MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ BYTOVÝ INTERIÉR PRO SENIORY

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ

BYTOVÝ INTERIÉR PRO SENIORY Diplomová práce

2011/2012

Bc. Zuzana Třeštíková

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Bytový interiér pro seniory zpracovala sama a uvedla jsem všechny pouţité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Zavazuji se, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyţádám písemné stanovisko univerzity o tom, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne 18. 4. 2012 Bc. Zuzana Třeštíková

PODĚKOVÁNÍ Mé poděkování patří panu Martinu Kovaříkovi, vedoucímu práce, za vytvoření podmínek pro vznik této práce a odborné konzultace. Dále paní Elišce Máchové za její rady a připomínky týkající se konstrukce nábytku. Díky „mým“ seniorům, kteří mi pomohli se vcítit do jejich role a vytvořit tuto práci. Závěrečné poděkovaní mým dvěma spolubojovnicím na poli vysoké školy, které mě v kritických okamţicích zavedly na správnou cestu, mému příteli za bezmeznou trpělivost a podporu a velké díky mojí rodině za materiální a duševní podporu během celého studia.

ABSTRAKT Jméno studenta: Bc. Zuzana Třeštíková Název práce: Bytový interiér pro seniory Poţadavky lidí na jejich obývané prostředí se mění v průběhu ţivota. Obzvlášť ve stáří je vhodné přizpůsobit interiér specifickým poţadavkům, které vyplývají zejména ze zdravotního stavu jeho uţivatelů. Diplomová práce pojednává o bytovém interiéru obývaném seniory v aktivním ţivotě. Uvaţuje potřeby člověka ve stáří a jejich vliv na obývané prostředí, definuje hlavní poţadavky na nábytek a prostor interiéru. Cílem práce je shromáţdit poţadavky na bydlení seniorů a aplikovat je do konkrétního bytového interiéru s přihlédnutím na poţadavky a přání seniorů obývajících daný interiér. Je vytvořeno dispoziční i prostorové řešení, včetně konstrukčního řešení vybraných atypických nábytkových prvků. Klíčová slova: senior, aktivní ţivot, bytový interiér, stáří, potřeby

ABSTRACT Name of student: Bc. Zuzana Třeštíková Name of thesis: Living interior for seniors

The people living space requirements are changed during all life. Especially in the old age the living interior should be adjusted to specific requirements of seniors. Thesis deals with a living interior for seniors in their active retirement life. It considers people needs in the old age, how the interior and furniture should be adjusted to meet specific requirements of seniors. The objectives of the thesis were to summarize specific requirements of seniors´ living and to propose changes in a particular interior taking into account the specific requirements and wishes of the owner. The final design included the 2-D nad the 3-D disposition plans and the structual design of two atypical furniture features. Keywords:

senior,

active

life,

living

interior,

old

age,

needs

OBSAH

1 ÚVOD .......................................................................................................................... 7 Základní pojmy ........................................................................................................ 8 Normy a vyhlášky .................................................................................................... 8 2 CÍL ............................................................................................................................... 9 3 MATERIÁL A METODIKA .......................................................................................... 9 4 SENIOR ..................................................................................................................... 10 4.1 \ DEFINICE STÁŘÍ.......................................................................................... 10 4.2 \ FYZICKÉ A PSYCHICKÉ PROJEVY STÁŘÍ ................................................ 11 4.3 \ ZMĚNY V SOCIÁLNÍM ŢIVOTĚ SENIORA .................................................. 12 4.4 \ AKTIVNÍ STÁRNUTÍ ..................................................................................... 13 5 BYDLENÍ SENIORŮ ................................................................................................. 15 5.1 \ OBECNÉ POŢADAVKY NA BYDLENÍ SENIORŮ ........................................ 15 Dostupnost ................................................................................................... 15 Komunikace .................................................................................................. 16 Bezbariérovost.............................................................................................. 16 Bezpečnost ................................................................................................... 16 Autonomie .................................................................................................... 17 5.2 \ ANTROPOMETRIE SENIORA A ERGONOMIE PROSTŘEDÍ .................... 17 Tepelně vlhkostní podmínky ......................................................................... 19 Akustické podmínky...................................................................................... 19 Osvětlení ...................................................................................................... 20 Elektroinstalace ............................................................................................ 21 5.3 \ SPECIFIKA INTERIÉRU OBÝVANÉHO SENIOREM .................................. 21 Poţadavky na prostor ................................................................................... 21 Vertikální bariéry........................................................................................... 22 Poţadavky na koupelnu ............................................................................... 24 Poţadavky na kuchyň .................................................................................. 28 Poţadavky na úloţné prostory ..................................................................... 30 Poţadavky na sedací nábytek ...................................................................... 32 Poţadavky na lehací nábytek a loţnice ....................................................... 34 5.4 \ INSTITUCE NEBO VLASTNÍ BYDLENÍ ....................................................... 35 Individuální bydlení ve vlastním bytě............................................................ 36 Chráněné bydlení ......................................................................................... 39 Domy s pečovatelskou sluţbou .................................................................... 41 Domovy pro důchodce ................................................................................. 42

Centra pro seniory ........................................................................................ 43 6 PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................. 44 6.1 \ VÝCHOZÍ SITUACE ..................................................................................... 44 6.2 \ ZADÁNÍ A POŢADAVKY MAJITELŮ ............................................................ 46 Společenská místnost .................................................................................. 46 Kuchyň .......................................................................................................... 46 Loţnice ......................................................................................................... 47 Pracovna ...................................................................................................... 47 Předsíň ......................................................................................................... 46 Koupelna ...................................................................................................... 47 6.3 \ VLASTNÍ ŘEŠENÍ......................................................................................... 53 2

Předsíň \\ 9,46 m \ ....................................................................................... 55 2

Společenská místnost \\ 16,28 m \ .............................................................. 59 2

Koupelna \\ 3,50 m \ .................................................................................... 63 2

WC \\ 0,92 m \ ............................................................................................. 64 2

Loţnice \\ 11,89 m \ ..................................................................................... 67 2

Pracovna \\ 8,07 m \ .................................................................................... 69 6.4 \ ŘEŠENÍ ATYPICKÝCH PRVKŮ PŘEDSÍŇOVÉ SESTAVY ....................... 73 Předsíňová sestava pod telefon s deskou pro usednutí .............................. 74 Skříňka se zásuvkami .................................................................................. 76 7 DISKUZE ................................................................................................................... 78 8 ZÁVĚR ...................................................................................................................... 80 SUMMARY ..................................................................................................................... 81 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ................................................................................... 82 SEZNAM OBRÁZKŮ ..................................................................................................... 86 PŘÍLOHA A PŘÍLOHA B - volná

1

1 ÚVOD

„Kaţdý chce dlouho ţít a nikdo nechce být starý!“ Jonathan Swift, 18. století

Stárnutí je přirozené stádium vývoje kaţdého jedince. Kaţdý tvor v přírodě fakticky stárne jiţ od svého narození. V lidské společnosti je však stáří povaţováno za problém. Míra tohoto názoru se liší od konkrétního jedince, ale obecně braná představa, podpořená současnou společností uznávající tzv. kult mládí, ţe odchodem do důchodu se jedinec stává zbytečným a nepotřebným, podporuje fakt, ţe i samotní senioři se třeba neprávem dobrovolně vyčleňují ze společnosti a trpí méněcenností. Stáří a stárnutí je stálým tématem celé společnosti co svět světem stojí. Od

80.

let

minulého

století

se

v Evropě

začalo

váţně

diskutovat

o demografickém stárnutí obyvatelstva jako o problému současné společnosti s postupujícím vývojem do budoucnosti. Demografické stárnutí je nejvíce zapříčiněno trvale nízkou úrovní porodnosti a růstem podílu seniorů na počtu obyvatelstva. Tyto diskuze se přehouply přes práh třetího tisíciletí a pokračují s nabývající intenzitou. Stárnutí obyvatelstva je rysem současného populačního vývoje, který nelze odvrátit a jeho důsledky bude muset řešit většina zemí světa. Nejvíce se zvyšující podíl seniorů na obyvatelstvu projevuje v oblasti ekonomiky, bydlení, sociální a zdravotní péče. Výstavba zařízení pro seniory se stává dobrým byznysem pro investory a moderní zařízení často s domáckým pojetím boří mýty o nehostinných útulcích pro staré. S postupující ekonomickou krizí se k nám plíţivě dostává do povědomí moderní pojetí sociální péče o seniory, dnes praktikované zejména v západní části Evropy (Švýcarsko, Německo). Podporuje setrvání seniorů co moţná nejdéle v jejich přirozeném prostředí, zahrnující i prostor pro bydlení. Seniory obývané byty však často nesplňují potřeby, které přináší rostoucí věk a proto je nutné je zavčas co nejvíce přizpůsobit. Vhodné zásahy do řešení bytu mohou prodlouţit soběstačnost seniora a podpořit jeho chuť do ţivota v dalších letech.

\7

ZÁKLADNÍ POJMY SENIOR V AKTIVNÍM ŽIVOTĚ / AKTIVNÍ SENIOR. Všeobecně jsou za seniory povaţovány osoby v postproduktivním, penzijním věku. Přesná hranice stáří se nedá jednoznačně definovat. Určení věkové hranice stáří je především konvencí a sociálním konstruktem, který vznikl z potřeb administrativy sociálního státu. (Hrubý, 2007) Senior ţijící aktivní ţivot je v této práci chápán jako osoba nezávislá na soustavné pomoci druhé osoby. BYTOVÝ INTERIÉR / BYT. Soubor prostorů pod jedním uzávěrem, určený k bydlení jednotlivce nebo rodiny. Poţadavky na byt a jeho vybavení se značně mění podle podmínek místních, časových a sociálních. (Hrubý, 2007)

NORMY A VYHLÁŠKY ČSN 73 4301 Obytné budovy ČSN 36 0452 Umělé osvětlení obytných budov Vyhláška 398/2009 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických poţadavcích zabezpečujících uţívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Vyhlášce č. 182/1991 Sb. Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení.

\8

2

2 CÍL

Cílem závěrečné práce je zmapovat potřeby seniorů v aktivním ţivotě a jejich podíl na změně bytového interiéru. Vyhodnocení proměn a stanovení specifik interiéru a poţadavků na nábytek. Pomocí získaných informací v literární stati navrhnout řešení reálného interiéru bytu obývaného manţelskou dvojicí aktivních seniorů tak, aby v navrţeném řešení byly skloubeny obecné poţadavky na bydlení seniorů s poţadavky, přáními a moţnostmi zadavatelů. K vybraným

atypickým

prvkům

z navrţeného

bytového

interiéru

navrhnout konstrukční řešení a určit materiálovou spotřebu.

3

3 MATERIÁL A METODIKA

Závěrečná práce se skládá ze dvou celků – teoretická část a praktická část. Teoretická část je vytvořena jako literární přehled k danému tématu čerpající z dostupných publikací a internetových zdrojů. Téma je probíráno z různých moţných hledisek, přičemţ stěţejní kapitolu tvoří specifika bydlení seniorů. Praktickou část tvoří aplikace získaných informací v teoretické stati do konkrétního návrhu bydlení pro seniory. Návrh byl vytvořen do konkrétního prostoru bytu pro konkrétní uţivatele a kromě limitujících faktorů popsaných v teoretické části byla „volnost“ tvorby omezena poţadavky, přáními a moţnostmi zadavatelů. Jednotlivé fáze návrhu byly konzultovány a schvalovány zadavateli. Kompletní návrh je prezentován formou dispozičního zobrazení (půdorysná řešení) a zobrazením prostorového uspořádání (vizualizace místností). Vybavení interiéru je převáţně voleno z dostupné nabídky firem na českém trhu. Vybrané prvky individuálně navrhované jsou popsány podrobně ve výkresové dokumentaci, doplněné materiálovou spotřebou. \9

4 4

SENIOR

4.1 \ DEFINICE STÁŘÍ Stárnutí je nevyhnutelným údělem kaţdého ţivého tvora, je univerzální a nevratné. Stárnutí provází stoupající pravděpodobnost úmrtí. Zhruba od 30. roku ţivota člověka se povaţuje za hlavní příčinu úmrtí. Jde o projev a důsledek involučních změn, které probíhají specifickou rychlostí v závislosti na druhu a vedou k vytvoření stařeckého fenotypu, na který působí vlivy genetické (asi z 25%) a nedědiční činitelé (75%). Mezi nejvýznamnější nedědičné činitele patří vliv prostředí a způsob ţivota, zejména strava a pohybové aktivity. Genetické vlivy určují rozlišnou délku ţivota dle druhu organismů, pro člověka definují maximální moţnou délku ţivota na 110 aţ 120 let. Stáří je podmíněno věkem jedince a lze jej rozdělit dle různých kritérií do 4 skupin (Řičicová, 2011) → Kalendářní stáří, pro které je určující chronologický věk a je jednoznačné vymezitelné datem narození. → Sociální stáří definuje jedince určitého věku dle chování podle společenských měřítek. Začátek sociálního stáří je zpravidla dán vznikem nároku na starobní důchod. → Biologické stáří je určeno mírou involučních změn daného jedince. Směrodatný je funkční stav organismu a jeho výkonnost. → Psychologické stáří je na určení nejobtíţnější. Jedná se o subjektivní vnímání vlastního věku konkrétního jedince. Společnost většinou nahlíţí na seniory reprezentující třetí 1 a čtvrtý2 věk ţivota jako na nediferencovanou skupinu. Tento názor vychází z přeţívání historického názoru, ţe stáří je krátké a postihuje malou skupinu lidí podobného věku. Se zvyšováním průměrného věku doţití se však mezi seniory zařazují

1

postproduktivní - představuje stáří nejen jako období poklesu zdatnosti a odpočinku, ale jako fázi za zenitem 2 fáze závislosti 3 poměr mezi výškou jedince (m) a druhou mocninou hmotnosti jedince (kg) 2 4 fáze závislosti dalekozrakost 5 6

tzv. kulatá záda je zvětšené vyklenutí hrudní páteře abnormální zakřivení páteře do strany skolióza a dozadu nadměrná kyfóza

\ 10

Bc. Zuzana Třeštíková \\ DIPLOMOVÁ PRÁCE \ 2012

4 \ SENIOR

jedinci s velice rozdílnými zájmy, vzděláním, sociálním statutem, ekonomickou a rodinnou situací, funkční zdatností, ţivotním postojem a samotným věkem s individuálními potřebami. Pokud za počátek stáří bereme 65. rok, věk odchodu do důchodu, a fakt, ţe stále přibývá lidí starších 110 let, tedy hovoříme o intervalu cca 40 let, potom je to jako bychom srovnávali patnáctiletého adolescenta se zralým padesátníkem. Pro lepší identifikaci lze seniory dále dělit → mladí senioři 65 – 74 let → staří senioři 75 – 84 let → velmi staří senioři 85 a více (Váţanský, 2010)

