MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny
DIPLOMOVÁ PRÁCE Návrh dřevostavby bytového domu typu loft-house
Brno 2013
Bc. Radek Volejník
Čestné prohlášení:
Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci na téma: „Návrh dřevostavby bytového domu typu loft-house“, zpracoval samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů, které řádně cituji, pod metodickým řízením vedoucího bakalářské práce. Dále souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
V Brně dne:_____________
Bc. Radek Volejník
______________ podpis
Poděkování:
Dovoluji si touto cestou poděkovat všem, kteří jakkoli přispěli při zpracování mé diplomové práce. V první řadě mé poděkování patří Ing. Pavle Kotáskové, vedoucí diplomové práce, která mi byla po celou dobu nápomocna, za její trpělivost a ochotu, užitečné rady a připomínky. Rovněž bych chtěl poděkovat všem, kteří byli ochotni si práci přečíst a obohatit ji o svůj názor. V neposlední řadě poděkování patří také mým rodičům, kteří mě při studiu morálně podporovali a umožnili mi tuto vysokou školu studovat. Všem mnohokrát děkuji.
Motto:
„Inteligence plus charakter, to je cílem skutečného vzdělání“. Dr. Martin Luther King, Jr.
Abstrakt Jméno:
Bc. Radek Volejník
Název bakalářské práce:
Návrh dřevostavby bytového domu typu loft-house
Tato diplomová práce se zabývá návrhem dřevostavby bytového domu o čtyřech bytech. Dům je navržen jako tak zvaný Loft, který se vyznačuje vzdušnou, rozlehlou plochou bytu a volnou dispozicí uspořádání prostorů. Takový dům se vyznačuje i minimálního množství místností. V loftových bytech jde o úplně odlišný styl bydlení, než na který jsme zvyklý v klasických bytových domech. V práci nalezneme výkresovou dokumentaci s návrhem dispozice jednotlivých bytů, návrh vhodného konstrukčního řešení stavby s vhodnou skladbou obvodového pláště a popis zvolených konstrukcí a použitých materiálů.
Klíčová slova:
Dispozice, Loft, Bytový dům, Dřevostavba, Skladba stěn, Dřevěné konstrukce.
Abstract Name:
Bc. Radek Volejník
Bachelor thesis
Design of timber costruction apartment loft-house
This thesis deals design timber construction of an apartment house with four apartments. The house is designed as a Loft with airy, vast footage and free layout with minimum on rooms. Loft-like apartments provide completely different way of living than we are used to in classical apartment houses. In the work we’ll find drawings with apartments layout, design of suitable concept with adequate composition of cladding and description of applied constructions and materials.
Key words:
Disposition, Loft, Apartment house, Timber construction, Composition of walls, Timber technology.
Obsah 1 Úvod
8
2 Cíl práce
9
3 Metodika
10
4 Literární přehled
12
4.1 Historie loftu
13
4.2 Návrh a projekt stavby
14
4.2.1 Návrh
14
4.2.2 Projektování
15
4.3 Konstrukční systémy dřevěných staveb
16
4.4 Rámové stavby
16
4.4.1 Rámové dřevostavby dnes
16
4.4.2 Nosné konstrukční části a poloha izolace
17
4.4.3 Míra sednutí
18
4.4.4 Půdorysný rastr
18
4.4.5 Statika rámové konstrukce
20
4.4.6 Vnější stěny
20
4.4.7 Vnitřní stěny
21
4.4.8 Osazení stropů rámových staveb
21
4.4.9 Kotvení
21
4.5 Dřevěné skeletové stavby
22
4.5.1 Rastrový rozměr
24
4.5.2 Vzdálenost sloupů
24
4.5.3 Rozdělení skeletových staveb
25
4.5.3.1 Nosníky uložené na sloupech
25
4.5.3.2 Sloup a přilehlý nosník
26
4.5.4 Statika 4.6 Stropní konstrukce
27 27
4.6.1 Žebrové a skříňové stropy
28
4.6.2 Stropní výměny
29
4.6.3 Spojování stropních trámů
29
4.7 Střešní konstrukce 4.7.1 Provedení spádu ploché střechy
30 31
4.7.2 Tepelné izolace plochých střech
32
4.7.3 Nosná konstrukce střechy
32
4.8 Jiné konstrukční prvky stavby
32
4.8.1 Instalační prostor
32
4.8.2 Parozábrana (vrstva s difuzním odporem)
33
4.8.3 Tepelná izolace
34
4.9 Konstrukční řezivo
34
4.9.1 Masivní konstrukční dřevo KVH
34
4.9.2 Lepené vrstvené hranoly BSH
35
4.10 Difuzně uzavřené a otevřené stěny
36
4.11 Protipožární ochrana
38
4.11.1 Nosná konstrukce a požární úseky
38
4.11.2 Únikové cesty
38
5 Výsledek práce
40
5.1 Průvodní zpráva
40
5.2 Souhrnná zpráva
42
5.3 Technická zpráva
46
5.4 Prostupu tepla konstrukcí
55
6 Diskuze
59
7 Závěr
61
8 Seznam literatury
62
1 Úvod
Když smícháte životní styl pařížských bohémů, vynalézavost amerických či londýnských umělců, neochotu platit nájemné ve drahé metropoli a opuštěnou tovární fabriku, dostanete LOFT. Takto nějak vzniklo v 60. letech minulého století loftové bydlení. Dnes je to ale úplně jinak. Loft se stal synonymem nadstandardního životního stylu a originálního bydlení. Pokud se ovšem mluví o historii vzniku loftů, obvykle jsou zmiňována nespoutaná 60. léta minulého století, a to hlavně v souvislosti s metropolemi New York, Londýn nebo Paříž. Loftové bydlení vzniklo jako přestavby nebo dostavby nevyužívaných průmyslových objektů. Tyto fabriky a haly byly v minulosti zřizovány v blízkosti center velkých měst. Protože přilehlá bytová výstavba později neumožňovala další rozšiřování továrny, výroba se časem přestěhovala za město a objekt zůstal opuštěn. Developerské společnosti pak využily netradiční prostory na zajímavé adrese a představily trhu originální bydlení. Romantičtější verze vzniku loftů líčí bohémský život herců, hudebníků, básníků, malířů a spisovatelů, kteří začali obývat opuštěné tovární haly umístěné v blízkosti centra metropole. Místo si oblíbili i proto, že platili minimální nebo žádný nájem a přesto zůstávali na dosah tehdejšího společenského dění. V budovách stojících ve špinavých čtvrtích, převážně postavených ze slitin železa a cihel, začali kreativní jedinci vytvářet svérázný typ bydlení, který se postupem času stal i osobitým životním stylem. Přestože řada lidí dodnes označuje bydlení v loftech jako „avantgardní“, loft nyní znamená hlavně luxusní a originální bydlení v žádaných čtvrtích světových metropolí. Bydlení v loftech si časem oblíbily další skupiny lidí, jako např. výstřední milionáři a podnikatelé. K nim se připojili převážně bezdětné páry, ale také rodiny s dětmi. Díky zvýšenému zájmu o lokalitu a jiný způsob bydlení, se ceny nájmů a nemovitostí začaly prudce zvyšovat.
-9-
2 Cíl práce
Cílem mé práce je navrhnout dřevostavbu jako Loftový bytový dům o čtyřech bytech. Úkolem je navrhnout dispozici jednotlivých bytů, dodržet určitá specifika charakterizující loft, zvolit vhodné konstrukce stavby, materiály a skladby obvodových stěn tak, aby vyhovovaly dnešním požadavkům na bydlení. Dalším úkolem je také posoudit jaká skladba obvodového pláště je pro daný objekt vhodnější a popsat jaký je ve skladbách rozdíl. V neposlední řadě je cílem mé práce seznámit čtenáře jaký je rozdíl mezi bydlením v klasickém bytovém domě a bydlením v domě s loftovými byty.
- 10 -
3 Metodika
Práce spočívá v návrhu dřevěného bytového domu typu Loft. Nejprve jsem uvážil dispoziční řešení a styl loftového bytu. Bylo třeba se seznámit se zásadami, které je třeba uplatnit při navrhování. Lofty představují způsob ateliérového bydlení a vznikají přestavbou nebo dostavbou nevyužívaných průmyslových objektů. Jedná se vlastně o velkoprostorové bytové jednotky, většinou téměř nečleněné, vyznačující se nezvyklou výškou. Původní tovární haly či skladiště, bývají díky své velikosti nejvhodnějším řešením a tak vzniká jeden celistvý otevřený prostor. Stropy vyšší než pět metrů a jim přiměřená okna umožňují v rámci celku vytvořit vícepatrový ráz, většinou pomocí přistavěných galerií či pater, které jsou plnohodnotnou součástí bytového prostoru. Z důvodů nedostatku a velké ceně přestaveb starých objektů v současné době vznikají novostavby tohoto stylu, které jsou poměrně žádané. Podle takového stylu jsem se rozhodl objekt přizpůsobit a navrhnout. Po vhodném dispozičním návrhu místností, ve kterém jsem zohlednil i orientaci světových stran, jsem musel zvolit vhodné konstrukční systémy a materiály pro stavbu. Jako nosný systém jsem zvolil kombinaci dřevěného skeletu s rámovou stavbou. Z hlediska návrhu a volnosti půdorysu se mi tyto konstrukce jeví jako nejpřijatelnější volba. Stropy jsou žebrové a střešní konstrukce je volena z dřevěných nosníků jako plochá střecha. Pro přenos zatížení do země slouží železobetonová deska na základových pasech. Tyto konstrukce použity v projektu jsou popsány v literárním přehledu a technické zprávě. Dům jsem se rozhodl navrhovat tak, aby byty byly zvláštního určení a mohly sloužit i pohybově omezeným lidem. Byt zvláštního určení je vlastně bezbariérový byt, který svými parametry splňuje požadavky dané bezbariérovou vyhláškou. Může se jednat o jednotlivé byty v bytových domech nebo byty v tzv. domech zvláštního určení, které jsou kompletně bezbariérové. Dle vyjádření ministerstva pro místní rozvoj získávají jednotlivé byty status bytu zvláštního určení, jestliže předložíme projektovou dokumentaci, ve které je předem rozhodnuto, že se bude jednat o byty zvláštního určení. V domě jsem se rozhodl vymezit dva byty zvláštního určení a navrhnout je dle vyhlášky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb.
- 11 -
Další kritérium návrhu byla skladba obvodové stěny. Vybíral jsem ze dvou systémů difuzně otevřené a difuzně uzavřené skladby. Nakonec jsem zvolil difuzně uzavřený systém vzhledem použitým materiálům mé skladby. Rozdíl skladeb je uveden v literárním přehledu. Po zohlednění všech kritérií jsem vypracoval návrh stavby spočívající ve výkresové dokumentaci, narýsované v softwaru AutoCad a sepsání podrobné technické zprávy. Při návrhu jsem používal vyzkoušené konstrukční technologie, ale i nové materiály, které se dnes často používají. Zdrojem informací mi byla odborná literatura, ale především v současnosti největší zdroj informací internet.
- 12 -
4 Literární přehled 4.1 Historie loftu
Jako příklad vývoje loftového bydlení může také sloužit příběh jedné čtvrti v New Yorku – Soho: Na konci 19. století byla ve čtvrti Soho umístěna výroba textilního průmyslu a rezidenční oblasti se pozvolna posouvaly severněji. Ze čtvrti se stala komerční a průmyslová zóna plná vysokých fabrik a skladů s litinovou fasádou. Litinová fasáda byla jakýmsi „faceliftem“ fasády původních komerčních budov, vytvořená za účelem získání nových klientů do komerčních prostor. Pevnost litiny umožňovala vsadit obrovské okenní rámy, tvarovatelnost kovu umožnila jednoduše vytvářet ornamenty. A pořizovací cena materiálu byla nižší než u kamení nebo cihel. Na konci 19. století ve čtvrti Soho vzniklo na 200 takových budov. Od 50. let minulého století se v Soho začala usazovat úplně jiná skupina lidí, která s průmyslovou výrobou neměla nic společného. Světový vývoj té doby, ovlivňující politiku, kulturu i ekonomiku začal formovat i nové umělecké směry. Experimentovalo se s hudbou, literaturou, filmem, společenskými akcemi i bydlením. Volnomyšlenkáři, kreativci či experimentátoři začali objevovat krásu industriálních budov této čtvrti a učili se ji využívat. Nemluvě o výhodných cenách za nájem. Ve čtvrti Soho se tak začala rodit „loftová“ kultura. Změna v Soho nastala v 60. letech po publikování silně kritického článku, který popsal Soho jako mizerně využitou část města. Soho zde bylo označeno jako špinavá průmyslová a chudinská čtvrť. Zastupitelé města New York se rozhodli průmyslovou zónu vytlačit mimo Soho. Uzavřeli řadu silnic, začali stěhovat lidi a bourat řadu architektonicky unikátních objektů z litiny a železa. Jen díky intenzivním intervencím „avantgardních“ obyvatel byly zbylé budovy zachovány a v 70. letech bylo Soho prohlášeno za chráněnou památkovou zónu. Paradoxně si většina ze zachránců nemůže dovolit v dnešním Soho bydlet kvůli vysokým nájmům. (www.x-loft.cz)
- 13 -
Ukázka loftového stylu (www.mieszkam.gratka.pl)
4.2 Návrh a projekt stavby Počátek kvalitní funkční stavby s dlouhou dobou životnosti je v návrhu a ve vytvoření dobrého projektu stavby, přičemž tyto dvě hodnoty musí být vzájemně provázány. Co je vlastně návrh a projekt je dobře popsáno v knize Dřevostavby od J. Kolba.
