MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Bakalářská práce

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Ústav demografie a aplikované statistiky

Analýza sňatečnosti a rozvodovosti v České republice Bakalářská práce

Autorka práce:

Vedoucí práce:

Kateřina Moudrá

PhDr.Dana Hübelová, Ph.D.

Brno 2012

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně podle metod konzultovaných s vedoucím bakalářské práce a s využitím odborné literatury, kterou cituji a uvádím v seznamu literatury na konci bakalářské práce.

V Brně dne 20. května 2012

.........................................................

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu mojí bakalářské práce PhDr. Daně Hübelové, Ph.D. za odborné připomínky a rady, které mi po celou dobu zpracování mé bakalářské práce poskytovala a za vstřícnost a trpělivost při objasnění nejasností.

Abstrakt Moudrá, K. Analýza sňatečnosti a rozvodovosti v České republice Bakalářská práce, Brno 2012

Tématem této práce je analýza sňatečnosti a rozvodovosti v České republice v letech 2001 – 2010. Analýza se bude zabývat všemi 14 kraji České republiky. Chtěla bych poukázat na rozdíly jednotlivých krajů z hlediska sňatečnosti a rozvodovosti, popřípadě i příčiny a důsledky vývoje těchto demografických jevů. Vybrané ukazatele budou zpracovány na základě analýzy časových řad a následně zobrazeny v grafech zachycujících výsledky analýzy. Z ročenek jednotlivých krajů vyplývá, že sňatečnost klesá a rozvodovost se neustále zvyšuje. V bakalářské práci bude počítána predikce vývoje sňatečnosti a rozvodovosti v České republice do roku 2015. Vzhledem k tomu, že bude predikce počítána jen za 5 let, tak lze očekávat, že trendová přímka bude téměř konstantní.

Klíčová slova: demografie, sňatečnost, rozvodovost, územní statistické jednotky NUTS III., lineární trend

Abstract Moudrá, K. Analysis of marriage and divorce rate in The Czech republic Bachelor Thesis, Brno 2012

The topic of this thesis is the analysis of marriages and divorces in the Czech republic in 2001 – 2010. The analysis will inquire into all 14 countries of the Czech republic. I would like to point out the differences between particular countries from the poin of view of marriages and divorces or the cause what lead the population to these step. Selected indicators will process according to linear trend and subsequently will depict in graphs showing results of analysis. From yearbook particular countries follows that marriages diminishes and divorces increases incessantly. In this bachelor thesis will be calculated the prediction of the trend marriageness and divorceness in the Czech republic till the year 2015. Whereas the prediction will be calculated only for 5 years, it can be expected that the trend line will be almost constant.

Keywords: demography, marriages, divorces, territorial statistical units NUTS III., linear trend

Obsah: 1.

ÚVOD................................................................................................................... 9 1.1.

2.

Cíl práce........................................................................................................ 9

LITERÁRNÍ PŘEHLED ................................................................................. 11 2.1.

Demografie ................................................................................................. 11

2.2.

Demografické jevy a procesy ..................................................................... 12

2.2.1. Demografické jevy.................................................................................. 12 2.2.2. Demografické procesy ............................................................................ 12 2.3.

Historie demografie v českých zemích ....................................................... 12

2.4.

Pojmy .......................................................................................................... 13

2.4.1. Sňatečnost ............................................................................................... 13 2.4.2. Rozvodovost ........................................................................................... 15 3.

MATERIÁL A METODIKA........................................................................... 16 3.1.

Výpočet demografických ukazatelů............................................................ 17

3.1.1. Střední stav obyvatelstva ........................................................................ 17 3.1.2. Sňatečnost ............................................................................................... 17 3.1.3. Rozvodovost ........................................................................................... 17 3.2.

Časové řady................................................................................................. 18

3.3.

Trendové funkce ......................................................................................... 18

3.3.1. Lineární trend.......................................................................................... 19 3.3.2. Parabolický trend .................................................................................... 20 3.3.3. Exponenciální trend ................................................................................ 21 4.

VÝSLEDKY A DISKUZE ............................................................................... 22 4.1.

Hlavní město Praha..................................................................................... 22

4.2.

Středočeský kraj.......................................................................................... 25

4.3.

Ústecký kraj ................................................................................................ 28

4.4.

Liberecký kraj ............................................................................................. 30

4.5.

Královéhradecký kraj.................................................................................. 33

4.6.

Pardubický kraj ........................................................................................... 35

4.7.

Olomoucký kraj .......................................................................................... 38

4.8.

Moravskoslezský kraj ................................................................................. 40

4.9.

Zlínský kraj ................................................................................................. 43

4.10.

Jihomoravský kraj....................................................................................... 45

4.11.

Vysočina ..................................................................................................... 48

4.12.

Jihočeský kraj ............................................................................................. 50

4.13.

Plzeňský kraj............................................................................................... 53

4.14.

Karlovarský kraj ......................................................................................... 55

5.

SROVNÁNÍ INDEXU ROZVODOVOSTI .................................................... 58

6.

PREDIKCE SŇATEČNOSTI A ROZVODOVOSTI PRO ČESKOU REPUBLIKU..................................................................................................... 60

7.

ZÁVĚR .............................................................................................................. 62

8.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY............................................................. 63

1. ÚVOD Pro demografii je charakteristické velké množství ukazatelů, které poskytují obyvatelstvu informace o demografické situaci v jednotlivých regionech České republiky. Hlavním tématem této práce bude sňatečnost a rozvodovost v České republice v letech 2001 – 2010. Bakalářskou práci týkající se sňatečnosti a rozvodovosti jsem si zvolila hlavně díky mému zájmu o tuto tématiku, která se týká každého z nás. Dalším důvodem, který mě ve výběru tématu ovlivnil, je nalezení důvodů, které jednotlivé páry k daným krokům vedlo. Zajisté bude sňatečnost i rozvodovost ovlivněna zákony, které byly v průběhu zkoumaného období vydány, ale také z ekonomického hlediska. Některé páry neuzavírají manželství z důvodu finančních příspěvků, které ženy dostávají jako svobodné matky, což usuzuji z rozhovorů s lidmi z mého okolí. Další páry naopak uzavírají sňatky za účelem poskytnutí hypotéky ze strany banky. Dle mého názoru by se lidé neměli brát kvůli špatné finanční situaci, kterou se snaží vyřešit sňatkem s protějškem, který jim může zajistit finanční jistotu, protože to jsou přesně situace, které směřují v současnosti k rozvodům. Jednotlivé páry by se měly zamyslet, zda v tom druhém mohou nalézt oporu a prostředí vhodné pro výchovu dětí a svoji spokojenost.

1.1.

Cíl práce

Podstatou práce je analýza sňatečnosti a rozvodovosti ve 14 krajích České republiky, pro kterou budou shromážděna demografická data z ročenek, které jsou zveřejněny na internetových stránkách statistického úřadu. Hlavní cíle: •

analyzovat shromážděná data týkající se sňatečnosti a rozvodovosti v jednotlivých krajích České republiky pomocí časových řad,

9

•

srovnat vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v krajích České republiky na základě vyhodnocených výsledků.

Vedlejší cíle: •

zvolit trendovou funkci,

•

vyrovnat časové řady,

•

znázornit

výsledky do

grafů,

které

budou

sestaveny z výpočtů

demografických ukazatelů, •

zhodnotit výsledky analýzy regionů v ČR.

10

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1.

