MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2011
STANĚK OLDŘICH
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství
Zhodnocení výnosů a kvality vybraných odrůd brambor Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
prof. Ing. Miroslav Jůzl, CSc.
Oldřich Staněk
Brno 2011
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci na téma „Zhodnocení výnosů a kvality vybraných odrůd brambor“ vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne……………………………. podpis zpracovavatele………………….
PODĚKOVÁNÍ: Rád bych poděkoval touto cestou vedoucímu bakalářské práce panu prof. Ing. Miroslavu Jůzlovi CSc. za pomoc s poradenstvím a výzkumem. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Petru Elznerovi za pomoc při polních pokusech ve Školním zemědělském statku v Ţabčicích u Brna.
Obsah 1 ÚVOD……………………………………………………………….…………. 9 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED……………………………………….…….………… 10 2.1 Původ a historie brambor………………………………………………….… 10 2.2 Botanické vlastnosti…………………………………………………………. 12 2.2.1 Nadzemní část………………………………………………………….… 12 2.2.2 Podzemní část………………………………………………………….… 13 2.3 Pěstování, výnosy a vyuţití brambor………………………….….…………. 14 2.4 Výnos a výnosotvorné prvky u brambor………………………………….… 16 2.5 Jakost brambor…………………………………………………………….… 17 2.5.1 Chemické sloţení brambor.….…………………………….….…………. 18 2.5.2 Rizikové látky v bramboru a ve výrobcích z hlíz………….…….………. 20 2.5.3 Látky s významnými antioxidačními účinky……………….……………. 22 2.5.4 Stolní hodnota, varný typ brambor………………………………………. 22 2.6 Technologie pěstování…………………………………………………….… 24 2.6.1 Zpracování půdy……………………………………………………….… 25 2.6.2 Hnojení……………………………………………………….….………. 25 2.6.3 Příprava sadby…………………………………………………………… 26 2.6.4 Sadba brambor…………………………………………………………… 27 2.6.5 Ochrana proti chorobám, škůdcům a plevelům……………….…………. 27 2.6.5.1 Škůdci………………………………………………………………… 27 2.6.5.2 Choroby brambor……………………………………………….….…. 28 2.6.5.3 Plevele…………………………………………………………………29
2.6.6 Příprava na sklizeň, sklizeň, posklizňová úprava, skladování…………… 29 2.7 Odrůdy v ČR………………………………………………………………… 31 3 CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE………………………………………….………. 33 4 METODIKA POKUSU………………………………………………………… 34 4.1 Přírodní podmínky místa pokusu……………………………………………. 34 4.2 Zaloţení pokusu……………….……………………………………….……. 34 4.3 Klimatické podmínky………………………………………………….……. 34 4.4 Polní deník pokusu……………………………………………….…………. 35 4.5 Sklizeň brambor…………………………………………….…….…………. 36 4.6 Charakteristika jednotlivých odrůd…….….………………….….…….…….36 4.7 Hospodářský výnos, počet hlíz na trs, zhodnocení……………….…………. 41 4.8 Vyhodnocení stolní hodnoty………………………………………………… 41 5 DISKUSE………………………………………………………………………. 43 6 ZÁVĚR…………………………………………………………………………. 46 7 SEZNAM OBRÁZKŮ……………………….………………………………….48 8 SEZNAM TABULEK…………………………………….……………………. 48 9 SEZNAM GRAFŮ……………………………………….………….…………. 49 10 POUŢITÁ LITERATURA……………………………….……….…….….…. 50 PŘÍLOHY……………………………………………………….…….…………. 52
ABSTRACT The aim of this bachellor thesis was to evaluate quality and yield of selected potato cultivars. Field trial was established in the lokality Ţabčice in 2010. We evaluated 8 cultivars from all maturity groups (very early- Krasa, early - Karin, Sázava, Princess, semi early- Red Anna, Keřkovské rohlíčky, Toscana and semi late cultivarsValfi). Six potato cultivars were Czech and two were foreign cultivars (Toscana, Princess). We evaluated quality characteristics of potato cultivars (table quality, cooking type) and yield parameters (the hectare yield, number of tubers).
Key words: potato, cultivars, yield, cooking type
ABSTRAKT Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení kvality a výnosu vybraného sortimentu odrůd brambor. Polní pokus byl zaloţen na lokalitě v Ţabčicích v roce 2010. Hodnoceno bylo 8 odrůd ze všech skupin ranosti (velmi rané - Krasa, rané - Karin, Sázava, Princess, polorané - Red Anna, Keřkovské rohlíčky, Toscana a polopozdní aţ pozdní odrůdy - Valfi). Šest odrůd bylo českých a dvě odrůdy byly zahraniční (Toscana, Princess). Hodnoceny byly kvalitativní vlastnosti odrůd brambor (stolní hodnota, varný typ) a výnosotvorné ukazatelé (hektarový výnos, počet hlíz na trs).
Klíčová slova: brambory, odrůdy, výnos, varný typ
1 ÚVOD Předloţená práce se zabývá zhodnocením výnosů a kvality vybraných odrůd brambor. Toto téma jsem si vybral, protoţe brambory a výrobky z brambor patří v českých zemích k tradičním a základním potravinám. Brambory jsou velmi hodnotnou potravinou pro člověka. Brambory mají všestranné vyuţití. Vyuţívají se nejen pro lidskou výţivu, ale i jako krmivo pro hospodářská zvířata a jako surovina ve zpracovatelském průmyslu. Obsahují řadu látek s pozitivními účinky na lidské zdraví, ale současně mohou obsahovat i zdraví škodlivé látky. Mezi látky s pozitivním vlivem patří vitaminy, vláknina, antioxidanty, minerální látky (např. selen, draslík, fosfor, vápník). Z vitaminů je to především vitamin C a některé vitaminy ze skupiny B. Vitamin C je i významným antioxidantem. Antioxidanty jsou látky, které mají schopnost zachytit volné radikály mastných kyselin a kyslíku. Tak chrání orgány před oxidativním poškozováním. Mezi látky s antioxidační aktivitou patří také polyfenoly, tokoferoly, karotenoidy, flavonoidy a anthokyaniny. Strava bohatá na antioxidanty má vliv na výskyt některých onemocnění. Např. sniţuje výskyt některých typů rakoviny, příznivě působí na sniţování krevního tlaku, chrání organismus před projevy předčasného stárnutí. Brambory jsou zdrojem nutričních látek a významnou energetickou sloţkou potravy. Obsahují velké mnoţství škrobu. Škrob má v organismu zásobní funkci (zásoba glukózy) a má vysokou energetickou hodnotu. Mezi zdraví škodlivé látky v bramboru patří dusičnany, glykoalkaloidy, akrylamid, glycidamid. Např. akrylamid vzniká ve smaţených výrobcích z brambor a je povaţován za rizikovou látku z hlediska rakovinotvorných účinků. Toto riziko se sniţuje s růstem antioxidantů v bramborových hlízách. Výnos a kvalitu brambor ovlivňuje výběr pozemku, podzimní a jarní příprava půdy, hnojení, příprava sadby, výsadba a následná péče o plodiny. Je důleţitá ochrana proti chorobám a škůdcům, příprava na sklizeň, posklizňová úprava a skladování. Kvalitu a výnosy brambor ovlivňuje i vhodný výběr odrůdy. Vhodným výběrem odrůd, technologiemi pěstování můţeme zvýšit výnosy a také dosáhnout optimálního mnoţství nutričně významných látek v bramborách.
9
2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Původ a historie brambor Brambor hlíznatý je botanicky zařazený do rodu lilek (Solanum Tourn.) a čeledě lilkovitých (Solanaceae Pers). Patří společně s kukuřicí a tabákem k významným plodinám, které byly po objevení Ameriky dovezeny do Evropy. Brambor je původem z Jiţní Ameriky. Pěstovali je jiţ dávno domorodí Indiáni ţijící v oblasti And a na území dnešní Columbie, Ekvádoru, Peru a části Chile a nazývali je papas. Podle archeologických nálezů z těchto oblastí je zřejmé, ţe obyvatelé And museli jiţ znát brambory před příchodem Španělů. Brambory byly významnou plodinou hlavně v Peru. Vypěstované hlízy se vyuţívaly na potravu (čuňo), která měla význam chleba a byla důleţitá i pro obchodování. Brambory byly velmi ceněny původními obyvateli Jiţní Ameriky. To dokazují nálezy vyschlých hlíz brambor společně s mumiemi na pohřebištích na pobřeţí Peru i severního Chile. Tvary brambor mají zachovány i pohřební urny a kultovní nádoby v severním Peru. (Jůzl, 2000) V roce 1565 brambory jako první přivezli z Peru Španělé, ale dlouho je pěstovali pouze jako okrasnou a léčivou rostlinu, s barevnými květy a s hlízami rohlíčkovitého tvaru s červenou slupkou (Solanum andigenum). V roce 1585 byly brambory dovezeny do Anglie. Tyto brambory pocházely z pobřeţí Chile. Byly to rostliny s bílými květy, které měly kulaté hlízy se světlou slupkou (Solanum tuberosum). A tyto rostliny se staly základem evropských odrůd bramborů. Slavný pirát a admirál Sir Francis Drake jako první přivezl brambory – druh Solanum tuberosum do Anglie. Ale pro jejich první konzumaci se pouţily bobule, nikoliv hlízy. Bobule chutnaly velmi hrozně, přímo odporně. Bobule byly a jsou jedovaté, protoţe obsahují glykoalkaloidy. V roce 1616 byla uskutečněna první hostina na dvoře Ludvíka XIII. Nový pokrm byl velice pochválen a brambory se staly nejdříve pokrmem jen bohatých. Později se dostaly i k těm nejchudším vrstvám lidí, které zachránily od smrtí hladem. V 17. století v Irsku po velké neúrodě obilí mnoho lidí zemřelo hladem. A proto mniši, kteří brambory pěstovali na svých zahrádkách, je rozdávali těm nejchudším vrstvám lidí. Důsledkem toho se více rozšířilo pěstování brambor. V 18. století se začali pěstovat brambory jako polní plodina i v ostatních evropských státech. (Jůzl, Jůzl ml., 2006) 10
Na území Čech jsou první záznamy o polním pěstování brambor z poloviny 17. století. Od počátku 19. století dochází k navýšení ploch na pěstování brambor. V polovině 19. století jiţ u nás brambory patřily mezi základní potraviny a v zemědělských lihovarech postupně nahrazovaly ţito. Později byly ve škrobárnách pouţívány na výrobu bramborového škrobu. Nejvíce se pěstovaly brambory u nás před druhou světovou válkou. V poválečném období se jejich produkce a plochy k pěstování sníţily. (Jůzl, 2000) Na pěstování brambor měly závaţný vliv plíseň bramborová a mandelinka bramborová. V polovině 19. století plíseň bramborová (Phytophtora infestans (Mont.) de Bary), houbová choroba způsobila velké zničení bramborové úrody. Lidé trpěli hladem. A tehdy zemřelo skoro milion lidí. Proto se začali stěhovat z Evropy do Severní Ameriky. Do svých nových domovů si přivezli brambory. Brambory se tak dostali z Jiţní Ameriky, přes Evropu do Severní Ameriky. Druhým problémem byla mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata Say), která působila velké škody. Do Evropy se dostala lodní dopravou a způsobila značné ztráty na úrodě brambor. (Jůzl, Jůzl ml., 2006)
Obrázek č. 1: Genetická centra bramboru v Jiţní Americe (Špaldon a kol., 1986)
11
2.2 Botanické vlastnosti Systematika brambor Brambory patří do čeledi lilkovitých (Solanacea Pers.), do rodu lilků (Solanum tourn), který zahrnuje 2000 druhů. Původ současných brambor vychází především z druhu Solanum tuberosum. Morfologie rostliny bramboru Bramborová rostlina je sloţena z nadzemní a podzemní části. Nadzemní část tvoří stonek, listy, květy, květenství a plody. K podzemní části patří kořenová soustava, stolony, hlízy, klíček. Nať tvoří nadzemní část. A podle ní určujeme typ trsu – stonkový, listový a přechodný. (Špaldon a kol., 1986) 2.2.1. Nadzemní část Listy jsou hnědozelené, tmavozelené aţ světlezelené s různou intenzitou ochlupení, lichozpeřené. List se skládá z řapíku prodlouţeného ve vřeteno a z lístků, lístečků, palistů a palístků. Charakteristický je lichý lístek na vrcholu, který se označuje jako konečný (vrcholový). Květenství je umístěné na vrcholu stonku, je to dvojvijan. Bramborová rostlina má většinou pětičetné květy. V tvorbě květů se vyskytuje řada anomálií. U některých odrůd dochází k hromadnému opadu poupat, u jiných k opadu květů. Proto některé odrůdy bramboru jen zřídka nasazují plody a ještě méně je udrţí aţ do úplné zralosti semen. Plodem je bobule. Bobule mají velký počet semen a jsou dvoupouzdrové. Semena jsou velmi drobná, zploštělá, světle ţlutá, vejčitého tvaru, jejich počet v bobuli je 50 aţ 100. Stonek má různou tloušťku a délku, na průřezu je nepravidelně trojúhelníkovitý nebo obdélníkovitý, občas okrouhlý. (Zimolka a kol., 2005)
