Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta. Hodnocení krajinného rázu přírodního parku Ždánický les Diplomová práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta

Hodnocení krajinného rázu přírodního parku Ždánický les Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Jiří Schneider, Ph.D.

Bc.Renata Švábíková Brno 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem Diplomovou práci na téma „Hodnocení krajinného rázu přírodního parku Ždánický les“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně..

dne 25. 4. 2012 podpis ……………………….

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu práce Ing. Jiřímu Schneiderovi, Ph.D. za odborné vedení, poskytnuté informace a za ochotu při osobních konzultacích. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za podporu během studií.

ABSTRAKT Švábíková R. Hodnocení krajinného rázu přírodního parku Ždánický les. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, 2012 Diplomová práce se zabývá hodnocením krajinného rázu přírodního parku Ždánický les s ohledem na přírodní, historickou a kulturní charakteristiku řešeného území. Na základě těchto charakteristik byly vymezeny krajinné celky a oblasti krajinného rázu, ve kterých je krajinný ráz hodnocen. Hodnocení krajinného rázu je provedeno prostřednictvím tabulek s hodnocením projevu a významu charakteristik. Dále byly vytvořeny tabulky Vyhodnocení významných prvků krajinného rázu. Nakonec bylo vytvořeno opatření péče.

KLÍČOVÁ SLOVA Ždánický les, přírodní park, krajinný ráz

ABSTRACT Švábíková R. The evaluation of the landscape character of the Natural Park Forest of Ždánice. Diploma thesis. Mendel University in Brno, 2012 This diploma thesis deals with evaluation of the landscape character of the Natural Park Forest of Ždánice with regard to natural, historical and cultural chraracteristics of the solved area. On the based of these characteristics were defined landscape units and landscape character the area where the landscape character is evaulated. Evaulation of landscape character is done using the tables with the evaulation of expression and importance. Futher were created tabels Evaluation of the significant elements of the landscape. Finally, it was created measures of care.

KEY WORDS Forest of Ždánice, natural park, landscape character

OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................................................... 7 2 CÍL PRÁCE ........................................................................................................................................................ 8 3 LITERÁRNÍ REŠERŠE ......................................................................................................................................... 9 3.1 ZÁKLADNÍ POJMY ........................................................................................................................................... 9 3.2 HISTORIE OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU ............................................................................................................... 9 3.3 NÁSTROJE OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU ............................................................................................................ 10 3. 3. 1 Legislativa ..................................................................................................................................... 11 3.3.2 Způsoby mapování krajinného rázu ................................................................................................. 13 3.3.2.1 Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě - (Míchal a kol., 1999) .............................13 3.3.2.2 Hodnocení krajinného rázu - (Bukáček, Matějka, 1998)...................................................................................16 3.3.2.3 Hodnocení krajinného rázu, určení míry jeho dochovalosti dle Löwa (portál uake.cz) ..................................17 3.3.2.4 Krajinný ráz a jeho estetické hodnoty dle Vorla (portál uake.cz) .....................................................................17

4 VLASTNÍ METODIKA PRÁCE ........................................................................................................................... 19 5 VÝSLEDKY PRÁCE ........................................................................................................................................... 21 5.1 ZÁKLADNÍ POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ................................................................................................................... 21 5.1.1 Lokalizace území ............................................................................................................................. 21 5.1.2 Přírodní charakteristika ................................................................................................................... 22 5.1.2.1 Geomorfologické poměry ..................................................................................................................................22 5.1.2.2 Geologické poměry.............................................................................................................................................22 5.1.2.3 Pedologické poměry ...........................................................................................................................................23 5.1.2.3 Tvary reliéfu ........................................................................................................................................................23 5.1.2.4 Hydrologické poměry .........................................................................................................................................23 5.1.2.5 Klimatické poměry ..............................................................................................................................................25 5.1.2.6 Vegetační pokryv ................................................................................................................................................25 5.1.2.7 Místní fauna ........................................................................................................................................................26 5.1.2.8 Maloplošně chráněná území ..............................................................................................................................27 5.1.2.9 Evropsky významné lokality ...............................................................................................................................32 5.1.2.10 Památné stromy ...............................................................................................................................................33 5.1.2.11 ÚSES ..................................................................................................................................................................33 5.1.2.12 Významné krajinné prvky .................................................................................................................................33 5.1.2.13 Naučná stezka Ždánickým lesem .....................................................................................................................35 5.1.2.14 Nerostné suroviny ............................................................................................................................................36

5.1.3 Historická charakteristika ................................................................................................................ 37 5.1.3.1 Kulturně historický vývoj ....................................................................................................................................37 5.1.3.2 Využití území člověkem ......................................................................................................................................37

5.1.4 Kulturní charakteristika oblasti ........................................................................................................ 39 5.1.4.1 Zastoupení kultur ...............................................................................................................................................39

5

5.1.4.2 Současný stav osídlení ........................................................................................................................................39 5.1.4.3 Charakter osídlení a zástavby ............................................................................................................................40 5.1.4.4 Technická infrastruktura a občanská vybavenost .............................................................................................40 5.1.4.5 Rekreační lokality a zahrádkářské kolonie mimo zastavěná území obce ........................................................41 5.1.4.6 Drobná kultovní architektura v krajině ..............................................................................................................41 5.1.4.7 Jiné solitérní stavby ............................................................................................................................................42 5.1.4.8 Krajinné dominanty smíšeného a kulturního charakteru .................................................................................42 5.1.4.9 Místa významná z hlediska kulturního vývoje ...................................................................................................43 5.1.4.10 Negativní jevy v krajině ....................................................................................................................................45

5.2 KRAJINNÉ CELKY .......................................................................................................................................... 49 6 OPATŘENÍ PÉČE ............................................................................................................................................. 62 6.1 ZEMĚDĚLSKÉ POZEMKY - EROZE PŮDY ............................................................................................................... 62 6.2 OCHRANA SADŮ A TTP ................................................................................................................................. 63 6.3 KULTURNÍ A HISTORICKÉ PAMÁTKY ................................................................................................................... 63 6.4 MALÝ PODÍL KRAJINNÉ ZELENĚ ........................................................................................................................ 63 6.5 STAVBY MIMO INTRAVILÁN ............................................................................................................................ 64 6.6 HOLINY ..................................................................................................................................................... 64 6.7 ČERNÉ SKLÁDKY .......................................................................................................................................... 64 7 DISKUZE ......................................................................................................................................................... 65 8 ZÁVĚR ............................................................................................................................................................ 66 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................................................................... 67 9.1 ZÁKONY, NAŘÍZENÍ, OZNÁMENÍ A VYHLÁŠKY ....................................................................................................... 67 9.2 KNIŽNÍ ZDROJE: ........................................................................................................................................... 68 9.3 INTERNETOVÉ ZDROJE ................................................................................................................................... 71 10 SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................................................................................... 74 10.1 FOTOGRAFICKÉ PŘÍLOHY .............................................................................................................................. 74 10.2 MAPOVÉ PŘÍLOHY ...................................................................................................................................... 74 10.3 SEZNAM ZKRATEK ...................................................................................................................................... 75

6

1 ÚVOD Přírodní park Ždánický les je druhým největším přírodním parkem Jihomoravského kraje. Byl vyhlášen "za účelem zachování vymezeného segmentu krajiny s vysokými biologickými hodnotami a za účelem ochrany zdravých životních podmínek bez podstatného omezení stávajícího hospodářského využití." (Nařízení č. 8/1996 Okresního úřadu Hodonín). Rozkládá se na území dvou okresů – Hodonín a Vyškov, v katastrálních územích 28 obcí a měst včetně 2 osad, které ovlivňuje. Na jeho území se nachází přírodní rezervace a přírodní památky určené převážně k ochraně vzácných druhů rostlin, ale i živočichů, některé z nich jsou také evropsky významnými lokalitami. Za městečkem Ždánice je vytvořena naučná stezka a celý PřP je protkán cyklostezkami i cestami pro pěší. PřP je také velice významné místo z hlediska výskytu motýlů. Nepatří ovšem mezi nejvyhledávanější lokality, což z hlediska turistického ruchu není pro obce dobré, ale tím spíše to pomáhá uchovat krajinu v co nejlepším stavu. Také má velice bohatou historii osídlení, která je doložena již od paleolitu (starší doby kamenné). PřP je silně subjektivní pojem. Ačkoliv zákon říká, že slouží k ochraně krajinného rázu a také určitým způsobem definuje krajinný ráz, nejsou nikde přesně dané podmínky, které má PřP nebo krajinný ráz naplňovat. Přesto má veliký význam pro společnost, protože se snaží uchránit okolní krajinu ve stavu co nejblíže přírodě a zároveň zachovává historické prvky krajiny. Tudíž je daná krajina lidem velice blízká, zůstává v takovém stavu, jak si ji pamatují a jak by si ji chtěli i nadále uchovat. Chrání tedy nejenom přírodní prvky vytvořené samovolně přírodou, ale také prvky historické a kulturní charakteristické pro dané území, vytvořené předky místních obyvatel.

