. Kontrolu dodržování podmínek pro bezpečnost a ochranu zdraví studentů při činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláváním, provádí Česká školní inspekce a Svazová inspekce bezpečnosti práce Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Kromě průběžné kontrolní činnosti se podílí zejména na prošetřování smrtelných, hromadných a těžkých školních úrazů. Výkon dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci ve školách

jako celku je v působnosti Českého úřadu

bezpečnosti práce.

Prevence rizik ve školstí Prevenci rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření školy, která mají za

cíl

předcházet

rizikům,

odstraňovat

je

nebo

minimalizovat

působení

neodstranitelných rizik. Při stanovení konkrétních opatření péče o bezpečnost a ochranu zdraví studentů vychází škola z vyhledávání, posuzování a zhodnocení rizik spojených s činnostmi a prostředím v celém režimu studenta ve škole v rámci výchovného a vzdělávacího působení. Bere v úvahu možné ohrožení studentů při výuce jednotlivých předmětů, při přesunech žáků v obci v rámci školního vyučování a při účasti školy na různých akcích pořádaných ve škole i mimo školu. Přihlíží k věku studentů, jejich schopnostem, fyzické a duševní vyspělosti, zdravotnímu stavu a ukázněnosti studentů. Škola v rámci výchovného působení seznamuje studenty s veškerým povinným rozsahem učiva, týkajícího se ochrany zdraví a bezpečí žáků, s riziky a ohrožením při 32

dopravním provozu na komunikacích, při jejich mimoškolních aktivitách a v době školních prázdnin.

Omezení pro činnost studentů Pokud školy při výchově a vzdělávání studentů organizují praktické vyučování, odborný výcvik, případně jiné práce, mohou studenty zaměstnávat pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji a poskytují jim při práci zvýšenou péči. Školy dodržují zákazy prací platné pro zaměstnankyně a zákazy prací mladistvým a podmínky, za nichž mohou mladiství tyto práce výjimečně konat z důvodu přípravy na povolání, jež jsou stanovené vyhláškou min. zdravotnictví č. 288/2003 Sb. kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu

a mladistvým, a

podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání.

Zdravotní způsobilost Školy se řídí ustanoveními zvláštních předpisů, jež se týkají zjišťování zdravotního stavu studentů a jejich zdravotní způsobilosti pro příslušný studijní obor a pro účast na některých výchovných a vzdělávacích činnostech školy. Studenti informují školu o změně zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu, pokud může mít vliv na studovaný obor nebo účast na školských akcích a výcviku.

Poučení studentů Škola zajistí, aby studenti byli poučeni a podrobně instruováni o možném ohrožení zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichž se účastní při výchově a vyučování nebo v přímé souvislosti s tím.Studenty zároveň seznámí s konkrétními bezpečnostními pokyny a se zásadami bezpečného chování a s čím se mohou studenti ve škole a v okolí školy setkat. Seznámí studenty

s ustanoveními bezpečnostních

předpisů a pokynů, pokud se vztahují na příslušnou činnost, akci nebo pracoviště a průběžně s ustanoveními školního řádu, řádů dílen, laboratoří, odborných pracoven, sportovních zařízení, tělocvičen a hřišť a jiných pracovišť a s dalšími opatřeními školy, jež mohou mít bezpečnostně preventivní význam. Pokud to stanoví bezpečnostní předpisy, nebo je-li to odůvodněno rizikem 33

činnosti, budou studenti z těchto znalostí přezkoušeni. O provedeném poučení studentů učiní škola záznam. Studenti, kteří nebyli v době poučení přítomni, je třeba v nejbližším vhodném termínu poučit. Ve složitějších případech, zejména při instruování o obsahu závažných bezpečnostně technických předpisů a pokynů, se pořídí zápis podepsaný studenty, z něhož lze podle potřeby zjistit konkrétní obsah provedené instruktáže.

Dozor nad studenty Při akcích konaných mimo školu, kdy místem pro shromáždění studentů není škola, počíná dozor 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dozor končí na předem určeném místě. Podle rozhodnutí vedení školy mohou dozor ve výjimečných případech konat vedle pedagogických pracovníků i jiné zletilé osoby, a to jen pokud to s nimi bylo dohodnuto. Tyto osoby musí být řádně poučeny o povinnostech dozoru a vedení školy o tomto poučení provede písemný záznam. Při akcích konaných mimo školu, kdy jsou jejich účastníci ubytováni v objektech cizích organizací, dodržují studenti bezpečnostní a protipožární pokyny platné v těchto objektech. Studenti dodržují stanovený režim dne a pokyny vydané pro dobu nočního klidu. Za seznámení studentů s těmito pokyny a za kontrolu jejich dodržování odpovídá vedoucí akce nebo jím určený pedagogický pracovník. Vedoucí akce rozhodne o způsobu provádění dohledu v době nočního klidu. O způsobu zajištění dozoru nad studentů rozhoduje vedení školy.

Zvláštní pravidla při některých činnostech Kromě obecných zásad úrazové prevence nutno dodržovat další zvláštní pravidla zejména při výuce některých odborných předmětů se zvýšeným rizikem ohrožení zdraví a života, při praktickém vyučování, při výuce tělesné výchovy, koupání, plaveckém a lyžařském výcviku, sportovních a turistických akcích. Ve všech takových případech klade škola zvýšený důraz na dodržování bezpečnostních předpisů, pokynů a zásad úrazové prevence pedagogickými pracovníky i studenty. Důsledně je vyžadováno ukázněné chování studentů. Při pohybových činnostech (míčové hry apod.) se účastníci řídí

ustanoveními o bezpečnosti obsaženými

v pravidlech pro prostorové podmínky školy a ustanoveními soutěžních řádů daných sportů. Při praktickém vyučování, sportovních a jiných činnostech, kde je zvýšená možnost ohrožení zdraví, odkládají studenti na určená místa ozdobné a jiné předměty, jako náramky, náušnice, náhrdelníky, prsteny ozdobné kroužky aj. Řídí se přitom 34

pokyny vyučujícího, který nedovolí, aby se student bez odložení uvedených předmětů účastnil příslušné činnosti. Studenti používají pracovní oděv nebo cvičební úbor a obuv a mají výstroj podle druhu vykonávané činnosti a podle pokynů učitele, který dodržování tohoto požadavku kontroluje.

Praktické vyučování Při praktickém vyučování musí být pracoviště a jeho vybavení, včetně pracovního nářadí, v nezávadném stavu a musí odpovídat požadavkům předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Musí být dodržovány bezpečnostní i hygienické předpisy a ustanovení učebních dokumentů o dělení tříd na skupiny, odůvodněná bezpečnostními hledisky. Studentům jsou podle potřeby přidělovány ochranné prostředky. Pokud se praktické vyučování uskutečňuje v jiné organizaci, musí být v dohodě, kterou o tom škola s organizací uzavírá, obsažena mimo jiné i ustanovení o opatřeních k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví studentů, včetně poskytování ochranných prostředků. Kontrolní činnost Dodržování podmínek pro bezpečnost a ochranu zdraví studentů kontrolují průběžně vedoucí zaměstnanci školy v rámci své působnosti. Pedagogičtí pracovníci kontrolují a vyžadují dodržování bezpečnostních předpisů a pokynů studenty.

Práva a povinnosti zaměstnanců Práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou stanoveny v ZP, zejména v § 106. Zaměstnanci mají právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jejich práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Zaměstnanci jsou oprávněni odmítnout výkon práce, o níž mají důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jejich život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných osob (zaměstnanců a ve školství studentů); takové odmítnutí nelze posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance, studenta. Zaměstnanci mají právo a povinnost podílet se na vytváření zdravého a bezpečného pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o 35

svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance.

Každý zaměstnanec je zejména povinen: 1. účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobit se ověření jejich znalostí, 2. podrobit se lékařským prohlídkám, očkování, vyšetření a diagnostickým zkouškám stanoveným zvláštními právními předpisy, 3. dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele, 4. dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a tato svévolně neměnit a nevyřazovat z provozu, 5. nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích, kde pracují také nekuřáci. V areálu školy platí zákaz kouření s výjimkou prostor pro kouření vyhrazených. Zaměstnanci dodržují zákaz požívat v pracovní době alkoholické nápoje a pracovat pod jejich vlivem a zákaz zneužívat jiné návykové látky ve škole i mimo školu. 6. oznamovat svému nadřízenému nedostatky a závady na pracovišti, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci, a podle svých možností se účastnit na jejich odstraňování; bezodkladně oznamovat svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiné osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při vyšetřování jeho příčin, 7. zaměstnanec školy je povinen podrobit se vyšetření ke zjištění, zda je pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek omamného prostředku. Pokyn k tomuto vyšetření je zaměstnanci oprávněn dát ředitel školy, jeho zástupce nebo přímý nadřízený zaměstnance a to v soualdu s ustanovením § 16 zákona 379/2005 Sb. 36

Základní povinnosti zaměstnanců dle § 106 ZP Zaměstnanci jsou povinni zejména: 1. pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a dodržovat zásady spolupráce s ostatními zaměstnanci, 2. plně využívat pracovní doby a výrobních prostředků k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly, 3. dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, 4. řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou,zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Ostatní důležité povinnosti zaměstnanců: Zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň. Zaměstnanec je povinen prohlubovat si soustavně kvalifikaci k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě; prohlubováním kvalifikace se rozumí též obnovování. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci

její udržování a

účast na školení k

prohloubení kvalifikace. Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku. Na hrozící škodu je zaměstnanec povinen upozornit vedení školy a přispět k jejímu odvrácení, pokud tomu nebrání důležité okolnosti nebo pokud by tím neohrozil sebe nebo jiné osoby. Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinen oznámit závadu svému nadřízenému. Při nakládání s chemickými látkami a přípravky chránit zdraví člověka a životní prostředí se řídit výstražnými symboly nebezpečnosti, větami označujícími specifickou rizikovost a pokyny pro bezpečné nakládání (podrobněji stanoví § 44a zákona č. 258/2000 Sb. ve znění pozd. předpisů).

