Mendelova univerzita v Brně
Bakalářská práce
Dynamika vývoje ovariálních folikulů během pohlavního cyklu skotu
Vedoucí práce:
Vypracoval:
doc. Ing. Petr Řezáč, Csc.
Radovan Tomášek
Brno 2010
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Dynamika vývoje ovariálních folikulů během pohlavního cyklu skotu vypracoval samostatně a použil jsem jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZU v Brně. dne : 13 .března 2011 podpis : Radovan Tomášek
Poděkování
Děkuji doc. Ing. Petru Řezáčovi, Csc. za odborné vedení při zpracovávání této bakalářské práce.
ABSTRAKT Obsahem bakalářské práce jsou dosavadní poznatky o vývoji folikulů na vaječnících během říjového cyklu skotu. Na vaječnících během říjového cyklu probíhají 2-3 růstové vlny folikulů. Růst měchýřkovitých folikulů spouští folikuly stimulující hormon. Po fázi diferenciace roste pouze dominantní folikul a ostatní měchýřkovité folikuly podléhají atrézii. Ve folikulární fázi říjového cyklu je dominantní folikul stimulován preovulační vlnou luteinizačního hormonu, která následně spouští ovulaci. V luteální fázi říjového cyklu rostoucí dominantní folikul neovuluje a po fázi plató podléhá atrézii. Tyto poznatky mají velký význam zejména ve vazbě na synchronizaci říje.
Klíčová slova: Skot, folikuly, růstové vlny, folikuly stimulující hormon, luteinizační hormon
ABSTRACT The bachelor study is focused on the present knowledge on the development of ovarian follicles during the estrous cycle. Two or three growth waves of follicles take place on ovaries during the estrous cycle. The growth of antral follicles triggers follicle stimulating hormone. The dominant follicle only increases after the differentiation stage and other antral follicles undergo the process called atresia. The dominant follicle in the follicular stage of the estrous cycle is stimulated by the preovulatory LH peak that subsequently induces ovulation. The dominant follicle in the luteal stage of the estrous cycle does not ovulate and undergoes the process atresia. This knowledge is important namely for estrus synchronization.
Key words: Cattle, follicles, growth waves, follicle stimulating hormon, luteinizing hormon
OBSAH 1. Úvod………..……………………………………………………………....................6 2. Cíl….……………………………………………………………………….................8 3. Literární přehled....……………………………………………………………………9 3.1. Samičí pohlavní ústrojí...……………………………………………...…………….9 3.2. Říjový (pohlavní, estrální) cyklu……………………………………………...…...11 3.3. Primordiální, primární, sekundární a terciální folikuly …………………………...13 3.3.1. Vývoj folikulů před dosažením měchýřkovitého stádia…….…………………...13 3.3.2. Faktory ovlivňující aktivaci folikulů nacházejících se ve vývojových fázích předcházejících růstové folikulární vlny během říjového cyklu…..…………………...13 3.4. Vývoj folikulů během říjového cyklu…...........................................................…...14 3.4.1. Růstové vlny folikulů .…………………………………………………………..14 3.4.2. Nábor měchýřkovitých folikulů do růstové vlny…………………………....…..15 3.4.3. Výběr dominantního folikulu během růstové vlny….…………….………...…..16 3.4.4. Růst dominantního folikulu během růstové vlny…...…………………………...16 3.4.5. Dozrávání preovulačních folikulů a ovulace...……………………………...…...18 3.5. Exogenní modulace dynamiky folikulů během říjového cyklu …………………...29 4. Závěr……..………………………………………………………………...........…...22 5. Seznam použité literatury ………………………………………………….......…...23
1 ÚVOD Půda se zohledněním klimatických a geologických podmínek na chov hovězího dobytka s důrazem na produkci mléka a masa jsou nezaměnitelným celkem, který výrazně spolurozhoduje o úspěšnosti národního agrárního programu. Chov skotu má nezaměnitelné postavení při udržování, obnovování a zušlechťování půdní úrodnosti a podílí se na tvorbě krajiny. Zvlášť znatelný význam chovu hovězího dobytka spočívá hlavně v nenahraditelnosti mléka jako jednoho ze zdroje mléčných bílkovin, které jak již víme, nelze vždy dobře nahradit ve výživě člověka. Také je potřeba velmi důrazně připomenout i význam chovu skotu jako prvovýrobce nutričně i dieteticky cenného a hodnotného hovězího či telecího masa, které je v jistém poměru pro výživu lidstva taktéž nezastupitelné. Přes uvedené hospodářské a výživové významnosti je v poslední době zaznamenán veliký, trvalý trend poklesu stavu skotu. Tato skutečnost přinesla pro dnešní dobu pokles výroby mléka a výroby hovězího masa. Uvedená charakteristika změn v našem zemědělství je doprovázena změnami výdajů obyvatelstva. To znamená čím dál více snižující se zájem o nákup potravin a velký tlak trvale rostoucího importu mléčných výrobků na český trh. Je tedy prioritou pomoci našim zemědělským podnikům podpořit jejich konkurenci schopnost a rentabilitu produkce. Je potřeba našim chovatelům a chovatelské veřejnosti nabízet zkušenosti, poznatky a náměty, jak dosahovat ještě vyšší mléčné užitkovosti krav, jak uplatnit moderní poznatky ve šlechtění a zlepšování stád a jak zajistit dobrou reprodukci. Požadovaného vzestupu nemůže však být dosahováno bez optimalizace výživové základny, všech druhů zvířat, zejména dojnic, stejně tak jako bez zlepšování technologií, prostředí chovu a zdravotního stavu a pohody zvířat. Dalším zásadním momentem je skutečnost, že chovy hospodářských zvířat se již delší dobu potýkají se zhoršujícími se ukazateli reprodukce, jež je pojmem, který se čím dál více skloňuje ve všech pádech a to nejen v minulém a přítomném, ale stále častěji i v budoucím čase. Plodnost krav patří s dosahovanou užitkovostí (jak mléka tak masa) a zdravotním stavem zvířat k hlavním biologickým faktorům. Realizuje se vytvářením pohlavních buněk, oplozením vajíček a vývojem nového životaschopného jedince. Plodnost tedy můžeme považovat za nadřazenou užitkovost oběma hlavním a to masné i mléčné, ovlivňující výrazně ekonomiku a efektivnost chovu skotu. Je značně závislá na prostředí, ve kterém jsou zvířata chována. Tuto část můžeme spolu se zlepšující se
6
výživou a managementem ovlivňovat rozhodujícím způsobem. Znalost anatomie samičích reprodukčních orgánů a fyziologické podstaty reprodukčních funkcí je důležitým předpokladem jejich bezchybného chodu a to zejména, jak již bylo řečeno, tvorbou pohlavních buněk a hormonů. Dobrá reprodukce není náhoda, ale výsledek pečlivého managementu.
