Mendelova univerzita v Brně. Bakalářská práce. Návrh konstrukce historizujícího nábytku dle daného vzoru přizpůsobené současné technologii

Mendelova univerzita v Brně

Bakalářská práce

Návrh konstrukce historizujícího nábytku dle daného vzoru přizpůsobené současné technologii

Josef JELÍNEK 2013


Zadání bakalářské práce

2


Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Návrh konstrukce historizujícího nábytku dle daného vzoru přizpůsobené současné technologii zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47 b Zákona č. 111/1998 Sbírky o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladu spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:

podpis studenta:

3


„Rád bych poděkoval všem, kteří mě podporovali.“

4


Abstrakt Jméno: Josef Jelínek Název bakalářské práce: Návrh konstrukce historizujícího nábytku dle daného vzoru přizpůsobené současné technologii

Tato bakalářská práce se zabývá návrhem konstrukce sklopného stolu, který je replikou historického kusu nábytku vyrobeného v polovině 18. století v Severní Americe. V návrhu bylo použito moderních technologií, materiálů a konstrukčních spojů tak, aby byl co nejvíce zachován historický vzhled stolu. Ve výsledku bylo dosaženo návrhu výkresové dokumentace, postupu výroby a technologických operací potřebných pro sériovou výrobu této repliky.

Klíčová slova: historický nábytek, konstrukční spoje, materiály, replika, stolový nábytek, technologie.

5


Abstract Name: Josef Jelínek Title of the bachelor thesis: Construction design of historical furniture according to the given pattern adjusted to the contemporary technology.

This bachelor thesis deals with the design of construction of the pembroke table as a replica of a historical piece of furniture which used to be produced in the middle of 18th century in the Northern America. The newest technologies, materials and construction joints were applied for the design to keep the original look of the table. The outcome of this thesis is a layout of technical drawing documentation and operations and technological procedures needed for mass production of this replica.

Keywords: construction joints, historical furniture, materials, replica, table furniture, technology.

6


Obsah 1.

Úvod .................................................................................................................................. 9

2.

Cíl a metodika práce ....................................................................................................... 10

3.

Historický originál ........................................................................................................... 11 3.1. Federální styl .............................................................................................................. 11 3.2. Pembroke table .......................................................................................................... 12 3.3. Stavba sklopného stolu .............................................................................................. 12 3.4. Materiály a konstrukce .............................................................................................. 14 3.4.1.

Dřeviny ......................................................................................................... 14

3.4.2.

Kompozitní desky ......................................................................................... 14

3.4.3.

Kování........................................................................................................... 14

3.4.4.

Konstrukční spoje ......................................................................................... 15

3.4.4.1.

Čep a dlab..................................................................................................... 15

3.4.4.2.

Spojení ozuby ............................................................................................... 15

3.4.4.3.

Spoj na svlak ................................................................................................. 16

3.4.5.

Klihy .............................................................................................................. 17

3.4.6.

Povrchová úprava ........................................................................................ 17

3.4.6.1.

Zlacení .......................................................................................................... 17

3.4.6.2.

Fermež.......................................................................................................... 18

3.4.6.3.

Email ............................................................................................................. 18

3.4.7.

Ruční nářadí ................................................................................................. 18

3.5. Postup výroby ............................................................................................................ 19

4.

3.5.1.

Podnož ......................................................................................................... 19

3.5.2.

Zásuvka......................................................................................................... 19

3.5.3.

Stolová deska ............................................................................................... 19

Výroba repliky ................................................................................................................. 20

7


4.1. Materiály .................................................................................................................... 20 4.1.1.

Dřeviny ......................................................................................................... 20

4.1.2.

Kompozitní desky ......................................................................................... 20

4.1.3.

Dýhy ............................................................................................................. 20

4.1.4.

Lepidla .......................................................................................................... 20

4.1.5.


4.2. Konstrukční spoje ....................................................................................................... 21 4.3. Technologické procesy výroby ................................................................................... 22 4.3.1.

Podnož a zásuvka ......................................................................................... 23

4.3.1.1.

Pracovní postup ........................................................................................... 23

4.3.2.

Stolová deska ............................................................................................... 30

4.3.2.1.

Pracovní postup ........................................................................................... 30

4.3.3.

Řezání ........................................................................................................... 31

4.3.4.

Frézování ...................................................................................................... 31

4.3.5.

Vrtání a dlabání ............................................................................................ 31

4.3.6.

Broušení ....................................................................................................... 31

4.3.7.


4.3.8.

Montáž a expedice ....................................................................................... 32

5.

Replika a současné technologie ...................................................................................... 33

6.

Diskuze ............................................................................................................................ 34

7.

Závěr ............................................................................................................................... 35

8.

Summary ......................................................................................................................... 36

9.

Seznam citované literatury ............................................................................................. 37

10.

Seznam obrázků .............................................................................................................. 38

11.

Seznam příloh ................................................................................................................. 39

8


1. Úvod V dnešní době, co se týče výroby nábytku, se výrobci snaží ze všech sil, aby jejich výsledek snažení byl co nejvíce efektivní, tzn. ekonomicky nenáročný, estetický, variabilní, funkční a v neposlední řadě se velmi dobře prodával. Dalším trendem dneška je vyrábět nábytek, který bude zákazník užívat jedno až dvě desetiletí a poté ho vyměnit za lepší, modernější. V tomto trendu ve světovém měřítku bezmála vyhrává švédská Ikea. Její design, systém domácích montáží, cena a již zmíněná variabilita z ní dělají opravdový monopol, přinejmenším v Evropě. Oproti tomu v dobách minulých měl trend ve výrobě nábytku zcela jiný spád. Ten se dědil z generace na generaci, byl velmi statný mnohdy až robustní a očekávalo se, že vydrží naopak velmi dlouho. Proto také tomuto účelu byla uzpůsobena jeho konstrukce. Výroba takového nábytku byla velmi pracná a časově náročná. Z tohoto důvodu se technologický vývoj snažil o co nejvíce zjednodušit výrobu, až jsme se propracovali k současným metodám. Repliky historického, či chcete-li starodávného, nábytku se dnes vyrábí převážně dvojím způsobem. Za prvé, jsou to tzv. pseudo – slohy, které jsou založeny na výrobě nábytku co nejvěrnějším způsobem své doby vzniku. To je např. konstrukční spoje, nářadí, povrchové úpravy, kování, technologický postup, apod., jsou vyráběny metodami, jež byly používány tehdejšími nábytkáři. Za druhé, jsou to neo – slohy, mající vzhled, ale výroba se přiklání současnosti. Druhý způsob je předmětem této bakalářské práce, kde bylo použito spojovacích prvků právě z Ikea a kombinace převážně masivního dřeva. Výměny tohoto masivního materiálu za jiné futuristické kompozity se zde dotkneme jen okrajově.