Zvláštní povinnosti

37

Vedle povinností, které pro ně vyplývají ze zákoníku práce a dalších obecně závazných právních předpisů, jsou tito zaměstnanci povinni zejména: 1. vykonávat dozor nad studenty podle zvláštních předpisů a pokynů vedení školy, 2. vytvářet, dodržovat a kontrolovat podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví studentů při jejich účasti na školní výuce a výchově. Kromě obecně platných předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dodržovat zejména ustanovení pracovního

řádu a zvláštních předpisů o výkonu pedagogického

dozoru, o dělení tříd při činnostech spojených se zvýšeným ohrožením studentů a ostatní bezpečnostní předpisy a pokyny platné ve školství. 3. ohlašovat vedení školy své poznatky, které svědčí o tom, že student užívá omamné látky, dopouští se šikany, trestné činnosti nebo je ohrožen jinými sociálně patologickými jevy, dále je-li vystaven šikaně či týrání, případně jinému nežádoucímu zacházení ve škole i mimo školu, 4. podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň, Další povinnosti zaměstnanců může zaměstnavatel podrobněji stanovit: 1. v pokynech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 102 zákoníku práce), 2. v provozních řádech a místních provozních předpisech (sklady, kotelny, plynová zařízení), 3. v místním provozním bezpečnostním předpise upravujícím používání světelných, zvukových, hlasových signálů a signálů dávaných rukou (nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů ve znění pozdějších předpisů), 4. v místním provozním bezpečnostním předpise upravujícího pracovní technologické postupy pro používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele (§ 3 odst. 1a, § 2 g nařízení vlády č. 378/2001 Sb. kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí), 5. v pracovních postupech při činnostech zaměřených na využívání zvířat (nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních 38

postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat pracovní postupy), 6. v místním provozním bezpečnostním předpisem předpis upravující pracovní a technologické postupy při provozování dopravy (nařízení vlády č. 168/2002 Sb. kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky), 7. v pracovních a technologických postupech pro práce v lese a na pracovištích obdobného charakteru práce prováděné na lesních a nelesních pozemcích při údržbě lesů, parků, sadů, (jako jsou zejména, pěstební práce, práce s křovinořezem, ošetřování

stromů) (nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob

organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru). Zpracováno podle databáze programu SIB-LEX, 2006. Verze 2.4.5.2.

2.7. NAP – rozbor pojmu NAP je krátkodobý programový dokument Rady vlády, kterým jsou rozpracovány strategické záměry stanovené Národní politikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Národním akčním programem (NAP) jsou stanoveny cíle aktivit vlády, jednotlivých správních úřadů i orgánů a organizací sociálních partnerů pro příslušné období. Tyto cíle jsou rozpracovány do jednotlivých oblastí, zahrnujících zejména nástroje právní regulace, ekonomické motivační nástroje, informační, osvětové a vzdělávací prostředky. Akční program zde vytváří předpoklady pro navázání bližší spolupráce a prohloubení koordinace všech subjektů, zúčastněných při řešení významných okruhů otázek v oblastech bezpečnosti práce, pracovních podmínek a pracovního prostředí. Jedním ze základních strategických cílů politiky této oblasti je dosažení vysoké úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Její vysoká úroveň umožňuje zabránit nenahraditelným ztrátám na lidských životech a zdraví, způsobených pracovními úrazy, nemocemi z povolání či jinými poškozeními zdraví z práce, jakož i následným

39

nepříznivým dopadům na populaci, které představují vedle humánního aspektu i značné materiální ztráty pro celou společnost.

2.8. Proces NAP, NAP na období 2009-2010 Problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zabývá Vláda ČR, a to ve svém základním dokumentu „ Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“, který byl schválen již v roce 2004, a to na léta 2004 až 2006. Dopracovávat a konkretizovat Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to i na další období je úkolem i současné Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, která připravuje NAP na léta 2007-2012. Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2009-2010, viz. příloha č. 1.

3. MATERIÁL

3.4. Seznam subjektů (VŠ Jihomoravského kraje) ▪ Akademie STING, o.p.s. ▪ JAMU v Brně ▪ Vysoká škola Karla Engliše a.s. ▪ Masarykova universita v Brně ▪ Vysoká škola NEWTON College ▪ Vysoká škola Obchodní a hotelová Brno ▪ Rašínova vysoká škola s.r.o. ▪ Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona s.r.o. ▪ Soukromá vysoká škola ekonomická ZNOJMO, s.r.o. ▪ VUT v Brně ▪ B.I.B.S., a.s. ▪ Univerzita obrany ▪ Veterinární a farmaceutická universita v Brně 40

▪ Mendelova univerzita v Brně

3.5. Popis subjektů Akademie STING, o.p.s. Soukromá vysoká škola s akreditací MŠMT. Poskytuje vzdělání v bakalářských studijních oborech ekonomického a právního zaměření - titul bakalář (Bc.) a navazujícím magisterském ekonomickém studijním oboru - titul inženýr (Ing.). Katedry: - účetnictví, daní a práva - ekonomiky a řízení - aplikovaných disciplín

JAMU v Brně - Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Veřejná vysoká škola uměleckého zaměřením s divadelní a hudební fakultou.

Vysoká škola Karla Engliše a.s.. Soukromá vysoká škola, poskytuje vzdělání v akreditovaných bakalářských oborech Management v podnikání a Ekonomika a právo v podnikání. Ústavy: - ekonomie, managementu a sociálních věd - práva - aplikované informatiky - jazyků

Masarykova universita v Brně. Masarykova univerzita poskytuje vysokoškolské vzdělání v širokém spektru tradičních i moderních univerzitních disciplín. Fakulty: - právnická - lékařská - přírodovědecká - filozofická 41

- pedagogická - ekonomicko-správní - informatiky - sociálních studií - sportovních studií

Vysoká škola NEWTON College. Škola nabízí vysokoškolské vzdělávání v oblasti podnikání a managementu. Studijní obory: - globální podnikání a management - management mezinárodních institucí a veřejné správy - management se zaměřením na psychologii

Vysoká škola obchodní a hotelová v Brně. Nabídka magisterského studia. Studijní obory: - management hotelnictví - management turismu

Rašínova vysoká škola s.r.o.. Hlavní složku studia tvoří předměty z oblasti ekonomie a práva, dále managementu, informačních technologií a cizích jazyků Studijní programy: - ekonomika a insolvence - ekonomika a management

Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona, s.r.o.. Soukromá vysoká škola technického zaměření se studijním programem Nemovitý majetek a studijním oborem Realitní makléř. Studijní program: - nemovitý majetek Studijní obor: - realitní makléř - oceňování nemovitostí

Soukromá vysoká škola ekonomická ZNOJMO, s.r.o.. Škola nabízí bakalářské studium. Prezenční i kombinovanou formou. Studijní program: - ekonomika a management Studijní obory: 42

- účetnictví a finanční řízení podniku - marketing a management - mzdové účetnictví, daně a personalistika - ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

VUT v Brně – Vysoké učení technické v Brně. Škola zaměřená na technické, ekonomické a umělecké vědy. Fakulty: - chemická - architektury - stavební - strojního inženýrství - výtvarných umění - informačních technologií - elektrotechniky a komunikačních technologií - podnikatelská

B.I.B.S., a.s. Brno International Business School - soukromá vysoká škola. Škola poskytuje ve spolupráci s britskou Nottingham Trent University bakalářské (český Bc., britský BA (Hons)) a navazující magisterské programy MSc v českém jazyce. Studijní programy: - management - ekonomie - právo

Universita obrany. Jediná vojenská vysoká škola v České republice se sídlem v Brně. Fakulty: - ekonomiky a managementu - vojenských technologií - vojenského zdravotnictví

Veterinární a farmaceutická universita v Brně. Univerzita přírodovědného zaměření. Fakulty: 43

- veterinárního lékařství - veterinární hygieny a ekologie - farmaceutie

MU v Brně - Mendelova univerzita v Brně Fakulty: - agronomická - lesnická a dřevařská - provozně ekonomická - zahradnická - regionálního rozvoje a mezinárodních studií

4. METODA

4.4. Interview Ke zjišťování stavu úrovně výuky BOZP na jednotlivých školách jsem postupoval jak formou telefonických dotazů, tak formou písemnou, tedy pomocí dotazu a referenčního dopisu na emailových adresách zástupců jednotlivých škol a fakult.

Jednotná forma dotazu pro zástupce jednotlivých škol (fakult) Jihomoravského kraje:

Dotaz: Vážený(á) pane(ní)tajemníku(ce), děkane(ko), kvestore(ko))…..,, dovoluji si Vás touto formou požádat o informace týkající se úrovně výuky vašich studentů v oblasti BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) na vaší škole, které potřebuji ke zpracování své diplomové práce. Jedná se mi o způsoby výuky BOZP na vaší škole (sylaby - pokud existují, seznámení studentů s pravidly BOZP a jejich texty, konkrétní školení pro jednotlivá cvičení a způsoby zápisů o provedených školeních, 44

apod.).

V příloze přikládám referenční dopis vedení Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Děkuji Vám za poskytnuté informace a zůstávám s pozdravem.

Bc. Radek Mach Tel.: 773 197 507 E-mail: [email protected]

Referenční dopis vedení Lesnické a dřevařské fakulty MU v Brně, viz. příloha č. 2.