4.2.1 Návrh Stavění - se dřevem, nebo s jinými konstrukčními materiály je komplexní úlohou, která nepožaduje jednotlivé vědomosti, ale poznání souvislostí v oblasti vzájemných vztahů mezi různými požadavky. Již ve fázi návrhu musí být k dispozici koncepty, které na to berou ohled. To platí pro projekt jako celek, pro situační plán a místo stavby, funkci a prostor, pro konstrukci a materiál. Shodují-li se koncepty v návrhu, budou zjednodušeny pozdější fáze navrhování, ale i provádění. Volba konstrukčních a nosných struktur (s pláštěm budovy a řešením konstrukčních prvků) je opět určena systémovými informacemi (otázkami materiálu a techniky, výroby, přepravy, montáže, ekologie a ochranných funkcí).
- 14 -
Podle těchto úvah je návrh rozhodujícím základem pro úspěšnou dřevěnou stavbu. Již v této fázi se musí - kromě architektonických opatření - zvolit systém dřevěné stavby, který ovlivní volbu nosného systému. K tomu přistupují otázky protipožární ochrany, tepelné izolace, zvukové izolace, ochrany dřeva, neprůvzdušnosti a trvanlivosti i udržování, které je rovněž třeba systémově vyřešit. Rozumí se proto samo sebou, že u architektonických opatření není směrodatný samotný vzhled stavby. Takové procesy při návrhu a provádění mohou probíhat rozdílně a v každém případě ponechávají volnost pro individuální řešení. (KOLB, J. 2011)
4.2.2 Projektování Při projektování se představy návrhu přemění na jasně definované rozměry, vrstvy a jejich uspořádání a současně se stanoví spoje a detaily. Přitom se musí, jak bylo uvedeno, stále zvažovat vzájemný vztah mezi navrhováním a projektováním. Představy vznikají často z návrhu, proveditelnost se ukazuje při konstruování. Při projektování dostane stavba jasné struktury. U nosné konstrukce jde o to, aby vyhověla požadavkům vzhledem k únosnosti a použitelnosti. U stěn, střechy a stropů je třeba vedle statiky sladit a optimalizovat stavebně fyzikální a energetické požadavky na používání. Důležitými podmínkami pro jednoduchá styčná místa mezi návrhem a projektováním jsou návrhy odpovídající dřevěné stavbě v půdorysu (rastrové rozměry) a v řezu (výšky poschodí) a z toho odvozené dodržování systémových výšek a rozměrů konstrukčních prvků. Větší konstrukční výšky pro stropy například vedou k jednodušším a hospodárnějším konstrukcím a současně poskytují prostor pro vedení instalací. Rozměr rastru ovlivňuje nosný systém velké dřevěné budovy ve vztahu k rozměrům konstrukčních prvků a počtu styčníků. Moderní navrhování a projektování proto vyžaduje vzájemný soulad koncepcí nebo systémů na stupni návrh a projektování pro tepelnou izolaci, protipožární ochranu, zvukovou izolaci, ochranu proti vlhkosti, neprůvzdušnost atd. Zručným návrhem půdorysu a řezu lze mimoto již při návrhu bezchybně realizovat požadavky na zvukovou izolaci a protipožární ochranu. Projektováním lze dále zdokonalit a optimalizovat architektonické, technické, ekonomické a ekologické podmínky. (KOLB, J. 2011)
- 15 -
4.3 Konstrukční systémy dřevěných staveb Dřevostavby mohou být různé konstrukce a technologie provádění, v dnešní době stále přibývá výrobců a prodejců nových materiálů a také systémů prováděná staveb.
Základní typy staveb jsou: -
srubové stavby,
-
hrázděné stavby,
-
rámové stavby,
-
skeletové stavby,
-
stavby z masivního dřeva.
4.4 Rámové stavby Nosná konstrukce rámových staveb sestává z trámové nosné kostry, což je řezivo a plášť stabilizující nosnou kostru. Trámová nosná kostra přitom přenáší svislá zatížení ze střechy a stropů, zatímco pláště z desek na bázi dřeva přenášejí vodorovná zatížení, která vznikají účinkem větru a výztužných sil. Toto opláštění vytváří takzvané zavětrování. S ohledem na výrobu je základním principem dnešních rámových staveb prefabrikace ve výrobním závodě. Přitom se podle využití budovy navrhují různé skladby stěn, stropů a střechy a vyrábějí se jako dílce.
4.4.1 Rámové dřevostavby dnes Rámové stavby, které vznikly ze stavebního systému Balloon-Frame a Platform-Frame, což je základní systém, se už dávno vyvinuly v USA, tak i v Kanadě a ve skandinávských zemích do používaného a osvědčeného konstrukčního systému. Podle odhadů se v zámoří staví tímto systémem až 90 % všech volně stojících jedno až dvoupodlažních rodinných domů. Také ve střední Evropě trvale vzrůstá podíl dřevěných rámových staveb. (KOLB, J. 2011) Tyto stavby jsou převzaty právě ze zemí skandinávských a USA. Vnější vzhled takto konstruovaných domů často neodpovídá typu dřevěných domů, na jaký jsme ve střední Evropě zvyklí. Ve většině lokalit se dnes rámová stavba opatřuje kompaktní fasádou, sestávající z venkovní izolace a omítky. Jako vnitřní obklad stěn slouží desky
- 16 -
na bázi dřeva, sádrovláknité nebo sádrokartonové desky, které se omítají a natírají odstínem barvy. Rámové stavby jako převážně standardizovaný druh konstrukce se v posledních dvou desetiletích staly na trhu běžné a lze je označit jako dobře zavedené. Zvyklosti a stávající poměry ve střední Evropě jsou odlišné od zemí původu rámových staveb. Rozdíl najdeme především v USA, kde se v některých oblastech téměř nepoužívají izolace.
Rámové stavby se vyznačují především: -
Volnost architektonického řešení;
-
jednoduchý konstrukční systém;
-
opakující se detaily;
-
nosná kostra sestává ze štíhlých, standardizovaných průřezů;
-
celkové vyztužení oplášťováním;
-
jednoduchá dostupnost materiálu;
-
poschoďová výstavba;
-
spoje kontaktními styky a mechanickými spojovacími prostředky;
-
rastrový rozměr 625 mm;
-
konstrukce oboustranně obložená;
-
krátká doba výstavby, jsou možné různé stupně předvýroby.
4.4.2 Nosné konstrukční části a poloha izolace Pro jedno a dvoupodlažní typy staveb jsou vzhledem k nosnému chování vyhovující dřevěné prvky s průřezem 60/120 mm. S dřevěnými prvky průřezového rozměru 60/120 mm lze ve většině případů konstruovat nosné stěny. Prahy a vaznice, jako průběžné konstrukční prvky v poloze na ležato. Pro stěny s větším zatížením nebo speciálními požadavky je třeba zvolit průřez sloupků 80/120 mm nebo větší. Při velkých zatíženích, ke kterým dochází např. u vícepodlažních staveb, při větších otvorech pro okna nebo pro průchody, nebo jiných speciálních odchylkách v půdorysu nebo v řezu nebo při výskytu speciálních zatížení sněhem se musí požadované rozměry stanovit pomocí statického výpočtu. Dnes se ovšem u vnějších stěn požadují větší tloušťky izolace, na kterou se kladou vyšší požadavky, než vyplývají z tloušťky stěny 120 mm určené standardními rozměry. Buď se musí průřezy zvětšit ze 120 na 160, 180, 200 atd. milimetrů, nebo se
- 17 -
pro izolaci použije druhá izolační vrstva nezávislá na nosné konstrukci. Protože druhou izolační vrstvou lze současně také eliminovat tepelné mosty, je třeba tuto alternativu upřednostnit. Je také možná kombinace zesílení nosné konstrukce a druhá venkovní izolace. Tato ve stavební praxi často používaná sestava znamená například tloušťku nosné konstrukce 160 mm a venkovní přídavnou vrstvu izolace 100, 120mm nebo více. Taková venkovní izolace sestává z dřevovláknitých izolačních materiálů, celulózové nebo také minerální vlny. U vícepodlažních rámových staveb se musí rozměry průřezu zvětšit kvůli přenášení zatížení. (HAVÍŘOVÁ, Z. 2006, KOLB, J. 2011)
4.4.3 Míra sednutí Dřevo je materiál, který vlivem vlhkosti pracuje, sesychání a bobtnání. Proto je důležité, aby v dřevostavbách bylo použito vysušené dřevo na tzv. stavební vlhkost. Míra sednutí je určena počtem a rozměry vodorovně zabudovaných dřevěných prvků. Čím větší je podíl vodorovně zabudovaných dřevěných prvků, tím větší pozornost se požaduje. Tloušťka vodorovně zabudovaných dřevěných prvků jako prahů, vaznic a nosníků je u rámových staveb mezi 240 a 500 mm na poschodí. Aby nedocházelo k sednutí, musí se zabudovat výlučně suché dřevěné prvky s vlhkostí okolo 12%.
4.4.4 Půdorysný rastr Řešení půdorysu a rastrový rozměr lze zvolit libovolně, dle potřeb projektanta. Je ovšem dobře zohlednit nejen statické požadavky, ale i konstrukční a výrobní možnosti. Je-li u skeletových staveb nosná konstrukce uspořádána ve velkém rastru (probráno u skeletových staveb), u rámových staveb je běžné uspořádání v malém rastru a to takovém, ve kterém se vyrábí standartní rozměry izolací a opláštění. Dřevěné konstrukční prvky se šířkou 60 mm se s výhodou rozmisťují v rastru 625 mm. Při použití opláštění z rostlého dřeva nebo třískových desek, byla dříve běžná rastrová vzdálenost 650 mm. Dnes při používání desek na bázi dřeva a sádrovláknitých desek s obchodní šířkou 1250 mm se navrhuje v rastrovém rozměru 625 mm. Při použití jiných stavebních materiálů, lze rastr přizpůsobit použitým materiálům.
Kritéria pro stanovení rastrového rozměru jsou: -
Formát a tl. izolačního materiálu
-
Obchodně běžné formáty plášťových materiálů
- 18 -
-
Modulová koordinace oken, vnějších a vnitřních dveří
-
Členění fasády
-
Rozdělení prostoru
Osové rozmístění trámů (KOLB, J. 2011)
Detail osového rozmístění trámů a opláštění stěny (KOLB, J. 2011) Výškové rozměry: Dle požadovaných světlých výšek místností se stanoví nutné konstrukční rozměry. Musíme ovšem znát: -
skladba podlahy od hrubé betonové desky nebo stropního prvku,
-
průřez stropu včetně skladby podlahy a stropu,
-
obchodně běžné formáty desek na bázi dřeva,
-
nutné výšky prahu,
-
druh a velikost oken,
-
zabudování a poloha lamelových záclon,
-
výšky parapetů a překladů.
- 19 -
4.4.5 Statika rámové konstrukce Únosnost a použitelnost rámových staveb se musí posoudit podle příslušných norem. U jednoduchých staveb lze na základě podobných staveb a konstrukčních katalogů upustit od statického výpočtu provedeného do posledního detailu. V každém případě se mají projektant a realizační firma dohodnout, kdo je zodpovědný za únosnost a bezpečnost konstrukce. Vhodná je konzultace s projektantem nosné konstrukce, která nám přinese v souvislosti s dalším navrhováním dřevěné konstrukce výhody. Dřevěné rámové stavby jsou díky standardizaci průřezů, rastrových rozměrů, spojů a prováděcích detailů jednoduchým konstrukčním systémem. Po jedné realizaci lze získané poznatky stále znovu používat. To platí zejména pro stavby volně stojících nebo sdružených rodinných domů do dvou podlaží. U rámových domů si zasluhuje pozornost zejména vyztužení budovy. Je třeba ho vždy uvažovat jako celek. Kromě toho je třeba také uvažovat dokonalé kotvení prováděné stavby. (VOLEJNÍK, R. 2011)
4.4.6 Vnější stěny Důležitá kritéria pro dimenzování: -
zatížení větrem,
-
svislá a vodorovná zatížení od střechy a mezipatrových stropů a vlastní tíha konstrukce,
-
vzpěrná délka dřevěných sloupků,
-
vzdálenost dřevěných sloupků 625 mm,
-
napětí v tlaku kolmo k vláknům.