12
Obrázek č. 2: Stavba bramborové rostliny: 1. květ, 2. květní stonek, 3. pigmentace stonku, 4. růst lístků, 5. paţdní lístek, 6. křídelní lístek, 7. postranní párový lístek, 8. list, 9. mezilístky, 10. vrcholový lístek, 11. oddenkové hlízy, 12. jiný stonek rostliny, 13. matečná hlíza, 14. přímětné kořeny, 15. bobule, 16. lodyha, 17. průřez bobulí se semeny (Špaldon a kol., 1986) 2.2.2. Podzemní část Podzemní část je tvořena kořenovou soustavou, sloţenou z většího počtu bohatě větvených stonkových a stolonových kořenů. Stolony jsou podzemní šikmě nebo vodorovně rostoucí výhony, jejichţ vrcholy se přeměňují v nové hlízy. Tyto výhony jsou 2-5 mm silné. Délka stolonů ovlivňuje rozloţení hlíz pod trsem. Nejvhodnější jsou odrůdy s kratšími stolony, umoţňujícími tvorbu hlíz bezprostředně pod trsem. A tak se sniţuje riziko jejich mechanického poškození při sklizni. Hlíza je hospodářsky nejvýznamnější částí bramborové rostliny. Skládá se z pupkové a protilehlé vrcholové korunkové části. V genetické spirále jsou uspořádány na hlíze pupeny tzv. bramborová očka. Hlíza je zkrácený modifikovaný vzrostný vrchol stonku. Je důleţitá pro vegetativní rozmnoţování. (Zimolka a kol., 2005) Klíček jeho tvar, barva a ochmýření klíčku jsou různé u různých odrůd. Proto klíček patří k významným rozpoznávacím odrůdovým znakům. Pokud vyroste při 13
teplotě 15oC na rozptýleném světle, tak má správnou barvu a je tak moţné určit podle něj odrůdu. (Špaldon a kol., 1986)
2.3 Pěstování, výnosy a vyuţití brambor V roce 1920 byla plocha brambor v ČR 391 125 ha, výnos byl 7,36 t/ha. Po roce 1920 došlo k mírnému vzestupu ploch brambor. Výnosy měly také vzestupnou tendenci. Nejvyšší plocha brambor byla v období před druhou světovou válkou v letech 1936 aţ 1939 činila v rámci ČR 503 309 ha I výnosy byly v tomto období nejvyšší 16,24 t/ha. V dalších letech dochází k poměrně rychlému poklesu ploch brambor. V letech 1961 aţ 1965 činila plocha brambor 338 120 ha a výnos byl 12,59 t/ha. Výnosy do roku 1965 byly spíše niţší, od roku 1965 dochází k jejich postupnému zvyšování. Nejvýraznější pokles ploch brambor je patrný v 90. letech. V roce 1993 je sklizňová plocha brambor pouze 102 816 ha a výnos je 23,30 t/ha. S poklesem ploch dochází ke zvyšování výnosů. (Minx a kol., 1994) V roce 2005 sklizňová plocha u nás dosáhla v zemědělském sektoru 42 140 ha. Typicky bramborářskou oblastí v České republice je kraj Vysočina a Jihočeský kraj. Oblastí s nejvyšší plochou raných brambor v naší republice je Středočeský kraj a Jihomoravský kraj. Průměrný výnos v roce 2005 činil 25,88 t/ha. (Jůzl, Jůzl ml., 2006) V roce 2009 bylo u nás osázeno celkem 36 722 ha brambor. Z toho v zemědělském sektoru 28 734 ha. V porovnání s předcházejícími roky dochází ke zmenšování sklizňové plochy. Za rok 2009/2010 byl průměrný hektarový výnos 25,29 t/ha. (Situační a výhledová zpráva brambory, duben 2010) Tabulka č. 1: Plocha brambor a hektarové výnosy v ČR
Rok
Plocha
Průměrný
v ha
výnos t/ha
1920
391 125
7,36
1936-39
503 309 16,24
1961-65
338 120 12,59
1993
102 816 23,30
2005
42 140 25,88
2009/2010
36 722 25,29
14
Spotřeba brambor vlivem změny stravovacích návyků obyvatelstva klesá. Rychlá občerstvení, moderní způsob ţivota, nahrazování brambor rýţí, těstovinami, luštěninami to vše přispívá k niţší spotřebě brambor. Zvyšuje se spotřeba hotových bramborových výrobků a polotovarů. V roce 2004 byla spotřeba brambor České republice v průměru na obyvatele 72 kg a v roce 2009 činila 62 kg. Mezi státy s největší produkcí brambor v Evropě patří Německo, Polsko, Francie Nizozemsko a Velká Británie. (Situační a výhledová zpráva brambory, duben 2010) Brambory jsou významná základní potravina, průmyslová surovina a důleţitá zemědělská plodina. V řadě zemí jsou brambory stále vyuţívány jako krmivo pro hospodářská zvířata. V našich podmínkách jsou pro tyto účely vyuţívány také odpady z třídění sadbových a zpracování konzumních brambor, popřípadě jejich neprodejné přebytky. (Minx a kol., 1994) Pro náš mezinárodní obchod mají kromě konzumních a sadbových brambor význam hlavně hranolky a bramborové lupínky. Vývoz výrobků z brambor z ČR je podstatně niţší neţ dovoz. Nejvýznamnějším teritoriem českého dovozu je Slovensko, kam Česká republika vyváţí významné mnoţství bramborové mouky, hranolků a lupínků. Naopak nejvíce výrobků z brambor se dováţí z Polska a to nejvíce hranolků. Také významným vyuţitím brambor je průmyslové zpracování na škrob a líh. (Jůzl, Jůzl ml., 2006) Tabulka č.2: Uţití brambor v ČR (Jůzl, Jůzl ml., 2006) Brambory
Tun
%
Lidská výţiva
770 000
63
Výroba škrobu
144 380
12
Sadba brambor
135 000
11
Vývoz brambor čerstvých
67 030
6
Krmné uţití a ztráty
46 610
4
Vývoz brambor ve výrobcích
46 610
4
15
Užití brambor v ČR vývoz vývoz krmné užití a brambor brambor ztráty4% čerstvých6% čerstvých4% sadba brambor11% lidská výživa 63% výroba škrobu12%
Graf č. 1: Uţití brambor v ČR (Jůzl, Jůzl ml. 2006)
2.4 Výnos a výnosotvorné prvky u brambor Výnos je výsledkem komplexního vzájemného působení faktorů (půda, počasí, rostlina), které výnos ovlivňují a prvků, které jej vytvářejí. Bramborový výnos tvoří počet vzešlých hlíz a počet hlavních stonků, na jejichţ stolonech se zakládají hlízy. Výnos hlíz na 1 ha je určen konečným počtem hlíz a hmotností průměrné hlízy. Na výnos má vliv průběh počasí, aplikovaná agrotechnická opatření, ochranná opatření. Tato opatření mají vliv na variabilitu výnosotvorných prvků. Hlavně je ovlivněna hmotnost hlízy, která souvisí s vysoce variabilní listovou plochou. (Špaldon a kol., 1986) Významným výnosotvorným prvkem je hmotnost hlíz na rostlinu podmíněný počtem hlíz a průměrnou hmotností hlízy. Mezi počtem rostlin na ploše a mezi výnosem hlíz na ploše, počtem hlíz a hmotností hlíz na rostlinu jsou kladné vztahy. Záporný vztah je mezi počtem hlíz na rostlinu a průměrnou hmotností hlízy. Podle výsledků výzkumu fyziologických základů tvorby výnosu bramboru je podle Zrůsta, (1983 a 1988) důleţité pro výnos vyuţití zachyceného slunečního záření rostlinou. Významnou roli tak má fotosyntéza, rychlost tvorby asimilačního aparátu, optimální rozloha a struktura listového aparátu, členění a postavení listů, jejich zdravotní stav. Také je 16
významná rychlost růstu zásobních orgánů a sladěnost s růstem trsu, protoţe má vliv na rychlost produkce organické hmoty a na rychlost distribuce na rozhodující místa v rostlině. Patří sem i rozdělování asimilátů do produkčního procesu a k uloţení do zásobních orgánů. (Graman, 1995) Z výnosotvorných prvků je důleţitý počet rostlin na jednotce plochy. Je určován sponem sázení. Závisí na hodnotě a velikosti sadby, účelu pěstování, pedoklimatických podmínkách, úrovni agrotechniky, hnojení a ochraně rostlin. Vysazovaný počet hlíz, by měl být okolo 40 – 60 tisíc rostlin na hektar. Počet stonků závisí na počtu oček na hlíze a na počtu klíčků, který je ovlivněn fyziologickým stavem půdy a sadby. V průměru se pohybuje od 5 do 7 stonků na jeden trs v porostu. Můţeme jej regulovat počtem rostlin na ploše. Počet hlíz v průměru se pohybuje kolem 12 – 14 hlíz na trs. Závisí na odrůdě, (jejím genetickém základě), na počtu stonků, průběhu počasí v době nasazování hlíz a na výskytu chorob a škůdců. Agrotechnickými opatřeními můţeme ovlivnit počet hlíz. Mezi tato opatření patří – hustota porostu, termín výsadby, biologická příprava sadby a omezování chorob a škůdců. Hmotnost hlíz určuje hospodářský výnos brambor. Průměrná hmotnost hlíz je 60 – 100g. Hmotnost hlíz kladně ovlivňují správná výţiva porostu a širší spon. Naopak pozdní sázení, stoupajících hustota porostu, choroby, které omezují listovou plochu, mají záporný vliv. Sniţují hmotnost hlíz.Výnosotvorné prvky se utvářejí postupně během ontogenetického vývoje bramborových rostlin v porostu. K nejvýznamnějším faktorům, které ovlivňují jednotlivé výnosotvorné prvky patří výţiva a hnojení brambor. (Zimolka a kol., 2005) Hospodářský výnos představuje sušina, která se ukládá během vegetace do hlíz. Z 90 – 95 % je výnos tvořený fotosyntetickou asimilací. V ontogenetickém vývoji brambor můţeme vidět tvorbu produkčních orgánů (listy), transportních orgánů (stonky a kořeny) a tvorbu akumulačních orgánů (hlízy – důleţité pro výnos). (Jůzl, 2000)
2.5 Jakost brambor Jakost brambor je dána jednak hodnotou vnitřní a jednak hodnotou vnější. Poţadavky na jakost jsou různé. Jakost brambor je určena jejich vhledem, chutí, vůní, komplexem kuchyňských vlastností a sloučenin, které brambory obsahují. (Ingr a kol., 2001) Jakost hlíz bramboru souvisí se způsobem vyuţívání hlíz. Rozlišujeme vnější znaky a vnitřní znaky jakosti hlíz. 17
Vnější znaky jakosti hlíz jsou:
Velikost a velikostní vyrovnanost hlíz (velký vliv má prostředí, podíl genotypu je menší) Tvar hlíz (odrůdový znak, menší vliv prostředí, nerovnoměrnost v zásobení půdní vláhou můţe mít za následek deformity, nárůstky či rozprasky hlíz) Hloubka oček (ovlivňuje vzhled i čistotu hlíz, výtěţnost při loupání a zuţitkování v kuchyni, vysoký podíl genotypu) Síla slupky (má vliv na odpad při zpracování hlíz) Jemnost slupky (u konzumních odrůd se vyţaduje jemná slupka, vliv prostředí větší) Mechanické poškození slupky (hlavní podíl má pevnost duţniny, genotyp se podílí ze 20 – 30 %, prostředí ze 40 – 55 %) Barva duţniny (odrůdový znak, zjišťuje se na řezu hlízou, po uvaření i po rozkrájení má být stálá) (Graman, 1995)
Velikost hlíz je znakem rozhodujícím o výtěţnosti trţního zboţí. Tvar hlízy je vyjádřen příčným průřezem hlíz, poměrem délky hlíz k šířce. Tvar hlíz můţe být kulovitý, krátce oválný, oválný, dlouze oválný, dlouhý, velmi dlouhý. (Čermák, 2010) Podle konzistence brambor po uvaření rozeznáváme hlízy brambor s texturou vodnatou (sušina pod 15%), lojovitou aţ neutrální (sušina do 24 %) a texturou moučnatou (obsah sušiny nad 24 %). (Ingr a kol., 2001) Vnitřní znaky jakosti hlíz určují nutriční, kalorickou a zpracovatelskou a technologickou hodnotu hlíz. Nutriční hodnota je určena obsahem nutričně důleţitých látek, jejich vyuţitelností ve stravě a spolu se zpracovatelskou hodnotou tvoří stolní hodnotu. Pro průmyslové vyuţití se posuzuje technologická hodnota, která je dána mnoţstvím a kvalitou obsahových látek a zpracovatelností hlíz. Vnitřní znaky jakosti souvisí s chemickým sloţením hlízy. (Graman, 1995) 2.5.1 Chemické sloţení brambor K základním látkám obsaţeným v bramborové hlíze patří voda, škrob, cukry, dusíkaté látky, tuk a popeloviny. Brambory obsahují také ještě další významné sloţky, které ovlivňují jejich chuť, nutriční a biologickou hodnotu např. vitaminy, organické kyseliny, alkaloidy a barviva. Voda má v bramborové hlíze největší podíl asi 75% hmotnosti a plní v celkovém metabolismu velmi důleţité funkce. Podílí se na biosyntéze organických 18
