MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Analýza demografického vývoje Jihočeského kraje

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Analýza demografického vývoje Jihočeského kraje Bakalářská práce

Autor: Alice Cahová Vedoucí práce: PhDr. Dana Hübelová, Ph.D. Brno 2012

Zadání bakalářské práce

Abstrakt Předmětem této bakalářské práce je analýza demografického vývoje Jihočeského kraje v období let 2001−2010 a následně porovnání kraje s vývojem v České republice ve stejném časovém období. Ve shodném časovém období byly analyzovány následující demografické ukazatele: sňatečnost, rozvodovost, porodnost, potratovost, úmrtnost. Za použití metod vyrovnání časových řad vhodnou trendovou funkcí byl predikován vývoj výše zmíněných ukazatelů do roku 2015. Pro stanovení vhodného modelu trendu byla použita interpolační a extrapolační kritéria. Na základě provedených analýz bylo zjištěno, že v Jihočeském kraji dochází k postupnému snižování úmrtnosti,

sňatečnosti,

rozvodovosti,

potratovosti ve

sledovaném období. Naopak dochází ke zvyšování úrovně porodnosti a celkového přírůstku obyvatelstva. Klíčová slova Demografie, demografické ukazatele, Jihočeský kraj, populační vývoj, časová řada Abstract The subject of the bachelor thesis is to analyze the demographic development of South Bohemian region in the period 2001–2010 and subsequently comparison with development in the Czech Republic at the same time period. For the same period were analyzed the following demographic indicators: marriage rate, divorce rate, birth rate, abortion rate, the death rate. Using time series methods of compensation appropriate trend function there was predicted evolution of the above indicators by 2015. To determine the appropriate model was used trend extrapolation and interpolation criteria. Based on done analyzes it was found that in the South Bohemian region it leads to a gradual reduction in death rate, marriage rate, divorce rate, abortion rate in analyzed period. On the contrary there is an increase of the level of birth rate and the overall population growth. Key words Demography,

demographic

development, time series

indicators,

South

Bohemian

region,

population

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza demografického vývoje Jihočeského kraje“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucí mé bakalářské práce a uvedla jsem v seznamu použité literatury všechny použité zdroje. V Brně dne 30. dubna 2012 ……………………………. Podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce PhDr. Daně Hübelové, Ph.D. za odborné vedení práce, cenné rady, připomínky a trpělivost během jejího vytváření. Ráda bych také poděkovala své rodině, příteli a všem blízkým, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejich pomoci by nebylo možné práci dokončit.

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce .....................................................................................................8 1.1

Úvod ...............................................................................................................8

1.2

Cíl práce ..........................................................................................................8

Literární přehled ....................................................................................................9 2.1

Vymezení pojmů demografie...........................................................................9

2.2

Demografické disciplíny ............................................................................... 10

2.3

Prameny demografických údajů .................................................................... 10

2.3.1

Sčítání lidu ............................................................................................. 11

2.3.2

Evidence přirozeného pohybu ................................................................ 11

2.3.3

Evidence stěhování................................................................................. 11

2.3.4

Populační registr .................................................................................... 12

2.4

Demografické ukazatele ................................................................................ 12

2.5

Analýza struktury obyvatelstva...................................................................... 13

2.5.1

Struktura obyvatelstva podle pohlaví ...................................................... 13

2.5.2

Struktura obyvatelstva podle věku .......................................................... 14

2.6

3

Demografické procesy................................................................................... 14

2.6.1

Porodnost a plodnost .............................................................................. 14

2.6.2

Úmrtnost ................................................................................................ 15

2.6.3

Potratovost ............................................................................................. 16

2.6.4

Sňatečnost .............................................................................................. 17

2.6.5

Rozvodovost .......................................................................................... 18

Materiál a metodika ............................................................................................. 19

6

3.1

3.1.1

Srovnatelnost údajů v časové řadě .......................................................... 20

3.1.2

Modelování časových řad ....................................................................... 21

3.1.3

Volba vhodného modelu trendu .............................................................. 22

3.2

4

Časové řady................................................................................................... 19

Popis trendové složky.................................................................................... 24

3.2.1

Lineární trend ......................................................................................... 24

3.2.2

Parabolický trend ................................................................................... 25

Výsledky práce a diskuze..................................................................................... 27 4.1

Charakteristika kraje ..................................................................................... 27

4.2

Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku .................................................. 29

4.3

Ukazatele úmrtnosti....................................................................................... 37

4.4

Ukazatele porodnosti ..................................................................................... 39

4.5

Ukazatele sňatečnosti .................................................................................... 41

4.6

Ukazatele rozvodovosti ................................................................................. 43

4.7

Ukazatele potratovosti ................................................................................... 44

4.8

Přírůstek obyvatelstva ................................................................................... 46

4.9

Srovnání s vývojem v České republice .......................................................... 50

5

Závěr ................................................................................................................... 55

6

Seznam použité literatury .................................................................................... 57

7

Seznam obrázků .................................................................................................. 58

8

Seznam tabulek.................................................................................................... 59

9

Seznam příloh ...................................................................................................... 60

7

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Téma bakalářské práce – Analýza demografického vývoje Jihočeského kraje, jsem si vybrala, neboť mě problematika demografie v České republice zajímá a na samotný Jihočeský kraj, ve kterém jsem trávila s prarodiči letní dovolené na Lipně jako dítě, mám velice hezké vzpomínky. Cílem teoretické části je přiblížit problematiku demografie obecně. Představit tak možné prameny demografických údajů, ukázat jak se základním způsobem člení demografické ukazatele, struktura obyvatelstva a blíže specifikovat demografické procesy. Dále v části Materiál a metodika budou popsány časové řady a jejich modelování, volba vhodného modelu trendu a trendové složky. V praktické části je cílem provést analýzu demografických ukazatelů, vyrovnat časové řady vhodnou trendovou funkcí a predikovat tak jejich vývoj do dalších let. V závěru práce bude porovnán vývoj základních demografických ukazatelů s vývojem v České republice.

1.2 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je provést analýzu demografického vývoje Jihočeského kraje v průběhu let 2001−2010. Vedlejším cílem – porovnat s vývojem v České republice ve stejném období, analyzovat demografické ukazatele (porodnost, úmrtnost, sňatečnost, rozvodovost, potratovost). Vývoj těchto zmíněných ukazatelů bude vyhodnocen pomocí analýzy časových řad a bude popsán trend jejich vývoje.

8

2 Literární přehled 2.1 Vymezení pojmů demografie Současná demografie se řadí mezi vědy zabývající se problematikou obyvatelstva a studiem lidských populací. Mnoho autorů se na demografii dívá z odlišných, v podstatě ale blízkých hledisek. (Klufová, Poláková, 2010) Demografie vznikla jako složenina dvou řeckých slov – démos neboli lid a grafein, což znamená psát. Přeložením do českého jazyka je to lidopis. Z názvu demografie můžeme tedy vyvodit, že se zabývá popisem lidu, což však není zcela přesné, protože popisem lidu (spíše používáme termín populace) se zabývá řada jiných věd. Demografie se zabývá reprodukcí populací. (Koschin, 2005) Kalibová (2001, s. 5) popisuje demografii jako „vědní obor, který se zabývá studiem reprodukce lidských populací a podmíněnostmi tohoto procesu“. Podle Roubíčka (1997) je demografie společenská věda zkoumající demografické jevy a procesy, popř. zákonitosti, kterými se uvedené jevy a procesy řídí. Objektem demografického studia jsou lidské populace, předmětem studia demografie je demografická reprodukce, chápaná jako neustálá obnova lidských populací v důsledku procesu rození a vymírání (Kalibová, 2001). Je nutné rozlišovat termín obyvatelstvo (soubor lidí žijících na určitém území – státu, kraje, města) a termín lidské populace jako soubory lidí, mezi nimiž dochází k demografické reprodukci (Vystoupil a Tarabová, 2004). Populace je svou podstatou biologickým systémem, tvořeným živými bytostmi určitého biologického druhu, jejich vlastností a odpovídajících reprodukčních vztahů mezi nimi (Vystoupil a Tarabová, 2004). Demografické události (jevy) jsou důležité události v lidském životě, které jako hromadné jevy vytvářejí průběh demografické reprodukce. Tyto události se evidují a poté studují jako hromadné jevy, nikoli jako individuální události v životě jedince. (demografie.info)

9

Demografické (populační) jevy a procesy, které jsou předmětem zkoumání demografie, jsou hromadné biosociální jevy a procesy, charakterizující reprodukci obyvatelstva v jeho totalitě (Roubíček, 1997).

2.2 Demografické disciplíny Kalibová (2001, s. 5) vymezuje na základě různých kritérií demografické subdisciplíny: 

„Demografická analýza −

zabývá

se rozborem jednotlivých

složek

demografické reprodukce, tj. úmrtnosti spojené s nemocností, porodnosti, potratovosti, sňatečnosti a rozvodovosti. Demografická analýza studuje demografické

události

jako

hromadné

jevy

s cílem

vymezit

jejich

charakteristické znaky a zkoumat jejich proměnlivost v průběhu času nebo na určitém území. Při svém studiu vychází ze základní datové dokumentace a údaje dává do vzájemných vztahů a souvislostí. Výsledkem jsou pak demografické ukazatele. V demografické analýze má významné postavení studium úmrtnosti, které se rozborem příčin úmrtí a nemocnosti přibližuje sociálnímu lékařství. 

Demografická metodologie − v demografii, stejně jako v jiných oborech, lze aplikovat všechny vhodné metody, které jsou již svou povahou univerzální. Demografická metodologie zahrnuje demografickou statistiku, matematickou demografii,

demografické

modely

apod.

Úzce

navazuje

na

ostatní

metodologické obory, jakými jsou např. statistika, matematika, logika a teorie pravděpodobnosti. Široké použití a dlouhou tradici má v demografii vytváření různých modelů. 

