MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Mezinárodní migrace z Ukrajiny do České republiky a její ekonomické konsekvence Diplomová práce
Autor: Bc. Michal Abrahám Vedoucí práce: Ing. Milan Palát, Ph.D. Brno 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Mezinárodní migrace z Ukrajiny do České republiky a její ekonomické konsekvence vypracoval samostatně s použitím pramenů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury …………………… V Brně dne 24. 5. 2013
……………………………... Bc. Michal Abrahám
Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval panu Ing. Milanovi Palátovi, Ph.D. nejen za cenné rady a připomínky poskytnuté během zpracování diplomové práce, ale i za velmi osobní přístup.
Abstract ABRAHÁM, Michal. International migration from the Ukraine to the Czech Republic and its economical consequences. Brno, 2013. Diploma thesis. Mendel University in Brno, Faculty of regional development and international studies. Diploma thesis deals with evaluation of economic consequences of migration on the Czech Republic and on the Ukraine. For this purpose, GDP, unemployment rate, quantities of Ukraine foreigners and volume of remittances sent to Ukraine. Correlation analysis was used to gain results of dependence between mentioned variables. The thesis also deals with brain drain from Ukraine as a negative impact of international migration. In conclusion there are summarized results and their subsequent interpretation in the context of the relevant hypotheses of the work and economic development of both countries. Keywords Migration, economical consequences, gross domestic product, remittances, brain drain
Abstrakt ABRAHÁM, Michal. Mezinárodní migrace z Ukrajiny do České republiky a její ekonomické konsekvence. Brno, 2013. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Diplomová práce se zaobírá posouzení ekonomických dopadů migrace na Českou republiku a Ukrajinu. K tomu jsou určeny především HDP, míra nezaměstnanosti, počty ukrajinských cizinců a objem remitencí zasílaných na Ukrajinu. Pro získání výsledků o závislosti mezi uvedenými ukazateli byla využita korelační analýza. Práce se rovněž zabývá odlivem mozků z Ukrajiny jako negativním důsledkem mezinárodní migrace. V závěru práce jsou shrnuty výsledky a jejich následná interpretace v souvislosti se stanovenými hypotézami a s ekonomickým vývojem obou zemí. Klíčová slova Migrace, ekonomické důsledky, hrubý domácí produkt, remitence, odliv mozků
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1.
Cíl práce .................................................................................................................. 10
2.
Metodika práce ....................................................................................................... 11
3.
Teoretická východiska problematiky migrace ........................................................ 14
4.
5.
6.
3.1
Definice migrace .............................................................................................. 14
3.2
Typologie migrace ........................................................................................... 14
3.3
Důvody a příčiny vedoucí k migraci ................................................................ 16
3.4
Remitence ......................................................................................................... 17
Migrační teorie ........................................................................................................ 20 4.1
Neoklasická ekonomie ..................................................................................... 20
4.2
Nová ekonomie migrace .................................................................................. 21
4.3
Teorie segmentovaného pracovního trhu ......................................................... 21
4.4
Teorie světosystému ......................................................................................... 22
4.5
Teorie migračních systémů .............................................................................. 23
4.6
Teorie migračních sítí a transnacionálního prostoru ........................................ 23
4.7
Teorie kumulativní příčinnosti a institucionalismus ........................................ 24
4.8
Teorie klientelistické politiky a „antipopulistická norma“ .............................. 25
4.9
Kritické zhodnocení migračních teorií ............................................................. 26
Vývoj migrace do České republiky ........................................................................ 29 5.1
Vývoj migrace do roku 1989............................................................................ 29
5.2
Vývoj migrace po roce 1990 ............................................................................ 30
5.3
Vývoj migrace po vstupu do EU ...................................................................... 31
Česká republika z pohledu přijímající země ........................................................... 34 6.1
Migrační politika a legislativa České republiky............................................... 34
6.1.1
Migrační politika....................................................................................... 34
6.1.2
Legislativní rámec..................................................................................... 36
6.2
Cizinci v ČR ..................................................................................................... 38
6.3
Ekonomická situace v České republice od vstupu do EU ................................ 41
6.3.1
Vývoj hrubého domácího produktu .......................................................... 42
7.
6.3.2
Vývoj nezaměstnanosti ............................................................................. 43
6.3.3
Mzdový vývoj a inflace ............................................................................ 44
Ukrajina z pohledu vysílající země ......................................................................... 47 7.1
Zdroj pracovních migrantů pro ČR .................................................................. 47
7.2
Ekonomika Ukrajiny a její specifika ................................................................ 49
7.2.1
Vývoj hrubého domácího produktu .......................................................... 51
7.2.2
Vývoj nezaměstnanosti ............................................................................. 52
7.2.3
Mzdový vývoj a inflace ............................................................................ 54
7.3 8.
Odliv mozků z Ukrajiny ................................................................................... 56
Důsledky mezinárodní migrace ve zvolených zemích ........................................... 57 8.1
Ekonomické dopady na Českou republiku ....................................................... 57
8.1.1 Korelace mezi imigrací a HDP ...................................................................... 58 8.1.2 Korelace mezi imigrací a nezaměstnaností .................................................... 60 8.1.3 Korelace mezi imigrací a průměrnou mzdou ................................................. 63 8.2 Nelegální migrace ................................................................................................. 66 8.3 Ekonomické dopady na Ukrajinu ......................................................................... 66 8.3.1 Korelace mezi HDP a pracujícími Ukrajinci v ČR ........................................ 67 8.3.2 Remitence a korelace mezi objemem remitencí a HDP ................................ 68 8.3.3 Aktuální stav v otázce odlivu mozků ............................................................. 71 Závěr ............................................................................................................................... 74 Zdroje .............................................................................................................................. 80 Seznam tabulek ............................................................................................................... 84 Seznam obrázků .............................................................................................................. 85 Seznam zkratek ............................................................................................................... 87
Úvod Migrace, její význam a rozsah roste napříč evropskými zeměmi, nevyjímaje Českou republiku. Mezinárodní migrace je také oblastí zájmu široké veřejnosti, neboť se dotýká politického i běžného života občanů. Důležitou roli v rostoucím významu migrace má bezesporu možnost svobody pohybu, nástup demokracie ve většině zemí a ekonomická nerovnoměrnost, která může být zapříčiněna absencí centrálně plánované ekonomiky. Právě z těchto důvodu jsem se rozhodl pro téma „Mezinárodní migrace z Ukrajiny do České republiky a její ekonomické konsekvence.“ Považuji tohle téma za vhodně zvolené nejen díky tomu, že ukrajinská pracovní komunita v České republice je poměrně významná, ale i proto, že i já se brzy stanu jedním z aktérů na trhu práce. Rád bych byl proto v této problematice blíže seznámený. Myslím si, že v souladu s uvedeným trendem je nutná komplexnější analýza příčin vedoucí k migraci a následně důsledků takové migrace. Teoretické koncepty vytvářené v průběhu minulého století již neposkytují odpovědi na všechny otázky, které vznikají se stále rostoucí a intenzivnější migrací. V posledních desítkách let lidé migrují převážně z ekonomických důvodů, migrující jedinci doufají ve zlepšení svých životních podmínek a svého postavení ve společnosti. Migrace je výrazně ovlivňována vzrůstajícími technickými možnostmi, rozvojem IT technologií, díky kterým je jednodušší sdílet a vyměňovat si informace, což může hrát nezanedbatelnou roli při rozhodování u potenciálních migrantů. Mezinárodní pracovní migrace je charakteristická rostoucí měrou propojení trhů práce, což je důsledek provázanosti jednotlivých ekonomik. Mezinárodní migrace s sebou nese různé pozitivní i negativní dopady, pracovní migrace je obecně považována za přínosnou pro imigrační zemi. Problémem je naopak nelegální migrace, při které je okrádána imigrační země a často i samotný imigrant. I tyto jevy jsou v rámci práce sledovány a analyzovány. Česká republika se stala migračně atraktivní zejména v devadesátých letech po pádu železné opony. Svoji šanci na lepší ohodnocení tu vidí migranti z východní Evropy,
8
zejména ze zemí, které také byly součástí mozaiky zvané SSSR. Ukrajinští cizinci jsou tou nejvýznamnější skupinou. Předkládaná diplomová práce si klade za cíl zhodnocení ekonomických dopadů na obě zainteresované země, neboť se jedná bezpochyby o velice zajímavou a aktuální problematiku Abych dostál vytyčených cílů práce, snažil jsem se zvolit ty nejvhodnější metody práce, především shromáždění dostatečného množství kvalitních zdrojů a literatury, jež jsem pečlivě prostudoval, analyzoval, vybral jsem ty kvalitní a relevantní a ty následně zpracoval. V této diplomové práce je využito statistických dat, především v praktické části, získaných z oficiálních zdrojů, ať už ze statistických úřadů obou zemí, či příslušných ministerstev. Věřím, že zpracování mojí diplomové práce bude přínosné nejen pro mě, ale i pro odborníky na pracovní migraci a její dopady, ekonomy, či zájemce z řad veřejnosti a v neposlední řadě studenty.
9
1. Cíl práce Cílem práce je zhodnotit mezinárodní migraci z Ukrajiny do České republiky a posoudit ekonomické dopady této migrace v obou zemích. Tomuto cíli odpovídají následující hypotézy: „Ekonomická situace na Ukrajině motivuje tamější obyvatele k migraci do západních států.“ Ověření této hypotézy bude vycházet z podrobné analýzy ekonomické situace na Ukrajině, popsáním specifik této ekonomiky a jejím vývojem v posledních letech. Zároveň bude zhodnocen ekonomický vývoj v České republice a atraktivita trhu práce pro případné ukrajinské imigranty. „Ukrajinští migranti pracující na území České republiky pozitivně ovlivňují ekonomickou situaci na Ukrajině.“ K ověření této hypotézy využiji především problematiky remitencí, jaké jsou objemy těchto remitencí a jejich dopad na ekonomiku Ukrajiny. Tato hypotéza do jisté míry navazuje na předchozí hypotézu, jejím potvrzením či vyvrácením se otevírá možnost testování právě této hypotézy. Motivem k sepsání této diplomové práci bylo hodnocení ukrajinské migrace do České republiky. Přítomnost mnoha ukrajinských pracovníků na českém trhu práce je poměrně obecně známou skutečností, dílčím cílem práce bude vyhodnotit, jakým způsobem se odráží aktivita Ukrajinců na českém trhu práce na ukrajinskou ekonomiku.
10
2. Metodika práce Východiskem pro zpracování práce se staly časové řady hlavních ekonomických ukazatelů ČR a Ukrajiny. Jedná se o hrubý domácí produkt, míru nezaměstnanosti, také mzdový vývoj a míru inflace. Česká republika představuje značně hospodářsky vyspělejší zemi než je Ukrajina. Diplomová práce je vypracována standardním postupem, kdy v první části jsou vymezena teoretická východiska jakožto teoretická část a praktickou částí v práci jsou vymezeny popisné charakteristiky současného (nejen) ekonomického stavu obou zemí a důsledky mezinárodní migrace. V teoretické části jsou shrnuty poznatky z odborné literatury, které poslouží jako důležitá východiska při tvorbě samotné praktické části práce. Samotná část praktická nejprve popisuje, jakým způsobem se historicky vyvíjela migrace v České republice, je popsána také migrační politika ČR a pozornost je věnována také hospodářské krizi a jejími dopady na ekonomiky obou zemí. Potřebná data pro tuto analýzu jsou čerpána především z českého a ukrajinského statistického úřadu na období od roku 2002 do roku 2011, v některých případech je uveden i rok 2012, podle dostupnosti dat. V ostatních případech tento rok uvádím jako predikovanou hodnotu. Získaná data jsou pomocí programu Microsoft Excel upraveny do přehledných tabulek a především grafů pro snadnou přehlednost a znázornění vývoje těchto dat. Z těchto dat jsem potom za pomocí korelační analýzy zkoumal jejich vzájemnou závislost, především závislost imigrace do ČR na hlavní ekonomické ukazatele. Další důležitou částí praktické části práce je analýza a popis charakteristické ekonomické situace na Ukrajině, její vývoj a hlavní příčiny současného stavu tamější ekonomiky. V části o ekonomických dopadech na ČR jsou popsány závislosti mezi počtem imigrantů z Ukrajiny a jejich vliv na hlavní ekonomické ukazatele. Zároveň je zmíněn fenomén nelegální migraci, který s sebou samozřejmě migrace jako taková vždy nese.
11
Dalším bodem praktické části je posouzení dopadů imigrace ukrajinských cizinců do ČR právě na jejich domovskou zemi. V této části je rozebrána otázka remitencí, tedy peněz, které posílají ukrajinští cizinci do své domovské země a ovlivňují tím tak domácí ekonomiku. V práci nechybí ani fenomén odlivu mozků, který je jakýmsi negativním jevem pracovní migrace především z rozvojových zemí do těch ekonomicky vyspělejších. Ukrajina se nedá plně považovat za rozvojovou zemi, nicméně tento fenomén Ukrajiny v minulosti postihoval, a proto jsem se rozhodl v práci tuto problematiku rozebrat a popsat, jaký je současný stav v otázce odlivu mozků. Pro získání určitých výsledků z analyzovaných dat byly využity vybrané statistické metody. Jednalo se především o korelační analýzu, která se snaží postihnout těsnost sledované korelační závislosti, tomuto slouží hodnoty korelačního koeficientu. Ten je odvozován z tzv. kovariance. Kovariance se zapisuje následujícím tvarem:
cov x;y ∑
−
−
.
Kovariancí se rozumí průměrný součin odchylek korelovaných veličin od průměru těchto veličin. Pakliže se zvětšují hodnoty závisle proměnné a zároveň se zvětšují hodnoty nezávisle proměnné, kovariance je kladná a jedná se tedy o kladnou lineární závislost. V případě, že se hodnoty závislé proměnné zvětšují, zatímco hodnoty nezávisle proměnné se zmenšují, označuje se kovariance jako záporná. Pokud je kovariance nulová, hovoříme o veličinách lineárně nekorelovaných (Kožíšek, 2002). Korelační koeficient se následně obdrží normováním kovariance součinem směrodatných odchylek sx, sy:
;
.
Hodnota korelačního koeficientu nabývá hodnot v intervalu <-1,1>, při nezávislosti obou veličin je pak hodnota korelačního koeficientu rovna 0, tento jev se označuje jako nekorelovatelnost. Hodnota -1 značí zcela nepřímou závislost. V tomto případě mluvíme o antikorelaci a jedná se o stav, kdy hodnoty jedné proměnné rostou,
12
zatímco hodnosty druhé proměnné klesají. Hodnota korelačního koeficientu +1 naopak značí zcela přímou závislost, kdy obě veličiny rostou. V případě krátkého časového úseku může nastat situace, kdy korelační koeficient má malou vypovídající hodnotu, protože počet pozorování je malý. Proto se dělá testování statistických hypotéz. V prvním kroku se stanoví nulová hypotéza H0. Proti ní stojí tzv. alternativní hypotéza H1, která popírá výrok stanovený nulovou hypotézou. K tomu se používá tzv. p-hodnota, která se definuje jako pravděpodobnost, při které bude nulová hypotéza pravdivá. Důležitou roli při testování hypotéz hraje tzv. hladina významnosti „α“. Nejčastěji se používá pětiprocentní hladina významnosti (α = 0,05). Je-li p-hodnota menší než zvolená α, nulová hypotéza se zamítá. (Seger, 1995) Veškeré výpočty byly prováděny v programu Microsoft Excel a v programu Statistica.
13
3. Teoretická východiska problematiky migrace S migrací se setkávají lidé na celém světě, a to v různých formách a souvislostech, svět je totiž v neustálém pohybu, který ještě umocnila globalizace. Migrace je světovým fenoménem, který s sebou samozřejmě nese jak pozitiva, tak negativa. Současné rozmístění obyvatelstva ve světě je výsledkem mnoha událostí celosvětového rázu. Tyto události ovlivnili pohyb a stěhování lidí z mnoha politických, ekonomických, sociálních, environmentálních či etnických důvodů. Lidé migrují z mnoha důvodů, ve svojí práci se budu nejvíce zabývat migrací motivovanou lepším pracovním ohodnocením v zahraničí. V této kapitole vymezím definice migrace jako takové, její typologie, důvody vedoucí k migraci a také nabídnu pohled do vývoje migrace v České republice a na Ukrajině.
3.1 Definice migrace Migrace je hlavní formou mechanického pohybu obyvatelstva. Tato forma prostorové mobility mezi dvěma územními jednotkami představuje trvalou změnu pobytu, tzn. změnu bydliště. Jen taková změna je skutečnou migrací, a je třeba ji odlišovat od ostatních forem prostorového pohybu obyvatelstva, jež nevedou k trvalé změně bydliště, ale jen k dočasné tj. dojížďka, vyjížďka a cestování. (Roubíček, 1997) Další z teorií definuji migraci jako proces prostorového přemisťování osob přes hranice, spojený se změnou místa bydliště na dobu kratší či delší, případně natrvalo. (Slovníček základních pojmů) Stejný zdroj také definuje pojem migrant, který považuji za důležité také uvést. Je jím každý člověk, který překročí mezinárodně uznávané hranice a zůstává v jiné zemi déle než rok.
3.2 Typologie migrace V této podkapitole rozdělím migraci do několika druhů. Typologizovat migraci lze podle několika kriterií. Přestože mnoho autorů udává vlastní typologie, jako nejlépe srozumitelná typologizace migrace se mi jevila ta od Heniga v jeho odborné studii (Henig, 2007), kde generalizoval typologie migrace takto:
14
Kritérium lokalizace: Migrace mezinárodní – dochází k pohybu osob mezi státy. Rozlišujeme migraci kontinentální či mezikontinentální. Jedná-li se o migraci kontinentální, lze ji dále specifikovat na migraci regionální (např. region východní Evropy, či zemí Visegrádu). Migrace interní – dochází k migraci osob uvnitř jednoho státu. V případě interní migrace lze dále specifikovat na migraci regionální či lokální. Kritérium příčiny: Migrace dobrovolná – jedná se o akt vědomé, dobrovolné volby a zpravidla sem spadá pracovní migrace, migrace z důvodů sjednocení rodin, migrace za účelem studia apod. Migrace nedobrovolná – jedná se o migraci, které předcházel akt nedobrovolného rozhodnutí migrovat. Může se jednat o důvody politické, náboženské, environmentální apod. Podle síly slze dále nuancovat. o Vnucená migrace je vyjádřením nerovných mocenských vztahů mezi lidmi, kdy má někdo moc a sílu vnutit druhé straně migrovat. O vnucené migraci hovoříme například v průběhu válek, kdy dochází k masovému vyhánění obyvatel. Jiným příkladem může být vnucená migrace v důsledku sociálního inženýrství (např. masové vnucené přesuny obyvatelstva v Čínské lidově demokratické republice při stavbě přehrady Tři soutěsky znamenaly vystěhování více než jednoho milionu obyvatel). o Vynucená migrace může být například v důsledku nepříznivých environmentálních ohrožení, jako je sucho, povodně, hladomor, epidemie, půdní eroze, desertifikace apod. Kritérium časovosti: Migrace trvalá – jedná se o akt, jehož důsledkem je trvalá změna pobytu osoby. Migrace dočasná (časově omezená) – jedná se o akt, jehož důsledkem je pouze přesídlení na omezenou dobu.