4.2. Způsob hodnocení získaných materiálů (editace dat), prezentace získaných materiálů (expertní hodnocení) Po obdržení opakovaně vyžádaných materiálů o školení BOZP studentů vysokých škol Jihomoravského kraje jsme data editovali do stejné formy, a to v následujících kategoriích:

1. Obsah školení 2. Dokumentace (textové zpracování) 3. Délka školení 4. Četnost školení

Poté jsme expertně hodnotili jejich stav podle dosaženého procentuálního kriteriálního systému (škály):

Ad 1. Obsah školení: 0%

položka neexistuje 45

1 - 20%

velmi špatný stav

21 - 40%

špatný stav

41 - 60%

dobrý stav

61 - 80%

velmi dobrý stav

81 - 100%

vynikající stav

Ad 2. Dokumentace (formuláře a textová část) 0%

položka neexistuje

1 - 20%

velmi špatný stav

21 - 40%

špatný stav

41 - 60%

dobrý stav

61 - 80%

velmi dobrý stav

81 - 100%

vynikající stav

Ad 3. Délka školení 0%

údaj neexistuje

1 - 50%

dobrý stav (do 90 min)

51 - 100%

velmi dobrý stav (nad 90 min)

Ad 4. Četnost školení 0%

údaj neexistuje

1 - 50%

dobrý stav (1x před zahájením bakalářského, magisterského studijního

programu) 51 - 70%

velmi dobrý stav (1x před zahájením bakalářského, magisterského

studijního programu, vždy před praktickými cvičeními, kursy, apod.) 71 - 100%

vynikající stav (každoročně, tedy po každých dvou semestrech, vždy

před praktickými cvičeními, kursy, apod.)

Výsledky hodnocení prezentujeme v souhrnném histogramu pro každou vysokou školu (fakultu), od které jsme obdrželi data. V ideálním případě by to mělo vypadat následovně:

Graf 6 Hodnotící graf 46

VŠ Jihomoravského kraje: Graf 7 Akademie STING, o.p.s. (kontaktní osoba: tajemník) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 1 na CD

Obsah školení

50% 40% 30%

Dokumentace (textové zpracování)

20%

Délka školení

10% Četnost školení

0% Akademie STING, o.p.s.

Graf 8 JAMU v Brně (kontaktní osoba: kvestor) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 2 na CD

47

Obsah školení

50% 40% 30%

Dokumentace (textové zpracování)

20%

Délka školení

10% Četnost školení

0% JAMU v Brně

Graf 9 Vysoká škola Karla Engliše a.s. (kontaktní osoba: prorektor pro pedagogickou činnost) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 3 na CD

Obsah školení

50% 40%

Dokumentace (textové zpracování)

30% 20%

Délka školení

10% 0%

Četnost školení Vysoká škola Karla Engliše a.s.

Masarykova universita v Brně (kontaktní osoba: kvestor, manager krizového řízení BOZP, PO)

Graf 10 Fakulta ekonomicko-správní (Informace o zajištění BOZP, PO zveřejněny na www.econ.muni.cz) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 4 na CD

Obsah školení

50% 40% 30% 20% 10% 0%

Dokumentace (textové zpracování) Délka školení Fakulta ekonomicko-správní (Masarykova universita v Brně)

Četnost školení

Graf 11 Fakulta informatiky (kontaktní osoba: tajemník) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 5 na CD

48

Obsah školení

50% 40% 30% 20% 10% 0%

Dokumentace (textové zpracování) Délka školení Fakulta informatiky (Masarykova universita v Brně)

Četnost školení

Graf 12 Fakulta sociálních studií (kontaktní osoba: tajemník, vedoucí studijního oddělení) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 6 na CD

Obsah školení

50% 40% 30% 20% 10% 0%

Dokumentace (textové zpracování) Délka školení Fakulta sociálních studií (Masarykova universita v Brně)

Četnost školení

Graf 13 Fakulta sportovních studií (kontaktní osoba: tajemník) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 7 na CD

Obsah školení

100% 80% 60% 40% 20% 0%

Dokumentace (textové zpracování) Délka školení Fakulta sportovních studií (Masarykova universita v Brně)

Četnost školení

Graf 14 Filozofická fakulta (kontaktní osoba: tajemník) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 8 na CD

49

Obsah školení

50% 40% 30% 20% 10% 0%

Dokumentace (textové zpracování) Délka školení Filozofická fakulta (Masarykova universita v Brně)

Četnost školení

Graf 15 Lékařská fakulta (kontaktní osoba: tajemník) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 9 na CD

Obsah školení

100% 80% 60% 40% 20% 0%

Dokumentace (textové zpracování) Délka školení Lékařská fakulta (Masarykova universita v Brně)

Četnost školení

Graf 16 Pedagogická fakulta (kontaktní osoba: tajemník) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 10 na CD

Obsah školení

80% 60%

Dokumentace (textové zpracování)

40% 20%

Délka školení

0% Pedagogická fakulta (Masarykova universita v Brně)

Četnost školení

Graf 17 Právnická fakulta (kontaktní osoba: tajemník) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 11 na CD

50

Obsah školení

100% 80% 60% 40% 20% 0%

Dokumentace (textové zpracování) Délka školení Právnická fakulta (Masarykova universita v Brně)

Četnost školení

Graf 18 Přírodovědecká fakulta (kontaktní osoba: tajemník, referent BOZP) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 12 na CD

Obsah školení

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Dokumentace (textové zpracování) Délka školení Přírodovědecká fakulta (Masarykova universita v Brně)

Četnost školení

Graf 19 Vysoká škola NEWTON College (kontaktní osoba: vedoucí ústavu humanitních věd) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 13 na CD

Obsah školení

50% 40%

Dokumentace (textové zpracování)

30% 20%

Délka školení

10% 0%

Četnost školení

Vysoká škola NEWTON College

51

Graf 20 Vysoká škola obchodní a hotelová v Brně (kontaktní osoba: kvestor) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 14 na CD

Obsah školení

100% 80%

Dokumentace (textové zpracování)

60% 40%

Délka školení

20% 0%

Četnost školení Vysoká škola obchodní a hotelová v Brně

Graf 21 Rašínova vysoká škola s.r.o. (kontaktní osoba: kvestor) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 15 na CD

Obsah školení

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Dokumentace (textové zpracování) Délka školení Četnost školení Rašínova vysoká škola s.r.o.

Graf 22 Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona, s.r.o. (kontaktní osoba: rektor) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 16 na CD

Obsah školení

50% 40%

Dokumentace (textové zpracování)

30% 20%

Délka školení

10% 0%

Četnost školení Vysoká škola realitní Institut Franka Dysona, s.r.o.

52

Graf 23 Soukromá vysoká škola ekonomická ZNOJMO, s.r.o. (kontaktní osoba: prorektor pro pedagogickou činnost) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 17 na CD Obsah školení

50% 40%

Dokumentace (textové zpracování)

30% 20%

Délka školení

10% 0%

Četnost školení

Soukromá vysoká škola ekonomická ZNOJMO, s.r.o.

VUT v Brně - Vysoké učení technické v Brně (kontaktní osoba: kvestor) Graf 24 Fakulta chemická (kontaktní osoba: děkan) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 18 na CD Obsah školení

100% 80%

Dokumentace (textové zpracování)

60% 40%

Délka školení

20% 0%

Četnost školení

Fakulta chemická (Vysoké učení technické v Brně)

Graf 25 Fakulta architektury (kontaktní osoba: děkan) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 19 na CD

Obsah školení

50% 40%

Dokumentace (textové zpracování)

30% 20%

Délka školení

10% 0%

Četnost školení

Fakulta architektury (Vysoké učení technické v Brně)

53

Graf 26 Fakulta stavební (kontaktní osoba: děkan) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 20 na CD

Obsah školení

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Dokumentace (textové zpracování) Délka školení Četnost školení

Fakulta stavební (Vysoké učení technické v Brně)

Graf 27 Fakulta strojního inženýrství (kontaktní osoba: děkan) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 21 na CD

Obsah školení

100% 80% 60% 40% 20% 0%

Dokumentace (textové zpracování) Délka školení Fakulta strojního inženýrství (Vysoké učení technické v Brně)

Četnost školení

Graf 28 Fakulta výtvarných umění (kontaktní osoba: děkan) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 22 na CD

Obsah školení

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Dokumentace (textové zpracování) Délka školení Fakulta výtvarných umění (Vysoké učení technické v Brně)

Četnost školení

54

Graf 29 Fakulta informačních technologií (kontaktní osoba: tajemník) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 23 na CD

Obsah školení

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Dokumentace (textové zpracování) Délka školení Fakulta informačních technologií (Vysoké učení technické v Brně)

Četnost školení

Graf 30 Fakulta elektroniky a komunikačních technologií (kontaktní osoba: děkan) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 24 na CD

Obsah školení

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Dokumentace (textové zpracování) Délka školení Fakulta elektroniky a komunikačních technologií (Vysoké učení technické v Brně)

Četnost školení

Graf 31 Fakulta podnikatelská (kontaktní osoba: děkan) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 25 na CD

Obsah školení

50% 40% 30% 20% 10% 0%

Dokumentace (textové zpracování) Délka školení Fakulta podnikatelská (Vysoké učení technické v Brně)

Četnost školení

55

Graf 32 B.I.B.S., a.s. - Brno International Business School (kontaktní osoba: koordinátor VŠ programů) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 26 na CD

Obsah školení

100% 80% 60%

Dokumentace (textové zpracování)

40%

Délka školení

20% Četnost školení

0% B.I.B.S., a.s.