Stabilita nosných dřevěných sloupků v rovině stěny je zajištěna opláštěím. Pro stěnové sloupky jsou rozhodující složky tlaku a ohybu. Stěnové sloupky s průřezem 60/120 mm do vzpěrné délky 2750 mm a maximální vzdálenosti 625 mm jsou schopny přenášet rovnoměrně zatížení až u dvoupodlažních budov, nejvýše do 800 m nadmořské výšky (velké zatížení sněhem). Největší možné zatížení nosných vnitřních a vnějších stěn je zpravidla určeno návrhovou pevností v tlaku, převážně kolmo k vláknům, kde má dřevo horší vlastnosti.
- 20 -
4.4.7 Vnitřní stěny Zatížení vnitřních stěn je tak jako u vnějších stěn určeno zatížením převážně ze stropů, ale někdy také ze střechy. Pro dimenzování jsou opět rozhodující napětí v tlaku, kolmo k vláknům.
Ukázka rámové stěny (www.mujdum.cz, www.ekotermo.cz)
4.4.8 Osazení stropů rámových staveb Máme tři základní možnosti připojení stropu k vnější stěně vztahující se k nosné konstrukci. Při první variantě je strop uložen na celé tloušťce nosné konstrukce vnější stěny. Přenos sil ze stropu a horních poschodí je jednoduše proveditelný. Při variantě dvě je strop částečně uložen na nosné konstrukci vnější stěny. Proto může být čelo stropu izolováno a dojde k přerušení tepelného mostu. U třetí varianty je strop k nosné konstrukci vnější stěny připevněn, pouze vrstva horního pláště stropní konstrukce je vyvedena na vnější stěnu. U všech řešení uložení doporučuje opatřit statické posouzení konstrukce. (VOLEJNIK, R. 2011) Na základě požadovaných světlých výšek místností se stanoví nutné konstrukční rozměry, přitom musí být známo:
Skladby všech podlah v budově
Průřez stropu včetně podlahy (skladby stropů a podlah)
Obchodně běžné formáty dřevěných desek
Nutné výšky prahu
- 21 -
Druh a velikost oken
Zabudování a poloha lamelových záclon a žaluzií
Výšky parapetů a překladů
4.4.9 Kotvení Nosné vnější a vnitřní výztužné stěny musí také převést vodorovné zatížení ze stropních prvků do základů. Přitom musí být zachyceny smykové a kotevní síly. Kontinuálním připevněním dřevěných prvků spodního prahu k základu lze v běžném případě přenést smykové síly a také část kotevních sil. Zbývající kotevní síly jsou přeneseny přímým kotvením dřevěných rámů. (KOLB, J. 2011, HAVÍŘOVÁ, Z. 2006) Pro kotvení dřevěných rámů se používá plochá ocel, kruhová ocel nebo také plechy s prolisovanými trny. Připevnění do betonového základu se dnes provádí přímou montáží (rovnou na stavbě). V místech, kde je potřeba zajistit trámy se základem, se například L profil ukotví pomocí chemických kotev do betonu a poté se vruty spojí trám s profilem. Kotvících prvků a způsobů je dnes velké množství. Kotvení horního poschodí ve styku podlaží se provádí pomocí spojení děrovaných plechů a desek na bázi dřeva nebo dalšími kovovými spojovacími prostředky. Takové spoje tvoří tuhou konstrukci s dobrou stabilitou.
4.5 Dřevěné skeletové stavby Se stále větším využíváním dřevěných konstrukcí ve vícepodlažních a plošně rozlehlých stavbách získávají moderní dřevěné skeletové stavby novou důležitost pro jednopodlažní a dvoupodlažní komplexy budov. K tomuto rostoucímu významu dřevěných skeletových staveb přispěly také nové dřevěné materiály, jako jsou BSH hranoly, Paralam, DUO a Trio hranoly a technika jejich spojování, buď klasickými tesařskými spoji, ovšem vyrobenými na moderních CNC strojích nebo nové kovové spojovací materiály. V dnešních skeletových stavbách konstrukce vykazuje velké rozměry rastru, do něhož lze vsadit vnitřní a vnější stěny v libovolném uspořádání a provedení. Takovým způsobem se vyvinuly skeletové stavby s jasným oddělením úloh mezi nosnou konstrukcí a vyplňujícími stěnami.
- 22 -
Pod pojmem dřevěné skeletové stavby (se dle KOLBA, J. 2011) rozumí specifické konstrukce ze dřeva s touto charakteristikou: je to druh stavby, která ze sloupů, nosníků a výztužných prvků v pravidelném rastru tvoří nosnou konstrukci. Tato primární nosná konstrukce integruje stropy jako sekundární nosnou konstrukci z nosníků nebo z plošných, prefabrikovaných konstrukčních prvků. Stěny vytvářející prostor mohou být zabudovány nezávisle na tomto nosném skeletu, protože nemusí přenášet žádná zatížení, a je možné použít velkoplošná okna a prosklené plochy. Uspořádání nosných prvků uvnitř určuje a podporuje architektonický vzhled. Z hlediska nosné konstrukce je třeba považovat skeletové stavby za zcela odlišné od staveb z masivního dřeva a rámových staveb. Zatímco u staveb z masivního dřeva a rámových staveb je nosná struktura lineární a zatížení přenášejí stěny, u skeletových staveb se zatížení přenáší bodově přes sloupy. Stěny nepřenášejí zatížení a zůstávají tak nezávislé na koncepci nosné konstrukce. Díky téhle volnosti nosného rastru a stěn a taky své mnohostrannosti přenášení zatížení na velké rozpětí, jsou skeletové konstrukce stále častěji oblíbené u architektů a projektantů. V důsledku větších rozpětí a zvýšených požadavků na viditelné dřevěné prvky se ve skeletových stavbách převážně používá lepené lamelové dřevo, které má mnohonásobně lepší mechanické vlastnosti než masivní rostlé dřevo. Jedná se hlavně o pevnost v tlaku, tahu a přenášení ohybového zatížení. Jako spojovací prostředky slouží často viditelné, dnes častěji zapuštěné (neviditelné), ocelové prvky nebo čisté spoje dřeva.
Charakteristické znaky skeletových staveb: -
Velká kompoziční volnost;
-
variabilní řešení půdorysu;
-
nosný skelet a stěny ohraničující prostor zůstávají vzájemně nezávislé;
-
škála rozměrů podle rastru a modulu;
-
dřevěný skelet může být uvnitř nebo venku viditelný nebo také oboustranně zakrytý;
-
spojování většinou ocelovými prostředky;
-
u stěnových, stropních a střešních prvků je velká možnost předvýroby.
- 23 -
4.5.1 Rastrový rozměr Skeletové stavby ze dřeva se plánují ve vodorovném a svislém rastru. Rastrový rozměr závisí na zásadách půdorysu, stanovení účelu stavby a konstrukčních zásadách. Pro stanovení rastrového rozměru je třeba uvážit: -
velikost budovy,
-
velikost a rozdělení prostoru,
-
požadavky podmíněné užíváním,
-
architektonické řešení,
-
velikost pozemku.
Skelety se navrhují podle velkého rastru, který je svou velikostí odlišný od rastru rámových dřevostaveb. Osvědčené rozměry základního rastru pro dřevěné skeletové stavby (dle KOLBA, J. 2011) jsou: 1250/1250 mm, 2500/2500 mm, 5000/5000 mm, 6250/6250 mm, 7500/7500 mm atd. Tyto rozměry pocházejí z modulu 625 mm. Tím je dána shoda s rozdělením nosníků a vrstev pláště ve vzdálenosti 625 mm a s obchodně běžnými materiály plášťů.
4.5.2 Vzdálenost sloupů U skeletových staveb hlavní nosná konstrukce přejímá zatížení z vedlejší nosné konstrukce a převádí ho dále do základů. Pro hlavní nosnou konstrukci se většinou používá lepené lamelové dřevo. Vedlejší nosná konstrukce sestává z jednotlivě zabudovaných nosných prvků také dřevěného charakteru. Vzdálenost sloupů závisí na zvoleném rastru. Samotné sloupy jsou ze statického hlediska zpravidla neproblematické. Vzhledem k vysoké únosnosti dřeva v podélném směru mohou přenášet velmi vysoká zatížení. (KOLB, J. 2011)
Uspořádání sloupů skeletu dle rastru (KOLB, J. 2011)
- 24 -
4.5.3 Rozdělení skeletových staveb U skeletových staveb rozlišujeme různé konstrukční typy, které se od sebe vzájemné odlišují. Toto rozdělení závisí především na konstrukčním řešení přenášející zatížení, ale také na konstrukcích sloupů, nosníků a spojovacích materiálů. Dle (HAVÍŘOVÉ, Z. 2006) je rozdělení skeletových soustav následující: -
Sloup a dvojitý nosník
-
Dvojitý sloup a nosník
-
Nosníky uložené na sloupech
-
Sloup a přilehlý nosník
-
Vidlicový sloup
Volba konstrukčního typu závisí na půdorysu stavby a na architektonickém návrhu a vzhledu stavby. Pro svůj objekt jsem zvolil dva typy skeletových staveb. Jedná se o tzv. skelet s nosníky uloženými na sloupech a skelet se sloupy a přilehlými nosníky. Tyhle konstrukce jsou dobře popsány i s obrázky v knize J. Kolba 2011.
4.5.3.1 Nosníky uložené na sloupech Jednoduchý konstrukční systém s jednodílnými nosníky a sloupy je vhodný pro jednopodlažní stavby s plochou střechou. Nosníky mohou být provedeny jako prosté nebo spojité nosníky. Nosníky vedlejší nosné konstrukce se montují shora nebo z boku na nosníky hlavní nosné konstrukce. K přenosu sil mezi hlavním nosníkem a sloupem dochází přes plochu nosníku namáhanou tlakem kolmo k vláknům a čelní plochu sloupu. Pro zajištění stability lze použít: -
zářez a čepové spoje,
-
vlepované závitové tyče,
-
šrouby pro tahové síly,
-
plochou ocel se zapuštěnými plechy a přesnými svorníky,
-
sedlo z tvrdého dřeva a boční příložky.
- 25 -
Nosník uložený na sloupech (KOLB, J. 2011)
4.5.3.2 Sloup a přilehlý nosník Primární nosná konstrukce tohoto konstrukčního systému sestává z průběžných sloupů a hlavních nosníků, které jsou rozmístěny mezi sloupy jako prosté nosníky. Přitom jsou oba dřevěné prvky, vodorovný nosník a svislý sloup, jednodílné a leží ve stejné rovině. Přednosti tohoto systému spočívají v tom, že přípoje na sloupy jsou možné ze všech čtyř stran v jedné úrovni a současně mohou být nosníky připojeny v libovolné výšce. Protože sloup tvoří krajní ukončení nosného systému a sloup i nosník leží v jedné rovině, je tento systém vhodný zejména pro stavby, jejichž nosný skelet leží na vnitřní straně pláště budovy.
Hlavní nosníky se spojují se sloupy: -
součástí z profilového plechu, příchytek nosníku a rýhovaných (drážkových) hřebíků,
-
desek z ploché oceli a přesných svorníků.
Skelet sloup a přilehlý nosník (KOLB, J. 2011) - 26 -
Spojovací systémy vhodné pro připojení v jedné rovině se dnes také vyrábějí sériově. Přednosti těchto spojů jsou: -
možnost zakrytého spoje ze všech stran,
-
rychlá montáž,
-
vysoká únosnost,
-
normování se stanovenou únosností.
Spojování pomocí kovových prvků (KOLB, J. 2011)
4.5.4 Statika Dřevěné skelety mají nosnou kostru funkčně oddělenou od konstrukčních prvků výplňových uzavírajících prostor. Tím má stavba rozdělenou hlavní nosnou konstrukci a vedlejší nosnou konstrukci. Hlavní nosná konstrukce sestává z nosných sloupů a nosníků a je uspořádána ve zvoleném rastru. Přejímá zatížení z vedlejších nosných konstrukcí a odvádí je bodově dále do základů. Vedlejší nosné konstrukce z trámového stropu nebo jiných plošných konstrukčních prvků, přenášejí zatížení ze střechy, stropů nebo stěn do hlavních nosníků.
