MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

Vliv změny prostředí na mléčnou užitkovost krav českého strakatého skotu ve vybraném chovu Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Daniel Falta, Ph.D.

Lenka Poláková

Brno 2013

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem na své bakalářské práci na téma vliv změny prostředí na mléčnou užitkovost krav českého strakatého skotu ve vybraném chovu pracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně. Dne…………………… Podpis…………………

PODĚKOVÁNÍ Děkuji Ing. Danielu Faltovi, Ph.D. za odborné vedení, za ochotu, za cenné rady a připomínky. Děkuji Ing. Ondřeji Polákovi za výpomoc při získávání nejaktuálnějších informací. Dále bych chtěla poděkovat ing. Milanovi Chourovi, za poskytnutí veškerého přístupu k datům o svém chovu, a dále za to, že byl ochotný se mnou spolupracovat v době tohoto výzkumu. Děkuji panu Ladislavu Brunclíkovi, který mi poskytl potřebné informace o kravách. Chtěla bych poděkovat paní Ing. Olze Liptovské, která mi poskytla veškeré informace o kravách z kontroly užitkovosti. V neposlední řadě děkuji své rodině za podporu a umožnění studia na vysoké škole.

Abstrakt Cílem této práce bylo sledování vlivu změny prostředí na mléčnou užitkovost krav českého strakatého skotu. Skupina těchto krav byla v rámci jednoho chovu přemístěna na jinou farmu do odlišných podmínek společně s holštýnským skotem. Hlavním rozdílem byly odlišné podmínky, které spočívaly v odlišném stáji, krmné dávky a typu dojírny. Úkolem bylo zjistit, zda změna krmné dávky, změna prostředí a přemístění mezi odlišné plemeno bude mít vliv na mléčnou užitkovost českého strakatého skotu. Při zjišťování výsledků užitkovosti přemístěných dojnic byly výsledky porovnávány s dojnicemi z původní stáje, kde bylo ustájeno pouze české strakaté plemeno skotu. Byly sledovány parametry množství mléka, obsah tuku a bílkovin v mléce v závislosti na stádiu a pořadí laktace. Přemístěné krávy se na nové podmínky adaptovaly a jejich užitkovost se zvyšovala. Oproti původní stáji měly přestěhované krávy vyšší užitkovost na všech laktacích. Co se týče stádia laktace, nárůst užitkovosti se zde také potvrdil.

Klíčová slova: užitkovost, český strakatý skot, prostředí

Abstract The aim of this work was to study the effect of environmental changes on milk production of cows of Czech Pied cattle. This group of cows was moved to another farm that has different conditions to the stable together with Holstein cattle. The main difference was in variant conditions, which consisted of consisted of different stable, diet and type of milking parlor. The task was to find out if a change of diet, environment and move into different breed can raise milk production of combined Czech Fleckvieh cattle. In determining the results of performance of relocated cows were results compared with cows from the original stables, where is stabled only Czech Fleckvieh cattle breed of cattle. Parameters which were monitored were quantities of milk, fat and protein in milk depending on the stage and sequence of lactation. Moved cows to adapt to new conditions and their performance increased. Compared to the original stable moving cows had higher performance on all lactations. Regarding the stage of lactation, increased yield is also confirmed.

Keywords: milk production, Czech Fleckvieh cattle, conditions

OBSAH 1 ÚVOD ..................................................................................................................................... 8 2 CÍL PRÁCE........................................................................................................................... 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ....................................................................................................... 11 3.1 Český strakatý skot......................................................................................................... 11 3.2 Montbéliardský skot ....................................................................................................... 12 3.3 Mléčná užitkovost .......................................................................................................... 13 3.3.1 Vlivy působící na mléčnou užitkovost .................................................................... 14 3.3.2 Vliv výživy na zdravotní stav a užitkovost dojnic .................................................. 14 3.3.3 Vliv změny prostředí ............................................................................................... 17 3.3.3.1 Vliv přesunů a způsobů ustájení na užitkovost a fyziologické hodnoty skotu. 17 3.3.4 Vliv působící na složení a vlastnosti mléčného tuku .............................................. 18 3.3.5 Vlivy působící na obsah bílkovin v mléce .............................................................. 19 3.3.6 Vliv stádia a pořadí laktace na mléčnou užitkovost ................................................ 20 4 MATERIÁL A METODIKA ................................................................................................ 24 4.1 Charakteristika oblasti .................................................................................................... 24 4.2 Charakteristika zemědělského podniku Agra Horní Dunajovice ................................... 25 4.3 Charakteristika farmy Žerotice....................................................................................... 25 4.3.1 Složení krmné dávky pro dojnice na farmě Žerotice .............................................. 27 4.3.2 Rybinová dojírna na farmě Žerotice........................................................................ 27 4.4 Charakteristika farmy Tvořihráz .................................................................................... 27 4.4.1 Složení směsné KD pro dojnice .............................................................................. 28 4.4.2 Tandemová dojírna na farmě Tvořihráz .................................................................. 28 4.5 Vlastní metodika ............................................................................................................ 29 5 VÝSLEDKY A DISKUZE ................................................................................................... 30 5.1 Statistické vyhodnocení mléčné užitkovosti dvou farem na jednotlivých laktacích ...... 30 5.2 Statistické vyhodnocení mléčné užitkovosti na 100 a 200 denní laktaci českého strakatého skotu na obou farmách ........................................................................................ 33 6 ZÁVĚR.................................................................................................................................. 35 7 LITERÁRNÍ PŘEHLED ....................................................................................................... 36 9 PŘÍLOHY.............................................................................................................................. 40 9.1 Seznam tabulek .............................................................................................................. 40 9.2 Fotografie farma Žerotice............................................................................................... 41 9.3 Fotografie farma Tvořihráz ............................................................................................ 43

1 ÚVOD Chov skotu je velice významná složka zemědělského odvětví. S chovem skotu úzce souvisí potřeba zemědělské půdy. Ta slouží pro zajištění kvalitního a dostatečného množství krmení. Půda může poskytovat přirozené prostředí pro pastvu skotu. Je to nejpřirozenější způsob získání potravy pro zvířata. Pastviny se využívají většinou v horských a podhorských oblastech, kde chováme kombinovaná nebo masná plemena. Zvířata jsou ustájena na pastvině celoročně, avšak na zimu je vhodné je ustájit do zimoviště (stáje). U mléčných krav se pastva využívá pouze částečně. U těchto plemen potřebujeme zajistit vysoký příjem kvalitní objemné píce a kvalitního jadrného krmiva s dostatkem živin, které nám zajistí co nejvyšší produkci mléka. Mléko je velice důležitá potravina ve výživě lidí. Je to produkt živočišného původu, který by měl být na jídelníčku každého z nás. Je to velice chutná a výživná surovina. Mléko je velice zdravé a neškodí lidskému zdraví. Výjimkou jsou lidé, kteří jsou na mléko nebo na některé složky mléka alergičtí. Nejen mléko, ale i nejrůznější mléčné výrobky od sýrů, přes jogurty, smetany až po tvaroh, jsou velice chutné a zdravé. Tavené sýry se nevyrábějí ze zbytků ostatních sýrů, tak jak si někteří lidé myslí, ale obsahují soli a neobsahují také téměř žádný vápník. Mléko pro lepší skladování a přepravu prochází určitou úpravou a to je sušení. Sušené mléko se používá například při výrobě cukrářských a pekařských výrobků. Jedním z důvodu poklesu početních stavů krav je neustále se zvyšující objem dovezeného mléka a mléčných produktů ze zahraničí. Výsledkem neustále se snižujících počtů krav se snižuje objem vyprodukované kejdy, hnoje, či močůvky. Jsou to kvalitní hnojiva živočišného původu, která obsahují dostatek živin pro rostliny a zajišťují tak správný vývin, kvalitu rostlin a množství vyprodukované píce. Kvůli nedostatku těchto zemědělských hnojiv živočišného původu jsou nahrazována hnojivy syntetickými (tedy uměle vyrobenými). Tato uměle vyrobená hnojiva (N, P, K a další) jsou dražší, než kdybychom použili odpad z živočišné produkce (hnůj, močůvku). Kejda se nevyužívá pouze k hnojení. Stává se surovinou pro bioplynové stanice spolu s kukuřičnou siláží, kde intenzivní fermentací těchto surovin vzniká elektrická energie. Na zemědělské půdě se pěstuje kukuřičná siláž nejen k výživě skotu a dalších hospodářských zvířat, ale i jako surovina pro bioplynové stanice. Pěstování kukuřice na velkých plochách půdy způsobuje nadměrnou erozi (vodní i větrnou). Je zde potřeba dodat 8

velké množství živin pro vytvoření biomasy kukuřice a tak dochází často k přehnojování zemědělské půdy a následnému splavu živin například do potoků či řek. Půda pro pěstování kukuřice pro potřeby bioplynových stanic má omezené výměry. Se snížením počtu u nás chovaných krav se mléko a maso začalo dovážet. V posledních letech se výkupní cena mléka odráží na počtech mléčného skotu. Cena vykupovaného mléka nepokrývá nebo mírně přesahuje náklady na 1 litr vyrobeného mléka. Proto jsou zemědělci nuceni stavy skotu snižovat, v horším případě dochází k zániku jednotlivých chovů skotu. Na užitkovost krav má vliv spousta faktorů. Rozdělují se na vnější a vnitřní. Nejdůležitější faktory z vnějších jsou výživa, prostředí a chovatelská péče. Každé přestěhování krav do jiné skupiny či jiné stáje způsobuje zvířatům stres a nutnost adaptace na nové podmínky. Někteří jedinci jsou vůči změnám prostředí méně adaptabilní a reagují na ni stresem, což způsobuje sníženou užitkovost. Jedinci, kteří mají dobrou adaptabilitu se s novými podmínkami vyrovnávají snáze a tím mohou efektivněji využívat nové podmínky ke zvýšení užitkovosti.

