MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Analýza významu studentů vysokých škol pro rozvoj města Brna

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Analýza významu studentů vysokých škol pro rozvoj města Brna Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

Mgr. Petr Klusáček, Ph.D.

Bc. Václav Štěbra

Brno 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci na téma „Analýza významu studentů vysokých škol pro rozvoj města Brna“ vypracoval samostatně a používal jsem pouze prameny, které cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne

……………………... Bc. Václav Štěbra

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Petru Klusáčkovi, Ph.D. za vedení této diplomové práce a odborný dohled, všem kolegům z Kanceláře strategie města Brna, zejména pak Ing. Ivetě Štarhové a Mgr. Janu Zvarovi, Ph.D za pomoc se zpracováním dotazníků a jejich distribuci, Mgr. Aleně Blatanové za korekturu gramatiky a v neposlední řade všem, kdo mě v průběhu studia jakkoli podporovali.

Anotace Tato diplomová práce se zabývá městem Brnem ve spojitosti s vysokou koncentrací studentů místních vysokých škol v poměru k počtu obyvatel města a návrhy možných řešení pro podporu rozvoje města. Úvodu práce je stručný popis a charakteristika hlavních cílů práce a způsobu jejich naplnění. Následuje vysvětlení klíčových pojmů, které s problematikou univerzitních měst a studentskou komunitou souvisí, na základě odborné literatury českých i zahraničních autorů. Součástí práce je i shrnutí historického vývoje terciálního vzdělávání v Brně. Hlavní částí je samotný výzkum, který je zaměřen kromě dopravy a různých forem bydlení studentů v Brně i na finanční náročnost studia, služby, které studenti ve městě využívají a množství peněz, které studenti ve městě utrácí, jež se studiem na vysoké škole přímo nesouvisí.

Klíčová slova: studentská komunita, Brno, univerzitní město, studentifikace, vysoké školy, terciální vzdělávání, rozvoj

Annotation This dissertation thesis is concerned with city of Brno in connection with high concentration of local universities’ students in proportion to city inhabitants and optional propositions of city development solutions. There is brief description and characteristics of the main objectives in introductory part and methods to accomplish it. Ensuing the description of key words based on specialized literature of Czech and international authors, which is connected with the issue and chapter where is described the development of universities in Brno. The main part of thesis is the research targeted on transportation and accommodation of students in Brno and financial demands of study at university in the city. Except that there were studied services which university student usually use and amount of money which they are spending here.

Key words: student community, Brno, university city, studentification, universities, tertiary education, development

OBSAH 1

ÚVOD ....................................................................................................................... 7

2

CÍL PRÁCE A METODIKA .................................................................................... 8

3

4

2.1

CÍL PRÁCE ....................................................................................................... 8

2.2

METODIKA ...................................................................................................... 8

LITERÁRNÍ REŠERŠE ......................................................................................... 10 3.1

ROZVOJ MĚST ............................................................................................... 10

3.2

INOVACE JAKO FAKTOR ROZVOJE MĚSTA .......................................... 13

3.3

UNIVERZITA JAKO PŘEDMĚT STUDIA ................................................... 16

3.4

UNIVERZITNÍ STUDENTI A JEJICH VLIV NA ROZVOJ MĚSTA .......... 19

CHAREKTERISTIKA TERCIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V BRNĚ ..................... 22 4.1

BRNO JAKO JEDNO Z CENTER TERCIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR . 22

4.2

VÝVOJ TERCIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V BRNĚ ...................................... 25

4.3

KOMUNITA VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ V BRNĚ ..................... 34

4.3.1

Ubytovací možnosti studentů v Brně ........................................................ 36

4.3.2

Společenské vyžití studentů v Brně .......................................................... 38

5

KVANTITATIVNÍ VÝZKUM .............................................................................. 41

6

DOJÍŽĎKA VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ DO ŠKOL ........................... 45 6.1

DOPRAVA DOJÍŽDĚJÍCÍCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL DO

BRNA.………………………………………………………………………...……………………47 6.2

ZPŮSOB DOPRAVY VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ DO BRNA

A V RÁMCI MĚSTA ................................................................................................. 49 7

BYDLENÍ STUDENTŮ ......................................................................................... 55 7.1

ROZDĚLENÍ PODLE TYPU (KOLEJ/PODNÁJEM) .................................... 55

7.2

ROZDĚLENÍ PODLE LOKALITY ................................................................ 58

8

FINANCOVÁNÍ STUDIA A MIMOŠKOLSKÉ AKTIVITY STUDENTŮ

V BRNĚ .......................................................................................................................... 61 9

ZÁVĚR ................................................................................................................... 67

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................ 70 Literární zdroje ....................................................................................................... 70 Internetové zdroje ................................................................................................... 73 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 75 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................... 75 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 77

1 ÚVOD Vysoké školy představují kromě institucí poskytujících nejvyšší formu vzdělání i jednu z podstatných složek rozvoje univerzitních měst, neboť ovlivňují nejen ekonomickou prosperitu, ale podílí se i na vytváření místní kultury a ovlivňují sociální složení obyvatelstva. V minulosti bylo umístění univerzity na území města vysoce prestižní záležitostí a zpravidla také výsadou pouze některých větších měst. Podobně bylo nahlíženo i na studenty těchto vzdělávacích institucí a lidé, kteří byli součástí tohoto vzdělávacího systému, byli váženými osobnostmi. Určitou prestiž si významné univerzity nejen ve světě, nýbrž i v České republice, stále udržují, nicméně pohled na studenty těchto škol je v dnešní době zcela odlišný. Studenti vysokých škol jsou rozsáhlou komunitou a jednou z důležitých skupin obyvatelstva s významným vlivem na rozvoj univerzitních měst. Právě Brno, jakožto druhé největší centrum České republiky, lze označit za jedno z typických studentských měst, kde mají vysoké školy a jejich studenti významné postavení. Tato diplomová práce analyzuje Brno v souvislosti s jednotlivými vysokoškolskými institucemi, jenž se zde nachází, jako univerzitní město s vysokou koncentrací vysokoškolských studentů. V rámci práce jsou řešeny příležitosti pro další rozvoj Brna i možné problémy ve vztahu k lokalizaci značného množství veřejných i soukromých vysokých škol ve městě. Praktická část práce navazuje na výzkum prováděný v rámci mé bakalářské práce v roce 2012 a analyzuje studentskou komunitu z hlediska ubytování, dopravy a finančních aspektů, jež se studiem a životem ve městě souvisí. Výzkum byl prováděn ve spolupráci s odborníky z Kanceláře strategie města Brna a získaná data jsou významná mimo jiné pro tvorbu nových strategických dokumentů jako je například Strategie a koncepce rozvoje univerzitního školství v Brně. V závěru práce jsou zformulovány možné návrhy pro větší zatraktivnění Brna pro možné uchazeče o studium na místních vysokých školách a využití této komunity pro další rozvoj města. Je tedy kladen vysoký důraz na aplikovatelnost získaných informací a vytvořených závěrů v praxi.

7

2 CÍL PRÁCE A METODIKA

2.1

CÍL PRÁCE

Cílem diplomové práce je formulovat návrhy a opatření, které přispějí k budoucímu rozvoji města Brna prostřednictvím intenzivnějšího využití studentů vysokých škol a konceptu znalostní ekonomiky. Prostředkem pro naplnění tohoto cíle byl realizovaný kvantitativní sociologický výzkum, díky němuž byla získána potřebná data týkající se komunity vysokoškolských studentů ve městě Brně. Data získaná v roce 2014 byla vyhodnocena s dostupnými informacemi a výzkumy zabývajícími se touto problematikou v minulosti a následně byly vymezeny možné příležitosti pro rozvoj města Brna, jež mohou ze statutu univerzitního města a velkého zastoupení vysokoškolských studentů vyplývat. Kromě pozitivních dopadů velké koncentrace studentů práce zkoumá i možné problémy a případná rizika, která s intenzitou studovaného jevu souvisí.

2.2

METODIKA

Diplomová práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V první části je analyzována dostupná literaturu související s rozvojem vysokých škol a tím spojené studentské komunity. Na základě publikací jsou dále popsány klíčové pojmy a problémy jako například studentifikace, faktory rozvoje měst, vliv inovací a univerzit na urbánní rozvoj a vliv studentské komunity na život ve městě. Dále je součástí charakteristika Brna jakožto univerzitního města a vývoj vysokoškolského vzdělávání v Brně a jednotlivých vysokoškolských vzdělávacích institucí od jejich počátků až po současnost. Následně po vysvětlení pojmů spojených s touto problematikou je provedeno porovnání s konkrétní situací ve městě Brně. Praktická část je prováděna ve spolupráci s Magistrátem města Brna, který hodlá získaná data využít pro účely tvorby nového Programu rozvoje znalostní ekonomiky a případně dalších nových strategických dokumentů. Je zaměřena na získání informací týkajících se služeb, které studenti vysokých škol v Brně využívají. Jedná se především o způsob bydlení studentů ve městě, dopravu v rámci Brna a dojížďku mimobrněnských studentů 8

a množství financí, které tato komunita do ekonomiky města v souvislosti se studiem a životem v Brně přináší. Data jsou porovnána s výsledky prováděného výzkumu s podobným zaměřením, který je součástí mé bakalářské práce z roku 2012. Na základě získaných informací jsou následně vymezeny možné problémy související s vysokou koncentrací studentů vysokých škol v Brně, ale především jsou identifikovány hlavní rozvojové příležitosti, které souvisejí přímo s brněnskými vysokými školami a jejich studenty. Informace byly od komunity brněnských vysokoškolských studentů získávány v průběhu zimního semestru 2014 v rámci kvantitativního výzkumu v podobě dotazníkového šetření. Dotazník je zpracován na základě informací a doporučení odborníků Dismana (2011), Nového a Surynka (2006), Reichela (2009) a ve spolupráci s Kanceláří strategie města Brna. Pro oslovení většího množství respondentů a získání reprezentativních výsledků byl jako nejvhodnější forma zvolen elektronický dotazník. Distribuce dotazníku jednotlivým respondentům byla zajištěna oficiální žádostí na studijních odděleních fakult jednotlivých brněnských vysokých škol o rozeslání informací o prováděném dotazníkovém

šetření

mezi

své studenty prostřednictvím

elektronické pošty

a zpřístupnění internetového odkazu formuláře na sítích a dokumentových serverech škol. Získaná data byla zpracována do přehledných a výstižných tabulek a grafů pomocí kancelářského softwaru Microsoft Office a mimo to jsou součástí práce i kartografické podklady v podobě kartogramů. Pro tyto grafické výstupy byl použit software pracující s geografickými informačními systémy, konkrétně ESRI® ArcGIS 10.1, který je jedním z nejpoužívanějších programů pro práci s geografickými daty. Databází použitou pro zpracování digitálních kartografických výstupů je databáze ArcČR 500 vyvinutá společnosti ARCDATA PRAHA ve spojení s výsledky výše zmíněného vlastního dotazníkového šetření.

9

3 LITERÁRNÍ REŠERŠE

3.1

ROZVOJ MĚST

Vzhledem k faktu, že práce je zaměřena na určitou skupinu obyvatel a její vliv na rozvoj konkrétního města, je nezbytné si před samotným sběrem dat a jejich hodnocením definovat město a funkce, které plní v rámci sídelního systému. Na města lze nahlížet hned z několika hledisek, jež vychází z funkcí, které města mohou zastávat. Je tedy poměrně složité tento pojem jednoznačně vymezit a neexistuje tak jediná správná definice, která by byla všeobecně použitelná a vypovídající pro všechny vědní obory, které se problematikou města zabývají ať už přímo, nebo pouze okrajově. Obecně platí, že město je určité území se specifickým typem zástavby, které může plnit hned několik významných socioekonomických či průmyslových funkcí. Problematiku přesného a všeobecně použitelného vymezení pojmu město popisuje ve své publikaci i Čadil (2010), který se snaží města definovat na základě historických předpokladů pro jejich vznik a následný vývoj. Mimo jiné popisuje i počátky procesu urbanizace (postupného stěhovaní lidí do měst a jejich rozšiřování) na základě jevu, kdy si lidé začali uvědomovat výhody společného soužití na jednom místě. Nejprve z důvodů větší síly a schopnosti společně se bránit a dále kvůli vyšší koncentraci obchodních aktivit a příležitostí pro řemeslníky a obchodníky, což už velice úzce souvisí s dnešním pojetím aglomeračních efektů a lokalizačních výhod měst. Proces urbanizace v moderním pojetí vysvětluje Gregor (2009) ve svém Slovníku sociální geografie jako jev, kdy už nejde pouze o shlukování populace do větších společenských celků, nýbrž se jedná o proces změny životního stylu. Čadil (2010) se dále snaží nahlížet na města jako na „speciální socioekonomické jednotky v prostoru“ a popisuje je jako atraktivní objekty pro zkoumání hned několika vědních disciplín, mezi které patří například demografie či architektura. Z pohledu postupného rozvoje měst Čadil (2010) uvádí jako velice významnou i souvislost novodobých měst se vznikem úplně nových vědních disciplín, jako je například sociologie měst nebo ekonomie měst. Vyjma vědních oborů je třeba nahlížet na město i jako na prostor pro život lidí. Votrubec (1980) města popisuje jako ekonomicky a funkčně mnohostrannou oblast, která se od venkova liší mimo jiné bohatým kulturním vyžitím a vysokou koncentrací práce a pracovní síly převážně v terciérním sektoru.

10

Další z možností, jak město vymezit, je statistické členění a jeho legislativní definice. V tomto případě jsou však definice vymezeny zejména k účelům státní politiky a případnému statistickému srovnávání a jak uvádí Dijkstra a Poelman (2012), nelze je ani v tomto případě považovat za definitivní, jelikož jednotlivé státy mají podmínky pro přiznání statutu města různé. V případě České republiky je dle Zákona o obcích č. 128/2000 Sb. § 3 „městem každá obec (základní územní samosprávné společenství občanů; tvořící územní celek, který je vymezen hranicí území obce), která má alespoň 3 000 obyvatel, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.“ Samotný rozvoj měst je proces, kdy města zvyšují svůj potenciál v regionu a stávají se z nich významnější centra kultury, obchodu, průmyslu nebo například vzdělávání. Velice úzce souvisí s fyzickým rozšiřováním hranic města a postupným zastavováním zemědělské půdy v jeho zázemí. Ze sociologického hlediska přináší rozvoj měst více pracovních možností v regionu, rozšíření škály kulturního vyžití, zvyšování kvality života pro své obyvatele či dynamičtější a, oproti venkovu, rušnější životní styl. Tento proces však nese určitá negativa, která vysvětlují Brunn, Hays-Mitchell a Zeigler (2012). S rostoucí velikostí měst, zvyšující se populací a počtem zajišťovaných služeb totiž roste mimo jiné náročnost na jeho management, dopravu či infrastrukturu. Právě tato úskalí pak lze nazývat hlavními faktory rozvoje měst, jež určují hranice, do jaké míry může konkrétní městská oblast ještě růst. Mezi další faktory rozvoje patří nepopiratelně i příležitosti k rozvoji podnikání a ekonomická situace města. Tuto problematiku ve své publikaci popisuje Majerová a kol. (2011), kdy podle ní dobré podmínky pro podnikání v určité oblasti mají přímý vliv na rozvoj této lokality, a to i přesto, že cílem firem je pouze zisk a nikoli rozvoj místa svého působení. Rozvoj města je pak částečně také důsledkem činnosti podnikatelů, kteří přispívají ke zlepšení socioekonomické situace například už tím, že platí daně a rozšiřují nabídku na trhu práce. Se samotným pojmem rozvoj měst úzce souvisí nástroje, jež jsou v oblasti této problematiky využívány. Jako jeden z dnes nejrozšířenějších nástrojů na nadnárodní úrovni je dotační politika Evropské unie, mezi jejíž prioritní cíle v programovém období 2007 – 2013 patřilo snižování disparit mezi tak zvanými regiony soudržnosti právě pomocí rozvoje těchto regionů a jejich center. Jako konkrétní a hmatatelný nástroj pro rozvoj měst tak podle Ministerstva pro místní rozvoj byly na národní úrovní vytvořeny Integrované plány rozvoje měst (IPRM). V publikaci Integrované plány rozvoje měst 11

(2012) vytvořené Národním orgánem pro koordinaci jsou tyto dokumenty popsány jako: „jedny ze základních koordinačních rámců navazující na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problémů daného území s cílem specifikovat klíčové rozvojové potřeby“. Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM (2007) dále doplňuje že „v rámci IPRM k dojde propojení aktivit, jakými jsou například rozvoj a adaptace počátečního vzdělávání a posilování lidského kapitálu ve výzkumu a vývoji, přilákání a udržení talentů a vysoce kvalifikovaných pracovníků v urbanizovaných oblastech a řešení problému v oblasti sociální integrace v deprivovaných částech měst, zlepšení stavu jednotlivých složek životního prostředí, rozvoj podnikání a podpůrných podnikatelských služeb ve městech, rozvoj inovačního potenciálu ve městech a zlepšení fyzického prostředí pro bydlení“. Velký význam politiky rozvoje měst je zohledněn i ve stávajícím programovém období 2014 – 2020, kde je kladen vyšší důraz na jednotný přístup k politice rozvoje měst a především udržitelnost. V této souvislosti jsou v dokumentu Jednotný udržitelný rozvoj měst (2014) navrženy nové nástroje pro efektivnější politiku rozvoje měst, mezi které patří Integrované územní investice (ITI), což je opatření, které umožní kombinovat „financování různých tematických cílů, včetně kombinace financování z prioritních os a operačních programů podporovaných fondy EFRR, ESF a Fondem soudržnosti (článek 36 nařízení o společných ustanoveních)“. Mimo strukturálních fondů a fondu soudržnosti bude možné Integrované územní investice financovat i z nově zavedených fondů Evropské unie pro programové období 2014 – 2020, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu. Předpokládá se tedy, že ITI bude významným nástrojem pro realizaci různých opatření v rámci rozvoje měst. Dalším z nových opatření je místní rozvoj vedený komunitami, který by měl směřovat k podpoře implementace jednotlivých programových nástrojů a strategií. Nástroj by měl fungovat podobně, jako tomu bylo již dříve v rámci osy LEADER, jež byla součástí Programu rozvoje venkova 2007 – 2013, kde tyto funkce plnily Místní akční skupiny (MAS). Bude tak zajištěno zastoupení všech sektorů místního zájmu, jež mohou k rozvoji měst nějak přispět a tím i implementace strategií směrem zdola nahoru. Rozvojem měst v souvislosti s lokalizací univerzit a komunity studentů ve městech se podrobně zabývá ve své studii Chatterton (2010), který popisuje situaci na příkladu anglického Leedsu. Rozvojové aktivity spatřuje především v rozrůstání univerzitních 12

kampusů a výstavbě nových moderních vědeckovýzkumných zařízení v rámci univerzit. Tento trend je možné spatřit i na území Brna, jelikož především díky evropským strukturálním fondům bylo v posledních letech do rekonstrukcí vysokých škol a výstavby nových budov investováno značné množství finančních prostředků. Chatterton (2010) mimo jiné popisuje také změny v chování a preferencích dnešní studentské komunity ve srovnání se situací na přelomu 80. a 90. let, kdy údajně studenti anglických vysokých škol žili podstatně skromnějším životem a více se věnovali činnostem přímo souvisejícím s jejich studiem na vysoké škole.