4.2 \ FYZICKÉ A PSYCHICKÉ PROJEVY STÁŘÍ Stáří se na kaţdém jedinci projevuje v různém rozsahu, některé rysy jsou však společné pro všechny. S přibývajícím věkem dochází k změnám rozměrů a proporcí postavy. Tělesná výška se sniţuje. Tělesná hmotnost a body mass index3 stoupají do 70. aţ 80. roku věku. Po 80. roku dochází k poklesu, ubývá aktivní tělesná hmota, přibývá tuk a vazivo. Úbytek svalové hmoty je doprovázen poklesem svalové síly. Dochází k změně tvaru hrudníku a k rozšiřování jeho obvodu, zvyšuje se obvod pasu a boků, mění se poměr trupu k délce nohou. Závaţné jsou poruchy smyslového vnímání, zejména zraku a sluchu. U zraku dochází ke změně akomodace oka – u desetiletého dítěte je nejbliţší vzdálenost zaostření 7 cm, v šedesáti letech je to 100 cm, v sedmdesáti 400 cm. Dochází k hypermetropii4 a změně zrakové ostrosti. Zhoršuje se citlivost ucha pro vysoké tóny. Hmat není schopen rozeznat jemné rozdíly povrchu, tak jako dříve a celkově se zhoršuje jemná motorika. U kuřáků slábne chuť i čich. Typickým projevem stáří je změna postoje a chůze, způsobená hyperkyfózou5 nebo kyfoskoliózou6, a nahrbený postoj s cupitavou chůzí. Mizí 3

poměr mezi výškou jedince (m) a druhou mocninou hmotnosti jedince (kg) dalekozrakost 5 tzv. kulatá záda je zvětšené vyklenutí hrudní páteře 6 abnormální zakřivení páteře do strany skolióza a dozadu nadměrná kyfóza 4

\ 11


4 \ SENIOR

pruţná ladnost pohybu, zpomaluje se chůze a zhoršuje rovnováha. Při otáčení se objevuje tendence k pohybu hlavy, šíje a trupu jako celku. Stárnoucí organismus je více náchylný na běţná onemocnění a také se projevují defekty „nasbírané“ během celého ţivota. Nejzávaţnější jsou tzv. velké geriatrické syndromy (instabilita, imobilita, inkontinence a intelektové poruchy), které mají zásadní vliv na kvalitu ţivota seniora. Instabilita se projevuje jako přechodné nebo trvalé pocity závratí, nejistota při stoji a chůzi. Důsledkem instability jsou pády. Imobilita je definovaná jako porucha schopnosti nezávislého pohybu ve volném prostoru. Příčiny imobility jsou fyzikální (bolesti při chůzi, poruchy zraku a sluchu), psychologické (strach z pádu) a sociální (špatně schůdné schody, náledí). Imobilita zásadně ovlivňuje zapojení do společenského ţivota. Jedinec se neobejde bez pomoci druhých a stává se závislým. Při onemocnění inkontinencí je senior vystaven samovolnému úniku moči nebo stolice. Toto onemocnění způsobuje jak problémy hygienické, tak společenské. S přibývajícím věkem ubývají fyzické síly a s přibýváním chorob se objevují i psychické defekty – delirium7, demence, deprese. Kombinace těchto projevů stáří a jejich míra negativně ovlivňuje kvalitu ţivota a činí ze seniora jedince závislého na péči okolí. (Řičicová, 2011)

4.3 \ ZMĚNY V SOCIÁLNÍM ŽIVOTĚ SENIORA Zlomový okamţik v ţivotě člověka, kdy si plně uvědomí přicházející stáří, je blíţící se ukončení zaměstnání. Odchod do důchodu pro mnohé znamená nejen ztrátu profesního postavení, sociálního statutu a v neposlední řadě finančních prostředků, ale také ztrátu smyslu ţivota a náplně volného času, která můţe přinést pocit zbytečnosti a osamělosti. Mladí senioři jsou většinou dostatečně soběstační, řeší problémy s nástupem do důchodu, náplň volného času a seberealizace. Staří senioři jsou často postaveni před otázku změny bydlení a adaptaci na nové prostředí,

7

krátkodobé kvalitativní porucha vědomí

\ 12


4 \ SENIOR

toleranci zátěţe, osamělost a zdravotní potíţe. Velmi staří senioři řeší naplnění základních potřeb – soběstačnost. S přibývajícím věkem se člověku zmenšuje ţivotní prostor, ztrácí sociální kontakty, přátele a známé. Postupující poruchy fyzické a psychické zdatnosti separují seniora z vnějšího prostředí, které se pro něj stává díky bariérám nebezpečné a nepřátelské. Důraz je v tomto ţivotní období kladen více neţ kdy jindy na vyhovující prostor pro bydlení. Všeobecný a také většinou platný problém starého člověka je přizpůsobivost. Lpí na kaţdodenních rituálech, které mu navozují pocit jistoty, ale pro okolí můţe být jeho chování pedantské. K udrţení hodnotného způsobu ţivota ve stáří je definováno tzv. pět P optimální adaptace8. Zahrnuje prvky psychohygieny a lze je chápat jako návod na spokojený ţivot ve vyšším věku. (Váţanský, 2010)

4.4 \ AKTIVNÍ STÁRNUTÍ Ztráta zaměstnání vede k zuţování okruhu lidí, se kterými se člověk v důchodu stýká, v nejhorším případě k úplné izolaci, která prohlubuje fyzické i psychické problémy. Nejlepším lékem proti izolovanosti je aktivita. Aktivní stárnutí je nepřímo definovaný způsob ţivota seniorů, zaloţený na činnostech, které zabraňují ztrátě ţivotní perspektivy a rezignaci v poslední fázi ţivota. Vytváří podpůrné prostředí pro ţivot seniora, naplňuje jedince radostí, podporuje spokojenost se sebou samým, nabízí ocenění druhých a umocňuje jeho sounáleţitost se společností. (Váţanský, 2010) Člověk by se na aktivní stáří měl připravovat uţ v konečné fázi produktivního

věku.

Naplánováním

činností

v důchodovém

věku

vede

k eliminaci psychických i fyzických problémů, které toto období nese. Zvolené činnosti musí vţdy vycházet z moţností seniora, musí být smysluplné, dobrovolné, musí je vykonávat rád. 8

PERSPEKTIVA (vedle vzpomínek je třeba si udrţet i výhled do budoucna, očekávání

nových věcí a záţitků). PRUŢNOST (přizpůsobovat se neočekávanému). PROZÍRAVOST (vnímat problém v širším rozsahu a na základě vědomostí a zkušeností se rozhodovat) POROZUMĚNÍ (schopnost empatie). POTĚŠENÍ (umět se radovat).

\ 13


4 \ SENIOR

Význam aktivního stárnutí nabývá na důleţitosti také z důvodu vyšší vzdělanosti seniorů. Úroveň vzdělanosti dnešních seniorů je sice stále niţší neţ středních vrstev, do budoucna však poroste. Vysoký podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných jedinců dnešní střední vrstvy předpovídá budoucí nástup

generace

vzdělanějších

seniorů

s aktivních

přístupem

k ţivotu,

s vlastními zájmy a vyššími nároky na ţivotní úroveň, zahrnující i potřebu vlastní domácnosti do nejvyššího moţného věku. V České republice byl v roce 2009 v souvislosti s předpokládaným demografickým vývojem a sociálními změnami přijat dokument Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 aţ 2012, navazující na Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 aţ 2007, kde řeší témata aktivního stárnutí, prostředí a komunita vstřícná ke stáří, zlepšení zdraví ve stáří, atd. Od roku 2006 funguje Rada vlády pro seniory a stárnutí populace.

\ 14

5

5 BYDLENÍ SENIORŮ

„Dostaňte své seniory z bytů a domů ven“ Adekvátní bydlení je v kaţdém věku jedním z předpokladů kvalitního ţivota. Ve výzkumu z roku 2010 týkajícího se kvality ţivota seniorů (Váţánský, 2010) zařadili všichni dotazovaní nad 65 let na první místo mezi priority všedního dne (vedle zajištění stravy) právě bydlení. Byt se v tomto ţivotním období stává místem, kde tráví většinu volného času, zejména v případě omezené pohyblivosti. Zajištění bydlení ve stáří je otázka, kterou je nutno si poloţit a rozumně vyřešit mnohem dříve, neţ se člověk do tohoto období dostane. S přibývající věkem se většinou sniţuje schopnost racionálního rozhodování a vůle něco měnit a staří lidé potom ţijí v bytech nevyhovujícím jejich potřebám.

FYZIOLOGICKÉ

SOCIÁLNÍ

PSYCHOLOGICKÉ

DUCHOVNÍ

POTŘEBY

POTŘEBY

POTŘEBY

POTŘEBY

spánek

potřeba sociál. kontaktů

bezpečí

potřeba lásky

strava

potřeba komunikace

lidská důstojnost

hledání smyslu ţivota

vylučování

citové potřeby

potřeba identity

náboţenské potřeby

hygiena

potřeby sebeúcty

potřeba klidu

usmíření

pohyb

potřeby nezůstat sám

vnímání okolí

laskavost

dýchání

vztah k minulosti seberealizační potřeby

Obrázek 1 /

Orientační výčet potřeb starého člověka (Hrubý, 2007)

5.1 \ OBECNÉ POŽADAVKY NA BYDLENÍ SENIORŮ DOSTUPNOST Bydlení seniorů by mělo být neizolované, neodlehlé, včleňující, bezproblémově dostupné. Nevhodné je seniory „nechat odpočívat“ na \ 15


5 \ BYDLENÍ SENIORŮ

samotách za městem, mezi hlubokými lesy, bez hluku a vzruchu, bez moţnosti vyuţití hromadné dopravy či vlastního automobilu. Dříve oblíbené zřizování domovů důchodců z bývalých kulturních objektů mimo město vedlo k jejich naprosté izolovanosti od mladší společnosti. (Kalvach, 2009) Volba lokality nové výstavby či změna dosavadního bydlení je ovlivněna docházkovou vzdáleností, která by se měla pohybovat od 200 do 400 m k zařízením veřejného vybavení (zastávka hromadné dopravy, pošta, ordinace lékaře, kostel) (Glosová, 2006) KOMUNIKACE Předpokladem pro kvalitní bydlení je v dnešní době komunikační síť, napojení na internet a jistota kontaktu. Jedná se zejména o zachování komunikace s rodinou a přáteli, získávání informací a komunikaci s úřady a sluţbami, s ošetřovatelskou agenturou apod. BEZBARIÉROVOST Jedná se o fyzické naplnění úvodního citátu „Dostaňte své seniory z bytů a domů ven!“ Zajištění bezproblémového pohybu v bytě, mezi bytem a ulicí, na ulici a v blízkém okolí umoţní zejména křehkým jedincům postiţených instabilitou vykonávat základní činnosti jako je nákup, procházka, apod. BEZPEČNOST Byt by měl seniorům zajistit bezpečnost ze tří hledisek – zamezení úrazům, kriminalita a komunikace (ve smyslu moţnosti dovolat se pomoci). Nejčastější příčinnou úrazů jsou pády způsobené postupující instabilitou. Bezpečné bydlení by těmto pádům mělo co nejvíce zabránit volbou vhodného nábytku a zabudováním bezpečnostních prvků. Senioři se často stávají obětmi napadení (jedná se o projev ageismu9). Snahou je zabránit násilným vpadnům do bytu začleněním bezpečnostních zařízení (bezpečnostní dveře, zámky, mříţe na oknech). Z důvodu sníţení moţnosti vniknutí do bytu by byty obývané 9

neboli věková diskriminace je ideologie zaloţená na sdíleném přesvědčení o kvalitativní nerovnosti jednotlivých fází lidského ţivotního cyklu. Projevuje se skrze systematické, symbolické i reálné stereotypizace a diskriminace osob a skupin na základě jejich chronologického věku anebo na jejich příslušnosti k určité generaci.“ (Řičicová, 2011)

\ 16



seniory neměly být situované do přízemí a paradoxně ani do horních pater obytných domů. AUTONOMIE Důleţitý poţadavek svébytnosti, soukromí, zachování a vytváření osobního prostoru je předpokladem pro zachování důstojnosti i ve stáří. Zahrnuje ponechání moţnosti volby a rozhodování seniora o jeho vlastním prostoru. V některých institucionálních zařízeních je tato potřeba nepřijatelně omezována. Nerespektování těchto základní poţadavků můţe vést k psychickým i fyzickým rizikům,

kterým

jsou

senioři

vystaveni

-

riziko

osamělosti,

izolovanosti, ztráta autonomie, riziko pádů a úrazů, kriminality vůči osamělým a fyzicky znevýhodněným lidem, chudoby, omezení či ztráty soběstačnosti. (Kalvach, 2009) V roce 2005 proběhl projekt Globální města přátelská seniorům, který reflektuje potřeby seniorů ţijících ve městech po celém světě. Impulzem tohoto projektu bylo postupující stárnutí obyvatelstva a urbanizace. Projekt popisuje osm oblastí ţivota ve městě z pohledu seniora a výsledkem je průvodce, který má inspirovat města k zlepšení přístupu k aktivnímu stárnutí, vytvoření prostředí přátelského pro seniory a vyuţití jejich potenciálu. V oblasti bydlení vidí senioři problém, vedle bezpečnosti a bezbariérovosti, v jeho financování. Jedná se často o pořízení bytů, které by byly pro seniory vhodnější, ale které jsou nad jejich finanční moţnosti. Dále pak nákladné úpravy stávajícího bytu a jeho údrţba. Vyvstává tedy moţný další poţadavek na bydlení seniorů a to finanční dostupnost. Ta je však velice individuální. (Globální města přátelská seniorům: Průvodce, 2009)

5.2 \ ANTROPOMETRIE SENIORA A ERGONOMIE PROSTŘEDÍ Ergonomie interiéru pro seniory vychází z míry pohybové indispozice jedince. Obecně lze seniory rozdělit na jedince s typickou pohybovou indispozicí ve stáří a seniory na invalidním vozíku. Kaţdá skupina je \ 17



charakteristická především nároky na prostor a dosahy, které zásadně ovlivňují nábytek a zařízení interiéru. Senioři upoutaní na vozík většinou vyţadují soustavnou péči druhé osoby. Tato práce se zabývá seniory nezávislými, tudíţ v následujícím textu jsou specifika pro seniory na vozíku vypuštěna. U seniorů s typickými pohybovými problémy vychází uspořádání prostoru a nábytku z antropometrických změn ve stáří a pohybových omezení. U většiny seniorů je pozorován úbytek tělesné výšky a svalové hmoty. Společně s problémy pohybového aparátu (bolesti kloubů, apod.) má za následek změny limitů dosahů (sniţování maximální výšky dosahu a zvyšování minimální výšky dosahu). Při činnostech by se měl senior vyvarovat zaklánění hlavy se zdviţenými paţemi, coţ ovlivňuje zejména ukládání. Úbytek svalové hmoty a rozšiřující se instabilita vyţadují frekventovanější zařazování odkládacích ploch, míst na odpočinutí, pracovních míst s moţností posazení se při vykonávané činnosti. Vyšší nároky na volný prostor a širší průchody jsou zapříčiněny změnami obvodu hrudníku, obvodu pasů a boků a hlavně nutností s vyšším věkem pouţívat kompenzační pomůcky jako jsou berle a chodítka.

Obrázek 2 /

Prostorové nároky na pohyb seniora bez a s kompenzačními pomůckami (jedna hole, dvě hole, chodítko) (Glosová, 2006, Filipiová, 2002, upraveno autorkou)

\ 18


Obrázek 3 /


Prostorové nároky seniora vyţadující podporu jiné osoby (Glosová, 2006, upraveno autorkou)

TEPELNĚ VLHKOSTNÍ PODMÍNKY Interiéry obývané seniory vyţadují vyšší průměrnou teplotu prostředí neţ obydlí lidí mladších. Staří lidé trpí větším pocitem chladu, způsobeným zhoršením krevního oběhu, a jsou náchylnější na změny teploty. Teplota v místnostech by měla být vyšší o 2°C oproti běţné teplotě v bytech, tj. 22°C, v loţnici je vhodné zvýšit teplotu aţ na 24°C. Optimální je automatické ovládání topení. S tepelnou pohodou souvisí i dostatečná výměna a vlhkost vzduchu v místnosti. Větrání musí být zajištěno tak, aby nevznikal průvan. Vlhkost vzduchu v bytě se má pohybovat okolo 60%. (Hrubý, 2007) AKUSTICKÉ PODMÍNKY Přestoţe většina seniorů trpí poruchami sluchu, jsou velice citliví na hluk. Přiměřená hladina hluku v bytě seniora by neměla být vyšší jak 40dB. Je nejen nutné omezit přenos hluku vzduchem i konstrukcemi, ale i vzniklý činností technických zařízení (ventilátor, plynový kotel, tikající hodiny). Při návrhu dispozičního řešení by mělo být jedno z kritérií umístění klidových zón vůči venkovnímu prostoru (ulice, zeleň) i v rámci vlastního domu (sousedící výtah, veřejné chodby). (Hrubý, 2007)

\ 19



OSVĚTLENÍ Důleţitým prvkem v interiéru seniora je světlo. Většina seniorů je postiţena zhoršením zraku, coţ předpokládá vyšší nároky na kvalitu osvětlení. Dle ČSN 36 0452 Umělé osvětlení obytných budov jsou pro různé činnosti stanoveny hodnoty intenzity v tabulce na obrázku č. 4. Pro slabozraké a seniory je nutno zvýšit intenzitu 2krát aţ 10krát dle závaţnosti postiţení.

