Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Návrh páteřní hipostezky na území Drahanské vrchoviny a okolí Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Vladimír Mikule, Ph.D.
Hana Ţemličková
Brno 2011
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Návrh páteřní hipostezky na území Drahanské vrchoviny a okolí vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF Mendlovy univerzity v Brně.
dne ………………………………………. podpis …………....……………………….
PODĚKOVÁNÍ Dovoluji si tímto poděkovat především panu Ing. Vladimíru Mikulemu, Ph.D. za odborné vedení a cenné připomínky při zpracování bakalářské práce a dále všem majitelům stájí, kteří se mnou ochotně spolupracovali na návrhu hipostezky. Rovněţ děkuji svým blízkým, rodině a přátelům za morální podporu a trpělivost, kterou mi projevovali při vzniku této práce.
ABSTRAKT Bakalářská práce s názvem „Návrh páteřní hipostezky na území Drahanské vrchoviny a okolí“ je zaměřena na formu turistiky a aktivního pobytu v přírodě. V literárním přehledu jsou uvedeny podmínky pro agroturistiku v České republice, charakteristika vybrané oblasti hlavně z hlediska turistiky a přírodního bohatství a dále charakteristika agroturistiky a hipoturistiky včetně doporučeného značení hipostezek. V závěru je zde uveden vlastní návrh jezdecké stezky Drahanské vrchoviny a okolí s představením jezdeckých stanic na ní umístěných.
Klíčová slova: Drahanská vrchovina, Agroturistika, Hipostezka, Jezdecké stáje a Jezdecké stanice
ABSTRACT This bachelor thesis called „The concept of the spinal horseback riding trails in the area of the Drahanska Highlands“ is focused on the form of tourism and active outdoor living. In the literary survey there are meant conditions for the agricultural tourism in the Czech Republic, characteristics of the chosen area concerning particularly hiking and natural assets. Furthermore, characteristics of agricultural tourism and hipotourism with recommended marking guidelines for horseback riding trails are included. The conclusion refers to my own concept of the horseback riding trail in the Drahanska Highlands and its surroundings with the presentation of the local horse stables and horse stations.
Keywords: The Drahanska Highlands, Agricultural tourism, Horseback riding trails, Horse stables and Horse stations
OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 8 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................... 9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................. 10 3.1 Venkovská turistika .............................................................................................. 10 3.1.1 Ekoturistika .................................................................................................... 10 3.1.2 Venkovský turistický ruch ............................................................................. 10 3.2 Agroturistika v České republice ........................................................................... 11 3.3 Jezdecká turistika .................................................................................................. 12 3.3.1 Jezdecká infrastruktura .................................................................................. 12 3.4 Vize cestovního ruchu v Olomouckém kraji ........................................................ 18 3.5 Charakteristika oblasti Drahanské vrchoviny ....................................................... 20 4 TURISTICKÁ MÍSTA V OKOLÍ NAVRHOVANÉ TRASY.................................... 21 4.1 Plumlov ................................................................................................................. 22 4.1.1 Město Plumlov ............................................................................................... 22 4.1.2 Plumlovská přehrada...................................................................................... 22 4.1.3 Plumlovský zámek ......................................................................................... 22 4.2 Přírodní park Řehořkovo Kořenecko .................................................................... 23 4.3 Přírodní park Kladecko ......................................................................................... 23 4.4 Moravský kras....................................................................................................... 24 4.5 Hrad Bouzov ......................................................................................................... 24 5 METODIKA ZPRACOVÁNÍ PRÁCE ....................................................................... 25 5.1 Posouzení a výběr stezky na základě kritické analýzy ......................................... 25 5.2 Šetření v terénu ..................................................................................................... 26 5.3 Topografické práce ............................................................................................... 26 5.4 Výsledky šetření ................................................................................................... 26 5.4.1 Silné stránky regionu Drahanská vrchovina: ................................................. 27 5.4.2 Slabé stránky regionu Drahanská vrchovina: ................................................ 27 6 VLASTNÍ NÁVRH STEZKY ..................................................................................... 28 6.1 Jezdecká stezka Drahanské vrchoviny a okolí ...................................................... 28 6.1.1 První úsek: ..................................................................................................... 29 6.1.2 Druhý úsek: .................................................................................................... 31
6.1.3 Třetí úsek: ...................................................................................................... 35 7. JEZDECKÉ STÁJE NA PÁTEŘNÍ STEZCE ............................................................ 37 7.1 Krumsín ................................................................................................................ 37 7.2 Lipová - Seč .......................................................................................................... 37 7.3 Chalupa na Pavlově .............................................................................................. 38 7.4 Stáj Arka ............................................................................................................... 38 7.5 Hřebčín MURHOF ............................................................................................... 39 Obr. 5 Pohled na hlavní budovu hřebčínu Murhof ..................................................... 39 7.6 Stáj Pokorný Bouzov ............................................................................................ 39 8 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 40 8 POUŢITÁ LITERATURA, REFERENČNÍ SEZNAM .............................................. 41 9 SEZNAM MAP: .......................................................................................................... 43 10 SEZNAM OBRÁZKŮ:.............................................................................................. 44 11 SEZNAM PŘÍLOH: .................................................................................................. 45
1 ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila „ Návrh páteřní hipostezky na území Drahanské vrchoviny a okolí“. Rozvojem značených koňských stezek a stanic se dle mého názoru výrazně zjednodušuje situace pro jezdeckou turistiku a přináší do oblasti nový druh turistiky šetrné k ţivotnímu prostředí. Jezdecké stáje mají vyšší moţnost se rozvíjet a to díky zvýšení turistiky a propagaci sebe sama jako jezdecké stanice na hipostezce. Taktéţ ubývá konfliktů s majiteli pozemků a cest, po kterých jezdci jezdili bez dovolení a často z důvodu neznalosti oblasti volili cesty zcela nevhodné. Zmíněná oblast Drahanské vrchoviny mě zaujala pro svou nenáročnost terénu, malebnost přírody a tradici chovu koní, čímţ je přímo stvořená k budování jezdeckých stezek pro koně. Nenajdeme zde vysoko frekventované komunikace, dálnice, letiště, velkoměsta, velké lomy, nadzemní produktovody, velké řeky či jezera. Z pohledu tvorby hipostezek má tento region převaţující silné stránky rozvoje agroturistiky, slabé stránky rozvoje agroturistiky jsou nevýrazné. V regionu se zvyšuje počet chovatelů koní, zakládají se nové jezdecké stáje s podnikatelským záměrem a rozšiřuje se chovatelství koní. Jiţ vybudovaná jezdecká stezka z vedlejšího Jihomoravského kraje končí na hranici regionu a to se přímo nabízí k pokračování jezdecké stezky od jihu na sever. Začátkem mnou navrhované páteřní stezky je Plumlovsko a cílem hrad Bouzov. Celá tato trasa je dlouhá 51 km a je rozdělená na tři aţ čtyři úseky, to znamená na 3-4 dny po 15 – 19 km podle přání, moţností a schopností turistů. Můţe se pouţít i část trasy formou paprskovitou tzn. od zvoleného výchozího místa k některému cílovému místu a zpět. Majitelé a provozovatelé navrhovaných jezdeckých stanic, ubytovacích zařízení a turisticky zajímavých míst a objektů chápou vybudování hipostezky jako moţnost rozvoje turistiky v kraji.
8
2 CÍL PRÁCE Cílem mé práce je charakterizovat vybrané oblasti hlavně z hlediska turistiky a přírodního bohatství, posouzení a výběr stezky na základě kritické analýzy. Dále dle doporučené metodiky pro navrhování a realizaci jezdeckých tras a stezek navrhnout jezdeckou vícedenní hipostezku ze stáje Krumsín u Prostějova na hrad Bouzov s moţností několika variant, popřípadě s vyuţitím jen některé části. A v závěru popsat jezdecké stanice na mnou navrhované stezce.