4.6 Stropní konstrukce Všeobecné požadavky na stropní konstrukce jsou dobrá únosnost s téměř nulovým průhybem, vysoká tuhost, izolační vlastnosti (zvuk, teplo, kročejový zvuk) a samozřejmě požární ochrana. Pro takové požadavky je nutné, aby stropní konstrukce obsahovala několik vrstev, které budou tyto požadavky splňovat. Pro navrhování dřevěných ale i jiných stropů musíme uvážit posuzování únosnosti a posuzování použitelnosti, kdy nastolíme na stropní konstrukci takové podmínky a zatížení, které během užívání mohou na strop působit.
- 27 -
Při posuzování únosnosti se ověřuje únosnost stropní konstrukce se zařízením a osobami. Přitom jde o zabránění zřícení nosného prvku nebo budovy. Při posuzování použitelnosti se ověřují mezní stavy funkční schopnosti, pohodlí a vzhledu. Posuzování použitelnosti se vztahuje na následky: Deformace, která ovlivňuje funkční schopnosti, do kterých spadá i vzhled a poškození nenosných částí konstrukce (trhliny, padání omítky) Kmitání konstrukce, výrazně narušující komfort užívání objektu.
Pro dřevěné stropní konstrukce platí: -
stropy se mají s výhodou uspořádat přes kratší rozměr místnosti,
-
spojité stropní systémy přes dvě nebo více polí jsou hospodárnější než jeden prostý nosník, což má výhody i nevýhody, které je nutno zvážit.
Výhody -
menší průhyb,
-
menší spotřeba dřeva,
-
rychlejší montáž,
-
méně montážních styků.
Nevýhody -
rozpětí pro běžné rozměry rostlého dřeva je asi 5 až 6 m,
-
lineární dřevěné konstrukční prvky (lepené lamelové dřevo, lepené dřevo) jsou jednoduše dostupné, za poněkud vyšší cenu než rostlé dřevo,
-
větší přepravní délky, vyšší přepravní náklady,
-
viditelné soustavy stropních nosníků, které procházejí přes více místností, se v půdorysu obtížněji rozdělují,
-
spojité (průběžné) stropní konstrukce způsobují nežádoucí přenos zvuku a kmitání z místnosti do místnosti.
4.6.1 Žebrové a skříňové stropy Pro stropní konstrukci svého objektu jsem si zvolil dřevěný trámový strop podle Kolba, J. 2011 též zvaný žebrový nebo skříňový využívající plošné opláštění z jedné nebo obou stran stropních žeber. Pláště jsou připojeny ke stropním žebrům smykově pevně vruty, plechovými sponky nebo je lze připravit průmyslovým způsobem lepení,
- 28 -
jako prefabrikované dílce ve výrobě dřevostaveb. Rozdíl mezi žebrovým a skříňovým stropem je, že u žebrových stropů je toto spojení pouze na horní nebo na dolní straně, u skříňových stropů oboustranné. Další skladba stropu se ukládá na horní plášť, dolní plášť může zůstat viditelný nebo se opatří podhledem. Výhody: -
malá konstrukční výška,
-
zajímavé nosné chování, protože při výpočtu mohou být uváženy lineární i plošné nosné vrstvy,
-
dílenská výroba,
-
nízká vlastní tíha,
-
rychlá montáž,
-
dolní plášť může tvořit hotový stropní podhled,
-
průmyslově vyráběné výrobky, s přesnými údaji o nosném chování, protipožární ochraně a zvukové izolaci.
Nevýhody: -
vytvoření dílců může být podle půdorysu obtížné,
-
volba systému, výroba a montáž musí být zahrnuty do projekčního, výrobního a montážního procesu, což se nakonec hodnotí jako výhoda.
4.6.2 Stropní výměny Stropy vykazují ve většině případů otvory ve větších plochách, kterým se nedá vyhnout. Často se musí pamatovat na schodiště, komíny a instalační šachty. Přitom se musí u tzv. výměn zahrnout statické úvahy a protipožární požadavky. U nutných otvorů nebo výměn se musí uvážit, že přináší pro jednotlivé dřevěné prvky (nosníky) větší zatížení. Trámová výměna přenáší své zatížení na sousední průběžné nosníky nebo dílce. Tyto dílce musí vedle rovnoměrného zatížení přenášet osamělá břemena, která jsou podle velikosti výměny značná. Proto se nesmí návrh výměny podcenit a u velkých ploch je dobré nechat provést statický výpočet statikem.
4.6.3 Spojování stropních trámů Stropní konstrukce v dnešní době lze spojovat několika způsoby při využívání velkého množství moderních spojovacích materiálů, ale i klasických tesařských spojů. Dle Kolba, J. 2011 lze u stropních konstrukcí s nepříliš velkým
- 29 -
rozpětím a nepříliš vysokým zatížením použít tesařské spoje dřeva. Zejména u trámových stropů jsou spoje na čep a dlab stále ještě používaným způsobem pro přenos sil. Dnes ovšem platí zvýšené požadavky na stropní konstrukce. Vyšší zatížení a výrazně větší rozpětí, vícepodlažní stavby přispívají k tomu, že tradiční spoje dřevo dřevo jsou nahrazovány mechanickými (kolíkovými) spojovacími prostředky v kombinaci s ocelovými nebo plechovými prvky. Ze statického hlediska představují mimoto zářezy nosníků čepem a dlabem oslabení, které se musí uvážit. Také v tomto ohledu vykazují mechanické spojovací prostředky výhody, protože zpravidla neoslabují průřez dřeva. (KOLB, J. 2011)
Ukázky možných spojů (KOLB, J. 2011)
4.7 Střešní konstrukce Obecná charakteristika jednoplášťových plochých střech: Ploché střechy definuje norma ČSN 73 1901/1999 „Navrhovaní střech - Základní ustanoveni' jako střechy se sklonem vnějšího povrchu menším než 5 stupňů. Lze je v podstatě rozdělit podle jejich technického provedení do dvou základních skupin: -
střechy jednoplášťové;
-
střechy dvouplášťové Jednoplášťové ploché střechy jsou základním a v posledních desetiletích
nejpoužívanějším druhem plochých střech. V nejjednodušším provedení (bez teplené
- 30 -
izolace) ji tvoři vhodná nosná konstrukce ve sklonu a vodotěsná izolace. Zpravidla se však používají s tepelnou izolací a jejich provedení potom může být zejména v závislosti na druhu použité tepelné izolace. Zejména u nových bytových, ale i rodinných domů se používají lehké ploché střechy s nosnou konstrukcí, tvořenou dřevěnými krokvemi s dřevěným bedněním. Hydroizolaci těchto střech tvoří při menších sklonech povlakové izolace s vysokým difuzním odporem (asfaltové pásy hydroizolační fólie, pvc pásy) často tvořící krytinu střechy, při větších sklonech lze použít plechovou krytinu. Tepelnou izolaci těchto lehkých střech s krokvemi tvoří takřka vždy minerální vlna a jejich parozábranu fóliová parozábrana - stejně jako je tomu u šikmých dvouplášťových střech se skládanou krytinou. Dnes se ovšem stále častěji používá stříkaná izolace plochých střech (Polyuretanová pěna). Tepelné izolace plochých střech jsou dle Chaloupky K. a Svobody Z. rozebrány níže.
Konstrukce dřevěné ploché střechy (www.nesbau.sk) 4.7.1 Provedení spádu ploché střechy Ploché střechy mají dle normy spád menší než 5 stupňů nebo také 2% odvodněné plochy. Již při návrhu nosné konstrukce se musí uvážit umístění spádu a poloha odvedení vody ze střechy. Vedle možnosti provedení sklonu nosnou konstrukcí mohou být také použity spádové klíny na zcela vodorovně uložené nosné konstrukci. Potřebný sklon lze dnes také vytvořit vhodnou tepelnou izolací (například extrudovaný polystyren, PUR pěna). Dle Kolba J. 2011 se při navrhování a výpočtu nosné konstrukce musí uvážit průhyby účinkem nahodilých zatížení (sníh, voda). Deformace nesmí změnit poměry spádu a musí se vyloučit tvoření takzvaných vodních polštářů. - 31 -
4.7.2 Tepelné izolace plochých střech V posledních desetiletích jsou nejpoužívanějšími tepelnými izolacemi plochých střech pěnový a extrudovaný polystyren a výrobky z minerální vlny. Své nezastupitelné místo však má v oblasti plochých střech i pěnové sklo a v poslední době také výrobky z pěnového polyuretanu. Některé technické parametry uvedených tepelné izolačních materiálů mohou být téměř stejné nebo podobné, jiné parametry nebo vlastnosti však mohou v konkrétních případech podstatně omezit jejich použití. Neznalost vlastností konkrétních stavebních materiálů a následné nevhodné zabudování může ve svých důsledcích znamenat i závažné poruchy střešních plášťů, které mohou v řadě případů velmi rychle vyvolat nutnost jejich totální rekonstrukce. Vlastnosti každého tepelně izolačního materiálu tedy významně ovlivňují jeho výběr pro konkrétní použití. (CHALOUPKA, K., SVOBODA, Z. 2009)
4.7.3 Nosná konstrukce střechy Jako každá nosná konstrukce musí i střešní konstrukce splňovat dva hlavní požadavky a to únosnost a použitelnost. U únosnosti se musí posoudit dostatečná bezpečnost nosné konstrukce, tedy jestli se při zatížení nezřítí. Při posouzení použitelnosti jde o to, aby konstrukce při zatížení zůstala použitelná. Zde jde o její funkční schopnost, pohodlí a vzhled. Jednoduché střešní konstrukce jako vaznicové krovy lze dimenzovat na základě praktických zkušeností, přibližných výpočtů nebo tabulkových hodnot. Převládající síly, které působí na střešní konstrukci, jsou účinky vlastní tíhy, nahodilého zatížení, sněhu a větru.
4.8 Jiné konstrukční prvky stavby 4.8.1 Instalační prostor Pro instalace (zdravotní, elektrické, vytápění, větrání, klimatické) se musí pamatovat na přiměřené instalační prostory. Ve svislém směru slouží pro rozvody šachty. Ve vodorovném směru lze podle skladby podlahy použít pro rozvody prostor mezi stropem nebo skladbu podlahy. Instalace musí být umístěny ze strany místnosti vzhledem k neprůvzdušné vrstvě a vrstvě s difuzním odporem. Musí se také dbát, aby při montáži nedošlo k porušení parozábrany. Pro vytvoření instalačního prostoru se dnes používají instalační předstěny
- 32 -
tloušťky až 60mm, takže je vytvořené dostatečné místo pro vedení rozvodů. Velikostí předstěny je možné do instalačního prostoru umístit také elektrické krabice. Pro vedení kanalizace, lze prostor zvětšit na potřebný průchod potrubí.
4.8.2 Parozábrana (vrstva s difuzním odporem) Nejdůležitější konstrukční ochranou dřevostaveb je dobře zvolená a umístěná parozábrana. Velice důležité je také odborné provádění montáže, a to tak aby nedošlo k jejímu poškození. Parozábraně je věnována velká pozornost a její funkčnost je popsaná v mnoha knihách. Dle Kolba, J. 2011 se již při navrhování musí uvážit migrace vodní páry zevnitř směrem ven. Ve stavební praxi je známo, že difuzní odpor jednotlivých vrstev se musí zevnitř směrem ven zmenšovat. Účinná vrstva s difuzním odporem redukuje difúzi vodní páry do té míry, že se uvnitř konstrukce netvoří škodlivé množství kondenzační vody. Konstrukce s fólií ze strany místnosti jako vrstvy s difuzním odporem (parozábrana) jsou považovány za osvědčené. Vnější stěny a střechy se stále více vytvářejí jako konstrukce otevřené difúzi. U těchto jsou konstrukční prvky ve venkovní oblasti natolik propustné pro vodní páru, že ze strany místnosti (teplé strany) není potřebná zvláštní fólie s difuzním odporem. Parozábrana leží ze stavebně fyzikálních důvodů na teplé straně tepelné izolace. Může být kombinována s neprůvzdušnou vrstvou. Důležité je, aby parozábrana byla vedena bez jakéhokoli přerušení okolo celého pláště budovy. Spoje vnější stěna a strop vyžadují zvláštní pozornost, protože parozábrana je přerušena stropní konstrukcí. Proto je nutné provést dodatečnou parozábranu přes tohle napojení. Souhrnně je třeba dle Kolba J. 2011 uvážit -
parozábrana leží na teplé straně tepelné izolace, musí být v souladu s celou skladbou konstrukce,
-
parozábrana se musí provádět nezávisle na tepelně izolační vrstvě a musí se zabudovat celoplošně po celém plášti budovy,
-
prostupy a připojení k přilehlým konstrukčním prvkům se musí připojit neprůvzdušně,
-
málo průniků znamená jednoduché a cenově příznivé provádění,
- 33 -
-
vedení instalací se musí umístit na teplé straně, tj. ze strany místnosti k parozábraně a nesmí tuto poškodit,
-
parozábranu lze kombinovat s jinými vrstvami konstrukčního prvku, zpravidla s neprůvzdušnou vrstvou,
4.8.3 Tepelná izolace Tepelnou izolaci lze uspořádat různými způsoby. Může být uložena na vnější straně nebo mezi samotnou nosnou konstrukcí. Samotná vnitřní izolace téměř nepřichází v úvahu, alespoň u novostaveb, protože vnitřní izolace jsou zpravidla problematické ze stavebně fyzikálního hlediska (vznik tepelných mostů). U dřevěných staveb je dnes často běžné umístění tepelné izolace mezi nosnou konstrukci v kombinaci s vnější izolací. Toto řešení představuje nejlepší stavebně fyzikální řešení z hlediska přerušení tepelných mostů vnější izolací. Častou kombinací je minerální vlna, mezi nosnou konstrukcí a minerální vlna nebo častěji polystyren pro vnější izolaci a opatření stavby fasádou.