9

2 CÍL PRÁCE Cílem této práce bylo zjistit, vliv změny prostředí na mléčnou užitkovost krav českého strakatého skotu ve vybraném chovu. Byla sledována užitkovost dojnic českého strakatého skotu, který byl v rámci jednoho chovu přemístěn do jiné stáje a odlišných podmínek. V praktické části byla sledována užitkovost těchto přestěhovaných krav mezi holštýnský skot. Výsledky užitkovosti byly porovnány s užitkovostí krav z původní stáje. Bylo sledováno množství mléka, obsah bílkovin a tuku. Tyto hodnoty byly porovnány na první, druhé a třetí laktaci. V závislosti na stádiu laktace byly porovnány 100 a 200 denní laktace.

10

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Český strakatý skot Dokladem dynamické změny je i vývoj plemenné struktury chovu skotu v České republice. Na území České republiky se ještě v první polovině tohoto století chovaly české červinky, chebské červinky, horské straky v Podkrkonoší, žlutky na Jindřichohradecku a Vitorazsku, skot hříbecký (šenhengský) na Lanškrounsku a v okolí České a Moravské Třebové, skot kravařský ve Slezsku a v povodí řeky Odry na Moravě. Uvedená plemenná skladba tvořila základ populace skotu v České republice v podstatě až do začátku tohoto století (URBAN et al., 1997). Od roku 1989 výrazně poklesy stavy skotu v ČR i stavy českého strakatého skotu (FRELICH, 2001). Český strakatý skot je nejpočetnějším světovým plemenem, resp. plemennou skupinou kombinovaného užitkového směru. Předností českého strakatého plemene je kvalita produktů, hospodárnost výroby, dobrý zdravotní stav, pravidelná plodnost, adaptabilita na různé podmínky a větší stupeň tolerance vůči jejich kolísání (URBAN et al., 1997). U českého strakatého skotu sledujeme nárůst užitkovosti o 75 kg mléka na 6 548 kg. Při obsahu tuku 4,01 % a obsahu bílkovin 3,48 % (KVAPILÍK et al., 2011) Průměrná roční užitkovost krav v Německu (2003) a v Rakousku (2004) 6360 kg a v České republice (2004) 5850 kg mléka při průměrném obsahu 4,2 % tuku a 3,5 % bílkovin (SAMBRAUS, 2006). V České republice byla užitkovost krav českého strakatého plemene zapojených do kontroly užitkovosti 6766 kilogramů mléka při tučnosti 4 % a obsahu bílkovin 3,49%. Ukazatel mezidobí byl 396 dní a věk při prvním otelení 28/12. V uplynulém roce uzavřelo normovanou laktaci 115 656 krav. Dojnice v hlavním oddíle plemenné knihy dosáhly poprvé v historii užitkovosti přes 7000 kg mléka (7014) s tučností 3,97% a obsahem bílkovin 3,48%. V plemenné knize českého strakatého plemene bylo zapsáno ke konci kontrolního roku 923 stájí s počtem 134 938 krav. Pouze 20,5% krav je svojí užitkovostí na úrovni do 5500 kg mléka, 36% laktací se nachází v rozmezí užitkovosti 5500 až 7000 kg mléka, 35% laktací je mezi 7000-9000 kg mléka a více než 8,7% laktací je nad 9000 kg mléka (KUČERA, KRÁL, 2013). Průměrný denní přírůstek ve výkrmu mladých býků 1 300 g, věk při 1. otelení by měl být 28 měsíců (BOUŠKA et al., 2006). 11

Plán na rok 2013 bude zaměřen na dokončení dalšího velmi významného kroku na cestě společných odhadů plemenných hodnot, oblasti plemenných hodnot mléčné užitkovosti. Plemenné hodnoty mléčné užitkovosti přinesou významné zpřesnění kvality také pro genomicky

optimalizované

plemenné

hodnoty.

To

přispěje

k dalšímu

zvýšení

konkurenceschopnost produktů českého šlechtění nejen na domácích, ale i mezinárodních trzích. V populaci se ročně testuje 60-80 býků, proto nelze očekávat příliš velký „skok“ v oblasti genomiky (KUČERA, KRÁL, 2013).

3.2 Montbéliardský skot Odvozuje svůj původ od simentálského a bernského plemene, které do východní části Francie přivedli v 18. století. Jako plemeno bylo uznáno v roce 1889 a bylo pojmenováno podle města Montbéliard, které bylo sídlem mnichů. Při šlechtění tohoto skotu byla uplatněna především čistokrevná plemenitba s důrazem na produkci mléka vhodného pro výrobu sýrů (URBAN et al., 1997). Je většího tělesného rámce, dospělé krávy mají v kohoutku 141 cm a více a hmotnosti 650 – 750 kg. Na rozdíl od strakatého skotu má plemeno méně příznivé utváření zádě vemene (BOUŠKA et al., 2006). Předpoklady pro mléčnou a masnou užitkovost jsou vyjádřeny poměrem 70 : 30. Montbéliardský skot je zbarven červenostrakatě. Některá zvířata mají velký podíl bílé barvy. Krávy zařazené do kontroly užitkovosti dosahují ve Francii v průměru 5 700 - 5 800 kg mléka za laktaci s obsahem bílkovin 3,35 - 3,37 % a obsahem tuku 3,80 - 3,90 %, v České republice 5 500 - 5 660 kg mléka s obsahem bílkovin 3,30 - 3,35 % a obsahem tuku 4,10 - 4,20 % (URBAN et al., 1997). Na první laktaci dosahovaly montbéliardské dojnice užitkovosti 4935 kg mléka a postupně dochází ke zvyšování produkce na 5912 kg na druhé laktaci, 6214 kg na laktaci třetí a 6645 kg na laktaci páté (CHLÁDEK, KUČERA, 1999). Průměrná roční užitkovost v České republice (2004) dosahuje 7333 kg mléka při průměrném obsahu 3,9 % tuku a 3,4 % bílkovin, ve Francii (2003) 7440 kg mléka (SAMBRAUS, 2006). Produkce mléka je spojena s velmi dobrou perzistencí laktace. Masná užitkovost je na velmi dobré úrovni, srovnatelná s jinými kombinovanými strakatými plemeny. Plemeníků montbéliardského plemene je využíváno pro zušlechťování fylogeneticky příbuzných plemen, a tedy i českého strakatého skotu (URBAN et al., 1997). 12

Plemeno montbéliarde si v populaci skotu chovaného v České republice našlo svoje místo, dokazuje to jeho trvalá popularita mezi chovateli, kteří se věnují jeho chovu. Montbéliarde patří do skupiny horských strakatých plemen (CHLÁDEK, KUČERA, 1999).

3.3 Mléčná užitkovost Užitkovost zvířat závisí na množství přijaté energie a živin nad požadavky záchovy. Dostatečný příjem kvalitních živin odpovídajících požadavkům zvířat je zárukou nejen vysoké užitkovosti a snížení ekonomických nákladů, ale i zajištění dobrého zdravotního stavu zvířete (URBAN, 1997). Velmi významný vliv na užitkovost má úroveň odchovu jalovic, kdy nedostatečná výživa během odchovu po delší období neumožní kompenzaci růstu v dalších fázích (JEŽKOVÁ, PAŘILOVÁ, 2003). Biologická hodnota mléka je vysoká. Mléko obsahuje kolem 200 různých látek, z toho 60 mastných kyselin, 40 minerálních prvků, 20 aminokyselin, 17 vitaminů, řadu enzymů, hormonů a pigmentů. K základním složkám mléka patří bílkoviny, tuk, laktóza, minerální látky a voda. Jeden litr kravského mléka uhradí u člověka denní potřebu tuku, esenciálních aminokyselin, vápníku, fosforu, mikroelementů (s výjimkou železa a manganu), polovinu bílkovin, více než jednu třetinu vitaminu A, C, D a jednu čtvrtinu energie (JELÍNEK et al., 2003). Při hodnocení ekonomické účinnosti různých metod péče o zdraví zvířat je nutné brát v úvahu nejen rozdíly v užitkovosti mezi nemocnými a zdravými zvířaty. Musíme brát v úvahu i změny užitkovosti, které se projeví po vyléčení zvířat. Například u správné léčené mastitidy krav dochází při stání na sucho ke kompletní regeneraci žlázového parenchymu vemene u většiny zvířat. Užitkovost je však v této kritické laktaci snížena (KURSA, 1998). V uplynulém pětiletém období se počet dojených krav snížil o cca 49 tis. kusů na 374 tis. kusů (KVAPILÍK et al., 2011).