9
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1 Venkovská turistika Venkov je obecně označován jako oblast, ve které jsou sídla do 2000 obyvatel a menší hustota osídlení. Pro nové formy cestovního ruchu zaměřené na šetrnost k přírodě a ţivotnímu prostředí se uţívá pojem „Zelený cestovní ruch“, ten je charakterizován touhou návštěvníků splynout s přírodou i lidským prostředím. Je to turistika s aktivní náplní, respektující a chránící přírodu. Zelený cestovní ruch se dělí na ekoturistiku a venkovský turistický ruch. [4] 3.1.1 Ekoturistika Takto označujeme nejčastěji cestovní ruch zaměřený na poznávání přírody a orientace hlavně na poznávání přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí a dalších přírodních krás tak, aby nebyly cestovním ruchem narušovány. Vyznačuje se vysokou mírou odpovědnosti a ohleduplnosti turistů vůči přírodě a její ochraně. [6] 3.1.2 Venkovský turistický ruch Toto odvětví má celou řadu podob, z nichţ nejtypičtější jsou: vesnická turistika, ekoagroturistika, agroturistika, chataření a chalupaření. Je to cestovní ruch rozvíjející se mimo oblasti rekreačních a turistických center i mimo oblast městského osídlení. Zahrnuje rekreační pobyty ve vesnickém osídlení i mimo něj. Převáţně je ovšem vázán na venkovské osídlení spjaté se zemědělstvím a ţivotem na venkově. Jsou to tedy všechny činnosti turistů v prostředí venkova. [6] 3.1.2.1 Vesnická turistika Tato forma cestovního ruchu je bezprostředně spjatá s přírodou a krajinou venkova a konkrétním vesnickým osídlením. Její náplní jsou individuální rekreační aktivity daného venkovského prostředí navštíveného místa (lesy, louky, rybníky, řeky, místní řemesla či folklór a podobně). K ubytování turistů jsou vyuţívána komerční ubytovací zařízení, rekreační chalupy i ubytování v soukromí. [6]
10
3.1.2.2 Agroturistika Agroturistika je specifickou formou venkovského cestovního ruchu, která společně s bezprostředním vyuţíváním přírody a krajiny venkova má přímý vztah k zemědělským pracím nebo usedlostem se zemědělskou funkcí. Provozují ji podnikatelé v zemědělské prvovýrobě jako vedlejší, doplňkovou činnost slouţící k získání dostatečných finančních prostředků s tím, ţe zemědělská výroba by měla být činností dominantní. [6] Agroturistika je ideálním typem pro rodinné dovolené. Umoţňuje strávit volný čas ve zdravém prostředí českého venkova a díky volnému pohybu po celé farmě se seznámit s chodem zemědělské farmy. [9]
3.1.2.3 Ekoagroturistika Ekoagroturistika je formou turistiky zahrnující pobyty na ekologicky hospodařících farmách produkující bio-produkty, umístěných na zdravotně příznivém prostředí. Podstatným znakem této formy agroturistiky je účast na zemědělských pracích a konzumace produktů jejich ekologického zemědělství. [6]
3.2 Agroturistika v České republice Česká republika má velmi výhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a to hlavně z hlediska přírodních, kulturně historických, společenských a dalších atraktivit. Nejpříznivěji se hodnotí malebná venkovská krajina, lidský potenciál (schopní, pracovití a nápadití lidé) a rozsáhlá komunikační síť, která vytváří dobré cestovní podmínky i v odlehlých oblastech. Vedle zmiňovaných výhod však existuje mnoho problémů bránících rozvoji agroturistiky u nás. Jedná se především o brzdění rozvoje venkovské turistiky v obcích, kdy jde často o konkurenční bitvu mezi podnikatelskými subjekty a místní samosprávou. Efektivní vyuţívání marketingu v obci předpokládá vhodnou organizačně institucionální strukturu obce, v rámci které zaujímá přední místo regionální sdruţení cestovního ruchu. Tato sdruţení ve většině obcí a regionů chybí. [5] K tomuto dodávám, ţe řada autorů při dělení takto zaměřeného turistického ruchu upřednostňuje různé pohledy. Podstatná je skutečnost, ţe se jedná o specializovanou
11
nabídku sluţeb pro určitou skupinu lidí v prostředí venkova a přírody spojenou se šetrným pobytem.
3.3 Jezdecká turistika Jezdecká turistika, turistika na koni nebo také hipoturistika je definována jako volný pohyb jezdce a koně krajinou a to za účelem uspokojení zvídavosti člověka a utišení jeho dychtivosti po poznání. Jezdecká turistika je také jedním z produktů sluţeb agroturistiky. [1] Turistika na koni se však muţe při dodrţení jednotlivých pravidel, vyuţití a jednoduchém doplnění stávající turistické infrastruktury změnit v mimořádně atraktivní způsob vyuţití volného času pro nejširší vrstvy milovníků přírody. Samozřejmě ji lze kombinovat s jiným typy turistických aktivit. [1] Jezdectví je tak kromě sportu v současné době nejvyhledávanějším způsobem relaxace a aktivního trávení volného času. Patří k tzv. měkké turistice, kdy je cílem zharmonizovat potřeby turistů a místního obyvatelstva, neničit přírodu ani kulturní místa. Většinou se jedná o malou skupinku jezdců, max. 10 koní ve skupině, kdy je tak zachována i samotná bezpečnost jezdců (v rámci přehlednosti skupiny) a bezpečnost nezpevněných míst pro vyuţití při jiné turistice (místa nejsou rozdupána). Rozvoj hipoturistiky zaznamenal rostoucí tendenci zejména se zvyšující se popularitou chovu koní jako domácích zvířat a také se vstupem do Evropské unie a dotační podporou rekreace včetně budování koňských stezek. [10]
3.3.1 Jezdecká infrastruktura V české republice v posledních letech vzniká síť hipostezek. Vyznačeno je více neţ 2000 kilometrů a nové stezky jsou jiţ v návrhu. Aktivity spojené s přípravou zázemí a infrastruktury pro jezdeckou turistiku neustávají a lze tak čekat další rozvoj páteřních hipostezek, které se následně propojí se stezkami vedoucími ze zahraničí. [3] Po ujasnění komunikace a chování jezdců existují pravidla chování na jezdecké stezce. Nejsou sice zakotvena zákonnou úpravou, tudíţ jejich porušení nemá právní postih a jedná se převáţně o záleţitosti společenské etiky, ovšem pro jezdce na koních vytvářejí nejuţší rámec. Tato pravidla by měla regulovat provoz na stezkách. [7] 12
3.3.1.1 Hierarchické schéma sítě hipostezek Páteřní stezky Hlavní cesty přes celou zemi, případně území kraje a nadnárodním významem. Navazují na hraničními body na jiţ vybudovaná nebo předpokládaná pokračování v jiných regionech a zemích a vizí je, ţe v ideálním případě budou v budoucnu spojovat celou Evropu. Páteřní stezka nabízí a je vhodná pro jezdeckou turistiku formou putování na koni, kdy se po ní jezdec pohybuje více dní a zázemí vybudované na stezce zajišťuje ubytování, stravu a veškeré potřeby koně i jezdce. Délka páteřní hipostezky se pohybuje ve stovkách kilometrů a je rozdělena na více menších úseků které jsou odděleny jezdeckými stanicemi. Regionální stezky Tyto stezky o délce v desítkách kilometrů spojují buďto jednotlivé páteřní stezky s lokálními centry hipoturistiky, nebo propojují jednotlivé linie páteřní sítě. Pro region mají strategický význam, doplňují turistické nabídky a dotvářejí moţnosti oblasti pro rekreační vyuţití. Probouzejí v jezdci zájem o daný region a dopřávají mu moţnost pobytu v místní přírodě. Lokální stezky a okruhy Délkou se pohybují od několika málo kilometrů k desítkám kilometrů. Zájem na jejich vybudování mají obecní či regionální instituce a jezdecké stanice. Na této úrovni stezky ještě rozlišujeme na:
okružní v okolí jezdeckých stanic, které jsou největším přínosem pro místní poskytovatele jezdeckých sluţeb, jsou značně frekventované z důvodu vyuţití jezdeckými stanicemi pro pravidelnou sportovní jízdu,
motivační, které jsou většinou odbočkou z trasy páteřní nebo regionální za určitým cílem (historické a kulturní památky, přírodní bohatství) a s významem spíše rekreačním nebo i komerčním [10]
13
3.3.1.2 Objekty na jezdeckých stezkách Jezdecké stanice Místo, kde mohou jezdec i kůň přenocovat. V České republice doposud chybí zavedení kategorizace ubytování pro stanice turistiky na koni. Jezdec si můţe zvolit velmi dobře vybavené penziony s prostorně uspořádanými boxy pro koně nebo naopak ubytování velmi elementární, jako jsou například stan či ohrada. Pro podnikatele je v tomto směru ale důleţitá prezentace popisu ubytování, aby si kaţdý turista mohl vybrat jemu vyhovující standart. Stanice nemusí být vţdy vybaveny boxy pro koně, ale hlavní podmínkou je zajistit ubytování a ustájení v blízkém okolí a majiteli koně zajistit přesun na místo ubytování a zpět ke stájím. [1]
Úvaziště pro koně Na stavbu vaziště musí být vţdy pouţito masivní dřevo, které má stanovené parametry. Délka příčného dřeva by měla být 4 metry a podpěry zapuštěné do země musí být ve hloubce 0,8 aţ 1 metr, nad zemí je konstrukce ve výš 1 aţ 1,2 metry. úvaziště mohou být rohové nebo přímé. U obou typů musí provozovatel stáje, kde je umístěno úvaziště, pečovat o údrţbu a úklid okolí a zároveň zajistit dostatečný prostor. [1] Informační tabule Tyto tabule bývají umístěny na exponovaných místech hipostezek. Informují o pravidlech chování jezdce na stezce a důleţitou součástí je i mapa okolí s vyznačenou trasou. Další moţností je vytvořit na trase naučnou stezku s koňskou tématikou, např. v minulosti vyuţívané obchodní stezky, práce soumarů a podobně. [1] Ohrady pro koně Tyto ohrady by měly být kruhového charakteru a jezdci a koni mohou slouţit k odpočinku nebo přenocování. Mimo sezónu lze tato ohrada vyuţít k výcviku vlastních koní na stanici. [1] Další moţné objekty na jezdeckých stezkách Vítaná jsou napajedla, můstky, odpočívadla a přístřešky. [1] 14
3.3.1.3 Značení hipostezek v ČR V současné době se pouţívají různá značení hipostezek a to místní – neoficiální a regionální – oficiální v souladu s metodikou tvorby jezdeckých stezek.
Neoficiální značení – dřevěné desky, dřevěné ukazatele, informační tabule umístěné na stromech např. v Beskydech páteřní stezka Slavíč – Čeladná, okolí Sviadnova, mikroregion povodí Stonávky [11]
Oficiální značení – umístěné na stromech nebo rozcestnících, zhotovené pověřenou osobou, udrţované Klubem českých turistů, namalováno různě barevné kolečko ve čtvercovém bílém poli např. Jiţní Čechy. [11] Pouţívané barvy jsou obdobné svým významem jako pěší turistické letní nebo zimní
trasy. Je nutné dbát na to, aby se pokud moţno nekříţily jezdecké stezky stejné barvy, nebo aby se při rozdělení nedělily na trasy stejné barvy. [11]
Ţlutá barva – odbočky z hlavních stezek k zajímavým místům, délka stezky 2 - 5 km.
Zelená barva – okruţní nebo paprskovité stezky místního nebo regionálního významu, délka stezky 7 - 10 km.
Modrá barva – okruţní, paprskovité nebo hlavní stezky regionálního nebo nadregionálního významu, délka stezky 15 - 30 km např. Zlínský kraj a Olomoucký kraj, mikroregion Hranicko a mikroregion Moštěnka.
Červená barva – páteřní stezka regionálního i nadregionálního významu propojuje několik regionů, délka stezky 25 – 60 km i více, v některých případech můţe spojovat území různých států, např. Rakousko, Českou republiku, Polsko. Jezdeckou značku tvoří čtverec 10x10 cm, uvnitř je souměrný barevný kruh
o průměru 6 cm, terč je umístěný ve výšce asi 180 cm nad zemí, hustota umístění odpovídá
hustotě
umístění
turistických
pěších
tras.
Lze
pouţit
i
šipek
na vhodných objektech, dále lze pouţít i terče větších rozměrů, tzv. „volavky“.[11] Nedílnou součástí oficiálního značení je uvádění symbolů, které vyjadřují situační stav na jezdecké stezce, charakter a rozsah poskytování sluţeb. 15
V následujícím textu uvádím „Přehled symbolů pouţívaných na mapách jezdeckých tras v Jihomoravském kraji“ podle Konceptu páteřních tras v JMK. K tomu dodávám, ţe doposud nedošlo k jednotnému uţívání symbolů, ale pouţívaná vyjádření se příliš od sebe neliší. [2]
Úvaziště
Nebezpečná křiţovatka
Samoobsluţná stanice
Slabý most či lávka
Domácí stáj
Schody
Komerční stáj
Podchod Most přes
Hraniční přechod (státy)
dálnici /silnici 1. třídy
Nespecifikované Hraniční přechod (kraje)
problematické místo
Kolizní místo s pěšími
Kolizní místo s cyklisty
Kolizní místo s motoristy
Úzký most či lávka
Místo neschůdné pro povoz s koňmi
Brod
Nebezpečné stoupání/klesání
Závora přes cestu
16
3.3.1.1 Pravidla chování jezdců na jezdeckých stezkách
Ve vztahu k ţivotnímu prostředí i provozu na stezce jsou vhodné skupiny 3-8 jezdců
Nevjíţdějte do luk, polí nebo lesních porostů, nerušte zvěř
Dbejte místních omezení a nařízení na některých úsecích stezky (těţba dřeva, klid pro zvěř)
Buďte ohleduplní k ostatním uţivatelům stezek. Upozorněte lidi před sebou, ţe budete předjíţdět a zpomalte tak, abyste je bezpečně minuli. Chodce míjejte zásadně v kroku, zvláštní opatrnost věnujte cyklistům, předjíţdějte výhradně zleva.
Na frekventované nebo rozbahněné stezce jezděte v zástupu. Buďte ohleduplní k povrchu stezky, který kopyta koní mohou poškodit.
Cválejte pouze v bezpečných a přehledných úsecích, překáţky z důvodu bezpečnosti raději překročte nebo obcházejte. Úzké ohyby cesty projíţdějte krokem.
Pokud se rozhodnete tábořit mimo stanice, učiňte tak na vyhrazeném tábořišti, nebo na místě, kde vám to dovolil majitel pozemku.
Chraňte prostředí stezky, odvezte si s sebou všechny odpadky a nezapomeňte ze stezky odstranit trus vašeho koně.
Buďte očima i ušima sítě stezek. Upozorněte stanici na moţné problémy (vyvrácené stromy, poškozené značení, vysypané odpadky, sesuv půdy apod.).
Dodrţujte lesní, silniční zákon (např. doprovod psů).
Kaţdý jezdec vjíţdí na stezku na vlastní nebezpečí. Pokud při jízdě utrpí úraz, újmu nebo úraz daný charakterem prostředí nebo terénu, nemůţe poţadovat náhradu po vlastníkovi lesa či pozemků, ani po ţádném dalším zainteresovaném subjektu.
Mějte na paměti, ţe ostatní lidé na stezce nemusejí znát koně a jejich reakce. To, jak se zachováte, vytvoří obraz místních jezdců.