Regionální demografie − studuje demografické procesy z hlediska regionálních podobností a rozdílů. Zkoumané regiony mohou být vymezeny buď na základě administrativních hranic (administrativní jednotky různého řádu, tj. např. okres, kraj, stát, skupina států) nebo na základě své demografické homogenity. Regionální demografie úzce souvisí s geodemografií a geografií obyvatelstva, která se zabývá vývojem rozmístění a migrací obyvatelstva.“

2.3 Prameny demografických údajů Podle Kalibové (2001) se za prameny demografických dat považují v zásadě všechny prameny běžné demografické statistiky a výsledky speciálních výběrových šetření. Tyto prameny poskytují údaje pro analýzu procesu demografické reprodukce zahrnující 10

hodnocení demografických změn (dlouhodobých trendů i krátkodobých kolísání) v souvislosti se změnami v sociální, ekonomické a politické oblasti. Lze vymezit pět typů statistického popisu, které jsou pramenem demografických a geodemografických dat (Vystoupil a Tarabová, 2004): 

Sčítání lidu



Běžná evidence přirozené měny včetně některých dalších jevů



Běžná evidence migrací



Populační registr



Zvláštní šetření (např. populačního klimatu)

2.3.1

Sčítání lidu

Sčítání lidu (populační census) je souborná statistická akce sběru, uspořádání, zhodnocení, analýzy a publikace vybraných demografických, ekonomických a sociálních údajů. Výsledky sčítání lidu nás informují o stavu, počtu, rozmístění a struktuře obyvatelstva k danému okamžiku a týkají se všech obyvatel v zemi nebo v její určité, přesně vymezené části. Sčítané osoby jsou zákonem povinné odpovídat na kladené otázky. Při vlastním sčítání jsou sčítané osoby dotazovány sčítacím komisařem, který sám vyplňuje sčítací arch nebo pomocí formulářů, jež vyplňují přímo sčítané osoby. (Kalibová, 2001)

2.3.2

Evidence přirozeného pohybu

Záznamy o přirozeném pohybu obsahují jak evidenci narození a úmrtí, tak i demografických událostí významných pro demografickou reprodukci (sňatek, rozvod, potrat). Narození, úmrtí a sňatky jsou v mnoha zemích registrovány v matrikách, které jsou zpravidla vedeny odděleně: kniha (matrika) narození, úmrtí a sňatků. (Vystoupil a Tarabová, 2004)

2.3.3

Evidence stěhování

Je vedena odděleně pro vnitrostátní a zahraniční migraci. Základní údaje o migraci se zpracovávají na základě “Hlášení o stěhování” a vyhodnocují za základní územní jednotky. Srovnatelnost dat je proto významně ovlivněna změnami administrativního členění obcí. (Vystoupil a Tarabová, 2004) 11

2.3.4

Populační registr

Populační registry slouží k průběžné registraci (formou registračních lístků nebo pomocí výpočetní techniky) obyvatel daného státu a jsou nejmladším pramenem informací. Každá osoba je do registru zařazena pod svým rodným číslem a její údaje jsou průběžně doplňovány převáděním vybraných záznamů z evidence přirozeného pohybu a z evidence stěhování. (Vystoupil a Tarabová, 2004)

2.4 Demografické ukazatele Kalibová (2001, s.13) uvádí: „Za demografické ukazatele se považují všechna základní i analytická data, která se vztahují k jednotlivým složkám procesu demografické reprodukce, tj. k úmrtnosti, porodnosti, sňatečnosti, rozvodovosti, nemocnosti a potratovosti.“ Podle Vystoupila a Tarabové (2004, s. 16) se základní demografické ukazatele většinou člení do tří kategorií: 1. „Poměrná čísla extenzivní − vznikají vydělením dvou stejnorodých údajů ve stejném časovém okamžiku a shodném územním vymezení (např. struktura zemřelých podle věku, podíl mužů v populaci) 2. Poměrná čísla intenzivní − vznikají vydělením různorodých údajů, když jednotky vyjádřené ve jmenovateli jsou nositelem událostí nebo jevu vyjádřeného v čitateli (např. počet zemřelých dělený počtem obyvatel). V rámci nich se někdy vyčleňují míry a kvocienty. 3. Indexy − vznikají jako podíl dvou absolutních čísel vymezených různě časově nebo prostorově (např. index vývoje počtu obyvatel v roce 1961 a 1991)“ Podle jiných hledisek rozlišují Vystoupil a Tarabová (2004, s. 16) ukazatele na: 

„celkové (obecné) nebo specifické (diferenční) podle toho, zda jsou vypočteny za celou populaci nebo její část



definitivní nebo předběžné (na základě neúplných nebo nedostatečně zkontrolovaných dat)



hrubé (vypočtené na základě jednoduchých metod) nebo srovnávací (při výpočtu vyloučíme vliv některé z podmínek, která se vlastním procesem přímo nesouvisí)“ 12

2.5 Analýza struktury obyvatelstva K základním demografickým strukturám řadíme třídění obyvatelstva podle pohlaví a podle věku. Roubíček (1997) nazývá toto třídění tříděním biologickým a řadí ho mezi nejdůležitější, nejzákladnější a nejcharakterističtější třídění.

2.5.1

Struktura obyvatelstva podle pohlaví

Hovoříme-li o struktuře obyvatelstva podle pohlaví, používáme jako jednu z charakteristik maskulinitu. Za ukazatele maskulinity považujeme (Vystoupil a Tarabová, 2004): 

podíl mužů v celé populaci, vyjádřený nejčastěji v %



index maskulinity, což je poměr mužů a žen v populaci, vyjádřený obvykle na 100 nebo 1000 žen =

=

. 100

Podobně lze vytvářet ukazatele feminity: 

podíl žen v celkové populaci



index feminity − ife, udávající počet žen připadajících na 100 mužů (1 − ) =

=

. 100

Struktura mužů a žen v populaci je v průběhu života proměnlivá a závisí na třech typech rozdílných procesů (Kalibová, 2001): 1. Mezi narozenými dětmi převažují chlapci, což je výrazem biologické zákonitosti. Index maskulinity narozených (označovaný též jako sekundární index maskulinity) dosahuje ve všech zemích hodnot v rozmezí 104–107, nejčastěji však 105–106. 2. Dalším procesem je diferenční úmrtnost mužů a žen. V demograficky vyspělých zemích je téměř ve všech věkových skupinách větší intenzita mortality mužů než žen (tzv. mužská neúmrtnost), která se projevuje výsledně v rozdílné naději dožití obou pohlaví. 3. Posledním procesem majícím vliv na zastoupení mužů a žen v populaci je migrace (nejčastěji pracovní). 13

2.5.2

Struktura obyvatelstva podle věku

Věková struktura se vyjadřuje rozdělením celkového počtu mužů, resp. žen do jednoletých nebo víceletých skupin. Při grafickém znázornění věkové struktury používáme dvojitý histogram. (Vystoupil a Tarabová, 2004) Obyvatelstvo je možné podle věku rozdělit do tří základních skupin: 

dětská (obyvatelstvo 0−14 let)



reprodukční (obyvatelstvo 15−49 let)



postprodukční (obyvatelstvo 50 a více let)

2.6 Demografické procesy Procesem se rozumí, když jedinec prožívá změnu svého stavu, tj. skutečný přechod z jednoho

stavu do

druhého.

Všechny demografické procesy se

vyznačují

demografickou událostí (demografie.info): 

Porodnost narozením



Úmrtnost úmrtím



Potratovost potratem



Sňatečnost uzavřením manželství



Rozvodovost rozvodem

2.6.1

Porodnost a plodnost

„Termíny porodnost a plodnost jsou odvozeny především od označení dvou odlišných ukazatelů,

charakterizující procesy,

související s pozitivní

stránkou

přirozené

reprodukce” (Roubíček, 1997, s. 222). Porodnost je jedním z hlavních demografických procesů, spolu s úmrtností představuje základní složku demografické reprodukce populací. Analýzu procesu porodnosti je možné začít už početím. Početím začíná těhotenství končící porodem, a to buď jednočetným nebo vícečetným. (Vystoupil a Tarabová, 2004) Úroveň porodnosti je závislá na plodivosti neboli fekunditě, což znamená schopnost muže a ženy rodit děti. Jejím výsledkem, vyjádřeným počtem narozených dětí, je plodnost

neboli

fertilita.

Úroveň

porodnosti

je

také

ovlivněna

vnějšími 14

„nebiologickými“ činiteli jako např. populační politika státu, bytová situace partnerů, uplatnění na trhu práce, hodnotový systém partnerů, náboženské vyznání apod. (demografie.info) Fyziologická neschopnost plození se nazývá neplodnost nebo také sterilita. Pod pojmem bezdětnost se rozumí fyziologická neplodnost nebo záměrná snaha nemít děti. (Vystoupil a Tarabová, 2004) Rozlišení narozených děti podle několika faktorů (demografie.info) : 

dle rodinného stavu matky v době porodu − manželské a nemanželské



dle projevu, resp. neexistence známek života − živě a mrtvě narozené



dle věku matky při porodu



dle pořadí − tzn. kolikáté dítě matky to je, biologické a v manželství

Základním ukazatelem porodnosti je hrubá míra celkové porodnosti (hmcp), která vyjadřuje poměr počtu narozených ke střednímu stavu obyvatelstva v daném období. V praxi se však hlavně používá ukazatel obecné míry plodnosti, která je definovaná jako poměr počtu živě narozených na 1000 žen v reprodukčním věku.

2.6.2

Úmrtnost

Termín úmrtnost značí proces přirozeného úbytku obyvatelstva úmrtími jednotlivých jeho příslušníků. Tento proces tudíž souvisí s populačním růstem a podílí se na absolutní změně počtu obyvatelstva. (Roubíček, 1997) Doplněna nemocností je úmrtnost jedním ze základních ukazatelů vypovídajícím o zdravotním stavu populace. Zdravotní stav, nemocnost a úmrtnost jsou určeny řadou faktorů. V podstatě lze vyčlenit tři hlavní skupiny (demografie.info): a) genetické faktory − např. vyšší úmrtnost mužů (ženy mají nižší úmrtnost a žijí déle, proto studujeme úmrtnost vždy odděleně za jednotlivá pohlaví) b) ekologické faktory − např. klimatické podmínky, životní prostředí c) socioekonomické faktory

15



individuální: životní úroveň, úroveň vzdělání, postoj ke zdraví, péče o vlastní zdraví a využívání preventivních opatření, stravovací návyky, výživa, fyzická aktivita



vlivy prostředí: úroveň zdravotnictví, dostupnost a kvalita lékařské péče, rozvoj medicíny a lékařské techniky, systém zdravotní politiky, systém sociálního zabezpečení, ekonomická situace

Nejjednodušším ukazatelem je hrubá míra úmrtnosti (hmú), která se vyjadřuje jako počet zemřelých připadajících na 1000 obyvatel středního stavu (Vystoupil a Tarabová, 2004). Nevýhodou ukazatele je nezohlednění věkového specifika dané populace. Koschin (2005) označuje ukazatele hrubé míry úmrtnosti za veličinu, která vypovídá o úmrtnosti falešně, ale je to dobrá charakteristika procesu vymírání populace. Charakterizuje tak úmrtnost jiným způsobem a to pomocí specifické míry úmrtnosti Specifická míra úmrtnosti nás informuje o změně úmrtnosti s věkem. Počet zemřelých do jednoho roku na 1000 živě narozených téhož kalendářního roku se označuje jako kvocient kojenecké úmrtnosti − kú (Vystoupil a Tarabová, 2004).

2.6.3

Potratovost

Potratovost označuje demografický proces, který se váže ke klíčovým procesům lidské reprodukce − k porodnosti a úmrtnosti. Podle Vystoupila a Tarabové (2004) se potratem rozumí ukončení těhotenství zpravidla do 28 týdnů. Česká statistika rozeznává tři druhy potratů: 

potraty na žádost (interrupce)



samovolné potraty (spontánní vypuzení plodu)



ostatní potraty (bezprostředně ohrožující život ženy)

Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující úroveň potratovosti patří: legislativní ustanovení, antikoncepce (dostupnost, rozšíření, metody), společenské klima, individuální vlivy (náboženské přesvědčení, úroveň vzdělání, ekonomická situace), reprodukční zdraví populace.