7
2 CÍL Cílem bakalářské práce bylo shrnout dosavadní poznatky o vývoji folikulů na vaječnících u cyklujících krav.
8
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1. Samičí pohlavní ústrojí Pohlavní ústrojí samic skotu se nachází v dutině pánevní. U starších krav přesahuje okraj pánve a částečně leží v dutině břišní. K reprodukčním orgánům samice patří: ochod, poševní předsíň, pochva, děloha a párové vejcovody a vaječníky. Vaječníky (ovaria) jsou párové pohlavní orgány, ve kterých se vyvíjí vajíčka (vajíčko = řecky ,,oocyt'', latinsky převzaté z řečtiny ,,ovocyt'' ) a produkují některé hormony. Jsou zavěšeny na svém vlastním okruží v dutině břišní za pravou a levou ledvinou. Skládají se z kůry a dřeně (Urban et al., 1997). Během prenatálního života je na povrchu ovarií plodu zárodečný epitel. V průběhu vývoje se prvotní (primordiální) ovariální buňky zanořují a migrují do kůry ovarií. Primordiální vaječné buňky se ve fetálním ovariu mitoticky dělí. V dalším vývoji projdou ovocyty profází prvního meiotického dělení a zde se zastaví. Ovocyty se nenacházejí ve vaječníku volně, ale jsou obklopeny vrstvou buněk, která je chrání, zajišťuje jejich výživu a podílí se na regulaci jejich růstu a zrání. Tyto útvary se nazývají folikuly, ve kterých jsou ovocyty obklopené jednou vrstvou granulózních buněk a nazývají se primární folikuly. Ty buď zanikají atretizují, nebo se pod vlivem hormonů vyvíjejí v sekundární a terciální (Graafovy) folikuly, které za vhodných podmínek prasknou (ovulují), přičemž se z nich uvolní vajíčko. Po ovulaci se na vaječníku v místě prasklého folikulu začne vyvíjet kompaktní útvar zvaný žluté tělísko (corpus luteum), které produkuje hormon progesteron. Pokud bylo vajíčko oplozeno a uhnízdí se v děloze, žluté tělísko se ještě zvětší a zůstává na vaječníku téměř po celou dobu březosti. Pokud nedojde k oplození vajíčka, nebo proběhne úhyn embrya či plodu, žluté tělísko zaniká (Urban et al., 1997). Velikost a tvar vaječníků kolísá podle jejich funkčního stavu. Průměrná délka vaječníku je 2-3 cm a šířka 1-2 cm. Mají podélný tvar, ze stran jsou zploštělé, na pohmat silně tuhoelastické. Na ovulační ploše jsou hmatné různě veliké folikuly, zbytky po žlutých tělíscích, případně žlutá tělíska. Ve vaječnících dozrávají samičí pohlavní buňky a tvoří se samičí pohlavní hormony. U krav jsou na vaječnících četné jizvy po žlutých tělíscích. Korová vrstva (folikulární) se skládá z vazivových vřetenovitých buněk vytvářející buněčné pruhy, které probíhají v různých směrech. Mezi buněčnými pruhy probíhají kolagenní vlákna. V této vrstvě jsou uloženy folikuly různé velikosti až po Graafův folikul. Dřeňová vrstva je vnitřní vrstva vaječníku tvořená řídkým vazivem, 9
četnými elastickými vlákny a buňkami hladké svaloviny, mezi nimiž probíhají četné krevní cévy a nervová vlákna (Říha et al., 2003). Převážná většina povrchu vaječníku je volná a nazývá se ovulační plocha, protože na ní praskají dozrálé preovulační folikuly. Ovulační plocha vaječníku je na svém povrchu kryta epitelem, u mladých jedinců jednovrstevným cylindrickým, později kubickým a u starších zvířat dlaždicovitým. Pod epitelem se nachází bělavý obal z kolagenního vaziva, který jako vazivové pouzdro obaluje vlastní tkáň vaječníku (Marvan et al., 2003). Při narození jsou u samic na vaječnících přítomny takzvané primordiální (původní vzniklé během embryonálního vývoje) folikuly, jejichž počet je konečný a dále se během života nezvyšuje. Většina těchto folikulů zaniká. Jen několik se jich vyvine v ovulační folikul. Vývoj oocytů je zastaven na úrovni primárních oocytů v profázi prvního meiotického dělení. Puberta je definována jako začátek reprodukčního života, který je u samic spojen se začátkem ovulační aktivity. Cyklický a na hormonech nezávislý růst primordiálních folikulů začíná v pubertě. K růstu oocytů a zmnožení granulózních buněk u několika primordiálních folikulů dochází každý den a opakuje se po celý reprodukční život zvířat. Intersticiální buňky začínají obklopovat základní membránu granulózních buněk a formuje se obal folikulu (theca folliculi). Obal folikulu se rozděluje na obal vnější a vnitřní (theca folliculi interna a theca folliculi externa). Theca externa se stává více vaskularizovanou a poskytuje výživu thece interně, granulózním buňkám a oocytům. LH receptory se formují na buňkách vnitřního obalu a receptory pro FSH a estrogeny se formují na buňkách granulózních. Když jsou přítomny receptory, vstupují folikuly do stavu závislého na hormonech. Sekrečními buňkami vnitřního obalu jsou pod vlivem LH produkovány androgeny, které difundují z vnitřního obalu do granulózních buněk. Pod vlivem FSH granulózní buňky přeměňují androgeny na estrogeny. Tyto estrogeny způsobují růst a dělení granulózních buněk a spolu s FSH stimulují granulózní buňky k produkci sekretů, které ovlivňují separaci granulózních buněk a tvorbu dutiny, naplněné tekutinou. Tato dutina se nazývá antrum. Rovněž FSH stimulujue produkci LH receptorů na granulózních buňkách. Vlna LH, tzv. preovulační vlna, se vyskytuje v době okolo 24 hodin před ovulací. Mimo funkce při ovulaci a formování žlutého tělíska zapříčiňuje redukci v počtu FSH receptorů na granulózních buňkách, takže produkce estrogenů granulózními buňkami klesá. Tyto změny, charakterizované dozráváním
10
sekundárního folikulu v terciální, jeho prasknutím, proliferací a zánikem periodického žlutého tělíska, se na vaječníku v pravidelných intervalech opakují a souhrnně se označují jako vaječníkový – ovariální cyklus. Vaječníkový cyklus je součástí pohlavního cyklu samice a má dvě fáze, folikulární a luteální. První zahrnuje 18., 19., 20. a 21. den předcházejícího pohlavního cyklu a 1. a 2. den nového cyklu a končí ovulací. Luteální fáze s proliferací a involucí periodického žlutého tělíska nastupuje po ovulaci a zahrnuje 3. až 17. den pohlavního cyklu (Urban et al., 1997).
