MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

DIPLOMOVÁ PRÁCE

BRNO 2012

Bc. VĚRA HLAVÁČKOVÁ

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Minimalizace ukládání využitelných odpadů na skládku Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

doc. Ing. Rudolf Rybář, CSc.

Bc. Věra Hlaváčková BRNO 2012

Zadání Diplomová práce

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Minimalizace ukládání využitelných odpadů na skládku vypracovala samostatně a použila pouze těch pramenů, které cituji v seznamu použité literatury. Tímto souhlasím, aby tato diplomová práce byla zpřístupněna ke studijním účelům v knihovně Mendelovy univerzity v Brně.

V Brně dne…………………………… Podpis diplomanta ………………………..

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce doc. Ing. Rudolfu Rybářovi, CSc. za jeho odborné vedení a cenné připomínky v rámci konzultací, které mi pomohly v realizaci této práce. Dále velké díky patří i panu Karlu Markovi, ze společnosti .A.S.A. Dačice s.r.o., který byl velmi ochotný při poskytování informací.

ABSTRAKT Tato diplomová práce je zaměřena na minimalizaci ukládání využitelných odpadů na skládku ve vybraném regionu. Část literárního přehledu je věnována zhodnocení legislativního prostředí, povinnostem při nakládání s komunálním odpadem a dále jsou vymezeny základní pojmy z oblasti odpadového hospodářství. V této části se i zabývám tříděním komunálního odpadu, tříděnému sběru využitelných složek z komunálního odpadu a v poslední řadě úpravou odpadů. Kapitola materiál a metodika zahrnuje charakteristiku vybraného území a popis systému nakládání s odpady, který je na území využíván. V části výsledky a diskuze jsou zpracována data týkající se komunálního odpadu a využitelných složek z komunálního odpadu ve vybraném regionu. Na základě výsledků jsou navržena možná opatření pro minimalizaci ukládání na skládku. Klíčová slova: komunální odpad, druhotná surovina, třídění odpadů, sběrné hnízdo

ABSTRACT This diploma thesis is focused on the topic of minimizing the amount of reusable waste disposal in landfills in the selected region. The section of Literature Sources addresses legislative terms, obligations in the waste management, and further, the basic concepts of waste management are defined. This section goes into details about waste separation, the salvage of the reusable sorted waste and finally the waste treatment. The Material and Methods section includes the description of the selected district and the waste treatment system used in the area. The section Results and Discussion includes the data referring to amounts of waste and recyclable components of waste collected in the district. Based on the results, possible measures are suggested to minimize the amount of recyclable waste disposal in landfill sites. Key words: household waste, scrap materials, waste separation, waste collecting point

Obsah 1.

ÚVOD ............................................................................................................................................... 8

2.

CÍL PRÁCE..................................................................................................................................... 9

3.

LITERÁRNÍ PŘEHLED .............................................................................................................. 10 Zhodnocení v rámci legislativy............................................................................................................. 10 3.1 Platné právní předpisy z oblasti odpadového hospodářství v ČR ................................................... 10 3.1.1 Povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem........... 11 3.1.2 Poplatek za komunální odpad.................................................................................................. 12 3.2 Plán odpadového hospodářství........................................................................................................ 12 3.2.1 Cíle odpadového hospodářství ČR .......................................................................................... 14 3.3 Výkon veřejné správy ..................................................................................................................... 14 3.4 Směrnice Rady 1999/31/EC o skládkování..................................................................................... 15 3.4.1 Základní požadavky směrnice ................................................................................................. 16 3.5 Pojmy ze zákona o odpadech .......................................................................................................... 16 3.6 Třídění komunálního odpadu .......................................................................................................... 17 3.6.1 Množství a skladba komunálního odpadu ............................................................................... 18 3.6.2 Organizace sběru komunálního odpadu .................................................................................. 20 3.7 Tříděný sběr využitelných složek komunálního odpadu ................................................................. 22 3.7.1 Nakládání s využitelnými složkami komunálního odpadu ...................................................... 22 3.7.2 Sběr a svoz využitelných složek komunálních odpadů ........................................................... 26 3.8 Úprava vytříděných odpadů ............................................................................................................ 31

4.

MATERIÁL A METODIKA ........................................................................................................ 32 4.1 Základní charakteristika vybraného území...................................................................................... 32 4.2 Sběrná místa na využitelné složky odpadů v Dačicích ................................................................... 35 4.3 Třídící linka ASMJ s.r.o. Jihlava..................................................................................................... 38 4.4 Postup při sběru dat......................................................................................................................... 39

5.

VÝSLEDKY A DISKUZE............................................................................................................. 40 5.1 Produkce komunálního odpadu v mikroregionu Dačicko v letech 2007-2011 ............................... 40 5.2 Produkce využitelných složek odpadů v mikroregionu Dačicko v letech 2007-2011..................... 43 5.3 Výtěžnost tříděného sběru (v kg/obyvatel/rok) v mikroregionu Dačicko v letech 2007-2011........ 53 5.4 Vyhodnocení dotazníku .................................................................................................................. 55 5.5 Diskuze ........................................................................................................................................... 63

6.

ZÁVĚR............................................................................................................................................ 65

7.

POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................................................ 67

1.

ÚVOD

Odpady představují nejčastější a nejsledovanější „vedlejší produkt“ lidské společnosti. Je důležité podotknout, že aktivní a rozumný přístup občanů a fundované vysvětlení odborníků může vést k všeobecně prospěšným cílům. Řešení problematiky odpadového hospodářství je odrazem úrovně společnosti a schopnosti se s touto problematikou vypořádat. Odsud se vyvíjí výběr různých činností zneškodňování odpadů a použití příslušných technologií. Cílem třídění je vytřídit jednotlivé druhy odpadů (papír, sklo, plasty) a v maximální možné míře je využít jako druhotné suroviny. Navrhnout univerzální zařízení pro třídění odpadů je obtížné, protože vlastnosti odpadů se mohou měnit nejen podle ročního období, ale i ze dne na den. Jak vyplývá z Plánu odpadového hospodářství i posledních současných trendů, důležitým cílem v této oblasti je maximální šetrnost k přírodě, tedy ekologická recyklace odpadů. Ideální způsob představuje materiálové využití odpadu, které je dnes perspektivní zejména v oblasti plastových odpadů, jež mohou být recyklovány a využity k výrobě řady produktů. Ve své práci jsem se zaměřila na vývoj komunálního odpadu a využitelných složek z komunálního odpadu v mikroregionu Dačicko. Cílem je zjistit, s jakou efektivitou funguje systém sběru a nakládání s těmito komoditami a popřípadě navrhnout zlepšení.

8

2.

CÍL PRÁCE

Cílem této diplomové práce je zhodnotit současný stav nakládání s využitelnou složkou komunálního odpadu v mikroregionu Dačicko a především se zaměřit na její minimalizaci při ukládání na skládku. V rámci poskytnutých dat zpracovat vývoj komunálního odpadu a vytříděných složek v mikroregionu za rok 2007-2011. Pro lepší orientaci sběrných hnízd ve městě Dačice vytvořit mapový podklad znázornění separačních stanovišť v jednotlivých ulicích. Součástí diplomové práce je navržen dotazníkový průzkum mezi obyvateli zaměřen na oblast třídění odpadů.

9

3.

LITERÁRNÍ PŘEHLED

Zhodnocení v rámci legislativy 3.1 Platné právní předpisy z oblasti odpadového hospodářství v ČR Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění.[11] Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění.[12] Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění.[13] Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), v platném znění. [14] Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, v platném znění.[15] Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění.[16] Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, v platném znění.[17] Vyhláška č. 353/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění vyhlášky č. 505/2005 Sb., a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění.[18] Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky.[19]

10

3.1.1 Povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem a) Na obce se vztahují povinnosti původců podle § 16, pokud dále zákon nestanoví jinak. b) Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně jejich biologicky rozložitelné složky a systému nakládání se stavebním odpadem. c) Obec je povinna v souladu se zvláštními právními předpisy určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou. d) Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužívají v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. e) Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17 a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona. f) Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu.[11,20]

11

3.1.2 Poplatek za komunální odpad a) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit (§ 17 odst. 2) a vybírat poplatek za komunální odpad (dále jen "poplatek") vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona. b) Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky. c) Správu poplatku vykonává obec, která ho ve svém územním obvodu zavedla. d) Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem. e) Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Poplatek je příjmem obce. f) Při správě poplatku za komunální odpad se postupuje podle daňového řádu.[11,20]

3.2 Plán odpadového hospodářství Plánem odpadového hospodářství se rozumí Plán odpadového hospodářství České republiky, Plán odpadového hospodářství kraje a Plán odpadového hospodářství původce odpadů. Závazná část plánu odpadového hospodářství byla vyhlášena v nařízení vlády č. 197/2003 Sb. a jeho platnost byla určena na 10 let, tudíž na roky 2003-2013. Cílem Plánu odpadového hospodářství je vytvářet podmínky pro předcházení vzniku odpadů a podporovat materiálové využití před energetickým. Plán odpadového hospodářství České republiky (POH ČR) stanoví v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle a opatření pro nakládání s odpady na území ČR. POH ČR je zpracován na dobu 10 let a to od 2003 do 2013. POH ČR je členěn na 4 základní části: o I. úvodní část o II. vyhodnocení stavu odpadového hospodářství v ČR 12

o III. závazná část o IV. směrná část Úvodní část poskytuje základní informace o působnosti, platnosti, struktuře a obsahu POH ČR. Také uvádí demografii a geografii ČR, stav hospodářství a vývoj plánování odpadového hospodářství na území ČR. Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství podává přehled o současném způsobu nakládání s odpady na území ČR a dalších činnostech, které mají na oblast hospodaření s odpady vliv. Dále porovnává stav odpadového hospodářství ČR s členskými státy EU. V neposlední řádě uvádí problémy odpadového hospodářství v ČR. Závazná část stanoví rámcové cíle, rámcová opatření k jejich dosažení a upravuje soustavu indikátorů hodnocení pro: a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, b) nakládání s vybranými odpady podle části IV zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, c) nakládání s dalšími odpady, především nebezpečnými, d) nakládání s odpady z obalů, e) využívání odpadů, f) snižování podílu odpadů ukládaných na skládky a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené, g) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady, h) plnění podmínek pro předcházení vzniku odpadů podle příl. č. 13 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Směrná část definuje podmínky a nástroje pro splnění stanovených cílů, systém řízení změn v odpadovém hospodářství, systém kontroly plnění POH ČR, právní podklad pro cíle a opatření stanovená v závazné části, soustavu indikátorů ke sledování změn v odpadovém hospodářství, návrhy na rozpracování POH ČR a předpoklad vývoje odpadového hospodářství po vstupu ČR do EU.[22]

13

3.2.1 Cíle odpadového hospodářství ČR o opatření k předcházení vzniku odpadů, omezováním jejich množství a nebezpečných vlastností, o zásady pro nakládání s nebezpečnými odpady, o zásady pro nakládání s vybranými odpady a zařízeními podle části čtvrté zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, o zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady, o zásady pro rozhodování ve věcech dovozu a vývozu odpadů, o podíl recyklovaných odpadů, o podíl odpadů ukládaných na skládky, o maximální množství organické složky ve hmotě ukládané do skládek (snížit max. množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995).[22]

3.3 Výkon veřejné správy Základem pro fungování veřejné správy v našem případě v oblasti životního prostředí, je správní řád. Správní právo zahrnuje soubor právních norem o výkonné státní moci a o veřejné správě, tzn. o organizaci a činnosti: a) státního administrativního aparátu b) územní samosprávy (kraje a obce) Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, která zakládají, mění nebo ruší práva nebo povinnosti určené osoby, nebo která v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má nebo nemá.