Na otázky odpovídejte s ochotou, jste v té chvíli představitelem všech jezdců. [17]
17
3.4 Vize cestovního ruchu v Olomouckém kraji Program cestovního ruchu Olomouckého kraje (2003) popisuje Olomoucký kraj, jeho geografickou polohu, urbanizaci, přírodní a kulturní historické památky. Takto uváděné jevy charakterizují silné a slabé stránky turistického potencionálu a turistických moţností. Z textu materiálu o turismu Olomouckého kraje uvádím, ţe je :
dobře dostupný, tedy destinace vyuţívající své polohy na jednom z hlavních evropských severojiţních koridorů, nabízející dobrou silniční i ţelezniční dostupnost pro cílové skupiny návštěvníků a kvalitní regionální dopravní síť, napojenou na mezinárodní a národní silniční a ţelezniční tahy a umoţňující návštěvníkům
kraje
příjemný
a
bezproblémový
pohyb
mezi
turistickými
cíli
v kraji;
bezpečný, tedy destinace vyuţívající nejen nízké úrovně kriminality v kraji, ale zároveň garantující jejím návštěvníkům vysokou úroveň preventivních bezpečnostních opatření ve všech formách dopravy, při sportovních, poznávacích a zábavních aktivitách a vysokou úroveň informačních a zdravotnických sluţeb;
kvalitně řízený s dobře fungujícím destinačním managementem, marketingově zastřešujícím celý kraj, postaveném na principu partnerství zainteresovaných stran a na jejich silné orientaci na cílového klienta a dobře spolupracujícím se sousedními kraji a turistickými regiony;
s národním a mezinárodním cestovním ruchem, tedy destinace zaměřená jak na tuzemskou klientelu, tak na cílové skupiny zejména ze sousedních zemí (zejména z Polska) a ostatních členských zemí Evropské unie, charakteristický komplexní nabídkou sluţeb spojených s cestovním ruchem, vstřícností a profesionalitou
poskytovatelů
sluţeb,
vycházející
z vysoké
úrovně
profesní
přípravy, garantované vzdělávacími a výcvikovými institucemi sídlícími zejména v kraji samotném a tradiční moravské pohostinnosti, promítající se do přístupu profesionálních pracovníků cestovního ruchu,
s celoročním aktivním cestovním ruchem, tedy s nabídkou, pokrývající formou produktů a produktových balíčků variantně všechna roční období, vycházející zejména z přírodních a krajinných krás a jedinečností Jeseníků, spočívající 18
zejména v zachovalosti a nepoškozenosti přírodního prostředí a čistoty zdejšího ovzduší, jedinečnou venkovskou turistikou, vycházející z tradic a folklóru Hané, nabízející produkty venkovské a agro turistiky, typické pro rovinaté území v zemědělsky orientovaného regionu a krás podhorské krajiny Jeseníků, nabízející produkty venkovské a agroturistiky zaloţené na principu ekozemědělství a horského a podhorského pastevectví,
s nabídkou lázeňské a relaxační turistiky, zaměřené nejen na zdravotní pobyty, ale i na wellness (dobrá nálada a zdraví) a fitness (fyzická kondice a zdraví) pobyty, vycházející z kvalitního ţivotního prostředí a z řady menších a středních lázeňských
míst,
dobře
spolupracujících
nejen
mezi
sebou
navzájem,
ale i s ostatními subjekty, zainteresovanými na rozvoji cestovního ruchu v kraji Specifickou rolí městského cestovního ruchu, charakteristického pro střední část kraje (Olomouc, Přerov, Prostějov), spojeného zejména s krajskou metropolí Olomouc, významné dopravní (vycházející z polohy na významných nadnárodních ţelezničních a silničních koridorech a tvořící z pohledu cestovního ruchu rozcestník nejen pro významné krajské, ale i mimokrajské mezinárodně významné destinace cestovního ruchu – Jeseníky, Ostravsko a Beskydy na severní straně a moravské Slovácko, Brněnsko a Vysočina na jiţní straně), obchodní (jak z pohledu koncentrace řady podnikatelských subjektů, tak z pohledu nabídky maloobchodních ploch), kulturní (daného nejen historickým vývojem – památky, architektura – ale i bohatostí nabídky kulturních akcí) a vzdělávací jádro kraje (vycházející zejména z role a významu University Palackého a cizojazyčné výuky na řadě místních vzdělávacích institucí), a bohatou provázanou nabídkou poznávacích (venkovský charakter regionu, Hanácký folklór a tradice, horský a podhorský folklór Jeseníků, historie – památky, hrady a zámky, gastronomie – olomoucké tvarůţky, hanácké speciality, prameny kvalitní a léčivé vody Jesenicka, pivovary Holba, Litovel, Zubr, likérka Prostějov, borůvkové speciality Jeseníků, industriální památky – Velké Losiny, PVE Dlouhé Stráně, Zlaté Hory atd.), sakrálních (Arcibiskupský palác, Sloup Nejsvětější Trojice, Poutní chrám Sv. Kopeček, Chrám Očišťování Panny Marie v Dubu n. Moravou atd.), incetivních (vyuţívajících zejména kombinace a blízkosti městských sídel střední části a zachovalé přírody Jeseníků atd.), kongresových (zejména vyuţívajících polohy a zázemí Olomouce a Přerova atd.), rekreačních (vyuţívající blízkosti významných městských osídlení, 19
dostupných venkovských, podhorských a horských rekreačních oblastí) a na aktivní pobyty a sport (vyuţívajících husté sítě pěších stezek, cyklostezek a cyklotras, jedinečné nabídky zimních sportů v Jeseníkách, image tenisových center Přerova a Prostějova, Akrobatparku A. Valenty ve Štítech, řady vodních ploch atd.) orientovaných produktů a produktových balíčků (vytvářejících celoroční variantní nabídku pro hlavní cílové skupiny návštěvníků a turistů v Olomouckém kraji).