9


2. Cíl a metodika práce Cílem této bakalářské práce je vypracování návrhu konstrukce, výkresové dokumentace, kusovníků, technologického postupu a kalkulace materiálových nákladů výroby sklopného stolu, která by mohla být použita k jeho zavedení do výroby. Tato práce se dělí na tři části, kde v první se zabýváme výrobou, materiály, nářadím a technikami v historickém období, v druhé použití současných metod, popřípadě jejich alternativami. Třetí tvoří výkresová dokumentace, kusovníky a kalkulace materiálových nákladů.

10


3. Historický originál 3.1.

Federální styl

Federální styl kombinuje vlastnosti neoklasicistního stylu se styly Sheraton a Hepplewhite. Kusy v tomto stylu jsou charakteristické svými ostrými geometrickými tvary. Nohy jsou obvykle rovné, na rozdíl od intarzie či vykládání na jinak rovném povrchu. Z dýh se většinou skládaly velmi složité geometrické tvary. Vzory na plochách převážně znázorňovaly symbol orla, jako odkaz na novou federální vládu. Byly používány i šišky, mušle a ulity nebo akátové listy a v neposlední řadě pěticípá hvězda.

Obr. 1: Federální nábytek (Arno 1995)

11


3.2.

Pembroke table

Sklopný stůl, přesněji stůl zvětšovací se sklopnými přídavnými deskami, Pembroke table, je originální myšlenka paní Pembrokové, která pověřila kolosálního truhláře a mistra řezbáře své doby Thomase Chippendala, aby pro ni vytvořil menší příležitostný stůl ve stylu nejvyšší módy. Thomas Chippendale byl významným představitelem doby mahagonu a podnikatelem, jehož katalog dvou set návrhů nábytku ovlivňoval truhláře v Americe, v Anglii, v Irsku i jinde v letech 1730–1780, tedy během půl století. Příklad uváděný zde, má ale více společného spíše s neoklasicistními návrhy z období Amerického federálního nábytku, který vzkvétal až v následujícím století.

Obr. 2: Stůl zvětšovací se sklopnými přídavnými deskami (Arno 1995)

3.3.

Stavba sklopného stolu

Pembroke table se skládá ze tří hlavních částí: stolová deska, podnož a zásuvka. Stolová deska je spojena také ze tří částí, kde ke středové jsou z pravé a levé strany připojeny boční sklopné části. Tyto jsou otáčivé v úhlu 90° v kloubním spojení vytvořeném třemi závěsy pro každou stranu a frézovaným poloměrem, takže to funguje jako kolení kloub. Pokud se nachází sklopné části ve vodorovné poloze, jeví se stolová deska jako jeden celek. Boční sklopné části jsou podloženy pohyblivými vlysy, které po přiklopení zpět k lubu umožní sklopení častí stolové desky do vertikální polohy, a tím se zmenší užitná plocha stolu.

12


Pohyblivý vlys je k pevnému vlysu, tvořící s vnitřním vlysem lub stolu, připojen dřevěným kolíkem. Vnější a vnitřní lub jsou k sobě přilepeny a spojeny s nohou stolu čepem a dlabem. Dále je v lubech drážka pro přichycení stolové desky. Přední a zadní luby jsou s nohou spojeny na čep, rybinový čep a dlab. Zadní nohy jsou zpevněny rohovou výztuhou, která je přichycena vruty. Zásuvka je tvořena korpusem, falešným čelem a dnem. Ve stole se pohybuje po dřevěných lištách.

Obr. 3: Stavba sklopného stolu (Arno 1995)

13


3.4.

Materiály a konstrukce

3.4.1. Dřeviny ořech

dřevo tvrdé, tmavě hnědé barvy s rozmanitou kresbou

třešeň

červenohnědé tvrdé dřevo

ovocné stromy

převážně jabloň a hruška

javor

zlaté až červenohnědé tvrdé dřevo s kresbou

růžové dřevo

dřevo tvrdé, fialověhnědé s černými pruhy z Jižní Ameriky, které bývá velmi leštěné

saténové dřevo

dřevo světle žluté až zlaté barvy, tvrdé s bohatou kresbou, úzké letokruhy, bývá vysoce leštěné

Obr. 4: Dřeviny – ořech, třešeň, hruška, javor, růžové a saténové dřevo 3.4.2. Kompozitní desky překližka

velkoplošný materiál vyrobený ze tří a více vrstev dýh, lepeny vláknami kolmo na sebe

laťovka

vyrobená oboustranným překlížením laťovkového středu dýhami 3.4.3. Kování

mosaz

slitina mědi a zinku, nažloutlé barvy

železo

světle šedý až bílý kov

Obr. 5: Nábytkové kování používané Thomasem Chippendalem (Arno 1995)

14


3.4.4. Konstrukční spoje 3.4.4.1.

Čep a dlab

Používá se podobně jako rozpor a čep a také například na žebříky, ke spojování lubů a noh u stolů a židlí a jiných rámových konstrukcí. Čep se někdy zajišťuje kolíkem. Dělá se to vždy, když jde o spoj na sucho (nelepený). Dlab je otvor ve dřevě, kruhového, oválného nebo pravoúhlého tvaru, do kterého se zasunuje čep vzniklý ubráním materiálu na připojovaném dílu. Čep má stejný tvar jako otvor (dlab). Čep může zasahovat jen do části druhého dílu, přes celou šířku nebo dokonce může být průběžný a na druhé straně vystupovat ven, kde je zajištěn klínem. Čep může být také na opačné straně zpevněn vsunutým klínkem (Příloha č. 1).

