MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ DIPLOMOVÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

DIPLOMOVÁ PRÁCE Možnosti zvýšení produktivity práce v malé truhlářské firmě

Brno 2010

Bc. Jiří Kousal

2

3

4

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Možnosti zvýšení produktivity práce v malé truhlářské firmě“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem), si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně dne 19. dubna 2010

5

Poděkování: Děkuji Ing. Karlu Krontorádovi, CSc. za jeho vedení, připomínky a odborné rady při zpracování této diplomové práce. Mé poděkování také patří pracovníkům a vedení malé truhlářské firmy za jejich vstřícnost a ochotu při pořizování časových snímků a informací z provozu. 6

ABSTRAKT Jméno (name): Jiří Kousal Název diplomové práce: Možnosti zvýšení produktivity práce v malé truhlářské firmě Tato diplomová práce se zabývá možnostmi zvýšení produktivity práce v malé truhlářské firmě. Jejím cílem je zhodnotit současný stav efektivity menšího truhlářského výrobního provozu a dále pak navrhnout účinná opatření ke zvýšení produktivity práce. Hlavní část práce je věnována vlastnímu měření, které má zjistit vznik časových ztrát na vytipovaných místech. Na základě zjištěných údajů jsou vypočítány současné spotřeby času v jednotlivých fázích výrobního procesu a stanoveny optimální hodnoty. Závěr práce je věnován porovnání naměřených hodnot ve vztahu k hodnotám optimálním a jsou zde navržena účinná racionalizační opatření.

Klíčová slova: Produktivita práce, racionalizace práce, časové snímky, truhlářská firma.

Title of diploma thesis: Possibilities to increase the productivity in a small carpentry business This diploma thesis deals with the possibilities of increasing the productivity in a small carpentry business. Its objective is to evaluate the effectiveness of the current state of a minor joinery manufacturing service and to propose some effective measures in order to increase their labor productivity. The main part devotes to the measurements which detect the emergence of time losses at selected working places. Determining the optimal value as well as the current

7

consumption of time in various stages of the production process are calculated on the basis of the observed data. In the conclusion the work compares the measured values in relation to the optimal values. There are also some efficient rationalizating measures proposed in this part.

Key words: Labour productivity, rationalization of work, time frames, carpentry firm.

8

Obsah 1

Úvod …………………………………………………………………………... 12

2

Cíl práce……………………………………………………………………….. 14

3

Produktivita práce…………………………………………………………..... 15 3.1 Základní způsob měření produktivity ……………………………………... 15 3.2 Efektivnost podniku ……………………………………………………….. 16 3.3 Výrobní faktory ……………………………………………………………. 17 3.4 Kombinace výrobních faktorů …………………………………………….. 17 3.4.1 Výrobní faktor kapitál…………………………………………………..18 3.4.2 Výrobní kapacita …………………………………………………….....19

4 Racionalizace výroby………………………………………………………….. 21 4.1 Korektivní racionalizace …………………………………………………. 22 4.2 Preventivní racionalizace ………………………………………………..... 22 4.3 Typické příklady racionalizace práce……………………………………... 24 4.3.1 Komponentní přístup………………………………………………….. 24 4.3.2 Komplexní přístup…………………………………………………….. 24 5

Normotvorná činnost ve výrobních procesech ……………………………... 25 5.1 Normy spotřeby práce……………………………………………………... 25 5.2 Rozdělení spotřeby času v průběhu směny………………………………... 27 5.2.1 Čas práce (t1) ………………………………………………………..... 29 5.2.2 Čas obecně nutných přestávek (t2) …………………………………… 29 5.2.3 Čas podmínečně nutných přestávek (t2) ……………………………… 30 5.2.4 Čas ztrátový (Tz) ……………………………………………………… 31

6

Pracovní prostředí a psychologie práce……………………………………... 33 6.2 Pracoviště a prostor………………………………………………………... 33 6.2 Zásady estetiky na pracovišti ………………………………………………33 6.3 Motivující hodnocení pracovníků………………………………………......34

7

Vytipování možných slabých míst zabraňující vyšší produktivitě práce…………………………………………………………………………… 35

8

Zjištění stávajícího stavu malé truhlářské firmy…………………………… 37 8.1 Organizace skladů firmy…………………………………………………... 37 8.2 Technologické rozmístění pracovišť výrobní dílny……………………….. 38

9

8.2.1 Dřevotřísková deska (DTD)…………………………………………… 38 8.2.2 Polotvrdá dřevovláknitá deska (MDF)…………………………………39 8.3 Materiálové toky…………………………………………………………... 43 8.4 Technická příprava výroby ……………………………………………….. 44 8.4.1 Výrobní výkresy…………………………………………………….......44 8.4.2 Kusovník……………………………………………………………..... 44 8.4.3 Normy spotřeby materiálu…………………………………………….. 45 8.4.4 Normy spotřeby času………………………………………………….. 46 8.4.5 Technologický (pracovní) postup……………………………………... 47 8.4.6 Řízení a organizace výroby……………………………………………. 47 8.5 Snímek pracovního dne…………………………………………………….48 8.5.1 Snímky pracovní operace ……………………………………………... 48 8.5.2 Hlavní zásady před započetím pozorování na pracovišti……………… 59 8.5.3 Časový rozsah měření ………………………………………………… 50 8.6 Snímky pracovního času ………………………………………………….. 50 8.6.1 Časový rozsah měření ………………………………………………… 51 8.7 Časové snímky pracoviště s formátovací pilou…………………………….52 8.7.1 Časový snímek pracoviště s formátovací pilou č.1 ……………………52 8.7.2 Časový snímek pracoviště s formátovací pilou č.2……………………. 53 8.7.3 Časový snímek pracoviště s formátovací pilou č.3 …………………… 54 8.8 Časové snímky pracoviště olepovačky hran……………………………..... 55 8.8.1 Časový snímek pracoviště olepovačky hran č.4 ……………………… 55 8.8.2 Časový snímek pracoviště olepovačky hran č.5 ……………………… 56 8.8.3 Časový snímek pracoviště olepovačky hran č.6 ……………………… 57 8.8.4 Stanovení využití olepovačky hran …………………………………… 58 8.9 Časové snímky pracoviště s vícevřetenovou vrtačkou …………………… 59 8.9.1 Časový snímek pracoviště s vícevřetenovou vrtačkou č.7…………......59 8.9.2 Časový snímek pracoviště s vícevřetenovou vrtačkou č.8 ……………60 8.9.3 Časový snímek pracoviště s vícevřetenovou vrtačkou č.9 ……………61 8.10 Časové snímky montážního pracoviště …………………………………. 62 8.10.1 Časový snímek montážního pracoviště č.10 ………………………… 66 8.10.2 Časový snímek montážního pracoviště č.11 ………………………… 63 8.10.3 Časový snímek montážního pracoviště č.12 ………………………… 64 8.10.4 Časové porovnání operativních snímků mezi sebou………………..... 65 10

8.11 Pozorovací listy pracovní směny pracovníků…………………………..... 67 8.11.1 Pozorovací list směny pracovníka č.1 ………………………………... 68 8.11.2 Pozorovací list směny pracovníka č.2 ………………………………... 69 8.11.3 Pozorovací list směny pracovníka č.3 ………………………………... 70 9

Návrhy na zvýšení produktivity práce v malé truhlářské firmě…………... 71 9.1 Organizace skladů firmy…………………………………………………... 71 9.2 Technologické rozmístění pracovišť výrobní dílny……………………..... 71 9.3 Materiálové toky………………………………………………………….. 74 9.4 Technická příprava výroby ……………………………………………..... 74 9.4.1 Výrobní výkresy ………………………………………………………74 9.4.2 Normy spotřeby materiálu a času……………………………………... 75 9.4.3 Řízení a organizace výroby……………………………………………. 75 9.5 Časové snímky po provedených racionalizačních opatření……………….. 76 9.5.1 Upravený časový snímek pracoviště s formátovací pilou č.3 ………. .. 77 9.5.2 Upravený časový snímek pracoviště s olepovačkou hran č.4 . ……...... 78 9.5.3 Upravený časový snímek pracoviště s vícevřetenovou vrtačkou č.9...... 80 9.5.4 Upravený časový snímek montážního pracoviště č.10 ..……………… 81 9.5.5 Upravený časový snímek pracovní směny pracovníka č.3.…………… 82

10

Diskuze ……………………………………………………………………… 84

11

Závěr ………………………………………………………………………... 86

12

Resumé …………………………………………………………………….. 87

13

Summary…………………………………………………………………… 88

14

Použitá literatura …………………………………………………………... 89

15

Seznam použitých zkratek ………………………………………………… 90

16

Seznam obrázků, tabulek, vzorců a grafů ………………………………... 91

17

Seznam příloh ………………………………………………………………. 93

18

Seznam volných příloh …………………………………………………… 94

11

1. Úvod K hlavním ukazatelům výkonnosti podniku patří produktivita práce, která je dnes častým

tématem

souvisejícím

s konkurenceschopností

tuzemských

výrobců

rozšiřujících se na evropský trh. Produktivita v ČR dosahuje zhruba jen dvou třetin produktivity evropských zemí. Proto i české firmy usilují v posledních letech o zvyšování produktivity práce v zájmu uplatnění nejen na tuzemském, ale i na evropském trhu. Dynamický rozvoj výrobních podniků není možno zabezpečit bez řady kvalitativních změn. Zdokonalování stávajícího stavu řízení nazýváme racionalizací. Na racionalizaci se ve firmách kladou stále vyšší nároky a požadavky. Hledají se možnosti ke zvýšení produktivity jak pracovišť, jednotlivých pracovníků, ale i podniku jako celku. Úroveň řízení je závislá na jednotlivých činitelích výroby, schopnosti výrobního systému pružně a rychle reagovat na změny v technice, odbytu a výrobě. Řízení výroby je zaměřeno na dosažení optimálního fungování výrobních systémů s ohledem na splnění vytčených cílů. Jde o věcné, časové a prostorové sladění všech složek výrobního procesu a jejich vzájemnou koordinaci. Složkami výrobního procesu jsou provozní prostory, technická zařízení, nářadí a nástroje, materiál, polotovary, energie, rozpracované a hotové výrobky a také odpady. Dalšími významnými činiteli jsou pracovníci podílející se na výrobní činnosti, míra a efektivnost využívání informací, nakládání s finančními prostředky. Samotné řízení podniku v sobě skrývá velké možnosti, jak zvýšit hospodárnost a dosáhnout zvýšení produktivity práce. Příklady z praxe obohacují teorii a přispívají tak ke kvalitnějšímu řízení výroby. Pojem řízení je pojmem, který se neustále vyvíjí a rozšiřuje. Měřitelným znakem zdokonalení výroby je zkrácení výrobního času, zvýšení jakosti nebo snížení výrobních nákladů. Všechny znaky směřují k navyšování zisku. Význam řízení je tedy zcela zásadní právě proto, že vede ke konkrétním a nesporným výsledkům v celé struktuře podniku. Plněním cílů se rozumí dosahování předem stanoveného stavu věcí. Kromě stanovení celkového cíle musí být definovány specifické, dílčí cíle pro jednotlivé oblasti, zejména pro výrobu a její kvalitu, odbyt a prodej, financování, obsazování pracovních pozic, další vzdělávání na úrovni řízení, získávání a rozšiřování 12

dovedností potřebných pro výkon výrobních činností a využívání informačních technologií.

13

2. Cíl práce Diplomová práce je zaměřena na zefektivnění výroby v menší truhlářské firmě. Soustavné zlepšování úrovně řízení nesporně povede k vyšší produktivitě práce. Cílem práce je určit optimální plán řízení v tomto malém výrobním provozu. Každý podnik se ve své podstatě liší. Je třeba si uvědomit rozdílnost mezi velkým, středním a malým podnikem. Největší rozdíly jsou v objemu spotřebovávaných materiálů, počtu pracovníků, ale i v odlišnosti jejich vedení. I v případě menšího podniku má dobrá úroveň řízení a managementu značný vliv na jeho prosperitu. V praktické části se pomocí zvoleného způsobu měření produktivity práce budu zabývat zmapováním a vyhodnocením stávajícího stavu pracovišť. Dále navržením vhodných a účinných opatření a změn, které povedou ke zvýšení produktivity práce i efektivitě spotřeby materiálu. Reorganizace a vhodnější uspořádání provozu bude směřovat ke zlepšení materiálového toku a omezení množství nevýrobních pomocných prací. Hlavní kroky racionalizace se budou týkat jak výrobních a skladových prostor, tak i organizace práce a řízení pracovníků. Značná pozornost bude zaměřena na zaměstnance, hlavně odstranění neproduktivních činností a prostojů, které jsou ve velké míře příčinou nízké produktivity práce.

14

3. Produktivita práce Produktivita práce je stupeň účinnosti práce, projevující se v určitém množství užitných hodnot vyrobených za jednotku času. Stupeň účinnosti vynakládané práce, tedy produktivity, je závislý na několika základních podmínkách – technice, organizaci výroby, kvalifikaci pracovníků, na nahrazení lidské práce technikou, ale i na přírodních podmínkách. S produktivitou se setkáváme jak u výrobních, tak i nevýrobních organizacích. V nejširším pojetí ji můžeme chápat jako užitečnou přeměnu vstupů na výstupy. Vysoká produktivita napomáhá snižování nákladů, produkci levnějších výrobků a tím i možnosti rozšiřování okruhu zákazníků. Produktivita je v úzkém spojení s kvalitou, to znamená splněním požadavků na charakteristické užitné vlastnosti výrobku. Proto se výrobci musí zaměřovat jak na zvyšování

produktivity,

tak

i

na

jakost,

protože

nízká

jakost

snižuje

konkurenceschopnost a cenu výrobku. [1]

3.1 Základní způsob měření produktivity

Nejjednodušší vzorec pro měření produktivity práce je obecně určen podílem výstupů a vstupů. V praxi se tento ukazatel definuje jako účetní přidaná hodnota (tedy jako suma výkonů) na jednoho zaměstnance.

Vzorec pro výpočet produktivity práce by tedy vypadal takto:

Produktivita práce = příjmy - výdaje (režie + odpisy + úroky + personální náklady) průměrný počet zaměstnanců

Produktivita práce je údaj, který můžeme měřit v přepočtu na jednoho zaměstnance nebo ji můžeme měřit pro podnik jako celek. Na rozdíl od jiných

15

ukazatelů výkonu podniku lze sledovat změnu produktivity napříč organizací, v jednotlivých odděleních nebo pro jednotlivé pracovníky. Použití vzorce pro produktivitu není vždy jednoznačné. V některých případech nelze najít správné a objektivní ukazatele, které budou přesně dokumentovat osobní produktivitu práce. Téměř vždy se však dá použít pro sledování produktivity podniku jako celku. [11] Je zřejmé, že produktivitu můžeme měřit pro jednotlivé výrobní faktory zvlášť. V tabulce č.1 jsou uvedeny ukazatele účinnosti jednotlivých výrobních faktorů. [2]

V praxi nejčastěji měříme produktivitu: •

lidské práce,

•

strojů a zařízení,

•

využití materiálu,

•

managementu.