3.5 Charakteristika oblasti Drahanské vrchoviny Drahanská vrchovina se nachází ve východní části Českého masivu, na jihu ohraničena Vyškovskou Bránou, a východě Hornomoravským úvalem, na severu Zábřeţskou vrchovinou a na západě Českomoravskou vrchovinou. Leţí na rozhraní krajů Jihomoravského, Olomouckého a Pardubického. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 300 – 730m. n. m. V uváděné oblasti jsou vodní toky – Romţe, Hloučela, Bělá, které netvoří osu oblasti. Celé území se nachází v mírně teplé podnebné oblasti s průměrným ročním úhrnem sráţek 750 – 830 mm. Z hlediska vyuţití ploch lze oblast charakterizovat jako zemědělskou krajinu. Lesní půda představuje asi 30% území, porost je tvořen převáţně smíšenými lesy. Tato oblast je bohatá na přírodní klenoty, jako je CHKO Moravský kras, maloplošná chráněná území, kulturní památky, Vojenský újezd Březina. Po jihovýchodním okraji Drahanské vrchoviny je vedena dálnice E462, R46 směr od Brna – Vyškov – Prostějov – Olomouc, téměř souběţně vede ţelezniční koridor Brno – Vyškov – Přerov. [12] Drahanská vrchovina a její okolí je pro svou nenáročnost terénu, malebnost přírody a tradici chovu koní přímo stvořená k budování jezdeckých stezek pro koně. Stezky se ovšem neobejdou bez přecházení komunikací, potůčků či průchodem přes vesnice. To jsou jen malé překáţky oproti vysoko frekventovaným komunikacím, dálnicím a jiným víceproudým komunikacím, letištím, velkoměstům a jiným nástrahám, které v této oblasti neobjevíte. Nejsou zde velké lomy, nadzemní produktovody velké řeky či jezera. Výsledkem mého šetření je, ţe z pohledu tvorby hipostezek má dle mého názoru tento region převaţující silné stránky rozvoje agroturistiky, slabé stránky rozvoje agroturistiky jsou v této fázi práce v tomto regionu nevýrazné. 20
V regionu se zvyšuje počet chovatelů koní, mnoţí se jezdecké stáje a rozšiřuje se chovatelství. Jezdci vyjíţdějí do přírody, mnohdy s rizikem konfliktu s majiteli cest a pozemků. Klasická jezdecká stezka z vedlejšího Jihomoravského kraje končí na hranici regionu. Přímo se nabízí pokračování jezdecké stezky od jihu na sever. Jejím začátkem můţe být Plumlovsko a cílem hrad Bouzov. Tato trasa vede Drahanskou vrchovinou a jejím okolím, které se vyznačuje lesnatou středně kopcovitou krajinou příjemného rázu bez velkých překáţek. V okolí trasy se nachází mnohá přírodní bohatství jako je Plumlovská přehrada, Přírodní park Řehořkovo Kořenecko, Přírodní park Kladecko, Javořičské jeskyně a hrad Bouzov. Další zajímavostí je Moravský kras - největší a nejvýznamnější krasová oblast České republiky s typicky vyvinutými formami povrchového a podzemního krasu, unikátní ţivou přírodou, s archeologickými doklady existence člověka v území jiţ před 100 000 lety, je i oblastí s význačnými kulturními a technickými památkami. Moravský kras je územím s nejdelší historií výzkumu krasových lokalit v naší republice a má nezastupitelné místo v rozvoji mnohých vědeckých disciplin. Současně je i územím s četnými sídly a intenzivním hospodařením. Kras je nezastupitelný pro oblast cestovního ruchu a turistiku. Svým významem přesahuje hranice České republiky. Má rozlohu téměř 94 km čtverečních. CHKO Moravský kras je druhá nejstarší chráněná krajinná oblast na našem území. Moravský kras je z téměř 60% pokryt lesy, převáţně listnatými. Nejcennější části území chráněné krajinné oblasti jsou chráněny v 11 přírodních rezervacích, ve 4 národních přírodních rezervacích a dvou národních přírodních památkách. Posláním CHKO Moravský kras je předat krajinu a přírodní dědictví v co nejzachovalejším stavu dalším generacím. Z hlediska jezdeckých stezek půjde především o nedotknutelnost chráněných území a chráněných ploch a vymezení takových koridorů, které se nedotknou zájmů ochrany přírody a intenzivních hospodaření na ostatních plochách. [15]
4 TURISTICKÁ MÍSTA V OKOLÍ NAVRHOVANÉ TRASY Při průjezdu mnou navrhovanou stezkou je moţnost návštěvy řady kulturních, historických a přírodních zajímavostí. Pro obecný přehled zde uvádím některé z nich.
21
4.1 Plumlov V této oblasti jsou tři zajímavosti a to vlastní město Plumlov, Plumlovský zámek a Plumlovská přehrada. 4.1.1 Město Plumlov Město Plumlov je vzdálené 8 km západně od města Prostějova. Je umístěno v kopcovitém terénu na rozhraní Drahanské vrchoviny a Hané. Je střediskem níţe uvedené rekreační oblasti "Plumlovská přehrada". 4.1.2 Plumlovská přehrada Plumlovská přehrada je jednou z našich nejstarších přehrad. Hlavním smyslem tohoto vodního díla, byla snaha sníţit povodňové škody, zlepšit průtok a moţnost nouzového zásobení města vodou. Vodní dílo vzniklo na ploše několika původních středověkých rybníků. Při nízkém stavu hladiny, je moţné vidět původní starou hráz rybníka. Dnešní rozloha Plumlovské přehrady činí 68 ha. Přehrada slouţí převáţně k rybolovu a rekreačnímu vyţití obyvatel blízkého města.
Nyní probíhá kompletní
čištění dna. Na březích a hladině Plumlovské přehrady se pravidelně konají kulturní a zábavné akce, kde mezi nejznámější v současnosti patří závody Dračích lodí, Mezinárodní hudební festival pro děti a mládeţ se zdravotním postiţením, hudební koncerty a festival Keltská noc. Ten ovšem své místo konání ale uţ přesunul o dva kilometry na západ k Podhradskému rybníku. Mimo jiné je moţno navštívit Letní kino Mostkovice nad hrází přehrady. [16] 4.1.3 Plumlovský zámek Zámek má velmi neobvyklý vzhled, neboť jeho rozměry byly voleny se zřetelem k projektované čtyř-křídlé stavbě. Budova se skládá z celkem 6 nadzemních podlaţí s dvěma patry a třemi mezipatry. Jednotlivá podlaţí jsou spojována velkým hlavním schodištěm na západní straně a menšími točitými schody pro sluţebnictvo na východní straně zámku. Nádvorní fasáda spojuje vţdy patro a mezipatro jednou řadou volných sloupů, které jsou ukončeny sloţitými hlavicemi, v přízemí toskánskými, ve středním patře jónskými a v nejvyšším patře kompozitními. [22] Na zámku se neustále konají zajímavé expozice, k 25. 4. 2011 jsou to:
22
Vítězná křídla – letectví za 2.světové války
Historie zámku a hradu
Expozice svatebních obřadů
Expozice nábytku a historických klavírů
Aranţmá suchých květin
Expozice církevních ornátů v kapli
Galerie v kamenném sále
Pohádkové sklepení - samostatná výstava [22]
4.2 Přírodní park Řehořkovo Kořenecko Tento přírodní park zaujímá vrcholovou část Drahanské vrchoviny ve východní polovině okresu Blansko a rozkládá se na katastrálním území (někde jen části katastrálního území) obcí Benešov u Boskovic, Knínice u Boskovic, Kořenec, Okrouhlá, Šebetov, Váţany u Boskovic. Celé Území přírodního parku zaujímá celkovou rozlohu 23,15 km2. Na území přírodního parku jsou vyhlášena dvě obzvláště chráněná území:
Přírodní rezervace "PAVLOVSKÉ MOKŘADY"
Přírodní památka "HORNÍ BĚLÁ" [18]
4.3 Přírodní park Kladecko Přírodní park Kladecko leţí v nejvyšší části Ludmírovské vrchoviny a částečně do něj zasahuje Javoříčský kras, ve kterém návštěvníka nadchnou rozsáhlé jeskynní chodby. V krajině však lze nacházet další jeskyně a vápencové skály. Nejvyšším místem přírodního parku je vrch Dzbel se svými 604 m n. m. Přírodní krásy parku jsou ovlivněny člověkem pouze minimálně. Přírodní park se skládá především z hustých lesů, v jejichţ některých částech se rozkládají plochy lesních porostů s relativně přirozenou druhovou skladbou dřevin. Najdeme zde protékat říčky Nectava, Romţe a Věţnice. Přírodní park má řadu chráněných území:
Přírodní rezervace Průchodnice – chráněné skalisko budované devonským vápencem s jeskyní a dvěma branami,
Přírodní rezervace Rudka – smíšený les s přirozenou skladbou dřevin a bohatým podrostem, 23
Přírodní památka Taramka – květnaté a bikové bučiny,
Přírodní památka Na Kozénku – vysoký výskyt sasanky lesní,
přírodní památky U nádrţe – mokřady s bohatou květenou a útočištěm [19]
4.4 Moravský kras Moravský kras je nejznámější a nejvýznamnější krasovou oblastí České republiky a je tvořen především vápenci středního devonu aţ spodního karbonu. Je zde známo více neţ 1000 jeskyní a z toho pět z nich je zpřístupněno pro veřejnost. V Moravském krasu nalezneme také endemické druhy, bylo zde pro vědu popsáno více neţ sto druhů bezobratlých ţivočichů. Výskyt více neţ 2000 druhů motýlů a 21 druhů netopýrů a vrápenců naznačuje ohromnou pestrost Moravského krasu. Nejcennější části území jsou chráněny v jedenácti přírodních rezervacích, čtyřech národních přírodních rezervacích a dvou národních přírodních památkách. Pro zcela výjimečné přírodní hodnoty byl téměř celý Moravský kras zařazen do sítě evropsky významných lokalit Natura 2000. Od roku 2004 je oblast podzemní Punkvy zařazena mezi mokřady mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy. Pro veřejnost jsou zpřístupněny jeskyně Balcarka, Kateřinská jeskyně, Punkevní jeskyně s podzemní řekou Punkvou a 138 metrů hlubokou propastí Macocha a jeskyně Výpustek. Posledním zpřístupněným klenotem jsou Sloupsko-šošůvské jeskyně, které tvoří největší zpřístupněné jeskyně v České republice. [15]
4.5 Hrad Bouzov Romantický hrad byl zaloţen na přelomu 13. a 14. století a nachází se v malebné krajině Litovelska a Mohelnicka. Do roku 1696 jej střídavě vlastnili příslušníci různých českých a moravských rodů, poté panství s hradem koupil Řád německých rytířů a od roku 1945 je majetkem státu. Od roku 1999 je prohlášen národní kulturní památkou. V letech 1895-1910 proběhla rozsáhlá přestavba, díky které dostal dnešní podobu typického romantického sídla s cimbuřími, arkýři, střílnami a chrliči. Unikátní jsou dva funkční padací mosty a padací mříţ, které mohou návštěvníci spatřit v provozu při slavnostních příleţitostech jako například zahájení a ukončení sezóny, vernisáţe, výstavy, hradních jarmarky, karnevaly a podobně. [13]
24
5 METODIKA ZPRACOVÁNÍ PRÁCE Tento text a je prvním krokem v etapě budování jezdeckých stezek – návrh a šetření v terénu. Druhým krokem je zajištění souhlasu majitelů pozemků, případná korekce stezky v mapách, zlepšení zařízení stanic, vyznačení tras oficiálním značením, a třetí etapou je zveřejnění hipostezky v materiálech cestovního ruchu. Další rozvoj trasy bude záleţet na vybudování úvazišť pro koně a moţnosti zlepšení povrchu stezek na základě grantových projektů.