3.2

INOVACE JAKO FAKTOR ROZVOJE MĚSTA

Faktory rozvoje se rozumí takové vlastnosti daného území, které determinují rozsah možností jeho schopnosti rozvíjet se. Jak již bylo uvedeno výše, mezi faktory rozvoje měst patří například jeho management, infrastruktura nebo doprava. Neméně důležitou roli v procesu rozvoje měst a zvyšování jejich konkurenceschopnosti mají však také lidské zdroje, jimiž vymezená lokalita disponuje. Otázkou faktorů rozvoje regionu se zabývá Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 (2013), kde je navíc zdůrazněno, že není důležitý pouze stav jednotlivých ukazatelů, jež s faktory rozvoje souvisí, ale je nutné sledovat také vazby mezi jednotlivými faktory a to, jak se vzájemně ovlivňují. Na tomto principu pak lze rozklíčovat například příčiny, proč se některé z determinantů nevyvíjejí podle očekávání, a signalizovat možné budoucí problémy území. Jednotlivé faktory důležité pro rozvoj vymezuje i Viturka a kol. (2010), a to ve spojitosti se zvyšováním konkurenceschopnosti regionu za pomoci vytváření kvalitních podmínek pro rozvoj podnikání. Jako jeden z důležitých determinantů rozvoje uvádí například faktory koncentrace významných firem a přítomnosti zahraničních firem. Výhody lokalizace velkých ať už tuzemských či mezinárodních ekonomických subjektů spatřuje Viturka a kol. (2010) zejména ve vymezení územní dělby práce a vytvářením širší finanční, obchodní, výrobní a jakékoli další možnosti spolupráce. Tento jev poté vede k možným lokalizačním úsporám, kdy se do posilující lokality mohou začít stahovat specializovaní dodavatelé zboží nebo služeb, jež podniky poptávají a v závěru k úsporám z rozsahu. Zejména u investic zahraničních firem je pak často vnímán jako přínos také transfer znalostí a nových technologií a inovací 13

Podobně, jako je tomu u jiných pojmů, je i v případě inovací je nalezení jednoho přesného vymezení významu tohoto slova takřka nemožné, jelikož existuje řada definic a záleží z velké části na okolnostech, se kterými jsou inovace v daném případě spojeny. Pojem inovace bývá často uváděn v souvislosti s výzkumem, jako je tomu například v dokumentu Výzkum a inovace 2014 vydáveném Evropskou komisí jako součást politiky Evropské unie. Inovace jsou zde vnímány jako velice důležitý faktor rozvoje společnosti s pozitivním dopadem nejen na ekonomickou situaci, ale i na udržitelný rozvoj. „Výzkum a inovace přispívají k tomu, aby byla Evropa lepší místem pro život a práci. Zvyšují konkurenceschopnost Evropy, podporují růst a vytvářejí pracovní místa. Zároveň výzkum a inovace pomáhají zlepšovat život občanů, protože zkvalitňují zdravotní péči, dopravu, digitální služby a přinášejí nespočet nových výrobků a služeb.“ Toto pojetí inovací je spíše novodobou záležitostí. Ještě v programovém období 2000 – 2006 bylo na inovace nahlíženo především jako na technický pokrok či proces zlepšování

různých

technologických

postupů

výroby

vedoucích

ke

zvýšení

konkurenceschopnosti na trhu a zvýšení zisku. Je to zřejmé při pohledu na vymezení inovací v různých strategických dokumentech, které v tomto období vznikly. Kupříkladu Národní inovační politika České republiky na léta 2005 – 2010, která pro specifikaci inovací využívá nadnárodních dokumentů Evropské Komise COM 112 (2003) a Oslo manuál (OECD, 1997), inovace popisuje jako primárně podnikatelský jev, který „je existenčně rozhodujícím způsobem spojen s podnikatelskou sférou. Podnikatelské subjekty se v konkurenčním tržním prostředí snaží cestou inovací nalézt a využít nové podnikatelské příležitosti a tak zajistit další rozvoj svého podnikání a i svou další úspěšnou existenci. V globalizované ekonomice jsou pak inovace reálnou cestou vedoucí k přežití a k podnikatelskému úspěchu.“ Takovéto vlastnosti inovace samozřejmě mají, nicméně je třeba brát v úvahu i ostatní přínosy, jež inovace nabízí. Inovace ve svých publikacích dále definují například Druckner (1993): „Inovace jsou specifickým nástrojem podnikatelů, prostředkem, jehož pomocí využívají změn jako příležitostí pro podnikání v odlišné oblasti nebo poskytování odlišných služeb. Jsou aktem, který dodává zdrojům novou schopnost tvorby bohatství.“, Pitra (2006): „Inovace představuje nový způsob využití existujících zdrojů organizace k získání nových podnikatelských příležitostí – k nalezení nových možností ke zvýšení výnosů z jejích podnikatelských aktivit.“, Western (2012) nebo Prnka a Hronek a Šperlink (2003).

14

Pro možnost užší specifikace inovací rozděluje Švejda (2007) několik kategorií, do kterých je možné inovace dělit. Kategorie uvádí právě ve spojitosti s definicí inovací v Oslo manuálu (OECD, 1997), jako rozšíření nedostatečného vymezení tohoto faktoru pouze na technologický jev. Přidal tak například právě i netechnologický a sociální aspekt inovací a popsal vazby mezi jednotlivými typy inovací. Druhy inovací dle Švejdy (2007): 1. Výrobkové – jsou založené na výzkumu a vývoji nových technologií, materiálů a postupů pro výrobu produktů. 2. Netechnické – jedná se především o inovace různých služeb a nevýrobních procesů. Jako příklady Švejda (2007) uvádí marketingové či ekonomické přístupy k řízení organizací a managementu. 3. Sociální – v tomto případě jsou inovace spojeny s rozvojem možností zvyšování kvalifikace pracovníků, způsobů odměňování či zlepšováním pracovních podmínek a firemní kultury. Není možné stanovit, který druh inovací je obecně pro rozvoj území nejpřínosnější, jelikož každý region či město má své specifické vlastnosti a nejen v rámci rozvojových strategií a plánů je tak potřeba brát tuto jedinečnost v úvahu. Lze však tvrdit, že u průmyslových a výrobních center budou převyšovat výrobkové inovace nad ostatními a naopak u středisek služeb jako jsou v dnešní době velkoměsta a zejména jejich centra můžeme očekávat spíše inovace netechnického typu. Sociální inovace hrají roli jakéhosi průřezového typu inovací, s nímž je možné pracovat jak na výrobní úrovni, tak i v oblastech služeb a managementu. Zpravidla se s vytvářením sociálních inovací setkáváme u velkých nadnárodních korporací, které různé inovativní formy zvyšování kompetencí a pracovní kvalifikace nabízí svým zaměstnancům jako jednu z forem zaměstnaneckých benefitů. Inovativní způsoby odměňování a dodržování firemní kultury jsou procesy, které mohou v těchto velkých společnostech vzniknut například na základě potřeby, jelikož zaběhlé systémy se při dnešní rychlosti globalizace stávají neefektivní či nepoužitelné. K samotnému terciárnímu vzdělávání mají inovace velmi blízko, protože vysoké školy jako centra vědy a výzkumu lze považovat za jedny z předních producentů inovativních postupů a technologií. Tento jev ještě umocňuje úzká spolupráci mezi univerzitami a podniky, kdy si vysoké školy mohou lépe uvědomit a představit přesné potřeby daných 15

podniků a dokáží lépe identifikovat jejich slabé stránky a nedostatky, na nichž lze zapracovat a vymýšlet efektivnější formy jejich eliminace. Jako konkrétní příklad si lze představit technologickou inovace, kdy vědci ve spolupráci se studenty vysoké školy vytvoří nový druh materiálu a ověří jeho vlastnosti přímo pro účely nového produktu, který již navrhla firma spolupracující s touto univerzitou. Ve spojitosti s rozvojem určité lokality má tato kooperace hned několik pozitivních dopadů. Jednak se jedná o dobrou reklamu pro danou vzdělávací instituci, která se tak může prezentovat jako partner významné společnosti a získává tak možnost doložit uplatnění svých absolventů. Zároveň zde působí silný lokalizační faktor pro high tech společnosti, které tak zvyšují význam daného sídla a zpravidla mají pozitivní vliv na ekonomickou situaci měst. V neposlední řadě dochází k rozšíření nabídky na trhu práce a přílivu nových investic a zaměstnanců.

3.3

UNIVERZITA JAKO PŘEDMĚT STUDIA

Vzdělávání a učení se nových znalostí a zkušeností patří mezi přirozené lidské potřeby a s postupem času a posilováním významu znalostní ekonomiky, která je podrobně popsána v publikaci Světové banky: Building knowledge economies: advanced strategies for development (2007), tato potřeba stále narůstá a získává větší význam. Vysoké školy a s nimi spojené terciérní vzdělávání jsou tak považovány za jednu z nejvyšších složek vzdělávacího systému a řadí se mezi významná centra vědy a výzkumu. Už z historického hlediska lze spatřit výjimečnost a silné postavení měst, která byla považována za střediska vzdělanosti díky tomu, že zde byla založena univerzita. Typickým příkladem takovýchto univerzitních měst byla Velká Británie a její Cambridge nebo Oxford, avšak i Praha. Historií terciérního vzdělávání a porovnáním tradičních středověkých univerzit s dnešními se zabývají Pinheiro, Benneworth a Jones (2005). Dnes již v České republice není studium na vysokých školách natolik prestižní záležitostí, jako tomu bylo v minulosti, což je způsobeno především rozšiřováním sítě vysokých škol a zejména zapojení soukromých subjektů do vzdělávacího systému. I přesto je však podle Van Den Berga a Russoa (2004) poskytování možnosti studia na vysoké škole výsadou spíše velkých měst, která mají v tomto oboru tradici. Kormě toho zde hrají silnou roli i lokalizační a demografické faktory, kdy ve velkých městech nalezneme větší možnosti uplatnění pro absolventy specializovaných oborů a možnosti pro spolupráci mezi 16

vzdělávacími institucemi a firmami. Stejně tak je zde dobrý předpoklad existence specializovaného středoškolského vzdělání a je tak zajištěna přímá návaznost specializovaných studijních oborů a dostatek absolventů těchto škol jakožto uchazečů o terciérní vzdělávání. Zároveň zde bývá zpravidla lepší dopravní dostupnost, jelikož velkoměsta často plní také funkci dopravního uzlu regionu, a tak potencionální studenti univerzit a vysokých škol nemají problém s případnou dojížďkou do místa svého studia. Vztah mezi rozvojem měst v návaznosti na působení vysokých škol a lokalizací specializovaných podniků do jejich blízkosti popisuje Larkham (2000) na příkladu britských univerzit Velký význam vysokoškolského vzdělávání popisují Perry a Wiewel (2005), kteří vyzdvihují zejména jeho sociální funkci. Tvrdí, že univerzity jsou jedny z klíčových institucí a společně s ostatními typickými složkami města jako je například místní správa, podniky či církev, vytvářejí image měst včetně jejich sociálního složení. Vysoké školy dále popisují nejen jako zdroje vzdělávání a vědy, ale i jako důležitou součást kultury měst a v neposlední řadě i významné ekonomické subjekty. Podobně na univerzity nahlíží i Van Den Berg a Russo (2004) a zdůrazňují, že vazby mezi univerzitami a městem, v němž se nachází, jsou mnohem silnější než kupříkladu vazby měst s významnými podniky, jelikož na vysoké školy nelze pohlížet pouze jako na aktéry, kteří v místě svého působení plní své funkce, nýbrž je třeba zohlednit, že s univerzitami je přímo spojena velice významná skupina obyvatelstva, a sice studentská komunita. Vzhledem k tomuto faktu je pak potřeba na vysoké školy a jejich potřeby brát ohled v procesu strategického plánování, aby bylo zajištěno maximální využití rozvojového potenciálu těchto vzdělávacích institucí ve městě. V případě, že v rámci národní rozvojové politiky a strategických dokumentů, jež města zpracovávají, bude dán univerzitám dostatečný prostor pro jejich rozvoj, dodávají Russo, Van Den Berg a Lavanga (2007), že se poté z vysokých škol a s nimi spojených vědeckovýzkumných zařízení může stát doslova „hnací síla“ udržitelného rozvoje těchto měst. Funkční vazby a úzká spolupráce mezi institucemi terciérního vzdělávání, místními významnými ekonomickými subjekty a managementem města v podobě výměny zkušeností dobré praxe a předávání znalostí se pak stávají silnou konkurenční výhodou. O silném vlivu univerzit a jejich konkrétní roli v problematice regionálního rozvoje pojednává ve své publikací také Goddard (2008).

17

S & T – věda a technika (Science & Technology) TDP – územní rozvoj (Territorial Development) HE – vysokoškolské vzdělávání (Higher Education) LM – trh práce (Labour Market) Indust – politika průmyslu (Industry Policy) Obr. 1: Vliv národních politik a regionálních vztahů na univerzity (zdroj: Goddard, 2008)

S otázkou rozvoje regionu a vlivu terciérního vzdělávání na tento proces je také spojen pojem „učící se regiony“, ze kterého vychází jedna z dnešních teorií regionálního rozvoje a o němž se Western (2012), Russo, Van Den Berg a Lavanga (2007) či Gunasekara (2004) zmiňují hned několikrát. Tato teorie navazuje právě na silné postavení vzdělávacích institucí v procesu rozvoje regionu a je založena na předpokladu, že jedním z hlavních faktorů rozvoje určitého území je právě schopnost obyvatel a ekonomických subjektů učit se a stále zvyšovat svoji kvalifikaci. Výsledkem by poté měla být všestranně výhodná spolupráce jednotlivých subjektů. Vysoké školy tak v této teorii hrají roli subjektu, jenž jednak umožňuje toto vzdělávání, ale především vytváří vhodné podmínky i ze sociálního hlediska, jelikož se pak do regionů, kde univerzity působí, stahují lidé s vysokým potenciálem ke vzdělávání a velká část z nich již po ukončení studia v regionu zůstává. Kulhánek (2007) pak zmiňuje, že jedním z hlavních přínosů vysoké koncentrace populace se schopností se dále vzdělávat je vysoká „akumulace znalostí v regionu“, což vede k vytváření inovačních postupů a aglomeračním výhodám. 18

3.4

UNIVERZITNÍ STUDENTI A JEJICH VLIV NA ROZVOJ MĚSTA

Vysoké školy významně přispívají k rozvoji měst nejen proto, že plní funkce velkých ekonomických subjektů a center vědeckovýzkumné činnosti v dané lokalitě, nýbrž mají velice významný vliv na tvorbu identity města, jeho sociální strukturu a kulturní aspekty. Města, v nichž univerzity fungují, bývají zpravidla do velké míry ovlivněna typickou komunitou, která je s vysokými školami spojena, studenty. Gürüz (2011) ve své publikaci zabývající se mobilitou studentů vysokých škol tuto skupinu obyvatel měst popisuje jako jeden z hlavních faktorů tvořících image města a zejména jednotlivých městských částí. Zároveň lze od studentské populace ve městě očekávat určitý vzorec chování, který je odvozen od jejich společných cílů a postojů. Často se stává, že na základě podobných preferencí v otázkách bydlení, dopravy a životního stylu studenti pro svůj život na vysoké škole zvolí určitou lokalitu ve městě, kde se následně zvyšuje jejich poměr vůči původnímu obyvatelstvu. Důsledkem tohoto jevu mohou být jak konflikty mezi studentskou komunitou a rezidenty tak i značný rozvoj těchto lokalit v souvislosti s penězi, které zde studenti utrácí. Gürüz (2011) však dodává, že problematika studentské komunity v univerzitních městech není ničím novým a bylo tomu tak například i před několika staletími. Rozdíl je však v tom, že v například v polovině 2. tisíciletí veškeré potřebné služby studentům zajišťovaly školy, zatímco dnes význam vysokých škol v oblastech, jako je ubytování nebo stravování, klesá a potřebné služby jsou z větší části nabízeny soukromým sektorem. Se zvyšujícím se vlivem studentských komunit na různá evropská města vznikla potřeba se touto problematikou více zabývat z pohledu sociologie a především hledat východiska na úrovni národních a regionálních politik. V této souvislosti byl zaveden termín „studentification“

neboli

studentifikace.

