MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2011

KATEŘINA DRÁPELOVÁ

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Fotovoltaický systém pro rodinný dům Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Dr. Ing. Radovan Kukla

Kateřina Drápelová

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Fotovoltaický systém pro rodinný dům vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Brno, dne……………………………..

Podpis…………………………………

PODĚKOVÁNÍ Děkuji tímto panu Dr. Ing. Kuklovi za odborné vedení a cenné rady, které mi během zpracování této bakalářské práce vždy ochotně poskytoval. Touto cestou také děkuji všem mým blízkým za podporu při studiu.

ABSTRAKT Tato bakalářská práce na téma fotovoltaický systém pro rodinný dům se zaměřuje na využití solární energie, popisuje typy fotovoltaických článků a systémů. Popisuji zde historii, další možnosti využití obnovitelných zdrojů, ekologické a ekonomické parametry. V praktické části je popsána fotovoltaická elektrárna pro rodinný dům, kde jsou popsány součásti instalovaného systému a výsledky naměřených dat, které jsou shrnuty do grafů.

Klíčová slova: fotovoltaika, fotovoltaický článek, fotovoltaický panel, fotovoltaický systém, solární energie.

ABSTRACT This bachelor´s thesis with the theme Photovoltaic systém for family house focuses on possibilities of using solar energy deals with the use of solar energy, describes the types of photovoltaic cells and systems. In this thesis I briefly give the general information of history and I am describing other ways of utilizing renewable energy sources.

I

also

concentrate

The practical part describes

on

ecological

the photovoltaic power

and

economical

plant for family

parameters.

houses, which

describes the components of the installed system and the results of the measured data which are summarized in graphs.

Key words: photovoltaics, photovoltaic cell, photovoltaics panel, photovoltaics system, solar energy.

OBSAH

1

ÚVOD ....................................................................................................................... 9

2

CÍL .......................................................................................................................... 11

3

OBNOVITELNÉ ZDROJE .................................................................................. 12

4

5

6

3.1

Vodní elektrárny .......................................................................................................... 12

3.2

Geotermální elektrárny ................................................................................................ 13

3.3

Biomasa ....................................................................................................................... 14

3.4

Větrné elektrárny ......................................................................................................... 15

3.5

Tepelná čerpadla .......................................................................................................... 15

VYUŽITÍ SOLÁRNÍCH SYSTÉMŮ .................................................................. 17 4.1

První generace ............................................................................................................. 17

4.2

Druhá generace ............................................................................................................ 17

4.3

Třetí generace .............................................................................................................. 17

4.4

Čtvrtá generace ............................................................................................................ 18

TYPY FV ČLÁNKŮ.............................................................................................. 19 5.1

Křemíkové monokrystalické články ............................................................................ 19

5.2

Články z polykrystalického křemíku ........................................................................... 20

5.3

Články z amorfního křemíku ....................................................................................... 20

ROZDĚLENÍ FV SYSTÉMŮ .............................................................................. 21 6.1

Systémy připojené k elektrické rozvodné síti .............................................................. 21

6.2

Autonomní systémy (Off-Grid) ................................................................................... 21

6.2.1

Off-Grid systémy s přímým napájením ............................................................. 22

6.2.2

Off-Grid hybridní systémy ................................................................................ 22

6.2.3

Off-Grid systémy s akumulací elektrické energie ............................................. 22

7

P-N PŘECHOD ..................................................................................................... 23

8

SOLÁRNÍ TECHNIKA ........................................................................................ 25 8.1

Termický solární systém .............................................................................................. 25

8.2

9

Sledovač slunce Traxle ................................................................................................ 25

KLIMATICKÉ PODMÍNKY............................................................................... 27

10 POŽADAVKY NA INSTALACI ......................................................................... 28 11 PŘÍPRAVA A POSOUZENÍ BUDOVY ............................................................. 30 11.1

Ochrana před bleskem ................................................................................................. 31

11.2

Ochrana před přepětím ................................................................................................ 31

12 PROVOZNÍ NÁKLADY ...................................................................................... 32 13 LEGISLATIVA ..................................................................................................... 33 14 EKOLOGICKÉ ASPEKTY ................................................................................. 35 15 EKONOMICKÉ ASPEKTY ................................................................................ 36 15.1

Osvobození od daně z příjmu ...................................................................................... 36

15.2

Odpisování ................................................................................................................... 36

15.3

Náklady a ztráta minulých let ...................................................................................... 37

15.4

Prodej elektrické energie ............................................................................................. 37

15.4.1

Zelený bonus ..................................................................................................... 38

16 FVE PRAHA – RUZYNĚ ..................................................................................... 39 16.1

Výsledky naměřených dat............................................................................................ 40

17 ZÁVĚR ................................................................................................................... 43

1 ÚVOD Fotovoltaika patří mezi nejrychleji rostoucí energetické odvětví na světě. Dle mého názoru je využívání solární energie nejperspektivnější alternativní zdroj a nejvíce se rozvíjející obor na naší planetě. „Slunce uctívaly téměř bez výjimky všechny civilizace na této planetě, často jako boha nebo dokonce nejvyššího z bohů, jakým byl například u Egypťanů Ra. Dokonce i monoteistické civilizace jako je ta naše pořádají oslavy na počest Slunce převzaté nepochybně z kultů našich pohanských předků. Historické prameny dokazují, že již v dobách vrcholné Antiky, tedy dávno předtím, než se přišlo na to „jak“, považovali lidé Slunce za dárce energie nutné k životu. Sdílelo toto privilegium spolu s vodou. Naši předkové tedy slunce uctívali zcela právem.1 Nepřetržitý tok slunečního záření, který dopadá na naši zemi 10.000krát převyšuje současné energetické potřeby obyvatelstva a zastaví se teprve až naše centrální hvězda „vyhasne“. Tyto skutečnosti by naší ani bezpočtu příštích civilizací neměly dělat starosti. I když, naskýtá se mi jedna otázka. Kdy nastane ta „hranice“ mezi únosností a sobeckým žitím na naší planetě? Zatím se zdá, že je energie „dostatkovým zbožím“. Avšak musíme doufat, že jako lidstvo nezpůsobíme dramatické změny klimatu. Česká republika se v loňském roce stala evropskou mocností ve využití solární energie. Instalovaný výkon nových solárních elektráren byl v roce 2010 třetí největší v Evropské unii a překročil 1000 megawattů. Předstihla nás jen Itálie a Německo, kde výkon nově postavených fotovoltaických elektráren dosáhl téměř 7000 MW. Vyplývá to ze statistiky, kterou zveřejnila Evropská asociace fotovoltaického průmyslu (EPIA).2 Fotovoltaický systém přeměňuje díky jednotlivým fotovoltaickým článkům solární energii na elektrickou energii. První fotovoltaický článek náhodou objevil francouzský fyzik Becquerel v roce 1839, avšak první skutečný FV článek s použitím selenu vytvořili William G. Adams a 1

Bacher Pierre, 2000: Energie pro 21. století, Éditions Nucléon, Paris, 182 s.

2

http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vykon-novych-solarnich-elektraren-v-cr-loni-treti-nejvetsi-v-eu

9

Richard E. Day roku 1877. Fotoelektrický jev fyzikálně popsal v roce 1905 Albert Einstein (1879 – 1955), kterému byla udělena Nobelova cena za jeho práci v roce 1921 a to za příspěvky k teoretické fyzice, zejména pak za objev zákonitostí fotoelektrického jevu. Patentovat si ale jako první nechal Američan Russel S. Ohl svůj křemíkový fotovoltaický článek až v roce 1946.3 Fotovoltaický systém se skládá z několika FV článků (modulů), které jsou spojeny do panelů a jsou mezi sebou spojeny vodičem. FVE je osazena rozvaděčem spolu se střídači a elektroměrem. Limita, která nejvíce omezuje účinnost solární energie je životnost samotného fotovoltaického článku, což je zhruba 25 let. Ať už je historie fotovoltaiky jakkoliv dlouhá, řekněme, že opravdový „boom“ se děje až v posledních patnácti letech.

3

Murtinger K., Beranovský J., Tomeš M., 2008, Fotovoltaika. Elektřina ze slunce, Era, Brno 80 s.

10

2 CÍL Cílem mé bakalářské práce je popsat využití solární techniky a fotovoltaického systému pro rodinný dům a zároveň zhodnotit ekonomické a ekologické aspekty. Dále budu specifikovat technické a legislativní požadavky na instalaci FV systému. Praktická část se zabývá detailním vývojem již nainstalované fotovoltaické elektrárny v Praze a měření výstupní elektrické energie od počátku jejího spuštění do provozu. Mnou vybraný modelový dům se nachází v Praze – Ruzyni, kde je nainstalovaná fotovoltaická elektrárna s výkonem 5 kilowattpeak (dále jen kWp) a je otočena na „čistý jih“. Dále jsou praktické části uvedeny výsledky měření dodané energie od doby, kdy je výše uvedená FVE v provozu, tzn. od 27. 8. 2009.

