Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta
SYSTÉMY MANAGEMENTU KVALITY A JEJICH UPLATNĚNÍ U SUBJEKTŮ, KTERÉ NAKLÁDAJÍ SE ZEMĚDĚLSKÝMI KOMODITAMI Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Dr. Ing. Petr Marada
Vypracovala : Miriam Baďurová
Brno 2010
.
Mendelova univerzita v Brně Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
Agronomická fakulta 2009/2010
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autorka práce:
Miriam Baďurová
Studijní program:
Agrobiologie
Obor:
Všeobecné zemědělství
Název tématu:
Systémy managementu kvality a jejich uplatnění u subjektů, které nakládají se zemědělskými komoditami
Rozsah práce:
35 - 45 stran
Zásady pro vypracování: 1. Proveďte analýzu nástrojů pro implementaci systémů managementu kvality, zvolte nejvhodnější a nejžádanější pro subjekty, které nakládají se zemědělskými komoditami (výkup, skladování, prodej, výroba) a proveďte ověření jeho uplatnitelnosti ve Vámi zvoleném subjektu. 2. Metodiku analýzy a následného ověření vybraného nástroje včetně volby subjektu konzultujte s vedoucím závěrečné práce. 3. Při zpracování závěrečné práce se řiďte instrukcemi k úpravě a náležitostmi bakalářské práce vydané děkanátem agronomické fakulty. Seznam odborné literatury:
1.
NENADÁL, J. a kol. Moderní systémy řízení jakosti : quality management. 2. vyd. Praha: Management Press, 2007. 282 s. ISBN 978-80-7261-071-6.
MARADA, P. a kol. Standardy pro správné agroenvironmentální hospodaření zaměřené na prevenci škod působených zvěří a na zvěři : (metodická pomůcka pro 2. zemědělskou praxi). Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 62 s. ISBN 978-80-7375-121-0. 3.
URBAN, T. Bibliografické citace - dle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690--2 (souhrnná informace). [online]. 2005. URL: http://user.mendelu.cz/urban/vyuka/iso-690.pdf.
4.
ČSN EN ISO 22 000:2006 Systémy managementu bezpečnosti potravin Požadavky na organizace v potravinovém řetězci
5. ČSN EN ISO 9001:2008 Systémy managementu jakosti - Požadavky
.
.
Datum zadání bakalářské práce:
říjen 2008
Termín odevzdání bakalářské práce:
duben 2010
Miriam Baďurová Řešitelka
Dr. Ing. Petr Marada Vedoucí práce
prof. Ing. Jan Mareček, DrSc. Vedoucí ústavu
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Systémy managementu kvality a jejich uplatnění u subjektů, které nakládají se zemědělskými komoditami“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
V Brně dne 11.4.2010
Miriam Baďurová
.
Poděkování Děkuji svému vedoucímu práce Dr. Ing. Petru Maradovi za odborné vedení a cenné rady, připomínky a trpělivost při vedení mé bakalářské práce.
.
ABSTRAKT
V této bakalářské práci je provedena analýza nástrojů, které jsou vhodné pro implementaci systémů managementu kvality uplatnitelných v podmínkách podniků, které se zabývají nakládáním se zemědělskými komoditami (výkup, skladování, prodej, výroba). Následně byl vybrán nejvhodnější nástroj pro řízení těchto specifických procesů a provedeno jeho ověření možného uplatnění v konkrétním podniku. Výsledkem je
podrobná analýza manažerských nástrojů zajišťujících zdravotní
nezávadnost potravin, uplatnění vybraného nástroje, ověření jeho funkčnosti a uplatnitelnosti a následně zobecnění závěrů.
Klíčová slova: norma ČSN EN ISO 9001, norma ČSN EN ISO 22000, HACCP, Správná výrobní praxe pro skladování zemědělských komodit, zdravotní nezávadnost
ABSTRACT An analysis of tools which are suitable for quality management systems implementation applicable in conditions of companies that are involved in agricultural commodities disposal (purchase, storage, sales, produsction), is carried out in this bachelor thesis. Consequently, the best tool for these specific processes is to be chosen and to carry out verification of its application in a specific company. The reset is a similar analysis of managerial tools ensuring foodstuffs health wholesomeness, chosen tool application, its functionality and applicability verification and, consequently, conclusions generalisation.
Key words: standard ČSN EN ISO 9001, standard ČSN EN ISO 22000, HACCP, Correct
production
wholesomeness
.
practice
for
agricultural
commodities
storage,
Health
OBSAH 1. ÚVOD ……………………………………………………………………………… 9 2. CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE …………………………………………………….
11
3. SOUČASNÝ STAV SKLADOVÁNÍ KOMODIT V ČESKÉ REPUBLICE…… 3.1 Skladování komodit v České republice……………………………………….. 3.2 Informace o vybrané společnosti, v rámci které bude provedeno ověření uplatnění…………………………………………………………………………. 3.3 Popis společnosti………………………………………………………………..
12 12
3.3.1 Základní informace……………………………………………………………………… 3.3.2 Hlavní činnosti společnosti……………………………………………………………… 3.3.3 Obchodní partneři……………………………………………………………………….. 3.3.4 Péče o kvalitu…………………………………………………………………………….. 3.3.5 Organizace a řízení společnosti………………………………………………………..
13 13 18 18 19
4. METODIKA PRÁCE……………………………………………………………… 4.1 Analýza nástrojů pro implementaci systému managementu kvality……….. 4.2 Ověření uplatnitelnosti ve zvoleném podniku…………………………………
20 20 20
13 13
5.VÝSLEDKY PRÁCE ……………………………………………………………… 21 5.1. Vymezení hlavních pojmů……………………………………………………… 21 5.2 Analýza jednotlivých nástrojů………………………………………………………………. 23 5.2.1 Charakteristika normy ČSN EN 9001:2008…………………………………………….. 23 5.2.2 Charakteristika normy ČSN EN ISO 22000…………………………………………….. 24 5.2.3 Správná výrobní praxe pro skladování zemědělských komodit v České republice.. 28 5.2.3.1 Typy skladů………………………………………………………………………………………… 5.2.3.2 Základní požadavky pro skladovací prostory………………………………………………….. 5.2.3.3 Koncepce skladu a sila ………………………………………………………………………….. 5.2.3.4 Údržba skladů …………………………………………………………………………………….. 5.2.3.5 Kontrola škůdců…………………………………………………………………………………… 5.2.3.6 Kontrola jakosti skladovaných zásob…………………………………………………………… 5.2.3.7 Skladové řády……………………………………………………………………………………… 5.2.3.8 Ošetřování zásob…………………………………………………………………………………. 5.2.3.9 Reklamace, neshodné produkty…………………………………………………………………
28 28 28 30 30 31 31 32 32
5.2.4 Carakteristika systému HACCP…………………………………………………………. 32 5.2.4.1 Základní principy HACCP……………………………………………………………………….. 34 5.2.4.2 Výhody správně zavedeného a fungujícího systému…………………………………………. 35
5.4 Ověření uplatnitelnosti systému………………………………………………… 37 5.5 Systém managementu kvality (kapitola 4 normy)…………………………….. 37 5.5.1 Všeobecné požadavky (požadavek 4.1 normy)……………………………………….. 37 5.5.2 Požadavky na dokumentaci (požadavek 4.2 normy)………………………………….. 39 5.5.2.1 Obecně (požadavek 4.2.1 normy)………………………………………………………………. 39 5.5.2.2 Příručka kvality (požadavek č. 4.2.3 normy)…………………………………………………… 40 5.5.2.3 Řízení dokumentů (požadavek 4.2.3 normy)…………………………………………………... 40 5.6 Odpovědnost managementu (kapitola 5 normy)……………………………….. 40 5.6.1 Angažovanost managementu (požadavek 5.1 normy)………………………………… 40 5.6.2 Zaměření na zákazníka (požadavek 5.2 normy)……………………………………….. 41 5.6.3 Politika kvality (požadavek 5.3 normy)…………………………………………………… 41 5.6.4 Plánování (požadavek 5.4 normy)……………………………………………………….. 41 5.6.4.1 Cíle kvality (požadavek 5.4.1 normy)…………………………………………………………… 41 5.6.4.2 Plánování systému managementu kvality (požadavek 5.4.2 normy)……………………….. 41 5.6.5 Odpovědnost, pravomoc, komunikace (požadavek 5.5 normy)………………………. 42 5.6.5.1 Odpovědnost a pravomoc (požadavek 5.5.1 normy)………………………………………….. 42 5.6.5.2 Představitel managementu (požadavek 5.5.2 normy)………………………………………… 42 5.6.5.3 Interní komunikace (požadavek 5.5.3 normy)………………………………………………….. 43 5.6.6 Přezkoumání managementem (požadavek 5.6 normy)…………………………………………. 43 5.6.6.1 Obecně (požadavek 5.6.1 normy)……………………………………………………………….. 43 5.6.6.2 Vstup pro přezkoumání (požadavek 5.6.2 normy)……………………………………………… 43 5.6.6.3 Výstup z přezkoumání (požadavek 5.6.3 normy)………………………………………………. 43 .
5.7 Management zdrojů (kapitola 6 normy)………………………………………… 44 5.7.1 Poskytování zdrojů (požadavek 6.1 normy)…………………………………………….. 44 5.7.2 Lidské zdroje (požadavek 6.2 normy)…………………………………………………… 44 5.7.3 Infrastruktura (požadavek 6.3 normy)…………………………………………………… 44 5.7.4 Pracovní prostředí (požadavek 6.4 normy)…………………………………………….. 44
5.8 Realizace produktu (kapitola 7 normy)………………………………………… 44 5.8.1 Plánování realizace produktu (požadavek 7.1 normy)………………………………… 44 5.8.2 Procesy, týkající se zákazníka (požadavek 7.2 normy)……………………………….. 45 5.8.2.1 Určování požadavků týkajících se produktu (požadavek 7.2.1 normy)……………………… 45 5.8.2.2 Přezkoumání požadavků, týkajících se produktu (požadavek 7.2.2 normy)……………….. 45 5.8.2.3 Komunikace se zákazníkem (požadavek 7.2.3 normy)………………………………………. 45
5.8.3 Návrh a vývoj (požadavek 7.3 normy)…………………………………………………… 46 5.8.3.1 Plánování návrhu a vývoje (požadavek 7.3.1 normy)…………………………………………. 46
5.8.4 Nakupování (požadavek 7.4 normy)……………………………………………………. 46 5.8.4.1 Proces nákupu (požadavek 7.4.1 normy)……………………………………………………. 46 5.8.4.2 Informace pro nákup (požadavek 7.4.2 normy)………………………………………………. 47 5.8.4.3 Ověření nakupovaného produktu (požadavek 7.4.3 normy)…………………………………. 47
5.8.5 Výroba a poskytování služeb (požadavek 7.5 normy)…………………………………. 47 5.8.5.1 Řízení výroby a poskytování služeb (požadavek 7.5.1 normy)……………………………… 5.8.5.2 Validace procesů výroby a poskytování služeb (požadavek 7.5.2 normy)………………… 5.8.5.3 Identifikace a sledovatelnost (požadavek 7.5.3 normy)……………………………………… 5.8.5.4 Majetek zákazníka (požadavek 7.5.4 normy)………………………………………………….. 5.8.5.5 Uchování produktu (požadavek 7.5.5 normy)…………………………………………………..