3.2. Říjový (pohlavní, estrální) cyklus Říjový cyklus u dospělých nebřezích plemenic skotu probíhá periodicky v intervalu okolo 21 dnů. U jalovic je jeho délka zpravidla o jeden den kratší. Říjovým cyklem rozumíme období od jedné říje do další říje. Během říjového cyklu dochází u plemenic k hlubokým vnitřním a vnějším změnám (Říha et al., 2003). Krávy a jalovice jako polyestrická zvířata jsou schopny cyklovat po celý rok (Louda et al., 2008). Říjový cyklus lze podle změn na vaječnících rozdělit na folikulární fázi a luteální fázi. Folikulární fáze je relativně krátké období (cca 20%) říjového cyklu od začátku regrese corpus lutea k ovulaci. Obecně platí, že folikulární fáze je charakterizována nástupem říjového chování a dominantní postavení progesteronu je vystřídáno dominantním postavením estrogenu (Peter et al., 2009). Říjový cyklus lze podle změn chování rozdělit na tři fáze (Louda et al., 2008): proestrus (období před říjí, 20 až 21. den cyklu), estrus ( říje, 1.až 2.den cyklu) a diestrus (období mezi říjemi, 3. až 19. den cyklu). Proestrus je perioda začínající po regresi žlutého tělíska. Následně dochází k poklesu progesteronu a zvyšuje se sekrece FSH a LH. FSH podporuje přeměnu androgenů na estrogeny granulózními buňkami a koncentrace estrogenů (17 betaestradiolu) se postupně zvyšuje. Je patrná zvýšená tonizace a kontrakce dělohy. Lehký otok vulvy, mírné zduření, zarudnutí pochvy a její zvlhnutí. Estrus - říje je doba ochoty k páření. Po skončení říje dochází k ovulaci, která je ovlivněna řadou faktorů (např. plemenem, paritou nebo výživou). Období říje, estrus trvá jeden den ±12 hodin. Toto období bývá označováno jako 0. den cyklu. Krček děložní se otevírá, dostavuje se reflex nehybnosti, který trvá 7 až 10 hodin, plemenice na sebe nechá skákat ostatní krávy, z pohlavních orgánů vytéká sklovitý hlen, jeho tažnost se prodlužuje (Peter et al., 2009).
11
Estrus charakterizován zvyšující se hladinu estrogenů, které zpětně působí na hypothalamus, takže GnRH dá impuls hypofýze k poklesu sekrece a uvolňování FSH a k sekreci a uvolňování LH. Lze tedy v porovnání s proestrem zaznamenat nejvyšší aktivitu estrogenů a LH. Dochází k tzv. preovulačnímu vrcholu LH. Na vaječníku je dokončena regrese žlutého tělíska , které je menší než 10 mm. Folikul dorostl do tzv. Graafova folikulu, který má v průměru 15 až 25 mm. Vystupuje na povrch ovaria, je vyplněn fluktující folikulární tekutinou. Jeho povrch je velmi jemný a tenkostěnný. V Graafově folikulu probíhá zrání oocytu. Sliznice dělohy, vejcovodů a vývodních cest je ve stadiu proliferačních změn, krček děložní je otevřen. (Říha et al., 2003) Aktivní chování plemenice přechází v pasivní, což se projevuje tak, že na sebe nechá skákat ostatní zvířata. Má mírně zvýšenou teplotu, sníženou chuť k žrádlu a z vulvy jí vytéká čirý hlenovitý výtok. V této době se vyplavuje z adenohypofýzy luteinizační hormon (LH), který dokončuje zrání Graafova folikulu a ke konci tohoto období dochází k ovulaci. S blížící se ovulací se mírně kouřově kalí cervikální hlen. Diestrus je nejdelší období říjového cyklu, zahrnující asi (80%) cyklu od ovulace k regresi žlutého tělíska. Obecně platí, že diestrus se vyznačuje přechodem od dominance estrogenů k dominanci progesteronu (Peter et al., 2009). Období nástupu luteální aktivity obvykle začíná okolo 4. dne po ovulaci a končí regresí žlutého tělíska. Růst žlutého tělíska končí 8. den říjového cyklu. Zvyšuje se sekrece progesteronu, která dosahuje 5. den říjového cyklu cyklu 4-5 ng/ml, 7. a 8. den říjového cyklu 6-8 ng/ml. Na ovariu roste corpus luteum, které od 8. do 15. dne cyklu se rozvíjí a dosahuje velikosti 18-30 mm. Následně dochází ke snížení produkce progesteronu ( Říha et al., 2003). Pokud nedojde k oplození, přichází z dělohy kolem 18. dne cyklu k vaječníku signál v podobě hormonu prostaglandin F2alfa (PGF2alfa), který působí na zánik žlutého tělíska. Následně klesá produkce progesteronu a zvyšuje se hladina folikuli stimulujícího hormonu (FSH). Na vaječníku začíná zrát nový folikul, který produkuje říjové hormony estrogeny (Zahrádková, 2009).
12
3.3. Primordiální, primární, sekundární a terciální folikuly 3.3.1. Vývoj folikulů před dosažením měchýřkovitého stádia Jednotlivá vývojová stádia folikulů před dosažením měchýřkovitého stádia jsou označovány jako primordiální, primární, sekundární a terciální folikuly. U primordiálních folikulů je ovocyt obklopený jednou vrstvou oploštělých granulózních buněk. Primární folikuly zahajují růst a jedna vrstva oploštělých granulózních buněk se mění kubické. Sekundární folikuly jsou charakterizovány dvěmi nebo více vrstvami granulózních buněk a iniciací ukládání hmoty tvořící zonu pellucidu. Terciální folikuly se dělí na malé a velké měchýřkovité folikuly, které obsahují dutinu vyplněnou tekutinou. Zralé měchýřkovité folikuly jsou také označovány jako Graafovy folikuly (Fair, 2003). V současné době je nejvíce akceptována domněnka, že při narození, vaječníky většiny domestikovaných druhů zvířat obsahují konečný počet primordiálních folikulů. K formování primordiálních folikulů krav dochází přibližně od 140. dne březosti. Již během vývoje plodu se také vyvíjí měchýřkovité folikuly. U krávy byly první měchýřkovité folikuly identifikovány kolem 230. dne březosti (Rüsse, 1983). Vývoj od primordiálních až po preovulační folikuly je časově náročný proces, který se odhaduje, že u krávy trvá asi 180 dnů (Lussier et al., 1987). Bylo zjištěno, že vývoj měchýřkovitých folikulů u krávy trvá v průměru 42 dnů. Plynulá aktivace primordiálních folikulů kontrastuje s cyklickým náborem měchýřkovitých folikulů během růstové vlny folikulů během říjového cyklu. V důsledku nepřetržité aktivace primordiálních folikulů, je zásoba měchýřkovitých folikulů vysílaných do skupiny rostoucích folikulů dostatečně velká s každým vzestupem FSH během říjového cyklu.