11

3 OBNOVITELNÉ ZDROJE Současný stav v energetické politice prosazuje vyrovnaný počet jednotlivých druhů energetických zdrojů (obnovitelných a neobnovitelných), jejichž role je přímo závislá jak na hodnocení z hlediska trvale udržitelného rozvoje, tak z hlediska ekonomických ukazatelů. Neobnovitelnými zdroji energie jsou fosilní a nukleární paliva, jako uhlí a uran, která se spalují v klasických elektrárnách např. tepelných a jaderných (Temelín, Dukovany). V současné době jsme především závislí na těchto energetických zdrojích, jejichž množství na naší planetě je omezené a vyčerpatelné. Proto je v rámci energetické politiky kladen důraz na nahrazování tzv. alternativními zdroji, častěji nazývané jako zdroje obnovitelné, které jsou v měřítku existence lidstva a jeho potřeb neomezenými a nevyčerpatelnými formami energie ze Slunce a Země. Mezi alternativní zdroje patří: 

energie vody



geotermální energie



spalování biomasy



energie větru



energie slunečního záření



využití tepelných čerpadel

3.1 Vodní elektrárny Využití vodních toků patří mezi nejstarší zdroje energie, které jsou lidstvem využívány. Vodní elektrárny jsou založeny na principu, kdy voda roztáčí turbínu, která je na společné hřídeli s elektrickým generátorem (tzv. turbogenerátor), přičemž tato mechanická energie proudící vody se dále mění na elektrickou energii, která je transformována a odváděna do míst potřeby.4 Bohužel v České republice nejsou vhodné přírodní podmínky pro vodní elektrárny, jelikož české vodní toky mají malé převýšení (spád) a nedostatečné množství vody. 4

http://www.vodni-tepelne-elektrarny.cz/vodni-elektrarny-cr.htm

12

Hydroenergetický technicky využitelný potenciál našich toků je asi 3000 GWh za rok se zahrnutím všech aspektů zahrnujících životní prostředí, osídlení, infrastrukturu a rozmístění průmyslu. Loňský rok byl považován za relativně vhodný a dle statistik ERÚ celková výroba dosáhla 2 400 GWh/rok, z toho 1300 GWh bylo vyrobeno právě v našich osmi největších elektrárnách. V současné době se v ČR provozuje asi 550 malých vodních elektráren. Přibližně 2/3 z nich mají výkon do 100 kW.5 Tabulka č. 1 - Seznam vodních elektráren v ČR Název

Celkový instalovaný

Vodní tok

Provozovatel

výkon [MW]

Dlouhé Stráně I

650

Divoká Desná

ČEZ

Dalešice

480

Jihlava

ČEZ

Orlík

364

Vltava

ČEZ

Slapy

144

Vltava

ČEZ

Lipno I

120

Vltava

ČEZ

Štěchovice II

45

Vltava

ČEZ

Kamýk

40

Vltava

ČEZ

22,5

Vltava

ČEZ

Štěchovice I

Osm největších vodních elektráren dle jejich výkonu6

3.2 Geotermální elektrárny Geotermální elektrárny využívají k přeměně jednoho druhu energie (uhlí, uran, plyn, voda…) elektrickou energii z nitra Země. Staví se zejména v oblastech, které jsou vulkanicky aktivní a využívají k pohonu turbín horkou páru stoupající pod tlakem z gejzírů a horkých pramenů, které se vtlačuje do vrtů, v hloubi země ohřívá a ohřáté vyvádí na povrch. Celkový instalovaný výkon geotermálních elektráren ve světě se odhaduje na 8000 MW. Na rozdíl od většiny jiných typů elektráren, jako je jaderná 5

http://www.energie21.cz/archiv-novinek/Potencial-vodni-energie-v-Ceske-republice__s303x33333.html http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/informace-o-vodni-energetice.html

6

13

elektrárna nebo elektrárna spalující fosilní paliva, nepotřebují geotermální elektrárny žádné palivo. Jejich nevýhodou je, že jsou dostupné pouze na některých místech zemského povrchu (Francie, Japonsko, USA), i když je potenciál geotermálních zdrojů obrovský. Výstavba geotermální elektrárny je zhruba pětkrát dražší než stavba jaderné elektrárny.7 Podíl těchto elektráren v rámci celé Evropy je minimální, v některých lokalitách je ale jeho význam značný. Mezi takové oblasti patří Island, kde z geotermálních zdrojů pochází většina elektrické energie a kde jsou tyto zdroje využívány i k vytápění domů a ohřevu vody. Tento zdroj je významně využíván v Itálii v oblastech s aktivní sopečnou činností (Vesuv, Liparské ostrovy, Sicílie).8

3.3 Biomasa Jedná se o hmotu organického původu (rostlinného i živočišného), která se používá k topení, a je výsledkem výrobní činnosti nebo vzniká využitím odpadů ze zemědělské, potravinářské a lesní výroby jako je zpracování dřeva, slámy či dalších plodin. Jako příklad bych uvedla pelety, což jsou granule získané vysokotlakým lisováním dřevního, ale i jiného odpadu (např. sláma, zbytek po fermentaci z bioreaktorů). Obecně se pelety považují za palivo budoucnosti. Při jejich spalování totiž nedochází ke zvyšování emisí skleníkových plynů, protože emise CO2 vznikající při spalování jsou pohlcovány pomocí procesu fotosyntézy. Vzniklý popel, jehož množství je minimální, lze navíc využít jako hnojivo navracející půdě potřebné minerální látky (vyčerpané například při vypěstování rostlinné biomasy).9

7

http://www.alternativni-zdroje.cz/vodni-geotermalni-energie.htm http://www.alternativni-zdroje.cz/vodni-geotermalni-energie.htm

8 9

http://hobby.idnes.cz/co-je-biomasa-a-jak-se-s-ni-topi-manual-nejen-pro-katerinu-jacques-pww-/hobbydomov.asp?c=A090407_171941_hobby-domov_mce

14

3.4 Větrné elektrárny Dalším historicky nejstarším energetickým zdrojem je vítr. Ten vzniká prouděním vzduchu, které je způsobeno nerovnoměrným ohříváním vzduchu a Země (teplejší ohřátý vzduch je lehčí a stoupá vzhůru, chladnější těžší klesá k povrchu Země). Pohybová energie větru otáčí listy či lopatkami rotoru a tím vzniká mechanická energie. Ta je přenášena přes převodovku do generátoru, kde se mění na elektrickou energii. I když Česká republika opět nemá vhodné klimatické podmínky pro využití větrné energie, česká elektrárenská společnost ČEZ se chystá do větrných elektráren do roku 2020 investovat 20 miliard Kč.10

3.5 Tepelná čerpadla Zjednodušeně lze říci, že tepelné čerpadlo spotřebovává přibližně jednu třetinu svého výkonu ve formě elektrické energie. Zbývající dvě třetiny tvoří teplo, které je odnímáno z ochlazované látky (vzduchu, země, vody). Technický princip tepelného čerpadla. Tepelné čerpadlo obsahuje čtyři základní části chladícího okruhu: výparník, kompresor, kondenzátor a expanzní ventil. Teplo odebrané venkovnímu prostředí se ve výparníku předává pracovní látce (kapalnému chladivu) při relativně nízké teplotě. Zahřátím chladiva dojde k jeho odpaření a páry jsou následně stlačeny v kompresoru na vysoký tlak. Stlačené chladivo je přiváděno do kondenzátoru, kde při kondenzaci předává teplo do topné vody za vyšší teploty, než bylo teplo ve výparníku odebráno. V expanzním ventilu se cyklus uzavírá a dochází ke snížení tlaku chladiva na původní hodnotu ve výparníku.11 Jelikož důležitost alternativních zdrojů, jak uvádí následující citace, je jednou z priorit politiky EU, stává se i tato problematika aktuálním tématem pro Českou republiku. „Požadavek na maximální využívání alternativních zdrojů je i jedním z klíčových bodů energetické politiky Evropské unie. Podle výsledků průzkumu provedeného statistickým 10

http://www.nazeleno.cz/energie/energetika/vetrna-energie-a-jeji-vyuziti-v-ceske-republice.aspx

11

http://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla

15

úřadem EU Eurostat považuje zvyšování podílu alternativních zdrojů energie na bilanci spotřeby energie za jeden z prioritních úkolů svých vlád 90 % občanů členských zemí. Česká republika se zavázala v dohodě z Atén z března 2003, že bude podíl výroby elektrické energie z alternativních zdrojů v roce 2010 činit 8 % celkové výroby. Podíl alternativních zdrojů na spotřebě primárních zdrojů se pak k roku 2010 předpokládá 6%. Otázkou dosud zůstává, jaké ekonomické podmínky bude třeba splnit, aby se tohoto podílu dosáhlo. ČEZ je největším producentem elektrické energie v České republice, zvýšil v roce 2004 meziročně výrobu v alternativních zdrojích (vodní elektrárny bez přečerpávání, biomasa, větrná a solární elektrárna) o 97 %.“12

12

http://www.alternativni-zdroje.cz/

16

4 VYUŽITÍ SOLÁRNÍCH SYSTÉMŮ FV články mají za sebou téměř padesát let vývoje a byla vyvinuta celá řada typů a konstrukcí s použitím různých materiálů. Rozlišují se proto čtyři generace fotovoltaických článků.13

4.1 První generace Jsou to fotovoltaické články vyrobené z destiček monokrystalického křemíku, v nichž je vytvořen velkoplošný p-n přechod. Pro tento typ je charakteristická dlouholetá stabilita výkonu a dobrá účinnost. V současné době se stále jedná o nejpoužívanější typ fotovoltaických článků, které jsou určeny hlavně pro velké instalace. Mezi hlavní nevýhody tohoto typu řadíme velkou spotřebu křemíku a značnou náročnost výroby.

4.2 Druhá generace Jedná se o tenkovrstvé články, jejichž výroba se značně zlevnila a také se snížilo potřebné množství křemíku na rozdíl od článků první generace. Nejběžnější jsou články z polykrystalického, mikrokrystalického nebo amorfního křemíku. Hlavní nevýhodou je znatelně menší stabilita a nižší účinnost, která časem klesá. V poslední době se tyto tenkovrstvé články nacházejí hlavně v takových aplikacích, kde je požadována pružnost a ohebnost. Příkladem mohou být tenkovrstvé fólie, které se při instalaci nalepí na střechu a plní funkci nepropustné fólie a současně vyrábějí elektřinu.