47 48 48 48 48
5.8.6 Řízení monitorovacích a měřících zařízení (požadavek 7.6 normy)…………………. 48
5.9 Měření, analýza a zlepšování (kapitola 8 normy)……………………………… 49 5.9.1 Obecně (požadavek 8.1 normy)………………………………………………………….. 49 5.9.2 Monitorování a měření (požadavek 8.2 normy)………………………………………… 49 5.9.2.1 Spokojenost zákazníka (požadavek 8.2.1 normy)……………………………………………… 49 5.9.2.2 Interní audit (8.2.2 normy)………………………………………………………………………… 49 5.9.2.3 Monitorování a měření procesů (8.2.3 normy)…………………………………………………. 50 5.9.2.4 Monitorování a měření produktu (požadavek 8.2.4 normy)…………………………………… 50
5.10.3 Řízení neshodného produktu (požadavek 8.3 normy)……………………………….. 50 5.10.4 Analýza dat (požadavek 8.4 normy)……………………………………………………. 50 5.10.5 Zlepšování (požadavek 8.5 normy)…………………………………………………….. 50 5.10.5.1 Neustálé zlepšování (8.5.1 normy)…………………………………………………… 50 5.10.5.2 Nápravná a preventivní opatření (požadavek 8.5.2 normy)…………………………………. 50
5.11 Diskuse …………………………………………………………………………… 51 6. ZÁVĚR……………………………………………………………………………….. 53 7. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY................................................................ 54 8. SEZNAM OBRÁZKŮ……………………………………………………………… 55 9. SEZNAM TABULEK……………………………………………………………… 56
.
1. ÚVOD Proces nakládání ze zemědělskými komoditami v průběhu výkupu, skladování, prodeje a výroby je velmi specifický a náročný proces; především s ohledem na zajištění kvality a zdravotní nezávadnosti surovin pro prvovýrobu potravin (pšenice, ječmen, řepka) nebo pro výrobu krmiv. Současná zemědělská politika EU a koncepce agrární politiky ČR na období 2007 – 2013 obsahuje záměry, které mají za cíl nejen zajištění dobrých životních podmínek venkovské společnosti, zajištění zachování zdravého životního prostředí pro další generace, zajištění lepšího zdraví a lepších životních podmínek zvířat, ale zaměřuje se také na zvyšování kvality potravin, zajištění bezpečnosti potravin, a to vše s co nejnižšími náklady. Z tohoto důvodu se vyžaduje, aby dotčené subjekty systematicky řídily kvalitu, zdravotní nezávadnost a hygienu při vlastní výrobě.
Slovo kvalita se používalo už ve starověku, což nepochybně souviselo s tím, že lidé se vždy zajímali o to, jak jim slouží výrobky, které směňovali na trhu.
To, že slovo kvalita není pouze novodobou záležitostí, dokazuje i následující citát: „Přikazuji hospodáře Tulské zbrojní továrny Kornila Běloglaza bít knutou a poslat na práce do klášterů, protože on, mizera, si dovolil prodat vojsku gosudarovu špatné ručnice. A hlavního staršinu Frola Fuchse nařizuji bít kutnou a poslat do Azova, aby nedával kolek na špatné zbraně. Nařizuji zbrojní kanceláři přestěhovat se do Tuly a dnemi nocí dohlížet na jakost zbraní. Ať sekretáři a podsekretáři dávají pozor , jak staršina dává značky, a nabudou.li podezření, ať sami prověří buď prohlédnutím nebo střelbou. A dvě pušky ať měsíčně střílejí, dokud se nerozbijí. Kdyby se stalo, že vojsko, zvlášě pak v boji, by utrpělo újmu pro nepozornost sekretářů, nařizuji je bít nelítostně na holou….Hospoář dostane 25 ran a pokutu po červenci za každou pušku. Hlavního sekretáře zbít do bezvědomí. Sekretáře poslat mezi písaře. Podsekretáře zbavit nedělní vycházky na jeden rok.“
9
Zřejmě se zdají tyto věty úsměvné, ale uvědomme si, že jsou zde navrhnuta některé opatření, se kterými počítají i současné procesy zabezpečování kvality – inspekce u dodavatele, různé zkoušky, motivace a podobně (NENADÁL, 2002).
Pro řízení procesů u subjektů, které nakládají se zemědělskými komoditami se nabízí využití několik nástrojů pro management kvality, zdravotní nezávadnosti potravin a zajištění hygieny. S ohledem na zkušenosti a průzkum konkurenčního prostředí jsem se rozhodla provést analýzu norem ČSN EN ISO 22000, ČSN EN ISO 9001, HACCP, správné výrobní praxe pro skladování zemědělských komodit v České republice.
Na základě této analýzy byl vybrán potenciálně vhodný nástroj
a následně
provedeno ověření jeho uplatnitelnosti v konkrétním podniku NAVOS, a.s. (předmětem činnosti společnosti je mimo jiné skladování, prodej zemědělských komodit a také výroba krmných směsí).
10
2. CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem této
práce
je provést analýzu nástrojů vhodných pro implementaci
systémů managementu kvality uplatnitelných v podmínkách podniků, které se zabývají nakládáním se zemědělskými komoditami (výkup, skladování, prodej, výroba). Následně vybrat nejvhodnější pro řízení těchto specifických procesů a provést ověření jeho uplatnění v konkrétním podniku. Výsledkem bude
podrobná analýza
manažerských nástrojů zajišťujících zdravotní nezávadnost potravin, uplatnění vybraného nástroje, ověření jeho funkčnosti a uplatnitelnosti a následně zobecnění závěrů.
Uplatnění vybraného nástroje bude provedeno na společnosti NAVOS, a.s., která se zabývá také skladováním pšenice, ječmene, řepky pro další subjekty (SLADOVNY SOUFFLET ČR, a.s., AGROFERT HOLDING, a.s., Státní zemědělský intervenční fond, stát – státní hmotné rezervy) a obchodováním se zemědělskými komoditami, které se dále využívají jak v mlynářství (PENAM, a.s.), tak k vlastní výrobě krmných směsí (k 1.1.2010 probíhá výroba na VKS Kroměříž, VKS Zábřeh, VKS Kyjov, VKS Hustopeče).
11
3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 3.1 Skladování komodit v České republice Pro každého zemědělce je důležité dobré uskladnění úrody. Důvodem může být vyčkávání na lepší cenu nebo uchovávání komodit pro využití ve vlastním podniku. Je důležité dbát na to, aby vlastní proces skladování neznehodnotil veškeré prostředky, které byly na tuto prvovýrobu vynaloženy. Zemědělské komodity jsou spotřebovávány průběžně a proto bývají uskladněny od samotné sklizně až po použití ke zpracování na konečný výrobek. Skladování bývá definováno jako ukládání zboží do určených, předem k tomu účelu připravených a ošetřených prostor, kde je zabezpečeno udržení jakosti zboží a jeho hmotnosti. (HEZKÝ, 2009). Uskladnit svou úrodu může pěstitel ve vlastním skladu nebo může využít skladovací prostory specializovaných firem. Během skladování tedy dochází k přechodu vlastnických práv zboží. Téměř polovinu všech skladovacích prostor pro skladování zrnina olejnin tvoří v České republice silové sklady, ostatní jsou hangárového typu (HEZKÝ, 2009). V době centrálního řízení zemědělství státem byla vystavěna železobetonová sila, která jsou dodnes veřejností označována jako ZZN. Základ těchto skladů tvoří betonová skladovací věž, která má průřez šestiúhelníkový nebo kruhový. V současné době se přechází na sila kovová. Současná skladovací kapacita České republiky je zhruba deset milionů tun. Zhruba třetinu představují provizorní sklady v prvovýrobě, které jsou však vhodné jen pro krátkodobé skladování (HEZKÝ, 2009).
12
3.2 Informace o vybrané společnosti, v rámci které bude provedeno ověření uplatnění 3.3 Popis společnosti 3.3.1 Základní informace Obchodní
název
společnosti:
NAVOS,
a.s.,
se
sídlem
v Kroměříži,
Čelakovského 1858, PSČ 767 16 Kroměříž, IČ 47674857, zapsaná u Krajského soudu v Brně, oddíl B, vložka 4091.
3.3.2 Hlavní činnosti společnosti Mezi hlavní činnosti společnosti patří: 1.
výkup, skladování a prodej zemědělských komodit (celková užitná skladová
kapacita činí cca 177 tis. tun, viz. Tabulka č.1): Obilniny: pšenice krmná, pšenice potravinářská, kukuřice, žito, proso, ječmen krmný, ječmen sladovnický, oves Olejniny: řepka, slunečnice, mák, hořčice Luštěniny: hrách, sója
13
Tabulka č. 1 Skladovací kapacita společnosti NAVOS, a.s. k 1.1.2010 středisko
typ skladu
Zábřeh
silo 04 21 kt
silo 05 21 kt trojlotní hangár Vikýřovice starý hangár nový hangár Hukovice silo Štolfa silo Vítkovice polní mlat beton. hangár 1 beton. hangár 2 bobová hala Mohelnice silo 2 800 Kroměříž silo 21 kt čistička silo 360 silo 300 VŽKG 4 800 hangár hala silo hala cukr hala ACHP Zdounky podlah. sklad hangár Koryčany VŽKG 4 800 silo 20 kt Přerov silo I silo II- 21kt silo III – 23 kt Celkem
druh skladu Žbs
projektovaná užitná příjem kapacita kapacita t/hod 21 000 18 900 100
Žbs Has Has Has Ocs Ocs Has Has Has Has Žbs Žbs Žbs Sps Ocs Ocs Has Has Has Has Vps Has Ocs Ocs Sps Žbs Žbs
21 000 4 000 6 000 3 000 8 000 5 600 2 500 2 500 1 000 2 500 2 800 21 000 780 3 600 2 800 4 800 2 700 3 000 5 000 2 000 1 000 390 4 800 20 000 7 000 21 000 23 000
14
18 900 3 000 5 000 3 000 8 000 5 000 2 500 2 000 800 2 500 2 800 18 900 700 2 800 2 100 4 400 1 500 2 500 4 000 1 500 800 350 4 400 18 000 3 500 18 900 21 000 177 250
100
40 30
20 100 220 30 30 50
2 50 120 30 100 100
Obrázek č. 1 Železobetonové silo (divize Kroměříž) - projektovaná kapacita 21 000 tun, využívá se ke skladování pšenice, ječmene, kukuřice
15
Obrázek č. 2 Skladovací hala (divize Kroměříž) - projektovaná kapacita 3 000 tun, využívá se především během výkupu kukuřice
16
Obrázek č. 3 Ocelové silo (divize Kroměříž) - projektovaná kapacita 2 800 tun, využívá se pouze ke skladování řepky
17
2. Výroba krmných směsí (k 1.1.2010 probíhá ve výrobnách): •
Výrobna krmných směsí Kroměříž
•
Výrobna krmných směsí Přerov
•
Výrobna krmných směsí Hustopeče
•
Výrobna krmných směsí Kyjov
•
Výrobna krmných směsí Zábřeh
3. Prodej přípravků na ochranu rostlin 4. Prodej osiv 5. Prodej hnojiv 6. Prodej motorové nafty, motorových olejů pro atmosferické i přeplňované, Vznětové i zážehové motory
Dceřiné společnosti se zabývají prodejem a servisem zemědělských strojů, rostlinnou a živočišnou prvovýrobou
3.3.3 Obchodní partneři Rozhodujícími obchodními partnery jsou společnosti a fyzické osoby působící v oblasti zemědělské prvovýroby, Státní zemědělský intervenční fond, Státní hmotné rezervy, společnosti zabývající se realizací nebo zpracováním zemědělských produktů (obchodní partneři, mlýny, sladovny, apod.).