15
3.3 Důvody a příčiny vedoucí k migraci Aby člověk migroval, musí být motivován určitým zlepšením stávající situace. Výše uvedená typologizace zmiňuje migraci dobrovolnou a nedobrovolnou. Při posuzování motivů k migraci, je třeba toto rozdělení mít na paměti. Rozdíl mezi těmito motivy je jistě v tom, že člověk dobrovolně migrující chce zlepšit svoji stávající situaci v nějaké specifické oblasti svého života. Může se jednat o zlepšení pracovní pozice nebo hledání nové práce, zdravější životní prostředí, možnost kvalitnějšího vzdělání, rozdíly v ceně podstatných služeb apod. Když je naopak člověk nucen opustit nějaké místo, prioritně se rozhoduje o větší bezpečnosti místa, kam migruje. Příkladem může být změna režimu ve stávající zemi, etnická a náboženská nesnášenlivost nebo přírodní katastrofa, která zapříčiní hromadný odchod ze stávající oblasti. Lepší pracovní příležitosti, možnost vyššího výdělku, ekonomicky dostupnější bydlení a další jsou převažujícími motivy dobrovolné formy migrace. Výrazným faktorem při rozhodování o možně migraci je kultura, společný či podobný jazyk cílové země, do které se migranti chystají. Člověk stěhující se za prací vždy uvítá kulturní příbuznost a fakt, že mu odpadne spousta starostí, když bude rozumět jazyku v cílové zemi. Při vymezování důvodů a příčin migrace nesmíme opomenout tzv. migrační sítě. Migrační síť lze pojmenovat jako sociální prostředí a struktury krajanů, kteří v cílové zemi již žijí a působí. Podstatou je vzájemná spřízněnost a fakt, že krajané v cílové zemi již působí a znají tamní podmínky a souvislosti, čímž mohou pomoci usnadnit příchod nových migrantů a pobyt v zemi. Další příčiny, které by neměly být zapomenuty, jsou zdravotní důvody. Existují případy, kdy lidé jsou nuceni migrovat v závislosti na záchraně svého života z hlediska dostupnosti lékařské péče. Ať již jde o dostupnost z ekonomických důvodů či fakt, že v původní zemi neexistuje potřebné lékařské vybavení. Nezanedbatelnou roli mají také důvody jako nedostupnost vyššího vzdělání, absence uplatnění se v odborné práci, sňatek s osobou jiné národnosti.
16
Všechny zmíněné důvody a příčiny lze popsat také trochu jinou optikou, lze je rozdělit na tzv. push a pull faktory. Push faktory jsou těmi, které nutí lidi opustit původní zemi, mohou jimi být například přírodní katastrofy, špatné životní prostředí, nízká životní úroveň atd. Pull faktory jsou naopak těmi, které přitahují migranty do cílové země. Tyto mohou být lepší pracovní příležitosti, ekonomická úroveň atd.
3.4 Remitence Významu remitencí je věnována stále větší pozornost. Remitence jsou uvažovány jako významný nástroj ekonomického a sociálního rozvoje. Jsou nedílnou součástí migračních pohybů na mezinárodní úrovni a pozitivní ekonomický nástroj vedoucí k rozvoji domovské země migrantů. V níže uvedené tabulce je z názorněno chéma typu remitencí, které vymezuje jednotlivé druhy remitencí. Tab. 1
Schéma typu remitencí
Zdroj: Stojanov, Strielkowski a Drbohlav (2011)
Podle MMF, od kterého si definice přebírají všechny ostatní instituce a národní banky, definuje remitence především ze dvou položek ze struktury bilance plateb: •
Příjmy získané pracovníky v ekonomikách, kde nemají trvalé bydliště („residence“) nebo od zaměstnavatelů, kteří nemají sídlo v zemích původu pracovníka,
•
transfery od obyvatel (rezidentů) jedné ekonomiky pro obyvatele (rezidenty) jiné ekonomiky
17
Přeshraniční, sezónní a další krátkodobí pracovníci nejsou vnímáni jako obyvatelé (rezidenti) dané ekonomiky, v níž pracují. Jejich hrubý příjem ze zaměstnání je označován jako zaměstnanecké kompenzace. MMF v současnosti rozeznává typologii remitencí uvedenou v následující tabulce. Celkové remitence tvoří součet osobních remitencí a sociálních dávek. Celkově se remitence započítávají jako doplňující položka v platební bilanci. Osobní remitence zahrnují běžné a kapitálové převody v hotovosti nebo v naturáliích mezi domácnostmi rezidentů a domácnostmi obývanými nerezidenty, v součtu se zaměstnaneckými kompenzacemi Osobní převody se skládají ze všech běžných převodů v hotovosti i v naturáliích zaslaných či obdržených domácnostmi obývanými rezidenty do- nebo z- domácností obývanými nerezidenty. Osobní převody tak v podstatě zahrnují všechny běžné převody mezi rezidenty a nerezidenty. Remitence v hotovosti jsou peněžní převody (nebo jejich ekvivalent). Měna je přepravena do druhé země a fyzicky doručena remitentem, (nebo v jeho jméně), což je osoba, která zasílá remitence do země svého původu, určenému jednotlivci nebo jeho rodině. Remitence v naturáliích jsou převody ve formě (přivezeného) zboží nebo služeb. Zaměstnanecké kompenzace se týkají příjmů (platy, mzdy a další kompenzace v hotovosti nebo naturáliích, aj.) u příhraničních, sezónních a dalších krátkodobých pracovníků, kteří pracují v ekonomice, v níž jsou rezidenty. Dále se jedná a příjmy rezidentních pracovníků, kteří jsou zaměstnáni ne-rezidentními osobami. Kapitálové převody mezi domácnostmi jsou převody peněz v hotovosti nebo naturáliích mezi domácnostmi obývanými rezidenty a domácnostmi obývanými nerezidenty. Sociální příspěvky jsou běžné převody (včetně důchodů) obdržené domácnostmi od soukromých společností, vlád a neziskových organizací. Tyto příspěvky jsou svou
18
podstatou určeny pro řešení sociální situace příjemce v době jeho onemocnění, nezaměstnanosti, penze, nebo z důvodu řešení bydlení, vzdělávání, atd. (Stojanov, 2011)
19
4. Migrační teorie Existuje hned několik migračních teorií, které se snažily vysvětlit příčiny migrace. V předchozí kapitole jsem již zmiňoval některé příčiny a důvody vedoucí k migraci, avšak ke správnému pochopení všech souvislostí migrace, k jejímu ovlivňování a řízení je nutné znát problematiku migrace komplexněji. Manželé Baršovi ve své publikaci (Baršová, 2005) uvádějí osm explanačních teorií, které se pokoušejí vysvětlit příčiny migrace komplexně. Níže budou popsány. Dodávají také, že každá z těchto teorií zachycuje pouze jejich dílčí aspekt.
4.1 Neoklasická ekonomie Tato teorie se považuje za základní migrační teorii, vrcholu svého vlivu dosáhla v 60. letech 20. století. Vychází z tvrzení, že migrace je důsledkem nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu. Baršová popisuje, že výchozí explanační proměnnou toho modelu je racionálně uvažující jednotlivec, který migruje proto, aby maximalizoval svůj výnos, tj. mzdu. Migrace je důsledkem nerovnoměrného rozdělení práce a kapitálu. Rozdíly ve mzdách podněcují dělníky k cestě za prací tam, kde za ni mohou získat více, což označuje za faktor popudu čili push factor. Protože jsou ochotní pracovat za méně peněz než domácí pracovníci, jsou zároveň vyhledáváni zaměstnavateli – faktor přitahování čili pull factor. V některých zemích či regionech je práce vzhledem ke kapitálu nedostatková a úroveň mezd je díky tomu vysoká. V jiných zemích či regionech je tomu naopak – práce je mnoho a kapitálu málo. Tato nerovnováha v rozdělení výrobních faktorů způsobuje, že dělníci ze zemí s nadbytkem práce a nízkými mzdami se přesunují do zemí s nedostatkem práce a vysokými mzdami. Tento přesun by měl vyrovnávat meziregionální rozdíly v úrovni mezd, a jakmile dojde k úplnému vyrovnání, migrace ustává. Výchozí předpoklad modelu popudu a přitahování, že lidé migrují z chudých zemí do bohatých na základě racionálního kalkulu nákladů a výnosů, se při bližším pohledu začne jevit jako sporný. Lidé z mnoha chudých zemí totiž nemigrují do
20
bohatých zemí, emigrace je naopak důležitým fenoménem v zemích, které nejsou nejchudší a procházejí fází intenzivního ekonomického rozvoje. Dalším příkladem neadekvátnosti neoklasické teorie je relativně malá úroveň migrace v rámci sjednoceného trhu Evropské unie a to i přes skutečnost, že v rámci Evropské unie jsou velmi významné rozdíly ve mzdách.
4.2 Nová ekonomie migrace Tato teorie považuje migraci za důsledek vyplývající z úsilí minimalizovat riziko a diverzifikovat zdroje příjmu a za důsledek relativní, nikoliv absolutní chudoby. Na rozdíl od neoklasického modelu základní jednotkou nové ekonomie není jednotlivec, nýbrž rodina. Za hlavní příčinu migrace není v tomto modelu považován mzdový rozdíl, ale nejistota, relativní chudoba a snaha vyhnout se riziku diverzifikací zdrojů příjmu. Typicky se jedná o venkovskou rodinu, domácnost, která se musí přizpůsobovat požadavkům kapitalistické ekonomiky. Problémem je, že na venkově nefungují pojišťovací a úvěrové trhy. Tyto absence jsou řešeny migrací jednoho dospělého člena rodina do města, kde díky generování finančních zásilek z města na venkov dochází ke zvyšování příjmu rodiny, zároveň dochází také k diverzifikaci zdrojů příjmu, což snižuje riziko. Tento model uvažuje kolektivní uvažování a rozhodování rodiny, nerozhoduje jednotlivec. Dalším znakem nové ekonomie volby je fakt, že člověk je motivován k migraci tehdy, vidíli výhody ostatních, které momentálně on sám nemá, ale mohl by mít v případě, že by se rozhodl k migraci. Tento fakt je umocněn, pokud ví, že ostatní získali tyto výhody právě migrací. (Stark, 1991) Tato teorie má dvě mezery – nevysvětluje migraci celých rodin a zaměřuje se výlučně na nabídkovou stranu migrace, tedy její příčiny ve vysílajících zemích a nebere v úvahu poptávku po ní v přijímacích zemích. Na tento druhý nedostatek reaguje teorie segmentového pracovního trhu.
4.3 Teorie segmentovaného pracovního trhu Migrace je považována za důsledek náborových politik a hierarchické segmentace pracovního trhu přijímacích zemí. Jak je výše nastíněno, tato teorie odvrací
21
pozornost od nabídkové strany migrace ke straně poptávkové, tedy k přijímacím zemím či regionům. Rozhodujícími motivy jsou strukturální podmínky přijímací země. Jedná o podmínky kulturní a ekonomické povahy. Tato teorie osvětluje, jak je možné, že existuje silná poptávka po zahraniční pracovní síle při současné nezaměstnanosti v přijímající společnosti. Z pracovních trhů společnosti se vyděluje zvláštní segment pracovních míst s nízkým sociálním statusem a bez příležitosti k vzestupné sociální mobilitě. Domácí pracovní síla se těmto pracovním místům vyhýbá, a proto poptávka po dodatečné nabídce tu přetrvává i v případě, kdy v hlavním segmentu je vysoká míra nezaměstnanosti. Pro tento segment jsou přistěhovalci tou nejvhodnější skupinou. Neoklasická ekonomie by předpokládala, že je to pouze rozdílem mezd mezi zeměmi, skutečnost je však taková, že další motivací pro přistěhovalce je ten, že to je pouze na přechodnou dobu. Tento fakt pro ně znamená, že nepřicházejí o svůj sociální status ve své zemi a spokojí se přechodně s nízkým sociálním statusem v hostitelské zemi.
4.4 Teorie světosystému Teorie světosystému považuje migraci za součást procesů kapitalistické akumulace, která těží z nerovnosti mezi rozvinutým jádrem a zaostalou periferií. Rozděluje tedy území na jádra a periferie. Pracovní migraci sleduje jako důsledek procesu kapitalistické akumulace a změn s tímto faktem spojeny. Jedná se především o strukturální změny, kdy kapitalismus stále expanduje do nových oblast a sektorů a dříve agrárně zaměřené pracovníky staví do pozice levné pracovní síly. Odborníci tvrdí, že je tento proces spjat s globalizací. Například Massey (1990) ve své publikaci tvrdí, že globalizace poslední čtvrtiny 20. století podtrhla základní předpoklad tohoto přístupu, že pracovní migrace je jen jedním subsystémem systému světového trhu. Migrace je v tomto období posilována a zintenzivňována zvýšením mobility kapitálu a zboží, zrychlením dopravy a přenosu informací, rozvojem elektronickými médii a prostředků komunikace, schopných okamžitě propojit i ta nejvzdálenější místa planety. Tím, že vtahuje do světového trhu mezinárodní dělby práce zbývající zemědělské oblasti Země, dovádí jen do
22
důsledků procesy, které doprovázely kapitalismus od jeho počátků. Venkovské domácnosti jsou zbavovány tradiční soběstačnosti a jejich příslušníci jsou vrháni na trh s námezdní prací, a tím i do migrace – lidé odcházejí za výdělkem do měst, jiných regionů a jiných zemí. Teorie světosystému je ve své formulaci opřena o neověřený a nevyvrácený předpoklad fungování zákona nekonečné akumulace kapitálu, jenž pohání celý systém. Volby migrantů a migrační politiky jednotlivých zemí jsou pouze povrchovými jevy tohoto zákona.
4.5 Teorie migračních systémů Pátá z teorií považuje migraci za součást historických utvořených regionálních systémů ekonomické směny a politické, kulturní a informační interakce mezi různými sociálními skupinami z různých národních společností. Migrační systémy jsou tvořeny přijímací a vysílající zemí. Spojení těchto dvou zemí je způsobeno ekonomickou závislostí mezi dvěma územími, kulturními a politickými vazbami, geografickou přilehlostí nebo kombinací těchto faktorů. Každý migrační systém má dva póly, a totiž jádro a periferie. Periferní země se zpravidla zaměřují na vyslání pracovníků určitého oboru do určitých zemí. Baršová dokresluje svoje tvrzení na příkladu jihovýchodní Asie. Tvrdí, že například Filipíny dodávají nekvalifikované pracovníky sektoru služeb (včetně domácího služebnictva) do všech vyspělých ekonomik oblasti, především tzv. jihovýchodoasijských tygrů – Singapuru, Tchaj-wanu, Hong Kongu, Jižní Koreje, kteří tvoří regionální jádro. Zahraničními pracovníky v ekonomikách tygrů jsou buďto Filipínci a Filipínky (či občané dalších chudých zemí z oblasti), nebo vysoce kvalifikovaní profesionálové a experti z vyspělých zemí zbytku světa. Tato dělba práce mezi imigranty není čistě ekonomickou, ale má rozpoznatelné etnické či rasové konotace a je spjata s propastí ve statusu, životních stylech a příležitostech v obou hlavních kategoriích.
4.6 Teorie migračních sítí a transnacionálního prostoru Na základě teorie migračních sítí a transnacionálního prostoru lze migraci označit za projev vzájemné pomoci, závazků a informací, které permanentně propojují
23
migranty v hostitelské zemi s jejich přáteli, příbuznými, krajany či etnickými soukmenovci ve vysílající zemi či dalších hostitelských zemích. Na rozdíl od předchozích migračních teorií teorie migračních sítí se snaží nalézt odpověď na to, jakými způsoby se migrace udržuje a reprodukuje. Odpovědí na tuto otázku je koncept „sítě“. Sítě jsou tvořeny díky migraci, následně však současnou migraci zpětně živí a posilují ji. Migrační sítě jsou založeny na vazbách mezi osobami, které propojují současné migranty, dřívější migranty v přijímacích nebo vysílajících zemích prostřednictvím společného původu, přátelství či příbuzenství. Sítě umožňují získat informace týkající se situace v přijímací zemi lidem z vysílajících zemí, poskytují těmto lidem dále základnu ve smyslu sociálním a ekonomickém. Tato základna jím může být jakýmsi útočištěm v době, kdy se přesunuli do přijímací země a právě takovou jistotu potřebují k lepší adaptaci. Migrační síť může novým migrantům poskytnout orientaci v novém prostředí, pomoct při hledání práce i ubytování. Výhody jsou však i psychologického rázu – úleva od pocitů odcizení a vykořenění, které mohou v novém prostředí přijímající země nastat. Transnacionální prostory existují především díky globalizaci, kdy se zkracují vzdálenosti, doprava je stále dostupnější, komunikace snadnější. Tyto fakty umožňují migraci stát se něčím cirkulujícím, opakujícím se. Globalizace posiluje udržování vazeb mezi vysílající komunitou a jejími emigranty.
4.7 Teorie kumulativní příčinnosti a institucionalismus Tato teorie staví migraci do pozice důsledku změn zapříčiněných právě migrací – například ustavování migračních sítí, změn ve struktuře trhu s pracovními místy či změn institucí přijímající společnosti. Podle Baršové (2005) patří sociální síťování či změna sociálního statusu do množiny mechanismů nazvané „kumulativní kauzality“. Tyto mechanismy spočívají podle ní v tom, že určitý proces vyvolá jistou změnu v prostředí, která zpětně udržuje či posiluje proces, který tu změnu vyvolal. Dá se tedy tvrdit, že migrace jako taková s sebou přináší mnoho efektů a okolností, které nabírají na síle a na
24
vážnosti v průběhu času a tím pádem jsou živnou půdou pro další migraci nebo alespoň zvyšují pravděpodobnost vzniku další migrace. Massey (1990) přidává ve své publikaci tvrzení, že například znehodnocení jistých pracovních míst jako „přistěhovaleckých“ a „pro barevné“ činí obtížným rekrutovat pro ně domácí pracovníky, a to i v době velké domácí nezaměstnanosti. Institucionalismus se zabývá těmi institucemi, které vznikly jako důsledek migrace. Koncept kumulativní kauzality pak reflektuje vůči nim. Baršová jako klasický příklad uvádí instituce, které reagují na úsilí imigrantů překonat úřední překážky vstupu do země i pobytu a práce v ní. Poptávka po službách ze strany potenciálních imigrantů dává vzniknout černému trhu s nelegálním převáděním přes hranice, se zprostředkováním nelegálním převáděním přes hranice, se zprostředkováním nelegálních pracovních smluv mezi zahraničními pracovníky a zaměstnavateli, s falšovanými dokumenty a vízy, se zprostředkováním formálních sňatků atd.
4.8 Teorie klientelistické politiky a „antipopulistická norma“ Poslední z teorií staví tentokrát imigraci do pozice efektu klientelistického vztahu mezi zaměstnaneckou lobby a vysokými úředníky státu a přijetí „antipopulistické normy“ liberálními elitami. Tato teorie se snaží vysvětlit rozpor mezi zájmem národního státu chránit svoje hranice před přílivem imigrantů a svými vlastními liberálními imigračními politikami. Za předpokladu aplikace konceptu klientelistické politiky na imigraci, lze tento rozpor vysvětlit. Gary Freeman (1995) takovou aplikaci provedl. Baršová ho ve své publikaci cituje následovně: „Typickou formou imigrační politiky … je klientelistická politika v podobě dvoustranného vlivu, v němž malé a dobře organizované skupiny s intenzivním zájmem na určité politice rozvíjejí úzký pracovní vztah s úředníky zodpovědnými za tuto politiku. Tyto interakce se dějí z velké části mimo dosah veřejnosti a s minimálními zásahy zvnějšku.“ Klientelistická politika bývá často podporována „antipopulistickou normou“, která se stala součástí kultury liberálních elit v důsledku vyrovnávání se se zkušenostmi nacismu, kolonialismu a rasové segregace. Vyspělé západní země mají tyto normy
25
ukotveny přímo ve svých ústavách. Díky tomuto faktu pak mohou tyto liberální elity chránit společenské menšiny a také se bránit tlaku většinového mínění, který je zpravidla populistický.