4.3 Třetí generace Tyto systémy využívají k separaci nábojů jiné metody než p-n přechod a jiné materiály než polovodiče. Například jsou to fotogalvanické články, polymerní články složené

13


17

z polymeru s konjungovanými dvojnými vazbami a molekul fulerenu. Začínají se také uplatňovat nanostruktury ve formě nanotyčinek z uhlíku. Výhodou je možnost cíleně ovlivňovat optické a elektrické vlastnosti. Nevýhodou jsou problémy s nízkou účinností, malou stabilitou vlastností a životností.

4.4 Čtvrtá generace Fotovoltaické články čtvrté generace se vyznačují tím, že jsou složené z jednotlivých vrstev, které jsou schopny velmi efektně využívat širokou část slunečního spektra. Fungují na principu, že každá vrstva dokáže využít světlo pouze v daném rozsahu vlnových délek a zbylé nevyužité záření propouští do hlubších vrstev, kde je využito.

18

5 TYPY FV ČLÁNKŮ V současnosti se více než 90% komerčně dostupných FV článků vyrábí z křemíku, který se tak stává nejvíce používaným materiálem a který dosahuje čistoty téměř 100%. Donedávna tomu však nebylo a pro výrobu fotovoltaických článků se používal výlučně křemík, který nevyhovoval přísným požadavkům výrobců mikroelektroniky. Jedním ze zásadních omezení výroby FV článků z křemíku v dnešní době je fakt, že spotřeba křemíku je tak velká, že i když je zastoupen v zemské kůře 26%, tento zdroj prostě nestačí. Při výrobě křemíku je v prvním stupni redukován oxid křemičitý uhlíkem v elektrické obloukové peci a v dalším stupni se tento křemík převede na trichlorsilan, který se dá dobře vyčistit destilací. Následně se křemík z této sloučeniny opět získá rozkladem za vysokých teplot na zahřívaném povrchu (elektrickým proudem) monokrystalu o průměru cca 8 mm, která v průběhu zahřívání naroste na podstatně větší průměr vyloučeným křemíkem. Tento postup vede k vytvoření tzv. „hrudek“ křemíku, jsou to totiž krystalky z polykrystalického křemíku, o čistotě zhruba 99,9 %. Výsledný křemík zpravidla obsahuje malé množství boru, který se z něj dá jen komplikovaně odstranit a který způsobuje vodivost typu p.

5.1 Křemíkové monokrystalické články Křemíkové monokrystalické články patří mezi nejstarší typ fotovoltaických článků. Vyrábí se z ingotů (což jsou tyče polykrystalického křemíku) pomalým tažením zárodku krystalu z taveniny velmi čistého křemíku. Ty se rozřežou speciální drátovou pilou na tenké plátky silné 0,1 – 0,35 mm a poté se zarovnají na rovnoměrnou tloušťku, vyleští se a na povrchu odleptají, aby se odstranili nerovnosti a nečistoty. Polovodičový p-n přechod se na destičkách vytvoří přídavkem fosforu, který na povrchu vytvoří vrstvu s vodivostí p-n.

19

5.2 Články z polykrystalického křemíku Jedná se o nejběžnější typ článků, který se vyrábí odléváním čistého křemíku do vhodných forem a řezáním vzniklých ingotů na tenké plátky. I když je to podstatně jednodušší a levnější metoda, než výše uvedená metoda tažením monokrystalu a lze je vyrábět v obdélníkovém nebo čtvercovém tvaru, mají o něco horší účinnost, protože na styku jednotlivých krystalových zrn je větší odpor.

5.3 Články z amorfního křemíku Oproti výše uvedeným typům jsou výhodnější v tom, že při jejich výrobě je podstatně nižší spotřeba materiálu. Vyrábí se rozkladem vhodných sloučenin křemíku ve vodíkové atmosféře, přičemž tímto způsobem lze připravit velmi tenké vrstvy křemíku na skleněné, nerezové nebo plastové podložce. Uvedená vrstva křemíku je amorfní, což znamená, že má nepravidelnou krystalickou strukturu a obsahuje určité množství vodíku. Díky větší absorpci slunečního záření může být podstatně tenčí. Účinnost tohoto typu článku je jen něco kolem 7%. Větší účinnosti (13%) lze dosáhnout vytvořením vícevrstvé struktury.14

14


20

6 ROZDĚLENÍ FV SYSTÉMŮ Fotovoltaické systémy se zpravidla rozdělují do dvou skupin, to znamená, že buď jsou připojené k elektrické rozvodné síti, nebo jsou bez připojení.

6.1 Systémy připojené k elektrické rozvodné síti Obvykle se setkáváme s českým výrazem „síťový systém“, v angličtině pak „On-Grid“. Systém je vhodný a použitelný pouze pro místa, kde je možnost připojení na elektrickou síť. Při dostatečném slunečním svitu vzniklá solární elektřina slouží k napájení všech spotřebičů v daném objektu a případný přebytek je dodáván do veřejné rozvodné sítě. Naopak při nedostatku je elektřina odebírána z rozvodné sítě. Celý tento proces automaticky vyhodnocuje mikroprocesor ve střídači, který je součástí FVE. Funkce střídače (měniče) ve FVE je taková, že ze stejnosměrného napětí vyrábí střídavé (230V/ ~50 Hz).

6.2 Autonomní systémy (Off-Grid) Používají se především v místech bez rozvodné sítě. Dále jsou obvykle aplikovány na místech, kde je absolutně nemožné vybudovat elektrickou přípojku. Tento systém se běžně používá v neelektrifikovaných oblastech, jako jsou odlehlá místa (např. chaty, jachty, armádní stany, vědci v terénu), protože cena za vybudování FVE je stejná jako cena za přípojku k rozvodné síti. Avšak v našich podmínkách je to z ekonomického hlediska nemyslitelné. Off-Grid systémy dále dělíme na systémy:  s přímým napájením  hybridní systémy  systémy s akumulací elektrické energie

21

6.2.1 Off-Grid systémy s přímým napájením Jedná se o jednoduché propojení solárního panelu a daného spotřebiče, tudíž spotřebič funguje pouze tehdy, když na solární panel svítí slunce (např. zavlažování, notebook).

6.2.2 Off-Grid hybridní systémy Tyto systémy se používají se pouze na místech, kde je nutný celoroční provoz se značným vytížením, přičemž je nutné navrhovat systémy i na zimní provoz, jelikož v zimních měsících získáme podstatně méně energie, než v letních. Avšak tyto skutečnosti mají za následek zvýšení pořizovacích nákladů a instalovaného výkonu systému, proto další nutností je systémy doplňovat alternativním zdrojem energie (větrné a vodní elektrárny, elektrocentrála, kogenerační jednotka).

6.2.3 Off-Grid systémy s akumulací elektrické energie Tento systém oproti On-Grid systému nutně potřebuje solární baterie, které uchovávají vyrobenou energii i v nočních hodinách a zimních měsících, kdy není dostatečný sluneční svit. Optimální dobíjení a vybíjení akumulátorové baterie je zajištěno elektrickým regulátorem.15

15

http://www.rescompass.org/IMG/pdf/Fotovoltaika.pdf

22

7 P-N PŘECHOD Přechod P-N se vytváří difuzí polovodičového materiálu typu P (polovodič je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách, a dá se změnou těchto podmínek snadno ovlivnit) do materiálu typu N za teploty okolo 600oC. Materiál typu P potom pronikne rovnoměrně do materiálu typu N. V místě styku obou polovodičů dojde k difúzi (tepelnému pohybu částic) děr z polovodiče typu P do N a elektronů z polovodiče typu N do P a následně k rekombinaci, tedy k zaniknutí z hlediska vedení proudu. Vytvoří se dynamická rovnováha a na rozhraní obou polovodičů vznikne vnitřní elektrické pole. V oblasti přechodu nejsou vlivem rekombinace žádné volné elektricky nabité částice. Přechod P-N se v praxi vytváří v jediném kousku polovodiče. Na přechodu P-N se vytvoří oblast s malou koncentrací volně nabitých částic, která má v důsledku toho značný elektrický odpor. P-N přechod lze zapojit do obvodu stejnosměrného elektrického proudu. To je možno provést dvěma způsoby:  propustným směrem  závěrným směrem Propustný směr Kladný pól zdroje je připojen na polovodič typu P, záporný pak na polovodič typu N. Na přechodu P-N je pak vytvořeno elektrické pole, které svými silami způsobuje difúzi děr a volných elektronů do přechodové vrstvy, odpor vrstvy klesá, obvodem protéká propustný proud. Závěrný směr Kladný pól zdroje je připojen na polovodič typu N, záporný pak na polovodič typu P. Svorky zdroje jsou tedy na P-N přechod připojeny opačně než u propustného směru. Oblast je pak ochuzována o díry a elektrony, odpor přechodu roste, protéká velmi malý závěrný proud.

23

Technickou realizací P-N přechodu je polovodičová součástka, které se říká dioda. Polovodičový zesilovací prvek, který obsahuje dva P-N přechody se nazývá tranzistor. Tranzistor je též základním stavebním prvkem integrovaných obvodů (IO).16

16

Garg R. K., Dixit A. , Yadav P., 2008, Basic electronics, Laxmi Publications, New Delhi, 469 s.

24

8 SOLÁRNÍ TECHNIKA V současnosti jsou solární systémy díky moderním technologiím využívány nejen pro přeměnu elektrické energie, ale i pro ohřev vody či vytápění. Proto je důležité si uvědomit, co vlastně od solárního systému očekáváme.