sloučenin, slouţí k dopravě asimilátů a metabolitů, funguje jako rozpouštědlo všech látek hlízy a plní funkci teplotního regulátoru. Škrob tvoří podstatnou část sušiny, je nejvýznamnější sloţkou hlízy. Brambory obsahují v průměru 17% škrobu. Škrob je v hlízách rozloţen nerovnoměrně. Nejvíce jej obsahuje parenchym kolem kambiálního kruhu, nejméně slupka a felogénová vrstva. Středně velké hlízy mají většinou nejvíce škrobu. Škrob má funkci hlavní zásobní látky, je pohotovou zásobou glukózy. Jeho mnoţství je různé, závisí na odrůdě, klimatických podmínkách, půdních podmínkách a agrotechnice a pohybuje se v rozmezí od 13–14%. Z polysacharidů obsahují brambory hemicelulózy, pektiny. Dusíkaté látky patří k nejvýznamnějším sloučeninám, v bramborách jejich v průměru 2%, z veškerého dusíku připadá přibliţně 1/2 aţ 2/3 na bílkoviny, zbytek na amidy a volné aminokyseliny. V hlíze je dusík rozloţen nerovnoměrně. Nejbohatší na N-látky je felogénová vrstva pod slupkou, nejméně jich obsahuje parenchym kolem kambiálního kruhu. Popeloviny jsou obsaţeny nejvíce ve slupce, jejich mnoţství je v průměru 1%. Jejich biologický význam spočívá v převaze sloţek zásaditých (K,Na,Ca,Mg), jeţ jsou zastoupeny asi ze 70%. Zatímco sloţky kyselé jsou zastoupeny ze 30% (P2O5, SO3, SiO2, Cl). Cukry jsou rozloţeny nerovnoměrně v hlíze, v jádru hlízy je mnoţství cukrů dvakrát více neţ v povrchových částech, v bramborách jsou zastoupeny glukosa, fruktosa a sacharosa. Vitaminy – brambory obsahují mnoho vitaminů, nejdůleţitější je vitamin C (důleţitý antioxidant), dále obsahují vitaminy ze skupiny vitaminů B, provitaminy A, vitamin E, vitamin K a další. Čím je hlíza vyzrálejší, tím je chudší na obsah vitaminu C. Během skladování také obsah vitaminu C klesá. Organické kyseliny – nejvíce je zastoupena kyselina citronová, dále kyselina jablečná, vinná a další. Jejich mnoţství je v bramborách kolem 0,3%. Barviva – karotenoidy jsou v duţnině hlíz brambor a způsobují ţluté zbarvení duţniny, červené a modré zabarvení způsobují antokyany. Glykoalkaloidy – mezi ně patří solanin, chaconin. Solanin v optimální 19
koncentraci způsobuje typickou chuť brambor, při vyšším obsahu vyvolává pocit pálení v hrdle. Při dávce 300 aţ 400 mg solaninu dochází k otravě, která můţe končit i smrtí. Proto se musí kličky před upotřebením hlíz odstraňovat. Nejvíce solaninu je obsaţeno pod slupkou. Tuky a lipidy jejich mnoţství je v průměru 0,1-0,15%. Nemají velký význam. (Ingr a kol., 2001) 2.5.2. Rizikové látky v bramboru a ve výrobcích z hlíz Tyto látky negativně ovlivňují kvalitu brambor a je potřeba, aby jejich obsah byl v bramborách sníţen na minimum. a) dusíkaté látky – obsah dusičnanů v hlízách bramboru není vysoký, představuje zhruba 4% celkového dusíku, ale i tato nízká hodnota můţe v celkovém příjmu dusičnanů vést k neţádoucí zdravotní zátěţi. Dusíkaté látky nejsou v hlíze rovnoměrně rozloţeny. Jejich obsah se mění i v souvislosti s velikostí hlízy. Nejvyšší obsah byl nalezen v nejmenších hlízách do 3,5 cm. U hlíz v příčném průměru 3,5 aţ 4,5 cm byl obsah dusičnanů nejmenší, se zvyšující se velikostí se opět obsah dusičnanů zvyšuje. Obsah dusičnanů v hlízách bramboru je výsledkem metabolismu rostliny jako odezvy na podmínky prostředí. b) akrylamid vzniká ve smaţených výrobcích z brambor (hranolky, bramborové lupínky), patří mezi rizikové látky z hlediska rakovinotvorných účinků, pro sníţení rizik souvisejících s akrylamidem stačí potraviny nevystavovat při jejich přípravě nadměrně vysokým teplotám, jíst rozmanitou stravu, dodrţovat zásady zdravé výţivy. c) SGA – steroidní glykoalkaloidy, alkaloidy obsaţené v bramboru bývají často uváděny pod společným názvem SOLANIN, který však není jednou látkou, ale označuje se tak skupina velmi příbuzných SGA. Hlavní SGA v bramborách jsou alfasolanin a alfa chaconin. SGA můţe způsobit otravy, v literatuře se uvádí asi třicet popsaných smrtelných otrav po poţití brambor s vysokým obsahem SGA. V posledních letech se především díky osvětě o závadnosti zelených a naklíčených brambor počet otrav podstatně sníţil. U člověka se otrava projevuje zvracením, průjmem, bolestmi břicha a také neklidem, halucinacemi, otupěním. Smrtelná dávka pro člověka se odhaduje mezi 3 – 6 mg.kg-1 tělesné hmotnosti. Tyto látky při malém mnoţství dávají
20
hlízám tu správnou zdrsňující chuť. Obsah glykoalkaloidů v hlízách ovlivňuje vystavení hlíz světlu (jejich koncentrace se zvyšuje u brambor vystavených světlu). d) kalysteginy – nortropované alkaloidy, byly z počátku nalézány pouze v kořenech rostlin. Později byly zjištěny ve všech částech rostlin, mají toxický účinek, jejich vyšší koncentrace se nacházejí v hlízách. Na rozdíl od glykoalkaloidů se jejich obsah nezvyšuje ve slupce hlíz při osvětlení. e) cizorodé látky – vlivem činnosti člověka se dostávají do půdy, vody a odtud do rostlinných orgánů pouţívaných k výrobě potravin, např. toxické kovy, zejména zinek, olovo, kadmium (dostávají se do půdy ve větším mnoţství, usazováním prachu z průmyslových procesů, z výfukových plynů, z kontaminovaných odpadních vod a hnojiv). (Jůzl, 2008) f)glycidamid – byl rovněţ nalezen v bramborových lupíncích a hranolcích, je rakovinotvorný a nebezpečnější neţ akrylamid (Čepl a kol., 2009). Tabulka č.3: Limity cizorodých látek v konzumních bramborách (Jůzl, 2008) NPM ( mg.kg-1 )
Ukazatel dusičnany
rané brambory
PM (mg.kg-1 ) 500
(do 15.7.)
glykoalkaloidy
pozdní brambory
300
(α-solanin, α-
200
chaconin)
těţké kovy
arzen
0,3
kadmium
0,1
měď
3,0
nikl
0,5
olovo
0,15
rtuť
0,02
cín
100
chrom
0,2
zinek
10
ţelezo
50
NPM – nejvyšší přípustné mnoţství, PM – přípustné mnoţství 21
2.5.3 Látky s významnými antioxidačními účinky Antioxidanty jsou schopné zachytávat volné radikály mastných kyselin a kyslíku, a tak ochraňují organismus před oxidativním poškozováním. Brambory obsahují z antioxidantů především polyfenoly a kyselinu askorbovou (vitamin C). Z dalších antioxidantů jsou v bramborových hlízách zastoupeny např. karotenoidy, alfatokoferol a alfa-lipoová kyselina. K látkám s významnými antioxidačními účinky se řadí i selen. V bramborách se mnoţství selenu pohybuje od 0,012 aţ do 0,086 mg.kg -1 čerstvé hmoty. Přírodní antioxidanty mají přiznivé účinky na lidské zdraví. Omezují např. ukládání cholesterolu v krevním séru, příznivě působí na sniţování krevního tlaku, podílejí se také na sniţování negativního působení akrylamidu. Selen pozitivně působí na lidské zdraví. Tento prvek můţe omezit nepříznivé následky kouření, chránit organismus před projevy předčasného stárnutí, má pozitivní vliv na posílení imunitního systému. Naopak v případě nedostatečného příjmu selenu dochází ke zvýšení rizika rakoviny, srdečních chorob, revmatické artritidy a dalších neurologických chorob. Proto zvýšení koncentrace selenu v bramborových hlízách je důleţité pro zdraví a výţivu člověka. Zvýšením mnoţství selenu se zvýší i nutriční kvalita brambor. (Jůzl, 2006b) Na pokusných lokalitách v Ţabčicích a ve Valečově v letech 2004 a 2005 byla sledována moţnost zvýšení mnoţství selenu v bramborách. Bylo zjištěno, ţe aplikací stupňovaných dávek selenu, lze zvýšit obsah selenu v jednotlivých částech bramborové rostliny aţ několikanásobně. Bylo také zjištěno, ţe na obsah nutričních látek v bramborách má vliv výběr vhodné odrůdy a technologie pěstování. (Jůzl, 2006a) Askorbová kyselina obsaţená v hlízách, je hlavním přírodním inhibitorem enzymového hnědnutí brambor. Vitamin C má důleţitou úlohu v lidské výţivě. Brambory jsou velmi bohaté na askorbovou kyselinu (170 – 990 mg.kg-1). Obsah askorbové kyseliny je ovlivněn odrůdou, rokem pěstování, podmínkami prostředí, stadiem zralosti hlíz, skladováním. (Čepl a kol., 2009) 2.5.4 Stolní hodnota, varný typ brambor Stolní hodnota hlíz je souhrn smyslově posuzovaných vlastností, které určují jakost hlíz z hlediska konzumního vyuţití. Zkouška zahrnuje posouzení hlíz v syrovém stavu a hlíz po uvaření v páře (vzorek má 25 hlíz). Pro smyslové posouzení se pouţívá
22
bodový systém s maximálním počtem bodů 100. Podle dosaţených bodů je daný vzorek zařazený do třídy jakosti stolní hodnoty: 85 aţ 100 bodů (výborná), 75 aţ 84 bodů (velmi dobrá), 60 aţ 74 bodů (dobrá), 50 aţ 59 bodů (horší), do 50 bodů (nevhodná) K celkovému určení stolní hodnoty, je třeba posoudit tyto znaky chuť, vzhled, konzistenci, rozvářivost, vůni a barvu hlíz. Stolní hodnota se posuzuje pro určení tzv. varného typu brambor. Ten pak nejlépe vyjadřuje vnitřní kvalitu hlíz. (Graman, 1995) Varný typ brambor předurčuje jednotlivé odrůdy brambor k určitému způsobu pouţití. Tabulka č.4: Charakteristika a vhodnost varných typů (Čepl a kol., 2009) Charakteristika Konzistence Struktura Moučnatost Vlhkost Nedostatky v chuti Tmavnutí po uvaření Stabilita kvality A , AB, (BA)
B, BC C, (CB)
Varný typ A AB B BC C velmi pevná středně kyprá kyprá pevná pevná jemná jemná aţ aţ středně hrubá hrubá velmi velmi slabá střední silná slabá slabá střední slabá aţ střední nepatrné aţ střední velmi slabé aţ středně silné střední aţ velmi vysoká Charakterizuje odrůdy s velmi pevnou a pevnou duţninou, nerozvářivou, velmi slabě moučnatou, lojovitou, tj. odrůdy vhodné pro přípravu salátů a jako příloha Patří sem odrůdy se středně pevnou aţ kyprou duţninou, slabě aţ středně moučnaté, vhodné jako příloha, do polévek a pro přípravu těst a kaší Odrůdy s kyprou, silně moučnatou duţninou, vhodné pro přípravu těst a kaší
Rozeznáváme tyto varné typy brambor:
Typ A (vhodný pro přípravu salátů, zahrnuje odrůdy s pevnou a lojovitou konzistencí) Typ B (vhodný pro všestranné vyuţití, označuje brambory přílohové) Typ C (vhodný na výrobu kaší, bramboráků, knedlíků) Typ D (pouze pro průmyslové zpracování)
Pro přesnější klasifikaci se uvádí přechodné označení B/C nebo B/A.První písmeno klasifikuje ten typ, ke kterému je blíţ. To se pouţívá u odrůd, které nejsou typově vyhraněné. (Jůzl, Jůzl ml., 2006) 23
Znaky stolní hodnoty vařených hlíz: 1. Konzistence 2. Struktura 3. Moučnatost
4. Vlhkost 5. Nedostatky v chuti 6. Tmavnutí vařených hlíz
7. Stabilita kvality
1. Konzistence spolu s moučnatostí určuje zařazení do varného typu, vyjadřuje odolnost duţniny tlaku. Stupněm 1 aţ 2 jsou hodnoceny hlízy – velmi kypré, velmi kypré aţ kypré (nejsou vhodné pro konzum), stupeň 3 aţ 4 mají hlízy kypré, kypré aţ středně kypré, stupeň 5 aţ 6 je u hlíz středně pevných, středně pevných aţ pevných, stupně 7 aţ 9 mají hlízy pevné aţ velmi pevné. Do varného typu C-BC jsou řazeny odrůdy s hlízami stupně (3–4), do varného typu B s hlízami stupně (5–6), do varného typu AB-A hlízy stupně (7–9). 2. Struktura při hodnocení se vyuţívá stupnice 3 aţ 7, vyjadřuje jemnost aţ hrubost duţniny. 3. Moučnatost určuje zařazení do varného typu, souvisí s obsahem škrobu. Varný typ AAB velmi slabá moučnatost (1 aţ 2), varný typ B – slabá moučnatost (3 aţ 4), varný typ BC-C střední aţ silná moučnatost(5 aţ 7). Moučnatost je hodnocena stupni 1 aţ 9, stupeň 8–9 nevhodný pro konzum. 4. Vlhkost střední, slabá aţ střední. Nejvhodnější jsou slabě aţ středně vlhké. 5. Nedostatky v chuti vyjadřuje odlišnosti od typické bramborové chuti, hlízy nevhodné pro konzum mají hodnoty (6 aţ 9). 6. K tmavnutí vařených hlíz dochází při chladnutí uvařených hlíz, k hodnocení dochází po dvou hodinách na rozříznutých hlízách. 7. Stabilita kvality určuje stejnorodost hlíz. (Čermák, 2010) Na výslednou stolní hodnotu působí řada faktorů. Jedním z nich je odrůda, která se podílí z více neţ 76 %. (Čepl a kol., 2009)