Demografie

Pavlík et. al (1993) definuje demografii jako vědní obor, který se zabývá demografickou reprodukcí a předmětem demografického studia jsou lidské populace. Podle Kalibové (2001) se název demografie se skládá z řeckého slova „démos“, nebo-li lid a „grafein“, nebo-li psát a popisovat. Do demografických událostí můžeme zařadit narození, úmrtí, potrat, ale i sňatek, rozvod, nemoc apod., a to z toho důvodu, že také ovlivňují proces porodnost a úmrtnost. Srb, Kučera a Růžička (1971) formulují demografii jako vědu společenskou. U obyvatelstva, které je předmětem zájmu tohoto vědního oboru, je zkoumán pohyb, změny struktury a jeho vývoj. Obyvatelstvo můžeme definovat jako soubor jedinců, kteří mají individuální znaky. Pro obyvatelstvo je typický přirozený a mechanický pohyb a vývoj, který souvisí se změnou počtu, rozmístění a struktury obyvatelstva. Obyvatelstvo je charakteristické kvalitativními a kvantitativními znaky. Mezi kvalitativní znaky patří např. pohlaví, rodinný stav, sociální příslušnost, povolání a školní vzdělání. Kvantitativní znaky zahrnují např. tělesná váha, tělesná výška a věk. Koschin (2005) upozorňuje na nepřesnost termínu populace. Tento termín se používá ve dvou významech. První význam tohoto termínu určuje obyvatelstvo konkrétního území. Druhý význam zahrnuje především skupinu osob, v níž dochází k demografické reprodukci. S demografií úzce souvisí i vztahy ovlivňující reprodukci (sňatky a rozvody). Systém, který zahrnuje populaci, reprodukci i vztahy ovlivňující reprodukci nazýváme demografický systém. Pokud zohledníme i sociální systém, získáme demo – sociální systém.

11

2.2.

Demografické jevy a procesy

2.2.1. Demografické jevy Demografické jevy jsou zkoumány jako hromadné jevy populace. Událost se vyznačuje uskutečněním procesu. Mezi nejvýznamnější demografické jevy patří narození a úmrtí, které ovlivňuje demografické procesy porodnost a úmrtnost. Existují i další jevy, které s porodností a úmrtností úzce souvisí. Mezi tyto jevy můžeme zařadit sňatky,rozvody, dále ovdovění, nemoc a potraty. Popsané události jsou následně zpracovány do procesů porodnosti, úmrtnosti, sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti. [7] 2.2.2. Demografické procesy Demografické procesy se vyznačují změnou stavu jedince. Demografické jevy a procesy spolu úzce souvisí, protože každý demografický proces na sebe váže demografickou událost: •

proces porodnost – událost narození,

•

proces úmrtnost – událost úmrtí,

•

proces potratovost – událost potrat,

•

proces sňatečnost – událost uzavření manželství,

•

proces rozvodovost – událost rozvod,

•

proces migrace – událost stěhování.

Demografické procesy jsou vyhodnocovány a porovnávány dle období, území, věku, pohlaví a příslušného státního občanství. [7]

2.3.

Historie demografie v českých zemích

Koschin (2005) uvádí, že demografie se v českých zemích začala prosazovat od 2. poloviny 18. století. Za zakladatele Ústavu pro antropologii a demografii je považován český antropolog Jindřich Matiegka (1862–1943). Tento ústav byl zřízen na

12

filozofické fakultě české Karlo – Ferdinandovy Univerzity. Zde se konaly od roku 1899 přednášky o demografii, které realizoval Jindřich Matiegka. Důležitým prvkem pro rozvíjení této vědy bylo zřízení Státního úřadu statistického, který byl založen v roce 1918. Další důležitou osobnosti v dějinách demografie byl Antonín Boháč (1882 – 1950), který je považován za zakladatele české demografie. Do jeho demografické činnosti patřilo první a druhé československé sčítání lidu, přednášky na přírodovědecké fakultě a uspořádané zasedání Mezinárodního statistického institutu. Jak uvádí Kalibová (2001), nástupcem Antonína Boháčka byl Jaromír Korčák (1895 – 1989). Práce Jaromíra Korčáka demografii obohatily a naplnily předpoklady pro její rozvoj. Na rozvoji české demografie se podílel i Boháčův spolupracovník František Fajfr (1892 – 1969), který založil odborný časopis Demografie. Další významnou osobností je Zdeněk Pavlík, který dal podnět ke zřízení samostatné katedry demografie a geodemografie na Univerzitě Karlově v Praze.

2.4.

Pojmy

V demografii se používá mnoho demografických pojmů a definic. Mezi základní obecné pojmy můžeme zařadit např. porodnost, úmrtnost, potratovost, migraci, sňatečnost a rozvodovost. Analýzy v bakalářské práci se zaměřují na sňatečnost a rozvodovost. Z toho důvodu je potřeba si dané pojmy více konkretizovat. 2.4.1. Sňatečnost Historie dělí sňatečnost na tři etapy. První etapa od poválečného období do 60. let 20. století, kdy se uzavíralo stále více sňatků. Hlavním důvodem bylo snížení hranice zletilosti v roce 1945 z 21 let na 18 let a vyplácení novomanželských půjček. Druhá etapa měla trvání od 60. let minulého století do roku 1989. V roce 1973 byl uzavřen vysoký počet sňatků, z důvodu nahrazení zákona z roku 1948 novým zákonem o státní podpoře novomanželům. Podmínky pro získání této podpory splňovaly ¾ novomanželů. Od 80. let 20. století nastal pokles sňatečnosti, protože se z důvodu růstu cen upravily podmínky o novomanželských půjčkách.

13

Poslední etapa začala od 90.let minulého století a má trvání do současnosti. V této fázi klesá sňatečnost svobodných. Lidé upřednostňují společné soužití bez uzavření sňatku. [7] Kalibová (2001) uvádí, že sňatečnost je proces uzavírání sňatků dle zákonem stanovených pravidel. Není podmínkou,že tato demografická událost nastane u všech příslušníků zkoumané populace. V soužití jedinců různého pohlaví se rozlišují 2 druhy sňatků. První sňatek je nazýván sňatek svobodných. Sňatky dalšího pořadí jsou nazývány sňatky rozvedených a ovdovělých. První sňatek je chápán jako událost, která se nemůže opakovat. Intenzita sňatečnosti je ovlivňována mnoha faktory. Mezi základní faktory, které ovlivňují sňatečnost patří politická a hospodářská situace v zemi. Podle Koschina (2005) jsou podmínky pro uzavření sňatku následující: •

Plnoletost – občan České republiky starší 18 let. Výjimku může stanovit soud v případě, že o to nezletilý požádá z důležitých důvodů (např. těhotenství partnerky).

•

Pokrevnost – sezdány nemohou být osoby v přímé linii.

•

Pohlaví – sňatek mohou uzavřít pouze dvě osoby různého pohlaví. Osoby, které mají stejné pohlaví mohou uzavřít pouze registrované partnerství, které není rovnocenné s uzavřením manželství.

•

Rodinný stav – sezdány mohou být osoby svobodné, ovdovělé a rozvedené.

Při každém uzavření manželství se vyplňuje hlášení, které se zpracovává na statistickém úřadě. Toto hlášení obsahuje údaje o osobách, které manželství uzavřeli. Do osobních údajů zahrnujeme pohlaví, věk, rodinný stav, vzdělání, trvalé bydliště a státní občanství. Dále jsou zde obsaženy údaje o sňatku (datum uzavření manželství, pořadí manželství, atd.). Od roku 1971 jsou sňatky tříděny dle trvalého bydliště snoubence. Do té doby byly zařazeny dle trvalého bydliště snoubenky.

14

2.4.2. Rozvodovost Po druhé světové válce rozvodovost stoupala a příčinou bylo vydání nového zákona o rodině v roce 1963, kdy byl zrušen tzv. princip viny. V roce 1965 byla vydána novela, která umožňovala rozvod i bez souhlasu manžela nebo manželky, pokud spolu manželé minimálně 3 roky nežili. V roce 1999 přestala rozvodovost stoupat a počet rozvodů se začal snižovat. Příčinou snížení rozvodů byla novela zákona o rodině č. 91/1998 Sb., která upravila podmínky a přinesla podstatné změny, např. ztížila rozvody manželství s malými dětmi. Srb, Kučera a Růžička (1971) formulují rozvod jako právní zrušení manželského svazku. Do konce roku 1949 existovaly v ČSR dvě formy zrušení manželského svazku: rozvod (separatio) – tzv. rozvod od stolu a lože, kdy manželství není zrušeno; rozluka (divortium) – druhá forma zruší manželský svazek. Podle Koschina (2005) se v hlášení rozvodu uvádí osobní údaje, údaje o manželství a příčina rozvratu manželství. Hlášení o rozvodu připadá okresním soudům, které tato hlášení odesílají dvakrát měsíčně krajským soudům. Všechna hlášení zpracovává Český statistický úřad. V odborných vědách jsou sledovány rozvody z hlediska pohlaví i příčin: neuvážený sňatek, alkoholismus, nevěra, nezájem o rodinu, rozdílnost povah a názorů, zdravotní důvody, sexuální neshody a ostatní příčiny. [7] Kalibová (2001) uvádí, že intenzita rozvodovosti se mění v závislosti na věku. Úroveň rozvodovosti ovlivňuje doba uplynulá od uzavření sňatku a až potom věk při uzavření sňatku a rozvodu.