8.1 Termický solární systém Slouží k přeměně sluneční energie za pomoci termických solárních článků na teplo. Skládá se z kolektoru, potrubí, čerpadla a spotřebiče. Pokud bychom chtěli celoroční přípravu dostatečného množství teplé vody, musíme instalovat ještě základní zdroj ohřevu užitkové vody (např. elektrický bojler). Na pokrytí 2/3 celkové roční spotřeby energie na ohřev vody pro běžnou domácnost stačí solární kolektory o ploše 6m 2 (tzn. 3 kolektory). Termické solární systémy používáme například na ohřev vody pro domácnosti (TUV), bazény a vytápění budov. Solární kolektory lze umístit, vzhledem k jejich mnoha velikostem, téměř kamkoliv např. na ploty pro ohřev bazénů, na konstrukce pro samostatně stojící kolektory, ale i přímo na fasády a střechy budov. Touto technologií jsme schopni ušetřit až 70%. U vytápění budov jsou však úspory daleko menší.17

8.2 Sledovač slunce Traxle Solární systém Traxle umožňuje dodat mnohem více energie, jelikož se od východu do západu automaticky otáčí za Sluncem. I když po setmění zůstane otočený na západní stranu, ráno se ihned automaticky otočí znovu na východ a to tím, že na zadní straně je transparentní vrstva namísto bílé. Tyto oboustranné solární panely propouštějí infračervené záření, což způsobuje snížení jejich teploty v porovnání s jednostrannými o 5-12°C, čehož nejvíce využívají pohyblivé solární systémy s mírným koncentrátorem záření, jelikož tyto panely jsou vystaveny vyšší intenzitě záření. Systémy se dále montují na vyšší stojan, díky kterému dochází k ochlazení vlivem proudění vzduchu 17

Remmers K. H., 2007, Velká solární zařízení, Era, Brno, 315 s.

25

o 5-10°C. (U pohyblivých

stojanů s

hřebenovým

koncentrátorem

záření

a

s oboustrannými panely se teplota sníží o 4-5°C.) Hlavní výhodou je snížení teploty u oboustranných panelů a možnost navýšení vyrobené energie o 3-5% v důsledku vyššího výkonu energie při nižší teplotě solárních panelů a dále prodloužení životnosti solárních fotovoltaických panelů, neboť se tak předchází degradaci polymerů v jejich zapouzdření způsobené vyšší teplotou jednostranných panelů.18 Výhody sledovače slunce TRAXLE (dle Poulek Solar s. r. o.) jsou:19 

zvyšují výkon fotovoltaických modulů o 30%



zvyšují výkon čerpadel vody o 70%



robustní konstrukce z nerezu a hliníkových profilů



jednoduchá instalace, bezobslužný provoz



bezúdržbová konstrukce



pracuje i v zimních podmínkách



samosvorná převodovka chrání proti poryvům větru



možnost stavby různě velkých systémů

18

http://www.solar-solar.com/default.asp?lang=cz&p=comparison-of-standard-TRAXLE-products http://www.solar-trackers.com/cz/sledovace-slunce.asp

19

26

9 KLIMATICKÉ PODMÍNKY Česká republika má relativně dobré podmínky pro výše uvedené typy technologií. Avšak pokud srovnáme sluneční svit s jižními státy, jako jsou Itálie, Francie, Španělsko, Řecko a ostatní státy kolem Středozemního moře jsme na tom velice špatně. U nás se hodnoty slunečního svitu pohybují od 1350 do 1800 hodin za rok a rozdíl tedy nepřesahuje nějakých 25%. Zatímco ve Středomoří se pohybuje sluneční svit mezi 2200 až 3000 hodin za rok.

Mapa ČR - sluneční svit20 Z jednoho nainstalovaného kilowattpeaku je vzhledem k našim přírodním podmínkám možno vyrobit zhruba 800 – 1100 kilowatthodin elektrické energie. To vše, ale závisí i na nadmořské výšce, kde už od 600 metrů nad mořem je výkon vyšší o 5%. Na jeden metr čtvereční vodorovné plochy dopadne v České republice přibližně 950 – 1340 kilowatthodin energie. (příloha č. 6)

20

http://www.chmi.cz

27

10 POŽADAVKY NA INSTALACI FVE můžeme bez problémů i dodatečně instalovat na starší budovy, ale i integrovat do nových staveb. Při instalaci bychom měli oslovit firmu, která staví elektrárny „na klíč“ a tím pádem je zodpovědná za následující definované body:  polohu a orientaci budovy, orientaci a sklon střechy;  návrh solárního zařízení s určením materiálu článků, druhu modulů, velikosti a uspořádání solárních modulů (solární generátor), upevnění a integrace do budovy;  statiku, napojení na střechu, umístění vedení, případně průchody střechou;  spotřebu proudu ve dne, je-li naplánováno vlastní využívání FV proudu, což je podle zákona EEG možné od roku 2009;  objem investic a hospodárnost. Projektant a instalatér jsou odpovědni za:  uspořádání modulů;  polohu a přiřazení větví;  koncepci zapojení;  koncepci střídače;  montážní systém;  přípoje;  umístění vedení;  ochranu před bleskem a přepětím;  volbu materiálu;  místo instalace: střídače, elektroměrové skříně;  optimalizaci transportu energie.21

Mezi další požadavky pro instalaci FV systému je nutné získat licenci od ERÚ. Ta je udělována na 25 let. Podmínky pro udělení licence jsou následující: 21

Haselhuhn R., 2011, Fotovoltaika-budovy jako zdroj proudu, HEL, Ostrava, 176 s.

28

 Dosažení věku 21 let  Úplná způsobilost k právním úkonům  Bezúhonnost  Vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení  Technická úroveň zařízení odpovídající právním předpisům a technickým normám  Odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce, pokud je instalovaný výkon vyšší než 200 kW Odbornou způsobilostí se rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a 3 roky praxe v oboru, nebo úplné střední vzdělání technického směru s maturitou a 6 let praxe v oboru.22

22

http://www.eru.cz

29

11 PŘÍPRAVA A POSOUZENÍ BUDOVY Před začátkem projektu bychom si měli zjistit všechny potřebné informace a dané rámcové podmínky pro instalaci FV zařízení. Pro volbu stanoviště FVE je velice důležitá orientace budovy ke Slunci a pokud je to alespoň trochu možné, co nejméně zastíněná plocha střechy. Rovná střecha nabízí daleko větší volnost v projektování, kdežto sedlová střecha už méně. Vzhledem k tomu, že Slunce mění svoji polohu ne jenom přes den, ale i v noci, tak ještě musíme zohlednit postavení Slunce v zimním a letním období. Daný objekt musíme tedy brát jako celek a zprůměrovat sluneční svit během celého roku. Postavení Slunce na jih se v solární technice označuje azimutem 0°, na východ jsou úhly v záporných hodnotách do 90° a na západ v kladných hodnotách do 90°, takže uvedu příklad; pokud je orientace na přesný východ označuje se jako – 90°. Při převzetí stanoviště by mělo být jasno mezi objednavatelem a dodavatelem v následujících bodech:  orientace a sklon;  druh modulů, koncepce solárního záření, druh montáže;  finanční rámec s respektováním příslušných transportních podmínek;  využitelná plocha střechy, fasády nebo venkovního stanoviště;  stanovení fotovoltaického výkonu a energetického výnosu;  tvar střechy, střešní nástavba, nosná konstrukce střechy, střešní krytina;  využitelné průchody střechou (např. větrací tašky, volné komínové průduchy);  údaje o zastínění, popřípadě záznam zastínění;  místa pro montáž připojovací skříně generátoru, odpojovací zařízení a střídače;  skříň elektroměru a místo pro další elektroměry;  délky vedení, trasy vedení a způsob jejich uložení;  příjezd, zejména když jsou pro instalaci solárních modulů nutná pomocná zařízení, jako je např. jeřáb, lešení…; Následující podklady usnadňují projektování:  situační plán domu pro zjištění orientace;

30

 stavební plány pro zjištění sklonu střechy, využitelné plochy a délek vedení, statiky střechy;  fotografie střechy, budovy a místa instalace elektroměru.23

11.1 Ochrana před bleskem Obecně platí, že žádný FV systém nezvyšuje ohrožení dané budovy bleskem a tudíž není nutné přidávat žádné dodatečné zařízení pro ochranu před bleskem. Avšak podle normy ČSN EN 62305-2 je nutné při pojištění budovy s FV zařízením nad 10 kW osadit bleskosvodnými tyčemi. Rozlišujeme mezi vnější a vnitřní ochranou. Vnější ochrana slouží k zachycení blesku a svedení ho do země, a tím jsou budovy chráněny před přímým zásahem blesku, přičemž se skládá ze záchytných zařízení, svodu a příslušného zemnícího zařízení. Naproti tomu vnitřní ochrana před bleskem vytváří vyrovnání potenciálu mezi instalacemi vyrobenými z kovu a vedeními uvnitř zařízení, proto jsou kovové a vodivé zařízení spolu přímo spojeny.24

11.2 Ochrana před přepětím Kdykoliv a kdekoliv uhodí blesk, vzniká riziko, že se v okruhu zhruba 1 km vytvoří přepětí v elektrických vedeních. V rámci této ochrany je důležité, aby se nepodceňovalo ohrožení v budově s cenným technologickým vybavením. Tato opatření jsou blíže popsána v normě ČSN EN 62305-4. Ochrana proti přepětí slouží hlavně k zamezení škod na elektrických a elektronických přístrojích v důsledku příliš vysokých napětí. Příslušné přístroje na ochranu proti přepětí v případě zatížení vyrovnávají potenciál mezi připojenými vodiči, čímž je zamezeno, aby špičky napětí zničily připojené přístroje.25

23

Haselhuhn R., 2011, Fotovoltaika-budovy jako zdroj proudu, HEL, Ostrava, 176 s.