2.6 Technologie pěstování Pro pěstování brambor je důleţité výběr pozemku, osevní sled a příprava půdy. a) výběr pozemku – pozemek by měl mít sklonitost do 7°, protoţe brambor neochrání půdu před vodní erozí b) osevní sled – např. brambory, řepka, ozim nebo organicky hnojené brambory, jařina (případně s podsevem), jetel, ozim
24
c) příprava půdy – brambory patří mezi okopaniny, s tím souvisí i příprava půdy, pro brambory je nejvhodnější půda lehčí aţ středně těţká 2.6.1 Zpracování půdy a) podzimní zpracování půdy – nejprve se provede podmítka, tj. mělké zkypření půdy do hloubky 80 – 100 mm. To je důleţité pro zamezení ztrát vody a zapravení posklizňových zbytků předplodin. Před podzimní orbou se aplikují statková hnojiva (chlévský hnůj) a hnojiva s obsahem fosforu, draslíku a hořčíku. Nejvhodnější termín pro orbu je kolem poloviny října. b) jarní zpracování – pro brambory je nutná prokypřená vrstva půdy do hloubky 180 – 200 mm, k nakypření půdy se vyuţívají rotační kypřiče c)technologie odkameňování – rýhování pozemku a vlastní odstranění kamenů a hrud. K rýhování se pouţívají dvě radlice pro vytvoření záhonu pro sázení dvou řádků, vytvoří se rýhy do hloubky 250 mm. Separace pomocí prosévacích separátorů k odstraňování kamenů. Separátory vytvářejí dokonale nakypřenou půdu do hloubky cca 200 mm. Vznikají záhony zbavené většiny kamenů. Na jedné straně odkameněním se zvýšují výnosy, jsou větší hlízy, sniţuje se mechanické poškození hlíz, eliminují se hroudy. Na druhé straně je potřeba věnovat zvýšenou pozornost regulaci zaplevelení. 2.6.2 Hnojení Zabezpečuje dostatek ţivin pro brambory, má vliv i na výţivu dalších plodin osevního sledu. Hnojení ovlivňuje kvalitu hlíz a hektarové výnosy. Statková hnojiva – k těmto hnojivům patří zelené hnojení, sláma, hnůj, močůvka, kejda. Ze statkových hnojiv se nejčastěji pouţívá chlévský hnůj. Doporučená dávka chlévského hnoje je 30 t/ha. Aplikuje se na podzim. Zelené hnojení je méně vyuţívané. Jako podsev se doporučuje jílek jednoletý a jako strništní meziplodina lnička setá, svazenka vratičolistá a hořčice bílá. Nárůst zelené hmoty silně ovlivňují povětrnostní vlivy. Proto je třeba zaset velmi brzy, do poloviny srpna. Organická a organickominerální hnojiva – komposty, substráty, digestát, který vzniká jako vedlejší produkt v bioplynových stanicích. Minerální hnojiva – jejich cílem je dodat rostlinám optimální mnoţství ţivin potřebného pro tvorbu výnosu a zároveň udrţet nebo zvýšit půdní úrodnost. Dusík – přímo ovlivňuje výnosy a kvalitu brambor, nejčastěji se pouţívají síran amonný, močovina, ledek (pevná dusíkatá hnojiva) a DAM-390 (kapalné). Fosfor – na podzim se pouţívají superfosfáty, na jaře vícesloţková hnojiva (pevná nebo kapalná). Draslík – brambory ho odčerpávají v poměrně velkém mnoţství, na podzim se pouţívá draselná sůl. 25
Hořčík – je velmi významný pro brambory, bramborové rostliny jsou citlivé na jeho nedostatek, je důleţitý poměr K:Mg v půdě (Čepl a kol., 2009) Přehnojení dusíkem a jeho pozdní aplikace opoţďuje vegetační dobu, způsobuje nevyzrálost hlíz v době sklizně a tak zhoršení jejich skladovatelnosti. Jeho nadbytek zvyšuje obsah škodlivých dusičnanů v hlízách a náchylnost porostů k napadení plísní bramborovou. Dusíkatá hnojiva se pouţívají zásadně na jaře. Vysoké dávky fosforu zvyšují odolnost hlíz k mechanickému poškození. Dralík omezuje vnitřní černání a tmavnutí hlíz, sniţuje rozvářivost hlíz. Hnojení draslíkem a fosforem se provádí zásadně na podzim, kdy celou dávku zaoráme do půdy i s organickými hnojivy. (Zimolka a kol., 2005) 2.6.3. Příprava sadby Včasná příprava sadby je základem pro vysoký výnos kvalitních hlíz. Poţadavky na sadbu: a) velikost sadbových hlíz (od 25 – 60 mm) b) mechanická a biologická příprava sadby c) chemické ošetření sadby b) mechanická a biologická příprava sadby 1. mechanická příprava sadby – je třeba odstranit nahnilé nebo deformované hlízy a mechanicky poškozené hlízy. Pro sázení se pouţívají pouze hlízy zdravé. 2. biologická příprava sadby – je důleţitá k uvedení hlíz do stavu probuzení, k narašení v případě ostatních konzumních brambor. Narašení hlíz je moţné provádět ve skladech, na paletách i v rašlových pytlích. Je nutný dostatečný přístup vzduchu a místo musí být chráněno před mrazy. Nejvhodnější je teplota mezi 8 – 10 °C, probuzení a narašení hlíz – vytvoření klíčků do 5 mm, je do tří týdnů. Předkličování sadby – cílem je vytvoření elastických, odrůdově zbarvených, 15 – 25 mm dlouhých klíčků, pokud moţno se základy kořínků. Předkličovat začínáme asi 6 týdnů před předpokládaným sázením. Při teplotě 8 – 12° C nechají se hlízy za tmy vyrašit, pak aţ se vytvoří klíčky (3 – 5 mm) se začnou hlízy osvětlovat 8 – 12 hodin denně (pomocí přirozeného světelného zdroje nebo umělého zdroje v uzavřených prostorech – lampy, zářivky). Zvýší se teplota na 12 – 18 °C. Čím vyšší je teplota, tím kratší je doba předkličování. Světlo brzdí růst klíčků a ovlivňuje jejich zbarvení (to je odrůdově rozdílné). Relativní vlhkost vzduchu je třeba udrţovat v rozmezí 80 – 90%. Asi týden před sázením se klíčky otuţují při teplotě 6 – 8°C, aby se omezilo jejich poškození při manipulaci s hlízami během dopravy a sázení. Předkličování lze provádět ve speciálně, tepelně izolovaných předkličovnách s dostatečným přirozeným, popřípadě umělým osvětlením nebo také v místech bez 26
denního světla, při vyuţití pouze umělého zdroje osvětlení, nebo i ve venkovních prostorách pod průhlednou či neprůhlednou folií, ta chrání hlízy před poškozením nízkými teplotami. Zakořeňování sadby – jejím cílem je získat, co nejranější sklizeň. Hlavně u malopěstitelů, zakořeňuje se v bedničkách s plným dnem, to se zasype tenkou vrstvou zeminy (nejlépe rašelina s pískem), na tuto vrstvu se dají sadbové hlízy korunkovou částí nahoru a zasypou se 10 – 20 mm vrstvou zeminy. Hlízy brambor se nechají zakořeňovat při pokojové teplotě (18 – 22°C) za občasného pokropení vodou. Po dobu asi jednoho týdne zamezujeme přístupu světla (zakrytím vlhkým pytlem), pak se pytel odstraní, čímţ se omezí růst tenkých, dlouhých klíčků. Sázení provádíme za 20 – 25 dnů tak, aby se nepoškodily klíčky ani kořínky. c) chemické ošetření sadby – ochrana proti chorobám a škůdcům brambor. Vyuţívá se moření sadbových hlíz (suchou nebo vlhkou cestou) před sázením. Vlhké moření sadby brambor se pouţívá proti mšicím (pomocí insekticidů), je také účinné i proti mandelince bramborové, a částečně i proti drátovcům, moření proti mšicím můţeme zároveň spojovat s mořením proti vločkovitosti. (Čepl a kol., 2009) 2.6.4. Sadba brambor Vzdálenost mezi hrůbky a mezi hlízami v hrůbku je vyjádřena tzv. sponem. Spon je důleţitým regulačním faktorem velikosti a vyrovnanosti hlíz. Pro konzumní brambory byl spon při uplatnění technologie bez odkameňování 750x 290 – 310 mm. Při odkameňování je meziřádková vzdálenost uvnitř záhonu 750 mm a mezi vnějšími hrůbky 1050 mm. Vzdálenost hlíz v řádku se pohybuje mezi 250 – 300 mm. Počet rostlin u konzumních brambor je kolem 44 tisíc rostlin na hektar. Hloubka sázení je rovna minimálně velikosti hlíz nebo je maximálně o 30 mm větší (ve vhodných klimatických a půdních podmínkách). Výška nahrnutí ornice nad hlízami musí být minimálně 120 – 150 mm. (Čepl a kol., 2009) Doba výsadby závisí na stavu půdy a její teplotě (6 – 8°C). Nejvhodnější teplota půdy je pro předklíčenou sadbu 4 – 6°C a pro neprobuzenou sadbu 8 – 10°C. Termín sázení v ranobramborářských oblastech je začátkem dubna, v řepařských oblastech do 20.4., v bramborářských oblastech do 30.4. a v horských oblastech do 15.5. (Zimolka a kol., 2005) 2.6.5 Ochrana proti chorobám, škůdcům a plevelům Ochrana brambor proti chorobám, škůdcům a plevelům patří k nejdůleţitějším úkolům při pěstování brambor, protoţe má velký vliv na výnos a kvalitu bramborových hlíz. 2.6.5.1 Škůdci Háďátko bramborové velmi nebezpečný škůdce, napadené rostliny špatně rostou, ţloutnou, napadá hlavně kořeny brambor, přeţívá ve formě cyst na kořenech, ty v půdě přetrvávají mnoho let. Háďátko nažloutlé je agresivnější, škodí podobně jako háďátko bramborové. 27
Ochrana proti háďátkům je pouţívat zdravou sadbu, zabránit přenosu zamořené půdy, brambory pěstovat s odstupem 4 – 5 let. Mšice způsobují přímé škody u brambor výjimečně, v případě kalamitního přemnoţení. Jsou ale významní přenašeči virových onemocnění brambor. Ochrana spočívá v pouţití insekticidů. Mandelinka bramborová je váţným škůdcem, škodí larvy i brouci. Oţírají listy bramboru. Ochrana postřik insekticidem v době maximálního líhnutí larev, časná výsadba. Drátovci jsou larvy brouků kovaříků. Poškozují bramborové hlízy, vytvářejí chodbičky. Ochrana spočívá v agrotechnických opatřeních. Chemická ochrana není moţná. Hlízy mohou poškozovat i housenky osenice polní, mnohonožky a ponravy chroustů a chroustků. (Hrudová a kol., 2006) 2.6.5.2 Choroby brambor Virové choroby sniţují výnos a kvalitu hlíz. Mezi nejzávaţnější patří virus svinutky bramboru. Napadení se projevuje slabším růstem, spodní listy se svinují, koţovatí, tvrdnou, vrcholové listy se kornoutovitě stáčejí. Virus přenáší mšice broskvoňová. Druhý nejvýznamnější virus bramboru je Y virus bramboru. Příznaky jsou skvrnitost listů (čárkovitost nebo tečkovitost), nekrózy listů. Mezi další virové choroby patří X virus bramboru, který je přenosný pouze mechanicky a způsobuje mírnou mozaiku na lístcích. Jiné viry jsou A virus bramboru způsobující těţkou mozaiku, M virus bramboru a S virus bramboru způsobují lehkou mozaiku. Ochrana pouţití insekticidů proti mšicím, zdravá sadba. Bakteriální choroby mezi ně patří bakteriální černání stonku a měkká hniloba hlíz bramboru. Příznaky choroby se projevují jiţ při rašení hlíz, klíčky černají a odumírají. Bakterie napadají báze stonků. Napadená pletiva jsou černě zbarvena, jsou měkká a slizovitá. Infekce se můţe rozšířit i na hlízy. Duţnina hlíz se mění v kašovitou a páchnoucí hmotu. Ochrana sklízet vyzrálé hlízy, za suchého počasí, zabránit vysoké vzdušné vlhkosti během skladování. Další chorobou je bakteriální krouţkovitost bramboru, která se projevuje naţloutlými listy, lţícovitě se stáčejícími nahoru. Na řezu hlízy je patrné ţluté zbarvení cévních svazků. Ochrana je zdravá sadba, dodrţení osevního postupu. Bakteriální hnědá hniloba bramboru způsobuje ucpání cév, rostliny vadnou, odumírají bez projevu ţloutnutí nebo listových skvrnitostí. Ochrana střídání plodin, dodrţování karanténních opatření. Aktinomycetová obecná strupovitost bramboru je chorobou poškozující především hlízy bramboru, jejich kvalitu. Ochrana odolné odrůdy, doporučuje se pouţívat zelené hnojení lupinou, hořčicí a ţitem, v době nasazování hlíz zavlaţovat. Houbové choroby také způsobují sniţování výnosů, zhoršují kvalitu sklizně. Jedna z nejnebezpečnějších chorob je plíseň bramboru. Po infekci na spodních listech 28