3.3.4 Péče o kvalitu Strategií společnosti je mj. zvyšování kvality obchodovaných komodit a poskytování služeb. Péče o jakost je jednou ze základních povinností každého zaměstnance společnosti. Společnost vyhlásila Politiku jakosti, každým rokem vyhlašuje cíle kvality, se kterými jsou všichni zaměstnanci pravidelně seznamováni. Cílem těchto prohlášení je sledování kvality služeb a produktů, jejich zlepšování, případně možnost zpětného dohledání nedostatků a jejich následného odstranění, sledování spokojenosti zákazníků, ale také zlepšování kvality životního prostředí, pracovního prostředí všech zaměstnanců.
18
3.3.5 Organizace a řízení společnosti Výkonné řízení tvoří vedoucí zaměstnanci, pověření správou a řízením svěřené oblasti společnosti. Jsou to: •
ředitel společnosti a představenstvo
•
ředitelé úseků v přímé působnosti ředitele společnosti
•
ostatní vedoucí zaměstnanci
Vedoucí divizí v přímé působnosti ředitele společnosti a ostatní zaměstnanci odpovídají za plnění stanovených úkolů a zabezpečení veškeré činnosti v souladu se závaznými legislativními předpisy a touto Příručkou jakosti. Řídí se Organizačním řádem, který definuje pravomoci a odpovědnosti a popisy pracovních míst. Divize: •
Kroměříž – výkup a skladování komodit (Kroměříž, Všetuly, Koryčany, Zdounky), výroba krmných směsí, prodej a skladování agrochemie, prodej osiv, skladování a prodej hnojiv (Kroměříž)
•
Přerov – výkup a skladování komodit
•
Zábřeh - výkup a skladování komodit (Zábřeh, Mohelnice, Hukovice), výroba krmných směsí, prodej agrochemie (Mohelnice), palírna
•
Opava – sklad a prodej hnojiv (Hanůvka), sklad agrochemie (Kravaře)
•
Prostějov – sklad a prodej hnojiv (Prostějov, Dzbel)
•
Kyjov – výroba krmných směsí
•
Hustopeče – výroba krmných směsí
K 1.6. 2010 proběhne fůze se společností Silagra CZ, a.s.
19
4. METODIKA PRÁCE 4.1 Analýza nástrojů pro implementaci systému managementu kvality Analýza nástrojů pro management kvality spočívá v identifikaci nejvíce používaných právních požadavků, norem a standardů a jejich následný rozbor s ohledem na použití v podniku, který nakládá se zemědělskými komoditami.
4.2 Ověření uplatnitelnosti ve zvoleném podniku Požadavky vybraného standardu budou uplatněny v konkrétním podniku, v rámci činností a procesů, které mají vliv na bezpečnost a zdravotní nezávadnost potravin /krmiv. Popis jejich uplatnění bude proveden tak, aby pro potenciální zájemce o zavedení systému managementu kvality představoval metodiku, která umožní bezproblémovou implementaci v obdobném zařízení.
20
5.VÝSLEDKY PRÁCE Bylo zjištěno, že v podmínkách zařízení na nakládání se zemědělskými komoditami se pro management kvality nejvíce využívá norma ČSN EN ISO 9001:2008.
Tabulka č. 2 Nejvýznamnější výkupy skupiny AGROFERT HOLDING, a.s. a přehled certifikovaných systémů (zdroj AGROFERT HOLDING, a.s.) společnost PRVNÍ ŽATECKÁ a.s. Agroservis Tachov, a.s Cerea, a.s. NAVOS, a.s. Obila, a.s. Primagra, a.s. Proagro, a.s. Silagra CZ, a.s. Zena – zemědělský nákup a.s. ZZN Havlíčkův Brod, a.s. Zem. zásobování a nákup v Mělníku, a.s. ZZN Pardubice, a.s. ZZN Pelhřimov, a.s.
ISO 9001 X X X X X X X X X X X
GTP X X
X X
X X
X X X
X X X
ZZN Polabí, a.s. ZZN Pomoraví, a.s. ZZN Rakovník, a.s.
jiné ISO 22000
X
X X X X
ISO 14001, HACCP, ISO 18000
5.1. Vymezení hlavních pojmů Vymezení základních pojmů vychází z kapitoly 3 Definice z normy ČSN EN ISO 9000:2005, definice a pojmy, které jsou součástí Správné výrobní praxe pro skladování zrnin a olejnin.
Kvalita -
schopnost splnění požadavků souborem inherentních charakteristik
POZNÁMKA: do 15.11.2008, kdy došlo k revizi normy se používalo slovo jakost
21
Systém -
soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících prvků
Požadavek - vyjádření v souvislosti s dokumentem, sdělující kritéria, která se mají splnit, má-li být prohlášena shoda s dokumentem a z nichž nejsou dovoleny žádné odchylky
Systém managementu - systém ke stanovení politiky a cílů organizace a k dosažení těchto cílů za použití soustavy postupů a procesů . Systém managementu organizace může zahrnovat různé systémy managementu např.: - systém managementu jakosti - systém řízení lidských zdrojů - systém environmentálního managementu - systém bezpečnostního managementu, apod.
Systém managementu kvality - je systém ke stanovení politiky kvality a cílů kvality a k dosažení těchto cílů. O tom, že má organizace systém managementu jakosti lze hovořit tehdy, jestliže jsou splněny tyto čtyři základní podmínky: 1. má vybudovanou organizační strukturu 2. má stanoveny pravomoci a odpovědnosti 3. má zajištěny zdroje pro systém kvality Má definované postupy a procesy
Organizace - skupina lidí a vybavení se systematickým uspořádáním odpovědností, pravomocí a vzájemných vztahů. Za organizace je považována firma, podnik, společnost, sdružení, konsorcium, asociace, charita. Organizace může být registrovaná, veřejná nebo soukromá (DUDEK, 2010).
22
Skladování - ukládání zboží do určených, předem k tomuto účelu připravených a ošetřených prostor, kde je zabezpečeno udržení jakosti zboží a jeho hmotnosti. Během skladování může dojít k přechodu vlastnických práv zboží.
Skladový řád - řád, který stanovuje, základní postupy pro provoz a činnost skladu. Skladový řád stanovuje provozovatel skladu.
5.2 Analýza jednotlivých nástrojů 5.2.1 Charakteristika normy ČSN EN 9001:2008 Jednou z nejvýznamnějších norem pro management kvality je mezinárodní norma ISO 9001:2008, která byla v ČR schválena Českým normalizačním institutem s označením ČSN EN ISO 9001:2008. Soubor norem řady ISO 9000 včetně normy ISO 9001:2008 se zabývá systémem managementu kvality. Normy řady 9000 poskytují návod k vypracování a uplatnění efektivního systému managementu kvality. Vypracovala je technická komise ISO/TC 176. „ Management jakosti a prokazování jakosti“ , nejsou závazné, ale pouze doporučující a obsahují soubor minimálních požadavků,
které
musí
být
v
organizaci
implementovány.
Tyto normy nejsou specifické pro žádný druh produktů a dají se uplatnit ve všech oborech výroby a služeb. V některých oborech jsou doplněny o tzv. odvětvové standardy (ANONYM 1, 2010).
Tato mezinárodní norma specifikuje požadavky na systém managementu kvality tam, kde organizace: • potřebuje prokazovat svou schopnost trvale poskytovat produkt, který splňuje požadavky zákazníka a aplikovatelné požadavky zákonů a předpisů a • má v úmyslu zvyšovat spokojenost zákazníka pomocí efektivní aplikace tohoto systému, včetně procesů pro jeho neustálé zlepšování, a ujišťováním o shodě s požadavky zákazníka a aplikovatelnými požadavky zákonů a předpisů.
23
V této mezinárodní normě se termín „produkt“ vztahuje pouze k: • produktu, který je pro zákazníka určen nebo zákazníkem požadován • jakémukoli zamýšlenému výstupu z procesů realizace produktu. Požadavky zákonů a předpisů mohou být vyjádřeny jako právní požadavky (RADA, 2009).
EFEKTIVNOST PROCESU Rozsah, ve kterém jsou plánované činnosti realizovány a plánované výsledky dosaženy
PRVKY ŘÍZENÍ
PROCES VSTUP
Soubor vzájemně souvisejících nebo působících činností, které přeměňují vstupy na výstupy
VÝSTUP
PRODUKT
ÚČINNOST PROCESU Vztah mezi dosaženým výsledkem a použitými zdroji – produktivita
ZDROJE
Obrázek č. 4 Procesní přístup ISO 9001 (RADA, 2009)
5.2.2 Charakteristika normy ČSN EN ISO 22000 Mezinárodní norma ISO 22000:2005 definuje požadavky na zavedení systému managementu bezpečnosti potravin. Systém managementu bezpečnosti potravin specifikuje požadavky, jejichž splnění zajistí bezpečnost potravin i krmiv. Jeho správná aplikace může organizaci výrazným způsobem napomoci při maximální eliminaci nekvalitních postupů v potravinovém řetězci. Mezinárodní norma ISO 22000 vychází z mezinárodní normy ISO9001. Organizace vytvoří a zavede politiku a stanoví takové cíle, které zahrnou požadavky právních předpisů a jiné požadavky, které se na ní v oblasti bezpečnosti potravin vztahují (ANONYM 1, 2010).