13

3.3.1 Vlivy působící na mléčnou užitkovost Byl potvrzen vysoce významný vliv plemene na mléčnou užitkovost (množství a složení mléka) a na ukazatele plodnosti (inseminační interval, servis perioda a inseminační index) (JEŽKOVÁ, PAŘILOVÁ, 2003). Mléčná užitkovost dojnic je ovlivňována vlivy vnějšího prostředí a genetickými vlivy. Koeficienty dědivosti pro produkci mléka a jednotlivých složek mléka se pohybují v následujících hodnotách: produkce mléka h2 = 0,25 procentický obsah bílkovin h2 =0,50 – 0,60 procentický obsah tuku h2 = 0,40 – 0,50 produkce bílkovin v kg h2 = 0,40 produkce tuku v kg h2 = 0,35

Za nejvýznamnější složku vnějšího prostředí lze považovat úroveň výživy a krmení. Spolu s managementem se podílí na výši mléčné užitkovosti z 60 - 70 %. Dále zde hraje velkou roli kvalita odchovu zvířat, systém ustájení a lidský faktor (STUPKA et al., 2010). Podle FRELICHA et al. (2001) mezi nejvýznamnější vnitřní faktory ovlivňující mléčnou užitkovost patří především vlastní genotyp zvířete, dále plemenná hodnota rodičů, krevní oběh, správná funkce dýchací soustavy, správná funkce zažívací soustavy, fyziologie a zdravotní stav mléčné žlázy, věk dojnice a její živá hmotnost, činnost žláz s vnitřní sekrecí, zdravotní stav a délka mezidobí. Podle VAŇKA a ŠTOLCE (2002) se faktory, které ovlivňují množství a složení mléka, dělí na vnitřní a vnější. Vnitřní činitelé jsou zejména plemenná příslušnost, stáří dojnice pořadí laktace, plemenná hodnota rodičů zdravotní stav dojnice a ukazatelé reprodukčního cyklu. Z vnějších činitelů je to především výživa a krmení, systém ustájení, technologie chovu, úroveň odchovu.

3.3.2 Vliv výživy na zdravotní stav a užitkovost dojnic Na vrcholu laktace je nejvyšší potřeba energie, příjem sušiny ale není na odpovídající úrovni, v důsledku čehož je organismus dojnice v negativní energetické bilanci. Následkem toho je výrazné čerpání tělesných zásob a propad kondice, resp. živé hmotnosti. Problémem

14

nastává v období při vrcholu produkce mléka (30. – 50. den) a maximálním příjmem sušiny (10. – 12. týden) (BOUŠKA et al., 2006). Krmení se uplatňuje jako základní faktor, protože mléčná žláza syntetizuje mléčný tuk z živin získaných z krmiv. Některé součásti tuku krmiva mohou přecházet přímo do mléčného tuku (DUŠEK et al., 1964). Voda je nejdůležitějším a nejlevnějším krmivem. Příliš málo vody vede k rychlému snížení užitkovosti a ke zdravotním problémům zvířat. Potřeba vody je ovlivněna okolní teplotou, množstvím krmiva a jeho strukturou, věkem, užitkovostním zaměřením, obsahem vody v krmivu, věkem, zdravotním stavem i výší užitkovostí zvířat. Potřeba vody na 1 kg příjmu sušiny je 4 až 5 litrů. V teplých letních měsících může být spotřeba vody až 180 l na krávu a den (SCHWEIFER, 2011). Podle KURSA et al. (1998) dojnice v dojírně průměrně spotřebují 100 litrů vody za den. Minimální teplota vody je 6°C. Na nedostatečnou a nevyrovnanou výživu reaguje organizmus dojnice sníženou produkcí mléka, zkrácenou dobou laktace, zhoršením ukazatelů plodnosti, snižováním tělesné hmotnosti, metabolickými poruchami a zhoršením zdravotního stavu (FRELICH, 2001). Vysoká mléčná užitkovost, optimální průběh metabolických pochodů a dobrý zdravotní stav po otelení se zakládají již na konci předchozí laktace (BOUŠKA et al., 2006). U tepelně stresovaných zvířat, zejména u laktujících dojnic může dojít při silně sníženém nedostačujícím příjmu živin a energie až k tzv. metabolické ketóze (katabolismu tukových tkání) (GREGORIADESOVÁ, DOLEŽAL, 2000). Podle BOUŠKY et al. (2006) zvýšení koncentrace energie v krmné dávce, které je u vysokoužitkových stád potřebné v první fázi laktace, je možné dosáhnout zařazením tuků a olejů. Jejich předávkováním může dojít ke sníženému trávení vlákniny v bachoru, což má za následek snížení příjmu krmiva a nižší syntézu mléčného tuku i mléčné bílkoviny. Na počátku laktace se u krav projevuje záporná energetická bilance. Tento záporný metabolický stav se projevuje ve změně obsahu pevných složek mléka a poměru tuku a bílkoviny (DUCHÁČEK et al., 2010). Podle FRELICHA (2001) lze změnou krmné dávky u dojených krav ovlivnit poměr tuků a bílkovin v mléce. Krmení se uplatňuje jako základní faktor, protože mléčná žláza syntetizuje mléčný tuk z živin získaných z krmiv. Některé součásti tuku krmiva mohou přecházet přímo do mléčného tuku.

15

Roční doba se uplatňuje hlavně v souvislosti se změnami v krmení. Onemocnění vyvolává obvykle změny ve složení mléčného tuku, zejména je-li postižena mléčná žláza. Počasí může též ovlivňovat vlastnosti mléčného tuku především při náhlých povětrnostních změnách. Individualita je faktorem rozhodujícím také o chemickém složení mléčného tuku. V jednotlivých žlázách vemena může být dokonce syntetizován tuk s rozdílným zastoupením jednotlivých mastných kyselin (DUŠEK et al., 1964). Podle FRELICHA (2001) snížení teploty prostředí působí pozitivně na obsah tuku v mléce. Při teplotě do 5°C bylo zjištěno zvýšení tučnosti o 0,25 %. Tělesná kondice je nejvíce ovlivňována příjmem jadrných krmiv (obilních šrotů a v posledních letech s nárůstem kukuřičných siláží s vysokým podílem zrna a kukuřičným škrobem). Nejvíce se u českého strakatého skotu stává, že při náhlém a výrazném snížení dávky koncentrátů klesá mléčná užitkovost, ale ztučnění narůstá. Proto by se neměla snižovat dávka jadrných krmiv o více než 1 kg týdně. Důvody ztučnění jsou nutriční i hormonální. Špatné krmení, zejména překrmování, v době stání na sucho znamená následně metabolické poruchy, náchylnost k infekcím a neplodnost. Nedostatky v krmení v období před porodem znamenají problémy a pokles mléčné užitkovosti po otelení. Před otelením je vhodné zvýšit dávku dusíkatých látek (14 – 16 % sušiny) a podíl nedegradovatelného proteinu (32 – 38 % dusíkatých látek). Mimo jiné se tím snižuje riziko zadržení placenty a ketózy (BOUŠKA et al., 2006). Podle GREGORIADESOVÉ a DOLEŽALA (2000) je v letních měsících s vysokými teplotami zaznamenán vyšší výskyt klinické mastitidy a souvisí se zvýšeným počtem somatických buněk. V průběhu tepelného stresu se zkrátil čas přežvykování. Také se zkracuje délka doby ležení a na úkor prodlužování délky stání. Tímto se zvířata snaží regulovat výdej tepla do okolí. Vnitřní faktory, které ovlivňují množství a složení mléka je plemenná hodnota rodičů, ukazatelé reprodukčního cyklu, stáří dojnice, plemenná příslušnost, pořadí laktace a zdravotní stav dojnice. Vnější faktory jsou výživa a krmení, systém ustájení, technika dojení, technologie chovu, úroveň chovu aj. Z reprodukčních ukazatelů ovlivňují mléčnou užitkovost říje, doba stání na sucho, délka mezidobí a stádium březosti (VANĚK, ŠTOLC, 2002).

16

3.3.3 Vliv změny prostředí

3.3.3.1 Vliv přesunů a způsobů ustájení na užitkovost a fyziologické hodnoty skotu Na organismus zvířete se každou změnou vnějšího prostředí kladou zvýšené nároky na průběh fyziologických funkcí. V konečných důsledcích se to projevuje změnou užitkovost. Přesun je považován za typický stresový faktor pro organismus zvířete, a proto jsou zkoumány rozsáhlé reakce na tuto zátěž – především změny různých fyziologických funkcí. Dá se předpokládat, že prostřednictvím změn intenzity těchto funkcí by bylo možno usuzovat jak na vhodnost určitých podmínek prostředí, tak i na zátěž organismu a případně i na následné změny užitkových vlastností daných zvířat (ŠOCH, 2005). Na změnách v organismu se zřejmě podílí řada fyziologických, psychických a mikroklimatických podmínek (KVAPILÍK, 1995). Ke změnám se musí organismus zvířat adaptovat, čímž se vyčerpává energie, která tak nemůže být využita k tvorbě produktů a růstu. Takovéto drastické změny způsobené přesunem jsou provázeny často na kratší či delší dobu i snížením živé hmotnosti. Vlastní přesun zvířat je natolik krátkodobý, že při troše šetrnosti v zacházení se zvířaty se neodrazí citelněji na jejich užitkovosti nebo zdravotním stavu. Jakmile se však v prostředí objeví nový nezvyklý prvek či jev nebo dojde k časovým posunům, případně změnám prvků prostředí, dojde k narušení dynamického stereotypu a organismus se musí nové situaci přizpůsobovat. Každé nové přizpůsobování je však spojeno se spotřebou energie v závislosti na velikosti změny (ŠOCH, 2005). Změny jsou u zvířat podmíněny především úrovní výživy, věkem, zdravotním stavem, plemenem, pohlavím a celkovou adaptabilitou zvířat. To vše ovlivňuje i ekonomický výsledek chovu, stejně jako obměna stáda, systémy ustájení a organizace práce (KVAPILÍK, 1995). Na farmy vybavené progresivní technologií je doporučováno zařazovat prvotelky odchované ve stejném typu ustájení nebo přesouvat na farmu dojnic už březí jalovice, neboť u krav na vyšší laktaci dochází při tomto přesunu k poklesu dojivosti. Ve velkokapacitních kravínech (VKK) s volným s utájením dojnic v produkčních stájích je výhodné ponechávat krávy dojnějších typů po jejich druhém a dalším otelení v porodně co nejkratší dobu (po dobu mlezivového období a nezbytného veterinárního vyšetření) a již po 15 až 20 dnech po porodu je přesouvat do produkční stáje. Neprojeví se to negativně v jejich produkci mléka. Při 17

využívání volného telení dochází obvykle k přesunu krav z porodny do produkční stáje již šestý den po porodu. Obdobně negativně jako přesuny do jiných stájí se mohou uplatnit i přesuny zvířat v jedné a téže stáji, zvláště pokud se změní technologie chovu a podmínky prostředí (ŠOCH, 2005).