4.9 Konstrukční řezivo Pro nosné konstrukce objektu je použito konstrukční masivní a lepené lamelové řezivo KVH a BSH, které mají dobré fyzikálně mechanické vlastnosti, pro použití na nosné prvky v dřevostavbách. KVH a BSH hranoly jsou podle odborné literatury popsány níže.
4.9.1 Masivní konstrukční dřevo KVH Masivní konstrukční dřevo (KVH) je stavební řezivo z jehličnatého dřeva z oblasti Střední Evropy, zpravidla smrku a jedle, pro použití v moderních dřevěných stavbách. Charakteristické pro stavby z těchto produktů je definované užitné zatížení a přání docílit jemně propracované nosné konstrukce, esteticky náročného povrchu, jakož i rychlá dostupnost materiálů s ohledem na malou vzdálenost od místa stavby. Použitím miniozubu je možné vyrábět dřeva až do maximální délky 16 metrů. Jednotlivé dílčí kusy jsou přitom navzájem silově spojovány klínovými ozuby, aniž by přitom byly nějakým způsobem nepříznivě ovlivňovány pevnostní hodnoty. (SLONEK, M. 2006)
- 34 -
Tvarová stálost Za účelem minimalizace deformací dřeva a s ní souvisejících negativních důsledků pro konstrukci v podobě sesychání nebo bobtnání, byla pro KVH stanovena průměrná vlhkost 15% ± 3%. Tato hodnota je přesně nastavena v počítačově řízených sušících komorách a u každého jednotlivého kusu je před zpracováním kontrolována. Použití: - je ideální pro konstrukce pod sádrokarton - použití na viditelné části krovů - konstrukce zimních zahrad nebo balkonů - pro výrobu typů nosníků - výroba nosných konstrukcí rámových dřevostaveb
4.9.2 Lepené vrstvené hranoly BSH Vrstvené dřevěné desky jsou ideálním stavebním materiálem pro náročnou bytovou výstavbu i pro výstavbu neobvyklých objektů. Na základě bezskluzového spojení mezi jednotlivými lamelami z prken má tento druh výrobku lepší technické a statické vlastnosti než masivní dřevo a nevykazuje tak trvale žádné deformace a praskliny. Spojením jednotlivých lamel pomocí miniozubu je možné z vrstvených prken vyrobit téměř každou velikost nosníku. Rozměry výrobku jsou zpravidla zhotoveny podle požadavků odběratele, ale obvyklá délka lepeného lamelového dřeva je do 35 m, u některých výrobců je délka až do 50 m. (SLONEK, M. 2008) Lamelové dřevo má extrémní nosnost při nízké vlastní hmotnosti, je rozměrově stálé, umožňuje přesné lícování a dá se dobře opracovávat. Vynikající vlastnosti vrstvených dřevěných prken, jako je únosnost, estetický dojem a komfortní opracovatelnost činí tento materiál nepostradatelným ve výstavbě budov s dřevěnou skeletovou konstrukcí. Z prvků BSH se staví především dřevné konstrukce velkých rozpětí. Ve srovnání s běžným stavebním dřevem vykazuje BSH až o 80 % větší nosnosti. BSH se vyrábí průmyslově nejen jako rovné stavební dílce, ale i různě ohýbané nosníky.
Vlastnosti lepených vrstvených hranolů BSH Pro výrobu lepených vrstvených hranolů (desek) se používá především smrkové
- 35 -
dřevo, které je technicky vysušené. Lamely vyrobené z tohoto řeziva mají vlhkost do 15% a tloušťky těchto lamel se nejčastěji pohybují v rozmezí od 32 do 40 mm. Dřevo pro výrobu lepených vrstvených hranolů se třídí ručně nebo strojně tak, aby byly odstraněny všechny nedostatky dřeva. Pro výrobu libovolných rozměrů se jednotlivé lamely z vrstveného dřeva následně spojují zubovitými spoji. Lamely, na které je po celé ploše naneseno lepidlo, se v lisu vrství na sebe a následně se slisují. Po vytvrzení lepidla se výrobek hoblováním a přeřezáním upraví do požadovaného tvaru a velikosti. (KRÁL, P. 2011)
Tvarová stálost: Lepené vrstvené hranoly BSH, se vždy vyrábí z technicky sušeného dřeva. Sušením jednotlivých hranolů se i při větších průřezech spolehlivě docílí omezení vlhkosti dřeva, která je stanovena na průměrnou hodnotu 15%. Vysychání po zpracování dřeva je malé, vznikají pouze malá povrchová pnutí. Dosahuje se tak vysoké tvarové stability a sklon k praskání se udržuje na velice nízké úrovni. Použité lepidlo: Vrstvené lepené hranoly (desky) jsou provedeny s čistou ekologickou kulturou. Pro lepení těchto výrobků se používají lepidla z melaminové pryskyřice. Spoje lepené melaminovými pryskyřičnými lepidly jsou odolné vůči působení studené a horké vody, ale jen omezeně odolné vůči povětrnostním podmínkám. Použití: - dřevěné konstrukce s velkým rozpětím - výstavba budov s dřevěnou skeletovou konstrukcí - u pevných konstrukcí, s nosnou funkcí stropů
4.10 Difuzně uzavřené a otevřené stěny Obvodové stěny dřevostaveb většinou tvoří rámové konstrukce z dřevěných sloupků a prostor mezi nimi vyplněný minerální izolací, která je doplněna přídavnou izolací z exteriérové strany. Tato skladba stěny dřevostavby z hlediska stavební fyziky vyžaduje omezení prostupu vodních par z interiéru směrem do konstrukce. Pokud je přídavná izolace pod fasádou řešena např. polystyrenem, který vlhkost v konstrukci uzavře, tak bez vrstvy bránící průniku par do konstrukce, vlhkost v rosném bodě
- 36 -
zkondenzuje na kapalnou vodu a hromadí se v konstrukci. Vysoká vlhkost ovšem zlepšuje podmínky pro vznik dřevokazných hub a hmyzu, jejichž působení po delší době narušuje samotnou statiku celé konstrukce dřevostavby. Také zde vznikají plísně, které zhoršují kvalitu vnitřního prostředí pro bydlení a vlhkost, následně degraduje izolační schopnosti stěny. Při použití materiálů, které mám ve své skladbě, musím stěnu zhotovit jako difuzně uzavřenou. Takové skladby se z vnitřní strany stěny opatřují parotěsnou fólií, která zamezuje průniku vodních par do konstrukce. Tato fólie se zpravidla umisťuje mezi dřevěný rám a vnitřní opláštění. Skladby stěn lze ovšem řešit také jako difuzně otevřené. Takový systém zjednodušeně propouští určité látkové množství vzduchu s vodními parami konstrukcí ven z objektu, ale stejné látkové množství suchého vzduchu proudí opačným směrem do objektu. Toto proudění se dá představit jako přenos vlhkosti z vlhčích míst do sušších a z teplejších míst do chladnějších. Při takových konstrukcích se musí použít materiály, které páry propouští. Místo parozábrany je v konstrukci umístěna parobrzda, která proudění vzduchu nezastaví, ale zpomalí, aby nedocházelo ke kondenzaci. Na opláštění a vnější izolace se používají dřevotřískové a dřevovláknité desky. Difuzně uzavřené konstrukce Výhody: -
Vyzkoušený systém, který funguje
-
Zkušenosti firem s tímto systémem
-
Z hlediska použitých materiálů jsou levnější než konstrukce difúzně otevřené
Nevýhody: -
Vysoké požadavky na precizní výrobu i montáž dřevostavby
-
Vnitřní klima dřevostavby s poměrně nízkou vzdušnou vlhkostí
-
Závislost systému na vrstvě parozábrany, která může být nesprávným užíváním stavby porušena
- 37 -
4.11 Protipožární ochrana 4.11.1 Nosná konstrukce a požární úseky Z požárního hlediska se rozumí nosnou konstrukcí všechny nosné prvky budovy, které jsou nutné pro přenášení zatížení. V dřevěných konstrukcích jsou to podle nosného systému stěny, stropy, střechy a jejich spoje. Nosné konstrukce se musí navrhnout tak, že během určité doby odolávají ohni. Tato doba požární odolnosti se stanoví podle protipožárních předpisů a použité požární ochrany a závisí zejména na počtu poschodí a užití budovy. Cílem vytváření požárního úseku je omezit možný požár do konkrétního prostoru (úseku) a tím usnadnit likvidaci požáru hasičským jednotkám a omezit škody na majetku, ale především životech a zdraví osob. Dle Rusinové M. 2006 se do požárních úseků musí rozdělit zejména: -
jednotlivá podlaží,
-
různě využívané prostory,
-
vedle sebe stavěné a přistavované budovy a zařízení,
-
chodby a schodiště, které slouží jako únikové cesty,
-
svislé spoje přes více podlaží (jako např. výtahové šachty, instalační kanály),
-
technické prostory.
Tyto úseky se od sebe vzájemně oddělují konstrukčními prvky, jako jsou stěny a stropy obsahující požárně odolné uzávěry a požární materiály s požadovanou požární odolností dle předpisů. Při navrhování a provádění dřevěných staveb se musí uvážit chování při požáru a nastolit protipožární požadavky na použité konstrukce. Používání dřeva u obytných, kancelářských a školních budov je kromě únikových cest, chodeb a schodišť možné až do hranice výškového domu.
4.11.2 Únikové cesty Únikové a záchranné cesty dle Rusinové M. 2006 musí uživatelům budovy umožňovat v případě požáru bezpečnou cestu z libovolného místa v budově ven. Slouží také záchranným silám jako pohotovostní cesta. Musí být vždy udržovány volné a nesmí se v nich nacházet ani bytové zařízení ani zboží, které se v případě požáru stává požárním zatížením a omezuje pohyb.
- 38 -
Počet, maximální délka a požadované šířky únikových a záchranných cest jsou stanoveny v protipožárních předpisech. Chodby a schodiště, které slouží jako únikové cesty, se musí vytvořit jako požární úseky. Stěny a stropy chodeb mohou být v dřevěných stavbách v zásadě konstruovány z hořlavého materiálu, musí však ze strany chodby vykazovat nehořlavý obklad. U dřevěných staveb do tří podlaží může být i schodiště konstruováno z dřevěné konstrukce. (RUSINOVÁ, M. 2006)
- 39 -
5 Výsledek práce Výsledkem mé práce je navrhnutá výkresová dokumentace bytového domu a následující Průvodní, Souhrnná a Technická zpráva, ve které jsou popsány potřebné údaje a konstrukční části stavby.
5.1 A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE STAVBY NÁZEV: Návrh dřevostavby bytového domu typu Loft KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: MÍSTO STAVBY: Brno STAVEBNÍK: Bc. Radek Volejník, Brno PROJEKTANT: Bc. Radek Volejník, Brno
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA STAVBY Stavba pro bydlení, novostavba bytový dům s jednopodlažními a dvoupodlažními byty. Dřevěná konstrukce, kombinace skeletu a rámové stavby. Střecha plochá se sklonem 2%. Stavba je umístěna samostatně na rovném terénu.
ÚDAJE O DOSAVADNÍM VYUŽITÍ ÚZEMÍ Parcela určená k domu je nezastavěná, jedná se o velký samostatný pozemek mezi zástavbou rodinných domů. Zbytek parcely, který není určen k zástavbě, je zatravněná plocha. Pozemek je ve vlastnictví investora.