14

Veřejnou správu v oblasti odpadového hospodářství vykonávají: a) ministerstvo, b) Ministerstvo zdravotnictví, c) Ministerstvo zemědělství, d) inspekce, e) Česká obchodní inspekce, f) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, g) celní úřady, h) Policie České republiky, i) orgány ochrany veřejného zdraví, j) krajské úřady, k) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, l) obecní úřady a újezdní úřady.[24]

3.4 Směrnice Rady 1999/31/EC o skládkování Nové přístupy ke skládkování odpadů jsou Směrnicí konkretizovány zejména na výrazné omezení skládkování biodegradabilních odpadů, jehož cílem je prevence tvorby skládkového plynu a tím i omezení vlivu skládek na životní prostředí. Další ustanovení směrnice je povinnost přijímat na skládky odpady pouze po předchozí úpravě a kontrole zaměstnanců skládek. Směrnice klade za cíl omezit negativní vlivy na životní prostředí, způsobované skládkováním odpadů po celou dobu životnosti skládky, se zvláštním zřetelem na znečištění povrchových a podzemních vod, půdy, vzduchu a v neposlední řadě ohrožení lidského zdraví. Směrnice stanovuje požadavky na zavedení jednotného postupu pro přijímání odpadu na skládky v souladu s klasifikačním postupem dělícím odpady podle kritérií přijatelnosti stanovenými pro různé kategorie skládek, zavedení specifických povolovacích postupů pro všechny kategorie skládek, přijetí opatření pro omezení skládkování biologicky rozložitelného odpadu, zabránění skládkování odpadů, které lze využít.[25]

15

3.4.1 Základní požadavky směrnice Požadavky směrnice se týkají omezení skládkování biologicky rozložitelného komunálního odpadu: o snížit tvorbu metanu ze skládek pro zmírnění globálního oteplování v důsledku tzv. skleníkového plynu, o podporovat oddělený sběr, třídění a recyklaci organických odpadů, o členské státy jsou povinny vypracovat národní strategii pro snižování množství biologicky rozložitelného odpadu na skládky. Tato strategie bude k dosažení plánovaných cílů obsahovat opatření jako je recyklace, kompostování, výroba bioplynu nebo materiálové či energetické využití, o zajistit, aby specifické druhy odpadů nebyly přijímány na skládky a aby přijaté odpady vyhovovaly stanoveným kritériím, o vyžadovat na provozovateli skládky alespoň jedenkrát ročně oznamovat druhy a množství uložených odpadů a zpřístupnit informace příslušným úřadům.[25]

3.5 Pojmy ze zákona o odpadech Odpad – je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ji zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Nebezpečný odpad – odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Komunální odpad – veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Domovní odpad – odpad vznikající v domácnostech jako spotřební odpad jejich obyvatel. Domovní odpad je součástí komunálního odpadu. Využitelné složky – jsou to druhy odpadů získané odděleným sběrem, které lze po úpravě nebo přímo využít většinou jako druhotnou surovinu. Využitelnou složkou komunálního odpadu jsou zejména: odděleně sebraný papír, sklo, plast, železné a neželez-

16

né kovy a jejich slitiny, textil, biologický odpad. Odděleně sebrané využitelné složky jsou podle Katalogu odpadů vedeny v podskupinách 20 01 a 15 01. Druhotná surovina – materiály, které jsou bezprostředně využívány ve výrobním procesu, tj. bez jakékoli úpravy či zpracování jsou určeny k materiálovému využití/recyklaci. Nakládání s odpady – shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů. Shromažďování odpadů – krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady. Sběr odpadů – soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění. Úprava odpadů – každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností. Materiálové využití – způsob využití odpadů zahrnující recyklaci a další způsoby využití odpadů jako materiálů k původnímu nebo jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie. Energetické využití odpadů – použití odpadů způsobem obdobným jako paliva za účelem získání jejich energetického obsahu, nebo jiným způsobem k výrobě energie. Recyklace odpadů – jakýkoliv způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů.[11]

3.6 Třídění komunálního odpadu Cílem třídění je odpad rozdělit podle určitých charakteristik do homogenních skupin. Nejčastěji se jedná o třídění podle druhu nebo účelu využití. Při třídění komunálního odpadu je nejefektivnějším řešením z hlediska ochrany životního prostředí, ale i dalšího využití odpadu, jeho separovaný sběr, který provádí přímo obyvatelé městských aglomerací. Další dotřídění je možno provádět na třídících linkách, které již nedosahují ta-

17

kové čistoty vytříděných produktů a v porovnání se separovaných sběrem jsou dost nákladné. Mnohdy záleží na zneškodňování odpadů (skládka, sběrný dvůr, kompostárna). Třídící linky separovaného sběru se v současné době jeví jako jedna z možností, které mají budoucnost. Separovaný sběr není znehodnocovaný v takové míře ostatními složkami sběru odpadu, protože se jedná o jednodruhový sběr. Dalším předtříděním na třídící lince se získá velmi kvalitní druhotná surovina s využitím v některých případech jako recyklovatelný odpad. Příkladem je obalové sklo a využití skleněných střepů zpět ve výrobě obalového skla. Dalším příkladem je třídění papíru a plastů. Zbytky po separaci, které tvoří podstatu, tzn. ekopaliva pro využití ve spalovnách se peletizují, protože takto vyrobené palivo lze lépe dopravovat a skladovat. Jelikož odpady obsahují v průměru 20-30 % vlhkosti, je potřeba surovinu před peletizací sušit.[3,7] 3.6.1 Množství a skladba komunálního odpadu Původci odpadů, obce a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, jsou povinni vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi. Ti, kteří produkují nebo nakládají ročně s více než 10 Mg nebezpečných odpadů nebo s více než 1000 Mg ostatních odpadů mají také ohlašovací povinnost příslušnému správnímu úřadu (obecní úřad obce s rozšířenou působností). Produkce komunálního odpadu v ČR se v současnosti pohybuje okolo 3,3 mil. Mg za rok, což v přepočtu na jednoho obyvatele činí 317 kg. Většinou se jedná o odpady kategorie ostatní, nebezpečný odpad činil pouze 5 tis. Mg. Z celkově vyprodukovaného množství komunálního odpadu pocházela většina odpadů (71%) z běžného svozu (tzn. odpad z kontejnerů a sběrných nádob na směsný komunální odpad), 16% tvořily odděleně sbírané složky (separovaný sběr plastů, papíru a skla) a 11% svoz objemného odpadu (odpad přesahující svými rozměry kontejnery a sběrné nádoby).[7]

18

Obr. 1 Skladba komunálního odpadu podle způsobu svozu[27] Tab. 1 Produkce komunálního odpadu v ČR[27] 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

KO celkem 2 845 077 2 856 690 2 841 428 2 953 679 3 038 702 3 024 781 3 175 934 3 309 667 z toho: v (t) běžný svoz 2 121 953 2 201 828 2 206 214 2 260 222 2 305 070 2 273 836 2 282 866 2 374 027 svoz objemného odpadu 290 186 247 709 245 273 282 158 283 971 303 014 362 054 402 899 odděleně sbírané složky 166 456 277 820 268 414 300 435 327 023 386 479 454 210 460 302

2010 3 334 240 2 390 421

352 339

528 893

Legislativa odpadového hospodářství rozlišuje tři skupiny způsobů nakládání s odpady – využívání (R kódy), odstraňování (D kódy) a ostatní způsoby nakládání (N kódy). V roce 2010 bylo v ČR nakládáno celkem s 28 mil. Mg odpadu. Z tohoto množství bylo 10 mil. Mg (36%) materiálově či energeticky využito, 5,4 mil Mg (19%) odstraněno a s 12,6 mil. Mg (45%) bylo nakládáno ostatními způsoby. Poměrně málo jsou dostupné údaje o množství komunálního odpadu v určitých typech zástavby a o jeho materiálové skladbě. Tyto charakteristiky odpadů jsou potřebné při projekci každého nového systému nakládání s komunálním odpadem nebo jeho zdokonalení. Přímé zjišťování množství a skladby KO je ovlivněno typem zástavby, která rozhoduje o počtu obyvatel, systémem sběru KO, druhem a počtem sběrných nádob a v neposlední řadě intervalem svozu. V zemích EU se používá metodika ERRA (European Recovery and Recykling Association), jejímž cílem je analýza domovního odpadu s ohledem na druhy obalových materiálů.[4] 19

Tab. 2 Skladba domovního odpadu[7] Látková skupina

Papír, lepenka Plasty Sklo Kovy Bioodpad Textil Minerální odpad Nebezpečný odpad Spalitelný odpad Zbytek 20-40 mm Frakce 8-20 mm Frakce menší 8 mm Celkem

Podíl látkových skupin v odpadu (% hmotnostní), průměrné hodnoty Sídlištní Sídlištní Smíšená zástavba zástavba zástavba měst velkých měst menších měst 22,7 22,2 25,6 13,8 16,8 18,0 8,7 6,7 7,6 3,4 3,0 3,1 18,2 19,6 17,3 5,6 6,6 5,1 1,9 0,8 2,3 0,5 1,1 0,4 12,4 6,7 7,0 3,1 8,4 5,4 6,6 5,1 3,8 3,1 3,0 4,4 100,0 100,0 100,0

Vesnická zástavba 7,6 9,0 8,9 4,5 6,3 2,2 4,0 0,5 6,2 5,0 8,9 36,9 100,0

3.6.2 Organizace sběru komunálního odpadu Obecně lze systémy sběru a třídění komunálních odpadů charakterizovat podle dostupnosti sběrného místa, stupně třídění odpadů, používané technologie sběru či způsobu sběru. Podle dostupnosti sběrného místa se rozlišují způsoby sběru: o odvozový (nádoby jsou umístěny před domy nebo je odpad z jednotlivých domácností dáván v den svozu před dům), o donáškový (občan nosí vytříděné složky na určená místa a překonává přitom vzdálenost v desítkách až stovkách metrů), o sběrný dvůr (místo určené obcí ke sběru více složek, slouží pro větší spádovou oblast). Systémy podle stupně třídění se rozlišují na sběr směsného (netříděného) komunálního odpadu, sběr vícedruhového odpadu (spalitelný odpad, duté a ploché obaly) a sběr jednodruhového odpadu (oddělený sběr jednotlivých komodit – papír, plast, sklo). Způsob sběru může být stacionární (donáška odpadů na stabilní sběrná místa) nebo mobilní (př. sběr nebezpečných složek).[4]

20

1. Odvozový způsob (Hol – systém) Při odvozovém způsobu sběru jsou sběrná místa zřizována v blízkosti domovních vstupů nebo uvnitř obytných objektů. Donášková vzdálenost ke sběrným nádobám by neměla přesáhnout 30-50 m. Tento způsob je vhodný zejména ve starší zástavbě bytových domů, kde sběrné nádoby jsou umístěny buď přímo v domě, nebo na dvorech. Způsob se také uplatňuje v zástavbě rodinných domů nebo sídlištní zástavbě. S ohledem na krátkou donáškovou vzdálenost je odvozový způsob sběru pro občany velmi pohodlný. Jsou zde vyšší požadavky na maximalizaci počtu odděleně shromažďovaných druhů, což vyvolává problémy spojené s odděleným skladováním sbíraných složek v domácnostech. Odvozový sběr je běžně používán pro sběr směsného komunálního odpadu. V porovnání s donáškovým způsobem je investičně náročnější. Sbírané složky jsou shromažďovány do nádob menších objemů 80-240 litrů, ale i 1100 litrů v sídlištní zástavbě. U odvozového způsobu sběru je svoz obvykle prováděn u papíru a plastů jednou za 2-3 týdny u skla jednou za 7-9 týdnů. Směsný odpad s ohledem na vyšší výtěžnost odděleně sbíraných druhů je možné svážet jednou týdně nebo jednou z 14 dní.[4] 2. Donáškový způsob (Bring-systém) Donáškový způsob odděleného sběru je méně pohodlný pro občany a vyžaduje jejich větší aktivitu. Jeho použití je možné ve všech typech zástavby. S ohledem na velikost užívaných nádob je méně přijatelný pro starší zástavbu bytových domů v centru města. Způsob je také vhodný pro všechny druhy využitelných složek (sklo, papír, plast) s výjimkou odděleného sběru bioodpadu. Při tomto způsobu sběru jsou používány nádoby větších objemů (kontejnery), obvykle od 1,1-3,5 m3. Nádoby jsou umístěny v tzv. hnízdech nebo jsou instalovány jako vícekomorové o objemu 7,7-22 m3, tj. do jedné nádoby se odděleně ukládá více druhů odpadů.[4] 3. Sběrné dvory Sběrné dvory jsou doplňkem celoplošných systémů odděleného sběru komunálního odpadu. Vedle sběru je zde prováděna úprava (dotřiďování, lisování, drcení), zpracování (demontáž elektroodpadu, štěpkování odpadu z dřevin) a prodej využitelných složek odpadu (použitelný nábytek, autosoučástky).