Pojem

definují

například

Dorling

a Rees (2003) jako proces vedoucí k nutné interakci mezi sociálními skupinami s různými zvyky, ekonomickou základnou a rozdílným životním stylem. Zvyšující se význam studentské komunity ve městech zmínění autoři vnímají jako negativní jev vedoucí ke konfliktům a následně polarizaci jednotlivých sociálních skupin v rámci měst. Smith (2007) studentifikaci popisuje jako poněkud nešikovný a těžko srozumitelný pojem a vysvětluje ji na příkladu bydlení. Jeho definice je v porovnání s Dorlingem a Reesem objektivnější a kromě negativních dopadů vnímá příležitosti studentifikace pro rozvoj. Tvrdí, že studentifikace je jev, kdy v určitých sektorech trhu na určitém území začne 19

převládat právě studentská komunita. Zpravidla se jedná o takové služby, které univerzity buď vůbec nezajišťují, nebo zajišťují v menší míře, než tomu bylo dříve. Studenti vysokých škol tak sice mají možnost využívat možnost ubytování na univerzitních kolejích v zázemí školy, nicméně školy mají v tomto ohledu jednak omezené kapacity a na straně druhé tento způsob bydlení v dnešní době preferuje již méně než polovina studentů. Kromě Smitha (2007) se preferencemi a významem studentů vysokých škol ve městech zabývá také Tickle (2007) a tvrdí, že procesy spojené se studentifikací by měly být z pohledu veřejné správy vnímány pozitivněji a management měst by se k této problematice měl stavět spíše jako k příležitosti. To, že se studenti už nezdržují pouze v univerzitních kampusech a preferují bydlení různých částech měst, je údajně třeba analyzovat, aktuálním preferencím studentů se následně přizpůsobit a tyto faktory dále zahrnout například do procesu územního plánování. Na rozdíl od Tickla však Smith na otázku zahrnutí studentské komunity do strategického plánování měst nenahlíží jako na možnost, nýbrž jako na nutnost. Podotýká, že pokud nebude brán na tuto část obyvatelstva v rozvojových dokumentech dostatečný ohled, budou vznikat konflikty a vliv studentů vysokých škol na rozvoj města bude spíše negativní. Ve vztahu k bydlení ještě Smith (2007) vymezuje čtyři typické skupiny dopadů na území s vysokou koncentrací studentů.

a) Hospodářské Vzhledem k narůstajícímu počtu lidí studujících na vysokých školách roste celkový počet dojíždějících studentů. Možnost ubytování poskytovaného přímo univerzitou má jednak omezené kapacity a vzhledem ke globalizaci a mezinárodním vzdělávacím programům je často necháván prostor na studentských kolejích právě zahraničním studentům. Zároveň jsou v dnešní době běžné preference spíše soukromého bydlení v nájmu a v souvislosti s tímto faktem tak v oblíbených studentských lokalitách narůstá počet pronajímaných domů a bytů. Důsledkem je poté narůstající hodnota a zvyšující se ceny nemovitostí ve vybraných částech měst kvůli snadné možnosti jejich pronajímání. Problematikou vlivu studentské komunity na ceny nemovitostí se zabývají například i Powell a Barke (2008).

20

b) Fyzické Fyzickými dopady se podle Smitha (2007) rozumí vliv studentů jako nájemníků na stav pronajímaných nemovitostí. Zda však pozitivní či negativní závisí spíše na postoji majitele pronajímané nemovitosti a je třeba nahlížet na problematiku ze dvou stran. Lze předpokládat, že díky příjmu z nájmu bude zajištěn dostatečný obnos financí na případné opravy a rekonstrukce těchto nemovitostí. Na opačné straně je však možné, že se majitel v blízkosti pronajímaného objektu příliš často nezdržuje, nemá tak dostatečné informace o jeho stavu a v případě problému či nutnosti údržby je těžké ho kontaktovat. Z hlediska udržitelnosti ale tento postoj k pronajímaným nemovitostem není běžný. c) Kulturní I v tomto případě Smith (2007) zmiňuje jak stránku pozitiv, tak i negativ. Studentská komunita je určité společenství lidí s podobnými hodnotami, což může do starších částí měst přinést odlišný způsob vnímání těchto měst a do jisté míry obohatit kulturu měst. Tím, že velká část studentů ve svém volném čase z měst odjíždí rovněž a díky poměrně rychlé fluktuaci studentů, jakožto nájemníků, je však časté, že místní obyvatelé studenty, kteří v jejich blízkosti bydlí, vůbec neznají a nechtějí se zapojovat do jakýchkoli aktivit či se s nimi vůbec bavit. d) Sociální Tato kategorie velice úzce souvisí s výše uvedenými kulturními dopady. Různé sociální podmínky studentů a trvalých obyvatel měst a právě i odlišný pohled na město jako takové může vytvářet konflikty mezi těmito dvěma skupinami obyvatel. Problémy jsou pak příčinou horších životních podmínek a nižší spokojenost obou skupin obyvatel dané lokality. Chatterton (2000) ale uvádí, že i přes možné konflikty mezi studenty, jako dočasnými obyvateli, a trvalými obyvateli převládají ve spojitosti s terciálním vzděláváním pozitivní efekty pro rozvoj měst spojené s terciálním vzděláváním.

21

4 CHAREKTERISTIKA TERCIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V BRNĚ

4.1

BRNO JAKO JEDNO Z CENTER TERCIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR

Česká republika měla v oblasti vzdělávání velký význam už ve středověku, především od poloviny 14. století, kdy byla založena Karlova univerzita v Praze (1348). Od té doby již prošel systém terciálního vzdělávání značným vývojem a změnami. Ani dnes však nemá výsadu hostit univerzitu ve svém zázemí každé město a lze to stále považovat za čest a do jisté míry i konkurenční výhodu. Větší rozvoj univerzitního vzdělávání proběhl až ve 20. století. Do té doby kromě univerzity v Praze fungovala ještě univerzita v Olomouci, která byla založena v roce 1573 a byla tak první vysokou školou na Moravě. Aktuálně se v České republice nachází 26 veřejných vysokých škol a 2 státní vysoké školy. Všechny tyto vzdělávací instituce jsou rozmístěny do 13 měst a z toho 5 veřejných vysokých škol a jedna ze stáních vysokých škol se nachází v právě Brně. Větší počet veřejných vysokých škol, a sice 8, spolu s druhou státní vysokou školou se nachází pouze v hlavním městě Praha. I z pohledu veřejného vysokoškolského vzdělávání je tak zřejmé postavení města Brna jako druhého největšího centra České republiky. Proto, aby bylo možné označit město za studentské, však není rozhodující pouze počet příslušných vzdělávacích institucí a studentů, kteří je navštěvují, nýbrž je třeba brát do úvahy i další faktory, jako je poměr přespolních studentů a obyvatel s trvalým bydlištěm ve městě, doprovodné služby a zařízení, které město studentům nabízí (například menzy a koleje), a neméně důležitá je i kultura a identita města. Mezi typicky studentská města tak lze v rámci České republiky zařadit například Olomouc, jež má ve svém zázemí pouze jednu z veřejných vysokých škol, Univerzitu Palackého v Olomouci. Ta však patří mezi 5 největších vysokých škol v republice a počet studentů navštěvujících tuto univerzitu tvoří podle dat z ČSU více než jednu pětinu obyvatel Olomouce, což je velice podobný poměr jako v případě Brna.

Obr. 2: Logo Univerzity Palackého

U hlavního města Prahy netvoří podíl celkového v Olomouci. počtu studentů veřejných vysokých škol na celkovém

(Zdroj: http://www.expressprint.cz)

počtu obyvatel města ani 10 %. 22

Z celkového počtu studentů veřejných vysokých škol v ČR 325 171 podle dat Českého statistického úřadu k 20. 1. 2014 studuje na brněnských veřejných vysokých školách 73 700 studentů, což je 22,7 %. Tab. 1: Vývoj počtu vysokých škol a studentů v ČR v období 1989 – 2010 1989/1990

1994/1995

1999/2000

2004/2005

2009/2010

2012/2013

23

23

23

68

71

70

Veřejné

23

23

23

25

26

26

Soukromé

0

0

0

36

45

44

69

106

110

117

135

136

Studenti celkem (tis.)

113,4

136,6

199,0

265,1

354,7

341,6

Z

0

0

0

18,1

46,8

39,2

Počet škol Z toho

Fakulty

veřejných

škol

toho

na

soukromých školách (tis.) Zdroj: Körner, 2010, ČSÚ.

Kromě vysokých škol spravovaných státem je v ČR stejně jako v jiných státech i značné množství soukromých subjektů zprostředkujících vysokoškolské vzdělání. Jen v Brně je 8 soukromých vysokých škol nabízejících vzdělávání v různých oborech, avšak tyto soukromé vzdělávací instituce lze nalézt i v menších městech, tudíž zpravidla zdaleka nedosahují takového rozsahu jako veřejné či státní vysoké školy a v mnohých případech ani kvalit. Brno je druhým největším městem České republiky a zároveň jedním hlavních středisek terciálního vzdělávání v republice, o čemž vypovídají výše uvedené hodnoty. Jedná se o krajské město Jihomoravského kraje, tvoří samostatný okres Brno-město a nachází se v jihovýchodní části republiky. Zároveň je považováno za centrum celé Moravy a svůj význam si získalo mimo jiné i díky dobré dostupnosti do třech nejbližších velkých měst, Prahy, Bratislavy a Vídně.

23

Obr. 3: Geografická mapa Jihomoravského kraje (Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2013).

Brnem protékají dvě řeky, Svratka a Svitava, a v jižní části města se nachází jejich soutok. Jelikož je Brno statutárním městem, je rozděleno na 29 městských částí s vlastní samosprávou. Počet obyvatel podle Českého statistického úřadu ke dni 31. 12. 2013 byl 377 508, nicméně právě díky nadregionálnímu významu tohoto města se odhaduje, že kvůli dojížďce do zaměstnání a škol se zde denně pohybuje více než půl milionu lidí, mezi které patří právě i studenti brněnských vysokých škol bez trvalého bydliště v městě. Konkrétně podle Odborné analýzy vývoje počtu osob oficiálně neregistrovaných ve městě Brně z roku 2008 v Brně bydlí přibližně 430 000 lidí a dalších 110 000 do Brna pravidelně dojíždí.

24

Obr. 4: Městské části města Brna (Zdroj: Konšel, 2011).

4.2

VÝVOJ TERCIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V BRNĚ

Vysoké školy v Brně nemají zdaleka tak dlouhou tradici jako jiná univerzitní města v Evropě, například Oxford, Janov či Vídeň. Proces začleňování univerzit a s tím spojené studentské komunity do města byl však velice rychlý, a v oblasti terciálního vzdělávání tak Brno stále zvyšuje svůj význam, a to nejen v rámci České republiky, ale díky stále snazším a rychlejším možnostem cestování, otevírání hranic v rámci Evropy a různým mezinárodním vzdělávacím programům je nyní Brno jedním z důležitých univerzitních center ve střední Evropě. Z historického hlediska se Brno stalo poprvé hostitelským městem vysoké školy v roce 1778. Tato první příležitost zajišťovat terciální vzdělávání byla však pouze dočasná, 25

jelikož se nejednalo o založení nové univerzity, ale pouze přemístění stávající univerzity v Olomouci. Již v roce 1782 bylo dekretem římskoněmeckého císaře Josefa II. rozhodnuto o navrácení instituce zpět do svého původního působiště Olomouce, avšak zde ztratila status plnohodnotné univerzity a stalo se z ní pouze tříleté lyceum zaměřené na lékařskochirurgická studia. (Körner, 2010 a http://www.upol.cz) První brněnskou univerzitou se stalo v roce 1889 dekretem rakouského císaře a uherského krále Františka Josefa I. O založení České vysoké školy technické v Brně, dnešní Vysoké učení technické v Brně. Tomuto rozhodnutí předcházely 40 let dlouhé spory, jelikož v Brně bylo již v roce 1849 založeno technické učiliště, avšak při jeho zřizování rozhodl Zemský sněm Markrabství moravského, že škola nebude mít univerzitní status, a navíc šlo o školou německou. Potřeba založení nové vysoké školy na Moravě byla ještě více umocněna právě degradací jediné univerzity na Moravě v roce 1882. Počátky České vysoké školy technické v Brně zcela neodpovídaly dnešním představám o slavnostním zahájení provozu. První komunita vysokoškolských studentů v rámci brněnské univerzity se skládala z 33 řádných a 14 mimořádných studentů stavebního inženýrství pod vedením 4 profesorů. Zájem o studium na této vysoké škole byl a tak se postupně zvyšoval význam a postavení České vysoké školy technická v Brně. Počátkem 20. století už nestačily pro její provoz stávající prostory na Augustinské ulici a roku 1911 byla dokončena stavba nové budovy na Veveří, které je dodnes sídlem stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně. S novou budovou získala škola i nový název „C. k. vysoká škola technická Františka Josefa v Brně“ a kromě stavebního inženýrství zde bylo umožněno studium v oborech strojního inženýrství a elektroinženýrství, kulturního inženýrství zaměřeného na vodní stavby a meliorace a chemického inženýrství. Během první světové války postihla krize sektor terciálního vzdělávání nejen v Čechách a na Moravě. Provoz brněnské techniky byl značně omezen a v průběhu války budova školy sloužila jako vojenský lazaret. (http://www.vutbr.cz)

26

Obr. 5: Dobová fotografie budovy stavební fakulty České techniky v Brně (Zdroj: http://www.vutbr.cz)

Rozmach Brna jakožto univerzitního města přišel po roce 1918. Na počátku existence samostatného Československého státu byly v Brně zřízeny hned 3 nové univerzity. První z nich byla Veterinární škola založena zákonem č. 76/1918 Sb. z. a n., o zřízení československé státní Vysoké školy zvěrolékařské v Brně v roce 1918 a byla tak první vysokou školou, která byla založena po vzniku České republiky. Své působiště měla v areálu původních jezdeckých kasáren a tvořila ji pouze jedna fakulta zaměřená na zvěrolékařství. Po veterinární škole následovalo založení Masarykovy univerzity zákonem č. 50/1919 Sb. o zřízení Masarykovy univerzity v lednu roku 1919. Jak je zřejmé z názvu nové univerzity, o její založení usiloval Tomáš Garrigue Masaryk, který prosazoval myšlenku, že je třeba zvyšovat konkurenceschopnost státu prostřednictvím většího zapojení do vědy a výzkumu. Na druhé straně usiloval i o vytvoření konkurenčního prostředí v rámci samotné České republiky jelikož jediná vysoká škola univerzitního směru byla doposud pouze Univerzita Karlova v Praze. Nová brněnská univerzita se v počátcích svého fungování skládala ze 4 fakult, a sice právnické, lékařské, filozofické a přírodovědecké.

27

Obr. 6: Dobová fotografie budovy nynější právnické fakulty Masarykovy univerzity (Zdroj: http://www.muni.cz)

Na založení univerzity spolupracovala i brněnská technika a její první profesorský sbor byl vytvořen zejména z mladých nadějných vědců právě z techniky a pražské univerzity. Poslední vysokoškolskou vzdělávací institucí založenou téměř ihned po druhé světové válce byla Vysoká škola zemědělská v Brně zřízena na základě zákona č. 460/1919 sb., kterýmž se zřizuje samostatná československá státní "Vysoká škola zemědělská v Brně". Byla první vysokou školou s odborným zaměřením na zemědělství v České republice a jejímu zřízení předcházela několik desítek let dlouhá snaha započatá již před první světovou válkou podobně, jako tomu bylo i u ostatních brněnských vysokých škol. Škola začínala nejprve pouze s hospodářským oborem a obor lesnického inženýrství byl otevřen až o rok později po jeho přesunu z pražské techniky. Sídlem vysoké školy zemědělské byl nově vybudovaný Zemský ústav nevidomých v katastrálním území Černá Pole. Během 20. a 30. let 20. století Brno posilovalo svoje postavení coby univerzitního města a místní vysoké školy navštěvovalo stále více studentů. Brněnská technika byla přejmenována na Českou vysokou školu technickou Dra. Edvarda Beneše a na přelomu let 1931 a 1932 měla více než 1600 studentů. Mezi absolventy výše uvedených institucí se v tomto období zařadili i mnohé známě osobnosti jako například hudební skladatel Leoš Janáček na Masarykově univerzitě, jehož působení v Brně bylo později inspirací pro 28

založení Janáčkovy akademie múzických umění. Jediné, co brněnské vysoké školy omezovalo v jejich rozvoji, byl omezený počet finančních prostředků. Tyto problémy byly tak vážné, že Masarykově univerzitě hrozilo zrušení několika fakult a existenční problémy měla i zemědělská vysoká škola.

Obr. 7: Dobová fotografie sídla Vysoké školy zemědělské v Brně (Zdroj: http://www.mendelu.cz)

Po okupaci v roce 1939 byly vysokoškolské instituce v Brně uzavřeny stejně jako v Praze a dalších městech. Většina školních budov byla zabrána pro vojenské účely německými vojsky a během válečného období na nich byly napáchány rozsáhlé materiální škody. Velká část akademických pracovníků byla systematicky stíhána nacisty a vědecké ústavy školy tak přišly i o kvalifikovanou pracovní sílu. Jako jedna z prvních vysokých škol byla po válce obnovena Vysoká škola technická Dra. Edvarda Beneše a byly jí přiděleny nové budovy německého vojenského technického ústavu a Německé vysoké školy technické v Brně. Brzy po válce byla v Brně založena zákonem číslo 168/1947 Sb. o založení Janáčkovy akademie múzických umění v Brně s odborem hudebním a dramatickým založena nová vysoká škola. Pro obnovení všech vysokých škol po druhé světové válce do původního provozu nebylo dostatečné množství času, jelikož jejich provoz byl následně opět omezen v důsledku únorového převratu v roce 1948. Ze škol bylo vyloučeno velké množství studentů i akademických pracovníků a vzhledem k tehdejšímu 29

politickému smýšlení byla brněnská technika téměř zničena při přeměně na Vojenskou technickou akademii (dnešní Univerzitu obrany) a Vysokou školu stavitelství.