Graf 33 Universita obrany (kontaktní osoba: kvestor) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 27 na CD

Obsah školení

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Dokumentace (textové zpracování) Délka školení Četnost školení Universita obrany

Veterinární a farmaceutická universita v Brně (kontaktní osoba: kvestor) Graf 34 Fakulta veterinárního lékařství (kontaktní osoba: děkan) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 28 na CD

56

Obsah školení

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Dokumentace (textové zpracování) Délka školení Četnost školení

Fakulta veterinárního lékařství

Graf 35 Fakulta veterinární hygieny a ekologie (kontaktní osoba: děkan) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 29 na CD

Obsah školení

100% 80%

Dokumentace (textové zpracování)

60% 40%

Délka školení

20% 0%

Četnost školení

Fakulta veterinární hygieny a ekologie

Graf 36 Fakulta farmaceutická (kontaktní osoba: tajemník) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 30 na CD

Obsah školení

100% 80% 60%

Dokumentace (textové zpracování)

40%

Délka školení

20% Četnost školení

0% Fakulta farmaceutická

MU v Brně - Mendelova universita v Brně Graf 37 Fakulta lesnická a dřevařská (kontaktní osoba: RNDr. Vladimír Šedivý, CSc.) Expertní hodnocení: - prezentace získaných materiálů viz. příloha č. 31 na CD

57

Obsah školení

100% 80% 60%

Dokumentace (textové zpracování)

40%

Délka školení

20% Četnost školení

0% Fakulta lesnická a dřevařská

5. VÝSLEDKY 5.1. Expertní vyhodnocení - bodovací systém, interpretace výsledků 58

Podle metodiky 4.2. jsme expertně vyhodnotili získané odpovědi subjektů vysokých škol z Jihomoravského kraje v kritériích - obsah školení; - dokumentace; délka školení; - četnost školení.

Sumarizace výsledků expertního hodnocení všech sledovaných subjektů:

Položka Tabulka 5 Obsah školení Sledovaný subjekt – konečný výsledek je vyjádřený včetně fakult Akademie STING, o.p.s. JAMU v Brně Vysoká škola Karla Engliše a.s. Masarykova universita v Brně (včetně fakult) Vysoká škola NEWTON College Vysoká škola obchodní a hotelová v Brně Rašínova vysoká škola s.r.o. Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona, s.r.o. Soukromá vysoká škola ekonomická ZNOJMO, s.r.o. VUT v Brně B.I.B.S., a.s. Universita obrany Veterinární a farmaceutická universita v Brně Mendelova univerzita v Brně Průměrný výsledek: (součet % / počet subjektů = 268,6/14)

Obsah školení BOZP v % (zaokrouhleno na jedno desetinné číslo)

0 0 0 5,6 50 0 0 0 0 16,3 0 30 66,7 100 19,2%

Prokazatelně nízký výsledek 19,2% je výrazně ovlivněn faktem, že mnohé subjekty (8x) buď vůbec neodpověděly, nebo odpovědi nebyly relevantní a v dostatečné míře. Pouze v jednom případě byly výsledky ohodnoceny jako vynikající stav, jednou byl shledán velmi dobrý stav, jednou dobrý stav, jednou špatný stav a dvakrát velmi špatný stav. I při vynechání těch subjektů, které neodpověděly, vyjde průměr 44,8%, tj. na hranici špatného stavu a začínajícího dobrého stavu!

Položka Tabulka 6 Dokumentace (textové zpracování)

59

Sledovaný subjekt – konečný výsledek je vyjádřený včetně fakult Akademie STING, o.p.s. JAMU v Brně Vysoká škola Karla Engliše a.s. Masarykova universita v Brně (včetně fakult) Vysoká škola NEWTON College Vysoká škola obchodní a hotelová v Brně Rašínova vysoká škola s.r.o. Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona, s.r.o. Soukromá vysoká škola ekonomická ZNOJMO, s.r.o. VUT v Brně B.I.B.S., a.s. Universita obrany Veterinární a farmaceutická universita v Brně Mendelova univerzita v Brně Průměrný výsledek: (součet % / počet subjektů = 363,3/14)

Dokumentace BOZP v % (zaokrouhleno na jedno desetinné číslo)

0 0 20 27,8 0 0 0 40 40 48,8 0 40 46,7 100 26%

Prokazatelně nízký výsledek 26% je výrazně ovlivněn faktem, že mnohé subjekty (6x) buď vůbec neodpověděly, nebo odpovědi nebyly relevantní a v dostatečné míře. Pouze v jednom případě byly výsledky ohodnoceny jako vynikající stav, dvakrát byl shledán dobrý stav a pětkrát špatný stav. I při vynechání těch subjektů, které neodpověděly, vyjde průměr 45,4%, tj. na hranici špatného stavu a začínajícího dobrého stavu!

Položka Tabulka 7 Délka školení 60

Sledovaný subjekt – konečný výsledek je vyjádřený včetně fakult Akademie STING, o.p.s. JAMU v Brně Vysoká škola Karla Engliše a.s. Masarykova universita v Brně (včetně fakult) Vysoká škola NEWTON College Vysoká škola obchodní a hotelová v Brně Rašínova vysoká škola s.r.o. Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona, s.r.o. Soukromá vysoká škola ekonomická ZNOJMO, s.r.o. VUT v Brně B.I.B.S., a.s. Universita obrany Veterinární a farmaceutická universita v Brně Mendelova univerzita v Brně Průměrný výsledek: (součet % / počet subjektů = 237,5/14)

Délka školení BOZP v % (zaokrouhleno na jedno desetinné číslo)

0 0 50 0 50 0 0 0 0 17,5 0 0 20 100 17%

Prokazatelně nízký výsledek 17% je výrazně ovlivněn faktem, že mnohé subjekty (9x) buď vůbec neodpověděly, nebo odpovědi nebyly relevantní a v dostatečné míře. Pouze v jednom případě byly výsledky ohodnoceny jako velmi dobrý stav a čtyřikrát byl shledán dobrý stav. I při vynechání těch subjektů, které neodpověděly, vyjde průměr 47,5%, tj. pouze dobrý stav!

Položka Tabulka 8 Četnost školení 61

Sledovaný subjekt – konečný výsledek je vyjádřený včetně fakult Akademie STING, o.p.s. JAMU v Brně Vysoká škola Karla Engliše a.s. Masarykova universita v Brně (včetně fakult) Vysoká škola NEWTON College Vysoká škola obchodní a hotelová v Brně Rašínova vysoká škola s.r.o. Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona, s.r.o. Soukromá vysoká škola ekonomická ZNOJMO, s.r.o. VUT v Brně B.I.B.S., a.s. Universita obrany Veterinární a farmaceutická universita v Brně Mendelova univerzita v Brně Průměrný výsledek: (součet % / počet subjektů = 694,5/14)

Četnost školení BOZP v % (zaokrouhleno na jedno desetinné číslo)

50 50 50 37,8 50 0 70 50 50 60 0 70 56,7 100 49,6%

Prokazatelně nízký výsledek 49,6% je částečně ovlivněn faktem, že dva subjekty vůbec neodpověděly, nebo odpovědi nebyly relevantní a v dostatečné míře. Pouze v jednom případě byly výsledky ohodnoceny jako vynikající stav, dvakrát byl shledán velmi dobrý stav, dvakrát byl shledán stav mezi dobrým a velmi dobrým hodnocením a šestkrát by shledán dobrý stav. I při vynechání těch subjektů, které neodpověděly, vyjde průměr 57,9%, tj. na hranici dobrého stavu a začínajícího velmi dobrého stavu. Graf 38 Grafické vyhodnocení - sumarizace výsledků:

6. DISKUSE

62

6.1. Popis rozdílů sledovaných subjektů dle zaměření a v aplikaci na expertní vyhodnocení

Provedli

jsme

komparaci

vysokých

škol

podle

jejich

zaměření

na

společenskovědní a technické a vyhodnotili je ve čtyřech šetřených kategoriích: obsah školení, dokumentace, délka školení a frekvence školení.

VŠ – Společenskovědní

Položka Tabulka 9 Obsah školení

Sledovaný subjekt – konečný výsledek je vyjádřený včetně fakult Akademie STING, o.p.s. JAMU v Brně Vysoká škola Karla Engliše a.s. Masarykova universita v Brně (včetně fakult) Vysoká škola NEWTON College Vysoká škola obchodní a hotelová v Brně Rašínova vysoká škola s.r.o. Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona, s.r.o. Soukromá vysoká škola ekonomická ZNOJMO, s.r.o. B.I.B.S., a.s. Veterinární a farmaceutická universita v Brně Průměrný výsledek: (součet % / počet subjektů = 122,3/11)

Položka Tabulka 10 Dokumentace (textové zpracování) 63

Obsah školení BOZP v % (zaokrouhleno na jedno desetinné číslo)

0 0 0 5,6 50 0 0 0 0 0 66,7 11,1%

Sledovaný subjekt – konečný výsledek je vyjádřený včetně fakult Akademie STING, o.p.s. JAMU v Brně Vysoká škola Karla Engliše a.s. Masarykova universita v Brně (včetně fakult) Vysoká škola NEWTON College Vysoká škola obchodní a hotelová v Brně Rašínova vysoká škola s.r.o. Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona, s.r.o. Soukromá vysoká škola ekonomická ZNOJMO, s.r.o. B.I.B.S., a.s. Veterinární a farmaceutická universita v Brně Průměrný výsledek: (součet % / počet subjektů = 174,5/11)

Dokumentace BOZP v % (zaokrouhleno na jedno desetinné číslo)

0 0 20 27,8 0 0 0 40 40 0 46,7 15,9%

Položka Tabulka 11 Délka školení

Sledovaný subjekt – konečný výsledek je vyjádřený včetně fakult Akademie STING, o.p.s. JAMU v Brně Vysoká škola Karla Engliše a.s. Masarykova universita v Brně (včetně fakult) Vysoká škola NEWTON College Vysoká škola obchodní a hotelová v Brně Rašínova vysoká škola s.r.o. Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona, s.r.o. Soukromá vysoká škola ekonomická ZNOJMO, s.r.o. B.I.B.S., a.s. Veterinární a farmaceutická universita v Brně Průměrný výsledek: (součet % / počet subjektů = 120/11)

Položka Tabulka 12 Četnost školení 64

Délka školení BOZP v % (zaokrouhleno na jedno desetinné číslo)