7

2 CÍL PRÁCE Cílem této práce je zhodnotit krajinný ráz přírodního parku Ždánický les, určit jeho největší hodnoty, ale také rušivé vlivy, které park ohrožují. Dále je třeba navrhnout způsob ochrany významných kladných hodnot a navrhnout změny, kterými by byly eliminovány nepříznivé vlivy.

8

3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 Základní pojmy Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky. (zákon č. 114/1992 Sb.) Krajina je heterogenní část zemského povrchu, skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách opakuje (Forman, Gordon, 1993) Krajina je svérázná část zemského povrchu naší planety, která tvoří celek kvalitativně se odlišující od ostatních částí krajinné sféry. Má přirozené hranice, svérázný vzhled, individuální vnitřní strukturu, určité chování (fungování) a specifický vývoj (portál uake.cz cit. podle Demek, 1974). Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovalého přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Je dán specifickými rysy a znaky, které vytvářejí její rázovitost - odlišnost a jedinečnost. Ráz krajiny vyjadřuje nejenom přítomnost pozitivních jevů a znaků, ale též kulturní a duchovní dimenzi krajiny. Pojmu „krajinný ráz“ odpovídá pojem „charakter krajiny“ (Landscape Character, Landschaftscharakter), vyjádřený především morfologií terénu, charakterem vodních toků a ploch, vegetačního krytu a osídlení. (portál ochranaprirody.cz)

3.2 Historie ochrany krajinného rázu Myšlenka krajinného rázu se objevuje a formuje již od 2. pol. 19. stol. Napomáhala tomu ochrana domoviny, kterou se zabývaly občanské organizace jako Sokol či Klub českých turistů. Prvně spojení ochrana domoviny použil německý hudební skladatel a zakladatel hnutí ochrany přírody Ernst Rudorff roku 1880. Roku 1904 vznikl německý svaz pro ochranu domoviny, téhož roku je v Praze založen Svaz českých spolků okrašlovacích v království českém jako obdoba německého svazu pro ochranu domoviny, a roku 1909 je název změněn na Svaz českých spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Postupně také vznikají úřady, které mají naplňovat kontrolní, výzkumné, regulační a plánovací funkce v krajině s ohledem na památky. Krajinný ráz se jako pojem z ochranářské a přírodovědné veřejnosti ztrácí na počátku 2. pol. 20. stol., kdy je nedobrovolně 9

ukončeno fungování Svazu českých spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku , a to roku 1951. Pojem krajinný ráz je vyňat z oficiální ochrany přírody a nedaří se jej ukotvit ani v zákoně č. 40/1956 Sb. o státní ochraně přírody. Znovu po dlouhých desetiletích se pojem legislativně ukotvuje až v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. (Klvač, 2009)

3.3 Nástroje ochrany krajinného rázu "Soudobé přehledy a příručky práva ochrany přírody a krajiny (…) vesměs zmiňují ochranu krajinného rázu jen zcela okrajově. Na úrovni MŽP se tato agenda víceméně obchází. Na jiných úrovních jsou způsoby a míra uplatňování ochrany krajinného rázu rozmanité (což je z části způsobeno i nepevným metodickým vedením), obvykle ale plně soustředěné na územní řízení či jiná řízení o povolování staveb." (Guth, 2010) Mezi základní nástroje ochrany krajinného rázu patří souhlas orgánu ochrany přírody potřebný k umisťování a povolování staveb. Dalším nástrojem je územní plánování podléhající zákonu č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. O krajinném rázu se zde přímo nemluví, ovšem uvádí ochrana takových hodnot, které v podstatě odpovídají definici krajinného rázu ze zákona č. 114/1992 Sb. Uvádí se zde, že "územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti." (zákon č. 183/2006 Sb.). Nepřímo také působí směrnice Rady č. 43/1992, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, kde článek 10 říká, že členské státy mají usilovat, aby "podpořily péči o krajinné prvky, které mají rozhodující význam pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny. Takové prvky jsou ty, které s ohledem na svou lineární a nepřetržitou strukturu (jako např. řeky a jejich břehy nebo tradiční způsoby vyznačování okrajů polí) nebo na svoji funkci „nášlapných kamenů“ neboli spojovacích ostrůvků (jako např. rybníky nebo malé remízky) mají zásadní význam pro migraci, šíření a výměnu genetické informace volně žijících druhů" (portál eur-lex.europa.eu). Jako nástroj ochrany krajinného rázu lze použít Evropskou úmluvu o krajině, která

10

předpokládá účinnou péči o krajinu a její ochranu založenou na demokracii. (Guth, 2010)

3. 3. 1 Legislativa Důležitým nástrojem ochrany krajinného rázu je také zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Krajinný ráz náleží do obecné ochrany přírody a tudíž jsou s ním spjaty následující pojmy citované z tohoto zákona: Krajinný ráz (1) ˝Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině˝. (z. č. 114/1992 Sb.). (2) "K umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem." (z. č. 114/1992 Sb.). (3) "K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území." (z. č. 114/1992 Sb.). Přírodní rezervace "Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky". (z. č. 114/1992 Sb.).

11

Přírodní památka "Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky." (z. č. 114/1992 Sb.). Evropsky významná lokalita "Jako evropsky významné lokality budou do národního seznamu zařazeny ty lokality, které v biogeografické oblasti nebo oblastech, k nimž náleží, významně přispívají: a) k udržení nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany, nebo b) k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti. U druhů živočichů vyskytujících se v rozsáhlých areálech evropsky významné lokality odpovídají vybraným místům v přirozeném areálu rozšíření těchto druhů, jež se vyznačují fyzikálními a biologickými faktory nezbytnými pro jejich život a rozmnožování." (z. č. 114/1992 Sb.). Významný krajinné prvky Významný krajinný prvek – "ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability." (z. č. 114/1992 Sb.) Památné stromy "Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy." (z. č. 114/1992 Sb.)

12

3.3.2 Způsoby mapování krajinného rázu Mapování krajinného rázu se dělá pomocí metodik hodnocení krajinného rázu. Jedná se např. o: 3.3.2.1 Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě - (Míchal a kol., 1999) Metodika je rozčleněna do několika částí. První je část obecná, do které jsou zahrnuty cíle hodnocení, vymezení pojmů a využití hodnocení krajinného rázu. Hlavními cíli dle Míchala jsou (1) V dohodě orgánů územního plánování, orgánů ochrany přírody a orgánů památkové péče stanovit co nejefektivnější, metodicky jednotné a přiměřeně operativní uplatňování § 12 zákona č. 144 /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění v souladu s těmito zákony: - zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí 1 - zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění2 - zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění3 - zákon č. 284/1997 Sb., o pozemkových úpravách a o pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů4 (2) Přispět ke zkvalitnění a sjednocení výkonu státní správy na úseku ochrany krajinného rázu (3) Přispět k dodatečné formulaci obecně závazného předpisu k ochraně krajinného rázu (4) Umožnit co nejširší zapojení občanských iniciativ jako účastníků správního řízení do rozhodovacích procesů. (Míchal a kol., 1999)