Tabulka č. 1 - měření produktivity jednotlivých výrobních faktorů Výrobní faktor

Ukazatel produktivity výrobního faktoru

Lidská práce

Produktivita práce

Stroje a výrobní zařízení

Produktivita nebo výrobnost strojů a zařízení

Materiál (jeho využití)

Množství spotřebovaného materiálu na jednotku produkce a rychlost obratu jeho zásob

3.2 Efektivnost podniku

Ekonomická teorie říká, že každá činnost, která tvoří určitou hodnotu, je výrobou. Výraz výroba tedy zahrnuje všechny hospodářské činnosti, které jsou spojené se zajištěním výrobků a služeb, tj. statků pro konečného spotřebitele. Zjednodušeně můžeme říci, že výrobu chápeme jako zpracování surovin a materiálů do finálních výrobků.

16

Výroba se může uskutečnit pouze tehdy, spojí-li se tři základní výrobní faktory, práce, půda a kapitál. Práce a půda jsou faktory základní, kapitál je faktorem odvozeným a rozumíme jej jako kapitál fyzický, nikoli peněžní, tj. nástroje, stroje, budovy apod.. [2]

3.3 Výrobní faktory

Výrobní faktory lze rozdělit na:

1. Dispozitivní faktor, tj. řídící práce (často označovaný jako managament) – nejdůležitější výrobní faktor, bez kterého nemohou být ostatní faktory účelně využívány. Jeho úkolem je optimální kombinace ostatních výrobních faktorů.

2. Výkonná práce – druhým nejvýznamnějším podnikovým výrobním faktorem je výkonná práce, tj. využití fyzických a duševních schopností člověka pro výrobu statků. Cenou práce je mzda a další osobní a personální náklady. Mzdové náklady řadíme z hlediska kalkulace jako jednicové a režijní náklady. Efektivitu lidské práce, tj. množství výrobků připadající na jednoho pracovníka, označujeme jako produktivitu práce.

3.4 Kombinace výrobních faktorů

Pro uskutečnění výroby je nutné, aby se výrobní faktory účelně a hospodárně spojily. U většiny výrob jde o spojení a kombinaci všech výrobních faktorů, u některých však mohou některé výrobní faktory chybět (např. pro poskytování mnoha služeb není nutný materiál ani dlouhodobý hmotný majetek). Nikdy však nemůže chybět lidská práce, ať již jako práce výkonná nebo práce dispozitivní. Účelně spojit a kombinovat výrobní faktory do efektivně fungující jednotky je úkolem managementu (dispozitivního faktoru). Do jednotlivých výrob nevstupují výrobní faktory ve stejném množství, naopak často dochází k situacím, kdy jeden výrobní faktor převažuje. Podle převažujícího faktoru můžeme výroby (podniky) rozlišit: 17

• kapitálově náročné (např. elektrárenství), • pracovně náročné, zde tvoří mzdové náklady významný podíl (sklárny, průmysl…), • materiálově náročné, zde tvoří náklady na spotřebovaný materiál významný podíl (potravinářský, hutnický průmysl...). [2]

Toto zařazení podniku do určité skupiny převažujícího výrobního faktoru je důležité zejména pro orientaci managementu na hlavní zdroje snižování nákladů a tím i zvyšování efektivnosti. [10]

3.4.1 Výrobní faktor kapitál

Účinnost výrobního faktoru kapitál je ovlivněna těmito činiteli: •

výrobní kapacitou,

•

finanční situací podniku.

Účinnost výrobního faktoru kapitál vyjadřujeme jako produktivitu kapitálu:

V/K

kde:

V = výstupy (produkty v Kč), K = kapitál (z podnikohospodářského podniku jím chápeme dlouhodobý majetek).

Kapitál představuje pro každou firmu ekonomický zdroj. Pokud není využit podle jeho potencionální výrobní kapacity, vznikají volné nevyužité fixní náklady. Čím více jsou výrobní kapacity využity, tím více dochází k poklesu nákladů na jednotku produkce, zvyšuje se zisk a dochází k růstu produktivity.

18

3.4.2 Výrobní kapacita

Výrobní kapacitou rozumíme maximální objem produkce, kterou je podnik schopen vyprodukovat za jednotku času. Obecně lze kapacitu výrobní jednotky vyjádřit jako výsledek jejího výkonu a doby, po kterou je v činnosti. [3]

Stanovení výrobní kapacity: 1. U podniku, který se zabývá výrobou jednoho kusu výrobku (automatické linky) nebo výrobků, které jsou na sebe převoditelné, se výrobní kapacita vypočítá takto:

Q p= T p * Vp kde: Q p = výrobní kapacita vyjádřena v naturálních jednotkách, T p = využitelný časový fond v h, V p = výkon v naturálních jednotkách za 1 h. 2. U mechanického obrábění je možno výrobní kapacitu vypočítat pomocí kapacitní normy pracnosti: Q p= T p / t k kde: t k = kapacitní norma pracnosti na 1 výrobek v h. 3. Výrobní kapacitu výrobních ploch spočítáme: Q p= M / m * T p / t k kde: M = celková výrobní plocha v m2, m = kapacitní norma ploch potřebná na výrobu jednoho výrobku v m2.

4. Využití výrobní kapacity: k c = Q s /Q p kde: k c = koeficient celkového využití výrobní kapacity, Q s = skutečný objem výroby, Q p = výrobní kapacita. 19

Stupeň využití výrobní kapacity je ovlivněn celou řadou činitelů, především samostatným plánem výroby, který určuje plánované využití kapacit. Výrobní kapacity jsou úzce spjaty s fixními náklady. Čím je využití výrobních kapacit vyšší, tím více se zvyšuje hospodárnost výroby. Účelnému zvýšení výrobních kapacit dosáhneme vyšším využitím časového fondu (zdokonalením organizace, odstraněním prostojů apod.), vyšším využitím výkonnosti (snížení pracnosti, zvýšení kvalifikace pracovníků apod.). [3]

20

4. Racionalizace výroby Podstatou racionalizace je neustálé zlepšování výrobního systému. Snahou podnikatelských subjektů by měla být snaha o neustálé zvyšování produktivity práce v zájmu ekonomických výsledků a zvyšování konkurenceschopnosti. Cílem racionalizace je to, aby se výrobní proces uskutečňoval na stále vyšší úrovni techniky, technologie, výroby a organizace práce. V obecném smyslu se racionalizace jeví jako rozumové zvládnutí pracovního úseku. Jejím základem je vyloučení zbytečných ztrát a využití existujících rezerv a zároveň směřování k zavádění nových technologických a organizačních opatření. V pracovním prostředí se racionalizace též zaměřuje na vytvoření takových pracovních podmínek, při nichž se pracovníci mohou na svou práci plně soustředit, vykonávat ji s vysokou produktivitou a zároveň šetřit svoji pracovní sílu. Racionalizace je ve všech případech podkládána ekonomickou kalkulací, která ji směřuje k rentabilitě a hospodárnosti. Významnou oblastí zvyšování produktivity práce je fungování základních výrobních fondů. Zaměřuje se na přípravu práce, přísun a odsun zařízení, údržbu strojů, staveb a budov. Mezi další nástroje racionalizace patří materiálové hospodaření a pohyb materiálu. Pohyb a manipulace s materiálem představují rostoucí podíl práce i nákladů. Ke zvýšení produktivity práce vede plynulost přepravy materiálu a zavádění ekonomického skladování. Úsilí je tedy třeba především zaměřit na snížení materiálových reprodukčních nákladů a zlepšení manipulace. [12]

Základní nástroje racionalizace •

optimalizace při provádění pracovních operací,

•

ergonomie pracoviště – uspořádání a vybavení pracoviště,

•

technické úpravy pracovišť – přípravky, pomůcky, mechanismy,

•

technologičnost konstrukcí,

•

uspořádání pracovišť.

21

Základní postup racionalizace •

analýza pracovního systému,

•

zhodnocení funkce pracovního systému,

•

návrhy racionalizačních opatření,

•

realizace opatření,

•

analýza a vyhodnocení přínosů.

Racionalizaci práce lze podle jejího poslání rozdělit na: 1. Racionalizaci preventivní, 2. Racionalizaci korektivní.

4.1 Preventivní racionalizace

Snahou preventivní racionalizace je posouzení správnosti projektové a předprojektové dokumentace. Obsahem této činnosti je posouzení, zda je dokumentace zpracována komplexně a obsahuje-li projekt technické a organizační uspořádání pracovního procesu. Posouzení se zabývá zejména optimálním rozmístěním pracovníků, jejich počtem, optimalizací pracovních postupů, podmínky práce a hospodárným využitím pracovních sil.

4.2 Korektivní racionalizace

Korektivní racionalizace se uskutečňuje v již existujících podmínkách pracovního prostředí, pracovišť a výrobních procesů při dané technologii. Snahou je analyzovat, navrhovat a zdokonalovat změny v organizačním pracovním procesu v menší míře a zahrnout je do změn norem spotřeby práce. [12]

Předmětem korektivní racionalizace je: •

optimální počet pracovníků,

•

uspořádání pracovišť,

•

optimální materiálový tok,

•

racionalizace pracovních postupů.

22

Obrázek č. 1 - třístupňová racionalizace výrobního procesu [12]

23

4.3 Typické příklady racionalizace práce

K nejrozšířenějším přístupům racionalizace lidské a strojové práce a ostatních prvků, které se na práci podílejí, patří koncepce komponentní a komplexní.

4.3.1 Komponentní přístup

Komponentní přístup řeší pouze jednu část z celku (pracoviště) a to z hlediska:

1. funkčního (technologie, normování, řízení práce apod.), 2. místního (pracoviště s danou operací), 3. prvkového (bere v úvahu práci stroje bez ohledu na lidský faktor).

4.3.2 Komplexní přístup

Komplexní přístup můžeme charakterizovat jako vícehlediskový, který řeší všechny části celku jednotlivě. To znamená, že objekt racionalizace sledujeme z hlediska technologického, organizačního, ekonomického apod., a na základě vyhodnocení jednotlivých přístupů realizujeme racionalizační opatření. Komplexní řešení tedy představuje možné zlepšení všech zkoumaných oblastí. Výstupem je zvýšení produktivity práce celku po stránce technologické, organizační, ekonomické apod. [12]

24

5. Normotvorná činnost ve výrobních procesech Činnost normování definujeme jako proces, prostřednictvím kterého jsou uplatňovány požadavky technického a ekonomického zdůvodnění norem. Technickohospodářské normy jsou prostředkem standardizace vztahů ve spotřebě a využití výrobních prvků – pracovní síly (normy času), pracovního prostředí (stroje), pracovního předmětu (materiálu) a vyhledávání optimálního ekonomického řešení. Technicko-hospodářské normy (THN) rozdělujeme na: [4] •

normy spotřeby práce,

•

normy spotřeby materiálu a surovin,

•

kapacitní normy.

5.1 Normy spotřeby práce

Normy spotřeby práce jsou předpisy, které určují množství předpokládané spotřeby živé práce vynaložené ve výrobě na určitý pracovní úkon.

Pracovní normy představují soubor všech předpisů, určujících, jakým způsobem se má určitá práce hospodárně vykonávat, jaká kvalifikace je k jejímu provedení zapotřebí a kolik pracovního času je za určitých podmínek třeba k jejímu vykonání. K pracovním normám především patří: [12]

•

normy pracovní kvalifikace,

•

normy spotřeby práce.

25

Obrázek č. 2 - Skladba pracovních norem [12]

Normy spotřeby práce

Jsou předpisy, které vyjadřují předpokládanou spotřebu živé práce, vynaložené na určitý pracovní výkon.

Normy technologické

Údaje o optimálních, ekonomicky nejvhodnějších a v praxi dosažitelných podmínkách činností výrobního zařízení nebo pracovníků.

Normy obsazení

Vyjadřují, kolik pracovníků určité profese v daných podmínkách připadá na počet pracovníků jiné profese – normy početních stavů, nebo kolik pracovníků je potřeba pro obsluhu určitého zařízení – normy obsluhy.

26

Normativy četnosti

Vyjadřují podíl normativní hodnoty určitého, z hlediska operace nepravidelně se vyskytujícího, úkonu pracovní činnosti na normě času dané operace.

Normy potřeby času

Údaje o normativní spotřebě času za operaci nebo její část v jednotkách času (min., hod., sec.).

5.2 Rozdělení spotřeby času v průběhu směny

Čas směny (T) – představuje celkovou dobu trvání pracovní směny organizační jednotky, daného pracoviště nebo pracovníka. Jejich opakovatelnost závisí na počtu a délce odpracovaných směn bez ohledu na to, jaké množství produktů se za směnu vyprodukuje. [12]

27

Obrázek č. 3 - členění času spotřebovaného v průběhu směny [12]

Normovatelný čas Tn – je to celkové označení těch druhů časů, které jsou pro účelný průběh pracovního cyklu bezpodmínečně nutné. Obecně se dá charakterizovat jako součet spotřeb časů, které probíhají za daných výrobních a pracovních dějů a událostí na pracovišti ekonomicky a technologicky nejvýhodnějšími organizačními pracovními podmínkami. [12]

28

Normovatelný čas se dále skládá z: •

času práce (t1),

•

času obecně nutných přestávek (t2),

•

času podmínečně nutných přestávek (t3).

5.2.1 Čas práce (t1) Je označení všech druhů spotřeby času, při nichž pracovník vykonává úkony nutné ke splnění pracovních úkolů a jejich zajišťování během pracovní směny. Společně s časy prací se započítává i čas tělesně nutných úkonů a smyslových reakcí. Čas práce je vztažen pouze k jedné pracovní jednotce, výrobní dávce nebo směně. Proto se čas práce rozděluje na: •

Čas jednotkové práce (tA1) – je čas strávený při provádění pracovních úkonů spojených s výrobou výrobní jednice v rámci dané časové operace (upínání, měření atd.).

•

Čas dávkové operace (tB1) – je čas pracovních úkonů, který je potřebný pro přípravu a zakončení práce pro danou práci nebo pracovní operaci (prostudování pracovních výkresů, postupů práce, opatření nářadí, upnutí nářadí, seřízení a nastavení stroje atd.).