5.1 Posouzení a výběr stezky na základě kritické analýzy Zde posuzuji účelnost a vhodnost vedení stezky v souvislosti s jiţ existující sítí hipostezek v Jihomoravském kraji, dále vyhodnocuji přírodní podmínky a atraktivitu regionu Drahanské vrchoviny a okolí. Důleţitým faktorem je existence jezdeckých stájí a dalších objektů, které mohou poskytovat jezdecké sluţby, ustájení, ubytování a sluţby. Součásti kritické analýzy je taktéţ vyhodnocení kladů (silných stránek hipostezky) a rizikových situací (slabých stránek hipostezky), například:
bezpečnostní rizika stezek – komunikace, cesty a jejich kvalita, silniční provoz, občanský provoz v obcích,
ekologická rizika stezek – CHKÚ , CHKO, CHPP, CHPR,
urbanistická rizika stezek – průchody osídleným územím a vesnicemi,
majetkoprávní rizika stezek – pozemky v soukromém majetku, v obecním majetku, vojenském majetku
ostatní rizika – například zájmy mysliveckého sdruţení, obecních úřadů, dalších uţivatelů rekreace a turistiky, ochranné pásmo vodních zdrojů,
klimatická rizika – posouzení druhu a kvality povrchu jezdecké stezky v letním a zimním období, popřípadě za deště.
25
5.2 Šetření v terénu Prozkoumání trasy a jejího okolí, na koni, pěšky, na kole, fyzické absolvování námětové stezky, návštěva jezdeckých stájí, pořízení fotodokumentace, neřízený rozhovor s pracovníky jezdeckých stájí a „koňáky“.
5.3 Topografické práce Záznamy do turistické mapy 1:50 000, z edice Klubu českých turistů č. 57. Vypracování relativních výškových profilů – zvolené převýšení 10x, a to na základě posouzení situace na mapě, dále popis trasy – itinerář z poznámek z fyzického absolvování stezky a na základě poznatků majitelů a chovatelů koní.
5.4 Výsledky šetření Má bakalářská práce je návrh jezdecké trasy a stezky jako páteřní jezdecké stezky formou písemného provedení, obhajoby a doprovodné prezentace. Tato práce je prvním pokusem k vybudování jezdecké stezky s vyuţitím stávajících jezdeckých stájí na ní leţících. Ve druhé fázi realizace této mnou navrhované hipostezky musí proběhnout jednání se všemi zúčastněnými stranami. To jsou orgány ochrany přírody, majitelé nebo vlastníci dotčených pozemků, místní samospráva, veterinární správa, lesní správa, zemědělci a případně dlouhodobí nájemci dotčených pozemků. Drahanská vrchovina a její okolí kudy vede plánovaná jezdecká stezka má převahu silných stránek, mezi nejvýraznější slabé stránky bych zařadila moţnosti problémů se správními orgány CHKO a vojenského prostoru, kolek kterého stezka vede v těsné blízkosti. Pro rozvoj navrhované stezky je však nutné další terénní šetření, spolupráce všech, kteří mohou přispět k realizaci tohoto záměru (koňáci, projektová činnost v rámci cestovního ruchu Olomouckého kraje, koordinační činnost mezi mikroregiony, vyuţití zkušeností z jiných krajů). Podmínky pro budování jezdeckých tras a stezek povaţuji za vhodné.
26
5.4.1 Silné stránky regionu Drahanská vrchovina:
malý provoz na místních komunikacích
zajímavé přírodní, kulturní a historické památky velký počet koní a jezdeckých stájí
majitelé, kteří jsou ochotných nabídnout své sluţby
zkušenosti s pořádáním koňských akcí
příhodné přírodní poměry s kulturní krajinou,
tradice poskytování sluţeb ve venkovském prostředí,
poměrně dobré moţnosti pro doprovodné programy venkovské turistiky
standardní moţnosti ubytování a pohostinství.
dopravní dostupnost – dálnice a další pozemní komunikace
5.4.2 Slabé stránky regionu Drahanská vrchovina:
hodně polních cest zasypaných stavební drtí pro lepší sjízdnost mechanizace
mnoho majitelů pozemků
nulová propagace nabídky jezdeckých stezek
v jiţní části Chráněná krajinná oblast a vojenský prostor
27
6 VLASTNÍ NÁVRH STEZKY V následující kapitole uvádím vlastní návrh páteřní jezdecké stezky Drahanské vrchoviny a okolí. Zahrnuji zde itinerář kaţdého úseku vypracovaný z map a poznámek z fyzického absolvování stezky a na základě poznatků majitelů a chovatelů koní, dále uvádím symboly, které vyjadřují situační stav na jezdecké stezce, charakter a rozsah poskytování sluţeb a na závěr uvádím mapu s vyznačenou trasou daného úseku. Výškové profily znázorněné v grafech uvádím v přílohách.
6.1 Jezdecká stezka Drahanské vrchoviny a okolí Tuto jezdeckou stezku označuji jako páteřní s navrţenou barvou červenou. Jejím začátkem je Plumlovsko (Krumsín) a cílem je hrad Bouzov. Tato trasa vede Drahanskou vrchovinou a jejím okolím (Olomoucký kraj), které se vyznačuje lesnatou středně kopcovitou krajinou příjemného rázu bez velkých překáţek. V okolí trasy se nacházejí mnohá přírodní bohatství jako je Plumlovská přehrada, Přírodní park Řehořkovo Kořenecko, Přírodní park Kladecko, Javořičské jeskyně, hrad Bouzov a jiné. Celá tato trasa je dlouhá 51 km. Trasa je rozdělená na tři aţ čtyři úseky, tzn. na 3-4 dny po 15 – 19 km podle přání, moţností a schopností turistů. Můţe se pouţít i část trasy formou paprskovitou (motivační) tzn. od zvoleného výchozího místa k některému cílovému místu a zpět. V šetření je okruţní stezka v okolí Plumlova, začínající v obci Krumsín. Trasa vede směrem od Krumsína k Plumlovu, kde stojí za vidění Plumlovský raně barokní zámek s podhradským rybníkem. Trasa dále můţe vést po okraji Plumlovské přehrady a pokračovat přes Dolní Vinary, Chlum (412 m.n.m), Spálený kopec (432 m.n.m) a Sednička (395 m.n.m) zpátky do Krumsína. Tato trasa má okolo 10 km.