15

3. MATERIÁL A METODIKA Pro dosažení demografických výsledků a predikci sňatečnosti a rozvodovosti v České republice je nutné provést trendovou analýzu. Kraje České republiky se označují podle klasifikace územních statistických jednotek NUTS III. Klasifikace územních statistických jednotek slouží pro srovnatelnost statistických dat, která umožňuje porovnání jednotlivých krajů ČR mezi sebou, pro analytické potřeby a poskytování údajů v rámci EU. Na začátku této kapitoly je uveden postup při výpočtu demografických ukazatelů, které vyjadřují úroveň sňatečnosti a rozvodovosti. Dále charakterizuji počty obyvatel, počet mužů a počet žen z celkového počtu obyvatel, hrubou míru sňatečnosti a hrubou míru rozvodovosti a index rozvodovosti ve 14 krajích ČR: Hl. město Praha, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Vysočina, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj, Jihomoravský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj. Údaje potřebné pro tuto analýzu jsou použity z internetových stránek statistického úřadu. Hlavním zdrojem pro shromáždění potřebných dat jsou ročenky každého kraje za posledních deset let, které obsahují střední stav obyvatelstva, sňatky a rozvody pro výpočet vybraných demografických ukazatelů. Důležité jsou i publikace významných autorů, kteří se specializují na demografii. Tyto publikace jsou zapůjčeny z Moravské zemské knihovny v Brně. Pro vyjádření míry sňatečnosti se používá ukazatel hrubá míra sňatečnosti a pro vyjádření míry rozvodovosti je to jednak hrubá míra rozvodovosti a dále index rozvodovosti. Zvolení vhodné trendové funkce, bude důležitým krokem v praktické části analýzy. Výsledky jsou zaznamenány do grafů, které znázorňují vývoj sňatečnosti a rozvodovosti za posledních 10 let v krajích České republiky.

16

3.1.

Výpočet demografických ukazatelů

V této části textu jsou znázorněny vzorce a postupy pro výpočet vybraných demografických ukazatelů, které vyjadřují míru sňatečnosti a rozvodovosti. 3.1.1. Střední stav obyvatelstva Za střední stav obyvatelstva označujeme počet obyvatel v daném okamžiku za polovinu zkoumaného období, tzn. k 30.6, respektive k 1.7 daného roku. Podle Klufové et al. (2010) se střední stav obyvatelstva vyjadřuje tímto vzorcem: + S t = S t −1 S t 2

3.1.2. Sňatečnost Kalibová (2001) uvádí, že hrubá míra sňatečnosti (hms) udává počet sňatků (S) na 1000 obyvatel středního stavu (P) v ročním vymezení.

=

hms

S . 1000 P

3.1.3. Rozvodovost Kalibová (2001) uvádí, že hrubá míra rozvodovosti (hmro) se vypočítá jako podíl rozvodů (R) na 1000 obyvatel středního stavu (P).

hmro

=

R . 1000 P

Pro úroveň rozvodovosti můžeme použít i další ukazatel, index rozvodovosti (ir). Index rozvodovosti je definován jako poměr počtu rozvodů a počtu sňatků ve sledovaném roce. ir =

R .100 S

17

3.2.

Časové řady

Podle Hindlse et al. (2007) se časovou řadou rozumí věcně a prostorově srovnatelná data, která jsou seřazena dle času od minulosti k přítomnosti. Druhy časových řad

členíme: a) Podle časového hlediska: •

intervalové časové řady – zaměřují se na intervalové ukazatele,

•

okamžikové časové řady – zaměřují se na okamžikové ukazatele. b) Podle periodicity:

•

roční časové řady (dlouhodobé),

•

krátkodobé časové řady – čtvrtletní, měsíční a týdenní intervaly. c) Podle sledovaných ukazatelů:

•

časové řady primárních ukazatelů,

•

časové řady sekundárních ukazatelů. d) Podle způsobu vyjádření údajů:

•

časové řady naturálních ukazatelů – hodnoty v naturálních jednotkách,

•

časové řady peněžních ukazatelů – hodnoty v peněžních jednotkách.

3.3.

Trendové funkce

Hindls et al. (2007) uvádí, že trendové funkce slouží k analýze časových řad. Lineární, parabolický a exponenciální trend patří mezi funkce jednoduché, které jsou typické svou neomezeností růstu, což je zapříčiněno chybějící asymptotou.

18

3.3.1. Lineární trend Hindls et al. (2007) uvádí, že lineární trend patří mezi nejčastěji užívané funkce. Významnost tohoto trendu spočívá v situacích, kdy potřebujeme zjistit, jakým směrem

časová řada bude směřovat. Trendová přímka má tvar:

T = b0 + b1t,

kde b0 a b1 jsou neznámé parametry a t = 1, 2, 3, ..., n je časová proměnná. Parametry b0 a b1 můžeme určit ze soustavy normálních rovnic:

∑yt =nb0 + b1∑t, ∑ yt t = b0∑ t + b1∑t2.

Pokud se suma t = 0, tak je i průměr nulový a soustava normálních rovnic bude zjednodušena:

b0

∑y = n

∑t y = ∑t ,

t

b1

t

,2

Parametr b0 je můžeme počítat jako aritmetický průměr, když použijeme časovou proměnnou t´ a parametr b1 udává, jaký přírůstek hodnoty T, je shodný s jednotkovým přírůstkem proměnné t´.

19

3.3.2. Parabolický trend Přímka parabolického trendu má podobu:

T = b0 + b1t + b2t2,

kde b0, b1, b2 jsou opět neznámé parametry a t = 1, 2, 3, ..., n je časová proměnná. Parabolický trend patří také do často používaných funkcí. Parametry b0, b1, b2 můžeme určit, když vyřešíme tři normální rovnice:

∑yt = nb0 + b1 ∑t’ + b2 ∑t’2, ∑ytt’ = b0 ∑t’ + b1 ∑t’2 + b2 ∑t’3, ∑ytt’2 = b0 ∑t’2 + b1 ∑t’3 + b2 ∑t’4. Pokud platí podmínka, kdy se suma t = 0, tak je i průměr nulový a soustava normálních rovnic bude opět zjednodušena: ,4

,2

b0

∑t ∑ y − ∑t ∑ y t = n∑ t − (∑ t )

b1

∑t y = ∑t

t

,2

t

,2

,4

2

,

t

,2

2

b2 =

n ∑ yt t , − ∑ t , n∑ t − ,

4

(∑ t

2

,2

∑y

t

)

2

20

3.3.3. Exponenciální trend Přímka exponenciálního trendu má tento tvar:

Tt = b0 b1t

nebo Tt = e γ + δt

kde parametry b0 a b1 neznámé parametry a t = 1, 2, 3, ..., n je časová proměnná. Pokud je základ přirozeného logaritmu e = 2,718 281 828, tak parametry b0 a b1 mají tuto podobu:

b0 = eγ

b1 = eδ

Aby jsme mohli odhadnout parametry, je potřeba použít metodu linearizující transformace, kterou provedeme logaritmickou transformací funkce:

log Tt = log b0 + t log b1 , pak sestavíme dvě normální rovnice a jejich řešením získáme odhady parametrů b0 a b1:

∑log yt = n log b0 + log b1 ∑t , ∑t log yt = log b0∑t + log b1 ∑t2 .

21

4. VÝSLEDKY A DISKUZE Kraje České republiky se podle klasifikace územních statistických jednotek označují NUTS III. V České republice máme 14 krajů: Praha, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Liberecký

kraj,

Královéhradecký

kraj,

Pardubický

kraj,

Olomoucký

kraj,

Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj, Jihomoravský kraj, kraj Vysočina, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Karlovarský kraj. [8]

Obrázek č. 1: Kraje České republiky (zdroj: www.eu2009.cz)

4.1.

Hlavní město Praha

Od roku 2001 se Praha člení na 22 správních obvodů a 57 městských částí s vlastními volenými orgány. Praha je centrem politiky, mezinárodních vztahů, vzdělávání, kultury,ekonomiky a zároveň největším městem České republiky. Rozloha města činí 496 km2.