•

Čas směnové práce (tC1) -

je čas, který pracovník potřebuje k různým

pracovním úkonům pro zajištění plynulého chodu strojů, zařízení a průběhu celé pracovní směny (příprava pracoviště na začátku směny, úklid pracoviště během a na konci směny, promazání strojů atd.).

5.2.2 Čas obecně nutných přestávek (t2) Je čas přestávek, které jsou pracovníkům stanoveny různými pracovními předpisy a zákonnými normami. Čas obecně nutných přestávek zahrnuje:

29

•

Přestávky na oddech (pokud jsou stanoveny, např. u fyzicky namáhavých prací nebo prací ohrožujících zdraví pracovníka, práce v hlučném prostředí, práci se stroji a nástroji přenášející otřesy na pracovníka, práce v prostředí s vysokou teplotou atd.).

•

Přestávka na pořízení svačiny a svačinu.

•

Přestávka na přirozené potřeby.[12]

5.2.3 Čas podmínečně nutných přestávek (t3) Je časový úsek, po který není pracovník činný. Stav nečinnosti je vyvolán režimem práce a vyplývá z dané úrovně techniky, technologie a organizace práce (čekání na doběh chodu stroje, čekání na dokončení práce z předchozího pracoviště atd.).

Členění času podmínečně nutných přestávek: •

Čas podmínečně nutných jednotkových přestávek (tA3) – (je čas nečinnosti pracovníka vyvolaný režimem práce, úrovní techniky, technologie a organizace v rámci času jednotkové práce obvykle čekání pracovníka na ukončení automatického chodu stroje).

•

Čas podmínečně nutných dávkových přestávek (tB3) - je čas nečinnosti pracovníka vyvolaný režimem práce, úrovní techniky, technologie a organizace v rámci času dávkové práce (např. při čekání pracovníka na manipulační prostředek).

•

Čas podmínečně nutných směnových přestávek (tC3) - je čas nečinnosti pracovníka vyvolaný režimem práce, úrovní techniky, technologie a organizace v rámci času směnové práce (např. čekaní pracovníka na zahřátí stroje na začátku směny).

30

5.2.4 Čas ztrátový (Tz) Je součet všech časů nečinností a dějů, které vznikly v průběhu pracovní směny u sledovaného objektu různými nepředvídatelnými vlivy a nedostatky. Tento čas nelze stanovit předem, proto jej nazýváme nenormovatelný. Tyto ztrátové časy nezapočítáváme do normovatelného času a při vlastním stanovování normy času se s nimi nepočítá. [12]

Ztrátový čas dále dělíme: •

Osobní ztráty času (tD) – jsou časové ztráty vzniklé porušením pracovní kázně pracujícím a projevují se tak nedostatečným využitím pracovního času. Do této skupiny ztrát se zahrnují zejména časy způsobené pozdním příchodem na

pracoviště,

bezdůvodné

opuštění

pracoviště,

zbytečné

rozhovory

nevýrobního charakteru, oprava zmetkové práce apod. •

Technicko organizační ztráty (tE) – tyto ztráty lze stručně charakterizovat jako ztráty způsobené špatnou organizací práce nebo technickými problémy různého druhu. Do těchto časů zejména řadíme časové ztráty na odstranění různých poruch nebo pracemi, které nejsou popsány v pracovním postupu, tzv. vícepracemi. [12]

Tyto časové ztráty dále dělíme na: •

Ztráty způsobené víceprací (tE1) – jedná se o práce, které musí být navíc provedeny

oproti

původnímu

předpokladu

nebo

nejsou

popsány

technologickým předpisem. Patří sem například čas strávený hledáním pracovních pomůcek nebo oprava vad způsobená cizím zaviněním. •

Ztráty způsobené čekáním (tE2) – jsou to ztráty pracovního času způsobené čekáním na pracovníka na odstranění různých poruch ve výrobě zaviněných chybnou přípravou práce či chybnou výrobou a nedostatečnou údržbou

31

pracoviště a výrobního zařízení. Patří sem zejména časy na odstranění poruch v dodávce energie, čas čekání na práci, materiál, nástroje, na dopravu, čekání na instrukce, technickou kontrolu apod.. •

Ztráty způsobené vyšší mocí (tE3) – jsou to časové ztráty pracovníků, strojů a zařízení, které jsou způsobené např. výpadkem el. proudu při bouřce nebo ztráty působením jiných živlů. [5]

Složky všech časových ztrát, tzn. nenormovatelného času, jsou ve výrobě zbytečné. Jejím vlivem dochází ke zvyšování nákladů a snižování produktivity práce. Proto je nutné jim předcházet, včas je odhalovat a hledat vhodné technologické a organizační opatření k jejich odstranění. Tyto opatření na odhalování a snižování zmíněných ztrát jsou jedním z nejdůležitějších úkolů řízení výroby. [5]

32

6. Pracovní prostředí a psychologie práce 6.1 Pracoviště a prostor Pracoviště je prostor sloužící k výrobě užitných hodnot vyrobených v důsledku dělby práce. Člení se na stacionární a nestacionární (pohyblivé), individuální a skupinové, ruční, mechanizované a automatizované. Mezi hlavní zásady při projektování pracoviště patří respektování velikosti, bezpečnosti, rozmístění prvků na pracovišti a hygienické podmínky. Pracovním místem označujeme část pracoviště, v němž jeden nebo více pracovníků vykonává dílčí část pracovního procesu.

Pracovní prostředí

Pracovním prostředím označujeme soubor faktorů, které ovlivňují pracovníka při vykonávání práce. Tyto faktory jsou měřitelné (fyzikální) a sociální. Tyto faktory mohou mít za následek vysoké pracovní absence, úrazy a nemoci z povolání nebo nespokojenost v pracovní sféře. Tyto negativní faktory mají za následek snížení produktivity práce, kratší životnost pracovních fondů, nebezpečí poruch a havárií.

6.2 Zásady estetiky na pracovišti

Jsou takové úpravy a zkulturnění prvků pracoviště a bezprostředního okolí, při kterých pracovník pociťuje uspokojení a radost z práce, což přímo a nepřímo ovlivňuje jeho produktivitu. K zásadám estetiky na pracovišti např. patří barevná úprava prostoru (změna tepelných a světelných poměrů na pracovišti » zvyšování bezpečnosti práce a orientace). Při volbě barev se musí vycházet z velikosti pracoviště a pracovní polohy, nutno brát v úvahu strukturu pracovníků (věk, pohlaví), typ práce (monotónní, administrativní), a také vycházet z ČSN. [13]

33

6.3 Motivující hodnocení pracovníků

Velká část řídících pracovníků si neuvědomuje, jak velký přínos pro motivaci pracovníků představuje jejich pravidelné hodnocení. Provádí je v malé míře, odbývají je nebo je vůbec opomíjejí s tím, že pracovníkovi vytýkají nedostatky v průběhu práce. Hodnocení pracovníků je však velice důležité. Slouží nejen ke stanovení mzdy, zejména pohyblivých složek, ale má řadu dalších funkcí: •

dává zpětnou vazbu podřízenému o tom, jak se nadřízený dívá na jeho práci,

•

přispívá k osobnímu rozvoji pracovníka,

•

je-li hodnocení pozitivní, povzbuzuje ke zvýšenému úsilí. [6]

34

7. Vytipování možných slabých míst zabraňující vyšší produktivitě práce V malé truhlářské firmě zabývající se výrobou a realizací veletržních stánků a jiných expozic a v menší míře též výrobou nábytku jsou značné rezervy v oblasti organizace výrobního procesu. Vytipování těchto slabých míst, navržení vhodných nápravných opatření a jejich realizace povede ke snížení nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti firmy. Prostory truhlářské firmy jsou rozděleny na část výrobní a skladovou s celkovou plochou 575 m2. Každá část zaujímá zhruba polovinu celkové plochy, pracuje zde 5 zaměstnanců.. Praktická část diplomové je zaměřena na organizaci a technologii výroby a měření spotřeby času při jednotlivých výrobních činnostech. Při zjištění rezerv jsou současně navržena opatření ke zlepšení těch částí výrobního procesu, které jsou příčinou nízké produktivity práce. Vytipovaná „slabá“ místa s uvedením bližší specifikace jsou tato:

Organizace skladů firmy - pozornost je věnována zejména rozmístění jednotlivých prvků skladu, materiálovým zásobám a manipulaci s nimi.

Technologické rozmístění pracovišť výrobní dílny - tato část je zaměřena na stávající

rozmístění

jednotlivých

pracovišť

a

strojů,

nejdůležitějších

zpracovávaných materiálech a je uvedeno konkrétní strojní vybavení a jeho hlavní technické parametry.

Materiálové toky – pohyb materiálu mezi jednotlivými pracovišti a materiálu nacházejícího se ve výrobě, zabezpečení dočasného skladování v době, kdy na materiálu (polotovarech, dílcích), nejsou prováděny žádné technologické operace.

Technická příprava výroby - výrobní výkresy, kusovník, normy spotřeby materiálu a času, nářezové plány a pracovní postupy.

35

Řízení výroby a organizace výroby - druh a způsob řízení. Produktivita práce na formátovací pile - časové snímky. Produktivita práce na olepovačce hran - časové snímky. Produktivita práce na vícevřetenové vrtačce - časové snímky. Produktivita práce montáže a balení výrobků - časové snímky. Náplň a produktivita práce pracovní směny pracovníků - časové snímky.

36

8. Zjištění stávajícího stavu malé truhlářské firmy

8.1 Organizace skladů firmy

Skladové prostory firmy jsou zobrazeny na obr. č. 4 v M 1:2000. Jejich celková plocha je 287,5m2. Slouží pro skladování hotových výrobků před expedicí a pro uložení velkoplošného materiálu určeného pro zpracování ve výrobě. Hotové výrobky jsou uloženy na europaletách a speciálních paletách, které umožňují jejich přepravu, manipulaci a nakládku při expedicí pomocí ručního paletovacího a vysokozdvižného vozíku. Velkoplošný materiál je volně skladován v horizontální poloze jednotlivě podle sortimentu, při vyšším objemu jsou materiálové zásoby navršeny na sebe s použitím prokladů. Při manipulací s materiálem pomocí vysokozdvižného vozíku vzniká menší riziko jeho poškození (zvláště povrchové úpravy), než při ruční manipulaci a navíc odpadá fyzicky namáhavá práce pracovníků. Poměrně velká skladovací plocha je vyhrazena pro uložení hotových výrobků. Tato plocha současně slouží pro dočasné uložení vícenásobně používaných produktů, jako jsou např. různé konstrukční a podlahové části expozic. Součástí skladu je také velký skladovací regál pro ukládání využitelných zbytků z výroby.

Obrázek č. 4 - skladové prostory firmy

37

Tabulka č. 2 - legenda - skladové prostory firmy Legenda číslo název 1 Sklad hotových výrobků 2 Volně ložený velkoplošný materiál 3 Regál na využitelný odpad

8.2 Technologické rozmístění pracovišť výrobní dílny

Výrobní prostory firmy jsou zobrazeny na obr. č. 5 v M 1:1800. Jejich celková plocha činí 287,5m2. Prostory slouží pro mechanické opracování velkoplošných materiálů, hlavně dřevotřískových desek (DTD) a středně tvrdých dřevovláknitých desek (MDF).

8.2.1 Dřevotřísková deska (DTD) (Chipboard) •

ČSN EN 309:2005 definuje třískové desky jako materiály vyrobené slisováním a ohřevem částic (třísek, hoblin, pilin, apod.) nebo jiných lignoceluózových materiálů ve formě částic a přídavkem polymerního lepidla.

•

Jedná se o základní materiál ve výrobě nábytku.

•

Pro výrobu DTD se používají syntetická lepidla termoreaktivního typu, a to močovinoformaldehydová

(UF),

fenolformaldehydová

(PF),

melaminformaldehydová (MEF) a jiná… Podíl lepidla u desek se pohybuje do 10 %. [7] •

Dřevotřískové

desky

lze

řezat,

frézovat,

vrtat

a

brousit

běžnými

dřevoobráběcími nástroji a stroji. Jelikož pryskyřičná lepidla rychle tupí břity nástrojů, je zapotřebí používat břity se slinutými karbidy [5]. •

Z hlediska použití DTD v nábytkářském průmyslu se kladou nejvyšší nároky na kvalitu povrchu, homogennost desek, pevnost v ohybu a rozlupčivost desek.

38

•

Při skladování dřevotřískových desek je třeba zabezpečit vlhkost materiálu 8 až 10 %, což odpovídá relativní vlhkosti vzduchu okolo 50 – 60 %. Skladování je třeba věnovat zvýšenou pozornost, protože při změně vlhkosti o 1 % se zvýší tloušťka asi o 0,1 mm [8].

8.2.2 Polotvrdá dřevovláknitá deska (MDF) (Medium Density Fiberboard) •

Podle ČSN EN 316 jsou vláknité desky definovány jako vláknitý materiál tloušťky 1,5mm a více, vyrobený z lignoceluosových vláken použitím ohřevu nebo tlaku. Soudržností je dosaženo zplstnatěním vláken (a jejich přirozenou lepivostí) a přídavkem syntetické pryskyřice na vlákno.

•

Hustota polotvrdé dřevovláknité desky se pohybuje 560 Kg/m3 – 900 Kg/m3.

•

Množství přidávané pryskyřice je závislé na druhu pryskyřice, druhu vláknité desky. U MDF desky se při použití fenolformaldehydových pryskyřic (PF) pohybuje od 6 – 8 %.

•

Povrch MDF desek může být bez povrchové úpravy nebo je lze dobře povrchově dokončovat lakováním nebo oplášťovat a potahovat fóliemi. [7]

Hlavní vybavení výrobní dílny tvoří dvě formátovací pily, olepovačka hran a vícevřetenová vrtačka. Vedlejší nevýrobní vybavení tvoří tři montážní stoly určené pro konečnou montáž výrobků a pomocné práce spojené s výrobou. Dílna je dále vybavena odsávacím zařízením pro odsávání prachu při mechanickém obrábění, skříňkami pro uložení ručního elektrického nářadí a nářadí pro obsluhu hlavního strojního vybavení. Důležitou součástí formátovacích pil jsou bedny pro uložení nevyužitelného odpadu při řezání.

39

Obrázek č. 5 - výrobní prostory firmy 40

Tabulka č. 3 - výrobní prostory firmy Legenda číslo

název

1

Formátovací pila

2

Olepovačka hran

3

Montážní pracoviště

4

Vícevřetenová vrtačka

5

Stojanová vrtačka

6

Volné odkládací místo (2O m2)

7

Odsávání

8

Bedny na odpad

9

Skříně na nářadí

10

Formátovací pila

•

Formátovací pila č.1

Formátovací pila (označena v půdorysném uspořádání výrobních prostor č. 1.) slouží ve výrobě k řezání velkoplošných materiálů na sdružené přířezy, polotovary i hotové dílce. Přísun materiálu k pile ze skladu je řešen pomocí ručního vozíku. Odsun hotových dílců od formátovací pily je zabezpečen pomocí ručního paletovacího vozíku nebo ručně do skladu materiálu, případně do blízkosti jiného strojního zařízení.