21

Sběrné dvory, jako centrální místa pro zachycování využitelných a nebezpečných složek komunálního odpadu se zřizují pro větší sběrné oblasti. Umístění sběrných dvorů předpokládá počet obyvatel 2000-20 000 podle druhu zástavby a funkce, kterou mají plnit v systému separace. Dojezdová vzdálenost do dvorů by se měla pohybovat od 5-10 km. Ideální je 3 km pro městskou zástavbu a 5 km pro řidší zástavbu. Sběrné dvory musí být pro uživatele dopravně snadno přístupné, plocha by měla být dostatečná pro manipulaci s kontejnery. Dvory slouží k odebírání objemného odpadu, elektroodpadu, kovového odpadu, upotřebených pneumatik, elektrických akumulátorů, chladniček a mrazniček, drobného nebezpečného odpadu, malých množství stavební suti (do 200 kg), menšího množství zahradního odpadu, ale i papíru, plastů a skla. Sběr objemného odpadu ve sběrných dvorech je vhodné kombinovat se sběrem objemného odpadu do velkoobjemových kontejnerů, pravidelně umisťovaných (min. 2 krát ročně) na vytipovaných sběrných územích města.[4]

3.7 Tříděný sběr využitelných složek komunálního odpadu 3.7.1 Nakládání s využitelnými složkami komunálního odpadu Papír Papírový odpad tvoří 8-25 % z celkového množství domovního odpadu. Podíl papíru se neustále zvyšuje zejména v souvislosti s rozvojem obalové techniky a obalů. Podíl obalů se pohybuje kolem 39-65 %, zbytek tvoří noviny a ostatní tiskoviny. Ročně vyprodukuje průměrný občan ČR 15-40 kg papírových odpadů. Současně se zaváděním systému separace odpadů v obcích byly instalovány také kontejnery na papír. S poklesem zájmu o surovinu část obcí přestala v polovině 90. let papír sbírat. V současné době je sběr papíru rozšířen ve 44 % obcí ČR. Separovaný sběr od obyvatelstva zahrnuje papíry a lepenky všeho druhu (př. časopisy, noviny, obaly a balicí materiály, knihy, sešity), které se v organizovaném nebo individuálním sběru vracejí přes organizaci pověřenou sběrem do papíren a lepenkáren k regeneraci vláken, a tím k sekundárnímu využití papíru. Tento druh odpadu vzniká také v rámci jednotlivých obchodních sítí supermarketů a drobných živnostníků. Veškerý získaný papír je nutno roztřídit na jednotlivé skupiny. To se provádí na třídících linkách, kde se papír z komunálního sběru roztřiďuje do kvalitativních skupin 22

podle požadavků zpracovatelů. Takto vytříděný papír se dodává v lisovaných balících o hmotnosti až 800 kg. Zpracovatelé jsou smluvně vázáni na síť svých dodavatelů, kteří nakupují papír od svozových firem. Komunální papír je méně kvalitní směs papíru, lepenky a kartonů. Kvalita suroviny je většinou malá, což je často způsobeno i příměsemi se zbytky potravin. Množství příměsí se v systémech komunálního sběru pohybuje mezi 10-30 %.[2,6] Plasty Komunální plastový odpad tvoří v ČR podle výsledků analýz odpadů 9-18 % z celkové hmotnosti domovního odpadu. Tento podíl stále stoupá s rozvojem životní úrovně a konzumního stylu života. Asi 80 % všech plastových odpadů tvoří spotřebitelské obaly. Ročně vyprodukuje průměrný občan ČR 18-28 kg plastových odpadů.[2] Tab. 3 Složení komunálních plastů v separovaném sběru[2] PET PP+PS PET PVC Polyuretany Ostatní plasty

50-65 % 10% 20-25 % do 1 % do 1 % do 5 %

Význam plastů jako materiálu, který nahrazuje tradiční materiály, je trvanlivější a odolnější, neustále roste. Spotřeba plastů narůstá ve všech odvětvích průmyslu, nejrychlejší rozvoj je však ve výrobě obalů. Na počátku 90. let se na českém trhu objevily PET lahve, které rychle vystřídaly sklo jako hlavní materiál na výrobu nápojových obalů. Obdobně vzrůstá použití různých druhů fólií jako obalových materiálů a kompozitních obalů, které jsou částečně tvořeny plasty. Vzhledem k narůstajícímu obsahu plastů v komunálním odpadu přistoupila řada obcí na počátku 90. let k zavedení tříděného sběru této komodity. Na území ČR začalo působit několik recyklačních kapacit na zpracování směsných plastů. Rozvoj těchto zařízení byl umožněn masivními dovozy plastů do ČR, získaných v rámci odděleného sběru plastových obalů v německém DSD – duální systém, který zabezpečuje využití a zpětný odběr obalových odpadů v Německu. Importované suroviny, u kterých byla zajištěna platba za

23

zpracování, byly výhodným artiklem. Směsný plast získaný v obcích ČR byl zpracováván společně s německými plasty. Jako dalším faktorem, který ovlivnil vývoj nakládání s plastovými odpady, byl nárůst PET lahví v komunálním odpadu. V roce 1996 byl zahájen provoz zpracovatelské linky na výrobu vláken z použitých PET. To podnítilo obce k třídění PET lahví. Díky poptávce z asijských trhů je PET jako materiál dobře prodejný. PET je jednou z komodit s nejvyšší návratností – asi třetina všech vyrobených PET lahví je v ČR vysbírána a recyklována. V současné době je sběr plastů rozšířen v 97 % obcí zapojených do systému EKO-KOM. Komunální plasty se sbírají většinou jako směsný plast bez rozlišení materiálů. Jedná se o směs s vysokým obsahem PET a nižšími podíly PE, PP, PS a dalších materiálů. Kvalita vytříděné složky směsných plastů je velmi nízká, plast obsahuje velké množství znečišťujících příměsí (30 %). Před dalším zpracováním je nutné jejich dotřídění, resp. nejčastěji rozdělení na PET, fólie, tvrdé a měkké plasty. Jednodruhové plasty jsou lisovány a odváženy ke zpracovatelům nebo obchodním firmám. Méně kvalitní plasty nebo zbytek po vytřídění PET často končí na skládkách bez dalšího využití.[2] Sklo Sklo je materiálem, který se nejvýznamnější měrou podílí na vratných obalech. V ČR jsou ze skla vyrobeny vratné spotřebitelské obaly v podobě nápojových lahví. U výrobků, u nichž je zajištěn velký objem prodeje (např. pivo), jsou vratné obaly sbírány v zálohových vratných systémech v obchodní síti. Zálohy jsou stanoveny vyhláškou pro sedm typů obalů. Ostatní skleněné nápojové obaly (víno, destiláty, likéry) jsou nevratné. K nevratným obalům patří i konzervační sklo, používané k uchování potravin. Podíl tohoto druhu skla neustále klesá. Konzervační sklo je v Evropě nahrazováno plastovými nebo kompozitními obaly. Skleněný odpad tvoří 7-9 % z celkového množství domovního odpadu. Ročně vyprodukuje průměrný občan ČR 9-18 kg skleněných odpadů. Skleněné odpady se sbírají v 88 % obcí zapojených do systému EKO-KOM. Skleněné odpady jsou sbírány v rámci komunálních sběrných systémů. Na počátku 90. let se sbíralo sklo podle barev (bílé, barevné). Vzhledem k provozním nákladům bylo v polovině 90. let od tohoto způsobu ve většině obcí upuštěno a v obcích se sbírá směsné sklo. Tento druh skla je obtížně prodejný na trhu. Prodejnost je také otázkou kvality 24

sebraného střepu. Zpracovatelé odpadního skla značně v roce 1999 zpřísnili kvalitativní podmínky výkupu, což vedlo k částečnému ukládání sběrového skla na skládky. Sklo je 100 % recyklovatelným materiálem. Do vsádky ve sklárně se dá použít podle technologie až 80 % střepu. Sklo je vykupováno od obcí obdobným způsobem jako papír- tzn. přes síť obchodních organizací.[2] Kovy Podíl kovů v komunálním odpadu je nízký. Podle analýz domovních odpadů tvořily kovy 3-4,5 % z celkového množství odpadů. Ročně vyprodukuje průměrný občan ČR 4-9 kg kovových odpadů. V domovním odpadu se vyskytuje kov v podobě obalových odpadů- plechovky, konzervy. Další kovový odpad je tvořen úlomky železných a barevných kovů v podobě různých součástek přístrojů nebo odpadů z domácích dílen. Kovový odpad se vyskytuje ve větší míře při sběru objemného odpadu jako vyřazená elektrotechnika, kamna, sanitární vybavení, kovové části automobilů. Sběr kovů má v ČR dlouhou historii. Kovy byly sbírány v rámci sítě výkupen Sběrných surovin nebo prostřednictvím státních kovošrotů. V 90. letech byla síť výkupen privatizována. S nárůstem výkupních cen u barevných kovů docházelo, za účelem získat co největší množství, ke krádežím kabelů, poškozování památek. V současné době zpracovávají kovošroty zejména průmyslové kovové odpady, autovraky atd. Kovy železné i neželezné včetně jejich slitin jsou téměř 100 % využitelnou druhotnou surovinou. Používají se zpět v hutích.[2] Nápojové kartony Nápojové kartony jsou kombinované obaly, které obsahují nejméně 70 % papíru a zbytek je tvořen plastovou a kovovou fólií. Obaly jsou určeny pro plnění tekutých potravin: čerstvého a trvanlivého mléka, mléčných výrobků, ovocných šťáv, vína apod. Nápojové kartony tvoří 0,6-2,4 hmotnostních % z domovních odpadů. Ročně vyprodukuje průměrný občan ČR 1-3 kg odpadů použitých nápojových kartonů. V ČR byl v roce 1999 zahájen společný pilotní projekt firem Tetra Pak a SIG Combibloc na ověření možnosti materiálové recyklace použitých nápojových kartonů. Později se k nim připojil i třetí výrobce Elopak. Lisováním za tepla z rozdrcených obalů se vy-

25

ráběly desky, které se dají využít ve stavebnictví např. na izolace nebo na výrobu palet. Plánovaná kapacita linky byla 500 Mg/rok. Ze strany systému EKO-KOM byly stanoveny odměny pro obce za sběr těchto odpadů postupně ve výši 1300-1800 Kč/Mg. V srpnu 2002 se dohodli výrobci nápojových kartonů se společností EKO-KOM na zahájení celoplošného systému sběru a recyklace použitých nápojových kartonů. Jde o dobrovolnou aktivitu výrobců, kteří mají zodpovědný přístup k ochraně životního prostředí.[2] 3.7.2 Sběr a svoz využitelných složek komunálních odpadů Donáškový způsob Donáškový systém tříděného odpadu je založen na aktivní roli obyvatelstva. Sběrné nádoby na vybrané komodity odpadu jsou umisťovány do „hnízd“ s více kontejnery. Donáškový systém je vhodný především v zástavbě rodinných domů. Pro zachování efektivity systému by donášková vzdálenost neměla přesáhnout 100-200 m a počet obyvatel na jedno hnízdo by podle hustoty osídlení neměl přesáhnout 300-500 obyvatel (u obcí je vhodnější spíše 200 obyvatel na 1 hnízdo). Hnízda jsou tvořena kontejnery na sběr plastů, papíru, skla (bílé i barevné). Jedná se především o nádoby větších objemů (660-1100 l) s horním nebo spodním výsypem, které jsou umístěny v různých donáškových vzdálenostech na místech určených obcí. Pokud jsou použity kontejnery se spodním výsypem, největší objem by měl být použit na sběr plastů. Menší na papír. Objem nádoby na sběr skla může být až 4 krát menší, aby byla zachována přibližně stejná frekvence svozu vytříděných složek.[2,5] Obvykla četnost svozu Kontejnery na plasty se svážejí 1 krát za týden i častěji, papír 1 krát za 1-3 týdny, sklo je sváženo 1 krát za 4-7 týdnů. Četnost svozu se upravuje podle potřeb systému. Přednosti: o celkové nižší pořizovací náklady na zakoupení dostatečného počtu sběrových kontejnerů, o nižší frekvence svozu vytříděných odpadů, o menší nároky na organizaci tříděného sběru u obyvatel.