ÚDAJE O NAPOJENÍ NA DOPRAVNÍ A TECHNICKOU INFRASTRUKTURU Kolem pozemku vede stávající veřejná komunikace pro pěší, zelený pás a veřejná asfaltová komunikace pro motoristy, z které bude zhotoven nájezd na budoucí příjezdovou cestu a parkovací stání u objektu. Pod těmito komunikacemi jsou umístěny veřejné inženýrské sítě. Na pozemek byly přivedeny přípojky plynu, vody, kanalizace, sdělovacích kabelů a elektřiny.
ÚDAJE O DODRŽENÍ OBECNÝCH POŽADAVKŮ NA VÝSTAVBU Objekt splňuje technické požadavky dle vyhlášky č.268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, dle vyhlášky č.501/2006 Sb. o obecných požadavcích na
- 40 -
využívání území a dle vyhlášky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb u dvou bytů.
ÚDAJE
O SPLNĚNÍ
PODMÍNEK REGULAČNÍHO PLÁNU,
ÚZEMNÍHO
ROZHODNUTÍ Navrhovaný bytový dům se zastavěnou plochou 860m2 podléhá stavebnímu povolení a je v souladu s územním rozhodnutím pro vybranou lokalitu.
VĚCNÉ A ČASOVÉ VAZBY STAVBY NA SOUVISEJÍCÍ A PODMIŇUJÍCÍ STAVBY Počátek výstavby by byl plánován na 4. měsíc roku 2014. Veškeré venkovní práce by měly být zhotoveny dříve, než bude období mrazů, tj. zhruba do konce 11. měsíce roku 2014. Ukončení stavby je plánováno na 4. měsíc roku 2015.
PŘEDPOKLÁDANÁ LHŮTA VÝSTAVBY Předpokládaná doba výstavby činí cca 1 rok.
V Brně, březen 2013
Vypracoval: Bc. Radek Volejník
- 41 -
5.2 B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE NÁZEV: Návrh dřevostavby bytového domu typu Loft KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: MÍSTO STAVBY: Brno STAVEBNÍK: Bc. Radek Volejník, Brno PROJEKTANT: Bc. Radek Volejník, Brno STAVEBNÍ ÚŘAD: Brno
2. URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ
a) Zhodnocení staveniště Pozemek se nachází na území města Brna, městské části Lesná. Na pozemku se nenachází žádný objekt. Pozemek je zatravněný, rovný terén, který je napojen na stávající asfaltovou komunikaci. Lokalita slouží k zástavbě obytných budov.
b) Urbanistické architektonické řešení stavby Novostavba bude osazena kolmo ke stávající komunikaci. Většina obytných místností objektu je orientována na jižní stranu.
Objekt je navržen jako dvoupodlažní,
nepodsklepený, samostatně stojící bytový dům s parkovacím stáním napojeným na místní komunikaci. Objekt je navržen jako skeletový nosný systém z dřevěných lepených hranolů BSH s kombinací dřevěného rámového systému z hranolů KVH tvořících převážně výplně skeletu (některé stěny nosné). Stropní konstrukce je tvořena dřevěným žebrovým stropem. Střecha plochá ze dvou střešních rovin se sklonem 2%. Objekt má dva hlavní vstupy situovány na východ a západ. V 1.NP se nachází dva jednopodlažní byty přizpůsobeny jako byty zvláštního určení a první patra dvou dvoupodlažních bytů. V 2.NP se nachází druhé patro dvoupodlažních bytů a rozlehlé terasy. Každý byt má jiné dispoziční uspořádání, které nalezneme ve výkresové dokumentaci. Ve dvoupodlažních bytech jednotlivá podlaží spojuje dvouramenné modulové schodiště s mezi-podestou.
Vytápění objektu
je zajištěno
pomocí
teplovodního vytápění s podlahovým vytápěním. Každý byt má svůj plynový kotel umístěn v technické místnosti. Součástí projektu je rovněž projektová dokumentace přípojek inženýrských sítí.
- 42 -
Dispozice interiéru každého bytu je řešena jako loft, kde v prvním podlaží je spojený rozlehlý obývací pokoj s jídelním koutem a kuchyní, dále je zde minimální množství oddělených pokojů, pouze koupelna a ložnice. Ve druhém podlaží, které tvoří galerie, se nachází odpočinkové místnosti buď odděleny stěnou, nebo volně s výhledem do prvního podlaží. Dispoziční řešení je otevřené a vzdušné. Venkovní vzhled stavby je zajištěn fasádou s barevným odstínem omítky dle vzorkovníku Caparoll. Celkově je vzhled stavby přizpůsoben, tak aby zapadl do okolního prostředí.
c) Technické řešení objektu Jednotlivé body technického a konstrukčního řešení objektu spolu s popisem použitých materiálů jsou podrobně popsány v technické zprávě objektu uvedené níže.
d) Napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu Kolem pozemku vede stávající veřejná komunikace pro pěší, zelený pás a veřejná asfaltová komunikace pro motoristy, z které bude zhotoven nájezd na budoucí příjezdovou cestu k objektu. Nájezd bude opatřen na rozhraní komunikace a nájezdu nájezdovým obrubníkem a po obou stranách bude opatřen dělícím pásem z protiskluzové zámkové dlažby, Pod těmito komunikacemi jsou umístěny veřejné inženýrské sítě. Na pozemek byly přivedeny přípojky plynu, vody, kanalizace, sdělovacích kabelů a elektřiny. Na fasádě budou umístěny uzamykatelné rozvodné skříně s elektroměrem a hlavní jističe. Napojení vodovodu bude provedeno pomocí přípojek k hlavnímu veřejnému vodovodnímu řádu. Vodoměrná šachta bude umístěna venku u objektu. Jednotná kanalizace bude napojena pomocí přípojek na místní kanalizační síť.
e) Řešení technické a dopravní infrastruktury Místo pro parkování je řešeno venkovním stáním u objektu, napojeným na stávající asfaltovou komunikaci, probíhající kolem pozemku.
f) Vliv stavby na životní prostředí a řešení jeho ochrany Stavba nebude mít negativní vliv na životní prostředí. Nebudou vytvářeny žádné nebezpečné zplodiny či nebezpečný odpad. S veškerými odpady bude nakládáno dle
- 43 -
zákonu číslo 185/2001 Sb. Vzniklé odpady - komunální odpad a odpad vzniklý při realizaci stavby, bude odklizen do nejbližší sběrny odpadů.
g) Řešení bezbariérového užívání navazujících veřejně přístupných ploch a komunikací Bezbariérové užívání je řešeno pro dva byty v objektu dle vyhlášky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb. h) Vliv stavby na okolní pozemky, vliv stavby na okolí Stavba nemá negativní vliv na okolí ani okolní pozemky. K realizaci stavby bude využit vlastní pozemek.
ch) Způsob zajištění ochrany a zdraví pracovníků Bude postupováno dle Nařízení vlády 591/2006 Sb. O bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.
3. MECHANICKÁ ODOLNOST A STABILITA Použité materiály musí mít platné certifikáty, kterými dokazují, že svými vlastnostmi splňují požadavky Stavebního zákona 183/ 2006, §156 Požadavky na stavby. Stavební práce musejí být prováděny taktéž podle platných norem a vyhlášek.
4. POŽÁRNÍ BEZPEČNOST Objekt lze opustit při evakuaci hlavními vchody, ze kterých je možno se dostat do bezpečné vzdálenosti od objektu. Pro příjezd a zásah hasičů je možno využít okolní veřejné komunikace a příjezdovou komunikaci k objektu.
5. HYGIENA, OCHRANA ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Stavba splňuje požadavky na hygienu i ochranu zdraví a životního prostředí dle Stavebního zákona č. 183/2006
6. BEZPEČNOST PŘI UŽÍVÁNÍ Užívání stavby musí být v souladu se Stavebním zákonem č. 183/2006
- 44 -
7. OCHRANA PROTI HLUKU Ochrana proti hluku je zajištěna dle Vyhlášky 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby §14 Ochrana proti hluku a vibracím.
8. ÚSPORA ENERGIE A OCHRANA TEPLA Stavba a její zařízení pro vytápění (popř. chlazení a větrání) jsou navrženy a provedeny takovým způsobem, aby spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na místní klimatické podmínky a požadavky uživatelů. 9. ŘEŠENÍ PŘÍSTUPU A UŽÍVÁNÍ STAVBY OSOBAMI S OMEZENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU A ORIENTACE Stavba má dva byty řešeny jako bezbariérové pro užívání osob s omezenou schopností pohybu a orientace dle vyhlášky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb. K bezbariérovému vstupu do objektu slouží, vzhledem překonávané výšce, zdvižná hydraulická plošina.
10. OCHRANA STAVBY PŘED ŠKODLIVÝMI VLIVY VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ Na stavbě bude provedena celoplošná hydroizolace proti zemní vlhkosti. Izolace proti radonu není nutná. Agresivní vody nebyly pro tuto oblast a v nejbližším okolí stavby zaznamenány.
V Brně, březen 2013
Vypracoval: Bc. Radek Volejník
- 45 -
5.3 C. TECHNICKÁ ZPRÁVA
a) Účel objektu. Objekt bytového domu má čtyři bytové jednotky a je účelově určen pro bydlení čtyř jednogeneračních rodin.
b) Zásady architektonického, funkčního, dispozičního a výtvarného řešení a řešení vegetačních úprav okolí objektu, včetně řešení přístupu a užívání objektu osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Objekt je navrhován tak, aby špinavé zóny bytového domu (parkovací stání, chodba, zádveří, technická místnost) byly odděleny od klidových zón (pokoje, ložnice). Prostory jsou rozvrženy následovně: z chodby v 1NP se vchází do jednotlivých bytů. V 1NP jsou situovány čtyři byty, z toho jsou dva byty jednopodlažní, určené i k bezbariérovému bydlení a dva byty dvoupodlažní, kde druhé podlaží tvoří tzv. galerie. Všechny byty jsou tvořeny jako loftové byty. V jednopodlažních bytech se nachází ložnice, koupelna, zádveří, rozlehlý obývací pokoj ve spojení s jídelním koutem a kuchyní a také zde nalezneme technickou místnost kde je umístěn plynový kotel. U dvoupodlažních bytů najdeme stejné místnosti ovšem je zde větší množství obytných pokojů (ložnice, pracovny) a koupelen. V galeriích dvoupodlažních bytů kromě pokojů také nalezneme relaxační plochy a rozlehlé venkovní terasy. Ve všech bytech budou nainstalovány hygienické zařízení a kuchyňské linky, jak je uvedeno ve výkresové dokumentaci. Fasádní úprava je řešena z akrylátové omítky barevného odstínu firmy Caparoll. Podél pozemku vede stávající komunikace pro pěší, zelený pás a místní komunikace pro motorová vozidla, z které je zhotoven vjezd na komunikaci k objektu. Příjezdová komunikace a parkovací místa budou zhotoveny jako asfaltové komunikace. Přístupový chodník do objektu bude ze zámkové dlažby. Okolí objektu je zatravněno s vysázenými stromy a keři. Nášlapná vrstva terasy bude zhotovena ze dřevěné čtvercové dlažby na podložkách. Objekt je částečně řešen jako bezbariérově přístupný a proto se uvažuje s užíváním osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Do objektu jsou proto navrhnuty dva hlavní vstupy, kde jeden je řešen tak, aby splňoval bezbariérový přístup.
- 46 -
c) Kapacity, užitkové plochy, obestavěné prostory, zastavěné plochy, orientace, osvětlení a oslunění. Bytový dům je navržen pro užívání čtyř jednogeneračních rodin. Celková plocha obestavěného prostoru domu činí 860 m2. Obytná plocha jednopodlažních bytů je 185,7 m2 a dvoupodlažních 275 m2. Hlavní vstupy jsou orientovaný k severozápadu a jihovýchodu. K severní straně jsou orientovány koupelny, technické místnosti, terasy, jídelny. K západní jsou orientovány relaxační plochy, technické místnosti, koupelny, zádveří. K jižní straně ložnice, relaxační plochy, obývací pokoje. A k východní ložnice, obývací pokoje, zádveří, kuchyně. Některé místnosti jednotlivých bytů objektu musely být kvůli rozlehlému půdorysu a dodržení dispozice, umístěny v nesouladu s normou. Osvětlení místností okny bylo dodrženo ve všech místnostech, mimo WC a koupelnu jednoho bytu, kde plocha nemohla být osvětlena okny a nesplnila tak požadavek normy. Všechny místnosti jsou navrženy tak, aby byly dostatečně osluněny.
d) Technické a konstrukční řešení objektu, jeho zdůvodnění ve vazbě na užití objektu a jeho požadovanou životnost.