3.3.4 Vliv působící na složení a vlastnosti mléčného tuku Tuk vzniká syntézou z mastných kyselin. Hlavním zdrojem je kyselina octová, která vzniká spolu s kyselinou propionovou a máselnou enzymatickou činností mikroflóry bachoru. Z přijatých sacharidů (hlavně celulózy) z krmné dávky. V mléce se tuk nachází ve formě tukových kuliček o velikosti 1 - 10 mikronů (FRELICH, 2001). Mléčný tuk ovlivňuje jakost mléka, ale také jeho smyslové vlastnosti. Nachází se v mléce ve formě tukových kuliček (VANĚK, ŠTOLC, 2002). Podle BOUŠKY et al. (2006) se asi 75 % mléčného tuku syntetizuje v mléčné žláze. Mléčný tuk se syntetizuje především z kyseliny máselné a kyseliny octové. Čím více je v bachoru kyseliny octové, tím vyšší je obsah tuku v mléce. Tučnost mléka je určována jednak geneticky, záleží na plemenné příslušnosti dojnice, stupně prošlechtění, ale i na pořadí laktace a její fázi. Je dána také fyziologickým stavem dojnice, její tělesnou kondicí a samozřejmě i výživou (HUČKO et al., 2005). Složení a vlastnosti mléčného tuku jsou závislé na četných činitelích. Podstatným způsobem se uplatňuje především druh savce. Pro přežvýkavce je charakteristický vysoký obsah nízkomolekulárních mastných kyselin, u některých býložravců se projevuje zvýšený podíl nenasycených mastných kyselin. V mléce masožravců a všežravců bývá méně nižších mastných kyselin, avšak podíl nenasycených kyselin je relativně vysoký. Dále záleží na průběhu laktace, ten je spojen s příznačnými změnami v obsahu mastných kyselin. Mléčný tuk mleziva se vyznačuje nízkým číslem Reichertovým – Meisslovým. Obsahuje málo těkavých, ve vodě rozpustných mastných kyselin. Normální poměry nastávají 5. až 6. den po otelení. Ke konci laktace obsah těkavých mastných kyselin obvykle znovu klesá (DUŠEK et al., 1964). Krmení se uplatňuje jako základní faktor, protože mléčná žláza syntetizuje mléčný tuk z živin získaných z krmiv. Některé součásti tuku krmiva mohou přecházet přímo do mléčného tuku (DUŠEK et al., 1964).

18

Podle HUČKA et al. (2005) tučnost mléka ovlivňuje obsah sacharidů v krmné dávce, zastoupení vlákniny a škrobu. Onemocnění vyvolává obvykle změny ve složení mléčného tuku, zejména je-li postižena mléčná žláza. Roční doba se uplatňuje hlavně v souvislosti se změnami v krmení a počasí může též ovlivňovat vlastnosti mléčného tuku především při náhlých povětrnostních změnách (DUŠEK et al., 1964). V důsledku tepelného stresu byl například zaznamenán pokles tučnosti mléka (GREGORIADESOVÁ, DOLEŽAL, 2000). Snížení teploty prostředí působí pozitivně na obsah tuku v mléce. Při teplotě do 5°C bylo zjištěno zvýšení tučnosti o 0,25 % (FRELICH, 2001). Individualita je faktorem rozhodujícím také o chemickém složení mléčného tuku. V jednotlivých žlázách vemena může být dokonce syntetizován tuk s rozdílným zastoupením jednotlivých mastných kyselin (DUŠEK et al., 1964).

3.3.5 Vlivy působící na obsah bílkovin v mléce Mléčné bílkoviny jsou syntetizovány v buňkách žláznatého epitelu především z volných aminokyselin v krvi. Jsou zastoupeny převážně kaseinem a v menší míře laktalbuminem a laktoglobulinem (FRELICH et al., 2001). Obsah bílkovin v mléce závisí také na individualitě dojnice, ale i na obsahu energie v krmné dávce. Pojem bílkoviny v praxi zahrnují jednak čisté bílkoviny (asi 95 % dusíku obsaženého v mléce) a jednak nebílkovinné dusíkaté látky, které jsou vesměs obsažené v syrovátce a z nichž přibližně 50 % tvoří močovina. Při zvyšování mléčné produkce dochází k mírnému nárůstu tučnosti mléka (o 0,10 %), ale ke stagnaci nebo dokonce poklesu obsahu bílkovin v mléce, což odpovídá zjištěné negativní korelaci mezi produkcí mléka a obsahem bílkovin. Na obsahu bílkovin v mléce se podílí energetická složka výživy a koncentrace energie. Lehce rozpustné uhlohydráty (cukr a škrob) v krmné dávce působí pozitivně na obsah bílkovin v mléce. Vyšší podíl vlákniny působí depresivně (FRELICH et al., 2001). Podle BOUŠKY et al. (2006) je pro syntézu mléčných bílkovin nezbytné dodat dostatek neesenciálních a esenciálních aminokyselin.

19

Mezi zásady při zvyšování hladiny mléčných bílkovin v mléce patří krmná dávka s dostatkem bílkovin, tyto bílkoviny musí být kvalitní. V krmné dávce nesmí být nadbytek tuku a krávy musí přijímat maximum krmiva (STÁDNÍK et al., 2000). V průběhu roku je zjišťován nejnižší obsah bílkovin na začátku léta 3,20 až 3,30 %, nejvyšší v měsíci listopadu 3,40 % až 3,48 %. V jarním období dochází i ke změně zastoupení bílkovin. Klesá procentický podíl kaseinu z celkových bílkovin (FRELICH, 2001). Za vysokých teplot je konstatován pokles % obsahu proteinů v mléce. Důvodem poklesu produkce mléčných proteinů může být snížení příjmu energie (GREGORIADESOVÁ, DOLEŽAL, 2000). Podle ŠTOLCE et al. (1999) se vlivy působící na laktaci rozdělují na vnitřní a vnější. Z vnitřních je to vlastní genotyp zvířete, který je dán plemennou hodnotou rodičů, fyziologií mléčné žlázy, individualitou, dědivostí, činností žláz s vnitřní sekrecí, věkem, stádiem mezidobí, živou hmotností, plodností, zdravotním stavem, krevním oběhem, činností dýchací soustavy. Vnější vlivy působící na laktaci jsou výživa, úroveň odchovu, systém ustájení, mikroklima, lidský faktor, technologie chovu, technika dojení, mikroklima, sezónnost telení.

3.3.6 Vliv stádia a pořadí laktace na mléčnou užitkovost Laktace je složitý fyziologický proces sekrece, shromažďování a spouštění mléka. Tyto funkce spolu úzce souvisejí, navazují na sebe, navzájem se ovlivňují. Laktace je období, během kterého zvířat produkují mléka tj. období od porodu do zaprahnutí (JELÍNEK et al., 2003). Podle FRELICHA (2001) má většina dojnic schopnost zvyšovat po otelení dojivost. Toto období se nazývá vzestupná fáze laktace a má být podpořena zejména správnou odpovídající krmnou dávkou. Vrchol laktační křivky bývá kolem 50. dne po otelení. Laktace je období od otelení do zaprahnutí. Produkce mléka se sleduje na základě mléčné užitkovosti přepočtené na normovanou hodnotu 305 dnů. Znázornění grafického průběhu laktace označujeme jako křivku. Mléčná užitkovost se dá hodnotit za normovanou laktaci nebo ji lze vyhodnotit za zkrácenou laktaci (100 nebo 200 denní) (VANĚK, ŠTOLC, 2002). Dojnice dosahují maximálního denního nádoje na první laktaci později než na druhé a na třetí. Na první den je to 42. den, na druhé 32. a na třetí laktaci 35. den. Nejvyšší nádoj stoupá se zvyšujícím se pořadím laktace z 19,8 kg mléka na první laktaci na 27,1 kg na třetí laktaci. 20

