MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
Logistika nakládání s nebezpečnými odpady z legislativně–procesního pohledu
BRNO 2013
Bc. MICHAL PETŘÍK
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
Logistika nakládání s nebezpečnými odpady z legislativně– procesního pohledu Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Eva Krčálová, Ph.D.
Vypracoval: Bc. Michal Petřík
Brno 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Logistika nakládání s nebezpečnými odpady z legislativně – procesního pohledu vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Dne: Podpis:
Na tomto místě bych rád poděkoval mé vedoucí práce Ing. Evě Krčálové, Ph.D. a Ing. et Ing. Tomáši Hlavenkovi za cenné rady a ochotu pomoci během zpracování této práce.
ABSTRAKT Tématem této práce je logistika nakládání s nebezpečným odpadem z provozně – legislativního pohledu. Práce je náhledem do problematiky nebezpečných odpadů, které představují vysoké environmentální riziko a nakládání s nimi představuje nemalé finanční náklady. První část identifikuje právní požadavky na nakládání s nebezpečným odpadem jak české tak i mezinárodní. Druhá část se zabývá charakteristikou mikroregionu Mikulovsko. Třetí část je analýzou stavu logistiky nakládání s nebezpečným odpadem v mikroregionu Mikulovsko z legislativního a provozního hlediska, který je členěn do dvou pohledů: pohledu legislativního a pohledu provozního. Čtvrtá část hodnotí úroveň systému logistiky nakládání s nebezpečným odpadem a jeho podkapitolami jsou prognóza vlivu zřízení sběrného dvora na množství odpadu, hodnocení koncových technologií a stanovení bodu zvratu. A poslední část – pátá obsahuje návrhy na zefektivnění systému nakládání s nebezpečným odpadem. Klíčová slova: Nebezpečný odpad, zákon o odpadech, ADR, nakládání s nebezpečnými odpady.
ABSTRACT Subject of my Diploma Thesis is the logistic of the hazardous waste treatment from the operationally and legislatively point of view. Work is an outlook of the waste management environmental risk and its financial impact. It is devided into five chapters. First identifies law requirements, both Czech and international, of the hazardous waste treatment. Characteristic of the Mikulov microregion follows in the second chapter. Aspects of the hazardous waste management logistic in the Mikulov region has been analysed in the main part of the work. Two perspectives were considered, operational and legislative. Standards of the logistic are valued in the next part. Its two sub-chapters concerning prediction of the impact of the scrap yards on waste amount, and evaluation of the end to end technologies and assessment of the break point. As a conclusion there are some suggestions for more effective system of the waste management in the last, fifth, part of the thesis.
Key Words: Hazardous Waste, Accord Dangereuses Route, Hazardous Waste Treatment, Waste Managemet Act
OBSAH Úvod..................................................................................................................................... 9 1.1 Cíl práce ..................................................................................................................... 10 2 Literární přehled ................................................................................................................ 11 2.1 Legislativa vztahující se k nebezpečným odpadům ................................................... 11 2.1.1 České právní normy a předpisy – nakládání s nebezpečnými odpady ............... 11 2.1.2 Mezinárodní právní předpisy a dohody .............................................................. 12 2.1.3 Vysvětlení pojmu užitých ve schématech legislativně - provozního procesu .... 17 3 Materiál a metodika práce .................................................................................................. 30 3.1 Metodika práce .......................................................................................................... 30 3.2 Charakteristika mikroregionu Mikulovsko ................................................................ 30 3.2.1 Obecná charakteristika mikroregionu Mikulovsko ............................................ 30 3.2.2 Charakteristika z pohledu nebezpečného odpadu ............................................... 31 4 Výsledky a diskuze ............................................................................................................ 34 4.1 Analýza stavu logistiky v mikroregionu Mikulovsko................................................ 34 4.1.1 Proces nakládání s nebezpečným odpadem z provozního pohledu .................... 34 4.1.2 Proces nakládání s nebezpečným odpadem z legislativního pohledu ................ 35 4.1.3 Potenciál místní svozové firmy – podíl na trhu .................................................. 40 4.2 Zhodnocení úrovně systému logistiky nakládání s nebezpečnými odpady ............... 41 4.2.1 Prognóza množství nebezpečného odpadu ......................................................... 41 4.2.2 Hodnocení koncových technologií ..................................................................... 45 4.2.3 Stanovení bodu zvratu ........................................................................................ 52 4.2.4 Bod zvratu .......................................................................................................... 54 4.3 Návrh opatření pro zefektivnění systému logistiky v mikroregionu Mikulovsko ..... 56 4.3.1 Snížení byrokracie .............................................................................................. 56 4.3.2 Navýšení možností sběru nebezpečného odpadu ............................................... 58 4.3.3 Vstup nové firmy na trh ...................................................................................... 58 4.4 Diskuze ...................................................................................................................... 60 5 Závěr .................................................................................................................................. 63 Seznam použité literatura ......................................................................................................... 65 Seznam použitých internetových zdrojů................................................................................... 66 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 67 Seznam obrázků........................................................................................................................ 68 Seznam grafů ............................................................................................................................ 69 Seznam zkratek ......................................................................................................................... 70 Přílohy ...................................................................................................................................... 71 1
1
ÚVOD
Problematika nebezpečných odpadů je čím dále aktuálnější. Společnost se snaží hospodařit environmentálně – s ohledem na životní prostředí. V této snaze hraje velkou roli právě nebezpečný odpad, jehož množství (vztažené na jednoho občana) se zvyšuje se zvyšující se životní úrovní a jehož negativní vlastnosti silně ovlivňují životní prostředí. Nebezpečný odpad má své vlastnosti, kvůli kterým s ním musí být specificky nakládáno,
aby
došlo
k minimalizaci
environmentálních
rizik.
Nakládání
s nebezpečným odpadem je finančně náročné, a proto představuje riziko ilegálního jednání (např. nebezpečný odpad v komunálním odpadu, nebezpečný jako technické zabezpečení skládky), které zvyšuje environmentální riziko za cenu ilegálního zisku. Tento zisk představuje pro lidi i ušetření si separace odpadu nejčastěji z prosté lenosti. Dalším důvodem, proč nedochází k důsledné separaci, je neznalost problému a jeho možných negativních dopadů. Řada nebezpečných odpadů získala takovou důležitost, že byla začleněna do systému zpětného odběru. Legislativa týkající se odpadů se začala formovat až v roce 1990, tedy je celkem mladá. Zákonů o odpadech bylo několik. Ten současně platící byl 35krát upravován a jeho nástupce byl již po několikáté odložen. Tato zastaralost způsobuje sníženou efektivitu odpadového hospodářství. Tedy společně s vývojem společnosti je třeba i vyvíjet legislativu tak, aby byla aktuální vzhledem k vědeckému poznání (nové technologie, nové odpady) a k morálním vlastnostem lidí. Práce je členěna do pěti částí. V první části jsou identifikovány právní požadavky na nakládání s nebezpečnými odpady jak české tak i mezinárodní. Ve druhé části je charakterizována zvolená oblast – mikroregion Mikulovsko. Třetí část analyzuje stav logistiky nakládání s nebezpečným odpadem. Tato část je rozdělena do tří podkapitol: provozní pohled a legislativní pohled na nakládání s nebezpečným odpadem, podíl místní svozové firmy na trhu. Čtvrtá část hodnotí úroveň systému nakládání s nebezpečným odpadem a to opět ve třech podkapitolách: prognóza množství nebezpečného odpadu, hodnocení koncových technologií, stanovení bodu zvratu. Poslední kapitola se věnuje možnostem zefektivnění současného stavu systému nakládání s nebezpečným odpadem v mikroregionu Mikulovsko.
9
1.1 Cíl práce Cílem práce je identifikace právních požadavků vztahujících se k nakládání s nebezpečnými odpady, charakteristika mikroregionu, analýza stavu logistiky nakládání s nebezpečným odpadem v daném mikroregionu, na základě analýzy zhodnotit úroveň nastaveného systému logistiky nakládání s nebezpečnými odpady a návrh opatření pro zefektivnění daného systému. Cíle odpovídají danému zadání.
10
2
LITERÁRNÍ PŘEHLED
2.1 Legislativa vztahující se k nebezpečným odpadům Tato kapitola identifikuje právní požadavky vztahující se k logistice nakládání s nebezpečným odpadem. Kapitola se zabývá právními normami jak českými tak i mezinárodními. Kapitola objasňuje pojmy a požadavky, kterých bude užito v následujících kapitolách.
České právní normy a předpisy – nakládání s nebezpečnými odpady Ústředním zákonem určujícím pravidla nakládání s nebezpečným odpadem je zákon 2.1.1
č. 185/2001 Sb. o odpadech, který byl od svého schválení třicet pětkrát upravován (poslední úprava č. 167/2012 Sb.). Tento zákon má řadu prováděcích předpisů a pět z nich konkrétně ovlivňuje nakládání s nebezpečnými odpady (viz schéma). Dalšími právními předpisy ovlivňující problematiku nebezpečných odpadů (přitom se primárně nezabývají odpady) je zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon).
Vyhláška č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
Zákon č. 185/2001 Sb, o odpadech
Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů Vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky
Obrázek č. 1: Základní schéma právních předpisů týkajících se NO
11
2.1.2 Mezinárodní právní předpisy a dohody Tato kapitola pojednává o nejdůležitějších mezinárodních právních normách a dohodách. K těmto normám se Česká republika zavázala formou podpisu mezinárodní smlouvy nebo vyplývá z členství v Evropské unii.
2.1.2.1 Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí – ADR ADR (Accord Dangereuses Route) patří bezpochyby mezi nejdůležitější mezinárodní dohody týkající se přepravy nebezpečných odpadů. ADR ukládá podmínky přepravy nebezpečných věcí. Dohoda vznikla 30. září 1957 v Ženevě (v ČSSR přijata v roce 1987). Podobnou dohodou je RID – dohoda o přepravě nebezpečných věcí po železnici. Základním pojmem je nebezpečná věc, což jsou podle ADR předměty, pro jejichž vlastnosti (hořlavost, žíravost, výbušnost a další) může být jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, majetku a životního prostředí. ADR stanovuje a třídí nebezpečné látky a předměty podle jejich nebezpečných vlastností, stanovuje podmínky pro jejich přepravu, balení a značení a předepisuje používání a vyplňování stanovených průvodních dokladů. Stanovuje požadavky na zabalení kusu,
zápisy do přepravních
dokladů, dopravní
prostředky včetně
technických požadavků na vozidlo podle jednotlivých tříd a dále ustanovuje další pravidla jako omezení množství přepravovaných věcí, dozor nad nimi, způsob stání a parkování v noci atd. Státy, které přijaly ADR: Albánie, Andorra, Ázerbajdžán, Belgie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Černá Hora, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kazachstán, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Makedonie, Maroko, Moldavsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tunisko, Turecko a Ukrajina.
12
Podle článku 2 dohody nesmějí být nebezpečné věci, jejichž přeprava je přílohou A zakázána, přijímány k mezinárodní přepravě, zatímco mezinárodní přeprava jiných nebezpečných věcí je dovolena, pokud jsou splněny:
podmínky stanovené v příloze A pro dotyčné věci, zejména pokud jde o jejich balení a označování; a
podmínky stanovené v příloze B, zejména pokud jde o konstrukci, výbavu a provoz vozidel přepravujících dotyčné věci.
ADR se tedy dělí na dvě přílohy a jejich části:
Příloha A: Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů
Část 1 Všeobecná ustanovení
Část 2 Klasifikace
Část 3 Vyjmenování nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená množství
Část 4 Ustanovení o používání obalů a cisteren
Část 5 Postupy při odesílání
Část 6 Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů, velkých nádob pro volně ložené látky (IBC), cisteren a kontejnerů pro volně ložené látky
Část 7
Ustanovení o podmínkách přepravy, nakládky, vykládky
a manipulace
Příloha B: Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě
Část 8 Požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu, provoz a průvodní doklady
Část 9 Požadavky na konstrukci a schvalování vozidel. [10]
ADR se zabývá přepravou nebezpečných věcí, nejenom přepravou nebezpečných odpadů, proto se může zdát, že jsou v ní odpady „skryty“. Proto existuje převodník ADR/ odpady jak písemný, tak i jeho softwarová podoba.