0 0 50 0 50 0 0 0 0 0 20 10,9%

Sledovaný subjekt – konečný výsledek je vyjádřený včetně fakult Akademie STING, o.p.s. JAMU v Brně Vysoká škola Karla Engliše a.s. Masarykova universita v Brně (včetně fakult) Vysoká škola NEWTON College Vysoká škola obchodní a hotelová v Brně Rašínova vysoká škola s.r.o. Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona, s.r.o. Soukromá vysoká škola ekonomická ZNOJMO, s.r.o. B.I.B.S., a.s. Veterinární a farmaceutická universita v Brně Průměrný výsledek: (součet % / počet subjektů = 464,5/11)

Četnost školení BOZP v % (zaokrouhleno na jedno desetinné číslo)

50 50 50 37,8 50 0 70 50 50 0 56,7 42,2%

Graf 39 Grafické vyhodnocení - sumarizace výsledků:

VŠ - Technického směru

65

Položka Tabulka 13 Obsah školení

Sledovaný subjekt – konečný výsledek je vyjádřený včetně fakult

Obsah školení BOZP v % (zaokrouhleno na jedno desetinné číslo)

16,3 30 100

VUT v Brně Universita obrany Mendelova univerzita v Brně Průměrný výsledek: (součet % / počet subjektů = 146,3/3)

48,8%

Položka Tabulka 14 Dokumentace (textové zpracování) Sledovaný subjekt – konečný výsledek je vyjádřený včetně fakult

Dokumentace BOZP v % (zaokrouhleno na jedno desetinné číslo)

48,8 40 100

VUT v Brně Universita obrany Mendelova univerzita v Brně Průměrný výsledek: (součet % / počet subjektů = 188,8/3)

62,9%

Položka Tabulka 15 Délka školení Sledovaný subjekt – konečný výsledek je vyjádřený včetně fakult

Délka školení BOZP v % (zaokrouhleno na jedno desetinné číslo)

17,5 0 100

VUT v Brně Universita obrany Mendelova univerzita v Brně Průměrný výsledek: (součet % / počet subjektů = 117,5/3)

39,2%

Položka Tabulka 16 Četnost školení Sledovaný subjekt – konečný výsledek je vyjádřený včetně fakult

Četnost školení BOZP v % (zaokrouhleno na jedno desetinné číslo)

60 70 100

VUT v Brně Universita obrany Mendelova univerzita v Brně Průměrný výsledek: (součet % / počet subjektů = 230/3)

76,7%

Graf 40 Grafické vyhodnocení - sumarizace výsledků:

66

6.2. Srovnání výsledovky s pracovní hypotézou Graf 41 Srovnání výsledovky s pracovní hypotézou (VŠ - Společenskovědní)

Hodnocení stavu: Obsah školení 1 - 20%

velmi špatný stav

Dokumentace (textová část) 1 - 20%

velmi špatný stav

Délka školení 1 - 50%

dobrý stav (do 90 min)

Četnost školení 1 - 50%

dobrý stav (1x před zahájením studijního programu – bakalářský, magisterský)

Graf 42 Srovnání výsledovky s pracovní hypotézou (VŠ - Technického směru) 67

Hodnocení stavu: Obsah školení 41 - 60%

dobrý stav

Dokumentace (textová část) 41 - 60%

dobrý stav

Délka školení 1% -50%

dobrý stav (do 90 min)

Četnost školení 51% - 70%

velmi dobrý stav (1x před zahájením bakalářského, magisterského studijního programu,

vždy před praktickými cvičeními, kursy, apod.)

Z grafů je zřejmé, že pracovní hypotéza byla správná. Znamená to, že stav BOZP na vysokých školách Jihomoravského kraje je na velmi špatné úrovni s výjimkou škol s technickým zaměřením, kde sledované položky dosahují alespoň průměrných hodnot.

7. NÁVRH ŘEŠENÍ 68

7.1. Implementace CD o BOZP do výukových programů vysokých škol

Jako výstup z předkládané diplomové práce jsme připravili CD o BOZP, které je nedílnou součástí v její příloze. Toto CD chceme nabídnout osloveným vysokým školám z Jihomoravského kraje jako pomůcku pro realizaci doplnění výuky. Cílem je naplňovat NAP v bezpečnosti práce pro školáky a studenty. Důvodem tohoto konání je skutečnost, že naše republika je v popředí evropských zemí v četnosti pracovních a hlavně mimopracovních úrazů. Předpokládáme, že absolventi kurzů o BOZP mohou přenést takto získané znalosti do svého profesního a osobního společenského prostoru ve prospěch ostatních obyvatel.

Struktura CD:

Obr. 2 Struktura CD

8. ZÁVĚR 69

Cílem diplomové práce bylo zjistit současný stav výuky BOZP na vysokých školách Jihomoravského kraje, porovnat jej s požadavky a cíli Národního akčního programu pro BOZP a navrhnout řešení vedoucí ke zlepšení péče o BOZP.

Pro zjištění stavu výuky BOZP bylo osloveno všech čtrnáct vysokých škol Jihomoravského kraje. K potřebným informacím jsme se dobrali po zdlouhavých jednáních a dotazování ve formě telefonické i písemné.

Ze získaných informací o stavu BOZP jsme provedli expertní vyhodnocení v kritériích - obsah školení; dokumentace; délka školení; četnost školení.

Hodnocení kritéria obsah školení kolísalo v rozmezí od nuly do 19% (velmi špatná úroveň). Hodnocení kritéria dokumentace kolísalo v rozmezí od nuly do 26% (špatná úroveň). Kritérium délka školení kolísalo v rozmezí od nuly do 17% (začátek dobré úrovně). Kritérium četnosti školení kolísalo v rozmezí od nuly do 50% (dobrá úroveň).

Dále jsme provedli komparaci výsledků šetření o BOZP na vysokých školách podle jejich zaměření na společenskovědní a technické obory.

U vysokých škol se společenskovědním zaměřením obsah školení kolísal v rozmezí od nuly do 11% a je tedy na velmi špatné úrovni. Stav dokumentace kolísal v rozmezí od nuly do 16% - špatná úroveň. Kritérium délky školení kolísalo v rozmezí od nuly do 11% a je tedy na začínající dobré úrovni. Četnost školení kolísala v rozmezí od nuly do 42% a blíží se tedy k hranici dobré úrovně.

U vysokých škol s technickým zaměřením kritérium obsah školení kolísalo v rozmezí od nuly do 49% a je tedy na začínající hranici dobré úrovně. Hodnocení dokumentace kolísalo v rozmezí od nuly do 63% a je tedy na začínající hranici velmi dobré úrovně. Kritérium délky školení kolísalo v rozmezí od nuly do 39% - dobrá úroveň. Kritérium četnosti školení kolísalo v rozmezí od nuly do 77% a je hodnoceno jako velmi dobrá úroveň. Podle očekávání pracovní hypotézy se nám potvrdilo, že zkoumaná kritéria 70

BOZP dopadla lépe u škol technického zaměření.

Z výsledků našeho šetření vyplývá, že současný stav BOZP na vysokých školách Jihomoravského kraje by byl při kontrolách ze strany orgánů státního dozoru hodnocen jako nedostačující až varovný, byla by navržena nápravná opatření, hrozily by sankce.

Tyto špatné výsledky z oblasti BOZP na vysokých školách se později s vysokou pravděpodobností projeví v praxi ve výrobních závodech a u poskytovatelů služeb zvýšenou úrazovostí. Nastane to z toho důvodu, že absolventi s nynějším špatným vzděláním v BOZP budou za čas v manažerských funkcích různých hierarchických úrovní, kde ponesou přímou zodpovědnost za celou oblast bezpečnosti a ochrany zdraví svých podřízených.

Na pomoc vysokým školám při výuce BOZP jsem vypracoval vzorové CD, které je nedílnou součástí diplomové práce a které recipročně za poskytnuté údaje předám osloveným vysokým školám. Jsou v něm prezentovány legislativní podklady, metodické listy, vzorové směrnice a další doprovodné podklady související se zajištěním BOZP ve školách a školských zařízeních.

9. SUMMARY 71

The aim of the diploma paper was to find out current state of SHPW at college in South Moravia region, to compare it with requirements and goals of National action programme for SHPW and to suggest solutions leading for improvement of care of SHPW. To find out a state of education of SHPW at college in South Moravia region were addressed. On the basis of the obtained information about the state of SHPW we made expertise assessment with kriteria: training contents – documentation – training duration training frequency.

The criterion – training contents is on very low level. The criterion documentation is on low level. The criterion - training duration is on quite good level. The criterion - training frequency is on good level.

Comparison of colleges according to their specialization (socioscientific or technical) shows that, colleges with technical specialization has better results.

Results of our research shows that current state of SHPW at colleges in South Moravia region is deficient or even warning.

Usage of

sample CD will be offer to universities as a support to SHPW

education and for improvement of current state. This CD will include legislative data, methodological approaches, sample directive and other attendant data conected to ensuring of SHPW in schools and educational institutions.

10. LITERATURA

72

1) EUROSTAT: Evropský statistický úřad, [online], 10.12.2000. Dostupné na World Wide Web:< http://ec.europa.eu/old-address-ec.htm>. 2) NAP – Národní akční program BOZP na období 2009 - 2010. Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i.,Praha, [online], 20.12.2008. Dostupné na World Wide Web: . 3) Rožnovský vzdělávací servis s.r.o., 2006. Program SIB-LEX, verze 2.4.5.2. 4) Romaněnko J., 2006. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve školské praxi, Karviná, Paris 5) Šedivý V., 2007. Ergonomie a BOZP. Elektronická učebnice FLD MU. Dostupné na World Wide Web: .