4.9 Kritické zhodnocení migračních teorií Neoklasická ekonomie považuje za základní předpoklad racionálně uvažujícího jedince, který se rozhoduje o migraci na základě nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Podle mého názoru má tato teorie své opodstatnění i v současné době. Co se týče přímo mého tématu, z této teorie by se jistě dalo vycházet. Racionálně uvažující ukrajinský občan reaguje na ne příliš dobrou situaci na trhu práce na Ukrajině a zejména na platové ohodnocení, což se dá označit za push faktor, a proto je poměrně často motivován migrovat do západních zemí jako například právě Česká republika, která je schopna nabídnout stabilnější ekonomické zázemí, především lepší ohodnocení za práci, což je pro ukrajinské občany typický pull faktor. Druhá z uvedených migračních teorií, nová ekonomie migrace, nepovažuje za základní jednotku jednotlivce, ale rodinu. Smysl této teorie je ten, že se rodina snaží minimalizovat riziko diverzifikací zdrojů příjmů. Tato teorie je obecně podle mého názoru málo reálná, především v dnešní době. Pro venkovské domácnosti již není tolik obtížné překonávat vzdálenosti. Reálnější se mi jeví v okamžiku, kdy jeden člen ukrajinské rodiny migruje do ČR za prací a posílá domů remitence. Nicméně tento příklad není ryzím příkladem nové ekonomie migrace, která hovoří o výhradně o venkově. Teorie segmentovaného pracovního trhu je přesně tím typem migrační teorie, podle které právě migrace z Ukrajiny do ČR probíhá. V naší zemi je stálá nezaměstnanost, v poslední době rostoucí, přesto je stále poptávka po pracovnících z východních zemí. Důvodem je fakt, že čeští pracovníci považují některé pracovní pozice za málo atraktivní, a tak tyto pozice zaujímají obyvatelé Ukrajiny, ale i dalších východních zemí. Tato migrace splňuje i další rys této migrační teorie a totiž, že
26
Ukrajinci, kteří tu pracují, považují tuto migraci za dočasnou a neztrácejí svůj sociální status v domovské zemi. Další uvedená teorie je teorie světosystému, tato teorie je v současné době reálná, neboť svět se dělí na jádra a periferní oblasti. Dá se tato teorie také využít na národních úrovních, kde jsou dělení na jádra a periferie, podle mého názoru, o něco typičtější. Fakt, že je pracovní síla i kapitál mobilnější, je na příkladu ČR a Ukrajiny vidět spíše obráceně. Nestěhuje se kapitál do periferních oblastí (Ukrajina), nýbrž pracovní síla migruje na dočasnou dobu do jádrových oblastí, za kterou může být pro potřeby mojí práce označená Česká republika. Teorie migračních systémů je založena na určité vzájemné závislosti přijímající a vysílající země. Může se jednat o vazby politické, ekonomické či kulturní. Podle mého názoru je tato teorie aplikovatelná pouze na území, která jsou si blízká především geograficky. Území se také dělí na jádro a periferii, jako u předchozí migrační teorie. Tato teorie se nejvíce uplatňuje především v jihovýchodní Asii, kde se určité méně rozvinuté země (periferní oblasti) specializují na vysílání svých pracovníků do vyspělejších zemí. Další teorií, která je podle mého názoru obecně vysoce reálná a aplikovatelná, je teorie migračních sítí a transnacionálního prostoru. Tato teorie totiž zkoumá migrační sítě, které jsou tvořeny právě migrací a které pak svou existencí migraci živí a motivují k ní. Jedná se o takové situace, kdy předchozí nebo současní migranti nějakým způsobem pomáhají novým migrantům. Tento fakt pozitivně přesvědčuje také některé lidi, kteří jsou spíše váhaví ohledně migrace. Považuji tuto teorii za typickou také pro téma mojí diplomové práce. Myslím si, že právě fakt, že na našem území jsou vysoké počty ukrajinských migrantů, přesvědčuje i další obyvatele Ukrajiny k této migraci, protože svým způsobem v migrační síti se mohou cítit podobně jako ve svojí domovské zemi. Teorie kumulativní příčinnosti a institucionalismus se zjednodušeně zaměřuje na to, že migrace je důsledkem vytvořeným právě migrací. Podle mě fakt, že některá pracovní místa jsou po dlouhá období využívána výhradně imigračními pracovníky,
27
může opravdu zapříčinit, že jsou tato pracovní místa téměř neobsažitelná domácími pracovníky. Považuji tedy tuto teorii za reálnou a v mnoha případech skutečně aplikovatelnou. Instituce, které vznikly jako důsledek migrace, jsou v této teorii ty, jež reagují na snahu imigrantů dostat se přes úřední překážky vstupu do nové země. Vzniká tu prostor pro černý trh například s potřebnými dokumenty, který je problémem. Lze poměrně přesvědčivě tvrdit, že neexistuje žádná všeobjímající teorie, podle které lze migraci zkoumat a zdůvodňovat. Podle mého názoru jsou pro zkoumání ukrajinské migrace do ČR nejvhodnějšími teoriemi především teorie migračních sítí a teorie segmentovaného pracovního trhu. Díky migračním sítím a transnacionálním prostorům se mohou cizinci z Ukrajiny snáze rozhodovat pro pohyb do ČR, protože právě Ukrajinci tu mají významné populační zastoupení, díky čemuž se mohou cítit být téměř jako doma. Teorie segmentovaného pracovního trhu je pak aplikovatelná z pohledu některých pracovních míst, která nemusí být až tak atraktivní pro domácí pracovníky. A protože jsou právě tato místa dlouhodobě obsazována pracovníky z Ukrajiny, po čase to může vyvolat pocit, že jsou místa určena právě pouze pro tyto pracovníky.
28
5. Vývoj migrace do České republiky V této kapitole budu popisovat, jak se migrace dotýkala České republiky během historie, hlavně od začátku 20. století. Kapitola je rozdělena na tři podkapitoly, kdy každá popisuje určité časové období, které je svým způsobem specifické. Logicky nelze porovnávat migraci před rokem 1989 a po něm, stejně tak jako nelze nezohlednit fakt, že vstup do Evropské unie s sebou nese také jiná specifika.
5.1 Vývoj migrace do roku 1989 Území dnešní České republiky patřilo od poloviny 19. století až po 90. léta 29. století k vystěhovaleckým krajům. S výjimkou dvou návratových vln po skončení světových válek – v letech 1918-1920 a 1945-1949 – nebyla před rokem 1989 tato území konfrontována s rozsáhlejším přistěhovalectvím ze zahraničí. Spíše než imigrace byla v některých historických obdobích problémem hospodářsky podmíněná emigrace. Především na její regulaci se zaměřila politická opatření. Povaha emigrace se proměnila v posledních dvou třetinách 20. století. Mnichov v září 1938, nacistická okupace v březnu 1939, komunistický převrat v únoru 1948 a sovětská okupace v srpnu 1968 zvětšily poměrnou váhu specifického typu emigrace – politického exilu (Baršová, 2005). Sovětský blok se vyznačoval izolací od okolního světa, v této době byly migrační pohyby deformovány na ilegální emigraci, právě kvůli politickým důvodům. Imigrace existovala ve formě dočasných pracovních pobytů pracovníků z ostatních socialistických zemí, na základě dohod těchto zemí s Československem. K této imigraci docházelo bezprostředně po druhé světové válce. V této době však došlo k první velké emigrační vlně, když bylo během let 1945-1947 odsunuto 2 820 000 Němců z Československa. Imigrace v těchto dvou letech byla pouze zlomková, kdy přišlo pouze 80 až 100 tisíc lidí (Franc, 2006). Co se týče migračních pohybů mezi Českou republikou a Slovenskem, ty se nepovažují za mezinárodní až do roku 1993, kdy došlo k rozdělení zemí na samostatné celky. Během komunistického období byl zaznamenán značný přiliv Slováků na české území, který však postupně od 60. let slábnul. V období 50. let se
29
také odehrály dvě vlny trvalé imigrace ve formě přílivu zhruba 12 tisíc bulharských zemědělců do pohraničních oblastí v letech 1945-1947 a 4 tisíc stavebních dělníků, které se usadili v Mostě a Chomutově v roce 1957 (Brouček, 1996). Druhou vlnu tvořili Řekové, konkrétně asi 12 tisíc dětí a mladých lidí, kteří byli na konci 40. let evakuováni z oblasti zasažených občanskou válkou. Výše jsem již uvedl komunistický převrat v roce 1948 a okupaci vojsky Varšavské smlouvy o dvacet let později. Tyto události jsou příčinou nelegální emigrace, prostřednictvím které opustilo Československo cca půl milionu obyvatel. Migrace pracovní, ekonomicky motivovaná, nabývá na svém významu především v letech sedmdesátých a osmdesátých. Tento fakt byl zapříčiněn hlavně dovozem pracovní síly, protože v národním hospodářství tato pracovní síla chyběla. Tato skutečnost je důsledkem rozvíjení vztahů v rámci RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci). Tito dočasní migranti přicházeli především z Polska a Vietnamu, dále pak z Maďarska, Kuby, Mongolska, Angoly a Koreji. Tento příliv učňů, studentů a pracovníků fungoval na základě mezivládních dohod, v menší míře také na základě individuálních kontraktů. Po pádu komunistického režimu byla platnost těchto dohod ukončena.
5.2 Vývoj migrace po roce 1990 Na počátku 90. let se Česká republika stala migračně atraktivní zemí. Důvodem tomu byly politické a ekonomické změny, které nastartovaly směřování k vytvoření demokratického politického systému s tržní ekonomikou. V roce 1990 došlo k otevření hranic, což vyvolalo pohyb obyvatelstva ve velké míře. Celkově se migrace po roce 1990 výrazně liší od předchozího období. Imigrační pohyby byly v letech 1990 – 1992 vysoké a od roku 1993 se pak ustálily na hodnotě kolem 10 000 osob. Kolem této hodnoty se držela hodnota přistěhovalců až do roku 1996, v roce 1997 pak atakovala hranici 13 tisíc, od té doby nastala sestupná tendence až do roku 2000. Další zesílení migračních pohybů nastalo od roku 2001. (Franc, 2006).
30
Skutečnost, že v roce 2001 nastává zesílení migrací, může být do jisté míry ovlivněno faktem, že právě od tohoto roku se migrace sleduje jiným způsobem. Metodika sledování migrace zohledňuje mezinárodní standardy, sleduje lépe dynamiku mezinárodních pohybů a bere v potaz i přechodné migrace cizinců. Právě proto data od roku nejsou přímo porovnatelné s daty předchozích let. Tyto skutečnosti potvrzuje následující graf, který popisuje vývoj přistěhovalých a vystěhovalých a také migrační saldo. Graf vývoje migrace a migračního salda ČR v letech 1990 - 2003
Obr. 1 70000 60000 50000 40000
Imigranti
30000
Emigranti
20000
Saldo
10000 2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
-10000
1990
0
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování, 2012.
Obyvatelé České republiky do roku 2003 migrovali především do Německa a Rakouska. V roce 2001 je dokonce migrační saldo záporné, více osob emigrovalo, nežli imigrovalo. Rakouský a německý migrační trend dominoval až do vstupu do EU především kvůli pracovním možnostem a lepšímu platovému ohodnocení. Počet vystěhovaných se pohyboval kolem 30 tisíc osob až do roku 2006, tedy i po vstupu do EU. Od dalšího roku však nastává klesající tendence, viz kapitola 5.3.
5.3 Vývoj migrace po vstupu do EU Česká republika se stala členem Evropské unie 1. května 2004 spolu s dalšími devíti zeměmi a rozšířilo tak počet členů na pětadvacet. Ve všech letech od vstupu do EU až do roku 2011 bylo více přistěhovalých než vystěhovaných. Migrační saldo je tedy vždy kladné. Pomyslného imigračního vrcholu bylo dosaženo v roce 2007, kdy gradoval pozitivní trend, který začal již roku 2002. V roce 2007 činí přesný počet
31
přistěhovaných 104 445 lidí, a společně s vysokým přirozeným přírůstkem obyvatelstva toho roku, dosáhl celková přírůstek obyvatelstva hodnoty přes 94 tisíc lidí. Migrační saldo bylo 83 945 lidí. Je to důsledek dlouhodobého ekonomického růstu, který lákal mnoho zahraničních lidí, aby našli v Česku práci. Počet vystěhovaných mezi léty 2002 – 2007 se pohyboval v rozmezí 20 – 35 tisíc lidí. Od roku 2004 přijala Česká republika také většinu pravidel uplatňovaných státy Schenghenského prostoru. Od té doby migrace zaznamenává již zmíněný trend vzestupu až do roku 2007, kdy se ČR plně zapojila do schengenské spolupráce. Schengenský prostor je území většiny států Evropy, kde mohou osoby svobodně překračovat hranice smluvních států kdekoli v tomto území, aniž by procházeli kontrolou na hraničních přechodech. Graf vývoj migrace a migračního salda ČR v letech 2004 - 2011
Obr. 2 120 000 100 000 80 000
Imigranti 60 000
Emigranti Saldo
40 000 20 000 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování, 2012.
Ekonomická krize, která se v českém prostředí začala projevovat zejména na přelomu let 2008 a 2009 vedla k zásadním změnám v oblasti migrace – počínaje poklesem počtu nabízených pracovních míst pro cizince, vytěsňováním cizinců z třetích zemí z trhu práce až po zavádění opatření, jejichž cílem je omezit vstup cizinců ze třetích zemí do České republiky, respektive jejich zaměstnávání v Česku. S následky krize se nejen Česká republika vyrovnává dodnes, a proto je situace na pracovním trhu nedobrá. Výkonnost české ekonomiky stagnuje, v roce 2009
32
dokonce zaznamenala významný pokles. Od té doby však mírně roste. Nezaměstnanost od téhož roku přesahovala 9% hranici, v roce 2011 ji atakovala v hodnotě 8,6 %. Přitom v předchozích letech se pohybovala na hranici 6 %, viz další kapitoly.
33
6. Česká republika z pohledu přijímající země Nejčastějším motivem migrantů do České republiky je zaměstnání, které je navíc klíčovým integračním faktorem, protože cizincům umožňuje získat prostředky k pobytu nebo kontakt s domácími obyvateli a má vliv na utváření životních podmínek jak konkrétního jednice, tak i jeho rodiny. (Drbohlav, 2009) Česká republika se stala poměrně atraktivní migrační zemí již od 90. let minulého století. Tento fakt je příčinou politických a ekonomických změn, které vyústily ve vytvoření demokratického politického systému s tržní ekonomikou. V roce 1990 došlo k otevření hranic. Tato skutečnost společně s liberální migrační politikou nastartovala vysoké migrační pohyby. Naproti původním obavám z hromadné emigrace českých občanů Česká republika zaznamenávala poměrně zajímavé migrační zisky. Situace od té doby se poměrně stabilizovala.
6.1 Migrační politika a legislativa České republiky Tato kapitola popisuje migrační politiku ČR a legislativní rámec pro její uplatňování. V části věnované migrační politice jsou popsány základní informace, která instituce má migrační politiku na starosti, ale i další důležité záležitosti. V kapitole o legislativním rámci jsou popsány především hlavní právní předpisy o pobytech cizinců a jejich zaměstnávání. 6.1.1 Migrační politika Migrační politiku České republiky má ve svojí gesci Ministerstvo vnitra. Nejen na úrovni koncepční, ale i legislativní, analytické a realizační. V rámci ministerstva za tuto oblast zodpovídá odbor azylové a migrační politiky. Prioritou státu v oblasti migrace je přijímat účinná opatření, která budou podporovat řízenou legální migraci a zároveň minimalizovat nelegální migraci. Mezi aktivity na podporu legální migrace patří např. projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků z roku 2003 nebo novější projekt Zelených karet z roku 2009. V oblasti nelegální migrace je pro její minimalizaci realizováno větší množství menších projektů. Vstup do EU
34
znamenal skutečnost, že národní migrační politika je ve značné míře řešena v konsensu s partnerskými zeměmi a s využitím instrumentů evropského práva. Níže uvedený zákon č. 326/1999 Sb. svěřuje část kompetencí Policii České republiky (PČR) a staví Ministerstvo vnitra do pozice správního orgánu PČR Ředitelství služby cizinecké policie, vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy a plní další úkoly stanovené zákonem. Česká republika se snaží především podporovat legální migraci, proto vzniklo několik takto zaměřených projektů. Jedním z nich je projekt tzv. „Zelených karet“, který je založen na maximálně možné otevřenosti vůči zahraničním zájemcům o zaměstnání při zachování prvků ochrany bezpečnosti, veřejného pořádku a přísném postihu prohřešků proti platnému právu a snah o zneužívání platných pravidel. Prioritně je tento projekt zaměřen na vysoce kvalifikované pracovníky s ukončeným vysokoškolským či nižším vzděláním. Umožňuje však získat také pracovníky nekvalifikované, a to podle situace na trhu práce v případě, že je jejich přítomnost potřebná. Vychází primárně z potřeb podnikatelských subjektů, má umožnit zaměstnavatelům získat rychleji pracovní sílu z tzv. třetích zemí. Zelené karty vydává Ministerstvo vnitra s platností maximálně na tři roky u vysoce kvalifikovaných pracovníky s možností dalšího prodloužení. Nekvalifikovaným pracovníkům se vydává zelená karta maximálně na dva roky bez možnosti prodloužení této lhůty. Další projektem, který chci zmínit, je Modrá karta. Jedná se o pobytový institut pro dlouhodobý pobyt spojený s výkonem vysoce kvalifikovaného zaměstnání. Tato karta opravňuje cizince k pobytu a zároveň výkonu zaměstnání, cizinci tedy nepotřebují zvlášť pracovní povolení. Žádost o vydání modré karty je oprávněn podat cizinec, pokud na území hodlá pobývat po dobu delší než 3 měsíce a bude zaměstnán na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci, jež podle zákona o zaměstnanosti může být obsazena cizincem, který není občanem EU. Za vysokou kvalifikaci se považuje řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné
35
vzdělání, které trvalo aspoň 3 roky. O žádosti o udělení modré karty rozhoduje ministerstvo vnitra. (MVČR, 2012) Celkově je tedy koncepce migrační politiky taková, že je snaha o podporu legální migrace a snaha o zabraňování nelegální migraci. ČR po vstupu do EU přijala několik již vyjednaných nařízení, čímž přišla o jistou suverenitu a migrační politika je tedy formulována nejen Českou republikou, ale i ostatními státy EU. Počet pracujících cizinců v ČR se dlouhodobě drží nad hranicí tří set tisíc, k výrazným nárůstům docházelo v období po vstupu do EU. Dlouhodobě se zvyšují počty cizinců pracujících na našem území s živnostenským oprávněním. V roce 2011 bylo těchto cizinců 93 059, zatímco do roku 2004 se tyto počty pochybovaly pod hranicí 65 000. Naopak po nárůstech v letech 2005 – 2008 dochází k poklesu cizinců, kteří jsou evidování úřady práce. Ještě v roce 2008 činil tento počet 284 551 pracovníků. I vinou celosvětové hospodářské krize dochází od té doby k poklesu těchto hodnot, v roce 2011 se jedná o 217 862 pracovníků. (ČSÚ, 2013) 6.1.2 Legislativní rámec V této podkapitole chci představit legislativu, která upravuje pobývání cizinců na území České republiky. Právním předpisem, který stanovuje podmínky pro vstup a pobyt na území České republiky, je zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Parlament ČR chválil v prosinci roku 2010 novelu tohoto zákona, která předpokládá řadu zásadních změn týkajících se jak pracovišť vyřizujících náležitosti spojené s pobytem cizinců na území České republiky, tak i samotných podmínek pobytu v České republice. Novela byla podepsána prezidentem ČR 23. prosince 2010 a k 1. lednu 2011 nabyla účinnosti. Tento zákon také vymezuje pojem cizinec, za kterého se povařuje osoba, která nemá české státní občanství. Co se týče podmínek zaměstnávání cizinců v naší zemi, tato oblast je upravena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Zákon o zaměstnanosti stanovuje podmínky pro
36
zaměstnání cizinců v postavení zaměstnanců. Od vstupu České republiky se rozlišují dvě skupiny zaměstnanců z hlediska podmínek pro zaměstnání. Jsou jimi: a) občané Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska; b) občané třetích zemí. Od 1. 5. 2004 nejsou již občané Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska považováni za cizince. Mají tudíž volný přístup na český trh práce. Pro výkon svého zaměstnání na území České republiky nepotřebují pracovní povolení, jejich zaměstnavatel má vůči místně příslušnému úřadu práce pouze oznamovací povinnost prostřednictvím tzv. informační karty. (Pořízková, 2008) Daleko složitější je zaměstnávání občanů třetích zemí. Zaměstnavatel, který se rozhodne zaměstnat cizince, musí nejdříve získat povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí. Toto povolení se vydává v návaznosti na situaci na trhu práce, vydává se pouze na volná pracovní místa, na která nelze přijmout uchazeče o zaměstnání. Teprve v tomto okamžiku může zaměstnavatel pořádat nábor pracovníků z třetích zemí. Cizinec, který má příslib zaměstnání v České republice, pak žádá o povolení k zaměstnání
cizince.