Obr. 6: Konstrukční spojení čepem a dlabem (klínky, zajišťovací kolík), (Arno 1993) 3.4.4.2.

Spojení ozuby

Jedná se o základní rohový spoj, dosud nejpevnější a nejkvalitnější. Byl známý již ve starém Egyptě. Používá se v základních konstrukcích nábytkových korpusů, na truhlách a zásuvkách. Rozeznáváme tři typy ozubů: otevřené, polokryté a celokryté. Otevřené ozuby, jsou vidět z obou na sebe kolmých stran výrobku. Ozuby polokryté jsou vidět jen z jedné strany výrobku, například přední strany zásuvky nebo korpusu skříně, na kterém není na spojích

15


krycí ozdobná lišta. Celokryté ozuby se v praxi používají jen zřídka, a to na výrobky pohledové ze všech stran. Ozuby neboli cinky se vyrábějí pilkou čepovkou a dlátem. Pilkou se vyřežou zářezy a následně se materiál odseká dlátem. Na jedné straně jsou ozuby, které se zužují směrem od kraje desky dovnitř, to znamená, že na kraji jsou širší než uvnitř (tvar rybího ocasu – proto rybina). Druhý kus má cinky stejně široké, ale mají rozdílnou tloušťku na opačných stranách prkna, to znamená, že z jedné strany jsou širší a zužují se ke druhé straně prkna. Toto zkosení zajistí potřebnou pevnost a v podstatě nerozpojitelnost ve směru tahu. Cinky se obvykle lepí (Příloha č. 2).

Obr. 7: Konstrukční spojení ozuby (polokrytý, celokrytý), (Arno 1993)

3.4.4.3.

Spoj na svlak

Spoj na svlak se používá, aby se zabránilo zkroucení nebo zborcení prken při výrobě širší prkenné desky. Svlak zároveň umožňuje částečný pohyb dřeva při změnách vlhkosti, aniž by došlo k poškození výrobku. Svlak se s prkny spojuje vždy nasucho bez lepení, jinak by došlo k potrhání prken při změnách vlhkosti. Prkna se k sobě slepit mohou, v případě, že se nelepí, použije se na spoj hran prken polodrážka, pero a drážka, hmoždík nebo vložené pero.

16


Obr. 8: Konstrukční spojení svlakem (Arno 1993)

3.4.5. Klihy Jsou to lepidla živočišného původu. Dělí se na glutinové (nazývané jako kožní nebo kostní klih, vytváří pevné spoje, pouze v suchu), kaseinové (vyrábí se z mléčné bílkoviny kaseinu, který se získává z odtučněného mléka srážením různými způsoby, pro přípravu lepidel se používá kyselý kasein, jejich příprava je jednoduchá) a alubiminové (připravují se z krevního alubumínu, jejich spoje jsou odolné vůči vodě a působení vlhkosti) klihy. Podstatou všech lepidel na bázi živočišného původu, označovaných společným názvem klihy, jsou bílkoviny, které poskytují koloidní roztoky s dobrými adhezními vlastnostmi. 3.4.6. Povrchová úprava 3.4.6.1.

Zlacení

Zlacení je velmi stará technika, užívaná dodnes. Je několik způsobů zlacení: zlacení polymerové, zlacení olejové – mixtionové, bronzování. Jsou to techniky nanášení zlata na povrch jiných materiálů, za účelem estetickým a ochranným (Příloha č. 3).

17


3.4.6.2.

Fermež

Čistý povrch zdůrazňující kresbu dřeva. Napouštění povrchu dřeva fermeží je velice stará metoda známá po celá staletí. Olej jak známo odpuzuje vodu (je hydrofobní) a tak byl využíván například k natírání lodních boků. Dnes je opět na výsluní moderních povrchových úprav. Slouží k nátěrům podlah, obkladů, ale i nábytku a jiných doplňků. Je oblíbena pro svou krásu, kterou dodává dřevu, ekologičnost a nenáročnost na údržbu. 3.4.6.3.

Email

Neprůhledná pigmentovaná povrchová úprava, která zakrývá kresbu dřeva. Na podklad se zpravidla dává vrstva základní barvy, na kterou se aplikuje vrchní emailová barva. Po vytvrdnutí se nátěr vyznačuje hladkým slitým povrchem s různým stupněm lesku.

3.4.7. Ruční nářadí Měřidla a značkovače, ruční pily, dláta a vrtáky, hoblíky a škrabky, rašple a pilníky, kladiva a palice, šroubováky, svorky.

Obr. 9: Ruční nářadí (Jardinico 1993)

18


3.5.

Postup výroby

Průmyslová výroba nábytku nebyla zdaleka tak rozšířená, takže většina kusů nábytku se vyráběla ručně. Na výrobu řeziva se již používaly rámové pily poháněné např. vodou, ale vlysy si už musel každý truhlář vyrobit sám. Na desku si nejprve předkreslil požadovaný tvar, poté na hrubo obřezal pilou a na čistý rozměr používal hoblíky. Nebozez, ruční vrtačky, dlátka, kladiva, palice a pilky se používaly pro výrobu konstrukčních spojů. K lepení sloužily klihy. Po montáži a broušení následovala povrchová úprava. 3.5.1. Podnož Nohy u Pembroke table mají velmi jemný vzhled, který kontrastuje s jejich pevností. Zužují se hned pod lubem, lub je do nohou spojen čepem a dlabem. U některých sklopných stolů byly nohy zdobeny. Býval na nich ozdobný proužek z jinak barevného dřeva, který vytvářel jakýsi prstýnek. Někdy byly odýhovány kontrastními motivy celé nohy. 3.5.2. Zásuvka Zásuvka se skládá z čela, boků, zad a falešného čela, které má rádius odpovídající stolové desce, tak aby ve stolu vytvářela jeden celek. Dno je z překližky vložené v drážce. Použité konstrukční spoje jsou ozuby. Zásuvka je ve stole na pojezdových lištách, které se z pravidla voskovali pro snížení tření, a tím umožnili snadnější pohyb zásuvky. 3.5.3. Stolová deska Pokud má stolová deska sklopné části v horizontální poloze je kruhová. Stolová deska byla většinou z masivu, ale používala se také laťovka. Kloub ohybu byl tvořen profilem a mosazným závěsem.