Zákony 1) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 4) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). 5) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. 8) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

10) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. 11) Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými 73

tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících předpisů. 12) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). 14) Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Vyhlášky 1) Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice. 2) Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. 3) Vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. 4) Vyhláška č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. 5) Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. 6) Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 7) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů. 8) Vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů. 9) Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a stížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů. 10) Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. 11) Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, která jsou 74

zakázány těhotným ženám, kojícím matkám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. 12) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. 13) Vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovišti. 14) Vyhláška č. 10/2005 Sb., o výšším odborném vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů. 15) Vyhláška č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České kolní inspekce a výkonu inspekční činnosti. 16) Vyhláška č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání. 17) Vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. 18) Vyhláška č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání. 19) Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. 20) Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání. 21) Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování. 22) Vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních. 23) Vyhláška č. 192/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů. 24) Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. 25) Vyhláška č. 523/2006 Sb., kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapování). 26) Vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, 75

krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.

Nařízení vlády 1) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., se kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. 3) Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. 4) Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. 5) Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů. 6) Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., se kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat. 7) Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. 8) Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. 9) Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky. 10) Nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení. 11) Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků. 12) Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. 76

13) Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.

Vnitrorezortní předpisy 1) Metodický pokyn MŠMT k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních pod č.j.: 37 014/2005-25. 2) Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení pod č.j.: 28 275/2000-22. 3) 14 269/2001-26 (PRACOVNÍ ŘÁD pro zaměstnance škol a školských zařízení). 4) 49/1967 (Směrnice Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci).

Příloha č. 1

Národní akční program 77

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2009 - 2010 Schváleno Radou vlády pro BOZP dne 17. prosince 2008

Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2009 – 2010 (dále jen „národní program BOZP“) je krátkodobým programovým dokumentem, který vychází z priorit a cílů Národní politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „Národní politiky BOZP“), schválené usnesením vlády ČR č. 920 ze dne 23. července 2008. Tímto usnesením bylo uloženo rozpracovat stanovené priority a cíle Národní politiky BOZP ve spolupráci všech zainteresovaných orgánů státní správy, samosprávy a sociálních partnerů do realizačního programového dokumentu na období 2009 až 2010 a ten projednat v Radě vlády pro BOZP do 31. prosince 2008.

Národní program BOZP naplňuje deset prioritních oblastí Národní politiky BOZP a v souladu se „Strategií Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007 - 2012“ (dále jen „strategie Společenství“) je v něm věnována pozornost zejména: • zvýšení preventivní účinnosti dohledu nad zdravím (efektivita prevence v rámci poskytování pracovnělékařské péče), • vyrovnání se se sociálními a demografickými změnami (stárnutí společnosti a prodlužování aktivního věku), • novým trendům v zaměstnávání (OSVČ, agentury práce, migrace), • opatřením ve prospěch rehabilitace a opětovného začleňování pracovníků dlouhodobě vyloučených z trhu práce z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo zdravotního postižení, • účinnějšímu vynucování právních předpisů (inspekční orgány), • posílení soudržnosti dalších národních politik s cílem snížit celospolečenské ztráty z důvodu poškození zdraví z práce (BOZP, vzdělávání, veřejné zdraví, zaměstnanost, konkurenceschopnost),

• začlenění tématiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do výchovných a vzdělávacích programů, 78

• integraci otázek BOZP do podnikového systému řízení (zejména malé a střední podniky - motivace, technická pomoc, ekonomické pobídky, úloha zástupců zaměstnanců), • identifikaci nových a nastupujících rizik (stanovení priorit výzkumu a vývoje), • podpoře duševního zdraví na pracovišti (zejména prevenci stresu a šikaně na pracovišti). Ke splnění cíle strategie Společenství snížit výskyt pracovních úrazů v rámci EU do roku 2012 o 25 % byla do národního programu BOZP zařazena opatření, která přispějí ke zvýšení úrovně dodržování právních předpisů, zejména v malých a středních podnicích a v rizikových odvětvích. S ohledem na předsednictví České republiky v Evropské unii v prvním pololetí roku 2009, byla do národního programu BOZP zařazena i opatření související s realizací mezinárodních aktivit v oblasti BOZP v tomto období. Základním předpokladem pro úspěšné naplňování Národní politiky BOZP a realizaci přijatých opatření národního programu BOZP je však odpovídající ekonomické zajištění celé oblasti prevence i rehabilitace jak z veřejných zdrojů, tak především ze systému úrazového pojištění. Tento úkol je zařazen mezi priority národního programu BOZP.

I. Priority národního programu BOZP Základní priorita: ekonomická podpora systému BOZP K naplňování cílů národní politiky BOZP a v souladu se strategií Společenství je nutné vytvořit potřebné podmínky pro motivaci a podporu všech subjektů v oblasti prevence bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, k zajištění dostupných a kvalitních pracovnělékařských služeb, ke snížení sociálně ekonomických důsledků poškození zdraví z práce cestou cílené rehabilitace a zpětného začleňování po úrazu a nemoci z povolání na trh práce a k vytvoření podmínek pro efektivní výkon státní kontroly v oblasti BOZP. Realizace těchto cílů vyžaduje zásadní ekonomickou podporu celé oblasti BOZP, jejímž předpokladem je využití finančních zdrojů při zavedení funkčního systému úrazového pojištění.

Prioritní opatření národního programu BOZP

79

Priorita: Urychleně přehodnotit systém úrazového pojištění zaměstnanců, dokončit jeho právní úpravu a zahájit realizaci v praxi. Opatření: 1. Zpracovat harmonogram prací dalšího postupu při zavedení systému úrazového pojištění zaměstnanců. Zodpovědnost: MPSV Spolupráce: MZ, ČBÚ Termín: 31. března 2009

Priorita: Zajistit financování systému BOZP na období do zavedení systému úrazového pojištění do praxe. Opatření: 2. Připravit a projednat v Radě vlády pro BOZP návrh na využití přebytků finančních prostředků vybraných ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu způsobenou pracovním úrazem a nemocí z povolání. Zodpovědnost: MPSV Připraví: Pracovní skupina Rady vlády pro BOZP Spolupráce: MF, MPSV, MZ, MPO, ČBÚ, sociální partneři Termín: 30. dubna 2009

Priorita: Zajistit systémové řešení podpory projektů ke zvýšení úrovně BOZP v praxi, dostupné zejména pro malé a střední podniky, s možností zapojení všech dalších zainteresovaných subjektů působících v oblasti poradenství, informací, vzdělávání, výzkumu a vývoje, pracovnělékařské péče a rehabilitace. Opatření: 3. Připravit systém podpory projektů v oblasti BOZP s možností zdrojového financování z úrazového pojištění. Zodpovědnost: MPSV, MZ, MF Spolupráce: ostatní resorty Termín: 30. června 2009

II. Opatření národního programu BOZP 80

1. Prevence pracovních rizik

1.1 Vyhledávání, hodnocení a řízení pracovních rizik Cíl: Zlepšovat úroveň prevence pracovních rizik jejich včasným a kvalitním vyhledáváním, hodnocením a řízením. Opatření: 4. Zpracovat návrh právní úpravy bezpečnosti provozu technických zařízení s vyšší mírou ohrožení. Zodpovědnost: MPSV Spolupráce: ČBÚ, MPO, MD, MV, MO Termín: 30. června 2009 5. Zpracovat a vydat jednoduchý informační materiál pro širokou veřejnost, vysvětlující změny ve značení chemických látek a přípravků podle GHS. Zodpovědnost: MPO Spolupráce: MŽP, MD Termín: 30. června 2009

1.2 Pracovnělékařské služby Cíl: Zkvalitnit dohled nad zdravím zaměstnanců, odpovídající zdravotním a bezpečnostním rizikům dle směrnice Rady 89/391/EHS, o zavádění opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zaměstnanců při práci, a zabezpečit pracovnělékařské služby v rozsahu stanoveném mezinárodní úmluvou ILO č. 161. Opatření: 6. Sledovat schvalovací proces návrhu právní úpravy pracovnělékařských služeb, která bude zahrnovat zejména vymezení jejího obsahu, rozsahu, financování a kontroly kvality, včetně zajištění preventivní lékařské péče žákům při praktické přípravě na povolání a posuzování zdravotní způsobilosti při volbě povolání. Zodpovědnost: Rada vlády pro BOZP Spolupráce: MZ, MPSV, sociální partneři, Společnost pracovního lékařství a Česká společnost dorostového lékařství ČLS J. E. Purkyně Termín: průběžně

7. Prosazovat odpovídající kvalifikaci poskytovatelů pracovnělékařských služeb v souladu se stavem, jaký je v ostatních členských státech EU. 81

Zodpovědnost: MZ Spolupráce: odborné společnosti a sociální partneři, Rada vlády pro BOZP Termín: průběžně 8. V novele zákona č. 95/2004 Sb. a v jeho prováděcích právních předpisech zachovat v souladu s požadavky EU pracovní lékařství mezi základními specializačními lékařskými obory. Zodpovědnost: MZ Spolupráce: odborné společnosti a sociální partneři, Rada vlády pro BOZP Termín: průběžně 9. V rámci systému celoživotního vzdělávání, ve spolupráci se vzdělávacími institucemi, nadále rozvíjet stávající kurzy a semináře pro zvýšení odborné kvalifikace poskytovatelů pracovně lékařských služeb. Zodpovědnost: MZ Spolupráce: odborné společnosti ČLS J. E. Purkyně, instituty postgraduálního vzdělávání Termín: průběžně

1.3 Multidisciplinární služby v prevenci rizik Cíl: Zajistit poskytování kvalitních multidisciplinárních služeb v prevenci pracovních rizik. Opatření: 10. Vypracovat standardy pro poskytování základních pracovnělékařských služeb a navrhnout kriteria pro jejich hodnocení Zodpovědnost: MZ Spolupráce: Společnost pracovního lékařství ČLS JEP Termín: do konce roku 2010