24
Bezpečnost a zdravotní nezávadnost potravin je dnes velmi aktuální téma, zejména v neustále se rozvíjející globální ekonomice. Případné chyby mohou vést k fatálním následkům nejen pro organizaci (finanční, morální), ale také pro mnohé obyvatele. Mezinárodní normu ISO 22000 aplikují organizace potravinového řetězce, které chtějí maximálně eliminovat př9padná pochybení. Systém managementu bezpečnosti potravin je tak určen všem článkům potravinového řetězce - od pěstitelů a výrobců krmiv a potravin, přes zpracovatele, distributory až po provozovatele stravovacích zařízení. Systém je také pro ty organizace, které se jakýmkoliv nepřímým způsobem zapojují do potravinového řetězce a ovlivňují tak zdravotní nezávadnost potravin - výrobci potravinářských strojů a zařízení, potravinových obalů, různých doplňků k potravinám, dopravce nebo provozovatele skladů (ANONYM 1, 2010). Norma ISO 22000 je samozřejmě určena také všem organizacím, jež chtějí prokázat svým zákazníkům nadstandardní a neustále aktuální přístup k bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin . Tabulka č. 3 Vzájemné vztahy mezi ISO 22000:2005 a ISO 9001:2000 (Příloha A ČSN EN ISO 22000) ISO 22000:2005 Úvod
2 3 4
1 1.1 1..2 2 3 4
ISO 9001:2000 Úvod Všeobecně Procesní přístup Vztah k ISO 9004 Kompatibilita s jinými systémy managementu Předmět normy Všeobecně Aplikace Normativní odkazy Termíny a definice Systém managementu jakosti
4.1 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 5
4.1 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 5
Všeobecné požadavky Požadavky na dokumentaci Všeobecně Řízení dokumentů Řízení záznamů Odpovědnost managementu
01 02 03 04 Předmět normy
1
Citované normativní dokumenty Termíny a definice Systémy managementu bezpečnosti potravin všeobecné požadavky Požadavky na dokumentaci Všeobecně Řízení dokumentů Řízení záznamů Odpovědnost managementu
25
Osobní angažovanost a aktivita managementu Politika bezpečnosti potravin Plánování systému managementu bezpečnosti potravin Odpovědnost a pravomoc Vedoucí týmu pro bezpečnost potravin Komunikace Externí komunikace
5.1
5.1
5.2 5.3
5.3 5.4.2
5.4 5.5
5.5.1 5.5.2
5.6 5.6.1
5.5 7.2.1 7.2.3 5.5.3 7.3.7
Interní komunikace
5.6.2
Připravenost reakce na nepředvídanou událost Přezkoumání systému managementu Všeobecně Vstup pro přezkoumání Výstup z přezkoumání Management zdrojů Poskytování zdrojů Lidské zdroje Všeobecně Odborná způsobilost, vědomí závažnosti a školení/výcvik Infrastruktura Pracovní prostředí Plánování a realizace bezpečných produktů Všeobecně Program nezbytných předpokladů (PNP)
5.7
Průběžné kroky umožňující analýzu nebezpečí Všeobecně Tým pro bezpečnost potravin Charakteristika produktu Zamýšlené použití Vývojové diagramy, kroky procesu a ovládací opatření
5.8 5.8.1 5.8.2 5.8.3
5.2 8.5.3 5.6 5.6.1 5.6.2 5.6.3
6 6.1 6.2 6.2.1 6.2.2
6 6.1 6.2 6.2.1 6.2.2
6.3 6.4 7
6.3 6.4 7
7.1 7.2 7.2.1 7.2.2 7.2.3
7.1 6.3 6.4 7.5.1 8.5.3 7.5.5
7.3
7.3
7.3.1 7.3.2 7.3.3 7.3.4 7.3.5
7.4.2 7.2.1 7.2.1
26
Osobní angažovanost a aktivita managementu Politika jakosti Plánování systému managementu jakosti Odpovědnost a pravomoc Představitel managementu Odpovědnost, pravomoc a komunikace Určení požadavků týkajících se produktu Komunikace se zákazníkem Interní komunikace Řízení změn návrhu a vývoje Zaměření na zákazníka Preventivní opatření Přezkoumání systému managementu Všeobecně Vstup pro přezkoumání Výstup z přezkoumání Management zdrojů Poskytování zdrojů Lidské zdroje Všeobecně Odborná způsobilost, vědomí závažnosti a výcvik Infrastruktura Pracovní prostředí Realizace produktu Plánování realizace produktu Infrastruktura Pracovní prostředí Řízení výroby a poskytování služeb Preventivní opatření Ochrana produktu Návrh a vývoj
Informace pro nakupování Určování požadavků týkajících se produktu Určování požadavků týkajících se produktu
Analýza nebezpečí Všeobecně Identifikace nebezpečí a stanovení přijatelných úrovní Posouzení nebezpečí Výběr a posouzení ovládacích opatření Vytvoření provozních programů nezbytných předpokladů (PNP) Vytvoření plánu HACCP Plán HACCP Identifikace kritických kontrolních bodů Stanovení kritických mezí pro kritické kontrolní body Systém monitorování kritických kontrolních bodů Opatření v případě, že výsledek monitorování překročí kritické meze Aktualizace předběžných informací a dokumentů specifikujících PNP a plán HACCP Plánování ověřování Systém sledovatelnosti Řízení neshody Nápravy Opatření k nápravě Manipulace s produkty, které jsou potencionálně nebezpečné Stažení produktu z trhu Validace,ověřování a zlepšování systému managementu bezpečnosti potravin Všeobecně Validace kombinací ovládacích opatření
7.4 7.4.1 7.4.2
7.3.1
Plánování návrhu a vývoje
7.5
7.3.2
Plánování návrhu a vývoje
7.6 7.6.1 7.6.2 7.6.3
7.3.3 7.5.1
Výstupy z návrhu a vývoje Řízení výroby a poskytování služeb
7.6.4
8.2.3
Monitorování a měření procesů
7.6.5
8.3
Řízení neshodného produktu
7.7
4.2.3
Řízení dokumentů
7.8 7.9 7.10 7.10.1 7.10.2 7.10.3
7.3.5 7.5.3 8.3 8.3 8.5.2 8.3
Ověřování návrhu a vývoje Identifikace a sledovatelnost Řízení neshodného produktu Řízení neshodného produktu Opatření k nápravě Řízení neshodného produktu
7.10.4 8
8.3 8
Řízení neshodného produktu Měření, analýza a zlepšování
8.1 8.2
8.1 8.4 7.3.6 7.5.2
Řízení,monitorování a měření
8.3
7.6
Ověřování systému managementu bezpečnosti potravin Interní audity Vyhodnocování jednotlivých výsledků ověřování Analýza výsledků ověřovacích činností
8.4
8.2
Všeobecně Analýza údajů Validace návrhů a vývoje Validace procesů výroby a poskytování služeb Řízení monitorovacích a měřících zařízení Monitorování a měření
8.4.1 8.4.2
8.2.2 7.3.4 8.2.3 8.4
Interní audity Přezkoumání návrhu a vývoje Monitorování a měření procesů Analýza údajů
7.4.3 7.4.4
8.4.3
27
Zlepšování 8.5 Neustálé zlepšování 8.5.1 Aktualizace sytému managementu 8.5.2 Bezpečnosti potravin
8.5 8.5.1 7.3.4
Zlepšování Neustálé zlepšování Přezkoumání návrhu a vývoje
5.2.3 Správná výrobní praxe pro skladování zemědělských komodit v České republice V současnosti je více než polovina ze všech odpovídajících skladovacích prostor v České republice tvořena silovými sklady (KOLOMAZNÍK, 2006). Zbytek tvoří hangárové a kombinované sklady. Celková skladová kapacita naší republiky je zhruba 10 mil. tun. Zhruba třetina skladovací kapacity je tvořena sklady v rostlinné prvovýrobě, které jsou však pouze provizorní a jsou vhodné pouze pro skladování na minimální dobu, jinak může být kvalita zboží negativně ovlivněna nevhodnými skladovacími podmínkami.
5.2.3.1 Typy skladů Základním a nejvhodnějším typem skladu jsou (KOLOMAZNÍK, 2006): a) sila b) hangárové sklady c) kombinované sklady d) podlahové sklady 5.2.3.2 Základní požadavky pro skladovací prostory Skladování jakéhokoliv zboží pro lidskou spotřebu a zvířat se provádí ve schválených skladech pro specifikované použití. Sklady (sila) situovaná v EU musí být řádně registrovány a schváleny v souladu s platnými EU a národními nařízeními nařízeními, která se vztahují ke zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti zboží, včetně jeho pozůstatků nebo odpadu způsobeného manipulací.
5.2.3.3 Koncepce skladu a sila Sklad musí být bezpečný, čistý a připravený, zabezpečený proti vlivu počasí, škůdcům, ptákům, hlodavcům. V případě potřeby musí být instalována pletiva a sítě proti napadení těmito škůdci. Pozornost musí být také věnována regulaci ptáků
28
s ohledem na snížení znečištění produktů, které jsou náchylné k salmonele a regulaci určitých infekčních nemocí. Požadavky jsou následující: 1. Konstrukce z trvanlivých materiálů, uzavřený. 2. Podlaha a zdi jsou nepropustné a odolné vůči jakýmkoliv kapalinám. 3. Samozřejmostí je sucho, žádné závadné pachy, vybavenost okapy a kanalizačním systémem, které jsou průběžně udržovány v dobrém funkčním skladu. 4. Střechy jsou nepropustné a pevné, pozornost se věnuje místům, kterým hrozí riziko průniku vlhkosti či hniloby a hrozí tak zhoršení hygienické kvality zboží. 5. Pozornost se musí být věnována drenážnímu systému, včetně výpustí, odpadní voa, dešťová voda, voda z kanalizace a další musí být řádně odstraněny a musí s nimi být zacházeno v souladu s platnými nařízeními. 6. Sklad musí být být u vchodu pravidelně čištěn proti průniku a vlhkosti a zavlečení nečistot dopravními prostředky (přístup do skladu musí mít čistý a pevný podklad, aby byla minimalizována možnost zanešení vlhkosti a bláta). Dveře sil musí být neustále zavřeny, výjimku tvoří pouze doba během naskladňování a vyskladňování. 7. Zaměstnanci sil neustále monitorují výskyt pachů a škůdců (spolupráce se specializovanými a schválenými deratizačními firmami, které provádějí pravidelně vyhodnocování deratizace). 8. Značení silových buněk a hrádí v aktuálním plánu skladu (např. na velíně); 9. Plán sila musí být pravidelně aktualizován, skladované zboží musí být rychle identifikovatelné. 10. Větrání (aktivní) či manipulace s komoditami zabezpečuje, že nedojde k takovému zvýšení teploty a následné vytvoření potní vrstvy. Pokud se provádí externí větrání, musí být sklad zabezpečen proti proniknutí ptactva. 11. Osvětlení skladu a celá elektroinstalace musí odpovídat platným bezpečnostním přepisům. Světla musí být vybaveny neskleněným nebo ochranným drátěným krytem, veškeré sklo musí být zabezpečeno tak, aby v případě rozbití nemohlo kontaminovat skladované zboží. 12. Termostaty a vzorkovací zařízení odpovídá potřebám. 13. Lapače jsou kontrolovány pravidelně a čištěny dle stanovených požadavků. 14. Skladovatel
zabezpečuje
metrologicky
stav
legislativními předpisy České republiky. 15. Je vyhotovený plán údržby a strojního zařízení.
29
měřidel
v souladu
s platnými
16. Různé druhy zboží jsou skladovány tak, aby bylo zamezeno jejich případné kontaminaci.
5.2.3.4 Údržba skladů Na základě praxe a souvisejících požadavků platí tyto zásady: 1. Nepoužívají se takové budovy, které by mohly bez předchozí sanitace svým předchozím využitím negativně ovlivnit zdravotní nezávadnost skladovaných produktů. 2. Je zaveden sanitační řád. Úklid skladu je prováděn průběžně, podlahy jsou udržovány suché a čisté. Přístupy a vchody do skladů se udržují čisté. 3. Manipulační zařízení se používá takové, které je vhodné o příslušného skladu a na danou komoditu, udržuje se čisté. Zařízení, které by mohlo být zdrojem kontaminace jsou stále udržovány v čistotě. 4. Sledují a čistí se úkapy olejů ze zařízení. Ve skladu se nesmí uchovávat zařízení, která se nepoužívají k manipulaci s komoditami. 5. Pravidelně se odstraňuje prach. 6. Skladovatel nesmí používat pronajatý sklad bez schválení vlastníka zboží. 7. Sanituj se pouze schválenými prostředky určené k boji proti škůdcům a hlodavcům. 8. Skladovatel odpovídá za bezpečnost a bezpečné skladování uloženého zboží v silových buňkách a hrádích a odpovídá za škodu na skladované věci podle §533 Obchodního zákoníku. 9. Pokud majitel skladu skladuje cizí zboží, odpovídá za jeho pojištění , které kryje finanční závazky dodávky (pojištění cizího zboží např. při skladování SHR).