26

Nedostatky: o v celkovém finančním ohodnocení (v Kč/Mg) je provozování tohoto sytému náročnější, o při používání kontejnerů se spodním výsypem v případě plastů a papíru je přeprava nestlačitelného odpadu neekonomická, o kvalita sebraného odpadu je nižší, odpad je znečištěn různými příměsemi (nejčastěji netříděným komunálním odpadem), o větší donášková vzdálenost, o výtěžnost odpadů ze systému v přepočtu na ekvivalentního obyvatele obce je malá, neboť kontejnery jsou využívány často omezeným počtem obyvatel, kteří žijí v bezprostřední blízkosti hnízda, o sběrové kontejnery jsou často poškozovány obyvatelstvem, o při svozu a přepravě odpadů může dojít ke znečištění okolí.[2] Odvozový způsob Tento systém je jednoznačně preferován obyvateli. Sběrové nádoby jsou umístěny v domě nebo jeho těsné blízkosti. Vzdálenost sběrových nádob od domu by neměla přesáhnout 30 m. Odvozový systém sběru lze použít především v zástavbě s bytovými domy, které mají vnitrobloky nebo dvory. Sběr se provádí do nádob menšího objemu (80-360 l, na sídlištích i 1100 l) s horním výsypem, stanoviště nádob mohou být totožná se stanovišti nádob na směsný domovní odpad. V zástavbě rodinných domů lze instalovat vzhledem k nízké výtěžnosti surovin sběrové nádoby větších objemů do hnízd pro 2-5 rodinných domů společně.[2,5] Přednosti: o malá donášková vzdálenost, o preference obyvatelstvem, o vysoká účinnost tříděného sběru, o dobrá kvalita sbíraných surovin, o při svozu lineárním presem úspora přepravních nákladů, o při nakládání sebraného odpadu nedochází k výraznému znečišťování okolí, o nižší provozní náklady než v donáškovém systému, o menší pravděpodobnost poškození sběrových nádob, o jednodušší manipulace se sběrnými nádobami (lehké, mobilní). 27

Nedostatky: o vyšší pořizovací náklady na zavedení celého systému, o vyšší frekvence svozu tříděného odpadu, o vyšší nároky na organizaci tříděného sběru u obyvatel.[2]

Pytlový sběr Modifikací výše popsaných systémů je tříděný sběr domovního odpadu pomocí plastových pytlů. Plastové pytle je nutné umísit v dostatečném množství do jednotlivých domácností. Naplněné pytle jsou sbírány odvozovým způsobem, nelze-li v obci vymezit místo ke shromažďování naplněných pytlů a zorganizovat jejich odvoz. Odvozový systém pytlového sběru je vhodný pro obyvatele rodinných domů, kteří mají dostatek prostoru ke skladování pytlů před odvozem.[2,5] Způsob sběru Pro sběr jednotlivých surovin je vhodné použít barevně rozlišené pytle např. modré na papír, žluté na plast, oranžové na nápojové kartony apod. Pro sběr skla je pytlový sběr nevhodný, pokud jej však zavedeme, je nutné použít pytle s větší tloušťkou-alespoň 100 mikronů. Trh nám nabízí k dispozici pytle různých objemů, ke sběru odpadů v domácnostech lze používat pytle o objemu 40 l a více. Jako optimální se jeví používání pytlů o objemu 70 l. Před svozem musí občané pytle zabezpečit proti vysypání.[2] Způsob svozu Ke svozu vytříděného odpadu v pytlích lze přistupovat několikerým způsobem. Jedním ze způsobů je pravidelný svoz 1 krát za 14 dní v určený svozový den. Občané připraví naplněné pytle na ulici a nákladní automobil s osádkou sveze pytle na určené překladiště či meziskládku nebo třídící linku. Odpady se mohou svážet podle jednotlivých druhů nebo pytle s různými komoditami společně. Z časových důvodů je v praxi těžko realizovatelné vysypání pytlů podle sbíraných surovin do svozového auta.[2]

28

Frekvence svozu Frekvence svozu je rozdílná a to v případě odvozu naplněných pytlů přímo od jednotlivých domů. Svoz se provádí 1 krát týdně až 1 krát za 14 dní. Při donáškovém způsobu do meziskladu ve městě závisí odvoz odpadů na velikosti skladovací plochy. Při mobilním způsobu sběru je frekvence svozu alespoň 1 krát měsíčně.[2] Přednosti: o pořizovací náklady na zavedení tříděného sběru jsou nižší než při nákupu sběrových nádob, o provozovatel systému nehradí údržbu sběrových nádob nebo pronájem z veřejných prostranství, o odvozový systém pytlového sběru je výhodný a pohodlný zejména pro obyvatele rodinných domů, o systém vyžaduje jednoduchou svozovou techniku. Nedostatky: o provozní náklady na pořizování dostatečného množství plastových pytlů do jednotlivých domácností jsou příliš vysoké, o v případě donáškového systému vznikají obcím náklady na pronájem, údržbu a provozování skladovací plochy, o při odvozovém způsobu od jednotlivých domů dochází ke znečišťování ulic a komunikací, o pytle na nákladním automobilu je nutné zabezpečit sítí, aby nedošlo při přepravě ke znečištění vozovky, o mobilní způsob svozu pytlů je náročný na organizaci a propagaci a předpokládá dobrou spolupráci s občany, o pytlový sběr u občanů lze provozovat spíše v rodinných domech, kde jsou dostatečné prostory ke skladování pytlů, o jednotlivé sbírané suroviny je nutné před odvozem ke zpracovateli vysypat z pytlů, popř. dotřídit.[2]

29

Tab. 4 Porovnání nejčastějších způsobů sběru využitelných složek[2] Donáškový systém

Odvozový systém

Pytlový systém

Počet obyvatel na 1 hnízdo

200-500

4-15 (objem 80120l) 200 (objemy 1100l)

1 domácnost (3x 70 l)

Donášková vzdálenost

100-200 m

0-30 m 50 m

0m

Sběrné nádoby

kontejnery se spodplast. popelnice 80ním výsypem (0,5360 l kontejnery s 3,5m3) kontejnery s horním výsypem horním výsypem 1100 l 1100 l

plastové barevné pytle 70-120 l

Životnost nádob

6-8 let

6-8 let

1-4 týdny

Svozová technika

nákladní auto s hydraulickou rukou svozové auto s lineárním lisem

svozové auto s lineárním lisem

nákladní auto

Četnost svozu

1-6 týdnů

2-3 týdny

1-6 týdnů

Umístění nádob

určená místa v obci

před domy v obytné zástavbě

v jednotlivých domácnostech

Kvalita sběru Účinnost sběru

nízká kvalita vytřívysoká kvalita děných surovin vytříděných surovin nízká úč. sběru vysoká úč. sběru

vysoká kvalita vytříděných surovin vysoká úč. sběru

Využití systému

vhodné pro rodinné domy, popř. panelové sídliště

vhodné pro bytové domy a zástavbu s rodinnými domy

vhodné pro rodinné domy ve městech

Akceptovatelnost obyvatelstvem

méně akceptován, závisí na hustotě sítě

velmi akceptován

velmi akceptován (více v rodinných domech)

Tab. 5 Preferované způsoby sběru jednotlivých komodit[2] Komodita

sběr

Svoz

Vysvětlení

Papír

kontejnery s horním vozidlo s lineárních výsypem pytle lisem sběrný dvůr

vyšší efektivita přepravy

Plast

kontejnery s horním vozidlo s lineárním výsypem lisem pytle

vyšší efektivita přepravy

kontejnery se spodním výsypem

vyšší kvalita lepší prodejnost suroviny

Sklo bílé

hydraulická ruka

30

Sklo barevné

kontejnery se spodním výsypem

Kovy

sběrný dvůr

Nápojový karton

pytle

hydraulická ruka

vyšší kvalita lepší prodejnost suroviny nejvyšší výtěžnost sběru

3.8 Úprava vytříděných odpadů Cílem odděleného sběru využitelných složek komunálních odpadů je vytvořit z vytříděného odpadu druhotnou surovinu, která je posléze použitelná při materiálové recyklaci. Odpad získaný z obcí se odváží na dotřiďovací linky tzv. „třídičky“. Zde je roztříděn podle potřeb provozovatele linky. Papír se třídí do několika tříd (nejčastěji se z komunálního odpadu odděluje karton a lepenka, noviny a časopisy, nejméně kvalitní směsný papír) a odstraňují se z něj příměsi ostatních odpadů, které podle kvality sběru mohou činit až 30 % hmotnostních sebraných odpadů. Plasty se dotřiďují nejčastěji na PET podle barev, fólie, „měkké“ a „tvrdé“ plasty. Suroviny jsou potom lisovány do standardních balíků, aby mohly být expedovány ke zpracovatelům. Mezi specifickou komoditu patří sklo. Dotřídění skla lze zajistit pouze na speciálních zařízeních, která splní požadavky sklářů. V ČR jsou taková zařízení pouze dvě (Příbram, Kyjov) a na ně je směřována většina sesbíraných skleněných odpadů. Mnohé obce provozují ruční přetřídění nebo drobné provozy s kapacitou několika stovek Mg ročně. Tyto provozy však nejsou schopny zajistit, aby výstupní surovina měla potřebné parametry, a je nutno je převézt na velká zařízení. Vhodnější je napojit obce na velkokapacitní zařízení. Kvalitu vytříděných odpadů ovlivňuje přístup občanů a sběrný systém, především technika používaná při svozu.[1,8,9]

31

4.

MATERIÁL A METODIKA

4.1 Základní charakteristika vybraného území Město Dačice se nachází v blízkosti hranic Čech, Moravy a Dolního Rakouska. Horopisně je území Dačicka součástí Českomoravské vrchoviny. Město spadá do Jihočeského kraje pod okres Jindřichův Hradec. Katastrální výměra je 6 700 ha. Město Dačice má 16 částí, do kterých spadají obce: Bílkov, Borek, Dačice I, Dačice II, Dačice III, Dačice IV, Dačice V, Toužín, Dolní Němčice, Hostkovice, Hradišťko, Chlumec, Lipolec, Malý Pěčín, Velký Pěčín a Prostřední Vydří. Stav počtu obyvatel ke dni 31. 12. 2011 je 7 778. Město se nachází v nadmořské výšce 477 m. V roce 2004 vznikl mikroregion Dačicko, pod který spadají 2 města a 21 obcí. Území mikroregionu je charakterizováno intenzivně obdělávanou zemědělskou půdou s menším podílem lesů. Krajina je mírně zvlněná, většinu území tvoří plochá pahorkatina s výškovým rozmezím od 400 do 700 m. n. m. Z hlediska krajinného a přírodního jde o cenné území na přechodu mezi Javořickou pahorkatinou (Českomoravská vrchovina) a Novobystřickou vrchovinou (Česká Kanada) a úrodnými nížinami Jihomoravského kraje. Krajina zde přechází ve značně rozčleněnou pahorkatinu Dačickou, protékanou po celé délce Moravskou Dyjí.[26]

Obr. 2 Mapa mikroregionu[26]

32

Současná ekonomická základna Vzhledem k sídelní struktuře mikroregionu je současná ekonomická základna analyzovaná dle tohoto složení. Města Dačice a Slavonice jsou spádová pro celý mikroregion a jsou posuzována odděleně od zbývajících obcí.

Obr. 3 Podnikatelská základna z pohledu odvětví[26] V roce 1994 se město Dačice rozhodovalo o další koncepci způsobu nakládání s komunálními odpady. Vypsalo se výběrové řízení, které bylo v březnu 1995 ukončeno. Jako vítězná firma se představila Společnost .A.S.A. International Environment Services GmbH. Firma 1. 7. 1995 zahájila činnost komplexního nakládání s odpady. Součástí tohoto systému je svoz a odstranění komunálních odpadů, separovaný sběr využitelných druhů odpadů, sběr a odstranění nebezpečných odpadů, sběr a odstranění velkoobjemového odpadu, svoz odpadů z odpadkových košů a provoz skládky Borek.

33

Separace využitelných druhů odpadů je v Dačicích zavedena od roku 1995. Firma provedla optimalizaci celého systému, nahradila plechové sběrné nádoby za plastové o větším objemu. Za přispění Sdružení obcí byla vybudována skládka odpadů. Ke konci roku 1994 byla zkolaudována a od ledna 1995 zahájila skládka svůj provoz. Skládka S-OO se nachází na katastrálním území obcí Borek a Bílkov. Celý areál včetně infrastruktury má výměru 34 500 m2. Skládka je projektovaná do 4 etap. V současné době se nacházíme ve III. etapě, která byla zahájena v roce 2010 a tvoří 125 000 m3 plochy. Předešlé dvě etapy jsou řádně zrekultivovány a zabezpečeny tak, aby nedocházelo k nežádoucím vlivům na životní prostředí. III. etapa je rozdělena na 2 sektory, které jsou podle provozního řádu zaplňovány odpadem. Vyhláškou je stanoven přesný postup pro zařazování a hodnocení odpadů podle katalogu, odpad, který je možno materiálově využít, je pokládán za druhotnou surovinu.[21] Od 1. 7. 1997 je v Dačicích uveden do provozu sběrný dvůr odpadů. Sběrný dvůr a celé zázemí kanceláře .A.S.A. Dačice se nachází v areálu Technických služeb U Stadionu 50/V. Díky velmi kvalitním službám, které firma poskytuje, se postupem času rozrůstá svozová oblast. V posledních letech se ke společnosti .A.S.A. Dačice přidalo dalších pár firem, které přispívají k podpoře systému nakládání s odpady. Jsou to TS Moravské Budějovice, Technické služby Telč, AVE odpadové hospodářství Jindřichův Hradec, Čech-odpady. Na základě všech informací lze říci, že mikroregion je v oblasti odpadového hospodářství zabezpečen na velmi dobré úrovni.