2. Ochrana specifických skupin osob

2.1 Rizikové práce Cíl: Omezovat rizikové práce a počty zaměstnanců, kteří je vykonávají. Opatření: 11. Kontrolními orgány důsledně prosazovat plnění povinností zaměstnavateli 82

uložených zákony - sledovat a hodnotit rozhodující faktory a zdravotní rizika při práci, uplatňovat opatření k odstranění nebo minimalizaci rizika a vytváření předpokladů pro převod prací dosud zařazených mezi práce rizikové do kategorií nižších. Zodpovědnost: příslušné kontrolní orgány státní správy Spolupráce: sociální partneři Termín: průběžně 12. Ustavit pracovní skupinu k problematice institutu ohrožení nemocí z povolání k řešení sociálních a zdravotních dopadů a návrh řešení projednat v Radě vlády. Zodpovědnost: MPSV, MZ Spolupráce: sociální partneři, Společnost pracovního lékařství a Společnost nemocí z povolání z povolání ČLS J. E. Purkyně Termín: 30. června 2009 13. V rámci kontrolní činnosti věnovat zvýšenou pozornost pracovištím s výskytem nemocí z povolání, především nemocí z přetěžování, z expozice vibracím, kožním a alergickým nemocem a pokračovat v registru osob exponovaných chemickým karcinogenům Regex. Na základě výsledných dat z Regexu doporučovat vhodná opatření pro snížení expozice karcinogenům. Zodpovědnost: MZ, orgány ochrany veřejného zdraví Spolupráce: sociální partneři Termín: průběžně 14. V souvislosti s odložením účinnosti zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, navrhnout další postup při aktualizaci Seznamu nemocí z povolání. Zodpovědnost: MZ, MPSV Spolupráce: Společnost pracovního lékařství a Společnost nemocí z povolání ČLS J. E. Purkyně Termín: 30. června 2009 15. Vzhledem k vysoké pracovní úrazovosti ve stavebnictví provést právní analýzu postavení „koordinátora BOZP na staveništi“ a navrhnout potřebnou novelizaci stávající právní úpravy. Zodpovědnost: MPSV Spolupráce: ČBÚ, MPO, MMR, sociální partneři Termín: 30. září 2009

83

2.2 Děti, žáci, studenti a mladiství zaměstnanci Cíl: Pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních při teoretickém a praktickém vyučování dokončit zpracování právních úprav, které stanoví bližší podmínky ochrany veřejného zájmu v této oblasti, provádět cílenou prevenci u těchto specifických skupin osob a zajistit odborné lékařské posouzení zdravotního stavu žáků a studentů připravujících se na povolání s ohledem na možná pracovní rizika budoucího povolání. Opatření: 16. Zpracovat návrhy právních úprav k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních při vzdělávání a při souvisejících činnostech v poskytování školských služeb. Zodpovědnost: MŠMT Spolupráce: MPSV, MZ Termín: 31. března 2009 17. Zpracovat analýzu povinností ukládaných vysokoškolským institucím k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví studentů, vyplývajících ze zákona o vysokých školách, a uplatňování nynější právní úpravy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví studentů při výuce. Navrhnout případná legislativní, organizační a metodická opatření. Zodpovědnost: MŠMT Spolupráce: MPSV Termín: 31. března 2009 18. Novelou vyhlášky MŠMT č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, blíže vymezit pojem nepřítomnosti dítěte, žáka a studenta ve škole a školském zařízení. Zodpovědnost: MŠMT Spolupráce: MPSV Termín: 31. března 2009 2.3 Zaměstnanci vyšších věkových kategorií Cíl: V rámci rozvoje lidských zdrojů realizovat opatření k prodloužení pracovního života a k podpoře zaměstnanosti osob vyšších věkových kategorií. Při stanovení pracovních podmínek a řešení pracovního místa uplatňovat základní ergonomické přístupy a umožnit tak bezpečný a kvalitní výkon práce těchto zaměstnanců. Opatření: 19. Projednat v Radě vlády výsledky výzkumného projektu „BOZP a rizikové faktory 84

pracovníků nad 50 let – uplatnění starších osob v pracovním procesu s návrhy na opatření na úrovni odvětví a podniku“a přijmout konkrétní opatření k realizaci na straně státu, zaměstnavatelů i samotné cílové skupiny zaměstnanců. Zodpovědnost: MPSV Spolupráce: sociální partneři Termín: 31. října 2009

2.4 Osoby se zdravotním postižením Cíl: Motivovat zaměstnavatele k vytváření pracovních míst, vhodných pracovních podmínek a uspořádání pracoviště pro začleňování osob se zdravotním postižením a jejich rovnocenné uplatnění na trhu práce. Opatření: 20. Připravit a vydat podpůrný materiál pro zaměstnavatele jako pomůcku pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením se zaměřením na ergonomické řešení pracovního místa dle typu zdravotního postižení. Zodpovědnost: MPSV Spolupráce: MZ, odborné instituce, sociální partneři Termín: 31. prosince 2009

2.5 Agenturní zaměstnanci a zahraniční pracovníci Cíl: Zajistit bezpečnou a zdraví neohrožující práci agenturních a zahraničních zaměstnanců, odpovídající posuzování jejich zdravotní způsobilosti s ohledem na rizika vykonávané práce a seznámení těchto osob s právními a ostatními předpisy BOZP a s riziky spojenými s vykonávanou činností v jazyce pro ně srozumitelném. Opatření: 21. V rámci kontrolní a dozorové činnosti zaměřit zvýšenou pozornost agenturnímu zaměstnávání a zaměstnávání zahraničních zaměstnanců. Zodpovědnost: dozorové a kontrolní orgány státní správy Spolupráce: odborové orgány, zaměstnavatelské svazy, HK ČR Termín: průběžně

3. Zmírnění případně odstranění důsledků poškození zdraví z práce

85

Cíl: Zabezpečit osobám po pracovním úrazu a nemoci z povolání ucelenou rehabilitaci, potřebné poradenství a cílenou podporu ke zmírnění sociálních a ekonomických důsledků poškození zdraví z práce s motivací směřující ke zpětnému začlenění do pracovního procesu. Opatření: 22. Projednat v Radě vlády problematiku ucelené rehabilitace osob po pracovním úrazu a nemoci z povolání, včetně návrhu opatření pro systémové řešení této oblasti. Zodpovědnost: MPSV Spolupráce: MZ, MŠMT Termín: 30. června 2009

4. Výchova a vzdělávání pro oblast BOZP

Cíl: Začlenit bezpečnost a ochranu zdraví při práci do výchovných a vzdělávacích programů, zkvalitnit úroveň vzdělávání v oblasti BOZP při přípravě na budoucí povolání, vzdělávání na podnikové úrovni a vzdělávání odborníků. Opatření: 23. Provést analýzu současného zařazení oblasti BOZP do systému vzdělávání v ČR a na základě této analýzy připravit příslušná opatření. Zodpovědnost: MŠMT, MPSV Spolupráce: ČBÚ, MD, MZ, MV, MO, ČMKOS Termín: úkol pro období 2008 – 2010

4.1 Výchova a vzdělávání dětí, žáků a studentů Cíl: Zařadit do výuky dětí, žáků a studentů na školách a školských zařízeních základy BOZP způsobem a formami odpovídajícími věku a zaměření školy, s využitím již existujících výsledků výzkumu. Opatření: 24. Zaměřit kontrolu České školní inspekce na důsledné zařazování tématiky BOZP z rámcových vzdělávacích programů do školních vzdělávacích programů. Zodpovědnost: MŠMT, ČŠI Spolupráce: ČMOS Termín: průběžně 86

4.2 Vzdělávání v oblasti BOZP - zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných Cíl: Cestou vzdělávání zabezpečit kvalitní poskytování informací zaměstnancům o rizicích na pracovištích a opatřeních, která je eliminují nebo snižují na přijatelnou úroveň, a osvojení si správných návyků k zajištění bezpečné a život neohrožující práce. Přijímat a podporovat opatření pro vzdělávání v oblasti BOZP osob samostatně výdělečných činných. Opatření: 25. Zařazovat oblast BOZP jako povinnou součást příslušných rekvalifikačních kurzů zajišťovaných úřady práce. Zodpovědnost: MPSV Spolupráce: MŠMT, sociální partneři Termín: průběžně

4.3 Vzdělávání specialistů BOZP Cíl: Zabezpečit kvalitní úroveň celoživotního vzdělávání v oboru pro výkon činností odborně způsobilých osob v prevenci rizik. Opatření: 26. Sjednotit požadavky na odbornou a zvláštní odbornou způsobilost podle zákona č. 309/2006 Sb. a zákona č. 174/1968 Sb. s právní úpravou danou zákonem č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Zodpovědnost: MPSV, MZ, MŠMT Spolupráce: ČBÚ, sociální partneři, odborné společnosti Termín: období 2009 – 2010 27. Pokračovat ve stanovování základních požadavků na odborné znalosti a dovednosti specialistů pro BOZP. Zodpovědnost: MPSV, MŠMT Spolupráce: MZ, ČBÚ, sociální partneři, odborné instituce Termín: období 2009 – 2010

5. Výzkum a vývoj

87

Cíl: Zabezpečit výzkum a vývoj v oblasti BOZP v souladu se změnami na trhu práce, výskytem existujících, nových a potencionálních rizik a demografickým vývojem a včetně aplikace jejích výsledků do praxe, k jejichž naplňování a uplatňování v praxi je nutné vytvořit potřebné finanční zdroje. Opatření: 28. Informovat Radu vlády o způsobu splnění projektového úkolu na vypracování návrhu metodiky pro provádění cost/benefit analýzy (analýzy nákladů/ přínosů) na úrovni podniku, včetně návrhu na její efektivní zavedení v podnikové praxi. Zodpovědnost: MPSV Termín: 31. března 2009 29. Realizovat priority výzkumu a vývoje BOZP schválené na léta 2008 – 2010. Zodpovědnost: MPSV, MZ, MŠMT Spolupráce: ČBÚ, MD, MV, MO Termín: období 2009 - 2010 30. Výzkum v resortu zdravotnictví zaměřit, v souladu s Globálním akčním plánem WHO, především na výzkum v oblasti fyziologie práce a nanotechnologií. Zodpovědnost: MZ Spolupráce: Státní zdravotní ústav a orgány ochrany veřejného zdraví Termín: období 2009 - 2010 31. Pokračovat v tvorbě jednotné terminologie pro oblast BOZP ve spolupráci se zainteresovanými odbornými subjekty. Zodpovědnost: MPSV Spolupráce: MZ, MPO, ČBÚ, SÚJB, sociální partneři Termín: průběžně 2009 – 2010 6. Informace a poradenství

6.1 Komplexní informační služby Cíl: Zajistit a podporovat informační systém a poradenství v celém rozsahu BOZP přístupný všem zainteresovaným subjektům a umožňující jejich efektivní využívání pro zlepšení stavu BOZP a životního prostředí, se zvláštním zaměřením na jednotlivé cílové skupiny.