1

dnes zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů

2

dnes zákon č. 183/2003 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů

3

dnes zákon č. 124/2011 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

4

dnes zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a o pozemkových úřadech, ve znění pozdějších

předpisů

13

Vymezení pojmů Míchal (1999) vymezil tyto pojmy: Místo krajinného rázu – část krajiny, stejnorodá z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od ostatních míst krajinného rázu. Oblast krajinného rázu – rozsáhlá část území s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, která se výrazně liší od jiné oblasti ve všech charakteristikách či v některé z nich a která zahrnuje více míst krajinného rázu. Jejich výměra obvykle dosahuje tisíce hektarů. Přírodní charakteristika krajinného rázu – zahrnuje vlastnosti krajiny určené jak trvalými přírodními podmínkami, kterými jsou především geologické, geomorfologické, klimatické a biogeografické poměry, tak aktuálním stavem ekosystémů. Kulturní charakteristika krajinného rázu – kulturní charakteristiku tvoří zejména charakter osídlení, zástavby a jednotlivých staveb, charakter uspořádání pozemků – kultur a aktuální vegetace, charakter úprav vodního režimu. Součástí kulturní charakteristiky je také hodnota krajinného rázu odrážející se ve významných uměleckých dílech. Historická charakteristika krajinného rázu – je specifickou součástí kulturní charakteristiky a spočívá v časové posloupnosti a souvislostech kulturních a přírodních charakteristik oblasti či místa, jež se projevují přítomností historických a památkových hodnot. Hodnocení krajinného rázu – je obsahové hodnocení smyslově vnímatelných, zejména vzhledových vlastností krajiny, jejichž obsahy jsou neseny jak estetickými, tak přírodními, případně dalšími (např. historickými) hodnotami. Estetická hodnota krajinného rázu – je průmětem charakteristik místa do kladných a záporných hodnot, které je hodnotící subjekt schopen „vyčíst“ ze smyslově postižitelných (převážně vizuálních) charakteristik krajiny. Přírodní hodnota krajinného rázu – je dána kvalitativními parametry zastoupených ekosystémů, členitou geomorfologií krajiny, harmonickým charakterem interakcí mezi ekosystémy a výraznými přírodními dominantami krajiny Kulturní dominanta krajiny – zpravidla stavební objekt, hmotově vynikající nad terénem i okolní zástavbou, a esteticky působí svým vzhledem.

14

Měřítko krajiny – pojem vyšetřující psychické působení rozměrů stavby a jejích částí na uživatele, přičemž srovnávací bází je zpravidla velikost člověka. Měřítko krajiny je dáno vztahem rozměrů prostorů a prvků krajiny k velikosti člověka. Harmonie – obecně: soulad, souzvuk, řád, shoda. Při hodnocení krajinného rázu rozlišujeme harmonii funkční a harmonii vzhledovou. Harmonické měřítko krajiny – vyjadřuje soulad měřítka krajiny s měřítkem jednotlivých krajinných prvků. Harmonické vztahy v krajině – jsou součástí estetické hodnoty krajinného rázu. Stanovujeme je na základě integrity obsahového hodnocení ekologického a estetického, zejména co do vztahů lidských děl a přírody. (Míchal a kol., 1999) Hodnocení krajinného rázu slouží odborný podklad pro: – stanoviska do řízení vedených jiným úřadem k záměrům při územním rozhodování a povolování staveb a terénních úprav, jakož i k jiným činnostem, které by mohly měnit krajinný ráz – účast orgánů ochrany přírody a památkové péče na zadávání, zpracování a schvalování územně plánovací dokumentace – návrhy přírodních parků – posuzování návrhů pozemkových úprav – plány péče o velkoplošně chráněná území – zpřesňování zón zvýšené péče o krajinu v rámci EECONET – diferencovaný přístup k udělování dotací vlastníkům a uživatelům půdy z programu péče o krajinu a z dalších souvisejících programů Další částí metodiky je obsah hodnocení krajinného rázu, která se zaměřuje na ochranu krajinného rázu a na části, kterých je si v oblasti ochrany potřeba nejvíce všímat. (Míchal a kol., 1999) Poslední částí je Obsah hodnocení krajinného rázu, kde je určen postup hodnocení a podklady pro hodnocení krajinného rázu. Postup hodnocení: 1. Vymezení širšího krajinného prostoru 2. Vymezení dílčího krajinného prostoru 3. Identifikace estetických a přírodních, eventuelně dalších hodnot

15

4. Posouzení, zda a případně s jakou intenzitou se vlivy posuzovaného zásahu mohou dotýkat krajinného rázu 5. Souborné vyhodnocení zásahů do krajinného rázu včetně doporučení povolení či zamítnutí záměru, případně se navrhnou opatření k minimalizaci negativního ovlivnění. (Míchal a kol., 1999)

3.3.2.2 Hodnocení krajinného rázu - (Bukáček, Matějka, 1998) Metodika je složena z několika částí. I. Úvod. II. Obecná část určuje cíl, využití či použitou terminologii. Cílem metodiky je zavedení jednotného postupu při vyhodnocení krajinného rázu a jeho ochrany, jako podkladu pro výkon státní správy, tzn. posuzování vlivu využití krajiny na její estetické a krajinářské funkce. Využití – objektivní podklad pro výkon státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny, zejména pak ustanovení §12, zákona č. 144/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. (Bukáček, Matějka, 1998) III. část - Hodnocení kvality krajinného rázu Metoda hodnocení krajinného rázu spočívá: – v determinaci jeho základních charakteristik v daném území – v diferenciaci daného území na specifické územní celky – v determinaci a sestavení seznamu charakteristik krajinného rázu tvořených krajinnými složkami, krajinnými prvky nebo jejich soubory – ve stanovení významu a projevu každé charakteristiky krajinného rázu – v hodnocení prostorových vztahů charakteristik krajinného rázu - krajinných složek a prvků – v neposlední řadě ve stanovení návrhu ochrany a ochranných limitů(Bukáček, Matějka, 1998) Metodika zpracování hodnocení Hodnocení může být dvojího typu. Buď rámcové hodnocení většího území, tj. území o ploše větší než 50 km2 do cca 1 000 km2. Nebo se hodnotí významný krajinný prostor, což je území malého rozsahu.

16

Tato část dále obsahuje výčet podkladů, ze kterých je nutno čerpat informace. Tyto podklady jsou děleny do dvou kategorií – základní a rozšiřující. Základní podklady jsou ty, bez kterých se při hodnocení neobejdeme. Rozšiřující podklady slouží jako doplňující či orientační materiál. (Bukáček, Matějka, 1998) 3.3.2.3 Hodnocení krajinného rázu, určení míry jeho dochovalosti dle Löwa (portál uake.cz) Cílem je "stanovení kvantitativních a kvalitativních kritérií, jejichž uplatnění by umožnilo zohlednit ekologické principy ochrany zemědělské půdy a krajinného rázu v rámci procesu urbanizace území. Krajinný ráz se dle Löwa a Kučery (1996) odvíjí v prvé řadě od trvalých ekologických podmínek a ekosystémových režimů krajiny, tedy základních přírodních vlastností dané krajiny (primární krajinná struktura). V těchto rámcích je krajinný ráz dotvářen (krajiny přírodní) až vytvářen (krajiny antropicky přeměněné) lidskou činností a životem lidí v nich (sekundární krajinná struktura)" (portál uake.cz) Princip a proces hodnocení krajinného rázu V prvé řadě se definuje krajinný ráz – urči se typ krajinného rázu a prostorově se vymezí, poté se zhodnotí dochovalost krajinného rázu a určí se způsob jeho ochrany. (portál uake.cz) 3.3.2.4 Krajinný ráz a jeho estetické hodnoty dle Vorla (portál uake.cz) Krajinný ráz je dán přírodní, kulturní a historickou charakteristikou oblasti či místa. Jedná se jak o fyzickou přítomnost určitých jevů, tak i o vnější projev – zpravidla viditelnost - v prostorových vztazích krajiny a tudíž v krajinné scéně. (portál uake.cz) Jako klíčový pojem označuje estetickou hodnotu krajiny. Projevuje se ve smyslových vjemech pozorovatele. Estetické hodnoty krajiny jsou tvořeny jednak hodnotami emocionálními a jednak hodnotami obsahovými. Byla vždy chápána v závislosti na estetické normě. Estetickou normu pohledu na krajinu v naší době ovlivňuje i vědomí nutnosti zachování přírody a jejich přirozených hodnot. (portál uake.cz)