3.3.2. Faktory ovlivňující aktivaci folikulů nacházejících se ve vývojových fázích předcházejících růstové folikulární vlny během říjového cyklu Mechanismy, které regulují aktivaci primordiálních folikulů, nejsou dosud z velké části objasněny. Při absenci gonadotropinů se mohou primordiální folikuly rozvíjet až do časného měchýřkovitého stádia (Knight a Glister, 2001). Závislost folikulů na FSH se jeví, že se shoduje s diferenciací granulózních buněk v cumulus oophorus a tedy s tvorbou folikulární dutiny (Richards, 2001). Navzdory skutečnosti, že folikuly ve fázi před měchýřkovitým stádiem se mohou vyvíjet nezávisle na dostupnosti FSH byla zjištěna přítomnost FSH receptorů v granulózních buňkách již u primárních
13
folikulů (Oktay et al., 1997). Je proto možné, že optimální vývoj folikulů před měchýřkovitým stádiem je dosažen pouze v přítomnosti gonadotropinů. Důležitost gonadotropinů v kaskádě folikulárního vývoje je dále komplikován ovariální tvorbou a vylučováním faktorů modulujících aktivitu gonadotropinů na buněčné úrovni. Tyto místní modulátory zahrnují faktory jako je např. inhibin, aktivin a inzulinu podobný růstový faktor. Inhibin a aktivin jsou vylučovány granulózními buňkami. Ve spolupráci s estradiolem působí inhibin jako supresor FSH přes systém negativní zpětné vazby v hypofýze. Lokálně působící inhibin dělá citlivými buňky vazivové vrstvy folikulu na LH, což vede ke zvýšení produkce androgenů. Aktivin stimuluje proliferaci granulózních buněk, expresi FSH receptorů a produkci estradiolu. Během formování primordiálního folikulu je zadržen ovocyt v první meiotické profázi. Tyto ovocyty jsou dosud neplodné a postupně získávají fertilitu, která začíná aktivací folikulu. V průběhu folikulárního vývoje se ovocyt zvětší v průměru od 30 do 130 µm, což je téměř ekvivalentní 100násobnému zvětšení objemu. Takové podstatné zvětšení objemu je dosažitelné jen proto, že růst samičí buňky není narušen dělením. Střídavý růst buňky a buněčné dělení je homeostatický mechanismus, který udržuje poměr buněčného jádra a cytoplazmy (Suikkari a Soderstrom-Anttila, 2007). Vývojová stádia před měchýřkovitými folikuly nejsou schopné meiozy. Nejsou schopné vyvíjet se mimo diplotenní fázi meiozy I. Avšak ovocyty v měchýřkovitých folikulech spontánně obnoví meiozu po vyjmutí z folikulů (Eppig, 2001). Po preovulační vlně LH je obnovena meioza, což má za následek rozbití velkých buněčných jader ovocytů a uvolnění jejich nukleoplazmy do cytoplazmy, což je proces známý jako rozbití zárodečného váčku. Následně dochází ke kondenzaci chromozómů a je dokončena poslední fáze meiozy I. U většiny savců je poté meioza opět zablokována v metafázi II. Vedle významných změn v ovocytu vyvolává změny ve folikulu také nárůst LH (Eppig, 2001).
3.4. Vývoj folikulů během říjového cyklu 3.4.1. Růstové vlny folikulů U většiny domestikovaných živočišných druhů (např. skotu, ovcí, koz a koní) folikulární vývoj během říjového cyklu probíhá formou růstových vln. Říjové cykly skotu jsou obvykle tvořeny dvěma nebo třemi růstovými vlnami folikulů, avšak byly pozorovány i říjové cykly s jednou růstovou vlnou nebo naopak se čtyřmi růstovými
14
vlnami folikulů (De Rensis a Peters, 1999). Krátké říjové cykly s jednou růstovou vlnou folikulů se častěji vyskytují po porodu (Savio et al., 1990) a během puberty Evans et al., 1994). První růstová vlna folikulů během říjového cyklu začíná v den ovulace. V případě říjového cyklu tvořeného dvěmi růstovými vlnami začíná druhá růstová vlna folikulů 9.-10. den říjového cyklu. U říjového cyklu tvořeného třemi růstovými vlnami začíná druhá růstová vlna folikulů 9.-10. den říjového cyklu a třetí růstová vlna folikulů 15.-16 (Mapletoft et al., 2002). den říjového cyklu. V důsledku toho růstové vlny folikulů probíhají ve folikulární i luteální fázi říjového cyklu. U říjových cyklů tvořených dvěma růstovými vlnami folikulů ovuluje dominantní folikul z druhé růstové vlny, zatímco u říjových cyklů tvořených třemi růstovými vlnami folikulů ovuluje dominantní folikul z třetí růstové vlny. Délka říjového cyklu skotu s dvěmi růstovými vlnami folikulů trvá v průměru 21 dní a u jedinců s třemi růstovými vlnami folikulů trvá v průměru 23 dnů (Pierson and Ginther, 1987). Výzkum naznačuje, že ovocyty ze třetí růstové vlny folikulů mají lepší oplození schopnost v porovnání s ovocyty z druhé růstové vlny folikulů, protože jsou větší a navíc, což je mnohem důležitější, jsou také starší (Townson et al. 2002).
3.4.2. Nábor měchýřkovitých folikulů do růstové vlny Každá růstová vlna folikulů může být rozdělena do tří fází a to na nábor měchýřkovitých folikulů, výběr dominantního folikulu a na dominantní fázi. Ve fázi náboru skupina měchýřkovitých folikulů uniká apoptóze díky zvýšené hladině cirkulujícího FSH. U skotu je tato skupina tvořena 5-10 měchýřkovitými folikuly (Driancourt 2001), avšak může obsahovat až 24 měchýřkovitých folikulů. Zánik dominantního folikulu během růstové vlny nebo ovulace na konci říjového cyklu způsobuje přechodné zvýšení hladiny cirkulujícího FSH. Ve skutečnosti je zánik dominantního folikulu doprovázen poklesem hladiny hormonů syntetizovaných folikuly, jako jsou estradiol a inhibin, což má za následek dočasné zvýšení sekrece FSH hypofýzou. FSH působí jako faktor pro přežití raných měchýřkovitých folikulů, které by jinak za fyziologických podmínek podlehli atretické degeneraci (Chun et al., 1996). Tudíž FSH je hlavně zodpovědný za nábor nové skupiny měchýřkovitých folikulů pro příští růstovou vlnu.
15
3.4.3. Výběr dominantního folikulu během růstové vlny Během každé růstové vlny jsou rostoucí měchýřkovité folikuly podrobeny procesu výběru, přičemž u živočišných druhů jako je skot, u nichž ovuluje zpravidla jeden folikul, se většinou jeden rostoucí měchýřkovitý folikul přeměňuje na dominantní folikul a zbývající měchýřkovité folikuly zanikají (Ginther et al., 2000). Přechodné zvýšení hladiny FSH je odpovědné za zahájení růstu měchýřkovitých folikulů a když největší folikuly skotu dosáhnou průměru 4-5 mm, tak kromě dominantního folikulu ostatní měchýřkovité folikuly zanikají (Kulick et al., 1999). Maximální hladina FSH u první růstové vlny folikulů během říjového cyklu je obvykle dosažena 28 hod. po nástupu říje (Mihm a Austin, 2002). Produkce a sekrece estradiolu a inhibinu rostoucími folikuly má za následek potlačení sekrece FSH a to bez ohledu na to, že pokračování růstu těchto folikulů je stále závislé na FSH. Experimenty u skotu ukázaly, že folikuly s průměrem 3 mm nepotlačují sekreci FSH, ale schopnost potlačovat sekreci FSH získají, když dosáhnou průměru 5 mm (Gibbons et al., 1999).