jsou naţloutlé olejovité skvrny, později hnědnou a usychají. Na rubu listu se tvoří šedobílý povlak mycelia. Při napadení hlíz jsou na jejich pokoţce hnědé aţ olověné šedavé skvrny. Na řezu hlíz jsou zřetelné rezavé skvrny. Ochrana postřiky fungicidními přípravky, zdravá sadba, dokonalé hrůbkování. Další významné houbové choroby jsou kořenomorka bramborová, vločkovitost hlíz bramboru. Na klíčcích způsobuje nekrotické skvrny, růstové vrcholy mohou odumírat, na kořenovém krčku je za vlhka pozorovatelné mycelium, stonky jsou zaškrcené se suchými skvrnami, hlízy jsou malé znetvořené, na slupce mají černá vločkovitá sklerocia. Ochrana pěstování odrůd s vyšší odolností, správný osevní postup, fungicidní moření hlíz. Terčovitá skvrnitost bramboru se projevuje na listech hnědými, ostře ohraničenými skvrnami. Při skladování jsou na hlízách propadlá místa. Ochrana zdravá sadba, vhodné pěstební podmínky, fungicidy uţívané proti plísni bramborové. (Hrudová a kol., 2006) Skládkové choroby jsou problémem při skladování brambor. Souvisí s mechanickým poškozením hlíz při sklizni, posklizňové úpravě, s průběhem počasí před sklizní a v období sklizně i se zamořením půd patogeny. Ke skládkovým chorobám patří fusariová hniloba brambor, je nejrozšířenější. Můţe dojít i ke zničení celé sklizně. Napadá mechanicky poškozené hlízy. Ve skladu se objevují na hlízách nekrotické skvrny, které se zvětšují. Jsou koncentricky zvrásněné, často pokryté polštářky bílého, ţlutého či růţového mycelia. Ochrana opatření vedoucí ke sníţení mechanického poškozování hlíz, posklizňová úprava. Další významnou chorobou je fomová hniloba bramboru. Vyšší výskyt je v chladných a vlhkých létech. Projevuje se propadlými nekrotickými skvrnami. Uvnitř hlíz se tvoří dutiny nepravidelného tvaru s šedofialovým myceliem a černými pyknidami. Ochrana zařazování brambor v osevním sledu nejdříve za 4 – 5 let, zdravý sadbový materiál, sníţení mechanického poškození hlíz. (Minx a kol., 1994) 2.6.5.3 Plevele Velmi škodlivým činitelem jsou plevele. Mají negativní vliv na výnos hlíz. Mohou sníţit výnosy při vysokém zaplevelení aţ o 85 %. V ČR jsou dvě základní oblasti pěstování brambor, a to teplejší a úrodnější oblast Polabí a na jiţní Moravě (ranobramborářská oblast) a druhá, chladnější oblast pro pěstování brambor na Českomoravské vrchovině (typická bramborářská oblast). V teplejší oblasti se vyskytují tyto druhy plevelů jeţatka kuří noha, laskavec ohnutý, pcháč rolní, peťour maloúborný, rukev lesní. Regulace plevelů herbicidními přípravky, mechanický způsob hubení plevelů (pro nejranější sklizně v červnu). V chladnější oblasti jsou zastoupeny tyto plevele svízel přítula, merlík bílý, pýr plazivý, plevelná řepka olejka. Regulace plevelů pomocí herbicidů. (Čepl a kol., 2009) 2.6.6. Příprava na sklizeň, sklizeň, posklizňová úprava, skladování Cílem je připravit porost na sklizeň, a to tak aby:
byly sklizeny vyzrálé hlízy nedošlo k poškození hlíz 29
byly vytvořeny podmínky pro usnadnění práce strojů
Ničení natě se provádí mechanicky, chemicky nebo kombinací obou. Mechanické odstranění natě se vyuţívá před sklizní u velmi raných a konzumních brambor. Chemické ničení natě se pouţívá pro omezení přenosu virových chorob a při napadení plísní bramborovou. Sklizeň má vliv na kvalitu hlíz, kterou můţe negativně ovlivnit. Při sklizni pouţíváme tyto postupy: 1. Sklizeň ručním sběrem za 1 nebo 2 řádkovým vyorávačem 2. Přímá sklizeň jednořádkovým sklízečem se zásobníkem nebo pytlovací plošinou 3. Přímá sklizeň 2 řádkovým sklízečem nebo vyorávačem do vedle jedoucího dopravního prostředku nebo do palet na dopravním prostředku 4. Dělená sklizeň, hlízy a příměsi jsou vyorávačem ukládány do sousedních meziřádků nebo na sklizenou plochu a sklizeň se provádí sklizeči brambor (Minx, a kol. 1994) Sklizeň by měla probíhat za suchého počasí a teplota by neměla vystoupit nad 20 °C. Zároveň by teplota neměla být pod 8 – 10 °C. Jinak hlízy jsou náchylnější k mechanickému poškození a přenosu měkké hniloby. Posklizňová úprava – s hlízami je třeba zacházet tak, aby nedošlo k jejich mechanickému poškození. Mezi základní operace posklizňové úpravy patří oddělení příměsí a drobných hlíz. Pak se vybírají hlízy mechanicky poškozené a napadené chorobami. Poté se brambory ukládají do trvalých skládek nebo se balí do jutových pytlů. (Ingr a kol., 2001) Skladování má vliv na kvalitu hlíz. Při nesprávném skladování klesá obsah vitaminů v bramborách. Při nesprávné skladovací teplotě a vlhkosti vzduchu se mohou rozvinout skládkovací choroby. Jejichţ rozvoj podporuje mechanické poškození hlíz při sklizni. Teplota skladování by neměla klesnout pod + 2° C, jinak brambory začínají sládnout. To je způsobené destrukcí škrobu a nahromaděním cukru. Také nevhodné skladování v osvětlených místech můţe vést k nazelenání hlíz. V silně zelených hlízách se můţe zvýšit obsah glykoalkaloidů. (Jůzl, Jůzl ml., 2006) Zásady při skladování hlíz: 1. Osušení hlíz (24 – 36 hodin) 2. Hojení a vydýchávání hlíz (10 – 14 dní při teplotě 14 – 16 °C, při relativní vlhkosti vzduchu 85 – 90 %) 3. Zchlazování hlíz postupně na skladovací teplotu podle účelu vyuţití hlíz. 4. Klidové období nastává po zchlazení. 30
5. V období před vyskladněním brambor se musí hlízy ohřát na teplotu 10 – 12 °C, aby nedošlo k mechanickému poranění hlíz. Při skladování se udrţuje poţadovaná teplota větráním, které zároveň slouţí k odvedení produktů dýchání. Větrání je důleţité pro optimální sloţení vzduchu. K zamezení klíčení ve skladu slouţí retardační přípravky. (Minx a kol., 1994)
2.7 Odrůdy v ČR: Odrůda je velmi důleţitá při pěstování brambor. Ovlivňuje nejen kvalitu brambor, ale i výnosy bramborových hlíz. Odrůda je charakterizována jako soubor jedinců náleţející k jediné nejniţší kategorii botanického třídění, který je definován projevem určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišujících se od jiných souborů rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků a je rozmnoţovatelný beze změny. Odrůda brambor je nejniţší systematická jednotka. Z genetického hlediska jsou odrůdy brambor klony tj. vegetativně mnoţená potomstva vybraných rostlin. (Jůzl, 2000) Podle délky vegetační doby rozdělujeme odrůdy brambor na:
Velmi rané odrůdy (VR, 90 – 100 dní vegetace) Rané odrůdy (R, 100 – 110 dní vegetace) Polorané odrůdy (PR, 110 – 130 dní vegetace) Polopozdní odrůdy (PP, nad 130 dní vegetace) (Zimolka, a kol. 2005)
U nás můţou být pěstovány pouze odrůdy registrované v ČR (v roce 2009 jich bylo celkem 157) a odrůdy registrované v ostatních státech EU (Společný katalog odrůd druhů zemědělských rostlin – 1293 odrůd). (Čepl a kol. 2009) Sortiment odrůd ve Státní odrůdové knize ČR tvoří 155 odrůd (rok 2010). Z toho 34 odrůd velmi raných, 47 odrůd raných, 50 odrůd poloraných a 24 odrůd polopozdních aţ pozdních. Z tohoto počtu registrovaných odrůd v ČR je nejvíce zastoupeno německých odrůd (67), českých (46) a holandských (37). Dále jsou zde dvě francouzské, rakouské odrůdy a jedna polská odrůda. (Čermák, 2010) Od roku 2005 jsou v ČR i v EU členěny konzumní brambory do tří kategorií. Brambory nové, které se v ČR nepěstují. Mají pevnou, neloupající se slupku. Jsou obchodovány od 1.1. do 15.5. roku sklizně. Nové brambory se dováţí hlavně z Egypta, Izraele a Maroka. Brambory rané, které se sklízí před ukončením vegetace. V období od 16.5. do 30.6. se sklízí, mají nedozrálou, loupající se slupku.
31
Brambory konzumní ostatní jsou sklízeny od 1. července. Jsou určené pro dlouhodobější skladování. Vyuţívají se i pro zpracování na výrobky a polotovary. Nároky na kvalitu jsou velké. (Čepl a kol. 2009) Rozdělení brambor podle vzhledu: a) brambory ţlutoslupkaté b) brambory červenoslupkaté c) brambory s modrofialovou slupkou U nás jsou oblíbenější odrůdy se ţlutou duţninou, Angličané mají rádi spíše bílé brambory a Holanďané moučnatější brambory. (Jůzl, Jůzl ml., 2006) Rozdělení odrůd podle duţniny: a) odrůdy s velmi pevnou a pevnou duţninou To jsou odrůdy varného typu A, AB (BA) s velmi pevnou a pevnou duţninou, jsou vhodné na saláty, jako přílohové brambory, duţnina je nerozvářivá, velmi slabě moučnatá, lojovitá. Patří sem 16 odrůd. Z toho 8 odrůd německého, 5 odrůd holandského, 2 odrůdy českého a 1 odrůda rakouského šlechtění. Např. odrůdy Princess, Agáta, Karin b) Odrůdy se středně pevnou aţ kyprou duţninou Jedná se o odrůdy varného typu B, BC se středně pevnou aţ kyprou duţninou. Tyto odrůdy jsou vhodné na kaše, těsta a jako příloha. Jejich duţnina je slabě aţ středně moučnatá. Patří sem 18 odrůd. A to 8 odrůd německého, 5 odrůd holandského, 4 odrůdy českého a 1 odrůda rakouského šlechtění. Např. Adéla, Krone, Monika c) Odrůdy s kyprou, silně moučnatou duţninou Náleţí sem odrůdy varného typu C, (CB). Tyto odrůdy mají silně moučnatou duţninu. Pouţívají se na přípravu těst a kaší. Patří sem v současnosti 3 odrůdy. Jedna odrůda z německého, jedna z holandského a jedna z rakouského šlechtění. Jedná se o tyto odrůdy Satina, Santana, Hermes. d) Odrůdy pro speciální vyuţití Odrůdy, které mají specifické vyuţití v jídelníčku. Jsou určené k obohacení nabídky na trhu. Např. Keřkovské rohlíčky, Valfi (Čepl a kol., 2009) Odrůda je jedním z nejvýznamnějších faktorů, který má velký vliv na úspěšné pěstování brambor. Svými vlastnostmi rozhoduje o výši výnosu, o kvalitě produkce, o uplatnění a zuţitkování sklizně. Proto je důleţité znát vlastnosti jednotlivých odrůd a jejich znaky. (Elzner, 2009) 32
3 CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnocení výnosu a kvality vybraných odrůd brambor. Hodnoceno bylo celkem osm odrůd ze všech skupin ranosti (velmi rané, rané, polorané a polopozdní aţ pozdní odrůdy). A to odrůdy Princess, Karin, Red Anna, Valfi, Keřkovské rohlíčky, Toscana, Krasa a Sázava. Odrůdy zahraniční jsou Princess a odrůda Toscana (německé). Mezi odrůdy velmi rané patří Krasa, rané Karin, Sázava, Princess, odrůdy polorané Red Anna, Keřkovské rohlíčky, Toscana a mezi odrůdy polopozdní aţ pozdní Valfi. Pro zhodnocení výnosů a kvality vybraných odrůd brambor jsem u všech 8 odrůd sledoval hodnoty výnosů v t.ha-1, počet hlíz na trs a stolní hodnotu. Stolní hodnota je důleţitá pro zařazení odrůdy do varného typu a tak k určení kvality bramborových hlíz. V předloţené práci byly pouţity výsledky z polního pokusu na lokalitě v Ţabčicích z roku 2010. Bakalářská práce „Zhodnocení výnosů a kvality vybraných odrůd brambor“ byla zpracována s podporou výzkumného záměru č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udrţitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky.