Obr. 10: Příprava lůžka pro závěs (Arno 1995) 19


4. Výroba repliky 4.1.

Materiály

4.1.1. Dřeviny třešeň

červenohnědé tvrdé dřevo

bříza

dřevo šedobílé až hnědošedé, měkké, lehké K masivu se řadí všechny výrobky nebo jen části těchto výrobků zhotoveny z kmene

stromu, aniž by bylo na struktuře něco dřeva něco měněno (Nutsch 2003). 4.1.2. Kompozitní desky dřevotřísková deska aglomerovaný materiál vyráběný z třísek dřevovláknitá deska aglomerovaný materiál vyráběn rozvlákněním Dřevotřískové desky jsou deskovým materiálem vyráběným z třísek pojených syntetickými pryskyřicemi za působení tepla a tlaku. Podle směru lisování se rozlišují desky plošně lisované a výtlačně lisované. Dřevovláknité desky se vyrábějí ze dřeva nebo jiných lignocelulózu obsahujících vláknitých surovin. Svoji konzistenci získávají zplstěním rozvlákněných surovin, jejich adhezí a přidáním pojiv (Nutsch 2003). 4.1.3. Dýhy třešeň

červenohnědé tvrdé dřevo s konvenční kresbou Dýhy jsou tenké dřevní listy. Vyrábí se různými způsoby a mohou se používat pro

technické i dekorační účely. Podle účelu použití rozlišujeme dýhy na technické (spodní, poddýžky, protitahové) a dekorační (Nutsch 2003). 4.1.4. Lepidla PVAc

disperzní lepidlo na bázi Polyvinylacetátu

UMACOL

roztok derivátu celulózy ve směsi těkavých rozpouštědel

PVAc lepidla jsou velmi vhodná pro lepení porézních materiálů zejména materiálů na bázi dřeva, lepené spoje dosahují rychle pevnosti vyšší než je pevnost dřeva, vysoká pevnost ve smyku, použití zejména pro montážní lepení ve výrobě nábytku, při montáži kolíkových

20


spojů, lepení spárovek lepení DTD na tupou spáru, výrobu hraček, papíru na dřevo, PUR pěny na dřevo. UMACOL se používá k lepení zejména skelných vláken. Dále jej lze použít při lepení porézních materiálů jako je dřevo, papír, kůže, textil apod. Ke ztuhnutí lepidla ve spoji dochází v důsledku vytěkání organického rozpouštědla. Spoj je čirý, bezbarvý či bělavý a pružný. UMACOL se nanáší na obě strany spoje nejméně dvakrát, což je žádoucí zejména u porézních hmot. Lepené spoje musí být až do zatuhnutí lepidla ve spáře, tj. asi po dobu 4 hod, ponechány pod mírným tlakem a zajištěny proti posunutí. 4.1.5. Povrchová úprava NC lak základní

nitrocelulózový lak základní (190 g/m2)

NC lak na nábytek

nitrocelulózový lak na nábytek, lesklý (120 g/m2)

Nitrocelulózové nátěrové hmoty se vyznačují rychlým zasýcháním, nátěrový film se tvoří fyzikální změnou. Po nanesení nátěrové hmoty dochází k rychlému odpaření hlavního podílu rozpouštědel. Vytváří se povrchově zaschlé filmy, které následující jednu až dvanáct hodiny po odpaření ředidel a rozpouštědel prosychají až do úplného zaschnutí. Zaschlé nátěrové filmy jsou reversibilní, jejich vlastnosti ohraničuje termoplastický charakter základní filmotvorné složky. Lze je nanášet v několika vrstvách, a to i 7 až 12 a také lze jimi dokončit povrch na hluboce matnou až vysoce lesklou transparentní, lazurovací i pigmentovanou povrchovou úpravu.

4.2.

Konstrukční spoje

Konstrukce repliky sklopného stolu je tvořena demontovatelnými spoji, za použití nábytkového kování firmy Ikea. Na obrázku níže je ukázka kování použitého k montáži stolu.

Obr. 11: Kování firmy Ikea (Ikea Inc. 2006)

21


4.3.

Technologické procesy výroby

V kapitole technologické procesy výroby bychom se mohli zabývat jednotlivě např. technologií výroby jehličnatých či listnatých přířezů, spárovek, několika druhů zásuvek, skladováním řeziva, velkoplošných materiálů, dýh, hydrotermickou úpravou dřeva a mnoha dalšími. Ale o těchto procesech již bylo napsáno mnoho, my se budeme dále zabývat

stupňů 11°P 10°P 9°P 8°P

kompletace předmontáž

7°P

úprava povrchu

6°P

dokončování

5°P

mezisklad

4°P

příprava povrchu

tvarování a konstrukční opracování řezání frézování broušení ohýbání lepení dýhování

základní tvarování

sušení

hydrotermická úprava řeziva sušením

systém vytvrzování

mezifáze

3°P

broušení tmelení zušlechťování

2°P

tvarování: řezání ohýbání lisování

bělení lazurování barvení moření potisk konstrukční: frézování vrtání dlabání

dělení materiálu spojování materiálu sesazování dýh dýhování—lepení—dýhy, fólie—rovné,tvarované přirozené umělé řezivo velkoplošné materiály dýhy

informace→

energie→

organizace montáže spojování: lepením folding mechanické broušení lepení nanášení sušení a vytvrzování

1°P

skladování základních druhů materiálů

materiál →

typy balení

2. fáze

expedice balení technická kontrola montáž

1. fáze

broušení

náplň technologických

přípravná fáze

tvorba nátěrového filmu

informace →

operace

ztráty →

technologické

výrobek →

technologií výroby repliky od 1. fáze po montáž.