13
Klasifikace látek podle ADR Evropská dohoda o silniční přepravě nebezpečných věcí ADR uvádí nebezpečné věci, jejichž přeprava je zakázána či naopak dovolena. Zároveň stanovuje požadavky, které musí být při těchto přepravách splněny (včetně vynětí z platnosti) – zejména zatřídění věcí, a to včetně kritérií pro jejich zatřídění a příslušných zkušebních metod. K přepravě nejsou připuštěny (povoleny) nebezpečné věci uvedené nebo definované v pododdílu 2.2.x.2 (kde x je číslo třídy). Dříve, než se nebezpečná látka identifikuje, je nutno ji zařadit do některé z třinácti tříd nebezpečných věcí. To znamená uskutečnit předepsané zkušební postupy podle rozhodovacích kritérií pro zařazení. Zkušební postupy, které se používají pro kvalifikaci nebezpečných věcí, vycházejí z příručky Zkoušky a kritéria. Třídy nebezpečných věcí Nebezpečné věci (na základě zkušebních postupů podle svých nebezpečných vlastností) jsou začleněny pod nadpis dané třídy. Na základě kritérií určené třídy jsou zařazeny dále (podle případných vedlejších nebezpečných vlastností) pod odpovídající klasifikační kód a obalovou skupinu. Zařazení nebezpečných věcí do určité obalové skupiny a pod klasifikační kód se provádí podle kritérií uvedených ve stejném pododdílu (2.2.x.1, kde x je číslo třídy), jako jsou uvedená kritéria dané třídy. Pro účely balení mohou být určité látky zařazeny do obalových skupin v závislosti na jejich stupni nebezpečí (viz tabulka). UN číslo Dalším poznávacím znakem pro každou nebezpečnou věc (položku) je tzv. UN číslo. Jedná se o čtyřciferné identifikační číslo látky nebo předmětu (převzaté ze vzorových pravidel OSN), kterému předchází zkratka UN (United Nations). Nemá žádný logický význam, je to pouze evidenční číslo položky, dané jejím pořadím v seznamu nebezpečných věcí v ADR. Všechny položky nebezpečných věcí jsou uvedeny v kapitole 3.2 v tabulce A podle vzrůstajících pořadových UN čísel. Tabulka A obsahuje (kromě dalších údajů) v sloupcích (1) až (4) odpovídající informace o uvedených věcech, jako UN číslo, pojmenování, třídu, klasifikační kód a obalovou skupinu. Tyto údaje jsou požadovány 14
pro úplnou identifikaci nebezpečných věcí. Za tabulkou A se nachází abecední seznam položek, tzv. tabulka B, která netvoří závaznou část ADR. Slouží pouze k usnadnění úplné klasifikace nebezpečných látek. Nemá právní sílu a na údaje v ní uvedené se nelze spoléhat. Zjištěné údaje je proto vždy nutné ověřit v tabulce A nebo přímo v anglické verzi ADR. Význam klasifikace Umíme si představit následky špatné klasifikace nebezpečných věcí? Dopravce nezvolí správnou dopravní jednotku k přepravě, může porušit zákaz společné nakládky, neobdrží od odesilatele správné písemné pokyny pro případ nehody, nemluvě o výbavě, která se od toho odvíjí. Proto v povinnostech hlavních účastníků přepravy je odesilatel nebezpečných
věcí
povinen
předat
k přepravě
zásilky,
které
odpovídají
požadavkům ADR. [3] Bezpečnostní poradce pro přepravu nebezpečných věcí Povinnost jmenovat bezpečnostního poradce byla poprvé zakotvena v legislativě až v roce 2002, kdy nejprve 14. února 2002 vešlo v ČR v platnost nové, tehdy nejaktuálnější znění mezinárodní dohody ADR 2001. Pododdílem 1.8.3.1, který platí i v současné době, je stanoveno, že „každý podnik, jehož činnosti zahrnují silniční přepravu nebezpečných věcí nebo s touto přepravou související operace balení, nakládky, plnění nebo vykládky nebezpečných věcí, musí jmenovat jednoho nebo více bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí, odpovědných za pomoc při zabránění rizikům při těchto činnostech s ohledem na osoby, majetek a životní prostředí“. Přímo ve vnitrostátní legislativě byl bezpečnostní poradce popsán v novele zákona o silniční dopravě č. 175/2002, která nabyla účinnosti 1. 12. 2002. V těchto dvou předpisech najdeme rozdílná ustanovení v oblasti povinnosti ustanovit bezpečnostního poradce. Ustanovení 1.8.3.2 dohody ADR umožňuje příslušným orgánům smluvních stran dohody ADR (v ČR ministerstvo dopravy) umožnit některým podnikům, které manipulují s nebezpečnými věcmi, neustanovit bezpečnostního poradce. Tuto možnost dává dohoda ADR podnikům:
15
a) jejichž činnosti se týkají množství, která jsou v každé dopravní jednotce menší než meze (limity) uvedené v 1.1.3.6 a 2.2.7.1.2, jakož i v kapitolách 3.3 a 3.4, b) jejichž hlavní nebo vedlejší činnosti není přeprava nebo související nakládka nebo vykládka nebezpečných věcí, ale které se příležitostně zabývají vnitrostátní přepravou nebo související nakládkou nebo vykládkou nebezpečných věcí představujících jen velmi malé nebezpečí nebo riziko znečistění. [4] Povinná výbava vozidel přepravujících nebezpečné věci Vozidla, která přepravují nebezpečné věci, musí být vybavena bezpečnostní výbavou tak, jak určuje dohoda ADR. Kromě hasicích přístrojů, které jsou obsahem jiného článku, lze povinnou bezpečnostní výbavu z hlediska ADR rozdělit do tří základních skupin: a) bezpečnostní výbava pro všeobecné účely. Posádka musí být vybavena: o pro každé vozidlo alespoň jedním zakládacím klínem, jehož rozměry odpovídají hmotnosti vozidla a průměru jeho kol o dvěma stojacími výstražnými prostředky (např. reflexními kužely, nebo trojúhelníky, nebo blikajícími oranžovými svítilnami, které jsou nezávislé na elektrickém systému vozidla) o vhodnou fluoreskující výstražnou vestou nebo oděvem (např. jak je uvedeno v evropské normě EN 471) pro každého člena osádky vozidla o jednou ruční svítilnou (viz též 8.3.4) pro každého člena osádky vozidla b) Respirační ochranný přístroj podle dodatečného požadavku S7 c) Osobní ochranné pomůcky a výbava Informaci o obsahu písemných pokynů musí předat odesílatel dopravci nejpozději s objednávkou přepravy. Proto by měl mít dopravce dostatek času se na konkrétní přepravu nebezpečných věcí připravit a vybavit vozidlo podle písemných pokynů tak, jak požaduje odesílatel. [1]
16
2.1.2.2 Další mezinárodní právní předpisy Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES o pozemní přepravě nebezpečných věcí o Novela směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/187/ES o Novela příloh směrnice 2008/68 - Směrnice 2010/61/ES o 2012/188/EU prováděcí rozhodnutí komise, kterým se členské státy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES o pozemní přepravě nebezpečných věcí opravňují k přijetí některých odchylek
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95 /50 o jednotných postupech kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí o Novelizace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/26/ES o Novelizace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/112/ES o Novelizace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/54/ES
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/35/ES – jmenování a kvalifikace bezpečnostních poradců
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/18/ES – minimální zkušební požadavky na bezpečnostní poradce
Vysvětlení pojmu užitých ve schématech legislativně provozního procesu Tato kapitola se zabývá vysvětlením základních pojmů s odkazem na právní předpisy, 2.1.3
které jsou použity v následující kapitole 4 Proces nakládání s nebezpečným odpadem z pohledu legislativních požadavků. Nebezpečný odpad Pro účely tohoto zákona je nebezpečným odpadem – odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (§4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů)
17
Každý původce či oprávněná osoba je povinna zařadit odpad:
Podle Katalogů odpadů - vyhláška č. 381/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů
Podle kategorie odpadů: nebezpečný odpad (NO) nebo ostatní odpad (OO)
Do kategorie NO se zařazuje odpad, je-li
uveden v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím předpise, nebo
smíšen nebo znečištěn některou ze složek uvedených v Seznamu složek, které činí odpad nebezpečným uvedeném v příloze č. 5 k tomuto zákonu, nebo
smíšen
nebo
znečištěn
některým
z odpadů
uvedeným
v Seznamu
nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím předpise (odst. 1 §4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů) Původce či oprávněná osoba není povinna zařazovat do kategorie NO:
směsný komunální odpad
pokud
prokáže
Osvědčením
o
vyloučení
nebezpečných
vlastností
(viz kapitola 3.4.5 Hodnocení nebezpečných vlastností odpadů), že smíšený či znečištěný složkou uvedenou v Seznamu složek (příloha č. 5 zákona 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů) nebo odpadem uvedeným v Seznamu nebezpečných odpadů (příloha č. 2 vyhlášky č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů) odpad nemá žádnou z nebezpečných vlastností (sice není povinnost nakládat s odpady jako s nebezpečnými, ale je povinnost pravidelně kontrolovat vlastnosti tohoto odpadu) Prvotní původce odpadu Dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů je prvotní původce odpadů každý, při jehož činnosti vzniká odpad. Prvotní původce je povinen nakládat a zbavovat se odpadu pouze způsoby stanovenými tímto zákonem. Prvotní původce je povinen předat odpad pouze osobě, která je k převzetí odpadů oprávněná dle tohoto zákona. Míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami či materiály je zakázáno (výjimka je možná jen se souhlasem krajského úřadu). 18
Původce odpadů Dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů je původce odpadů právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem odpadu. Průběžná evidence Dle vyhlášky č. 383/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů původci odpadů a oprávněné osoby nakládající s odpady musí vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi za odpady vlastní i za odpady převzaté. Evidence je vedena pro každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu zvlášť. Průběžná evidence se řídí přílohou č. 20 této vyhlášky. Kromě toho obsahuje průběžná evidence:
Datum a číslo zápisu do evidence
Jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence
Průběžná evidence se vede při každé jednotlivé produkci odpadů:
Při
naplnění
shromažďovacího
nebo
sběrového prostředku
Při převzetí odpadu od původce nebo
oprávněné osoby nebo předání jiné oprávněné osobě
V případě nepřetržitého vzniku odpadů se
vede průběžná evidence v týdenních intervalech Hodnocení nebezpečných vlastností odpadů Původce odpadu či oprávněná osoba požádá o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu v případě, kdy je odpad smíšený či znečištěný složkou uvedenou v Seznamu složek nebo odpadem uvedeným v Seznamu nebezpečných odpadů a domnívá se, že tyto vlastnosti nemá. Nebezpečné vlastnosti odpadů jsou uvedeny v příloze č. 2 zákona č. 185/2001 Sb., kde k těmto 16 nebezpečným vlastnostem jsou přiřazeny kódy. Vydávání pověření k hodnocení nebezpečných vlastností řídí dvě ministerstva: 19
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) – pověření k hodnocení nebezpečných vlastností o vydává k hodnocení těchto vlastností: H1 - výbušnost H2 – oxidační schopnost H3-A – vysoká hořlavost H3-B - hořlavost H12 – schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyslíkem H14 – ekotoxicita H15 – schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po odstraňování o získá nebo je prodlouženo osobě, která prokáže odbornou způsobilost doklad o vysokoškolském vzdělání technického nebo přírodovědného směru doklad o nejméně 10 letech praxe v oboru chemie nebo odpadového hospodářství doklad
o
absolvování
školení
schválené
MŽP
pro hodnocení nebezpečných odpadů (v posledních šesti měsících před podáním žádosti) Ministerstvo zdravotnictví (MZ) - pověření k hodnocení nebezpečných vlastností o vydává k hodnocení těchto vlastností: H4 - dráždivost H5 – škodlivost zdraví H6 - toxicita H7 - karcinogenita H8 – žíravost H9 - infekčnost H10 - teratogenita 20
H11 – mutagenita H13 - senzibilita o získá nebo je prodlouženo osobě, která prokáže odbornou způsobilost doklad o vysokoškolském vzdělání technického nebo přírodovědného směru doklad o nejméně 10 letech praxe v oboru doklad
o
absolvování
školení
schválené
MZ
pro hodnocení nebezpečných odpadů (v posledních šesti měsících před podáním žádosti) Pověření k hodnocení nebezpečných odpadů se uděluje právnické (PO) nebo fyzické osobě (FO) na dobu určitou, nejvýše však na 5 let, a není přenosné na jinou právnickou či fyzickou osobu. Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů je odejmuto: nejsou – li plněny postupy pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů jsou – li porušeny podmínky zisku pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů je – li osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností vydáno odpadu, který nebezpečné vlastnosti má Pověření k hodnocení nebezpečných odpadů zaniká: smrtí FO zánikem PO prohlášením konkursu na majetek osoby, jež byla pověřená hodnocením nebezpečných vlastností odpadů uplynutím doby, na kterou bylo vydáno dnem doručení oznámení o ukončení činnosti osoby, jež byla pověřena hodnocením nebezpečných vlastností odpadů, příslušnému ministerstvu
21
Výsledkem hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, které probíhá na žádost původce či oprávněné osoby, je: Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu Sdělení, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností Kopii Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu nebo sdělení musí původce či oprávněné osoby neprodleně odeslat České inspekci životního prostředí (ČIŽP) a příslušnému Krajskému úřadu (KÚ). Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu je vydáno pro konkrétní druh odpadu s konkrétním původem. Změnou technologie či surovin pozbývá Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu platnosti. Je vydáváno s platností nejvýše 4 let. ČIŽP nebo KÚ mohou Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu odejmout nebo pozastavit (maximálně na 60 dnů). Povinnosti vztahující se k množství produkovaného odpadu Tato část poukazuje na povinnosti, jejichž povinnost je závislá na množství odpadu, se kterým je nakládáno. Hlášení o produkci odpadů Dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů jsou původci odpadů povinni v případě, že produkují nebo nakládají s více než 100 kg nebezpečného odpadů za kalendářní rok nebo s více než 100 Mg ostatních odpadů za kalendářní rok, nebo v daném kalendářním roce produkují nebo nakládají s odpady stanovenými prováděcím právním předpisem bez ohledu na množství těchto odpadů, zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. Oprávněné osoby jsou povinny v případě, že nakládají v kalendářním roce s odpadem, zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. Pokud není stanoveno jinak (zákonem nebo prováděcím předpisem) jsou právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání a správní úřady, které jsou povinny vést evidenci, povinny tuto evidenci archivovat nejméně po dobu 5 let. 22
Původci odpadů a oprávněné osoby, které mají ohlašovací povinnost, zasílají hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý rok na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Plán odpadové hospodářství původce odpadu Dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů zpracovávají plán odpadového hospodářství původce odpadů původci odpadu, kteří produkují ročně více než 10 Mg nebezpečného odpadu nebo více než 1000 Mg ostatního odpadu. Musí být v souladu se závaznou části plánu odpadového hospodářství kraje. Původce odpadů, který je povinen zpracovat plán odpadového hospodářství původce, je povinen zpracovat plán odpadového hospodářství původce odpadů do 1 roku od vydání závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo do 1 roku od nabytí výše uvedené produkce. Návrh a jeho změny je povinen původce odpadů zaslat na příslušný Krajský úřad. Připomínky k návrhu je původce odpadů povinen do 3 měsíců upravit a odeslat zpět. Plán odpadového hospodářství původce odpadů je závazným podkladem pro jeho činnosti. Odpadový hospodář Dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů jsou původce a oprávněná osoba, kteří nakládali v posledních dvou letech s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 Mg nebezpečného odpadu za rok, povinni zajišťovat odborné nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby – odpadového hospodáře. Pokud tyto podmínky splňují jednotlivé provozovny, je původce a oprávněná osoba povinna určit odpadového hospodáře pro každou provozovnu zvlášť. Odpadový hospodář je odpovědný původci nebo oprávněné osobě za odborné nakládání s odpady a zastupuje původce nebo oprávněnou osobu při jednání s orgány veřejné správy. Funkci odpadového hospodáře lze vykonávat nejvíce pro 5 původců nebo oprávněných osob, a nebo pro 5 provozoven. Odpadový hospodář musí splňovat jednu ze dvou podmínek zaručujících jeho odbornost:
23
VŠ vzdělání; 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech SŠ vzdělání; 5 let praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech Pokud má původce a oprávněná osoba povinnost ustanovit odpadového hospodáře, je jeho ustanovení součástí souhlasu k provozování zařízení ke sběru odpadu. V případě ukončení činnosti odpadového hospodáře je původce nebo oprávněná osoba povinna ustanovit nového odpadového hospodáře a do 30 dnů o tom informovat úřad, který vydal souhlas k provozování zařízení (§ 1 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpadem) nebo souhlas k nakládáním s nebezpečným odpadem (§ 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpadem). Žádost a souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem Dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů může původce odpadů nakládat s nebezpečným odpadem pouze na základě Souhlasu k nakládání s nebezpečným odpadem dle § 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpadem. Původce odpadů zasílá Žádost o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady:
Obci s rozšířenou působností pokud je produkce nebezpečného odpadu nižší než 100 Mg
Krajskému úřadu pokud je produkce nebezpečného odpadu vyšší než 100 Mg.