33
4 METODIKA POKUSU 4.1 Přírodní podmínky místa pokusu Polní pokus byl zaloţen na lokalitě v Ţabčicích v roce 2010. Ţabčice se nachází 25 km jiţně od Brna. Z geologického hlediska Ţabčice leţí v Dyjskosvrateckém úvalu, který je tvořený neogenními sedimenty. Pozemky statku se nacházejí na čtvrtohorních štěrcích a aluviálních naplaveninách. Půdy jsou neutrální aţ slabě kyselé s nedostatkem humusu. Půdní typ je charakterizován jako fluvizem glejová, jedná se o středně těţkou aţ těţkou půdu. Půdní druh odpovídá jílovitohlinité aţ jílovité půdě. Ţabčice leţí v kukuřičné výrobní oblasti. Klima není pro zemědělskou výrobu příznivé. Statek leţí v jihomoravské suché oblasti. S typickým vnitrozemským klimatem a s průměrnými sráţkami 450 – 550 mm a průměrnou roční teplotou 9,3◦C. Suchost klimatu zvyšují větry. Ty také způsobují velký výpar půdní vláhy. Do území zasahuje dešťový stín. Sráţky jsou ve vegetačním období rozloţeny velmi nerovnoměrně. Pozemky jsou s průměrnou nadmořskou výškou 185 m.n.m. [6] 4.2 Zaloţení pokusu Polní pokus byl zaloţen na polní pokusné stanici Školního zemědělského podniku Mendelovy univerzity v Ţabčicích u Brna v roce 2010. Výsadba pokusu byla provedena dvouřádkovým sazečem 8.4.2010 ve sponu 75x25 cm (53 300 rostlin/ha). Bylo sledováno 8 vybraných odrůd brambor, z různých skupin ranosti. Ve vegetačním období bylo provedeno chemické ošetření porostu proti chorobám a škůdcům. 4.3 Klimatické podmínky Nejchladnějším měsícem byl měsíc leden s průměrnou teplotou -3, 92 °C. nejniţší naměřená teplota byla dne 27. ledna -23,24 °C. V porovnání s dlouhodobým průměrem -2,00 °C, byl měsíc leden v roce 2010 chladnější o 1,92 °C.
34
Nejteplejším měsícem byl měsíc červenec. Nejvyšší naměřená teplota byla 16. července 35,98 °C, průměrná teplota byla 21,95 °C. Teplota vzduchu v červenci překročila dlouhodobý průměr o 2,60 °C. Sráţkové poměry – nejsušším měsícem byl březen (pouze 9,81 mm sráţek). Nejvíce sráţek spadlo v měsíci květnu 102,41 mm, 24. května spadlo 11,50 mm. Letní měsíce červen (79,80 mm), červenec (87,91 mm) a srpen (75,81 mm) byly bohaté na sráţky. V porovnání s dlouhodobým průměrem byly sráţky od dubna do října nadprůměrné. Coţ ovlivnilo kvalitu a výnosy vybraných odrůd brambor. 4.4 Polní deník pokusu Plodina: Brambory Pokus: VZ Lokalita: Ţabčice Pokusný rok: 2010 Spon výsadby: 75 cm x 25 cm Datum
Provedená operace
11.8.2009
Podmítka
23.9.2009
Hnojení K-Draselná sůl – 160 kg K2O.ha-1
26.9.2009
Hnojení P-Superfosfát – 120 kg P2O5.ha-1
19.11.2009
Rozmetání hnoje – 40 t.ha-1
19.11.2009
Orba
7.4.2010
Hnojení N – Močovina – 90 kg N.ha-1
8.4.2010
Sázení
20.4.2010
Aplikace herbicidu Sencor – 0,5 kg.ha-1
20.4.2010
Aplikace herbicidu Command – 0.1 l.ha-1
15.6.2010
Aplikace fungicidu Ridomil Gold – 2,5 kg.ha-1
15.6.2010
Aplikace insekticidu Mospilan – 0,1 kg.ha-1
28.6.2010
Aplikace fungicidu Revus – 0,6 l.ha-1
28.6.2010
Aplikace insekticidu Actara – 0,08 kg.ha-1
6.9.2010
Sklizeň
35
Obrázek č. 3: Pokusný pozemek v Ţabčicích (červenec 2010) 4.5 Sklizeň brambor Brambory se sklízeli ručně 6.9.2010. Sklizeň byla 152 dnů po výsadbě porostu. Brambory se sklízeli ručně v plné fyziologické zralosti. 4.6 Charakteristika jednotlivých odrůd Rozdělení odrůd podle vegetační doby: Odrůdy velmi rané: Krasa Odrůdy rané: Karin, Sázava, Princess Odrůdy polorané: Red Anna, Keřkovské rohlíčky, Toscana Odrůdy polopozdní aţ pozdní: Valfi Rozdělení odrůd podle původu: a) české odrůdy (Karin, Red Anna, Valfi, Keřkovské rohlíčky, Krasa, Sázava)
36
b) zahraniční odrůdy (Princess, Toscana) České odrůdy: odrůdy velmi rané Krasa Je to konzumní odrůda velmi raná. Česká odrůda, která se vyznačuje středně jemnou konzistencí, hrubou strukturou, střední aţ silnou moučnatostí. Hlízy jsou slabě aţ středně vlhké a po uvaření středně tmavnou. Hlízy jsou krátce oválné, barva slupky je ţlutá, duţnina ţlutá. Počet hlíz pod trsem středně vysoký aţ nízký. Proti napadení rakovinou bramboru patotypu 1 a háďátkem bramborovým patotypu Ro 1 rezistentní. Určená pro přímý konzum. Zařazená do varného typu B. Je náchylná k napadení virovými chorobami. Odrůdy rané Karin Je česká odrůda, náleţející do skupiny raných odrůd. Počet hlíz pod trsem středně vysoký aţ nízký. Vyznačuje se velmi pevnou konzistencí, středně hrubou strukturou a slabou aţ střední moučnatostí. Hlízy jsou slabě aţ středně vlhké a po uvaření slabě aţ středně tmavnou. Karin byla zařazena do varného typu B. Hlízy jsou dlouze oválné, ţluté barvy a se ţlutou duţninou. Odrůda je vhodná pro konzum, vhodná jako příloha. Je odolná proti napadení virovými chorobami. Náchylná k napadení háďátkem bramborovým, proti napadení rakovinou brambor rezistentní.
Obrázek č.4: Odrůda Karin[1b]
Obrázek č.5: Odrůda Sázava[1a] 37
Sázava Konzumní raná odrůda. Původem česká. Počet hlíz pod trsem středně vysoký aţ nízký. K napadení rakovinou bramboru patotypu 1 středně náchylná, proti napadení háďátkem bramborovým patotypu 1 silně náchylná. Hlízy se vyznačují kyprou aţ středně kyprou konzistencí, střední strukturou a slabou aţ střední moučnatostí. Po uvaření hlízy středně tmavnou a jsou slabě vlhké. Tato odrůda byla zařazena k varnému typu BC. Vhodná pro výrobu bramborových kaší, těsta. Hlízy jsou oválného tvaru, s červenou slupkou. Duţnina je sytě ţlutá. Je odolná proti mechanickému poškození, náchylná k napadení virovými chorobami, s menší odolností proti napadení plísní bramboru na nati. Odrůdy polorané Red Anna Je to konzumní odrůda původem česká. Patří k poloraným odrůdám. Počet hlíz pod trsem středně vysoký. Patří k varnému typu B. Hlízy jsou velmi pevné konzistence, struktura je středně hrubá a moučnatost je slabá aţ střední. Hlízy jsou středně vlhké a po uvaření tmavnou velmi slabě. Hlízy jsou krátce oválné, barva slupky je červená, duţnina je tmavě ţlutá. Odrůda je určena pro přímý konzum. Vhodná pro přípravu těst, jako příloha. Vyznačuje se odolností proti virovým chorobám, mechanickému poškození. Proti napadení rakovinou bramboru patotypu 1 a háďátkem bramborovým patotypu Ro 1 rezistentní.
v
Obrázek č.6: Odrůda Red Anna[2]
Obrázek č.7: Odrůda Keřkovské rohlíčky[1c] 38
Keřkovské rohlíčky Patří mezi české, polorané konzumní odrůdy. Počet hlíz pod trsem středně vysoký. Hlízy mají pevnou konzistenci, hrubou strukturu a slabou moučnatost. Hlízy po uvaření slabě tmavnou a jsou slabě aţ středně vlhké. Keřkovské rohlíčky byly zařazeny do varného typu A. Patří k velmi kvalitním odrůdám. Typické pro tuto odrůdu jsou dlouhé, rohlíčkovité hlízy. Mají ţlutou barvu slupky a světle ţlutou duţninu. Jsou určeny pro přímý konzum, hlavně k výrobě tradičních vánočních bramborových salátů. Vyţaduje kvalitní ochranu proti plísni bramborové. Proti napadení rakovinou brambor patotypu 1 rezistentní, k napadení háďátkem bramborovým patotypu Ro 1 náchylná. Odrůdy polopozdní aţ pozdní Valfi Patří k českým odrůdám polopozdním aţ pozdním. Počet hlíz pod trsem středně vysoký aţ nízký. Tvar hlíz je oválný, barva slupky je modrá a barva duţniny modrostrakatá. Náleţí k varnému typu BC. Hlízy se vyznačují středně pevnou konzistencí, střední strukturou a střední aţ silnou moučnatostí. Hlízy po uvaření středně tmavnou. Hlízy jsou středně vlhké, s příjemnou typickou chutí. Odrůda Valfi je středně odolná mechanickému poškození, středně aţ méně odolná aktinomycetou obecné strupovitosti, náchylná plísni bramboru v nati. K napadení rakovinou brambor patotypu1 a háďátkem bramborovým patotypu Ro 1 silně náchylná. Je určená pro speciální vyuţití k výrobě tradičních salátů, na barevné kaše a výrobky.
Obrázek č.8: Odrůda Valfi[4]
Obrázek č.9: Odrůda Valfi – výrobky[4]
39
Zahraniční odrůdy Odrůdy rané Princess Je to odrůda zahraniční, německá. Patří mezi konzumní odrůdy rané. Počet hlíz pod trsem vysoký. Je to velmi kvalitní odrůda. Náleţí k varnému typu A. Patří mezi odrůdy s velmi pevnou duţninou. Moučnatost je velmi slabá, hlízy jsou středně vlhké a po uvaření slabě aţ středně tmavnou. Tvar hlíz je oválný. Barva slupky je ţlutá. Barva duţniny je ţlutá. Tato odrůda je vhodná pro konzum. Vhodná pro přípravu salátů a jako příloha. Hlízy jsou vysoce odolné strupovitosti. Je odolná vůči háďátku bramborovému. Je výrazně odolná proti virovým chorobám, kořenomorce, plísni v nati i na hlízách.
Odrůdy polorané Toscana Je to odrůda zahraniční, německá. Patří mezi odrůdy polorané. Počet hlíz pod trsem středně vysoký aţ vysoký. Vyznačuje se středně pevnou konzistencí a hrubou strukturou, silnou aţ střední moučnatostí. Hlízy po uvaření velmi slabě tmavnou a jsou slabě vlhké. Byla přiřazena do varného typu C. Je vhodná pro přípravu kaší a těst. Je vysoce odolná proti plísňovým chorobám.
Obrázek č.10: Odrůda Princess[5]
Obrázek č.11: Odrůda Toscana[3]
40
4.7 Hospodářský výnos, počet hlíz na trs, zhodnocení Nejvyšší výnos hlíz měla poloraná odrůda Toscana 83,95 t.ha-1, nejniţší výnos měla velmi raná odrůda Krasa 32,89 t.ha-1. Výnos hlíz byl u velmi rané odrůdy Krasa 32,89 t.ha-1 , u odrůd raných se pohyboval v rozmezí od 37,31 t.ha-1 (Karin) do 62,2 t.ha-1(Princess). U odrůd poloraných byl v rozmezí od 36,88 t.ha-1(Keřkovské rohlíčky) do 83,95 t.ha-1 (Toscana). Odrůda polopozdní aţ pozdní Valfi měla výnos 74,46 t.ha-1. Nejvyšší výnos z českých odrůd měla odrůda Red Anna 77,98 t.ha-1 a nejniţší výnos měla odrůda Krasa 32,89 t.ha-1. Ze zahraničních odrůd měla nejvyšší výnos odrůda Toscana 83,95 t.ha-1. Průměrný počet hlíz na trs byl u velmi rané odrůdy Krasa 7,9 ks.trs-1, u raných odrůd byl nejvyšší počet hlíz u odrůdy Princess 14 ks.trs -1, odrůda Karin měla počet hlíz na trs 11,8 ks.trs-1 a odrůda Sázava měla 5,9 ks.trs-1. Z odrůd poloraných měla nejvyšší počet hlíz na trs odrůda Red Anna 21 ks.trs-1, odrůda Toscana měla 12,9 ks.trs-1 Keřkovské rohlíčky měla 12,1 ks.trs-1. Polopozdní aţ pozdní odrůda Valfi měla počet hlíz na trs 20,6 ks.trs-1. Nejvyšší počet hlíz na trs měla poloraná odrůda Red Anna 21 ks.trs-1, nejniţší počet hlíz vykázala raná odrůda Sázava 5,9 ks.trs-1. Nejvyšší počet hlíz na trs z českých odrůd měla odrůda Red Anna 21 ks.trs-1, nejniţší počet hlíz měla odrůda Sázava 5,9 ks.trs-1. Nejvyšší počet hlíz na trs ze zahraničních odrůd měla odrůda Princess 14 ks.trs-1 a odrůda Toscana měla 12,9 ks.trs-1. 4.8 Vyhodnocení stolní hodnoty Hodnocení podle ÚKZUZ metodiky probíhalo na ÚTP posouzením tzv. stolní hodnoty hlíz. Hodnocení se zúčastnilo 6 hodnotitelů, senzoricky prozkoušených. Byly posuzovány tyto znaky: konzistence, struktura, moučnatost, vlhkost, nedostatky v chuti, tmavnutí uvařených hlíz, stabilita kvality. Na základě vyhodnocení těchto znaků byla určena stolní hodnota. Na základě vyhodnocených údajů byly jednotlivé odrůdy zařazeny do tzv. varných typů (A, AB, B, 41
BC, C) a byla zjištěna jejich vhodnost pro přípravu jednotlivých pokrmů. Bylo posuzováno osm vybraných odrůd, 2 zahraniční (Princess, Toscana) a 6 českých (Karin, Sázava, Keřkovské rohlíčky, Valfi, Red Anna, Krasa). Mezi nejkvalitnější odrůdy patřily odrůda Keřkovské rohlíčky a odrůda Princess. Byly přiřazeny do varného typu A. Jsou vhodné pro přípravu salátů a jako příloha. Vyznačují se slabou moučnatostí a pevnou konzistencí. Do varného typu B byly zařazeny odrůdy Red Anna, Karin a Krasa. Jsou vhodné jako příloha. Do varného typu BC byly zařazeny odrůdy Valfi a Sázava. Tyto odrůdy jsou vhodné pro přípravu kaší, odrůda Valfi na přípravu barevných výrobků a kaší. Nejméně kvalitní odrůdou byla odrůda Toscana, která se vyznačovala silně moučnatou duţninou, hrubější strukturou a slabě vlhkými hlízami. Toscana byla zařazena do varného typu C. Je vhodná pro přípravu kaší a těst.