Tabulka č. 4 - technické parametry formátovací pily č.1 Název parametru Max. formátovací rozměr s vozíkem Max. průměr pilového kotouče Naklopení pilového kotouče Otáčky kotouče Výkon motoru Max. výška řezu při 90 st. Max. výška řezu při 45 st. Průměr předřezového kotouče Otáčky předřezového kotouče

Jednotka mm mm stupně ot/min kW mm mm mm ot/min

41

3200 315 45 4000 4 100 70 125 8000

•

Formátovací pila č.2

Formátovací pila (označena v půdorysném uspořádání výrobních prostor č. 2) je určena k řezání velkoplošných materiálů a plastických hmot. Použití této pily je omezené, slouží pro pomocné řezání - krácení odpadu, řezání polykarbonátových desek (používaných pro realizaci různých expozic), nebo při nadměrně vytíženém stavu formátovací pily č.1.

Tabulka č. 5 - technické parametry formátovací pily č.2 Název parametru Max. délka řezu Max. průměr pilového kotouče Naklopení pilového kotouče Otáčky kotouče Průměr předřezového kotouče Otáčky předřezového kotouče Výkon motoru

•

Jednotka mm mm stupně ot/min mm ot/min kW

1600 300 45 4000 105 7000 2,2

Olepovačka hran

Olepovačka hran slouží pro dokončování hran dílců. Stroj je vybaven kompletním vybavením (frézovacím, kapovacím zařízení) pro opracování hran. Přísun materiálu ke stroji je zabezpečen z meziskladu nebo přímo od formátovací pily (č.1) pomocí ručního manipulačního zařízení. Odsun olepených dílců je distribuován do meziskladu nebo na další pracoviště.

Tabulka č. 6 - technické parametry olepovačky hran Název parametru Délka stroje Výkon motoru Rychlost posuvu Max. výška dílce Síla hrany Tlakový vzduch Nutná technologická mezera mezi dílci

Jednotka mm kW m/min mm mm bar mm

42

3920 10 11 0,8 - 55 0,4 - 3 6 900

•

Vícevřetenová vrtačka

Vícevřetenová vrtačka s nastavitelnou horizontální a vertikální vrtací jednotkou slouží pro vrtání konstrukčních otvorů pro kolíky do hrany a plochy dílců.

Tabulka č. 7 - Technické parametry vícevřetenové vrtačky Název parametru Počet vřeten Rozteč vřeten Rozměry pracovního stolu Pracovní tlak vzduchu Otáčky vřeten Výkon motoru Max. zdvih vrtací hlavy

Jednotka ks mm mm bar ot/min kW mm

21 32 905x360 6 2800 1,5 80

8.3 Materiálové toky

Tok materiálu během výroby je z velké míry ovlivněn technickým vybavením provozovny.

Tok

a

technologické

opracování

materiálu,

které

vede

až

k dokončovacím pracím a vzniku nového produktu, je značnou měrou ovlivněn termínem dokončení zakázky nebo organizací práce. Časté problémy, které jsou spojeny s materiálovým tokem, a které byly během pozorování zaznamenány, jsou původcem ztrátových časů. K častým problémům ve výrobě patří: •

chaotické ukládání nařezaných polotovarů od formátovacích pil na sebe,

•

zahlcení jednotlivých pracovišť materiálem při souběžné práci na více zakázkách,

•

časté ukládání dílců do těsné blízkosti pracovních stolů vede ke zmenšení prostoru pracovního místa a omezení možností manipulace, což je příčinou opakovaného uspořádávání a vyklízení pracovního místa před započetím další práce,

•

odkládání nedokončených dílců do skladu materiálu vede ke vzniku zbytečných ztrátových časů způsobených manipulací s materiálem.

43

8.4 Technická příprava výroby

Pro zjištění stávajícího stavu firmy je kromě důkladného seznámení s rozmístěním a vybaveností pracovišť nutné znát také technologickou přípravu výroby a způsob řízení výroby. Pro malé truhlářské firmy, kde se téměř vždy setkáváme s kusovou nebo malosériovou výrobou, je značně obtížné stanovit jednoznačný druh řízení a organizaci práce. Proto je práce zaměřena i na tuto problematiku, neboť zde se často vyskytují problémy ve výrobě, které jsou příčinou zmetkovitosti výroby nebo malé produktivity práce. Z této části výroby je pro práci důležitý především souhrn technických, technologických a technicko – organizačních opatření. Důležité administrativní výstupy technické přípravy výroby a sledované dokumenty jsou:

8.4.1 Výrobní výkresy

Výrobní výkresy, které jsou jedním z hlavních dokumentů pro výrobu a současně slouží pro pozorování, jsou přiloženy ve volné příloze č. 6, 7. Výkresová dokumentace slouží pro sestavení výkresů sestav, podsestav, až po jednotlivé dílce výrobku. Z volné přílohy č. 6, 7 je patrné, že ne vždy jsou výrobní výkresy zpracovány na takové úrovni, aby v nich byly jednoznačně vymezeny především hlavní rozměry výrobku nebo zabezpečena dobrá čitelnost výkresů. Tyto nedostatky se projevují zdlouhavým čtením výkresů a výrobou zmetků. Dochází k velkým ztrátám času a nadměrné spotřebě materiálu, který je nutný k opravě zmetkovité výroby.

8.4.2 Kusovník

Dalším důležitým dokumentem pro výrobu je kusovník, který obsahuje kompletní rozpis dílců i všech ostatních součástí výrobku, jejich počet a rozměr. Po konzultaci s mistrem i pracovníky bylo zjištěno, že kusovník ve většině případů není pro výrobu připraven a určený pracovník ho vytváří sám. Tento případ však nastává tehdy, kdy je 44

naplánována větší zakázka a orientace při výrobě bez kusovníku by byla značně ztížena. Naopak při výrobě menšího počtu kusů, kdy nehrozí špatná orientace, postupují pracovníci při výrobě přímo podle výkresu bez nutnosti využití tohoto dokumentu. Během vlastního pozorování byl zaznamenán jeden časový úsek, kdy pracovník tvořil kusovník. Tento čas je zachycen v pozorovacím listu pracovníka č. 1. Je samozřejmé, že se časové intervaly pro tvorbu kusovníků budou lišit podle velikosti jednotlivých zakázek. Čas věnovaný vytvoření kusovníku pracovníkem mohl být využit spíše pro práci v dílně.

8.4.3 Normy spotřeby materiálu

Kvantitativní a kvalitativní vztah materiálu a výkonu (výrobku) určuje norma spotřeby materiálu. Vyjadřuje optimální spotřebu materiálu na výrobek za daných technologických a ekonomických podmínek. Norma musí vycházet a vymezit: •

druh materiálu,

•

výrobek,

•

výrobní podmínky.

Technicko-hospodářská norma se stanovuje na výrobek a obsahuje užitečnou spotřebu materiálu a technologicky nutný odpad. Slouží pro zajištění materiálu pro výrobu a obsahuje veškeré požadavky na přímý (jednicový) materiál, který tvoří cenu výrobku. [4]

45

Obrázek č. 6 - struktura normy spotřeby materiálu [4]

Normy spotřeby materiálu (DTD, MDF) ve sledované truhlářské firmě připravuje mistr. Zodpovídá za objednání a včasné naskladnění materiálu pro výrobu. Pomocné materiály (např. spojovací prostředky, kování) nakupuje ve větším množství, tyto materiály slouží pro realizaci více druhů zakázek. Jsou uskladněny ve skladu pomocných materiálů. Poměrně výrazný nedostatek normování spotřeby materiálu spočívá v nepřipravenosti nářezových plánů, a to zejména pro zakázky, kdy dochází ke spotřebě většího množství velkoplošného materiálu (DTD, MDF) a větší spotřebě času při vlastním rozvržení pořezového schématu. Při nedostatečném využívání materiálu dochází ke vzniku zbytečně velkého množství odpadu a neúčelnému vynakládání finančních prostředků na nákup materiálu.

8.4.4 Normy spotřeby času

Normy spotřeby času nejsou pro každou operaci ve výrobě pevně stanoveny. Přípravář výroby si je podle odborných zkušeností určuje pouze pro vlastní orientaci spotřeb času a slouží mu tak pro rozvržení další výroby.

46

8.4.5 Technologický (pracovní) postup

Pracovní postupy jsou velmi důležitým dokumentem pro výrobní činnost podniku. Určují sled pracovních operací tak, jak jdou po sobě ve výrobě. V případě firmy, kde byla prováděna měření, jsou pracovní postupy voleny samotnými pracovníky podle jejich zkušeností a odborností. Pro tento druh výroby, kdy převládá zpracování pouze velkoplošného materiálu, je pracovní postup téměř totožný pro všechny druhy zakázek. Proces výroby začíná pořezem materiálu na formátovací pile, následuje olepení dílců olepovací hranou nebo ABS hranou. Celý proces strojního obrábění je ukončen výrobou konstrukčních spojů na vícevřetenové vrtačce. Výroba je často v průběhu doplněna prací s ručním elektrickým nářadím, jako např. olepovačkou hran na zakřivené dílce nebo ruční lamelovací frézkou pro výrobu konstrukčního spoje pomocí dřevěných lamelek. Celý proces výroby je ukončen montáží (pokud zákazník vyžaduje produkt ve smontovaném stavu a pokud to dovolují přepravní možnosti), nebo balením dílců v nesmontovaném stavu. Pro balení sestav nebo hotových dílců je v truhlářské firmě používáno lepenky a smršťovací fólie.

8.4.6 Řízení a organizace výroby

Řízení mistrem – jde o řízení vycházející z jeho odpovědnosti jako jediného vedoucího. Tento způsob je vhodný tam, kde jde o jednoduchou méně stupňovou výrobu, zejména takovou, kde se nevyskytují vyšší požadavky na kooperaci. [9]

Výrobní proces v truhlářské dílně je řízen pouze přípravářem výroby, který má zároveň funkci mistra. Přítomnost mistra ve výrobní dílně je časově velmi omezená. Mistr se z důvodu své vytíženosti zdržuje na pracovišti pouze při předávání zakázek do výroby, při namátkové kontrole nebo řešení problémů.

47

8.5 Snímek pracovního dne

Ve výrobě, kde je hlavní část výroby zaměřena na mechanické opracování materiálu, se využívá pro stanovení nutné spotřeby času jednotlivých, opakujících se operací časové studie práce. Jejich výsledky slouží pro stanovení měrné spotřeby pracovního času a jsou základem pro normování času. Časové studie lze rozdělit na: •

snímky operace,

•

snímky pracovního času,

•

okamžikové pozorování,

•

výpočetní metody. [1]

Jedním z hlavních úkolů této diplomové práce je zjistit produktivitu práce pomocí časových snímků. Cílem je změření a zaznamenání všech časů spotřebovaných na operace, které se v průběhu měření vyskytly. Následným vyhodnocení a navržením nápravných opatření je sledováno odstranění časové ztráty. Časový snímek je přímá, nepřetržitá doba pozorování a zaznamenávání skutečné spotřeby času pracovní směny nebo operace. V případě této práce se jedná o měření časových snímků, které neprobíhaly během celé pracovní směny, ale jen její části, jedná se o snímky pracovní operace.

8.5.1 Snímky pracovní operace

Snímky pracovní operace analyzují čas vynakládaný pracovníkem na jednotlivé pravidelně se opakující pracovní operace nebo jejich části. Účelem je zjištění nezbytné spotřeby pracovního času a také rozbor časové následnosti jednotlivých pracovních úkonů v operaci a posouzení účelnosti pracovního postupu. Nejběžnějším způsobem pro zjišťování trvání relativně krátkých opakovaných pracovních operací je tzv. chronometráž. Pracovní operace se pro její provedení rozdělí na jednotlivé úkony, opakovaně se změří jejich trvání, stanoví se průměrná doba jejich trvání a tím i průměrná doba trvání operace. [1]

48

8.5.2 Hlavní zásady před započetím pozorování na pracovišti

Před samotným začátkem měření byly určeny základní požadavky na měření, aby nemohlo dojít ke zkresleným nebo nepřesným hodnotám měření. Všechny uvedené zásady jsou platné pro všechna zkoumaná pracoviště a nebudou již tedy opakovaně uváděny před měřením každého pracovního místa. Hlavní zásady měření jsou: •

dobré seznámení se zkoumaným pracovištěm,

•

určení průměrně zdatného a dostatečně kvalifikovaného pracovníka s dobrou znalostí daného pracoviště,

•

respektování pracovního prostoru pracoviště, bez zasahování do tohoto prostoru během měření,

•

respektování pracovních podmínek, např. zvýšené prašnosti, hlučnosti a jinak snížené hygieny prostředí (možnost použití ochranných pomůcek),

•

odpovídající kvalita výrobků.

Tento typ časových snímků byl využit pro tři nejvytíženější pracoviště, která jsou vybavena hlavním strojním vybavením firmy. Těmito pracovišti jsou: •

pracovní místo s formátovací pilou,

•

pracovní místo s olepovačkou hran,

•

pracovní místo s vícevřetenovou vrtačkou.

Čtvrté zkoumané pracoviště nemá výrobní povahu, ale je určeno pro montáž výrobků a pomocné práce, které se během výroby vyskytují. Toto pracoviště je dále označováno jako montážní pracoviště.

Pro každé z uvedených míst byla provedena tři měření pracovních operací. Všechna měření na zkoumaných pracovištích měla různá časová rozmezí a neprobíhala (v rámci jednotlivého pracoviště) na stejné zakázce. Toto opatření mělo vést ke získání co možná nejvíce druhů časů, které se ve výrobě vyskytují. Tímto opatřením je zabezpečena objektivnost časových snímků.

49

8.5.3 Časový rozsah měření

Rozsah měření byl stanoven jednotně pro všechny časové snímky, a to tak, že pracovník po předchozí domluvě oznámil začátek pracovní operace. Od tohoto okamžiku byl monitorován sled pracovních operací, měřen čas jejich trvání a zaznamenáván do předem připraveného formuláře přesně tak, jak šly po sobě. Pro měření bylo využito běžných náramkových hodinek, které jsou podle Resortní metodiky normování práce pro tuto činnost dostačující. Do takto připravených formulářů byly dále doplněny skupiny označení jednotlivých časů (podle rozdělení druhů spotřeby času v kap. 5).