22

Počet obyvatel k 31. 12. 2010 byl 1 257 158 . Počet mužů v roce 2001 byl 549 652 a ročně stoupal o několik tisíc až v roce 2010 se dostal na hodnotu přibližně 612 072 mužů. [8] Populace žen je o několik desítek tisíc vyšší než populace mužů. V roce 2001 počet žen činil přibližně 610 466. V prvních 3 letech sledovaného období byl počet žen téměř konstantní a postupně byl zaznamenán nárůst, který v roce 2010 činil 645 086 žen. Jak můžeme vidět v grafu 1, největší počet sňatků na 1 000 obyvatel byl zaznamenán v roce 2007, kdy byl počet sňatků 7 149 a hrubá míra sňatečnosti byla 5,9 ‰. Nejnižší počet sňatků na 1 000 obyvatel byl v roce 2010. Hrubá míra sňatečnosti byla 4,8 ‰, tj. 5 978 sňatků.

Časová řada hrubé míry sňatečnosti ve zkoumaném období má klesající lineární trend. Sňatečnost v hlavním městě Praha je vyjádřena podle trendu, který má tvar: T = 5,506 – 0,076t, a parametr b0 = 5,506 a parametr b1 = – 0,076.

Počet sňatků na 1 000 obyvatel

Sňatečnost v hlavním městě Praha 7,000 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok hrubá míra sňatečnosti

trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 1: Sňatečnost v hlavním městě Praha (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

23

V grafu 2 je zobrazena rozvodovost v hlavním městě Praha. Největší počet rozvodů na 1 000 obyvatel byl v roce 2001. V tomto roce bylo zaznamenáno 4 099 rozvodů. Hrubá míra rozvodovosti byla 3,5 ‰. Nejnižší počet rozvodů na 1 000 obyvatel byl v roce 2009, a to 3 150 rozvodů a hrubá míra rozvodovosti byla 2,5 ‰.

Časová řada hrubé míry rozvodovosti má ve zkoumaném období klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 3,112 – 0,092t, a parametr b0 = 3,112 a parametr b1 = – 0,092.

Počet rozvodů na 1 000 obyvatel

Rozvodovost v hlavním městě Praha 4,000 3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok hrubá míra rozvodovosti

trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 2: Rozvodovost v hlavním městě Praha (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Index rozvodovosti byl nejvyšší v roce 2001, kdy dosáhl 64 %, což bylo zapříčiněno tím, že z 6 405 sňatků se 4 099 párů rozvedlo. Nejnižší byl index rozvodovosti v roce 2009, z důvodu nízkého počtu rozvodů, což bylo uvedeno v předchozím grafu.

24

Index rozvodovosti (%)

Index rozvodovosti v Praze 70.0 60.0 50.0 40.0 30.0 20.0 10.0 0.0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok index rozvodovosti

Graf č. 3: Index rozvodovosti v Praze (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

4.2.

Středočeský kraj

Středočeský kraj se rozkládá kolem hlavního města Prahy. Jeho rozloha činí 11 015 km2. Kraj se člení na 12 okresů s 10 okresními městy. Do roku 2010 bylo v kraji zaznamenáno 1 145 obcí. [8] Počet obyvatel k 31. 12. 2010 byl 1 264 978. V roce 2001 činil počet mužů 550 205 a stoupl až na hodnotu, která v roce 2010 tvořila 624 470 mužů. Počet mužů a žen zde není tak odlišný, jako například v Praze. Počet žen se pohybuje od roku 2001 do roku 2010 od 573 726 do 640 508 žen. V grafu 4 sňatečnost ve Středočeském kraji je zobrazeno, že největší nárůst počtu sňatků na 1 000 obyvatel byl v roce 2007. V tomto roce se počet sňatků vyšplhal na 6 682 sňatků a hrubá míra sňatečnosti byla 5,6 ‰. Největší pokles byl zaznamenán v roce 2010, kdy počet sňatků byl 5 732 a hrubá míra sňatečnosti 4,5 ‰.

25

Trendová přímka sňatečnosti ve Středočeském kraji je mírné klesající. Trendová přímka má tvar: T = 5,068 – 0,047t, a parametr b0 = 5,068 a parametr b1 = – 0,047.


Sňatečnost ve Středočeském kraji 6.000 5.000 4.000 3.000 2.000 1.000 0.000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 4: Sňatečnost ve Středočeském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

V grafu č. 5 můžeme vidět velký pokles počtu rozvodů na 1 000 obyvatel v roce 2009 oproti dalším zkoumaným rokům, kdy počet rozvodů byl 3 541 a hrubá míra sňatečnosti byla 2,8 ‰. Naopak největší počet rozvodů na 1 000 obyvatel byl v roce 2003. Počet rozvodů v daném roce byl 3 837 a hrubá míra sňatečnosti byla 3,4 ‰.

Časová řada hrubé míry rozvodovosti má ve zkoumaném období klesající lineární trend. Trendová přímka má tvar: T = 3,148 – 0,018t, a parametr b0 má hodnotu 3,148 a parametr b1 má hodnotu – 0,018.

26


Rozvodovost ve Středočeském kraji 3,500 3,400 3,300 3,200 3,100 3,000 2,900 2,800 2,700 2,600 2,500 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 5: Rozvodovost ve Středočeském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Index rozvodovosti byl nejvyšší v roce 2010 a dosahoval až 72 %, což bylo zapříčiněno tím, že z 5 732 sňatků se 4 130 párů rozvedlo. Nejnižší byl index rozvodovosti v roce 2007 a tvořil 55 %.


Index rozvodovosti ve Středočeském kraji 80.0 70.0 60.0 50.0 40.0 30.0 20.0 10.0 0.0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010


Graf č. 6: Index rozvodovosti ve Středočeském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

27

4.3.

Ústecký kraj

Tento kraj se rozkládá na severozápadě České republiky. Hranice na severozápadě kraje tvoří současně i státní hranice s Německem. Rozloha kraje činí 5 335 km2. Kraj se dělí na sedm okresů: Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Tyto okresy se dále člení na 354 obcí. Od roku 2003 vzniklo 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působnosti. Největším městem je Ústí nad Labem. [8] V Ústeckém kraji se k 31. 12. 2010 počet obyvatel vyšplhal na 836 045. Počet mužů v roce 2001 tvořil 401 323 a do roku 2010 stoupla hodnota na 412 699 mužů. Populace žen se v těchto letech pohybovala mezi 418 127 a 423 346 žen. V Ústeckém kraji byla zaznamenána nejvyšší hrubá míra sňatečnosti v roce 2007. V tomto roce byl počet sňatků 5006 a hrubá míra sňatečnosti byla 5,4 ‰. Nejnižší hrubá míra sňatečnosti byla v roce 2010, a to 4,4 ‰. Počet sňatků v tomto roce byl 3 669 sňatků, tedy o 1337 sňatků méně než v roce 2007.

Časová řada ve zkoumaném období má klesající lineární trend a její tvar je: T = 5,209 – 0,057t, a parametr b0 má hodnotu 5,209 a parametr b1 má hodnotu – 0,057.


Sňatečnost v Ústeckém kraji 7,000 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 7: Sňatečnost v Ústeckém kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

28

Hrubá míra rozvodovosti v Ústeckém kraji je nejvyšší v roce 2004 a byla 4,1 ‰. Počet sňatků v roce 2004 byl 3 363 sňatků. Nejnižší hrubá míra rozvodovosti byla v roce 2010 a to 3,1 rozvodů na 1 000 obyvatel. V tomto roce bylo zaznamenáno 2 573 rozvodů. Rozdíl mezi rokem 2004 a 2010 byl 790 sňatků. Lineární trend má klesající charakter. Trendová rovnice má tvar: T = 3,601 – 0,093t, a parametr b0 má hodnotu 3,601 a parametr b1 má hodnotu – 0,093.


Rozvodovost v Ústeckém kraji 4,500 4,000 3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 8: Rozvodovosti v Ústeckém kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Index rozvodovosti byl nejvyšší v roce 2003 a tvořil 78 %. V tomto roce se z 3 996 sňatků se 3 126 párů rozvedlo. Nejnižší byl index rozvodovosti v roce 2007. Z 5 006 sňatků se rozvedlo 2 783 párů.