17

Princip a proces hodnocení krajinného rázu dle Vorla: – vymezení hodnoceného území – hodnocení krajinného rázu dané oblasti a místa – posuzování zásahu do krajinného rázu

18

4 VLASTNÍ METODIKA PRÁCE Vlastní metodika práce je prováděna na základě metodik Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě (Míchal a kol., 1999), Hodnocení krajinného rázu (Bukáček, Matějka, 1998). Vlastní postup spočíval ve sběru informací knižních, internetových, mapových materiálů a materiálů a podkladů z AOPK ČR, z pracovišť Jihomoravského kraje v Brně a v Hodoníně, pracovišť obcí s rozšířenou působností v Bučovicích, Kyjově a Slavkově u Brna, v obci s pověřeným obecním úřadem Ždánice a na Státní správě lesů v Bučovicích Dále probíhalo terénní šetření od října 2011 do dubna 2012, kdy byly přímo v krajině potvrzovány a doplňovány shromážděné teoretické informace. Nakonec byla vytvořena charakteristika lokality, dle kterých byly vytvořeny krajinné celky a oblasti krajinného rázu se stejnými či podobnými charakteristikami. Do části 4.1.2.7 Místní fauna byly doplněny latinské názvy čeledí motýlů dle Kapesního atlasu našich motýlů R. Hrabáka. Do tab. č. 13. Vyhodnocení významných prvků krajinného rázu - přírodní prvky krajinného rázu byly stupně ohrožení zvláště chráněných druhů určeny z vyhlášky 395/1992 a z Červeného seznamu z portálu ISOP (Informačního systému ochrany přírody). Podrobný pracovní postup: 1) Definice základních charakteristik Základní charakteristiky byly vytvořeny podle metodiky Míchal a kol, 1999. Ovšem byly zde provedeny změny. Nebylo dodrženo přesné dělení charakteristik dle metodiky a byly přidány některé nové charakteristiky, které v metodice nebyly uvedeny. Jedná se vylišení pedologických a geologických poměry, dále byly přidány tvary reliéfu, místní fauna, ÚSES, naučná stezka Ždánickým lesem, nerostné suroviny, současný stav osídlení. Také byla

v podstatě změněna struktura historické

charakteristiky. : 

Přírodní o geomorfologické poměry o geologické poměry o pedologické poměry o tvary reliéfu o hydrologické poměry

19

o klimatické poměry o vegetační pokryv o místní fauna o maloplošně chráněná území o evropsky významné lokality o památné stromy o ÚSES o významné krajinné prvky o naučná stezka Ždánickým lesem o nerostné suroviny 

Historické o kulturně-historický vývoj o využití území člověkem



Kulturní o zastoupení kultur o současný stav osídlení o charakter osídlení a zástavby o technická infrastruktura a občanská vybavenost o rekreační lokality a zahrádkářské kolonie mimo zastavěná území obce o drobná kultovní architektura v krajině o jiné solitérní stavby o krajinné dominanty smíšeného a kulturního charakteru o místa významná z hlediska kulturního vývoje o negativní jevy v krajině

2) Rozčlenění na krajinné prostory Podle výše zmíněných charakteristik byly vyčleněny krajinné celky a oblasti krajinného rázu podle metodiky (Bukáček, Matějka, 1998). Nedůležitějšími charakteristikami byla především geomorfologie, vegetační pokryv, přítomnost maloplošně chráněných území, EVL a VKP. 3) Vyhodnocení významných prvků krajinného rázu Byla vytvořena tabulka významných prvků krajinného rázu, které jsou přiřazeny každému katastrálnímu území. 20

5 VÝSLEDKY PRÁCE 5.1 Základní popis řešeného území 5.1.1 Lokalizace území Přírodní park Ždánický les (viz fotografické přílohy, obr. č. 1) má výměru více než 18 000 ha a rozkládá se na území dvou okresů - Hodonín a Vyškov. "Západní hranice PřP začíná v místech, kde hranice okresů Vyškov a Břeclav přechází přes silnici č. II/418 Velké Hostěrádky – Bošovice. Od tohoto bodu jde hranice po této silnici přes Bošovice na křižovatku se sil. III/4186 a po ní do Lovčiček, kde přechází na polní cestu spojující Lovčičky a Milešovice, z Milešovic po silnici č. III/4199 směrem na Kobeřice a cca 700 m za odbočkou silnice III/4165 na rozcestí přechází na polní cestu kolem dřínového kopce SV směrem zpět na sil. č. III/4199 do obce Kobeřice. Po sil. III/4199 vede hranice do Nížkovic, dále do Heršpic, prochází po ní středem obce a pokračuje dále do cca 250 m za východní konec obce Heršpice, kde odbočuje k severu na polní cestu, která tvoří hranici PR Rašovický zlom-Chobot. Obtáčí rezervaci ze západní a severní strany a vrací se zpět po sil. III/4199 na okraji obce Rašovice. Po této sil. pokračuje hranice až do obce Křižanovice u Bučovic, kde na úrovňovém křížení sil. opouští a dále pokračuje V směrem po železniční trati č. 340 přes katastrální území Křižanovice, Marefy, Bučovice, Vícemilice, Nevojice a Letošov do Nesovic, kde na úrovňovém křížení opět železnici opouští a dále pokračuje JV směrem po sil. II/429 přes Snovídky, Nemotice a Mouchnice do místa, kde tato sil. přechází hranici okresů Vyškov a Kroměříž." (Nařízení č. 2/96) Zde se hranice PřP napojuje na hranici katastru obce Mouchnice vedoucí J směrem a na hranicích PřP Ždánického lesa a Chřibů přechází opět na sil. vedoucí do Bohuslavic u Kyjova, kde asi uprostřed obce přechází na vedlejší silnici, na kterou navazuje polní cesta vedoucí nad Bukovany a dále pokračuje SV směrem nad obec Ostrovánky, kde hranice vede chvíli po hranici katastru, než se napojí na sil. vedoucí do obce Nechvalín. Odtud vede hranice po sil. do Lovčic u Kyjova, Ždánic, dále vedlejší cestou zvanou "Boží muka" do Archlebova, dále pak do Žarošic a Uhřic, kde se po kraji lesa nadále vine katastrem obce Dambořice, dále pak po společné hranici katastrů obcí Dambořice a Velké Hostěrádky, kde se napojuje na sil. zpět do obce Bošovice. (portál kr-jihomoravsky.cz)

21

Obr. 1: Mapa vymezení hranice přírodního parku Ždánický les (www.krjihomoravsky.cz5 – upraveno autorem) Legenda: hranice přírodního parku

5.1.2 Přírodní charakteristika 5.1.2.1 Geomorfologické poměry PřP Ždánický les náleží provincii Západní Karpaty, subprovincii (soustavě) Vnější Západní Karpaty, podsoustavě (oblasti) Středomoravské Karpaty a celku Ždánický les. (Demek, 1987) 5.1.2.2 Geologické poměry Podklad tvoří eocenní a oligocenní ždánský pískovec, který je nejmladším horizontem ždánického flyše. V hlubších vrstvách má barvu modrošedou, při povrchu zvětrává a tudíž má barvu žlutavě bílou. Mezi vrstvami pískovce je slínitý jíl. Nejrozšířenějším horizontem jsou tzv. menilitové břidlice, dále se zde nacházejí