16

Demografický informační portál (2004−2009) definuje potrat jako: 1. ukončení těhotenství ženy, při kterém: 

plod neprojevuje žádnou známku života a jeho porodní hmotnost je menší než 1000 g a pokud ji nejde zjistit, jestliže těhotenství trvá kratší dobu než 28 týdnů



plod projevuje přinejmenším jednu ze známek života a má porodní hmotnost menší než 500 g, ale nepřežije 24 hodin po porodu



z dělohy ženy bylo vyjmuto plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice

2. ukončení mimoděložního těhotenství anebo umělé přerušení těhotenství provedené podle zvláštních předpisů U analýzy procesu potratovosti sledujeme výskyt potratů ve vztahu k celé populaci, k ženám v reprodukčním věku nebo k živě narozeným dětem. Nejjednodušší ukazatel intenzity potratovosti je hrubá míra potratovosti − hmpo, udávající počet všech potratů na 1000 obyvatel středního stavu. (Kalibová, 2001)

2.6.4

Sňatečnost

Dle Kalibové (2001) se sňatečností rozumí proces formování, tj. uzavírání sňatků na základě zákonem stanovených podmínek. Sňatek je opakující se demografická událost, která nemusí nastat u každého jedince (na rozdíl od narození a úmrtí). Neobnovitelnou událostí je výhradně první sňatek. Limitujícími faktory, které ovlivňují uzavírání sňatků, jsou (demografie.info): 

minimální sňatkový věk − v České republice je 18 let. Manželství nemůže uzavřít nezletilý. Výjimečně, pokud je to v souladu se společenským účelem manželství (např. těhotenství partnerky), může soud z důležitých důvodů povolit uzavření manželství nezletilému staršímu než 16 let. Návrh na uzavření manželství podává sám nezletilý, kterému není nutno ustanovit opatrovníka.



rodinný stav − sezdaní již nemohou vstoupit do manželství − toto platí pouze v monogamních společnostech, tj. společnostech, ve kterých není dovoleno mnohoženství či mnohomužství.

17



určitý stupeň pokrevnosti − v přímé linii, tj. rodiče s dětmi a sourozenci nemohou uzavřít sňatek, bratranec se sestřenicí se již vzít mohou.



pohlaví novomanželů − v České republice mohou uzavřít sňatek pouze osoby odlišného pohlaví. Zákon o registrovaném partnerství byl v ČR schválen (zákon č. 115/2006 Sb.), ale registrované partnerství není rovnocenné s uzavřením manželství a není tedy ani centrálně statisticky evidováno.

Nejjednodušší ukazatel, znázorňující úroveň sňatečnosti, je hrubá míra sňatečnosti (hms), která udává počet sňatků na 1000 obyvatel středního stavu ve sledovaném časovém období.

2.6.5

Rozvodovost

Rozvod je právním ukončením manželství. Uskutečňuje se na základě podání žádosti a dojde k němu rozhodnutím soudu. Do roku 1949 se manželství ukončovala buď rozvodem (s nemožností uzavřít další sňatek), nebo rozlukou, která umožňovala další sňatek. Zákon č. 265/1949 sb., o rodinném právu ustanovil rozvod jako jedinou formu právního zániku manželství za života manželů. Česká statistika člení rozvody podle délky trvání manželství (nepřihlíží se při tom k roku uzavření manželství), dále v ní najdeme informace o způsobu vyřízení podaných návrhů na rozvod, o rozvodech podle počtu nezletilých dětí a o příčinách rozvodu. Při podrobnějším zkoumání rozvodovosti můžeme také zahrnout další faktory, které mají vliv na intenzitu rozvodovosti – např. pořadí sňatku, počet předchozích rozvodů, věk při sňatku, věkový rozdíl manželů, počet dětí v manželství, socioprofesní postavení, dosažené vzdělání, státní občanství manželů, nebo velikost obce. (demografie.info) Ukazatelem úrovně rozvodovosti je hrubá míra rozvodovosti (hmro), která se vypočítává jako podíl rozvodů na 1000 obyvatel středního stavu za jeden kalendářní rok.

18

3 Materiál a metodika 3.1 Časové řady Časová řada je posloupnost věcně a prostorově srovnatelných pozorování, jednoznačně uspořádaných z časového hlediska ve směru minulost-přítomnost. Analýzou (případně prognózou) časových řad pak rozumíme souhrn metod sloužících k popsání těchto řad. (Hindls, Hronová, Seger, 2007) Rozlišení základních druhů časových řad ekonomických ukazatelů (Hindls, Hronová, Seger, 2007): a) podle rozhodného časového hlediska na: 

Intervalové časové řady − řady ukazatelů, jejichž velikost je závislá na délce intervalu, za který je sledován. Pro tyto ukazatele lze tvořit součty. Intervalové ukazatele je nutné vztahovat k intervalům se stejnou délkou, protože v opačném případě by mohlo dojít ke zkreslenému srovnání. Pro zajištění srovnatelnosti obvykle přepočítáváme období na jednotkový časový interval. Této operaci říkáme očišťování časových řad od důsledků kalendářních variací. Údaje, očištěné na kalendářní dny, vypočítáme jako ( )

=

, kde

značí hodnotu očišťovaného ukazatele v příslušném dílčím období roku,

je počet kalendářních dní v příslušném dílčím období roku,

je

průměrný počet kalendářních dní v dílčím období roku. 

Okamžikové časové řady − ukazatele, z nichž jsou tyto řady sestaveny, se vztahují k určitému okamžiku. Jelikož prostý součet za několik za sebou jdoucích hodnot nedává reálný smysl, je nutné jejich shrnutí pomocí speciálního průměru. Tento průměr nazýváme chronologický průměr. Při jeho výpočtu nejdříve počítáme aritmetický průměr hodnot okamžikových ukazatelů příslušejících časovým okamžikům to stejné pro

a

, až pro

,

a

, poté

. Z těchto průměrů následně

stanovíme průměr za celou časovou řadu.

19

Prostý chronologický průměr − stejná délka mezi jednotlivými časovými okamžiky, jeho vzorec nabývá pak tvaru:

=

+ 2

+ 2

+

+⋯+

+ 2

−1

1 =2

+

+ ⋯+

1 +2

−1

Vážený chronologický průměr − délka mezi jednotlivými časovými okamžiky není konstantní, jeho vzorec nabývá pak tvaru: =

+ 2

+ 2 +

+

+ ⋯+

+ 2

+ ⋯+

b) podle periodicity (délky období u intervalové časové řady), s jakou jsou údaje sledovány na: 

Roční (dlouhodobé) časové řady − periodicita roční nebo delší než jeden rok



Krátkodobé časové řady − periodicita kratší než jeden rok (údaje zaznamenávány ve čtvrtletních, měsíčních, týdenních aj. obdobích)

c) podle druhu sledovaných ukazatelů na: 

Primární (prvotní) časové řady − zjišťují se přímo, lze jednoznačně stanovit typ charakteristiky, statistické jednotky i statistického znaku



Sekundární (odvozené) časové řady − mohou vznikat třemi způsoby: jako funkce různých primárních ukazatelů, jako funkce různých hodnot stejného primárního ukazatele nebo jako funkce dvou či více primárních ukazatelů

d) podle způsobu vyjádření údajů na: 

časové řady naturálních ukazatelů − hodnoty ukazatele jsou vyjadřovány v naturálních jednotkách, mají menší vypovídací schopnost



časové

řady

peněžních

ukazatelů

−

tvoří

většinu

důležitých

ekonomických časových řad

3.1.1

Srovnatelnost údajů v časové řadě

Důležitým pojmem v analýze časových řad je srovnatelnost údajů. Před použitím odpovídajících statistických metod k analýze a eventuálně k prognóze údajů v časové řadě, je nutné se ubezpečit o tom, jestli jsou údaje skutečně srovnatelné z věcného, prostorového a časového hlediska. (Hindls, Hronová, Seger, 2007) 20



Věcná srovnatelnost − obvykle stejně nazývané ukazatele nemusí být pokaždé stejně obsahově vymezené. Pokud se mění v průběhu času obsahové vymezení ukazatele, jde o údaje časové řady nesrovnatelné a pro následující úvahy prakticky bezcenné.



Prostorová srovnatelnost − prostorovou srovnatelností rozumíme možnost používat údaje v časových řadách, které se vztahují k totožným geografickým územím. Ne vždy však musí jít pouze o geografický problém.



Časová srovnatelnost − bývá problémem převážně u intervalových časových řad (tj. u ukazatelů, kdy jejich velikost je závislá na délce interval)

3.1.2

Modelování časových řad

Tradičním výchozím principem modelování časových řad je jednorozměrný model = ( , ), kde

udává hodnotu modelového ukazatele v čase

mnohdy mluvíme jako o proměnné časové),

, = 1,2 … , (o proměnné

udává hodnotu náhodné složky

(poruchy) v čase . (Hindls, Hronová, Seger, 2007) Jedním ze způsobů jak lze přistupovat k jednorozměrnému modelu je podle Hindlse, Hronové a Segera (2007) použití klasického (formálního) modelu, kdy jde jen o popsání forem pohybu, nikoliv o poznání věcných příčin dynamiky časové řady. Model vychází z dekompozice řady na čtyři složky časového pohybu: 

trendová složka Tt,



sezónní složka St,



cyklická složka Ct,



náhodná složka εt

Tyto složky nemusí existovat souběžně, některá z nich může chybět u určitých procesů. Samotný tvar rozkladu může být dvojího typu: 

auditivní, v němž =

+

+

+

=

+

,

= 1,2, … , .

kde Yt se označuje jako teoretická složka ve tvaru Tt + St + Ct.

21



multiplikativní, v němž =

,

= 1,2, … , .

Trendem se rozumí hlavní sklon dlouhodobého vývoje hodnot analyzovaného ukazatele v čase. Může být rostoucí, klesající nebo konstantní. Sezónní složka − jde o pravidelně se opakující odchylku od trendové složky, která se vyskytuje u časových řad údajů s periodicitou kratší nebo se rovnající jednomu roku. Důvody sezónního kolísání bývají různé. Může k nim docházet jednak vlivem změn ročních období, vlivem odlišné délky měsíčního či pracovního cyklu, ale také působením různých společenských zvyklostí. Cyklická složka − jedná se o kolísání okolo trendu důsledkem dlouhodobého cyklického vývoje s délkou vlny delší jako jeden rok. Ne vždy bývá tato složka považována za samostatnou složku časové řady. Občas je zahrnována pod trendovou složku jako její část, vyjadřující střednědobou tendenci, jenž má mnohdy oscilační charakter s neznámou, obvykle proměnlivou periodou. Náhodná složka − tuto veličinu nemůžeme popsat žádnou z funkcí času. Je to složka, která zůstane po vyloučení trendu, sezónní a cyklické složky. Zdrojem této složky jsou drobné, vzájemně nezávislé příčiny. V tomto případě jde pak o náhodnou (stochastickou) složku, jejíž chování lze popsat pravděpodobnostně.

3.1.3

Volba vhodného modelu trendu

Jádrem pro rozhodování o vhodném typu trendové funkce jsou věcně ekonomická kritéria, tj. trendovou funkci je dobré volit na základě věcné analýzy zkoumaného ekonomického jevu. Při věcné analýze je možné v některých případech posoudit, jestli se jedná o funkci rostoucí či klesající. V případě inflexního bodu rozlišujeme funkci nekonečně rostoucí nebo s růstem jenom ke konečné limitě apod. Další jednoduchou možností volby je analýza grafu zobrazené časové řady. Hindls, Hronová a Novák (2000) dělí tato kritéria z hlediska účelu modelování časových řad na: Interpolační kritéria − založena na porovnání součtu čtverců odchylek empirických a teoretických hodnot. Jsou tudíž jakousi mírou „přilnavosti“ nebo také „přimykavosti“

22

modelu ke skutečnosti. Menší součet určuje lepší model. Tato kritéria jsou aplikována obvykle v podobě průměrné čtvercové odchylky (M. S. E.). Statistický software nabízí především tyto míry „úspěšnosti“ zvolené trendové funkce: 

M.E. = Mean Error = střední chyba odhadu, kde . .=

∑

−

Tato míra je vždy rovna nule, pokud použijeme k odhadu parametrů klasickým způsobem metodu nejmenších čtverců. Jde-li o úpravu postupu např. logaritmizací či inverzí hodnot nebo dokonce k odhadu parametrů je nutné použít jinou metodu, M. E. může být nenulové. 