24

http://csnonline.unmz.cz; Haselhuhn R., 2011, Fotovoltaika-budovy jako zdroj proudu, HEL, Ostrava, 176 s. 25 http://www.sma.de/

31

12 PROVOZNÍ NÁKLADY Z celkového pohledu FV zařízení vyžadují velmi málo údržby. Jednou za rok je nutná prohlídka elektrické instalace revizním technikem, který vypracuje zprávu o revizi elektrického odběrného zařízení, která obsahuje výsledky naměřené kalibrovaným multifunkčním měřicím přístrojem, dle norem ČSN 331500 a ČSN 332000-6-61. Dále jsme povinni kvartálně hradit poplatky, které jsou stanoveny ERÚ a stejné pro všechny sazby elektřiny. Za systémové služby odvádíme poplatek provozovateli české přenosové soustavy (společnosti ČEPS). V letošním roce činí 155,40 Kč/MWh. Další je příspěvek na podporu výkupu elektřiny z OZE, KVET a DZ (neboli příspěvek na obnovitelné zdroje energie, kombinovanou výrobu tepla a druhotné zdroje) a to je snad nejdiskutovanější složka ceny v souvislosti se zdražením elektřiny pro rok 2011. Tímto

poplatkem

dotujeme

například

výkup

"zelené

elektřiny"

vyrobené

z obnovitelných zdrojů energie, který byl pro letošní rok nakonec stanoven na 370 Kč/MWh. A v neposlední řadě těchto poplatků bych ráda zmínila tento příspěvek a to je cena za činnost zúčtování OTE (neboli příspěvek na činnost operátora trhu s elektřinou) a je stejný u všech distribučních společností a letos činí 4,75 Kč/MWh.26 Dále je potřeba průběžně kontrolovat stav znečištění modulů, které jsou často zastíněné listím, ptačími exkrementy, prachem, což má za následek snižování výnosů z FVE a to až o 10%. Moduly by se měly umývat pouze vodou a houbou, vždy bez použití čisticích prostředků; hlavně nesmíme nikdy zapomenout na to, že FV panely nemůžeme ometat a otírat jen tak „na sucho“, protože bychom mohli panely poškrábat a to má opět za následky snižování výkonu. Důležitá je i vizuální pravidelná kontrola konstrukcí panelů, protože například u novostaveb může docházet ke schnutí krovů a tím pádem může působit mechanické napětí, které může mít za následek deformaci panelů.

26

http://www.cenyenergie.cz/nejnovejsi-clanky/print_1/lay_3/co-obsahuji-ceniky-elektriny-2011.aspx

32

13 LEGISLATIVA Právní prameny obsahující úpravu zabývající se problematikou výroby energie z obnovitelných zdrojů v České republice uplatňuje v tomto odvětví tyto zákony a vyhlášky: 

Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (č. 402/2010 Sb.), kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb. Určuje podmínky pro podnikání v oblasti obnovitelných zdrojů energie.



Energetický zákon (č. 458/2000 Sb.) Určuje podmínky pro podnikání v energetice a regulaci státní správou.



Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů (č. 475/2005 Sb., doplněný vyhláškou č. 364/2007 Sb.) Upravuje technické a ekonomické náležitosti fotovoltaických elektráren. Podstatná je zejména změna předpokládané životnosti solárních elektráren z 15 na 20 let a stanovení meziročního navyšování výkupní ceny elektřiny minimálně o 2 % a maximálně o 4 %.



Vyhláška o podmínkách připojení k elektrizační soustavě (č. 51/2006 Sb.) Stanovuje podmínky připojení výroben elektřiny, distribučních soustav a odběrných míst konečných zákazníků k elektrizační soustavě.



Vyhláška o způsobu regulace cen v energetických odvětvích (č. 150/2007 Sb.) Stanovuje způsob regulace a postup tvorby cen v elektroenergetice a plynárenství.

Dále jsou neopomenutelné vyhlášky, které jsou součástí výše zmiňovaného zákona číslo 458/2000 Sb. 

Vyhláška (č. 401/2010 Sb.), o obsahových náležitostech - Pravidel provozování přenosové

soustavy,

Pravidel

provozování

distribuční

soustavy,

Řádu

provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele podzemního zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trh 

Vyhláška (č. 408/2009 Sb.), o náležitostech a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů a pravidlech pro sestavování regulačních výkazů

33



Vyhláška (č. 140/2009 Sb.), o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, ve znění vyhlášky č. 264/2010 Sb.



Vyhláška (č. 280/2007 Sb.), o provedení ustanovení energetického zákona o Energetickém regulačním fondu a povinnosti nad rámec licence



Vyhláška (č. 541/2005 Sb.), o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona



Vyhláška (č. 540/2005 Sb.), o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, ve znění vyhlášky č. 41/2010 Sb.



Vyhláška (č. 426/2005 Sb.), o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích

Dalšími důležitými nařízeními jsou směrnice Evropské Unie a to: 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury



Směrnice Rady 2004/67/ES ze dne 26. dubna 2004 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře společné výroby elektřiny a tepla (kogenerace) na základě poptávky po užitném teple na vnitřním trhu s energiemi, kterou se mění směrnice 92/42/EHS27

27

http://www.eru.cz

34

14 EKOLOGICKÉ ASPEKTY Vzhledem k tomu, že fotovoltaika je ještě hodně mladá a moderní, je již teď nutností položit si otázku, jakým způsobem recyklovat a jak likvidovat FV zařízení po skončení jejich životnosti, což je zhruba 25 let. Je sice pravda, že touto výrobou energie šetříme životní prostředí a nevypouštíme žádné emise oxidu uhličitého do atmosféry, ale jak vypadá skutečný proces likvidace? V dnešní

době

se

recyklují

všechny typy

modulů

a

posléze

se

tepelně

zpracovávají. Ostatní materiály fotovoltaických systémů jsou od sebe odděleny, například podle hustoty nebo velikosti proséváním. Naopak křemíkové materiály jsou poté zpracovány leptáním a případně sérií podobných procesů. Tyto procesy slouží k odstranění vrstvy metalizace a antireflexní vrstvy, která se obvykle nachází ve starších modulech. K procesu rozpouštění slouží kyseliny, kde se stříbro sráží, a nakonec jsou jeho prvky separovány elektrolýzou. I když modernější metalizace hliníkem má nižší obsah stříbra, i zde může být znovu ekonomicky využito. Dalšími složkami modulů, které se recyklují a mají jiné uplatnění, jsou také silikonové materiály, hrany, vrcholy a dna ingotů.28

28

http://www.nazeleno.cz/energie/fotovoltaika/fotovoltaicke-panely-jsou-skutecne-ekologicke.aspx

35

15 EKONOMICKÉ ASPEKTY 15.1 Osvobození od daně z příjmu Vzhledem k tomu, že FVE jsou obnovitelným zdrojem energie, jsou příjmy z provozu elektrárny dle Zákona o dani z příjmu osvobozeny od daně z příjmu, a to od doby, kdy byla elektrárna poprvé uvedena do provozu, a dále v pěti bezprostředně následujících letech. Pokud osvobození od daně z příjmu není využito, musí se tato skutečnost oznámit formou písemného prohlášení správci daně, avšak nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu. Další výjimkou je, že poplatník při využití výše zmiňovaného osvobození nemusí podávat daňové přiznání. Avšak ho musí podat v případě, že by měl i jiné příjmy podrobené dani, na základě kterých je povinen podávat daňové přiznání. Po uplynutí pětileté lhůty nastává povinnost podat daňové přiznání, jestliže roční příjmy z provozu FVE dosáhly za dané zdaňovací období částky vyšší než 6.000,- Kč.

15.2 Odpisování Poplatník může svou investici průběžně odpisovat, jelikož se jedná o dlouhodobý hmotný majetek. FV zařízení patří do odpisové skupiny 2, jehož doba odpisování činí 5 let, jak je uvedeno v daňovém řádu. Proces odpisování probíhá formou rovnoměrných nebo zrychlených odpisů od tzv. vstupní ceny, která je stanovena na základě vynaložených výdajů, snížených o hodnotu poskytnuté dotace. Hodnotu odpisů je možno v prvním roce odpisování navýšit o 10%, přičemž se jedná se o daňovou úsporu. Avšak poplatník nemůže vykazovat odpisy, pokud využil osvobození od daně z příjmu. Z výše uvedeného nám vyplývá, že pro provozovatele je nejvýhodnější zahájit odpisování FV zařízení až po uplynutí pětileté lhůty pro osvobození daně z příjmů. Pokud bude poplatník uplatňovat rovnoměrného odpisování, musí rozlišovat mezi 36

osobní spotřebou a podnikáním. „Obecně platí, že v případě používání majetku pro osobní spotřebu i podnikání je nutné výdaje (náklady) krátit v poměrné výši ve vztahu k osobní spotřebě. U FVE je podíl osobní spotřeby zjistitelný porovnáním výše celkové výroby a úhrnu dodávek do distribuční sítě.“29

15.3 Náklady a ztráta minulých let Další výhodou pro poplatníka v rámci daňového přiznání, je vykazovat náklady paušálně ve výši 40% z dosažených příjmů, dle Zákona o dani z příjmu, nicméně v případě použití v daném roce dříve započaté odpisy propadají (pokyn D-300 MFČR). Pokud poplatníkovi vznikne ztráta z podnikání z minulých let, může ji jako odčitatelnou položku v daňovém přiznání uplatňovat po dobu následujících 5 let. Mezi další daně, které poplatník musí přiznat, řadíme solární daň. Ta se vztahuje se na FVE uvedené do provozu v letech 2009 a 2010. Výše této srážkové daně je 26% pro přímý výkup, 28% pro zelený bonus. Od této daně jsou osvobozeny všechny FVE do výkonu 30 kWp, které jsou umístěny na střechách a fasádách objektů.30

15.4 Prodej elektrické energie Po dostavění FVE si můžeme sami určit, jestli chceme 100% vyrobené elektřiny prodávat do sítě nebo ji prvně spotřebujeme pro naše účely a poté přebytek prodáme do sítě a to je takzvaný zelený bonus. Veškerá vyrobená energie je dodávána do distribuční sítě za cenu, která je pro instalace spuštěné od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 nastavena na hodnotu 7,50 Kč za kWh bez DPH pro instalace do 30kWp. Tato cena je státem garantována po dobu 20 let.