5.2.3.5 Kontrola škůdců 1. Proti obilním a jiným škůdců, se provádí asanace a deratizace sil schválenými technologickými postupy. 2. Obiloviny, které jsou napadeny škůdci se ošetřují ihned po jejich zjištění (pravidelné sledování teplot v jednotlivých buňkách, může toto eliminovat). 3. Deratizace se provádí tak, aby návnada nemohla kontaminovat uskladněné zboží.
30
5.2.3.6 Kontrola jakosti skladovaných zásob V době posklizňového dozrávání se teplota sleduje denně. V současné době je tato činnost usnadněna výpočetní technikou, která při překročení 25 °C okamžitě upozorní obsluhu na vzniklý problém. V případě náhlého zvýšení teploty se provádí příslušné opatření (tzv. přetahování buněk). V průběhu skladování se provádí mezioperační kontrola, sledují se předem stanovené jakostní znaky, které se zaznamenávají a v případě nutnosti jsou doložitelné a jasně průkazné. Jakostní znaky a jejich hodnoty se stanovují při uzavírání smluv a bývá u nich přihlíženo k platným normám. Měření a monitorování v průběhu procesu skladování, zejména stanovení jednotlivých znaků jakosti, se provádí na zařízeních k tomu určených a schválených, pravidelně ověřovaných , kalibrovaných a kontrolovaných (KOLOMAZNÍK, 2006.). Skladování pro VKS je charakterizováno v
Pravidlech správné výrobní a
hygienické praxe pro výrobce krmných směsí, kapitola 6.40.0.
5.2.3.7 Skladové řády Každý skladovatel musí mít zpracován skladovou směrnici, která obsahuje minimálně tyto náležitosti: 1. Popis skladu, odpovědnou osobu za skladování, její odpovědnosti a pravomoci. 2. Příprava skladovacích prostor. 3. Postupy pro příjem, úpravu a uložení zásob. 4. Postup pro ošetřování skladových zásob. 5. Postup pro kontrolu skladových zásob. 6. Jak se bude postupovat v případě, že dodávka nebude odpovídat předložené deklaraci. 7. Postup při zjištění skladištních škůdců. Vhodné je jednotlivé sklady rozdělit pro skladování určitých druhů komodit a jakosti (např. silka pro krmnou pšenici, která je využívána pro výrobnu krmných směsí, silo pro uskladnění potravinářské pšenice a pro skladování cizích zásob, komodity před čištěním, komodity po čištění, komodity po sušení atd.) (KOLOMAZNÍK, 2006).
31
5.2.3.8 Ošetřování zásob Cílem je zamezení znehodnocení nebo jakékoliv poškození skladovaných komodit. Veškerá manipulace musí být prováděna tak, aby nedošlo ke smíchání různých druhů komodit. Základní opatření při ošetřování zásob (KOLOMAZNÍK, 2006): •
snížení teploty zboží přepouštěním , manipulací
•
odvětrávání
•
asanace a protiplísňová opatření
•
chlazení
•
čištění zásob
Veškeré výše uvedené postupy se provádí podle směrnic a postupů dané společnosti a písemně se zaznamenávají např. do provozních deníků. U rostlinných produktů se provádí tzv. „aktivní větrání“. Zásady aktivního větrání (KOLOMAZNÍK, 2006): •
aktivní větrání používat do maximální vlhkosti u obilovin do 17 %, s výjimkou žita, kukuřice do 15 %
•
začít větrat hned po ukončení naskladnění
•
větrání z důvodu chlazení provádět vzduchem chladnějším nejméně o 5 °C oproti teplotě skladovaných zásob
•
větráním se musí zabránit zvyšování teploty samozahříváním
•
dodržovat základní technologické postupy pro aktivní větrání, pro vybrané typy skladů (halové, skladové) a instalovaných výkonů ventilátorů
5.2.3.9 Reklamace, neshodné produkty Pokud neodpovídá jakost (při příjmu, mezioperační kontrole, expedici) stanoveným požadavkům, je jakýkoliv další postup pozastaven a přijímají se opatření k odstranění zjištěných neshod.
5.2.4 Charakteristika systému HACCP Určitě existují potravinářské provozy, které své produkty vystavují nebezpečí kontaminace nebo dokonce se neúmyslně podílí na šíření kontaminovaných produktů.
32
Zavedení sytému HACCP je nejefektivnější cestou v tvorbě systémů managementu bezpečnosti potravin. Při aplikaci systému HACCP lze nebezpečí porušení zdravotní nezávadnosti, jakosti nebo biologické hodnoty odstranit již v průběhu výroby potravinářského produktu. Tento systém se stal součástí celosvětového programu FAO/WHO pro standardizaci potravin, jakož i součást potravinářské legislativy EU. HACCP je důležitou součástí managementu jakosti ve všech potravinářských podnicích. Důležité je uvědomit si, že zemědělec je vždy provozovatelem potravinářského podniku a obvykle provozovatelem krmivářského podniku (ANONYM 2, 2010). Při aplikaci systému HACCP může být porušení zdravotní nebo hygienické nezávadnosti nebo jakosti či biologické hodnoty odhaleno již během výroby určité potraviny a lze jej ihned je odstranit předepsanými nápravnými opatřeními. Pokud má společnost systém HACCP zaveden a dodržuje jej, poskytuje tím bezpečný základ pro budování smysluplných integrovaných systémů managementu jakosti a bezpečnosti potravin v podnicích vyvíjejících činnost při zabezpečování potravinového řetězce, tzn. nejen v potravinářských podnicích, ale i v zemědělství, krmivářství, průmyslu obalů a dalších oborech (ANONYM 2, 2010).
Hlavní důvod zavedení HACCP: •
zajištění zdravotní nezávadnosti potravin a krmiv
•
konkurenční boj
•
důvěryhodnost
•
ekonomické ztráty
•
systém HACCP – způsob minimalizace uvolnění zdravotně závadného a nekvalitního výrobku na trh
•
kvalita sice něco stojí, ale PREVENCE SE VYPLÁCÍ
•
v současné době platí: Tlak na okamžité dodání zboží
Minimalizace času na kontrolu
33
S kvalitou skladování zemědělských komodit souvisí i základní principy systémů bezpečnosti krmiv. Legislativa: důležité je dodržování stanovených legislativních požadavků (je to základ pro tvoření systémů). Každý výrobce odpovídá za zavedení, udržování a kontrolu systému. Správná praxe: jejím principem je přijímání opatření, která minimalizují nebezpečí a která prokazatelně garantují bezpečnost krmiva. Písemně zavedené systémy správných praxí jsou jedním z nezbytných předpokladů pro tvorbu systému HACCP. Výhodou je dohledatelnost a vedení písemných záznamů. Písemné postupy garantují vyšší stupeň bezpečnosti krmiv (VAVŘÍK, 2009).
5.2.4.1 Základní principy HACCP: -
vymezení odpovědnosti výrobce
-
sestavení týmu HACCP
-
popis výrobků
-
sestavení diagramu výrobního procesu a ověření za provozu •
analýza nebezpečí
•
stanovení CCP
•
stanovení znaků a kritických limitů pro každý CCP
•
stanovení efektivních monitorovacích postupů v CCP
•
stanovení nápravných opatření (včetně odpovědností)
•
stanovení ověřovacích postupů, součástí kterých by měly být i interní audity
•
určené dokumenty a záznamy (VAVŘÍK, 2009)
34
Tvorba a řízení dokumentace
Nápravná opatření
Analýza rizik
Identifikace kritických a kontrolních bodů
OVĚŘOVÁNÍ
monitorování
Stanovení kritických limitů
Obrázek č. 5 Základní principy HACCP (VAVŘÍK, 2009)
5.2.4.2 Výhody správně zavedeného a fungujícího systému •
snižování rizika ohrožení zdraví spotřebitele
•
ochrana výrobců/prodejců v případě vymáhání náhrad za případné poškození zdraví spotřebitele
•
správně vedená dokumentace systému HACCP – důkaz dodržování právních předpisů
•
minimalizace sankcí ze strany orgánů státního dozoru
Zavedení systému HACCP je důležité vyžadovat i po obchodních partnerech společnosti jako jsou dopravní firmy, firmy provádějící deratizaci, desinfekci, desincsekci. Může tím být dosaženo minimalizace kontaminace, pokud bude firma spolupracovat se společnostmi s kladnými referencemi, osvědčeními, certifikáty. Systém kritických bodů se stává součástí v dodavatelském řetězci (VAVŘÍK, 2009).
35
Tabulka č. 4 Vzájemné vztahy mezi HACCP a ISO 22000:2005 (Příloha B ČSN EN ISO 22000) Principy HCCP
Princip 1 Provedení analýzy nebezpečí
Aplikační kroky HACCP Vytvoření týmu Krok HACCP 1 Popis produktu Krok 2
Identifikace zamýšleného použití Vytváření vývojového diagramu Potvrzení vývojového diagramu na místě Seznam potencionálních nebezpečí Provedení analýzy nebezpečí
Zvážení ovládacích opatření Stanovení kritických Princip 2 Stanovení kritických kontrolních bodů kontrolních bodů Vytvoření kritických Princip 3 Vytvoření kritických mezí pro každý mezí kritický kontrolní bod Vytvoření systému Princip 4 Vytvoření systému monitorování pro každý kritický monitorování a systému řízení kontrolní bod v kritických kontrolních bodech Stanovení opatření Princip 5 Stanovení opatření k nápravě k nápravě, která bude nutné přijmout, když monitorování ukáže, že daný kritický kontrolní bod nebí řízen Vytvoření postupů Princip 6 Stanovení postupů ověřování ověřování
36
Krok 3 Krok 4 Krok 5 Krok 6
ISO 22000:2005 7.3.2 Tým pro bezpečnost potravin 7.3.3 Charakteristiky 7.3.5 produktu 7.3.5.2 Popis kroků procesu a ovládacích opatření 7.3.4 Zamýšlené použití 7.3.5.1 Vývojové diagramy
7.4 7.4.2 7.4.3 7.4.4
Analýzy nebezpečí Identifikace nebezpečí a stanovení přijatelných úrovní Posouzení nebezpečí Výběr a posouzení ovládacích opatření
Krok 7
7.6.2
Identifikace kritických kontrolních bodů Stanovení kritických mezí pro kritické kontrolní body Systém monitorování kritických kontrolních bodů
Krok 8
7.6.3
Krok 9
7.6.4
Krok 10
7.6.5
Opatření v případě, že výsledky monitorování překračují kritické meze
Krok 11
7.8
Plánování ověřování
k potvrzení toho, že systém HACCP efektivně funguje Princip 7 Vytvoření dokumentace týkající se všech postupů a záznamů odpovídajících těmto principům a jejich aplikaci
Vytvoření dokumentace a udržování záznamů
Krok 12
4.2 7.7
Požadavky na dokumentaci Aktualizace předběžných informací a dokumentů specifikujících PNP a plán HACCP
5.4 Ověření uplatnitelnosti systému Na základě analýzy nástrojů pro management kvality, s ohledem na zkušenosti a požadavky právních předpisů rozhodnuto o provedení ověření uplatnitelnosti normy ČSN EN ISO 9001:2008 v rámci řízení procesů ve společnosti NAVOS, a.s.