Balení a označování nebezpečných odpadů Dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů jsou původce odpadů a oprávněná osoba, které nakládají s nebezpečným odpadem, povinni zajistit označení těchto odpadů:
Kódem podle přílohy č. 2 tohoto zákona (H1, H2, H3, H6, H8, H9 až H14)
Příslušným grafickým symbolem viz Příloze č. 2: Nebezpečné odpady a jejich grafické symboly dle druhu viz Příloze č. 3: Seznam nebezpečných vlastností odpadů a jejich grafické symboly
Odpady bez kódu a grafického symbolu nápisem „Nebezpečný odpad“.
A jsou povinni tento odpad vybavit Identifikačním listem nebezpečného odpadu viz příloha č. 3 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 24
Shromaždiště nebezpečného odpadu Dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů je shromažďováním odpadů krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady. Ve vyhlášce č. 383/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů jsou definovány technické
požadavky
na
shromažďovací
prostředky
a
místa.
V blízkosti
shromažďovacího prostředku nebezpečného odpadu musí být Identifikační list nebezpečných odpadů a na shromažďovacích prostředcích musí být uvedené katalogové číslo, název shromažďovaného nebezpečného odpadu a jméno a příjmení osoby odpovědné osoby. Sklad nebezpečného odpadu Dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů je skladování odpadů přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 rok před jejich odstraněním. Ve vyhlášce č. 383/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů jsou definovány technické požadavky na skladovací prostředky a místa. Sklad nebezpečných odpadů musí být vybaven Identifikačními listy nebezpečných odpadů. Sklad musí být provozován dle provozního řádu, jehož obsah je shodný s obsahem provozního řádu zařízení k nakládání s odpady skupiny A viz příloha č. 1 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Sběr odpadu Dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů je sběrem odpadů soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění. Provozovat zařízení ke sběru odpadů může pouze fyzická nebo právnická osoba s platným Souhlasem k provozování zařízení k odstraňování odpadů viz § 1 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
25
Mobilní sběr Dle vyhlášky č. 383/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů je mobilním sběrem odpadů sběrový prostředek schopný samostatného pohybu a splňující požadavky na zařízení ke sběru odpadů stanoveném zákonem č. 185/2001 Sb., touto vyhláškou a dalšími zvláštními předpisy např. ADR (viz 3.3.1 Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí – ADR). Údaje o zařízení Dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů jsou obce a osoby oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů povinny zasílat údaje o jimi užívaných shromažďovacích místech nebezpečných odpadů a sběrových místech a skladech odpadů
obecnímu
úřadu
obce
s rozšířenou
působností
příslušnému
podle
shromažďovacího nebo sběrového místa nebo místa skladu odpadů, a to do 2 měsíců od zahájení nebo ukončení provozu shromažďovacího nebo sběrového místa nebo skladu odpadů. Dle vyhlášky č. 383/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů zasílají dopravci odpadů příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností údaje o dopravní firmě na formuláři uvedeném v příloze č. 27 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Dále obce a osoby oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů zasílají příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností údaje o jimi provozovaných shromažďovacích místech nebezpečného odpadů a sběrových místech a skladech odpadů na formuláři uvedeném v příloze č. 24 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Přeprava odpadu Dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů je přeprava odpadů jedním ze způsobů nakládání s odpady. Přeprava se může dělit jako:
Vnitropodniková – probíhá pouze na území podniku a vlastními prostředky.
Mimopodniková – je realizována externí dopravní firmou.
26
Povinnosti při přepravě odpadů: (1) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání zúčastněné
na přepravě odpadů jsou povinny a) zabezpečit přepravu odpadů v souladu s požadavky stanovenými
ve zvláštních právních předpisech, b) na vyžádání kontrolních orgánů předložit doklady související
s přepravou odpadů a poskytnout o ní úplné a pravdivé informace, c) uchovávat doklady související s přepravou odpadů po dobu 3 let
ode dne zahájení přepravy, d) označit
přepravní
prostředek
přepravující
odpad
způsobem
stanoveným prováděcím právním předpisem, e) při přepravě nebezpečných odpadů vést evidenci a ohlašovat
přepravované nebezpečné odpady v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (2) Dopravce je povinen informovat řidiče vozidla o skutečnosti, že bude ve vnitrozemí nebo přes hranice přepravovat odpady, vybavit řidiče doklady podle druhu přepravovaného odpadu a účelu přepravy a zajistit, aby těmito doklady byly přepravované odpady vybaveny po celou dobu přepravy. [6] Přeprava se také řídí jinými právními předpisy:
ADR
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů
Atd. viz Kapitola 3.3 Mezinárodní právní předpisy a dohody 27
Evidenční list pro přepravu nebezpečných odpadů Vzor a způsob vyplnění evidenčního listu pro přepravu nebezpečných odpadů je obsahem přílohy č. 26 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Odesílatel nebezpečného odpadu je při každém předání nebezpečného odpadu k přepravě povinen vyplnit evidenční list nebezpečných odpadů v sedmi výtiscích, se kterými je naloženo následovně: Způsob zasílání evidenčních listů o přepravě NO (schéma)
LIST 1 Odesílatel si ho ponechá pro svou evidenci (potvrzený dopravcem)
LIST 2 Odesílatel zašle obecnímu úřadu ORP podle místa zahájení přepravy do 10 dnů od zahájení přepravy
LIST 3 Příjemce zašle obecnímu úřadu ORP podle místa nakládky
LIST 4 Příjemce zašle obecnímu úřadu ORP podle místa vykládky
LIST 5 Příjemce zašle odesílateli do 10 dnů od převzetí odpadu
LIST 6 Dopravce si ho po předání odpadů ponechává k evidenci
LIST 7 Příjemce odpadu si ho ponechá pro svou evidenci.
3-7 Odesílatel předává dopravci spolu se zásilkou
Příjemce potvrdí přijetí zásilky od dopravce
Odesílatel: vyplní v evidenčním listu položky 1 až 6 a 8 až 12 a 15 průpisem do všech sedmi listů.
Dopravce: vyplní v evidenčním listu položky 6, příp. 7 a 13 průpisem do všech pěti listů.
Příjemce: potvrdí převzetí zásilky o v položce 14 průpisem do 3 - 7 listu. [2]
Využití odpadů Dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů je využití odpadů činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu, a to i v zařízení neurčeném k využití odpadů podle § 14 odst. 2, nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu připraven; v příloze č. 3 k tomuto zákonu je uveden příkladný výčet způsobů využití odpadů. Provozovat zařízení k využívání odpadů může pouze fyzická nebo právnická osoba s platným Souhlasem k provozování zařízení k využívání odpadů dle § 1 vyhlášky č. 3083/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 28
Odstranění odpadů Dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů je odstranění odpadů činnost, která není využití odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie; v příloze č. 4 k tomuto zákonu je uveden příkladný výčet způsobů odstranění odpadů. Provozovat zařízení k odstraňování odpadů může pouze fyzická nebo právnická osoba s platným Souhlasem k provozování zařízení k odstraňování odpadů dle § 1 vyhlášky č. 3083/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Zpětný odběr Zpětný odběr výrobků (ZOV) vychází z principu individuální odpovědnosti výrobce zajistit nakládání s výrobky po ukončení jejich životnosti. Smyslem ZOV je motivovat výrobce k navrhování a produkci výrobků s co možná nejnižším obsahem nebezpečných látek, jejichž následné využití nebo odstranění po ukončení životnosti, bude co nejlevnější a nejjednodušší. Z tohoto hlediska je tedy žádoucí, aby bylo možné výrobky co nejčastěji opětovně využívat, recyklovat je a minimalizovat odpad. Při plnění cílů stanovených pro ZOV po ukončení jejich životnosti hrají klíčovou roli koneční uživatelé výrobků, kteří musí být informováni, jak a kde lze výrobky s ukončenou životností odevzdat a kteří budou motivováni k tomu, aby se daných výrobků nezbavovali jako součásti směsného komunálního odpadu. [11]
29
3
MATERIÁL A METODIKA PRÁCE
3.1 Metodika práce Při zpracování této práce byla provedena literární rešerše na základě které, byl získán přehled o dosud zpracovaných obdobných prácích. V této práci byla použita následující metodika: V první kapitole byla použita metoda deskripce a komparace. Druhá část je orientována na obecnou charakteristiku vybrané oblasti – mikroregionu Mikulovsko s následným zaměřením na nebezpečný odpad. Ve třetí části byla použitá analýza systému nakládání s nebezpečným odpadem v mikroregionu Mikulovsko a to ze dvou pohledů: provozního a legislativního. Analýza legislativního pohledu na systém nakládání s nebezpečnými odpady vychází z kapitoly první, která se zabývá platnou legislativou.
Analýza
provozního
pohledu
je
postavená
na interview
s Ing. et Ing. Tomášem Hlavenkou. V čtvrté části bylo užito dedukce při vyhodnocení grafu prognózy vlivu zřízení sběrného dvora na množství odpadu. Při sestavování grafů bylo použito přepočtu množství produkovaného v dané obci na jednoho člověka. Pro stanovení prognózy bylo užito proložení grafu přímkou trendu. Dále je ve čtvrté části použita SWOT analýza pro hodnocení koncových technologií při nakládání s nebezpečnými odpady. Opět pomocí dedukce jsou tyto možnosti porovnány. Při sestavení podnikatelského záměru byla provedena analýza bodu zvratu, při získávání informací o nákladech byla použita metoda diskontovaných výdajů na leasing, úvěr a metodu čisté výhody leasingu. Pátá část je dedukcí vycházející z třetí a čtvrté části.
3.2 Charakteristika mikroregionu Mikulovsko Tato kapitola se věnuje charakteristice vybraného regionu, ve kterém bude probíhat analýza a posouzení efektivnosti logistiky nakládání s nebezpečným odpadem. Cílem této části je seznámit se s regionem Mikulovsko.
3.2.1 Obecná charakteristika mikroregionu Mikulovsko Mikroregion Mikulovsko leží v Jihomoravském kraji. Rozloha mikoregionu je 244 km2 a žije zde 19 651 obyvatel (31. 12. 2011). Mikroregion tvoří 17 obcí a jedno město: 30
Mikulov (ORP), Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Klentnice, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Sedlec. Jedná se převážně zástavbu venkovského charakteru.[20] Těchto 17 obcí a jedno město společně vlastní svozovou firmu STKO, spol. s.r.o., která sváží odpad od občanů z celého mikroregionu Mikulovsko a zhruba od 600 firem. Hlášení o produkci a nakládání s odpady (za rok 2011) firmy STKO, spol. s.r.o. je uvedeno v příloze č. 1.
Obrázek č. 2: Mapa mikroregionu Mikulovsko [18]
3.2.2 Charakteristika z pohledu nebezpečného odpadu V mikroregionu Mikolovsko produkuje odpad 19 651 obyvatel a řada firem. Množství vzniklých nebezpečných odpadů prezentuje následující tabulka, kterou vytvořila organizace Cenia na základě Hlášení o produkci a nakládání s odpady. V tabulce jsou pouze nebezpečné odpady, které byly na daném území produkovány.
31
Tabulka č 1: Produkce nebezpečného odpadu v oblasti ORP Mikulov [19]
32
33
VÝSLEDKY A DISKUZE
4
4.1 Analýza stavu logistiky v mikroregionu Mikulovsko V této část je provedena analýza systému nakládání v mikroregionu Mikulovsko. Analýza je tvořena ze dvou pohledů provozního a legislativního. Podstatou této části je seznámit se systémem nakládání s nebezpečným odpadem tak, jak v současnosti probíhá.