29


Index rozvodovosti v Ústeckém kraji 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

index rozvodovosti

Graf č. 9: Index rozvodovosti v Ústeckém kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

4.4.

Liberecký kraj

Liberecký kraj se nachází na severu České republiky. Kraj se skládá z okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. Je tvořen 10 správními obvody obcí s rozšířenou působností. Rozloha kraje činí 3 163 km2. [8] Počet obyvatel k 31.12.2010 byl 439 942. Vývoj počtu žen se pohyboval ve zkoumaných letech mezi 219 424 a 224 474 žen. Počet mužů tvořil na začátku zkoumaného období 207 972 a na konci zkoumaného období se vyšplhal na 215 468 mužů. V grafu č. 10 je zřejmé, že hrubá míra sňatečnosti byla nejvyšší v roce 2007. V daném roce bylo zaznamenáno 5,9 sňatků na 1 000 obyvatel. Celkový počet sňatků byl 2 564 sňatků. Hrubá míra sňatečnosti byla nejnižší v roce 2010, a to 4,4 sňatků na 1 000 obyvatel. Počet sňatků v roce 2010 byl 1 928 sňatků. Rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším počtem sňatků za zkoumané období byl 636 sňatků.

30

Časová řada hrubé míry sňatečnosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 5,2456 – 0,0725t, a parametr b0 má hodnotu 5,2456 a parametr b1 má hodnotu – 0,0725.


Sňatečnost v Libereckém kraji 7,000 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 10: Sňatečnost v Libereckém kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Hrubá míra rozvodovosti byla nejvyšší v roce 2006, a to 3,6 rozvodů na 1 000 obyvatel. V tomto roce bylo zaznamenáno 1 548 rozvodů. Nejnižší počet rozvodů byl 1 351 rozvedených párů v roce 2010. Hrubá míra rozvodovosti na konci zkoumaného období byla 3 ‰. Rozdíl mezi největším a nejmenším počtem rozvodů ve zkoumaném období byl 197 rozvodů.

Časová řada hrubé míry rozvodovosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 3,3616 – 0,0329t, a parametr b0 má hodnotu 3,3616 a parametr b1 má hodnotu – 0,0329.

31


Rozvodovost v Libereckém kraji 3,700 3,600 3,500 3,400 3,300 3,200 3,100 3,000 2,900 2,800 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 11: Rozvodovost v Libereckém kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Index rozvodovosti byl nejvyšší v roce 2003, a to 73 %. V daném roce bylo zaznamenáno z 2 067 sňatků 1 504 rozvodů. Nejnižší byl v roce 2007 a 2008, kdy byly hodnoty téměř stejné a index rozvodovosti byl 59 %. V roce 2007 se z 2 564 sňatků 1 537 párů rozvedlo a v roce 2008 se z 2 343 sňatků rozvedlo 1 400 párů.


Index rozvodovosti v Libereckém kraji 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2001

2002 2003

2004

2005 2006

2007

2008 2009

2010


Graf č. 12: Index rozvodovosti v Libereckém kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

32

4.5.

Královéhradecký kraj

Kraj sousedí se Středočeským, Libereckým a Pardubickým krajem. Kraj se rozkládá na rozloze 4 759 km2. [8] Počet obyvatel ke konci roku 2010 byl 554 803 obyvatel. Z toho počet mužů ke konci zkoumaného období byl 271 934 a počet žen byl 282 869. Počet sňatků na 1 000 obyvatel byl největší v roce 2007, kdy hrubá míra sňatečnosti byla 5,4 ‰. Počet sňatků v roce 2007 byl 2 964 sňatků. Nejnižší byla hrubá míra sňatečnosti v roce 2009, a to 4,4 sňatky na 1 000 obyvatel. Počet párů, které uzavřely sňatek byl 2 421. Rozdíl mezi nejmenším a největším počtem sňatků byl 543 sňatků.

Časová řada hrubé míry sňatečnosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 4,8846 – 0,0496t, a parametr b0 má hodnotu 4,8846 a parametr b1 má hodnotu – 0,0496. Sňatečnost v Královéhradeckém kraji


6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok

hrubá míra sňatečnosti

trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 13: Sňatečnost v Královéhradeckém kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

33

V grafu č. 14 můžeme vidět, že hrubá míra rozvodovosti byla nejvyšší v roce 2002 a pak v roce 2004. V roce 2002 byla hrubá míra rozvodovosti 3,3 rozvodů na 1 000 obyvatel a rozvedlo se 1 801 párů. Nejnižší hrubá míra rozvodovosti byla v roce 2008. V tomto roce byl počet rozvodů na 1 000 obyvatel 2,7 a počet rozvodů byl 1 515.

Časová řada hrubé míry rozvodovosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 3,0486 – 0,0308t, a parametr b0 má hodnotu 3,0486 a parametr b1 má hodnotu – 0,0308. Rozvodovost v Královéhradeckém kraji


3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok

hrubá míra rozvodovosti

trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 14: Rozvodovost v Královéhradeckém kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Index rozvodovosti byl nejnižší v roce 2008, a to 55 %. Z celkového počtu sňatků 2 738 se 1 515 párů rozvedlo. Nejvyšší index rozvodovosti byl 67 %, který byl zaznamenán v roce 2004, kdy se z 2 650 sňatků 1 779 párů rozvedlo.

34


Index rozvodovosti v Královéhradeckém kraji 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2001

2002 2003 2004

2005 2006

2007

2008 2009

2010


Graf č. 15: Index rozvodovosti v Královéhradeckém kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

4.6.

Pardubický kraj

Ve východní části čech můžeme nalézt Pardubický kraj. Rozkládá se na rozloze 4 519 km2. [8] K 31. 12. 2010 se počet obyvatel pohyboval kolem 517 164. Počet mužů se ve zkoumaném období pohyboval mezi 248 350 a 255 117 muži. Počet žen na začátku zkoumaného období byl 258 826 žen a na konci zkoumaného období vzrostl na 262 047 žen. Největší počet sňatků v Pardubickém kraji byl v roce 2007. Hrubá míra sňatečnosti byla 5,4 ‰ a počet sňatků 2 765. Nejmenší počet sňatků byl v roce 2010, kdy hrubá míra sňatečnosti byla 4,2 ‰ a počet sňatků 2 166. Rozdíl mezi největším a nejmenším počtem sňatků ve zkoumaném období činil 599 sňatků.

35



Sňatečnost v Pardubickém kraji 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 16: Sňatečnost v Pardubickém kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Rozvodovost v Pardubickém kraji byla největší v roce 2004. Počet rozvodů byl 1 463 a hrubá míra rozvodovosti byla 2,9 rozvodů na 1 000 obyvatel. Počet rozvodů v roce 2010 se vyznačuje nejnižší hrubou mírou rozvodovosti, která byla 2,5 ‰. Počet rozvedených párů v daném roce byl 1 281. Rozdíl mezi rokem 2004 a 2010 byl 182 rozvodů.


36


Rozvodovost v Pardubickém kraji 3,000 2,900 2,800 2,700 2,600 2,500 2,400 2,300 2,200 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 17: Rozvodovost v Pardubickém kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

V grafu č. 18 je index rozvodovosti nejvyšší v roce 2003. Z celkového počtu sňatků se 63 % párů rozvedlo, tj. 1 433 rozvodů. Nejnižší byl index rozvodovosti v roce 2007, a to 51 %. Z celkového počtu 2 765 sňatků se rozvedlo 1 400 párů.


Index rozvodovosti v Pardubickém kraji 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2001

2002

2003

2004

2005 2006

2007

2008 2009

2010


Graf č. 18: Index rozvodovosti v Pardubickém kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

37

4.7.