5

Jihomoravský kraj [online] 2012 [cit. 17. 4. 2012] dostupný z WWW? < http://geo.kr-

jihomoravsky.cz/ozp/>

22

manganové limonity, manganové konkrece, manganové jíly, eocenní vápence. Je zde výskyt pestrých a šedomodrých jílů a spraše. (Grüll, 1954) 5.1.2.3 Pedologické poměry V lesní části přírodního parku se vyvinuli kambické a typické parendziny. V lesní i nelesní části jsou místy vytvořeny ostrovy typických kambizemí, luvizemí a sprašových hlín. Půdy vytvořené na slínech a jílech jsou v místech plošin oglejené. V okolí toků jsou fluvizemě, na hlinitých náplavech fluvizemě kambické až typické, na vlhčích stanovištích fluvizemě pseudoglejové až glejové. (Lesní hospodářský plán, 2005; Hauptman a kol., 2009) 5.1.2.3 Tvary reliéfu Jedná se o plochou vrchovinu o rozloze více než 18 000 ha s průměrnou nadmořskou výškou 270,7 m a o průměrném sklonu 4°54´. Vrchovinu vytváří především paleogenními sedimenty ždánické jednotky vnějšího flyše. Území je klenbovitě vyklenuté, nacházejí se zde rozlehlé zbytky pobadenského zarovnaného povrchu a hluboce zařezaná údolí hlavně v severozápadní a jihozápadní části, která je členitější. Pramení zde říčka Trkmanka. Nejvyšší bod je U Slepice – 438 m. (Demek, 1987) 5.1.2.4 Hydrologické poměry "Příznačné pro reliéf Ždánického lesa jsou ploché rozvodní partie terénu s výraznými plošinami a rozvodními hřbety, které jsou vzájemně odděleny širokými sedly, svahy a údolími. Morfologicky nápadný je ostrý ohyb údolí Stupavy u obce Snovídky. Plošiny a rozvodní hřbety sečou povrch zvrásněných a různě odolných starotřetihorních (paleogenních) hornin tak, že sklon jejich povrchu je menší než sklon vrstev. Jako příklad lze uvést plošinu východně od Kobeřic, plošinu v okolí kóty Písečná, plošinu východně od obce Lovčičky a plošiny jižně od Letošova." (Vahala,1965) Podle map Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního jsou součástí řešeného území tyto vodní toky: 23

Pod vrchem Radlovec (426 m) pramení říčka Trkmanka, teče jihozápadním směrem a protéká obcí Ždánice a mimo PřP obcemi Dražůvky, Želetice, Násedlovice, Brumovice, Kobylí, Bořetice, Velké Pavlovice, Rakvice, Podivín, kde se vlévá do řeky Dyje. Nad obcí Lovčice pramení hned několik potoků. Soudný potok pramenící v místech zvaných U Boudy a vlévající se do Trkmanky, dále Jordánek pramenící nad místem zvaným Močidla, potok Syslůvka pramenící pod vrchem U Slepice (437 m) a Lovčický potok. Ten pramení nedaleko PR U Vrby a v obci do něj vtékají jak Jordánek tak Syslůvka. Lovčický potok taktéž se vtéká do Trkmanky. V Archlebovském polesí pramení Spálený potok, který protéká obcí Archlebov a mimo oblast PřP se vlévá do Trkmanky mezi obcemi Brumovice a Terezín. Také zde pramení Klášovický potok protékající obcí Žarošice a vlévající se do Spáleného potoka. V místech zvaném Vlčí žleb je pramen potoka zvaného Zdravá Voda, který se ještě před obcí Žarošice vlévá do Klášovického potoka. Salajský potok pramení nad obcí Dambořice téměř na hranicích PřP. Touto obcí protéká a stává se přítokem Spáleného potoka. U Těšanky pramení Milešovský potok, protéká obcemi Kobeřice, Milešovice a mimo PřP obcí Šardice, kde vtéka do Litavy. Křižanovický potok pramení u místa zvaného U Svatého Huberta. Protéká obcí Křižanovice a následně se vlévá do řeky Litavy. Mouřínovský potok pramenní pod vrchem Na Hradisku (399 m). Protéká obcí Mouřínov a Marefy, kde se vlévá do Litavy. Otnický potok pramení pod vrchem Svatá (335 m), protéká Lovčičkami, Otnicemi a mimo PřP Šaraticemi a Hostěrádkami-Rašovem, kde se vlévá do Litavy. Dále zde pramení několik malých potůčků, které nemají jména a voda jimi protéká pravděpodobně jen na jaře. Také PřP protékají řeka Kyjovka a Litava, ty zde ovšem nepramení. Sbírají ale vodu z menších potoků a společně s říčkou Trkmankou odvádí vodu do řeky Dyje. Také se zde nachází několik rybníků a vodních nádrží. V katastru obce Žarošice jde o Klášovský rybník, v katastru obce Kobeřice jsou to rybníky Horáček, Nový rybník, přírodní vodní nádrž a dvě větší zamokřené oblasti. V katastru obce Heršpice leží rybník Jalovák, který je součástí PP Jalový dvůr a nedaleko leží ještě umělá vodní nádrž. Další rybník se nachází u Bučovic. Za Nížkovicemi se rozkládá přírodní vodní nádrž, také v katastru obce Mouřínov leží šest umělých vodních nádrží, 24

dva rybníky a jsou zde ještě zamokřené plochy. Za Lovčičkami se nachází malá přírodní vodní nádrž. U Ždánic leží Panské rybníky. Další rybník leží také za obcí Lovčice. Umělou vodní nádrž lze také najít v Nechvalíně. Mezi vodní prvky patří také zamokřené plochy u Rašovic a nivy okolo vodních toků. (portál cuzk.cz) 5.1.2.5 Klimatické poměry Ždánický les se rozkládá na území dvou bioregionů – Ždánicko-Litenčického a Hustopečského. Průměrný roční úhrn srážek v nejnižších polohách dosahuje 500 mm, ve středních polohách se pohybuje v rozmezí 550-600 mm a v polohách nejvyšších může vystoupat až na 700 mm. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 8 –10°C. (Culek,1995) Většina území PřP leží v teplé oblasti T2, nejvýše položená část v mírně teplé oblasti MT 11 a oblast Žarošicka v teplé oblasti T4. Území je tedy charakteristické dlouhým, teplým a suchým létem, s velmi krátkým přechodným obdobím s mírně teplým až teplým jarem a podzimem. Zima je mírně teplá, suchá až velmi suchá. Sněhová pokrývka trvá jen velmi krátce. (Quitt, 1971) 5.1.2.6 Vegetační pokryv "Centrální část území je souvisle zalesněna. Ve Ždánickém lese je s ohledem na stávající poměry minimální zastoupení vysazovaných jehličnanů, listnáče tvoří více než 80% zdejších lesů. V porostech převažují dubohabřiny s dominancí dubu zimního (Quercus petraea), dubu letního (Quercus robur), habru obecného (Carpinus betulus) s pomístním vyšším nebo nižším zastoupením buku lesního (Fagus sylvatica). Jen ojediněle jsou dochovány starší bukové porosty, jako je 140 let starý porost v PR U Vrby. Biologicky asi nejcennějšími jsou teplomilné doubravy na jižně exponovaných výslunných polohách s oběma druhy dubů, ale občas i teplomilného dubu pýřitého (Quercus pubescens), nebo pomístně s velmi hojným zastoupením jeřábu břeku (Sorbus torminalis) nebo dřínu obecného (Cornus mas) v keřovém patře. V okrajových partiích území převažují bezlesé zemědělsky využívané terény s bohatým zastoupením vzrostlé zeleně, ovocných sadů, vinohradů, teras nebo trávobylinných lad". (Martiško, 2007) "Území parku je jednou z nejvýznamnějších oblastí s výskytem orchidejí vstavačovitých (Orchidaceae) celého Jihomoravského kraje. V bylinném podrostu zdejších lesů roste střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), hnědenec zvrhlý 25