29

http://www.greener.cz/danove-zakony.html http://www.mfcr.cz/

30

37

15.4.1 Zelený bonus Je to forma dotací od státu pro výrobce „zelené elektřiny“ a prodloužila v roce 2009 dobu, po kterou bude poskytován zelený bonus či zvýhodněná výkupní cena z 15 na 20 let. Podle směrnice Evropské Unie 77/2001 EC se každý členský stát musí snažit do roku 2012 získávat alespoň 12% energie z obnovitelných zdrojů. Všechny země EU mají možnost zavést finanční opatření a to ve formě daňových úlev a různých dotací. Tato opatření musejí být pro všechny obnovitelné zdroje energie rovnoměrná – nelze některé kategorie OZE znevýhodňovat oproti druhým.31 Tabulka č. 2: Výkupní ceny za elektřinu z fotovoltaických elektráren výkupní cena elektřiny do sítě Kč/kWh

zelené bonusy Kč/kWh

po 1. 1. 2011 – s výkonem do 30 kW včetně

7,50

6,50

po 1. 1. 2011 – s výkonem nad 30 kW

5,90

4,90


12,25

11,28


12,15

11,18


12,89

11,91


12,79

11,81

1. 1. 2007 - 31. 12. 2008

13,73

12,75

1. 1. 2006 - 31. 12. 2007

14,08

13,10

před 1. 1. 2006

6,71

5,73

elektrárna uvedená do provozu

Zdroj: ERÚ V tabulce číslo 2 jsou uvedeny výkupní ceny elektřiny do sítě, které jsou ve srovnání se zelenými bonusy vyšší zhruba o 1 Kč za námi vyrobenou 1 kWh.

31

http://ec.europa.eu/energy/renewables/electricity/doc/msreports/2009/czechrepublic_2009_czech.pdf

38

16 FVE PRAHA – RUZYNĚ Pro empirické šetření jsem si vybrala rodinný dům mé tety a strýce, kteří si nechali na zhruba 10 let starou novostavbu nainstalovat fotovoltaický systém. Kvůli příznivé poloze střechy na jih (azimut 0°) a skutečné době slunečního svitu, který je v této lokalitě 1620 hodin za rok, si nechali vypracovat projekt firmou Nelumbo na FVE o výkonu 5 kWp. Následně se rozhodli všechnu dodanou elektřinu prodávat do sítě PREdistribuce. První dodávka energie byla do sítě dodána 27. 8. 2009. Cena této FVE byla 750.000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, dotace od magistrátu hlavního města Prahy činila 80.000 Kč a nebyla financována úvěrem, ale hotovými penězi. Tabulka č. 3: Základní parametry FV systému v Ruzyni Vertikální úhel nastavení panelů

-

35°

Odchylka od jižního směru

-

0°

Celkový počet panelů

ks

25

Celková plocha FVE

m2

35

Max. výkon jednoho panelu

Wp

200

Účinnost panelů

%

14,1

Účinnost síťového měniče

%

97

Celkem instalovaný výkon

kWp

5

Zdroj: vlastní tvorba Na sedlové střeše rodinného domu (viz foto v příloze) je na konstrukci umístěno 25 kusů modulů Kyocera KC200GHT-2, které jsou mezi sebou propojeny vodičem HO7RN-F 1x6 mm2 a jsou uspořádány do dvou obvodů (11 a 14 panelů). (viz příloha č. 1) Jedná se o dvoupodlažní dům s obytným podkrovím, který má vhodnou polohu pro instalaci FV systému na šikmé střeše se sklonem 35°, který je ideální. Panely jsou postaveny za sebou následovně: v první řadě je jich 10, ve druhé taktéž a ve třetí jich je pouze 5. Maximální výkon jednoho panelu je 200 Wp, celkový výkon je tedy je 5 kWp (200x25), a celková plocha FVE činí zhruba 35 m2. 39

V tomto objektu je osazen rozvaděč FVE spolu se střídači SolarMax 2000S a 3000S. Vývody z + a – jsou ukončeny v rozvaděči FVE v části DC na dvou jističích PL7 C 25 DC, kde jsou také v části DC na každém vývodu 2 kusy DEHN guard SCP. Z každého střídače je proveden vývod kabelem CYSY 3J x 2,5 mm2, který je ukončen v rozvaděči FVE v části AC a je odjištěný jističi 1 x 10 a 1 x 16A. Z FVE je kabelem CYKY 3J x 6 mm2 napojen jednorázový elektroměr pro odečet dodané energie z FV panelů. Elektroměr je cejchovaný a vždy je majetkem vlastníků domu a je osazen jističem 1 x 25A. Původní elektroměr musel být nahrazen novým čtyřkvadrantovým, typu CM143 x f6 pro možnost dodávky přebytečné energie do distribuční soustavy. (viz příloha č. 2, 3, 4, 5)

16.1 Výsledky naměřených dat Na základě výsledků měření dodávky energie FVE, od 27. srpna 2009 do 14. dubna 2011, jsem vypracovala pro lepší orientaci následující 3 grafy. Ty jsou rozděleny na příslušné roky a jednotlivé denní dodávky jsem sečetla po měsících. Výše uvedená FVE celkem dodala od začátku svého spuštění 7405,52 kWh. (viz příloha č. 7) Graf č. 1: Přehled dodávky energie FVE za rok 2009

Dodávka energie za jednotlivé měsíce 40

V prvním roce byla celková dodávka energie FVE 1206,36 kWh. Z grafu můžeme vyčíst, že dodávka energie koresponduje s množstvím slunečního svitu. V srpnu (21,3kWh) a v září (17,24 kWh) byl průměrný výkon značně vyšší oproti zimním měsícům, jako je prosinec (2,52 kWh). Graf č. 2: Přehled dodávky energie FVE za rok 2010

Dodávka energie za jednotlivé měsíce Ve druhém roce provozu dodala FVE 4898,86 kWh. Zde mám k dispozici již celý rok, a proto můžeme přehledněji zanalyzovat získané výsledky měření výkonu.

41

Graf č. 3: Přehled dodávky energie FVE za rok 2011

Dodávka energie za jednotlivé měsíce Ve třetím roce je dodávka energie 1300,30 kWh (měření je jen do 14. 4. 2011)

42

17 ZÁVĚR Zhodnocení vybrané technologie Z mého pohledu je daná FVE dostačující pro instalaci na jakýkoliv rodinný dům s polohou střechy na jih. Investice se vrátí za 10 let od uvedení do provozu, což v dnešní době už, ale pravda bohužel není, díky nízkým cenám za výkup elektrické energie. Díky výkyvům počasí by byl, zřejmě vhodnější solární systém sledovače slunce Traxle, který má výkon vyšší o 30%, tím by se urychlila návratnost investice, avšak cena tohoto systému je o 12% vyšší než u pevných modulů. To vše už ale závisí na velikosti námi zvoleného finančního limitu. Pro lepší a čistší život bych ráda uvedla příklad prvního modelového města Güssing, kde se v devadesátých letech dvacátého století podařilo založit několika lidem z městské rady stoprocentně energeticky soběstačné město, které odstoupilo od zásobování fosilními palivy. Postavili si svoji vlastní výrobnu bionafty a největší výtopnu, která využívá ke spalování štěpku. Tato teplárna patří i dnes ke třem největším v Evropě. Nyní se vyprodukuje víc energie, než město samo spotřebuje. 32 Tato modelová situace nám jasně naznačuje, že opravdu není nemožné přejít na využívání potenciálu energetických úspor, a proto bych ráda položila otázku, zda nevede cesta tímto směrem? Mým hlubokým přesvědčením je, že „my“ jako lidstvo žijící na naší planetě jsme schopni čelit výzvě slíbených limit u obnovitelných zdrojů energie, v rámci Kjótského protokolu a ostatních smluv států Evropské Unie a dosáhnout tak žádoucích cílů.

32

http://en.wikipedia.org/wiki/G%C3%BCssing

43

POUŽITÁ LITERATURA Alternativní zdroje energie. 2011: Online [Citace: 2011-04-01]. Dostupné na: . Bacher P., 2000: Energie pro 21. století, Éditions Nucléon, Paris, 182 s., ISBN: 8086009-40-8 Ceny energie. 2011: Online [Citace: 2011-04-12]. Dostupné na: . Český hydrometeorologický ústav. 2011: Mapa slunečního svitu. Online [Citace: 201104-12]. Dostupné na: . ČEZ. 2011: Informace o vodní energetice. Online [Citace: 2011-04-07]. Dostupné na: . ČSN, 2011: ČS normy. Online [Citace: 2011-04-11]. Dostupné na: . Ekolist. 2011: Výkon nových solárních elektráren v ČR. Online [Citace: 2011-02-23]. Dostupné na: . Energie 21. 2011: Potenciál vodní energie v ČR. Online [Citace: 2009-04-22]. Dostupné na: . ERÚ, 2011: Legislativa. Online [Citace: 2011-04-13]. Dostupné na: . ERÚ, 2011: Licence. Online [Citace: 2011-04-14]. Dostupné na: .