Obr. 8: Dobová fotografie budovy německé techniky v Brně (Zdroj: http://www.math.muni.cz)

Během 50. let 20. století došlo k částečnému politickému uvolnění a brněnské vysoké školy měly po dlouhé době příležitost k rozvoji. Na zemědělské vysoké škole byly v roce 1950 původní dvou obory rozšířeny o nové fakulty, zemědělskou a lesnickou, a byl vybudován zahradnický areál v Lednici na Moravě. V roce 1952 došlo ještě k rozdělení zemědělské fakulty na agronomickou a zootechnickou a o čtyři roky později byla vytvořena provozně ekonomická fakulta. Z Vysoké školy stavební bylo vytvořeno usnesením O zvýšení úrovně a dalším rozvoji vysokých škol Vysoké učení technické a k tehdejším fakultám přibyla nová fakulta energetická, jež byla později rozdělena na fakultu elektrotechnickou a fakultu strojní. Také Vojenská technická akademie byla přejmenována na Vojenskou akademii Antonína Zápotockého. Pouze Masarykova univerzita byla téměř zničena. Po prováděných změnách ji tvořily pouze 3 fakulty a kvůli politickému smýšlení musela být přejmenována na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Pedagogická a právnická fakulta byly ke škole zpětně připojeny až v 60. letech. Během 70. a 80. let tak brněnské vysoké školy měly opět možnost se rozvíjet, rozšiřovat

30

oblastí své působnosti a posilovat postavení v rámci vědy, výzkumu i terciálního vzdělávání v České republice. Další zlom nejen ve vývoji vysokého školství v ČR se udál v letech 1989 a 1990, kdy se začaly vysoké školy v Brně formovat do dnešní podoby. Situace umožnila brněnské univerzitě převzít zpět svůj původní název Masarykova univerzita. Podobně tomu bylo i u Vysoké školy zvěrolékařské, jenž byla rozdělena na tři fakulty, a sice fakultu všeobecného veterinárního lékařství, fakultu veterinární hygieny a ekologie a fakultu farmaceutickou. Následně byl v roce 1994 změněn i název vysoké školy na Veterinární a farmaceutickou univerzitu Brno. Stejně jako u ostatních škol i na Vysoké škole zemědělské proběhla transformace stávajících fakult a byl změněn název na Mendelovu lesnickou a dřevařskou univerzitu v Brně. Sloučením Vojenské akademie v Brně, Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové vznikla na základě zákona č. 214/2004 sb. O zřízení Univerzity obrany v roce 2004 jedna ze dvou a jediná brněnská státní vysoká škola, Univerzita obrany.

Obr. 9: Vstup do areálu VFU Brno (Zdroj: http://www.vfu.cz)

31

Obr. 10: Dobová fotografie velitelství Univerzity obrany (Zdroj: http://www.unob.cz)

K poslední změně v názvech škol došlo v roce 2010 a jednalo se pouze o zkrácení názvu Mendelovy lesnické a dřevařské univerzity v Brně na Mendelovu univerzitu. Aktuální složení brněnských vysokoškolských vzdělávacích institucí a přehled fakult je v tabulce č. 2. Od roku 1989 také došlo k rozsáhlým rekonstrukcím a modernizacím areálů jednotlivých vysokých škol, při kterých byly ve velké míře využívány strukturální fondy Evropské unie dotační programy pro zvyšování konkurenceschopnosti. Mezi nejrozsáhlejší stavby patří areál Masarykovy univerzity v Bohunicích, výstavba nové budovy provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity a dalších objektů v zázemí školy a v neposlední řadě například i nová budova fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií či aktuální rekonstrukce fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického.

32

Tab. 2: Fakulty jednotlivých veřejných vysokých škol a státní vysoké školy v Brně Masarykova

Vysoké učení

Mendelova

Veterinární a

Janáčkova

Univerzita

univerzita

technické

univerzita

farmaceutická

akademie

obrany

(MUNI)

(VUT)

(MENDELU)

univerzita

múzických

(UO)

(VFU)

umění (JAMU)

Právnická fakulta

Fakulta

Agronomická

Fakulta

Hudební

Fakulta

architektury

fakulta

veterinárního

fakulta

vojenského

lékařství Lékařská fakulta

Přírodovědecká

leadershipu

Fakulta

Lesnická a

Fakulta

Divadelní

Fakulta

elektrotechniky a

dřevařská fakulta

veterinární

fakulta

vojenských

komunikačních

hygieny a

zařízení

ekologie

Fakulta chemická

fakulta

technologií

Provozně

Farmaceutická

Fakulta

ekonomická

fakulta

vojenského

fakulta Filozofická

Fakulta

Zahradnická

fakulta

informačních

fakulta

zdravotnictví

technologií Pedagogická

Fakulta

Fakulta

fakulta

podnikatelská

mezinárodního rozvoje a regionálních studií

Ekonomicko-

Fakulta stavební

správní fakulta Fakulta

Fakulta strojního

Informatiky

inženýrství

Fakulta

Fakulta

sociálních studií

výtvarných umění

Fakulta

Ústav soudního

sportovních

inženýrství

studií

Zdroj: Webové stránky jednotlivých vysokých škol.

Z historického vývoje vysokého školství v Brně je tedy zřejmé, že terciální vzdělávání a s ním spojená studentská komunita má v tomto městě určitou tradici a v otázkách rozvoje města má značný význam. Obrázek č. 11 znázorňuje vývoj velikosti komunity studentů vysokých škol ve vztahu k velikosti Brna z hlediska počtu obyvatel. Kompletní data týkající se počtu studentů brněnských vysokých škol jsou na ČSÚ dostupná od roku 1957, kdy studovalo na veřejných vysokých školách v Brně 10 753 studentů. Dnes je tato hodnota téměř sedminásobná. Značný nárůst počtu vysokoškolských studentů v Brně byl zaznamenán především v 90. letech. Dnes tvoří studenti veřejných vysokých škol 33

přibližně pětinu celkového počtu obyvatel města, a proto je důležité se tímto tématem zabývat. Data jsou uváděna vždy k 31. 12. daného roku.

Vývoj velikosti studentské komunity ve vztahu k počtu obyvatel Brna v období 1978 - 2013 450000 400000 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0

25% 20% 15% 10% 5% 0%

1978

1985

1989

1993

1998

2003

2008

2013

Počet studentů brněnských veřejných vysokých škol Počet obyvytel Brna Podíl studentské komunity na počtu obyvatel Brna (%)

Obr. 11: Vývoj velikosti studentské komunity ve vztahu k počtu obyvatel Brna v období 1978 - 2013 (Zdroj: vlastní zpracování dat z ČSÚ)

4.3

KOMUNITA VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ V BRNĚ

Rozsáhlé možnosti studia různých oborů a zaměření na mnohých vysokoškolských vzdělávacích institucích vytváří z města Brna typické studentské město. Jak již bylo vysvětleno výše, s univerzitními městy je velice úzce spjata konkrétní skupina obyvatel, a sice studenti vysokých škol. Podle odborníků z Magistrátu města Brna je nutné brát ohled na jejich specifické potřeby i při strategickém plánování rozvoje města a mít pro tyto účely potřebná data a znalosti týkající se studentské komunity. Z hlediska územního plánování jsou na základě konzultace důležité například informace o tom, v jakých lokalitách se studenti nejvíce zdržují, jaký typ bydlení upřednostňují a jestli mají v plánu i po ukončení svých studií žít nadále ve městě. Zároveň tato skupina obyvatel města tvoří jednu z jeho významných ekonomických složek. I přesto, že většina studentů netráví v Brně veškerý svůj čas a odjíždí na víkendy či v období prázdnin z města, během dnů, kdy dochází do škol, utrácí v Brně své peníze a je tedy přínosné vědět, jakých služeb tato komunita využívá a kolik peněz ve městě za jejich mimoškolní aktivity zůstává. 34

V roce 2013 studovalo na brněnských vysokých školách včetně soukromých škol a univerzity obrany 78143 studentů. Vývoj počtu studentů a jejich zastoupení na jednotlivých vysokých školách s výjimkou soukromých je zobrazen na obrázcích č. 12 a 13.

Počet studentů prezenčního studia veřejných a soukromých vysokých škol v Jihomoravském kraji v období 2008 - 2013 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 2008

2009

2010

počet studentů veřejných vysokých škol

2011

2012

2013

počet studentů soukromých vysokých škol

Obr. 12: Počet studentů prezenčního studia veřejných a soukromých vysokých škol v Jihomoravském kraji v období 2008 - 2013 (Zdroj: vlastní zpracování dat z ČSÚ)

Počet studentů prezenčního studia na veřejných vysokých školách v Brně v roce 2013 Masarykova univerzita v Brně

2%

Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně

29%

Mendelova univerzita v Brně

50%

Janáčkova akademie múzických umění Vysoké učení technické v Brně

1%

14% 4%

Univerzita obrany

Obr. 13: Počet studentů prezenčního studia na veřejných vysokých školách v Brně a Univerzitě obrany v roce 2013 (Zdroj: vlastní zpracování dat z ČSÚ a výroční zprávy UO 2013)

35

Struktura studentů prezenčního studia brněnských veřejných vysokých škol podle typu studijního programu v roce 2013

12% bakalářské studium

12%

magisterské studium

50% 26%

navazující magisterské studium doktorské studium

Obr. 14: Struktura studentů prezenčního studia brněnských veřejných vysokých škol podle typu studijního programu v roce 2013 (Zdroj: vlastní zpracování dat z ČSÚ)

4.3.1 Ubytovací možnosti studentů v Brně

Jednou ze stěžejních služeb, jež studenti vysokých škol ve svých hostitelských městech využívají je ubytování. Jedná se o otázku, kterou řeší zejména studenti, jež mají trvalé bydliště mimo univerzitní město nebo u kterých dojezdová vzdálenost do města, kde se nachází škola, kterou navštěvují, přesahuje časový či finanční rámec, který jsou ochotni obětovat. Tito studenti pak mají několik možností jakou formu dočasného ubytování zvolit. Mezi nejběžnější formy bydlení studentů pak patří využití ubytování, jenž je zajištěno přímo vzdělávací institucí, pronájem soukromého domu, bytu či pokoje nebo bydlení u známých a příbuzných. Otázkou je, podle čeho se studenti obvykle rozhodují, když volí mezi jednotlivými alternativami bydlení. Zpravidla nejčastějším faktorem ovlivňujícím tuto volbu je finanční náročnost, která je běžně nejnižší, když mohou studenti využít možnosti dočasně bydlet u příbuzných. Při srovnání cen bydlení na studentských kolejích a pronájmu bytu zde již takové rozdíly nejsou a studenti tak často volí druhou možnost, a to i s ohledem na fakt, že v případě soukromého pronájmu si musí opatřit svoje vlastní vybavení a nést za své ubytování větší odpovědnost. Dalším 36

činitelem s velkým vlivem na rozhodování studentů v této otázce je vzdálenost bydlení od studované školy, centra a celková dopravní dostupnost. Souvisí to tedy i s lokalitou, kde se ubytování nachází, a jak už bylo uvedeno v předchozích kapitolách, často se stává, že preference studentů v těchto otázkách bývají identické. Tato skutečnost následně vede ke zvyšování koncentrace studentů vysokých škol v určitých lokalitách nebo městských částech a studentifikaci těchto oblastí. Možnost ubytování studentů v rámci svých vlastních objektů nabízí všech 5 veřejných vysokých škol v Brně. Stejně tak to je i na Univerzitě obrany, která své studenty vojenského studia ubytovává na kasárnách a v případě civilního studia má dostatečnou kapacitu pro ubytování všech studentů v civilním objektu. Každá z řešených vysokých škol má kapacity pro zajištění ubytování příslušné své velikosti a počtu svých studentů, nicméně pouze Janáčkova akademie múzických umění a Mendelova univerzita mají dostatečnou kapacitu pro ubytování alespoň jedné čtvrtiny svých aktuálních studentů. Celková ubytovací kapacita kolejí veřejných vysokých škol v Brně je 14370 lůžek a struktura podle jednotlivých škol je znázorněna na obrázku č. 15.

Kapacita ubytovacích zařízení jednotlivých veřejných vysokých škol v Brně v roce 2013

Masarykova univerzita v Brně

4115 Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně

6600

Mendelova univerzita v Brně

647 2775

Janáčkova akademie múzických umění Vysoké učení technické v Brně

233

Obr. 15: Kapacita ubytovacích zařízení jednotlivých veřejných vysokých škol v Brně v roce 2013 (Zdroj: vlastní zpracování dat z webových stránek jednotlivých vysokých škol)

V reakci na zvyšující se preference zajištění soukromého ubytování studentů přišla Masarykova univerzita v Brně s novinkou v podobě pronajímání studentských bytů 37

v novém areálu bohunického kampusu. Studenti této univerzity, kteří nechtějí bydlet na kolejích, tak mojí možnost pronajmout si 68 bytů typu 1+kk o velikosti 33 m 2 a 2 byty typu 3+kk o výměře 67 m2. Všechny pronajímané byty jsou vybaveny základním nábytkem a kuchyňskými spotřebiči, což může být v některých případem velkou výhodou oproti bytům soukromým. Co se týče možnosti soukromého pronájmu nemovitostí studenty, jedná se o dnes o hojně využívanou službu. Studenti si zpravidla mohou do pronajatých bytů nastěhovat vlastní vybavení a často jsou k tomuto způsobu bydlení motivování vyšší odpovědností a pocitem samostatnosti. Běžnou praxí jsou v Brně takzvané studentské byty, kdy jeden byt hromadně sdílí několik studentů, mnohdy z různých vysokých škol. Tento způsob bydlení je také v dnešní době často méně finančně náročný než ubytování na kolejích případně ve výše zmíněných bytech pronajímaných přímo univerzitou. Podle statistik realitních kanceláří se běžná cena nájmu bytu typu 1+1 v Brně pohybuje od 6 000 do 8 000 Kč měsíčně podle stáří a technického stavu bytu, což znamená, že v případě započtení energií a pronájmu takového bytu čtyřmi studenty vyjdou průměrné náklady na osobu v rozmezí 2 000 – 3 000 Kč/měsíc, zatímco ubytování na komfortnějších kolejích v Brně podle ceníků jednotlivých ubytovacích zařízení stojí přibližně 3 500 Kč/měsíc. Díky zvyšujícímu se zájmu studentů o ubytování v soukromých objektech jsou tak v určitých částech Brna velmi dobré podmínky pro obchod s nemovitostmi a jejich následným pronajímáním, zejména v městské části Brno střed, jelikož je zde umístěno nejvíce vysokoškolských zařízení, a dále například v městských částech Brno Královo Pole či Brno Sever.

4.3.2 Společenské vyžití studentů v Brně

Kromě bydlení je pro studenty vysokých škol stejně jako pro ostatní skupiny obyvatel města důležitá kultura a možnosti společenského vyžití. I toto může být jeden z faktorů, na jehož základě se mohou uchazeči o studium na vysoké škole rozhodovat, jaké město si pro svoje studia zvolí. Kromě zaměření studijních oborů univerzit, finančních možností a vzdálenosti od místa bydliště totiž mladí lidé často přemýšlí, jak během studií naloží se svým volným časem. Právě možnosti pro trávení volného času a nabídka kulturních akcí ve městě může mít určitý vliv na rozvoj města a zájem o studium na určité vysoké škole. 38

Co se týče nabídky a tvorby různých forem společenského vyžití tak se jedná se o oboustranný proces, kdy na jedné straně funguje studentská komunita jako konzument, avšak na druhé straně jsou to rovněž právě studenti, kdo zčásti vytváří vhodné prostředí pro pořádání různých kulturních akcí, a mnohdy se stává studentská komunita přímo pořadatelem jako například v případě plesů vysokých škol. V tomto ohledu má Brno svým hostům co nabídnout a je zde velký potenciál pro přilákání dalších uchazečů o studium právě díky rozmanitým možnostem trávení volného času a zapojení se do různých kulturních akcí. I v tomto ohledu tak Brno naplňuje definice typických evropských studentských měst, když mimo tradičních kulturních zařízení jako jsou divadla a sportoviště, nabízí i další možnosti trávení volného času v podobě galerií, alternativních divadelních spolků, veletrhů či častých tematických akcí konaných přímo v centru města. Ostatně návštěvnost sportovních událostí, různých koncertů a v neposlední řadě také klubů, barů a kaváren je díky studentské komunitě značně vyšší než v jiných městech na jižní Moravě. Lze tedy tvrdit, že studenti vysokých škol v Brně ve velké míře ovlivňují kulturu a image města a s tím spojené kulturní dění. Právě díky alokaci vysokoškolských vzdělávacích institucí ve městě jsou pravidelně pořádány události k různým příležitostem související s průběhem školního roku (začátkem či koncem školního roku, ukončení zkouškového období a podobně). Většina fakult organizuje vlastní reprezentační plesy, což mohou být akce malého rozsahu, ale i honosné události. Brno je také proslavené pořádáním tradiční studentské slavnosti Majáles, která zde byla v roce 2004 obnovena, na základě velkého úspěchu se následně rozšířila i do dalších univerzitních měst v České republice a aktuálně se jedná o masovou celorepublikově známou událost doprovázenou průvodem, volbou studentského krále a návštěvností více než patnáct tisíc lidí. Do jisté míry je studenty ovlivněn i noční život města a tato komunita přispívá k otevírání nových studentských kaváren a klubů právě v zázemí vysokých škol a ubytovacích zařízení. Se společenským životem ve městě souvisí i určitá rizika, která vyplývají především s konzumací alkoholu a jiných návykových látek. V souvislosti s touto problematikou se tak běžně setkáváme s ničení cizího majetku, ohrožováním bezpečnosti a vandalismem a díky vysoké koncentraci mladých lidí ve městě se zvyšují i tato rizika. Lze však do jisté míry předpokládat, že studenti vysokých škol by měli mít reprezentativnější vystupování a například problematika vandalismu je tak zapříčiněna z velké části jinými skupinami 39

obyvatel města. Otázka nočního života studentů v Brně zatím není nijak probádaná oblast a jediný dostupný výzkum realizovaný na toto téma zpracovala Rovňáková (2013) ve své bakalářské práci. Výstupy této práce potvrdily mé doposud nepodložené hypotézy. Z prováděného průzkumu je zřejmé, že studenti vysokých škol mají velký vliv na dění ve městě a termíny pořádání různých kulturních a společenských akci je zpravidla odvozeno od organizace studijních semestrů.