5.5 Systém managementu kvality (kapitola 4 normy ČSN EN ISO 9001:20081) 5.5.1 Všeobecné požadavky (požadavek 4.1 normy) Systém managementu kvality (SMK) v NAVOS, a.s. je závazný pro všechny zaměstnance společnosti. Každý z nich je v oblasti svého zařazení zodpovědný za kvalitu produktu (zboží a služeb). Za efektivitu systému odpovídá ředitel společnosti, který jmenoval představitele vedení pro jakost, zodpovědného za uplatnění, udržování, trvalé zlepšování funkce SMK, procesů a dokumentace SMK v řízeném stavu. Za efektivitu SMK odpovídají dle svých pracovních kompetencí vedoucí úseků v přímé řídící působnosti ředitele. Ředitel společnosti, ředitelé úseků a vedoucí divizí garantují: •
soulad Politiky kvality a cílů kvality s vizí společnosti
•
zajištění zdrojů infrastruktury pro trvalé udržování a zlepšování SMK
•
rozvíjení činností společnosti s ohledem na kvalitu
_____________________________ 1) dále uváděno jen normy
37
Příručka kvality Systém managementu kvality (SMK) je ve společnosti zaveden v oblasti: nákup, skladování, úprava a prodej zemědělských komodit, výroba a prodej krmných směsí, skladování a prodej agrochemie a osiv. Dodržují ho však všechny úseky společnosti. Všeobecné požadavky SMK je dokumentován PK a návaznými dokumenty, trvale udržován a rozvíjen ve shodě se stanovenými požadavky. Úspěšné fungování systému je založeno na poskytování potřebných vstupních informací, aby jednotlivé procesy na sebe plynule navazovaly a jejich výsledky přispívaly k dosažení Politiky a cílů kvality. vymezení SMK z hlediska procesů Procesy jsou definovány v kapitole Procesy společnosti Řídící procesy: řízení společnosti Hlavní procesy: obchodní činnosti, výrobní činnost, zahrnují a) úsek komodit, agrochemie, osiv (+skladování) b) úsek VKS (+skladování) Podpůrné procesy kvality právník IT 1
fin. zdroje plánování
LZ
řízení společnosti
technický úsek
obchodní partneři
3 SMK, controlling
5 RV + skladování 5 VSK + skladování
2
Řízení výroby, obchodní činnost: - agrochemie, osiva - zemědělské komodity - krmné směsi
Obrázek č. 6 Mapa procesů
38
5
agrochemie - skladování
kontrola kvality
4
Legenda mapy procesů: 1 – plánování, strategie (finanční, obchodní plán), zjišťování situace na trhu, uzavírání smluv, strategické rozhodování 2 – poptávka, nabídka, plnění uzavřených smluv, sledování situace na trhu, nákup surovin, evidence stavu zásob surovin, řízení reklamací 3 – interní audity, dokumentace SMK, přezkoumání SMK, stanovení cílů a politiky jakosti 4 – plánování, operativní řízení dle potřeb společnosti a očekávání zákazníka 5 – plnění smluvních vztahů týkajících se výroby
KS, výkupu komodit, prodeje
agrochemie, evidence objednávek, mezioperační a výstupní kontrola, řízení neshodných výrobků, expedice, vystavování průvodních dokladů atd. 6 – kontrola jakosti – laboratoř
Vymezení SMK z hlediska produktu SMK společnosti zahrnuje obchodní činnosti agrochemie, osiva, zem. komodity, krmné směsi skladovací činnosti zemědělské komodity, krmné směsi, agrochemie, výrobní činnosti – krmné směsi.
5.5.2
Požadavky na dokumentaci
5.5.2.1 Obecně (požadavek 4.2.1 normy) Dokumenty SMK společnosti jsou rozděleny do 3 vrstev: I. úroveň: základní dokumenty společnosti: •
zakladatelská listina
•
živnostenská oprávnění
•
Příručka kvality (PK), Politika kvality, Cíle kvality
II. úroveň: organizační a řídící dokumenty: •
příkazy ředitele
•
rozhodnutí ředitele
•
řády
•
směrnice
•
interní pokyny
39
III. úroveň: prováděcí dokumenty, technicko – právní dokumentace, technická dokumentace: •
popisy pracovních míst
•
záznamy (formuláře v předepsané podobě F XXX) nebo přílohy (nedílná součást dokumentu PXXX)
5.5.2.2 Příručka kvality (požadavek 4.2.2 normy) Údržba: odpovědnost za vypracování Příručky kvality má PVSJ, schvaluje ji ředitel společnosti. Správcem je PVSJ, zpracovává její revize, provádí změnové řízení a distribuci. Společnost splňuje bod 4.2.3 Příručka kvality. Příručka je pravidelně aktualizována a schvalována ředitelem společnosti.
5.5.2.3 Řízení dokumentů (požadavek 4.2.3 normy) Společnost má popsáno řízení dokumentace v S01 Řízení dokumentace a záznamů. Interní dokumentace SMK je vedena v elektronických adresářích na intranetu, přístupných zaměstnancům pro čtení a tisk ve formě neřízeného dokumentu. Aktualizaci zajišťuje s podporou IT PVSJ. Barevně se vyznačují změny v dokumentu, neplatné dokumenty jsou uchovány v písemné podobě u PVSJ.
5.6 Odpovědnost managementu (kapitola 5 normy) 5.6.1 Angažovanost managementu (požadavek 5.1 normy) Vedení společnosti nese odpovědnost za: •
stanovení Politiky kvality a každoročně cílů kvality společnosti
•
vytváření materiálních, personálních a finančních zdrojů pro dosažení cílů kvality
•
zlepšování, příp. zvyšování kvalifikace pracovníků nezbytnou pro kvalitní práci v SMK
•
vymezení pravomocí a odpovědností zaměstnanců společnosti
•
pravidelné přezkoumávání Politiky kvality
40
5.6.2 Zaměření na zákazníka (požadavek 5.2 normy) Obchodní partneři očekávají: •
profesionální přístup zaměstnanců ve všech obchodních případech
•
spolehlivost při dodávkách
•
pomoc při řešení nestandardních situací
Požadují: •
dodávku kvalitního zboží za odpovídající cenu
Oceňují: •
odborný a rychlý přístup při projednávání objednávky a uzavírání kupních smluv
•
poradenský servis
•
kompletní a bezchybnou dokumentaci k dodávkám
Kvalita všech prováděných činností je neustále prověřována v celém procesu, od přezkoumání v celém procesu, od přezkoumání požadavku obchodního partnera do poradenských služeb. V případě neshody s požadovaným stavem jsou PVSJ stanovena nápravná a preventivní opatření.
5.6.3 Politika kvality (požadavek 5.3 normy) Je aktualizovaná, pravidelně je posuzována její aktuálnost a vhodnost v rámci přezkoumání SMK managementem.
5.6.4 Plánování (požadavek 5.4 normy) 5.6.4.1 Cíle kvality (požadavek 5.4.1 normy) Společnost vydává každoročně dokument Cíle kvality, obsahující její záměry. 5.6.4.2 Plánování systému managementu kvality (požadavek 5.4.2 normy) Pro strategické vedení společnosti jsou sledovány, udržovány a rozvíjeny procesy společnosti. Důsledným řízením identifikovaných procesů se zajišťuje plnění Politiky kvality a Cílů kvality. Důraz je kladen na hlavní procesy, které musí být velmi pružné k zajištění dynamického rozvoje společnosti. Pro případ zásadních změn organizačních struktury nebo SMK musí PVSJ zajistit návrh plánu přechodu SMK na jinou organizační strukturu tak, aby nedošlo k porušení integrity SMK a byla průběžně dodržována efektivita procesů společnosti.
41
5.6.5 Odpovědnost, pravomoc, komunikace (požadavek 5.5 normy) 5.6.5.1 Odpovědnost a pravomoc (požadavek 5.5.1 normy) Vedení společnosti závazně stanovilo: a) Organizační řád s popisem působnosti útvarů, zásadami organizace práce. b) Řády společnosti vymezují pracovně právní pravidla chování zaměstnanců, tj. Podpisový, Pracovní řád c) Organizační schéma se začleněním jednotlivých úseků ve společnosti, jsou vedeny jako přílohy Organizační řádu Základní organizační strukturu společnosti tvoří: •
sekretariát ředitele
•
technický úsek
•
ekonomický úsek
•
úsek komodit, agrochemie a osiv
•
úsek ŽV a výroby krmných směsí
•
technický úsek
•
ekonomicko-právní úsek společnosti
5.6.5.2 Představitel managementu (požadavek 5.5.2 normy) •
metodicky řídí SMK a prosazuje význam kvality v celé společnosti
•
navrhuje a projednává nápravně-preventivní opatření
•
kontroluje plnění schválených opatření, doporučení zlepšení při následných auditech
•
o stavu SMK předkládá zprávy na poradě vedení společnosti, informuje je o výsledcích auditů a inspekcích
•
zaměřuje procesy společnosti na spokojenost zákazníka a zájmy společnosti
5.6.5.3 Interní komunikace (požadavek 5.5.3 normy) Vedení společnosti interně komunikuje se zaměstnanci, externě s vnějšími fyzickými a právnickými
osobami,
obchodními
partnery.
Zaměstnanci
úzce
komunikují
s obchodními partnery. Interní komunikace (porady vedení a představenstva společnosti, operativní řízení podřízených zaměstnanců) sděluje záměry a úkoly společnosti, Politiku a cíle kvality zaměstnancům. Zpětně jsou získávány náměty na zlepšování SMK.
42
K interní komunikaci přispívá zásadně intranet nebo síťový disk S, kde jsou k dispozici dokumenty společnosti, formuláře, technická a bezpečnostní dokumentace, seznam norem apod.
5.6.6 Přezkoumání managementem (požadavek 5.6 normy) 5.6.6.1 Obecně (požadavek 5.6.1 normy) Přezkoumání efektivity SMK vedením společnosti dle ČSN EN ISO 9001:2008 je podle směrnice Přezkoumání SMK vedením. Vedení společnosti přezkoumává SMK dle potřeby, hodnotí zavedení , fungování , efektivnost a zlepšování procesů společnosti dle zvolených kritérií. V souladu s Politikou kvality vyhlašuje cíle kvality pro každý kalendářní rok. 5.6.6.2 Vstup pro přezkoumání (požadavek 5.6.2 normy) •
odchylky mezi plánem a jeho skutečným (i průběžným) plněním
•
stupeň dosažení cílů kvality
•
výsledky interních auditů
•
rozbor příčin a neshod a reklamací
•
zpětné vazby od zákazníků
•
opatření k nápravě, preventivní opatření, doporučení pro zlepšování
•
následná opatření z předchozích přezkoumání vedením
•
změny, které by mohly ovlivnit SMK
5.6.6.3 Výstup z přezkoumání (požadavek 5.6.3 normy) Vedení společnosti provede souhrnné hodnocení účinnosti a vhodnosti SMK za uplynulé období. Stanoví opatření a rozhodnutí vztahující se ke zlepšování efektivnosti SMK a jeho procesů, ke zlepšování produktů ve vztahu k požadavkům zákazníka a potřebám zdrojů. Z přezkoumání SMK je vyhotoven zápis. Průběžnou činnost úseků a divizí hodnotí představenstvo na poradách a vedení společnosti. Zápis jednání, včetně hodnocení a jmenovitého seznamu termínovaných úkolů je distribuován dle rozdělovníku a archivován na sekretariátě společnosti. Základem pro hodnocení jsou průběžné analýzy a porovnání výsledků a výkonů.
43
5.7 Management zdrojů (kapitola 6 normy) 5.7.1 Poskytování zdrojů (požadavek 6.1 normy) Vedení společnosti zajišťuje dostatečné lidské zdroje pro udržení SMK, které jsou rozhodující pro uskutečňování strategie kvality.