VYKONÁVANÁ ČINNOST

STŘEDNÍ HODNOTA OSVĚTLENOSTI (lx) 40letý

senior lehká slabozrakost

těţká slabozrakost

Základní orientace při průchodu místností, chodby, sklepy, občasný pobyt lidí

20 - 50

40 - 100

200 - 500

Jednoduchá orientace v místnosti při rychlejším pohybu, hygienická zařízení

50 - 100

100 - 200

500 – 1 000

Domácnosti – dětský pokoj

60 - 120

120 - 240

600 – 1 200

Domácnosti – kuchyně, jídelní kouty

75 - 150

150 - 300

750 – 1 500

Jednoduché práce v domácnosti

100 - 200

200 - 400

1 000 – 2 000

Domácnosti – obývací pokoj a místnosti podobného charakteru

150 - 250

300 - 500

1 500 – 2 500

Běžné práce v domácnosti, žehlení, čtení, kanceláře, práce u počítače, práce s průměrnými požadavky na zrakový výkon

200 - 500

400 – 1 000

2 000 – 5 000

Jemná práce, učební plocha, kreslení, práce s velkými požadavky na zrakový výkon

500 - 1000

1 000 – 2 000

5 000 – 10 000

Obrázek 4 /

Poţadavky na intenzitu osvětlení při různých činnostech dle ČSN 36 0452 Umělé osvětlení obytných budov (Macháček, 2002, upraveno autorkou)

Světelnou pohodu zajišťuje vybavení bytu různými typy osvětlovacích zařízení s moţností regulace intenzity osvětlení. Pro orientaci slabozrakého v interiéru je rozhodující kontrast ploch vytvářený barevností. V barevně jednolitém interiéru se postiţenému hranice předmětů slívají a dochází k dezorientaci (např. koupelna s bílým sanitárním zařízením a bílými obklady, stejná barva úchytky jako přední plochy dvířek), \ 20



Stejně tak příliš pestrá barevnost vede ke zmatení. Ţádoucí je vytvořit dostatečně silné kontrasty a vodící linie mezi předměty tak, aby i při nezachycení detailu je mohl slabozraký bezpečně uţívat. Při důkladném zařizování interiéru pro seniora je taktéţ nutno uváţit jeho noční procházky po bytě z důvodu nespavosti či časté návštěvy WC a vytvořit mu vodící linie (nejlépe světelné), které mu za tmy ulehčí orientaci bez nutnosti rozsvěcovat. (Müller, 2010) ELEKTROINSTALACE Doporučená výška vypínače v bytě uţívaném seniorem s běţnými pohybovými problémy je 1000 mm nad podlahou. Počet elektrických zásuvek by měl být vyšší, z důvodu vyvarování se pouţívání dlouhých kabelů, o které můţe senior zakopnout. Elektrické zásuvky je vhodné umístit do výšky 400 mm nad podlahou, senior se nemusí tolik sklánět. Veškeré elektrické spotřebiče (sporák, trouba, zvonek) mají být doplněny o světelné signalizační zařízení.

5.3 \ SPECIFIKA INTERIÉRU OBÝVANÉHO SENIOREM POŽADAVKY NA PROSTOR Při vytváření prostorů obývaných seniory je základním kritériem pohyb invalidního vozíku. Většina seniorů ve svém bytě invalidní vozík nepouţívá a nepotřebuje jej, ale respektováním tohoto kritéria lze vytvořit prostor, který je vhodný jak pro stávající stav zdravých seniorů, tak pro případ, ţe se jejich stav zhorší, budou nuceni pouţívat pomocné a kompenzační pomůcky (chodítka, berle, hole) nebo se stanou zcela imobilními. U nově budovaných zařízení či v bytech určených pro seniory je toto kritérium závazné, při rekonstrukcích je vhodné jej co moţná nejvíce respektovat.

\ 21



PRŮMĚR KRUHU PRO OTOČENÍ 1500 mm

Obrázek 5 /

Obrázek 6 /

Prostorové nároky na pohyb vozíku (Glosová, 2006, upraveno autorkou)

Prostorové nároky na pohyb s chodítkem (Glosová, 2006, upraveno autorkou)

VERTIKÁLNÍ BARIÉRY Všichni senioři mají dříve či později největší problémy s překonáváním výškových rozdílů. Jedná se především o zdolávání schodů. Nejistota při překonávání těchto architektonických překáţek často končí pády a úrazy pro seniory naprosto zásadními. I v případě vyléčení se seniorova nejistota prohlubuje, vzniká vyšší riziko pádu nebo sám raději překáţky nepřekonává a vůbec z bytu nevychází. \ 22



Běţně navrhovaná schodiště jsou seniory obtíţně zvládána. Mají kratší krok a jednotlivé stupně schodišť jsou pro ně příliš vysoké. Pohodlný sklon však vyţaduje vyšší nároky na prostor. Povrch schodišťových stupňů musí být opatřen protiskluzovou úpravou a nástupní hrana nesmí přečnívat nad podstoupnici. První a poslední stupeň má být barevně odlišen kvůli bezpečnému uţívání slabozrakých jedinců, Po obou stranách schodištního ramene je vhodné umístit drţadlo ve výšce 750 a 900 mm. Schodiště musí být nejen mechanicky, ale i pocitově stabilní, proto není vhodné volit zejména transparentní materiály, např. sklo. (Glosová, 2006)

Obrázek 7 /

Dobré a špatné řešení schodišťových stupňů (Glosová, 2006, upraveno autorkou)

Ve vícepatrových obytných domech a veřejných budovách jsou vedle schodišť většinou zřízeny výtahy, které odstraňují bariéru v podobě schodů. Ve víceúrovňových rodinných domech a většině nízkopodlaţních bytových domech, kde není zbudování výtahu prostorově ani finančně moţné, jsou vhodnou alternativou schodišťové výtahy a zdvihací plošiny. V prostorách bytu se schodištěm je vhodným řešením schodišťová sedačka. (Glosová, 2006)

Obrázek 8 /

Schodišťová sedačka (Medicco, cit. 2012-03-9)

Prostorové nároky na bezbariérové přístupy ve veřejném a poloveřejném prostoru řeší Vyhláška č. 398/2009 Sb. \ 23



POŽADAVKY NA KOUPELNU Koupelna slouţící pro potřeby seniorů má svoje specifika. S přibývajícím věkem jsou poţadavky na hygienu naléhavější a pro seniory se stává jednou z prioritních místností a spolu s kuchyní také nejnebezpečnějším místem v bytě. Dispozice a dimenze koupelny vychází z poţadavků na prostor pro otočení invalidního vozíku (kruh

1,5 m). Bývá vybavena vanou/sprchou, umyvadlem

a záchodovou mísou. Podle potřeby je moţné začlenit i pračku, sušičku, bidet a úloţné prostory pro hygienické potřeby. V prostoru bytu by měla být koupelně v těsné návaznosti na loţnici. V koupelně a na WC je třeba zachovat princip otvírání dveří ven z místnosti z důvodu přístupu do místnosti v případě neočekávané ztráty vědomí seniora. Základním schématem seniorské koupelny je spojení WC s prostorem pro osobní hygienu. Umístění WC do koupelny umoţňuje důkladnější osobní hygienu po pouţití WC a také odpadá náročné přemisťování z WC do koupelny. Zejména ve stávajících bytech seniorů je častější oddělené WC a v tomto případě je vhodné doplnit WC bidetem, pokud to prostor dovoluje, nebo umístit tzv. sprchovací toaletu. Oddělené WC v malých prostorech (nejčastěji 900 x 1200 - 1500 mm) vyhovuje soběstačným seniorům. Výška sedací plochy záchodové mísy je určena na 500 aţ 550 mm, volba zavěšených záchodových mís umoţňuje individuální určení výšky.

Obrázek 9 / Obrázek 10 /

Umyvadlo s vykrojením vhodné pro seniory (http://www.koupelnysen.cz/umyvadlo-pro-telesne-postizene) Ukázka bezbariérové koupelny (http://www.tzb-info.cz/2568-modernikoupelnova-keramika-pro-bezbarierovou-koupelnu)

Vana je vhodným řešením, pokud péče o seniora vyţaduje častou koupel. V opačném případě je lépe zařadit sprchový kout. Moţné jsou také \ 24



kombinace van se sprchami. Vaničky sprchových koutů by měly být vysoké maximálně 35 mm, vhodnější je 25 mm nebo úplně bez vaniček se spádem k odtoku a protiskluzovou úpravou. Pouţití plastových nebo skleněných zástěn je diskutabilní. Doporučovaný posuvný závěs není příliš hygienický (často se na okraji tvoří plísně a zapáchá). Prostor sprchového koutu by měl být vybaven omyvatelným sklopným sedátkem, madly pro pohodlné vstávání a zajištění pocitu bezpečí, sprchou s pákovou baterií s moţností nastavení teploty a pojistkou proti opaření se a zásobníkem s mýdlem. Klasická mýdla jsou nevhodná, senior po nich můţe lehce uklouznout.

Obrázek 11 /

Vybavení sprchy bezpečnostními opěrnými madly (Glosová, 2006)

Pokud senior trvá na vaně, měla by mít integrovanou zvýšenou sedací plochu nebo být vybavena sedátky na okraji vany a opěrnými madly pro pohodlnější vstávání. Draţším řešením jsou vany se zabudovanými dvířky. Na dně vany by měla být protiskluzová podloţka.

Obrázek 12 /

Vana s dvířky a elektronicky ovládaným sedátkem (http://www.bezpecnakoupelna.cz/pro_seniory/?idm=18)

\ 25



Umyvadla určená pro seniory jsou opatřena odkládacími plochami po bocích, popřípadě umístěna na desku. Výška hrany je 800 mm nad podlahou. (Lhotáková, 2009) Vybavení koupelny musí být vyrobeno z pevných, nepropustných, odolných a trvanlivých materiálů, zároveň jsou vysoké nároky na povrchové úpravy, které musí být dobře udrţovatelné a trvanlivé. Nejčastějším materiálem pro výrobu sanity je zdravotnická keramika (Diturvit), která spojuje vlastnosti pevnost, tvrdost a odolnost proti působení kyselin s jemnozrnným, stejnorodým porcelánovým vzhledem. Z moderních materiálů jsou to zejména antibakteriální akryláty (Corian, Mramorit), které disponují vysokou odolností proti poškození, snadnou údrţbou, variabilitou tvarování a bohuţel i vysokou cenou. Mezi netradiční materiály vyuţívané na výrobu sanitárního vybavení se zařazují různé druhy přírodního kamene, sklo, speciálně upravované dřevo a nerez ocel. Speciální povrchové úpravy keramických výrobků dokáţí odpuzovat vodu společně s nečistotami a zaručují snadnější čistitelnost (povrchová úprava WonderGliss).

Obrázek 13 / Povrch opatřený povrchovou úpravou WonderGliss http://www.duravit.com/website/homepage/products/material_knowledge/ceramic/wonder gliss.com-en.html

Pokud to prostor v koupelně umoţní, je vhodné zařadit i úloţný nábytek. Podlaha v celé koupelně má mít protiskluzovou úpravu, která i za vlhka zabrání uklouznutí. Doporučovány jsou dlaţby s protiskluzovou úpravou, gumy nebo PVD podlahy. Nepřípustné jsou jakékoli rohoţe, které se shrnují a povrch podlahy výškově člení. Kvůli pocitu tepla od nohou je dobré zabudovat podlahové topení. Pokud ţije senior společně s rodinou svých dětí, je vhodné mu vybudovat vlastní

sociální

zařízení,

ve

kterém

nebude

konfrontován

v případě

nepříjemných projevů stáří a bude vyhovovat jeho potřebám. \ 26



Soběstační senioři jsou většinou schopni vyuţívat po drobných úpravách svoji vlastní koupelnu bez větších problémů. Potřebné úpravy jsou řešeny individuálně s kaţdým jedince. V institucích určených seniorům je třeba zvolit univerzální řešení a řídit se doporučenými normami a vyhláškami, např. Vyhláška č. 398/2009 Sb. Splněním veškerých předpisů vznikají téměř identické hygienické prostory a nabízí se řešení vyrábět modulové koupelny, které splňují veškeré poţadavky, předchází chybám v řešení bezbariérových koupelen a urychluje výstavbu

seniorských

zařízení.

V České

republice

není

zatím

výroba

modulových koupelen příliš rozšířena na rozdíl od západní části Evropy (zejména Německo).

Obrázek 14 /

Příklady dvou řešení modulové bezbariérové koupelny se sprchovým koutem od německé firmy HBS s.r.o.

Obrázek 15 /

Příklad přestavby panelákové koupelny pro seniory (Lhotáková, 2005)

\ 27



POŽADAVKY NA KUCHYŇ Kuchyně je místností spojující několik funkcí – procesy související s přípravou jídla, ukládání nádobí a potravin, stolování a popřípadě přijímání návštěv. V bytech seniorů se nejčastěji objevuje kuchyň jako samostatná místnost. Optimální plocha pro seniora s typickými pohybovými problémy je 12 m2 (nejmenší moţná plocha kuchyně pro těţce pohybově postiţené osoby dle ČSN 74 4301 Obytné budovy), větší je náročná na údrţbu, v menší se senior pohybuje nepohodlně, chybí odkládací plochy. Komunikační prostor kolem linky by měl mít šířku 1200 mm. Co do trojúhelníkového uspořádání pracovních center platí stejná pravidla jako pro mladší uţivatele. Varné centrum by

mělo

být

a světelným

zastoupeno

elektrickým

sporákem

s předním

signalizačním

označením

(zapnuto/vypnuto)

ovládáním

s odkládacími

plochami 400 mm po obou stranách. Plynové sporáky jsou pro staré lidi nevhodné, můţe dojít k nechtěnému zahašení plamene a nebezpečnému úniku plynu, který senior díky ochablým smyslům nemusí zaznamenat. Spotřebiče ani úloţné prostory není vhodné umisťovat ve výšce spodní hrany niţší neţ 250 mm. Většina seniorů má problémy s ohýbáním a spodní části úloţných prostor jsou pro něj téměř nedosaţitelné. Ze stejného důvodu je vhodnější spodní skříňky nahradit zásuvkami – jsou přehlednější a senior se nemusí ohýbat. Spotřebiče jako je trouba a myčka je vyhovující umístit ještě ve větší výšce. Pro troubu je vyhovující výška 700 mm, důvodem je snadnější obsluha i údrţba. V blízkosti trouby by měla být odkládací plocha. Pohodlnou obsluţnou výškou pro myčku je 500 mm. Výška pracovní plochy se odvíjí od mobility uţivatele. Pro osoby vyţadující usednutí při práci je vhodné zvolit niţší výšku pracovní plochy (600 800 mm) s moţností zasunutí se pod desku, popřípadě výklopné pracovní desky. Pro ostatní seniory je moţné řešit kuchyň v individuálních výškách pracovních plochy dle výšky postavy, přičemţ základní výška je 850 mm. Cenově nákladnějším řešením je pohyblivá pracovní deska, která umoţní individuální nastavení pracovní plochy. Z hlediska bezpečnosti není vhodné pro seniory tvořit výškové členění pracovních center. Horní skříňky by měly být v pohodlné dosahové výšce. Horní hrana horní skříňky nemá přesahovat 2100 mm, přičemţ samotná horní plocha je mimo \ 28



dosahové pásmo (nejvýše dostupná police je ve výšce 1800 mm). (Glosová, 2006) Zásadními poţadavky na nábytek je pevnost, trvanlivost, s tím související odolnost proti opotřebení a snadná údrţba. Veškeré otvírací mechanismy

úloţných

prostorů

musí

být

lehce

ovladatelné,

intuitivní

a bezporuchové. Lépe je vyvarovat se moderním způsobům otvírání (např. bezdotykové) a zařadit klasické úchytky dostatečně velké, bez nebezpečných výčnělků, barevně odlišené od přední plochy, nejlépe do tvaru „U“ s hloubkou 40 mm a délkou 70 – 150 mm. Všechny hrany nábytku musí být zaobleny. Podlaha v kuchyni musí být s protiskluzovou úpravou a moţností jednoduché údrţby, doporučovanými materiály jsou podlahoviny z PVC a dlaţba. (Filipiová, 2002) Důleţitým poţadavkem je přehlednost. Kuchyňská linka nesmí být příliš členěná tak, aby se v ní senior neztrácel. Přemíra „inteligentních“ spotřebičů vrhá seniora do nejistoty.