40

5 KVANTITATIVNÍ VÝZKUM Jak je již zmíněno u úvodu této práce, její součástí je kvantitativní sociologický výzkum ve formě dotazníkového šetření. Výzkum je zaměřen na získání potřebných informací pro analýzu současného stavu v oblastech typu a lokality bydlení studentů vysokých škol, jejich dojížďky do města v případě mimobrněnských studentů, dopravy po Brně a mimo jiné také v oblasti finanční náročnosti studia a studentského života v Brně. Struktura dotazníku byla pro zajištění následného praktického uplatnění vytvářena ve spolupráci s odborníky brněnské kanceláře strategie města, konkrétně Ing. Ivetou Štarhovou a Mgr. Janem Zvarou, Ph.D., kteří mají problematiku studentské komunity na starosti. Získané informace budou sloužit jako podklady pro chystaný Program rozvoje znalostní ekonomiky a případně pro další nové strategické dokumenty města Brna. Další využití tyto informace naleznou v marketingových brožurách, jako jsou například Brno Business Facts. Výsledky šetření by měly být formou článku shrnuty v brněnském Metropolitanu a newsletteru. Forma dotazníkového šetření byla pro tento typ výzkumu zvolena na základě doporučení Dismana (2011), v jehož publikaci je dotazník charakterizován jako „vysoce efektivní techniku, která může postihnout velký počet jedinců při relativně malých nákladech“. Zároveň píše, že výhodou dotazníků pro tyto účely je jeho anonymita, čímž je zabráněno neochotě respondentů udávat svoje osobní údaje cizím lidem a díky čemuž lze zajistit velké množství informací od dostatečného počtu respondentů v poměrně krátkém časovém horizontu. Rizikem této formy výzkumu může být podle Reichela (2009) nepravdivost poskytnutých informací jednotlivými respondenty. Tomu lze předejít kvalitním zpracováním dotazníku a vysokým počtem respondentů, čímž je možné extrémní hodnoty (maxima a minima) identifikovat a eliminovat. Respondenti byli žádáni o vyplnění dotazníku písemnou formou a vyplňování probíhalo elektronicky. Tento postup je jednodušší jako pro respondenta, který se může do výzkumu zapojit z pohodlí svého domova pouze prostřednictvím jakéhokoli komunikačního zařízení připojeného k internetové síti, tak i pro zpracovatele výzkumu, jenž nemusí následně dotazníky od jednotlivých respondentů sbírat a data do elektronické podoby transformovat pro účel vyhodnocení. V rámci dotazníku měli respondenti co dočinění s několika typy otázek, a sice s výběrem ze seznamu možnosti (choose from a list), zvolením jedné možnosti z nabídky (multiple choice) a s výběrem několika možností 41

z nabídky (checkboxes). Zároveň se v rámci dotazníku vyskytovaly otázky, které byly pro jeho odevzdání tzv. nepovinné a respondenti tak na ně nemuseli odpovídat. Kompletní dotazník v podobě, v jaké byl šířen mezi respondenty, je součástí této práce jako jedna z příloh. Samotná realizace výzkumu v podobě dotazníkového šetření je dle Nového a Surynka (2006) či Reichela (2009) rozdělena do tří základních etap. 1) Přípravná etapa Podle výše uvedených autorů se jedná o nejnáročnější, avšak co se kvality provedení týče zároveň nejdůležitější fází celého procesu. Skládá se z mnoha činností, mezi které patří především formulace cílů celého výzkumu, vymezení objektu a předmětu výzkumu, stanovení místa a času realizace a zkoumaného vzorku a ujasnění představy o formě celého dotazníku. Je tedy nutné mít kvalitně propracovanou analýzu prostředí, v němž hodláme výzkum provádět, a mít přesnou představu o tom, jaké informace potřebujeme získat a od koho. Od přípravně fáze se následně odvíjí celá další realizace a v případě jejího nekvalitního provedení a chyb, se tyto nedostatky projeví i dalších dvou etapách výzkumu. V této fázi jsem přesně vymezil cíle práce a samotného výzkumu, které jsou popsány v úvodu práce. Jasně definovaná je i skupina respondentů zapojená do dotazníkového šetření. Jedná se o všechny studenty státní vysoké školy i veřejných a soukromých vysokých škol působících ve městě Brně, bez ohledu na to, kde mají své trvalé bydliště a zda do Brna denně dojíždí či zde mají zajištěn nějaký způsob bydlení. Následovalo vytvoření konkrétního dotazníku, na němž se společně se mnou podíleli kolegové z Kanceláře strategie města Brna, kteří mají na získání informací týkajících se studentů vysokých škol v Brně zájem pro jejich profesní účely při vytváření nových rozvojových dokumentů. Pro eliminaci nedostatků a opravu případných chyb byla finální verze dotazníku rozeslána mezi zkušební vzorek respondentů, kteří se k němu měli možnost vyjádřit. 2) Realizační etapa Tato fáze spočívá v samotném sběru potřebných dat pro následnou analýzu a shrnutí výsledků celého výzkumu. Náročnost této fáze se dle Nového a Surynka (2006) odvíjí od zvolené formy výzkumu a obvykle i jeho rozsahu. 42

Distribuce dotazníků mezi cílovou skupinu respondentů probíhala formou oslovení pracovníků studijních oddělení všech fakult jednotlivých brněnských vysokých škol s žádostí o rozeslání dotazníku studentům pomocí elektronické pošty. Ze struktury respondentů je však zřejmé, že na některých fakultách nebylo žádosti vyhověno a tudíž se studenti těchto fakult do výzkumu zpravidla nemohli zapojit. Na některých fakultách byla žádost o vyplnění dotazníku vyvěšena na dokumentovém serveru fakulty, avšak tato forma distribuce neměla tak dobré výsledky, jako přímé oslovení e-mailem. Studenti některých fakult, jejichž pracovníci odmítli na výzkumu spolupracovat, byli následně ještě vyzváni k zapojení se do šetření prostřednictvím sociálních sítí. 3) Etapa zpracování výsledků a jejich interpretace V případě dotazníkového šetření se tato etapa zpravidla řídí statistickými zákonitostmi a je tak možné udělat statistické zpracování dat a od toho dále odvodit konkrétní výsledky šetření. Poté přichází řada na interpretaci zjištěných závěrů a zde je třeba zvolit přehlednou a pochopitelnou formu, kterou je například zpracování to tabulek či grafů. Tato forma je využita i při interpretací výsledků výzkumu prováděného pro účely této práce. V rámci výzkumu „Analýza významu studentů vysokých škol pro rozvoj města Brna“ bylo od studentů brněnských vysokých škol shromážděno 2120 vyplněných dotazníků. Struktura zastoupení respondentů na jednotlivých vysokoškolských vzdělávacích institucích je zřejmá z obrázku č. 16. Je patrné, že největší zastoupení v prováděném šetření mají studenti Masarykovy univerzity, která je největší brněnskou univerzitou, a významně se na výzkumu podílely i Mendelova univerzita, Vysoké učení technické a Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně. Přesto je však při detailnějším srovnání této struktury respondentů se skutečným zastoupením studentů jednotlivých vysokých škol v Brně na obrázku č. 13 patrné, že vzorek odpovědí není tomuto zastoupení zcela odpovídající. Tato nepřesnost je způsobena neochotou ke spolupráci na výzkumu ze strany některých fakult a samotných škol, jako například Univerzity obrany. Vzhledem k celkovému vysokému počtu respondentů je však na základě konzultace s odborníky získaný soubor dat pro aplikaci v praxi dostačující. Zobrazení výsledků formou tabulek a grafů bylo provedeno pomocí tabulkového editory Microsoft Excel a prostorová data, jež byla 43

možná zanést do mapových podkladů ve formě kartogramů či kartodiagramů, byla zpracována softwarem ESRI® ArcGIS 10.1.

Zastoupení jednotlivých vysokých škol v Brně v 2% 0% dotazníkovém šetření 0%

1% 3%

Masarykova univerzita v Brně Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně Mendelova univerzita v Brně

8%

Janáčkova akademie múzických umění Vysoké učení technické v Brně

15% 64%

7%

Univerzita obrany Vysoká škola Karla Engliše

Akademie STING jiná vysoká škola v Brně

Obr. 16: Zastoupení jednotlivých vysokých škol v Brně v dotazníkovém šetření (Zdroj: vlastní zpracování dat z dotazníkového šetření, 2014)

Zastoupení účastníků dotazníkového šetření podle ročníku studia 5%

6%

5%

I.

21%

3%

II. III. IV.

9%

V.

20% VI.

10%

I. navazujícího studia

21%

II. navazujícího studia doktorské studium

Obr. 17: Zastoupení účastníků dotazníkového šetření podle ročníku studia (Zdroj: vlastní zpracování dat z dotazníkového šetření, 2014)

44

6 DOJÍŽĎKA VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ DO ŠKOL Dojížďka do škol je jednou ze základních činností, kterou studenti pravidelně ve spojitosti se studiem na vysoké škole vyvíjí. V případě vysoké koncentrace studentů ve městě je tak zásadním způsobem ovlivněna touto komunitou i dopravní situace města a jeho okolí. Dojížďka je zpravidla vnímána spíše u studentů, kteří mají trvalé bydliště v jiném okrese, než se nachází místo jejich studia. Do dojížďky však lze zařadit i dopravu přímo ve městě, která se netýká pouze přespolních studentů, nýbrž i místních, kteří využívají jakéhokoli způsobu dopravy do sídla školy. Univerzitní města tak často bývají zároveň městy tranzitními a plní funkci dopravních uzlů osobní přepravy. Brno je tak typickým univerzitním městem právě i z tohoto hlediska, kdy je v rámci integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje zajištěna dobrá dostupnost města z blízkého okolí pomocí hromadné dopravy. Jak již bylo zmíněno v úvodní charakteristice města, Brno leží na hlavních dopravních tazích mezi Prahou, Bratislavou a Vídní, což z něj vytváří mezinárodní dopravní uzel a z hlediska snadné dopravy je tak Brno velice atraktivní například pro studenty ze Slovenské republiky a vzdálenějších regionů v ČR. Tím, že je Brno druhým největším městem ČR a hlavním centrem terciálního vzdělávání ve východní části republiky, lze předpokládat, že tedy bude hlavní spádovou oblastí z hlediska dojížďky studentů, což je znázorněno na obrázcích číslo 18 a 19. Městská hromadná doprava v Brně je taktéž přizpůsobena velkému počtu mladých lidí, kteří se po městě během studijních období každodenně pohybují. Dopravní podnik města Brna tak rozlišuje různé jízdní řády pro běžné pracovní dny a pro víkendy, prázdniny a svátky, jelikož během těchto období využívá služeb MHD výrazně méně lidí. Četnost spojů MHD se během prázdninového provozu snižuje zpravidla o jednu pětinu. Mimo četnosti spojů se dopravní podnik studentům přizpůsobuje i v souvislosti s kulturním děním ve městě a společenským vyžitím studentů. Město má nejpropracovanější systém nočních linek v republice a při příležitostech pořádání větších kulturních a společenských akcích, jako je například již zvýše zmíněný Majáles, zajišťuje pořadatelům posilové spoje pro usnadnění a plynulost dopravy ve městě.

45

Obr. 18: Podíl žáků, studentů a učňů dojíždějících do jednotlivých okresů na celkovém počtu dojíždějících žáků, studentů a učňů v ČR v roce 2001 (Zdroj: vlastní zpracování dat SLDB 2001)

Obr. 19: Podíl žáků, studentů a učňů dojíždějících do jednotlivých okresů na celkovém počtu dojíždějících žáků, studentů a učňů v ČR v roce 2011 (Zdroj: vlastní zpracování dat SLDB2011)

46

6.1

DOPRAVA DOJÍŽDĚJÍCÍCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL DO BRNA

V otázce dojížďky mimobrněnských studentů vysokých škol lze sledovat především vzdálenost a směry, odkud do škol dojíždí, způsob dopravy, který k cestám do Brna nejčastěji využívají, dále frekvenci zda do Brna dojíždí například denně nebo méně často a v neposlední řadě množství financí, které za cestování spojené se studiem na vysoké škole vynakládají. Většina z těchto informací byla zjišťována od studentů vysokých škol v Brně v rámci dotazníkového šetření, které je součástí diplomové práce. Na základě obrázku č. 20 je zřejmé, že dotazníkového šetření se zúčastnili z velké části studenti s trvalým bydlištěm v okrese Brno-město. Vzhledem k počtu zúčastněných respondentů je možné předpokládat jistou reprezentativnost získaných dat a Brno tak lze i na základě tohoto výzkumu označit jako hlavní spádovou oblast terciálního vzdělávání pro celou Moravu a zejména pro jih a jihovýchod.

Obr. 20: Procentuální zastoupení studentů brněnských vysokých škol zapojených do výzkumu podle okresu trvalého bydliště (Zdroj: vlastní zpracování dat dotazníkové šetření, 2014)

Získaná data byla agregována do vyšších územních celků, a sice krajů. Zde je potvrzeno, že nejvyšší zastoupení mezi studenty brněnských vysokých škol má Jihomoravský kraj. 47

Velká část studentů má však trvalé bydliště i v Kraji Vysočina či ve Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Tento kartogram je možné porovnat s výsledky obdobného výzkumu konaného v roce 2012, kde bylo menší zastoupení respondentů ze Zlínského a Olomouckého kraje a naopak větší podíl studentů ze západních Čech. I z výzkumu prováděného v roce 2012 bylo však zřejmé, že počet studentů brněnských vysokých škol s trvalým bydlištěm na Moravě značně převyšuje skupinu studentů z Čech. Zřejmě přesně opačně by tomu bylo v případě, že by se obdobný výzkum prováděl v hlavním městě Praze.

Obr. 21: Procentuální zastoupení účastníků dotazníkového šetření podle kraje trvalého bydliště (Zdroj: vlastní zpracování dat dotazníkové šetření, 2014)

Velké zastoupení ve výzkumu bylo zaznamenáno i u komunity zahraničních studentů. Díky podpoře vzdělávání v rámci politiky EU a různým vzdělávacím programům zaměřeným na mobilitu studentů a studijní pobyty v zahraničí tak v dnešní době tvoří významnou část studentské komunity i studenti ze zahraničí, a to nejen případě Brna. Z celkového počtu uvedlo 16,5 % respondentů, že jejich trvalé bydliště se nachází v zahraničí. Vzhledem k tomu, že byt dotazník zveřejněn pouze v češtině, nebylo možné předpokládat účast zahraničních studentů, kteří nemají znalost tohoto jazyka. Brno je však známé vysokým počtem studentů vysokých škol pocházejících ze Slovenské 48

republiky, což bylo v rámci výzkumu potvrzeno. Z celkového počtu 349 zahraničních respondentů uvedlo 337 z nich, že jejich trvalé bydliště se nachází právě na Slovensku. Zbývajících 12 zúčastněných zahraničních studentů uvedlo jako místo svého trvalého bydliště Ruskou federaci či Ukrajinu. Podle místa trvalého bydliště studentů se zpravidla odvíjí i hlavní směry jejich dopravy a s tím související míra zatížení. Z hlediska frekvence dojížďky do vysokých škol je tak pochopitelně

nejvýraznějším

regionem

okres

Brno-venkov,

kde

z výsledků

dotazníkového šetření 76,6 % studentů s trvalým bydlištěm v tomto okrese do školy denně dojíždí. V tomto případě hraje významnou roli dobrá dopravní dostupnost do města z této oblasti, jelikož u dalších výše zmíněných okresů s vysokým zastoupením studentů brněnských vysokých škol podle místa jejich trvalého bydliště, je podíl dojíždějících studentů oproti studentům se zajištěným ubytováním v Brně pouhých 8 %. Jak již bylo zmíněno výše, dobrá dopravní dostupnost Brna v rámci Jihomoravského kraje, je zajištěna díky propracovanému integrovanému dopravnímu systému Jihomoravského kraje. Je tak zaručena návaznost spojů a výhodou je možnost využití jednotného jízdného pro celý region, což může být jedním z faktorů ovlivňující preference lokality svého terciárního studia u zájemců o toto studium z Jihomoravského kraje.