5.7.2 Lidské zdroje (požadavek 6.2 normy) Lidskými zdroji pro provádění činnosti jsou všichni zaměstnanci společnosti. Vedení společnosti zajišťuje potřebu
vzdělávání jednotlivých pracovníků. Potřeby
výcviku a kvalifikace vycházejí z povahy procesu a činností vykonávaných pracovníky a jejich vlivu na jakost a spokojenost zákazníka. (Směrnice S08 Výcvik a školení zaměstnanců) 5.7.3 Infrastruktura (požadavek 6.3 normy) Vedení společnosti poskytuje a udržuje nutnou infrastrukturu k zabezpečení činností společnosti, zahrnující: •
výrobní a skladovací prostory
•
pracovní prostory včetně technického a kancelářského vybavení
•
zařízení pro informační technologie
•
podpůrné prostředky (přepravní prostředky, legislativní zabezpečení, technické normy atd.)
5.7.4 Pracovní prostředí (požadavek 6.4 normy) Vedení společnosti zajišťuje, aby pracovní prostředí mělo pozitivní vliv na motivaci, spokojenost, výkonnost zaměstnanců a tím se zlepšila výkonnost společnosti. Ve všech pracovních prostorách jsou udržovány hygienické podmínky vhodným osvětlením, větráním, vytápěním a úklidem. V pracovním prostoru nevznikají nadměrné vibrace, hluk, vlhkost, které by negativně ovlivňovaly bezpečnost zdraví pracovníku při práci.
5.8 Realizace produktu (kapitola 7 normy) 5.8.1 Plánování realizace produktu (požadavek 7.1 normy) produktem je ve společnosti míněna obchodní činnost, skladování, výroba KS.
44
Směrnice obsahují pravidla, postupy a odpovědnosti při nákupu a prodeji zboží, pravidla a postupy při skladování a postupy při výrobu krmných směsí, zjišťování nabídky, poptávky, sledování trhu, práce se získanými informacemi atd. Záměry, strategie a vize společnosti jsou pravidelně komunikovány na představenstvu společnosti a poradách vedení společnosti. Směrná čísla plánů jsou rozpracována do dílčích finančních, obchodních a výrobních plánů jednotlivých úseků a divizí dle situace na trhu, výsledků předchozích období a strategii společnosti. Při plánování společnost: •
zjišťuje situaci na trhu, potřeby a přání zákazníků
•
stanovuje operativní a obchodní plány
•
určuje záznamy realizace obchodu.
5.8.2 Procesy, týkající se zákazníka (požadavek 7.2 normy) 5.8.2.1 Určování požadavků týkajících se produktu (požadavek 7.2.1 normy) V organizaci se vždy určují: •
požadavky specifikované zákazníkem
•
požadavky zákazníkem neuvedené, ale nezbytné k provedení činností (doplňující)
•
zákonné požadavky
Požadavky, týkající se produktu, jsou uvedeny ve směrnicích Obchodní činnost, jsou dále zakotveny ve smlouvách. Zákonné požadavky na produkt z hlediska jeho bezpečného zacházení a dopravy jsou v bezpečnostních listech agrochemikálií, hnojiv a chemických látek. 5.8.2.2 Přezkoumání požadavků, týkajících se produktu (požadavek 7.2.2 normy) Společnost má vytvořen a dokumentován systém přezkoumání obchodních smluv, viz směrnice Přezkoumání smlouvy. 5.8.2.3 Komunikace se zákazníkem (požadavek 7.2.3 normy) Úseky a divize komunikují se zákazníky všemi dostupnými prostředky (ústně, telefon, fax, mail) tak, aby: •
zákazník získal co nejpřesnější a nejrychlejší informaci o produktu a poskytovaných službách
•
vyřizování zakázek bylo co nejrychlejší a nejefektivnější, a byly poskytovány i doplňkové služby 45
•
získaly zpětné informace o poskytovaných službách tak, aby veškeré připomínky, náměty a požadavky byly podkladem pro zvyšování úrovně poskytovaných služeb.
5.8.3 Návrh a vývoj (požadavek 7.3 normy) 5.8.3.1 Plánování návrhu a vývoje (požadavek 7.3.1 normy) Společnost nemám nejvyšší úroveň vývoje, pouze na základě požadavků zákazníků dochází ke změnám ve tvorbě receptur. Aplikují se nové poznatky do produktů, které získáváme na odborných seminářích, v odborných časopisech i dle doporučení prodejců určitých produktů.
5.8.4 Nakupování (požadavek 7.4 normy) 5.8.4.1 Proces nákupu (požadavek 5.7.1.1 normy) Úseky společnosti, nakupující zboží, investice a služby, zajišťují, aby nakupované položky vyhovovaly specifikovaným požadavkům. Činnosti zajišťované dodavatelsky (outsourcing) Společnost spolupracuje s externími společnostmi. Rozsah spolupráce je vymezen smlouvou, kde jsou jednoznačně stanoveny podmínky spolupráce a povinnosti každé ze smluvních stran. Jejich plnění je pověřenými zaměstnanci průběžně monitorováno. Při obchodování se zemědělskými komoditami a surovinami pro výrobu krmných směsí dle GTP je byly převzaty zásady GTP, viz směrnice GTP02 Doprava a GTP03 (podklady platící v celé skupině AGROFERT HOLDING, a.s.). Hodnocení dodavatelů: a) dodavatelé produktů Hodnocení se provádí průběžně, hodnotí se obvykle: •
výše poskytnuté slevy
•
spolehlivost a pružnost dodávek
Výběr parametrů hodnocení je zásadně v kompetenci jednotlivých vedoucích úseků. b) dodavatelé služeb (skladování, dopravy, spedice, kontrolní organizace, školících a vzdělávacích služeb, spotřebního materiálu, atd.)
46
Hodnocení se provádí při počátečním jednání o uzavření smlouvy a vyhodnocení prvních kontraktů, kdy byly služby dodavatelů využity, poté je rozhodující cena služby za srovnatelných podmínek. 5.8.4.2 Informace pro nákup (požadavek 7.4.2 normy) Je nakupováno standardizované zboží, odpovídající technickým normám či specifickým požadavkům obchodních partnerů dle informací, zakotvených v kupních smlouvách. 5.8.4.3 Ověření nakupovaného produktu (požadavek 7.3.4 normy) Nakupovaný produkt je ověřován při přejímce zboží dle kupní smlouvy .
5.8.5 Výroba a poskytování služeb (požadavek 7.5 normy) 5.8.5.1 Řízení výroby a poskytování služeb (požadavek 7.5.1 normy) Pro kalendářní rok se společnost řídí obchodním plánem. Obsahuje nákup a prodej jednotlivých komodit, KS a dalších produktů. Předpokládaný obrat je ve finančním vyjádření. Obchodní plán je stanoven managementem společnosti a je upřesňován na poradách vedení společnosti dle informací o výši sklizně, tržním prostředí, cenách, poptávce, nabídce, příp. jiných faktorech.
Oblast výroby krmných směsí Základem pro výrobu krmných směsí jsou receptury vydané úsekem krmiv. Podle denního plánu výroby, který obdrží obsluha v tištěné podobě, zadává obsluha do výroby požadované druhy krmných směsí v příslušném množství pro každý den. V průběhu výroby se odebírají vzorky krmných směsí na laboratorní rozbor . Podrobný postup výroby krmných směsí je specifikován ve směrnicích pro výrobu . Oblast rostlinné výroby Dle zjištěné kvality vedoucí příslušného provozu organizuje další postup zpracování a úpravy naskladněného zboží. V případě zvýšeného množství příměsí či nečistot nebo vyšší vlhkosti nad parametry příslušné normy, se produkt upraví na čistícím nebo sušícím zařízení. Po úpravě je produkt naskladněn na určený sklad. Četnost vzorků, měření teplot a vlhkosti rostlinných produktů během úpravy jsou popsány v jednotlivých směrnicích.
47
5.8.5.2 Validace procesů výroby a poskytování služeb (požadavek 7.5.2 normy) Ve společnosti prochází všechny procesy kontrolou a to v našich laboratořích, popřípadě ve smluvních laboratořích provádějících vybrané druhy zkoušek pro potřebu společnosti. Je vytvořen přesný pracovní postup pro kontrolu a zkoušení a Plán kontroly jakosti krmiv, uvádějící periodicitu validací (např. zkouška zamíchanosti, křížová kontaminace) 5.8.5.3 Identifikace a sledovatelnost (požadavek 7.5.3 normy) K zabezpečení potřebné identifikace se ve společnosti. využívají operativní a trvalé značení produktů i signální barvy s definovaným významem definujícím i stav produktu ve vztahu k monitorování a měření. Při barevném označování produktu je ve společnosti uvedený význam barev a symbolů vždy respektován. 5.8.5.4 Majetek zákazníka (požadavek 7.5.4 normy) SHR, SZIF a ostatní Pověřený pracovník přezkoumá stávající možnosti v rámci podniku (skladové možnosti, kontrola jakosti a podobně), projedná požadavek s nadřízenými a vyzve zákazníka k uzavření smlouvy. Dále projedná se zákazníkem smlouvu o skladování a ošetřování výrobku, případně jeho zpracování. Pokud dojde ke ztrátě nebo poškození produktu dodaného zákazníkem, je vystaven záznam o neshodě a vedoucí příslušného úseku informuje zákazníka o zjištěné skutečnosti. Dále projedná se zákazníkem optimální řešení problému. 5.8.5.5 Uchování produktu (požadavek 7.5.5 normy) Při manipulaci, balení, skladování, ochraně a dodávání produktů se pracovníci řídí pracovními postupy, pokyny přímého nadřízeného, který je odpovědný za určení manipulačních postupů, použití manipulačních prostředků a ochranných obalů a manipulačních míst. Při tom věnují zvláštní pozornost uchování jakosti a identifikovatelnosti komponentů a produktů. 5.8.6 Řízení monitorovacích a měřících zařízení (požadavek 7.6 normy) Vymezení měřidel a metrologické činnosti ve společnosti jsou stanoveny ve směrnic Metrologie, ta specifikuje: •
postup pro pořizování a zavádění měřidel, která jsou potřebná k ověřování znaků produktů a parametrů procesů,
48
•
postup pro zajišťování periodického ověřování/kalibrace měřidel, požadavky na související evidenci a záznamy,
•
způsoby
označování
měřidel
k identifikaci
kategorie,
aktuálního
metrologického stavu i pro individuální odlišitelnost, •
požadavky na manipulaci, ochranu a uchovávání měřidel tak, aby metrologický stav nebyl nevhodně ovlivňován,
•
odpovědnosti a pravomoci související s metrologickými činnostmi
•
zajišťována externě u subdodavatelů, kteří svoji schopnost prokázali platnou akreditací autorizací nebo jiným odpovídajícím způsobem,
•
prováděna
interně
prostřednictvím
vyškoleného
personálu
dle
dokumentovaného postupu a za použití PE platným ověřením / kalibrací. •
za zabezpečování metrologické činnosti ve společnosti odpovídá metrolog, který tuto činnost řídí a koordinuje a jsou odpovědný zejména za ověřování a kalibraci měřidel, označování měřidel a jejich přechovávání,
(S24 Kalibrační postupy, S25 Metrologie)
5.9 Měření, analýza a zlepšování (kapitola 8 normy) 5.9.1 Obecně (požadavek 8.1 normy) Společnost plánuje měření, analýzy a zlepšování procesů v oblasti: a) zajištění shody s požadavky zákazníka b) zlepšování efektivnosti SMK U obchodních případů je obchodováno především standardní zboží dle technických norem, případně dle nabídkového vzorku.