Toto
povolení
je
vydáno
pouze
pro
konkrétního
zaměstnavatele, konkrétní pracovní místo. Úřad práce navíc toto povolení vydá pouze v případě, že se jedná o ohlášené volné pracovní místo, které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak. Výše zmíněn je již také zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Podle tohoto zákona mohou cizinci na území České republiky podnikat jako zahraniční fyzické osoby, mohou zakládat právnické osoby nebo na našem území zřizovat organizační složky svého podniku v zahraničí. Občané Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru, cizinci s trvalým pobytem a azylanti mají v oblastí živnostenského podnikání stejné právní postavení jako občané ČR. Výše uvedené zahraniční fyzické osoby jsou občané třetích zemí bez trvalého pobytu na území ČR. Novela zákona o živnostenském podnikání však nepřikazuje občanům třetím zemí k vydání živnostenského oprávnění mít povolení k pobytu za účelem podnikání, ale pouze povolení k dlouhodobému pobytu bez ohledu na účel pobytu. Vzhledem
37
k tomu, že při udělování živnostenského oprávnění není zkoumána situace na trhu práce, mnoho občanů třetích zemí obchází povinnost získat od úřadu práce pracovní povolení právě prostřednictvím podnikání na základě živnostenského oprávnění.
6.2 Cizinci v ČR Jak jsem zmiňoval v textu výše, Česká republika se po roce 1990 stala poměrně atraktivní migrační zemí. V této podkapitole bych chtěl popsat, jakým způsobem se vyvíjela tato skutečnost v čase a nabídnout také určitá data o cizincích v České republice. Česká republika díky své výhodné geografické poloze v srdci Evropy velmi důležitou zemí pro evropské migranty – ať už jako konečné místo určení nebo tranzitní bod. Většinu cizinců v ČR tvoří pracovní migranti. Tito migranti jsou motivovaní především ekonomicky. Snaží se zajistit si lepší životní podmínky a životní standard. V mnoha případech se takto snaží zajistit lepší podmínky nejen sobě, ale i svým rodinám, které žijí v jejich domovské zemi a jsou často existenčně závislí na výdělcích těchto pracovních migrantů. Typickými pracovními migranty, kteří pobývají na území ČR, jsou východoevropští cizinci. Nejvíce cizinců na našem území tvoří Ukrajinci, následováni jsou poměrně specifickou skupinou Slováků. Důležitým podílem se na cizincích podílejí v poslední době také obyvatelé Vietnamu. Vietnamští cizinci v minulosti často migrovali do naší země s celými rodinami a usadili se tu natrvalo, a tak již existuje i poměrně mnoho narozených již na našem území. Dalšími významnými skupinami jsou obyvatelé Ruské federace a Polska. Níže uvedený graf zachycuje vývoj počtu cizinců na českém území. Jedná se o celkový počet cizinců, tedy cizinců s trvalými pobyt i cizinců s dlouhodobými pobyty nad 90 dnů. Tento graf ukazuje rostoucí trend počtu cizinců na našem území až do roku 2008, kdy je dosaženo historického maxima tohoto počtu. Od té doby se dá konstatovat, že situace je stabilizována a počty cizinců se pohybují kolem hodnoty 430 tisíc s tím, že v roce 2011 došlo k meziročnímu růstu o téměř 10 tisíc
38
nových cizinců na našem území, což je první růst od roku 2008 a dává příslib dalšímu růst v následujících letech.
280111
255917
241934
250000
212069
300000
202201
350000
232932
400000
323343
436319
426423
434600
450000
439498
500000
394345
Graf celkového počtu cizinců na území ČR v letech 2000 - 2011
Obr. 3
200000 150000 100000 50000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: ČSÚ, 2012
Stejně tak, jak se postupně zvyšoval počet cizinců, kteří se stěhovali do ČR, tak i počty pracujících cizinců rostly. Trend vývoje obou těchto počtů je téměř stejný, vyjma období let 2001 – 2003. Zatímco v roce 2000 v ČR
pracovalo
81,6
%
cizinců, kteří tu pobývali, v roce 2004 to bylo 66,5 %. Od té doby díky silnému ekonomickému růstu, rostly tyto relativní počty až do roku 2008, kdy v ČR pracovalo 82,3 % cizinců. Od té doby však dochází k mírným relativním poklesům. Graf vývoje podílu zaměstnaných a živnostníků z řad cizinců je uveden níže. Co se týče rozdělení pracujících na živnostníky a pracovníky evidované na úřadech práce, od roku 2000 oba tyto počty značně vzrostly. Dlouhou dobu, až do roku 2008, rostlo zastoupení zaměstnaných až do hodnoty 78,7 %. Z celkového počtu 361 709 pracujících cizinců tehdy bylo evidováno úřady práce 284 551 z nich. Od té doby však roste počet živnostníků, i díky tomu, že se ministerstvo vnitra snaží podporovat legální migraci a snižuje byrokratickou zátěž při snaze získat živnostenské oprávnění. V roce 2011 již téměř 30 % pracujících cizinců tvořili živnostníci. V absolutních číslech to činí 93 059 živnostníků a 217 862
39
zaměstnaných cizinců. Procentuální zastoupení cizinců - živnostníků roste již od roku 2009. Rostoucí počet cizinců, kteří na českém území podnikají, se dá vysvětlit hospodářskou krizí, která se právě v roce 2009 v ČR projevila. Lidé, kteří tu měli povolení k zaměstnání a přišli o místo, si vyřídili živnostenské oprávnění a působí na našem území dále - v pozici živnostníků. Graf pracujících cizinců v ČR v letech 2000 - 2011
Obr. 4 400000
90983
93059
215367
217862
87753 230709
284551
68785 240242
185075
151736
107984 62219
105738 62293
50000
101179 60532
100000
103652 64000
150000
103647 61340
200000
67246
250000
65722
Evidovaní na úřadech práce
300000
77158
Živnostníci 350000
0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: ČSÚ, 2012.
ČR je lákavou zemí především pro pracovníky z východních zemí Evropy. Ze všech postkomunistických zemí střední a východní Evropy přichází do České republiky největší podíl zahraniční pracovní síly, kde mají nejvýznamnějším zastoupení ukrajinští pracovníci. ČR také drží mezi postkomunistickými zeměmi pomyslné první místo v počtu cizinců. Zatímco v ČR tvoří cizinci více než 4 % celkové populace, například v sousedním Slovensku činí tato hodnota pouhé 1 % a v Polsku je to dokonce pouze 0,1 %. Protože se ve své práci věnuji problematice migrace ukrajinských cizinců do ČR, rozhodl jsem se, že se pomocí programu Microsoft Excel pokusím predikovat vývoj počtu Ukrajinců na území ČR. Tato predikce je znázorněna v grafu 4. Jelikož data o cizincích dostupná na Českém statistickém úřadě (ČSÚ) jsou aktuální zatím pouze pro období do roku 2011 včetně, je rok 2012 brán jako první predikovaný. Tato predikce nabízí pozitivní vývoj počtu migrantů z Ukrajiny a je tedy v mírném
40
rozporu s trendem od roku 2009, kdy ty to počty mírně klesaly. Myslím si, že i tato predikce dokazuje, že téma ukrajinské migrace do ČR je tedy stále aktuálním a je vhodné se jím zabývat. V roce 2012 je předpovídaný počet ukrajinských cizinců v naší zemi přes 160 tisíc a v roce 2013 dokonce až přes 180 tisíc. Grafické znázornění predikce vývoje počtu ukrajinských cizinců v ČR.
Obr. 5 200000 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0
20002001200220032004200520062007200820092010201120122013 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování, 2013.
6.3 Ekonomická situace v České republice od vstupu do EU Česká ekonomika je řazená podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) mezi nejrozvinutější ekonomiky světa. Co se týče ekonomické situace, zaměřím se na vývoj od vstupu České republiky do EU. V době po vstupu ČR do EU byly velmi příznivé podmínky pro ekonomický růst díky přímým zahraničním investicím, vstupu do EU, snížení daní fyzickým i právnickým osobám. Rostla v té době zaměstnanost. Krize, která udeřila nejdříve ve Spojených státech v roce 2008 hypoteční krizí, se nevyhnula ani České republice. V tomto roce však česká ekonomika nebyla ještě tolik poznamenána krizí, když v druhé polovině tohoto roku již došlo ke zpomalení hospodářského růstu. V dalším roce se již však naplno projevila krize i u nás. Naší ekonomice, závislé na exportu, nesmírně uškodila hluboká recese v Německu, kam putovala třetina našeho exportu. Rok 2009 byl z pohledu ekonomického růstu nevídaný, ekonomika se
41
propadala. V roce následujícím se opět dostavil mírný ekonomický růst, nicméně v dalších letech ekonomika stagnovala, v roce minulém dokonce hospodářský růst dosahoval negativních hodnot. Hlavním ukazatelem ekonomické výkonnosti je hrubý domácí produkt (HDP). V rámci této kapitoly je posouzen vývoj tohoto ukazatele od roku 2004 a je také připojena krátká predikce do roku 2015. Dalším ukazatelem, který jsem se rozhodl analyzovat, je nezaměstnanost. Posouzení nezaměstnanosti je vzhledem k tématu práce nezbytností. Vývoj nezaměstnanosti je posouzen na období od vstupu do EU do roku 2012. Třetím ukazatelem ekonomické situace v zemi jsem si pro potřeby své práce zvolil mzdový vývoj a s ním související inflaci, která má přímý vliv na tvorbu indexu reálných mezd. 6.3.1 Vývoj hrubého domácího produktu Česká republika zažívala silný ekonomický růst, který po vstupu do EU v roce 2004 nabíral na síle a v roce 2006 dosáhl svého vrcholu. Právě vstup do EU je jednou z pozitivních stimulačních předpokladů pro růst ekonomiky. Níže uvedená tabulka nabízí přehled vývoje tohoto ukazatele a predikci na vývoj do roku 2015. Hodnot HDP po vstupu do EU, které se dají označit za značný ekonomický růst, momentálně naše ekonomika zdaleka nedosahuje. Za vrchol tohoto období růst lze zcela nepochybně označit roky 2005 a 2006. Meziroční růst HDP v roce 2006 dosáhl 7 %, o rok dříve 6,8 %. Roky 2007 a 2008 jsou pak léty, kdy se růst zpomalil až na 3,1 %. Pokud HDP klesá, klesají také výdaje domácností na investice či spotřební výdaje, klesá výroba statků a služeb apod. Rok 2009 je pak rokem, kdy ekonomika upadla do hluboké recese. Meziroční pokles HDP dosáhl záporné hodnoty -4,5 %. V tomto roce se totiž v ČR naplno projevila ekonomická krize. Hlavním důsledkem krize pro ČR byl především značný propad zahraniční poptávky. Dominantní cíl českého exportu, Německo, totiž zasáhla velmi silná recese. Německo je vůbec nejvýznamnější ekonomický partner České republiky.
42
Tab. 2
Vývoj růstu reálného HDP a predikce v letech 2004 – 2015, v %.
Zdroj: MFČR, vlastní zpracování, 2013.
Již ve třetím čtvrtletí roku 2009 však ekonomika mírně rostla a tento trend byl potvrzen v roce následujícím, kdy meziroční růst HDP činil 2,5 %. Od toho roku však ekonomika opět stagnovala a v roce 2012 byl meziroční pokles -1,1 %. Důvody jsou klesající domácí spotřeba, která se odráží na domácí poptávce a vládní výdaje. Zahraniční obchod sice rostl, přidal kladný přírůstek k celkovému HDP, nicméně nedokáže plně kompenzovat sníženou domácí poptávku. Česká ekonomika klesá již čtyři čtvrtletí. Výhled do budoucna optimisticky nabízí mírný růst. Nicméně až samotný čas ukáže, nakolik byly tyty předpoklady pravdivé a realistické, zvláště v době, kdy je přítomnost rizika dalšího prohloubení potíží v Eurozóně, které mají negativní dopady na globální ekonomiku. 6.3.2 Vývoj nezaměstnanosti Nezaměstnanost je velmi důležitý údaj týkající se ekonomiky. V České republice se míra nezaměstnanosti pohybuje pod hranicí 10% dlouhodobě. Nejblíže 10% hranici byla tato míra v letech 2004, 2010 a 2012. Od vstupu do EU míra nezaměstnanosti vykazovala klesající a tedy pozitivní tendenci, která pokračovala až do roku 2008. V jarních měsících tohoto roku dokonce dosáhla míra nezaměstnanosti v ČR pouze 5 %. Od
roku
2004
rostl počet
pracovních
míst
a klesala nezaměstnanost.
Nezaměstnanost šla ruku v ruce se silným ekonomickým růstem, který v té době Česká republika zažívala. Přímé zahraniční investice podněcovaly ekonomický boom a také snižování míry nezaměstnanosti, která klesla během tří let o více než tři procentní body.
43
Obr. 6
Graf vývoje míry nezaměstnanosti v letech 2004 – 2012, v %.
10,0%
8,0%
6,0%
4,0% 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj:ČSÚ, vlastní zpracování, 2013.
Jak jsem již výše v textu uváděl, začínající celosvětová hospodářská krize v roce 2008 se v ČR naplno projevila až roce následujícím, a to i na trhu práce. Prudce se zvýšila meziročně míra nezaměstnanosti, z 6 na 9,2 %, tedy na hodnotu, která byla srovnatelnou s hodnotou v době vstupu do EU. Nejvíce zasažena nezaměstnaností byla území s vyšším podílem průmyslu. Tento prudce rostoucí trend však naštěstí v roce 2010 nebyl následován stejně skokovým nárůstem, ale nárůst míry nezaměstnanosti na 9,6 % toho roku znamená pomyslný vrchol v nezaměstnanosti od vstupu naší země do Evropské unie. V roce 2011 již nezaměstnanost na většině území ČR klesala, dohromady meziročně o 1 %. Rok 2012 je však opět rokem, kdy míra nezaměstnanosti rostla a na konci roku dosáhla hodnoty 9,4 %. Na začátku roku 2013 se objevily některé zprávy, že míra nezaměstnanosti dosáhla více než 10 % a je tedy rekordní. 6.3.3 Mzdový vývoj a inflace Vývoj mezd od roku je zachycen v níže uvedeném grafu a jasně ukazuje, jak se zpomaluje růst průměrné mzdy. Zatímco v letech 2005 až 2007 rostl meziročně o jeden až dva tisíce korun, od roku 2008 a zvláště od roku 2009 je intenzita růstu o poznání slabší. Průměrná mzda se zvyšuje v řádech stokorun. Níže uvedený graf a tabulka ukazují, jak se mzda i inflace vyvíjely v čase.
44
Obr. 7
Graf vývoje průměrné mzdy v ČR v letech 2004 – 2012, v Kč.
26 000 Kč
24 000 Kč
22 000 Kč
20 000 Kč
18 000 Kč
16 000 Kč 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj:ČSÚ, vlastní zpracování, 2013.
Průměrná mzda jako taková není ideálním ukazatelem. Aby byl znázorněn reálný přírůstek či pokles mzdy, musí se každoročně sledovat také vývoj inflace. Míra inflace v České republice je charakteristická svoji nízkou úrovní, výjimkou je rok 2008, kdy hospodářská krize zapříčinila růst cenové hladiny o více než 6 %. Tento fakt je ovlivněn několika faktory – zvýšila se sazba DPH z 5 % na 9 % u některého zboží, zvýšila se cena potravin, Takto vysoká znehodnocuje příjmy a úspory, znamená vyšší nominální úrokové sazby. Od té doby inflace vykazuje mírný růst od 1 % v roce 2009 k 1,9 % v roce 2011 a více než jednoprocentní růst průměrné míry inflace v roce 2012 na hodnotu 3,3 %. Vývoj míry inflace znázorňuje následující tabulka. Tab. 3
Vývoj míry inflace v letech 2004 – 2012, v %
Zdroj: ČSÚ, 2013.
Graf 8 popisuje, jak se vyvíjel index reálných mezd a samotná míra inflace, zároveň dokládá, že mezi těmito dvěma ukazateli existuje závislost a že právě index reálných mezd se počítá právě na základě inflace.
45
Obr. 8
Graf porovnání míry inflace a indexu reálných mezd v letech 2004 – 2012
107 106 105 104
Míra inflace
103 102
Index reálných mezd
101 100 99 98 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: ČMKOS, vlastní zpracování, 2013.
Například již zmiňovaný rok 2008 jasně dokazuje, že index reálné mzdy klesá v důsledku růstu míry inflace. V roce 2009 pak nastává stabilizace, kdy je míra inflace nižší než index reálných mezd. Nicméně od roku následujícího až po současnost roste míra inflace, a proto index reálných mezd klesá.