Ukončení časového snímku proběhlo na pokyn

pracovníka po dokončení pracovní operace. Takto získané skupiny časů byly sečteny, vyhodnoceny, a dále sloužily pro vyhodnocení skutečné spotřeby času pro danou pracovní operaci.

8.6 Snímky pracovního času

Snímky pracovního času se zaměřují na pozorování a měření veškeré spotřeby pracovního času v průběhu celé pracovní směny. Jedná se o dvoustranné pozorování, kdy se sleduje vzájemný vztah mezi činností dělníka a technologickým procesem a analyzují se činitelé působící na tento vztah. Pomocí snímků pracovního času se sledují jednotlivé činnosti pracovníka v průběhu celé pracovní směny a měří se jejich trvání. Po provedení patřičného počtu opakování lze stanovit „průměrnou“ strukturu časového průběhu pracovní směny, tj. průměrné trvání jednotlivých dílčích činností za směnu (např. trvání vlastní práce, přestávek, předání a převzetí směny atd.), a také velikost ztrátových časů. Snímek pracovního času se obvykle používá pro posouzení práce jednotlivce, ale podobně jako u snímku operace jej lze použít i pro analýzu práce pracovní skupiny. [1] Pro měření snímků celé pracovní směny bylo (hlavně z časové náročnosti) určeno vypracování třech snímků. Jednotlivá měření byla provedena na třech různých pracovnících, kteří ovšem museli splňovat určité požadavky, aby nemohlo dojít ke zkresleným výsledkům měření. Tímto opatřením by měla být zabezpečena objektivnost časových snímků. K požadavkům na pracovníky patří:

50

•

spolupráce s firmou více než jeden rok,

•

dobrá znalost pracovního prostředí a problematiky výroby,

•

středoškolské vzdělání v oboru.

8.6.1 Časový rozsah měření

Časový rozsah měření začíná v 6:00 hodin, což je čas určený firmou jako začátek pracovní doby. Konec měření je čas uvedený pracovníkem ve výkazu odpracovaných hodin. Nejedná se tedy o jednoznačně stanovený čas konce pracovní doby. Výroba v malých truhlářských firmách je uskutečňována především prací jednotlivců. Proto i časové snímky spočívají

pouze v měření pracovníka jako

jednotlivce. V případech, kdy se ve výrobě vyskytne společná práce skupiny pracovníků, jsou tyto pracovní činnosti kvalifikovány jako spotřeby pracovního času víceprací. Jedná se především o práci ve skupině při manipulaci s materiálem, montáži nebo při odebírání nařezaného materiálu z pracoviště s formátovací pilou. Výsledky z obou typů časových snímků byly přehledně zpracovány do tabulek a pro lepší orientaci v naměřených hodnotách graficky vyjádřeny. Z naměřených hodnot nejsou do tabulek ani grafů zahrnuty časy obecně nutných přestávek t2, protože tyto hodnoty žádným způsobem neovlivňují produktivitu práce. Hodnoty každého měření jsou doplněny krátkým komentářem. V tab. č.8 jsou uvedeny zkratky a názvy časů, které se ve výsledcích i grafech vyskytují.

Tabulka č. 8 - přehled zkratek a názvů časů Přehled zkratek a názvů časů druh zkratky název času tA1 čas jednotkové práce tB1 čas dávkové operace tC1 čas směnové práce tA3 čas podmínečně nutných jednotkových přestávek tB3 čas podmínečně nutných dávkových přestávek tC3 čas podmínečně nutných směnových přestávek tD osobní ztráty času tE1 ztráty způsobené víceprací tE2 ztráty způsobené čekáním tE tE3 ztráty způsobené vyšší mocí

51

8.7 Časové snímky pracoviště s formátovací pilou

8.7.1 Časový snímek pracoviště s formátovací pilou č.1

Pozorovací list č.1 z pracoviště s formátovací pily je přiložen v příloze č.1 Jednalo se o pracovní činnost formátování velkoplošného materiálu DTD na zakázku realizace veletržního stánku pro Firmu Kronospan CR. Z naměřených hodnot jsou prioritní časy tA1 a to z 55% a čas dávkové práce tB1 z vysokým procentuelním zastoupením 44,5%. Tyto vysoké hodnoty jsou způsobeny výměnou otupeného řezného kotouče za nový, zvýšenou manipulací s materiálem pro nařezání dílců jiné zakázky a časy strávené zbytečnou manipulací s materiálem. Zbývající čas vyplňuje čištění stroje a prostoj pracovníka.

Tabulka č. 9 - pozorovací list č.1 - přehled naměřených časů pozorovací list č. 1 - formátování DTD druh času tA1 tB1 tC1 tA3 tB3 tC3 tD tE1 tE2 tE tE3

čas (minuta) 64,5 44,5 4 0 0 0 5 0 0 0

% 54,7 37,7 3,4 0,0 0,0 0,0 4,2 0,0 0,0 0,0

Pozorovací list č.1 - formátování DTD

tC1 3%

tD 4%

tB1 38%

tA1 55%

Graf č. 1 - rekapitulace časů naměřených při pozorování č.1 52

8.7.2 Časový snímek pracoviště s formátovací pilou č. 2

Pozorovací list č.2 z pracoviště s formátovací pilou je přiložen v příloze č.2. Jednalo se o operaci formátování velkoplošného materiálu DTD na zakázku realizace veletržního stánku pro Firmu Kronospan CR. Z naměřených hodnot se vyskytovaly pouze časy jednotkové práce tA1, a to z 70,7%, a čas dávkové práce tB1 z 29,3%. Vysoké hodnoty tB1 byly způsobeny manipulací s materiálem a přípravou před samotnou prací – čtením výkresu a kusovníku.

Tabulka č. 10 - pozorovací list č.2 - přehled naměřených časů pozorovací list č.2 - formátování DTD druh času tA1 tB1 tC1 tA3 tB3 tC3 tD tE1 tE2 tE tE3

čas (minuta) 41 17 0 0 0 0 0 0 0 0

% 70,7 29,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


tB1 29%

tA1 71%

Graf č. 2 - rekapitulace časů naměřených při pozorování č.2

53

8.7.3 Časový snímek pracoviště s formátovací pilou č.3

Pozorovací list č.3 z pracoviště s formátovací pilou je přiložen v příloze č.3. Jedná se o operaci formátování velkoplošného materiálu DTD na zakázku Casino. Z naměřených hodnot se vyskytují časy jednotkové práce tA1, a to z 67,3%, a opět poměrně vysoký čas operací

tB1 26,9%.

Nepatrný ztrátový čas tE2 (5,8%) byl

způsoben čekáním na pomoc jiného pracovníka.

Tabulka č. 11 - pozorovací list č.3 - přehled naměřených časů pozorovací list č.3 - formátování DTD druh času tA1 tB1 tC1 tA3 tB3 tC3 tD tE1 tE2 tE tE3

čas (minuta) 35 14 0 0 0 0 0 0 3 0

% 67,3 26,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,8 0,0


tE2 6% tB1 27%

tA1 67%


54

8.8 Časové snímky pracoviště s olepovačkou hran.

8.8.1 Časový snímek pracoviště s olepovačkou hran č.4

Pozorovací list č.4 z pracoviště olepovačky hran je přiložen v příloze č.4. Jedná se o operaci olepování velkoplošného materiálu DTD na zakázku realizace veletržního stánku pro Firmu Kronospan CR. Z naměřených hodnot jsou prioritní čas tA1, a to z 64,7%. Čas dávkové práce tB1 se zastoupením 19% obsahuje hlavně časy na nastavení stroje a odchody do skladu pomocných materiálů. Vysoké hodnoty se nacházejí i u osobního ztrátového času tD (19%), které jsou způsobeny hlavně rozhovory nepracovní povahy.

Tabulka č. 12 - pozorovací list č.4 - přehled naměřených časů pozorovací list č.4 - olepování DTD druh času tA1 tB1 tC1 tA3 tB3 tC3 tD tE1 tE2 tE tE3

čas (minuta) 75 22 0 0 0 0 19 0 0 0

% 64,7 19,0 0,0 0,0 0,0 0,0 16,4 0,0 0,0 0,0

Pozorovací list č.4 - olepování DTD

tD 16%

tB1 19%

tA1 65%



Pozorovací list č.5 z pracoviště s olepovačkou hran je přiložen v příloze č.5. Jedná se o službu při olepování ABS hranou velkoplošného materiálu DTD pro zákazníka. Z naměřených hodnot je patrné, že čas dávkové práce tB1 se zastoupením 34% je vyšší než čas tA1 s 28%. Byl způsoben zdlouhavou manipulací s materiálem a dopravou na pracoviště. Čas směnové práce tC1 s 21,2% byl způsobený čištěním připeklého lepidla a čas tC3 s 19,2% byl způsoben neproduktivním časem při čekání na zahřátí stroje.


čas (minuta) 28 34 22 0 0 20 0 0 0 0

% 26,9 32,7 21,2 0,0 0,0 19,2 0,0 0,0 0,0 0,0


tC3 19%

tA1 27%

tC1 21% tB1 33%



Pozorovací list č.6 z pracoviště s olepovačkou hran je přiložen v příloze č.6. Jednalo se o olepování velkoplošného materiálu DTD ABS hranou. Z naměřených hodnot převládal čas jednotkové práce s 51,4%, čas dávkové práce tB1 s vysokým zastoupením 35,7% byl způsoben hlavně výrobní poradou a manipulací s materiálem. Vysoký ztrátový čas tD s 12,9% byl zapříčiněn nekázní pracovníka.


čas (minuta) 36 25 0 0 0 0 9 0 0 0

% 51,4 35,7 0,0 0,0 0,0 0,0 12,9 0,0 0,0 0,0


tC3 19%

tA1 27%

tC1 21% tB1 33%


57

8.8.4 Stanovení využití olepovačky hran

Pro stanovení využití olepovačky hran byl použit změřený operativní snímek olepování č.5 . Pro výpočet maximální kapacity olepovacího stroje je nutné vycházet pouze z časů jednotkové práce (tA1), což v tomto případě představovalo 28 minut. Pro stanovení kapacity bylo zapotřebí znát nutnou technologickou mezeru mezi olepovanými dílci, rychlost posuvu stroje (viz. tab. č.6), počet olepených hran dílců, sortiment dílců, respektive jejich celkovou olepovanou délku (m) (viz tab.č.15).

Tabulka č. 15 - soupis dílců a jejich rozměrů rozměr dílců [cm] název dílce dílec 1 dílec 2 dílec 3

počet kusů 27 9 9

délka 71 140 120

šířka 55 55 28

dílec 4 18 42 10 dílec 5 9 60 37 dílec 6 18 55 24 dílec 7 9 140 30 suma 99 celková délka olepené hrany dílců

tloušťka 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 10160

počet olepených hran 9 36 9 18 36 9 9 126 cm

pozn. podélná všechny podélná podélná, příčná všechny příčná podélná

Výpočet celkové délky posuvu spočítáme podle vzorce:

celková délka posuvu =l +( p − 1 ) * Tm [m]

Kde: l = celková délka olepených hran (m), p = počet olepených hran, Tm = nutná technologická mezera.

Po dosazení do vzorce dostaneme vypočtenou hodnotu celkového posuvu 189,8 m, nutnou pro olepení 101,6 m hran dílců. Minimální čas pro olepení dílců je tedy 17,3 minut. Stroj tedy pracoval na výkon 62% .Celková možná délka olepených hran za skutečně odpracovaných 28 minut by po přepočtu byla 307 m. Výsledná hodnota 62% tedy není nikterak vysoká. Ztráta 38% byla především způsobena ručním vkládáním a odebíráním olepených dílců.

58

8.9 Časové snímky pracoviště s vícevřetenovou vrtačkou

8.9.1 Časový snímek pracoviště s vícevřetenovou vrtačkou č.7

Pozorovací list č.7 z pracoviště s vícevřetenovou vrtačkou je přiložen v příloze č.7. Časový snímek byl pořízen při vrtání dílců na zakázce Casino. Z naměřených hodnot je patrné, že vysoký čas dávkové práce tB1 se zastoupením 47,6% byl vyšší než čas tA1 s 36,5%. Byl způsoben hlavně zdlouhavým nastavením stroje a výrobní poradou s pracovníkem. Čas víceprací tE1 s 15,9% byl v tomto snímku poslední, který se promítl do celkového časového rozložení operace.

Tabulka č. 16 - pozorovací list č.7 - přehled naměřených časů pozorovací list č. 7 - vrtání DTD druh času tA1 tB1 tC1 tA3 tB3 tC3 tD tE1 tE2 tE tE3

čas (minuta) 23 30 0 0 0 0 0 10 0 0

% 36,5 47,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 15,9 0,0 0,0

Pozorovací list č.7 - vrtání DTD

tE1 16% tA1 37%

tB1 47%



Pozorovací list č.8 z pracoviště s vícevřetenovou vrtačkou je přiložen v příloze č.8. Jedná se o operaci vrtání dílců velkoplošného materiálu DTD na zakázku realizace veletržního stánku pro Firmu Kronospan CR. V tomto časovém snímku se vyskytují dva hlavní časy. Z naměřených hodnot jasně převládá čas jednotkové práce s 66,7% a čas dávkové práce tB1 se zastoupením 35,7%, ve kterém se projevují časy nastavení a manipulace s materiálem. Posledním krátkým úsekem snímku je čas tC1 se 7%, nutný pro přípravu a úklid pracoviště.

Tabulka č. 17 - pozorovací list č.8 - přehled naměřených časů pozorovací list č.8 - vrtání DTD druh času tA1 tB1 tC1 tA3 tB3 tC3 tD tE1 tE2 tE tE3

čas (minuta) 38 15 4 0 0 0 0 0 0 0

% 66,7 26,3 7,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


tC1 7% tB1 26%

tA1 67%



Pozorovací list č.9 z pracoviště s vícevřetenovou vrtačkou je přiložen v příloze č.9. Jedná se o operaci vrtání dílců velkoplošného materiálu DTD na zakázku realizace veletržního stánku pro Firmu Kronospan CR. Z celkového času snímku 103 minut byl snímek rozdělen do čtyř druhů časů. Nejvýznamnější časovou jednotkou byla jednotková práce tA1 s 55,6% a čas dávkové práce tB1 se zastoupením 26,3%. Zbývající časy se shodnou hodnotou 6% jsou způsobeny nekázní pracovníka výrobní poradou s jiným pracovníkem.