Proces nakládání s nebezpečným odpadem z provozního pohledu Nebezpečný odpad je třeba třídit a následně s ním
4.1.1
Vznik nebezpečného odpadu
odděleně od ostatního odpadu nakládat s ohledem na jeho vlastnosti a možnosti poškození zdraví lidí a životního prostředí. Dochází však k porušování
Vytříděný nebezpečný odpad
Komunální odpad
tohoto předpisu (povinnosti prvotního původce odpadů
třídit
odpad)
a
nebezpečný
odpad
se dostává i do komunálního odpadu. Ve chvíli, Sběr odpadu
kdy jsou tyto odpady odevzdány do nádoby určené ke sběru komunálního odpadu, stává se tento odpad majetkem dané obce a automaticky se považuje
Koncová technologie
Předání jiné oprávněné osobě – BN3
Obrázek č. 3: Schéma nakládání s NO i s ilegální možností
za komunální odpad, tedy za ostatní odpad, protože dle
§6
odst.
(3)
zákona
č. 185/2001
Sb.,
o odpadech
ve znění
pozdějších
předpisů,
se směsný
komunální
odpad
nezařazuje
do kategorie nebezpečný a původce a oprávněná osoba nejsou povinni s ním tak nakládat.
Sběr nebezpečného odpadu v mikroregionu Mikulovsko probíhá ambulantním svozem na jaře a na podzim. Odpad sbírá firma STKO, spol. s.r.o. do vlastních sběrných nádob. Obce se nestávají majiteli odpadu. V současné době jsou všechny nebezpečné odpady předávány jiné oprávněné osobě (kromě přepravce, dopravce) – kód BN3. Na podzim roku 2012 byl v Mikulově zprovozněn sběrný dvůr, ve kterém jsou sbírány i nebezpečné odpady.
34
V příloze č. 1 – tabulka: Hlášení o produkci a nakládání s odpady. V tabulce jsou uvedeny pouze nebezpečné odpady za rok 2012 firmy STKO, spol. s.r.o. Hodnoty jsou uvedeny dohromady za jarní i podzimní svoz.[8]
Proces nakládání s nebezpečným odpadem z legislativního pohledu Tato část se zabývá cestou nebezpečného odpadu od vzniku ke koncové technologii 4.1.2
z pohledu legislativních požadavků. Všechny pojmy, které se v obrázcích – schématech objevují, byly vysvětleny v předchozí kapitole. Tato kapitola má pomoci uvědomit si všechny požadavky kladené na jednotlivé subjekty při nakládání s nebezpečnými odpady a jejich vzájemné závislosti dle platné legislativy. Koncové technologie budou představeny v následující kapitole. Základní cesta odpadu lze vidět na následujícím. Podrobnější cesta v jednotlivých bodech je znázorněná na obrázcích v dalších podkapitolách.
Prvotní původce odpadu Sběr odpadů Přeprava odpadů Koncová technologie Obrázek č. 4: Základní schéma nakládání nebezpečného odpadu
35
4.1.2.1 Postup při nakládání s nebezpečným odpadem – původce odpadu
Průběžná evidence
Ostatní odpad
Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu
Kopie pro KÚ a ČIŽP
Osoba pověřená k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
Nebezpečný odpad
OR P
KÚ
Žádost o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu
Vznik odpadu – prvotní původce odpadu
Sdělení, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností
Více než 100 kg NO/rok – Hlášení o produkci a nakládání s odpady
Žádost o souhlas k nakládání s NO
ORP - méně než 100 Mg odpadu
Více než 10 Mg/rok – Plán odpadového hospodářství původce odpadu
KÚ - více než 100 Mg odpadu
Souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem
Více než 100 Mg/2 roky – Odpadový hospodář
Obrázek č. 5: Schéma legislativních požadavků při nakládání s nebezpečným odpadem u prvotního původce – část 1.
36
ILNO Shromaždiště NO
Sklad NO Označení sběrných nádob Provozní řád
Předání osobě oprávněná ke sběru nebezpečného odpadu Obrázek č. 6: Schéma legislativních požadavků při nakládání s nebezpečným odpadem u prvotního původce – část 2.
37
4.1.2.2 Postup při nakládání s nebezpečným odpadem – svozová firma Průběžná evidence
Prvotní původce odpadů
ILNO Osoba oprávněná ke sběru nebezpečných odpadů
Provozní řád
Souhlas k provozování zařízení ke sběru odpadů Souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem
Mobilní sběr
Označení sběrných nádob
Stacionární sběr
Více než 100 MG/2 roky – Odpadový hospodář Více než 10 Mg/rok – Plán odpadového hospodářství původce odpadu
ADR
KÚ
Údaje o zařízení Hlášení o produkci a nakládání s odpady
Sklad nebezpečného odpadu
ILNO Předání osobě oprávněné k přepravě NO
ORP
Provozní řád
Označení sběrných nádob
Evidence
ELPNO
ELPNO
ORP Archiv
Obrázek č. 7: Schéma legislativních požadavků při nakládání s nebezpečným odpadem u svozové firmy
38
4.1.2.3 Postup při nakládání s nebezpečným odpadem - přeprava
ELPNO Označení vozidla Osoba oprávněná k přepravě nebezpečných odpadů
Evidence
Souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem
ADR
ELPNO – potvrzení převzetí
Více než 100 MG/2 roky – Odpadový hospodář Hlášení o produkci a nakládání s odpady
ELPNO
ORP
Archiv
ORP
Osoba oprávněná k využití, odstranění, nakládání s nebezpečnými odpady
Zpět odesílateli odpadu – osobě oprávněné ke sběru odpadu
Obrázek č. 8: Schéma legislativních požadavků při nakládání s nebezpečným odpadem u přepravce
39
4.1.3 Potenciál místní svozové firmy – podíl na trhu Firma STKO, spol. s.r.o. má nepochybně v mikroregionu Mikulovsko výhodu. Je majetkem obcí, od kterých sváží komunální odpad a tudíž její vozy – reklamní plochy jsou neustále k vidění. Přesto tato firma má jen podíl na trhu v tomto regionu.
Firma svezla v roce 2012
10,37 Mg NO
V mikroregionu bylo vyprodukováno v roce 2012
377,35 Mg NO
Firma STKO, spol. s.r.o. se v současné době zabývá svozem nebezpečných odpadů pouze od občanů. Z toho i plyne velice nízký podíl na trhu – 2,75%. Firma má tedy velký prostor ke zvyšování svého podílu v mikroregionu Mikulovsko. Cestou je zvýšení portfolia klientů o firmy.
Dílčí závěr V této části byl analyzován systém nakládání s nebezpečným odpadem v daném mikroregionu. Analýza proběhla z pohledu procesního, kde byla připuštěna i možnost ilegálního jednání ze strany původců odpadů, a z pohledu legislativního. Legální postup – postup, který splňuje všechny právní požadavky, je složitý proces. V tomto procesu vystupuje řada povinností, dokumentování, archívování a hlášení. V poslední části byl analyzován podíl místní svozové firmy na trhu s nebezpečnými odpady.
40
4.2 Zhodnocení úrovně systému logistiky nakládání s nebezpečnými odpady Tato kapitola se zabývá hodnocení efektivnosti nakládání s nebezpečnými odpady v mikoregionu Mikulovsko. Jsou zde provedena tři hodnocení. Prvním je hodnocení vlivu vzniku nového sběrného dvoru v obci, kde je sbírán nebezpečný odpad, na jeho množství. Druhá část se zabývá pomocí SWOT analýz hodnocením koncových technologií. A třetí část se věnuje možnosti zefektivnění systému nakládání s odpady v mikroregionu Mikulovsko vstupem další firmy na trh a tedy stanovení bodu zvratu.
4.2.1 Prognóza množství nebezpečného odpadu Pro stanovení prognózy budeme vycházet z dat obce - Hustopeče, kde byl sběrný dvůr zřízen v roce 2001. Vstupní data byla poskytnuta hustopečským odborem životního prostředí. Tato data poslouží k určení prognózy v obci Mikulov. V příloze č. 4 se nachází tabulky – vstupní data, které jsou zjednodušená Hlášení o produkci odpadu (od roku 1999). Je brán v potaz pouze nebezpečný odpad a dále je počítáno pouze s odpady, které nejsou pod vlivem zpětného odběru. Jejich množství je následně sumarizováno a rozděleno na jednotlivé občany. Tím nám vzniknou hodnoty, kolik kg NO vytvoří jeden občan za rok. S těmito hodnotami bude nadále pracováno. Tabulka č. 2: Souhrn dat z hlášení o produkci a nakládání s odpady (konkrétní hlášení viz příloha č.4)
Souhrn dat Rok kg/1 občan 1999 0,124 2000 0,188 2001 0,113 2002 0,157 2003 0,353 2004 0,362 2005 0,257 2006 0,316 2007 0 2008 0,251 2009 0,311 2010 0,24 2011 0,617 2012 0,256 41
4.2.1.1 Vliv zřízení sběrného dvoru Se zřízením sběrného dvoru došlo k nárůstu množství nebezpečného odpadu v obci. Občané využívají této legální cesty, která je celoročně dostupná na rozdíl od jarní a podzimního ambulantního svozu, kdy se v obdobích mezi svozy nabízela ilegální možnost – nebezpečný odpad ve sběrných nádobách pro komunální odpad.
Porovnání průměrných objemů NO 0,284
Nárůst množství NO na 200 % 0,142
Průměrný množství NO před zřízením Průměrnýmnožství NO po zřízením sběrného dvoru [kg/občan] (1999-2001) sběrného dvoru [kg/občan] (2002-2012) Graf č. 1: Změna množství nebezpečných odpadů zřízením sběrného dvoru
V následujícím grafu je zřejmý nárůst množství NO po zřízení sběrného dvora. Ten je patrný již v prvním roce po zřízení (rok 2002), kdy dochází ke skokovému nárůstu. A i nadále má vzestupnou tendenci, která se projevuje i v prognóze, jenž je v grafu zaznamenána až do roku 2020. V ČR je produkce nebezpečných odpadů vázána na ekonomický růst. Výhled produkce nebezpečných odpadů je tedy možné prozatím odvozovat od ekonomického vývoje v kraji. (POH – Jihomoravský kraj – směrná část) Z grafu dále vyplývá, že při současném trendu zvyšování množství nebezpečného odpadu, můžeme předpokládat v roce 2020 nárůst na 0,43 kg/ 1 občan.
42
Graf č. 2: Prognóza množství NO do roku 2020 v Hustopečích
Tabulka č. 3: Hodnoty přímek trendu v jednotlivých letech
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Před zřízením SD 0,145 0,147 0,149 0,152 0,154 0,157 0,159 [kg/ 1 občan] Po zřízení SD 0,199 0,211 0,222 0,233 0,244 0,255 0,266 [kg/ 1 občan] Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Před zřízením SD 0,161 0,164 0,166 0,169 0,171 0,173 0,176 [kg/ 1 občan] Po zřízení SD 0,278 0,289 0,300 0,311 0,322 0,333 0,344 [kg/ 1 občan] Rok 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Před zřízením SD 0,178 0,181 0,183 0,185 0,188 0,190 0,192 [kg/ 1 občan] Po zřízení SD 0,356 0,367 0,378 0,389 0,400 0,411 0,422 [kg/ 1 občan]
43
Přímky trendu jsou různoběžky, rozdíl mezi hodnotami se každým rokem zvětšuje. Tedy kdyby nebyl zřízen sběrný dvůr, ve kterém se sbírá nebezpečný odpad, končila by část nebezpečných odpadů mimo jeho legální sběr, pravděpodobně v komunálním odpadu, čímž se zvětšuje environmentální riziko.
4.2.1.2 Prognóza vlivu zřízení sběrného dvoru v Mikulově na produkované množství nebezpečného odpadu Pro stanovení prognózy vlivu zřízení sběrného dvoru na produkované množství NO v Mikulově bude využito poznatků zjištěných o Hustopečích. Mikulov a Hustopeče jsou ORP a jejich území spolu sousedí, tedy obě tyto obce se nacházejí v jižní části Jihomoravského kraje. Obce jsou také srovnatelné typem zástavby, ekonomickou a sociální úrovní. Pro porovnání bude použito přepočtu na 1 občan, neboť ten je strůjcem odpadu. Předpokládáme, že vývoj bude pokračovat ve stejném trendu. Z grafu je patrné, že nárůst NO je vyšší než v případě Hustopečí, protože přímka trendu před založením sběrného dvora je pozvolněji rostoucí než přímka trendu po zřízení sběrného dvora.
Graf č. 3: Prognóza množství NO do roku 2020 v Mikulově
44
Tabulka č. 4: Hodnoty prognózy množství odpadu v Mikulově
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Množství [kg/ 1 občan] 0,145 0,147 0,149 0,152 0,154 0,157 0,159 Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Množství [kg/ 1 občan] 0,161 0,164 0,166 0,169 0,171 0,333 0,344 Rok 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Množství [kg/ 1 občan] 0,356 0,367 0,378 0,389 0,400 0,411 0,422 4.2.2 Hodnocení koncových technologií Nebezpečný odpad je různorodá množina odpadů. Některé jsou cenné – vykupované, nakládání s některými netvoří ani zisk ani ztrátu, ale některé jsou zdrojem vysokých nákladů. Poslední skupina odpadů tedy spadá až na spodní příčky hierarchie nakládání s odpady. Kromě tohoto právního požadavku ovlivňuje výběr koncové technologie i Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje. V neposlední řadě výběr koncové technologie ovlivňuje cena. V následujících SWOT analýzách jsou zhodnoceny možnosti koncových technologií pro nakládání s odpady.