M. S. E. = Mean Squared Error = střední čtvercová chyba odhadu . . .=

∑

−

.

Toto kritérium patří mezi nejpoužívanější. 

M. A. E. = Mean Absolute Error = střední absolutní chyba odhadu −

. . .= 

M. A. P. E. = Mean Absolute Percentage Error = střední absolutní procentní chyba odhadu . . .=



−

. 100/

M. P. E. = Mean Percentage Error = střední procentní chyba odhadu . . .=

−

. 100/

Extrapolační kritéria − založena na simulaci, kdy z analyzované řady oddělíme určitou část pozorování. Vhodnost trendové funkce pak lze usoudit podle toho, jak dobře extrapoluje tato pozorování. Podle rozsáhlých srovnávacích studií je pouze 50 až 60% modelů popisujících minulost dobře použitelných pro predikci. (Hindls, Hronová, Novák, 2000) Nejznámějším prognostickým modelem kvality je Theilův koeficient, patřící mezi koeficienty nesouladu. 23

=

∑

− ∑

,

kde N je délka časové řady použitá pro odhad modelu (po zkrácení), D je zkrácení časové řady, tedy je extrapolace na

=

− ,

období dopředu, a to modelem odhadnutým na základě

prvních N pozorování časové řady.

3.2 Popis trendové složky Obvyklým způsobem při popisování trendu časové řady je její vyrovnávání matematickou funkcí. Výsledkem je pak souhrnná informace o charakteru hlavní tendence ve vývoji analyzovaného ukazatele v čase a navíc je také možné modelovat další vývoj trendu v budoucnu za předpokladu, že se nezmění jeho charakter. (Hindls, Hronová, Novák, 2000) Nejvíce používaným okruhem je šest typů trendových funkcí a to lineární trend, parabolický trend, exponenciální trend, modifikovaný exponenciální trend, logistický trend a Gompertzova křivka. První tři jmenované spadají do jednoduchých funkcí. Další trojice trendových funkcí už tak jednoduchý průběh a metody odhadu parametrů nemá. (Hindls, Hronová, Seger, 2007)

3.2.1

Lineární trend

Je nejvíce používaným typem trendové funkce. Lze jej použít pokaždé, když chceme alespoň orientačně stanovit základní směr vývoje analyzované časové řady. Dále může také sloužit jako vhodná aproximace jiných trendových funkcí v určitém omezeném časovém intervalu. Vyjádřen ve tvaru =

+

,

jsou neznámé parametry a

parametrů

, kde

a

= 1, 2, … ,

je časová proměnná. K odhadu

použijeme metodu nejmenších čtverců, jež dává nejlepší nevychýlené

odhady. V souladu s technikami přímkové regrese dospíváme k vyřešení dvou normálních rovnic 24

=

+

=

,

+

,

kde symbol Σ označuje součet přes t od 1 do n. Řešením soustavy normálních rovnic jsou odhady parametrů =

̅

−

=

3.2.2

̅,

−

−

.

Parabolický trend

Jedná se o často používaný typ trendové funkce, který má tvar = ,

+ ,

+

, kde = 1, 2, … ,

jsou neznámé parametry a

je časová proměnná. Jelikož jde

o funkci lineární z hlediska parametrů, použijeme k odhadu parametrů také metodu nejmenších čtverců. Řešíme tři normální rovnice. =

´+

´=

´+

´ =

´ +

Platí-li podmínka ∑ ´ = 0, parametru

+

´ ,

´ +

´ ,

´ +

´ .

= 1, 3, 5, … , jednoduše nalezneme z druhé rovnice odhad

ve tvaru =

∑ ´ . ∑ ´

Zbývající parametry dostaneme řešením normálních rovnic = ´ =

+ ´ +

´ , ´ , 25

odkud =

∑

=

∑ ´ −∑ ´ ∑ ∑ ´ − (∑ ´ ) ∑

´

,

´ −∑ ∑ ´ . ∑ ´ − (∑ ´ )

26

4 Výsledky práce a diskuze 4.1 Charakteristika kraje Jihočeský kraj je svou velikostí druhým největším krajem České republiky. Jeho rozloha 10 057 km představuje 12,8 % státu. Jako vyšší územní samosprávný celek byl vytvořen v roce 2000. Do května 2001 nesl název Budějovický kraj. Poloha je situována převážně na jihu Čech, ale okolím Dačic zasahuje i na Moravu. (wikipedia.org) Největší část hranice kraje tvoří státní hranice s Rakouskem a Německem (v celkové délce 323 km), dalšími sousedy je kraj Plzeňský, Středočeský, Kraj Vysočina a Jihomoravský kraje. Jihočeský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnění z celé České republiky. K 31. 12. 2010 v kraji žilo 638 706 obyvatel, z čehož vyplývá nejnižší hustota zalidnění v zemi 63,5 obyvatel na km². Z jeho sedmi okresů má největší hustotu obyvatelstva okres České Budějovice, ve kterém žije téměř 30 % obyvatel kraje. Je to dáno převážně koncentrací do samotného města České Budějovice, v němž bydlí 94,8 tis. osob. Dalšími velkými městy jsou Tábor (35,3 tis. obyvatel), Písek (29,9 tis. obyvatel), Strakonice (23,0 tis. obyvatel) a Jindřichův Hradec (22,4 tis. obyvatel). V těchto 5 městech žije třetina Jihočechů. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují 37,7 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,1 % celkového počtu obyvatel kraje. Nejmenší obcí v kraji, ale i v celé České republice, je obec Vlkov v okrese České Budějovice pouze se 17 trvale žijícími obyvateli. Celkem se v kraji nachází v současné době 623 samosprávných obcí (53 z nich má statut města) s téměř 2 tisíci částmi obcí. Podíl městského obyvatelstva dosáhl k 31. 12. 2010 celkem 64,3 %. Věková struktura obyvatel kraje je podobná jako v celé České republice, průměrný věk v kraji i ČR je 40,9 roku. Od demografické struktury kraje se výrazněji odlišuje pohraniční okres Český Krumlov s pestřejším národnostním složením. Je zde mladší věková struktura, nejvyšší hodnoty porodnosti a téměř nejnižší úmrtnost. Okres Český Krumlov společně s okresem České Budějovice zaznamenával trvalý růst početních stavů obyvatel. Naproti tomu v ostatních okresech počty obyvatel spíše stagnovaly. (czso.cz)

27

Obrázek 1: Jihočeský kraj

(zdroj: topograf.cz)

28

4.2 Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku V kapitole 4.2 Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku je popsán vývoj počtu obyvatel v letech cenzů před sledovaným obdobím, vývoj středního stavu obyvatel ve sledovaném období a jeho následná predikce do roku 2015. Dále je zde také popsán a předpovězen vývoj indexu maskulinity a feminity, srovnán vývoj hodnot těchto dvou indexů v rámci jednotlivých věkových skupin, zobrazen vývoj hodnot indexu stáří a podíl věkových skupin ve sledovaném období. Obrázek 2: Počet obyvatel při sčítání lidu v Jihočeském kraji v letech 1930–2001 800000 700000 počet obyvatel

600000 500000 400000 300000 200000 100000 0 1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

stav obyvatel v letech cenzů

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)

Obrázek 2 zobrazuje vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji v letech cenzů před sledovaným obdobím. Můžeme vidět, že po roce 1930 počet obyvatel v kraji prudce poklesl (o 167 909 obyvatel). Důvodem byl vliv mnoha faktorů, například hospodářská krize na počátku třicátých let a odsun Němců po druhé světové válce s velkým dopadem na okresy Český Krumlov, Prachatice, Jindřichův Hradec a České Budějovice. Od roku 1950 se počet obyvatel plynule zvyšoval. Celkově počet obyvatel do roku 2001 vzrostl o 74 356 obyvatel. Největší přírůstek byl zaznamenán v období let 1970 až 1980 (o 35 628 obyvatel). Důvody lze spatřovat především ve vyšší porodnosti v polovině sedmdesátých

let,

kdy

silné

poválečné

ročníky

byly

motivovány

různými

propopulačními opatřeními k většímu počtu dětí v rodině. Významný přírůstek počtu obyvatel kraje byl také v letech 1950 až 1961 (o 22 802 obyvatel), zejména vlivem doosídlování pohraničních území kraje. Také doznívalo období většího počtu dětí 29

v rodinách (první polovina padesátých let, od roku 1958 bylo legalizováno umělé přerušení těhotenství). Nejnižší přírůstek obyvatelstva mezi jednotlivými sčítáními lidu byl zaznamenán v období 1991 – 2001 (o 2 378 obyvatel), a to i přesto, že v roce 2001 byli do celkového počtu obyvatel poprvé započteni cizinci s dlouhodobým pobytem. Obrázek 3: Vývoj středního stavu obyvatel v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 640 000

počet obyvatel

635 000 630 000 625 000 620 000 615 000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

střední stav obyvatel


Obrázek 3 znázorňuje vývoj středního stavu obyvatel v Jihočeském kraji v období let 2001−2010. Z grafu můžeme vidět, že počet obyvatel se v rozmezí let 2001 až 2004 pohyboval kolem 625 000 a od roku 2004 konstantně rostl až do roku 2009. V roce 2010 žilo v kraji 637 910 obyvatel, z toho 314 511 mužů a 323 399 žen. Celkově počet obyvatel v období let 2001 až 2010 vzrostl o 12 509.

30

Obrázek 4: Predikce vývoje středního stavu obyvatel v Jihočeském kraji do roku 2015 650 000 645 000 počet obyvatel

640 000 635 000 630 000 625 000 620 000 615 000 610 000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 střední stav obyvatel

Lineární (střední stav obyvatel)

(zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování) Tabulka 1: Předpokládaný vývoj středního stavu obyvatel v Jihočeském kraji v letech 2011 −2015 2011

2012

2013

2014

2015

638590,9

640205,9

641821

643436

645051,1

Časová řada vývoje středního stavu obyvatel v Jihočeském kraji byla vyrovnána lineárním trendem, což znázorňuje obrázek 4. Vývoj hodnot středního stavu obyvatel v Jihočeském kraji vykazuje rostoucí trend. Odhadovaná lineární trendová funkce má tvar

= 629708,1 + 807,5 ’. Za předpokladu neměnnosti charakteru trendu by

stoupla hodnota středního stavu obyvatel Jihočeského kraje v roce 2015 na 645 051 obyvatel.