6.2

ZPŮSOB DOPRAVY VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ DO BRNA A V RÁMCI MĚSTA

Způsoby dopravy se v tomto případě rozumí dopravní prostředky, které účastníci tohoto výzkumu nejčastěji využívají ke své dopravě z místa bydliště do místa studia, ať už se jedná o dojíždějící nebo místní studenty. V rámci dotazníku je tak řešena otázka jak meziměstské dopravy, tak i té brněnské. V případě mimobrněnských studentů tak patřila mezi nejčastější odpovědi na otázku, jaký dopravní prostředek nejčastěji využívají k cestě do Brna, především hromadná doprava (vlak a autobus), avšak poměrně velké zastoupení ve výzkumu měla též doprava autem (vlastním či spolujízda). Konkrétní hodnoty zastoupení jednotlivých způsobů dopravy jsou znázorněny na obrázku č. 22. Respondenti zde mohli volit více variant, které pro svoji dopravu do města a zpět využívají, jelikož je častá kombinace různých vlakových a autobusových spojů. 49

Využití dopravních prostředků pro cestu do Brna a zpět u studentů vysokých škol s trvalým bydlištěm mimo okres Brno-město v roce 2014 0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1000

vlak autobus auto kolo jiné

Obr. 22: Využití dopravních prostředků pro cestu do Brna a zpět u studentů vysokých škol s trvalým bydlištěm mimo okres Brno-město 2014 (Zdroj: vlastní zpracování dat z dotazníkového šetření, 2014)

Časté využití vlakové a autobusové dopravy studenty vysokých škol bylo předpokládané, jelikož studenti řádného studia mají nárok a využití statusu studenta, mezi jehož výhody patří například sleva na hromadnou dopravu ve formě takzvaného žákovského průkazu. Tuto slevu na jízdném vymezuje vyhláška PTV G 10/23-24/2004 z roku 2004, Metodický pokyn pro zavedení žákovského jízdného v železniční vnitrostátní dopravě osob a ve veřejné vnitrostátní pravidelné autobusové osobní dopravě a pro studenty ve věku 15 – 26 let je tak výše jízdného stanovena maximálně 75 % plného jízdného. Značná část respondentů také využívá jako jeden z nejčastějších dopravních prostředků pro cesty do místa svého studia automobil. Tato skutečnost byla prokázána již v rámci výzkumu prováděného v roce 2012. V dotazníkovém šetření prováděného pro účely této diplomové práce uvedlo auto jako jednu z nejčastějších forem dopravy 27,6 % respondentů. Studenti využívají zpravidla buď vlastního automobilu, avšak stále častějším jevem je spolujízda kdy řidič automobilu vyzve další lidi, aby se k němu připojili a sdíleli s ním náklady na cestu. Tato forma cestování je tak často levnější a pohodlnější než hromadná odprava. Pro účely naplnění kapacity v rámci spolujízdy existují různé webově servery a aplikace, které zájemcům o spolujízdu jak z pohledu řidiče, tak i cestujícího umožňují zprostředkování služby a komunikaci mezi jednotlivými účastníky. S narůstajícím využitím automobilové dopravy oproti vlakové a autobusové 50

však narůstá hustota provozu ve městě, a nároky i zatížení silniční infrastruktury i nároky na ni. Stále častěji je tak možné nalézt v blízkosti univerzitních kampusů a kolejí parkoviště vyhrazená pro studenty. Zejména kvůli nedostatečnému množství parkovacích míst, především v centru města a lokalitách s vysokou koncentraci studentů vysokých škol mohou ale vznikat i konflikty mezi studenty a místními obyvateli města.

Využití dopravních prostředků pro cestu do Brna a zpět u studentů vysokých škol s trvalým bydlištěm mimo okres Brno-město v roce 2012 0

50

100

150

200

250

300

350

vlak autobus auto kolo jiné

Obr. 23: Využití dopravních prostředků pro cestu do Brna a zpět u studentů vysokých škol s trvalým bydlištěm mimo okres Brno-město 2012 (Zdroj: vlastní zpracování dat z dotazníkového šetření, 2012)

Do kategorie „jiné“ respondenti zařazovali především jízdu stopem, motocykl a další možné formy dopravy. Vzhledem k celkově nízkému počtu respondentů, kteří volili mimo jiné i tuto možnost, lze tyto informace považovat za bezpředmětné. Druhou důležitou otázkou z pohledu dopravy ve spojitosti s komunitou vysokoškolských studentů v Brně a jejich vlivu na rozvoj města je způsob jejich dopravy v rámci Brna. Tato problematika velice úzce souvisí s polohou jednotlivých vzdělávacích institucí, které účastníci výzkumu navštěvují, jejich zázemím pro ubytování či stravování a v neposlední řadě i s dalšími lokalitami, kde se studenti často pohybují nebo kde mají zajištěné bydlení.

51

Využití dopravních prostředků pro cesty studentů vysokých škol v rámci Brna v rámci v roce 2014 0

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

1800

2000

MHD

auto

kolo

pěší chůze

ostatní

Obr. 24: Využití dopravních prostředků pro cesty studentů vysokých škol v rámci Brna v roce 2014 (Zdroj: vlastní zpracování dat z dotazníkového šetření, 2014)

Podobně jako je tomu u meziměstské dopravy i v případě městské hromadné dopravy mají studenti vysokých škol nárok na zlevněné jízdné a převážná většina brněnských studentů (94 %) tak služeb dopravního podniku města Brna využívá. Zároveň 85 % účastníků výzkumu uvedlo, že pro účely cestování po Brně si pravidelně kupuje dlouhodobé předplatní jízdné. Automobil pro cestování po městě používá pouze cca 7 % respondentů, což je podstatně méně než v případě meziměstské dopravy. Souvisí to s již uvedenými omezeními pro automobilovou dopravu ve městě, mezi které patří zejména možnosti a cena parkování, ale například i riziko uvíznutí v dopravní zácpě či vyšší časová náročnost v souvislosti s různými dopravními omezeními. Mimo jiné je pravidelná doprava vlastním autem v rámci města často i finančně náročnější formou dopravy především ve srovnání s dlouhodobými předplatnými jízdenkami. 38 % studentů vysokých škol se podle výzkumu nejčastěji pohybuje pěšky, což závisí zpravidla na místu jejich bydliště v Brně a vzdálenosti od centra a od místa jejich studia, a poměrně populárním způsoben dopravy je využití jízdního kola nebo koloběžky. Při srovnání dat z aktuálního výzkumu a dotazníkového šetření prováděného v roce 2012 je patrné, že struktura odpovědí se mezi roky 2012 a 2014 příliš nezměnila a preference v oblasti způsobu dopravy do místa studia jsou téměř totožné.

52

Využití dopravních prostředků pro cesty studentů vysokých škol v rámci Brna v roce 2012 0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

550

600

MHD

auto

kolo

pěší chůze

ostatní

Obr. 25: Využití dopravních prostředků pro cesty studentů vysokých škol v rámci Brna v roce 2012 (Zdroj: vlastní zpracování dat z dotazníkového šetření, 2012)

Kromě regionů z nichž studenti vysokých škol v Brně nejčastěji dojíždí a způsobů dopravy bylo cílem prováděného dotazníkového šetření i získat informace o tom, jaké množství finančních prostředků musí studenti ve spojitosti s dopravou do škol vynaložit. I přes výše uvedené studentské slevy na linkovou dopravu a městskou hromadnou dopravu tvoří tato složka studentského rozpočtu zpravidla poměrně velkou část, a to zejména u dojíždějících studentů. Studenti vysokých škol tedy byli dotazování, jaké množství peněz přibližně (zaokrouhleno na stovky) utratí jednak za linkovou dopravu do Brna a zpět v případě mimobrněnských studentů (zaokrouhleno na stovky), a také za využívání MHD. Jednotlivé hodnoty byly rozřazeny do intervalů a výsledky jsou zřejmé z níže uvedených histogramů četností. V případě dojížďky mimobrněnských studentů do města jsou zde výrazné především dva intervaly, a sice 401 – 500 a 901 – 1 000. V tomto případě ovlivňují jednotlivé hodnoty především dva ukazatele, kdy jedním je frekvence dojížďky a druhým vzdálenost. Studenti si pak často volí, zda je pro ně finančně výhodnější dojíždět do školy každý den, nebo si v Brně zajistit nějakou formu ubytování. Maximální hodnoty v histogramu (3 000 a více) jsou částky, které uváděli zpravidla zahraniční studenti. Zároveň i v intervalu s nejvyšší četností (901 – 1 000) mají velké zastoupení studenti s trvalým bydlištěm ve Slovenské republice. 53

Množství peněz vynakládaných měsíčně studenty za dojížďku do Brna z místa trvalého bydliště a zpět 250

četnost

200

150

100

50

0

intervaly v Kč

Obr. 26: Histogram četností množství peněz vynakládaných respondenty měsíčně za dojížďku do Brna z místa jejich trvalého bydliště a zpět (Zdroj: vlastní zpracování dat z dotazníkového šetření, 2014)

Výdaje respondentů za MHD v průměrném studíjním měsíci 900 800 700

četnost

600 500 400 300 200 100 0 do 50

51 - 100 101 - 150 151 - 200 201 - 250 251 - 300 301 - 400 401 - 500 501 a více

intervaly v Kč

Obr. 27: Histogram četností množství peněz vynakládaných respondenty za MHD v Brně v průměrném studijním měsíci (Zdroj: vlastní zpracování dat z dotazníkového šetření, 2014)

54

V otázce finančních prostředků vynakládaných jednotlivými respondenty za využití služeb městské hromadné dopravy jsou zde významné tři střední intervaly v hodnotách od 151 Kč do 300 Kč. Tyto hodnoty zpravidla odpovídají dlouhodobým předplatným jízdenkám, jejichž cena závisí na délce období jejich platnosti. Zároveň také záleží na jednotlivých respondentech, do kolika měsíců cenu například ročních předplatných jízdenek rozpočítávali. Tab. 3: Popisné statistické ukazatele měsíčních nákladů studentů brněnských VŠ na dopravu v Kč

Průměr

Medián

Modus

Dojížďka

888,26

800

1000

MHD

308,1

250

250

Zdroj: zpracování dat prováděného kvantitativního výzkumu

7 BYDLENÍ STUDENTŮ

7.1

ROZDĚLENÍ PODLE TYPU (KOLEJ/PODNÁJEM)

V návaznosti na dopravu je bydlení další základní službou, kterou studenti vysokých škol v místě svého studia nejčastěji poptávají. Jak už je uvedeno výše, tato skupina obyvatel ve svém hostitelském městě zpravidla využívá několik způsobů ubytování. Mezi nejčastější formy ubytování patří v případě mimobrněnských studentů zejména ubytování na vysokoškolských kolejích zřizovaných školou a pronájem bytu či pokoje v soukromém objektu. Na základě prováděného výzkumu bylo zjištěno, že i přes dobrou dopravní dostupnost Brna do školy denně dojíždí pouze 12 % studentů a zbylých 88 % má ve městě zajištěné bydlení. Z výsledků dotazníkového šetření je zřejmé, že většina studentů si v Brně pronajímá byt případně pokoj. Při srovnání s podobným výzkumem z roku 2012, jehož výsledky lze nalézt v přílohách práce, je zde zaznamenán nárůst o 14 %. Opačný vývoj je zaznamenán u bydlení na vysokoškolských kolejích. Zatímco v roce 2012 využívalo tohoto způsobu ubytování 27 % respondentů, na základě aktuálních dat je zřejmý pokles o 9 %. Studenti 55

brněnských vysokých škol tak stále více preferují soukromé ubytování oproti bydlení na koleji. Mezi příčiny může patřit například větší samostatnost, odpovědnost a soukromí, širší možnosti volby lokality nebo snaha o zajištění společného bydlení s přáteli. Důležitým faktorem při rozhodování studentů o způsobu jejich bydlení bývá zpravidla i cena, a jak už bylo řečeno, ubytování v pronajatém bytu či pokoji, bývá v mnoha případech levnější variantou než ubytování na koleji. Na preference pronajímání samostatných bytů oproti bydlení na společných kolejích již reaguje Masarykova univerzita, která v prostorách bohunického kampusu studentské byty vlastní a pronajímá. Cena této formy ubytování včetně energií a dalších souvisejících služeb, jako například poplatku za svoz odpadu a zabezpečení správy domu, se podle velikosti daného bytu pohybují od 8 500 Kč do 13 000.

Zastoupení jednotlivých způsobů ubytování studentů vysokých škol v Brně 2%

2%

5% 12%

bydlení u rodičů bydlení na koleji 18%

pronájem bytu/pokoje vlastní byt bydlení u příbuzých

61%

ostatní

Obr. 28: Zastoupení jednotlivých způsobů ubytování studentů vysokých škol v Brně (Zdroj: vlastní zpracování dat z dotazníkového šetření, 2014)

Kromě pronajímání bytu nebo pokoje a ubytování na vysokoškolských kolejích uvedla významná část respondentů, že bydlí u rodičů. Ve všech případech se jedná o studenty s trvalým bydlištěm v okrese Brno-město. Účastníci výzkumu, kteří uvedli, že mají v Brně vlastní byt, jsou zpravidla starší studenti a studenti doktorského studia. Do kategorie ostatní bylo zařazeno ubytování na ubytovnách a v penzionech, případně bydlení u partnera a známých. 56

Výzkum byl zaměřen podobně jako u dopravy, také na finanční stránku ubytovacích služeb. Respondenti byly dotazováni na přibližný finanční obnos, který vynakládají za ubytování a s tím spojené další služby (dodávka energií, svoz odpadů a podobně). Uvedené hodnoty byly rozděleny do intervalů a v níže uvedeném histogramu je znázorněna jejich četnost. Jednoznačně nejčastějšími odpověďmi je suma v intervalu od 2 501 Kč do 3 000 Kč. V tomto rozmezí se zpravidla pohybuje jak ubytování na vysokoškolských kolejích tak i sdílené pronajímání studentských bytů. Vysokou četnost vykazují i hodnoty v těsné blízkosti tohoto intervalu. V případě minimálních hodnot se jedná v zásadě o příspěvky na bydlení známým nebo příbuzným a o občasné přespávání na kolejích nebo v soukromých ubytovacích zařízeních. Naopak u maximálních hodnot jde především o náklady spojené s bydlením ve vlastním bytu (např. splátka hypotéky). Pro intervaly od 4 000 Kč do 7 000 Kč byl jako typický způsob bydlení uváděn pronájem bytu nebo pokoje. Je tedy zřejmé, že ceny bydlení v nájmu jsou velice variabilní a odvíjí se od velikosti bytů, jejich technického stavu, zařízení a v neposlední řadě i lokality. Důležitým faktorem ovlivňujícím částku, kterou studenti za bydlení v nájmu platí, je také počet osob sdílejících jeden byt.

Výdaje respondentů za bydlení v Brně 700 600

četnost

500 400 300 200 100 0

intervaly v Kč

Obr. 29: Měsíční výdaje účastníků dotazníkového šetření za bydlení v Brně (Zdroj: vlastní zpracování dat z dotazníkového šetření, 2014)

57

Na základě všech uvedených dat lze uvažovat, že 80 % všech studentů vysokých škol v Brně má ve městě zajištěno bydlení a 60 % z nich platí měsíčně 3 000 Kč (modální a zároveň mediánová hodnota zjištěných dat) za pronájem pokoje v soukromém bytě. Výsledná suma, kterou pak studenti přináší do města pouze za služby spojené s ubytováním, činí 112 320 000 Kč za měsíc, což je významná částka, jejíž značná část může být soukromým sektorem opět reinvestována do rozvoje další bytové infrastruktury v Brně.

7.2

ROZDĚLENÍ PODLE LOKALITY

Neméně důležitým aspektem nejen z pohledu veřejné správy je vymezení lokalit, kde studenti vysokých škol v Brně bydlí. Jednak může být vysoká koncentrace studentské komunity v určitých částech města využita jako podklad k novým návrhům v procesu územního plánování a vytváření nových „studentských čtvrtí“ ve městě, jako je například bohunický Kampus, dále lze v takových lokalitách přizpůsobit dopravní infrastrukturu například z hlediska vyšší diference četnosti spojů ve studijním a prázdninovém období. V neposlední řadě tak lze předcházet konfliktům mezi odlišnými sociálními skupinami obyvatel města. Podobně jako je tomu u preferencí různých způsobů bydlení studentů ve městě, i volbu konkrétní lokality ovlivňují různé faktory. Mezi nejtypičtější ukazatele, na jejichž základě se studenti rozhodují, ve které části města si zajistit ubytování po dobu studia, patří vzdálenost bydliště od navštěvované vzdělávací instituce, dostupnost preferovaného způsobu bydlení v lokalitě (přítomnost vysokoškolských kolejí nebo bytů k pronajmutí), cena ubytování, dobré dopravní spojení do školy, centra a dalších často navštěvovaných lokalit, přítomnost obchodů, restaurací, sportovišť a jiných často využívaných služeb a významnou roli má i image dané lokality případně další subjektivní preference. Podle grafického znázornění dat z výzkumu na obrázku č. 30 jsou městské části s nejvyšším zastoupením studentské komunity Brno-střed a Brno-Královo Pole. Tato situace koresponduje i s uvedenými preferencemi a geografickým rozmístěním vysokoškolských vzdělávacích institucí a jejich ubytovacích zařízení v Brně. V součtu má v Králově Poli a části Brno-střed zajištěné ubytování bezmála 50 % účastníků výzkumu. Ve středu Brna lokalitách se nachází většina budov Masarykovy univerzity 58

včetně jejích kolejí a v Králově Poli je umístěn celý kampus Vysokého učení technického v Brně a Veterinární a farmaceutické univerzity, opět včetně jejich ubytovacích zařízení. V centru se navíc nachází ústřední autobusové nádraží a hlavní vlakové nádraží, čímž je zajištěna kvalitní dopravní dostupnost, a veškeré další služby a možnosti trávení volného času, které mohou studenti ve městě vyhledávat. Situace z pohledu vysoké koncentrace studentské komunity v těchto částech Brna je předvídatelná. Obdobné výsledky byly zaznamenány již při výzkumu v roce 2012 (viz. příloha č. 3) a velký vliv alokace významných vysokoškolských zařízení zde nelze popřít. Další důležitou lokalitou z pohledu vysoké koncentrace studentů vysokých škol je městská část Brno-Bohunice. Zde hraje silnou roli alokace nového univerzitního kampusu, který je nejen významným vědeckým střediskem, nýbrž i zázemím pro 5 000 studentů jak je uvedeno na webu Masarykovy univerzity. Právě Kampus je už podle svého názvu konceptem nové moderní studentské čtvrti, kde studenti vysokých škol naleznou vše, co ke svému studiu a životu ve městě potřebují. Zároveň zde bude využit jejich potenciál díky možnosti úzké spolupráce s vědeckými pracovníky v kvalitním a moderním vědecko-výzkumném zázemí.