(Limodorum abortivum), okrotice červená (Cephalanthera rubra), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) nebo hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). Bohatě jsou zastoupeny kruštíky, nejhojněji kruštíkem širolistým (Epipactis helleborine), ale také některými vzácnějšími druhy: kruštíkem modrofialovým (Epipactis purpurata), kruštíkem růžkatým (Epipactis muelleri) nebo kruštíkem drobnolistým (Epipactis microphylla). Lze zde ale objevit i některé další významné druhy rostlin jako lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), lilii zlatohlávek (Lilium martagon) nebo medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum). V nelesních, zpravidla teplomilných, trávnících se zvláště hojně objevuje vstavač vojenský (Orchis militaris) a pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). Z dalších tu roste vstavač kukačka (Orchis morio), ojediněle vstavač trojzubý (Orchis tridentata), na vlhčích místech bradáček vejčitý (Listera ovata) a vzácně prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata). Zajímavý je hojný výskyt kruštíku bahenního (Epipactis palustris) na víceméně suchých svazích nebo terasách. Snad největší vzácností je výskyt tořiče včelonosného (Ophrys apifera) v teplomilných trávnících podél jižního okraje lesního komplexu. Bohatě je v teplomilných trávnících zastoupena celá řada významných druhů: sasanka lesní (Anemone sylvestris), hvězdnice chlumní (Aster amellus), hlaváček jarní (Adonis vernalis) (viz fotografické přílohy, obr. č. 2), hořec křížatý (Gentiana cruciata), len žlutý (Linum flavum) nebo len tenkolistý (Linum tenuifolium)" (Martiško, 2007) Dle Lesního hospodářského plánu z roku 2005 LHC Bučovice je věková struktura lesního porostu nevyrovnaná. Nejvíce je zde porostů středního věku, tedy od 7. do 12. věkového stupně. Dosahují větší rozlohy o 13 – 48 %. Tento stav je dán zařazením některých porostů do genové základny. Normální rozlohy dosahuje pouze věkový stupeň 4. a 13. Ostatní věkové stupně mají menší rozlohu o 29 – 97 %. Tento nedostatek je způsoben převodem pařezin na hospodářský tvar lesa v minulosti. 5.1.2.7 Místní fauna "V lesích žije roháč obecný (Lucanus cervus), v teplomilných trávnících, které jsou zpravidla mimořádně významnými entomologickými lokalitami, zase kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Na četných rybnících žije užovka obojková (Natrix natrix). V nelesních plochách po obvodu lesního komplexu je charakteristická ještěrka obecná (Lacerta agilis) a užovka hladká (Coronella austriaca). Hlavně v lesích žijí početné 26

populace ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana hnědého (Rana temporaria), skokana štíhlého (Rana dalmatina) rosničky zelené (Hyla arborea) a čolka obecného (Triturus vulgaris). Na některých mokřadních lokalitách podél severního okraje lesního komplexu se objevuje i blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) nebo kuňka ohnivá (Bombina bombina). Vzácně ve stinných zalesněných žlebech a údolích žije mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Ve zdejších lesích hnízdí jestřáb lesní (Accipiter gentilis), včelojed lesní (Pernis apivorus), datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), krkavec velký (Corvus corax) nebo lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), ve starších bučinách holub doupňák (Columba oenas). V nelesních plochách je charakteristický ťuhýk obecný (Lanius collurio), pěnice vlašská (Sylvia nisoria) nebo krutihlav obecný (Jynx torquilla). Ve stržených březích častěji zahnízdí vlha pestrá (Merops apiaster)." (Mackovčin a kol., 2007) Ze savců zde nalezneme jelena lesního (Cervus elaphus), srnu obecnou (Capreolus capreolus), zajíce polního (Lepus europaeus), netopýra rezavého (Nyctalus noctula) a další. (Frolec, 1986) Dle serveru politavi.cz žije na území Ždánického lesa 84 zjištěných druhů denních motýlů, např. z čeledí: otakárkovití (Papilionidae), běláskovití (Pieridae), modráskovití (Lycaenidae), babočkovití (Nymphalidae) (viz fotografické přílohy, obr. č. 3), okáčovití (Satyridae), soumračníkovití (Hesperiidae) a vřetenuškovití (Zygaenidae). 5.1.2.8 Maloplošně chráněná území PR Mušenice PR Mušenice byla vyhlášena roku 1990, nachází se v katastru obce Rašovice a její výměra je 14,3 ha. Důvodem ochrany jsou společenstva světlých hájů, která jsou druhově velmi bohatá, a mozaika ploch křovinatých a travnatých nacházející se na půdních sesuvech. (Mackovčin a kol., 2007) Z nově vypracovaného Plánu péče o Přírodní rezervaci Mušenice na období 2012 – 2021 vyplývá ohrožení území náletovými dřevinami, dále je nutno provádět pastvu či území kosit, aby zde byly udrženy vzácné stepní druhy rostlin, s čímž také souvisí eliminace invazních bylin. Vzhledem k charakteru společenstev by bylo dobré provést entomologický průzkum zaměřený převážně na motýly, brouky a rovnokřídlé, dále na pavouky 27

a stejnokřídlé. Také by se měl monitorovat dopad provedených managementových opatření. (Křivan, Lysák, 2011) PR Rašovický zlom-Chobot PR Rašovický zlom-Chobot byla vyhlášena v roce 1990 na katastrálním území dvou obcí - Hodějice a Rašovice. Výměra PR je 19,14 ha. Jsou zde chráněný teplomilné druhy rostlin a živočichů, oblast je také chráněna jako vhodné místo pro rozmnožování obojživelníků. (Mackovčin a kol., 2007) Podle Plánu péče o Přírodní rezervaci Rašovický zlom-Chobot 2011 – 2025 ohrožení PR spočívá v přítomnosti náletových dřevin a výmladků rostoucích z pařezů odstraněných dřevin. Nebezpečné je také zarůstání třtinou křovištní. V Plánu péče je navržen inventarizační průzkum obojživelníků, plazů a ptáků a dále je navržena aktualizace entomologického a botanického průzkumu. PR Šévy PR Šévy, vyhlášena již roku 1950, o rozloze 3,47 ha, leží v katastru obce Mouřínov. Jsou zde chráněna teplomilná rostlinná společenstva a ně vázané vzácné druhy hmyzu. (Mackovčin a kol., 2007) PR podle Plánu péče o Přírodní rezervaci Šévy na období 2012 – 2021 musí být chráněna před rozvojem náletových dřevin, rozvojem křovin a jejich výmladností. Dále je nutno pro udržení prosperity lokalitu kosit nebo zde provádět pastvu. Území je také ohroženo zemědělstvím, převážně na svahu nad PR. V PR by bylo dobré provést stejný průzkum jako na území PR Mušenice, tedy entomologický průzkum zaměřený převážně na motýly, brouky a rovnokřídlé, dále na pavouky a stejnokřídlé a monitoring dopadů provedených managementových opatření. (Křivan, Lysák, 2011)

PR U Vrby PR U Vrby, náležící do katastrálního území Lovčice, je nejmladší PR Ždánického lesa. Byla vyhlášena až roku 1994. Její výměra je 30,02 ha a jsou zde chráněny porosty představující společenstva karpatských dubohabřin a bučin, která rostou v podmínkách Ždánického lesa. (Mackovčin a kol., 2007) Nebezpečím pro PR je stejnověkost porostu dosahující asi 140 let, která by mohla vést k jeho rozpadu, aniž by mohl vzniknout zapojený porost dceřiný. Rozpad 28

může urychlit současný zvýšený výskyt tracheomykózních onemocnění vyskytující se na starých dubech. Lokalitu také ohrožuje expanze netýkavky malokvěté, která vytlačuje původní druhy bylinného patra. Bylo by dobré monitorovat výsledky potlačování netýkavky malokvěté, sledovat zásobu semen v půdě a sledovat změnu v bylinné synuzii. (Schneider, 2002) PP Baračka PP Baračka v katastru obce Kloboučky s výměrou 3,02 ha, byla vyhlášena již roku 1950 za účelem ochrany teplomilných společenstev a na ně vázaných významných druhů rostlin a živočichů. (Mackovčin a kol., 2007) PP je velmi ohrožena náletovými a invazními dřevinami, převážně pajasanem žláznatým. Také je nutno zabránit rozšiřování křovin a vytvářet vhodné podmínky pro růst významných druhů rostlin sečí nebo pastvou. V Plánu péče je navrženo provést entomologický průzkum zaměřený převážně na motýly, brouky a rovnokřídlé, dále na pavouky a stejnokřídlé a monitorovat dopad provedených managementových opatření. (Křivan, 2011) PP Hrubá louka PP Hrubá louka s výměrou 1,1 ha se nachází v katastru obce Mouřínov. Byla vyhlášena roku 1990 k ochraně vzácných druhů rostlin, zejména čeledi vstavačovité. (Mackovčin a kol., 2007) Největší nebezpečí pro tamní chráněné druhy rostlin představuje převážně trnovník akát, dále bude třeba rozvolnit zápoj dřevin a snížit podíl borovice, také bude třeba omezit podíl keřů. Je doporučeno provést inventarizační průzkum v oboru botaniky, monitorování populace střevíčníku pantoflíček a sledovat vývoj vegetace na těch plochách, ze kterých byl odstraněn akát. (Matuška, 2010) PP Jalový dvůr PP Jalový dvůr (viz fotografické přílohy, obr. č. 4) s poměrně velkou výměrou – 22,53 ha leží v katastrálním území Heršpice. Byla vyhlášena v roce 1990 jako rybniční biotop s výskytem významných druhu obojživelníků a s vzácnými druhy stepních bylin. (Mackovčin a kol., 2007) Rybník již prošel od vydání Plánu péče pro období 2006 – 2015 mnoha v něm navrženými změnami. Došlo k odbahnění rybníka a opevnění jeho svahů. Také byly 29