44

European Commission - Energy. 2008: Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Online [Citace: 2011-04-10]. Dostupné na: . Garg R. K., Dixit A. , Yadav P. 2008: Basic electronics, Laxmi Publications, New Delhi, 469 s., ISBN: 8131803023. Greener. 2009. Daňové zákony. Online [Citace: 2011-04-09]. Dostupné na: . Haselhuhn R., 2011: Fotovoltaika - budovy jako zdroj proudu, HEL, Ostrava, 176 s., ISBN: 978-80-86167-33-6. Hobby. 2011: Co je biomasa a jak se s ní topí. Manuál nejen pro Kateřinu Jacques. Online [Citace: 2009-04-08]. Dostupné na: . Ministerstvo financí České republiky. 2011: Zákon 402/2010 Sb. Online [Citace: 201104-13]. Dostupné na: . Murtinger, K., Beranovský J., Tomeš M., 2008. Fotovoltaika. Elektřina ze slunce. 2. vydání. Brno: ERA group spol. s r.o., 81 s., ISBN: 978-80-7366-133-5. Nazeleno. 2008: Větrná energie a její využití v ČR. Online [Citace: 2011-03-30]. Dostupné na: . Nazeleno. 2010: Jsou FV panely skutečně ekologické? Online [Citace: 2011-04-01]. Dosupné na: . Remmers K. H., 2007: Velká solární zařízení, Brno, Era group s. r. o., 315 s., ISBN: 978-80-7366-110-6. Rescompass. 2011: Fotovoltaika. Online [Citace: 2011-04-06]. Dostupné na: . 45

SMA, 2011: Ochrana proti přepětí SUNNY BOY. Online [Citace: 2011-04-10]. Dostupné na: . Solar-Solar. 2011: Traxle. Online [Citace: 2011-04-08]. Dostupné na: . Technická zařízení budov TZB info. 2011: Vytápění. Online [Citace: 2011-04-10]. Dostupné na: . Traxle. 2011: Bifacial solar panels and solar systems. Online [Citace: 2011-04-02]. Dostupné na: . Vodní a tepelné elektrárny. 2011: Online [Citace: 2011-03-30]. Dostupné na: . Wikipedie. 2011: Güssing. Encyklopedie Online [Citace: 2011-04-13]. Dostupné na: .

46

PŘÍLOHY Příloha č. 1 Fotografie stávající instalace FVE v Ruzyni

Příloha č. 2 Fotografie měničů a elektroměru FVE umístěných ve sklepě

47

Příloha č. 3 SolarMax S3000

Příloha č. 4 SolarMax S2000

48

Příloha č. 5

Příloha č. 6 Mapa ČR – průměrný počet jasných dnů

49

Příloha č. 7 – Podrobný přehled podle jednotlivých dnů FVE Ruzyně 5kWp - 2009

FVE Ruzyně 5kWp - 2009

Datum

Dodávka energie (kWh)

Datum


27.8.2009 28.8.2009 29.8.2009 30.8.2009 31.8.2009 1.9.2009 2.9.2009 3.9.2009 4.9.2009 5.9.2009 6.9.2009 7.9.2009 8.9.2009 9.9.2009 10.9.2009 11.9.2009 12.9.2009 13.9.2009 14.9.2009 15.9.2009 16.9.2009 17.9.2009 18.9.2009 19.9.2009 20.9.2009 21.9.2009 22.9.2009 23.9.2009 24.9.2009 25.9.2009 26.9.2009 27.9.2009 28.9.2009 29.9.2009

11,27 21,63 12,83 29,64 31,15 30,23 16,62 10,09 4,31 14,35 27,06 28,4 30,19 29,46 26,32 12,28 7,05 22,01 2,5 7,63 12,53 4,9 11,43 10,73 17,28 20,35 23,63 23,82 15,43 18,34 26,36 22,2 24,62 9,95

30.9.2009 1.10.2009 2.10.2009 3.10.2009 4.10.2009 5.10.2009 6.10.2009 7.10.2009 8.10.2009 9.10.2009 10.10.2009 11.10.2009 12.10.2009 13.10.2009 14.10.2009 15.10.2009 16.10.2009 17.10.2009 18.10.2009 19.10.2009 20.10.2009 21.10.2009 22.10.2009 23.10.2009 24.10.2009 25.10.2009 26.10.2009 27.10.2009 28.10.2009 29.10.2009 30.10.2009 31.10.2009 1.11.2009 2.11.2009

7,1 12,34 18,92 23,56 21,68 17,53 8,72 18,68 8,65 5,68 7,38 5,34 7,83 9,98 6,28 4,18 3,59 7,86 7,45 18,77 3,84 2,8 1,75 10,11 16,49 6,69 3,98 5,35 9,48 5,1 14,85 4,43 2,09 1,28

50

FVE Ruzyně 5kWp - 2009 Datum


3.11.2009 4.11.2009 5.11.2009 6.11.2009 7.11.2009 8.11.2009 9.11.2009 10.11.2009 11.11.2009 12.11.2009 13.11.2009 14.11.2009 15.11.2009 16.11.2009 17.11.2009 18.11.2009 19.11.2009 20.11.2009 21.11.2009 22.11.2009 23.11.2009 24.11.2009 25.11.2009 26.11.2009 27.11.2009 28.11.2009 29.11.2009 30.11.2009 1.12.2009 2.12.2009 3.12.2009 4.12.2009 5.12.2009 6.12.2009 7.12.2009

1,52 8,37 10,54 1,58 6,87 0,86 1,46 2,03 2,14 14,35 5,62 7,99 11,48 4,11 9,62 14,04 13,81 10,32 8,93 2,71 10,89 2,77 11,36 8,7 7,49 7,7 9,76 4,93 0 10,15 1,44 1,36 4,56 2,95 2,56


51

Datum


8.12.2009 9.12.2009 10.12.2009 11.12.2009 12.12.2009 13.12.2009 14.12.2009 15.12.2009 16.12.2009 17.12.2009 18.12.2009 19.12.2009 20.12.2009 21.12.2009 22.12.2009 23.12.2009 24.12.2009 25.12.2009 26.12.2009 27.12.2009 28.12.2009 29.12.2009 30.12.2009 31.12.2009

0,81 1,07 1,65 0,98 0,78 0,56 1,38 1,38 1,52 1,06 0,33 0 4,76 7,12 5,12 1,08 0,84 1,11 7,4 4,03 3,26 5,33 1,72 1,75



Datum


Datum


1.1.2010 2.1.2010 3.1.2010 4.1.2010 5.1.2010 6.1.2010 7.1.2010 8.1.2010 9.1.2010 10.1.2010 11.1.2010 12.1.2010 13.1.2010 14.1.2010 15.1.2010 16.1.2010 17.1.2010 18.1.2010 19.1.2010 20.1.2010 21.1.2010 22.1.2010 23.1.2010 24.1.2010 25.1.2010 26.1.2010 27.1.2010 28.1.2010 29.1.2010 30.1.2010 31.1.2010 1.2.2010 2.2.2010 3.2.2010 4.2.2010

2,57 0,17 0,36 0,62 0,55 0,33 1,28 0,15 0,12 0,15 0,51 0,9 0,53 0,65 0,39 1,02 0,67 2,84 4,81 2,32 1,9 2,33 1,4 2,02 2,66 1,34 13,77 3,76 3,42 12,8 18,57 11,46 11,01 3 13,98

5.2.2010 6.2.2010 7.2.2010 8.2.2010 9.2.2010 10.2.2010 11.2.2010 12.2.2010 13.2.2010 14.2.2010 15.2.2010 16.2.2010 17.2.2010 18.2.2010 19.2.2010 20.2.2010 21.2.2010 22.2.2010 23.2.2010 24.2.2010 25.2.2010 26.2.2010 27.2.2010 28.2.2010 1.3.2010 2.3.2010 3.3.2010 4.3.2010 5.3.2010 6.3.2010 7.3.2010 8.3.2010 9.3.2010 10.3.2010 11.3.2010

1,53 1,94 4,54 4,05 3,94 2,59 0,59 1,16 2,23 1,68 3,46 19,45 0,33 7,5 2,78 11,36 19,75 9,12 9,28 11,21 18,39 4,87 23,19 6,16 25,29 18,37 26,77 12,58 14,75 7,58 21,07 18,15 28,35 16,09 5,04

52



Datum


Datum


12.3.2010 13.3.2010 14.3.2010 15.3.2010 16.3.2010 17.3.2010 18.3.2010 19.3.2010 20.3.2010 21.3.2010 22.3.2010 23.3.2010 24.3.2010 25.3.2010 26.3.2010 27.3.2010 28.3.2010 29.3.2010 30.3.2010 31.3.2010 1.4.2010 2.4.2010 3.4.2010 4.4.2010 5.4.2010 6.4.2010 7.4.2010 8.4.2010 9.4.2010 10.4.2010 11.4.2010 12.4.2010 13.4.2010 14.4.2010 15.4.2010

10,7 7,62 7,62 14,87 12,49 8,74 27,96 16 12,37 9,06 9,08 23,12 28,86 25,31 28,41 9,62 18,05 9,94 23,7 11,86 13,66 23,55 22,27 16,09 5,58 2,21 33,32 32,3 1,32 9,32 9,1 9,06 4,78 13,53 6,29