46
7. Ukrajina z pohledu vysílající země Ukrajinská komunita je spolu se specifickou slovenskou migrační komunitou v České republice zdaleka nejpočetnější. Na Ukrajině je tristní socioekonomická situace, mimo jiné vyjádřená velmi nízkou životní úrovní jejich obyvatel. Dá se to označit za typický „push“ faktor, který je zároveň spouštěcím mechanismem migrace Ukrajinců do zahraničí. V této kapitole jsou popsána specifika Ukrajiny, zejména její ekonomiky a vývoj vybraných ekonomických ukazatelů od roku 2004, aby bylo možné přímo srovnat tyto ukazatele s ukazateli v ČR včetně hodnocení, jakým způsobem se na ukrajinské ekonomice projevila celosvětová ekonomická krize. V kapitole je také zamyšlení nad tím, jestli je práce v zahraničí pro ukrajinské pracovníky výhodná či dokonce nevyhnutelná. Ve vysílajících zemích jsou pracovní migranti často terčem sociální, politické a ekonomické manipulace. Sociálně a politicky vzato mohou být vnímáni jako nevlastenečtí či dokonce jako „zrádci“. Ekonomicky vzato ale vysílající společnosti téměř vždy těží z peněz zasílaných domů (tzv. remitencí) i z dalších forem investic ze strany migrantů. (Fedyuk, 2006)
7.1 Zdroj pracovních migrantů pro ČR O Ukrajincích jsem se zmínil již v kapitole o cizincích na území ČR. Popisoval jsem, že Ukrajinští cizinci jsou nejpočetnější skupinou na našem území. Nyní se pokusím popsat kvantitativně, jak se Ukrajinci stali v posledním období nejpočetnější cizineckou skupinou v České republice. Vůbec nejvyššího absolutního počtu dosáhli občané Ukrajiny v roce 2009, kdy se jich na českém území pohybovalo 131 932. Níže uvedený graf 7 udává hodnoty počtu ukrajinských občanů na území ČR od roku 2000. Z toho grafu je patrné, že nejvyšší hodnot bylo dosaženo v letech 2008 – 2009, v obou těchto letech byla hodnota téměř totožná. V roce 2009 byla Ukrajina abnormálně těžce zasažena ekonomickou krizí, tudíž lze spatřovat snahu některých občanů v tomto období
47
hledat práci v zahraničí. Migrace z Ukrajiny do ČR je motivována v drtivé většině právě ekonomicky, proto lze z toho faktu vycházet. Období od roku 2000 až po zmíněný rok 2008 je charakteristické poměrně silně rostoucím trendem. Během tohoto období se počet ukrajinských občanů na českém území zvýšil o více než 80 tisíc. Roky 2010 a 2011 však naopak vykazují slabý úbytek Ukrajinců na našem území. Graf vývoje počtu Ukrajinců na území ČR v letech 2000 – 2011.
Obr. 9 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 celkem
dlouhodobé pobyty
Zdroj: ČSÚ, 2012.
Protože jsem již zmínil podíl ukrajinských občanů na celkovém počtu cizinců, rozhodl jsem se pomocí grafu 9 tento podíl popsat a ukázat tak na trend vývoje tohoto ukazatele. Vůbec nejvyšší hodnoty tento ukazatel neukazuje v roce 2009, kdy bylo na území ČR nejvíce Ukrajinců, nýbrž v roce 2007. Hodnota podílu v tomto roce činila 32,13 %, tedy téměř třetina všech cizinců byli v tomto roce Ukrajinci. Již hodnoty v letech 2005 a 2006 se blížily 32 %. Od tohoto pomyslného vrcholu jsme svědky snižujícího se trendu vývoje hodnoty podílu na celkovém počtu, v roce 2011 je to 27,26 %
48
Obr. 10 Graf vývoje podílu Ukrajinců na celkovém počtu cizinců v ČR v letech 2000 – 2011, v %. 34% 32% 30% 28% 26% 24% 22% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování, 2012.
K 31. 12. 2011 bylo v ČR celkem 68 950 zaměstnaných Ukrajinských cizinců, z toho 33 700 bylo živnostníků a zbylých 35 250 bylo evidovaných na úřadech práce. Tedy téměř 49 % pracujících Ukrajinců na českém území mají živnostenské oprávnění pro svou výdělečnou činnost a 51 % z nich jsou tady v zaměstnaneckém poměru. V minulosti, zejména po našem vstupu do EU, byly tyto poměry zcela jiné. V roce 2008 bylo v naší zemi na úřadech práce evidováno 81 072 pracovníků z Ukrajiny, zatímco živnostníků 21 213. Trend od té doby je tedy takový, že se zvyšuje počet Ukrajinských cizinců, kteří pracují na živnostenské oprávnění, a poměrně skokově klesá počet Ukrajinců, kteří pracují v ČR v zaměstnaneckém poměru (ČSÚ, 2013).
7.2 Ekonomika Ukrajiny a její specifika Ukrajinská ekonomika byla hned po ruské tou nejvýznamnější a nejsilnější v bývalém Sovětském svazu (SSSR). Ukrajina měla velmi úrodné černé půdy, které tvořily více než čtvrtinu veškeré zemědělské produkce Sovětského svazu. Ukrajinské zemědělské farmy produkovali velké množství masa, mléka, obilí a zeleniny do ostatních republik sovětského bloku. Také diverzifikovaný těžký průmysl umožňoval dodávat unikátní zařízení (například trubky velkých průměrů) a
49
suroviny pro průmyslové a těžební lokality v jiných oblastech bývalého SSSR. Krátce po nastolení nezávislosti v zemi v roce 1991, ukrajinská vláda liberalizovala většinu cen a vytvořila právní rámec pro privatizaci. Tato reformní snaha však vyvolala odpor uvnitř vládnoucího aparátu a zákonodárci, který nakonec zastavil reformní snahy a vedl k jistým ústupkům. Výkon národního hospodářství roku 1999 se snížil na hodnotu nižší než 40 % výkonu roku 1991. Ukrajinská ekonomika je velice citlivá na vnější šoky, zejména kvůli své závislosti energetických dodávek z Ruska a také nedostatečným strukturálním reformám vlastního hospodářství. Ukrajina je závislá přibližně ze 75 % své roční spotřeby ropy a zemního plynu a dokonce 100 % jaderné spotřeby. Začátkem roku 2009 Rusko zastavilo dodávku plynu na Ukrajinu a jako důvod uvádělo dluh ukrajinského plynárenského monopolu Naftogaz ve výši přes 2 miliardy dolarů. Tento spor s napětím sledovala celá EU, neboť některé její státy jsou 100% závislé na dodávkách ruského plynu právě přes Ukrajinu. Přibližně dvoutýdenní přerušení dodávek obnovilo Rusko dodávku v okamžiku, kdy ukrajinská vláda souhlasila s desetiletou dodávkou plynu za ceny výrazně vyšší, než jakou platí státy západní Evropy. Mezinárodní instituce po této skutečnosti vyzvaly Ukrajinu, aby urychlila tempo a zvětšila důraz svých reforem. Ukrajinská vláda v zákoně o rozpočtu z roku 2005 výrazně eliminovala daňové a celní výhody, které podporovaly hospodářskou činnost rozsáhlé ukrajinské stínové ekonomiky, nicméně zapotřebí jsou další zlepšení, zejména zlepšení právní rámce, boje s korupcí a rozvoj kapitálových trhů na Ukrajině. Ukrajinská ekonomika prosperovala navzdory neshodám mezi premiérem a prezidentem až do poloviny roku 2008. V letech 2006 -2007 překračoval HDP 7% úroveň zejména díky celosvětově vysokým cenám oceli, což je hlavní ukrajinský vývozní artikl. Nicméně ekonomický růst byl také podpořen faktem, že v zemi byla silná domácí spotřeba podpořená mzdovým a důchodovým růstem v té době. V dalších letech již takového růstu Ukrajina nedosahuje, viz kapitola 7.2.1. Krize se na Ukrajině projevila propadem ekonomického růstu na hodnotu téměř -15 % v roce 2009.
50
Ukrajina se nicméně snaží snižovat dopady krize. V roce 2010 vyjednala snížení cen ruských dodávek zemního plynu a jako protihodnota bylo Rusku umožněno rozšíření pronájmu námořní základny na Krymu. V letech 2010 – 2011 ekonomika Ukrajiny rostla především díky vývozním aktivitám, avšak v roce 2012 opět zpomalila. Mezinárodní měnový fond (MMF) přestal vyplácet dohodnutou finanční pomoc, když reagoval na nedostatečnou snahu vládu o reformní pokrok v oblasti zemního plynu, jmenovitě zvyšování platových tarifů. 7.2.1 Vývoj hrubého domácího produktu Vývoj hrubého domácího produktu na Ukrajině jsem již částečně zmiňoval. Nyní se zamířím na vývoj tohoto ukazatele trochu blíže. Ekonomika Ukrajiny od začátku nového milénia vykazovala růst především díky exportu. V roce 2004 byla hodnota růstu HDP 12,3 %, což je dosavadní historické maximum od rozpadu SSSR. Je to důsledek dynamicky se rozvíjejícího průmyslu především z let 2000 – 2003. V roce následujícím, již za vlády oranžových, kteří chtěli Ukrajinu orientovat spíš na západní země než na Rusko, se očekávalo, že ekonomik poroste tempem okolo 6 %. Skutečnost byla nicméně ještě horší. Růst HDP toho roku dosáhl hodnoty 3 %. V letech 2006 a 2007 rostla hodnota HDP konstantně, vždy o více než 7 %. Již jsem zmiňoval, že tato skutečnost byla důsledkem rostoucí domácí spotřeby a celosvětově vysokými cenami za hlavní vývozní artikl Ukrajiny – ocel.
51
Obr. 11
Graf vývoje hrubého domácího produktu Ukrajiny v letech 2004 – 2012, v %.
15 10 5 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
-5 -10 -15 -20 Zdroj: State statistic service of Ukraine, vlastní zpracování, 2013.
Od poloviny roku 2008 se však ekonomická situace začala zhoršovat. Celkový ukazatel HDP za tento rok je 2,3 %, což ve srovnání s rokem 2007 znamená výrazné zpomalení ekonomiky. Začala se projevovat celosvětová ekonomická krize, navíc se výrazně propadly ceny oceli, což pro Ukrajinu, která je silně závislá na exportu, znamená velké problémy. V roce 2009 však byla Ukrajina zasažena krizí mnohem těžším způsobem. Propad ukazatele HDP činil -14,8 %, což se považuje za jeden z největších ekonomických úpadků na světě. Ukrajinský export vykazoval propady o desítky procent ve srovnání s rokem 2008, což se podepsalo velkou měrou na hospodářském výkonu země v roce 2009. Příjmy domácností meziročně klesaly o 10 %, krize se dotkla až 95 % lidí na Ukrajině. Nicméně rok 2010 již znamenal mírné zlepšení ekonomického růstu, HDP dosáhlo meziročního růstu o 4,1 %, především díky globálnímu ekonomickému růstu, který byl nad očekávání dobrý. V roce 2011 pokračoval růst, meziročně o 5,2 %. V roce 2012 však opět dochází k poklesu HDP. 7.2.2 Vývoj nezaměstnanosti Ukazatel nezaměstnanosti na Ukrajině je poměrně specifický jev. Oficiální data o ukrajinské nezaměstnanosti jsou poněkud zkreslená, protože obsahují pouze množství oficiálně registrovaných nezaměstnaných. Tento ukazatel na Ukrajině
52
dosahuje dlouhodobě hodnot kolem 2 - 3 %. Tato metodika je nekompatibilní s mezinárodními standardy. Rozhodl jsem se, že v rámci svojí práce budu používat tzv. ILO (International Labour Organization) metodiku, která se používá v České republice i v EU. Níže uvedený graf ukazuje vývoj měr nezaměstnanosti na Ukrajiny v období 2004 – 2011, protože data o trhu práce za rok 2012 ještě nejsou oficiálně zveřejněná. V tomto grafu je pro zajímavost znázorněna také registrovaná nezaměstnanost, o které jsem se zmiňoval výše v textu. Hodnota míry nezaměstnanosti 8,4 % za rok 2004 je sice poměrně vysoká, avšak potvrzuje tehdejší trend ve vývoji tohoto ukazatele, kdy postupně mírně klesal z hodnoty 11,6 % v roce 2000. Do prvního sledovaného roku klesala nezaměstnanost ročně přibližně o 0,5 %. Rok 2005 také potvrzuje klesající vývoj na hodnotu 7,2 % tedy o 1,2 %, což je významný pokles a od té doby se tento pokles zpomalil. V následujících letech již nezaměstnanost klesala pouze mírně na hodnotu 6,4 % v letech 2007 a 2008. Obr. 12
Graf vývoje míry nezaměstnanosti na Ukrajině v letech 2004 – 2011, v %
10,0% 9,0% 8,0% 7,0% 6,0%
Nezaměstnanost ILO
5,0% 4,0%
Registrovaná nezaměstnanost
3,0% 2,0% 1,0% 0,0% 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: State statistic service of Ukraine, vlastní zpracování, 2012.
V době do první poloviny roku byl na Ukrajině ekonomický růst, avšak od té doby nastala prudká recese, o které jsem se již výše zmínil. Míra nezaměstnanosti na to reagovala prudkým růstem na hodnotu 8,8 % v roce 2009, kdy se celosvětová ekonomická krize projevila naplno. V tomto roce mírně vzrostla dokonce i
53
registrovaná nezaměstnanost. Roky 2010 a 2011, kdy se dostala ukrajinská ekonomika z recese, ukazují mírný pokles míry nezaměstnanosti. V roce 2010 o 0,7 % na hodnotu 8,1 %, což se dá považovat za významný pokles, v roce 2011 je pak pokles o poznání méně intenzivní na hodnotu 7,9 %. 7.2.3 Mzdový vývoj a inflace Co se týče mezd, Ukrajina patří mezi nejchudší země v Evropě. Ukrajinská hřivna má vůči české koruně kurz cca 2,343:1. Graf 9 ukazuje, jak se vyvíjel ukazatel průměrné měsíční mzdy během sledovaných let. Poměrně strmý růst je z grafu jasně patrný, nicméně i hodnota 3031 hřiven v roce 2012 je velice málo. V roce 2004 byla průměrná mzda dokonce téměř sedmkrát menší, 590 hřiven. Obr. 13
Graf vývoje ukrajinské průměrné mzdy v letech 2004 – 2012, v hřivnách.
3 500 UAH 3 000 UAH 2 500 UAH 2 000 UAH 1 500 UAH 1 000 UAH 500 UAH 0 UAH 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: State statistic service of Ukraine, vlastní zpracování, 2013.
V letech 2005 a 2006 rostla průměrná měsíční mzda meziročně vždy zhruba o 200 hřiven. Rok 2007 byl rokem, kdy mzda meziročně vzrostla o více než 300 hřiven na hodnotu 1352 hřiven. V roce dalším byl nárůst ještě strmější, hodnota průměrné měsíční mzdy činila 1808 hřiven, nicméně rok krizový (2009) růst mezd notně přibrzdil, kdy meziroční nárůst byl pouhých 101 hřiven. Od té doby roste každým rokem průměrná mzda o přibližně 350 hřiven a v roce 2012 bylo dosaženo již zmiňované hodnoty 3031 hřiven.
54
Pro představu jsem se rozhodl přepočítat hodnoty ukrajinské průměrné mzdy na české koruny, aby bylo možné přímo porovnat tyto hodnoty obou zemí. Pro názornost jsem obě hodnoty zanesl do níže uvedeného grafu. Rozdíl je patrný na první pohled. Nejvyšší hodnota ukrajinské průměrné měsíční mzdy nejen že nedosahuje ani zdaleka nejnižší hodnotě české průměrné měsíční mzdy v rámci analyzovaného období, ale dokonce nedosahuju ani zákonem stanovené hodnotě pro českou minimální mzdu, která činí 8000 Kč. Obr. 14
Grafické srovnání průměrné mzdy v ČR a na Ukrajině v letech 2004 – 2012, v Kč.
30 000 Kč 25 000 Kč 20 000 Kč ČR
15 000 Kč
Ukrajina 10 000 Kč 5 000 Kč 0 Kč 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: ČSÚ a State statistic service of Ukraine, vlastní zpracování, 2013.
Výše uvedený graf je jakýmsi potvrzením hypotézy, kterou jsem stanovil při vymezování cíle práce. Tato hypotéza vymezuje přesvědčení, že ukrajinští občané jsou motivování k migraci do západních států (a tedy i do ČR) v návaznosti na nedobrou ekonomickou situaci v jejich domovské zemi. Srovnání průměrných mezd ČR a Ukrajiny budiž toho důkazem, že tato hypotéza je pravdivá. Ekonomická specifika Ukrajiny, která jsou ve skrze negativní, tuto hypotézu také potvrzují. Naopak v ČR v minulosti docházelo k silnému ekonomickému růstu, a proto se naše země stávala stále více atraktivní z hlediska pracovní migrace.
55
7.3 Odliv mozků z Ukrajiny Při bližším zamyšlení se nad počty migrujících ukrajinských cizinců se nabízí otázka negativního dopadu samotné Ukrajiny. Důležitým negativním faktorem je tzv. odliv mozků, tedy odliv vzdělaných a kvalifikovaných lidí. Nastává většinou kvůli nedostatku pracovních příležitostí na domácím trhu práce, či lepším pracovním podmínkám v zahraničí. Co se týče odlivu mozků z Ukrajiny, myslím si, že se jedná o kombinaci těchto dvou situací. Tento problém však trápil Ukrajinu především v minulosti. Podle Hluštíkové a Strielkowskiho a jejich analýzy pracovní migrace ve střední a východní Evropě v současné době již nedochází k výraznému odlivu mozků z Ukrajiny. Jejich analýza je hodně zaměřena na stavební sektor, a to z důvodu jeho významu v procesu torby nových destinací v ČR. Stávalo se během devadesátých let, že kvalifikovaní lékaři pracovali v ČR jako instalatéři a ukrajinští právníci pracovali na stavbách jako pomocní zedníci. Oblasti ukrajinské migrace se však podstatně změnily a nyní se jedná především o konkrétní práci vyhledávanou a vykonávanou určitým typem migrantů. Autoři došli dále k závěru, že ukrajinská migrace do České republiky je výrazně směřována po migračních linkách spojujících stavební odvětví obou těchto zemí. (Demografie.info, 2013)
56
8. Důsledky mezinárodní migrace ve zvolených zemích V této kapitole přecházíme k samotnému zjišťování různých závislostí a k identifikaci
důsledků
migrace
ukrajinských
cizinců
do
ČR
především
z ekonomického hlediska. Samotné počty a data o migrantech, ale i o specifických prvcích ekonomik obou zemí již byly uvedeny výše v předchozích kapitolách mojí práce. Důsledky a dopady migrace musí být vnímány ve dvou rovinách, jak z pohledu cílové, tak z pohledu zdrojové země migrantů.
8.1 Ekonomické dopady na Českou republiku Cílová země může rámcově regulovat imigrační toky a to svoji imigrační politikou a legislativou týkající se migrační politiky. Každá cílová země musí zvážit, jak moc restriktivní imigrační politiku chce zvolit. Obecným faktem je, že cílová země získává většinou mladou, aktivní, agilní a navíc mnohdy kvalifikovanou či vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, na jejíž vyškolení a odborný růst nemusela vynaložit žádné prostředky. Tato imigrační pracovní síla se ve vyspělém světě mnohdy úspěšně zařadí do společnosti a zaplní mezery na trhu práce - jde obvykle o práce málo atraktivní, špatně placené, o něž není v majoritní společnosti zájem, o podnikání i v nových a „kulturně nových" oblastech či službách nebo jde naopak o vysoce kvalifikované pracovníky, kteří se obvykle uplatní všude. Nespornou výhodou imigrantů je mimo jiné přínos nových přístupů i myšlení, které obohacují zaběhlé postupy. Rovněž je třeba zmínit, že existují i skupiny spíše nevzdělaných, sociálně a ekonomicky marginalizovaných cizinců v imigračních zemích, kteří mají práci pouze příležitostně nebo ji nemají vůbec, a žijí ze sociálních dávek. Problém by mohl nastat v okamžiku, ve kterém by intenzivní migrace vedla k takovému přístupu, který by upřednostňoval levnou pracovní sílu. Kdyby se k tomu připojilo potlačení investic do kapitálově náročných projektů, do vědy a výzkumu, mohlo by to vést k celkovému zaostávání ekonomiky.