Obr. 12: Základní model výroby nábytku (Trávník, Svoboda 2007)

22


4.3.1. Podnož a zásuvka Všechny dílce, které nám tvoří podnož a zásuvku, jsou z masivu. Výjimkou je dno zásuvky zhotovené z tvrdé dřevovláknité desky. Základním výchozím materiálem pro výrobu masivních dílců je řezivo s vlhkostí 8 ± 2 % pro výrobu nábytku. Pro technologický postup je typické, že do jeho průběhu vstupují relativně málo ostatní materiály mimo lepidel a nátěrových hmot (Trávník, Svoboda 2007). 4.3.1.1.

Pracovní postup

název dílce: noha přední rozměry dílce: 40×40×700 čís. operace: název operace:

název stroje:

1

hrubé formátování

kotoučová pila

2

čisté formátování

srovnávací a tloušťkovací frézka

3

tvarování nohou


4

vrtání otvorů pro kolíky ø8 mm

vrtací dlabačka

5

vrtání otvorů pro stahovací element

vrtací dlabačka

ø4 mm 6

broušení hran a ploch 180

pásová a hranová bruska

7

stržení hran 2×45°

hranová bruska

8

základování stříkáním

stříkací kabina

9

broušení 240


10

vrchní nános stříkáním

stříkací kabina

název dílce: noha zadní rozměry dílce: 40×40×700 čís. operace: název operace:

název stroje:

1


kotoučová pila

2



3

tvarování nohou


4

vrtání otvorů pro kolíky ø8 mm

vrtací dlabačka

5

vrtání otvorů pro stahovací šroub

vrtací dlabačka

ø8 mm

23


6

vrtání otvorů pro válcovou matici

vrtací dlabačka

ø10 mm 7



8

stržení hran 2×45°

hranová bruska

9


stříkací kabina

10

broušení 240


11


stříkací kabina

název dílce: lub vnitřní rozměry dílce: 14×100×680 čís. operace: název operace:

název stroje:

1


kotoučová pila

2



3

frézování drážky pro rohovou

spodní frézka

výztuhu 4

vrtání otvorů do bočních ploch pro

vrtací dlabačka

kolíky ø8 mm 5


vrtací dlabačka

stahovací element ø6 mm 6

vrtání otvorů do plochy pro

stojanová vrtačka

upevňovací element ø10 mm 7

vrtání otvorů do plochy pro šroub

stojanová vrtačka

pojezdu ø4 mm 8

vrtání otvorů do plochy pro vrut

stojanová vrtačka

ø3/90°×3 mm 9


stojanová vrtačka




11


stříkací kabina

12

broušení 240


13


stříkací kabina

24


název dílce: lub vnější (pravá část) rozměry dílce: 20×100×285 čís. operace: název operace:

název stroje:

1


kotoučová pila, pásová pila

2


srovnávací a tloušťkovací frézka, hranová bruska

3

vrtání otvoru do boční plochy pro

vrtací dlabačka

kolík ø8 mm 4



5


stříkací kabina

6

broušení 240


7


stříkací kabina

název dílce: lub vnější (středová část) rozměry dílce: 20×100×200 čís. operace: název operace:

název stroje:

1



2



3


vrtací dlabačka

UH kolík ø6 mm 4

frézování R10 pro otáčení

spodní frézka

5

frézování úchytu pro otáčení

spodní frézka

6

frézování zešikmení pro otáčení

spodní frézka

7



8


stříkací kabina

9

broušení 240


10


stříkací pistole

název dílce: lub vnější (levá část) rozměry dílce: 20×100×350

25


čís. operace: název operace:

název stroje:

1


kotoučová pila

2



3


vrtací dlabačka

UH kolík ø6 mm 4

vrtání otvoru do boční plochy pro

vrtací dlabačka

kolík ø8 mm 5

frézování zešikmení pro otáčení

spodní frézka

6



7


stříkací kabina

8

broušení 240


9


stříkací pistole

název dílce: lub zadní rozměry dílce: 63×100×340 čís. operace: název operace:

název stroje:

1



2



3

frézování drážky pro rohovou

spodní frézka

výztuhu 4


vrtací dlabačka

kolíky ø8 mm 5

vrtání otvoru do plochy pro

stojanová vrtačka

upevňovací element ø10 mm 6

vrtání otvorů do plochy pro vrut

stojanová vrtačka

ø3/90°×3 mm 7



8


stříkací kabina

9

broušení 240


26


10


stříkací kabina

název dílce: lub přední (horní) rozměry dílce: 14×69×340 čís. operace: název operace:

název stroje:

1



2



3


vrtací dlabačka



stojanová vrtačka


vrtání otvoru do plochy pro vrut

stojanová vrtačka

ø3/90°×2 mm 6



7


stříkací kabina

8

broušení 240


9


stříkací kabina

název dílce: lub přední (spodní) rozměry dílce: 14×69×340 čís. operace: název operace:

název stroje:

1



2



3


vrtací dlabačka



stojanová vrtačka


vrtání otvoru do plochy ø10 mm

27

stojanová vrtačka


6



7


stříkací kabina

8

broušení 240


9


stříkací kabina

název dílce: čelo zásuvky rozměry dílce: 39×72×338 čís. operace: název operace:

název stroje:

1



2



3

frézování drážky pro dno zásuvky

spodní frézka

4


stojanová vrtačka



stojanová vrtačka

ø5 mm 6



7


stříkací kabina

8

broušení 240


9


stříkací kabina

název dílce: bok zásuvky rozměry dílce: 14×60×480 čís. operace: název operace:

název stroje:

1


kotoučová pila

2



3


vrtací dlabačka

stahovací element ø6 mm

28


4


stojanová vrtačka



stojanová vrtačka

pojezdu ø4 mm 6

vrtání otvorů do plochy pro UH kolík

stojanová vrtačka

ø6 mm 7



název dílce: záda zásuvky rozměry dílce: 14×68×288 čís. operace: název operace:

název stroje:

1


kotoučová pila

2



3

frézování drážky pro dno zásuvky

spodní frézka

4


vrtací dlabačka

UH kolíky ø6 mm 5



název dílce: dno zásuvky rozměry dílce: 3×316×476 čís. operace: název operace: 1

název stroje:


formátovací kotoučová pila

Vstupním materiálem při výrobě podnože je třešňové řezivo pro nohy, luby a čelo zásuvky. Korpus zásuvky je tvořen z březového řeziva. Působením technologických operací se vyrábějí přířezy, které tvarově, rozměrově a kvalitativně odpovídají požadavkům na dílec. Technologie základního tvarování je v našem případě prováděna kotoučovými pilami, u některých přířezů i pásovými. Další stupeň, tvarové a konstrukční opracování, je prováděno frézkami, kdy je dosaženo přesných rozměrů vlysu, dále jsou používány vrtačky a dlabačky ke zhotovení konstrukčně potřebných otvorů. Těmito operacemi je ukončeno tvarování dílce a následuje broušení, příprava povrchu na nános povrchové úpravy. Povrchová úprava se

29


skládá ze dvou vrstev, základní a vrchní, mezi kterými je prováděno ještě jedno velmi jemné broušení. V tuto chvíli jsou dílce připraveny k montáži podnože a zásuvky. 4.3.2. Stolová deska Stolová deska je vyrobena z dřevotřískové desky tloušťky 19 mm odýhované třešňovou dýhou tloušťky 0,6 mm. Deska se skládá ze tří částí, v rozloženém stavu je kruhová mající průměr 900 mm. V místě kde se desky spojují a vytváří jakýsi kloub je třešňový nákližek, který má profilovanou hranu. Po obvodě je nalepena hrana tloušťky 3 mm, taktéž třešňová. 4.3.2.1.

Pracovní postup

název dílce: stolová deska rozměry dílce: 20×475×900 čís. operace: název operace:

název stroje:

1

hrubé formátování surové DTD

formátovací pila

2

nanášení lepící směsi na boční

hranová nanášečka

plochy 3

nalepení nákližku

hranový lis

4

výšková kalibrace nákližku

širokopásová bruska

5

nanášení lepící směsi na plochy

nanášečka lepidla

6

skládání souboru

pracovní stůl

7

lisování

etážový lis

8


pásová pila, hranová bruska

9

olepení poloměrů bočních ploch

hranová olepovačka

10

frézování lůžka pro závěs

horní frézka

11

frézování profilu nákližku

spodní frézka

12



13

základování na hrany stříkáním

stříkací kabina

14

základování plochy poléváním

polévačka

15

broušení 240


16

vrchní nános na hrany stříkáním

stříkací kabina

17

vrchní nános plochy poléváním

polévačka

30


Základním materiálem pro stolovou desku je dřevotřísková deska a třešňová dýha. Po hrubém formátování, kde na jednu stranu přijde nalepit nákližek, přichází výšková egalizace nákližku a dřevotřískové desky, tak aby nákližek měl stejnou tloušťku. Připraví se soubor dýh, nanese se lepidlo, soubor se složí a dává se do lisu. Lisovací teplota je cca 100 °C, tlak je 0,6 Mpa, čas 4,5 min. Čisté formátování se provádí v našem případě na pásové pile a doopraví se na hranové brusce z důvodu poloměru stolové desky. Přichází olepení poloměrů bočních ploch, frézování lůžek pro závěsy a profilu nákližku. Po broušení je na řadě nános nátěrových hmot. 4.3.3. Řezání Řezání je jedena z nejdůležitějších operací mechanické technologie dřeva, která se zabývá pracovními pochody, kterými se mění tvar a objem opracovávaného dílce a kterým se dílec pomocí nástroje mění na výrobek. Je to fyzikální jev, který podléhá určitým zákonitostem (Trávník, Svoboda 2007). 4.3.4. Frézování Frézováním nazýváme obrábění otáčejícím se nástrojem, frézou, frézovací hlavou apod., při kterém se jmenovitá tloušťka třísky mění během záběru od nuly po maxima. Ve výrobě nábytku je frézování jako součást konstrukčního opracování, vytváření spojů, používá se zejména u masivu jako spojení na pero a drážku, spojení s vloženým perem, spojení na čepy, ozuby, svlaky, apod. Frézováním se také vytváří otvory pro kování, závěsy a jiné u dílců z aglomerovaných materiálů (Trávník, Svoboda 2007). 4.3.5. Vrtání a dlabání Vrtáním se rozumí technologická operace, při které se v obráběném materiálu dělají otvory kruhového nebo oválného průřezu za pomocí různých vrtáků na vhodném strojním zařízení. Vrtání je třískové obrábění, u kterého se rotačním pohybem nástroje vytvářejí v obrobku

kruhové

otvory

nebo

podélné

otvory

se

zaoblenými

konci

(Trávník, Svoboda 2007). 4.3.6. Broušení Účelem broušení je opracovat povrch dílců a součástek tak, aby byly odstraněny nečistoty, stopy a nerovnosti, způsobené předchozím obráběním a manipulací a aby byla docílena rovná a hladká plocha způsobilá pro další opracování, zejména pro povrchovou 31


úpravu. Podle tvaru a požadované jakosti povrchu se stanoví sled a počet operací, druh brousícího prostředku, zrnění apod. Čím hladší má být vybroušený povrch, tím vícekrát se musí brousit se stále jemnějším zrněním (Trávník, Svoboda 2007). 4.3.7. Povrchová úprava Povrchovou úpravou výrobků ze dřeva se snažíme, aby konečný estetický vzhled hotového výrobku byl co nejvyšší a to tím, že zdůrazníme jeho přírodní struktury a kresby dřeva transparentními nátěrovými hmotami nebo zakryjeme jeho povrch pigmentovými nátěrovými hmotami. Dále chceme chránit výrobky ze dřeva proti vnějším vlivům a to zvláště proti vlhkosti, povětrnostním a chemickým vlivům a proti mechanickému poškození a tím prodloužit životnost dřeva a rozšířit možnosti jeho používání (Trávník, Svoboda 2007). 4.3.8. Montáž a expedice V našem případě chceme, aby výrobek byl co nejlevnější, montáž si provádí každý zákazník sám až doma. To znamená, že expedice je před montáží. Každý kus musí být řádně zkontrolován, jestli odpovídá kvalitě, v které bude prodáván. Následuje balení, v kterém se snažíme jednotlivé dílce stolu skládat tak, aby zabíraly co nejméně místa a balík byl tím pádem co nejvíce ekonomický. Každé balení, které zákazník obdrží, by mělo obsahovat přesný počet kusů, potřebných k montáži a podrobný návod jak tento stůl složit. Pak již záleží vše na jeho šikovnosti a trpělivosti jaký stůl bude mít doma.