Obr. 4 Letecký snímek na skládku S-OO Borek [29] 34

Obr. 5 Areál sběrného dvora Dačice [29]

4.2 Sběrná místa na využitelné složky odpadů v Dačicích V Dačicích je zaveden systém separace na tyto složky odpadů: papír, plast, sklo bílé a sklo barevné. Do budoucna se přemýšlí rozšířit separaci o bioodpad, který se v minulých letech neujal. Díky záměru vybudování kompostárny drobným podnikatelem se jeví možnost zavést integrovaný systém třídění BRO v rámci stávajícího systému svozu. Dále je v Dačicích možnost odevzdat využitelné složky, ale i nebezpečné složky odpadů ve sběrném dvoře. Cílem sběrného dvora je roztřídit přivezené odpady od obyvatelů buď k recyklaci, nebo část uložit na skládce Borek popř. zneškodnit ve spalovně nebezpečných odpadů. Ve sběrném dvoře je možné odevzdat: staré léky, monočlánky, akumulátorové baterie, zářivky, olejové filtry, oleje, materiály od zachycování olejů (piliny, Vapex), pneumatiky, ředidla a ostatní rozpouštědla, elektroodpad (ledničky, rádia, televizory, bojlery), velkoobjemový odpad (starý nábytek, koberce) a neposlední řadě železný šrot. (tab. 29 viz. příloha) Veškeré uvedené odpady lze ve sběrném dvoře odevzdat zdarma, ale podmínkou je, že se jedná o odpad z běžných domácností a nikoliv od podnikatelů. Tam, kde nejsou zřízeny sběrné dvory (především místní části, chatové lokality, nedostupná místa) jsou organizovány mobilní svozy. V rámci těchto svozů jsou sbírány velkoobjemové odpady, 35

ale také nebezpečné odpady. Stanoviště a délka přistavení vozidla je dána odpadovým kalendářem města. Pro svoz se používají vozidla s lineárním stlačováním a velkoobjemové kontejnery. Výstavbu sběrného dvora financovalo město Dačice, vybavení sběrnými nádobami zajistila společnost .A.S.A. Dačice, která zajišťuje i provoz. Pro každý druh odpadu je zavedena speciální sběrná nádoba, která je zajištěna proti odcizení či vniknutí nepovolaných osob. Sběrný dvůr se v roce 2009 zapsal do sítě zpětného odběru elektrozařízení, který podporuje společnost Elektrowin a.s..(obr. 31 viz. příloha) Seznam stanovišť separace vytvořila společnost .A.S.A. Dačice tak, aby zvolený donáškový způsob byl pro obyvatele nejpohodlnější a pro samotnou firmu v rámci svozu realizovatelný. V hustěji obydlených ulicích jsou přistavěny sběrné nádoby o větších objemech (1100 l), ale i počtech. Systém je zaveden tak, aby bylo eliminováno přeplnění sběrných nádob a následné znečišťování okolí odpadem. Rozmístěný nádob na využitelné složky z komunálního odpadu jsou na ulicích: Orientační mapa s vyznačením separačních stanovišť (obr. 34 viz. příloha) o Antonína Dvořáka (3×), o Antonínská (6×), o Bedřicha Smetany (2×), o Bezručova (3×), o Boženy Němcové (3×), o Bratrská (3×), o Červený Vrch (3×), o Dlouhá (6×), o Hradecká (3×), o Husova (4×), o Jana Žižky (2×), o Jiráskova (5×), o Jiřího z Poděbrad (2×), o Jižní (3×), o Karla Čapka (2×), o Kapetova (2×), o Komenského (3×), 36

o Máchova (3×), o Mládežnická (2×), o Na Nivách (3×), o Na Peráčku (5×), o Na Vyhlídce, o Na výhoně (3×), o Otakara Březiny, o Palackého náměstí, o Pantočkova, o Severní (5×), o Svatopluka Čecha, o Svobodova (4×), o Tř. 9 května (3×), o Tyršova, o U Stadionu (5×), o Vápovská (4×), o Vlašská, o Vokáčovo náměstí, o Zahradní (2×).

Obr. 6 Snímek sběrného hnízda separace [29] Sesbírané vytříděné složky jsou odváženy do meziskladu v prostoru skládky Borek. Až je v meziskladu dosaženo provozní kapacity, tak jsou jednotlivé komodity odvezeny 37

buď na třídící linku do Jihlavy (papír, plasty), nebo jsou nakládány na vagóny a přepravovány do sklárny v Kyjově (sklo).

4.3 Třídící linka ASMJ s.r.o. Jihlava Společnost byla založena v dubnu 2009 jako společný podnik .A.S.A., spol. s.r.o. (51%) a SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY s.r.o. (49%) za účelem výstavby a provozování třídící linky na zpracování druhotných surovin. Výstavba třídící linky byla dokončena v prosinci 2009. Stavba je umístěna v jihlavské průmyslové zóně Hruškovy Dvory. (obr. 32, 33 viz. příloha) Maximální kapacita zařízení umožňuje zpracování 10 000 Mg druhotných surovin ročně.[23] Ze směsných plastů, které jsou ve žlutých kontejnerech, se třídí a následně lisují do balíků: o čiré PET lahve, o zelené PET lahve, o modré PET lahve, o směs barev PET lahví (černá, šedá), o čirá fólie, o barevná fólie, o tetrapak (obaly od mléka, džusů), o duté obaly (např. plastové nádoby od aviváže), o polystyren, o plastové pásky, o ostatní.[23] Papír, který je v modrých kontejnerech, se roztřídí a zvlášť lisuje do balíků: o lepenka, karton, o smíšený papír, o směs novin a časopisů.[23] Zbývající procenta jsou odpad, který nemá další využití a pokračuje k energetickému využití (6 %) nebo na skládku (1 %).

38

Tab. 6 Jihlavská třídící linka ASMJ, s.r.o. zpracovala a předala k dalšímu využití [23] Množství v Mg Rok 2011

Rok 2010

Papír k recyklaci

6 000

5100

Plast k recyklaci

1 200

850

Zbytkový odpad (energetické využití)

450

400

Odstranění odpadu (skládka)

40

40

Celkem

7 700

6 400

4.4 Postup při sběru dat Diplomová práce je postavena na základě mé praxe, kterou jsem absolvovala na skládce S-OO Borek u Dačic. Působila jsem zde jako příjemce odpadu. Vážila jsem jak jednotlivé svozové automobily, tak i odpad od občanů. Skládka používá vážní software Calypso 32 v. 6.2, který nabízí velmi kvalitní možnosti v oblasti zpracování dat. Veškeré údaje o produkci odpadů jsem získala z bilancí odpadů společnosti .A.S.A. Dačice. Jako zájmové území pro vyhodnocení dat jsem si zvolila mikroregion Dačicko, do kterého spadají 2 města a 21 obcí. Zjištěná data pro komunální odpad a vytříděné složky z komunálního odpadu (papír, plast a sklo) jsem zpracovala do tabulek a grafů pro jednotlivé obce i města v časovém úseku od roku 2007-2011. Již zmíněné grafy a tabulky jsou zahrnuty v kapitole 5. Výsledky a diskuze. Na základě informací o stanovištích separace v Dacičích, kterou mi poskytla společnost .A.S.A. Dačice jsem zpracovala mapový podklad sběrných nádob v jednotlivých ulicích.(obr. 34 viz. Příloha) Pro lepší znázornění na mapě jsem vybrala letecký pohled na Dačice. Separační stanoviště jsou znázorněna barvou, která odpovídá daným typům sběrných nádob. Mnou navržený mapový podklad by mohl sloužit jako nástin znázornění sběrných hnízd v ulicích města Dačice. Stanoviště jsou zvolena tam, kde je nejvyšší hustota obyvatel. Do budoucna bych doporučila toto znázornění provést v geografickém informačním systému města. Součástí mé diplomové práce je dotazník, který byl doručen 100 respondentům. Dotazník je zaměřen na oblast třídění odpadů, ale i na spokojenost se systémem nakládání s odpady v mikroregionu Dačicko. Podrobné vyhodnocení dotazníku je zahrnuto v kapitole 5. Výsledky a diskuze.

39

5.

VÝSLEDKY A DISKUZE

5.1 Produkce komunálního odpadu v mikroregionu Dačicko v letech 2007-2011 Produkce komunálního odpadu byla sledována v mikroregionu Dačicko, do kterého spadají 2 města (Dačice, Slavonice) a 21 obcí (Studená, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Heřmaneč, Volfířov, Český Rudolec, Písečné, Županovice, Dešná, Báňovice, Staré Hobzí, Cizkrajov, Peč, Třebětice, Budíškovice, Budeč, Horní Slatina, Dobrohošť, Kostelní Vydří, Hříšice a Červený Hrádek.[26] Pro tyto města a obce sváží odpady .A.S.A. Dačice, TS Moravské Budějovice a AVE odpadové hospodářství Jindřichův Hradec. Veškerý komunální odpad je svážen buď na skládku S-OO Borek u Dačic nebo na skládku S-OO Fedrpuš v Jindřichově Hradci. Ve své práci se zabývám pouze uložením na skládku S-OO Borek u Dačic. Tab. 7 Produkce komunálního odpadu v mikroregionu Dačicko 2007-2011[10] Město/obec

2007

2008

2009

2010

2011

59,85 175,6084 19,7213 152,7007 197,9216 43,6224 1828,85 8,3462 114,7808 27,149 23,2213 23,8574 37,81 62,7134 31,4419 78,164 141,0028 547,48 549,28 161,1873 63,44 162,2225 11,4227

55 160,7792 20,1421 159,1376 288,4975 39,2268 1678,39 8,1573 112,0094 27,8155 19,2639 21,3974 35,55 65,4597 35,7959 83,9532 143,9211 535,23 542,37 159,9985 86,43 174,7372 12,6991

Množství [Mg/rok] Budeč Budíškovice Báňovice Cizkrajov Český Rudolec Červený Hrádek Dačice Dobrohošť Dešná Heřmaneč Horní Meziříčko Horní Němčice Horní Slatina Hříšice Kostelní Vydří Peč Písečné Slavonice Studená Staré Hobzí Třebětice Volfířov Županovice

57 145,01 17,9118 131,04 141,54 63,76 1677,63 5,16 59,07 19,69 31,52 23,43 34,07 67,8312 26,27 114,4 114,93 500,44 586,8501 77,17 54,42 144,44 16,11

80,68 153,58 18,3495 132,99 124,18 57,02 1708,78 4,52 60,14 22,53 36,51 25,79 37,61 65,1528 30,08 127,24 116,63 537,23 581,1271 68,1 56,48 144,42 16,22

40

58,89 169,1523 17,2781 114,2232 156,4334 34,7023 1562,06 6,9255 102,0017 22,8441 20,307 19,8765 38,39 63,1789 28,7915 62,2649 109,2618 549,02 570,3712 136,7302 62,03 140,625 8,4537

Obr. 7 Produkce komunálního odpadu v mikroregionu Dačicko 2007-2011

41

Výše uvedené tabulka je zpracována na základě faktur pro daná města a obce v uvedených letech. Množství komunálního odpadu se stanovuje z evidence odpadů, kterou si buď vede sama obec, nebo je to v databázi svozové firmy. Svozové trasy jsou tvořeny podle harmonogramu svozu v jednotlivých městech či obcích tak, aby byly co nejefektivnější a nejekonomičtější. (viz tab. 8). Sběrné nádoby na komunální odpad u rodinných domků mají většinou objem 110 nebo 120 l, v sídelní zástavbě je využíváno větších objemů a to 1100 l. Veškerý komunální odpad svezený z uvedených obcí končí na skládce S-OO Borek u Dačic. Z uvedeného obrázku lze vidět, že ve vývoji v průběhu let 2007-2011 nedochází k výraznému zvyšování produkce komunálního odpadu. V některých obcích byl zaznamenán i mírný pokles vyprodukovaného množství mezi jednotlivými roky. I když tento vývoj nevykazuje vysoký nárůst, i přesto je jeho množství obrovské. Může to být způsobeno tím, že se stále často objevuje ve sběrných nádobách vysoký podíl BRO a ostatních využitelných složek. Toto vše se odvíjí od životní úrovně obyvatelstva, ale i typu zástavby. Problémy v oblasti nakládání s komunálním odpadem je třeba neprodleně řešit, jelikož odstraňování odpadů skládkováním je stále v popředí preferovaných způsobů nakládání. Každý občan by si měl uvědomit, že předcházení vzniku odpadů je jednou z alternativ, při které by mohlo dojít ke snížení produkce komunálního odpadu. Tab. 8 Harmonogram svozu komunálního odpadu jednotlivých měst/obcí [10] HARMONOGRAM SVOZU