57
8.1.1 Korelace mezi imigrací a HDP Česká republika je jednou z těch zemí, která si je vědoma svojí výhodné geografické polohy, a tak se snaží uplatňovat málo restriktivní politiku a chce tedy podporovat legální migraci a zároveň minimalizoval a potírat pokusy o imigraci ilegální. Důsledky migrace lze rozdělit na fiskální (daně a transfery), dopady na makroekonomické ukazatele (HDP, jeho růst) a dopady na trh práce (mzdy, zaměstnanost). Abych co nejlépe popsal vliv ukrajinských cizinců migrujících do ČR na makroekonomické veličiny, rozhodl jsem se využít korelace. Výsledky, kterých jsem dosáhl, jsou znázorněny v následující tabulce. Tab. 4
Korelace a p-hodnota mezi vybranými ukazateli v letech 2002 – 2011.
Ukazatel Pracující cizinci Korelační koeficient 0,971 p-hodnota 0,000003
Pracující Ukrajinci 0,892 0,000518
Imigranti -0,020 0,956789
Zdroj: vlastní výpočty
Tabulka mimo potvrzení výše uvedených tvrzení udává také informaci o tom, že je velmi slabá, téměř nulová závislost mezi nově přistěhovalými cizinci a HDP. Skoro by se dalo tvrdit, že mezi počtem nových imigrantů a HDP neexistuje lineární vztah. Počty imigrantů dlouho rostly, avšak od roku 2009 klesají, naopak celkové HDP po celou dobu vyjma roku 2009. Jako první jsem zkoumal vztah mezi HDP a počtem pracujících cizinců v ČR, konkrétně jsem využil data od roku 2002 do roku 2011. Nejdříve je nutné stanovit nulovou hypotézu jako H0: Hrubý domácí produkt není závislý na počtech pracujících cizinců v zemi. Závislou proměnnou je celkový objem HDP, nezávislými proměnnými jsou již zmíněné ukazatele cizinců - počty pracujících cizinců, pracujících ukrajinských cizinců a nově přistěhovalých imigrantů. Hodnota korelačního koeficientu v tomto případě činila 0,971. Tato hodnota se blíží mezní hodnotě 1, která reprezentuje velice silnou závislost mezi dvěma zkoumanými veličinami. Vypočítaná p-hodnota je menší než 0,05 (α), díky čemuž zamítáme nulovou hypotézu a můžeme tvrdit, že HDP je pozitivně ovlivněn
58
cizinci, kteří pracují na našem území a jejich vzrůstající počty se pozitivně podepisují na objemu HDP. Potvrzuje se tím přesvědčení, že rostoucí vývoj imigrace má pozitivní vliv na ekonomický růst. Pro výpočet korelace mezi HDP a pracujícími Ukrajinci je rovněž nutností stanovit si nulovou hypotézu. Je stanovena jako H0: Hrubý domácí produkt není závislý na počtech pracujících Ukrajinců na území České republiky. HDP je opět závislou proměnnou, zatímco počet pracujících Ukrajinců nezávislou. Vypočtená hodnota korelačního koeficientu je 0,892. Jedná se opět, stejně jako v předchozím případě, o hodnotu poukazující na silnou pozitivní závislost. Phodnota je taktéž menší než 0,05 (α), díky čemuž zamítáme nulovou hypotézu a můžeme tvrdit, že HDP je pozitivně ovlivňován ukrajinskými cizinci, kteří na našem území pracují. V posledním vztahu v rámci zkoumání dopadů imigrace na hrubý domácí produkt je analyzován vztah mezi novými imigranty v daném roce a HDP v daném roce. HDP je opět závislou proměnnou, počet imigrantů nezávislou. Nulová hypotéza je stanovena jako H0: Hrubý domácí produkt není závislý na počtech nových imigrantů. Co se týče vztahu nových imigrantů v daném roce a HDP, p-hodnota je vyšší než 0,05 (α), v tomto případě tedy nulovou hypotézu nezamítáme. Z toho vyplývá, že HDP není závislý na počtu nových přistěhovalých, což ostatně naznačil již téměř nulový výsledek korelačního koeficientu (-0,02). V následujícím grafu je pro ilustraci znázorněn korelační vztah mezi objemem HDP a počtem pracujících cizinců na území ČR. Na tomto grafu můžeme sledovat, že s rostoucím počtem pracujících cizinců roste i celkový objem HDP ČR.
59
Obr. 15
Korelace mezi počtem pracujících cizinců a HDP (v mld. Kč) v letech 2002 – 2011.
400000
Počet pracujících cizinců
350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 2 000
3 000
4 000
Hrubý domácí produkt Zdroj: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ
Graf potvrzuje, že hodnoty obou proměnných v tomto případě rostou. Přestože převážná část ukrajinských cizinců pracuje v odvětvích stavebního průmyslu, kde není vyžadováno velké kvalifikace, může znamenat rozvoj efektivnějších výrob s vyšší přidanou hodnotu – tyto pak mohou iniciovat příchod kvalifikovaných imigrantů. Jinými slovy lze říci, že přestože většina imigrantů vykonává povolání s nízkou produktivitou práce, mohou celkově dopomoci ke zvýšení takové produkce, pokud jsou ukrajinští migranti komplementárně doplněni domácími pracovníky. Tyto hodnoty obecně značí fakt, že hodnoty obou proměnných zároveň stoupají. Lze tedy tvrdit, že imigrace jako taková má pozitivní vliv na ekonomický rozvoj a že lze hledat závislosti mezi počty pracujících imigrantů a celkovým objemem HDP. 8.1.2 Korelace mezi imigrací a nezaměstnaností Dalším ekonomickým ukazatelem, ve kterém jsem chtěl najít a popsat závislost s imigrací, je nezaměstnanost, resp. míra nezaměstnanosti. Stejně jako v předchozím srovnání jsem využil počtů pracujících cizinců, pracujících ukrajinských cizinců a nově přistěhovalých imigrantů v daných letech. Níže uvedená tabulka ukazuje, že všechny tři korelační koeficienty vyšly záporně. Znamená to, že hodnoty jednoho ukazatele rostou, zatímco hodnoty druhého klesají, tedy negativní závislost.
60
Závislou proměnnou je míra nezaměstnanosti, nezávislými proměnnými jsou již zmíněné ukazatele cizinců - počty pracujících cizinců, pracujících ukrajinských cizinců a nově přistěhovalých imigrantů. Tab. 5
Korelace a p-hodnota mezi vybranými ukazateli v letech 2003 – 2011.
Ukazatel Korelační koeficient p-hodnota
Pracující cizinci -0,522 0,149010
Pracující Ukrajinci -0,670 0,048181
Imigranti -0,795 0,010465
Zdroj: vlastní výpočty
Potvrzuje se tedy přesvědčení odborníků, že imigrace postihuju cílovou zemi spíše pozitivně. Konkrétně výsledky korelačních koeficientů nám nabízejí zajímavá fakta. Ukazuje
se,
rostoucí
počty
imigrantů
negativně
ovlivňují
vývoj
míry
nezaměstnanosti, což je pozitivním jevem, protože všeobecná snaha je cílena právě na dlouhodobé snižování míry nezaměstnanosti. Nejdříve je však nutné stanovit nulovou hypotézu jako H0: Míra nezaměstnanosti není závislá na počtech nových imigrantů. Nejzápornější hodnoty dosahuje korelační koeficient mezi mírou nezaměstnanosti a novými imigranty v daném roce, a to -0,795. Tento korelační vztah je dále popsán v níže uvedeném grafu. Ve vztahu těchto dvou ukazatelů je p-hodnota nižší než 0,05 (α), můžeme tedy směle zamítnout nulovou hypotézu a potvrdit tak fakt, že existuje závislost mezi mírou nezaměstnaností a počtem nových přistěhovalých, což znamená, že ČR je atraktivní pro nové migranty, kteří se rozhodují vydělávat peníze v zahraničí a pakliže se rozhodnou pro práci v ČR, pozitivně tím ovlivní míru nezaměstnanosti naší země. Nulová hypotéza pro ve vztahu mezi počtem pracujících Ukrajinců a nezaměstnaností je H0: Míra nezaměstnanosti není závislá na počtech pracujících Ukrajinců v zemi. Počet pracujících ukrajinských cizinců dosáhl podobné hodnoty (0,670). I v tomto případě je p-hodnota nižší než 0,05 (α), i když poměrně hraničně. Můžeme tedy i tady zamítnout nulovou hypotézu. Mezi počtem pracujících Ukrajinců a mírou nezaměstnanosti je negativní závislost. Podle mého názoru právě imigrace může v jistých sektorech zaplnit mezery na trhu práce, zejména co se týče míst, která jsou málo atraktivní, hůře placená a všeobecně
61
taková, o které není mezi domácími pracovníky až takový zájem. Právě ukrajinští imigranti jsou ztělesněním takové situace. Většinou pracují v odvětví stavebnictví a při komplementárním doplnění domácími pracovníky mohou zvyšovat produktivitu práce v tomto oboru. Proto si myslím, že jsou ukrajinští pracovníci dobrým příkladem potvrzení odborného přesvědčení o pozitivních dopadech imigrace na domácí zemi z pohledu ekonomického. Ukrajinci jsou motivováni pracovat u nás na ne příliš atraktivních pracovních pozicích, protože tyto pozice jsou daleko lépe placeny než v jejich zemi. V posledním
případě
jsem
stanovil
nulovou
hypotézu
jako
H0:
Míra
nezaměstnanosti není závislá na počtu pracujících cizinců v zemi. Mezi nezaměstnaností a pracujícími cizinci vyšla p-hodnota vyšší než 0,05 (α), což znamená, že nezamítneme nulovou hypotézu. Jedná se o situaci, která značí, že nezaměstnanost není do značné míry závislá na poštu pracujících cizinců, přestože korelační koeficient vyšel v hodnotě -0,522, tedy v nezanedbatelné hodnotě. Obr. 16 2011.
Korelace mezi počtem nových imigrantů a mírou nezaměstnanosti v letech 2003 –
Počet nových imigrantů
120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 5%
6%
7%
8%
9%
10%
11%
Míra nezaměstnanosti Zdroj: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ
Na grafu je názorně vidět, že závislost mezi proměnnými je negativní. Kdykoli dosáhl počet nových imigrantů vysokých hodnot, míra nezaměstnanosti se pohybovala na nižší úrovni a naopak. Může se však jednat také o takový efekt, kdy
62
se migranti rozhodují o svém pohybu právě podle ukazatele míry nezaměstnanosti. V tom případě by takto šla objasnit skutečnost, že kdykoli je míra nezaměstnanost vyšší, tak klesá počet imigrantů. Toto tvrzení lze opřít také o skutečnost, že v po hospodářské krizi došlo k nárůstu nezaměstnanosti a zároveň k poklesu imigrací do ČR. Při pohledu na graf, který znázorňuje vztah mezi počtem pracujících cizinců a HDP, je vidět kontrast mezi těmito dvěma grafy, neboť hodnoty obou korelačních koeficientů se nacházejí na opačných pólech rozmezí, ve kterém se hodnota korelačního koeficientu může pohybovat. Domnívám se, že nezaměstnanost v ČR a imigrace ukrajinských cizinců do naší země má jisté spojitosti. Výše jsem již zmiňoval, že ukrajinská migrace do ČR má již svou tradici. Funguje formou migračních sítí a dostupnost informací je proto pro obyvatele Ukrajiny dobrá a lze předpokládat, že tato imigrace je také jistým odrazem stavu na trhu práce v naší zemi. Díky charakteristikám ukrajinské migrace do naší země se dá předpokládat, že ukrajinští cizinci migrují do naší země připravení a obeznámeni se současnou situací na trhu práce. Díky migrační síti také naleznou jistou základnu a jakési útočiště v ČR. Myslím si tedy, že migrační toky z Ukrajiny jsou reakcí na současný stav na trhu práce v naší země, na míru nezaměstnanosti a další ukazatele pracovního trhu. 8.1.3 Korelace mezi imigrací a průměrnou mzdou Třetí oblastí v rámci zkoumání ekonomických konsekvencí imigrace je vliv na průměrnou mzdu v ČR. Zamyšlení nad vlivem imigrace na mzdy je zajímavým tématem. Obecně se uvažuje, že migrace snižuje mzdy, protože pracující na nekvalifikovaných pozicích za mzdu, kterou by domácí pracovníci nebyli ochotni akceptovat. Tyto mzdy bývají pouze o málo vyšší než je výše sociálních dávek, a proto si mnozí domácí pracovníci vyberou raději sociální dávky za nulové pracovní úsilí a vytížení namísto nízkého platu za nekvalifikovanou práci. Pro konečné spotřebitele je však migrace pozitivním jevem. Podniky, které zaměstnají levnější pracovní sílu, mají logicky nižší náklady, díky čemuž se může zlepšit jejich konkurenceschopnost a konečná cena výrobků může být nižší.
63
Pro výpočet je nutno vycházet z několika záležitostí. Průměrná mzda je ve všech případech stanovená jako nezávislá proměnná. Pracující cizinci, pracující Ukrajinci a imigranti v daném roce jsou pak zvoleny jako závisle proměnné. Tab. 6
Korelace a p-hodnota mezi vybranými ukazateli v letech 2003 – 2011.
Ukazatel Korelační koeficient p-hodnota
Pracující cizinci 0,922 0,000148
Pracující Ukrajinci 0,791 0,006458
Imigranti -0,240 0,504384
Zdroj: vlastní výpočty
Pro první výpočet jsem stanovil nulovou hypotézu jako H0: Počet pracujících cizinců v České republice není závislý na průměrně mzdě v zemi. Podle výsledku korelačního koeficientu jsou celkový počet pracujících cizinců a průměrná mzda v silně pozitivním vztahu 0,922. P-hodnota vyšla v nižší hodnotě než je 0,05 (α), a tak nulovou hodnotu zamítáme a výsledkem těchto výpočtu je tvrzení, že počet cizinců, kteří na našem území pracují, je závislý na výši průměrné mzdy v ČR. Myslím si, že do jisté míry by tohle tvrzení mohlo platit i symetricky, totiž že průměrná mzda roste s vyšším počtem pracujících cizinců na našem území. Co se týče ukrajinských cizinců, kteří na našem území pracují, nulová hypotéza je stanovena následovně: H0: Počet pracujících Ukrajinců v České republice není závislý na průměrně mzdě v zemi. Hodnota korelačního koeficientu o něco nižší než v předchozím případě, přesto však výrazně pozitivní, a to 0,791. Výsledná phodnota je také nižší než 0,05 (α), nulová hypotéza je tedy zamítnuta. Korelační vztah je popsán také níže uvedeným grafem, kdy můžeme sledovat rostoucí trend obou ukazatelů. Počet pracujících ukrajinských cizinců a průměrná mzda jsou ve vzájemně pozitivním vztahu. Jakmile roste jeden z těchto ukazatelů, druhý roste také. Tvrzení, že počet těchto pracovníků je závislý na výši průměrně mzdy, je správný. Stejně tak je tomu i v opačném případě. Průměrná mzda je jedním z těch ukazatelů, který může být pomyslným jazýčkem na miskách vah při rozhodování potencionálních pracovních migrantů z Ukrajiny. Rostoucí průměrná mzda lákala ukrajinské cizince na náš pracovní trh již v minulosti, a přestože jejich počet klesl kvůli hospodářské krizi, tento trend se
64
pomalu zastavuje. Určitým potvrzením může být právě vývoj počtu celkového počtu pracujících cizinců v ČR, který v roce 2011 již opět meziročně rostl. Závislost mezi oběma ukazateli je popsána následujícím grafem, kde je vidět, že obě proměnné rostou a je mezi nimi silná pozitivní závislost. Obr. 17 Korelace mezi počtem pracujících Ukrajinců a průměrnou mzdou (v Kč) v letech 2002 – 2011
Počet pracujících Ukrajinců
120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 12000 14000 16000 18000 20000 22000 24000 26000 28000 Průměrná mzda Zdroj: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ
Při třetím výpočtu jsem stanovil nulovou hypotézu takto: H0: Počet nových přistěhovalých cizinců do České republiky není závislý na průměrně mzdě v zemi. Hodnota korelačního koeficientu činí -0,24, tedy mírně negativní závislost mezi proměnnými. Zatímco průměrná mzda v ČR roste již dlouhou dobu, počty imigrantů v posledních letech klesají. Toto tvrzení vysvětluje mírně negativní hodnotu korelačního koeficientu. Nicméně vypočtená p-hodnota je v tomto případě vyšší než 0,05 (α), nemůžeme tedy zamítnout nulovou hypotézu. Tvrzení této hypotézy je tedy možné označit jako pravdivé. Počet nových imigrantů a výše průměrné mzdy nemají mezi sebou statisticky významnou vzájemnou závislost. Při výpočtech korelačních koeficientů mezi průměrnou mzdou v ČR a počtu pracujících jsem došel k výsledkům, které jsou uvedeny výše v tabulce. Ukázalo se, že počty pracujících mají pozitivní vztah s hladinou průměrné mzdy. Nicméně také ze zjištěných výsledků vyplývá, že počty celkových imigrantů v daných letech
65
nejsou natolik vlivné na hodnoty průměrných mezd. Daleko větší význam v tomto ohledu mají pracující cizinci, ať již ukrajinští či jejich celkový počet.
8.2 Nelegální migrace Nelegální migrace představuje pro naši zemi problém ve dvou rovinách. První z nich je, že stát je prostřednictvím nelegálních migrací okrádán na daních a na pojištění. Druhá rovina problému je fakt, že je obcházen právní systém, který se snaží nelegální migraci minimalizovat a potírat. Pravdou také je, že nelegální imigrace je dost často nepříjemná pro samotné imigranty, ti totiž jsou jistým způsobem diskriminování, protože často dostávají pouze velmi malou mzdu. Ta však pro ně přesto bývá vyšší než legální mzda v domácí zemi. Jediný, kdo na nelegální migraci získává, je český podnikatel – zaměstnavatel, který tyto migranty zaměstnává a obchází stát, kdy neplatí daně. Odhady počtu nelegálních migrantů jsou nejasné. Mluví se o počtech v rozmezí 50 – 300 tisíc nelegálních imigrantů. Podle cizinecké policie jsou právě občané Ukrajiny nejpočetnější skupinou cizinců zjištěných při nelegální migraci. Oficiální data o nelegální migrace samozřejmě nejsou, vyjma těch migrantů, kteří jsou zajištěni při nelegální migraci přes státní hranice a zjištěných případů nelegálního pobytu cizinců na území ČR. Zjišťovat počty těchto migrantů je velmi složité, protože hranice jsou víceméně otevřeny. Na
nelegální
migraci
parazituje
pouze
hierarchicky
vybudovaná
síť
zprostředkovatelů a různých "podnikatelů", kteří okrádají již tak nepříliš bohaté nelegálně zaměstnané Ukrajince na našem území, čímž je vystavují jisté formě diskriminace. Přispívá k tomu také velká poptávka po levné pracovní síle ve stavebnictví a nedostatek sankcí proti zaměstnavatelům nelegálních pracovníků v Česku.