31

Obrázek 5: Vývoj středního stavu mužů a žen v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 325 000

počet obyvatel

320 000 315 000 310 000 305 000 300 000 295 000 2001

2002

2003

2004

2005

střední stav obyvatel - muži

2006

2007

2008

2009

2010

střední stav obyvatel - ženy


Na obrázku 5 vidíme, že po celé sledované období značně převažovala populace žen. Hlavním důvodem tohoto stavu je skutečnost, že muži vykazují obecně vyšší úmrtnostní charakteristiky ve všech věkových kategoriích než ženy. Střední stav žen byl v letech 2001 až 2005 téměř neměnný a následně od roku 2004 je patrný jeho konstantní nárůst. Na počátku sledovaného období došlo k mírnému snížení středního stavu mužů, od roku 2003 je však zaznamenán pozvolný nárůst. Celkově došlo ke zvýšení středního stavu žen o 5 083 a u mužů se počet zvýšil o 7 426. Tabulka 2: Vývoj ukazatelů [%] maskulinity v Jihočeském kraji v letech 2001−2010 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

podíl mužů v populaci

49,07

49,09

49,12

49,10

49,18

49,23

49,28

49,32

49,33

49,30

index maskulinity

96,34

96,44

96,53

96,48

96,77

96,97

97,14

97,33

97,35

97,24

ima ve věku 0-14 let

105,43

105,81

105,67

106,05

105,86

105,76

105,17

105,30

104,99

104,58


101,67

101,74

101,98

101,82

102,25

102,54

102,78

103,04

103,14

103,05

ima ve věku 65 a více

65,29

65,48

65,46

65,70

66,29

66,78

67,74

68,39

69,00

69,62

Z tabulky můžeme vidět, že podíl mužů v populaci v letech 2001−2010 vykazuje po celé období hodnotu kolem 49 %. Index maskulinity se také téměř nezměnil, nepatrný nárůst je zaznamenán od roku 2007, kdy přesáhl hodnotu 97 %. Maximální hodnoty dosáhl index maskulinity v roce 2009, kdy na 100 žen připadalo 97,35 mužů. V důsledku zlepšení úmrtnostních poměrů u mužů středního věku můžeme sledovat ve vyšších věkových skupinách růst indexu maskulinity. Ve věkové skupině 65 a více tak 32

v roce 2001 připadalo na 100 žen 65 mužů, v roce 2010 došlo ke zvýšení na téměř 70 mužů na 100 žen.

%

Obrázek 6: Predikce vývoje indexu maskulinity v Jihočeském kraji do roku 2015 98,2 98 97,8 97,6 97,4 97,2 97 96,8 96,6 96,4 96,2 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 index maskulinity

Lineární (index maskulinity)


Časová řada vykazuje rostoucí lineární trend. Odhadovaná lineární trendová funkce má tvar

= 96,859 + 0,0626 ’. V roce 2015 by se při stávajícím trendu mohla hodnota

indexu maskulinity zvýšit na 98 mužů na 100 žen. Tabulka 3: Vývoj ukazatelů [%] feminity v Jihočeském kraji v letech 2001−2010 2001 podíl žen v populaci

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

50,93

50,91

50,88

50,90

50,82

50,77

50,72

50,68

50,67

50,70

103,80

103,69

103,59

103,65

103,33

103,13

102,94

102,74

102,72

102,84

ife ve věku 0-14 let

94,85

94,51

94,63

94,30

94,46

94,56

95,09

94,97

95,25

95,62


98,36

98,29

98,06

98,21

97,80

97,52

97,30

97,05

96,95

97,04

ife ve věku 65 a více

153,16

152,71

152,76

152,21

150,85

149,75

147,62

146,22

144,94

143,63

index feminity

Z tabulky 3 je patrné, že podíl žen v populaci se drží v celém období těsně pod hranicí 51 %, přičemž můžeme zaznamenat nepatrný pokles v tomto období. Index feminity v Jihočeském kraji zaznamenává klesající průběh, kde nejnižší hodnota byla dosažena v roce 2009, kdy na 100 mužů připadlo 102,72 žen.

33

Obrázek 7: Predikce vývoje indexu feminity v Jihočeském kraji do roku 2015 104 103,5

%

103 102,5 102 101,5 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 index feminity

Lineární (index feminity)


Obrázek 7 znázorňuje vývoj hodnot indexu feminity za dané časové období a jeho predikci do roku 2015. Časová řada vykazuje klesající trend, proto byl pro její vyrovnání použit lineární trend. Odhadovaná lineární trendová funkce nabývá tvaru = 103,243 − 0,0667 ’. Pokud nedojde ke změně trendu, sníží se hodnota ife v roce 2015 na 101,98, tzn. na 100 mužů by připadalo 101 žen. Obrázek 8: Srovnání hodnot vývoje ima a ife v Jihočeském kraji ve věku 0-14 let 108,00 106,00 104,00 102,00 100,00 98,00 96,00 94,00 92,00 90,00 88,00 2001

2002

2003

2004

2005


2006

2007

2008

2009

2010



34

Obrázek 9: Srovnání hodnot vývoje ima a ife v Jihočeském kraji ve věku 15-64 let 104,00 103,00 102,00 101,00 100,00 99,00 98,00 97,00 96,00 95,00 94,00 93,00 2001

2002

2003

2004

2005


2006

2007

2008

2009

2010


(zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování) Obrázek 10: Srovnání hodnot vývoje ima a ife v Jihočeském kraji ve věku 65 a více let 180,00 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 2001

2002

2003

2004

2005

ima ve věku 64 a více let

2006

2007

2008

2009

2010

ife ve věku 64 a více let


Z obrázků vyplývá, že podíl mužů a žen v populaci se měnil v závislosti na jednotlivých věkových skupinách. Věková struktura mužů byla odlišná od věkové struktury žen. Je to dáno také tím, že mužů se rodí více než žen, ale umírají v průměru o 6 let dříve než ženy. V případě dětské složky, tj. obyvatelstva ve věku 0–14 let, převládá výrazně index maskulinity nad indexem feminity. Tento fakt je dán skutečností, která už byla zmíněna, že se rodí více chlapců než dívek. Index maskulinity v tzv. produktivním (ekonomicky 35

aktivním) věku 15–64 let vzrostl ve stejném období z 101,7 % na 103,1 %. Klesající tendenci měl index feminity ve věkové kategorii 15–64 let, kde poklesl z 98,4 % na 97 %. U věkové kategorie 65 a více let již převažuje populace žen nad mužskou. Důvodem je fakt, že muži se dožívají nižšího věku než ženy. Tabulka 4: Vývoj hodnot indexu stáří v Jihočeském kraji v letech 2001−2010 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

83,95

86,35

88,80

91,18

94,52

97,73

100,19

103,16

105,48

106,78

Věkové složení obyvatel Jihočeského kraje se v dlouhodobém vývoji za posledních 30 let značně změnilo ve smyslu stárnutí populace. Tabulka 4 znázorňuje vývoj hodnot indexu stáří ve sledovaném období 2001−2010, vyjadřující podíl postreprodukční složky ve věku 65 a více let k dětské složce 0−14 let. Hodnoty indexu stáří vykazují rostoucí tendenci. Jako hlavní důvody ve změně věkového složení a tedy i stárnutí populace můžeme označit zejména snižování úmrtnosti a klesající porodnost, která byla výrazná především v osmdesátých, ale zejména pak v devadesátých letech. Obrázek 11: Podíl dětské, reprodukční a postreprodukční složky v Jihočeském kraji v letech 2001−2010 80,00

zastoupení v %

70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 2001

2002

2003

dětská složka (0-14)

2004

2005

reprodukční (15-64)

2006

2007

2008

2009

2010

postreprodukční (65 a více)


V Jihočeském kraji výrazně převažuje reprodukční složka obyvatelstva (15–64 let), která stagnuje po celé sledované období na 70–71 % celkové populace. Podíl dětské a postreprodukční složky je téměř vyrovnaný. Dětská složka měla klesající tendenci v období let 2001 až 2008, následně je zaznamenán nepatrný nárůst. Celkově se dětská složka ve sledovaném období snížila o 1,78 %. Postreprodukční složka se naopak 36

zvýšila o 1,82 %. V dalších letech můžeme očekávat, že složka starší populace (65 a více let) bude stále početnější, neboť budou postupně stárnout silně zastoupené ročníky 50-ti až 60-ti letých obyvatel.

4.3 Ukazatele úmrtnosti V této kapitole bude popsán vývoj úmrtnosti v Jihočeském kraji před a v průběhu sledovaného období a bude predikován vývoj ukazatele hrubé míry úmrtnosti do roku 2015. Obrázek 12: Vývoj úmrtnosti v Jihočeském kraji v letech 1961–2010 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1961 1970 1980 1991 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 počet zemřelých v letech 1961-2010


Obrázek 12 ukazuje vývoj úmrtnosti v letech 1961 až 2010, kde prvních pět údajů je zaznamenáno v letech cenzů. Od roku 2002 jsou údaje zachyceny pro jednotlivé roky jdoucí za sebou. Z grafu je patrné, že z dlouhodobého hlediska lze vývoj úmrtnosti hodnotit pozitivně. I když podíl starých lidí v populaci roste a dochází tak k jejímu stárnutí, počet úmrtí od počátku 90. let ve srovnání s předešlým vývojem i přes výkyvy v některých letech klesá. Nejvyšší počet zemřelých byl zaznamenán v roce 1980, kdy zemřelo 7 980 osob. Nejnižší potom v roce 2006 s 6 168 zemřelými. Hlavní důvody smrti zůstávají dlouhodobě stejné – nemoci oběhové soustavy a zhoubné novotvary. Tabulka 5: Vývoj hodnot hrubé míry úmrtnosti v ‰ v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

10,2

10,0

10,4

10,3

10,2

9,8

9,9

10,0

10,2

10,1

37

Z tabulky 5 je patrné, že hrubá míra úmrtnosti ve sledovaném období v Jihočeském kraji vykazovala značný kolísavý průběh. Na počátku sledovaného období klesla, avšak do roku 2003 opět vzrostla a dosáhla svého maxima tj. 10,4 ‰. Následně znovu poklesla na nejnižší hodnotu 9,8 ‰ ve sledovaném období. Mezi lety 2007 a 2009 vzrostla nepatrně hodnota hrubé míry úmrtnosti (o 0,3 ‰). Obrázek 13: Vývoj hodnot hrubé míry úmrtnosti v Jihočeském kraji v letech 2001–2015 10,5 10,4 10,3

‰

10,2 10,1 10 9,9 9,8 9,7 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 hrubá míra úmrtnosti

Lineární (hrubá míra úmrtnosti)


Vývoj hodnot hrubé míry úmrtnosti byl vyrovnán lineárním trendem, což znázorňuje obrázek 13. Odhadovaná lineární trendová funkce pak nabývá tvaru

= 10,11

−0,00939 ’. V roce 2015 se dá očekávat při stávajícím charakteru trendu opět snížení hodnoty hrubé míry úmrtnosti na hodnotu 9,93 ‰. Tabulka 6: Vývoj hodnot koeficientu kojenecké úmrtnosti v ‰ v Jihočeském kraji v letech 2001–2015 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

5,0

4,9

3,5

2,4

3,4

2,2

3,2

2,7

2,3

2,9

Ve vývoji úmrtnosti je třeba zdůraznit klesající kojeneckou úmrtnost, která se v porovnání s rokem 2001 snížila o 2,1 ‰ v roce 2010. V roce 2006 byla doposud nejnižší a vykázala hodnotu 2,2 zemřelí kojenci na 1000 živě narozených. Hlavní příčinou poklesu kojenecké úmrtnosti je zvyšující se úroveň a dostupnost lékařské péče.