Index persistence laktace vyjádřený jako podíl nádoje za druhých sto dnů laktace ku nádoji za prvních sto dní laktace v procentech je nejvyšší na první laktaci 88,2 %, na druhé a třetí laktaci dosahuje téměř shodných hodnot (KOPEC, CHLÁDEK, 2011). První třetina laktace, t.j. cca 100 dní po otelení patří k nejnáročnějším obdobím chovu krav. V tomto období se nejpodstatněji formuje laktační křivka dojnic umožňujících poskytnout téměř polovinu mléčné užitkovosti z celé laktace. Význam tohoto relativně krátkého úseku od otelení krav spočívá také v tom, že v komplexu s produkčními funkcemi jsou spojeny také funkce reprodukční (ŽIŽLAVSKÝ, 2002). Na první laktaci byl u ročníku narození 1992 maximální nádoj 17,4 kg dosažen 27. den laktace. V roce 2006 bylo maximálního nádoje 22,9 kg dosaženo 54. den laktace. Obdobný nárůst užitkovosti je i na druhé a třetí laktaci. Ročník 1992 má maximum 21,2 kg, resp. 22,9 kg v 22., reps. 25. dnu laktace. Oproti tomu ročník 2006 má na druhé (třetí) laktaci maximum 26,8 kg, reps. 32,4 kg v 37., resp. 38. den. Ročníky 1992 za prvních 100 dnů laktace nadojily 40,3 % z celkového nádoje za normovanou laktaci. Na druhé a třetí laktaci 42,3 % a 42,5 % (KOPEC, CHLÁDEK, 2011). Čím vyšší je produkce mléka, tím spíše mohou nastat poruchy v plodnosti (FRELICH, 2001). Suma nádojů za 305 dní roste v závislosti na ročníku narození. Na první laktaci ze 4128 kg v roce 1992 na 5878 kg v roce 2006. Na druhé laktaci ze 4722 kg na 6754 a na třetí laktaci z 5096 kg na 6780 kg mléka (KOPEC, CHLÁDEK, 2011). Dle MAJZLÍKA (2006) dojnice dosahuje maximální laktace na 4. – 5. laktaci, v pozdějším věku opět výkonnost klesá. Nedostatečné zásobování energií v první části laktace sníženou užitkovost, metabolické a reprodukční poruchy. Od otelení až do vrcholu laktace bere kráva při krytí energetických potřeb pro laktaci ze svých tělesných rezerv. Hlavní příčinou acidózy je nadměrné krmení vysokými dávkami jadrných krmiv, hlavně se značným podílem snadno odbouratelného škrobu - z pšenice, ječmene a ovsa (BOUŠKA et al., 2006). Ve druhé polovině březosti dochází k postupnému poklesu produkce mléka a ke zvýšení obsahových složek dojnice. Změny, které se projevují v produkci mléka v období gravidity, jsou

vyprovokovány změnami

endokrinního systému

působením

hypofyzárních

a

placentárních hormonů. Po otelení dochází k fázi rozdojování. Ta se kulminuje mezi 30 – 60 dny. Po období dosažení nevyšší denní dojivosti následuje pozvolný pokles mléka až do fáze 21

zaprahnutí. Zároveň se mění i obsah jednotlivých složek mléka. Při vzestupné fázi laktace % bílkovin i tuku klesá, při sestupné se tyto složky zvyšují. Obsah laktózy v průběhu laktace zůstává stejný (VANĚK, ŠTOLC, 2002). Za optimální obsah

hrubé vlákniny pro

zachování účinné funkce bachoru

vysokoužitkových dojnic v 1. fázi laktace je považováno 15 – 17 % ze sušiny krmné dávky, při průměrných užitkovostech i více. Pokud je obsah pod 13 - 14 % a při výskytu některých dalších dietetických chyb může dojít k fyziologickým poruchám trávení a poklesu tučnosti mléka. Důležitá je rovněž stravitelnost NDF, která má značný vliv na příjem krmiva. Čím vyšší je stravitelnost NDF, tím vyšší je příjem sušiny a následně i mléčná užitkovost. Pro zvýšení koncentrace energie v krmné dávce, které je u vysokoužitkových stád potřebné v první fázi laktace, je možno doplnit tuky a oleji. Obsah nechráněných tuků v sušině KD by nemělo přesáhnout 4,4 - 5 %. Jejich předávkováním může dojít ke sníženému trávení vlákniny v bachoru, dochází tak ke snížení příjmu krmiva a nižší syntéze mléčného tuku i mléčné bílkoviny (BOUŠKA et al., 2006). Intenzita tvorby mléka v době laktace není rovnoměrná. Rozlišujeme: •

Laktační křivku vyrovnanou

•

Laktační křivku příkře klesající

Laktační křivka vyrovnaná je u dojnic, které mají schopnost udržet vysokou dojivost co nejdéle na stejné výši. Laktační křivka příkře klesající je u dojnic, které sice po otelení dosáhly vysoké produkce, ale ihned u nich dochází k prudkému poklesu, který probíhá až do zaprahnutí. Tyto dojnice také nejčastěji předčasně zaprahují a stojí dlouhou dobu na sucho (KOPECKÝ, 1963). V první třetině laktace by měly být dojnice inseminovány a měly by zabřeznout dříve, než nastane vyčerpání tělesných rezerv (FRELICH, 2001). Podle ŽIŽLAVSKÉHO (2002) by u krav na první a druhé laktaci měl být také dokončován růst vlastního těla. Jde o velký fyziologický nápor na organismus dojnic. Důležitá je zejména úroveň výživy a krmení. To platí zejména pro chov plemen skotu mléčného zaměření s vysokou dojivostí na vrcholu laktační křivky a dobrou persistencí laktace. Charakter průběhu laktačních křivek je především závislý na individualitě zvířete, výživě a dalších činitelích (KOPECKÝ, 1963). Účinek vysokých teplot na mléčnou užitkovost závisí na stádiu laktace a také na výši užitkovosti. V průběhu prvních 60 dní laktace mají na produkci největší vliv klimatické podmínky. Negativní vliv vysokých teplot na mléčnou 22

produkci je patrné v rané až střední fázi laktace, protože dojnice v 1. třetině laktace mají negativní energetickou bilanci. Dojnice, které jsou otelené v průběhu horkých letních měsíců, budou mít pravděpodobně nižší produkci mléka za celou laktaci (GREGORIADESOVÁ, DOLEŽAL, 2000). Ve druhé polovině březosti dochází k postupnému poklesu produkce mléka a ke zvýšení obsahových složek mléka. V důsledku poklesu denní produkce mléka většina krav samovolně zaprahuje. Za změny v produkci mléka v průběhu laktace mohou změny endokrinního systému působením hypofyzárních a placentárních hormonů (MIKŠÍK, ŽIŽLAVSKÝ, 2005). V dalším období sestupné fáze laktace je technologie chovu zaměřena na udržení laktační křivky v požadovaném tvaru a také k výši možnosti využití krav k ekonomické produkci mléka. Tato opatření směřují k optimalizaci výživy a k vytvoření vhodných podmínek chovu. Na konci 10. měsíce laktace dochází u krav většinou ke spontánnímu ukončení laktace, kterému se nazývá zaprahnutí. Po zaprahnutí následuje stání na sucho. Optimální doba toho období je 60 dní (ŽIŽLAVSKÝ, 2002). Věk dojnice vyjadřujeme pořadím laktace. Optimální věk při 1. otelení by se měl pohybovat mezi 24 – 34 měsíci. Pozitivní vztah k výši mléčné užitkovosti na 1. laktaci má věk při 1. otelení. Na tvorbu mléka negativně působí infekční choroby a poruchy metabolismu, proto je důležitý dobrý zdravotní stav dojnice (VANĚK, ŠTOLC, 2002).

23

4 MATERIÁL A METODIKA

4.1 Charakteristika oblasti Klimatické podmínky

Průměrné roční teploty se pohybují v rozmezí od 7°C do 11°C. Jižní Morava patří k suchým oblastem. Na území Jihomoravského kraje je srážkové maximum zaznamenáváno v měsících červnu a červenci. Jižní Moravě se dostává průměrně nejvíce hodin slunečního svitu na území České republiky. Častější sucha v letním období a zvýšení letních horkých vln vedou nejen ke snižování úrody, ale i špatnému vývinu a dozrávání rostlin. Nutná závlaha nepřichází v úvahu vzhledem k vysoké finanční náročnosti. Také se častěji vyskytují bouře s četnými srážkami a přívalovým deštěm, které též ovlivňují kvalitu a množství úrody v závislosti na poškozování porostů. V letních měsících změny klimatu způsobují i tepelný stres u zvířat. Dochází také ke snížení příjmu potravy a tím i pozvolnému snižování užitkovosti, což má negativní dopad na ekonomiku chovu. Klimatické změny mají také za následek množení mikroorganismů, které způsobují infekční onemocnění.

24

4.2 Charakteristika zemědělského podniku Agra Horní Dunajovice Farma Žerotice a farma Tvořihráz spadá pod Agra Horní Dunajovice. Celkem má 70 zaměstnanců. Pod společnost Agra Horní Dunajovice patří také další farmy. Jsou to farmy v Želeticích a Výrovicích. Všechny tyto farmy se nachází v Jihomoravském kraji v okrese Znojmo. Nachází se ve vzdálenosti do 6 km. Celkem pod Agra Horní Dunajovice spadá pět obcí. Farma v Žeroticích byla založena v roce 1957, farma ve Tvořihrázi 1950, farma v Horních Dunajovicích 1951, farma v Želeticích 1951 a farma ve Výrovicích 1957. Ke sloučení došlo 1. 1. 1976, poté se tyto podniky v roce 1992 přeměnily z JZD na ZD a od 1. 1. 2003 vzniklo sloučení pod Agra Horní Dunajovice a. s. Agra Horní Dunajovice celkem obhospodařovalo dříve 2 650 ha a nyní 2 360 ha zemědělské půdy z toho 2 340 orné půdy. Na 1 300 ha pěstují obiloviny (sladovnický ječmen, potravinářská pšenice a krmné obiloviny), dále 600 ha kukuřice (350 ha na zrno a 250 ha na siláž), 200 ha řepky (olejné na olej), 100 ha pícnin (vojtěška) a cca 160 ha vinohradů (80% podnik prodává jako hrozny a 20% zpracují k výrobě vína ve vlastní výrobně). Z živočišné výroby mají 450 krav z toho 250 kusů plemene českého strakatého skotu, 200 kusů holštýnského skotu. Dále provozují výkrm skotu býčků červené populace. Mají také 200 prasnic na výkrm na farmě v Želeticích.