3.4.4. Růst dominantního folikulu během růstové vlny Když po přibližně 3 dnech růstu dosáhne největší folikul průměru 8,5 mm dojde k diferenciaci mezi budoucím dominantním folikulem a zbývajícími podřízennými folikuly (Ginther et al. 1997). Do této doby si všechny rostoucí folikuly zachovávají možnost, že se stanou dominantními folikuly. Po této době se z největšího folikulu stane dominantní folikul, zatímco ostatní folikuly podlehnou zániku. Při experimentu s jalovicemi, bylo zjištěno, že všechny měchýřkovité folikuly mají schopnost se vyvinout do dominantního folikulu. Jakýkoliv náhodně vybraný měchýřkovitý folikul s průměrem 5 mm se vyvine do dominantního folikulu, když všechny zbývající měchýřkovité folikuly budou odstraněny (Gibbons et al., 1997). Když se odstranění největší folikul těsně před dosažením průměru 8,5 mm, povede to k tomu, že druhý největší měchýřkovitý folikul se stane dominantním folikulem (Ginther et al., 1997). Dominantní folikul se rychle vyvine do primárního inhibitoru sekrece FSH, ale je schopen pokračovat ve svém růstu i při bazální hladině FSH. Nízká koncentrace FSH má výhodu, že brání vzniku nové skupiny rostoucích folikulů. Původně se předpokládalo, že k zformování dominantního a podřízených folikulů dojde postupným způsobem. Výzkum však odhalil, že tato diferenciace je obvykle velmi náhlá událost (Ginther et al. 1997), přičemž v kritickém období asi 8 hod. kolem doby, kdy
16
dominantní folikul dosáhne průměru 8,5 mm, tento folikul potlačí FSH a tedy vyvolá tak zánik zbývajících měchýřkovitých folikulů (Ginther et al., 2000). Vztah mezi folikuly a FSH popsali (Ginther et al. 2001) jako dvousměrné funkční spojení. V období výběru dominantního folikulu existují mnohočetná spojení mezi folikulem a FSH. Rostoucí folikuly inhibují sekreci FSH skrze produkci estradiolu a inhibinu, přestože jejich vlastní růst je stále závislý na FSH. Na začátku diferenciace se vztah mezi folikuly a FSH mění a snížená hladina FSH prospívá pouze budoucímu dominantnímu folikulu. Přesný mechanismus pro výběr a diferenciaci rostoucích folikulů dosud však není zcela objasněn Mihm a Austin (2002) předpokládají, že dominantní folikul je lépe přizpůsoben endokrinnímu a ovariálnímu prostředí optimálním využíváním FSH a na FSH závislých růstových faktorech. Podle jiných badatelů budoucí dominantní folikul těží z růstové výhody vůči podřízeným folikulům během celé růstové vlny (Ginther et al., 1997; Kulick et al., 1999). Je všeobecně uznáváno, že v dominantní fázi hraje klíčovou roli LH.( Ginther et al. 2001) uvádí, že v granulózních buňkách budoucího dominantního folikulu jalovic se objevují LH receptory 8 hodin před začátkem diferenciace na dominantní a podřízené folikuly. Obecně u folikulů skotu se LH receptory objevují, když folikul dosáhne průměru 8 mm. Předpokládá se, že dominantní folikul prodělá přechod gonadotropní závislosti z FSH na LH (Mihm et al. 2006), následkem čehož je dominantní folikul schopen přežít a zrát navzdory nízké hladině FSH. Několik experimentů potvrdilo významné postavení LH v získávání dominance. Např., jalovice imunizované vůči gonadotropiny uvolňujícímu hormonu (GnRH) potřebují podání exogenního LH než folikuly o průměru 8 mm mohou dozrát do ovulační velikosti. (Crowe et al., 2001). Nicméně, dokonce během dominance zůstává pro dominantní folikul nezbytná bazální hladina FSH. Experimentální snížení cirkulujícího FSH mělo za následek zablokování vývoje dominantního folikulu u krav a regresi dominantního folikulu u jiných živočišných druhů (Turzillo and Fortune, 1993). V období dominance dochází k funkčním změnám u dominantního folikulu jako např. k poklesu poměru estradiolu ku progesteronu uvnitř folikulu (Mihm et al., 2006), které souvisí s přípravou na ovulaci. Účinek GnRH je dán frekvencí jeho pulzačního vylučování. Zvýšená frekvence podporuje uvolňování LH a snížená frekvence podporuje uvolňování FSH (Wildt et al., 1981). Hypothalamický generátor pulsů GnRH je modulován širokou paletou signálů, z nichž některé jsou stimulační (např. aspartát)
17
(Plant et al., 1989) a další jsou inhibiční (např. gama-aminomáselná kyselina) (Mitsushima et al., 1994). Dosud však zůstává objasnit specifické účinky různých modulátorů na pulzační uvolňování GnRH. Navíc sekrece FSH je ovlivňována nezávisle na LH např. prostřednictvím aktivinu, inhibinu a kostního morfogenetického proteinu (Nicol et al., 2008). V této souvislosti bylo např. zjištěno, že kostní morfogenetický protein u ovcí inhibuje sekreci FSH (Faure et al., 2005), zatímco u myší sekreci FSH stimuluje (Lee et al. 2007). Progesteron výrazně brání pulzační vylučování GnRH a je považován za primárního efektora sekrece LH (Bergfeld et al., 1996). Zpětná vazba účinku estradiolu na sekreci gonadotropinů je funkcí prahové hladiny. Při podprahové koncentraci působí estradiol prostřednictvím negativní zpětné vazby a při nadprahové koncentraci působí estradiol prostřednictvím pozitivní zpětné vazby (Bouchard et al. 1988). Zvýšená periferní koncentrace estradiolu tedy pozitivně ovlivňuje pulzační vylučování GnRH, což vede ke zvýšené sekreci LH. V nepřítomnosti funkčního žlutého tělíska toto povede k nárůstu LH vlny, která spouští ovulaci a luteinizaci. Naopak syntéza folikulárního estradiolu je také ovlivněna LH a FSH. Tvorba androgenních receptorů v buňkách vazivové vrstvy stěny folikulu je stimulována LH. Tyto androgeny jsou následně aromatizované na estradiol aromatázou vylučovanou granulózními buňkami stěny folikulu, jejíž exprese je stimulována FSH (Fortune, 1994). Produkce estradiolu se však nezdá být klíčovým prvkem v mechanismu výběru dominantního folikulu a jeho koncentrace se liší v závislosti na fyziologickém stavu krávy. Nízká koncentrace estradiolu je typická pro vyvíjející se folikuly po porodu, střední koncentrace pro vyvíjející se folikuly v první růstové vlně říjového cyklu a vysoká koncentrace pro vyvíjející se folikuly v preovulační fázi říjového cyklu (Driancourt 2001).