Obrázek 16 /

Příklad řešení kuchyňské link vhodné pro seniory s typickými pohybovými problémy (Glosová, 2006)

Nabídka typových kuchyní zejména pro osoby upoutané na invalidní vozík je na trhu veliká, téměř kaţdá druhá firma zabývající se kuchyněmi má ve svém sortimentu návrh kuchyně pro handicapované, resp. seniory, ne všechny jsou však ideálně řešené. S nabídkou kuchyní pro seniory s typickými pohybovými potíţemi je to horší. Na rozdíl od osob připoutaných na vozíčku jsou nároky a moţnosti „pohyblivých“ seniorů zcela individuální a kuchyni je nezbytné řešit také individuálně. \ 29



Obrázek 17 / Návrh dobře řešené kuchyně pro handicapované, popř. seniory (design MgA. Veronika Loušová) – kuchyň je dobře vyuţitelná jak seniorem s typickými pohybovými potíţemi, tak seniorem na vozíku (Loušová, cit. 2012-03-1)

Obrázek 18 / Návrh řešení kuchyně pro handicapované (nabízené firmou POSTL – nábytek, spol.s r.o.) – v návrhu jsou špatně řešené horní úloţné prostory – osoba upoutaná na vozík do horních částí skříní vůbec nedosáhne, senior s lehkým pohybovým omezením s potíţemi.

POŽADAVKY NA ÚLOŽNÉ PROSTORY V bytech dnešních seniorů je zpravidla potřeba větší mnoţství různorodých úloţných prostorů. Je to dáno zaběhlým způsobem ţivota, tradicemi a také nutností ukládat všechny předměty nashromáţděné během

\ 30



ţivota. V institucionálních zařízení je mnoţství přinesených osobních předmětů a úloţných prostorů omezeno. Umístění úloţných prostorů je striktně vyhraněno dosahovými moţnostmi seniora. Police umístěné nad 1800 mm jsou seniorem ze země nedosaţitelné, stejně tak i prostory příliš blízko země (optimálně 250 mm). Všechny typy úloţného nábytku stojícího na zemi by měly být opatřeny sokly pro lepší přístup. Přehlednost uloţených věcí je podporována volbou zásuvek v případě níţe umístěných prostorů. Naopak do větších výšek je vhodné vyuţít skříňky, police, niky. (Glosová, 2006, Filipiová, 2002)

Obrázek 19 /

Minimální prostorový rozvrh vybavení komory (spíţe) uţívané seniory s běţnými pohybovými problémy (Glosová, 2006)

Zejména v pečovatelských institucích je úloţný nábytek vystaven vysokému zatíţení, ale poţadavky na materiál i konstrukci lze vztáhnout i na nábytek do soukromého interiéru. Očekává se dlouhá trvanlivost a odolnost proti opotřebení. Dobré uţitné vlastnosti zaručuje omyvatelný povrch a moţnost dezinfekce. Všechny hrany musí být zaobleny (např. ABS hrany) Otvírací mechanismy musí být trvanlivé, bezporuchové, intuitivní, umoţnit otevření bez větší námahy. Závěsy by měly být kovové (z důvodu vyšší trvanlivosti) umoţňující zvýšený úhel otevření kvůli lepšímu přístupu (90 – 170°). Police musí být jištěny proti nechtěnému vytaţení, zásuvky musí mít pojistky proti vyjetí z kolejniček. Materiál úchytek bývá nejčastěji kov, větší bezpečnost proti poranění zaručuje plast, guma nebo kůţe. Pokud je úloţný prostor vybaven

\ 31



zámkem je vhodnější vyuţívat sklopné klíče, které sníţí riziko poranění i poškození klíče. (ALAX, cit. 2012-03-12) POŽADAVKY NA SEDACÍ NÁBYTEK Senior vyuţívá převáţně dva typy sedacího nábytku – jídelní a odpočivný. Oba typy by měly být opatřeny vyššími pevnými područkami s čalouněním pro pohodlné vstávání. Výška područky má být 700 mm nad zemí. Optimální výška sedáku je 500 mm, u křesla můţe být 450 mm, s dostatečně tuhým čalouněním, aby se senior nepropadal a pohodlně vstal (limitní je výška kolen – při usednutí nesmí klesnout sedací plocha pod výšku kolen) a zároveň dostatečně měkkým, aby nedocházelo ke stlačování spodní strany stehen. Plocha sedáku je ideální 500 x 500 mm. Pokud je výška opěradla vyšší jak 800 mm, je nutné zvolit vhodnou oporu hlavy. (Filipiová, 2002, Glosová, 2006) Odpočivným nábytkem spojovaným se seniory je houpací křeslo (zaţitý obrázek dědečka s fajfkou pohupujícího se v křesle). Houpavý pohyb vyvolává pozitivní pocity nejen u seniorů, ale zejména pro ně představuje samotné křeslo řadu nebezpečí. Houpání je pohyb se sníţenou mírou kontrolovatelnosti, při kterém můţe dojít ke ztrátě stability a převrhnutí křesla či skřípnutí chodidla. Při usedání a vstávání většinou neposkytuje dostatečně stabilní podporu područek a můţe dojít k odsunutí či rozhoupání a následnému pádu. Bezpečný typ sedacího nábytku pro seniory jsou vysoká odpočivná křesla, tzv. ušáky. Pro dlouhodobější práci například na počítači je vhodné pouţívat pracovní ţidli s nastavitelnou výškou. Při práci na počítači by postava v pracovní ţidli neměla být zhroucená, nohy mají být v koleni v pravém úhlu, chodidla se celou plochou dotýkají podloţky, paţe ohnuté v loktu do pravého úhlu, zápěstí volně poloţené na stole. Obrazovka musí být umístěna tak, aby její střed byl v horizontu sedícího člověka. Pro seniory je velice důleţité zvolit pracovní ţidli s kolečky opatřenými pojistkou proti ujetí. Materiály a povrchové úpravy musí být voleny s ohledem na vysoké poţadavky na pevnost, stabilitu, trvanlivost a snadnou údrţbu sedacího nábytku. Výrobky by neměly působit subtilně a navozovat pocit nejistoty při usedání. Zároveň mnoţství pouţitého materiálu nesmí zvýšit celkovou váhu \ 32



výrobku natolik, ţe s ním senior nebude schopen manipulovat. Většina sedacího nábytku pro seniory je opatřena čalouněním z důvodu vyššího komfortu

sezení.

Výhodou

je

snímatelný a

pratelný

potah

vyrobený

z antibakteriálního materiálu. Pro seniory s onemocněním inkontinencí je doporučován nepropustný, antiseptický materiál potahové látky, známý pod obchodním

názvem

Woven

Crypton®,

pouţívaný

v nemocnicích

a

pečovatelských zařízeních. Je tkaný z nylonových vláken, odpuzuje tekutiny, dobře se čistí i udrţuje a představuje atraktivní alternativu tradičních vinylových potahových látek při zachování stejné nepropustnosti a odpudivosti, navíc je měkčí a pruţnější. Sedací nábytek je vhodné doplnit drţáky na berle a hole.

Obrázek 20 /

Křesla RELAX compact určená pro seniory od firmy ALAX spol. s r.o. – variabilní kolekce křesel s moţností polohovatelného opěradla, přidání podnoţky či pojízdných koleček (ALAX [online]. [cit. 2012-03-12])

Obrázek 21 /

Kovový drţák na berle a hole (Zdravotyka Zdravotnické potřeby, cit. 2012-03-12)

TM

Obrázek 22 / Výrobek eZ-uP napomáhá seniorům při vstávání – konstrukce je z lehkého hliníku, spodní část se zasune pod sedací nábytek a svislé podpírací části vytvoří seniorovi oporu při vstávání (A New Lift for Those Who Need It, cit. 2012-03-20)

\ 33



POŽADAVKY NA LEHACÍ NÁBYTEK A LOŽNICE Míra vyuţívání loţnice se liší individuálně od jedince. Aktivní soběstační senioři vyuţívají loţnici převáţně pouze k přespání, popř. stále k sexuálnímu ţivotu. S přibývajícím věkem a zdravotními potíţemi se čas strávený v loţnici zvyšuje, v případě naprosté imobility je to jediná místnost, kterou člověk obývá. Minimální plocha loţnice pro jednu osobu je 8 m2, pro dvě 12 m2 (ČSN 73 4301 Obytné budovy). Nehledě na to, v jakém stádiu se senior nachází a zda bydlí ve vlastním bytě nebo v zařízení pro seniory, je vhodné loţnici vybavit kvalitní postelí. Výška lehací plochy by měla být 500 – 580 mm s volným prostorem pod postelí, bez ostrých hran a nebezpečných výčnělků. Vyšší lehací plocha zaručí pohodlné vstávání seniora a ulehčí případnou péči o seniora. Potah matrace by měl být lehce čistitelný, prodyšný, snímatelný a pratelný a můţe být doplněn dalšími úpravami, např. antibakteriální, antistatickou, apod.

Při trvalém

upoutání seniora na lůţko je vhodné zvolit polohovatelný rošt s elektrickým ovládáním a matraci, která toto podporuje. Prevenci vzniku proleţenin poskytuje celá řada nabízených tzv. antidekubitních matrací a podloţek, které mají schopnost rozloţit tlak po celé ploše rovnoměrně. Na podlahu je vhodné zvolit teplý a na dotek příjemný materiál (celoplošný koberec, podlahy dřevěné, laminátové korkové nebo z PVC). Poloha postele v místnosti by měla umoţnit přístup ze tří stran. Toto umístění je však velice náročné na prostor a člověku neposkytuje přirozený úkryt, který vyhledává.

Obrázek 23 / Minimální prostor loţnice umoţňující umístění lůţka uprostřed i u stěny (Glosová, 2006, upraveno autorkou)

\ 34



Velice často se i v bytech manţelských párů vyskytuje oddělené spaní. Pro seniory, kteří jiţ ukončili sexuální ţivot a jejich byt to dovoluje, je separované spaní pohodlnější, vzájemně se neruší chrápáním, čtením dlouho do noci nebo při nespavosti.

5.4 \ INSTITUCE NEBO VLASTNÍ BYDLENÍ? Řešení bydlení se posuzuje pro kaţdého seniora individuálně a s úzkou vazbou na jeho „závislost“, resp. „nezávislost“ na pomoci druhé osoby. Funkční kategorie tvoří senioři → elitní = zcela fit → zdatní = fit → nezávislí = zdánlivě bez problémů, ale bez dostatečných funkčních rezerv a kondice, nezvládají kalamity, nepříznivé podmínky, větší zátěţe → křehcí = labilní stav s výpadky soběstačnosti a s potřebou pomoci → závislí = závislí na úrovni soběstačnosti s potřebou pomoci zejména v náročnějších aktivitách denního ţivota jako je nakupování, vedení domácností, úklidu, transportu → zcela závislí = závislí na úrovni sebeobsluhy a nutnou pomocí při základních aktivitách denního ţivota. Často jde o lidi imobilní, dlouhodobě upoutané na lůţko, postiţené syndromy demence a poruchy chování s nutností trvalého dohledu. (Kalvach, 2009)

Obrázek 24 /

Sloupcový graf vyjadřující závislost soběstačnosti seniora na jeho věku (průzkum Diakonie ČCE Bydlení seniorů, 2009)

\ 35



Podle poskytovaných sluţeb, jejich formy, kvality a potřebné intenzity má seniorské bydlení tyto formy → individuální bydlení → chráněné bydlení → bydlení v domech s pečovatelskou sluţbou → bydlení ústavní v penzionech a domovech důchodců → bydlení v centrech pro seniory (Glosová, 2006)

Obrázek 25 /

Typ bydlení seniorů dle věku (průzkum Diakonie ČCE Bydlení seniorů, 2009)

INDIVIDUÁLNÍ BYDLENÍ VE VLASTNÍM BYTĚ Za ideální pro seniora se povaţuje, pokud doţije ţivot ve vlastním bytě, popř. v bytě či domě své rodiny. Jde zejména o potřebu soukromí a autonomie, která se mu v jiných typech bydlení nedostává v takové míře. Senior je svým pánem ve svém prostoru, očekává úctu od lidí, kteří se v jeho teritoriu vyskytnou. Potřebu soukromí nelze povaţovat za touhu bydlet sám, avšak v dnešní době mnoho seniorů nechce bydlet ani ve společné domácnosti se svou rodinou, právě z důvodu konfrontace autonomie rodičů a dětí. Z dříve ideálního modelu trojgeneračních rodin se odklání k dvougeneračním, ve stáří pak k jednogenerační rodině. Nutná údrţba a péče o vlastní domácnost také nutí seniora k potřebné aktivitě v tomto věku. Případy doţití seniora ve vlastním bytě bez občasné pomoci se téměř nevyskytují. Soběstačným seniorům, kteří potřebují příleţitostně pomoci, např. s nákupem, úklidem domácnosti, apod. je poskytovaná tzv. home care (domácí \ 36



péče). Jedná se o integrovaný model výkonu sociální péče, která je u nás ještě „v plenkách“, ale ve vyspělých zemích dobře známá a hojně rozšířená. Společně s ambulantní formou péče jsou dostatečnou podporou pro seniory s vlastní domácností. Za home care je povaţována i péče příslušníka rodiny. Dnes ţije cca 95% starých lidí mimo ústavní zařízení. (Glosová, 2006) Budoucí nárůst absolutního počtu starých lidí společně s tendencí jednogeneračních rodin seniorů přepokládá vyšší potřebu bytů a všeobecné bydlení vhodné pro tuto skupinu společnosti. Byty určené pro seniory vznikají rekonstrukcí ze starších objektů nebo novou výstavbou. Nové byty, pokud mají být vhodné i pro seniory, nemusí být bezpodmínečně bezbariérové (pokud se nejedná o výstavbu domů s byty přímo určenými pro seniory), ale musí se lehce adaptovat na bezbariérové bez stavebních úprav a nejlépe za provozu. Takové byty jsou označovány jako upravitelné. Posuzování vhodnosti bytu pro seniora se promítá v těchto bodech: VELIKOST BYTU. Většina bytů obývaných seniory je zbytečně velká. Senior má problém s jeho údrţbou a financování provozu. Vhodně projektovaný byt by měl mít moţnost být v budoucnu rozdělen třeba na dva menší vhodnější pro seniory. Doporučovaná velikost bytu pro 1 osobu – seniora je 25 – 35 m2, pro 2 osoby 45 – 55 m2 (Neufert, 1995)