28
6.1.1 První úsek: První úsek je dlouhý 15 km s převýšením cca 1658 m.n.v. Jeho začátkem je soukromá stáj manţelů Merčákových v Krumsíně, kteří nabízejí po domluvě vyuţití venkovních boxů nebo ohrady s přístřeškem. Krumsín leţí nedaleko Plumlovské přehrady. Na koni je to po hipostezce z Krumsína do Plumlova cca 30 min. a je zde moţnost ustájení koní v ohradě, aby se turisté mohli pokochat krásami plumlovského městečka, zámku či přehrady. Další putování vede příjemnou krajinou s lesními i polními cestami. První etapa končí ve vesničce jménem Lipová Seč, kde sídlí rodinná stáj Ţemličkových. Zde je doporučená přestávka na občerstvení odpočinek a přenocování. Pro koně je zde přichystána ohrada s venkovními boxy, nebo pohodlí zděné stáje. Pro jezdce je zde k dispozici vyhlášený penzion u Zedníků nabízející příjemný pobyt s vynikající kuchyní a odpočinek v rustikálně vybavených pokojích.
Domácí stáj
Kolizní místo s cyklisty
Kolizní místo s pěšími
Brod
Kolizní místi s motoristy
Závora přes cestu
29
Mapa č. 1 Hipostezka Krumsín - Seč
30
6.1.2 Druhý úsek: U druhého úseku je moţnost výběru trasy:
1 moţnost – putování do vesničky Benešov asi 8 km vzdálené, kde se nachází Chalupa na Pavlově, která slouţí jako stanice pro páteřní stezku vedoucí jiţní Moravou. Na tuto stezku se lze v případě zájmu napojit, nebo pokračovat přes Horní Štěpánov do Lhoty u Konice. Zde sídlí Stáj Arka poskytující ubytování pro čtyřnohé i dvounohé turisty. Pro koně je zde k dispozici pastvina, kruhová ohrada a venkovní i vnitřní boxy. Ubytování je zde zajištěno v chatě s vlastní kuchyňkou nedaleko stáje. Tato trasa vede lesnatou i polní krajinou míjející místy i mokřady a nadchne svou rozmanitostí.
Komerční stáj
Brod
Kolizní místo s motoristy
31
Mapa č. 2 Hipostezka Seč - Lhota u Konice přes Benešov
32
2. moţnost- Pokud by turisté neměli zájem jezdit do Benešova, mohou dále putovat přes Lhotu u Konice, kde je jiţ zmíněná rekreační stáj Arka a doporučená zastávka na občerstvení. Tato stáj jiţ ukázala mnoha lidem pohled na svět z koňského hřbetu a nabízí půjčení koní na vyjíţďky či lekce v jeţdění na koni. Ze Lhoty u Konice se můţe putovat dále směr Jesenec, kde sídlí hřebčín Murhof nabízející veškerý komfort pro koně i jezdce v podobě ustájení a ubytování. Jesenec je známé poutní místo, proslulé barokním kostelem sv. Libora od J. Santiniho. Tento úsek měří 17 km s převýšením 270 m. n. v. a vede po lesních a polních cestách.
Komerční stáj
Brod
Kolizní místo s motoristy
33
Mapa č.3 Hipostezka Seč – Jesenec přes Lhotu u Konice
34
6.1.3 Třetí úsek: Odtud vede další úsek malebnou přírodou směr Bouzov, tento úsek měří 19 km s převýšením 250 m.n.v. a vede v okolí přírodního parku Kladecko. Ten tvoří řada chráněných území jako např. přírodní rezervace Průchodnice a Rudka nebo přírodní památky Taramka. Na Kozénku aj. V části přírodního parku je instalována naučná stezka. Na konci této trasy nás čeká městečko s hradem Bouzov. Ve stáji pana Pokorného pod Bouzovem, kde je moţnost koně ustájit na prohlídku města a hradu, páteřní jezdecká stezka Drahanské vrchoviny a okolí končí, ale jistě si nenecháte ujít příleţitost svézt se v jeho formanském voze či kočáře. Slabou stránkou tohoto úseku je ţelezniční přejezd (lehce průchodný).
Komerční stáj
Brod
Kolizní místo s motoristy
Kolizní místo s chodci
35
Mapa č. 4 Hipostezka Jesenec – Bouzov
36
7. JEZDECKÉ STÁJE NA PÁTEŘNÍ STEZCE 7.1 Krumsín Malá rodinná stáj nabízí svým hostům venkovní výběh s přístřeškem, spaní na seně, ve stanu či pod širákem a stravování v místní restauraci. Kontakt: Milan Merčák Krumsín 234, Prostějov Tel.: +420 606 721 191
[email protected]
Obr. 1 Ukázka venkovních boxů a koně ze stáje v Krumsíně
7.2 Lipová - Seč Rodinná stáj v příjemném prostředí nabízí pro koňské hosty po domluvě ohradu s venkovními boxy, nebo boxy ve zděné stáji. Ubytování a stravování je zajištěno vyhlášeným penzionem u Zedníků s veškerým komfortem. Pro méně náročné je moţnost stanování, spaní na voňavém seně či jen tak pod širým nebem. Kontakt: Antonín Ţemlička, Seč +420 602 746 374
[email protected]
Obr. 2 Boxy ve zděné stáji v Seči 37
7.3 Chalupa na Pavlově Celoročně obyvatelný, pěkný, moderně zařízený rekreační dům s velkým oploceným a zatravněným pozemkem na konci obce Benešov. Všude v okolí jsou krásné lesy. Kapacita: 13 osob (moţnost přistýlky) obývací pokoj s krbem, terasou a kuchyní. V podkroví moţnost lůţkového pokoje a apartmá pro 4 osoby. Moţnost výuky jízdy na koni. Stravování - hosté si vaří sami, nebo se stravují v restauraci - 500 m. Kontakt: 602 501 259
[email protected]
Obr. 3 Venkovní box nabízený na Benešově
7.4 Stáj Arka Stáj Arka se nachází v malebné vesničce Lhota u Konice. Okolí láká k příjemným vyjíţďkám po krásách zdejší přírody. Výskyt chráněných a léčivých rostlin, čistá příroda, lesy. Moţnost pořádání táboráků, posezení v hospodě Arka. Po domluvě jsou zde k dispozici venkovní boxy, zděná stáj, kruhová ohrada, jízdárny a pastviny. K nabídce jsou zde i lekce jízdy na koni. Moţnost ubytování na chalupě ve dvou a šesti-lůţkovém pokoji, k dispozici je WC, sprcha a kuchyně. Chalupa se nachází asi 200m od stáje. Kontakt: Jana Mikešová Lhota u Konice tel: 582 391 088 602 361 569
[email protected]
Obr. 4 JK Arka – letecký snímek [http://www.stajarka.info/fotogalerie/foto/jizdarna/05.jpg] 38
7.5 Hřebčín MURHOF Hřebčín MURHOF se nachází v krásné moravské krajině v 580 n.v. Je rájem pro chov koní, ale celoročně i pro jezdectví. Výuka jízdy do úrovně L v drezúře, skákání nebo všestrannosti. Na hřebčíně se nachází 80 – 100 koní. Koním je k dispozici 100 boxů, 14 pastvin o výměře 42 ha. Pro koňské hosty jsou k dispozici nejen boxy, ale i nádherná pastvina s přístřeškem v lesoparku. Ubytování ve dvou lůţkových pokojích s toaletou a sprchou. Strava je zajištěná v kuchyni na hřebčíně, nebo v blízké restauraci. Kontakt: Jesenec u Konice Tel.: 00420 582 396 930 fax:00420 582 396 931 Mobil:00420 607 693 587 Obr. 5 Pohled na hlavní budovu hřebčínu Murhof [http://www.hrebcinmurhof.cz/]