PŘÍPRAVA ÚZEMÍ A ZEMNÍ PRÁCE Původní terén pozemku je vodorovný, zatravněný. Zemina pozemku je třídy F3 hlína písčitá, lehce rozpojitelná soudržná, únosnost 0,2MPa. Před zahájením prací bude sejmuta ornice v tl. 150mm, která bude shrnuta mimo půdorys bytového domu na deponii ve vzdálenosti 8m. Tato zemina bude později použita k terénním úpravám. Výkopy rýh jsou vodorovné nepažené. Zemina bude ponechána na případné zásypy, zbytek bude odvezen na skládku určenou stavebním úřadem v Brně.
ZÁKLADY A PODKLADNÍ BETON Objekt je založen na základových pasech z prostého betonu C16/20. Hloubka základové spáry je 0,8m pod úrovní přilehlého terénu. Šířka pasů je pro celý objekt stejná a to 0,3m. Pasy přesahují 150mm nad přilehlý terén a prostor mezi nimi je vyplněn štěrkovým zhutněným násypem, na který je položena hydroizolace. Na pasech
- 47 -
je uložena železobetonová deska z betonu třídy C16/20 tloušťky 150mm vyztužena kari sítí. Na železobetonové desce bude opatřen hydroizolační nátěr proti vlhkosti.
SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE Nosný systém je tvořen kombinací dřevěných konstrukcí skeletu a rámové stavby. Skeletový systém je tvořený z dřevěných, lepených, lamelových trámů BSH rozměrů 240x240mm povrchově opracovaných, aby mohly být použity do interiéru. Ukotvení trámů je pomocí ocelových patek do základové desky a pasů. Stabilitu trámů zajištují překlady střešní a stropní konstrukce, a také výplňové a nosné stěny objektu. Obvodové stěny dřevěné rámové konstrukce plní funkci jak nosnou, tak výplňovou s částečným přenosem zatížení a zajištění stability stavby (výplně mezi skeletovou konstrukcí). Nosné a obvodové stěny jsou vyrobeny z KVH hranolů jejichž průřezy se mění podle šířky stěny. Pro stěny byly použity průřezy hranolů 140/60mm, 160/60mm,které jsou rozmístěny osově po 625mm a průřezy 240/80mm rozmístěny po 1250mm. Mezi trámy je po celé tloušťce vložena izolace z minerální vlny a opláštění je tvořeno OSB deskami, které tvoří vyztužení stěn. Pro povrchové úpravy jsou stěny interiéru opatřeny sádrokartonovými deskami, na kterých bude přetmelení a malba. Spojování materiálů, dřevěných konstrukčních trámů, opláštění, sádrokartonů, je pomocí vrutů, hřebíků a profilovaných plechových sponek. Po osazení stěny venkovní izolací z EPS 120mm, na kterém je tenkovrstvá izolační omítka 15mm je tloušťka obvodové skladby stěny 320mm.
STROPNÍ KONSTRUKCE Druhé podlaží v objektu jsou tzv. galerie. Stropní konstrukci těchto galerií tvoří žebrové trámové stropy. Trámy jsou průřezu 60/200mm rozmístěné po 625mm. Mezi trámy je vložena zvuková a tepelná izolace z minerální vlny 120mm. Opláštění stropu ze spodní strany je pomocí OSB 15mm a požárně izolační desky Fermacell A1. Z horní strany je strop opláštěn OSB deskou 25mm, na které bude zhotovena podlaha. Opláštěný strop tvoří tuhou konstrukci, se kterou lze manipulovat. Pro lepší manipulaci je strop rozdělen na 5 dílců a tyto dílce budou jednotlivě osazeny na nosné rámové stěny a nosníky mezi skeletem, aby tvořili jednotný strop (viz. výkresová dokumentace stropů). Nosný překlad mezi skeletem je tvořen konstrukcí sloup a přilehlý nosník, kdy
- 48 -
je překlad pomocí ocelových kotvících prvků připevněn na sloup skeletu. Nosníky tvoří trámy BSH 240x320mm.
SCHODIŠTĚ Vnitřní schodiště je páteřové modulové, tvořené z ocelových montovaných modulů, které tvoří středovou schodnici. Schodiště má dvě pravotočivá ramena, mezipodestu a obsahuje 20 stupňů výšky 175mm a šířky 260mm. Přenos zatížení od stupňů je proveden středovou schodnicí. Stabilita a únosnost schodiště je zajištěna pomocí dvou ocelových sloupků průměru 200mm ukotvených do základu, na kterém je mezipodesta a jednoho sloupku 150mm, který zajištuje středovou vaznici. První a poslední stupeň je zajištěn ocelovými kotvy k základu a stropní konstrukci. Nášlapnou vrstvu tvoří dubové desky tloušťky 40mm. Zábradlí je ocelové, tyčové se svislou výplní. Vnější schodiště je betonové s plně podporovanými stupni a protiskluznou úpravou. Obsahuje 4 stupně výšky 150mm a šířky 300mm. U objektu jsou dvě vnější schodiště. Jedno má délku podesty 900mm a druhé 1500mm z důvodu řešení bezbariérového přístupu. Bezbariérový přístup je vzhledem k prostoru řešen pomocí vysokozdvižné hydraulické plošiny. Zábradlí je také ocelové se svislou výplní.
NOSNÁ KONSTRUKCE STŘECHY Střecha objektu je plochá, složená ze tří střešních rovin o sklonu 2% (1°), kde dvě střešní roviny mají opačný sklon vůči třetí (výkresová dokumentace). Nosnou konstrukci střechy tvoří rámové stěny a nosníky z lepených BSH trámů 240x320mm, ukotvených pomocí ocelových prvků na sloupech skeletu. Trámy procházejí přes stěnu vně budovy, kde jsou opatřeny tepelnou izolací a omítkou. Osová vzdálenost nosníků je dle modulové koordinace skeletu uvedené ve výkresové dokumentaci. Na nosníky jsou uloženy trámy průřezu 60/200mm osově po 625mm, které tvoří krokve a jsou součástí střešního pláště.
STŘEŠNÍ PLÁŠŤ Střešní plášť ploché střechy je z interiéru do exteriéru skladby: Na nosnou konstrukci střechy, tvořenou nosníky, jsou jako krokve umístěny trámy 60/200mm rozmístěny po 625mm. Podbití trámů tvoří OSB deska 15mm s parozábranou,
- 49 -
aerogelová izolace Spaceloft 10mm a deskami Fermacell A1 10mm. Mezi trámy je po celé výšce umístěna tepelná izolace Isover 200mm, na kterou je také položea aerogelová izolace Spaceloft 40mm. Záklop tvoří OSB deska tl. 25mm, na kterou je připevněna pojistná hydroizolace Fatrafol. Hlavní krytinou střechy jsou PVC fóliové plechy Viplanyl tl. 1mm.
KOMÍN A VYTÁPĚNÍ K vytápění bytů a ohřevu vody je pro každý byt navržen závěsný, plynový kondenzační kotel Imergass s ohřevem TUV. Kotle jsou v provedení turbo, což znamená, že odtah spalin nepotřebuje komín vyvedený nad střechu. K odtahu spalin bude sloužit kouřovod průměru 60/100mm (sání, výdech), procházející přes obvodovou stěnu domu. Kotel s kouřovodem je umístěn v technické místnosti objektu.
PŘÍČKY Příčky jsou tvořeny dřevěnou rámovou konstrukcí. Pro příčky jsou použity KVH hranoly průřezu 60/80mm mezi které je vložena tepelná izolace. Z obou stran jsou trámy opláštěny OSB deskami 12mm a Farmacellem A1 12.5mm. Spojování materiálů je zajištěno pomocí vrutů a plechových profilovaných sponek. Pro některé příčky jsou použity prosklené průhledné panely firmy Sklomont pro lepší prosvětlení místností a estetický vzhled.
PŘEKLADY Pro střešní a stropní konstrukce jsou použity dřevěné lepené trámy BSH 240x320mm. Překlady oken a dveří jsou vytvořeny z trámů KVH, které jsou součástí rámových stěn.
PODHLEDY Podhled všech bytů je tvořen viditelnými trámy BSH od střešních a stropních konstrukcí. Mezi trámy je podhled zhotoven z OSB desek 15mm, na kterých jsou desky Farmacell A1 10mm.
- 50 -
PODLAHY Podlahy jsou navrženy dle hygienických norem a provozního požadavku místností. Jednotlivé nášlapné povrchy podlah a celé skladby jsou uvedeny ve výkresové dokumentaci. V podlahách 1NP je navrhnuto teplovodní podlahové vytápění. V místnostech, kde se vyskytuje vlhkost, jsou ve skladbě podlah navrženy potřebné hydroizolace.
HYDROIZOLACE A PAROZÁBRANY a)Izolace proti zemní vlhkosti: Pro hydroizolaci základů je použita fólie Fatrafol 803 tl. 2mm z měkčeného polyvinylchloridu určená proti vlhkosti, tlakové vodě a radonu. Izolace je vytažena nad upravený terén 300mm. Na železobetonové desce je hydroizolační asfaltový nátěr proti vlhkosti. b/hydroizolace podlah: V místech, kde dojde ke styku s vlhkostí (koupelny, WC, technické místnosti), budou ve skladbě podlah použity hydroizolační fólie Fatrafol P 922 tl. 1mm. Pro přilepení dlažby je použito hydroizolační lepidlo od firmy Sika. c/střecha: Střešní hydroizolační krytina Viplanyl 1mm (PVC fóliové plechy). Pojistná hydroizolační fólie Fatrafol 810 tl. 1,2mm a parotěsná zábrana Jutafol N AL 170 tl. 0,27 mm. d/stěny: Ve stěnách je použita parotěsná zábrana Jutafol N 140 special tl. 0,20mm.
TEPELNÁ, ZVUKOVÁ A KROČEJOVÁ IZOLACE Podlahy v 1NP: tepelná izolace minerální vlna Isover UNIROL PROFI 100mm, podlahový polystyren Isover EPS 200S 60mm, kročejová izolace Miralon 3mm Podlahy 2NP: zvuková a kročejová izolace Isover TDPT 30mm. Stropy a střecha: tepelná a zvuková izolace Isover UNIROL PROFI 120mm a 240mm. Stěny: tepelná a zvuková izolace Isover UNIROL PROFI dle skladby stěn 80-240mm, tepelná izolace fasády polystyren Isover EPS GreyWall Plus 120mm a izolační omítka 15mm.
- 51 -
OMÍTKY a) vnitřní - vyrovnávací vrstva v objektu je provedena ze sádrokartonových desek Farmacell Firepanel A1. Na tyto desky bude natáhnuta sádrová stěrka Rigips, pro zakrytí spár a spojovacích prvků. Poté se stěrka přebrousí a na upravený povrch bude použita malba. b) vnější - vyrovnávací vrstva je provedena z polystyrenu Isover EPS GreyWall Plus. Na tento povrch bude natáhnuta tepelně izolační omítka Porotherm TO 15mm, která bude tvořit podklad pro fasádní barvu.
OBKLADY a) vnitřní - v místnostech hygienického zařízení a u kuchyňské linky jsou navrženy keramické obklady. Přesné určení barevného řešení a typu obkladu bude určeno v průběhu realizace stavby. b) vnější – sokl budovy 300mm bude opatřen plastovým obkladem DecoBrick, nalepeným na tepelné izolaci.
TRUHLÁŘSKÉ, ZÁMEČNICKÉ A OSTATNÍ DOPLŇKOVÉ VÝROBKY Okna – dřevěná eurookna zasklená izolačním dvojsklem od firmy Vekra. Dveře vnější - plastové zasklené dvojskel od firmy Vekra Dveře vnitřní - dřevěné od firmy Vekra Podrobné informace o výplních otvorů jsou ve výkresové dokumentaci (Výpis prvků) Zábradlí venkovní kovové nerezové, tyčové, výplň svislá. Zábradlí vnitřní kovové nerezové, tyčové, výplň svislá.
KLEMPÍŘSKÉ VÝROBKY Okapový systém SAG je z titanzinkovaného plechu. Veškeré potřebné oplechování, parapety jsou také z titanzinkového plechu tl. 0,6mm. Oplechování oken, proti vodě, je standartní součástí oken. Potřebné oplechování u střešní konstrukce je provedeno z PVC fóliových plechů Viplanyl, ze kterého je zhotovena střešní krytina.