4.3 Charakteristika farmy Žerotice

Během existence JZD, nyní již ZD Žerotice došlo k některým větším budovatelským změnám. Jedna z důležitých proběhla 10. 6. 1999, kdy původní vazné ustájení přestavěli na ustájení volné. Další změny na farmě proběhly v červnu roku 2012. Došlo ke kompletní výměně elektroniky rybinové dojírny. Jedná se rybinovou dojírnu 2 x 8. Z důvodu možnosti 25

navýšení stavů zvířat byla zrekonstruována stáj v září roku 2012. V současné době jsou zde ustájené skupiny jalovic, které jsou již zde krmeny kukuřičnou siláží a klade se zde důraz na postupné navykání na krmnou dávku dojnic. Farma Žerotice se od začátku svého působení zabývala chovem českého strakatého skotu. Celkem zde chovají 240 dojnic. Do léta roku 2012 zde chovali i býky na roštovém ustájení. V létě roku 2012 byla velice malá úroda plodin, a proto byla farma nucena snižovat stavy kvůli nedostatku krmení. Všechny býky tedy museli být prodáni do zahraničí. Od začátku roku 2013 se chov býků začal znovu navyšovat. V objektu farmy je zhruba 7 budov. Pouze 4 budovy slouží jako stáje pro skot a ovce. Hlavní stáj, součástí které jsou i kancelář a šatny, poskytuje dojnicím možnost výběhu na přilehlou pastvu. V této stáji na fotografii č. 1 je celkem 12 skupin dojnic, které jsou rozděleny dle užitkovosti a přibližného zdravotního stavu. Jednotlivé skupiny jsou dojeny dvakrát denně, ráno od 4 hodin a odpoledne od 16 hodin. Ve druhé stáji jsou jalovice, zaprahlé krávy a krávy připravované na otelení. Třetí budova je již zmiňovaná zrekonstruovaná stáj pro jalovice na fotografii č. 2. Vedle této stáje jsou teletníky s telaty. Již 12 hodin po porodu jsou telata odebrána od krávy a přemisťují se do teletníků. Telata jsou krmena prvních pět dní života mlezivem, poté přechází na mléčnou výživu na fotografii č. 3, která trvá 2 měsíce a od 5. – 6. dne jim je předkládán startér a voda. V další budově jsou ustájeny ovce, které jsou v letních měsících nepřetržitě venku na zatravněných plochách. Ty spásají v ohraničeném elektrickém ohradníku. Ve zbývajících budovách je uskladněná sláma ke stlaní a ke krmení. U těchto budov se nachází polyetylenové vaky, ve kterých jsou uskladněny vojtěškové a travní siláže. Kukuřičné siláže mají uskladněné ve dvou silážních žlabech. V jednom z nich mají siláž, kterou právě odebírají a do druhé naskladňují nově sklizenou siláž. Na farmě v Žeroticích bylo celkem 250 dojnic. Z důvodu snižování stavů, jsou dnes na stavu 160 dojnic, 160 kusů jalovic a 110 kusů telat. K 1. červnu 2012 byl stav skotu na 680 kusech. K 1. září 2012 se kvůli špatnému roku a nedostatku krmení stavy skotu snížily na 460 kusů. Je zde i výkrmna býků, kdy před snižováním stavů bylo celkem 160 kusů. Všechny býci se museli z důvodu nedostatku krmení v suchém roce prodat. Do dubna roku 2013 už opět pomalu stavy býků narůstaly a v dubnu roku 2013 jich je již 40 kusů. Přírůstky býků jsou cca 850 g. 26

Na farmě v Žeroticích chovají vedle skotu i ovce. Ty odkoupili od Agra Mikulovice. Původně bylo dovezeno 5 bahnic a 1 beran. Nemají zde velký chovatelský význam, ale plní zde pouze funkci spásání trávy v areálu farmy. Chov byl založen v roce 2001 a k září roku 2012 je jejich počet na 24 kusech.

4.3.1 Složení krmné dávky pro dojnice na farmě Žerotice Krmné dávky pro farmu Žerotice sestavuje pan Vladislav Hejl. Pracuje pro firmu FIDES Agro. Tabulka č. 1 Základ krmné dávky v Žeroticích a základní údaje pro její sestavení Sušina NL/Sušina NEL/Sušina Vláknina/Sušina

kg % MJ/kg %

21,16 16,29 6,62 16,99

Hmotnost Mléko Tuk Bílk.

590 kg 33 l 4 3,4

4.3.2 Rybinová dojírna na farmě Žerotice Prvotelky si na dojení v dojírnách poměrně dobře navykají, jestliže se již jako vysokobřezí jalovice seznamují s provozem při manipulaci s vemenem, odchodem, hlukem apod. Vlastní dojení pak probíhá ve větším klidu a pohodě (URBAN, 1997).

4.4 Charakteristika farmy Tvořihráz Zde také praktikují a preferují welfare zvířat, a tak zde zavedli volné ustájení s možností výběhu. Chovají zde holštýnský skot s výraznou mléčnou užitkovostí a jsou zde přemístěné dojnice českého strakatého skotu s kombinovanou užitkovostí z farmy Žerotice (fotografie č. 4). Celkem zde pracuje pět zaměstnanců a jeden zootechnik. Na podzim v roce 2012 stejně jako na farmě v Žeroticích došlo k poklesům stavu skotu kvůli nedostatku krmení v suchém období. Zde se pokles stavů neprojevil v tak velké míře, bylo prodáno 10 kusů holštýnského skotu. Na farmě Tvořihráz je celkem 220 kusů dojnic, z toho cca 180 kusů holštýnského skotu a cca 40 kusů českého strakatého skotu (fotografie č. 5), dále 130 kusů jalovic a 70 kusů telat.

27

Na dojení krav zde mají dojírnu typu autotandem 2 x 4. Při tomto typu dojírny probíhá dojení plynuleji než u rybinové dojírny. Rychlá výměna zvířat, resp. skupin však na druhé straně vyžaduje vyšší psychické zatížení obsluhy (BOUŠKA et al., 2006). Začátkem roku 2013 byla cena mléka 8,20 Kč/l na obou farmách. Obě tyto farmy vlastní jeden krmný vůz typu Frastostorm 9000q s jednou šnekovicí. Z důvodu blízké vzdálenosti mezi těmito dvěma farmami se rozhodli pro nákup pouze jednoho krmného vozu, který přejíždí v době krmení vzdálenost 2 km do vedlejší farmy.

4.4.1 Složení směsné KD pro dojnice Krmné dávky pro Tvořihráz sestavuje pan Ing. Pařízek, který pracuje pod Italskou firmou ARCO (FARMER). Tabulka č. 2 Základ krmné dávky ve Tvořihrázi a základní údaje pro její sestavení

Sušina NL/Sušina

kg %

24,52 16,08

NEL/Sušina

MJ/kg

6,89

Vláknina/Sušina

%

15,66

Hmotnost Mléko Tuk Bílk.

700 kg 36 l 3,8 3,3

4.4.2 Tandemová dojírna na farmě Tvořihráz U tandemových dojíren vstupují krávy na dojící místa jednotlivě, a sice vždy teprve potom, když jiná vydojená kráva toto dojící místo opustí. Kráva tedy od vstupu na dojící místo až do doby jeho opuštění není ostatními zvířaty vyrušována či omezována. Každá kráva má svůj vlastní čas pobytu na dojícím místě. V autotandemových dojírnách se podstatně zvyšuje výkonnost. V důsledku automatizace se nemusí ručně dodojovat. Důsledné využívání automatického snímání a ovládání vstupních a výstupních dveří výrazně snižuje fyzickou a psychickou zátěž dojiče. Tyto dojírny mají i své nevýhody. Podstatné je nedořešení dezinfekce struků po sejmutí dojící aparatury (URBAN, 1997). Rozteč stání je 2500 mm, tj. dvojnásobná než u rybinové dojírny, z tohoto důvodu jsou větší přechody dojiče mezi jednotlivými dojnicemi (VEGRICHT, 2008).

28

4.5 Vlastní metodika Byly sledovány změny v užitkovosti přemístěných dojnic českého strakatého skotu do jiné stáje a odlišných podmínek mezi holštýnský skot. Tyto výsledky byly porovnávány s užitkovostí krav v původní stáji. Užitkovost byla sledována za rok 2011 – 2012. Na první laktaci bylo sledováno 23 krav, na druhé laktaci 16 krav a na třetí laktaci bylo sledováno 6 krav. V původní stáji byly vybrány všechny krávy na odpovídajících sledovaných laktacích. Průměrná užitkovost krav a obsah složek mléka v nové stáji byly získány z kontroly užitkovosti a průměrná užitkovost krav v původní stáji byla dohledána pomocí programu PC skot. Z kontroly užitkovosti krav byl získán nádoj a obsah složek mléka. Byly sledovány první, druhé a třetí laktace. Zároveň byla sledována i užitkovost v závislosti na stádiu laktace. Data byla zpracována dle běžných matematicko-statistických metod.