Opatření: 32. Zabezpečovat dálkový přístup ke komplexním informacím z oblasti BOZP, 88

zahrnujícím zejména aktuální právní a odborně technické informace, informace o komunitárních a národních strategiích, anotace výsledků výzkumu a vývoje, informace o nových odborných publikacích a o vzdělávacích a školících projektech a programech. Zodpovědnost: MPSV,MZ, MŠMT, MF, MZ, ČBÚ, MV, MV, MO, Mze, SÚJB, MŽP Spolupráce: sociální partneři, odborné a vzdělávací instituce Termín: průběžně

6.2 Poskytování informací a poradenství pro malé a střední podnikatele Cíl: V rámci poskytování informačních služeb se specificky zaměřovat na malé a střední podniky a osoby samostatně výdělečně činné a vytvářet pro ně znalostní základnu k prevenci rizik. Opatření: 33. Připravit návrh systému poskytování informačních a poradenských služeb se specifickým zaměřením na malé podniky, mikropodniky a OSVČ. Zodpovědnost: MPSV Spolupráce: MZ, sociální partneři, odborné a vzdělávací instituce Termín: 31. prosince 2009

7. Osvěta a propagace

Cíl: Podporovat zavádění systémů řízení BOZP v podnicích i s využitím stávajících osvědčených přístupů a metod k zavádění systémů řízení BOZP. Rozvíjet a podporovat systém osvěty a propagace ke zlepšení obecného povědomí a celkové úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech úrovních Opatření: 34. Napomáhat cestou preventivních programů kontrolních a dozorových orgánů „Bezpečný podnik“, „Bezpečné město“, „Bezpečná škola“ „Podnik podporující zdraví“ a „Zlatý Permon“ ke zvyšování úrovně BOZP a zlepšování pracovních podmínek. Propagovat tyto programy v Evropě. Zodpovědnost: kontrolní orgány MPSV, dozorové orgány MZ, ČBÚ, MŠMT Spolupráce: sociální partneři Termín: průběžně 89

35. Zpracovat návrh programu celostátních a regionálních kampaní k prevenci pracovních úrazů, nemocí z povolání a nemocí souvisejících s prací, zejména s ohledem na prevenci nových rizik a na zlepšování pracovních podmínek, ke zvyšování povědomí o možných rizicích a k prosazování podmínek vytvářejících pracovní pohodu zaměstnanců, mužů žen i mladistvých, popřípadě starších zaměstnanců. Zodpovědnost: MPSV, MZ, MŠMT, MF, MZ, ČBÚ, MV, MO, Mze, SÚJB, MŽP Spolupráce: sociální partneři, odborné a vzdělávací instituce Termín: průběžně

8. Činnost kontrolních orgánů státní správy

Cíl: Posílit a racionalizovat činnost kontrolních a dozorových orgánů prostřednictvím kvalifikovaných odborníků, integrací přístupů a zjednodušením postupů ve všech oblastech souvisících s ochranou zaměstnanců při práci. Opatření: 36. Projednat v Radě vlády pro BOZP koncepce činností všech kontrolních a dozorových orgánů zainteresovaných v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v ČR, ve vazbě na priority strategie Společenství, a přijmout konkrétní opatření k zajištění efektivního zavádění, prosazování a vynucování dodržování právních předpisů v oblasti BOZP. Zodpovědnost: MPSV, MZ, ČBÚ, MŠMT, MV, MO, SÚJB, MŽP Termín: 31. března 2009

8.1. Součinnost kontrolních úřadů Cíl: Pro naplnění Národní politiky BOZP v této oblasti zajistit vyšší součinnost kontrolních a dozorových orgánů působících v oblasti BOZP, jejich vzájemnou provázanost v programech kontrolních akcí a tím i zefektivnění jejich činnosti, jakož i zaměření na soustavné vzdělávání odborných pracovníků kontrolních a dozorových orgánů a na výměnu zkušeností, včetně mezinárodní.

Opatření: 37. Za účelem koordinace preventivních činností v BOZP vyzvat vybrané orgány státní 90

správy, provozující informační systémy a registry, ke spolupráci při poskytování dat a informací z této oblasti a projednat s nimi jejich zpřístupnění nebo export pro registr BOZP a navrhnout systém k zefektivnění činnosti v této oblasti. Zodpovědnost: MPSV Spolupráce: MZ, MŠMT, ČBÚ, MPO, MV, MZe, SÚJB, MŽP Termín: 31. prosince 2010

8.2 Kontrolní a dozorové orgány státní správy Cíl: Preventivní a kontrolní činností inspekčních orgánů spolupůsobit na snižování počtu pracovních úrazů, zejména závažných, snížit výskyt nemocí z povolání a nemocí souvisejících s prací. Spolupůsobit na snižování neschopnosti z obecných příčin. Opatření: 38. Předložit k projednání Radě vlády pro BOZP plány inspekčních činností na příslušný kalendářní rok, zaměřených na plnění priorit a cílů národního programu BOZP. Zodpovědnost: kontrolní a dozorové orgány státní správy Termín: průběžně 39. Kontrolní činností orgánů ochrany zdraví při práci spolupůsobit na prevenci poškozování zdraví zaměstnanců při práci, vedoucí k zachování jejich dlouhodobé zdravotní způsobilosti k práci, a podporovat zdravý životní styl Zodpovědnost: MZ Spolupráce: orgány ochrany veřejného zdraví, poskytovatelé pracovnělékařských služeb, sociální partneři Termín: průběžně

9. Spolupráce orgánů, institucí, sociálních partnerů a odborné veřejnosti

Cíl: Ve smyslu Národní politiky BOZP uplatňovat spolupráci mezi příslušnými orgány státní správy a samosprávy, sociálními partnery a odbornými institucemi na národní, regionální a podnikové úrovni, jako jeden ze základních pilířů prevence a naplňování právních předpisů v oblasti BOZP. Opatření: 40. V Radě vlády pro BOZP projednat vývoj a stav na úseku pracovních úrazů, školních 91

úrazů, úrazů studentů připravujících se na budoucí povolání na pracovištích, nemocí z povolání a ohrožení nemocemi z povolání, zprávy o činnosti kontrolních a dozorových orgánů a navrhovat konkrétní opatření na úseku prevence, propagace a osvěty. Zodpovědnost: příslušná ministerstva a orgány státní správy Termín: každoročně 41. V souladu se schválenými zásadami pro regionální spolupráci státních orgánů působících na úseku kontroly a dozoru v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců, orgánů samosprávy a odborných institucí, pokračovat v přípravě sítě regionálních výborů a informovat Radu o postupu prací. Zodpovědnost: kontrolní orgány MPSV, dozorové orgány MZ, ČBÚ, orgány samosprávy (MV) Spolupráce: sociální partneři, odborné instituce Termín: 31. března 2009

10. Mezinárodní spolupráce

Cíl: Aktivně spolupracovat s institucemi Evropské unie, členských zemí EU, Mezinárodní organizace práce a Světové zdravotnické organizace v oblasti BOZP. Podporovat spolupráci a využití osvědčených modelů a přístupů k řešení BOZP v ostatních státech EU a věnovat potřebnou pozornost nově přijímaným dokumentům, aktivitám Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v Bilbao a podporovat její evropskou síť informačních center, spolupráci v oblasti harmonizace statistik a výměny informací v oblasti BOZP a aktivně se zapojovat do činnosti Výboru nejvyšších představitelů inspekce práce (SLIC). Opatření: 42. Vytvářet podmínky pro úspěšný průběh aktivit v oblasti BOZP, organizovaných v rámci předsednictví České republiky v Evropské unii, o výsledku podat informaci Radě vlády pro BOZP. Zodpovědnost: MPSV, MZ, MŠMT, ČBÚ, MO, MV, MPO, MF, SÚJB Spolupráce: sociální partneři Termín: 30. září 2009 43. Připravit návrh na ratifikaci Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 81, o inspekci 92

práce v průmyslu a obchodě, a Úmluvy č. 129, o inspekci práce v zemědělství. Zodpovědnost: MPSV Spolupráce: MZ, ČBÚ, MPO, MZe Termín: 30. června 2009 44. Realizovat evropské informační a kontrolní kampaně zaměřené na oblast BOZP v úzké spolupráci se zainteresovanými resorty a sociálními partnery, například Evropskou kampaň o hodnocení rizik. Zodpovědnost: MPSV, MZ, ČBÚ Spolupráce: sociální partneři Termín: průběžně 45. Zapojovat se do dalších aktivit Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti a koordinovat celostátní kampaně pro zaměstnavatele, které budou zaměřeny na zdravý životní styl zaměstnanců. Zodpovědnost: MZ Spolupráce: sociální partneři Termín: průběžně Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i.,Praha, [online], 20.12.2008 Dostupné na World Wide Web:

Příloha č. 2

93

94