Tabulka č. 18 - pozorovací list č.9 - přehled naměřených časů pozorovací list č.9 - vrtání DTD druh času tA1 tB1 tC1 tA3 tB3 tC3 tD tE1 tE2 tE tE3

čas (minuta) 55 32 0 0 0 0 6 6 0 0

% 55,6 32,3 0,0 0,0 0,0 0,0 6,1 6,1 0,0 0,0


tD 6%

tE1 6%

tA1 56%

tB1 32%


a

8.10 Časové snímky montážního pracoviště

8.10.1 Časový snímek montážního pracoviště č.10 Pozorovací list č.10 z montážního pracoviště je přiložen v příloze č.10. Jedná se o operaci montáže kování pro barovou část zakázky Casino. Z celkového času snímku 134 minut se snímek dělí do tří částí. Nejvýznamnější časovou jednotkou byla jednotková práce tA1 s 68,7%, a čas dávkové práce tB1 se zastoupením 26%. Tento nezanedbatelný čas způsobuje hlavně porada o způsobu montáže kování a časté odchody do skladu pomocných materiálů. Zbývající čas tD byl následkem porušení kázně pracovníkem.

Tabulka č. 19 - pozorovací list č.10 - přehled naměřených časů pozorovací list č.10 - montáž kování druh času tA1 tB1 tC1 tA3 tB3 tC3 tD tE1 tE2 tE tE3

čas (minuta) 90 34 0 0 0 0 7 0 0 0

% 68,7 26,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,3 0,0 0,0 0,0

Pozorovací list č.10 - montáž kování

tD 5% tB1 26%

tA1 69%


62

8.10.2 Časový snímek montážního pracoviště č.11

Pozorovací list č.11 z montážního pracoviště je přiložen v příloze č.11. Jedná se o operaci vlepení spojovacích prostředků kolíků do dílců na zakázce realizace veletržního stánku pro Firmu Kronospan CR. 19-ti minutový nejkratší časový snímek se dělí do tří částí. Nejvýznamnějšími a shodnými časovými jednotkami jsou časy tA1, tB1 se zastoupením 47,4%. Vysoký čas dávkové operace byl způsoben zdlouhavou přípravou potřebných pomocných materiálů. Zbytkový čas tC1 5,3% byl spotřebován na úklid pracoviště.

Tabulka č. 20 - pozorovací list č.11 - přehled naměřených časů pozorovací list č.11 - montáž druh času tA1 tB1 tC1 tA3 tB3 tC3 tD tE1 tE2 tE tE3

čas (minuta) 9 9 1 0 0 0 0 0 0 0

% 47,4 47,4 5,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Pozorovací list č.11 - montáž

tC1 5% tA1 48% tB1 47%


63

8.10.3 Časový snímek montážního pracoviště č.12

Pozorovací list č.12 z montážního pracoviště je přiložen v příloze č.12. Jedná se o operaci montáže na zakázce realizace veletržního stánku pro Firmu Kronospan CR. Dlouhý časový snímek s celkovým časem 228 minut byl rozložen do pěti druhů času. Nejdelší čas jednotkové práce tA1 s 52,6%, druhý nejvýznamnější byl ztrátový čas tD s 21,1%. Je alarmující hodnotou, která byla zaviněna nevýrobními rozpravami, pozdními příchody z přestávek nebo kuřáckými přestávkami. Čas tB1 se 17,5% byl způsoben hlavně častou manipulací s dílci, balením výrobků a přichystáním nářadí. Zbylé zmíněné časy tA3 s 3,1% a tC1 s 5,7% můžeme téměř zanedbat.

Tabulka č. 21 - pozorovací list č.12 - přehled naměřených časů pozorovací list č.12 - montáž druh času tA1 tB1 tC1 tA3 tB3 tC3 tD tE1 tE2 tE tE3

čas (minuta) 120 40 13 7 0 0 48 0 0 0

% 52,6 17,5 5,7 3,1 0,0 0,0 21,1 0,0 0,0 0,0

Pozorovací list č.12 - montáž

tD 21% tA3 3% tA1 52%

tC1 6% tB1 18%


64

8.10.4 Časové porovnání operativních snímků mezi sebou

V tab. č. 22 bylo provedeno vzájemné porovnání časů operativních snímků na pracovištích s formátovací pilou, olepovačkou hran, vícevřetenovou vrtačkou a montážního pracoviště. Do tabulky nebyly zahrnuty všechny časy, které se při měření vyskytly, ale jen časy jednotkové práce (tA1), dávkové práce (tB1) a osobní organizační ztráty (tD). Omezení pouze na tyto časy bylo provedeno z důvodu častého a vysokého procentuelního zastoupení ve snímcích. Cílem porovnání byla snaha zjistit, na kterém pracovišti dochází k největším časovým ztrátám na jednotkové práci (tA1) způsobených časy tB1, tD, a kde je tedy především nutné hledat nápravná opatření, která by produktivitu na daných pracovištích zvýšila. Vstupní data byla získána sumou jednotlivých časů (tA1, tB1, tD ) z jednotlivých skupin operativních snímků. Získané hodnoty byly přepočteny na procentuelní zastoupení časů a pro lepší orientaci zpracovány do sloupcového grafu a doplněny komentářem.

Z výsledků porovnání operativních snímků je patrné, že nejvíce osobních ztrátových časů tD (15,4%) se nachází na montážním pracovišti. Tyto ztráty pramení z nízkého pracovního nasazení a nekázní pracovníka při práci. Čas nutných pracovních úkonů (tB1) pro práci se nachází na pracovišti vícevřetenové vrtačky. Hodnota v tomto případě činí 38,7%. Zde byly tyto časy většinou způsobeny zdlouhavým nastavováním stroje v poměru k celkové jednotkové práci. Nezanedbatelné hodnoty času tB1 najdeme také na pracovištích formátovací pily a olepovačky hran, proto je nutné se na tyto časy zaměřit a hledat možné způsoby jejich snížení. Nejvyšší hodnotu jednotkové práce vzhledem k ostatním časům najdeme na pracovišti formátovací pily. Tato hodnota činí 63,6% z celkového času. Velkou měrou se na tomto faktu podílí nízká hodnota ztrátového času tD (2,3%).

65

Tabulka č. 22 - porovnání naměřených časů vybraných časových snímků druh operace snímek formátování 1 snímek formátování 2 snímek formátování 3 suma %

čas (min) TA1 64,5 41 35 140,5 63,6

TB1 44,5 17 14 75,5 34,2

TD 5 0 0 5 2,3

snímek olepování 1 snímek olepování 2 snímek olepování 3 suma %

75 36 28 139 56,1

22 25 34 81 32,7

19 9 0 28 11,3

snímek vrtání 1 snímek vrtání 2 snímek vrtání 3 suma %

23 38 55 116 58,3

30 15 32 77 38,7

0 0 6 6 3

snímek montáž 1 snímek montáž 1 snímek montáž 1 suma %

90 9 120 219 61,3

34 9 40 83 23,2

7 0 48 55 15,4

Srovnání operativních snímků 70 63,6 61,3 58,3 60 56,1 50 38,7 40 34,2 32,7 % zastoupení časů 30 23,2 20 15,4 11,3 10 3 2,3 0 tA1 tB1 tD tA1 tB1 tD tA1 tB1 tD tA1 tB1 tD suma času formátování

suma času olepování

suma času kolíkování

suma času montáž

druh operativního snímku

Graf č. 13 - porovnání spotřeby časů jednotlivých druhů časových snímků

66

8.11 Pozorovací listy pracovní směny pracovníků

V pozorovacích listech pracovníků č. 1, 2, 3 jsou zahrnuty i snímky pracovních operací, které jsou již rozebrány v kapitolách 8.7, 8.8, 8.9 a 8.10. Časy ze snímků časových operací byly sečteny do tabulky i s výskytem zbylých časů, které se během pracovní směny vyskytly. Tyto časy byly podle časového rozmezí procentuelně přepočítány a graficky znázorněny v následujících kapitolách. Výskyt časových snímků v aktuálním listu pracovníka je pro lepší orientaci vždy uveden číselným označením pracovní operace.

67

8.11.1 Pozorovací list směny pracovníka č.1 Pozorovací list pracovníka č.1 je přiložen v příloze č.13. V pozorovacím listu pracovní směny pracovníka č.1 jsou vloženy operativní snímky č. 4, 5, 7, 11. Při pozorování celé pracovní směny lze očekávat velký výskyt druhů časů. V tomto případě se jedná celkem o šest časů, z nichž nejvyšší hodnotou je společný čas jednotkové práce tA1 (28,7%), což je nízká hodnota. Společná hodnota času tB1 (25,1%) je téměř shodná s hodnotou času tE1 (24,8%), která byla způsobena vícepracemi. Za zmínku určitě stojí ztrátový čas tD (12,3%), což je vysoká hodnota způsobená hlavně pozdními příchody na pracoviště, dřívějšími odchody na přestávky a nevýrobními rozpravami s ostatními pracovníky.

Tabulka č. 23 - přehled naměřených časů pracovníka č.1 pozorovací list směny pracovníka č.1 druh času tA1 tB1 tC1 tA3 tB3 tC3 tD tE1 tE2 tE tE3

čas (minuta) 135 118 23

% 28,7 25,1 4,9 0 0 20 58 117 0 0

0,0 0,0 4,2 12,3 24,8 0,0 0,0

Pozorovací list směny pracovníka č.1

tE1 25%

tD 12%

tA1 29%

tC3 tC1 4% 5%

tB1 25%

Graf č. 14 - rekapitulace časů naměřených pro pracovníka č.1

68

8.11.2. Pozorovací list směny pracovníka č.2 Pozorovací list pracovníka č.2 je přiložen v příloze č.14. V pozorovacím listu pracovní směny pracovníka č.2 jsou vloženy operativní snímky č. 1, 10. Při pozorování této pracovní směny nastal netypický výsledek pracovní činnosti, a to výskyt velkého procenta času víceprací tE1 (47,4%), který vznikl odchodem pracovníka do skladu při kontrole naskladnění materiálu. Jednotková práce tA1 je zastoupena 26,9%. Čas tB1 s 13,7% byl ovlivněn hlavně časy z časových operativních snímků. Celkový ztrátový čas tD nabývá hodnoty 11,3% což je opět vysoká hodnota. Čas tC1 je zanedbatelný.


čas (minuta) 154,5 78,5 4 0 0 0 65 272 0 0

% 26,9 13,7 0,7 0,0 0,0 0,0 11,3 47,4 0,0 0,0


tA1 27% tE1 47%

tD 11%

tC1 1%

tB1 14%


69

8.11.3 Pozorovací list směny pracovníka č.3 Pozorovací list pracovníka č.3 je přiložen v příloze č.15. V pozorovacím listu pracovní směny pracovníka č.3 je vložen operativní snímek č. 12. V tomto případě se jedná celkem o šest vyskytujících se časů, z nichž nejvyšší hodnotou je společný čas jednotkové práce tA1 (48,2%), což také není příliš vysoká hodnota. Druhou nejvyšší hodnotou je ztrátový čas tD (20,9%), způsobený pozdními příchody na pracoviště a přestávkami na kouření, celkově špatnou pracovní morálkou pracovníka. Společná hodnota času tB1 (12,5%) je téměř shodná s hodnotou času tE1 (11,7%), která je způsobena vícepracemi.


čas (minuta)

% 259 67 13 23 0 0 112 63 0 0

48,2 12,5 2,4 4,3 0,0 0,0 20,9 11,7 0,0 0,0


tE1 12% tD 21%

tA1 48%

tA3 tC1 4% 2%

tB1 13%


70

9. Návrhy na zvýšení produktivity práce v malé truhlářské firmě Tato kapitola se zabývá možnostmi nápravných opatření, které by měly vést ke zvýšení produktivity. Nápravná opatření budou prováděna postupně podle vytipovaných míst, u kterých byly rozborem stávajícího stavu nedostatky zjištěny (viz. kapitola č. 7).

9.1 Organizace skladů firmy

Ve skladových prostorách nebyly zjištěny vážnější nedostatky. Vzhledem ke skladování většího množství velkoplošného materiálu by stálo za úvahu přizpůsobit jeho skladování tak, aby při jeho postupném zpracování nedocházelo k zdlouhavé a fyzicky namáhavé práci pracovníků. Při zbytečné manipulaci s materiálem i hotovými výrobky také hrozí nebezpečí poškození nebo dokonce znehodnocení. U větších výrobních dávek, kdy výrobní prostory neumožňují meziskladování rozpracované výroby a dochází k přesunu polotovarů do skladu, je potřebné vhodným způsobem označit dočasně skladovaný materiál, aby nedocházelo ke zdlouhavému hledání polotovarů.

9.2 Technologické rozmístění pracovišť výrobní dílny

Technologické rozmístění pracovišť má některé nedostatky, proto jsou navržena opatření, která řeší účelnější uspořádání. Toto uspořádání znázorňuje obr. č. 7 v měřítku 1:1800.

Navrhované změny výrobních prostorů jsou následující:

1. Nejzákladnější změnou, od které se odvíjejí další, je navržené vymístění pracoviště formátovací pily č. 2. Tato pila nebyla během pozorování vůbec využívána, tento závěr potvrdila i konzultace s pracovníky. 71

Občasnou práci, kterou tato formátovací pila zastávala, by zabezpečovala formátovací pila č. 1. Kapacitně je tato pila plně dostačující, protože podle časových snímků pracovníků č.1, 2, 3 (viz příloha č. 13, 14, 15) není pila z pohledu denního využití plně obsazena.

2. Do takto vzniklého prostoru je navrženo přesunutí pracoviště montáže, které bude doplněno regálem na uskladnění pomocného materiálu (8) a skříní pro uložení nářadí (9). Tento krok omezí ztrátové časy, které vznikají při častých odchodech do skladu pomocných materiálů a opatřování potřebného nářadí. V těsné blízkosti pracoviště je k dispozici volný prostor pro uložení materiálu určeného k montáži.

3. Volné odkládací místo vzniklé v rámci výrobních prostor (6) má celkovou plochu 52 m2. Tato plocha je dostačující pro rozpracovanou výrobu a bude využívána jako mezisklad. Hospodárným systémem ukládání a označení polotovarů dojde ke snížení dávkových časů, které jsou nutné k hledání a zdlouhavé manipulaci s polotovary.

4. Poslední navrhovanou změnou je přesunutí odsávání (7) do skladu. Tím bude dosaženo snížení hlučnosti, kterou toto zařízení způsobuje a současně dojde k uvolnění místa pro odkládací prostor (6).