Obrázek 26 /

Příklad přestavby bytu určeného pro čtyřčlennou rodinu na dva menší vhodné pro seniory dle Ing. arch. Tomáše Hrubého (Hrubý, 2007)

\ 37



DISPOZIČNÍ PROBLÉMY BYTU. Jedná se zejména o posuzování velikosti vstupních otvorů do místností (dveří), jejich počet, velikosti komunikačních cest (jestli není vzdálenost mezi jednotlivými místnostmi příliš velká, dostatečný prostor na průchod), problém schodů, výskyt prahů, atd. VYBAVENÍ BYTU. I v malých bytech by měl být dostatek volného prostoru pro bezpečný pohyb. Přiměřené vybavení musí odpovídat potřebám seniorů z antropometrického i ergonomického hlediska (skříně nesmí být příliš vysoké ani příliš u země, dostatek „odpočívacích míst“, dostatečné hygienické zázemí) Konkrétními poţadavky se tato práce zabývá jiţ výše. (Glosová, 2006) Velké mnoţství seniorů ţije dnes v panelových domech. Jedná se o generaci, která se před 40 lety nastěhovala do nově vznikajících sídlišť a dnes vstupuje do seniorského věku. Problém panelových bytů tkví v hygienickém zázemí. Malometráţní umakartová jádra několikanásobně překonávají svoji ţivotnost a neposkytují dostatečný komfort pro uţívání seniorem. Vhodnou úpravou lze dosáhnout zlepšení, ale málokterý byt umoţní navýšit kapacitu koupelny a WC, např. instalace bidetu, větší sprchové kouty. Výhodou pro mobilní seniory je výtah instalovaný ve většině panelových domů. Nejčastější úpravy bytu, tak aby byl vhodný pro seniora: → rozšíření vstupních otvorů do místností (zejména do koupelny a na WC) → odstranění prahů, koberečků, rohoţí → instalace zdvihacích zařízení pro překonávání schodů → rekonstrukce koupelny a WC – nahrazení vany sprchovým koutem, instalace opěrných pomůcek (madel) a sklopných sedátek, posun záchodové mísy do vyšší polohy. → rekonstrukce

kuchyně

–

nahrazení

plynového

sporáku

elektrickým, posun horních skříněk do niţší polohy → nárůst intenzity a frekvence osvětlovacích prvků → instalace bezpečnostních vstupních dveří → instalace systémů tísňové péče Pokud se nejedná o úpravy bytu pro zdravotně postiţené, definované ve Vyhlášce č. 182/1991 Sb., hradí si veškeré náklady senior sám.

\ 38


Obrázek 27 /


2

2

Půdorysné řešení bytu pro jednu osobu (37 m ) a pro dvě osoby (55,5 m ) podle Neuferta (Neurert, 1995)

CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ Ve vyspělých zemích Evropy a v USA jde o nejvyhledávanější způsob bydlení seniorů, v České republice není chráněné bydlení zatím rozšířeno. Jakousi formu chráněného bydlení u nás doposud reprezentovaly domy s pečovatelskou sluţbou. Podstatou tohoto bydlení je souţití skupiny lidí na základě vzájemné pomoci. V případě seniorů musí jít o jedince soběstačné nevyţadující trvalou lékařskou péči či specializovanou psychiatrickou péči a kromě vzájemné pomoci mezi sebou je jim zajištěna i pomoc pečovatelské sluţby. V Rakousku

je

chráněné

bydlení

rozšířeno

jako

tzv.

bytová

společenství seniorů. Jedná se o souţití několika seniorů v jednom velkém bytě, kde kaţdý má svůj pokoj a společně sdílí kuchyň, společenské a hygienické místnosti, které jsou bohatě dimenzované. V bytě můţe být i pokoj pro ošetřovatele. Výhodou je niţší finanční zatíţení seniora a moţnost sociálního kontaktu. Tyto byty jsou začleněny do městské zástavby na rozdíl od řady ústavních zařízení. (Glosová, 2006) Daleko pravděpodobnější podoba chráněného bydlení, která by se u nás mohla prosadit, je tzv. senior cohousing. Kořeny tohoto modelu bydlení jsou v 60. letech 20. století v Dánsku, ve kterém se poprvé objevilo zařízení tohoto typu a rozšířilo dále po Evropě i za oceán. Podstatou je souţití lidí ve skupině \ 39



od 20 do 35 jedinců, kteří se znají a dobrovolně si tento způsob souţití vybrali. Jde o navrácení se ke konceptu vesnického sousedského ţití, moţnosti vzájemné pomoci a podpory v nutnosti, coţ je pro většinu dnešních soběstačných seniorů ideální. Typologický návrh cohousing musí podporovat kumunitní ţivot. Přesto je bydlení v cohousing zaloţeno na respektování vlastního soukromí a zapojení do společného ţivota je zcela dobrovolné, nenásilné. Jednotlivci či rodiny (nemusí jít vţdy pouze o seniory, v případě senior cohousing jsou členové skupiny starší 50 let) ţijí v nízkopodlaţních domech, které tvoří jejich soukromý prostor a společenský ţivot zajišťuje společenský dům sdílený všemi. K společenským sluţbám senior cohousing se přidává řada sluţeb pro seniory nezbytných – ordinace lékaře, sociální sluţby, donáška jídla, nákup do domu, venčení psů, apod. Od ostatních komunitních souţití se cohousing liší ekonomickou nezávislostí obyvatel, nemusí mít ani společnou filozofii či náboţenství. (JKA cohousing, cit. 2012-03-10) Vytvořením komunity seniorů ţijících v uzavřeném společnosti vzniká nebezpečí izolovanosti od okolního světa a problémy začlenit se zpět. Sluţby poskytované v rámci senior cohousingu nejsou na tolik rozšířené, aby umoţnily jedinci setrvat v dosavadním prostředí, kdyţ se jeho fyzický či psychický stav zhorší.

Obrázek 28 /

Vizualizace soukromých domů s předzahrádkami (JKA cohousing, cit. 2012-0310)

\ 40



V České republice se cohousing, který by splňoval veškeré jeho zásady, prozatím nevyskytuje. Nejvíce se mu přibliţuje pojetí seniorského bydlení Ing. Jaroslava Plesníka, firma Senior park a.s.

Obrázek 29 /

Dvě řešení pokoje pro 2 osoby – oddělené spaní, společné spaní (Senior park a.s.)

DOMY S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU V České republice jsou domy s pečovatelskou sluţbou nejrozšířenější způsob chráněného bydlení pro soběstačné seniory vyţadující občasnou pomoc. Na rozdíl od penzionů a domovů po důchodce nejsou zařazovány mezi zařízení sociální péče a tvoří přechodný stupeň mezi bydlením individuálním a ústavním. Byty jsou obývány jednou či dvěma osobami, senior má k dispozici svoji vlastní bezbariérovou koupelnu a kuchyňský kout, ve většině případech si můţe byt vybavit vlastním zařízením. Při zařizování pokoje pro seniora investorem či realizátorem projektu je třeba brát ohled na variabilitu moţných uţivatelů a drţet se alespoň hlavních zásad. Pokoj nesmí být nepřehledně členěn, nesmí zde vznikat šerá místa vzbuzující úzkost nebo naopak příliš jasná oslňující místa. Musí být seniorem dobře kontrolovatelný. Pro tento účel je dobré, aby bylo v pokoji místo, ze kterého je vidět na celý prostor a vznikl tak pocit bezpečí krytých zad. Na rozdíl od senior cohousing se skupina spolu ţijících lidí většinou dopředu nezná, nemusí vstupovat do společného souţití dobrovolně (nátlak ze

\ 41



strany rodiny), nerozvíjí se tam nutně sousedské vztahy a princip vzájemné pomoci. Nevýhodou

domů

s pečovatelskou

sluţbou

je

nepřizpůsobivost

zdravotnímu stavu uţivatelů. V případě zhoršení zdravotního stavu se jedinec musí stěhovat. Principiálně stejně fungují i penziony pro důchodce.

Obrázek 30 / Rozporuplné zařízení bydlení pro seniory nabízené firmou SENIOR INVESTMENT a.s. (SENIOR INVESTMENT a.s., cit. 2012-03-10).

Obrázek 31 /

Vstřícné zařízení bydlení pro seniory v Senior penzionu SELANKA (Senior penzion SELANKA, cit. 2012-03-18)

DOMOVY PRO DŮCHODCE Domovy pro důchodce jsou tradiční pojetí ústavní péče ve stáří. Senioři se sem přesouvají, kdyţ nemají dostatek sil se o sebe postarat sami a pečovatelská sluţba uţ jim nestačí. Zde jim je poskytována kompletní péče ve všech ohledech.

\ 42


Obrázek 32 /


Standardní zařízení jednolůţkového a dvojlůţkového pokoje v domově důchodců (Nový domov, příspěvková organizace, cit. 2012-03-16)

CENTRA PRO SENIORY Centra pro seniory jsou kompletní zařízení sdruţující všechny typy výše zmíněného bydlení do jednoho místa. Zda jde o jeden bytový dům, který je rozdělen na jednotlivé celky nebo skupinu objektů, kaţdý s přesně definovaným účelem, určuje daná lokalita. Oproti ostatním typům bydlení skýtá centrum zásadní výhodu nenutnosti se stěhovat při nastalých potíţích. Centra jsou koncipována tak, ţe všechny druhy péče, od občasné pomoci v domácnosti po 24hodinovou osobní péči i péči o duševně nemocné, se nachází v těsné blízkosti. V případě, ţe se seniorův stav rapidně zhorší, stěhuje se maximálně v rámci jednoho areálu.

Obrázek 33 /

Princip fungování centra pro seniory koncipovaného do jednoho objektu (EBM Partner, cit. 2012-03-18)

\ 43

6

6 PRAKTICKÁ ČÁST

6.1 \ VÝCHOZÍ SITUACE Řešený byt se nachází v sídlištní zástavbě v městské části Brno – Líšeň v 5. patře panelového domu s výtahem. Rozloha bytu čítá cca 64 m2 uţitné plochy, dle uspořádání a návaznosti místností jde o byt 3+1 a typickým „chodbovým“ uspořádáním (z jedné chodby vedou vchody do všech ostatních místností). Z hlavní společenské místnosti je přístup na balkon. Byt je z větší části orientovaný severně, pouze okna obývacího pokoje a kuchyně směřují na východ.

LEGENDA

předsíň společenská místnost kuchyň loţnice pracovna koupelna WC

Obrázek 34 /

Výchozí půdorys s orientací ke světovým stranám

Byt trvale obývají dvě osoby – manţelský pár. Oba jsou v důchodovém věku – oba mají 64 let, paní je 6 let v důchodu, pán v důchodu pobývá 1. rokem. Mají 3 děti a 3 vnoučata. Oba jsou naprosto soběstační, bez závaţných zdravotních problémů a na svůj věk velice aktivní. Oba chodí na částečný úvazek do práce. Byt obývají asi 2 roky po přestěhování z bytu 4+1, kde strávili většinu svého ţivota.

\ 44


6 \ PRAKTICKÁ ČÁST

Bývalými majiteli bytu byla provedena částečná rekonstrukce bytu a stavební zásahy do dispozice – vyzdění bytového jádra, při němţ byla zvětšena koupelna na úkor WC a šatny, a zazdění dveří z chodby do kuchyně při současném vybourání nového vchodu z obývacího pokoje do kuchyně. Současný stav bytu nevyhovuje potřebám nových uţivatelů - seniorů zejména v oblastech hygieny a antropometrie. V koupelně je umístěna pouze vana, která je k uţívání seniory nevhodná. Průchody do koupelny i na WC jsou pouze 650 mm, coţ v současné době uţivatelům vyhovuje, nicméně v případě budoucí tělesné indispozice (hole, berle) bude 650 mm nedostatečných. Původní kuchyňská linka je určena pro osobu s tělesnou výškou cca 1800 mm, výška pracovní plochy je 920 mm a horní skříňky jsou téměř aţ ke stropu (horní okraj horní skříňky 2400 mm). 1580 mm vysoká seniorka stěţí dosáhne do půlky horní skříňky. Stejný problém je u sestavy obývací stěny, která stoupá do výšky bezmála 2400 mm a horní část nad 1800 mm je bez schůdků či ţidle těţko obslouţitelná. Z architektonického

hlediska

nebyly

panelové

byty

tohoto

typu

projektovány se zřetelem na vývoj člověka a problémy bydlení ve stáří (malá koupelna, úzká

dispozice WC).

Vytvoření ideálního seniorského

bytu

vycházejícího z poţadavků na byty pro zdravotně postiţené by znamenalo rozsáhlé stavební úpravy a zásah do dispozice. Majitelé byli zvyklí celý ţivot trávit ve velkoprostorových bytech a nové bydlení se jim v některých oblastech zdá „malé“ (kuchyňská linka, obývací pokoj). S postupujícím věkem a ubýváním sil méně metráţní byt spíše ocení a je otázkou do jaké míry budou vyuţívat všechny místnosti.

\ 45



6.2 \ ZADÁNÍ A POŽADAVKY MAJITELŮ Poţadavkem zadávajících bylo vytvořit interiér, který bude působit celistvě, bude funkční i estetický a bude respektovat poţadavky postupujícího stáří. Byt většinu času obývají sami dva, návrh měl však zahrnout i moţnost občasného přespání dětí (1-2krát do roka), popřípadě dlouhodobějšího setrvání vnoučat (hlídání o prázdninách, apod.) a zajistit jim odpovídající podmínky. Některé kusy nábytku, doplňky a předměty nashromáţděné během ţivota si majitelé přáli zachovat a začlenit je do nového řešení co nejvíce to půjde. Zdůrazněno bylo vyvarování se studených barev v celém bytě, doslova zakázána byla zelená, s výjimkou přirozené zelené rostlin, které naopak byly vítané. PŘEDSÍŇ Hlavní poţadavek byl vyřešit bezprostřední vstup do bytu, kde se návštěvníci přezouvají, začlenit zde zrcadlo a botník na uloţení obuvi, zachovat moţnost sednutí si při obouvání. Dále bylo přání vyřešit nedostatečné osvětlení, které je v současném stavu omezeno jen na jedno nástěnné světlo v zadní části předsíně. SPOLEČENSKÁ MÍSTNOST Poţadavky majitelů směřovaly zejména k zachování obývací stěny v co moţná největší míře a zařazení sedací soupravy s moţností rozkladu na dvojlůţko (kvůli občasnému přespání hostů). Oba majitelé pochází z početné rodiny a sami mají velkou rodinu. S ohledem na tento fakt si přáli mít moţnost pořádat v obývacím pokoji příleţitostné oslavy a setkání s přáteli a rodinou a zařízení prostoru tomu přizpůsobit. KUCHYŇ Kuchyňská linka rozměrově ani uspořádáním majitelům nevyhovuje, ale její výměna byla prozatím odloţena a návrh nové nevyţadovali.