5.9.2 Monitorování a měření (požadavek 8.2 normy) 5.9.2.1 Spokojenost zákazníka (požadavek 8.2.1normy) K hodnocení spokojenosti zákazníka slouží zejména: •
informace z komunikace se zákazníky
•
plnění plánů jednotlivých úseků
5.9.2.2 Interní audit (požadavek 8.2.2 normy) Fungování SMK na pracovištích společnosti ověřuje interní audit dle směrnice Interní audit.
49
5.9.2.3 Monitorování a měření procesů (požadavek 8.2.3 normy) Procesy společnosti jsou měřeny nebo monitorovány, viz směrnice S29 Přezkoumání SMK vedením, controlling. Rozhodnutí o účinnosti procesů a případné rozhodnutí o změnách je v kompetenci ředitele společnosti. 5.9.2.4 Monitorování a měření produktu (požadavek 8.2.4 normy) Produkt je monitorován zaměstnanci jednotlivých úseků a je sledováno plnění smluvních podmínek ze strany společnosti .
5.10.3 Řízení neshodného produktu (požadavek 8.3 normy) Činnosti popisuje směrnice Řízení neshodného produktu, reklamace. Jsou zde uvedena pravidla, postupy, odpovědnosti a pravomoci pro přezkoumání a vypořádání neshody produktu/služby, reklamace, jejich evidenci, vyhodnocení a opatření k nápravě, prevenci a zlepšování.
5.10.4 Analýza dat (požadavek 8.4 normy) Údaje jsou evidovány v tabulkách a hodnoceny. Základem analýzy údajů jsou:
analytické rozbory zboží, posuzuje se shoda s požadavky na produkt
přehled o pohledávkách a závazcích (včetně výše dosahovaného obratu s obchodními partnery)
sledování pohledávek po lhůtě splatnosti
dotazníky nebo informace o spokojenosti zákazníků
reklamace a podněty zákazníků
podíl komodity, zboží na trhu
trendy vývoje úvěrů, pohledávek, zásob, majetku a závazků
reporting controllingu
5.10.5 Zlepšování (požadavek 8.5 normy) 5.10.5.1 Neustálé zlepšováíí ( požadavek 8.5.1 normy) Společnost neustále zlepšuje efektivnost SMK využíváním Politiky a cílů kvality na základě interních auditů, analýz získaných údajů, uplatňováním nápravných a preventivních opatření, přezkoumání vedením.
50
Ukazatelem úspěšnosti je zlepšování v oblasti kvality obchodovaných komodit a služeb, kladný ohlas obchodních partnerů, prosperita. 5.10.5.2 Nápravná a preventivní opatření (požadavek 8.5.2 normy) Činnost popisuje směrnice Nápravná a preventivní opatření a Interní audit. Stanoví možné podněty k zahájení činnosti, postupy, zodpovědnosti a pravomoci pro vyšetření vzniklých a potenciálních neshod, opatření k nápravě a preventivní opatření a způsob využívání informací z uplatněných nápravných a preventivních opatření. Za plnění dohod a závěrů auditů a zodpovídá z titulu své funkce ředitel.
5.11 Diskuse Společnost NAVOS, a.s. splňuje všechny požadavky normy ČSN EN ISO 9001. Díky svým schváleným a užívaným směrnicím a postupů splňuje také zásady Správná výrobní praxe pro skladování zemědělských komodit v České republice. Všeobecně se dá říci, že tato norma je soubor minimálních požadavků na systém managementu kvality organizace. Není závazná, ale její použití se doporučuje, pro společnost se stane závaznou až v momentě, kdy se společnost zaváže například svému obchodnímu partnerovi, že je bude dodržovat. Potom je pro firmu závazná. (DUDEK, 2010) Dodržování normy, formální uznání systému managementu kvality provádí ve firmě certifikační společnost, která je akreditována u národního akreditačního orgánu.
Koncepce ČSN EN ISO 9001 je striktní nástroj, který nutí zaměstnance ve společnosti dodržet stanovené postupy popsané v jednotlivých směrnicích, kde jsou také definovány pravomoci a odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců. Je velmi důležité uvědomit si, že platí a bude platit zásada: Systém managementu jakosti nestačí mít dokonale zdokumentován, systém jakosti musí fungovat v praxi! (DUDEK, 2010)
Jelikož společnost skladuje i pro své obchodní partnery (již zmíněný SZIF, SHR a další), je článkem potravinového řetězce - suroviny jsou dále používány k výrobě krmných směsí, prodávají se na mlýny, je dodržování určitých směrnic a postupů kontrolováno nejen certifikační společností při dozorových auditech, ale také různými
51
státními orgány, jakou jsou SZIF, ÚKZÚZ, ale také namátkovými inspekcemi mateřské společností AGROFERT HOLING, a.s. nebo externími audity obchodních partnerů.
Koncepci této normy lze chápat jako špičku ledovce, je to začátek cesty ke špičkové jakosti. Pokud má však společnost tento systém vybudovaný a dále jej rozvíjí, můžeme očekávat, že se to kladně projeví pozitivními skutečnostmi - v souladu se zákony a vyhláškami stanovených dokumentací, jasně stanovenými odpovědnostmi a pravomocemi zaměstnanců společnosti, stabilizuje se jakost produkce a zvýší se bezchybnost vyráběných produktů, sníží se reklamace a náklady na jejich vyřízení.
Pro mnohé společnosti se certifikace a zavedení výše uvedené normy stalo jen nutností, ale je třeba si uvědomit, že mít certifikát ISO 9001 se stává v dnešních podmínkách trhu EU téměř samozřejmostí pro všechny společnosti, které chtějí uspět na evropském trhu. Řadu společností k tomuto kroku tlačí i jejich odběratelé, aby nebyl narušen pomyslný článek v obchodním řetězci. Dodržování této normy ISO však nemůže zaručit ekonomický úspěch či naprostou oddanost zaměstnanců. Naopak je téměř jisté – co se týče požadavků zákazníků na kvalitu – neustále porostou…..(DUDEK, 2010)
Mít certifikovaný systém vybudovaný dle norem ISO již přestává být avizovanou konkurenční výhodou, protože konkurence si jej může obstarat taky, proto musí společnost stále hledat takové způsoby, aby co nejlépe naplnila požadavky svých zákazníků a měla tak neustále náskok před konkurencí (DUDEK, 2010). Pro zemědělské společnosti to v dnešní době platí dvojnásob.
52
6. ZÁVĚR Výsledkem bakalářské práce byla analýza nástrojů vhodných pro management kvality, výběr odpovídající normy a její uplatnění
v konkrétní společnosti.. Byla
vybrána norma ČSN EN ISO 9001:2008 a implementace provedena ve společnosti společnost NAVOS, a.s., nakládající se zemědělskými komoditami, které jsou dále používány v potravinovém řetězci a to buď jako surovina pro výrobu krmných směsí nebo jako surovina prodávána do mlýnů. Snadná a efektivní implementace prokázala správnou volbu nástroje pro management kvality. Ověření uplatnitelnosti požadavků prokázalo pozitiva těchto aktivit při řízení kvality a zdravotní nezávadnosti a dále možnosti, jak zvolený nástroj dále optimalizovat s ohledem na další požadavky právních předpisů, správných praxí a dobrovolných standardů . Vzhledem k tomu, že téměř všechny rozebírané systémy ISO 9001, HACCP, Správná výrobní praxe jsou již ve firmě zavedenu, bylo by vhodné, aby management zvážil možnost implementace normy ISO 22000, která by mohla využít všech dokumentů a systémů, které se již v rámci skladování používají a jsou ve firmě zaběhlé. Toto konstatování je však spíše výzvou pro management společnosti a pro případné další pokračování mé práce.
53
7. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY ANONYM 1, 2010, Inoformace o mezinárodních normách ISO 9001, ISO 22000 [cit. 2010-03-24]. Dostupné na: http://www.info-iso.cz/iso_9001_informace/ ANONYM 2, 2010, Systematický přístup k jakosti a zdravotní nezávadnosti v podnicích s výrobou nebo zpracování potravin , [cit. 2010-03-24]. Dostupné na: http://www.bureauveritas.cz/wps/wcm/connect/bv_cz/local/home/about-us/ourbusiness/certification/sector_specific_solutions/food/ ČERMÁK, J., 2009, Správná výrobní a hygienická praxe v zemědělské prvovýrobě a činnostech souvisejících, KVS pro JMK, Brno, „nepublik“ ČSN EN ISO 9000:2005, Systémy managementu kvality – Základní principy ČSN EN ISO 9001:2008, Systémy managementu kvality – Požadavky ČSN EN ISO 22000:2005, Systémy managementu bezpečnosti potravin – Požadavky na organizaci v potravinovém řetězci DUDEK, M., Katedra kontroly a řízení jakosti, VŠB – TU Ostrava, [2010-02-02]. Od kontroly jakosti k ISO 9000, Dostupné na: http://katedry.fmmi.vsb.cz/639/qmag/mj20-cz.htm DUŠKOVÁ, M., 2008, Systémy řízení jakosti a bezpečnosti potravin, Bakalářská práce, UTB ve Zlíně, Zlín, 41 s. HEZKÝ, P., 2009, Správné uskladnění zrnin a olejnin, [2010-02-02]. Dostupné na http://www.agroweb.cz/page.php?sid=333&Lang=cs Interní materiály společnosti NAVOS, a.s. Interní materiály společnosti AGROFERT HOLDING, a.s. KOLOMAZNÍK, J., 2006, Správná výrobní praxe pro skladování zrnin a olejnin, MZe Praha, Praha, 28 s. NENADÁL, J., NOSKIEVIČOVÁ, D. PETŘÍKOVÁ, R., PLURA, J., TOŠENOVSKÝ, J., 2002 Moderní systémy řízení jakosti, Management Press, Praha, 282 s. RADA, K., BEDNÁŘ, C., Podporou kvality se odlišíme od konkurence, Burelu Veritas Certification Czech Republic, s.r.o., „ nepubl.“ VAVŘÍK, J., Bezpečnost a kvalita – standardy správné výrobní a hygienické praxe (GMP) a systémy bezpečnosti pro oblast výroby krmiv, TÜV SÜD Czech s.r.o., „ nepubl.“
54
8. SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1 Železobetonové silo (divize Kroměříž) Obrázek č. 2 Skladovací hala (divize Kroměříž) Obrázek č. 3 Ocelové silo (divize Kroměříž) Obrázek č. 4 Procesní přístup ISO 9001 Obrázek č. 5 Základní principy HACCP Obrázek č. 6 Mapa procesů
55
9. SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Skladovací kapacita společnosti NAVOS, a.s. k 1.1.2010 Tabulka č. 2 Nejvýznamnější výkupy skupiny AGROFERT HOLDING, a.s. a přehled certifikovaných systémů Tabulka č. 3 Vzájemné vztahy mezi ISO 22000:2005 a ISO 9001:2000 (příloha A ČSN EN ISO 22000) Tabulka č. 4 Vzájemné vztahy mezi HACCP a ISO 22000:2005 (příloha B ČSN EN ISO 22000)
56