72

Obrázek č. 7 – navržené uspořádání výrobních prostor

73

Tabulka č. 26 – pracoviště a výrobní prostory firmy číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Legenda název Formátovací pila Olepovačka hran Montážní pracoviště Vícevřetenová vrtačka Stojanová vrtačka Volné odkládací místo (52 m2) Odsávání Regál na pomocný materiál Skříň na nářadí Bedna na odpad

9.3 Materiálové toky

Jednoznačné stanovení materiálového toku není dost dobře možné. Často probíhají práce na několika zakázkách současně a rozpracované výroby bývá velké množství. Pro lepší a rychlejší orientaci je navrženo jednoduché opatření – systematické značení rozpracované výroby pomocí štítků. Štítky budou obsahovat název zakázky, uvedený sled operací od počátku výroby včetně jmen pracovníků, kteří pracovní operace prováděli. Toto opatření by mělo pomoci např. při určení pracovníka či místa, kde došlo k výrobě zmetků, nebo stanovení podílu jednotlivých pracovníků na zakázce.

9.4 Technická příprava výroby

Zde bylo zjištěno několik podstatných nedostatků, jejichž odstraněním dojde ke zvýšení produktivity práce.

9.4.1 Výrobní výkresy

Výrobní výkresy, které jsou uvedeny ve volné příloze č. 6 a 7, často nejsou zpracovány do takové míry, aby podle nich pracovníci mohli bez problémů pracovat.

74

Proto je navrženo pověřit kvalifikovanou osobu komplexním a kvalitním zpracováním výkresů. Výsledkem bude zvýšení jednotkové práce tA1 na úkor snížení pomocných prací tB1, během nichž dochází ke zdlouhavému studování nejasností či nepřesností výkresu. Navržené opatření je doporučeno provést i pro dokument kusovník.

9.4.2 Normy spotřeby materiálu a času

Navrhovanou změnou pro normy spotřeby materiálu bylo vytvoření nářezového plánu velkoplošného materiálu na základě kusovníku. Investice do programového vybavení zaručuje vysokou výtěžnost při řezání, zvyšuje podíl využitelných zbytků materiálu a výrazně zkracuje čas, který pracovník potřebuje pro vytvoření „vlastního nářezového plánu“ , který se projevuje spotřebou času tB1.

9.4.3 Řízení a organizace výroby

V této části výrobního systému se nachází mnoho rezerv, které významně ovlivňují celý výrobní proces a tím i produktivitu práce. Základním a nejúčinnějším opatřením, které povede k vyšší produktivitě práce, je trvalá přítomnost mistra ve výrobě nebo v přilehlých kancelářských prostorách. Mistr bude pověřen níže definovanými úkoly a bude zajišťovat: •

řídící pravomoc ve výrobě,

•

porady pracovníků (odstranění a zkrácení výrobních porad mezi jednotlivými pracovníky),

•

organizaci a rozdělování práce - osobně,

nebo pomocí vývěsek a

nástěnek s písemným rozpisem stanovených úkolů pro jednotlivé pracovníky, •

podle pracovní vytíženosti by mohl být pověřen funkcí kvalifikované osoby pověřené komplexním zpracováním výkresů (viz kap. 9.4.1),

75

•

kontrolu pracovní morálky (odstranění prostojů, pozdních příchodů, rozprav mezi pracovníky, dodržování bezpečnosti práce),

•

může být pověřen funkcí, které tvoří pro dispozitivní (řídící) faktor základ pro odměňování pracovníků podle množství a kvality odvedené práce.

9.5 Časové snímky po provedených racionalizačních opatření

Pro původní zkoumaná pracoviště, u kterých bylo pomocí operativních snímků provedeno zhodnocení původního stavu, byly přepočteny časy, které ovlivňovaly produktivitu práce a provedeno přehledné tabulkové i grafické zhodnocení. Stejně jako při hodnocení stávajícího stavu nebyly do navrhované spotřeby času zahrnovány časy obecně nutných přestávek (t2) a vyloučeny byly i osobní ztrátové časy (tD), které by se v pracovní době neměly vyskytovat. Z každého sledovaného pracoviště byl zvolen reprezentativní snímek a poté upraven. Hodnoty původních snímků byly upraveny na základě navržených opatření (viz kap. 9.1. – 9.4.3.). Pomocí těchto opatření se časy ostatních operací sníží přibližně na tuto hodnotu. Pro lepší přehlednost jsou uvedeny pouze zkrácené tabulky sečtených časů doplněné o původní časové hodnoty. Budou sloužit k porovnání obou hodnot. Časy navrhované i původní jsou přehledně graficky zpracovány do sloupcových grafů a doplněny krátkým komentářem. V kapitole 9.5.5 je dále zpracován snímek pracovní směny pracovníka č. 3. Pro stanovení pracovních časů byl zvolen stejný postup jako u nápravných opatření samostatných pracovních operací. Operativní snímek č. 12, který je součástí pozorované směny, je časově upraven na základě navrhovaných opatření (viz kap. 9.1. – 9.4.3.).

76

9.5.1 Upravený časový snímek pracoviště s formátovací pilou č. 3

Upravený pozorovací list č.3 z pracoviště formátovací pily je přiložen v příloze č.16. Po vyloučení ztrátového času tD, který se často výrazně podílí na snižování produktivity práce a po úpravě ostatních časů došlo ke snížení celkového času operace na 40,5 minut z původních 52 minut. Největší časový rozdíl nastává snížením času dávkové operace tB1, tedy přípravou před samotnou prací. Největší význam pro zkrácení potřebného času má vypracování kusovníku, s jehož pomocí by pracovník ušetřil čas potřebný pro rozvržení pořezu DTD. Změna ostatních časů již není tak výrazná.

Tabulka č. 27 - přehled naměřených a navržených časů - pozorovací list č.3

druh času tA1 tB1 tC1 tA3 tB3 tC3 tD tE1 tE2 tE tE3 celkový čas snímku

Pozorovací list č.3 po navržených původní snímek změnách čas (minuta) % čas (minuta) % 35 67,3 29 71,6 14 26,9 8,5 21,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 3 5,8 2 4,9 0 0,0 0 0,0 52

100,0

40,5

100,0

Porovnání původních naměřených hodnot s navrženými 80 70 60 50 % zastoupení času 40 30

71,6

67,3

tA1 26,9

20 10 0

21,0

tB1 tE2

5,8

4,9

1 2 3 4 Původní spotřeba časů x spotřeba časů po změně

Graf č. 17 - porovnání naměřených hodnot s navrženými - pracoviště s formátovací pilou 77

9.5.2 Upravený časový snímek pracoviště s olepovačkou hran č. 4

Upravený pozorovací list č.4 z pracoviště s olepovačkou hran je přiložen v příloze č.17. V tomto snímku se zcela nepodařilo vyloučit ztrátový čas tD. Došlo pouze ke snížení ztrátového času z 16,5 minut na 8 minut. Zbytek času tD je prostoj způsobený při nahřívání stroje. Na tomto pracovišti je proto důležité dobré rozvržení pracovního času, pracovník se bude během nahřívání stroje věnovat jiným pracovním činnostem (např. přípravou dílců pro olepování). Dalšího časového rozdílu pozorujeme pro čas tB1, jeho zkrácení by mohla napomoci snížená pracnost převozu polotovarů (tedy lepší organizace a rozmístění pracovišť).



Pozorovací list č.4 po navržených původní snímek změnách čas (minuta) % čas (minuta) % 75 64,7 75,0 77,3 22 19,0 14,0 14,4 0 0,0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0,0 19 16,5 8,0 8,2 0 0,0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0,0 116

100,0

97,0

78

100,0

Porovnání původních navržených hodnot s navrženými 77,3

80 70

64,7

60 50 tA1

% zastoupení času 40 30

tB1 19,0 16,4

20 10

14,4 8,2

0 1

2

3

4

5

Původní spotřeba časů x spotřeba časů po změně

Graf č. 18 - porovnání naměřených hodnot s navrženými - pracoviště s olepovačkou hran

79

tD

9.5.3 Upravený časový snímek pracoviště s vícevřetenovou vrtačkou č. 9

Upravený pozorovací list č. 9 z pracoviště formátovací pily je přiložen v příloze č.18. Velký podíl na snižování jednotkové práce tA1 má čas dávkové operace tB1, způsobený zdlouhavým nastavováním stroje. Čas nastavení není jednoduché snížit, možností by mohlo být vrtání podobných typů dílců následně po sobě, kdy by docházelo pouze k přenastavení stroje (viz organizace a řízení výroby kap. 9.4.3.) Výraznější časovou úsporu pro tuto pracovní operaci může přinést opět přeorganizování dílny, kdy díky zvětšení „meziskladů“ dílců dochází ke snížení manipulačních časů a tím zvýšení jednotkové práce tA1.

Tabulka č. 29 - přehled naměřených a navržených časů - pozorovací list č.9 Pozorovací list č.9 po navržených původní snímek změnách čas (minuta) % čas (minuta) % 55 55,6 55,0 67,9 32 32,3 23,0 28,4 0 0,0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0,0 6 6,1 0,0 0,0 6 6,1 3,0 3,7 0 0,0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0,0


99

100,0

81,0

100,0

Porovnání původních naměřených hodnot s navrženými 67,9

70 60

55,6

50 % zastoupení času

40

tA1

32,3

30

28,4

tB1 tD

20 10

6,16,1

3,7

0 1

2

3

4

5


Graf č. 19 - porovnání naměřených hodnot s navrženými - pracoviště s vícevřetenovou vrtačkou 80

tE1

9.5.4 Upravený časový snímek montážního pracoviště č. 10

Upravený pozorovací list č. 10 z montážního pracoviště je přiložen v příloze č. 19. Po vyloučení ztrátového času tD nebylo dalších výrazných úspor času dosaženo. Každá montáž je poměrně specifická operace, zvláště když se jedná o kusovou nebo malosériovou výrobu. Proto i škála pomocných materiálů je široká a časy pro zajištění narůstají především častými návštěvami skladu. Proto je doporučeno do blízkosti montážního pracoviště umístit regál pro skladování často používaných pomocných materiálů a skříň pro uložení potřebného nářadí (v půdorysném uspořádání označeny číslem 8, 9).



Pozorovací list č.10 po navržených původní snímek změnách čas (minuta) % čas (minuta) % 90 68,7 90,0 74,4 34 26,0 31,0 25,6 0 0,0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0,0 7 5,3 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0,0 131

100,0

121,0

100,0

Porovnání původních naměrených hodnot s navrženými 78,3

80 70

68,7

60 50 tA1

% zastoupení času 40 30

26,0

20 10

21,7

tB1 tD

5,3

0 1

2

3

4

5


Graf č. 20 - porovnání naměřených hodnot s navrženými - montážní pracoviště 81

9.5.5 Upravený časový snímek pracovní směny pracovníka č. 3

Upravený pozorovací list pracovní směny je přiložen v příloze č. 20. Součástí pracovního dne je upravený operativní snímek č.12, který tvoří přílohu č. 21. Rozdíl celkového času před a po úpravou je 158,5 minut, což je velmi vysoká hodnota. Nejvyšší neproduktivní hodnotou je osobní ztrátový čas tD. Nápravné opatření je zde velmi nutné. Tento problém lze v podstatě řešit dvěma způsoby: První způsob spočívá v lepším řízení a organizaci výroby (viz kap. 9.4.3.), kdy úkolem řídícího pracovníka je kontrolovat pracovní morálku. Druhý způsob, který by špatnou pracovní morálku mohl odstranit, je způsob odměňování pracovníků. Pracovníci by tedy nepracovali ve mzdě hodinové, ale úkolové. Další výraznou hodnotou je čas dávkové operace tB1, který se pomocí navržených opatření podařilo snížit z 67 minut na 49,5 minut. Snížení času by mohlo být provedeno hlavně přeorganizováním výrobní dílny a zlepšenou technickou přípravou výroby. Poslední významná časová hodnota je čas kvalifikovaný jako vícepráce tE1 (63 minut), ten lze snížit nebo úplně odstranit dobrou organizací práce nebo i úklidem pracovišť po skončení každé pracovní operace.

Tabulka č. 31 - přehled naměřených a navržených časů - pozorovací list pracovníka č.3 Pozorovací list pracovníka č.3 po navržených změnách původní snímek druh času tA1 tB1 tC1 tA3 tB3 tC3 tD tE1 tE2 tE tE3 celkový čas snímku

čas (minuta) 259 67 13 23 0 0 112 63 0 0 537

% čas (minuta) 48,2 257,0 12,5 49,5 2,4 2,0 4,3 7,0 0,0 0,0 0,0 0,0 20,9 0,0 11,7 63,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0

378,5

82

% 67,9 13,1 0,5 1,8 0,0 0,0 0,0 16,6 0,0 0,0 100,0

Porovnání původních naměřených hodnot s navrženými 67,9

70 60 48,2

50

tA1

40 % zastoupení časů

tB1 tC1

30 20,9

20

12,5

10

13,1

11,7

2,44,3

0 1

2

16,6

0,51,80,0 3

4


Graf č. 21 - porovnání naměřených hodnot s navrženými - pracovník č.3

83

tA3 tD tE1

10. Diskuze Vzhledem k tomu, že výroba malé truhlářské firmy je v naprosté většině zakázková a jedná se o výrobu maximálně několika shodných kusů, nelze tak do budoucna určit spotřebu času na jednotku produkce. Nelze tedy jednoznačně říci, zda se ve všech případech pomocí navržených nápravných opatření produktivita práce zvýší. Proto hlavním cílem ke zvýšení produktivity práce je především odstranění vzniku ztrátových časů, které vznikají ve výrobě během pracovního procesu. Vzhledem k tomu, že je práce zaměřena na celý průběh výrobní činnosti včetně skladování, bylo nutné všechna zkoumaná místa provozu i technologickou přípravu výroby upravit tak, jak to situace dovolila za použití co možná nejúčinnějších a nejpřesnějších metod. Pro co nejkvalitnější výsledky práce by bylo zjevně nejlepší zkoumat celý časový průběh práce na jedné zakázce. Tyto výsledky pak porovnat s navrhovanou časovou spotřebou vytvořenou vedením firmy a zjistit tak, zda časy navrhované vedením jsou adekvátní skutečné spotřebě časů. Z provedeného způsobu měření může být výstupem pouze to, zda jsou nároky na výrobu příliš vysoké nebo naopak mírné. Pro případ, kdy by výroba splňovala časový rozsah pracovních operací, by dále nebylo nutné hledat možnosti zvýšení produktivity práce. Důvodem, proč nebylo možné sledovat jednu zakázku od počátku až do ukončení prací je příliš dlouhý časový úsek realizace zakázky. Postupoval jsem tedy způsobem, kdy jsem výrobní prostory rozdělil na nejvytíženější pracoviště a zkoumal je jednotlivě pomocí několika časových snímků. Důležitou oblastí, která může mít za následek malou produktivitu práce, je technologická příprava výroby. Tato část byla hodnocena na základě diskuzí s pracovníky a dle dostupných dokumentů, které jsem měl možnost prostudovat. Součástí praktického měření bylo i zhodnocení časového využití průběhu celé pracovní směny. Ke zjištění, zda vlivem navrhovaných patření dojde k odstranění většiny ztrátových časů a jiných nedostatků výroby, by bylo možné dospět opakovaným měřením podobných pracovních operací. K přesnému porovnání spotřeby časů, např. na pracovišti olepovačky hran, by ovšem bylo zapotřebí znát konkrétní údaje (délku olepované hrany,

počet kusů dílců a tím i celkovou délku nutné technologické

84

mezery). Pro ostatní pracoviště je tento způsob také možný, rozdílnost by pouze byla v přepočtech různých druhů pracovních operací. Tímto jednoduchým přepočtem by vedení firmy mohlo poměrně přesně určit spotřebu času pro dané operace a vyplatí se v případech, kdy se jedná o opakovanou výrobu. Tento způsob je naopak zbytečně časově náročný při značném množství různých zakázek. Dalším předpokladem jsou možnosti a ochota firmy zejména upravit uspořádání výrobních ploch a zlepšit technologickou přípravu výroby, jak je popsáno v navrhovaných opatřeních. Poslední a velmi důležitou otázkou jsou samotní pracovníci. Vzhledem k tomu, že hlavní pracovní činnost firmy je podmíněna právě lidským faktorem, je nutné zajistit, aby navržené změny pracovníci akceptovali a nové metody si osvojili. To se neobejde bez zkvalitnění dohledu nad úrovní vykonávané práce.