\ 46



LOŽNICE V loţnici spíše neţ uspořádat prostor bylo zapotřebí vyřešit dokončení stěn a podlahy. Přáním majitelů bylo pouţít na podlahu kusové koberce, zvolit zaclonění oken a celý prostor zateplit. PRACOVNA Místnost určená jako pracovna slouţila prozatím jako provizorní skladiště nevyuţívaných věcí. Poţadavkem majitelů byl velký stůl pod oknem přes celou šířku místnosti, kde by část slouţila základní práci na počítači a část by vyuţívala majitelka na svoji zálibu - šití. Zároveň zamýšlejí majitelé vyuţívat pokoj na přespání hostů, popř. do budoucna zde umístit postel pro vnoučata, čímţ by se pracovna změnila na dočasný dětský pokoj. KOUPELNA Kompletní rekonstrukci koupelny majitelé povaţovali za neodkladnou. Sami poţadovali začlenit do návrhu sprchový kout jako nejlepší řešení osobní hygieny současných i budoucích let. Dalšími poţadavky bylo zachovat pračku v koupelně, zařadit koupelnový nábytek s poţadavkem na ukládání předmětů osobní hygieny a špinavého prádla a moţnost sušení prádla.

\ 47


Obrázek 35 /


Výchozí situace – předsíň (foto autorka)

\ 48


Obrázek 36 /


Výchozí situace – obývací pokoj (foto autorka)

\ 49


Obrázek 37 /


Loţnice – výchozí situace (foto autorka)

\ 50


Obrázek 38 /


Výchozí situace – pracovna (foto autorka)

\ 51


Obrázek 39 /


Výchozí situace – koupelna a WC (foto autorky)

\ 52



6.3 \ VLASTNÍ ŘEŠENÍ Současné zařízení bytu bylo pro majitele provizorní. V návrhu byla snaha co nejvíce vyhovět poţadavkům uţivatelů a splnit specifika bydlení seniorů shrnuté výše. Cílem autorky ani zadavatelů nebylo vytvořit interiér ideální pro handicapované, ale nový domov stále aktivním seniorům, který by vyhovoval jejich současným poţadavkům, v postupujícím stáří jim nezpůsoboval problémy a umoţnil co nejdéle setrvat ve známém prostředí. Z hlediska dispozice nebylo uspořádání místností a jejich návaznost měněny, majitelům funkční určení jednotlivých místností vyhovuje. Rozměry navrhovaného nábytku a vybavení vychází z antropometrických rozměrů uţivatelů.

Obrázek 40 /

Základní rozměry postav zadavatelů (tělesná výška, šířka ramen)

V celém bytě byly sjednoceny dveře na světlou šířku 800 mm v dekoru buk odvislém od provedení vstupních dveří, které jsou bezpečnostní a které zůstávaly. Mezi místnostmi byly odstraněny prahy a přechody mezi různými druhy podlah byly napojeny podlahovými lištami.

\ 53



LEGENDA předsíň společenská místnost kuchyň loţnice

koberec

zdroj celkového osvětlení

linoleum

zdroj místního osvětlení

pracovna koupelna WC

Obrázek 41 /

dlaţba

nástěnné svítidlo

Půdorysné řešení celého bytu, identifikace podlahových krytin, osvětlení

\ 54



PŘEDSÍŇ \\ 9,46 m2 \

Obrázek 42 /

Předsíň - půdorys

Předsíň plní dvě funkce – vstupní prostor, kde se lidé přezouvají a odkládají svrchní oblečení, a komunikační prostor mezi jednotlivými obytnými místnostmi. Je to první, kde se ocitnete, kdyţ vstoupíte do bytu, první co na vás zapůsobí, láká nebo naopak odrazuje pokračovat dál do bytu. Rozměry a bílou výmalbou doplněnou o světlou, téměř bílou dlaţbu působila původní předsíň sterilně. Jedno nástěnné světlo v zadní části a v prostoru šatny s vestavěnými skříněmi neposkytovalo dostatečné osvětlení celé místnosti, zejména přední vstupní části, kde se uţivatelé obouvají a oblékají. Se samotnou předsíní je volně propojena šatna s vestavěnými skříněmi, která zajišťuje dostatečné mnoţství úloţných prostorů, které jinak v předsíni chybí. Z důvodu úzké a dlouhé dispozice nebylo moţné navrhnout kompletní předsíňovou stěnu na jednom místě. Jednotlivé kusy nábytku jsou rozloţeny po celé délce předsíně s ohledem na dostatečný prostor pro průchod, většina z nich je zavěšena na stěně kvůli snadné údrţbě podlahy a optického nezuţování uţ tak úzké dispozice. V přední vstupní části je zařazen nábytek pro odloţení svrchního oděvu a uloţení obuvi. Výklopný botník, určený zejména k ukládání aktuálně nošené obuvi a přezůvek, a předsíňová stěna tvořená zrcadlem, věšáky na oděvy, policí pro odloţení tašky či doplňků a věšákem na klíče. Poţadavek na místo \ 55



pro posazení bylo vhodné spojit s nábytkem pod telefon, umístěným ve střední části předsíně, kde slouţí, jak při obouvání, tak při dlouhých telefonátech. Nebylo vhodné volit klasický sedací nábytek (křeslo, ţidle s područkami) kvůli poţadované hloubce sezení (cca 400 mm), kterou většina nesplňuje a hlubší sezení by mohlo způsobit kolize v průchodu. Skříňka se třemi zásuvkami pod telefon je doplněna policí. V zadní části předsíně je zavěšena nízká skříňka se dvěma

zásuvkami.

Volbu

funkce

si

majitelé

nechávají

otevřenou,

pravděpodobně bude slouţit jako úloţný prostor na zimní doplňky (rukavice, šály, čepice) Kromě botníku umístěného za vstupními dveřmi, který je ze sortimentu IKEA, je všechen ostatní nábytek navrţen pro individuální výrobu. Kvůli vysoké špinivosti světlé dlaţby ve vstupní části bylo navrţeno vyříznutí části dlaţby bezprostředně za dveřmi a nahrazení tmavým zátěţovým kobercem, který bude slouţit jako čistící zóna. Problém s osvětlením je vyřešen vytvořením nízkého sádrokartonového podhledu, do kterého se zasadí bodová světla. Při tvorbě podhledu je doporučeno zároveň obloţit i stěnu se vstupními dveřmi, aby se zakryla nevkusně řešená kabeláţ v plastových lištách od domácího telefonu a od jističů elektrického vedení. Barvy byly voleny s ohledem na úzkou dispozici, kterou by tmavé odstíny a veliké vzory ještě umocnily. Jelikoţ je místnost osazena šesticí dveří v dekoru dřeva buk nebylo vhodné volit jiný dekor na nábytek, zbylé části nábytku jsou v bílé povrchové úpravě, která nevnáší do místnosti chaos. Výmalba stěn je volena ve světlém tónu zvolených tapet – levá stěna při pohledu od vstupních dveří je pokryta tapetami, za nábytkem pro sezení je doporučeno pouţít také tapetu, i kdyţ se zde nabízí moţnost výmalby, a to kvůli vysokému namáhání a moţnosti poškození výmalby stěny.

\ 56


Obrázek 43 /

Předsíň – vizualizace

Obrázek 44 /

Předsíň – vizualizace


\ 57


Obrázek 45 /


Zrcadlo s věšákem / Předsíňová sestava – vizualizace

Obrázek 46 /

Obrázek 47 /

Předsíňová skříňka – vizualizace

Tapeta OK 4 (A.S. Création, cit. 2012-03-12)

\ 58



SPOLEČENSKÁ MÍSTNOST \\ 16,28 m2 \

Obrázek 48 /

Společenská místnosti - půdorys

Obývací pokoj slouţí k setkávání se s přáteli a rodinou, sledování televize, odpočinku a jsou zde uloţeny předměty příleţitostné potřeby. Je to místo kam hosté vstupují bezprostředně po průchodu předsíně a má pro hostitele reprezentační charakter. Největší výzvou obývacího pokoje bylo začlenění staré obývací stěny do nového návrhu. Stěna je koncipována do rohového uspořádání s jedním odděleným solitérním prvkem u vstupu na balkón. Z větší části se podařilo v modifikacích stěnu zachovat a doplnit o nové prvky. Celá stěna byla „staţena“ do dosahové výšky cca 1850 mm. Otevřené úloţné prostory slouţí k ukládání knih, fotografií a souvenirů, ve skříňkách s

prosklenými dvířky zůstane

„sváteční“ porcelán. Nově je ke stěně doplněna zásuvka pod DVD přehrávačem pro nosiče informací (VHS, DVD). V úloţných prostorech s prosklenými dveřmi byly dřevěné police nahrazeny skleněnými s moţností osvětlení pomocí LED pásků. Dřevěné úchytky byly vyměněny za kovové z estetického i praktického důvodu – k původní stěně byly vyráběny nové prvky osazené úchytkami. Nové prvky jsou provedeny v kontrastní bílé barvě k dekoru třešeň původní sestavy. Původní orientace sedacího nábytku byla nevhodná vzhledem k poloze pozorovatele vůči televizi. Nové umístění umoţňuje pohodlné sledování televize \ 59



a zachovává moţnost výhledu ven (navrhovány byly 2 varianty umístění obývací stěny a pohovky, viz obrázek 49), avšak vyţaduje minimální moţnou délku sedacího prvku, aby byl zachován dostatečný průchod mezi nábytkem a stěnou. Není nezbytné zařazovat některý typ sedacího nábytku doporučovaný pro seniory do institucionálních zařízení, které většinou nesplňují poţadavek majitelů na funkci rozkladu na dvojlůţko. Pohovka s dostatečně tuhým sedákem a

opěrákem,

popřípadě

s moţností vyuţití bederní podpěry (polštář),

s vyhovující hloubkou sedáku pro pohodlné vstávání a s pevnými područkami je vhodnou alternativou. Sedací nábytek je doplněn bílým konferenčním stolkem s výškou stolní desky 500 mm. V této fázi návrhu je majitelům ponecháno původní „pohupovací“ křeslo. Do budoucna je doporučováno zvolit některé z křesel typu ušák s pevným sedákem, tvarovaným opěrákem a pevnými područkami, doplněný o podnoţku.

Obrázek 49 /

Varianty umístění sedací soupravy - půdorys

Poţadavek moţnosti hostit rodinu a přátele ve společenské části byl splněn částečně. Nejvhodnější navrhované řešení (obrázek 50) vybourat část příčky oddělující kuchyň od obývacího pokoje, čímţ by se otevřel prostor obývacího pokoje do kuchyně a vzniklo dostatečné místo pro rychlé rozloţení kuchyňského stolu, ztroskotal na technických moţnostech – zmiňovanou příčkou prochází telekomunikační kabel, který je společný pro všechny byty umístěné nad sebou. Druhé navrhované řešení začlenit jídelní stůl do obývací stěny se hned od počátku setkal s nevolí majitelů.

Ti nakonec od tohoto

poţadavku upustili a ve zvoleném řešení je ponecháno dostatečné místo \ 60



v obývacím pokoji pro rozloţení stolu z kuchyně v případě návštěvy velké společnosti (coţ je podle slov majitelky 2krát do roka).

Obrázek 50 /

Půdorysné řešení společenské místnosti s kuchyní při vybourání dělící příčky

Centrální osvětlení je doplněno stolní lampou s volbou intenzity světla a výše zmiňovaným vnitřním osvětlením nábytku. Barevnost celé místnosti je volena s ohledem na dekor původní nábytkové stěny. Za panelem se zavěšenou televizí je tapeta s rostlinnými motivy, která se opakuje na stěně vedle kuchyňské linky. Výmalba stěn vychází z barevnosti tapety – v tomto případě je zvolena světle ţlutá a světle hnědá.

Obrázek 51 /

Tapeta Springtime (A. S. Création, cit. 2012-03-12)

\ 61



Obrázek 52 /

Společenská místnost - vizualizace

Obrázek 53 /


\ 62


Obrázek 54 /



KOUPELNA \\ 3,50 m2 \

Obrázek 55 /

Koupelna - půdorys

Návrh maximálně vyuţívá prostor malé koupelny pro plnění všech poţadovaných funkcí (osobní hygiena, úloţný prostor, praní prádla, sušení drobného prádla).

\ 63



Špatně přístupná vana byla nahrazena rohovým sprchovým koutem rozměry 900 x 900 mm s minimální výškou vaničky a protiskluzovou úpravou. Pohodlné sprchování zaručuje sklopné sedátko a madla v prostoru sprchového koutu. Uvolněné místo vzniklé odstraněním vany bylo obsazeno pračkou zasunutou pod polici, slouţící např. pro odloţení prádelního koše. Umyvadlo obdélníkového tvaru je zasazeno do desky a je zvoleno záměrně větší (600 x 450 mm) kvůli moţnosti občasného přeprání prádla „v ruce“, které odstraněním vany není kde jinde provádět. Pod umyvadlem je zásuvka pro uloţení pracích prášků, saponátů apod. Místo vzniklé pod druhou polovinou desky je určeno pro koš se špinavým prádlem nebo sedací prvek. Koupelnový nábytek je zavěšený na stěně kvůli snadné údrţbě podlahy. Protoţe v koupelně není zavedeno topení, je zde umístěno elektrické ţebříkové topení. Na sušení malého mnoţství prádla slouţí závěsný rozkládací sušák na prádlo a ţebříkové topení. Byly vytvořeny dvě varianty barevného provedení. Bílé obklady v kombinaci se ţlutou podlahou a bílým nábytkem malou koupelnu opticky zvětšují a ţlutá s rostlinnými prvky působí optimisticky. Poloha listel je volena záměrně tak, aby tvořily dělící linii mezi bílou stěnou a umyvadlovou deskou. V této variantě by také odpadly stavební úpravy na WC, kde by zůstaly původní taktéţ bílé obklady a vyměnila by se pouze dlaţba na podlaze. Světle béţové obklady v kombinaci s hnědou podlahou a nábytek v dekoru dřeva nabízejí „výhodu“ snadné údrţby (případné zbytky špíny nejsou na první pohled tolik patrné jako u bílých).

WC \\ 0,92 M2 \ Dispoziční spojení WC s koupelnou, tak jak je to pro bydlení seniorů doporučováno, nebylo moţné - majitelé si to nepřáli. Po obou stranách záchodové mísy byla umístěna madla. Záchodovou mísu je doporučeno umístit s výškou sedátka cca 500 mm nad podlahou pro pohodlnější usedání a vstávání

a

případné

vyuţití

nabídky

výrobců

sanitárního

zařízení

tzv. sprchovacích toalet se zabudovanou sprškou pro intimní hygienu.

\ 64


Obrázek 56 /


Koupelna – obklady Botanica (RAKO) – vizualizace

\ 65


Obrázek 57 /


Koupelna – obklady Bambu (RAKO) - vizualizace

\ 66



LOŽNICE \\ 11,89 M2 \

Obrázek 58 /

Loţnice - půdorys

Loţnice je čistě privátní prostor, do kterého vstupují pouze majitelé. Byl vytvořen návrh na úpravu lůţka, výmalbu stěn a textilie. Současné lůţko dosahuje výšky lehací plochy 450 mm, zvýšení na poţadovaných 500 mm je moţné výměnou matrací za vyšší. Do dřevěného čela bylo navrţeno tvarované čalounění, které umoţní podepření zad a hlavy. Čalouněná čela postelí jsou výhodná při večerním čtení v posteli a v případě nemoci, kdy člověk v posteli vykonává většinu činností. Úloţný prostor pro oblečení je tvořen původními vestavěnými skříněmi po celé délce místnosti s posuvnými dveřmi. Je vhodné zařadit nábytek pro usednutí při oblékání - taburet. Loţnice je jedinou místností, kde je po celé podlaze koberec, který zamezí nepříjemnému pocitu chladu při doteku bosých nohou linolea. Kusové koberce nejsou vhodné zejména kvůli moţnosti zakopnutí a shrnování, usazování prachu na okrajích koberce. Volná podlahová plocha není tak velká, tudíţ kusové koberce postrádají smysl (zakryjí většinu podlahy). Kvůli intimitě vyţadované činnostmi v této místnosti vykonávanými je doporučováno zvolit do oken záclony doplněné závěsy namísto závěsných panelů. Stejně jako pracovna je loţnice orientovaná severně. Kvůli pocitovému zateplení byly voleny barvy oranţovorůţová a béţová. Bílé vestavěné skříně a \ 67



postel v dekoru dřeva olše jsou doplněny pásem výmalby v oranţovorůţové (broskvové) barvě za čelem postele. Závěsy a koberec jsou v odstínech béţové.