42
5 DISKUSE V bakalářské práci byly hodnoceny – hospodářský výnos a kvalita bramborových hlíz. Na kvalitu brambor a výnosy má vliv řada faktorů – podmínky prostředí (půdní a klimatické podmínky), technologie pěstování a výběr vhodné odrůdy. Poţadovanou kvalitu brambor lze zajistit výběrem vhodné odrůdy. Většina znaků vnitřní i vnější hodnoty je podmíněna geneticky. Ovšem nejen vhodná odrůda, ale i vlivy prostředí (stanoviště, klima, hnojení, agrotechnika) se podílejí na jakosti hlíz více neţ 40 %. (Ingr a kol., 2001) Na výslednou úroveň stolní hodnoty, jejich jednotlivých sloţek působí řada faktorů. Nejvýznamnější vliv má však odrůda. Více neţ 76 %. Chuť je jedna z nejdůleţitějších sloţek celkové stolní hodnoty. U chuti je vliv prostředí menší 60 aţ 70 %. Díky vyššímu vlivu prostředí. (Čepl a kol., 2009) Růst natě a hlíz ovlivňuje především střídání teplot. Podle Buhra (1961) mají pozitivní vliv na růst brambor teplotní rozdíly mezi dnem a nocí (optimální při denní teplotě 20 °C a noční 12 – 14 °C). Ale pokud jsou teploty příliš nízké (-1 aţ -2 °C) a trvají delší dobu ničí nať, a jsou příčinou namrzání bramborových hlíz u raných brambor. Nebo pokud jsou teploty příliš vysoké nad 39°C dochází k poškození hlíz. (Špaldon, 1986) V pokusném roce 2010 nebyly naměřeny teploty vyšší neţ 39 °C (nejvyšší naměřená teplota byla 35,98 °C v červenci), a nebyly zaznamenány ani teploty pod bodem mrazu během vegetačního období, proto nedošlo k poškození hlíz vlivem teploty. Podle Drába (1956) vyţadují brambory pro dobrou úrodu 600 mm aţ 800 mm sráţek v roce a 350 aţ 400 mm sráţek v průběhu vegetačního období. Podle Gerickeho je optimální rozloţení sráţek v květnu 60 mm, v červnu 55 mm, v červenci 85 mm, v srpnu 75 mm a v září 60 mm, tj. celkem 335 mm. (Špaldon, 1986) Na lokalitě v Ţabčicích v roce 2010 spadlo v průběhu vegetačního období 388 mm sráţek, coţ mělo příznivý vliv na výši výnosů. Rok 2010 byl rokem, který se mnoţstvím a rozloţením sráţek přiblíţil k optimálnímu rozloţení sráţek. V měsíci květnu spadlo 102 mm, v červnu 80 mm, v červenci 88 mm, v srpnu 75 mm a v září 58 mm, proto výnosy bramborových hlíz byly pravděpodobně vyšší.
43
Brambory snesou spíše nedostatek vláhy na začátku a na konci vegetace. Sníţení vláhy v období vcházení aţ tvorby poupat mírně sniţuje výnosy. Na sníţení vlhkosti reagují citlivě odrůdy v období tvorby poupat aţ květů, kdy zakládají hlízy. A ve fázích od květu do vyzrání, kdy hlízy rostou. Vlhkost má vliv nejen na výši výnosů, ale také na kvalitu bramborových hlíz. Nadměrné sráţky sniţují škrobnatost hlíz. (Špaldon, 1986) Na začátku června spadlo poměrně hodně sráţek v místě pokusu na lokalitě v Ţabčicích, coţ mělo pravděpodobně pozitivní vliv na zakládání a růst hlíz a výši výnosů. Vyšší sráţky mohly pravděpodobně ovlivnit kvalitu bramborových hlíz. Výnosy stoupají se zvyšující se hustotou porostu do 80 tisíc rostlin na 1 ha. Ale kvůli vysokým nákladům na sadbu je optimální počet rostlin 40 aţ 50 tisíc na ha. Vzdálenost řádků neovlivňuje zaplevelení, slabě zvyšuje škrobnatost a procento velkých hlíz, sniţuje mnoţství poškozených a nazelenalých hlíz. (Špaldon, 1986) Při 80 tisících rostlinách na ha dochází ke sníţení vyuţití fotosynteticky účinného záření, vlivem přehuštění porostů. Se stoupající hustotou rostlin se zvyšuje podíl menších hlíz pod trsem. Nízký počet trsů na jednotce plochy umoţňuje rychlejší nárůst hlíz konzumní velikosti. Meziřádková vzdálenost 750 mm negativně neovlivňuje výnosy, pokud je zajištěný přibliţně stejný počet rostlin na jednotce plochy půdy, zkrácením vzdálenosti vysazovaných hlíz v řádku. Řádky 750 mm umoţňují pouţití těţších mechanizačních prostředků při výsadbě, kultivaci a ochraně proti chorobám a škůdcům, větší mnoţství půdy k nahrnutí hrůbků, a tak sniţují podíl nazelenalých hlíz a napadených trsů plísní bramborovou. (Jůzl, 2000) V Ţabčicích byl spon výsadby 75 cm x 25 cm, 53 300 rostlin na ha. Velmi důleţité je ošetřování porostů proti škodlivým činitelům, proti chorobám brambor, proti škůdcům. Správné ošetření bramboru ovlivňuje výnosy a jejich kvalitu. (Špaldon, 1986) Výskyt škůdce sniţuje podmítka, orba. Napadení hlíz sniţuje včasná sklizeň po ukončení vegetace. Choroby brambor sniţují výnosy, ovlivňují negativně kvalitu brambor. Na výskyt chorob mají vliv výkyvy počasí, půdní podmínky, nevhodné agrotechnické zásahy. (Čepl a kol., 2009) V polním pokusu pouţitím správného chemického ošetření nedošlo ke sníţení výnosů a kvality bramborových hlíz. Byly aplikovány herbicidy Sencor a Command proti plevelům, fungicidy Ridomil Gold a Revus proti houbovým chorobám, insekticidy Mospilan, Actara proti škodlivému hmyzu. Všechny odrůdy byly ošetřeny stejně.
44
Pro stálé výnosy jsou podle Zrůsta (1988) ţádoucí odrůdy s fotosynteticky výkonnou, transpiračně omezenou asimilační plochou a s odpovídající délkou vegetační doby, se schopností vyuţít podmínek prostředí pro tvorbu asimilátů a se schopností vyuţít asimiláty ve prospěch výnosu hlíz. (Graman, 1995) Výnos hlíz, velikost hlíz a kvalita hlíz závisí na ranosti, počtu rostlin na hektar a na hnojení. Mohu být rozdíly mezi jednotlivými odrůdami ve stejné skupině ranosti. (Elzner, 2009) Velmi rané odrůdy poskytují zpravidla niţší výnos, jsou náchylné k chorobám, mají menší ţivotnost. Odrůdy rané mají niţší škrobnatost, jsou dost náchylné k chorobám, vhodné pro časný přímý konzum. Odrůdy polorané poskytují dobré výnosy hlíz, jsou vhodné pro pozdější konzum, popřípadě pro skladování. Odrůdy polopozdní poskytují vysoké výnosy hlíz i škrobu. Jsou vhodné pro skladování. Odrůdy pozdní mají vysoký výnos hlíz i škrobu. Je negativní vztah mezi výnosem a raností. (Graman, 1995) Ve sledovaném polním pokusu dosáhly nejvyššího výnosu odrůdy Toscana (83,95 t.ha-1, poloraná odrůda, přiřazená do varného typ C) a odrůda Red Anna (77,98 t.ha-1, poloraná odrůda, zařazená do varného typu B) a Valfi (74,46 t.ha-1, polopozdní aţ pozdní odrůda, přiřazená do varného typu BC). Nejniţší výnos měla odrůda Krasa (32,89 t.ha-1, odrůda velmi raná, varný typ B). Nejhorší kvalitu měla poloraná odrůda Toscana, byla zařazena do varného typu C. Mezi nejkvalitnější odrůdy, přiřazeny do varného typu A, byly odrůdy Princess (raná odrůda, výnos 62,20 t.ha-1, počet hlíz 14 ks.trs-1) a Keřkovské rohlíčky (poloraná odrůda, výnos 36,88 t.ha-1, počet hlíz 12,1 ks trs-1). Počet hlíz na rostlině závisí na odrůdě, průběhu počasí v době zakládaní hlíz, na výskytu chorob, škůdců a také počtu stonků. Počet hlíz můţeme ovlivnit hustotou porostu, termínem výsadby, biologickou přípravou sadby a omezováním chorob. (Minx a kol., 1994) Nejvyšší počet hlíz na trs měla poloraná odrůda Red Anna 21 ks.trs-1 , nejniţší počet byl 5,9 ks.trs-1 u odrůdy rané Sázava.
45
6 ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývala zhodnocením výnosů a kvality vybraných odrůd brambor. Polní pokus byl zaloţen na polní pokusné stanici Školního zemědělského podniku Mendelovy univerzity v Ţabčicích u Brna v roce 2010. Bylo sledováno 8 odrůd s různou délkou vegetační doby, odrůdy velmi rané (Krasa), odrůdy rané (Karin, Sázava, Princess), odrůdy polorané (Keřkovské rohlíčky, Red Anna, Toscana) a odrůdy polopozdní aţ pozdní (Valfi). Mezi odrůdami bylo 6 odrůd českých (Krasa, Karin, Red Anna, Sázava, Keřkovské rohlíčky, Valfi) a 2 odrůdy zahraniční (Toscana, Princess). U všech odrůd byl hodnocen výnos v t.ha-1, počet hlíz na trs, kvalita bramborových hlíz. Kvalita bramborových hlíz byla stanovena na základě posouzení tzv. stolní hodnoty. Počet hlíz na trs byl u velmi rané odrůdy Krasa 7,9 ks.trs -1. U raných odrůd se počet hlíz na trs pohyboval v rozmezí od 5,9 (Sázava) do 14 ks.trs -1 (Princess), u poloraných odrůd od 12,1 (Keřkovské rohlíčky) do 21 ks.trs -1 (Red Anna), u polopozdních aţ pozdních odrůd byl 20,6 ks.trs -1. Nejvyšší počet hlíz na trs měla poloraná odrůda Red Anna 21 ks.trs -1 a nejniţší počet hlíz na trs byl 5,9 ks.trs -1 u rané odrůdy Sázava. Výnos hlíz velmi rané odrůdy byl 32,89 t.ha-1 (Krasa). Výnos u raných odrůd byl v rozmezí od 37,31 t.ha-1(Karin) do 62,2 t.ha-1 (Princess). U poloraných odrůd byl výnos od 36,88 t.ha-1 (Keřkovské rohlíčky) do 83,95 t.ha-1( Toscana). Odrůda polopozdní aţ pozdní (Valfi) měla výnos 74,46 t.ha-1. Nejvyšší výnos ze všech odrůd měla odrůda Toscana 83,95 t.ha-1 a nejniţší výnos vykázala odrůda Krasa 32,89 t.ha-1. Výše výnosů byla pravděpodobně ovlivněna počasím. V pokusném roce 2010 bylo v souhrnu poměrně hodně sráţek. V porovnání s dlouhodobým průměrem byly sráţky od dubna do října nadprůměrné. Posuzovala se stolní hodnota jednotlivých odrůd. Byla posuzována konzistence, struktura, moučnatost, vlhkost, nedostatky v chuti, tmavnutí uvařených hlíz a stabilita kvality. Na základě stanovení stolní hodnoty byly přiřazeny jednotlivé odrůdy do tzv. varných typů. Mezi odrůdy zařazené k varnému typu A byly odrůdy – Keřkovské rohlíčky (poloraná odrůda) a odrůda Princess (raná). Tyto odrůdy byly nejkvalitnější. Jsou vhodné na přípravu salátů. K varnému typu B byly přiřazeny odrůdy Red Anna (poloraná), Karin (raná) a Krasa (velmi raná). Jsou vhodné jako příloha. Do varného typu BC byly zařazeny odrůdy Valfi (polopozdní aţ pozdní) a Sázava (raná). Sázava je vhodná k výrobě kaší a těst. Odrůda Valfi se vyznačuje speciálním vyuţitím pro modré 46
zabarvení duţniny. Uţívá se k výrobě barevných kaší a dalších barevných výrobků. Nejméně kvalitní odrůdou byla odrůda Toscana (poloraná), byla zařazena do varného typu C. Je vhodná na přípravu kaše. Odrůda Toscana vykazovala ze všech odrůd nejvyšší výnos. Z raných odrůd je moţno doporučit odrůdu Princess, která byla zařazena do varného typu A a měla poměrně vysoký výnos 62,2 t.ha-1, i počet hlíz na trs 14 ks.trs-1. Z odrůd poloraných je moţno doporučit odrůdu Red Anna, která byla přiřazena k varnému typu B, výnos byl 77,98 t.ha-1, počet hlíz na trs byl nejvyšší ze všech odrůd 21 ks.trs-1. Pro speciální pouţití, výrobu barevných kaší a výrobků, je moţno doporučit odrůdu Valfi. Lze konstatovat, ţe kvalita a výnosy jednotlivých odrůd byly ovlivněny podmínkami prostředí (lokalitou, počasím). Zejména vyšším mnoţstvím sráţek v pokusném roce 2010. Proto je třeba tyto získané jednoleté výsledky ještě ověřit dalšími pokusy v dalších letech.