Olomoucký kraj

Tento kraj se nachází ve střední části Moravy, ale zasahuje i do severní části Moravy. Rozloha kraje zaujímá 5 266, 64 km2. [8] K 31. 12. 2010 bylo zaznamenáno 641 681 obyvatel. V roce 2001 byl počet mužů 312 652 a do roku 2010 počet mužů vzrostl na 313 430. Počet žen v roce 2001 byl 330 131 žen. V roce 2010 byl zaznamenán pokles počtu žen na 328 251 žen. Hrubá míra sňatečnosti v Olomouckém kraji byla nejvyšší v roce 2007. Počet sňatků byl 3 325 a hrubá míra sňatečnosti byla 5,2 ‰. V roce 2010 byla nejnižší hrubá míra sňatečnosti a její hodnota dosahovala 4,2 sňatků na 1 000 obyvatel. V daném roce se uzavřelo 2 675 sňatků. Rozdíl mezi rokem 2007 a 2010 byl 650 sňatků.



Sňatečnost v Olomouckém kraji 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 19: Sňatečnost v Olomouckém kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

38

V grafu č. 20 je vidět velké kolísání hrubé míry rozvodovosti. Největší počet rozvodů je v roce 2006, kdy bylo zaznamenáno 2 003 rozvodů a hrubá míra rozvodovosti byla 3,1 ‰. Nejnižší počet rozvodů byl v roce 2009. V tomto roce bylo 1 741 rozvodů a 2,7 rozvodů na 1 000 obyvatel. Rozdíl mezi největším a nejmenším počtem byl 262 rozvodů.



Rozvodovost v Olomouckém kraji 3,200 3,100 3,000 2,900 2,800 2,700 2,600 2,500 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 20: Rozvodovost v Olomouckém kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Index rozvodovosti byl nejvyšší v roce 2010 a nejnižší v roce 2007. Z celkového počtu sňatků v roce 2010 se 68 % párů rozvedlo, tj. 1 823 rozvodů. V roce 2007 se z 3 325 sňatků rozvedlo 1 853 párů.

39


Index rozvodovosti v Olomouckém kraji 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


Graf č. 21: Index rozvodovosti v Olomouckém kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

4.8.

Moravskoslezský kraj

Kraj se nachází na severovýchodě České republiky. Zahrnuje okres Bruntál, Frýdek – Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a město Ostrava. Moravskoslezský kraj se dělí na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které jsou tvořeny 299 obcemi a 41 městy. Rozloha činí 5 427 km2. [8] K 31. 12. 2010 byl počet obyvatel 1 243 220. Počet mužů v roce 2001 byl 615 922 mužů. V roce 2010 byl zaznamenán pokles mužů na 608 109. Populace žen v roce 2001 byla 645 581 žen. Do roku 2010 počet žen klesl na 635 111 žen. Hrubá míra sňatečnosti, která byla 5,4 ‰ v roce 2007, tvořila nejvyšší hodnotu ve zkoumaném období. Počet dvojic, které uzavřely sňatek bylo 6 694. Nejnižší počet sňatků byl v roce 2010, a to 5 519 sňatků. Hrubá míra sňatečnosti v tomto roce byla 4,4 ‰. Rozdíl mezi nejmenším a největším počtem sňatků byl 1 175 sňatků.

40

Časová řada hrubé míry sňatečnosti má mírně klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 4,7508 – 0,0022t, a parametr b0 má hodnotu 4,7508 a parametr b1 má hodnotu – 0,0022.


Sňatečnost v Moravskoslezském kraji 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

hrubá míra sňatečnosti

trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 22: Sňatečnost v Moravskoslezském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Nejvyšší míra rozvodovosti byla v roce 2004, kdy hodnota byla 3,5 sňatků na 1 000 obyvatel. Počet rozvedených dvojic byl 4 393. Naopak nejnižší míra rozvodovosti byla zjištěna v roce 2009, a to 2,8 rozvodů na 1 000 obyvatel. Počet rozvodů tvořil 3 488, tedy o 905 rozvodů méně než v roce 2004.


41


Rozvodovost v Moravskoslezském kraji 4,000 3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 23: Rozvodovost v Moravskoslezském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Index rozvodovosti byl nejnižší v roce 2007. Z celkového počtu sňatků v daném roce se 57 % párů rozvedlo, tj. 3 874 rozvodů. Nejvyšší index rozvodovosti byl v roce 2003. V tomto roce se z 5 642 párů, které uzavřely sňatek, 4 330 párů rozvedlo.


Index rozvodovosti v Moravskoslezském kraji 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok index rozvodovosti

Graf č. 24: Index rozvodovosti v Moravskoslezském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

42

4.9.

Zlínský kraj

Vznik Zlínského kraje má počátky ve sloučení okresů Zlín, Kroměříž, Uherské hradiště a Vsetín. Od 1. 1. 2003 se člení na 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 25 územních obvodů pověřených obcí. Jeho rozloha činí 3 964 km2. [8] Počet obyvatel k 31. 12. 2010 byl 590 361. Počet žen v roce 2001 byl 304 728. V roce 2010 byl zaznamenán pokles počtu žen na 302 377 žen. Počet mužů ve zkoumaném období klesl z 289 332 na 287 984 mužů. V grafu č. 25 je největší počet sňatků v roce 2007. Počet dvojic, které uzavřely manželství bylo zaznamenáno 2 966 a hrubá míra sňatečnosti byla 5 sňatků na 1 000 obyvatel Zlínského kraje. Nejmenší počet sňatků byl zjištěn v roce 2003, kdy se vzalo 2 496 párů a hrubá míra sňatečnosti dosáhla 4,2 sňatků na 1 000 obyvatel.



Sňatečnost ve Zlínském kraji 5,200 5,000 4,800 4,600 4,400 4,200 4,000 3,800 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 25: Sňatečnost ve Zlínském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

43

Největší počet rozvodů byl 1 618, který byl zaznamenán v roce 2006 a hrubá míra rozvodovosti byla 2,7 rozvodů na 1 000 obyvatel. Nejnižší byla hrubá míra rozvodovosti v roce 2005, kdy její hodnota byla 2,4 rozvodů na 1 000 obyvatel. Počet rozvodů v roce 2005 byl 1 420, což bylo o 198 rozvodů méně než v roce 2006.

Časová řada hrubé míry rozvodovosti má rostoucí lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 2,5597 + 0,0045t, a parametr b0 má hodnotu 2,5597 a parametr b1 má hodnotu 0,0045.


Rozvodovost ve Zlínském kraji 2,800 2,700 2,600 2,500 2,400 2,300 2,200 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 26: Rozvodovost ve Zlínském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

V roce 2003 byl nejvyšší index rozvodovosti, který dosahoval skoro 64 %. Z celkového počtu 2 496 sňatků se 1 561 párů rozvedlo. V roce 2002 byla naopak zjištěn nejnižší index rozvodovosti 49 %, což znamená, že z celkového počtu sňatků v daném roce se rozvedlo 1 435 párů.

44


Index rozvodovosti ve Zlínském kraji 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok index rozvodovosti

Graf č. 27: Index rozvodovosti ve Zlínském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

4.10.

Jihomoravský kraj

Kraj je tvořen 7 okresy: Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Jihomoravský kraj zaujímá rozlohu 7 195 km2. Centrem tohoto kraje je Brno, které leží na soutoku řeky Svratky a Svitavy. [8] K 31. 12. 2010 byl počet obyvatel 1 154 654. Počet žen v roce 2001 činil 583 081 a do roku 2010 vzrostl na 591 027 žen. Počet mužů také ve zkoumaném období vzrostl z 548 460 na 563 627 mužů. V grafu č. 28 byl největší počet sňatků v roce 2007, kdy bylo zjištěno 6 287 sňatků, což bylo o 1 188 sňatků více než v roce 2010, kdy se vzalo 5 099 párů. Hrubá míra sňatečnosti v roce 2007 byla 5,5 sňatků na 1 000 obyvatel a v roce 2010 byla 4,4 sňatky na 1 000 obyvatel.

45



Sňatečnost v Jihomoravském kraji 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 28: Sňatečnost v Jihomoravském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Největší počet rozvodů byl v roce 2010, a to 3 548 rozvodů. Hrubá míra rozvodovosti dosahovala hodnoty 3 rozvody na 1 000 obyvatel. V roce 2009 byla nejnižší hrubá míra rozvodovosti a její hodnota byla 2,6 rozvodů na 1 000 obyvatel a počet rozvodů byl 3 047. V roce 2010 byl počet rozvodů větší o 501 rozvodů než v roce 2009.