Obrázek 59 / Loţnice - vizualizace

Obrázek 60 /

Loţnice - vizualizace

\ 68


Obrázek 61 /


Loţnice - vizualizace

PRACOVNA \\ 8,07 m2 \

Obrázek 62 /

Pracovna - půdorys

Kvůli poţadavku na spojení více funkcí a jejich přetváření v čase v jedné místnosti (dvě pracovní místa, ukládání, občasné přespání s moţností budoucího dlouhodobějšího přespávání) bylo nutné vytvořit maximálně přizpůsobivé řešení interiéru. \ 69



Fixní pracovní stůl pod okno přes celou šířku místnosti nebylo moţné pouţít kvůli přístupu k oknu a údrţbě radiátoru. Stůl se skládá se dvou částí: pevné a vyklápěcí. Pevná část je umístěna do rohu a poskytuje pracovní místo pro počítač. Místo pro práci s šicím strojem se vytvoří vyklopením desky z policového systému. Pracovní stůl je hluboký 600 mm. Majitelé nepotřebují k své práci na počítači hlubší a vyklápěcí část stolu pak není tak těţká. K pracovnímu stolu je přistavena pracovní ţidle s područkami a s pojistkou na kolečkách proti ujetí. K ukládání jsou určené dvě skříňky u vchodu pouţité z obývací stěny, nika nad psacím stolem, kontejner na kolečkách a úloţné boxy v otevřeném policovém systému. Policový systém je vybrán ze sortimentu firmy IKEA, splňuje poţadovanou hloubku (280 mm) a je nabízen v široké škále variant. Systém ukládání do boxů je zvolen kvůli povaze ukládaných předmětů – bude se jednat zejména o látky, nitě a předměty vyuţívané při šití. Majitelka si můţe jednotlivé boxy vytáhnout a rozloţit po pracovním stole, jak potřebuje. V případě nedostatku úloţných prostorů lze stěnu libovolně rozšířit (obrázek 67). Prostor v pracovně není tak velký, aby mohly být pouţity některé typy rozkládacích křesel pro příleţitostné přespání. Do navrţeného řešení lze umístit dvě rozkládací matrace trvale uloţené ve vestavěných skříních v šatně v předsíni. Návrh nabízí i řešení trvalého umístění jedné postele pro případ dlouhodobého přespávání, např. hlídání vnoučat, nemoc jednoho z manţelů nebo rozhodnutí odděleného spaní, setrvání dětí při péči o staré rodiče, apod. Přemístěním policového systému vznikne místo pro jedno lůţko (2000 x 800 mm) na úkor pohodlných průchodů a zmenšení pracovní plochy (obrázek 68) Protoţe se jedná o nejchladnější místnost v bytě, jsou barvy voleny v teplých světlých odstínech. Kvůli maximálnímu vstupu přirozeného světla do místnosti jsou okna záměrně „zastíněna“ textilními závěsnými panely, na způsob japonských stěn, nabízených v široké škále barev a vzorů.

\ 70


Obrázek 63 /

Obrázek 64 /


Pracovna – sklopená pracovní deska - vizualizace

Pracovna – vyklopená pracovní deska – vizualizace

\ 71


Obrázek 65 /

Pracovna - vizualizace

Obrázek 66 /

Pracovna - vizualizace


\ 72


Obrázek 67 /

Obrázek 68 /


Moţnost rozšíření úloţných prostor - vizualizace

Půdorys s rozloţenými matracemi / začleněnou postelí

6.4 \ ŘEŠENÍ ATYPICKÝCH PRVKŮ PŘEDSÍŇOVÉ SESTAVY Celá předsíňová sestava se skládá z 5 prvků rozmístěných po celém prostoru předsíně - botník, zrcadlo s věšákem a policí, předsíňová sestava pod telefon s deskou pro usednutí, police a zavěšená skříňka. Design prvků je volen s ohledem na věk uţivatelů, kteří spíše ocení klasický a jednoduchý vzhled a jasně danou funkčnost. Moderního ducha do nich vnáší dílce s výraznou tloušťkou, coţ je oblíbený znak aktuální nábytkové produkce.

\ 73



PŘEDSÍŇOVÁ SESTAVA POD TELEFON S DESKOU PRO USEDNUTÍ

Obrázek 69 /

Předsíňová sestava pod telefon s deskou pro usednutí

Nábytek plní funkci sedacího prvku, police pod telefon a úloţného prostoru pro uloţení telefonního seznamu, zápisníku, dokladů, skládacích deštníků, apod. STRUČNÝ POPIS KONSTRUKCE Rozměry prvku jsou: 1150 x 400 x 950 mm. Prvek je tvořen dvěma podsestavami – korpusem se zásuvkami a sedací deskou. Korpus je tvořen levým bokem a půdou ze třech slepených MDF tlouštěk 16, 18 a 16 mm oplášťováných fólií v dekoru BK o tloušťce 0,5 mm (celková tloušťka materiálu 51 mm), pravým bokem a dnem z materiálu DTD-L 18 v bílé povrchové úpravě a zády z HDF 6. Boční plochy jsou opatřeny ABS hranou v příslušné barvě plochy a tloušťce dílce. Korpus je spojen kombinací spojů na tupo a „na pokos“. Spoje na tupo jsou pomocí dřevěných lamel, levý bok \ 74



s půdou je na pevnou pokosovou vazbu se dvěma vloţenými průběţnými péry, pravý bok a dno jsou na pevnou pokosovou vazbu pomocí dřevěných lamel. Záda jsou vloţena do polodráţky a fixována spojovači BeA. Konstrukce zásuvek má charakter samostatného korpusu a k němu připevněného čela. Korpus zásuvka je tvořen dvěma boky (DTD-L12, bílá) s vyfrézovanou dráţkou pro dno zásuvky (HDF 5, bílá), předním a zadním dílem (DTD-L 12, bílá). Přední a zadní díl jsou s boky spojeny pomocí dřevěných kolíků, dno je vloţeno do dráţky v bocích a natupo pomocí spojovačů BeA připevněno k přednímu a zadnímu dílů. Čelo (DTD-L 18, bílá) je připevněno pomocí vrutů ke korpusu zásuvky a osazeno úchytkou Nubia. Zásuvky jsou vedeny na mechanickém výsuvném kování s tlumením dojezdu (Quadro V6 Silent Systém, Hettich). Sedací deska je s korpusem se zásuvkami spojena aţ na místě montáţe na pokosovou vazbu pomocí dvou vloţených průběţných per. Kvůli zamezení rozevírání pokosového spoje je do konstrukce začleněno spojovací plechy zafrézované do spodní plochy sedací desky a dna korpusu. Ke zdi je korpus se zásuvkami přichycen pomocí závěsného kování s montáţí pod půdu, sedací deska přes ocelový úhelník zafrézovaný do plochy desky. Celý prvek je podepřen dvěma nohami o délce 450 mm. Lze pouţít i jiný rozměr dle potřebné výšky sedací desky (cca 500 mm) Prvek je navrţen pro výrobu pomocí klasických technologií, nastává pouze přehození technologických operací frézování dráţek a olepování bočních ploch u dílců spojovaných na pokosovou vazbu pomocí vloţených pér, kde je nejprve nutné vyfrézovat dráţku pro průběţné pero a lamely a následně olepit boční plochy.

\ 75



SKŘÍŇKA SE ZÁSUVKAMI

Obrázek 70 /

Skříňka se zásuvkami

Skříňka bude slouţit zejména pro uloţení sezónních doplňků (šátky, šály, čepice, rukavice, apod.) STRUČNÝ POPIS KONSTRUKCE Konstrukce skříňky se zásuvkami vychází z konstrukce prvku pod telefon. Rozměry skříňky se zásuvkami: 600 x 400 x 550 mm. Korpus skříňky je vyroben ze třech slepených MDF tlouštěk 16, 18 a 16 mm oplášťovaných fólií v dekoru BK o tloušťce 0,5 mm (celková tloušťka materiálu 51 mm) a je spojen na pevnou pokosovou vazbu pomocí dvou vloţených průběţných pér, záda (HDF 6) jsou v polodráţce připevněna pomocí spojovačů BeA. Boční plochy jsou olepeny ABS hranou v dekoru BK.

\ 76



Konstrukce zásuvek má charakter samostatného korpusu a k němu připevněného čela. Korpus zásuvky je tvořen dvěma boky (DTD-L12, bílá) s vyfrézovanou dráţkou pro dno zásuvky (HDF 5, bílá), předním a zadním dílem (DTD-L12, bílá). Přední a zadní díl jsou s boky spojeny pomocí dřevěných kolíků, dno je vloţeno do dráţky v bocích a natupo pomocí spojovačů BeA připevněno k přednímu a zadnímu dílů. Čelo (DTD-L 18, bílá) je připevněno pomocí vrutů ke korpusu zásuvky a osazeno úchytkou Nubia. Zásuvky jsou vedeny na mechanickém výsuvném kování s tlumením dojezdu (Quadro V6 Silent Systém, Hettich). Ke zdi je skříňka připevněna pomocí závěsného kování s montáţí pod půdu (SAH 16, Hettich). Technologie výroby skříňky se zásuvkami jsou stejné jako u prvku pod telefon, tj. klasické technologie. Výjimku tvoří dílce spojované na pokosovou vazbu, u kterých je třeba nejprve vyfrézovat dráţky pro vloţená pera a následně olepit boční plochy.

.

\ 77

7

7 DISKUZE

Bydlení seniorů je globálně velice aktuální téma. Zaměřuje se převáţně na diskuze o výstavbě nových institucí pro seniory, přestoţe všeobecně prospěšným trendem je udrţet seniora v jeho obydlí co nejdéle. Hlavním předmětem bydlení seniorů by měla být vhodná úprava jejich bytů a domů. Příprava obydlí na stáří by měla započnout jiţ v předdůchodovém věku. S rostoucí úrovní vzdělanosti a informovanosti seniorů lze předpokládat nárůst zájmu o vytvoření vhodných podmínek pro doţití mimo ústavní péči a rozšiřování nabídky produktů a sluţeb v oblasti bydlení nezávislých seniorů Prostředí

obývané

aktivními

seniory,

popř.

seniory

s typickými

pohybovými problémy, nevyţaduje drastické zásahy. Jedná se zejména o odstranění vertikálních překáţek a změny v úrovních ukládání díky zúţení pásma dosahu. Za náročnější stavební úpravu lze pokládat rekonstrukci koupelny. Nabízené bydlení pro seniory prochází v současné době humanizací. Boom proţívá výstavba neistitucionální bydlení zaloţeného na způsobu chráněného bydlení, ne všechny zařízení jsou však vytvářeny se zřetelem na potřeby seniorů. Tvorba interiéru pro seniory je pro 25letého člověka těţkým úkolem. Mladý člověk se můţe jen domnívat, co starý potřebuje a ocení a v návrhu dbát na rady a zkušenosti získané z odborných zdrojů. V tomto konkrétním návrhu bylo úspěšného výsledku dosaţeno také zodpovědným přístupem zadavatelů, kteří rozumně přemýšleli o svých moţnostech v budoucnu a ochotně diskutovali o navrhovaných řešeních. Návrh byl mimo jiné také ovlivněn finančními moţnostmi seniorů. Při tvorbě návrhu bylo zjištěno, ţe ne všechny doporučení se dají v daném interiéru splnit a hledalo se řešení nejlépe vyhovující uţivatelům i prostoru. Dva vybrané prvky navrţené pro individuální výrobu byly řešeny podrobně konstrukčně a byla stanovena materiálová spotřeba pro jejich realizaci. Stanovení ceny pomocí ocenění spotřebovaného materiálu by nebylo směrodatné, protoţe se jedná o atypický nábytek. Cena byla odhadnuta \ 78


7 \ DISKUZE

výrobcem zakázkového nábytku a to na na 7 170 Kč vč. DPH 20% u předsíňové sestavy (5975 Kč bez DPH, coţ zahrnuje materiál v hodnotě 2 675 Kč a reţijní náklady - práce, doprava, montáţ 3 300 Kč), u předsíňové skříňky na 4 752 Kč vč. DPH 20% (3 960 Kč bez DPH, zahrnuje materiál v hodnotě 1 760 Kč a reţii 2 200 Kč. Takto získaná cena je pouze orientační.

\ 79

8

ZÁVĚR

Cílem diplomové práce bylo stanovit specifika interiéru pro seniory a získané informace aplikovat do konkrétního návrhu bytového interiéru obývaného aktivními seniory. V teoretické části byly stanoveny poţadavky na koupelnu a kuchyň jako na místnosti s největším hrozícím nebezpečí úrazů. Dále poţadavky na lehací, úloţný a sedací nábytek. Bylo zjištěno, ţe nejnutnější úpravy bytu tkví v odstranění vertikálních bariér. Poruchy pohybového ústrojí ovlivňují zejména dimenze nábytku a vyţadují začlenění podpůrných bodů do interiéru (madla, odkládací plochy). Pro aktivní seniory nejsou nutné zásadní úpravy bytu, jako je tomu pro seniory na vozíku či trvale upoutané na lůţko. Informace shrnuté v teoretické stati byly vyuţity při tvorbě konkrétního bytového

interiéru

obývaného

aktivními

seniory.

Návrhu

předcházelo

vyhodnocení stávajícího stavu bytu a shromáţdění poţadavků a přání ze strany zadavatelů. Bylo zpracováno dispoziční i prostorové řešení všech místností v bytě, kromě kuchyně. Výměnu kuchyňské linky majitelé nezamýšlí a její návrh není předmětem této práce. Kompletně řešena byla koupelna, pracovna a předsíň. Částečné úpravy byly provedeny ve společenské místnosti a loţnici. Součástí návrhu byl design atypický prvků, které se vyskytují převáţně v předsíni. Upřednostnění atypických prvků před sériově vyráběným nábytkem bylo zejména z důvodu nevhodnosti nabízených předsíňových systému do daného prostoru. Dva vybrané atypické prvky jsou řešeny blíţe z konstrukčního hlediska (předsíňová sestava pod telefon, předsíňová skříňka). Návrh byl v kaţdé fázi konzultován a schvalován zadavateli a výsledek bude realizován.

\ 80

SUMMARY

The objectives of the thesis were to summarize specific requirements on seniors´ living and to propose changes in a particular interior taking into account the specific requirements and wishes of the owner. In the theoretical part were specified kitchen and bathroom requirements as the rooms of hypothetical danger of injury. Also the requirements for seating, lying and storage furniture were included. It was found that the most essential interventions consist in elimination of vertical barriers. Disorders of locomotive organs influence dimensions of furniture and require setting of supportive points in interior (handels, discharge desks). There is no need for radical interventions in living space for active seniors - comparing to disable seniors. Findings from the theoretical part were applied to design changes in the living interior of an active senior couples. The 2-D nad the 3-D disposition plans were created for all rooms except kitchen. The owners do not plan kitchen reconstruction and thus the kitchen design in not included in the thesis. The bathroom, the study room and the hall were re-designed almost completely, whereas partial modifications were proposed in the living room and the bedroom. The interior design included the structual design of two furniture features. The atypical furniture was propose, in the hall, where commonly available furniture was not suitable due to limited space. Each step of the interior design was consulted and approved by the clients. The proposed interior changes will be soon realized.