45
4.2.2.1 Hodnocení koncových technologií pomocí SWOT analýz Tabulka č. 5: SWOT analýza – spalování nebezpečných odpadů
Vnější prostředí
Vnitřní prostředí
SWOT analýza - spalovaní nebezpečných odpadů Silné stránky (Strenghts) - energetické využití - pokročilá technologie - snížení objemu odpadu
Slabé stránky (Weaknesses) - vysoké pořizovací náklady - vysoké legislativní nároky - prvky se nevrací do přírody
Příležitosti (Opportunities) - POH JMK - nový zákon o odpadech - zisk za kvalitní druhotné suroviny - zisk za výrobu energií, páry a ohřev - omezená výstavba dalších spaloven Pozitivní
Hrozby (Threats) - skládkařská lobby - vysoké ceny - negativní postoj veřejnosti - fotovolatické elektrárny - žádné dotace a podpora Negativní
Spalování je nesporně dobře vyvinutou technologií s mnohými klady: snížení objemu odpadu, zisk kvalitnějších druhotných surovin než prostou separací, výroba energií, páry a ohřev vody. Na straně spalování také stojí hierarchie způsobů nakládání s odpady, která ho upřednostňuje jako energetické využití odpadu před skládkováním tedy odstraněním odpadu. S tím koresponduje i Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje. Proti tomu stojí negativní postoj veřejnosti, který má více na očích kouřící komín než nenápadnou skládku. Nelze ani opomenout zájmové skupiny – skládkařskou lobby, v jejímž zájmu není nový zákon o odpadech, ve kterém půjdou ceny za sládkování nahoru. Spalovaní je v současné době dražší než skládkování.
46
Tabulka č. 6: SWOT analýza – skládkování nebezpečných odpadů
Vnější prostředí
Vnitřní prostředí
SWOT analýza - skládkování nebezpečných odpadů Silné stránky (Strenghts) - nízké ceny za ukládání - dostupnost
Slabé stránky (Weaknesses) - neřeší problém - časovaná bomba - odstranění odpadu - 30 letá starost po ukončení ukládání
Příležitosti (Opportunities) - skládkařská lobby - odkládání nového zákona - omezení výstavby dalších skládek
Hrozby (Threats) - vydání nového zákona - POH JMK - negativní postoj veřejnosti - žádné dotace a podpora
Pozitivní
Negativní
Skládkování není konečné řešení. Je to pouze odkládání problémů – časovaná bomba pro následující generace. Skládkařská lobby se velice pevně snaží udržet si výhodné postavení na trhu. Je pro ní zcela vyhovující současný zákon o odpadech, v němž je cena za skládkování pevně stanovena. Zatímco spalovnám se neustále zpřísňují podmínky provozu a tím se zvedají jejich provozní náklady a tedy cena za spálení, skládky mají své jisté.
47
Tabulka č. 7: SWOT analýza – využití jako palivo pro cementárny
Vnější prostředí
Vnitřní prostředí
SWOT analýza – využití jako palivo pro cementárny Silné stránky (Strenghts) - energetické využití - pokročilá technologie - „bezodpadová“ technologie - snížení objemu odpadu
Slabé stránky (Weaknesses) - legislativní náročnost
Příležitosti (Opportunities) - POH JMK - nahrazení fosilních paliv - úspora - nahrazení surovinové složky - úspora
Hrozby (Threats) - kvalita výsledného produktu - ne pro každý odpad - novela vyhlášky o palivech
Pozitivní
Negativní
Spalováni odpadu je evropskou a českou legislativou považováno při výrobě cementového slinku za spoluspalování - materiálové a energetické využívaní, a nikoliv pouhé odstraňovaní odpadu. Vysoka teplota plamene (2100 °C) v rotační peci a dlouhá doba zdrženi hořícího paliva v pásmu teplot nad 1200 °C (2-5 vteřin) zaručuji dokonale spálení i takových látek jako jsou např. PCB. Systém disperzních výměníků tepla, kde spaliny jsou v intenzivním styku s rozkládajícím se vápencem, funguje jako účinný filtr k zachycení kyselých součásti (SO2, HF, HCl) kouřových plynů. Rychle zchlazeni kouřových plynů v systému disperzních výměníků tepla a ve stabilizátorech na teplotu pod 180 °C spolu s alkalickým vápencovým a mírně oxidačním prostředím potlačuji tolikrát diskutovanou zpětnou syntézu látek, jako jsou PCDD a PCDF, takže jejich koncentrace ve vystupujících kouřových plynech jsou nižší než je v zemích EU přípustný limit 0,1 ng/m3. Dokonale odprášení kouřových plynů zaručují výkonně elektrostatické odlučovače, pracující s účinnosti vyšší jak 99 %. Odprašky jsou cennou surovinou a jsou vraceny zpět do výrobního procesu. Odpady jako alternativní paliva pro cementářskou rotační pec jsou využívaný komplexně - jejich energeticky obsah slouží k částečně náhradě standardních paliv a jejich popel zase jako částečná náhrada přírodních surovin. Je tak zároveň sníženo čerpání neobnovitelných zdrojů. Nespalitelné součásti odpadu mají podobné složeni jako korekční přísady do suroviny. Proto se beze zbytku stávají součásti výrobků – cementářského slinku. Těžké kovy jsou vice jak 48
z 99 % pevně vázané v krystalové mřížce vznikajících slínkových minerálů. Na rozdíl od spalovny cementárna neprodukuje žádný další nebezpečny odpad, jako jsou popílek a struska. [7]
4.2.2.2 Ilegální způsob nakládání s nebezpečnými odpady Další neopomenutelnou možností nakládání s odpadem je ilegální cesta, ve které se nebezpečný odpad stane ostatním odpadem. A to na základě zákona odst. 3 § 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů: (3) Směsný komunální odpad se nezařazuje do kategorie nebezpečný a původce a oprávněná osoba nejsou povinni s ním nakládat jako s nebezpečným. Tedy když prvotní původce odpadů se zbaví nebezpečného odpadu stejně jako komunálního, není nikdo, kdo by měl dále povinnost se zabývat skutečnými vlastnostmi tohoto odpadu. A tím prvotní původce porušuje zákon. Konkrétně odst. 1 § 12 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů: (1) Prvotní původce odpadů je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Nakládání s nebezpečnými odpady se řídí též zvláštními právními předpisy platnými pro výrobky, látky a přípravky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi, pokud není v tomto zákoně nebo prováděcích právních předpisech k němu stanoveno jinak. A také odst. 1 § 10 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů: (1) Prvotní původce odpadů má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy. Tento ilegální způsob zabavování se odpadu s sebou nese rizika. Kromě možného trestu pro člověka, který porušil zákon (neznalost neomlouvá), tak tento způsob s sebou přináší hlavně řadu environmentálních rizik, jako je vnesení nebezpečných látek do životního prostředí, hlavně kontaminace půdy a vody. Dále dochází k riziku
49
poškození cizího majetku (poškození sběrné nádoby) a poškození lidského zdraví. Tato rizika, jejich příčiny a cestu odpadu nalezneme v následujícím obrázku. Vysvětlivky k následujícímu obrázku:
Cesta odpadu Příčina Riziko Důsledek
50
Prvotní původce odpadů Únik ze sběrné nádoby Nebezpečný odpad
Sběrná nádoba pro KO
Kontaminace půd Kontaminace vod Kontaminace ovzduší Vznik požáru
Nedokonale těsná sběrná nádoba Kontaminace půd Kontaminace vod Kontaminace ovzduší Vznik požáru Poškození lidského zdraví
Únik ze sběrné nádoby
Sběr odpadů
Změna polohy sběrné nádoby
Kontaminace půd Kontaminace vod Kontaminace ovzduší Vznik požáru
Únik ze svozového prostředku
Svoz odpadů
Skládkování
Nedokonale těsný nákladový prostor
Poškození izolace skládkového tělesa
Únik ze skládkového tělesa Spalování Kontaminace půd Kontaminace vod Kontaminace ovzduší Vznik požáru
Obrázek č. 9: Rizika při nakládání s NO jako s KO
51
4.2.3 Stanovení bodu zvratu Zefektivnit systém nakládání s nebezpečným odpadem by mohla nová specializovaná firma, která by při splnění právních požadavků a konkurenceschopnosti – cena a kvalita, svážela nebezpečný odpad. Základním parametrem v dnešní době je cena. Je tedy třeba vyhodnotit bod zvratu a možnost vstupu mezi konkurenci na trh.
4.2.3.1 Základní charakteristika Firma je zřízena v Mikulově za účelem svozu nebezpečného odpadu z ORP Mikulov, ORP Znojmo, ORP Břeclav, ORP Hustopeče a ORP Pohořelice. Mikulov je v průměru od každé ORP vzdálen 33 km (od některé více, od některé méně; průměr tedy 33 km; ORP je brán jako pomyslný střed regionů). Firma se specializuje na svoz nebezpečných odpadů. Řidiči jsou vybaveni GPS navigací, hadsfree a mobilními telefony. Všichni řidiči jsou školeni k převozu zásilek ADR (nebezpečné a hořlavé látky) a vybaveni povinnou výbavou ADR. Firma si stanovila podíl na trhu – 1875 Mg NO. Toto množství je firma schopna svozit do místa svého působení a následně do spalovny v obci Pustiměři, jež je vzdálena od sídla firmy 94 km. V dalších letech, se pak plánuje rozšíření působnosti a rozšíření vozového parku.
4.2.3.2 Vozový park a příslušenství Pro potřeby svozu nebezpečných odpadů bude firma disponovat dvěma svozovými vozidly vybavenými speciálními nástavby splňující podmínky ADR. Cena těchto vozidel je 3 000 000 Kč (včetně DPH). Mezi další potřebné příslušenství k zakoupení pro zahájení podnikání patří: kovové sudy s odnímacím víkem, rudl na sudy, rotační lamelová pumpa a administrativní vybavení v celkové ceně 1 000 000 Kč. Mezi další potřebné příslušenství k zakoupení pro zahájení podnikání patří: kovové sudy s odnímacím víkem, rudl na sudy, rotační lamelová pumpa a administrativní vybavení.
52
4.2.3.3 Náklady Tabulka č. 8: Náklady na svoz
Spotřeba nafty
25 l/100 km
Cena nafty
30 Kč/l
Cena nafty na 100 km
750 Kč
cena na 1 km
7,50 Kč
Technická údržba na 1 km
0,50 Kč
Náklady na svoz na 1 km celkem
8 Kč
Tabulka č. 9: Provozní náklady za rok
Nájem prostoru firmy
400 000 Kč
Energetické náklady
90 000 Kč
Náklady na vodu, teplo, plyn
50 000 Kč
Ostatní
5 000 Kč
Náklady celkem
545 000 Kč
Odpisy za vozidlo
300 000 Kč
Odpisy za příslušenství
200 000 Kč
Provozní náklady celkem
1 045 000 Kč
Provozní náklady na 1 Mg (celkem 1875 Mg)
1 405 Kč
Tabulka č. 10: Mzdové náklady za rok
Zakladatel společnosti
628 460 Kč
Společník
628 460 Kč
Řidiči
969 624 Kč
Účetní
386 054 Kč
Mzdové náklady
2 612 598 Kč
Mzdové náklady na 1 Mg (celkem 1875Mg)
53
2 787 Kč
4.2.3.4 Náklady na 1 Mg Firma si stanovila jako podíl na trhu – svézt 1875 Mg z ORP Mikulov, ORP Břeclav, ORP Pohořelice, ORP Hustopeče, ORP Břeclav. Při jedné cestě je vozidlo schopno svézt 1,5 Mg, tedy celkové množství odpadů je schopno svézt 1 250 cestami za rok. Připočítáme – li, že ne vždy bude vozidlo plně vytíženo, počet cest může vzrůst na 1400. Průměrná vzdálenost od sídla firmy v Mikulově do výše zmíněných obcí tam (33 km) i zpět je 66 km. Náklady na jednu jízdu jsou 528 Kč. Ročně se náklady za celkovou vzdálenost (je-li 1400 cest ročně a náklady na jednu cestu jsou 528 Kč) vyšplhají na 739 200 Kč. Dále bude firma vyvážet nebezpečný odpad do spalovny. Vývoz bude realizován smluvním dopravcem, který si účtuje 35 Kč za km a najednou je schopen odvézt 5 000 Mg. Spalovna je od sídla firmy vzdálena 94 km. Náklady na jednu cestu 6 580 Kč, náklady na 375 cest = 2 467 500 Kč (1 316 Kč na jednu Mg). Spalovna dále bude zneškodňovat 1 Mg odpadu za 4 000 Kč. Za 1875 Mg to bude dělat 7 500 000 Kč. Tabulka č. 11: Náklady na 1 Mg odpadu
Provozní náklady Mzdové náklady Náklady na svoz do společnosti Náklady na odvoz do spalovny a náklady na zneškodnění Náklady na 1 Mg celkem
1 045 000 2 612 598 739 200 8 092 500 6 661
Kč Kč Kč Kč Kč
Firma by vykazovala výši nákladů za 1 Mg odpadu ve výši 6 661 Kč.
4.2.4 Bod zvratu Jako jednotku si firma pro následující výpočet zvolila 1 Mg. Úroveň zisku si pro první rok stanovila 500 000 Kč. Mezi fixní náklady počítá převážně náklady provozní a mezi variabilní náklady počítá mzdové náklady, náklady na svoz do společnosti a náklady na odvoz do spalovny a odkoupení odpadu.
54
Tabulka č. 12: Vstupní data pro výpočet bodu zvratu
Fixní náklady: Variabilní náklady: - mzdové - náklady na svoz do společnosti - náklady na odvoz do spalovny a zneškodnění odpadu Variabilní náklady na 1 Mg: Stanovený zisk: Množství:
1 045 000 Kč 2 612 598 Kč 739 200 Kč 8 092 500 Kč 6 104 Kč 500 000 Kč 1875 Mg
č Cenu za svoz nebezpečného odpadu zvolí firma na částce 6 928 Kč. Při této ceně bude firma dosahovat zisku 500 000 Kč ročně.