38

4.4 Ukazatele porodnosti V kapitole 4.4 bude popsán vývoj porodnosti v Jihočeském kraji před a v průběhu sledovaného období a bude predikován vývoj ukazatele hrubé míry porodnosti do roku 2015. Obrázek 14: Vývoj porodnosti v Jihočeském kraji v letech 1961–2010 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1961 1970 1980 1991 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 počet živě narozených v letech 1961-2010


Obrázek 14 zachycuje vývoj počtu živě narozených ve stejném časovém období jako v případě již uvedené úmrtnosti v letech 1961 až 2010. Mezi lety 1961 a 1980 se počet živě narozených v kraji zvýšil o 1 517. Důvody vyšší porodnosti lze spatřovat zejména v polovině sedmdesátých let, kdy silné poválečné ročníky byly motivovány různými propopulačními opatřeními k většímu počtu dětí v rodině. Počet živě narozených dětí v Jihočeském kraji se od počátku 90. let trvale snižoval až do roku 2001, kdy počet narozených dětí klesl z 9 436 na pouhých 5 554. Tento pokles způsobily především změny,

které

ve

společnosti

po

roce

1989

proběhly.

Jednalo

se

nejen

o změny ekonomické, politické a sociální, ale také o změny v individuálních hodnotách a preferencích. Mladým lidem se naskytlo více pracovních příležitostí a možností realizace. Nezanedbatelným důvodem poklesu byla také možnost plánovaného rodičovství, díky dostupnosti moderní spolehlivé antikoncepce. Jak můžeme vidět z grafu, po roce 2001 měl počet narozených rostoucí tendenci až do roku 2008. V Jihočeském kraji se v roce 2010 narodilo 6 993 živých dětí.

39

Tabulka 7: Vývoj hodnot hrubé míry porodnosti v ‰ v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

8,9

9,2

9,2

9,5

9,8

10,1

11,0

11,3

11,0

10,9

Na počátku sledovaného období, tj. v roce 2001, byla hodnota hrubé míry porodnosti nejnižší (na 1000 obyvatel připadalo 8,9 živě narozených). V letech 2002 a 2003 hodnota stagnovala na 9,2 ‰. Celková hodnota hrubé míry porodnosti mezi lety 2001 až 2008 se zvýšila o 2,4 ‰. Důvod nárůstu spočíval ve skutečnosti, že ročníky narozené v době pronatalitních opatření 70. let 20. století, které měly vyrovnat propad přirozeného přírůstku v 90. letech, odsunuly narození vlastních dětí přibližně o 10 let (z důvodů pracovních, ekonomických.). V letech 2009 a 2010 byl však znovu zaznamenán pokles této hodnoty. Obrázek 15: Vývoj hodnot hrubé míry porodnosti v Jihočeském kraji v letech 2001–2015 14 12 10 ‰

8 6 4 2 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 hrubá míra porodnosti

Lineární (hrubá míra porodnosti)


Ukazatel hodnot hrubé míry porodnosti má ve sledovaném období rostoucí lineární trend. Odhadovaná lineární trendová funkce nabývá tvaru s hodnotami parametrů

= 10,09,

= 10,09 + 0,139

’

=0,139. Zachováme-li stávající trend, hodnota

hrubé míry porodnosti se zvýší v roce 2015 na 12,7 ‰, tuto skutečnost zachycuje obrázek 15.

40

4.5 Ukazatele sňatečnosti Kapitola 4.5 Ukazatele sňatečnosti je zaměřena na vývoj počtu sňatků v Jihočeském kraji před a v průběhu sledovaného období. V závěru je predikován vývoj ukazatele hrubé míry sňatečnosti do roku 2015. Obrázek 16: Vývoj sňatečnosti v Jihočeském kraji v letech 1961–2010 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1961 1970 1980 1991 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 počet sňatků


Obrázek 16 znázorňuje vývoj sňatečnosti v Jihočeském kraji ve stejném časovém horizontu jako u již popsaných ukazatelů úmrtnosti a porodnosti. Jak je patrné z grafu, v období let 1961 až 1991 se počet uzavřených sňatků pohyboval ještě nad hranicí 4 000. V dalších letech však vedlo společenské a ekonomické klima k poklesu zájmů o zakládání rodin a ke značnému snížení počtu uzavřených sňatků. Pokles sňatečnosti byl jednou z hlavních charakteristik populačního vývoje po roce 1989. Důvodem poklesu byla skutečnost, kterou jsem již zmínila v předchozí kapitole 4.4 – nové možnosti seberealizace mladých lidí ve studiu či perspektivním zaměstnání, cestování, rozšíření nabídky aktivit pro volný čas. Na druhé straně se ale také objevily i negativní důsledky nových ekonomických podmínek, jako je riziko nezaměstnanosti, menší sociální jistoty, rozdíly v příjmech, nedostatek finančně dostupných bytů. Manželství tak pro většinu mladých lidí ztratilo prioritní postavení a demografické chování mladé generace se přizpůsobilo novým podmínkám. Nejnižší počet sňatků ve sledovaném období připadl na rok 2010, kdy 2 891 sňatků představovalo pouze 53 % jejich počtu v roce 1990. 41

Tabulka 8: Vývoj hodnot hrubé míry sňatečnosti v ‰ v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

5,1

5,2

4,7

4,8

4,9

4,9

5,5

4,9

4,5

4,5

Hodnoty hrubé míry sňatečnosti ve sledovaném období vykazují kolísavý průběh. V roce 2007 byla dosažena nejvyšší hodnota 5,5 ‰. Nejnižší potom v posledních dvou letech 4,5 ‰. Zvýšení této hodnoty v roce 2007 tedy neznamenalo počátek rostoucí úrovně sňatečnosti. Šlo převážně o kumulaci dosud odkládaných, ale jinak i třeba plánovaných sňatků, kterou vyvolal příznivý časový okamžik. Atraktivní sousled čísel na sobotu 7.7 2007 přilákal do obřadní síně rekordní počet párů. Obrázek 17: Vývoj hodnot hrubé míry sňatečnosti v Jihočeském kraji v letech 2001–2015 6 5

‰

4 3 2 1 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 hrubá míra sňatečnosti

Lineární (hrubá míra sňatečnosti)


Na obrázku 17 je zaznačen vývoj hodnot hrubé míry sňatečnosti ve sledovaném období a jeho predikce do roku 2015. Časová řada vykazuje klesající lineární trend. Odhadovaná lineární trendová funkce nabývá tvaru

= 4,9 − 0,0218 ’. Pokud

nedojde ke změně trendu, sníží se hodnota v roce 2015 na 4,49 ‰.

42

4.6 Ukazatele rozvodovosti V kapitole 4.6 s názvem Ukazatele rozvodovosti bude popsán vývoj rozvodovosti v Jihočeském kraji před a v průběhu sledovaného období. Na základě údajů získaných zpracováním statistických hlášení bude predikován vývoj ukazatele hrubé míry rozvodovosti do roku 2015. Obrázek 18: Vývoj rozvodovosti v Jihočeském kraji v letech 1961–2010 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1961 1970 1980 1991 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 počet rozvodů


Obrázek 18 zachycuje opět dlouhodobější časový úsek, tentokrát z hlediska rozvodovosti. Počet rozvodů v Jihočeském kraji od roku 1961 intenzivně narostl. Rozvod i nadále zůstává jedním z důležitých řešení manželských neshod a ani po zpřísnění legislativy rozvodovost výrazně neklesá. Vliv této zpřísněné legislativy se projevil na snížení počtu rozvodů pouze přechodně v letech 1998 až 1999. Tabulka 9: Vývoj hodnot hrubé míry rozvodovosti v ‰ v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

3,0

3,2

3,2

2,9

3,0

2,7

2,6

3,1

2,7

2,9

Ukazatel hrubé míry rozvodovosti ve sledovaném období má kolísavý průběh. Na počátku hodnota mírně vzrostla z 3 ‰ na hodnotu 3,2 ‰, kde se udržela až do roku 2003. V roce 2004 opět poklesla, avšak následující rok se znovu zvýšila. V roce 2007 klesla až na nejnižší hodnotu 2,6 ‰, rok 2008 však vykázal další nárůst na hodnotu 3,1 ‰. V letech 2009 a 2010 se hrubá míra rozvodovosti drží těsně pod hranicí 3 ‰. 43

Obrázek 19: Vývoj hodnot hrubé míry rozvodovosti v Jihočeském kraji v letech 2001–2015 3,5 3 2,5 ‰

2 1,5 1 0,5 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 hrubá míra rozvodovosti

Lineární (hrubá míra rozvodovosti)


Časová řada hrubé míry rozvodovosti byla vyrovnána lineárním trendem. Odhadovaná lineární trendová funkce nabývá tvaru = 2,93 a

= 2,93 − 0,0185

’

s hodnotami parametrů

= −0,0185. Při stávajícím charakteru trendu by došlo v roce 2015 ke

snížení hodnoty na 2,58 ‰.

4.7 Ukazatele potratovosti V kapitole 4.7 Ukazatele potratovosti bude popsán vývoj počtu potratů v Jihočeském kraji před a v průběhu sledovaného období a bude predikován vývoj ukazatele hrubé míry potratovosti do roku 2015.

44

Obrázek 20: Vývoj potratovosti v Jihočeském kraji v letech 1961–2010 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 1961 1970 1980 1991 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 počet potratů


Na obrázku 20 je patrný výrazný pokles počtu potratů (spontánních i interrupcí) v roce 2001 oproti roku 1991, kdy byla potratovost v tomto roce cenzu nejvyšší (pokles ze 7 460 na 2 880 potratů). Na poklesu počtu potratů měla vliv osvěta, rozšíření a dostupnost moderní antikoncepce. Nejméně potratů bylo provedeno v roce 2006 (2 292 potratů). Ve sledovaném období v letech 2001 až 2010 počet potratů nepřesáhl hranici 3 000. Tabulka 10: Vývoj hodnot hrubé míry potratovosti v ‰ v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

4,6

4,4

4,1

3,9

3,7

3,6

3,7

3,6

3,7

3,6

Tabulka 10 zachycuje vývoj hrubé míry potratovosti v Jihočeském kraji. V období let 2001 až 2006 tato hodnota rovnoměrně klesala. V následujících letech potom přeskakovala z hodnoty 3,6 na 3,7 ‰. Celkově hodnota ve sledovaném období poklesla o 1 ‰.

45

Obrázek 21: Vývoj hodnot hrubé míry potratovosti v Jihočeském kraji v letech 2001–2015 5 4,5 4 3,5 ‰

3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 hrubá míra potratovosti

Lineární (hrubá míra potratovosti)


Ukazatel hodnot hrubé míry potratovosti vykazuje ve sledovaném období klesající tendenci, proto byl zvolen pro vyrovnání této časové řady lineární trend. Odhadovaná lineární trendová funkce pak nabývá tvaru parametrů

= 3,89,

= 3,89 − 0,0518

’

s hodnotami

= −0,0518. Do roku 2015 se při současném trendu vývoje

hodnot sníží hrubá míra potratovosti na 2,9 ‰, což je znázorněno na obrázku 21.