8.3 Ekonomické dopady na Ukrajinu Obecně svým odchodem emigranti uvolňují pracovní místa, čímž mohou přispět k poklesu míry nezaměstnanosti. Ukrajinští cizinci jsou typičtí ekonomicky motivovaní pracovní migranti, migrují za prací. Velké množství z nich pak posílá část svých příjmů v cílové zemi zpět na Ukrajinu ve formě remitencí. Tímto
66
způsobem pomáhají růstu HDP mateřské země. V některých zemích se remitence podílejí na tvorbě HDP výrazným způsobem. Podle Světové banky žije v zahraničí přes 14 % Ukrajinců, většina z nich v postsovětských státech, Polsku, Velké Británii, ČR, Portugalsku a Itálii. V ČR představují Ukrajinci dlouhodobě nejpočetnější skupinu pracovních migrantů, přestože pro ně existují destinace, kam migrují raději a ve větších počtech. Z Ukrajiny se více emigruje, než se na Ukrajinu imigruje. Podle publikace Světové banky (Migration and Remittances Factbook 2011) emigrovalo v roce 2010 na 6,6 milionů občanů z Ukrajiny, zatímco na Ukrajinu imigrovalo 5,3 milionů lidí. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dokonce předpovídá, že v roce 2050 bude na Ukrajině žít o deset milionů lidí méně než v roce 2010. Pro názornou ukázku dopadů na hlavní ekonomický ukazatel na Ukrajině jsem se rozhodl zamyslet se nad tím, jakým způsobem se projevují počty pracujících Ukrajinců na našem území. Je samozřejmě jasné, že počty Ukrajinců v ČR v řádech desetitisíců nejsou schopny nijak dramaticky ovlivnit HDP a jeho vývoj domácí země Ukrajinců. Zajímavější a významnější je například zjišťování závislosti mezi celkovým objemem remitencí a HDP, tomu je věnována následující kapitola. Přesto to považuji za přínosné z hlediska naplnění cílů mojí diplomové práce. Výsledky výpočtů jsou prezentovány v následujících tabulkách. 8.3.1 Korelace mezi HDP a pracujícími Ukrajinci v ČR Pro potřeby prvního výpočtu byl ukazatel HDP stanoven jako závislá proměnná, počet pracujících Ukrajinců jako nezávislá. Nulovou hypotézu jsem stanovil následovně - H0: HDP není závislý na počtech ukrajinských cizinců pracujících v ČR. Tab. 7
Korelace a p-hodnota mezi HDP na Ukrajině a počtem ukrajinských cizinců pracujících na území ČR v letech 2002 - 2011.
Ukazatel Korelační koeficient p-hodnota
Pracující Ukrajinci 0,720 0,018877
Zdroj: vlastní výpočty
67
Výsledná hodnota korelačního koeficientu 0,72 vykazuje fakt silné závislosti HDP na počtech pracujících Ukrajinců v ČR. P-hodnota je také nižší než 0,05 (α), nulovou hodnotu tedy zamítáme. Můžeme tedy říci, že celkový objem hrubého domácího produktu na Ukrajině je ovlivněn počtem pracovníků na českém území velmi pozitivně. Je ovšem faktem, že z hlediska ukrajinské emigrace netvoří vlna směřující do ČR dominantní část, ale spíše tu méně významnou. Nicméně tvoří stále stejně poměrnou část této emigrace, a tak sledování vztahu mezi Ukrajinci pracující na našem území je do jisté míry sledování a hodnocení vztahu a hledání závislostí mezi ukrajinským HDP a celkovým objemem ukrajinských pracovníků, kteří pracují a vydělávají mimo svojí rodnou zemi. 8.3.2 Remitence a korelace mezi objemem remitencí a HDP Stále větší pozornost mezi odborníky i politiky je věnována významu remitencí neboli transferu peněz nebo zboží od migrantů, kteří pobývají v zahraničí. Remitence tak často bývají vnímány jako další, pro některé autory dokonce jako alternativního nástroje rozvoje. Statistiky ohledně remitencí ze strany ukrajinské vlády jsou poměrně kusé a podhodnocené, proto jsem se rozhodl využít statistik mezinárodních institucí. Oficiální statistiky ukrajinské vlády udávají, že remitence se podílejí na celkovém HDP zhruba 0,7 % - 1 %. Světová banka udává, že tyto hodnoty jsou poměrně silně podhodnoceny. V posledních letech však Ukrajinská národní banka (UNB) nabízí hodnoty, které jsou velmi podobné těm, kterými disponuje Světová banka. Podle této instituce je predikce objemu remitencí zasílaných na Ukrajinu pro rok 2012 téměř 7 miliard amerických dollarů (USD). UNB dokonce oficiálně udává, že v roce 2012 činila hodnota objemu remitencí více než 7,5 miliard USD. Tak jako tak jsou tyto hodnoty velmi vysoké a jedná se o více než 4 % celkového HDP. Historicky se jedná o nejvyšší částku. Po pádu železné opony nebyly remitence zasílány, neboť migrace nebyla až tak rozsáhlá. První remitence byly zaznamenávány v roce 1996 a postupně od té doby docházelo k výraznému nárůstu.
68
V posledních letech se objem těchto remitencí podílí cca 4,3 % na celkovém objemu ukrajinského HDP. Je tedy na místě se touto problematikou zabývat. Kromě roku 2009 hodnoty remitencí vždy rostou. Nejvýraznější meziroční růst byl zaznamenán v roce 2007, kdy podle Světové banky byl nárůst oproti 829 milionům USD v roce 2006 na 4,5 mld. USD. Rok 2007 je rokem, kdy světová ekonomika byla silná a například ČR (ale i zbytek Evropy) v té době zažívala silný ekonomický růst a byla tedy lákadlem pro ukrajinské pracovníky, jak si zajistit lepší finanční ohodnocení a životní standard. Vývoj objemu zasílaných remitencí občanů Ukrajiny do svojí mateřské země je znázorněn v níže uvedeném grafu, rok 2012 je předpověď Světové banky. Trend je od roku 2009 rostoucí, neboť se v tomto roce výrazně propadala ekonomika na Ukrajině, a tak byli ukrajinští pracovníci o to více motivováni k hledání práce v zahraničních destinacích. Obr. 18
Vývoj objemu zasílaných remitencí na Ukrajinu v letech 2000 – 2012, v mil. USD.
8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0
Zdroj: Světová banka, 2012.
Remitence jsou na Ukrajině úzce spojeny s odlivem mozků, který byl zmíněn výše v textu a dále je rozpracován v následující kapitole. Potřeba finančně zajišťovat rodinu nutí mnoho mladých, kvalifikovaných a konkurenceschopných Ukrajinců hledat pracovní příležitosti v zahraničí, i když to může znamenat, že budou muset přijmout práci, která vůbec neodpovídá jejich kvalifikaci. Tito pracovníci jsou tak často nuceni obětovat vlastní kariéru právě zajištěním konkurenceschopných
69
podmínek pro svoje rodiny a vidina kariérního růstu na ne příliš atraktivních pozicích v ekonomicky silnějších zemích je často velmi mizivá. Pro potřeby výpočtu byl ukazatel HDP stanoven jako závislá proměnná, celkový objem remitencí zasílaných na Ukrajinu jako nezávislá. Nulovou hypotézu jsem stanovil následovně - H0: HDP není závislý na remitencích, které jsou zasílány ukrajinskými pracovníky pracujícími mimo svoji domovskou zemi. Výsledky jsou popsány v následující tabulce a grafu. Tab. 8
Korelace a p-hodnota mezi HDP na Ukrajině a objemem remitencí zasílaných na Ukrajinu v letech 2002 – 2011.
Ukazatel Korelační koeficient p-hodnota
Remitence 0,960 0,000010
Zdroj: vlastní výpočty
Abych popsal, jakým způsobem se objem celkových remitencí dotýká hrubého domácího produktu Ukrajiny, provedl jsem opět korelaci mezi těmito dvěma ukazateli. Hodnoty, které jsem zjistil, jsou zcela výmluvné. Výsledná hodnota korelačního koeficientu je 0,96, tedy téměř hraniční. P-hodnota vyšla daleko nižší než stanovených 0,05 (α), nulová hypotéza je tedy zamítnuta. Takto vysoká a hraniční hodnota korelačního koeficientu poukazuje na silnou kladnou lineární závislost mezi těmito ukazateli. Znamená to, že s růstem objemu remitencí zasílaných ukrajinskými migranty zpět do domácí země je pozitivně ovlivněn vývoj hrubého domácího produktu na Ukrajině. Ukrajinští pracovníci posílají část svých vydělaných peněžních prostředků zpět na Ukrajinu, aby tím zajistili lepší životní podmínky a standard svým rodinám, které jsou v mnoha případech závislé právě na těchto remitencích. Tím, že mají tyto rodiny k dispozici více prostředků, mohou také utratit více peněž a díky tomu roste spotřeba. Tento fakt ovlivňuje pozitivně celou ukrajinskou ekonomiku, protože tím roste možnost těmto závislým rodinám k nákupu výrobků a služeb, které by nebyli schopni zaplatit právě bez remitencí. Pokud má koncový spotřebitel více prostředků ke koupi výrobků a služeb, rozpohybuje to celou ekonomiku. Přestože remitence
70
nejsou hlavním motorem ukrajinské ekonomiky, jejich podíl na celkovém HDP je podle údajů Světové banky poměrně signifikantní. Obr. 19 Korelace mezi objemem remitencí zasílaných na Ukrajinu (mil. USD) a ukrajinským HDP (mil. UAH) 8 000 7 000 Objem remitencí
6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 100000 300000 500000 700000 900000 1100000 1300000 1500000 Hrubý domácí produkt Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Světové banky a Ukrajinského statistického úřadu
V roce 2009, kdy se na Ukrajině naplno projevila krize a meziroční propad HDP byl téměř 15 %, do jisté míry je to ovlivněné také tím, že i objem zaslaných remitencí meziročně významně poklesl, což je potvrzením silné závislosti mezi těmito dvěma ukazateli. 8.3.3 Aktuální stav v otázce odlivu mozků Jak již bylo uvedeno výše, Ukrajinu lze považovat za jednu z hlavních emigračních zemí, především v evropském kontextu. Z toho důvodu, že je nesoulad mezi vzdělávacím systémem na Ukrajině a požadavky na trhu práce, což zapříčiňuje nedostatek atraktivních pracovních míst pro kvalifikované ukrajinské občany, se často stává, že je tato kvalifikovaná pracovní síla nucena pomocí push faktoru hledat lépe placenou pracovní pozici v zahraničí. Zároveň je třeba konstatovat, že neexistují
žádné
ucelené
a
spolehlivé
údaje
o
sociálně-demografických
charakteristikách ukrajinských emigrantů. Z toho důvodu není možné přesně určit podíl kvalifikovaných emigrantů na jejich celkovém počtu, a tedy kvantifikovat odliv mozků.
71
Samotné průzkumy ukazují, že fenomén odlivu mozků z Ukrajiny, který je definován jako čistá ztráta vysoce kvalifikovaných a vyškolených obyvatel v produktivním věku v podobě migrace, je značný. Nicméně odliv mozků z Ukrajiny je srovnatelný s odlivem mozků ve většině z východoevropských zemí. V prvních deseti letech po rozpasu Sovětského svazu ukrajinští emigranti pracovali hlavně manuální prací a úroveň vzdělání pracovních emigrantů byla malinko pod průměrem domácího trhu práce. Naznačuje to, že větší část Ukrajinských cizinců pracovala na méně kvalifikovaných postech v zahraničí, především v zemědělství, cestovním ruchu, pohostinství či stavebnictví. V posledních deseti letech je rostoucí trend emigrace akademických pracovníků a vysoce kvalifikovaných profesionálů. Z části nacházejí v zahraničí uplatnění, které odpovídá jejich kvalifikacím, z části se však musí spokojit s pracovními pozicemi, které jsou pod jejich úrovní kvalifikace. Často citované a užívané odhady, že až 30 % ukrajinských akademických pracovníků opouští zemi, jsou zcela přehnané. Dostupné údaje ukazují nižší hodnoty. Tak jako tak však emigrace těchto vysoce kvalifikovaných a akademických pracovníků ovlivnila rozvoj ukrajinského výzkumu a ekonomiky. Ukrajinská vláda hodně investuje do vzdělání, tato skutečnost podpořena velkými počty studujících v sekundárním a terciálním vzdělávání vedou k tomu, že ukrajinská populace má vysokou úroveň vzdělání. Nekoresponduje to však ani s potřebami tamějšího trhu práce a zároveň domácí trh nedokáže nabídnout dostatečné množství pracovních pozic pro kvalifikované pracovníky. Dostupné informace a statistiky naznačují, že existuje významná emigrace mladé a vysoce kvalifikované pracovní síly z Ukrajiny. Podle průzkumu projektu „Migration and Skills Project“, který provedl ETF (European Training Foundation) v letech 2006 – 2009 téměř dvě třetiny potenciálních ukrajinských emigrantů je ve věku mezi 18 a 29 lety a 96 % z nich má střední nebo vysoké vzdělání a zároveň 72 % z nich již pracovalo na Ukrajině. Vezmu-li v potaz, že téměř žádný z migrantů, kteří se vracejí na Ukrajinu, nenašel v zahraničí práci, která by korespondovala s jeho vzděláním a kvalifikací a pouze 12 % využilo svůj pobyt v zahraničí pro studium a vlastní
72
rozvoj, dá se celkem bezpečně ukrajinská migrace charakterizovat termíny, jako jsou odliv mozků či plýtvání mozky. Ukrajinští migranti (nejen) v ČR jsou ochotni pracovat na pozici neodpovídající jejich kvalifikaci hlavně proto, aby zlepšili životní podmínky sobě a svým rodinám a tomu jsou schopni podřídit vše. Vydrží proto na těchto pozicích tak dlouho, dokud nesplní tento cíl. Aby samotná Ukrajina tomuto předešla, je nutná reforma trhu práce a množství dalších reforem, které by sladily vzdělání s potřebami trhu práce, čímž by se dosáhlo stavu, kdy by byly vytvářeny pracovní pozice atraktivní pro kvalifikované pracovníky. Podle mého názoru by si však i čeští vládní činitelé měli uvědomit, že je potřeba rozvíjet povědomí o potenciálu a dovednostech, které sem z Ukrajiny přicházejí, zvláště v době, kdy celosvětově roste poptávka po talentovaných a kvalifikovaných lidech.