7.6 Stáj Pokorný Bouzov Koňskou stáj s pěknou venkovní jízdárnou najdete v malebné romantické krajině pod hradem Bouzov. Vedle vyjíţděk na koních je zde moţnost jízdy na formanských vozech či v kočáře. K dispozici jsou boxy ve zděné stáji nebo ohrada s přístřeškem. Ubytování je zajištěno hotelem u Cimbury nebo pro nenáročné spaní v přírodě. Kontakty: Jan Pokorný, BOUZOV
[email protected] Tel: +420 585 346 155 + 420 775 939 316
Obr. 6 Ohrada a boxy nabízené panem Pokorným
39
8 ZÁVĚR Tato práce je první etapou k vybudování jezdeckých stezek v západní části Olomouckého kraje a Drahanské vrchoviny. Velkou výhodou je vyuţití stávajících jezdeckých stájí a stanic, zpestření místní turistiky novým odvětvím a lepší propagace turistických zajímavostí v kraji. Návrh hipostezky v západní části Olomouckého kraje je první etapou k vybudování jezdeckých stezek. Trasa je vedena mimo riziková ekologická území, mimo vojenský prostor a návrh vychází z metodiky plánování hipostezek. Vyhodnotila jsem silné a slabé stránky hipostezky Krumsím – Bouzov a z toho si potvrdila, ţe tento region je vhodný k vybudování jezdeckých stezek. Drahanská vrchovina je vhodná náročností a malebností terénu, tradicí v chovu koní a značného rozvoje tohoto odvětví. V okolí je značné mnoţství přírodních a kulturních zajímavostí, které by si zaslouţily větší propagaci. Mezi nejvýznamnější uvádím Plumlovskou přehradu, CHKO Moravský kras a hrad Bouzov. Navrţená páteřní trasa se můţe stát jednou z variant vhodného propojení mezi Jihomoravským
krajem,
Olomouckým
krajem
a
následně
můţe
pokračovat
do Pardubického kraje. Téma práce je aktuální s konkrétním přínosem pro rozvoj venkovské turistiky a můţe se stát výchozím podkladem pro navrţení navazujících hipostezek do okolních regionů.
40
8 POUŢITÁ LITERATURA, REFERENČNÍ SEZNAM Monografie [1] ANDRLOVÁ M.: Turistika na koni v biosférické rezervaci Šumava, Praha: AV ČR, 2006, 128 s. [2] JIHOMORAVSKÝ KRAJ ČR: Koncept páteřních jezdeckých tras a stezek v Jihomoravském kraji. Verze 0.1 Brno. 2006, 48 s. [3] KUBEŠOVÁ L.: Analýza současného rozvoje koňských stezek v České republice, Brno: Mendlova univerzita v Brně, 2010, 92 s. [4] PIŇOSOVÁ, B.: Agroturistika a její vývojové trendy. Olomouc: Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, 2005, 82 s. [5] POUROVÁ M: Agroturistika, možnosti rozvoje a perspektiva v České republice, 1 vyd. Praha: ČZU, 2000. 113 s. [6] POUROVÁ M: Agroturistika. Praha: ČZU, 2002. 123 s. [7] STEJSKALOVÁ S.: Jezdecká turistika v České republice a Rakousku, Moravské Budějovice: Sothis, 2008, 7 s. [8] STŘELCOVÁ I.: Využívání agroturistických služeb u různých skupin obyvatel, Brno: MZLU v Brně, 2009, 80 s. [9] STŘÍBRNÁ M: Ekonomická efektivita podnikání v agroturistice. Praha: Institut výchovy vzdělávání Ministerstva zemědělství v ČR, 1997, 65 s. [10] ŠPIČÁKOVÁ H: Hipoturistika včera a dnes, tady a tam s. 5 – 12. In: Hipoturistika jako forma rekreace, lesní hospodářství, ochrana přírody a krajiny. ŠLP Křtiny MZLU v Brně, Brno, 2009, [11] ÚLEHLOVÁ, K.: Hipoturistika v mikroregionu Hranicko. Olomouc: Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, 2006, 85 s.
Internetové zdroje [12] Drahanská vrchovina [online] [cit. 2010-8-23] Dostupné na:
[13] Hrad Bouzov [online] [cit. 2011-4-25] Dostupné na: < http://perseus.gc-system.cz/hrad-bouzov.cz/titulni-strana-1/> [14] CHKO Moravský kras [online] [cit. 2010-8-22] Dostupné na: 41
[15] Moravský kras [online] [cit. 2011-2-13] Dostupné na: [16] Plumlovská přehrada [online] [cit 2011-2-12] Dostupné na: [17] Pravidla chování jezdců na jezdeckých stezkách [online] [cit. 2011-2-14] Dostupné na: [18] Přírodní park Řehořkovo Kořenecko [online] [cit. 2011-2-12] Dostupné na: [19] Přírodní park Kladečko [online] [cit. 2011-2-13] Dostupné na: < http://www.kr-olomoucky.cz/OlomouckyKraj/aplikace/TOP10/stredni_morava/parky.htm>
[20] Obr. 4 JK Arka – letecký snímek [online] [2011-04-21] Dostupné na: [21] Obr.5 pohled na hlavní budovu hřebčínu Murhof [online] [cit. 2011-4-21] Dostupné na: [22] Zámek Plumlov – expozice [online] [cit. 2011-04-25], Dostupné na:
Mapy : Jezdecké sdruţení Likoli (2005). Polabská jezdecká stezka. 1:75 000, Litoměřice Projekt Jihočeského kraje „Turistika na koni“ (2006). Turistika na koni. 1: 200 000, Mapocentrum s.r.o., Praha Ekomapa Olomouckého kraje, Jak chránit ţivotní prostředí v Olomouckém kraji, (2006) 1:100 000, Olomoucký kraj, Olomouc. Hranice, cyklotrasy na Hranicku, (2006), 1: 60 000, město Hranice Turistická mapa Olomoucko (1999), 1 : Kartografie Praha Drahanská vrchovina (2000), Edice klubu českých turistů, č. 57, Klub českých turistů, Praha
42
9 SEZNAM MAP: Mapa č. 1 Hipostezka Krumsín - Seč Mapa č. 2 Hipostezka Seč - Lhota u Konice přes Benešov Mapa č. 3 Hipostezka Seč – Jesenec přes Lhotu u Konice Mapa č. 4 Hipostezka Jesenec – Bouzov
43
10 SEZNAM OBRÁZKŮ: Obr. 1 Ukázka venkovních boxů a koně ze stáje v Krumsíně Obr. 2 Boxy ve zděné stáji v Seči Obr. 3 Venkovní box nabízený na Benešově Obr. 4 JK Arka – letecký snímek Obr. 5 Pohled na hlavní budovu hřebčínu Murhof Obr. 6 Ohrada a boxy nabízené panem Pokorným
44
11 SEZNAM PŘÍLOH: Graf č.1 Relativní výškový profil Krumsín – Seč Graf č.2. Relativní výškový profil Lipová Seč – Lhota u Konice Graf č. 3 Relativní výškový profil Lhota u Konice – Bouzov
45
PŘÍLOHY
46
Graf č.1 Relativní výškový profil Krumsín – Seč
Graf č.2. Relativní výškový profil Lipová Seč – Lhota u Konice
47
Graf č. 3 Relativní výškový profil Lhota u Konice – Bouzov
48