4.8 Přírůstek obyvatelstva V kapitole 4.8 bude popsán vývoj celkového, přirozeného a migračního přírůstku obyvatelstva v Jihočeském kraji před a v průběhu sledovaného období. Na základě údajů získaných zpracováním statistických hlášení bude predikován vývoj jednotlivých přírůstků do roku 2015.

46

Obrázek 22: Vývoj jednotlivých přírůstků v Jihočeském kraji v letech 1971–2010 3 500 3 000

počet obyvatel

2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 -500 -1 000 -1 500 1961 1970 1980 1991 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 přirozený přírůstek

migrační přírůstek

celkový přírůstek


Na obrázku 22 je zachycen vývoj přirozeného, migračního a celkového přírůstku obyvatel opětovně pro názornější vyjádření již od roku 1961 do roku 2010. Před sledovaným obdobím byl největší přírůstek v období 1970 až 1980. Jedním z hlavních důvodů byla již zmíněná vyšší porodnost v polovině sedmdesátých let, kdy silné poválečné ročníky byly motivovány různými propopulačními opatřeními k většímu počtu dětí v rodině. Ve sledovaném období byl celkový přírůstek nejvyšší v letech 2007 a 2008, kdy znovu přesáhl hranici 3 000. V těchto letech se značně podílel na celkovém přírůstku přírůstek stěhování. Kromě roku 2001, kdy se celkový přírůstek pohyboval v záporných hodnotách (poklesl o 725 osob), byly naměřeny hodnoty kladné. Ve sledovaném období byl přírůstek obyvatel plně zajištěn migračním saldem, které je trvale kladné. To svědčí o migrační atraktivitě Jihočeského kraje. Přesto v některých letech nestačilo pokrýt úbytek počtu obyvatel přirozenou měnou a počet obyvatel kraje se tak snížil. Od roku 2007, kdy byl celkový přírůstek nejvyšší (vzrostl o 3 258 osob), je zaznamenán jeho pokles tj. přirozený úbytek až do roku 2010, kdy poklesl o 1 063 osob. Od roku 2009 se podíl přirozeného a migračního přírůstku na přírůstku celkovém vyrovnal.

47

Tabulka 11: Vývoj přírůstku obyvatelstva v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Celkový přírůstek

-725

529

444

171

2 054

2 240

3 258

3 064

1 315

1 063

Přiroz. přírůstek

-819

-495

-785

-499

-262

202

676

808

560

517

94

1 024

1 229

670

2 316

2 038

2 582

2 256

755

546

Migrační přírůstek

Obrázek 23: Vývoj celkového přírůstku obyvatel v Jihočeském kraji v letech 2001–2015 4000 3000

počet obyvatel

2000 1000 0 -1000 -2000 -3000 -4000 -5000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 celkový přírůstek

Polyg. (celkový přírůstek)


Obrázek 23 zobrazuje průběh hodnot celkového přírůstku obyvatelstva v Jihočeském kraji v letech 2001–2015. Časová řada má klesající parabolický trend. Odhadovaná parabolická trendová funkce pak nabývá tvaru −23,9157

’

s

hodnotami

parametrů

= 2130,519 + 133, 7606 = 2130,519,

’

= 133,7606 a

= −23,9157. Za předpokladu neměnnosti charakteru trendu se celkový přírůstek sníží do roku 2015 na –3 961,6 obyvatel.

48

Obrázek 24: Vývoj přirozeného přírůstku obyvatel v Jihočeském kraji v letech 2001–2015 2000

počet obyvatel

1500 1000 500 0 -500 -1000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 přirozený přírůstek

Lineární (přirozený přírůstek)


Časová řada hodnot přirozeného přírůstku byla vyrovnána pomocí lineárního trendu. Odhadovaná lineární trendová funkce nabývá tvaru parametrů

= −9,7,

= −9,7 + 95

’

s hodnotami

= 95. Při zachování trendu by v roce 2015 mohlo dojít ke

zvýšení přirozeného přírůstku na 1 796 obyvatel, což je znázorněno na obrázku 24. Obrázek 25: Vývoj migračního přírůstku obyvatel v Jihočeském kraji v letech 2001–2015 3000 2000 počet obyvatel

1000 0 -1000 -2000 -3000 -4000 -5000 -6000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 migrační přírůstek

Polyg. (migrační přírůstek)


49

K vyrovnání časové řady migračního přírůstku byl použit polynom druhého stupně. Odhadovaná parabolická trendová funkce pak nabývá tvaru

= 2077,844

+38, 7212 ’ − 22,0256

= 38,7212 a

’

s hodnotami parametrů

= 2077,844,

= −22,0256. Zachová-li se současný trend, můžeme předpokládat rapidní snížení migračního přírůstku v roce 2015 na –5 138 obyvatel, což znázorňuje obrázek 25.

4.9 Srovnání s vývojem v České republice Pro názornější představu demografického vývoje Jihočeského kraje byla vytvořena kapitola 4.9 Srovnání s vývojem v České republice, která dokumentuje vývoj základních demografických ukazatelů v tomto kraji v porovnání s vývojem v České republice ve sledovaném období 2001–2010. Obrázek 26: Vývoj úmrtnosti v České republice a v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 počet zemřelých v ČR

počet zemřelých v JčK


Na obrázku 26 můžeme vidět, že počet zemřelých v České republice se ve sledovaném období 2001 až 2010 pohyboval nad hranicí 100 000. Mezi lety 2001 a 2003 vzrostl tento počet z 107 755 na nejvyšší dosaženou hodnotu v tomto sledovaném období na 111 288 úmrtí. V následujících letech kolísal mezi hodnotami 104 000 a 108 000. Nejnižší počet úmrtí byl zaznamenán v roce 2006, kdy počet zemřelých vykázal hodnotu 104 441. Naproti tomu vývoj úmrtnosti v Jihočeském kraji se držel po celé období na hodnotě 6 000.

50

Obrázek 27: Vývoj porodnosti v České republice a v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 počet živě narozených v ČR

počet živě narozených v JčK


Z obrázku 27 je patrný nárůst ukazatele porodnosti v České republice mezi lety 2001 a 2008. V tomto období vzrostl počet živě narozených z 90 715 na 119 570 dětí (tj. o 28 885). V dalších dvou letech je však zaznamenán pokles na 117 153. Celkový počet živě narozených dětí v České republice se v námi sledovaném období zvýšil o 26 438. V Jihočeském kraji se počet živě narozených dětí v tomto období zvýšil z 5 554 na 6 933. Nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 2008 (7 155 živě narozených dětí), kdy představovala 6 % celkového počtu živě narozených dětí v České republice. Podle Českého statistického úřadu je porodnost v kraji ve srovnání s celorepublikovým průměrem nižší.

51

Obrázek 28: Vývoj sňatečnosti v České republice a v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

počet sňatků v ČR

2006

2007

2008

2009

2010

počet sňatků v JčK


Na obrázku 28 je zaznačen vývoj sňatečnosti v České republice a v Jihočeském kraji ve sledovaném období 2001 až 2010. Jak můžeme vidět z grafu, vývoj počtu sňatků v České republice měl kolísavou tendenci. První rok hodnota vzrostla, avšak další rok opět klesla. Od roku 2003 počet sňatků rostl až do roku 2007, kdy počet uzavřených sňatků byl nejvyšší (57 157). Po roce 2007 je zaznamenán pokles sňatečnosti. Nejnižší hodnota byla vykázána v posledním roce 2010, kdy dosáhla 46 746. Ve sledovaném období poklesla sňatečnost v České republice o 5 628. Co se týče Jihočeského kraje i zde celková hodnota poklesla, avšak pouze o 299 sňatků, což představuje 5,3 % poklesu sňatečnosti v České republice. Nejvyšší sňatečnost v Jihočeském kraji byla v roce 2007 (3 449 sňatků), naopak nejnižší v roce 2009 (2 871 sňatků).

52

Obrázek 29: Vývoj rozvodovosti v České republice a v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

počet rozvodů v ČR

2006

2007

2008

2009

2010

počet rozvodů v JčK


Obrázek 29 zachycuje vývoj rozvodovosti v České republice a v Jihočeském kraji. V České republice v období let 2001 až 2004 počet rozvodů vzrostl z 31 586 na 33 060. Následně se snížil a do roku 2008 se pohyboval na hranici 31 000 rozvodů. V roce 2009 klesl na nejnižší hodnotu ve sledovaném období tj. na 29 133. V posledním sledovaném roce se rozvodovost zvýšila oproti roku 2009 o 1 650. Celkově se počet rozvodů snížil o hodnotu 803. V Jihočeském kraji bylo v roce 2003 rozvedeno 2 001 párů, což bylo nejvíce ve sledovaném období. Nejnižší počet rozvodů pak byl zaznamenán v roce 2007 (1 627). Celkově se rozvodovost v Jihočeském kraji v období let 2001 až 2010 snížila pouze o 4 rozvody, což představuje 0,5 % celkového poklesu počtu rozvodů v České republice.

53

Obrázek 30: Vývoj potratovosti v České republice a v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

počet potratů v ČR

2006

2007

2008

2009

2010

počet potratů v JčK


Z obrázku 30 vyplývá, že počet potratů v České republice, ale i v Jihočeském kraji se v letech 2001 až 2010 snížil. V České republice potratovost konstantně klesala až do roku 2006, kdy byl počet potratů 39 959. Následující dva roky potratovost vzrostla o 1 487 potratů, po roce 2008 došlo opět ke snížení na nejnižší hodnotu 39 273. Potratovost v Jihočeském kraji se v rozmezí let 2001 až 2006 snížila z hodnoty 2 880 na hodnotu 2 292. Do konce sledovaného období počet potratů kolísal kolem hodnoty 2 300.

54

5 Závěr Jihočeský kraj představuje 12,8 % státu a je tak svou velikostí druhým největším krajem České republiky. Jako vyšší územní samosprávný celek byl vytvořen v roce 2000. Do května 2001 nesl název Budějovický kraj. K 31. 12. 2010 v kraji žilo 638 706 obyvatel, z čehož vyplývá nejnižší hustota zalidnění v zemi 63,5 obyvatel na km². Věková struktura obyvatel kraje je podobná jako v celé České republice, průměrný věk v kraji i ČR je 40,9 roku. V roce 1930, při sčítání lidu, žilo v Jihočeském kraji 718 820 obyvatel. Do roku 2001 se tento počet snížil na 625 267 obyvatel. V roce 2010 (k 1. 7.) byl střední stav v kraji 637 910 obyvatel, z toho 314 511 mužů a 323 399 žen. Za předpokladu neměnnosti charakteru trendu by stoupla hodnota středního stavu obyvatel Jihočeského kraje v roce 2015 na 645 051 obyvatel. Podíl mužů v populaci po celé sledované období 2001−2010 vykazuje hodnotu kolem 49 % a podíl žen v populaci se drží pod hranicí 51 %. V kraji výrazně převažuje reprodukční složka obyvatelstva, která se pohybuje po celé sledované období na 70–71 % celkové populace. Podíl dětské a postreprodukční složky je téměř shodný, avšak v průběhu období došlo ke snížení dětské složky o 1,78 % a naopak ke zvýšení postreprodukční složky o 1,82 %. Vliv vývoje porodnosti a zvyšování průměrného věku dožití se promítá do změn ve věkovém složení a dochází k postupnému stárnutí populace. Vývoj úmrtnosti z dlouhodobého hlediska vykazuje pokles. I přesto, že v roce 2010 vzrostl počet úmrtí oproti roku 2001 o 43 osob, hrubá míra úmrtnosti se snížila o 0,1 ‰. Při zachování stávajícího trendu můžeme očekávat, že v roce 2015 hrubá míra úmrtnosti poklesne na 9,93 ‰. Porodnost má z dlouhodobého hlediska klesající tendenci. Počet živě narozených dětí se od počátku 90. let trvale snižoval až do roku 2001, kdy tento počet klesl z 9 436 na pouhých 5 554. Ve sledovaném období měl však rostoucí trend a zvýšil se celkově o 1 379 živě narozených. Podle Českého statistického úřadu je porodnost v kraji ve srovnání s celorepublikovým průměrem nižší. Do roku 2015 lze očekávat jeho zvýšení na 12,7 ‰.