3.4.5. Dozrávání preovulačních folikulů a ovulace U savců jsou preovulační pulsy LH velmi důležité pro dozrávání folikulů a ovulaci. Jako odpověď na preovulační vlnu LH během říjového cyklu je folikulem produkován prostaglandin E, který je rozhodující pro úspěšné prasknutí folikulu a uvolnění ovocytu do nálevky vejcovodu (Filion et al., 2001). Hlavní role PGE2 se stala zřejmou u myší deficitních na PGE2 receptor, které díky tomu neovulují (Tilley et al.
18
1999). Podání exogenního PGE2, ale nikoliv PGF2alfa, je schopno u těchto myší obnovit ovulaci (Davis et al. 1999). Typická frekvence pulzačního vylučování LH během říjového cyklu skotu činí 9-16 pulsů za 24 hod. v rané luteální fázi, 6 pulsů za 24 hod. uprostřed luteální fáze a 14-24 pulsů za 24 hod. během folikulární fáze (Mihm and Austin 2002). První dominantní folikul říjového cyklu se obecně objeví ještě v době, kdy žluté tělísko je aktivní. Prostřednictvím sekrece progesteronu žluté tělísko negativně ovlivňuje frekvenci pulzačního vylučování LH, což má za následek nižší frekvenci pulzačního vylučování LH uprostřed luteální fáze a zánik dominantního folikulu závislého na LH. Luteolýza během dominantní fáze druhého dominantního folikulu má za následek ovulaci tohoto folikulu. Jestliže však žluté tělísko zůstane aktivní, potom sekrece progesteronu a následné potlačení LH způsobí zánik druhého dominantního folikulu. Pro dominantní folikul je pouze prospěšná narůstající frekvence pulzačního vylučování LH ve folikulární fázi, která podporuje zrání folikulů a v konečné fázi i jejich ovulaci (Mihm and Austin, 2002).
3.5. Exogenní modulace dynamiky folikulů během říjového cyklu S cílem obejít fyziologické omezení jedné ovulace během jednoho říjového cyklu může být dynamika folikulárního vývoje modulována podáním exogenních gonadotropinů . Zpravidla se toho využívá v souvislosti embryotransferem. a zahrnuje použití gonadotropinu k vyvolání vícečetné ovulace u krávy dárkyně. Po vyvolání superovulace je kráva inseminována a po 7 dnech jsou embrya vypláchnuta z dělohy a přenesena do zesynchronizovaných krav příjemkyň (Mapletoft et al., 2002). Termín „superovulace“ je postupně nahrazován termínem „superstimulace“, protože je kladen důraz na stimulaci vývoje většího počtu dominantních folikulů během růstové vlny, což se neshoduje se stavem za fyziologických podmínek. K ovlivnění folikulární dynamiky krav byly použity tři různé typy gonadotropinů (Mapletoft et al., 2002). Jednak to byly výtažky z hypofýzy prasat nebo dalších domestikovaných zvířat, dále byl použit koňský choriový gonadotropin (eCG) a nebo lidský menopauzální gonadotropin (hMG). Tyto exogenní gonadotropiny se mezi sebou značně liší pokud jde o podíl FSH a LH a o rychlost odbourávání v těle krávy. Podíl FSH a LH u extraktů z hypofýzy se liší v závislosti na komerčním produktu a výrobní šarži. Biologický poločas odbourávání FSH v těle krav se odhaduje
19
na 5 hod. (Monniaux et al., 1983). Koňský choriový gonadotropin je komplexní glykoprotein s aktivitou FSH i LH. Jeho poločas odbourávání činí u skotu asi 40 hod. (Dieleman et al., 1993). Lidský menopauzální gonadotropin je charakterizován silnou aktivitou FSH a slabou aktivitou LH (Mori 1994). Pro vyvolání superovulace se rovněž používá lidský choriový gonadotropin (hCG), ale spíše jako doplněk a nikoliv jako primární modulátor díky jeho výrazné LH aktivitě (Ludwig et al., 2003). Běžnou praxí u superovulačních postupů je aplikace prostaglandinu F2alfa 48-72 hod. po začátku stimulace, s cílem vyvolat luteolýzu a iniciovat předvídatelnou ovulaci a říji. Vzhledem ke krátkému poločasu odbourávání FSH jsou výtažky hypofýzy podávány dvakrát denně a to obvykle po dobu 3-4 po sobě jdoucích dnů. Byly vyvinuty postupy s konstantním nebo klesajícím dávkováním gonadotropinů. Na rozdíl od výše uvedeného se superovulace prostřednictvím eCG obvykle vyvolává pomocí jednoho ošetření, protože má dlouhý poločas odbourávání. Prodloužená vysoká hladina eCG v krevní plazmě může vést k ovariální hyperstimulaci s následnou anovulací a abnormálním endokrinním profilem majícím nežádoucí následky (Jensen et al., 1982). Klíčovým problémem superstimulace zůstává vysoká variabilita v odpovědi mezi různými zvířaty. Např. v studii provedené na 2048 dárcovských kravách bylo 70% embryí odebráno od pouhých 30% dárkyň (Looney, 1986). Slabá superstimulační odezva je proto považována za jeden z nejvíce omezujících prvků umělé reprodukční techniky. U konvenčních superovulačních protokolů začíná stimulace v polovině říjového cyklu mezi 7.-11. dnem (Bo et al., 2002). Bylo prokázáno, že při tomto postupu je dosaženo největšího počtu ovulací. Prostřednictvím ultrazvukového monitorování vývoje folikulů bylo zjištěno, že toto období se shodovalo s počátkem druhé růstové vlny folikulů a to jak u zvířat se dvěma, tak i se třemi růstovými vlnami folikulů. Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím superstimulační odpověď je populace na gonadotropiny citlivých folikulů přítomných na vaječnících na začátku stimulace (Mapletoft et al., 2002). Maximální superstimulační odpovědi může být dosaženo odstraněním dominantního folikulu nebo hormonálním předběžným ošetřením ke zvýšení počtu měchýřkovitých folikulů přítomných na začátku stimulace. Přítomnost dominantního folikulu a následná sekrece estradiolu a inhibinu, které potlačují folikulární růst, negativně ovlivňuje superstimulační odezvu. Odstranění dominantního folikulu propíchnutím všech folikulů větších 5 mm má za následek, že se
20
v průměru během 1,5 dne začne vyvíjet nová vlna měchýřkovitých folikulů citlivých na gonadotropiny (Bo et al. 1995). Superovulační proces je také negativně ovlivněn aktivitou LH, který je obsažen ve většině komerčních gonadotropinů. Přestože LH je nezbytný pro zrání folikulů a ovulaci, předpokládá se, že jeho nadprahová koncentrace vyvolává luteinizaci a předčasnou ovulaci. Kromě toho bylo zjištěno, že kvalita embrya je snížena ranou aktivací ovocytů vlivem vysoké koncentrace LH (Moor et al., 1984). Experimenty s purifikovanými FSH preparáty nebo s rekombinantním FSH ukázaly, že je možná superstimulace v nepřítomnosti LH a že dokonce zvyšuje superstimulační odezvu. Výsledky se superovulací nejsou tak jednoznačné, pokud jde o schopnost LH-bez gonadotropinů k vyvolání ovulace (Looney et al. 1988).