Město/Obec Budeč Budíškovice Báňovice Cizkrajov Český Rudolec Červený Hrádek Dačice Dobrohošť Dešná Heřmaneč Horní Meziříčko Horní Němčice Horní Slatina Hříšice

42

Den svozu úterý úterý pátek pondělí čtvrtek čtvrtek úterý, pátek pátek středa čtvrtek čtvrtek čtvrtek úterý čtvrtek

Kostelní Vydří Peč Písečné Slavonice Studená Staré Hobzí Třebětice Volfířov Županovice

čtvrtek pondělí pondělí pátek středa pátek úterý čtvrtek pondělí

5.2 Produkce využitelných složek odpadů v mikroregionu Dačicko v letech 2007-2011 Tab. 9 Produkce plastového obalu v mikroregionu Dačicko 2007-2011[10] Město/obec

2007

2008

2009

2010

2011

Množství [Mg/rok] Budeč

0,836

0,913

1,103

1,9815

2,53

Budíškovice

0,981

1,1254

1,821

2,1328

2,98

Báňovice

0,235

0,4705

0,252

1,0052

1,1405

Cizkrajov

1,8847

2,136

4,7422

5,0838

7,3828

Český Rudolec

4,65

6,565

7,531

6,7873

9,0882

Červený Hrádek

1,0656

1,2345

1,968

2,4276

2,6318

Dačice

43,54

34,6881

51,9326

55,8617

60,1293

Dobrohošť

0,1958

0,2285

0,414

0,5031

1,0993

Dešná

4,361

5,051

5,1806

6,3045

8,3219

Heřmaneč

0,1958

0,2467

0,245

0,4974

1,2906

Horní Meziříčko

0,1956

0,2463

0,163

0,5026

1,0276

Horní Němčice

0,1959

0,2459

0,171

0,4367

1,0265

Horní Slatina

0,258

0,224

0,327

0,6236

1,031

Hříšice

0,968

1,124

1,554

2,3116

3,7716

Kostelní Vydří

0,194

0,2283

0,414

1,414

1,538

Peč

1,9577

0,4672

2,757

3,3269

3,5637

Písečné

1,365

1,5719

2,383

3,3409

3,7226

Slavonice

15,42

15,03

16,2

17,95

18,51

Studená

13,15

12,63

13,46

15,27

16,18

Staré Hobzí

3,235

1,122

2,81

2,7313

4,4083

Třebětice

0,484

0,5625

0,518

1,1272

1,5288

Volfířov

0,832

0,978

0,98

1,2341

1,9611

Županovice

0,0979

0,1234

0,207

0,2827

1,0005

43

Sesbírané plastové, papírové a lepenkové obaly jsou uloženy v meziskladu v prostoru skládky S-OO Borek u Dačic. Až je dovršena provozní kapacita meziskladu, tak jsou jednotlivé komodity odděleně odvezeny na třídící linku ASMJ, s.r.o. Jihlava. Pro přepravu je použito vozidlo s lineárním lisem. Je to proto, aby přeprava byla co nejefektivnější a nevozil se jen vzduch. Kvalita a množství separovaného sběru závisí v první řadě na motivaci občanů, ale také i na finančních prostředcích měst a obcí. Díky dostatečné podpoře od měst a obcí, které hrají důležitou roli v četnosti vyvážení sběrných nádob či umístění nádob, dochází k co největšímu množství složek komunálního odpadu, současně v co nejlepší kvalitě, za ekologicky přijatelných podmínek. Je velmi důležité v lidech vzbuzovat motivaci ke zvýšení účinnosti separovaného sběru. Dnešní doba nabízí řadu alternativ, jak se naučit třídit. Společnost .A.S.A. Dačice s.r.o. předala v roce 2010 na třídící linku ASMJ, s.r.o. 299,97 Mg plastového obalu a 643,35 Mg papírového a lepenkového obalu. V následujícím roce 2011 předala .A.S.A. Dačice s.r.o. 378,50 Mg plastového obalu a 572,65 Mg papírového a lepenkového obalu k vytřídění.[23] Sběrné nádoby na separaci plastů se z měst Dačice a Slavonice vyvážejí 2 × týdně, v ostatních obcích je svoz po 14 dnech. Sběrné nádoby na papírové a lepenkové obaly se z měst Dačice a Slavonice vyvážejí 1 × týdně a v ostatních obcích měsíčně.

44

Obr. 8 Produkce plastového obalu v mikroregionu Dačicko v letech 2007-2011

45

Obr. 9 Produkce plastového obalu v obcích v letech 2007-2011 V důsledku výskytu plastů v domovním odpadu byl v mikroregionu zaveden v roce 1995 systém sběru této komodity. Třídění plastů je velmi náročné z hlediska kvality vytřídění, bývá velmi často znečištěn různými příměsemi (zbytky potravin, ojeli a mechanickými nečistotami). Při tomto systému sběru je použit objem sběrných nádob o 1100 l. Z obrázku 8 jde vidět nárůst produkce plastového obalu v uvedeném časovém horizontu. Tento růst je způsobený trendem dnešní doby, kdy se plast vyšplhal do popředí před jiné materiály. Díky tomuto nárůstu je vhodné do budoucna zefektivnit svoz této využitelné složky. Plastové obaly jsou těžko rozložitelné, a tudíž jejich doba úplného rozkladu může trvat až několik set let. Obrázek 9 je pouze jen jako doplňující, aby byl vidět nárůst plastového obalu i v menších vesnicích. Z obrázku 9 jsem odstranila město Dačice, jelikož bylo pro porovnání menších obcí relevantní. Rozdílná produkce v jednotlivých obcích může být dána několika vlivy. Jako výrazný vliv bych zařadila rozdílný přístup občanů k separaci této složky, což hlavně souvisí s environmentální osvětou v jednotlivých obcích. Důraz bych kladla i na množství stanovišť a dostupnost

46

pro obyvatele. Z této prognózy se dá předpokládat, že celková produkce plastového obalu na území mikroregionu Dačicko nadále poroste.

Tab. 10 Produkce papírového a lepenkového obalu v mikroregionu Dačicko 20072011[10] Město/obec

2007

2008

2009

2010

2011

Množství [Mg/rok] Budeč

0,37

0,907

1,04

1,091

1,152

Budíškovice

1,93

2,302

2,5022

3,845

5,042

Báňovice

0,093

0,262

0,834

1,03

1,405

Cizkrajov

2,4312

3,5358

1,8854

3,021

3,9418

Český Rudolec

0,98

1,28

1,82

3,208

4,6538

Červený Hrádek

0,143

0,12

0,082

0,254

0,7854

Dačice

56,15

61,01

85,0159

76,032

82,32

Dobrohošť

0,059

0,081

0,136

0,205

0,171

Dešná

0,837

1,542

1,983

2,385

3,1412

Heřmaneč

0,063

0,105

0,291

0,309

0,2699

Horní Meziříčko

2,48

3,06

3,62

4,8

5,99

Horní Němčice

0,65

0,91

1,32

2,06

3,19

Horní Slatina

0,12

0,356

0,901

0,85

0,96

Hříšice

9,111

8,8615

6,1213

6,538

5,87

Kostelní Vydří

0,318

0,462

0,297

1,49

2,13

Peč

0,069

0,085

0,202

0,429

1,36

Písečné

9,123

5,3268

3,712

4,07

4,95

Slavonice

18,372

18,96

21,156

23,99

29,86

Studená

9,863

10,1517

13,81

14,05

17,24

Staré Hobzí

0,355

0,836

1,101

1,238

1,615

Třebětice

0,295

0,63

0,833

1,106

1,48

Volfířov

1,357

1,806

2,0526

3,48

4,26

Županovice

0,206

0,537

0,803

1,124

1,18

47

Obr. 10 Produkce papírového a lepenkového obalu v mikroregionu Dačicko v letech 2007-2011

48

Obr. 11 Produkce papírového a lepenkového obalu v obcích v letech 2007-2011 Sběr této komodity byl v mikroregionu Dačicko zaveden, stejně jako plast, tudíž v roce 1995. Tento druh využitelné složky se separuje do sběrné nádoby o objemu 1100 l. Z obrázku 10 lze vidět nárůst v produkci papírového a lepenkového obalu v uvedených letech. Za tento nárůst může být zodpovědný dnešní trh s tiskovinami, který je velmi rozmanitý. Ale nejen tiskoviny způsobují vzrůst, samozřejmě se sem řadí i obalové papíry, propagační materiály atd. I tato komodita může být promítnuta ve složení domovního odpadu, proto je velmi vhodné zvolit způsob jeho odstranění. Obrázek 11 je opět pouze doplňující, lze z něj vyčíst produkci v obcích, kde se papír z velké části spaluje.

49

Tab. 11 Produkce skleněných obalů v mikroregionu Dačicko 2007-2011[10] Město/obec

2007

2008

2009

2010

2011

Množství [Mg/rok] Budeč

1,3387

1,4581

1,83

2,109

2,382

Budíškovice

1,57

1,336

2,83

3,58

5,1629

Báňovice

1,7503

1,1114

1,142

2,702

1,8161

Cizkrajov

2,968

4,1036

6,401

8,2135

7,474

Český Rudolec

9,602

21,648

14,165

17,0343

24,6259

Červený Hrádek

1,26

1,4046

1,7603

2,0057

1,9254

Dačice

89,14

134,68

135,0345

87,0132

96,7649

Dobrohošť

0,6428

0,3993

0,4517

0,6397

0,5445

Dešná

5,412

6,0296

5,139

5,9072

3,7015

Heřmaneč

0,8612

0,6152

0,905

1,1397

1,8244

Horní Meziříčko

0,8924

0,8911

0,625

1,279

0,8996

Horní Němčice

1,0749

1,3318

1,191

2,1956

1,438

Horní Slatina

0,71115

0,7977

0,91

1,0316

1,126

Hříšice

2,446

2,3993

2,71

2,6565

3,068

Kostelní Vydří

0,504

0,8457

0,856

1,0282

0,8234

Peč

4,7054

6,615

8,106

10,92

13,86

Písečné

3,86

5,6864

9,018

10,9246

7,264

Slavonice

7,94

7,66

9,14

8,23

12,44

Studená

7,56

7,85

8,33

8,12

9,57

Staré Hobzí

3,33

1,95

2,32

2,56

5,19

Třebětice

1,63

1,5953

1,8063

2,5585

2,27

Volfířov

1,712

3,87

3,91

4,84

5,06

Županovice

0,4462

0,4455

0,8565

0,9426

0,6683

Sběrné nádoby pro tuto komoditu jsou o objemech 240 l nebo 1100 l. Z obrázku 12 jde vidět nárůst skleněných obalů v jednotlivých letech. Skleněné obaly se vyvážejí z měst Dačice a Slavonice 2 × za měsíc a vždy se po 14 denních intervalech střídá sklo bílé a sklo barevné. V ostatních obcích je frekvence svozu měsíční, ale většinou svoz funguje na objednávku. V určený den svozu se vytříděná komodity dopraví do meziskladu skládky S-OO Borek u Dačic. Po dosažení provozní kapacity skladu se skleněné obaly nakládají na vagóny a dováží se do skláren (Vetropack Moravia Glass) v Kyjově. Ve velké většině převažují v obcích sběrné nádoby zelené barvy na směsné sklo.

50

Obr. 12 Produkce skleněných obalů v mikroregionu Dačicko v letech 2007-2011

51

Obr. 13 Produkce skleněných obalů v obcích v letech 2007-2011 Obrázek 13 je pouze pro srovnání produkce skleněných obalů mezi obcemi. Meziroční nárůst množství skleněných obalů je do značné míry ovlivněn zvyšováním počtu sběrných nádob. Kvalita střepu závisí už na prvním kroku, a to v přístupu občanů, kdy se ve sběrných nádobách objevují kromě skleněných obalů i jiné nežádoucí složky pro výrobu skla. Zejména se zde vyskytuje porcelán, keramika, sklokeramika a kamení. Tyto materiály se nedají roztavit, rozpouštějí se pomalu a zůstávají ve sklovině ve formě neprotavenin nebo kaménků a tudíž negativním způsobem ovlivňují pevnost lahví. Druhým krokem je tip sběrných nádob. Sklo by se nemělo svážet auty na svoz komunálního odpadu. Střepy jsou velmi rozbité a znečištěné. Nesmíme opomenout, že sklo je jedním z nejlépe recyklovatelných materiálů. Poptávka po upravených střepech je trvalá a to zejména ze strany sklářského průmyslu.