46


Rozvodovost v Jihomoravském kraji 3,200 3,100 3,000 2,900 2,800 2,700 2,600 2,500 2,400 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 29: Rozvodovost v Jihomoravském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Nejnižší index rozvodovosti byl v roce 2006, a to 52 %. Z celkového počtu 5 859 sňatků se 3 096 párů rozvedlo. Nejvyšší byl index rozvodovosti v roce 2010. V tomto roce se z celkového počtu sňatků 69 % párů rozvedlo, což bylo 3 548 rozvodů, tj. o 452 rozvodů více než v roce 2006.


Index rozvodovosti v Jihomoravském kraji 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok index rozvodovosti

Graf č. 30: Index rozvodovosti v Jihomoravském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

47

4.11.

Vysočina

Tento kraj je charakteristický svou členitostí a vyšší nadmořskou výškou a řídkým osídlením. Velkou část území zaujímá Českomoravská vrchovina. Kraj je tvořen 5 okresy, 15 správními obvody obcí s rozšířenou působností. Rozloha kraje Vysočina tvoří 6 800 km2. [8] K 31.12.2010 byl počet obyvatel 514 569. Počet žen v roce 2001 byl 258 785 žen. Do roku 2010 se počet žen zvýšil na 259 320 žen. Populace mužů byla tvořena v roce 2001 z 252 482 mužů. Do roku 2010 se počet mužů vyšplhal až na 255 249 mužů. V grafu č. 31 byla nejvyšší míra sňatečnosti v roce 2002, kdy hodnota dosahovala 5 rozvodů na 1 000 obyvatel a počet sňatků byl 2 566. Nejnižší míra sňatečnosti byla v roce 2009. Hodnota byla 4,2 sňatků na 1 000 obyvatel a počet sňatků dosáhl 2 187.



Sňatečnost na Vysočině 5,200 5,000 4,800 4,600 4,400 4,200 4,000 3,800 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 31: Sňatečnost na Vysočině (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

48

Nejnižší počet rozvodů byl 1 157 rozvodů v roce 2009. Hrubá míra rozvodovosti byla 2,2 ‰. Nejvyšší byl počet rozvodů v roce 2008. V tomto roce bylo zaznamenáno 1 343 rozvodů a hrubá míra rozvodovosti byla 2,6 rozvodů na 1 000 obyvatel.



Rozvodovost na Vysočině 2,700 2,600 2,500 2,400 2,300 2,200 2,100 2,000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 32: Rozvodovost na Vysočině (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

V grafu č. 33 byla nejvyšší index rozvodovosti v roce 2010 a dosahoval 59 %. Z 2 216 sňatků se 1 328 párů rozvedlo. Nejnižší index rozvodovosti byl v roce 2002 a dosahoval 45 %. Z celkového počtu oddaných párů, který byl 2 566 se 1 170 párů rozvedlo.

49


Index rozvodovosti na Vysočině 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok

index rozvodovosti

Graf č. 33: Index rozvodovosti na Vysočině (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

4.12.

Jihočeský kraj

Nachází se na jihozápadě České republiky. Jeho rozloha zaujímá 10 057 km2. Je tvořen 17 správními obvody obcí s rozšířenou působností a 37 správními obvody obcí s pověřeným úřadem. [8] K 31.12.2010 bylo zaznamenáno 638 706 obyvatel. Počet mužů v roce 2001 byl 306 468 mužů. Do roku 2010 počet mužů vzrostl na 314 880 mužů. Počet žen rovněž vzrostl ve zkoumaném období z 318 100 na 323 826 žen. Největší počet uzavřených sňatků byl 3 449 sňatků v roce 2007 a hodnota hrubé míry sňatečnosti dosáhla 5,4 sňatků na 1 000 obyvatel. Nejnižší počet sňatků byl 2 871 sňatků v roce 2009 a hrubá míra sňatečnosti byla 4,5 ‰. Počet sňatků oproti roku 2007 byl nižší o 578 sňatků.

50



Sňatečnost v Jihočeském kraji 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 34: Sňatečnost v Jihočeském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Nejvyšší hrubá míra rozvodovosti byla v roce 2003 a hodnota dosahovala 3,1 rozvodů na 1 000 obyvatel. Počet párů, kteří se v daném roce rozvedly byl 2 001. Nejnižší byla hrubá míra rozvodovosti v roce 2007. Hodnota byla 2,5 rozvodů na 1 000 obyvatel a počet rozvodů byl 1 627, což byl nejmenší počet rozvodů za zkoumané období.


51


Rozvodovost v Jihočeském kraji 3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 35: Rozvodovost v Jihočeském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Nejnižší index rozvodovosti byl v roce 2007 a jeho hodnota byla 47 %. Z celkového počtu 3 449 sňatků se 1 627 párů rozvedlo. Naopak nejvyšší index rozvodovosti byl 68 % a z celkového počtu 2 918 sňatků se 2 001 párů rozvedlo.


Index rozvodovosti v Jihočeském kraji 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok

index rozvodovosti

Graf č. 36: Index rozvodovosti v Jihočeském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

52

4.13.

Plzeňský kraj

Území se rozprostírá na 7 561 km2 a kraj se tak považuje za třetí největší v České republice. [8] Počet obyvatel k 31.12.2010 byl 572 045. Počet žen na začátku zkoumaného období

činil 280 406 žen. Počet žen v průběhu zkoumaného období vzrostl a v roce 2010 bylo zaznamenáno 289 285 žen. U mužů bylo od roku 2001 do roku 2004 zaznamenáno kolísání, ale od roku 2005 až do roku 2010 počet mužů vzrůstal a na konci zkoumaného období bylo zaznamenáno 282 760 mužů. Nejmenší počet sňatků byl v roce 2009, a to 2 528 sňatků a nejnižší hrubá míra sňatečnosti dosáhla 4,4 ‰. Nejvyšší hrubá míra sňatečnosti byla v roce 2001 a hodnota byla 5,3 sňatků na 1 000 obyvatel. Počet sňatků v roce 2001 byl 2 942 sňatků. Rozdíl mezi rokem 2009 a 2001 byl 414 sňatků.



Sňatečnost v Plzeňském kraji 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 37: Sňatečnost v Plzeňském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

53

Hrubá míra rozvodovosti byla nejvyšší v roce 2003, a to 3,4 rozvody na 1 000 obyvatel. V tomto roce byl i největší počet rozvádějících se párů, který byl 1 874 rozvodů. Nejnižší hrubá míra rozvodovosti byla zaznamenána v roce 2009. Hodnota tvořila 2,6 rozvodů na 1 000 obyvatel a nejmenší počet rozvodů ve stejném roce byl 1 543 rozvodů.



Rozvodovost v Plzeňském kraji 4,000 3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 38: Rozvodovost v Plzeňském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Index rozvodovosti byl nejvyšší v roce 2003 a dosáhl 72 %, kde z celkového počtu párů, které uzavřely sňatek se 1 874 dvojic rozvedlo. Naopak nejnižší byl index rozvodovosti byl v roce 2006 a dosáhl 56 %, kde se z 2 897 sňatků rozvedlo 1 643 dvojic.

54


Index rozvodovosti v Plzeňském kraji 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2001

2002 2003

2004

2005 2006

2007

2008 2009

2010

Rok

index rozvodovosti

Graf č. 39: Index rozvodovosti v Plzeňském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

4.14.

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj se rozkládá na západě České republiky. Je tvořen třemi okresy: chebským, karlovarským a sokolovským. Rozloha kraje činí 3 314 km2. [8] Počet obyvatel k 31.12.2010 byl 307 444. Počet mužů vzrostl ve zkoumaném období z 148 691 na 151 000 mužů. V průběhu 10 let bylo zaznamenáno jen drobné kolísání. Počet žen byl od roku 2001 do roku 2010 téměř konstantní. Na začátku zkoumaného období počet žen tvořil 155 023 žen. Na konci zkoumaného období se tento počet zvýšil na 156 444 žen. Největší počet sňatků byl 1 829 v roce 2002. Hrubá míra sňatečnosti byla 6 sňatků na 1 000 obyvatel. Nejmenší počet sňatků byl 1 280 sňatků v roce 2010 a hrubá míra sňatečnosti byla 4,1 sňatky na 1 000 obyvatel. Rozdíl mezi počtem sňatků v roce 2002 a 2010 byl 549 sňatků.