Dílčí závěr V této části došlo k potvrzení hypotézy, že zřízení sběrného dvora – celoroční možnost k předání nebezpečného odpadu zvýší množství tohoto odpadu v dané obci. Dále z grafu vyplývá prognóza množství nebezpečného odpadu, které má vzestupnou tendenci dle očekávání. Navýšením separovaného sběru dojde k omezení ilegálního míšení s komunálním odpadem a tedy snížení objemu komunálního odpadu. Z hodnocení možností koncových technologií pro nebezpečný odpad vyšlo nejlépe spalování – energetické využití odpadu. Zajímavou možností se jeví i spoluspalování v cementárnách, kde jediným problém jsou požadavky kladené na vstupující odpad. Je zde i poukázáno na environmentální rizika, která přináší ilegální nakládání s odpady – míšení nebezpečného odpadu s komunálním. V poslední části jsou na příkladu fiktivní firmy stanoveny vstupní náklady, které zvládnou financovat dva společníci a bod zvratu – cenu, za kterou je firma schopna odpad svážet, aby byly naplněny její cíle.
55
4.3 Návrh opatření pro zefektivnění systému logistiky v mikroregionu Mikulovsko Při návrhu zefektivnění systému logistiky nakládání s nebezpečným odpadem v mikroregionu Mikulovsko je potřeba vzít v úvahu dva pohledy- ekonomický a procesní. V procesní části to bude snížení byrokracie a způsob jak navýšit množství nebezpečného odpadu. V ekonomické části to bude možnost zefektivnění systému vstupem nové firmy na trh.
4.3.1 Snížení byrokracie Nelze hovořit o přímé úpravě legislativy. Jedná se pouze využití stávající legislativy. K tomuto snížení dojde v případě mobilního sběru na místo přepravy odpadu. V případě mobilního sběru dochází k přímému předání odpadu mezi prvotním původcem a osobou oprávněnou k nakládání s odpady ve chvíli, kdy stojí na místě – nedochází k přepravě. ELPNO
–
evidenční
list
přepravy
nebezpečného
odpadu
není
potřeba
při vnitropodnikové přepravě. Takže ve chvíli, kdy je odpad předán oprávněné osobě, oprávněná osoba uskutečňuje vnitropodnikovou přepravu a ELPNO nevyplňuje. ELPNO je duplicitní. Informace v něm obsažené lze získat i z Hlášení o produkci a nakládání s odpady. Jedná se zde o specifický případ, kde obce vlastní svozovou firmu a tudíž mobilní sběr na území obce, který bude shromažďovat odpad k další přepravě (na koncovou technologii), bude vnitropodnikovou přepravou. Proto v zájmu snížení byrokracie a společně s racionálním vytížením dopravních prostředků, dojde k úspoře - nemusí se vyhotovovat ELPNO (které se vyhotovuje v 7 provedeních), sníží se objem archivovaných dokumentů, ušetří se čas a peníze investované do vyřizování korespondence s příslušnými orgány. V následujícím schématu je názorně vidět, jak se původci odpadu zesložiťuje byrokracie v případě předání k přepravě na místo mobilního svozu. Vysvětlivky k následujícímu obrázku: Cesta pomocí přepravy odpadu Cesta pomocí mobilního sběru Cesta - ELPNO
56
Původce odpadů
Předání odpadu dopravci
Mobilní sběr – předání oprávněné osobě
Vnitropodniková přeprava
Evidence Evidence ORP – místo nakládky
ORP – místo vykládky
Osoba oprávněná k využití, odstranění, nakládání s nebezpečných odpadů
Evidence
Obrázek č. 10: Schéma byrokratické náročnosti - ELPNO
57
4.3.2 Navýšení možností sběru nebezpečného odpadu Tímto krokem pochopitelně není zvýšení produkce nebezpečného odpadu, což by bylo v rozporu s hierarchií nakládání s odpadem. Jde o dokonalejší separaci odpadů. Množství odpadů je pro svozovou firmu velice důležité. Čím více má odpadu, tím lepší má postavení v dalším nakládání s ním – „množstevní sleva“. Jak je vidět z kapitoly Prognóza množství nebezpečného odpadu, možnost odevzdat nebezpečný odpad po celý rok markantně navýší jeho množství. Důvodem je, že lidé nečekají na ambulantní svoz, který probíhá na jaře a na podzim, a neuchylují se k ilegální cestě – míšení s komunálním odpadem. Zvýšením možností separace nebezpečného odpadu dojde ke snížení environmentálních rizik a snížení objemu komunálního odpadu. Postihnout člověka, který mísí nebezpečný odpad s komunálním, lze pouze při zastižení přímo při činu, protože pak už se stává odpadem komunálním – odpadem ostatním. Je tedy jedinou možností dát lidem větší možnost odevzdat nebezpečný odpad legálně. Buď formou zřízení nových sběrných dvorů nebo zvýšením frekvence ambulantního svozu.
4.3.3 Vstup nové firmy na trh Nová firma v oblasti nakládání s nebezpečným odpadem zvýší konkurenční boj – zvýší motivaci pro zkvalitňování služeb. Otázkou je nakolik je náročný vstup nové firmy na trh, proto jsou v kapitole Stanovení bodu zvratu stanoveny vstupní náklady a bod zvratu. Při pohledu na vstupní náklady je zřejmé, že pořizovací náklady nejsou překážkou. Nejedná se o podnikatelský záměr, kde by podnikatel musel mít na začátku desítky milionů, jinak by nemohl začít s činností. Dalším kritériem vycházejícím z analýzy bodu zvratu je nejnižší cena, za kterou je firma schopna nebezpečný odpad svážet, aby naplnila své podnikatelské cíle. Pokud je tato cena nižší než cena konkurence, má firma cestu na trh otevřenou. Dle stanovených kritérií se nakládání s nebezpečným odpadem v mikroregionu Mikulovsko jeví jako zajímavá podnikatelská příležitost a vstup další firmy na trh proto není ničím omezen.
58
Dílčí závěr Možností zefektivnění systému je řada. Některé jsou takřka neproveditelné jako např. zjednodušení legislativy. Tato část poskytuje tři, která mohou napomoci zefektivnění systému nakládání s nebezpečným odpadem. Těmi řešeními jsou: snížení byrokracie na základě změny přepravy za mobilní svoz, navýšení možností sběru nebezpečného odpadu budování sběrných dvorů nebo zvýšením frekvence ambulantního svozu, vstupem nové firmy na trh a tím zkvalitnění služeb z důvodů vyšší konkurence.
59
4.4 Diskuze Tato práce řeší problematiku logistiky nakládání s nebezpečným odpadem z provoznělegislativního pohledu. Nebezpečný odpad představuje hrozbu a nakládání s ním je spojeno s nemalými finančními náklady. A proto je studium tohoto tématu důležité. První část identifikovala právní požadavky vztahující se k dané problematice mezinárodní, z nichž nejpodstatnější je ADR a české, kde je nedůležitější zákon o odpadech. Zákon o odpadech byl za 12 let 35krát upravován, což svědčí o potřebě zákona nového – aktuálního vzhledem k současnému stavu poznání (vědeckému i morálnímu). Druhá část charakterizuje vybranou oblast – mikroregion Mikulovsko. Tento region se zástavbou převážně venkovského charakteru vyprodukoval v minulém roce 377,35 Mg nebezpečného odpadu, což při počtu 19 651 obyvatel 19,2 kg na jednoho obyvatele (je v tom zahrnut i odpad z firem). U tohoto regionu byla charakterizována zvláštní výhoda – vlastní svozová firma, která je vlastněna všemi obcemi mikorregionu, a která zaštiťuje kompletní servis svozu odpadů od občanů mikroregionu Mikulovsko. Ve třetí části dochází k analýze stavu logistiky nakládání s nebezpečnými odpady v mikroregionu Mikulovsko. Jsou zde zastoupeny dva pohledy: legislativní a provozní. Z provozního pohledu je analyzovaná cesta odpadu, která se v praxi rozvětvuje hned při vzniku odpadu: separace nebezpečného odpadu nebo míšení s komunálním odpadem (nelegální možnost). Na základě znalosti množství vyprodukovaného nebezpečného odpadu v celém regionu a znalosti množství odpadu, které svezla místní svozová firma, bylo možno analyzovat podíl této firmy na trhu. Místní svozová firma zaujímá na trhu s nebezpečnými odpady v mikroregionu Mikulovsko 2,75 %, což nabízí možnost dalšího rozvoje a snahy zvýšit tento podíl. Z legislativního pohledu jsou analyzovány právní požadavky na jednotlivé části a členy postupu při nakládání s nebezpečnými odpady. Tento postup byl rozdělen do tří částí: prvotní původce, svozová společnost, přeprava. Čtvrtá
část
hodnotí
úroveň
nastaveného
systému
logistiky
nakládání
s nebezpečnými odpady. Místní svozová firma zřídila v roce 2012 v Mikulově sběrný dvůr, kde je sbírán nebezpečný odpad. Z toho plyne zájem o zjištění, jaký má zřízení sběrného dvoru vliv na produkci nebezpečného odpadu a jaká je prognóza množství odpadu. Jedná se o potvrzení hypotézy, že zřízení sběrného dvoru – celoroční možnost 60
odevzdání nebezpečného odpadu, má přímý vliv na jeho množství – jeho množství vzroste. Dále byla také potvrzena, zda skutečně množství nebezpečného odpadu roste v souvislosti s hrubým národním produktem. Na základě znalostí dat podobné obce – Hustopečí, kde sběrný dvůr vznikl v roce 2001, byla získána data, kolik produkuje jeden občan kg nebezpečného odpadu za jednotlivé roky. Z těchto hodnot byl sestaven graf a ten následně proložen dvěma přímkami trendu: před zřízením sběrného dvora a po jeho zřízení. Pro situaci před zřízením sběrného dvora vyšla přímka: y= 4,8032ln(x) – 36,364. A pro situaci po zřízení sběrného dvora vyšla přímka: y= 22,392ln(x) – 170. Obě přímky jsou rostoucí, tím se potvrdila hypotéza o závislosti množství nebezpečného odpadu na hrubém národním produktu. Potvrdila se i druhá hypotéza. Po zřízení sběrného dvora v Hustopečích se množství nebezpečného odpadu v průměru zdvojnásobilo. Z prognózy pro Mikulov je zřejmé, že v Mikulově je očekáván vyšší nárůst. Další podkapitolou čtvrté části je hodnocení koncových technologií nakládání s nebezpečným odpadem. Porovnávány jsou spalování, spoluspalování v cementárnách a skládkování, tedy metody z nižších stupňů hierarchie nakládání s odpady. Nejlépe vyšlo spalování – energetické využití odpadu. Dlouho známá a dlouho vyvíjená technologie, která je na velice vysoké úrovni, efektivní a s nízkým vlivem na životní prostředí. Zajímavou možností s velkým potenciálem do budoucna se jeví spoluspalování
v cementárnách,
kde
kromě
energetického
využití
dochází
i
k materiálnímu využití. Je potřeba neopomenout ilegální možnost míšení odpadu s komunálním. Při němž vznikají rizika: kontaminace půd, vod a ovzduší, poškození lidského zdraví a zahoření. Míra tohoto rizika je těžko měřitelná. Odpad je různorodý materiál nestálého složení. S vyšším množstvím nebezpečného odpadu a expozicí se úměrně zvedá i riziko. I když je tento způsob nakládání ekonomicky nejvýhodnější, nemůžeme jej akceptovat jako správnou volbu. Je nutné investovat do správného – environmentálního nakládání s nebezpečným odpadem. Poslední podkapitola čtvrté části slouží ke zjištění, zda a jak složitě by mohla do dané oblasti vstoupit nová firma na svoz nebezpečného odpadu. Prvním krokem bylo stanovení vstupních nákladů, které jsou schopni financovat dva společníci. Dále je třeba
61
stanovit bod zvratu – nejnižší cenu, při které dojde k naplnění podnikatelských cílů. Ta v našem případě vyšla na 6 928 Kč včetně 500 000 Kč zisku. V poslední části je uvedeno několik návrhů jak zefektivnit systém logistiky nakládání s nebezpečným odpadem v mikroregionu Mikulovsko. Navržená opatření jsou tři: jedno legislativní a dvě provozní. Tím legislativním je návrh na snížení byrokracie. Pokud chce původce odpadů přepravit nebezpečný odpad, musí vzniknout 7krát ELPNO, z nichž každé skončí v archivu, přitom je tento dokument duplicitní (stejná informace lze vyčíst z Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok). Navrhovaným řešením je zaměnit přepravu odpadu za mobilní svoz. V případě mobilního svozu dochází k předání nebezpečného odpadu oprávněné osobě, ale nedochází k jeho přepravě. Transport tohoto odpadu je následně řešen jako vnitropodniková doprava mobilního sběru odpadu. Tímto řešením by k úspoře byrokratických úkonů a zefektivnění využití dopravních prostředků. Jedná se ale o specifický případ vzniklý faktem, že svozová společnost je majetkem obcí. Další dvě řešení jsou provozního charakteru. První z nich navazuje na kapitolu Prognóza množství nebezpečného odpadu. Na základě zjištění z této kapitoly lze prohlásit, že zřízení sběrného dvora zvýší množství vyprodukovaného nebezpečného odpadu, tedy sníží jeho podíl v komunálním odpadu. Dalším důvodem je, že je tato možnost celoroční, tudíž dává lepší možnosti než ambulantní svoz dvakrát ročně. Navrhovaným řešením je tedy zpřístupnit tu možnost odevzdání nebezpečného odpadu co nejvíce lidem. Buď zvýšením frekvence ambulantního svozu anebo zřizováním sběrných dvorů. Druhým efektem tohoto řešení je snížení objemu komunálního odpadu a tedy částečná úspora. Poslední návrh navazuje na kapitolu Stanovení bodu zvratu. Cílem tohoto návrhu je zavedení nové firmy na trh. Zavedení této společnosti by mělo dvojí efekt: vznikla by další možnost, jak s nebezpečným odpadem nakládat a zvýšila by se konkurence, tedy v zájmu získání vyššího podílu na trhu by se zvedla kvalita poskytovaných služeb. Z kapitoly Stanovení bodu zvratu lze vidět, že realizace tohoto podnikatelského záměru je reálná a jeví se jako zajímavá příležitost. Tato práce řešila jen část problematiky nebezpečných odpadů. Tato problematika je rozsáhlá a její další studie je potřebná pro vývoj společnosti a zvýšení ochrany životního prostředí. 62