29

5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Statistické vyhodnocení mléčné užitkovosti dvou farem na jednotlivých laktacích Tabulka č. 3 Výsledky užitkovosti na I. laktaci obou farem

Tvořihráz Žerotice Tvořihráz Žerotice Tvořihráz Žerotice

nádoj kg 7523 6953 % bílkovin 3,48 3,53 % tuku 3,84 3,84

I. laktace min 4914 5125 min 3,10 2,99 min 3,30 3,09

max 10238 8086 max 4,00 3,98 max 4,90 4,57

sx 2383 1715 sx 0,16 0,20 sx 0,51 0,32

vx 31,7 43,3 vx 4,5 5,8 vx 13,4 8,3

Na I. laktaci bylo v nové stáji vzato 23 dojnic a v původní stáji 72 dojnic českého strakatého skotu. Z tabulky č. 3 je patrná užitkovost na I. laktaci v nové stáji 7 523 kg mléka. V původní stáji bylo na I. laktaci množství mléka 6 953 kg. Obsah složek v nové stáji na I. laktaci byl 3,48 % bílkovin a obsah tuku 3,84 %. V původní stáji byl obsah bílkovin na I. laktaci 3,53 % a tuk 3,84 %. Dojivost českého strakatého skotu v roce 2010 byla na I. laktaci 8 231 kg, 3,77 % tuku a 3,32 % bílkovin (KVAPILÍK et al., 2011). BUŘIČOVÁ (2012) uvádí, že nejvyšší obsah tuku českého strakatého skotu ustájeného spolu s holštýnským skotem je dosaženo na I. a posléze II. laktaci. V nové stáji byl také obsah tuku nejvyšší na I. laktaci a poté na II.

30

Tabulka č. 4 Výsledky užitkovosti na II. laktaci obou farem



II. laktace min 6137 5986 min 3,20 3,26 min 3,40 3,50

max 13456 8270 max 4,00 3,78 max 4,50 4,64

sx 1389 1865 sx 0,13 0,18 sx 0,35 0,47

vx 14,9 40,5 vx 3,7 5,2 vx 9,1 12,8

Z tabulky č. 4 byla užitkovost na II. laktaci v nové stáji 9 305 kg mléka a v původní stáji 7 111 kg mléka. Obsah složek u krav v nové stáji byl 3,50 % bílkovin a obsah tuku 3,82 %. V původní stáji byl obsah bílkovin 3,56 % a 3,92 % tuku. Podle KVAPILÍKA et al. (2011) bylo množství mléka v roce 2010 na II. laktaci 9 342 kg a obsah složek 3,76 % tuku a 3,32 % bílkovin. BUŘIČOVÁ (2012) uvádí ve svém výzkumu, že rozdíl užitkovostí českého strakatého skotu, který byl ustájen s holštýnským skotem, byl mezi I. a II. laktací 1 216 kg. V nové stáji byl rozdíl mezi užitkovostí českého strakatého skotu na I. a II. laktaci 1 782 kg mléka. Tabulka č. 5 Výsledky užitkovosti na III. laktaci obou farem


III. laktace nádoj kg min max 9486 7513 10878 7188 2556 8849 % bílkovin min max 3,27 3,00 3,46 3,79 2,92 3,77 % tuku min max 3,54 3,38 3,77 4,15 2,34 5,04

sx 2823 1676 sx 0,18 0,20 sx 0,14 0,53

vx 29,8 36,8 vx 5,4 6,2 vx 4,0 14,7

Na III. laktaci bylo porovnáváno 6 dojnic v nové stáji a 39 dojnic v původní stáji. Z tabulky č. 5 je patrné množství mléka v nové 9 486 kg mléka a v původní stáji 7 188 kg.

31

Průměrný obsah bílkovin v nové stáji byl 3,27 % a 3,54 % tuku. V původní stáji byl obsah bílkovin 3,79 % a obsah tuku 4,15 %. KVAPILÍK et al. (2011) uvádí, že na III. a vyšší laktaci je užitkovost českého strakatého skotu 9 200 kg, 3,78 % tuku a 3,26 % bílkovin. Užitkovost českého strakatého skotu ustájeného s holštýnským skotem se na III. laktaci zvýšil ještě o dalších 859 kg mléka. Toto číslo bylo vysledováno na 620 kusech českého strakatého plemene BUŘIČOVÁ (2012). V nové stáji došlo ke zvýšení množství mléka o 181 kg. Na III. laktaci byl zjištěn průměr pouze od 6 dojnic. BURIČOVÁ (2012) uvádí, že průměrné obsah bílkovin při každé následující laktaci klesá. Na I. laktaci bylo obsah bílkovin 3,626 %. Krávy v nové stáji dosáhly nejvyššího obsahu bílkovin na II. laktaci, naopak nejnižší obsah byl na III. laktaci. Obsah bílkovin na I. laktaci byl 3,48 %. U mladých krav je zároveň dokončován jejich růst, a proto je zde důležitá úroveň výživy a krmení (FRELICH, 2001). Dojnice dosáhne maximální produkce na 3. – 5. laktaci (VANĚK a ŠTOLC, 2002). Český strakatý skot je charakterizován sice nižší užitkovostí oproti holštýnskému skotu, ale má vyšší podíl tuku a bílkovin v mléce. Celkově je toto plemeno méně náročné a odolnější vůči vnějším a vnitřním vlivům (TICHÁ, ŘEŘUCHOVÁ, 2005). Na tvorbu nových návyků spotřebovává organismus určité množství energie, která by ve stálých podmínkách prostředí mohla být využita na produkci. Současně se snížením užitkovosti po přesunu mezi stájemi dochází zpravidla i ke snížení intenzity přeměny energie (energetického metabolismu), které trvá různě dlouhou dobu – několik dnů až týdnů. Dochází k situaci, kterou lze právem označit jako ,,krmení změn prostředí“. Snížení užitkovosti je nejvýraznější po přesunu, později slábne, trvá obvykle několik dnů až týdnů (ŠOCH, 2005).

32

5.2 Statistické vyhodnocení mléčné užitkovosti na 100 a 200 denní laktaci českého strakatého skotu na obou farmách Tabulka č. 6 Výsledky užitkovosti na 100 denní I. laktaci na obou farmách I. laktace 100 denní Tvořihráz Žerotice Tvořihráz Žerotice Tvořihráz Žerotice


min 2563 1656 min 3,28 2,86 min 2,35 3,13

max 3718 9011 max 3,60 3,95 max 3,73 4,47

sx 368 1711 sx 0,12 0,02 sx 0,47 0,33

vx 12,0 43,2 vx 3,4 6,1 vx 14,0 8,7

Byly porovnány 100 a 200 denní laktace na I. a II. laktaci. Na první 100 denní laktaci v nové stáji bylo množství mléka 3 082 kg. V původní stáji 2 317 kg mléka (tabulka č. 6). Obsah složek byl na 100 denní laktaci 3,40 % bílkovin a 3,72 % tuku. V nové stáji byl obsah bílkovin 3,40 % a obsah tuku 3,34 %. Podle FRELICHA (2001) je v průběhu laktace nejnižší tučnost mléka ve 2. až 3. měsíci laktace.

Tabulka č. 7 Výsledky užitkovosti na 200 denní I. laktaci na obou farmách I. laktace 200 denní Tvořihráz Žerotice Tvořihráz Žerotice Tvořihráz Žerotice


min 5032 6504 min 3,40 2,96 min 2,43 3,10

max 7037 7580 max 3,80 3,86 max 4,05 4,46

sx 652 1709 sx 0,12 0,18 sx 0,52 0,30

vx 11,2 41,9 vx 3,5 5,1 vx 14,7 7,8

Na první 200 denní laktaci bylo v původní stáji 4 365 kg mléka. V nové stáji 5 829 kg mléka (tabulka č. 7). Obsah tuku v původní stáji byl 3,70 % a obsah bílkovin 3,43 %. V nové stáji byl obsah bílkovin 3,58 % a 3,54 % tuku.

33

Tabulka č. 8 Výsledky užitkovosti na 100 denní II. laktaci na obou farmách II. laktace 100 denní Tvořihráz Žerotice Tvořihráz Žerotice Tvořihráz Žerotice


min 2765 2557 min 3,20 3,00 min 3,20 2,55

max 4398 10682 max 3,52 3,67 max 4,23 4,52

sx 542 1865 sx 0,11 0,17 sx 0,35 0,51

vx 15,5 51,3 vx 3,2 5,0 vx 9,7 13,8

Na druhé laktaci bylo množství mléka v nové stáji za prvních 100 dnů laktace 3 507 kg (tabulka č. 8). V původní stáji 3 210 kg mléka a obsah bílkovin 3,42 % a 3,60 % tuku. V nové stáji byl obsah tuku 3,73 % a obsah bílkovin 3,54 %.

Tabulka č. 9 Výsledky užitkovosti na 200 denní II. laktaci na obou farmách II. laktace 200 denní Tvořihráz Žerotice Tvořihráz Žerotice Tvořihráz Žerotice


min 5953 4932 min 3,50 3,09 min 3,53 2,98

max 6599 7553 max 3,58 3,80 max 3,93 4,46

sx 323 1879 sx 0,04 0,18 sx 0,20 0,41

vx 5,2 39,5 vx 1,1 5,1 vx 5,4 11,3

Za druhých 100 dnů laktace v nové stáji bylo vyprodukováno 6 276 kg mléka a v původní stáji 6 345 kg (tabulka č. 9). 3,54 % bílkovin a 3,73 % tuku v nové stáji. V původní stáji 3,42 % bílkovin a 3,60 % tuku. FRELICH (2001) uvádí, že od 5. měsíce laktace se tučnost mléka mírně zvyšuje.