\ 81

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

ALAX [online]. [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.alax.cz/cz/produkty/nabytek-pro-seniory.html A New Lift for Those Who Need It. In: NASA’s Spinoff [online]. [cit. 201203-20]. Dostupné z: http://www.sti.nasa.gov/tto/spinoff2000/ch1.htm

A. S. Creation [online]. [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.as-creation.de/pages/en/ BEZPEČNÁ KOUPELNA. [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.bezpecna-koupelna.cz/pro_seniory/?idm=18 Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 3. 2. 2012 [cit. 2012-0209].

Dostupné

z:

http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-

zpravy/tiskove-zpravy-2012/2012-02-03-pocet-vsech-duchodcu-mezirocnevzrostl-o-54-tisic.htm

DURAVIT.

[online].

[cit.

2012-03-12].

Dostupné

z:

http://www.duravit.com/website/homepage/products/material_knowledge/cerami c/wondergliss.com-en.html

EBM Partner. [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://ebmpartner.cz/letak_cbs_final_preview.pdf FILIPIOVÁ, D. Projektujeme bez bariér [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002 [cit. 2012-02-09]. ISBN 80-86552-18-7. Dostupné z: http://www.filipiova.cz/publikace/odkazy/Projektujeme_bb_web.pdf Globální

města

přátelská

seniorům:

Průvodce

[online].

Praha:

Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2009 [cit. 2012-02-20]. ISBN 978-80-7421003-7. Dostupné z: http://www.who.int/ageing/WHO_age_friendly_cities_cz.pdf \ 82


\ POUŽITÉ ZDROJE

GLOSOVÁ, D. aj., Bydlení pro seniory. Brno: ERA group, 2006. ISBN 807366-057-1. HBS cz s.r.o. [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.hellweg-badsysteme.de/ HRUBÝ, T. Domov pro seniory: Formy přívětivého bydlení. Brno, 2007. Dizertační práce. Vysoké učení technické v Brně.

JKA cohousing. [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.jka-cohousing.cz/ KALVACH, Z. Bydlení seniorů z pohledu lékaře. In: O bydlení seniorů [online]. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2009 [cit. 2011-10-06]. Dostupné z:http://www.diakonie.cz/res/data/002/000601.pdf?seek=1296733798 KUČERA, T. Perspektivy demografického stárnutí České republiky. In: Bydlení seniorů - zkušenosti, perspektivy, tendence. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2004. ISBN 80-214-2591-1. LAUFEN CZ S. R. O. Moderní koupelnová keramika pro bezbariérovou koupelnu. In: TZB - info [online]. 20.6.2005 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/2568-moderni-koupelnova-keramika-pro-bezbarierovoukoupelnu LHOTÁKOVÁ, Z. Jak vybavit koupelny, WC a kuchyně pro seniory. In: O bydlení seniorů. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2009[cit. 2011-1006]. Dostupné z: http://www.diakonie.cz/res/data/002/000601.pdf?seek=1296733798 LHOTÁKOVÁ, Z. a K. TRNKOVÁ. Rekonstrukce koupelen. Brno: ERA group, 2005. ISBN 80-7366-022-9.

\ 83


\ POUŽITÉ ZDROJE

LOUŠOVÁ, V. Design bez bariér – kuchyň pro handicapované. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2012-03-1]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky/3483/12_Lousova.pdf MACHÁČEK, P. Osvětlení a slabozrakost: Jak správně svítit a vytvořit vhodné podmínky pro slabozrakého člověka [online]. Praha: Tyfloservis, 2002, 2007-03-31

[cit.

2012-03-08].

ISBN

80-238-9231-2.

Dostupné

z:

http://www.tyfloservis.cz/doc/oas.doc

MEDICCO [online]. [cit. 2012-03-9]. Dostupné z: http://www.medicco.cz/index.php?page=17&p=1&detail=118 MLLER, I. Design pro zlatý věk / Krční páteř u seniorů a rizika interiérů. In: Design Cabinet CZ [online]. 23. 1. 2010 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.designcabinet.cz/design-pro-zlaty-vek-krcni-pater-u-senioru-a-rizikainterieru Nový domov, příspěvková organizace. [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.ndkarvina.cz/index.php?option=com_joomgallery&func=viewcategor y&catid=1&Itemid=12 NEUFERT, E. Navrhování staveb: Příručka pro stavebního odborníka, stavebníka, vyučujícího i studenta. Praha: CONSULTINVEST, 1995. ISBN 80901486-4-6.

PERKINS, B. and D. HOGLUND, D. KING, E. R. COHEN a S. A. KLIMENT. Accomodiations for seniors. In: NCARB (National Council of Architectural Registration Boards) [online]. 2010 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.ncarb.org/en/continuing-education/~/media/Files/PDF/MiniMonographs/accomodationsforseniorsMM.pdf

\ 84


\ POUŽITÉ ZDROJE

REJL, O. Nové modely bydlení pro seniory. In: TZB - info [online]. 27. 9. 2011 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/7872-nove-modelybydleni-pro-seniory ŘIČICOVÁ, H. Stáří očima dnešní mladé populace [online]. Brno, 2011 [cit. 2012-02-09]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/142495/lf_m/Stari_ocima_dnesni_mlade_populace.pdf

Scott Fabrics. [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.scottfabrics.com/

SENIOR INVESTMENT a.s. [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.senior-investment.cz/

Senior Park. [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.senior-park.cz

Senior penzion SELANKA. [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.seniorpenzionselanka.cz/

Termoregulace. In: WikiSkripta [online]. 14. 2. 2012 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Termoregulace VÁŢANSKÝ, M. Kvalita ţivota starších dospělých a seniorů v kontextu výchovné a sociální pomoci. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. ISBN 978-80-7392-130-9.

WikiSkripta [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Termoregulace Zdravotyka Zdravotnické potřeby [online]. [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.zdravotyka.cz/eshop/berle/drzak-na-berle-a-hole-625.html

\ 85

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1 / Orientační výčet potřeb starého člověka (Hrubý, 2007) ............................ 15 Obrázek 2 / Prostorové nároky na pohyb seniora bez a s kompenzačními pomůckami (jedna hole, dvě hole, chodítko) (Glosová, 2006, filipiová, 2002, upraveno autorkou) .................................................................................................... 18 Obrázek 3 / Prostorové nároky seniora vyţadující podporu jiné osoby (Glosová, 2006, upraveno autorkou) .................................................................................... 19 Obrázek 4 / Poţadavky na intenzitu osvětlení při různých činnostech dle ČSN 36 0452 Umělé osvětlení obytných budov (Macháček, 2002, upraveno autorkou). 20 Obrázek 5 / Prostorové nároky na pohyb vozíku (Glosová, 2006, upraveno autorkou) 22 Obrázek 6 / Prostorové nároky na pohyb s chodítkem (Glosová, 2006, upraveno autorkou) .................................................................................................... 22 Obrázek 7 / Dobré a špatné řešení schodišťových stupňů (Glosová, 2006, upraveno autorkou) .................................................................................................... 23 Obrázek 8 / Schodišťová sedačka (Medicco, cit. 2012-03-9) ....................................... 23 Obrázek 9 / Umyvadlo s vykrojením vhodné pro seniory (http://www.koupelnysen.cz/umyvadlo-pro-telesne-postizene) ................................................... 24 Obrázek 10 / Ukázka bezbariérové koupelny (http://www.tzb-info.cz/2568-modernikoupelnova-keramika-pro-bezbarierovou-koupelnu) ................................. 24 Obrázek 11 / Vybavení sprchy bezpečnostními opěrnými madly (glosová, 2006) ........ 25 Obrázek 12 / Vana s dvířky a elektronicky ovládaným sedátkem (http://www.bezpecnakoupelna.cz/pro_seniory/?Idm=18) ........................................................... 25 Obrázek 13 / Povrch opatřený povrchovou úpravou wondergliss http://www.duravit.com/website/homepage/products/material_knowledge/c eramic/wondergliss.com-en.html ............................................................... 26 Obrázek 14 / Příklady dvou řešení modulové bezbariérové koupelny se sprchovým koutem od německé firmy HBS s.r.o. ........................................................ 27 Obrázek 15 / Příklad přestavby panelákové koupelny pro seniory (Lhotáková, 2005) . 27 Obrázek 16 / Příklad řešení kuchyňské link vhodné pro seniory s typickými pohybovými problémy (Glosová, 2006) ......................................................................... 29

\ 86


\ OBRAZKY

Obrázek 17 / Návrh dobře řešené kuchyně pro handicapované, popř. Seniory (design mga. Veronika loušová) – kuchyň je dobře vyuţitelná jak seniorem s typickými pohybovými potíţemi, tak seniorem na vozíku (Loušová, cit. 2012-03-1) ................................................................................................. 30 Obrázek 18 / Návrh řešení kuchyně pro handicapované (nabízené firmou postl – nábytek, spol.s r.o.) – v návrhu jsou špatně řešené horní úloţné prostory – osoba upoutaná na vozík do horních částí skříní vůbec nedosáhne, senior s lehkým pohybovým omezením s potíţemi. ............................................. 30 Obrázek 19 / Minimální prostorový rozvrh vybavení komory (spíţe) uţívané seniory s běţnými pohybovými problémy (Glosová, 2006) .................................... 31 Obrázek 20 / Křesla Relax compact určená pro seniory od firmy ALAX spol. s r.o. – variabilní kolekce křesel s moţností polohovatelného opěradla, přidání podnoţky či pojízdných koleček (ALAX [online]. [cit. 2012-03-12]) ........... 33 Obrázek 21 / Kovový drţák na berle a hole (Zdravotyka zdravotnické potřeby, cit. 2012-03-12) ............................................................................................... 33 tm

Obrázek 22 /Výrobek ez-up napomáhá seniorům při vstávání – konstrukce je z lehkého hliníku, spodní část se zasune pod sedací nábytek a svislé podpírací části vytvoří seniorovi oporu při vstávání (A new lift for those who need it, cit. 2012-03-20) ............................................................................. 33 Obrázek 23 / Minimální prostor loţnice umoţňující umístění lůţka uprostřed i u stěny (Glosová, 2006, upraveno autorkou) ......................................................... 34 Obrázek 24 / Sloupcový graf vyjadřující závislost soběstačnosti seniora na jeho věku (průzkum diakonie ČCE Bydlení seniorů, 2009) ........................................ 35 Obrázek 25 / ...... Typ bydlení seniorů dle věku (průzkum diakonie ČCE Bydlení seniorů, 2009) .......................................................................................................... 36 Obrázek 26 / Příklad přestavby bytu určeného pro čtyřčlennou rodinu na dva menší vhodné pro seniory dle ing. Arch. Tomáše Hrubého (Hrubý, 2007) .......... 37 2

2

Obrázek 27 / .Půdorysné řešení bytu pro jednu osobu (37 m ) a pro dvě osoby (55,5 m ) podle Neuferta (Neurert, 1995) .................................................................. 39 Obrázek 28 / Vizualizace soukromých domů s předzahrádkami (jka cohousing, cit. 201203-10) ......................................................................................................... 40 Obrázek 29 / Dvě řešení pokoje pro 2 osoby – oddělené spaní, společné spaní (Senior park a.s.) .................................................................................................... 41 Obrázek 30 / Rozporuplné zařízení bydlení pro seniory nabízené firmou SENIOR INVESTMENT a.s. (SENIOR INVESTMENT a.s., cit. 2012-03-10). ......... 42

\ 87


\ OBRAZKY

Obrázek 31 / Vstřícné zařízení bydlení pro seniory v senior penzionu Selanka (Senior penzion Selanka, cit. 2012-03-18) ............................................................. 42 Obrázek 32 / Standardní zařízení jednolůţkového a dvojlůţkového pokoje v domově důchodců (Nový domov, příspěvková organizace, cit. 2012-03-16) ....... 43 Obrázek 33 / Princip fungování centra pro seniory koncipovaného do jednoho objektu (EBM partner, cit. 2012-03-18) .................................................................. 43 Obrázek 34 / Výchozí půdorys s orientací ke světovým stranám .................................. 44 Obrázek 35 / Výchozí situace – předsíň (foto autorka).................................................. 48 Obrázek 36 / Výchozí situace – obývací pokoj (foto autorka) ........................................ 49 Obrázek 37 / Loţnice – výchozí situace (foto autorka) .................................................. 50 Obrázek 38 / Výchozí situace – pracovna (foto autorka) ............................................... 51 Obrázek 39 / Výchozí situace – koupelna a wc (foto autorky) ....................................... 52 Obrázek 40 / Základní rozměry postav zadavatelů (tělesná výška, šířka ramen) ......... 53 Obrázek 41 / Půdorysné řešení celého bytu, identifikace podlahových krytin, osvětlení .. ................................................................................................................... 54 Obrázek 42 / Předsíň - půdorys ..................................................................................... 55 Obrázek 43 / Předsíň – vizualizace ................................................................................ 57 Obrázek 44 / Předsíň – vizualizace ................................................................................ 57 Obrázek 45 / Zrcadlo s věšákem / předsíňová sestava – vizualizace ........................... 58 Obrázek 46 / Předsíňová skříňka – vizualizace ............................................................. 58 Obrázek 47 /Tapeta OK 4 (a.s. Création, cit. 2012-03-12) ............................................ 58 Obrázek 48 / Společenská místnosti - půdorys ............................................................. 59 Obrázek 49 / Varianty umístění sedací soupravy - půdorys .......................................... 60 Obrázek 50 / Půdorysné řešení společenské místnosti s kuchyní při vybourání dělící příčky ....................................................................................................... 61 Obrázek 51 / Tapeta Springtime (cit. 2012-03-12) ........................................................ 61 Obrázek 52 / Společenská místnost - vizualizace ......................................................... 62 Obrázek 53 / Společenská místnost - vizualizace ......................................................... 62 Obrázek 54 / Společenská místnost - vizualizace.......................................................... 63 Obrázek 55 / Koupelna - půdorys................................................................................... 63

\ 88


\ OBRAZKY

Obrázek 56 / Koupelna – obklady botanica (rako) – vizualizace .................................. 65 Obrázek 57 / Koupelna – obklady bambu (rako) - vizualizace ...................................... 66 Obrázek 58 / Loţnice - půdorys ..................................................................................... 67 Obrázek 59 / Loţnice - vizualizace................................................................................. 68 Obrázek 60 / Loţnice - vizualizace................................................................................. 68 Obrázek 61 / Loţnice - vizualizace ................................................................................ 69 Obrázek 62 / Pracovna - půdorys................................................................................... 69 Obrázek 63 / Pracovna – sklopená pracovní deska - vizualizace .................................. 71 Obrázek 64 / Pracovna – vyklopená pracovní deska – vizualizace ............................... 71 Obrázek 65 / Pracovna - vizualizace .............................................................................. 72 Obrázek 66 / Pracovna - vizualizace .............................................................................. 72 Obrázek 67 / Moţnost rozšíření úloţných prostor - vizualizace ..................................... 73 Obrázek 68 / Půdorys s rozloţenými matracemi / začleněnou postelí .......................... 73 Obrázek 69 / Předsíňová sestava pod telefon s deskou pro usednutí .......................... 74 Obrázek 70 / Skříňka se zásuvkami .............................................................................. 76

\ 89

PŘÍLOHA A

POLOŢKOVÝ PLÁN SEZNAM POLOŢEK PŮDORYSY JEDNOTLIVÝCH MÍSTNOSTÍ POHLEDY NA STĚNY ATYPICKÉ PRVKY

PŘÍLOHA B – VOLNÁ

VÝKRES 001 VÝKRES 002 VÝKRES 003 VÝKRES 004 KUSOVNÍK

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ BYTOVÝ INTERIÉR PRO SENIORY

Recommend Documents