21
4 ZÁVĚR Od roku 1980 bylo stále více zřejmým, že vývoj folikulů během říjového cyklu probíhá ve vlnách a že většina krav má dvě až tři růstové vlny folikulů. Po zahájení růstu jsou měchýřkovité folikuly podrobeny procesu výběru dominantního folikulu. Po proběhlé diferenciaci je největší folikul schopen pokračovat ve svém růstu, zatímco ostatní postupně podléhají zániku. Schopnost dominantního folikulu pokračovat ve svém vývoji je přičítána posunu jeho závislosti od FSH k LH. Přesný mechanismus výběru a růstu folikulů však stále není zcela znám. Hlubší poznání folikulární dynamiky by mohlo umožnit optimální využití potenciálu zásoby ovariálních folikulů a obejít omezení při reprodukci za fyziologických podmínek. Hlavní prioritou nových směrů výzkumu by mělo být dosažení maximální dostupnosti pohlavních buněk k reprodukčním účelům, a to jak in vivo a in vitro. Techniky asistované reprodukce by tedy mohly výrazně pomoci v procesu selekce domestikovaných zvířat a při zachování kriticky ohrožených druhů živočichů.
22
5 SEZNAN POUŽITÉ LITERATURY Bo G.A., Adams G.P., Pierson R.A. & Mapletoft R.J., 1995: Exogenous control of follicular wave emergence in cattle. Theriogenology 43 (1): 31–40. Bo G.A., Baruselli P.S., Moreno D., Cutaia L., Caccia M., Tribulo R., Tribulo H. & Mapletoft R.J., 2002: The control of follicular wave development for self-appointed embryo transfer programs in cattle. Theriogenology 57 (1): 53–72. Bergfeld E.G., Kojima F.N., Cupp A.S., Wehrman M.E., Peters K.E., Mariscal V., Sanchez T. & Kinder J.E., 1996: Changing dose of progesterone results in sudden changes in frequency of luteinizing hormone pulses and secretion of 17 beta-estradiol in bovine females. Biol. Reprod. 54 (3): 546–553. Bouchard P., Wolf J.P. & Hajri S., 1988: Inhibition of ovulation: comparison between the mechanism of action of steroids and GnRH analogues. Hum. Reprod. 3 (4): 503– 506. Crowe M.A., Kelly P., Driancourt M.A., Boland M.P. & Roche J.F., 2001: Effects of follicle-stimulating hormone with and without luteinizing hormone on serum hormone concentrations, follicle growth, and intrafollicular estradiol and aromatase activity in gonadotropin-releasing hormoneimmunized heifers. Biol. Reprod. 64 (1): 368–374. Davis B.J., Lennard D.E., Lee C.A., Tiano H.F., Morham S.G., Wetsel W.C. & Langenbach R., 1999: Anovulation in cyclooxygenase- 2-deficient mice is restored by prostaglandin E2 and interleukin-1beta. Endocrinology 140 (6): 2685–2695. Dieleman S.J., Bevers M.M., Vos PLAM & de Loos FAM, 1993: PMSG anti-PMSG in cattle: a simple and efficient superovulatory treatment? Theriogenology 39 (1): 25– 41. De Rensis F., Peters A.R., 1999: The control of follicular dynamics by PGF2Alpha, GnRH, hCG and oestrus synchronization in cattle. Reprod. Domest. Anim. 34 (2): 49– 59. Driancourt M.A., 2001: Regulation of ovarian follicular dynamics in farm animals. Implications for manipulation of reproduction. Theriogenology 55 ( 6):1211–1239
23
Eppig J.J., 2001: Oocyte control of ovarian follicular development and function in mammals. Reproduction 122 (6): 829–838. Evans A.C., Adams G.P. & Rawlings N.C., 1994: Endocrine and ovarian follicular changes leading up to the first ovulation in prepubertal heifers. J. Reprod. Fertil. 100 (1): 187–194. Fair T., 2003: Follicular oocyte growth and acquisition ofdevelopmental competence. Anim. Reprod. Sci. 78 (3-4): 203–216. Faure M.O., Nicol L., Fabre S., Fontaine J., Mohoric N., McNeilly A. & Taragnat C., 2005: BMP-4 inhibits folliclestimulating hormone secretion in ewe pituitary. J. Endocrinol. 186 (1): 109–121. Filion F., Bouchard N., Goff A.K., Lussier J.G. & Sirois J., 2001: Molecular cloning and induction of bovine prostaglandin E synthase by gonadotropins in ovarian follicles prior to ovulation in vivo. J. Biol. Chem. 276 (36): 34323–34330. Fortune J.E., 1994: Ovarian follicular growth and development in mammals. Biol. Reprod. 50 (2): 225–232. Gibbons J.R., Wiltbank M.C. & Ginther O.J., 1997: Functional interrelationships between follicles greater than 4 mm and the follicle-stimulating hormone surge in heifers. Biol. Reprod. 57 (5): 1066–1073. Gibbons J.R., Wiltbank M.C. & Ginther O.J., 1999: Relationship between follicular development and the decline in the follicle-stimulating hormone surge in heifers. Biol. Reprod. 60 (1): 72–77. Ginther O.J., Kot K., Kulick L.J. & Wiltbank M.C., 1997: Emergence and deviation of follicles during the development of follicular waves in cattle. Theriogenology 48 (1): 75 87. Ginther O.J., Bergfelt D.R., Kulick L.J. & Kot K., 2000: Selection of the dominant follicle in cattle: role of estradiol. Biol. Reprod. 63 (6): 383–389. Ginther O.J., Beg M.A., Bergfelt D.R., Donadeu F.X. & Kot K., 2001: Follicle selection in monovular species. Biol. Reprod. 65 (3): 638–647.