34

6 ZÁVĚR Při změně podmínek sledovaných krav českého strakatého skotu byl znatelný nárůst již na první laktaci, kdy v nové stáji byla produkce mléka o 570 kg vyšší než v původní stáji. Obsah bílkovin byl v původní stáji vyšší (3,53 %) a obsah tuku na obou farmách byl shodný (3,84 %). Na druhé laktaci byl rozdíl v množství mléka v nové stáji o 2 194 kg mléka vyšší než v původní stáji. Došlo ke zvýšení obsahu bílkovin a tuku mléka v původní stáji. U krav v nové stáji v porovnání I. a II. laktace došlo k mírnému zvýšení obsahu bílkovin a k mírnému snížení obsahu tuku. Také na třetí laktaci bylo v původní stáji nižší množství mléka a to o 2 298 kg než v nové stáji. Obsah bílkovin v nové stáji byl nižší než na I. laktaci, taktéž došlo ke snížení obsahu tuku ve srovnání s I. laktací. Na I. laktaci v prvních 100 dnech bylo zjištěno opět vyšší množství mléka v nové stáji a to o 765 kg mléka. Obsah bílkovin byl stejný v obou stájích a obsah tuku byl vyšší v původní stáji. Na I. laktaci v druhých 100 dnech laktace bylo zjištěno vyšší množství mléka o 1 464 kg v nové stáji. Obsah bílkovin byl vyšší v nové stáji, ale obsah tuku byl nižší v porovnání s původní stájí. Množství mléka dojnic českého strakatého skotu ustájeného s holštýnským skotem byl na I., II. i III. laktaci vždy vyšší v porovnání s původní stájí. Významný vliv na vyšší mléčnou užitkovost měla výživa. Krmná dávka byla stejná jako pro holštýnský skot, který byl krmený pouze na produkci mléka. U českého strakatého skotu se podařila zvednout užitkovost až o 1 782 kg mléka z I. na II. laktaci. Na III. laktaci byl nárůst znatelně nižší. Narůst užitkovosti přestěhovaných českých strakatých krav mezi holštýnský skot v roce 2009 v porovnání s českým strakatým skotem v původní stáji nebyl na I., II a III. laktaci tak výrazný.

35

7 LITERÁRNÍ PŘEHLED BOUŠKA, J.; DOLEŽAL, O.; JÍLEK, F.; KUDRNA, V.; KVAPILÍK, J.; PŘIBYL, J.; RAJMON,

R.; SEDMÍKOVÁ,

M.; SKŘIVANOVÁ,

V.; ŠLOSÁRKOVÁ,

S.;

TYROLOVÁ, Y.; VACEK, M.; ŽIŽLAVSKÝ, J. Chov dojeného skotu. Vyd. 1. Praha: Profi Press, 2006, 186 s. ISBN 80-86726-16-9.

BROUČEK, J., BOTTO, Ľ., ŠOCH, M. Ochrana skotu, prasat a drůbeže proti vysokým teplotám. 1. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 2008, 50 s. ISBN 978-80-7394-095-9.

BUŘIČOVÁ, H., 2012: České strakaté versus holštýn v Kámeně. Zpravodaj Svazu chovatelů a plemenné knihy českého strakatého skotu, č. 2, str 36, ISSN 1214-8016.

DOLEŽAL, O.: Dojírny s přívlastkem „welfare“. Náš chov 2012, č. 2: str. 41 – 43.

DOLEŽAL, O., Zemědělský poradce ve stáji. Praha: Výzkumný ústav živočišné výroby, 2007, 63 s. ISBN 978-80-86454-86-3.

DUCHÁČEK, J., BERAN, J., STÁDNÍK, L., NEJDLOVÁ, M.: Vývoj obsahu kyseliny citronové a počtu somatických buněk v mléce u českého strakatého skotu. Den mléka 2010, str. 18.

FRELICH, J. Chov skotu. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2001, 211 s. ISBN 80-7040-512-0.

GREGORIADESOVÁ, J., DOLEŽAL, O. Vliv vysokých teplot prostředí na skot. Praha: Výzkumný ústav živočišné výroby, 2000, 106 s. ISBN 80-86454-04-5.

HUČKO, B., KODEŠ, A., MUDŘÍK, Z.: Obsah tuku v mléce a možnosti jeho ovlivnění krmnou dávkou. Den mléka 2005, str. 94 – 96.

36

CHLÁDEK, G., KUČERA, J.: Uplatnění plemene montbéliarde v populaci českého strakatého skotu. Náš chov 1999, č. 5.

JELÍNEK, P., KOUDELA, K, DOSKOČIL, J., IILEK, J., KOTRBÁČEK, V., KOVÁŘŮ, F., KROUPOVÁ, V., KUČERA, M., KUDLÁČ, Č., TRÁVNÍČEK, J., VALENT, M.: Fyziologie hospodářských zvířat. vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003, 409 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 80-7157-644-1.

JEŽKOVÁ, A., PAŘILOVÁ, M.: Vliv plemene a kvality odchovu na užitkovost dojnic. Den mléka 2003, str 82 – 84.

KOPEC, T., CHLÁDEK, G., 2011: Popis tvaru laktační křivky u krav českého strakatého skotu pomocí Woodova modelu. Zpravodaj Svazu chovatelů a plemenné knihy českého strakatého skotu, č. 3, str 36, ISSN 1214-8016.

KOPECKÝ, J. Živočišná výroba. Praha, 1963.

KUČERA, J., KRÁL, P.: Aktuality ze strakatého šlechtění. Náš chov 2013, č. 1, str. 50 – 52.

KURSA, J. Zoohygiena a prevence chorob hospodářských zvířat. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1998, 200 s. ISBN 80-7040-290-3.

MAJZLÍK, I. Chov zvířat I. 1. vydání. Praha: ČZU, 2004/6. 239 s. ISBN 80-213-1253-x. MIKŠÍK, J., ŽIŽLAVSKÝ J. Chov skotu: (přednášky). vyd. 2., nezměn. v Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005, 149 s. ISBN 80-7157-883-5.

SAMBRAUS, HINRICH H. Atlas plemen hospodářských zvířat: skot, ovce, kozy, koně, osli, prasata: 250 plemen. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2006, 295 s. ISBN 80-209-0344-5.

SKÝPALA, M., WALTEROVÁ, L., ŠAROVSKÁ, L., CHLÁDEK, G.: Vliv stádia laktace na technologické vlastnosti kravského mléka. Den mléka 2008, str. 75 – 76.

37

STÁDNÍK, L., LOUDA, F., TOUŠOVÁ, R., SCHEINHERROVÁ, K.: Vliv výživy dojnic na obsah bílkovin v mléce, Praha. Den mléka 2000, s 55 – 59. ISBN 80 – 213 – 0630 – 0.

STUPKA, R. Chov zvířat. 1. vyd. Praha: 2010, 289 s. ISBN 978-80-87415-08-5.

ŠEBELA, F., DUŠEK, B., PAVEL, J., Mlékařství, Praha, 1. vydání, 1964, 328 s.

ŠOCH, M. Vliv prostředí na vybrané ukazatele pohody skotu: Effect of environment on selected indices of cattle welfare. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2005, 287 s. ISBN 80-7040-742-5.

ŠTOLC, L. Chov hospodářských zvířat I: (chov skotu, ovcí a koní). 2. přeprac. vyd. Praha: Institut sociálních vztahů, 1999, 151 s. ISBN 80-213-0478-2.

TICHÁ M., ŘEŘUCHOVÁ M. Srovnání dojnic českého strakatého skotu a holštýnského skotu. Náš chov 2005, č. 9.

URBAN, F.; BOUŠKA, J.; ČERMÁK, V.; DOLEŽAL, O.; FULKA, J.; FUTEROVÁ, J.; HOMOLKA, P.; JÍLEK, F.; KUDRNA, V.; LOUČKA, R.; MACHAČOVÁ, E.; MAROUNEK, M.; MIKŠÍK, J.; MUDŘÍK, Z.; PETR, J.; PODĚBRADSKÝ, Z.; ŠEREDA, L.; SKŘIVANOVÁ, V.; VÁCHAL, J.; VETÝŠKA, J.; ŽIŽLAVSKÝ, J. Chov dojeného skotu: reprodukce, odchov, management, technologie, výživa. Vyd. 1. Praha: Apros, 1997, 289 s. ISBN 80-901100-7-x.

VANĚK, D., ŠTOLC L. Chov skotu a ovcí: (přednášky pro Bc). Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2002, 199 s. ISBN 80-86642-11-9.

VEGRICHT, J. Inovace technických a technologických systémů pro chov dojnic: metodická příručka. Praha: Výzkumný ústav zemědělské techniky, 2008, 80 s. ISBN 978-80-86884-370.

38

ŽIŽLAVSKÝ, J. Chov hospodářských zvířat. vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2002, 209 s. ISBN 80-7157-615-8.

39

9 PŘÍLOHY

9.1 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Základ krmné dávky v Žeroticích a základní údaje pro její sestavení Tabulka č. 2: Základ krmné dávky ve Tvořihrázi a základní údaje pro její sestavení Tabulka č. 3: Výsledky užitkovosti na I. laktaci obou farem Tabulka č. 4: Výsledky užitkovosti na II. laktaci obou farem Tabulka č. 5: Výsledky užitkovosti na III. laktaci obou farem Tabulka č. 6 Výsledky užitkovosti na 100 denní I. laktaci na obou farmách Tabulka č. 7 Výsledky užitkovosti na 200 denní I. laktaci na obou farmách Tabulka č. 8 Výsledky užitkovosti na 100 denní II. laktaci na obou farmách Tabulka č. 9 Výsledky užitkovosti na 200 denní II. laktaci na obou farmách

40

9.2 Fotografie farma Žerotice

Fotografie č. 1 Ustájení českého strakatého skotu (10. 3. 2013)

Fotografie č. 2 Zrekonstruovaná stáj pro jalovice v září 2012 (10. 3. 2013)

41

Fotografie č. 3 Napájení telat mléčným nápojem v praxi (29. 3. 2013)

42

9.3 Fotografie farma Tvořihráz

Fotografie č. 4 Český strakatý skot mezi holštýnským skotem (21. 8. 2012)

Fotografie č. 5 Ustájení holštýnského a českého strakatého skotu (10. 3. 2013) 43

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

Recommend Documents