Obr. 30: Koncentrace studentů VŠ v jednotlivých městských částech Brna podle lokality jejich bydliště v zimním semestru 2014/2015 (Zdroj: vlastní zpracování dat z dotazníkového šetření, 2014)

59

Poměrně vysoký počet studentů lze nalézt například i v Žabovřeskách, a to zejména z důvodu prostorové blízkosti městských částí Brno-střed a Královo Pole a zde umístěných vysokoškolských pracovišť. Podobně je tomu i v případě Brna-sever. V této části se navíc nachází budovy třetí největší univerzity v Brně, Mendelovy univerzity, spolu s kolejemi Jana Amose Komenského a Akademie a kasárna Univerzity obrany. Naneštěstí ani jedna z těchto univerzit neměla v prováděném dotazníkovém šetření zastoupení odpovídající její skutečné velikosti, a lze tak předpokládat, že koncentrace studentů vysokých škol v této městské části je vyšší než podle uvedeného kartogramu. V městské části Brno-jih jsou taktéž umístěny jedny z vysokoškolských kolejí, v tomto případě se jedná o zařízení Masarykovy univerzity, a poměrně vysokou koncentraci studentské komunity v Novém a Starém Lískovci lze vysvětlit blízkostí a dobrou dostupností do bohunického kampusu.

60

8 FINANCOVÁNÍ

STUDIA

A

MIMOŠKOLSKÉ

AKTIVITY

STUDENTŮ V BRNĚ Studium na vysoké škole je důležité nejen pro získání nových znalostí a následně dosažení vyšší úrovně vzdělání, ale přináší i spoustu životních zkušeností a v případě dojíždějících studentů bývá spojeno s poznáváním nového prostředí pro život. Kromě navštěvování přednášek, seminářů, knihoven nebo samostudia tak studenti tráví v Brně různými způsoby i svůj volný čas. Za aktivity, které nejsou přímo spojeny s jejich studiem, utrácí značné množství peněz. I toto je jedna z forem, jak studenti vysokých škol přispívají k rozvoji města. Poslední část výzkumu byla zaměřena právě na aktivity, jichž se vysokoškolští studenti v Brně účastní, služby, které poptávají, obnos peněz, který v Brně utrácí, a způsoby, jak na tuto mimoškolní činnost finanční prostředky získávají. Vysokoškolské studium není levnou záležitostí, což platí zejména pro studenty, kteří nemají bydliště přímo v místě svého studia, a málokterý čerstvý absolvent střední školy by si tak mohl dovolit toto studium bez finanční podpory rodiny či státu. Z níže uvedené struktury respondentů podle způsobů financování studia je patrné, že převážná většina účastníků prováděného výzkumu je při studiu na vysoké škole finančně podporována rodinou. Při detailnějším zpracování dat bylo zjištěno, že do 13% části respondentů, které rodina na studium nepřispívá, spadají zejména starší studenti a studenti doktorských studijních programů, případně studenti vyšších ročníků, kteří již mají zajištěnou práci při studiu. Velká část studentů má také nárok na získání finanční podpory při studiu přímo od vysokých škol ve formě různých stipendií, které mají za cíl buď podpořit dojíždějící či sociálně znevýhodněné studenty nebo jednoduše motivovat k vyšším studijním výkonům. Různých typů stipendií podle dat výzkumu využívá 54 % respondentů. V neposlední řadě je i spousta studentů vysokých škol, kteří si při studiu sami vydělávají například formou různých dočasných brigád nebo jsou zaměstnáni na částečný úvazek. Tato část studentů pak pro město, kde studují, často představuje přínos i ve formě pracovní síly. V případě, že již během studia naleznou v hostitelském městě pracovní pozici, na niž mohou uplatnit své znalosti získané prostřednictvím studia na vysoké škole, zvyšuje se pravděpodobnost, že v tomto městě setrvají i po absolvování školy, následkem čehož je postupné zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatelstva v univerzitním městě. Na otázku, zda mají studenti 61

zajištěnou ke studiu na vysoké škole nějakou formu přivýdělku, reagovalo kladně 48 % respondentů. Mezi dalšími způsoby financování studia na vysoké škole se objevovaly například úspory z letních brigád v České republice i zahraničí, úvěry a půjčky nebo například dárcovství krevní plazmy. Tyto odpovědi byly však spíše výjimkou. Rozdělení respondentů finanční podle podpory ze strany rodiny

Rozdělení respondentů podle zajištění přivýdělku ke studiu

13% 52%

48%

87%

s příspěvkem

bez příspevku

s přivýdělkem

bez přivýdělku

Obr. 31: Struktura respondentů podle způsobů financování studia (Zdroj: vlastní zpracování dat z dotazníkového šetření, 2014) Tab. 4: Popisné statistické ukazatele měsíčních příjmů studentů brněnských vysokých škol v Kč

Průměr

Medián

Modus

Příspěvky od rodiny 4696,1

5000

5000

Stipendia

600

500

3000

2000

1336,68

Přivýdělek ke studiu 4764,44

Zdroj: zpracování dat prováděného kvantitativního výzkumu

Výše měsíčních nákladů na studium v Brně a role rodiny při pokrytí těchto nákladů byla řešena i v rámci Strategie a koncepce rozvoje univerzitního školství v Brně z roku 2012. Podle analýzy prováděné pro tento dokument bylo zjištěno, že celkové náklady spojené se studiem na vysoké školo se zpravidla pohybují v intervalu od 5 000 Kč do 7 499 Kč a zpravidla se na jejich financování v určité míře podílí právě rodiny studentů. To, že si veškeré náklady na studium a život v univerzitním městě hradí studenti sami, uvedlo pouze 12 % respondentů, což je pouze o 1 % méně než v dotazníkovém šetření prováděném pro účely této práce.

62

Obr. 32: Průměrné měsíční životní náklady respondentů a role při pokrytí těchto nákladů, kterou mají příjmy od rodičů a dalších příbuzných (Zdroj: Strategie a koncepce rozvoje univerzitního školství v Brně 2012)

Jak již bylo zmíněno, drtivá většina studentů mimo studia samotného a dalších činností s tím spojených vyvíjí v Brně i jiné aktivity. Zpravidla se chodí bavit nebo trávit svůj volný čas různými pohybovými aktivitami či uměním. Tím pádem se ze studentské komunity stává nová cílová skupina, na kterou se mohou zaměřit místní podnikatele nabízející různé druhy služeb a zboží. V rámci výzkumu měli studenti seřadit čtyři různé druhy aktivit podle toho, kolik svého volného času průměrně těmito činnostmi tráví. Výsledky jsou poměrně vyrovnané, jak je zřejmé z níže uvedeného diagramu. Z vybraných činností tráví největší část studentů svůj volný čas nejčastěji v restauracích, kavárnách, hospodách, klubech a podobných zařízeních. Majitelé brněnských klubů jsou na studentech v mnohých případech závislí a přizpůsobují tomu program, případně nabízí různé studentské slevy. Podobně tak je v blízkosti každé vysoké školy nebo přímo v jejím areálu k nalezení alespoň jedna kavárna, kde se mohou studenti po návštěvě školy občerstvit, připravovat se na hodiny a podobně. Studentská města jsou tedy velkou příležitostí pro zakládání nových podniků, které studentům nabízí něco výjimečného a získají si tak jejich pozornost. Tato aktivita studentské komunity má však i negativní stránky, které mohou vést ke konfliktům s dalšími obyvateli města. Mezi nejtypičtější rizika paří rušení nočního klidu, které bývá častým důsledkem nadměrného požívání alkoholu a jiných omamných látek či například znečišťování veřejných míst odhazováním odpadků mimo sběrné nádoby, hraní hazardních her a podobně. Další činnosti, které respondenti na základě hodnocení v bodové stupnici dotazníku zvolili jako poměrně časté, jsou různé sportovní aktivity. V tomto případě je zajímavé, že největší zastoupení zde mají krajní hodnoty (nejvíce a nejméně). Je tedy zřejmé, že značná část studentů se sportu věnuje pravidelně a touto činností tráví mnoho svého volného času 63

a zároveň je zde i velká skupina respondentů, která se sportovním aktivitám nevěnuje téměř vůbec. Z pohledu sportovišť lze Brno označit za dobře vybavené. V jižní části města se nachází hojně využívaná cyklostezka vedoucí kolem řeky Svratky, nedaleko od centra je park Lužánky, jenž je vhodný mimo jiné například pro jogging, a další plochy s obdobným využitím se nachází v okrajových částech města, zejména na Lesné a kolem brněnské přehrady v Bystrci. Menší sportoviště lze také ve městě stále častěji vidět na sídlištích, kdy vedle dětských hřišť bývají často umístěny i různé posilovací stroje pro dospělé. V zimních měsících je dostatek sportovního vyžití zajištěn sítí tělocvičen, spravovaných zpravidla základními a středními školami, které jsou běžně pronajímány veřejnosti. Další řada krytých a vytápěných sportovišť, například v podobě fitness center či plaveckých areálů, je zřizována soukromým sektorem. Již méně volného času tráví studenti brněnských vysokých škol návštěvou kulturních zařízení, jako jsou divadla, knihovny, kina a další a v nejmenší míře pak návštěvou obchodů v centru města nebo nákupních střediscích. I přesto, že Brno jakožto druhé největší město republiky je i tradičním centrem kultury a umění, studenti vysokých škol příležitostí návštěvy různých kulturních zařízení příliš často nevyužívají. Jednou z příčin může být cena těchto aktivit. Kulturní zařízení však zpravidla na nižší příjmy studentů myslí a v mnohých případech nabízí této skupině výrazné slevy. Kupříkladu v případě Národního divadla Brno se jedná o zvýhodnění ve výši 50 %. Podobným způsobem se snaží přilákat studentskou komunitu i různá nákupní centra a obchody, které mohou svoji nabídku na studenty zacílit například pomocí programu ISIC. Jedná se o mezinárodní identifikační průkaz studenta, s jehož pomocí lze čerpat různých výhod a slev. Do databáze poskytovatelů slev na tento průkaz, která má aktuálně více než 800 členů, se tak mohou připojit obchodníci a poskytovatelé různých služeb z ČR i zahraničí. Ani v Brně tedy nechybí síť partnerů tohoto programů nabízející výhody pro studenty.

64

Množství času tráveného vybranými mimoškolními aktivitami studenty vysokých škol nejvíce

mnoho

málo

nejméně

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

kultura (divadla, kina, knihovny, apod.) restaurace, hospody, kavárny, kluby, apod. brouzdání po obchodech v centru města nebo nákupních centrech sportovní aktivity

Obr. 33: Frekvence vybraných mimoškolních aktivit účastníků dotazníkového šetření (Zdroj: vlastní zpracování dat z dotazníkového šetření, 2014)

V závěrečné části výzkumu bylo analyzováno množství finančních prostředků, které studenti v průběhu jejich typického studijního týdne ve městě utratí za různé zboží a služby. Základní statistické ukazatele popisující získané informace jsou uvedeny v tabulce číslo 5, z níž je evidentní, že největší obnos peněz studenti utrácí za základní potřeby, jako jsou stravování a nákupy potravin či každodenních hygienických potřeb. Tento poznatek není nijak překvapivý, jelikož nákup potravin a zboží každodenní spotřeby je obecně jednou z nejvyšších položek rozpočtu domácností. Respondenti byli vyzváni, aby přibližné částky zaokrouhlovali na stokoruny. Typickou hodnotou v této kategorii je pak částka 500 Kč/týden. Další sledovanou položkou byla útrata v restauracích, hospodách, kavárnách, klubech a podobných zařízeních. V tomto případě je průměrná suma financí, které zde studenti za týden zaplatí oproti stravování a běžným nákupům, téměř o polovinu nižší a modální hodnota klesla o 60 %. V porovnání s kulturou a sportem je však tato částka o poznání vyšší a odpovídá tak právě i většímu množství volného času, který studenti touto aktivitou v Brně tráví. Podle modální hodnoty pak lze konstatovat, že typický student v brněnských restauracích a kavárnách utratí přibližně 200 Kč za týden. Za kulturu a sport pak podle modu studenti neplatí. Tuto 65

informaci lze zdůvodnit tak, že mnohé z možností sportovního a kulturního vyžití v Brně jsou bezplatné nebo zpoplatněny minimálními částkami. Při pohledu na průměrnou hodnotu tohoto ukazatele je však zřejmé, že i za kulturu a sport jsou studenti vysokých škol ochotni určitou část svého rozpočtu obětovat. Ve většině případů se ale nejedná o pravidelnou každotýdenní aktivitu, ale spíše o příležitostnou událost. V součtu pak každý ze studentů za činnosti řešené v rámci dotazníkového šetření a další výdaje kromě nákladů na ubytování a dopravu utratí přibližně 1 035 Kč za běžný týden ve studijním období, což vytváří ze studentů významnou skupinu podílející se na ekonomice města. Tab. 5: Popisné statistické ukazatele ostatních výdajů studentů brněnských vysokých škol v běžném studijním týdnu v Kč Průměr

Medián

Modus

476,9

400

500

255,4

200

200

kultura a sport

135,5

100

0

další výdaje

167,9

100

0

stravování a běžné nákupy (potraviny, hygiena, apod.) útrata v restauracích, hospodách, kavárnách, klubech, apod.

Zdroj: zpracování dat prováděného kvantitativního výzkumu

Struktura výdajů studentů brněnských vysokých škol

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

ubytování doprava stravování a zboží každodení spotřeby útrata v restauracích, kavárnách hospodách a klubech sport, kultura a další výdaje

Obr. 34: Struktura výdajů studentů brněnských vysokých škol (Zdroj: vlastní zpracování dat z dotazníkového šetření, 2014)

66

9 ZÁVĚR Studenti vysokých škol jsou významnou skupinou obyvatel města Brna a značně ovlivňují každodenní život ve městě. Podle výzkumu prováděného pro účely Strategie a koncepce rozvoje univerzitního školství v Brně jsou brněnští studenti zpravidla velice spokojeni se službami, které Brno studentům nabízí, což bylo potvrzeno na základě zjištěného množství peněz, které zde studenti vysokých škol za různé služby utrácí, a město tak lze označit za atraktivní lokalitu pro uchazeče o studium na vysoké škole. Veřejná správa Brna si však kromě vytvoření dobrého prostředí pro studium na vysoké škole klade za cíl zajistit studentům takové podmínky, aby po ukončení svého studia z Brna neodcházeli a bylo tak dosaženo zvýšení vzdělanostní struktury obyvatel města a navýšen počet obyvatel pracujících ve vzdělanostní ekonomice. Podle zjištěných dat hodlá v Brně po absolvování vysoké školy zůstat a najít si práci 36 % respondentů. Mezi respondenty, kteří jsou zařazeni v kategorii „jiné“, se často vyskytovala odpověď, že již práci v Brně mají a hodlají zůstat nebo chtějí cestovat. Zajímavostí je, že ze zjištěných dat vyplývá, že v Brně hodlá zůstat a najít si práci přibližně čtvrtina zahraničních studentů, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili.

Struktura respondentů podle plánů po ukončení studia na vysoké škole v Brně Pokračovat ve studiu v jiném městě nebo v zahraničí.

6%

8%

Najít si práci v Brně.

18%

Najít si práci mimo Brno. Najít si práci v zahraničí.

36% Zatím jsem o tom nepřemýšlel(a).

12% Jiné

20%

Obr. 35: Struktura respondentů podle plánů po ukončení studia na vysoké škole v Brně (Zdroj: vlastní zpracování dat z dotazníkového šetření, 2014)

67

Lze tedy předpokládat, že právě práce je jedním z hlavních faktorů ovlivňujícím toto rozhodnutí. Ideálním stavem je tedy zajistit studentům místo na trhu práce ihned po absolvování vysoké školy, například díky užší spolupráci mezi školami a firmami, které mohou studentům umožnit praxi během studia a zároveň si tak vybírat a školit své budoucí zaměstnance. Tento koncept již funguje, ale především u technicky zaměřených odvětví. Přínosem by tedy byla jeho aplikace u dalších oborů a cílem města by tedy mělo být přilákání nových investorů ochotných zaměstnat absolventy brněnských vysokých škol. V otázce bydlení převládá u studentů brněnských vysokých škol nejčastěji volba soukromého ubytování v nájmu. Za ubytování a s tím spojené služby, jako jsou například dodávka energií a vývoz odpadu, studenti vysokých škol v Brně platí zpravidla 2 500 – 3 000 Kč měsíčně, což je interval typický jak pro sdílení studentského bytu, tak i pro případ ubytování na vysokoškolských kolejích. Na preference studentů v otázce bydlení doposud aktivně reaguje pouze Masarykova univerzita, jež v bohunickém kampusu vybudovala blok studentských bytů, které svým studentům pronajímá. Jedna se o efektivní systém zajištění studentského bydlení univerzitou odpovídající potřebám studentů. Vzhledem k samostatnosti bytových jednotek jsou v tomto případě nižší i náklady, jelikož na rozdíl od běžných kolejí zde nemusí být stabilně žádný personál. V bohunickém kampusu jsou navíc dostupné i další potřebné služby, což z této lokality vytváří malé studentské město ve městě. Kampus v Bohunicích by tak mohl být vzorovým konceptem, jak koncentrovat komunitu vysokoškolských studentů do určité lokality v blízkosti škol. Problémem výstavby nového studentského kampusu, podobného tomu v Bohunicích, je však lokalita. Většina studentů je podle uvedených dat koncentrována v centru města a při vybudování kampusu na okraji města hrozí riziko špatné dostupnosti do škol a nezájmu ze strany studentů. Řešením by tak mohlo být například využití brownfields v centru města pro výstavbu nových studentských bytů a zajištění doprovodné infrastruktury. Pro tyto účely by bylo vhodné i jižní centrum, kde je revitalizace v plánu. Problémem však zůstává otázka financování takového projektu. I přesto, že vysoká koncentrace studentů vysokých škol je z pohledu veřejné správy vnímána jako přínos pro město, mohou vznikat konflikty mezi studenty a obyvateli města Brna právě v souvislosti s bydlením a sousedskými vztahy nebo například ve vztahu k nedostatku parkovacích míst v Brně, případně v souvislosti s využíváním automobilu jako jednoho z častých způsobů dopravy studentů. Budováním nových prostor 68

vyhrazených zejména studentům by se těmto konfliktům zabránilo a mohlo by dojít ke zlepšení vnímání studentské komunity z pohledu veřejnosti. Další neméně významnou oblastí rozvoje Brna ve vztahu ke studentům vysokých škol jsou služby, které studenti ve městě využívají. I přesto, že díky studentům již plyne do města značné množství peněz a tato komunita je se službami ve městě poměrně spokojená, neznamená to, že v této otázce není co zlepšit. Dle zjištěných informací vynakládají studenti z aktivit, které přímo nesouvisí se studiem, nejvíce peněz za útratu v restauracích, kavárnách, klubech a podobně. Návrhem pro zajištění vyššího využití dalších služeb, které Brno svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí například z oblasti sportu nebo kultury, je zavedení „studentských pasů“ nebo karet pro studenty, díky kterým budou moci v Brně získávat vyšší slevy či jiná zvýhodnění. V některých případech jako například Městské divadlo Brno nebo expozice spadající pod hrad Špilberk jsou obdobné výhody pro studenty již zavedeny. Zajímavou změnou by však bylo pomocí nového brněnského studentského průkazu zajistit více výhod právě studentům studujícím v tomto městě. V případě zavedení registru využívání těchto průkazů by pak Brno také mohlo získat více informací o tom, kterých služeb studenti vysokých škol ve věstě využívají nejčastěji. Kromě kulturního a sportovního vyžití by tyto pasy mohly být využity například i pro získání slev v městské hromadné dopravě. Jedním z hlavních cílů Evropské unie pro aktuální programové období je podpora vědy a výzkumu. Město by mělo významný podíl studentů vysokých škol na celkovém počtu obyvatel využít i v rámci vytváření své image a působení navenek. Brno se může profilovat jako město s velkou základnou schopných mladých lidí, čehož lze využít například pro oslovení dalších vědeckovýzkumných institucí, které se rozhodují o alokaci nových působišť. Data získaná díky prováděnému výzkumu budou využita Magistrátem města Brna jako podklady pro chystaný Program rozvoje znalostní ekonomiky a případně pro další nové strategické dokumenty města Brna.