vytvořeny nové tůně pro obojživelníky. Ohrožení rybníka působil sportovní rybolov, proto je dnes již regulován. S tím souvisí regulace množství ryb a odstranění nepůvodních druhů ryb. Dále je nutno lokalitu chránit před rozvojem náletových dřevin, ochraňovat rybník před eutrofizací ze znečištění z nedalekých sídel.

PP Ochozy PP Ochozy má rozlohu 0,67 ha, leží v katastrálním území Archlebov a byla vyhlášena roku 2002 na ochranu širokolistých teplomilných trávníků obsahující ponticko-panonské prvky. Roste zde vzácný tořič včelovitý. (Mackovčin a kol., 2007) Nebezpečím pro širokolisté teplomilné trávníky jsou invazní druhy bylin, především třtina křovištní, zlatobýl či topinambur. Také je třeba odstraňovat zmlazující redukované dřeviny či náletové dřeviny zasahující do trávobylinné vegetace. Je nutné provést inventarizační průzkumy klíčových druhů organismů, entomologický průzkum, aktualizovat průzkum botanický a monitorovat vývoj tořiče včelonosného. (Matuška, 2012) PP Žlíbek PP Žlíbek má menší rozlohu – 3,72 ha. Leží v katastru obce Rašovice a byla vyhlášena roku 1990. Jsou zde chráněny teplomilné rostliny, zejména z čeledi vstavačovité. (Mackovčin a kol., 2007) PP je ohrožena nálety dřevin, rozvojem křovin nebo také intenzivním zemědělstvím probíhajícím v ochranném pásmu. V plánu péče je doporučený monitoring hmyzu (především řádů Lepidoptera – Motýli a Coleoptera – Brouci), pavouků, inventarizační průzkum vyšších rostlin a dále je vhodné sledovat vliv kosení a pastvy na tamní společenstva rostlin a bezobralých. (Sedláček, 2010)

30

Obr. 2: Mapa PR a PP (www.kr-jihomoravsky.cz6 – upraveno autorem) Legenda: 1 – PR Mušenice, 2 – PR Rašovický zlom-Chobot, 3 – PR Šévy, 4 – PR U Vrby, 5 – PP Baračka, 6 – PP Hrubá louka,7 – PP Jalový dvůr, 8 – PP Ochozy, 9 – PP Žlíbek

6

Jihomoravský kraj [online] 2012 [cit. 17. 4. 2012] dostupný z WWW?
jihomoravsky.cz/ozp/>

31

5.1.2.9 Evropsky významné lokality Mezi EVL patří již zmíněné PR Šévy, Mušenice a Rašovický zlom-Chobot. Dalšími EVL jsou Polámanky, Mouřínov-Druhý rybník, Lovčický potok a Jordánek (viz fotografické přílohy, obr. č. 5) . Je snahou, aby tato místa byla vyhlášena přírodními památkami. Podle ÚSOP (Ústředního seznamu ochrany přírody) je předmětem ochrany Lovčického potoka a Jordánku výskyt motýla přástevníka kostivalového, Polámanky jsou významné subpanonskými stepními trávníky, polopřirozenými suchými trávníky a faciemi křovin na vápnitých podložích. Mouřínov – Druhý rybník je důležitým stanovištěm kuňky ohnivé.

Obr. 3: Mapa EVL (www.kr-jihomoravsky.cz7 – upraveno autorem) Legenda: 1 – Lovčický potok a Jordánek, 2 – Mouřínov-Druhý rybník, 3 – Mušenice, 4 – Polámanky, 5 – Rašovický zlom-Chobot, 6 – Šévy

7

Jihomoravský kraj [online] 2012 [cit. 17. 4. 2012] dostupný z WWW? < http://geo.kr-

jihomoravsky.cz/ozp/>

32

5.1.2.10 Památné stromy Na území PřP Ždánický les se nacházejí stromy, které dříve měly status stromy chráněné státem. Jedná se o lípu v místě zvaném u Bílého vlka u obce Kobeřice, dub patřící do katastru obce Rašovice a lípa ve stejném katastru v PR Mušenice. Toto označení je již neplatné a žádná ochrana se na ně již nevztahuje, protože nebyly vyhlášeny památnými stromy. 5.1.2.11 ÚSES ÚSES neboli územní systém ekologické stability je podle zákona 114/ 1992 Sb. vzájemně propojený soubor ekosystémů, které jsou přirozené i pozměněné, ale zůstávají přírodě blízké. Rozlišují se tři typy ÚSES – místní, regionální a nadregionální. Dle map prochází osa nadregionálního biokoridoru od Bošovic středem zalesněné oblasti až po vrch U Slepice vzdušnou čarou v délce asi 15 km a průměrné šířce asi 3 km. Nadregionální biokoridor zahrnuje v podstatě celý PřP, kromě S nezalesněné části a hranici na východní straně parku tvoří od jihu zalesněné území obce Lovčice zvané Ve Smrčkách a dále jde na S kolem Ždánic přes území zvané Močidla až k vrchu U Slepice, dále V k vrchu Šnek v katastru obce Snovídky a obloukem se vrací severní částí katastru Ždánic k vrchu Svatá, odkud jde po lesní hranici zpět na Z. Nadregionální biocentrum jde od V části hranic biokoridoru po hranicích parku od Lovčic po S hranici katastru obce Nechvalín, kde dále pokračuje po hranici lesa směrem na S až k nejvyššímu vrchu obce Snovídky Hradisko, odkud jde JV směrem k vrchu Šnek, kde se dostává zpět k hranici nadregionálního biokoridoru. (portál mapy.nature.cz) 5.1.2.12 Významné krajinné prvky Existují dva druhy VKP – ze zákona a registrované. Mezi VKP dle zákona 114/1992 Sb. patří vodní toky, údolní nivy, rybníky, jezera, rašeliniště a lesy. Registrace VKP se opět řídí zákonem o ochraně přírody a krajiny a ve Ždánickém lese to jsou: Čtvrtě v Uhřicích – suchomilná až mezofilní společenstva původních druhů rostlin s výskytem významných druhů rostlin - hadí mord rakouský či vítod větší. (Oznámení Čj. ŽP/96/33/3189) 33