32


5. Replika a současné technologie Výroba replik v dnešní době je zaměřena převážně na používání historických technologických postupů, snad proto, že takovýto nábytek i když mladý má nějaké kouzlo a příběh. Takže moderní technologie se prakticky nepoužívají. Výjimku tvoří např. CNC stroje na dřevo, kterými se dá zvládnout vyhotovit velmi složité tvary, ale nevýhoda je v tom, že většinou modelem stojí ruční práce. Málokdo umí v počítači jen tak od oka navrhnout třeba hlavu se šnekovým zakončením houslí. Také povrchová úprava není problém. Použít počítačem řízené stroje k nanášení nátěrových hmot na repliky je jednoduché, ale když někomu řeknete, že na té replice je šelak, bude se úplně jinak dívat na tento výrobek, protože jestli o tom něco málo ví, tak je mu jasné že jste se velmi nadřeli. Alternativní materiály na náš Pembroke table jsou také možné. Masivní dílce mohou být zaměněny za dřevotřískové materiály, některé části mohou být třeba i celé plastové. Na místo dýh se dají použít fólie s velmi pěknými přesně kopírujícími vzory. Samozřejmě i nábytkové kování lze nahrazovat např. kovové součástky za plastové.

33


6. Diskuze Repliky historického nábytku, ač si lidé myslí, že se dělají až dnes, jsou tu s námi již velmi dlouho. Vždyť nábytek z dob např. klasicismu napodoboval antický nábytek, mnohdy ho i kopíroval. Při výrobě replik se musí každý rozhodnout, jakého chce dosáhnout výsledku. V této práci jsme se snažili o vytvoření repliky, která na pohled bude vzbuzovat dojem historického stolu. Avšak použité technologie a postupy rozhodně nábytkářští mistři z dob federálního nábytku neznali. Snad z jediného pohledu, a to ze spodu a při otevřené zásuvce, je poznat že stůl není originál. Kdybychom chtěli stůl přiblížit ještě více svým vzhledem k originálu, napomohlo by pouhé vyměnění sesazenky na stolové desce za nějakou krásnou intarzii nebo odýhování nohou, taktéž intarzií. Konstrukční spoje byly zvoleny tak, aby nenarušovali v žádném případě vzhled stolu, byly dobře proveditelné a při montáži k nim byl pohodlný přístup. Všechny tyto spoje jsou demontovatelné, avšak pokud zákazník nedůvěřuje výrobci v konstrukci a pevnosti stolu, může použít lepidla na zpevnění kolíkových spojů. Musí ale počítat s tím, že po použití lepidla se stává stůl nedemontovatelný, tudíž spoje jsou pevné a zákazník přichází o záruku, kterou mu výrobce ze zákona poskytuje. Pro vytvoření tohoto návrhu byly použity poznatky a vědomosti ze studií, časopisů, knih a v neposlední řadě z rozprav s truhláři, kteří se výrobou nábytku, jak současného tak historického, zabývají. Také bych chtěl říci, že touto prací se povedlo navrhnout repliku historického nábytku, která je vyrobena moderními metodami. Na druhou stranu, co se týče, využití v praxi nevidím pozitivně. Z mých poznatků jsem zjistil, že takováto replika by byla vhodná možná jen do filmu, protože podoba je na vysoké úrovni a cena na té druhé, takže pro komerci vynikající. Mezi lidmi totiž převládá názor, že když už mít doma repliku za nějaký chybějící či rozbitý kus nábytku, tak jedině takovou, která je vyrobena původními technologiemi. Cena v tomto případě nerozhoduje.

34


7. Závěr V této bakalářské práci, kterou jsme si rozdělili na několik částí, jsme se zabývali výrobou repliky historického nábytku. V první části jsme se seznámili, jakým způsobem byl tento stůl vyráběn ve své době vzniku. A to jaké byly metody zpracování, opracování, použití konstrukčních spojů, materiálů, nářadí a povrchových úprav. Druhá část byla zaměřena na výrobu repliky. Použité materiály, kování, povrchová úprava, způsob obrábění jednotlivých dílců, technologické postupy při výrobě a následná expedice a montáž. Třetí část jsou přílohy, ve kterých je ukázán příklad ruční výroby některých konstrukčních spojů a zlacení, výkresová dokumentace, kusovník a THN spotřeby materiálu. Všechny cíle dané v této bakalářské práci považuji za splněné a dostatečně objasněné.

35


8. Summary The aim of this bachelor thesis was the description of production process of the pembroke table replica. This thesis was divided into three main parts. The first part presents the original manufacturing methods referring to the time of origin. It covers the processing and shaping methods, used structural members, materials, tools and surface workings. The second part is focused on the own replica production and describes used materials, fittings, surface working, machine tools operations, technological processes used for the production, up to the final shipping and assembly of the product mentioned and explained in details in this section. The third part of the thesis contains attachments with examples of handmade production of several construction joints, types of gilding, technical drawings, piece list and list of the standard material usage. On the basis of above mentioned I assume that the objectives of the thesis were accomplished successfully.