85

11.

Závěr

Ve zpracované diplomové práci jsem se zabýval možnostmi zvýšení produktivity práce v malé truhlářské firmě. V literární části je popsána samotná problematika produktivity práce a objasněny pojmy s produktivitou práce související a ji ovlivňující. Teoretická část se dále zabývá způsoby měření produktivity práce a formami jejího zvyšování. V praktické části práce se zaměřuji na vytipování možných slabých míst výrobního procesu v truhlářské dílně a přijetím účinných opatření k jejich nápravě. Technologickou přípravu jsem rozvedl do jejích samostatných částí, které jsem analyzoval a na jednotlivých pracovištích provedl vlastním pozorováním sběr časových údajů pomocí snímků operací a časových snímků pracovního dne. Jednotlivé časové snímky jsem rozdělil do časových skupin podle charakteru prováděných operací. Tímto způsobem jsem získal výsledky pro vyhodnocení celkové spotřeby času. Takto získané výsledky jsem v kapitole 8 zjednodušeným způsobem tabulkově i graficky uvedl a stručným popisem okomentoval každý časový snímek. Časové snímky pro mne tedy byly spolu s technologickými nedostatky hlavním vodítkem pro navržení racionalizačních opatření. Dalším krokem bylo časové snímky upravit na takové časové hodnoty, které by se přibližně mohly rovnat spotřebě času po navrhovaných opatření. Tyto přepracované snímky jsem zpracoval obdobným způsobem jako skutečné snímky a oba dva druhy snímků jsem pro porovnání graficky znázornil vedle sebe do sloupcových grafů. Rozdílnost konkrétních druhů časových hodnot spotřeby času je z grafů dobře patrná a ukazuje místa, kde má výroba značné rezervy. Za pomoci navrhovaných opatření by mohlo dojít k odbourání časových ztrát, která by se např. u snímku pracovní směny projevila úsporou času okolo 20%, jak ukazuje grafické znázornění v kap. 9.5.5. . Jak ukazuje tato diplomová práce, možnosti k zvýšení produktivity práce pro malou firmu je celá řada. Záleží jen na vedení firmy, jak se s touto skutečností dokáže vypořádat a jakým způsobem je schopna realizovat kroky vedoucí ke zvýšení produktivity práce.

86

12. Resumé Diplomová práce „Možnosti zvýšení produktivity práce v malé truhlářské firmě“ si klade za cíl posoudit úroveň produktivity práce menšího výrobního provozu a navrhnout opatření k jejímu zvýšení. Práce se v první části zabývá poznatky z literatury,

vztahem úrovně řízení

podniku k produktivitě práce a efektivitě výroby, samotnou problematikou produktivity práce, způsoby jejího měření, faktory, které produktivitu práce ovlivňují a možnostmi jejího zvyšování. Obsahem druhé části je posouzení technologie výroby a navržení optimalizace jednotlivých fází výrobního procesu, a to jak na úrovni řízení a přípravy výroby, tak i samotné výroby. V praktické části je práce zaměřena na vytipování možných slabých míst na čtyřech různých pracovištích. Jednotlivé druhy prací jsou měřeny pomocí časových snímků. Vyhodnocení výsledků měření bylo podkladem pro navržení opatření k odstranění ztrátových časů. Tato opatření současně vedou ke zvýšení produktivity práce .

87

13. Summary Diploma thesis „Possibilities to increase the productivity in a small carpentry firm“ is aimed at assessing the current level of labor productivity of smaller manufacturing operations as well as proposing the measures to increase the productivity. In the first part of the work we research into literature. We examine the relation of the quality of the management to labor productivity and production efficiency. We conduct a study of the very issue of productivity, the methods of measurement, the factors affecting productivity as well as the possibilities of its increasing. The second part contains assessment of technology and design optimization of the various stages of the manufacturing process, both at management and production preparation as well as the production itself. In the practical part of the work is focused on the identification of potential vulnerabilities at four different workplaces. Various types of work are measured by time frames. Interpretation of the measurement results has been the basis for remedying measures to eliminate unprofitable times. These actions are also leading to increased labor productivity.

88

14. Použitá literatura 1. [1] - Soukupová V., Strachotová D. 2005. Podniková ekonomika. 1. vyd. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 122 s. ISBN 80-7080-575-7

2. [2] - Synek, M. a kol. Manažerská ekonomika. Třetí, přepracované a aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2002. 475 s. ISBN 80-7179-736-7

3. [3] - Klůfová, A. 2007. Možnosti měření účinnosti výrobních faktorů. Bakalářská práce. 2007. 49 s.

4. [4] - Trávník, A. Svoboda, J., Organizace a řízení výrobního provozu. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. 165 s. ISBN 978-807375-190-6

5. [5] - Jiráň, J. Využití norem spotřeby času v současné výrobě nábytkových dílců. Diplomová práce 2006. 81 s.

6.

[6] - Bělohlávek, F Organizační chování, Olomouc, 1996. 115 s. ISBN 80-8583909-1

7. [7] - Hrázský, J. Král, P. Kompozitní materiály na bázi dřeva. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007. 253 s. ISBN 978-80-7375-034-3

8. [8] - Trávník, A. Technologické operace výroby nábytku. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 178 s. ISBN 80-7157-865-7.

9. [9] - Gustav, T., Vávrová, V. Řízení výroby. Praha: Grada Publishing, 1999. 440 s. ISBN 80-7169-578-5 10. [10] - Synek, M. a kol. Manažerská ekonomika. Čtvrté, přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-7179-892-4 11. [11] - http://finweb.ihned.cz/c4-10104650-15043740-006000_d-produktivitaprace-jak-ji-sledovat12. [12] - http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/414/racionalizace-vyroby.pdf 13. [13] - http://web.guick.cz/libor.slik/doc/ope.doc 89

15. Seznam použitých zkratek V

- výstupy (produkty v Kč)

K

- kapitál

Qp

- výrobní kapacita

Tp

- využitelný časový fond

Vp

- výkon

tk

- kapacitní norma pracnosti

M

- celková výrobní plocha v m2

m

- kapacitní norma ploch potřebná na výrobu jednoho výrobku v m2

kc

- koeficient celkového využití výrobní kapacity

Qs

- skutečný objem výroby

Qp

- výrobní kapacita

THN - Technicko-hospodářské normy T

- Čas směny

Tn

- Normovatelný čas

t1

- Čas práce

tA1

- Čas jednotkové práce

tB1

- Čas dávkové operace

tC1

- Čas směnové práce

t2

- Čas obecně nutných přestávek

t3

- Čas podmínečně nutných přestávek

tA3

- Čas podmínečně nutných jednotkových přestávek

tB3

- Čas

tC3

- Čas podmínečně nutných směnových přestávek

Tz

- Čas ztrátový

tD

- Osobní ztráty času

tE

- Technicko organizační ztráty

tE1

- Ztráty způsobené více prací

tE2

- Ztráty způsobené čekáním

tE3

- Ztráty způsobené vyšší mocí

M

- měřítko

podmínečně nutných dávkových přestávek

DTD - dřevotřísková deska MDF - polotvrdá dřevovláknitá deska 90

16. Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázek č. 8 - tří stupňová racionalizace výrobního procesu Obrázek č. 9 - Skladba pracovních norem Obrázek č. 10 - členění času spotřebovaného v průběhu směny Obrázek č. 11 - skladové prostory firmy Obrázek č. 12 - výrobní prostory firmy Obrázek č. 13 - struktura normy spotřeby materiálu Obrázek č. 14 - navrhované výrobní prostory Tabulka č. 32

- měření produktivity jednotlivých výrobních faktorů

Tabulka č. 33

- legenda - skladové prostory firmy

Tabulka č. 34

- výrobní prostory firmy

Tabulka č. 35

- technické parametry formátovací pily č.1

Tabulka č. 36

- technické parametry formátovací pily č.2

Tabulka č. 37

- technické parametry olepovačky hran

Tabulka č. 38

- technické parametry vícevřetenové vrtačky

Tabulka č. 39

- přehled zkratek a názvů časů

Tabulka č. 40

- pozorovací list č.1 - přehled naměřených časů

Tabulka č. 41 - pozorovací list č.2 - přehled naměřených časů Tabulka č. 42 - pozorovací list č.3 - přehled naměřených časů Tabulka č. 43 - pozorovací list č.4 - přehled naměřených časů Tabulka č. 44 - pozorovací list č.5 - přehled naměřených časů Tabulka č. 45 - pozorovací list č.6 - přehled naměřených časů Tabulka č. 46 - soupis dílců a jejich rozměrů Tabulka č. 47 - pozorovací list č.7 - přehled naměřených časů Tabulka č. 48 - pozorovací list č.8 - přehled naměřených časů Tabulka č. 49 - pozorovací list č.9 - přehled naměřených časů Tabulka č. 50 - pozorovací list č.10 - přehled naměřených časů Tabulka č. 51 - pozorovací list č.11 - přehled naměřených časů Tabulka č. 52 - pozorovací list č.12 - přehled naměřených časů Tabulka č. 53 - porovnání naměřených časů vybraných časových snímků Tabulka č. 54 - přehled naměřených časů pracovníka č.1

91

Tabulka č. 55 - přehled naměřených časů pracovníka č.2 Tabulka č. 56 - přehled naměřených časů pracovníka č.3 Tabulka č. 57 - navrhované výrobní prostory firmy Tabulka č. 58 - přehled naměřených a navržených časů - pozorovací list č.3 Tabulka č. 59 - přehled naměřených a navržených časů - pozorovací list č.4 Tabulka č. 60 - přehled naměřených a navržených časů - pozorovací list č.9 Tabulka č. 61 - přehled naměřených a navržených časů - pozorovací list č.10 Tabulka č. 62 - přehled naměřených a navržených časů - pozorovací list pracovníka č.3 Graf č. 22 - rekapitulace časů naměřených při pozorování č.1 Graf č. 23 - rekapitulace časů naměřených při pozorování č.2 Graf č. 24 - rekapitulace časů naměřených při pozorování č.3 Graf č. 25 - rekapitulace časů naměřených při pozorování č.4 Graf č. 26 - rekapitulace časů naměřených při pozorování č.5 Graf č. 27 - rekapitulace časů naměřených při pozorování č.6 Graf č. 28 - rekapitulace časů naměřených při pozorování č.7 Graf č. 29 - rekapitulace časů naměřených při pozorování č.8 Graf č. 30 - rekapitulace časů naměřených při pozorování č.9 Graf č. 31 - rekapitulace časů naměřených při pozorování č.10 Graf č. 32 - rekapitulace časů naměřených při pozorování č.11 Graf č. 33 - rekapitulace časů naměřených při pozorování č.12 Graf č. 34 - porovnání spotřeby časů jednotlivých druhů časových snímků Graf č. 35 - rekapitulace časů naměřených pro pracovníka č.1 Graf č. 36 - rekapitulace časů naměřených pro pracovníka č.2 Graf č. 37 - rekapitulace časů naměřených pro pracovníka č.3 Graf č. 38 - porovnání naměřených hodnot s navrženými - pracoviště s formátovací pilou Graf č. 39 - porovnání naměřených hodnot s navrženými - pracoviště s olepovačkou hran Graf č. 40 - porovnání naměřených hodnot s navrženými - pracoviště s vícevřetenovou vrtačkou Graf č. 41 - porovnání naměřených hodnot s navrženými - montážní pracoviště Graf č. 42 - porovnání naměřených hodnot s navrženými - pracovník č.3

92

17. Seznam příloh Příloha č.1 - Pozorovací list č.1. Příloha č.2 - Pozorovací list č.2 Příloha č.3 - Pozorovací list č.3 Příloha č.3 - Pozorovací list č.4 Příloha č.5 - Pozorovací list č.5 Příloha č.6 - Pozorovací list č.6 Příloha č.7 - Pozorovací list č.7 Příloha č.8 - Pozorovací list č.8 Příloha č.9 - Pozorovací list č.9 Příloha č.10 - Pozorovací list č.10 Příloha č.11 - Pozorovací list č.11 Příloha č.12 - Pozorovací list č.12 Příloha č.13 - Pozorovací list směny pracovníka č.1 Příloha č.14 - Pozorovací list směny pracovníka č.2 Příloha č.15 - Pozorovací list směny pracovníka č.3 Příloha č.16 - Navržený pozorovací list č.3 Příloha č.17 - Navržený pozorovací list č.4 Příloha č.18 - Navržený pozorovací list č.9 Příloha č.19 - Navržený pozorovací list č.10 Příloha č.20 - Navržený pozorovací list směny pracovníka č.3 Příloha č.21 - Navržený pozorovací list č.12

93

18. Seznam volných příloh Příloha č.1 - Obrázek č.1 - formátovací pila č.1 Příloha č.2 - Obrázek č.2 – olepovačka hran Příloha č.3 - Obrázek č.3 – vícevřetenová vrtačka Příloha č.4 - Obrázek č.4 – vizualizace stánku Kronospan Příloha č.5 - Obrázek č.5 – vizualizace zakázky Casino Příloha č.6 – Výkres č.1 - Casino Příloha č.7 – Výkres č.2 - Casino

94

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ DIPLOMOVÁ PRÁCE

Recommend Documents