52

5.3 Výtěžnost tříděného sběru (v kg/obyvatel/rok) v mikroregionu Dačicko v letech 2007-2011 V rámci své diplomové práce jsem zpracovala výtěžnost tříděného sběru v jednotlivých městech i obcích v mikroregionu Dačicko. Množství obalů v tříděném komunálním odpadu se vypočítává z celkového množství vytříděných odpadů na základě standardů. Standardy jsou vytvořeny na základě výsledků státních programů Vědy a výzkumu VaV/720/2/00 Intenzifikace sběru, dopravy a třídění komunálního odpadu a SP/2f1/132/08 Výzkum vlastností komunálních odpadů a optimalizace jejich využívání. Výsledek je uveden v kg/obyvatel/rok.[28] Tab. 12 Výtěžnost tříděného sběru v mikroregionu Dačicko v letech 2007-2011[10] Město/obec

2007

2008

2009

2010

2011

Množství [kg/obyvatel/rok] Budeč Budíškovice Báňovice Cizkrajov Český Rudolec Červený Hrádek Dačice Dobrohošť Dešná Heřmaneč Horní Meziříčko Horní Němčice Horní Slatina Hříšice Kostelní Vydří Peč Písečné Slavonice Studená Staré Hobzí Třebětice Volfířov Županovice

10,43 5,67 20,18 13,36 15,6 11,81 24,095 19,51 15,56 12,58 35,68 22,078 7,17 39,64 6,19 16,83 9,62 15,81 12,59 11,93 7,69 5,73 13,89

13,72 6,03 17,56 17,87 30,63 14 29,58 15,75 18,16 10,28 38,16 24,46 8,89 38,7 9,48 18 22,59 15,8 12,74 6,63 9,11 9,5 21,27

53

16,98 8,87 21,02 23,77 24,7 19,3 34,97 20,86 21,51 15,49 39,01 29,15 13,53 32,05 9,49 27,39 27,13 17,89 14,79 11,01 10,28 9,86 33,94

21,95 11,9 45,55 29,89 28,39 22,64 28,14 27,51 22,46 20,92 58,24 51 16,06 35,51 23,13 35,79 32,92 18,27 15,55 12,07 15,76 13,57 37,89

25,91 16,56 40,76 34,94 40,3 25,44 30,96 36,29 23,4 36,89 70,06 58,29 20,51 38,86 26,73 44,51 28,61 23,76 8,05 20,57 17,48 15,98 44,51

Obr. 14 Výtěžnost tříděného sběru v mikroreginu Dačicko v letech 2007-2011

54

5.4 Vyhodnocení dotazníku Cílem této diplomové práce je zhodnotit průzkum mezi občany v mikroregionu Dačicko v oblasti třídění odpadů. Dotazník byl zcela anonymní a z jeho výsledků mělo být zjištěno, zda mají občané povědomí, jak se nakládá s odpady v místě jejich bydliště. Důraz byl kladen především na spokojenost zavedeného systému. Celkem jsem oslovila 100 respondentů a návratnost dotazníku byla 100 %. Průzkum byl prováděn v únoru 2012. Otázka č. 1: Do které věkové kategorie spadáte? Tab. 13 Rozčlenění věkové kategorie Věková kategorie

15-20

21-30

31-40

41-50

51-60

61 a více

% zastoupení

12

20

26

27

10

5

Obr. 15 Rozčlenění věkové kategorie Otázka č. 2: Vaše dosažené vzdělání? Tab. 14 Rozčlenění dosaženého vzdělání Dosažené vzdělání

základní

vyučen

SŠ s maturitou

VOŠ

VŠ

% zastoupení

14

48

27

3

8

55

Obr. 16 Rozčlenění dosaženého vzdělání Otázka č. 3: Bydlíte v: Tab. 15 Forma bydlení Bydlíte v:

v rodinném domě

v bytě

% zastoupení

71

29

Obr. 17 Forma bydlení Otázka č. 4: Jak často vynášíte odpad? Tab. 16 Četnost vynášení odpadu Jak často vynášíte odpad?

více než 2 krát týdně

denně

více než 5 krát týdně

vůbec

% zastoupení

66

13

11

10

56

Obr. 18 Četnost vynášení odpadu Otázka č. 5: S jakou intenzitou odpad třídíte? Tab. 17 Intenzita třídění odpadu S jakou intenzitou třídíte?

netřídím vůbec

třídím jen plast

třídím plast a papír

třídím vše

% zastoupení

7

21

35

37

Obr. 19 Intenzita třídění odpadu

57

Otázka č. 6: V jaké vzdálenosti od Vašeho obydlí jsou umístěny sběrné nádoby na tříděný odpad? Tab. 18 Umístění sběrných nádob Vzdálenost sběrné nádoby?

do 50 m

do 100 m

do 150 m

do 200 m

nad 200 m

% zastoupení

32

22

11

11

24

Obr. 20 Umístění sběrných nádob Otázka č. 7: Je v místě Vašeho bydliště dostatečný počet sběrných nádob na tříděný odpad? Tab. 19 Spokojenost s počtem sběrných nádob Počet sběrných nádob? % zastoupení

ano, počet ano, ale ne, není je postačubývají plné postačující jící 52,53

31,31

Obr. 21 Spokojenost s počtem sběrných nádob 58

11,11

v okolí nádoby nejsou 5,05

Otázka č. 8: Myslíte si, že třídění odpadů na Dačicku je dostatečné? Tab. 20 Spokojenost s tříděním odpadů na Dačicku Je třídění na Dačicku dostatečné?

určitě ano

spíše ano

určitě ne

spíše ne

% zastoupení

17

56

10

17

Obr. 22 Spokojenost s tříděním odpadů na Dačicku Otázka č. 9: Jste spokojeni s četností svozu odpadu ve Vašem regionu? Tab. 21 Spokojenost s četností svozu Spokojenost s četností svozu?

ano

ne

částečně

% zastoupení

72

4

24

Obr. 23 Spokojenost s četností svozu

59

Otázka č. 10: Domníváte se, že třídění odpadů je prospěšné pro ochranu životního prostředí? Tab. 22 Prospěšnost třídění odpadů na životní prostředí Je třídění odpadů prospěšné?

určitě ano

spíše ano

určitě ne

spíše ne

% zastoupení

77

21

0

2

Obr. 24 Prospěšnost třídění odpadů na životní prostředí Otázka č. 11: Odkud jste se o problematice třídění dozvěděli? Tab. 23 Zdroj informací o nakládání s odpady Odkud víte o problematice třídění?

televize

rádio

noviny

internet

kamarád/ka

% zastoupení

70

6

8

12

4

Obr. 25 Zdroj informací o nakládání s odpady

60

Otázka č. 12: Jakou barvu má sběrná nádoba na plast? Tab. 24 Barva sběrné nádoby na plast Jakou barvu má sběrná nádoba na plast?

modrá

žlutá

hnědá

černá

% zastoupení

5

95

0

0

Obr. 26 Barva sběrné nádoby na plast Otázka č. 13: Která z uvedených odpovědí by Vás motivovala ke třídění? Tab. 25 Motivace ke třídění Která odpodostupnost věď by Vás sběrných motivovala ke nádob třídění? % zastoupení

27

snížení ceny za odvoz odpadů

finanční odměny pro obec/město

zvýšená informovanost

49

16

8

Obr. 27 Motivace ke třídění

61

Otázka č. 14: K jakému způsobu jste ochotni přistoupit v rámci třídění bioodpadu? Tab. 26 Způsob třídění bioodpadu K jakému zp. třídění bioodpadu jste ochotni přistoupit? % zastoupení

vlastní kompostování

sbírání do pytlů, které město zdarma poskytne

odvoz do sběrného dvora

možnost dotovaného kompostéru

41

23

25

11

Obr. 28 Způsob třídění bioodpadu Otázka č. 15: Kolik si myslíte, že vyprodukuje průměrný občan ČR komunálního odpadu za rok? Tab. 27 Produkce komunálního odpadu u průměrného občana ČR Kolik vyprodukuje občan 100-150 kg ČR komunálního odpadu? % zastoupení

4

150-200 kg 200-250 kg 250-300 kg

16

35

Obr. 29 Produkce komunálního odpadu u průměrného občana ČR 62

45

Otázka č. 16: Víte, co znamená slovo recyklace? Tab. 28 Znalost pojmu recyklace Víte, co je recyklace?

nevím, místo, kam nikdy sem se odkládá znovuvyužití to neslyodpad šel/a

% zastoupení

1

98

1

Obr. 30 Znalost pojmu recyklace

5.5 Diskuze První 3 otázky zjišťují zastoupení respondentů podle věkové kategorie, nejvyššího dosaženého vzdělání a forma bydlení, ve kterém žijí. Nejvíce dotazovaných spadá do věkové kategorie 41-50 let (27%), dosažené vzdělání převažuje vyučen (48%) a forma bydlení je v převážné míře v rodinném domě (71%). Otázky 4 a 5 spolu úzce souvisejí a to v tom ohledu, kolikrát občané odpad vynášejí a s jakou intenzitou odpad třídí. Co se vynášení odpadů týká, tak se v 66 % domácností vynáší odpad více než 2 krát týdně a kupodivu 37 % respondentů třídí veškerý odpad. Z otázky 5 lze rozpoznat, že občané v mikroregionu Dačicko mají povědomí o třídění a snaží se k problematice odpadů postavit velmi pozitivně. Otázky 6 a 7 jsou zaměřeny na sběrné nádoby a to na jejich vzdálenost od obydlí a dostatečný počet. Z otázky 6 bylo vyhodnoceno, že 32 % občanů má sběrné nádoby na tříděný odpad nadosah svého obydlí a to do 50 m. I jejich počet byl vyhodnocen z 52 % jako postačující. Otázky 8 a 9 zhodnocují spokojenost občanů v rámci třídění na Dačicku a četnost svozu v tomto mikroregionu. 56 % respondentů uvedlo, že třídění na Dačicku je spíše dostatečné, ale se svozem odpadů bylo spokojeno 71 % občanů. 63

Otázky 10 a 11 řešily, zda je třídění prospěšné pro ochranu životního prostředí a odkud se o této problematice občané dozvěděli. 71% občanů se domnívá, že třídění je velmi důležité v rámci ochrany životního prostředí a informováni byli v 71 % televizí. Otázka 12 se týkala znalostí barvy sběrné nádoby na plast. 95 % občanů odpovědělo správně, ale našlo se i malé množství a to 5 %, kteří odpověděli špatně. Špatná odpověď mohla být buď z recese, nebo opravdu z neznalosti. Otázka 13 vybízela občany, jaká motivace by je donutila ke třídění. Samozřejmě, že největší zastoupení měla odpověď (49 %) snížení ceny za odvoz odpadů. Toto je velmi rozporuplné, dnes obec vybírá částku 500 Kč, ale lidé si neuvědomují, že částka za konečnou likvidaci odpadů je mnohem vyšší. Bylo by vhodné pro občany, kteří třídí a jsou ohleduplní k životnímu prostředí nabídnout větší komfort při třídění odpadů. Občanům, kteří neřeší problematiku třídění upravit poplatek či zavést jiné postihy. Otázka 14 měla zjistit, k jakému způsobu by byli ochotni občané přistoupit v rámci třídění bioodpadu. Jelikož mikroregion Dačicko je ve velké míře zastoupen obcemi, tak se nejvíce občané přiklonili k vlastnímu kompostování a to v 41 %. Doufejme, že občané, kteří zvolili tuto odpověď, tak bioodpad třídí. V mikroregionu je plánován záměr kompostárny, tak se zde jeví možnost rozšíření systému sběru o tuto komoditu. Tím dojde k úbytku bioodpadu v komunálním odpadu, tudíž by to mělo být promítnuto v produkci KO uloženého na skládku. Otázka 15 byla pro občany pouze orientační, měla vyhodnotit, zda mají občané představu o tom, kolik vyprodukuje průměrný občan ČR KO. Odpověď byla v 45 % 250-300 Kg. Poslední otázka 16 byla pro občany znalostní. Měla za úkol zjistit, zda občané vědí, co znamená slovo recyklace. 98 % občanů odpovědělo správně a to, že to znamená znovuvyužití/znovuuvedení do cyklu.

64

6.