36


9. Seznam citované literatury ARNO, J. a kol. 1993, The Art of woodworking: Handbook of Joinery, Canada: Time – Life Books Inc., 148 s. ARNO, J. a kol. 1995, The Art of woodworking: Classic American furniture, Canada: Time – Life Books Inc., 148 s. IKEA Inc. 2006, Bjursta, Sweden: Inter Ikea Systems B. V., 16 s. JARDINICO, B. a kol. 1993, The Art of woodworking: Hand Tools, Canada: Time – Life Books Inc., 145 s. McGOLDRICK, P. a kol. 1995, The Art of woodworking: Restoring Antiques, Canada: Time – Life Books Inc., 143 s. NUTSCH, W. 2003, Konstrukce nábytku: nábytek a zabudované skříně, Praha: Grada Publishing, 398 s. STRÁNSKÝ, K., ČERNÁ, M. a kol. 1988, Konstrukce nábytku I: pro III ročník SUPŠ, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 148 s. TRÁVNÍK, A., SVOBODA, J. 2007, Technologické procesy výroby nábytku, Brno: skriptum, 222 s.

37


10. Seznam obrázků Obr. 1: Federální nábytek (Arno 1995) ......................................................................... 11 Obr. 2: Stůl zvětšovací se sklopnými přídavnými deskami (Arno 1995) ...................... 12 Obr. 3: Stavba sklopného stolu (Arno 1995) ................................................................ 13 Obr. 4: Dřeviny – ořech, třešeň, hruška, javor, růžové a saténové dřevo.................... 14 Obr. 5: Nábytkové kování používané Thomasem Chippendalem (Arno 1995) ............ 14 Obr. 6: Konstrukční spojení čepem a dlabem (klínky, zajišťovací kolík), (Arno 1993) . 15 Obr. 7: Konstrukční spojení ozuby (polokrytý, celokrytý), (Arno 1993) ....................... 16 Obr. 8: Konstrukční spojení svlakem (Arno 1993) ........................................................ 17 Obr. 9: Ruční nářadí (Jardinico 1993) ........................................................................... 18 Obr. 10: Příprava lůžka pro závěs (Arno 1995) ............................................................. 19 Obr. 11: Kování firmy Ikea (Ikea Inc. 2006) .................................................................. 21 Obr. 12: Základní model výroby nábytku (Trávník, Svoboda 2007) ............................. 22

38


11. Seznam příloh Příloha č. 1: Čep a dlab Příloha č. 2: Spojení ozuby Příloha č. 3: Ruční zlacení Příloha č. 4: Kusovník Příloha č. 5: THN Příloha č. 6: Výkresová dokumentace Výkres č. 01: Pohledy Výkres č. 02: Řez A — A Výkres č. 03: Řez B — B Výkres č. 04: Detail A Výkres č. 05: Detail B Výkres č. 06: Detail C Výkres č. 07: Detail D Výkres č. 08: Detail E Výkres č. 09: Stolová deska (levá část) Výkres č. 10: Stolová deska (střední část) Výkres č. 11: Stolová deska (pravá část) Výkres č. 12: Přední noha (pravá) Výkres č. 13: Přední noha (levá) Výkres č. 14: Zadní noha (pravá) Výkres č. 15: Zadní noha (levá) Výkres č. 16: Vnitřní lub (pravý) Výkres č. 17: Vnitřní lub (levý) Výkres č. 18: Vnější lub (levá část) Výkres č. 19: Vnější lub (pravá část) Výkres č. 20: Vnější lub (středová část) Výkres č. 21: Zadní lub Výkres č. 22: Přední lub (horní) Výkres č. 23: Přední lub (spodní) Výkres č. 24: Čelo zásuvky

39


Výkres č. 25: Bok zásuvky (levý) Výkres č. 26: Bok zásuvky (pravý) Výkres č. 27: Záda zásuvky

40

Příloha č. 1: Čep a dlab Tento druh spojeni patří mezi středové vazby. Čep a dlab může byt průchozí (prochází celou tloušťkou materiálu) nebo neprůchozí. Postup výroby: Materiál si označíme úhlovým znamením Narýsujeme si velikost dlabu (dlab může byt jednoduchý nebo sdruženy) Tloušťku materiálu, kde bude čep, si rozdělíme na třetiny Rejskem si Narýsujeme velikost čepu a dlabu Čep vyřízneme a osadíme Dlab vydlabeme Vše sesadíme a dočistíme (obrousíme)

Postup ručního zhotovení čepu a dlabu (Arno 1993)

Příloha č. 2: Spojení ozuby Toto rohové spojeni je nejrozšířenější. Je to spojeni nejpevnější, protože se zde zakližuje dřevo po cele tloušťce. Nejdůležitější je zde rozděleni a určeni šikmosti ozubů. Správné zešikmeni je 75 — 80°, v praxi použijeme šablonu na ozuby. Ozuby se řežou osazovačkou přesně kolmo do úhlu a těsně vedle rysky. Postup výroby: Ohoblování desek Zakrácení desek na přesnou délku Přehoblování čelních konců Rozpočítání ozubů Vyřízneme a vydlabeme narýsované ozuby Orýsujeme ozuby na druhý dílec ostrou tužkou Vše se vyřízne, vydlabe a osadí se kraje Takto vyhotovené spojení se sesadí

Postup ručního zhotovení spojení ozuby (Arno 1993)

Příloha č. 3: Ruční zlacení Jde o techniku nanášení tenké vrstvy zlata na povrch nábytku. Základními nástroji jsou kromě laku nebo polimentu potřebujeme ke zlacení plátkové zlato, krájecí podušku, pokládací štětce, tupovací štětce. Krájecí nůž na zlato lze nahradit skalpelem a k leštění zlata se využívá leštěný achát nebo vlčí zub. Postup výroby: Nanesení základního nátěru Příprava povrchu k nanesení lepící směsi Nanesení lepící směsi Nanesení zlatých plátků Leštění zlatých plátků

Postup ručního zlacení pomocí zlatých plátků (McGoldrick 1995)

Příloha č. 4: Kusovník



Příloha č. 5: THN

Mendelova univerzita v Brně. Bakalářská práce. Návrh konstrukce historizujícího nábytku dle daného vzoru přizpůsobené současné technologii

Recommend Documents