5
ZÁVĚR
Problematika nebezpečného odpadu se neustále vyvíjí. Její řešení je podstatné nejen pro nás, ale i pro naše potomky a životní prostředí. Problematika je velice spletitá zejména vlivem legislativy, která je zastaralá a zatím nepřichází její modernizace, která by brala v potaz dosaženého stupně technického pokroku. Přijetí nového zákona o odpadech je stále brzděno zájmovými skupinami – provozovateli skládek, protože by jejich podnikání nepřispěl, spíše naopak – uškodil. Další negativní ovlivnění problematiky nebezpečného odpadu je stav morálky společnosti. Na prvním místě jsou peníze, které vše ovlivňují: nebezpečný odpad v komunálním odpadu, nebezpečný odpad jako technický materiál na skládkách, ředění nebezpečného odpadu. S tím souvisí i nízká disciplína při separaci odpadů. První část je věnována právním požadavkům vztahujícím se k nebezpečným odpadům. Právní požadavky pro nakládání s nebezpečným odpadem jsou náročné téma. Složitost zvyšuje systém české legislativy, který umožňuje 35krát upravit zákon a tyto úpravy přikládat jako „přílepky“ k jiným zákonům. Naplňování české legislativy je také byrokraticky náročnou činností, při které vznikají stohy dokumentů a plní archívy. Mezinárodní právní požadavky jsou lépe propracovány. Zásadní roli při přepravě nebezpečných odpadů hraje ADR. Druhá část se zabývá obecnou charakteristikou vybrané oblasti – mikroregionu Mikulovsko a dále se zaměřuje na problematiku nebezpečných odpadů v této oblasti. V mikroregionu Mikulovsko je vyprodukováno 377,35 Mg nebezpečného odpadu. To představuje při počtu 19 651 obyvatel 19,2 kg na jednoho obyvatele. V těchto 19,2 kg je zahrnuta i produkce místních firem. Mikroregion Mikulovsko má zvláštní výhodu – všechny obce tohoto mikroregionu společně vlastní svozovou firmu. Třetí část analyzuje proces nakládání s nebezpečným odpadem v mikroregionu Mikulovsko z provozně-legislativního pohledu. Legislativní pohled prezentuje pomocí schémat složitost, s jakou se systém nakládání s nebezpečnými odpady provádí v souladu s platnými právními předpisy. Naproti tomu část provozní připouští i ilegální tok nebezpečného odpadu a zabývá se nakládáním s ním v praxi. Ve čtvrté části došlo k potvrzení hypotézy, že zřízení sběrného dvora – celoroční možnost k předání nebezpečného odpadu zvýší množství tohoto odpadu v dané obci. Dále z grafu vyplývá prognóza množství nebezpečného odpadu, které má dle očekávání 63
vzestupnou tendenci. Fakt, že se objem nebezpečného odpadu navýší, znamená, že dojde k omezení využívání ilegální možnosti (míšení nebezpečného odpadu s komunálním) a tedy snížení objemu komunálního odpadu. Navýšení nákladů na separaci nebezpečného odpadu je částečně regulováno úsporou vzniklou se snížením nákladů na nakládání s komunálním odpadem. Z hodnocení možností koncových technologií pro nebezpečný odpad vyšlo nejlépe spalování – energetické využití odpadu. Zajímavou možností se jeví i spoluspalování v cementárnách, kde jediným problémem jsou požadavky kladené na vstupující odpad. Je zde i poukázáno na environmentální rizika, která přináší ilegální nakládání s odpady – míšení nebezpečného odpadu s komunálním. Je zřejmé, že nakládat s nebezpečným odpadem jako s komunálním je ekonomicky výhodné, ale možná environmentální rizika jsou na tolik závažná, že to není trvale udržitelnou možností. Poslední část nabízí tři možnosti zefektivnění systému. První možností je snížení byrokracie na základě změny přepravy za mobilní svoz, který využívá vnitropodnikové dopravy a až následné přepravy (dopravním prostředkem s kapacitou několikrát vyšší než mobilní svoz) na koncovou technologii. Dojde několikrát k ušetření byrokraticky náročné agendy kolem ELPNO a zároveň se využije efektivnějšího využití dopravních prostředků. Další možností zefektivnění je navýšení možností sběru nebezpečného odpadu budováním sběrných dvorů nebo zvýšením frekvence ambulantního svozu. Kromě lepšího postavení svozové firmy při vyjednávání s koncovými technologiemi dojde i k omezení environmentálních rizik spojených s ilegálním nakládáním s nebezpečným odpadem a snížením nákladů na nakládání s komunálním odpadem. Posledním návrhem je vstup nové firmy na trh. Nová firma na trhu způsobí zvýšení konkurence. Ta přinese další možnost nakládání s nebezpečným odpadem, zkvalitnění služeb a snížení ceny, což opět způsobí snížení potřeby ilegálního nakládání nebezpečným odpadem – zpřístupní jej. Tato práce není konečným řešením problematiky nebezpečných odpadů. Byly zde naplněny předem dané cíle, které je možné a vhodné dále prohlubovat. S ohledem na stav životního prostředí je nutnost danou problematiku dále studovat.
64
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURA [1] Bártů, Vlastimil. Výbava vozidel přepravujících nebezpečné věci; Centrum služeb pro silniční dopravu. [2] Fildán, Zdeněk. Přeprava v oblasti odpadů, to je hlavně evidence, 2010. [3] Fingermannová, Margita. Klasifikace látek podle ADR je nedílnou součástí přepravy, Dopravní noviny 2/2003. [4] Kokeš, Jiří (Margita Fingermannová). Kde je potřeba bezpečnostní poradce; DEKRA automobil 2/2008. [5] STKO, spol. s.r.o. Hlášení o produkci a nakládání s odpady. [6] Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů. [7] Svaz výrobců cementu ČR a Výzkumný ústav maltovin Praha, spol. s.r.o.; Cementárny a greencement v 21. Století. [8] Hlavenka,
Tomáš.
Systém
nakládání
s nebezpečným
odpadem
v mikroregionu Mikulovsko; Interview. [9] Město Hustopeče. Hlášení o produkci a nakládání s odpadem; 1999 – 2012.
65
SEZNAM POUŽITÝCH INTERNETOVÝCH ZDROJŮ [10] Ministerstvo dopravy České republiky; ADR. WWW: http://www.mdcr.cz/cs/default.htm , 26. 2. 2013 [11] Ministerstvo vnitra České republiky; Zpětný odběr. WWW: http://www.mvcr.cz, 25. 1. 2013 [12] Ministerstvo životního prostředí České republiky. WWW: http://www.mzp.cz, 30. 3. 2013 [13] INISOFT – software pro odpady, obaly a ekologii. WWW: http://www.inisoft.cz/strana/uvod, 3. 2. 2013 [14] EnviGroup; Nebezpečné odpady a jejich grafické symboly dle druhu; Seznam nebezpečných vlastností odpadů a jejich grafické symboly. WWW: http://www.envigroup.cz/, 25. 3. 2013 [15] EnviWeb s.r.o. WWW: http://www.enviweb.cz/, 25. 2. 2013 [16] EUR – Lex – přístup k právu Evropské unie. WWW: http://www.eur-lex.europa.eu/cs/index.htm, 3. 3. 2013 [17] Portál veřejné správy. WWW: http://www.portal.gov.cz/portal/obcan/, 25. 3. 2013 [18] Mapový server. WWW: http://www.mapy.cz, 5. 4. 2013 [19] Česká informační agentura životního prostředí – CENIA; Produkce nebezpečného odpadu v ORP Mikulov WWW: http://www.cenia.cz, 23. 4. 2013 [20] Oficiální stránky mikroregionu Mikulovsko WWW: http:// http://www.mikulovskoregion.cz/, 23. 4. 2013
66
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1
Produkce nebezpečného odpadu v oblasti ORP Mikulov (str. 32)
Tabulka č. 2
Souhrn dat z hlášení o produkci a nakládání s odpady (str. 41)
Tabulka č. 3
Hodnoty přímek trendu v jednotlivých letech (str. 43)
Tabulka č. 4
Hodnoty prognózy množství odpadu v Mikulově (str. 45)
Tabulka č. 5
SWOT analýza – spalování nebezpečných odpadů (str. 46)
Tabulka č. 6
SWOT analýza – skládkování nebezpečných odpadů (str. 47)
Tabulka č. 7
SWOT analýza – využití jako palivo pro cementárny (str. 48)
Tabulka č. 8
Náklady na svoz (str. 53)
Tabulka č. 9
Provozní náklady za rok (str. 53)
Tabulka č. 10
Mzdové náklady za rok (str. 53)
Tabulka č. 11
Náklady na 1 Mg odpadu (str. 54)
Tabulka č. 12
Vstupní data pro výpočet bodu zvratu (str. 55)
Tabulka č. 13
Hlášení o produkci a nakládání s odpady (str. 71)
Tabulka č. 14
Nebezpečné odpady a jejich grafické symboly dle druhu (str. 80)
Tabulka č. 15
Seznam nebezpečných vlastností odpadů a jejich grafické symboly (str. 83)
Tabulka č. 16
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 1999 (str. 84)
Tabulka č. 17
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2000 (str. 84)
Tabulka č. 18
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2001 (str. 84)
Tabulka č. 19
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2002 (str. 85)
Tabulka č. 20
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2003 (str. 85)
Tabulka č. 21
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2004 (str. 86)
Tabulka č. 22
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2005 (str. 86)
Tabulka č. 23
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2006 (str. 87)
Tabulka č. 24
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2007 (str. 87)
Tabulka č. 25
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2008 (str. 88)
Tabulka č. 26
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2009 (str. 88)
Tabulka č. 27
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2010 (str. 88)
Tabulka č. 28
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2011 (str. 89)
Tabulka č. 29
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2012 (str. 89) 67
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č.1
Základní schéma právních předpisů týkajících se NO (str. 11)
Obrázek č.2
Mapa mikroregionu Mikulovsko (str. 31)
Obrázek č.3
Schéma nakládání s NO i s ilegální možností (str. 34)
Obrázek č.4
Základní schéma nakládání s nebezpečným odpadem (str. 35)
Obrázek č.5
Schéma legislativních požadavků při nakládání s nebezpečným odpadem u prvotního původce – část 1. (str. 36)
Obrázek č.6
Schéma legislativních požadavků při nakládání s nebezpečným odpadem u prvotního původce – část 2. (str. 37)
Obrázek č.7
Schéma legislativních požadavků při nakládání s nebezpečným odpadem nebezpečného odpadu u svozové firmy (str. 38)
Obrázek č.8
Schéma legislativních požadavků při nakládání s nebezpečným odpadem u přepravce (str. 39)
Obrázek č.9
Rizika při nakládání s NO jako s KO (str. 51)
Obrázek č.10
Schéma byrokratické náročnosti – ELPNO (str. 57)
68
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Změna množství nebezpečných odpadů zřízením sběrného dvoru (str. 42) Graf č. 2 Prognóza množství NO do roku 2020 v Hustopečích (str. 43) Graf č. 3 Prognóza množství NO do roku 2020 v Mikulově (str. 44)
69
SEZNAM ZKRATEK NPA
Normativní právní akt
ADR
Accord Dangereuses Route - Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí
NO
Nebezpečný odpad
OO
Ostatní odpad
ČR
Česká republika
EU
Evropská unie
PCB
Polychlorované bifenyly
SO2
Oxid siřičitý
HF
Kyselina fluorovodíková
HCl
Kyselina chlorovodíková
PCDD
Polychlorované dibenzo-p-dioxiny
PCDF
Polychlorované dibenzofurany
KÚ
Krajský úřad
ORP
Obec s rozšířenou působností
SWOT
Strenghts weaknesses opportnities threats
Sb.
Sbírka zákonů
POH
Plán odpadového hospodářství
ES
Evropské společenství
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
Mg
Megagram
KO
Komunální odpad
70
PŘÍLOHY Příloha č. 1 - Tabulka: Hlášení o produkci a nakládání s odpady Tabulka č. 13: Hlášení o produkci a nakládání s odpady [5]
Kód způsobu nakládaní
Partner
0,070000
B00
Obec Brod nad Dyjí
0,055000
B00
Městys Drnholec
0,050000
B00
Obec Březí
0,050000
B00
Obec Uherčice
0,050000
B00
Obec Novosedly
0,040000
B00
Obec Křepice
0,025000
B00
Obec Iváň
0,020000
B00
Obec Březí
0,015000
B00
Obec Vlasatice
0,015000
B00
Obec Jevišovka
0,015000
B00
Obec Hrabětice
0,015000
B00
Obec Klentnice
Zařazování odpadu Katalogo- Kategové číslo rie odpadu odpadu 020108
N
020108
N
020108
N
020108
N
020108
N
020108
N
020108
N
020108
N
020108
N
020108
N
020108
N
020108
N
Název druhu odpadu Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky
Množství odpadu (Mg) Celkem (+)
71
Celkem ()
020108
N
020108
N
080111
N
080112
N
080113
N
080114
N
080115
N
080116
N
080117
N
Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky
B00
Obec Dolní Věstonice
BN3
TEMPOS Břeclav, a.s.