ZÁVĚR

Skládkování odpadů je stále v ČR nejrozšířenějším způsobem odstraňování odpadů a proto bychom se měli nad tímto problémem zamyslet. Prevence vzniku odpadů vyžaduje na jedné straně změnu chování obyvatel a na straně druhé umírněné používání technologií, při kterých dochází ke vzniku odpadů, které není možno vrátit zpět do oběhu. Měli bychom být nuceni omezovat používání obalů smíšeného charakteru, které se obtížně recyklují. Tato diplomová práce byla v první části zaměřena na systém nakládání s komunálním odpadem a využitelnými složkami z komunálního odpadu v mikroregionu Dačicko v letech 2007-2011. Z uvedených grafů bylo zjištěno, že nárůst komunálního odpadu nebyl markantní, ale i přesto je množství KO obrovské. Z výsledků vyplývá, že např. ve městě Dačice byla produkce komunálního odpadu v roce 2007 1677,63 Mg v roce 2008 se množství zvýšilo na 1708,78 Mg, rok 2009 zaznamenal pokles na 1562,06 Mg, rok 2010 1828,85

Mg a v roce 2011 se množství produkovaného odpadu vrátilo

k přibližnému množství jako v roce 2007 a to na 1678,39 Mg. Co se měst týká, bylo by vhodné popřemýšlet o alternativě, jak snížit množství KO. Zde záleží na typu zástavby, ve které občané žijí. Je zřejmé, že na vesnicích se nabízí mnoho možností, jak množství KO snižovat a to kompostováním biologicky rozložitelných odpadů, které se ve velké míře vyskytují ve sběrných nádobách. Samozřejmě velkou otázkou jsou finance, které by muselo město poskytnout na realizaci systému nakládání s BRO. V zájmu pilotního projektu kompostárny stejně město bude muset dospět k řešení této problematiky. Oblast systému nakládání s využitelnou složkou KO v mikroregionu je velmi dobře zabezpečena. V rámci výpočtu výtěžnosti tříděného sběru bylo zjištěno, kolik, např. ve městě Dačice, připadá kg/obyvatele/rok vytříděné složky odpadu. V roce 2007 připadla výtěžnost tříděného sběru na 24,095 kg/obyvatel/rok, v roce 2008 se výtěžnost zvýšila na 29,58 kg/obyvatel/rok, v roce 2009 na 34,97 kg/obyvatele/rok, v roce 2010 došlo ke snížení výtěžnosti na 28,14 kg/obyvatele/rok a v roce 2011 bylo mírné zvýšení na 30,96 kg/obyvatele/rok. Z informací od společnosti .A.S.A. Dačice s.r.o. jsem zpracovala mapový podklad separačních stanovišť v jednotlivých ulicích města Dačice. Tento podklad by mohl sloužit pro snadnou orientaci separace. Do budoucna bych doporučila toto znázornění zpracovat v geografickém informačním systému města. Mohlo by se tím sledovat využití separačních stanovišť a v případě nevyužití navrhovat jejich přesun 65

či doplnění. Podle mého názoru je město kvalitně zastoupeno separačními stanovišti, ale problém se jeví v tom, že občané nejsou zodpovědní v třídění. Doporučila bych zvýšit propagaci a osvětu v oblasti třídění odpadů. Propagace je pouze v rámci škol, ale nejen mladiství potřebují zvýšit povědomí o problematice třídění odpadů. Jako poslední a velmi důležitý problém bych zdůraznila nepřiměřené množství úletů ze skládky S-OO Borek u Dačic. Věřím, že společnost, která nabízí komplexní služby v oblasti odpadového hospodářství, bude na toto znečišťování více dohlížet a navrhne opatření ke zlepšení vzhledu okolní krajiny.

66

7.

POUŽITÁ LITERATURA

[1] ALTMANN, V., VACULÍK, P., MIMRA, M.: Technika pro zpracování komunálního odpadu: vědecká monografie. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2010, 120 s. ISBN 978-80-213-2022-2 (BROž.): [cit. 2012-04-05]. [2] BALNER, P.: Hospodaření s odpady v obcích. Editor Martina Vrbová. Praha: EKO-KOM, 2003-, 1 s. ISBN 80-239-0743-3. [cit. 2012-04-05-]. [3] DRBALOVÁ, K.: Minimalizace odpadu. Překlad Karolína Drbalová. Praha: Fortuna, 1999. Místní orgány státní správy, životní prostředí a zdraví. ISBN 80-707-1127-2. [cit. 2012-04-05]. [4] FILIP, J. a kol.: Komunální odpad a skládkování. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003, 121 s. ISBN 80-715-7712-X.[cit. 2012-04-05]. [5] HŘEBÍČEK, J. a kol.: Integrovaný systém nakládání s odpady: na regionální úrovni. Vyd. 1. Brno: Littera, 2009, 202 s. ISBN 978-808-5763-546.[cit. 2012-04-05]. [6] KOTOULOVÁ, Z., VÁŇA, J.: Příručka pro nakládání s komunálním bioodpadem. Praha: Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Českým ekologickým ústavem, 2001, 69 s. Na pomoc praxi v odpadovém biohospodářství. ISBN 80-721-2201-0.[cit. 2012-04-05]. [7] KOTOULOVÁ, Z.: Komunální odpady [online]. 2003 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.vscht.cz/uchop/velebudice/odpady/Komunal.htm [8] KURAŠ, M.: Odpady, jejich využití a znečišťování. 1. vyd. Praha: VŠCHT, 1994, 241 s. ISBN 80-850-8732-4.[cit. 2012-04-05]. [9] KURAŠ, M.: Technologie zpracování odpadů. 2., přeprac. rozšíř. vyd. Praha: VŠCHT, 1993, 279 s. ISBN 80-708-0195-6.[cit. 2012-04-05]. [10] Bilance odpadů skládky S-OO Borek. Dačice, 2007-2011.[cit. 2012-04-05-].

67

ZÁKONY A PROVÁDĚCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY: [11] Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. [12] Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. [13] Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. [14] Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), v platném znění. [15] Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, v platném znění. [16] Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. [17] Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, v platném znění. [18] Vyhláška č. 353/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění vyhlášky č. 505/2005 Sb., a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. [19] Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky. INTERNEROVÉ ODKAZY: [20] Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: [21] .A.S.A. Dačice s.r.o. [online]. 2009 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: [22] Plán odpadového hospodářství [online]. 2003 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z:

68

[23] Třídící linka ASMJ Jihlava [online]. 2009 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: [24] Výkon veřejné správy [online]. 2009 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: [25] Směrnice Rady 1999/31/EC o skládkování [online]. 2001 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: [26] Mikroregion Dačicko [online]. 2005 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: < http://www.m-dacicko.cz/page.php?fp=clenske-obce/dacice> [27] Skladba komunálního odpadu [online]. 2010 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: [28] Výpočet výtěžnosti tříděného sběru [online]. 2011 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: [29] HLAVÁČKOVÁ, Věra. Samoautorství fotografií. Dačice, červen 2011. [cit. 201204-05]. [30] HLAVÁČKOVÁ, Věra. Samoautorství fotografií. Jihlava, září 2011.[cit. 2012-0405].

69

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Skladba komunálního odpadu podle způsobu svozu........................................... 19 Obr. 2 Mapa mikroregionu ............................................................................................ 32 Obr. 3 Podnikatelská základna z pohledu odvětví ......................................................... 33 Obr. 4 Letecký snímek na skládku S-OO Borek ............................................................ 34 Obr. 5 Areál sběrného dvora Dačice ............................................................................ 35 Obr. 6 Snímek sběrného hnízda separace ..................................................................... 37 Obr. 7 Produkce komunálního odpadu v mikroregionu Dačicko 2007-2011................ 41 Obr. 8 Produkce plastového obalu v mikroregionu Dačicko v letech 2007-2011 ......... 45 Obr. 9 Produkce plastového obalu v obcích v letech 2007-2011 .................................. 46 Obr. 10 Produkce papírového a lepenkového obalu v mikroregionu Dačicko v letech 2007-2011 ....................................................................................................................... 48 Obr. 11 Produkce papírového a lepenkového obalu v obcích v letech 2007-2011........ 49 Obr. 12 Produkce skleněných obalů v mikroregionu Dačicko v letech 2007-2011....... 51 Obr. 13 Produkce skleněných obalů v obcích v letech 2007-2011 ................................ 52 Obr. 14 Výtěžnost tříděného sběru v mikroreginu Dačicko v letech 2007-2011 ........... 54 Obr. 15 Rozčlenění věkové kategorie............................................................................. 55 Obr. 16 Rozčlenění dosaženého vzdělání....................................................................... 56 Obr. 17 Forma bydlení................................................................................................... 56 Obr. 18 Četnost vynášení odpadu .................................................................................. 57 Obr. 19 Intenzita třídění odpadu.................................................................................... 57 Obr. 20 Umístění sběrných nádob ................................................................................. 58 Obr. 21 Spokojenost s počtem sběrných nádob ............................................................. 58 Obr. 22 Spokojenost s tříděním odpadů na Dačicku...................................................... 59 Obr. 23 Spokojenost s četností svozu ............................................................................. 59 Obr. 24 Prospěšnost třídění odpadů na životní prostředí.............................................. 60 Obr. 25 Zdroj informací o nakládání s odpady.............................................................. 60 Obr. 26 Barva sběrné nádoby na plast .......................................................................... 61 Obr. 27 Motivace ke třídění ........................................................................................... 61 Obr. 28 Způsob třídění bioodpadu................................................................................. 62 Obr. 29 Produkce komunálního odpadu u průměrného občana ČR.............................. 62 Obr. 30 Znalost pojmu recyklace ................................................................................... 63

70

SEZNAM TABULEK Tab. 1 Produkce komunálního odpadu v ČR ................................................................. 19 Tab. 2 Skladba domovního odpadu................................................................................ 20 Tab. 3 Složení komunálních plastů v separovaném sběru.............................................. 23 Tab. 4 Porovnání nejčastějších způsobů sběru využitelných složek .............................. 30 Tab. 5 Preferované způsoby sběru jednotlivých komodit............................................... 30 Tab. 6 Jihlavská třídící linka ASMJ, s.r.o. zpracovala a předala k dalšímu využití ..... 39 Tab. 7 Produkce komunálního odpadu v mikroregionu Dačicko 2007-2011 ................ 40 Tab. 8 Harmonogram svozu komunálního odpadu jednotlivých měst/obcí .................. 42 Tab. 9 Produkce plastového obalu v mikroregionu Dačicko 2007-2011....................... 43 Tab. 10 Produkce papírového a lepenkového obalu v mikroregionu Dačicko 2007-2011 ........................................................................................................................................ 47 Tab. 11 Produkce skleněných obalů v mikroregionu Dačicko 2007-2011 .................... 50 Tab. 12 Výtěžnost tříděného sběru v mikroregionu Dačicko v letech 2007-2011 ......... 53 Tab. 13 Rozčlenění věkové kategorie ............................................................................. 55 Tab. 14 Rozčlenění dosaženého vzdělání ....................................................................... 55 Tab. 15 Forma bydlení................................................................................................... 56 Tab. 16 Četnost vynášení odpadu .................................................................................. 56 Tab. 17 Intenzita třídění odpadu.................................................................................... 57 Tab. 18 Umístění sběrných nádob.................................................................................. 58 Tab. 19 Spokojenost s počtem sběrných nádob.............................................................. 58 Tab. 20 Spokojenost s tříděním odpadů na Dačicku...................................................... 59 Tab. 21 Spokojenost s četností svozu ............................................................................. 59 Tab. 22 Prospěšnost třídění odpadů na životní prostředí .............................................. 60 Tab. 23 Zdroj informací o nakládání s odpady.............................................................. 60 Tab. 24 Barva sběrné nádoby na plast........................................................................... 61 Tab. 25 Motivace ke třídění ........................................................................................... 61 Tab. 26 Způsob třídění bioodpadu ................................................................................. 62 Tab. 27 Produkce komunálního odpadu u průměrného občana ČR.............................. 62 Tab. 28 Znalost pojmu recyklace ................................................................................... 63

71

PŘÍLOHY

SEZNAM PŘÍLOH

Obr. 31 Kontejner na zpětný odběr elektrozařízení ....................................................... 75 Obr. 32 Slisované balíky papíru, pet a folií .................................................................. 75 Obr. 33 Třídící linka ASMJ Jihlava .............................................................................. 76 Obr. 34 Orientační mapa stanovišť separace ................................................................ 77 Tab. 29 Skupiny sbíraných odpadů ve sběrném dvoře odpadů Dačice.......................... 74

kód 01

kategorie název O

Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene

02

O

Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin

03

O

Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky

04

O

Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu

05

O

Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí

06

O

Odpady z anorganických chemických procesů

07

O

Odpady z organických chemických procesů

08

O

Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev

09

O

Odpady z fotografického průmyslu

10

O

Odpady z tepelných procesů

11

O

Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů

12

O

Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů

13

O

Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12)

14

O

Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě odpadů uvedených ve skupinách 07 a 08)

15

O

Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené

16

O

Odpady v tomto katalogu jinak neurčené

17

O

Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst)

18

O

Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí)

19

O

Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely

20

O

Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru

Tab. 29 Skupiny sbíraných odpadů ve sběrném dvoře odpadů Dačice[21]

Obr. 31 Kontejner na zpětný odběr elektrozařízení[29]

Obr. 32 Slisované balíky papíru, plastu a folií [30]

Obr. 33 Třídící linka ASMJ Jihlava [30]