Další

využití

tyto

informace naleznou

v marketingových brožurách, jako jsou například Brno Business Facts. Výsledky šetření by měly být formou článku shrnuty v brněnském Metropolitanu a newsletteru.

69

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Literární zdroje

BERMAN GROUP s.r.o. a DHV ČR spol. s.r.o. Strategie a koncepce rozvoje univerzitního školství v Brně - souhrnná analytická zpráva. Brno, 2012. 22s. BRUNN, S. D., HAYS-MITCHELL, M., ZEIGLER, D. J. Cities of the world: world regional urban development. Vyd. 5. Lanham, MD.: Rowman. 2012. 632 s. ISBN 978144-2212-862. ČADIL, J. Regionální ekonomie: teorie a aplikace. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2010. 152 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-191-8. DIJKSTRA, L., POELMAN, H. Cities in Europe – The new OECD-EC definition. 2012. 16 s. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 4., nezměn. vyd. Praha: Karolinum, 2011. 372 s. ISBN 978-80-246-1966-8. DORLING, D., REES, P. A nation still dividing: the British census and social polarisation 1971-2001. 2003. Environment and Planning A 35: 1287-1313 DRUCKER, F. P. Inovace a podnikavost: Praxe a principy. 1.vyd. Praha: Management Press, 1993. 266 s. ISBN 80-856-0329-2. EVROPSKÁ KOMISE. Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Brusel. 2010. 35 s. GODDARD, J. The Role of the University in the Development of its City and Region., Newcastle University. 2008. 19 s. GUNASEKARA, C. S. The regional role of universities in technology transfer and economic development. British Academy of Management Conference, St Andrews, Scotland. 2004. 21 s. GREGORY, D., LEWIS, R. The dictionary of human geography. Vyd. 5. ed. Malden, MA: Blackwell. 2009. 1052 s. ISBN 978-140-5132-886. 70

HUDEČEK, P. Brno – Univerzitní město. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. 2011. 98 s. vedoucí diplomové práce Mgr. Ondřej Mulíček, PhD. CHATTERTON, P. The cultural role of universities in the community: revisiting the university-community debate. In: Environment and Planning. 2000. A 32, str. 165-181, ISSN 0308-518X. CHATTERTON, P. The student city: an ongoing story of neoliberalism, gentrification, and commodification. In: Environment and Planning, 2010. A 42(3) s. 509 – 514, ISSN 0308-518X. KÖRNER, M. Rozvoj vysokého školství v ČR a jeho širší historické a středoevropské souvislosti. Urbanismus a územní rozvoj. Brno: Ústav územního rozvoje, 2010. XIII, 6/2010, s. 47-53. KULHÁNEK, L. Rozvoj regionuv teorii učících se regionů. Technical University of Košice, 2007. 481-488 s. LARKHAM, P. J. Institutions and urban form the example of universities. In: Urban Morphology, 2000. svazek 4, č. 2, s. 63-77. ISSN 1027-4278. MAJEROVÁ, V. a kol. Sociální kapitál a rozvoj regionu: Příklad Kraje Vysočina. Grada Publishing a.s., 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-7580-7. NOVÝ, S., SURYNEK, A. Sociologie pro ekonomy a manažery. 2. vyd. Grada Publishing a.s., 2006. 288 s. ISBN 80-247-1705-0. PERRY, C. D., WIEWEL, W. The University as Urban Developer: Case Studies and Analysis. M.E. Sharpe, 2005. 330 s. ISBN 978-0-7656-3224-1. PINHEIRO, R., BENNEWORTH, P., JONES, A. G. Universities and regional development: a critical assessment of tensions and contradictions. New York, NY: Routledge, 2012. 265 s. ISBN 978-0-415-89355-8. PITRA, Z. Management inovačních aktivit. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2006. 438 s. ISBN 80-869-4610-X. POWELL, K., BARKE, M. The impact of students on local house prices: 71

Newcastle upon Tyne, 2000-2005. In: Northern Economic Review č. 38 Chad's College, Durham University, 2008. s. 39-60, ISSN 0732-1899 PRNKA, T., HRONEK, F., ŠPERLINK, K. Inovace v evropské unii 1. Evropská unie a inovace. Repronis: Ostrava, 2002. 134 s. ISBN 80-7329-010-3. REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů: příručka pro uživatele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6. ROVŇÁKOVÁ, J. Studentský (noční) život v Brně — společenská a kulturní specifika. Bakalářská práce. Brno, Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta. 2013. Vedoucí bakalářské práce RNDr. Josef Kunc, Ph.D. RUSSO, A. P., VAN DEN BERG, L., LAVANGA, M. Toward a Sustainable Relationship between City and University. In: Journal of Planning Education and Research, 2007. svazek. 27, č. 2, s. 199-216, ISSN 0739-456X. SEIDENGLANZ, D., TOUŠEK, V., JANOTA, M. Odborná analýza vývoje počtu osob oficiálně neregistrovaných ve městě Brně. Brno: Masarykova univerzita, Centrum pro regionální rozvoj, 2008. 16 s. ŠVEJDA, P. Inovační podnikání. 1. vyd. Praha: Asociace inovačního podnikání ČR, 2007. 345 s. ISBN 978-80-903153-6-5. VAN DEN BERG, L., RUSSO, A. The student city: strategic planning for student communities in EU cities. Burlington, VT: Ashgate, 2004. 336 s. ISBN 07-546-4140-6. VITURKA,

M.

a

kol.

Kvalita

podnikatelského

prostředí,

regionální

konkurenceschopnost a strategie regionálního rozvoje České republiky. Grada Publishing a.s., 2010. 232 s. ISBN 978-80-247-7312-4. VOTRUBEC, C. Lidská sídla, jejich typy a rozmístění ve světě. Praha: Academia, 1980. 393 s. WESTEREN, K. I. Foundations of the knowledge economy : innovation, learning, and clusters. Cheltenham, UK: Edward Elgar, 2012. 283 s. ISBN 978-0-85793-771-1. WORLD BANK. Building knowledge economies: advanced strategies for development. Washington, D.C., 2007. 191 s. ISBN 978-0-8213-6957-9. 72

Internetové zdroje

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2013. [online]

2013

[cit.

2014-10-11]

Dostupné

z

WWW:

http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajpubl/641011-13-r_2013-xb EVROPSKÁ

KOMISE.

Jednotný

a

udržitelný

rozvoj

měst.

[online]

2014

[cit. 2014-23-09] Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/ docgener/informat/2014/urban_cs.pdf EVROPSKÁ KOMISE. Výzkum a inovace. [online] 2014 [cit. 2014-15-10] Dostupné z WWW: http://europa.eu/pol/pdf/flipbook/cs/research_cs.pdf ISBN 978-92-79-24249-6 Historie německé techniky v Brně [online] 2011 [cit. 2014-11-11] Dostupné z WWW: http://www.math.muni.cz/~sisma/dthb/dthbdej.html JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ. Přehled historie JAMU. [online] [cit. 2014-11-11] Dostupné z WWW: http://www.jamu.cz/o-nas/historie-jamu/prehledhistorie.html KONŠEL, M. Brno. [online] 2011 [cit. 2014-10-11] Dostupné z WWW: http://www.poznavamesvet.cz/brno.html MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. O univerzitě [online] [cit. 2014-11-11] Dostupné z WWW: http://mendelu.cz/o-univerzite MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Integrované plány rozvoje měst. Odbor řízení a koordinace NSRR Praha. [online] 2012 [cit. 2014-23-09] Dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/46be517c-7bcc-4305-9291-8d6398807f93/ MMZ_2012_07_IPRM_v1_46be517c-7bcc-4305-9291-8d6398807f93.pdf MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města (na základě Usnesení vlády ČR ze dne 13. srpna 2007 č. 883). Upravené znění ze dne 28. února 2012. [online] 2012 [cit. 2014-23-09] Dostupné z WWW: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=dce4261f-142d-4b42-8fb0335feae4a354

73

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Strategie regionálního rozvoje ČR 2014

–

2020.

[online]

2013

[cit.

2014-02-10]

Dostupné

z

WWW:

http://www.mmr.cz/getmedia/08e2e8d8-4c18-4e15-a7e2-0fa481336016/SRR-20142020.pdf MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Národní inovační politika české republiky na léta 2005–2010. Praha 2005. [online] 2006 [cit. 2014-15-10] Dostupné z WWW: http://download.mpo.cz/get/26521/28902/315192/priloha001.doc TICKLE, L. Here come the students – and there goes the neighbourhood. The Guardian, 15

May.

[online]

2007

[cit.

Dostupné

2014-22-10]

z

WWW:

http://www.theguardian.com/education/2007/may/15/highereducation.students UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. O univerzitě: Historie a současnost. [online] [cit. 2014-11-11] Dostupné z WWW: http://www.upol.cz/o-univerzite/historiea-soucasnost/ UNIVERZITA OBRANY. Historie Univerzity obrany. [online] [cit. 2014-11-11] Dostupné z WWW: http://www.unob.cz/univerzita/Stranky/Historie.aspx UNIVERZITA OBRANY. Výroční zpráva o činnosti za rok 2013. [online] 2014 [cit. 2014-11-11]

Dostupné

z

WWW:

http://www.unob.cz/uredni_deska/Documents/VZ_UO_2013.pdf VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ VYSOKÁ ŠKOLA V BRNĚ. Informace o univerzitě: Historie univerzity. [online] [cit. 2014-11-11] Dostupné z WWW: http://www.vfu.cz/informace-o-univerzite/historie-univerzity.html VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. O univerzitě: Historie a současnost. [online] [cit. 2014-11-11] Dostupné z WWW: http://www.vutbr.cz/o-univerzite/historie-asoucasnost

74

SEZNAM TABULEK Tab. 1: Vývoj počtu vysokých škol a studentů v ČR v období 1989 – 2010 ................. 23 Tab. 2: Fakulty jednotlivých veřejných vysokých škol a státní vysoké školy v Brně .... 33 Tab. 3: Popisné statistické ukazatele měsíčních nákladů studentů brněnských VŠ na dopravu v Kč ................................................................................................................... 55 Tab. 4: Popisné statistické ukazatele měsíčních příjmů studentů brněnských vysokých škol v Kč ......................................................................................................................... 62 Tab. 5: Popisné statistické ukazatele ostatních výdajů studentů brněnských vysokých škol v běžném studijním týdnu v Kč ...................................................................................... 66

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Vliv národních politik a regionálních vztahů na univerzity ............................... 18 Obr. 2: Logo Univerzity Palackého v Olomouci. ........................................................... 22 Obr. 3: Geografická mapa Jihomoravského kraje .......................................................... 24 Obr. 4: Městské části města Brna ................................................................................... 25 Obr. 5: Dobová fotografie budovy stavební fakulty České techniky v Brně .................. 27 Obr. 6: Dobová fotografie budovy nynější právnické fakulty Masarykovy univerzity .. 28 Obr. 7: Dobová fotografie sídla Vysoké školy zemědělské v Brně ................................ 29 Obr. 8: Dobová fotografie budovy německé techniky v Brně ........................................ 30 Obr. 9: Vstup do areálu VFU Brno ................................................................................. 31 Obr. 10: Dobová fotografie velitelství Univerzity obrany .............................................. 32 Obr. 11: Vývoj velikosti studentské komunity ve vztahu k počtu obyvatel Brna v období 1978 - 2013 ..................................................................................................................... 34 Obr. 12: Počet studentů prezenčního studia veřejných a soukromých vysokých škol v Jihomoravském kraji v období 2008 - 2013 ................................................................... 35 75

Obr. 13: Počet studentů prezenčního studia na veřejných vysokých školách v Brně a Univerzitě obrany v roce 2013........................................................................................ 35 Obr. 14: Struktura studentů prezenčního studia brněnských veřejných vysokých škol podle typu studijního programu v roce 2013 .................................................................. 36 Obr. 15: Kapacita ubytovacích zařízení jednotlivých veřejných vysokých škol v Brně v roce 2013......................................................................................................................... 37 Obr. 16: Zastoupení jednotlivých vysokých škol v Brně v dotazníkovém šetření ......... 44 Obr. 17: Zastoupení účastníků dotazníkového šetření podle ročníku studia .................. 44 Obr. 18: Podíl žáků, studentů a učňů dojíždějících do jednotlivých okresů na celkovém počtu dojíždějících žáků, studentů a učňů v ČR v roce 2001 ......................................... 46 Obr. 19: Podíl žáků, studentů a učňů dojíždějících do jednotlivých okresů na celkovém počtu dojíždějících žáků, studentů a učňů v ČR v roce 2011 ......................................... 46 Obr. 20: Procentuální zastoupení studentů brněnských vysokých škol zapojených do výzkumu podle okresu trvalého bydliště ........................................................................ 47 Obr. 21: Procentuální zastoupení účastníků dotazníkového šetření podle kraje trvalého bydliště ............................................................................................................................ 48 Obr. 22: Využití dopravních prostředků pro cestu do Brna a zpět u studentů vysokých škol s trvalým bydlištěm mimo okres Brno-město 2014 ................................................ 50 Obr. 23: Využití dopravních prostředků pro cestu do Brna a zpět u studentů vysokých škol s trvalým bydlištěm mimo okres Brno-město 2012 ................................................ 51 Obr. 24: Využití dopravních prostředků pro cesty studentů vysokých škol v rámci Brna v roce 2014......................................................................................................................... 52 Obr. 25: Využití dopravních prostředků pro cesty studentů vysokých škol v rámci Brna v roce 2012......................................................................................................................... 53 Obr. 26: Histogram četností množství peněz vynakládaných respondenty měsíčně za dojížďku do Brna z místa jejich trvalého bydliště a zpět................................................ 54 Obr. 27: Histogram četností množství peněz vynakládaných respondenty za MHD v Brně v průměrném studijním měsíci ....................................................................................... 54 Obr. 28: Zastoupení jednotlivých způsobů ubytování studentů vysokých škol v Brně .. 56 76

Obr. 29: Měsíční výdaje účastníků dotazníkového šetření za bydlení v Brně ................ 57 Obr. 30: Koncentrace studentů VŠ v jednotlivých městských částech Brna podle lokality jejich bydliště v zimním semestru 2014/2015 ................................................................ 59 Obr. 31: Struktura respondentů podle způsobů financování studia ................................ 62 Obr. 32: Průměrné měsíční životní náklady respondentů a role při pokrytí těchto nákladů, kterou mají příjmy od rodičů a dalších příbuzných ........................................................ 63 Obr. 33: Frekvence vybraných mimoškolních aktivit účastníků dotazníkového šetření 65 Obr. 34: Struktura výdajů studentů brněnských vysokých škol ..................................... 66 Obr. 35: Struktura respondentů podle plánů po ukončení studia na vysoké škole v Brně ........................................................................................................................................ 67

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Podíl studentů brněnských vysokých škol podle místa trvalého bydliště v roce 2012...................................................................................................................... 78 Příloha č. 2: Rozdělení studentů vysokých škol v Brně podle formy bydlení v letním semestru 2012 ................................................................................................................. 79 Příloha č. 3: Rozdělení městských částí Brna podle bydliště studentů vysokých škol v letním semestru 2012. .................................................................................................. 80 Příloha č. 4: Analýza významu studentů vysokých škol pro rozvoj města Brna - dotazník ........................................................................................................................................ 81

77

Příloha č. 1: Podíl studentů brněnských vysokých škol podle místa trvalého bydliště v roce 2012

Zdroj: Data z dotazníkového šetření prováděného v roce 2012. 78

Příloha č. 2: Rozdělení studentů vysokých škol v Brně podle formy bydlení v letním semestru 2012

Zdroj: Data z dotazníkového šetření prováděného v roce 2012

79

Příloha č. 3: Rozdělení městských částí Brna podle bydliště studentů vysokých škol v letním semestru 2012

Zdroj: Data z dotazníkového šetření prováděného v roce 2012. 80

Příloha č. 4: Analýza významu studentů vysokých škol pro rozvoj města Brna - dotazník

81

82

83

Zdroj: vlastní zpracování ve spolupráci s odborníky z KSM Brno

84