0,640000
B00
Obec Novosedly
0,430000
B00
Obec Jevišovka
0,405000
B00
Městys Drnholec
0,365000
B00
Obec Hrabětice
0,310000
B00
Obec Vlasatice
0,260000
B00
Obec Březí
0,250000
B00
Obec Uherčice
0,005000
0,425000
72
080118
N
080119
N
080120
N
080121
N
080122
N
080123
N
080124
N
080125
N
Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky
0,230000
B00
Obec Křepice
0,220000
B00
Obec Dolní Věstonice
0,220000
B00
Obec Iváň
0,200000
B00
Obec Dobré Pole
0,175000
B00
Obec Pasohlávky
0,170000
B00
Obec Brod nad Dyjí
0,090000
B00
Obec Nový Přerov
0,045000
B00
Obec Klentnice
73
080126
N
080127
N
080128
N
130208
N
130209
N
130210
N
130211
N
130212
N
130213
N
130214
N
130215
N
130216
N
130217
N
Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje
0,040000
B00
Obec Perná
0,020000
B00
Obec Horní Věstonice
BN3
TEMPOS Břeclav, a.s.
0,775000
B00
Obec Vlasatice
0,235000
B00
Obec Iváň
0,225000
B00
Obec Novosedly
0,150000
B00
Obec Březí
0,135000
B00
Obec Nový Přerov
0,110000
B00
Městys Drnholec
0,085000
B00
Obec Hrabětice
0,075000
B00
Obec Dobré Pole
0,075000
B00
Obec Jevišovka
0,070000
B00
Obec Uherčice
4,070000
74
130218
N
130219
N
130220
N
130221
N
130222
N
130223
N
130224
N
150110
N
150110
N
150110
N
150110
N
Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné
0,070000
B00
Obec Křepice
0,065000
B00
Obec Dolní Věstonice
0,025000
B00
Obec Brod nad Dyjí
0,010000
B00
Obec Klentnice
0,006000
B00
Obec Perná
0,070000
B00
Obec Pasohlávky
BN3
TEMPOS Břeclav, a.s.
0,200000
B00
Obec Vlasatice
0,125000
B00
Obec Březí
0,120000
B00
Městys Drnholec
0,120000
B00
Obec Uherčice
2,181000
75
150110
N
150110
N
150110
N
150110
N
150110
N
150110
N
150110
N
150110
N
Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné
0,104000
B00
Gebauer a Griller Kabeltechnik
0,100000
B00
Obec Křepice
0,095000
B00
Obec Novosedly
0,090000
B00
Obec Jevišovka
0,075000
B00
Obec Dobré Pole
0,050000
B00
Obec Brdo na Dyjí
0,045000
B00
Obec Hrabětice
0,040000
B00
Obec Iváň
76
150110
N
150110
N
150110
N
150110
N
150110
N
150110
N
150110
N
150110
N
Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné
0,036000
B00
Obec Dolní Věstonice
0,020000
B00
Obec Pasohávky
0,015000
B00
Obec Klentnice
0,010000
B00
Obec Nový Přerov
0,008000
B00
Obec Perná
0,006000
B00
Obec Horní Věstonice
0,060000
B00
Obec Pasohlávky
BN3
TEMPOS Břeclav, a.s.
1,215000
77
150110
N
150111
N
150111
N
150202
N
150202
N
160213
N
160214
N
170301
N
170301
N
Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např.azbest) včetně prázdných tlakových Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např.azbest) včetně prázdných tlakových Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny Vyřazené zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedené pod čísly 160209 až 160212 Vyřazené zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedené pod čísly 160209 až 160213 Asfaltové směsi obsahující dehet Asfaltové směsi obsahující dehet
0,104000
0,241000
0,241000
0,056000
0,056000
0,186000
0,186000
BN3
BioWaste s.r.o.
B00
Gebauer a Griller Kabeltechnik
BN3
BioWaste s.r.o.
B00
Gebauer a Griller Kabeltechnik
BN3
BioWaste s.r.o.
B00
Gebauer a Griller Kabeltechnik
BN3
BioWaste s.r.o.
0,370000
B00
0,280000
B00
78
Obec Vlasatice Městys Drnholec
170301
N
170301
N
170301
N
170301
N
170301
N
170301
N
170605
N
170605
N
201021
N
200121
N
Asfaltové směsi obsahující dehet Asfaltové směsi obsahující dehet Asfaltové směsi obsahující dehet Asfaltové směsi obsahující dehet Asfaltové směsi obsahující dehet Asfaltové směsi obsahující dehet Stavební materiály obsahující azbest Stavební materiály obsahující azbest Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
0,260000
B00
0,165000
B00
0,100000
B00
0,075000
B00
0,020000
B00 1,270000
0,450000
B00 0,450000
0,171600
BN3 B00
0,171600
79
BN3
BN3
Obec Hrabětice Obec Dolní Věstonice Obec Březí Obec Brod nad Dyjí Obec Jevišovka TEMPOS Břeclav, a.s. Městys Drnholec TEMPOS Břeclav, a.s. Gebauer a Griller Kabeltechnik BioWaste s.r.o.
Příloha č. 2 Tabulka č. 14: Nebezpečné odpady a jejich grafické symboly dle druhu [14]
Kód odpadu
Název odpadu
Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a 07 01 04* matečné louhy Odpadní barvy a laky obsahující organická 08 01 11* rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující 12 01 09* halogeny
13 01 05* Nechlorované emulze
13 01 13* Jiné hydraulické oleje Nechlorované minerální motorové, převodové a 13 02 05* mazací oleje
13 02 08* Jiné motorové, převodové a mazací oleje
13 05 02* Kaly z odlučovačů oleje
13 05 07* Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje
13 07 03* Jiná paliva (včetně směsí)
13 08 02* Jiné emulze
15 01 01* Papírové obaly znečištěné nebezpečnými látkami
80
Symbol
15 01 02* Plastové obaly znečištěné nebezpečnými látkami
15 01 04* Kovové obaly znečištěné nebezpečnými látkami
15 01 07* Skleněné obaly znečištěné nebezpečnými látkami Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a 15 02 02* ochranné oděvy znečištěné NL
16 01 07* Olejové filtry
16 01 13* Brzdové kapaliny
16 01 14* Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky
16 01 21* Nebezpečné součástky - díly z údržby vozidel Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky 16 02 13* (elektrická zařízení) Laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo 16 05 06* obsahují nebezpečné látky Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo 16 05 07* obsahují nebezpečné látky Vyřazené organické chemikálie, které jsou nebo 16 05 08* obsahují nebezpečné látky
16 06 01* Olověné akumulátory
16 07 08* Odpady obsahující ropné látky
81
Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 02 18 02 08* 07 Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních 19 08 13* vod obsahující nebezpečné látky
20 01 14* Kyseliny
20 01 21* Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
20 01 23* Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující 20 01 35* nebezpečné látky
82
Příloha č. 3 Tabulka č. 15: Seznam nebezpečných vlastností odpadů a jejich grafické symboly [14]
83
Příloha č. 4 Tabulka č. 16: Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 1999 [9]
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 1999 Kód druhu odpadu Název druhu odpadu 200112 Barva, lepidlo,pryskyřice 200120 Galvanický článek Ʃ Počítané odpady Ʃ Počet obyvatel kg/1 obyvatel
Množství odpadu Kategorie (Mg) N 0,74 N 0,8 0,74 5966 0,124
Tabulka č. 17: Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2000 [9]
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2000 Kód Množství druhu odpadu odpadu Název druhu odpadu Kategorie (Mg) 200112 Barva, lepidlo,pryskyřice N 1,13 Ʃ Počítané odpady 1,13 Ʃ Počet obyvatel 6025 kg/1 obyvatel 0,188 Tabulka č. 18: Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2001 [9]
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2001 Kód druhu odpadu Název druhu odpadu 200112 Barva, lepidlo, pryskyřice Zařízení s obsahem 200123 chlorfluoruhlovodíky 200121 Zářivka 200120 Galvanický článek Ʃ Počítané odpady Ʃ Počet obyvatel kg/1 obyvatel
84
Množství odpadu Kategorie (Mg) N 0,68 N
0,21
N N
0,168 0,1 0,68 5998 0,113
Tabulka č. 19: Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2002 [9]
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2002 Kód Množství druhu odpadu odpadu Název druhu odpadu Kategorie (Mg) 200121 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N 0,4 Vyřazená zařízení obsahující 200123 N 1,195 chlorofluorouhlovodíky Barvy, tiskařské barvy, lepidla a 200127 pryskyřice obsahující nebezpečné látky
N
0,93
Baterie a akumulátory, zařazené 200133 pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné
N
0,5
Ʃ Ʃ
Počítané odpady Počet obyvatel kg/1 obyvatel
0,93 5908 0,157
Tabulka č. 20: Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2003 [9]
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2003 Kód druhu odpadu
Název druhu odpadu Vyřazená zařízení obsahující 200123 chlorofluorouhlovodíky
Kategorie
Množství odpadu (Mg)
N
1,96
Barvy, tiskařské barvy, lepidla a 200127 pryskyřice obsahující nebezpečné látky
N
2,08
Baterie a akumulátory, zařazené 200133 pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné
N
0,95
Ʃ Ʃ
Počítané odpady Počet obyvatel kg/1 obyvatel
85
2,08 5888 0,353
Tabulka č. 21: Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2004 [9]
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2004 Kód druhu odpadu
Název druhu odpadu Vyřazená zařízení obsahující 200123 chlorofluorouhlovodíky
Kategorie
Množství odpadu (Mg)
N
2,62
Barvy, tiskařské barvy, lepidla a 200127 pryskyřice obsahující nebezpečné látky
N
2,15
Baterie a akumulátory, zařazené 200133 pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné
N
1,1
Ʃ Ʃ
Počítané odpady
2,15
Počet obyvatel kg/1 obyvatel
5937 0,362
Tabulka č. 22: Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2005 [9]
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2005 Kód druhu odpadu
Název druhu odpadu Vyřazená zařízení obsahující 200123 chlorofluorouhlovodíky Barvy, tiskařské barvy, lepidla a 200127 pryskyřice obsahující nebezpečné látky Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné 200135 látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 Ʃ Počítané odpady Ʃ Počet obyvatel kg/1 obyvatel
86
Kategorie
Množství odpadu (Mg)
N
3,831
N
1,53
N
5,43 1,53 5951 0,257
Tabulka č. 23: Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2006 [9]
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2006 Kód druhu odpadu
Název druhu odpadu Vyřazená zařízení obsahující 200123 chlorofluorouhlovodíky
Kategorie
Barvy, tiskařské barvy, lepidla a 200127 pryskyřice obsahující nebezpečné látky Baterie a akumulátory, zařazené 200133 pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné 200135 látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 Ʃ Počítané odpady Ʃ Počet obyvatel
Množství odpadu (Mg)
N
6,977
N
1,88
N
0,5
N
8,466 1,88 5952 0,316
kg/1 obyvatel Tabulka č. 24: Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2007 [9]
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2007 Kód druhu odpadu
Název druhu odpadu Vyřazená zařízení obsahující 200123 chlorofluorouhlovodíky Baterie a akumulátory, zařazené 200133 pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné 200135 látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 Ʃ Počítané odpady Ʃ Počet obyvatel kg/1 obyvatel
87
Kategorie
Množství odpadu (Mg)
N
4,176
N
0,5
N
2,565 0 5950 0,000
Tabulka č. 25: Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2008 [9]
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2008 Kód druhu odpadu
Název druhu odpadu
Kategorie
Barvy, tiskařské barvy, lepidla a 200127 pryskyřice obsahující nebezpečné látky Ʃ Ʃ
Množství odpadu (Mg)
N
1,48
Počítané odpady
1,48
Počet obyvatel kg/1 obyvatel
5903 0,251
Tabulka č. 26: Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2009 [9]
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2009 Kód druhu odpadu
Název druhu odpadu
Kategorie
Barvy, tiskařské barvy, lepidla a 200127 pryskyřice obsahující nebezpečné látky Ʃ Ʃ
Množství odpadu (Mg)
N
1,86
Počítané odpady
1,86
Počet obyvatel kg/1 obyvatel
5972 0,311
Tabulka č. 27: Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2010 [9]
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2010 Kód druhu odpadu
Název druhu odpadu
Barvy, tiskařské barvy, lepidla a 200127 pryskyřice obsahující nebezpečné látky Ʃ Ʃ
Počítané odpady Počet obyvatel kg/1 obyvatel
88
Kategorie N
Množství odpadu (Mg) 1,43
1,43 5962 0,240
Tabulka č. 28: Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2011 [9]
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2011 Kód druhu odpadu
Název druhu odpadu Obaly obsahující zbytky 150110 nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Stavební materiály obsahující 170605 azbest Ʃ Počítané odpady Ʃ Počet obyvatel
Kategorie
Množství odpadu (Mg)
N
1,23
N
2,39 3,62 5869 0,617
kg/1 obyvatel Tabulka č. 29: Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2012 [9]
Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2012 Kód druhu odpadu
Název druhu odpadu Barvy, tiskařské barvy, lepidla a 200127 pryskyřice obsahující nebezpečné látky Ʃ Ʃ
Počítané odpady Počet obyvatel kg/1 obyvatel
89
Kategorie N
Množství odpadu (Mg) 1,5 1,5 5869 0,256