47
7 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek číslo 1: Genetická centra brambor v Jiţní Americe (Špaldon a kol., 1986)…………………………………………….….………………….…. 11 Obrázek číslo 2: Stavba bramborové rostliny (Špaldon a kol., 1986)……………. 13 Obrázek číslo 3: Pokusný pozemek v Ţabčicích (červenec 2010)…………….…. 36 Obrázek číslo 4: Odrůda Karin…………………………………………………… 37 Obrázek číslo 5: Odrůda Sázava…………………………………………….……. 37 Obrázek číslo 6: Odrůda Red Anna………………………………………………. 38 Obrázek číslo 7: Odrůda Keřkovské rohlíčky……………………………………. 38 Obrázek číslo 8: Odrůda Valfi……………………………………………….…… 39 Obrázek číslo 9: Odrůda Valfi - výrobky………………………………………… 39 Obrázek číslo 10: Odrůda Princess………………………………………….……. 40 Obrázek číslo 11: Odrůda Toscana………………………………………….……. 40
8 SEZNAM TABULEK Tabulka číslo 1: Plocha brambor a hektarové výnosy v ČR……………………… 14 Tabulka číslo 2: Uţití brambor V ČR (Jůzl, Jůzl ml., 2006)……….…….………. 15 Tabulka číslo 3: Limity cizorodých látek v konzumních bramborách (Jůzl, 2008).21 Tabulka číslo 4: Charakteristika a vhodnost varných typů (Čepl a kol., 2009).…. 23 Tabulka číslo 5: Sráţkové a teplotní poměry na lokalitě v Ţabčicích …………… 54 Tabulka číslo 6: Rozbor půdy na lokalitě v Ţabčicích ………….….……………. 55 Tabulka číslo 7: Zhodnocení výnosů jednotlivých odrůd…………………………56 Tabulka číslo 8: Počet hlíz na trs…………………………………………………. 56 48
Tabulka číslo 9: Stolní hodnota a varný typ velmi raných odrůd………………… 57 Tabulka číslo 10: Stolní hodnota a varný typ raných odrůd…………….….….…. 57 Tabulka číslo 11: Stolní hodnota a varný typ poloraných odrůd……………….… 58 Tabulka číslo 12: Stolní hodnota a varný typ polopozdních aţ pozdních odrůd…. 58
SEZNAM GRAFŮ Graf číslo 1: Uţití brambor v ČR (Jůzl, Jůzl ml., 2006)…………………...…… 16 Graf číslo 2: Srovnání výnosů jednotlivých odrůd v t/ha………………………… 53 Graf číslo 3: Srovnání výnosů zahraničních odrůd v t/ha…………………………53 Graf číslo 4: Srovnání výnosů českých odrůd v t/ha…….….…………….……… 54 Graf číslo 5: Počet hlíz na trs …………………..…………………………………54
49
POUŢITÁ LITERATURA Čepl, J., a kol., 2009: Konzumní brambory na poli, zahradě a v kuchyni. Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod. Čermák, V., 2010: SDO bramboru 2010. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně. Elzner, P., Jůzl, M., 2009: Výnosové výsledky vybraných odrůd brambor v roce 2008. In Cerkal, R., Hrstková, P. MZLU pěstitelům 2009 – sborník odborných příspěvků a sdělení. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009, s. 25-27. ISBN 978-80-7375-304-7. Graman, J., 1995: Šlechtění zemědělských plodin (Olejniny, technické plodiny, okopaniny). Jihočeská univerzita zemědělská fakulta v Českých Budějovicích. Hrudová, E., Pokorný, R., Víchová, J., 2006: Integrovaná ochrana rostlin. MZLU v Brně. Ingr, I., a kol., 2001: Zpracování zemědělských produktů. MZLU v Brně. Jůzl, M., Purkrábek,J., Diviš,J. a kol., 2000: Rostlinná výroba – III (okopaniny). MZLU v Brně. Minx, L., Diviš, J., a kol., 1994: Rostlinná výroba – III (okopaniny). Agronomická fakulta VŠZ v Praze, Praha Jůzl, M., Čepl, J., Hamouz, K., Hlušek, J., Elzner, P., 2006a:Brambory – významný zdroj nutričních látek. In Ingr, I. Sborník souhrnů sdělení XXXIII. Semináře o jakosti potravin a potravinových surovin. 1.vyd. Brno: MZLU v Brně, s. 10. ISBN 80-715–930 -0. Jůzl, M., Hlušek, J., Čepl, J., Elzner, P., Číţek, M., 2006b: Zvyšování nutriční kvality brambor. Bramborářství. sv. XIV, č.5, s. 8-9. ISNN 1211-2429. Jůzl, M., Jůzl, M., 2006: Brambory náš druhý chléb. Výţiva a potraviny. Č.6, s. 142– 145. ISNN 1211-846X. Jůzl, M., Zrůst, J. – Hlušek, J., 2008: Rizikové látky v bramboru (Solanum tuberosum L.) a ve výrobcích z hlíz. Brno: Folia, 139 s. 2. ISBN 978–80–7375-167-8 50
Minx, L., Diviš, J., a kol., 1994: Rostlinná výroba – III (okopaniny). Agronomická fakulta VŠZ v Praze, Praha Špaldon, E., a kol., 1986: Rostlinná výroba. SZN Praha. Zimolka, J., a kol., 2005: Speciální produkce rostlinná- rostlinná výroba (Polní a zahradní plodiny, základy pícninářství). MZLU v Brně. Ţiţka, J., 2010: Situační a výhledová zpráva brambory, duben 2010. Ministerstvo zemědělství v Praze. Internetové zdroje: [1a] http://www.sativa.cz/vipsativa/gallery/foto46783c998bf2f.jpg (22.3.2011) [1b] http://www.sativa.cz/vipsativa/gallery/foto467700ee4a39d.jpg (22.3.2011) [1c] http://www.sativa.cz/vipsativa/gallery/foto4676fdffa5c097.jpg (22.3.2011) [2] http://www.vesa-velhartice.cz/cz/red-anna.htm (10.3.2011) [3] http://www.solana.de/kartoffelsorten/sortenubersicht.html?sorte=159 (22.3.2011) [4] http://www.vubhb.cz/_t.asp?=aktuality/2005/valfi.htm (10.3.2011) [5]http://www.osiva.cz/sortiment.php?o=q&typ=SADBOVÉ BRAMBORY &ident=130175. (2.4.2011) [6]http://www.spz.mendelu.cz/cz/poloha (8.3.2011)
51
PŘÍLOHY
52
Výnosy jednotlivých odrůd 90
83,95 77,98
80
74,46
70 62,2 Výnosy v t/ha
60 50
40
43,01
37,31
36,88
32,89
30 20
Krasa
Karin
Princess
Sázava
Keřkovské rohlíčky
Red Anna Toscana
Valfi
10 0
velmi raná
raná
Odrůdy
poloraná
Graf č. 2: Srovnání výnosů jednotlivých odrůd v t/ha
Výnosy zahraničních odrůd 83,95
90 80 výnosy v t/ha
70
62,2
60 50 40 30
Princess
Toscana
20 10
0 raná
Odrůdy
Graf č. 3: Srovnání výnosů zahraničních odrůd v t/ha
53
poloraná
polopozdní až pozdní
Výnosy českých odrůd 90
77,98
80
74,46
Výnosy v t/ha
70 60 50 40
43,01
37,31
32,89
36,88
30 20
Krasa
Karin
Sázava
10
Keřkovské rohlíčky
Red Anna
Valfi
0 velmi raná
Odrůdy
raná
poloraná
polopozdní až pozdní
Graf č. 4: Srovnání výnosů českých odrůd
Počet hlíz na trs v ks.trs-1
25
Počet hlíz na trs 21
20,6
20 14
15
12,9
11,8 10
12,1
7,9 5,9
5
Krasa
Princess
Karin
Sázava
Red Anna Toscana
Keřkovské rohlíčky
0 velmi raná
raná
Odrůdy
poloraná
Valfi
polopozdní až pozdní
Graf č. 5: Počet hlíz na trs
54
Tabulka č.5 : Sráţkové a teplotní poměry na lokalitě v Ţabčicích (leden aţ říjen 2010))
Měsíce
Prům.teplota sráţky o
( C)
(mm)
Dlouhodobý průměr teplota
Sráţky
(oC)
(mm)
Sráţky (%dlouh.průměru)
Leden
-3,92
46,81
-2,00
25,7
182,1
Únor
-0,62
22,81
-0,15
26,8
85,1
Březen
4,84
9,81
4,30
24,6
39,9
Duben
10,20
53,11
9,40
33,45
158,8
Květen
14,02
102,41
14,60
58,85
174,0
Červen
18,68
79,80
17,60
72,95
109,4
Červenec
21,95
87,91
19,35
66,65
131,9
Srpen
19,29
75,81
18,45
64,35
117,8
Září
13,69
57,81
14,75
38,30
150,9
Říjen
7,31
10,41
9,30
38,10
27,3
Tabulka č.6: Rozbor půdy na lokalitě v Ţabčicích
Druh
mg.kg-1
stanovení
rok 2010
pH/CaCl2
5,93
Fosfor
78,50
Draslík
197,10
Hořčík
345,60
Vápník
3133,0
55
Tabulka č.7: Zhodnocení výnosů jednotlivých odrůd Výnosy (t.ha-1)
Odrůdy Velmi rané Rané
KRASA
32,89
KARIN
37,31
PRINCESS
62,20
SÁZAVA
43,01
KEŘKOVSKÉ Polorané
Polopozdní aţ pozdní
ROHLÍČKY
36,88
RED ANNA
77,98
TOSCANA
83,95
VALFI
74,46
Tabulka č. 8: Počet hlíz na trs
Odrůdy Velmi rané Rané
Počet hlíz na trs KRASA
7,9
KARIN
11,8
PRINCESS
14,0
SÁZAVA
5,9
KEŘKOVSKÉ Polorané
Polopozdní aţ pozdní
ROHLÍČKY
12,1
RED ANNA
21,0
TOSCANA
12,9
VALFI
20,6
56
Tabulka č. 9: Stolní hodnota a varný typ velmi raných odrůd KRASA Konzistence
5
Struktura
6
Moučnatost
5
Vlhkost
3
Nedostatky v chuti
2
Tmavnutí uvařených hlíz
5
Stabilita kvality
7
Varný typ
B
Tabulka č. 10: Stolní hodnota a varný typ raných odrůd PRINCESS
KARIN
SÁZAVA
Konzistence
8
7
4
Struktura
7
5
5
Moučnatost
1
4
4
Vlhkost
6
3
2
1
3
4
3
4
4
kvality
8
6
6
Varný typ
A
B
BC
Nedostatky v chuti Tmavnutí uvařených hlíz Stabilita
57
Tabulka č. 11: Stolní hodnota a varný typ poloraných odrůd KEŘKOVSKÉ
RED ANNA
TOSCANA
ROHLÍČKY Konzistence
7
7
5
Struktura
7
4
6
Moučnatost
2
3
7
Vlhkost
3
5
2
1
2
4
2
2
1
kvality
7
6
6
Varný typ
A
B
C
Nedostatky v chuti Tmavnutí uvařených hlíz Stabilita
Tabulka č. 12: Stolní hodnota a varný typ polopozdních aţ pozdních odrůd VALFI Konzistence
5
Struktura
5
Moučnatost
5
Vlhkost
4
Nedostatky v chuti
3
Tmavnutí uvařených hlíz
4
Stabilita kvality Varný typ
6 BC
58