55



Sňatečnost v Karlovarském kraji 7,000 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 40: Sňatečnost v Karlovarském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Nejvyšší byla hrubá míra rozvodovosti v roce 2003 a její hodnota byla 4 rozvody na 1 000 obyvatel. Počet rozvodů v tomto roce dosáhl 1 238 rozvodů. Naopak nejnižší byla hrubá míra rozvodovosti v roce 2010. Hodnota hrubé míry rozvodovosti byla 3,3 rozvody na 1 000 obyvatel. Počet rozvodů byl 1 028.


56


Rozvodovost v Karlovarském kraji 4,500 4,000 3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


trendová přímka

spojnice trendu

Graf č. 41: Rozvodovost v Karlovarském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Nejvyšší index rozvodovosti byl 89 % v roce 2009, kdy z 1 336 sňatků se 1 110 manželů rozvedlo. Nejnižší index rozvodovosti byl 58 % v roce 2001, z celkového počtu 1 792 sňatků se 1 050 dvojic rozvedlo.


Index rozvodovosti v Karlovarském kraji 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok index rozvodovosti

Graf č. 42: Index rozvodovosti v Karlovarském kraji (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

57

5. SROVNÁNÍ INDEXU ROZVODOVOSTI Na základě zpracovaných analýz jsem vybrala 5 krajů České republiky, kde byl zaznamenán největší rozdíl mezi prvním a posledním zkoumaným rokem, tzn. rokem 2001 a 2010.

Index rozvodovosti v %

Index rozvodovosti v krajích ČR 100.0 80.0 60.0 40.0 20.0 0.0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok Středočeský kraj

Jihomoravský kraj

Karlovarský kraj

Olomoucký kraj

Vysočina

Graf č. 43: Index rozvodovosti v krajích ČR (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Je mnoho faktorů, které mohou ovlivňovat index rozvodovosti ve zkoumaných krajích České republiky. Mezi ně můžeme zařadit náboženskou víru. V poslední době je zaznamenán

pokles

počtu

věřícího

obyvatelstva,

což

zapříčiňuje

zvyšování

rozvodovosti. Dalším faktorem, který může ovlivnit rozvodovost, je výše dosaženého vzdělání, která je úzce spjata s nabídkou pracovních příležitostí a tím pádem je manželský pár postaven před rozhodnutí, jak danou situaci řešit. Často zde může dojít k manželským rozepřím, které mohou končit až rozvodem, z důvodu rozdílných názorů ohledně stěhování. Dále mohou být rozvody zapříčiněny finanční tísní některých domácností. Do této situace se mohou tyto domácnosti dostat díky půjčkám, které jim poskytnou banky, či

58

jiné instituce. Domácnosti ve finanční tísni nemají dostačující peněžní prostředky na jejich splácení, což vede k manželským sporům a odcizení se. Dalším významným důvodem může být např. alkoholismus, hazard, drogová závislost, zdravotní problémy a nevěra.

59

6. PREDIKCE SŇATEČNOSTI A ROZVODOVOSTI PRO ČESKOU REPUBLIKU V následujících

grafech

bude

zaznamenán

předpokládaný

vývoj

sňatečnosti

a rozvodovosti pro roky 2011 až 2015. Trendová přímka predikce vývoje sňatečnosti v ČR má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 5,0274 – 0,0131t, a parametr b0 má hodnotu 5,0274 a parametr b1 má hodnotu – 0,0131. V roce 2015 je hodnota sňatečnosti odhadována na necelých 5‰.

Predikce vývoje sňatečnosti v ČR Počet sňatků na 1 000 obyvatel

6.0 5.0 4.0 3.0 2.0 1.0 0.0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015


predikce

Graf č. 44: Predikce vývoje sňatečnosti v ČR (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Lineární trend predikce vývoje rozvodovosti v ČR je klesající. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 3,0352 – 0,0045t, a parametr b0 má hodnotu 3,0352 a parametr b1 má hodnotu – 0,0045. V roce 2015 je hodnota rozvodovosti odhadována přibližně na 3 rozvody na 1 000 obyvatel.

60


Predikce vývoje rozvodovosti v ČR 3.3 3.2 3.1 3.0 2.9 2.8 2.7 2.6 2.5 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015


predikce

Graf č. 45: Predikce vývoje rozvodovosti v ČR (zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování)

Predikce České republiky v následujících letech se bude vyvíjet obdobně, jako v jednotlivých krajích ČR ve zkoumaném období, kde trendové přímky sňatečnosti a rozvodovosti ve většině krajů mají klesající lineární trend.

61

7. ZÁVĚR Bakalářská práce byla zaměřena na analýzu sňatečnosti a rozvodovosti v ČR v letech 2001 až 2010. V hlavní části této práce byly charakterizovány jednotlivé kraje ČR, shromážděna data potřebná pro výpočty ukazatelů z Českého statistického úřadu, vypočítán ukazatel hrubé míry sňatečnosti, hrubé míry rozvodovosti a index rozvodovosti. Výsledky z vypočítaných ukazatelů byly zaznamenány do grafů, v nichž byl zachycen pokles a nárůst sňatečnosti a rozvodovosti. Dále byly srovnány největší výkyvy v krajích ČR a byla vyčíslena predikce vývoje sňatečnosti a rozvodovosti až do roku 2015. Hrubá míra sňatečnosti a rozvodovosti je značnou mírou ovlivněna změnou zákonů týkajících se této problematiky. K dalším faktorům ovlivňujícím výše uvedené ukazatele můžeme zařadit nabídku pracovních příležitostí, finanční tíseň domácnosti, náboženskou víru, alkoholismus, hazard a nevěru. Hodnota míry sňatečnosti ve zkoumaném období dosáhla svého vrcholu ve většině krajů v roce 2007, kdy dvojice uzavíraly sňatek z důvodu očekávání potomka. Tato skutečnost je potvrzena nejvyšší mírou porodnosti v roce 2008. Od roku 2007 hrubá míra sňatečnosti mírně klesala a nejnižší hodnota byla naměřena v roce 2010. Lidé dnes uznávají jiné priority než tomu bylo dříve. Kladou důraz na vzdělání, zaměstnání v dobře prosperující firmě a finanční jistotu v době před uzavřením sňatku. Hodnota míry rozvodovosti v porovnávaném období byla u velké části krajů ČR podobná, avšak nejnižší byla v roce 2009. Obecně nelze říci, ve kterém roce byla hodnota hrubé míry rozvodovosti ve srovnávaných krajích nejvyšší. Jak je z grafu patrné, nejvyšší hodnoty hrubé míry rozvodovosti byly zaznamenány v každém kraji v jiném roce. Predikce sňatečnosti a rozvodovosti ČR má v následujících letech klesající charakter. Očekává se snížení hrubé míry rozvodovosti díky snížení počtu uzavíraných sňatků. Údaje zachycené v grafech predikce ČR odpovídají vývoji krajů ve zkoumaném období, kde trendové přímky sňatečnosti a rozvodovosti mají klesající lineární trend.

62

8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J., FISCHER, J. Statistika pro ekonomy. 8.vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 417 s. ISBN 978-80-86946-43-6 [2] KALIBOVÁ, K. Úvod do demografie. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2001. 52 s. ISBN 80-246-0222-9 [3] KLUFOVÁ, R., POLÁKOVÁ, Z. Demografické metody a analýzy: demografie

české a slovenské populace. 1 vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 308s. ISBN 978-80-7357-546-5. [4] KOSCHIN, F. Demografie poprvé. 2. vyd. Praha: nakladatelství Oeconomica, 2005. 122 s. ISBN 80-245-0859-1. [5] PAVLÍK Z., KALIBOVÁ K., VODÁKOVÁ A., Demografie (nejen) pro demografy. 1. vydání. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1993. 79 s. ISBN 80901424-2-7 [6] SRB V., KUČERA M., RŮŽIČKA L., Demografie. 1. vydání. Praha: Svoboda, 1971. 611 s. [7] Demografický informační portál. Demografie [online]. Dokument ve formátu html [cit. 2012 – 02 - 07]. Dostupný z www:< http://www.demografie.info> [8] Český statistický úřad. Charakteristiky krajů [online]. Dokument ve formátu html [cit. 2012 – 02 - 14]. Dostupný z www:

63

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Bakalářská práce

Recommend Documents