24
Chun S.Y., Eisenhauer K.M., Minami S., Billig H., Perlas E. & Hsueh A.J., 1996: Hormonal regulation of apoptosis in early antral follicles: follicle-stimulating hormone as a major survival factor. Endocrinology 137 (4): 1447–1456. Jensen A.M., Greve T., Madej A. & Edqvist L.E., 1982: Endocrine profiles and embryo quality in the PMSG-PGF(2)alpha treated cow. Theriogenology 18 (1): 33–44. Knight P.G., Glister C., 2001: Potential local regulatory functions of inhibins, activins and follistatin in the ovary. Reproduction 121 (4): 503–512. Kulick L.J., Kot K., Wiltbank M.C. & Ginther O.J., 1999: Follicular and hormonal dynamics during the first follicular wave in heifers. Theriogenology 52 (5): 913–921. Lee K.B., Khivansara V., Santos M.M., Lamba P., Yuen T., Sealfon S.C. & Bernard D.J., 2007: Bone morphogenetic protein 2 and activin A synergistically stimulate follicle-stimulating hormone beta subunit transcription. J. Mol. Endocrinol. 38 (1-2): 315–330. Looney C.R., 1986: Superovulation in Beef Females. Proceedings of the 5th annual convention of the AETA. Forth Worth, Texas, 16–29. Looney C.R., Bondioli K.R., Hill K.G. & Massey J.M., 1988: Superovulation of donor cows with bovine follicle-stimulating-hormone (bFSH) produced by recombinant DNA technology. Theriogenology 29 (1): 271. Louda, F., Vaněk, D., Ježková, A., Stádník, L., Bjelka, M., Bezdíček J. & Pozdíšek, J., 2008, Uplatnění biologických zásad při řízení reprodukce plemenic, Uplatněná metodika , Výzkumný ústav pro chov skotu, 56 s., ISBN : 978-80-87144-05-3. Ludwig M., Westergaard L.G., Diedrich K. & Andersen C.Y., 2003: Developments in drugs for ovarian stimulation. Best Pract. Res. Clin. Obstet. Gynaecol. 17 (2): 231– 247. Lussier J.G., Matton P. & Dufour J.J., 1987: Growth rates of follicles in the ovary of the cow. J. Reprod. Fertil. 81 (2): 301–307. Mapletoft R.J., Steward K.B. & Adams G.P., 2002: Recent advances in the superovulation in cattle. Reprod. Nutr. Dev. 42 (6): 601–611.
25
Marvan F., Hampl A., Hložánková E., Kresan J., Massanyi L., Vernerová E., Jelínek K., 2003: Morfologie hospodářských zvířat. Brázda, Praha, 304 s. ISBN 80209-0273-2 Mihm M., Austin E.J., 2002: The final stages of dominant follicle selection in cattle. Domest. Anim. Endocrinol. 23 (1-2): 155–166. Mihm M., Baker P.J., Ireland J.L., Smith G.W., Coussens P.M., Evans A.C. & Ireland J.J., 2006: Molecular evidence that growth of dominant follicles involves a reduction in follicle-stimulating hormone dependence and an increase in luteinizing hormone dependence in cattle. Biol. Reprod. 74 (6): 1051–1059. Mitsushima D., Hei D.L. & Terasawa E., 1994: Gamma-Aminobutyric acid is an inhibitory neurotransmitter restricting the release of luteinizing hormone-releasing hormone before the onset of puberty. Proc. Natl. Acad. Sci. U S A 91 (1): 395–399. Monniaux D., Chupin D. & Saumande J., 1983: Superovulatory responses of cattle. Theriogenology 19 (1): 55–82. Moor R.M., Kruip T.A.M. & Green D., 1984: Intraovarian control of folliculogenesis: limits to superovulation. Theriogenology 21 (1): 103–116. Nicol L., Faure M.O., McNeilly J.R., Fontaine J., Taragnat C. & McNeilly A.S., 2008: Bone morphogenetic protein-4 interacts with activin and GnRH to modulate gonadotrophin secretion in LbetaT2 gonadotrophs. J. Endocrinol. 196 (3): 497–507. Peter A.T., Levine H., Drost M. & Bergfeld D.R. , 2009 Compilation of classical and contemporary terminology used to describe morphological aspects of ovarian dynamics in cattle. Theriogenology, roč. 71 (9): 1343-1357. Pierson R.A., Ginther O.J., 1987: Ultrasonographic appearance of the bovine uterus during the estrous cycle. J. Am. Vet. Med. Assoc. 190 (8): 995–1001. Plant T.M., Gay V.L., Marshall G.R. & Arslan M., 1989: Puberty in monkeys is triggered by chemical stimulation of the hypothalamus. Proc. Natl. Acad. Sci. U S A 86 (7): 2506–2510. Moor R.M., Kruip T.A.M. & Green D., 1984: Intraovarian control of folliculogenesis: limits to superovulation. Theriogenology 21 (1): 103–116.
26
Mori J., 1994: Textbook of Theriogenology. 1st ed. Tokyo: Buneido Publishing Co. Ltd., 280 s. Oktay K., Briggs D. & Gosden R.G., 1997: Ontogeny of follicle- stimulating hormone receptor gene expression in isolated human ovarian follicles. J. Clin. Endocrinol. Metab. 82 (11): 3748–3751 Richards J.S., 2001: Perspective: the ovarian follicle – a perspective in 2001. Endocrinology 142 (6): 2184–2193 Rüsse I., 1983: Oogenesis in cattle and sheep. Bibl. Anat. 24, 77–92. Říha, J., Petelíková, J., Čeřovský J., Bažant J., Bochenek M. & Pytloun J. 2003: Plemenitba hospodářských zvířat. Asociace chovatelů masných plemen v Rapotíně, 151 s., ISBN 80-90-31-43-4-1. Suikkari A.M., Soderstrom-Anttila V., 2007: In-vitro maturationof eggs: is it really useful? Best Pract. Res. Clin. Obstet. Gynaecol. 21 (1): 145–155. Tilley S.L., Audoly L.P., Hicks E.H., Kim H.S., Flannery P.J.,Coffman T.M. & Koller B.H., 1999: Reproductive failure and reduced blood pressure in mice lacking the EP2 prostaglandin E2 receptor. J. Clin. Invest. 103 (11): 1539–1545. Townson D.H., Tsang P.C., Butler W.R., Frajblat M., Griel L.C., Jr, Johnson C.J., Milvae R.A., Niksic G.M. & Pate J.L., 2002: Relationship of fertility to ovarian follicular waves before breeding in dairy cows. J. Anim. Sci. 80 (4): 1053–1058. Turzillo A.M., Fortune J.E., 1993: Effects of suppressing plasma FSH on ovarian follicular dominance in cattle. J. Reprod. Fertil. 98 (1): 113–119. Urban F., Bouška J., Čermák V., Doležal O., Fulka jr. J., Fulka J., Futerová J., Homolka P., Jílek F., Kudrna V., Loučka R., Machačová E., Marounek M., Mikšík J., Mudřík Z., Petr J., Poděbradský Z., Šereda L., Skřivanová V., Váchal J., Vetýška J., Žižlavský J., 1997: Chov dojeného skotu. Nakladatelství APROS, 289 s. ISBN 80-901100-7-X. Wildt L., Hausler A., Marshall G., Hutchison J.S., Plant T.M., Belchetz P.E. & Knobil E., 1981: Frequency and amplitude of gonadotropin-releasing hormone stimulation and gonadotropin secretion in the rhesus monkey. Endocrinology 109 (2):376–385.
27
Zahrádková R., 2009: Masný skot od A do Z. Český svaz chovatelů masného skotu, Praha, 397 s. ISBN 978-80-254-4229-6
28