73
Závěr Předmětem zkoumání diplomové práce byla analýza ekonomických konsekvencí mezinárodní migrace z Ukrajiny do České republiky. Migrace je fenoménem, jenž s sebou přináší celou řadu dopadů. Cílem, který jsem stanovil, bylo posoudit, jakým způsobem ovlivňuje tato migrace obě země z hlediska ekonomických dopadů. Primární pozornost byla věnována ekonomickým dopadům na Českou republiku, zejména na ovlivňování hlavním ekonomických ukazatelů. Stejně důležité však bylo zjistit, jakým způsobem se podepisuje mezinárodní migrace na Ukrajině, opět zejména na ekonomických ukazatelích. Literární přehled předkládané práce se zaměřuje především na shrnutí teoretických východisek v otázce migrace, důvody vedoucí k migraci a vymezeny jsou také migrační teorie, které se zaměřují na pojmenování příčin vedoucích k migraci. V rámci této části je provedeno zamyšlení nad těmito teoriemi, jejich zhodnocení a vymezení těch migračních teorií, které se nejvíce blíží vytyčeným záměrům práce. Důležitou částí pro další zpracování práce je teoretické vymezení remitencí, které je také součástí literárního přehledu. Další část práce je zaměřena na popis vývoje migrace do České republiky. Tento vývoj je popisován ve třech různých časových obdobích. První z těchto období je období před rokem 1989. Toto období se vyznačuje hlavně emigrací z ČR. Vyjma dvou návratových vln po světových válkách docházelo k hospodářsky podmíněné emigrace. Emigrace však svojí povahu změnila v posledních dvou třetinách minulého století. Docházelo k poměrně významným vlnám emigrace (i ilegální) především z politických důvodů. Mnichov v září 1938, nacistická okupace v březnu 1939, komunistický převrat v únoru 1948 a sovětská okupace v srpnu 1968 zvětšily poměrnou váhu specifického typu emigrace – politického exilu. Od roku 1968 jsme byli součástí Sovětského bloku, ten se vyznačoval izolací od okolního světa. Během těchto emigraci opustilo Československo na půl milionů lidí. Imigrace byla realizována pouze formou krátkodobých pracovních výměnných pobytů s ostatními zeměmi na základě dohod těchto zemí s Československem. Po pádu komunistického
74
režimu byla platnost těchto dohod ukončena. Období od roku 1990 je druhým obdobím v rámci této kapitoly. Na začátku devadesátých let se stala ČR atraktivní migrační zemí, otevřely se hranice, nastaly politické změny vedoucí k demokracii a tržní ekonomického systému. Počty imigrantů se pohybovaly kolem hranice 10 tisíc až do přelomu tisíciletí, počty emigrantů byly od roku 1994 zanedbatelné. Od roku 2001 se problematika migrace začala řešit podle jiné metodiky, což může být do jisté míry příčinou, proč sledované počty migrantů rapidně vzrůstaly. Třetí období je to od vstupu do EU po současnost. Po vstupu do EU přijala ČR většinu pravidel uplatňovaných státy Schenghenského prostoru, imigrační vlny rostly až do roku 2007, kdy se ČR plně zapojila do schengenské spolupráce. Schengenský prostor je území většiny států Evropy, kde mohou osoby svobodně překračovat hranice smluvních států kdekoli v tomto území, aniž by procházeli kontrolou na hraničních přechodech. Od té doby se intenzita migrace snižuje, na čemž se podepsala mj. celosvětová hospodářská krize, která s sebou nesla také úbytek počtu nabízených pracovních míst pro cizince. Vymezení České republiky z pohledu přijímající migrační země je cílem další části práce. V této kapitole je ČR popsána především z ekonomického hlediska, neboť pro potřeby této práce se jedná o nezbytnou část a proč se jedná o migračně atraktivní destinaci. Migrační politika ČR je zaměřena podporu legální migrace a na potírání nelegální migrace. Projekty Modrých a Zelených karet se snaží zjednodušit byrokratickou zátěž nově přistěhovalým cizincům v naší zemi. Počty cizinců v ČR se od roku 2000 vyvíjeli rostoucím trendem až do roku 2009, od té doby osciluje počet cizinců kolem 430 tisíc. Společně s vývojem cizinců v ČR se vyvíjí také podíl těch pracujících. V roce 2011 se v ČR živilo prostřednictvím zaměstnání 217 862 cizinců, zatímco živnostníků bylo 93 059. Téměř 30% podíl živnostníků nebýval v minulosti obvyklý a lze jej přičíst snaze o zjednodušování byrokratické zátěže cizincům při získávání živnostenského oprávnění. Důležitým faktorem byla jistě hospodářská krize, která se právě v roce 2009 v ČR projevila. Lidé, kteří tu měli povolení k zaměstnání a přišli o místo, si vyřídili živnostenské oprávnění a působí na našem území dále - v pozici živnostníků. V rámci této části je popsána
75
ekonomická situace naší země v posledních letech prostřednictvím hlavních ekonomických ukazatelů. Po ekonomicky pozitivním období v letech 2005 – 2007 se i v ČR projevila celosvětová krize, hrubý domácí produkt se meziročně propadl o 4,5 % a rostla také nezaměstnanost. Ekonomická situace od té doby není ideální, ekonomika je v recesi již rok v kuse. Nezaměstnanost v současné době také atakuje historická maxima. Součástí diplomové práce je také kapitola, která popisuje Ukrajinu jako vysílající zemi. Ukrajinci jsou nejpočetnější skupinou cizinců v ČR. Tvoří téměř třetinu všech cizinců. V roce 2009 se jich tu dokonce pohybovalo 131 932, což je dosavadní historické maximum. Přestože od té doby je trend mírně klesající, stále je ukrajinská skupina tou nejvýznamnější na našem území. Těžištěm této kapitoly je popsání ekonomické situace na Ukrajině a vůbec popis, jak se tamější ekonomika vyvíjela. Ukrajinská ekonomika má svá specifika. V minulosti byla hned po ruské tou nejvýznamnější a nejsilnější v bývalém Sovětském svazu. Ukrajinská ekonomika je velice citlivá na vnější šoky, zejména kvůli své závislosti na energetických dodávkách z Ruska a také nedostatečným strukturálním reformám vlastního hospodářství. Jedná se o ekonomiku silně závislou na exportu. Ukrajina je zemí, kde celosvětová krize v roce 2009 zpomalila ekonomický růst nejvíce na světě. HDP v tom roce meziročně kleslo o téměř 15 %. Zajímavá záležitost je ukrajinská nezaměstnanost. Oficiální data o ukrajinské nezaměstnanosti jsou poněkud zkreslená,
protože
obsahují
pouze
množství
oficiálně
registrovaných
nezaměstnaných. Hodnoty míry nezaměstnanosti se pohybují dlouhodobě mezi 2 – 3 %. ILO metodika, která se mj. používá také v ČR, nabízí reálnější hodnoty. V roce 2009 byla míra nezaměstnanosti téměř 9%, od té doby se pohybuje kolem 8 % a má mírně klesající trend. Průměrná mzda na Ukrajině je velice nízká. Přestože dlouhodobě roste, ani v roce 2012 nedosáhla v přepočtu 8 tisíc Kč (3031 hřiven), což je v naší zemi mzdou minimální. Je to jeden z faktorů, který nutí obyvatele hledat si práci v zahraničí k zajištění lepšího platového ohodnocení a životního standardu. Potvrzuje to hypotézu, kterou jsem si stanovil při vymezování cíle práce a která tvrdí, že špatná ekonomická situace na Ukrajině nutí obyvatele, aby hledali
76
práci v zahraničí. Protože za prací odchází do zahraničí množství mladých lidí, dochází k tzv. odlivu mozků. Mladí a často vysoce kvalifikovaní odborníci odcházejí ze země pracovat do zahraničí na neatraktivní pozice, které neodpovídají jejich schopnostem a vzdělání. Přesto jsou však placeny lépe než atraktivnější pozice v domácí zemi. Tato skutečnost spolu s ekonomickou situací však přesvědčí spoustu lidí, aby takovou práci v zahraničí přijali. Ukrajinská vláda hodně investuje do vzdělání, tato skutečnost podpořena velkými počty studujících v sekundárním a terciálním vzdělávání vedou k tomu, že ukrajinská populace má vysokou úroveň vzdělání. Nekoresponduje to však ani s potřebami tamějšího trhu práce a zároveň domácí trh nedokáže nabídnout dostatečné množství pracovních pozic pro kvalifikované pracovníky, což podporuje tento odliv mozků. Aby samotná Ukrajina tomuto předešla, je nutná reforma trhu práce a množství dalších reforem, které by sladily vzdělání s potřebami trhu práce, čímž by se dosáhlo stavu, kdy by byly vytvářeny pracovní pozice atraktivní pro kvalifikované pracovníky. Při zjišťování důsledků jsem se dozvěděl, jak mezinárodní migrace dopadá na obě sledované země, především z hlediska ekonomického. Pomocí korelace jsem se snažil hledat závislost mezi různými ukazateli. Nejdříve jsem zkoumal, jak pracující cizinci ovlivňují ekonomické ukazatele ČR. Zjistil jsem silné závislosti mezi HDP a počty všech pracujících cizinců, kdy hodnota korelačního koeficientu 0,971 poukazuje na silnou pozitivní závislost mezi těmito veličinami. Znamená to, že rostoucí počet pracujících cizinců je doprovázen růstem HDP, obě veličiny totiž při takto silné závislosti rostou. P-hodnota byla nižší než α (0,05), což zamítá nulovou hypotézu. Podobného výsledku bylo dosaženo při hledání závislosti mezi HDP a počty pracujících ukrajinských cizinců, kdy korelační koeficient vyšel 0,892, což také poukazuje na silnou pozitivní závislost. Naopak počet nových imigrantů v daném roce téměř nijak neovlivňuje HDP, při tomto testování p-hodnota byla vyšší než α (0,05), a tak byla potvrzena nulová hypotéza, která byla stanovena jako H0: Hrubý domácí produkt není závislý na počtech pracujících cizinců v zemi. Stejně tak při zkoumání, jak se mezinárodní migrace promítá na nezaměstnanost, jsem došel k pozitivním dopadům. Lze tvrdit, že míra nezaměstnanosti klesá
77
s rostoucím počtem cizinců v ČR. Korelace mezi novými imigranty a touto mírou vyšla -0,795 a p-hodnota byla nižší než α (0,05). Znamená to tedy, že zatímco jeden ukazatel roste, druhý v závislosti na něm klesá. Analyzoval jsem také závislost mezi průměrnou mzdou a počtem pracujících cizinců. Podle mého názoru se totiž jedná o ukazatel, který může být lákadlem pro potenciální pracovní migranty. Zjistil jsem, že s rostoucí hodnotou průměrné mzdy, rostou také počty pracujících cizinců na našem území. Korelační koeficient mezi tímto ukazatelem a počtem pracujících Ukrajinců vyšel 0,791, což značí silnou pozitivní závislost. P-hodnota byla opět nižší než α (0,05) a potvrdilo se tedy moje přesvědčení, že tento ukazatel může být jedním z lákadel pro zahraniční pracovní sílu. Nelegální migrace představuje pro naši zemi problém ve dvou rovinách. První z nich je, že stát je prostřednictvím nelegálních migrací okrádán na daních a na pojištění. Druhá rovina problému je fakt, že je obcházen právní systém, který se snaží nelegální migraci minimalizovat a potírat. Pravdou také je, že nelegální imigrace je dost často nepříjemná pro samotné imigranty, ti totiž jsou jistým způsobem diskriminování, protože často dostávají pouze velmi malou mzdu. Odhady počtu nelegálních migrantů jsou nejasné. Mluví se o počtech v rozmezí 50 – 300 tisíc nelegálních imigrantů. Podle cizinecké policie jsou právě občané Ukrajiny nejpočetnější skupinou cizinců zjištěných při nelegální migraci. Oficiální data o nelegální migrace samozřejmě nejsou, vyjma těch migrantů, kteří jsou zajištěni při nelegální migraci přes státní hranice a zjištěných případů nelegálního pobytu cizinců na území ČR. Zjišťovat počty těchto migrantů je velmi složité, protože hranice jsou víceméně otevřeny. Hypotéza, kterou jsem stanovil, hovoří o situaci, kdy ekonomická situace je pozitivně ovlivňována ukrajinskými obyvateli, kteří pobývají a především pracují v ČR. Její testování bylo předmětem kapitoly o dopadech mezinárodní migrace na Ukrajinu. Ukrajinští cizinci jsou typičtí ekonomicky motivovaní pracovní migranti, migrují za prací. Velké množství z nich pak posílá část svých příjmů v cílové zemi zpět na Ukrajinu ve formě remitencí. Tímto způsobem pomáhají růstu HDP mateřské země. Remitence jsou vůbec těžištěm této kapitoly, protože je to hlavní
78
prostředek, kterým ukrajinští obyvatelé ovlivňují ekonomiku domácí země. Oficiální statistiky ukrajinské vlády udávají, že remitence se podílejí na celkovém HDP zhruba 0,7 % - 1 %. Světová banka udává, že tyto hodnoty jsou poměrně silně podhodnoceny. Podle této instituce je predikce objemu remitencí zasílaných na Ukrajinu pro rok 2012 téměř 7 miliard amerických dollarů, což se podílí na celkovém HDP více než 4 %. Korelace mezi objemem remitencí a HDP je výmluvný. Dosahuje téměř hraniční hodnoty, přesně 0,96, přičemž p-hotnoda je téměř nulová. Znamená to, že čím větší je objem remitencí zasílaných na Ukrajinu ze zahraničí, tím větší je objem celkového HDP. Tímto lze považovat hypotézu o pozitivním vlivu v zahraničí pracujících Ukrajinců na domácí ekonomiku za potvrzenou. Dokonce i korelace mezi HDP a počtem pracujících cizinců v ČR vykazuje silně pozitivní závislost, ačkoli ne tolik pozitivní jako remitence. Hodnota 0,72 a p-hodnota nižší než α (0,05) ovšem také ukazuje, že počty těchto pracovníků pozitivně ovlivňují objem HDP v domácí zemi. Výsledky práce byly zaměřeny na posouzení ekonomických dopadů mezinárodní migrace na obě zkoumané země. Mnou stanovené hypotézy při vymezování cíle práce byly potvrzeny. Věřím, že při hlubší zkoumání dosažených výsledků by mohlo být základem dalších prací.
79
Zdroje BADE KLAUS, J. (2005) Evropa v pohybu. Evropské migrace dvou staletí. Praha: NLN. 498 s. ISBN 80-7106-559-5 BARŠOVÁ, A., BARŠA, P. (2005): Přistěhovalectví a liberální stát. 1. kyd. Brno: Masarykova Univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav, 308 s. ISBN 80 – 210 – 3875-6. BOERI, T.; VAN OURS, J. (2008) The Economics of Imperfect Labor Markets. Princeton: Princeton University Press, 322 s. ISBN 978-0-691-13735-3. BRÁZOVÁ, V. K. (2011): Migrace a rozvoj: rozvojový potenciál mezinárodní migrace. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd. 254 s. ISBN 978-80-87404-10-2. BROUČEK, S. (1996): Češi v cizině 9. Praha: Ústav pro etnografii a folkloristiku AV ČR. s 136-154. CASTLES, S.; MILLER, M. (2003): The Age of Migration: International Population Movements in the Modern World. New York: The Guilford Press, 338 s. ISBN 1-57230-900-8. Central Intelligence Agency (2013): The World Factbook. Citace 15. 4. 2013 Dostupné
z:
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-
factbook/geos/up.html ČESKO. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Citace 10. 11. 2012. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/uz-326-k-1-5-2011.aspx ČESKO. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Citace 10. 11. 2012. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11911/zakon_367_2011.pdf
80
Českomoravská konfederace odborových svazů (2013): Citace 28. 12. 2012. Dostupné z: http://oszptns.cmkos.cz/doc/Vyvoj_mezd1.pdf Český
statistický
úřad
(2012):
Citace
22.
3.
2013.
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace DEMOGRAFIE, demografické informace, analýzy a komentáře (2013): ANALÝZA: Pracovní migrace ve střední a východní Evropě. Citováno 15. 4. 2013. Dostupné z: http://demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=857&PHPSESSID=05bab89b9 613c40bddc5755b80062b35 DRBOHLAV, D. (2009): Nelegální ekonomické aktivity migrantů (Česko v evropském kontextu). Praha. Karolinum. 1. Vyd. 312 s. ISBN 978-80-246-1552-3. FEDYUK, O. (2006): Ukrajinští pracovní migranti: pohled prizmatem stereotypů. Multikulturní
centrum
Praha.
Citace
2.
2.
2013.
Dostupné
z:
http://aa.ecn.cz/img_upload/79a33131c9c4293e0fcefb50bfa263ef/OFeduyk_Ukraini an_Labour_Migrants_CZE.pdf FRANC, A. (2006): Hlavní tendence ve vývoji pracovních migrací v České Republice. Brno, Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky. 27 s. ISBN 1801-4496 FREEMAN, Gary P. (1995): Modes of Immigration Politics in Liberal Democratic States. International Migration Review. No. 29/4. S 881-902. HENIG, D. (2007): Migrace, AntropoWEBZIN č. 2-3/2007. ISSN 1801-880. Str. 35 – 36. Citace: 31. 3. 2013. Dostupné
z:
http://antropologie.zcu.cz/media//webzin/AntropoWEBZIN%202-
3_2007.pdf KEELEY, B. (2009): International migration. OECD publishing, 172 s. ISBN 97892-64-04728-01 KOŽÍŠEK, J. Statistická analýza. 4. vydání. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002, 249 stran. ISBN 80-01-02496-2
81
Kurzy měn (2013): Citace 2. 4. 2013. Dostupné z: http://kurzy.cz/kurzy-men/ MACKENZIE, R. FORDE, CH. (2009): The rhetoric of the ‚good worker‘ versus the realities of employers use and the experiences of migrant workers. Work Employment Society 2009; http://wes.sagepub.com/content/23/1/142 MASSEY, DOUGLAS S. et al. (1990): Theories of International Migration: A Review and Appraisal. In Population and Development Review. Vol. 19. s 431. MFČR (2013): Citace 22. 2. 2013. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_76355.html MVČR (2013): Citace 22. 3. 2013. Dostupné
z:
http://www.mvcr.cz/clanek/migracni-a-azylova-politika-ceske-
republiky-470144.aspx NEKORJAK, M. (2006): Klientský systém a ukrajinská pracovní migrace do České republiky. Sociální studia, č. 1, s. 89-109. Citace: 24. 3. 2013 Dostupné z http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=2197596 POPOVOVÁ, M. (2011): Mezinárodní migrace a globální governance. Praha: Oeconomica, 20 s. ISBN 978-80-245-1809-1. POŘÍZKOVÁ, H. (2008): Analýza zahraniční zaměstnanosti v České republice; postavení cizinců na trhu práce a podmínky jejich ekonomické integrace. VÚPSV, Praha. 76 s. ISBN 978-80-87007-83-9 ROUBÍČEK, V. (1997): Úvod do demografie. 1. vydání. Praha: nakladatelství CODEX Bohemia s.r.o. ISBN 80-85963-43-4. SEGER, J., HINDLS, R. (1995): Statistické metody v tržním hospodářství. 1. Vyd. Praha: Victoria Publishing, a. s. 435 s. ISBN 80-7187-058-7 State Statistic Service of Ukraine (2013): Citace: 24. 3. 2013 Dostupné z: http://www.ukrstat.gov.ua/ STARK, O (1991):The Migration of Labour. Cambridge: Basil Blackwell
82
STOJANOV, R., STRIELKOWSKI, W., DRBOHLAV, D. (2011): Pracovní migrace a remitence: současné trendy v době ekonomické krize. Geografie, 116, No. 4, s. 375–400. STRIELKOWSKI, W., GLAZAR, O., WEYSKRABOVÁ, B. (2012): Migration and remittances in the CEECs: a case study of Ukrainian labour migrants in the Czech Republic. IES Working Paper 19/2012. IES FSV. Charles University. The Economic and Fiscal Impact of Immigration. A Cross-Departmental Submission to the House of Lords Select Committee on Economic Affairs, Home Office. October 2007. s. 8. [online]. ISBN 978-0 10-172372-5. Citace 4. 1. 2013. Dostupné z: http://www.official-documents.gov.uk/document/cm72/7237/7237.pdf The World Bank (2013): Migration and Remittances Factbook 2011. Citace 4. 4. 2013. Dostupné z: http://data.worldbank.org/data-catalog/migration-and-remittances
83
Seznam tabulek Tab. 1
Schéma typu remitencí
17
Tab. 2
Vývoj růstu reálného HDP a predikce v letech 2004 – 2015, v %
43
Tab. 3
Vývoj míry inflace v letech 2004 – 2012, v %
45
Tab. 4
Korelace a p-hodnota mezi vybranými ukazateli v letech 2002 – 2011
Tab. 5
58
Korelace a p-hodnota mezi vybranými ukazateli v letech 2003 – 2011
Tab. 6
61
Korelace a p-hodnota mezi vybranými ukazateli v letech 2003 – 2011
Tab. 7
64
Korelace a p-hodnota mezi HDP na Ukrajině a počtem ukrajinských cizinců pracujících na území ČR v letech 2002 – 2011
Tab. 8
67
Korelace a p-hodnota mezi HDP na Ukrajině a objemem remitencí zasílaných na Ukrajinu v letech 2002 – 2011
84
70
Seznam obrázků Obr. 1
Graf vývoje migrace a migračního salda ČR v letech 1990 - 2003
Obr. 2
31
Graf vývoj migrace a migračního salda ČR v letech 2004 – 2011
Obr. 3
32
Graf celkového počtu cizinců na území ČR v letech 2000 – 2011
39
Obr. 4
Graf pracujících cizinců v ČR v letech 2000 – 2011
40
Obr. 5
Grafické znázornění predikce vývoje počtu ukrajinských cizinců v ČR.
Obr. 6
41
Graf vývoje míry nezaměstnanosti v letech 2004 – 2012, v%
Obr. 7
44
Graf vývoje průměrné mzdy v ČR v letech 2004 – 2012, v Kč
Obr. 8
45
Graf porovnání míry inflace a indexu reálných mezd v letech 2004 – 2012
Obr. 9
46
Graf vývoje počtu Ukrajinců na území ČR v letech 2000 – 2011
Obr. 10
48
Graf vývoje podílu Ukrajinců na celkovém počtu cizinců v ČR v letech 2000 – 2011, v %
Obr. 11
Graf vývoje hrubého domácího produktu Ukrajiny v letech 2004 – 2012, v %
Obr. 12
52
Graf vývoje míry nezaměstnanosti na Ukrajině v letech 2004 – 2011, v %
Obr. 13
53
Graf vývoje ukrajinské průměrné mzdy v letech 2004 – 2012, v UAH
Obr. 14
54
Grafické srovnání průměrné mzdy v ČR a na Ukrajině v letech 2004 – 2012, v Kč
Obr. 15
49
55
Korelace mezi počtem pracujících cizinců a HDP (v mld. Kč) v letech 2002 – 2011
60
85
Obr. 16
Korelace mezi počtem nových imigrantů a mírou nezaměstnanosti v letech 2003 – 2011
Obr. 17
Korelace mezi počtem pracujících Ukrajinců a průměrnou mzdou (tis. Kč) v letech 2002 – 2011
Obr. 18
65
Vývoj objemu zasílaných remitencí na Ukrajinu v letech 2000 – 2012, v mil. USD
Obr. 19
62
69
Korelace mezi objemem remitencí zasílaných na Ukrajinu (mil. USD) a ukrajinským HDP (mil. UAH)
86
71
Seznam zkratek ČMKOS
Českomoravská konfederace odborových svazů
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
ETF
European training foundation
EU
Evropská unie
HDP
Hrubý domácí produkt
ILO
International Labour Organization
MFČR
Ministerstvo finanční České republiky
MVČR
Ministerstvo vnitra České republiky
OECD
Organisation for Economic Co-operation and Development
PČR
Policie České republiky
RVHP
Rada vzájemné hospodářské pomoci
SSSR
Svaz sovětských socialistických republik
UAH
Ukrajinská hřivna
UNB
Ukrajinská národní banka
USD
Americký dollar
87