MALBA A NÁTĚRY a) vnitřní - malířská barva primalex. Odstín bude určen dle účelu místnosti. b) vnější – disperzní plněná fasádní barva Caparol, odstín barvy dle katalogu.
- 52 -
VĚTRÁNÍ MÍSTNOSTÍ Je ve všech bytech navrženo přirozeně otvory. V koupelně jednoho bytu bude muset být navrženo nucené větrání podlahou, jelikož není přístup k oknu a je zde umístěno WC. Návrh větrání není součástí práce.
TERASA Pro podlahu terasy je zvolena dřevěná dlažba na podložkách. Podklad pro podložky musí být dostatečně pevný. Podložky jsou výškově rektifikovatelné se samonivelační hlavicí a jejich konstrukce je taková, že šířku spár mezi dlaždicemi vymezují nálitky. Mezi dlaždicemi je tak vytvořena mezera široká několik milimetrů, která zůstává volná a kterou odtéká dešťová voda. Důležitou součástí je dosedací plocha podložek, která přenáší zatížení do podkladu. Zvolené podložky jsou od firmy Itadeco. Na podlahu mohou být položeny nádoby pro pěstování okrasné zeleně nebo umělá tráva. Lze zde také zhotovit zimní zahradu, pro plnohodnotné využití terasy v zimě.
e) Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a výplní otvorů. Na základě předběžných výpočtů jsou u všech svislých i vodorovných obvodových konstrukcí splněny požadované normové hodnoty prostupu tepla. Podrobné výpočty nejsou součástí práce. Tepelně technické vlastnosti jednotlivých částí konstrukcí a celková energetická bilance by měla být dána průkazem energetické náročnosti budovy zpracované v souladu se zákonem a hospodaření energií.
f) Způsob založení objektu s ohledem na výsledky inženýrsko-geologického a hydrogeologického průzkumu. Založení objektu je navrženo pomocí základových pasů z prostého betonu C16/20. Šířka a hloubka základových konstrukcí jsou dimenzovány na únosnost objektu. Na pasech bude uložena železobetonová deska vyztužena kari sítí. Dle hydrogeologického průzkumu hladina podzemní vody nebude mít žádný vliv na výstavbu.
g) Vliv objektu a jeho užívání na životní prostředí a řešení případných negativních účinků. Stavba nebude mít negativní vliv na životní prostředí. Odpadní vody budou
- 53 -
svedeny kanalizační přípojkou do místní kanalizace. Jiné škodlivé látky nebudou vytvářeny. Odpady vzniklé při stavbě (papír, plast, dřevo,…) budou odvezeny do kontejnerů a nejbližšího sběrného dvora.
h) Dopravní řešení. K pozemku vedou dvě příjezdové cesty napojeny na místní komunikaci. Parkování je řešeno venkovním stáním u objektu. Každý byt má navrženy dvě své parkovací místa. U objektu je ovšem možno zaparkovat i více vozidel.
i) Ochrana objektu před škodlivými vlivy vnějšího prostředí, protiradonová opatření. Na štěrkovém násypu je celoplošně provedena izolace proti zemní vlhkosti z měkčeného polyvinylchloridu (Fatrafol 803 tl. 2mm). Tato izolace je určena také jako ochrana proti tlakové vodě a radonu. Agresivní spodní vody se na staveništi nevyskytují. Na základě prověření geologické skladby území a z ní odvozené plynopropustnosti pro radon lze pozemek zařadit do nízkého radonového působení.
j) Dodržení obecných požadavků na výstavbu. Umístění stavby je v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. O obecných požadavcích na využívání území. Ostatní obecné technické požadavky byly dodrženy v souladu s vyhláškou č.268/2009 Sb. O technických požadavcích na stavby.
V Brně, březen 2013
Vypracoval: Bc. Radek Volejník
- 54 -
5.4 Prostupu tepla konstrukcí Pro návrh skladeb jsem provedl orientační posouzení prostupu tepla konstrukcí, pomocí programu tzb-info, obvodovou stěnou a střešní konstrukcí. Prostup tepla je proveden přes izolaci a dřevěnou konstrukci, aby nedocházelo k tepelným mostům.
Skladba stěny přes izolaci
Součinitel prostupu tepla: U=0,11W/m2 K
- 55 -
Skladba stěny přes dřevěný trám
Součinitel prostupu tepla: U=0,19W/m2 K
- 56 -
Skladba střechy přes izolaci
Součinitel prostupu tepla: U=0,1W/m2 K
- 57 -
Skladba střechy přes dřevěný trám
Součinitel prostupu tepla: U=0,19W/m2 K
- 58 -
6 Diskuze
Stavby určené pro bydlení a zejména bytové domy se dnes staví různými styly různých tvarů a typů. Každá ojedinělá stavba si musí najít uživatele, kterým daný styl vyhovuje, protože každý člověk má jiný vkus a jiný styl. Návrh mého bytového domu, jsem se rozhodl dělat jako Loft, který disponuje velkým otevřeným prostorem, mnoha okny ve fasádě, vysokými stropy, malým množstvím pokojů a vestavěnými galeriemi k odpočinku. V zahraničních zemích jsou tyto stavby poměrně populární, loftové byty obvykle najdeme v atraktivních lokalitách světových metropolí, ale v naší zemi najdete tyhle domy ojediněle. V posledních letech se ovšem rozmáhají a stále častěji se dostávají do podvědomí, především mladých lidí, kteří před rodinným životem upřednostňují kariéru a honosný styl života. Tyto prostory vždy používali ve velkých městech umělci. Možná proto vznikají různé obavy z toho, že loftové byty jsou určeny hlavně pro mladé a rodiny s dětmi se v nich nemohou cítit dobře, a to kvůli pocitu z otevřeného prostoru, kde mohou postrádat soukromí. V dnešní době se ovšem i takové byty dají přizpůsobit, aby v nich nejen rodiny s dětmi, ale všichni lidé v různých věkových kategoriích našli uplatnění a tenhle styl si oblíbili. Ve svém návrhu jsem pro názornou ukázku upustil od typického druhého patra loftu a dva byty přizpůsobil tak, aby vněm mohli bydlet lidé se sníženou schopností pohybu. Nejvhodnějším konstrukčním systémem pro loftové stavby je díky volnosti prostoru a možnosti uspořádání sloupů skeletová konstrukce. Na tyhle stavby je také skelet nejvíce využíván, ovšem často z materiálů jako je ocel a beton. Dřevo, které má výborné fyzikální a mechanické vlastnosti a také příznivý estetický vzhled je často zapomínáno. Využití dřevěných skeletových staveb je už dnes ve všech odvětvích. Dřevěné skeletové stavby jsou vhodné pro průmyslové a provozní budovy právě tak dobře, jako pro školní a bytové stavby nebo pro stavby veřejné a soukromé. Dřevo je podle mne pro loftový byt přímo ideálním materiálem, protože příznivě působí v interiéru velkých prostorů. V mém objektu jsem na skelet použil povrchově opracované lepené lamelové dřevo neboli BSH hranoly, které ve standartním provedení jsou únosnější než klasické masivní dřevo, ale beton a ocel stále vyhrává. Ovšem při použití největší možné pevnostní třídy GL36 už dokáží konkurovat oceli. Díky této pevnostní třídě mi vyhověla dostatečná únosnost ploché střechy a mohl jsem na ní navrhnout pochozí terasu. - 59 -
Vhodnost skeletu je také v tom, že se dá kombinovat s jinými konstrukčními systémy. Například rámovou konstrukcí vytvoříme vhodnou, v mém případě difuzně uzavřenou, skladbu obvodového pláště stěny a tyto stěny použijeme na vyplnění prostoru mezi skeletem. Tím vznikne velký otevřený prostor pouze se sloupy, ve kterém pomocí příček lze navrhnout vhodnou dispozici objektu. Výplně ve skeletu mají tu výhodu, že netvoří nosnou konstrukci a proto je možné do plochy vkládat velké prosklené výplně a tím prostor prosvětlit. V mém případě ovšem rámová konstrukce tvořila částečně nosnou konstrukci a zajišťovala stabilitu objektu, proto jsem použil menší výplně otvorů ovšem ve větším počtu, aby byl prostor dostatečně prosvětlen a působil jako loftový byt. Difuzně uzavřenému systému skladby jsem dal přednost před difuzně otevřeným z hlediska zkušeností s touto skladbou, nižší ceně provedení a také použitým materiálům v mém objektu a fasádě opatřené omítkou. Druhá patra loftových bytů tvoří vestavěné galerie, které se užívají jako obytné místnosti k odpočinku. Konstrukce skeletu je opět velice vhodná pro vytvoření otevřených mezipater bytu, které působí na objekt velice vzdušně. Problém v takhle velkých prostorech ovšem nastává u vytápění objektu, kde jediné možné použití je navrhnout dobrou tepelnou izolaci obvodových konstrukcí a zvolit podlahové vytápění v kombinaci s otopnými tělesy. Pokud vezmeme v úvahu výhody bydlení v loftu za zmínku určitě stojí originální bydlení, které provokuje majitele k tvůrčímu a neotřelému uspořádání prostoru, vzdušnost, světlost a v neposlední řadě zhodnocení nemovitosti. Oproti tomu je nevýhodou neobvyklý styl prostoru, na který lidé nejsou zvyklí, odlišnost bydlení a často vysoká pořizovací cena objektu.
- 60 -
7 Závěr
Cílem mé diplomové práce byl návrh stavby bytového domu typu loft a vypracovat potřebnou dokumentaci návrhu. Při návrhu je třeba dodržet potřebné vyhlášky, normy a zásady zabývající se stavebními předpisy, aby byl objekt vyhovující a schválen k výstavbě. Výsledkem práce bylo sestavení potřebné dokumentace projektu sestávající z výkresové dokumentace, provedení potřebných výpočtů (dimenzování průřezu nosníků, posouzení základů, prostup tepla konstrukcí, výpočet schodiště), návrh konstrukčního nosného systému, zvolení vhodné skladby obvodového pláště stěny a střešní konstrukce a vypracování potřebných zpráv, průvodní, souhrnné a technické podrobně popisující navrhovaný objekt. Dalším záměrem mé práce bylo objasnit rozdíl bydlení v klasickém bytě a v bytě loftovém. V dnešní době lidé očekávají od bydlení určitý pocit odlišnosti a originality od ostatních staveb a lidského stylu, proto vznikají stavby působící nevšedně nejen z exteriéru, ale především v interiéru. Dispoziční řešení moderních bytů mnohdy vypadá výstředně a uspořádání prostoru se v některých případech i rozchází s obytnou normou. Zřejmě pro svou odlišnost dispozice se začíná loftový byt rozšiřovat. Díky otevřeným prostorům získává bydlení v loftu úplně jiný charakter než bydlení v oddělených pokojích klasického bytu. Vysoké stropy jakoby člověku umožňovaly lépe dýchat a volně žít. To ocení především kreativní povahy, které mohou na neomezené ploše uskutečňovat své vize a nápady. Jaký je tedy život v loftovém bytě mého návrhu? Atypický, vzdušný, moderní, avantgardní, neotřelý, luxusní, romantický, jiný než v typickém bytě.
Ukázka loftu ( Loft Bible) - 61 -
8 Seznam literatury Knižní zdroje:
KOLB, J.: Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště. 1.vydání Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 320s.
HAVÍŘOVÁ, Z.: Dům ze dřeva. 2 vydání Brno: ERA, 2006, 99s, Stavba, Edice stavíme
KOŽELOUH, B.: Dřevěné konstrukce podle eurokódu 5. STEP 2, Navrhování detailů a nosných systémů. 1.vydání Praha: 2004, 401s.
ÚZ č.744: Stavební zákon a vyhlášky: Sagit, a.s., 2012, 416s.
KRÁL, P.: Dýhy, překližky a lepené materiály. 1. Vydání Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. 241s.
SLONEK, M.: Posouzení skladby nosníků. Diplomová práce 2008
RUSINOVÁ, M., JURÁKOVÁ, T., SEDLÁKOVÁ, M.: Požární bezpečnost staveb. FAST VUT Brno 2006. 177s.
CHALOUPKA, K., SVOBODA, Z.: Ploché střechy. 1 vydání Praha: Grada Publishing, a.s.,2009. 268s.
VOLEJNÍK, R.: Přístavba dřevěné chaty. Bakalářská práce 2011
BYDLENÍ BEZ BARIÉR: Liga vozíčkářů. Brno 2011. 100s.
Internetové zdroje:
www.x-loft.cz
www.isover.cz
www.Fermacell.cz
www.poplastovaneplechy.cz
www.izolace-aerogel.cz
www.sag.as
www.tzb-info.cz
www.drevostavitel.cz
www.stavimeschody.cz
www.loftykrizikova.cz
- 62 -