55

Pokles sňatečnosti byl jednou z hlavních charakteristik populačního vývoje po roce 1989. Ve sledovaném období se hrubá míra sňatečnosti snížila o 0,6 ‰ a v roce 2010 tak byla mírně nad úrovní republikového průměru. Predikce pro rok 2015 udává opět snížení hodnoty na 4,49 ‰. Počet rozvodů v Jihočeském kraji od roku 1961 intenzivně narostl. V roce 2010 se počet rozvodů vůči roku 2001 snížil o pouhé 4 rozvody. V průběhu sledovaného období měla hrubá míra rozvodovosti kolísavý průběh. Při stávajícím charakteru trendu dojde v roce 2015 ke snížení hodnoty hmú na 2,58 ‰. Pozitivně lze hodnotit pokles počtu potratů jak v České republice, tak i v samotném Jihočeském kraji, kde tento pokles vedl ke snížení ukazatele hrubé míra potratovosti ve sledovaném období o 1 ‰. Jihočeský kraj se nicméně v roce 2010 nacházel lehce pod celorepublikovým průměrem Celkový přírůstek obyvatelstva vzrostl v daném období z počáteční hodnoty – 725 v roce 2001 na hodnotu 1 063 v roce 2010. Na zvýšení tohoto přírůstku měl v celém období vysoký podíl přírůstku stěhování. V posledních dvou letech je však zaznamenán klesající trend, který by měl pokračovat až do roku 2015.

56

6 Seznam použité literatury 1. HINDLS, Richard; HRONOVÁ, Stanislava; NOVÁK, Ilja. Metody statistické analýzy pro ekonomy. 2. přeprac. vyd. Praha: Management Press, 2000, 259 s. ISBN 80-726-1013-9. 2. HINDLS, Richard; HRONOVÁ, Stanislava; SEGER, Jan. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6. 3. KALIBOVÁ, Květa. Úvod do demografie. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 52 s. ISBN 80-246-0222-9. 4. KLUFOVÁ, Renata a Zuzana POLÁKOVÁ. Demografické metody a analýzy: demografie české a slovenské populace. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 306 s. ISBN 978-807-3575-465. 5. KOSCHIN, Felix. Demografie poprvé. Vyd. 2. přeprac. V Praze: Oeconomica, 2005, 122 s. ISBN 80-245-0859-1. 6. ROUBÍČEK, Vladimír. Úvod do demografie. 1. vyd. Praha: CODEX Bohemia, 1997, 348 s. ISBN 80-859-6343-4. 7. VYSTOUPIL, Jiří a Zdeňka TARABOVÁ. Základy demografie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 150 s. ISBN 80-210-3617-6. Internetové zdroje 8. Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 2.1. 2012 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje 9. Demografický informační portál [online]. Demografické informační centrum, © 2004-2009 [cit. 2012-05-16]. ISSN 1801-2914. Dostupné z: http://www.demografie.info/ o demografii obecně: dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_odemografii= porodnost: dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_porodnost= úmrtnost: dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_umrtnost= potratovost: dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_potratovost= sňatečnost: dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_snatecnost= rozvodovost: dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_rozvodovost= 10. Jihočeský kraj. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 31. 3. 2012 [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jihočeský_kraj 57

11. Topograf [online]. Topograf s.r.o., © 2006 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://spravnimapa.topograf.cz/jihocesky-kraj

7 Seznam obrázků Obrázek 1: Jihočeský kraj Obrázek 2: Počet obyvatel při sčítání lidu v Jihočeském kraji v letech 1930–2001 Obrázek 3: Vývoj středního stavu obyvatel v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 Obrázek 4: Predikce vývoje středního stavu obyvatel v Jihočeském kraji do roku 2015 Obrázek 5: Vývoj středního stavu mužů a žen v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 Obrázek 6: Predikce vývoje indexu maskulinity v Jihočeském kraji do roku 2015 Obrázek 7: Predikce vývoje indexu feminity v Jihočeském kraji do roku 2015 Obrázek 8: Srovnání hodnot vývoje ima a ife v Jihočeském kraji ve věku 0-14 let Obrázek 9: Srovnání hodnot vývoje ima a ife v Jihočeském kraji ve věku 15-64 let Obrázek 10: Srovnání hodnot vývoje ima a ife v Jihočeském kraji ve věku 65 a více let Obrázek 11: Podíl dětské, reprodukční a postreprodukční složky v Jihočeském kraji v letech 2001−2010 Obrázek 12: Vývoj úmrtnosti v Jihočeském kraji v letech 1961–2010 Obrázek 13: Vývoj hodnot hrubé míry úmrtnosti v Jihočeském kraji v letech 2001–2015 Obrázek 14: Vývoj porodnosti v Jihočeském kraji v letech 1961–2010 Obrázek 15: Vývoj hodnot hrubé míry porodnosti v Jihočeském kraji v letech 2001–2015 Obrázek 16: Vývoj sňatečnosti v Jihočeském kraji v letech 1961–2010 Obrázek 17: Vývoj hodnot hrubé míry sňatečnosti v Jihočeském kraji v letech 2001–2015 Obrázek 18: Vývoj rozvodovosti v Jihočeském kraji v letech 1961–2010 58

Obrázek 19: Vývoj hodnot hrubé míry rozvodovosti v Jihočeském kraji v letech 2001–2015 Obrázek 20: Vývoj potratovosti v Jihočeském kraji v letech 1961–2010 Obrázek 21: Vývoj hodnot hrubé míry potratovosti v Jihočeském kraji v letech 2001–2015 Obrázek 22: Vývoj jednotlivých přírůstků v Jihočeském kraji v letech 1971–2010 Obrázek 23: Vývoj celkového přírůstku obyvatel v Jihočeském kraji v letech 2001–2015 Obrázek 24: Vývoj přirozeného přírůstku obyvatel v Jihočeském kraji v letech 2001–2015 Obrázek 25: Vývoj migračního přírůstku obyvatel v Jihočeském kraji v letech 2001–2015 Obrázek 26: Vývoj úmrtnosti v České republice a v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 Obrázek 27: Vývoj porodnosti v České republice a v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 Obrázek 28: Vývoj sňatečnosti v České republice a v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 Obrázek 29: Vývoj rozvodovosti v České republice a v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 Obrázek 30: Vývoj potratovosti v České republice a v Jihočeském kraji v letech 2001–2010

8 Seznam tabulek Tabulka 1: Předpokládaný vývoj středního stavu obyvatel v Jihočeském kraji v letech 2011 −2015 Tabulka 2: Vývoj ukazatelů [%] maskulinity v Jihočeském kraji v letech 2001−2010 Tabulka 3: Vývoj ukazatelů [%] feminity v Jihočeském kraji v letech 2001−2010

59

Tabulka 4: Vývoj hodnot indexu stáří v Jihočeském kraji v letech 2001−2010 Tabulka 5: Vývoj hodnot hrubé míry úmrtnosti v ‰ v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 Tabulka 6: Vývoj hodnot koeficientu kojenecké úmrtnosti v ‰ v Jihočeském kraji v letech 2001–2015 Tabulka 7: Vývoj hodnot hrubé míry porodnosti v ‰ v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 Tabulka 8: Vývoj hodnot hrubé míry sňatečnosti v ‰ v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 Tabulka 9: Vývoj hodnot hrubé míry rozvodovosti v ‰ v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 Tabulka 10: Vývoj hodnot hrubé míry potratovosti v ‰ v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 Tabulka 11: Vývoj přírůstku obyvatelstva v Jihočeském kraji v letech 2001–2010

9 Seznam příloh Příloha 1: Demografická data v absolutním vyjádření pro Jihočeský kraj 2001–2010 Příloha 2: Demografická data v absolutním vyjádření pro Českou republiku 2001–2010

60

Příloha 1: Demografická data v absolutním vyjádření pro Jihočeský kraj 2001–2010 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

625 401

624 778

624 958

625 421

626 766

628 831

631 387

634 614

637 015

637 910

muži

307 085

306 628

306 879

307 125

308 000

309 373

310 963

312 780

314 310

314 511

ženy

318 316

318 150

318 079

318 296

318 766

319 458

320 424

321 834

322 705

323 399

624 568

625 097

625 541

625 712

627 766

630 006

633 264

636 328

637 643

638 706

0 - 14

101 779

99 557

97 330

95 428

93 438

91 943

91 545

91 361

91 668

92 715

15 - 64

437 342

439 571

441 782

443 273

446 006

448 209

449 999

450 719

449 281

446 990

85 447

85 969

86 429

87 011

88 322

89 854

91 720

94 248

96 694

99 001

Sňatky

3 190

3 237

2 918

3 028

3 075

3 110

3 449

3 112

2 871

2 891

Rozvody

1 867

1 990

2 001

1 827

1 886

1 729

1 627

1 966

1 731

1 863

Narození celkem

5 570

5 747

5 760

5 957

6 149

6 386

6 940

7 173

7 048

6 959

Živě narození

5 554

5 733

5 736

5 941

6 137

6 370

6 922

7 155

7 027

6 933

Potraty

2 880

2 739

2 568

2 435

2 294

2 292

2 327

2 296

2 371

2 323

Zemřelí celkem

6 373

6 228

6 521

6 440

6 399

6 168

6 246

6 347

6 467

6 416

Celkový přírůstek

-725

529

444

171

2 054

2 240

3 258

3 064

1 315

1 063

Přirozený přírůstek

-819

-495

-785

-499

-262

202

676

808

560

517

94

1 024

1 229

670

2 316

2 038

2 582

2 256

755

546

Stav obyvatel k 1.7. v tom:

Stav obyvatel k 31.12. v tom ve věku:

65 +

Migrační přírůstek

(zdroj dat: ČSÚ)

Příloha 2: Demografická data v absolutním vyjádření pro Českou republiku 2001–2010 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Sňatky

52 374

52 732

48 943

51 447

51 829

52 860

57 157

52 457

47 862

46 746

Rozvody

31 586

31 758

32 824

33 060

31 288

31 415

31 129

31 300

29 133

30 783

Živě narození

90 715

92 786

93 685

97 664

102 211

105 831

114 632

119 570

118 348

117 153

Potraty

45 057

43 743

42 304

41 324

40 023

39 959

40 917

41 446

40 528

39 273

Zemřelí

107 755

108 243

111 288

107 177

107 938

104 441

104 636

104 948

107 421

106 844

(zdroj dat: ČSÚ)

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Analýza demografického vývoje Jihočeského kraje

Recommend Documents