16.4.2010 17.4.2010 18.4.2010 19.4.2010 20.4.2010 21.4.2010 22.4.2010 23.4.2010 24.4.2010 25.4.2010 26.4.2010 27.4.2010 28.4.2010 29.4.2010 30.4.2010 1.5.2010 2.5.2010 3.5.2010 4.5.2010 5.5.2010 6.5.2010 7.5.2010 8.5.2010 9.5.2010 10.5.2010 11.5.2010 12.5.2010 13.5.2010 14.5.2010 15.5.2010 16.5.2010 17.5.2010 18.5.2010 19.5.2010 20.5.2010

20,05 33,38 26,6 31,24 30,47 27,93 33,29 32,98 33,19 33,14 16,22 27,59 33,43 32,47 21,46 16,53 8,99 9,07 3,88 3,33 11,21 20,44 23,13 24,05 12,54 2,95 23,06 7,37 7,9 6,88 14,06 20,06 15,32 9,62 8,02

53



Datum


Datum


21.5.2010 22.5.2010 23.5.2010 24.5.2010 25.5.2010 26.5.2010 27.5.2010 28.5.2010 29.5.2010 30.5.2010 31.5.2010 1.6.2010 2.6.2010 3.6.2010 4.6.2010 5.6.2010 6.6.2010 7.6.2010 8.6.2010 9.6.2010 10.6.2010 11.6.2010 12.6.2010 13.6.2010 14.6.2010 15.6.2010 16.6.2010 17.6.2010 18.6.2010 19.6.2010 20.6.2010 21.6.2010 22.6.2010 23.6.2010 24.6.2010

10,58 19,54 21,93 29,7 23,74 13,89 11,09 21,68 22,96 15,26 23,44 5,11 3,69 6,13 30,55 34,55 33,47 27,31 32,56 28,85 27,17 30,98 26,93 9,67 13,12 12,75 11,77 9,97 21,71 14,33 8,69 8,56 22,47 23,45 20,49

25.6.2010 26.6.2010 27.6.2010 28.6.2010 29.6.2010 30.6.2010 1.7.2010 2.7.2010 3.7.2010 4.7.2010 5.7.2010 6.7.2010 7.7.2010 8.7.2010 9.7.2010 10.7.2010 11.7.2010 12.7.2010 13.7.2010 14.7.2010 15.7.2010 16.7.2010 17.7.2010 18.7.2010 19.7.2010 20.7.2010 21.7.2010 22.7.2010 23.7.2010 24.7.2010 25.7.2010 26.7.2010 27.7.2010 28.7.2010 29.7.2010

23,02 23,22 29,03 34,07 32,32 28,1 30,89 29,31 28,59 28,5 17,31 19,32 27,38 31,06 32,19 31,77 32,02 31,39 24,36 30,95 20,99 31,13 13,1 13,88 23,09 28,47 31,32 28,2 10 6,78 24,98 25,34 24,14 23 14,67

54



Datum


Datum


30.7.2010 31.7.2010 1.8.2010 2.8.2010 3.8.2010 4.8.2010 5.8.2010 6.8.2010 7.8.2010 8.8.2010 9.8.2010 10.8.2010 11.8.2010 12.8.2010 13.8.2010 14.8.2010 15.8.2010 16.8.2010 17.8.2010 18.8.2010 19.8.2010 20.8.2010 21.8.2010 22.8.2010 23.8.2010 24.8.2010 25.8.2010 26.8.2010 27.8.2010 28.8.2010 29.8.2010 30.8.2010 31.8.2010 1.9.2010 2.9.2010

9,68 30,71 31,71 22,04 9,58 27,08 21,61 9,82 5,8 25,15 30,73 29,94 21,11 17,85 10,33 22,64 21,47 17,97 4,69 8,04 19 30 30,15 29,45 19,8 13,47 19,23 25,22 3,79 10,57 19,01 11,76 8,91 11,66 11,78

3.9.2010 4.9.2010 5.9.2010 6.9.2010 7.9.2010 8.9.2010 9.9.2010 10.9.2010 11.9.2010 12.9.2010 13.9.2010 14.9.2010 15.9.2010 16.9.2010 17.9.2010 18.9.2010 19.9.2010 20.9.2010 21.9.2010 22.9.2010 23.9.2010 24.9.2010 25.9.2010 26.9.2010 27.9.2010 28.9.2010 29.9.2010 30.9.2010 1.10.2010 2.10.2010 3.10.2010 4.10.2010 5.10.2010 6.10.2010 7.10.2010

18,33 8,38 24,57 22,58 5,88 2,8 14,86 19,92 27,36 26,53 16,73 10,91 4,99 23,57 21,53 14,26 22,93 26,57 27,06 27,58 9,34 14,47 1,9 5,57 20,73 2,23 7,08 8,04 6,8 15,73 2,1 1,91 1,62 4,53 2,03

55



Datum


Datum


8.10.2010 9.10.2010 10.10.2010 11.10.2010 12.10.2010 13.10.2010 14.10.2010 15.10.2010 16.10.2010 17.10.2010 18.10.2010 19.10.2010 20.10.2010 21.10.2010 22.10.2010 23.10.2010 24.10.2010 25.10.2010 26.10.2010 27.10.2010 28.10.2010 29.10.2010 30.10.2010 31.10.2010 1.11.2010 2.11.2010 3.11.2010 4.11.2010 5.11.2010 6.11.2010 7.11.2010 8.11.2010 9.11.2010 10.11.2010 11.11.2010

26,28 26,5 24,79 24,91 23,34 13,81 13,51 3,29 3,51 4,67 3,1 15,34 7,43 13,44 20,78 10,78 1,57 3,17 13,12 16,65 10,37 20,52 18,86 4,6 5,76 11,3 9,76 4,94 16,48 2,54 5,66 2,22 12,78 2,53 7,18

12.11.2010 13.11.2010 14.11.2010 15.11.2010 16.11.2010 17.11.2010 18.11.2010 19.11.2010 20.11.2010 21.11.2010 22.11.2010 23.11.2010 24.11.2010 25.11.2010 26.11.2010 27.11.2010 28.11.2010 29.11.2010 30.11.2010 1.12.2010 2.12.2010 3.12.2010 4.12.2010 5.12.2010 6.12.2010 7.12.2010 8.12.2010 9.12.2010 10.12.2010 11.12.2010 12.12.2010 13.12.2010 14.12.2010 15.12.2010 16.12.2010

9,25 12,92 15,63 2,24 0,64 0,96 0,92 1,38 2,11 0,71 2,18 2,16 2,14 8,28 2,44 1,04 1,01 0,78 0,11 0 0 0 0 0 0 2,12 3,21 4,03 4,42 2,05 2,97 0,73 0,33 0,83 6,63

56



17.12.2010 18.12.2010 19.12.2010 20.12.2010 21.12.2010 22.12.2010 23.12.2010 24.12.2010 25.12.2010 26.12.2010 27.12.2010 28.12.2010 29.12.2010 30.12.2010 31.12.2010

2,61 6,28 4,83 1,26 4,25 2,91 1,7 0,67 0,34 1,95 1 0,89 0,62 3,09 2,6

57



Datum


Datum


1.1.2011 2.1.2011 3.1.2011 4.1.2011 5.1.2011 6.1.2011 7.1.2011 8.1.2011 9.1.2011 10.1.2011 11.1.2011 12.1.2011 13.1.2011 14.1.2011 15.1.2011 16.1.2011 17.1.2011 18.1.2011 19.1.2011 20.1.2011 21.1.2011 22.1.2011 23.1.2011 24.1.2011 25.1.2011 26.1.2011 27.1.2011 28.1.2011 29.1.2011 30.1.2011 31.1.2011 1.2.2011 2.2.2011 3.2.2011 4.2.2011

5,75 4,28 3,61 5,15 2,82 2,93 3,52 1,86 4,63 1,55 1,34 1,81 1,85 1,64 4,68 10,14 12,41 5,86 2,34 2,23 3,88 3,83 7,82 2,85 3,23 3 4,07 4,9 13,93 2,33 13,23 3,31 4,59 11,08 7,91

5.2.2011 6.2.2011 7.2.2011 8.2.2011 9.2.2011 10.2.2011 11.2.2011 12.2.2011 13.2.2011 14.2.2011 15.2.2011 16.2.2011 17.2.2011 18.2.2011 19.2.2011 20.2.2011 21.2.2011 22.2.2011 23.2.2011 24.2.2011 25.2.2011 26.2.2011 27.2.2011 28.2.2011 1.3.2011 2.3.2011 3.3.2011 4.3.2011 5.3.2011 6.3.2011 7.3.2011 8.3.2011 9.3.2011 10.3.2011 11.3.2011

16,03 18,56 20,08 7,48 20,81 15,39 1,31 5,73 1,19 2,35 7,9 2,09 1,88 2,43 2,55 2,92 20,76 8,48 20,88 20,09 25,14 25,31 7,46 21,46 14,59 26,25 1,71 8,85 25,59 14,05 29,29 29,52 24,65 4,51 4,75

58



12.3.2011 13.3.2011 14.3.2011 15.3.2011 16.3.2011 17.3.2011 18.3.2011 19.3.2011 20.3.2011 21.3.2011 22.3.2011 23.3.2011 24.3.2011 25.3.2011 26.3.2011 27.3.2011 28.3.2011 29.3.2011 30.3.2011 31.3.2011 1.4.2011 2.4.2011 3.4.2011 4.4.2011 5.4.2011 6.4.2011 7.4.2011 8.4.2011 9.4.2011 10.4.2011 11.4.2011 12.4.2011 13.4.2011 14.4.2011

25,04 10,36 12,82 25,62 6,23 2,69 1,27 9,75 16,73 30,07 29,37 28,23 29,71 25,15 11,3 15,61 19,56 30,41 29,79 17,49 16,64 28,37 29,44 5,01 25,88 22,86 28,94 25,41 32,94 32,03 12,51 8,99 11,02 10,64

59

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

Recommend Documents