Stráň nad jelenem ve Ždánicích – trávinno-bylinná lada s výskytem teplomilných druhů rostlin a hmyzu. (Oznámení Čj. ŽP/99/33/6204) Louky nad jelenem ve Ždánicích – společenstva mokřadních a mezofilních luk s výskytem silně ohroženého prstence pleťového či užovky obojkové. VKP je velmi významná lokalita pro rozmnožování obojživelníků. (Oznámení Čj. ŽP/99/33/6350) Klče ve Ždánicích – bylinná společenstva se vzácnými a ohroženými druhy rostlin – vstavač vojenský, bradáček vejčitý, dále je zde vhodné místo pro hnízdění ptactva nebo jako úkryt pro zvěř. (Vyhláška Čj. ŽP/99/33/749) Habrový ve Ždánicích – jedná se o starý sad, kde jsou chráněna bylinná společenstva se vzácnými a ohroženými druhy rostlin – sasanka lesní, prvosenka jarní, vstavač vojenský. Sad také poskytuje úkryt pro zvěř a hnízdní možnosti pro ptactvo. (Vyhláška Čj. ŽP/99/33/473) Žabinky ve Ždánicích – bylinná společenstva se vzácnými a ohroženými druhy rostlin – vstavač obecný a vojenský, pětiprstka žežulník, zvonek klubkatý a broskvolistý či prorostlík srpovitý. Dále je zde hojný výskyt mnoha druhů motýlů. (Vyhláška Čj. ŽP/99/33/1563) Záhumenice

v Nechvalíně – s převážně protierozní významem + zvyšování

biodiverzity. (Vyhláška Čj. ŽP/94/33/3381) VKP s evidenčním číslem 24-44-22/7 v Bohuslavicích – rostlinná společenstva představující zbytek typické vegetace širšího okolí Bohuslavic. (Oznámení Čj. ŽP/94/33/2284) V podsedkách v Bohuslavicích – vegetace subxerotermních trávníků s výskytem pestrých společenstev živočichů, převážně motýlů. (Oznámení Čj. ŽP/94/33/2277) Výběh v Bohuslavicích – vegetace kosených subxerotermních porostů s výskytem hořce křížatého. (Oznámení Čj. ŽP/94/33/2284) Stráň u Nemotic – JZ stráň s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin a s ruderalizovanými společenstvy. (Vyhláška Č.j.:2028/02) Dílce u kopanic ve Snovídkách – stráň lesa s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin. (Vyhláška Č.j.:ŽP – 2042/02) Stráň u Snovídek – JZ stráň s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin. (Vyhláška Č.j.:ŽP – 2042/02) Čtvrtky ve Snovídkách – lem lesa s výskytem teplomilné vegetace a vzácných a chráněných druhů rostlin. (Vyhláška Č.j.:ŽP – 2042/02)

34

Osmosty v Marefách – travnatá lada s výskytem teplomilných druhu rostlin –např. hvězdnice chlumní. (Vyhláška Č.j.: 2020/02) Hřbitovní mez v Křižanovicích u Bučovic – travnatá mez s výskytem teplomilných a suchomilných druhů rostlin – např. vstavač vojenský. (Vyhláška Č.j.: 2017/02) Milešovická stráň – teplomilná vegetace s výskytem ohrožených a chráněných druhů. Je snahou docílit vyššího stupně ochrany. (Vyhláška Č.j.: 2021/02)

Obr. 4: Mapa VKP (www.kr-jihomoravsky.cz8 – upraveno autorem) Legenda: 1 – Čtvrtě, 2 – Stráň nad jelenem, 3 – Louky nad jelenem, 4 – Klče, 5 – Habrový, 6 – Žabinky, 7 – Záhumenice, 8 – VKP s evidenčním číslem 24-44-22/7, 9 – V podsedkách, 10 – Výběh, 11 – Stráň u Nemotic, 12 – Dílce u kopanic, 13– Stráň u Snovídek, 14 – Čtvrtky, 15 – Osmosty, 16 – Hřbitovní mez, 17 – Milešovická stráň 5.1.2.13 Naučná stezka Ždánickým lesem První část stezky byla zpřístupněna roku 1996 díky podpoře komise životního prostředí, Domu dětí a mládeže ve Ždánicích, zastupitelů města, a místních ochránců přírody. Cílem bylo seznámit lidi s historickými a přírodními zajímavostmi PřP pomocí 8

Jihomoravský kraj [online] 2012 [cit. 17. 4. 2012] dostupný z WWW? < http://geo.kr-

jihomoravsky.cz/ozp/>

35

informačních tabulí. Roku 1998 byla stezka rozšířena o další čtyři stanoviště. V roce 2007 bylo v okolí Ždánic objeveno přírodní bohatství v podobě nádherné mozaikovitosti krajiny – polí, sadů, vinohradů trávníků, kdy šetrné zemědělství umožnilo vytvořit ideální životní podmínky pro tisíce druhů rostlin a živočichů, z toho desítky druhů patří mezi vzácné a ohrožené. Významné území se nachází na západním úpatí PřP Ždánický, jelikož má charakter lesostepí a stepí. Ohromnou zachovalost těchto území představují především denní motýli, kterých v PřP žije téměř 80 druhů. Toto území je pojmenováno jako Motýlí ráj a roku 2011 se stalo součástí naučné stezky. Součástí stezky je EVL Lovčický potok a Jordánek, studánky, vodní nádrže, Motýlí ráj, Haluzická hájenka, altánky a odpočívadla, myslivecká zařízení a jiné. Důležitou součástí jsou informační tabule popisující základní informace o naučné stezce i o historii města Ždánice, o hydrologii, geologii, těžbě ropy a plynu a tabule vyobrazující

a

popisující

druhy

rostlin,

zvěře,

ptactva

a

hmyzu.

(portál

infocentrumzdanice.cz) 5.1.2.14 Nerostné suroviny Ždánický les je významným nalezištěm nerostných surovin a to ropy a zemního plynu. Naleziště těchto surovin a jejich těžba probíhá na území katastrů obcí Uhřice, Dambořice, Kloboučky, Mouřínov, Vícemilice, Ždánice a Žarošice, těžba z jednoho vrtu v Mouřínově již byla zrušena. V Heršpicích probíhá pouze těžba zemního plynu. Území PřP je také nalezištěm cihlářské suroviny, jde o oblast u Ždánic, kde v minulosti probíhala povrchová těžba jílu, jílovce a spraše. Druhou oblastí je ložisko u Letošova, kde je vhodnou surovinou prachovec a spraš. Zde ovšem nebyly suroviny dosud těženy. (www.mapy.nature.cz)

36

5.1.3 Historická charakteristika 5.1.3.1 Kulturně historický vývoj Oblast Ždánického lesa byla dle nálezů ve Ždánicích či Archlebově osídlena již v paleolitu (starší době kamenné), ze střední doby kamenné – mezolitu nejsou žádné výrazné nálezy, ty se objevují až v neolitu. Od této doby se začínají střídat různé druhy kultur. Jako první se objevuje tzv. kultura volutová s nalezištěm v okolí obce Mouchnice. Asi před 2 tisíci lety byla do této oblasti přinesena tzv. šňůrková keramika, dále pak kultura zvoncových pohárů (především u obce Marefy). V mladší době kamenné se sem díky rozvíjejícímu se obchodu dostávají výrobky z bronzu a tedy kultura únětická. Výrazné osídlení je zde v mladší době bronzové (1400 let př. n. l.), kdy oblast osídlili tzv. mohyloví lidé, kteří se živili pastevectvím, později také zemědělstvím. Doba železná je zde ve znamení halštatské kultury. Ve 3. – 4. stol. př. n. l. se zde objevují Keltové, kteří na dlouhou dobu ovládli celou oblast, proto ovlivnění římskou kulturou bylo minimální. Ve 4. a 5. stol n. l. přichází Slované, po kterých zůstalo mnoho artefaktů. Další nálezy pochází z období Velkomoravské říše z 9. a 10. stol. n. l. Po rozpadu říše začala postupně v okolí klášterů, milířů nebo u významných obchodních cest vznikat města a osady. Životní podmínky ovšem nebyly dobré, neboť lidé byli pod nadvládou církevní nebo světské vrchnosti. I proto zde našlo podporu hnutí husitů. Postupně vznikaly různé sekty, které nakonec splynuly s novokřtěnci. Ti se zde objevili v 16. století. Rozvoj zastavila třicetiletá válka, kdy obce byly drancovány a vypalovány a některé zcela zanikly. Po válce byla utužena robota a probíhala rekatolizace. Odpor lidu byl především pasivní. Od 18. století, kdy ve městech vznikaly manufaktury, začíná pomalu úpadek tradičních řemesel. V polovině 19. století vznikají zemědělské podniky, např. cukrovar ve Ždánicích. (Vahala, 1965) 5.1.3.2 Využití území člověkem Ačkoliv je oblast silně zalesněna, vždy se jednalo převážně o zemědělsky založené vesnice. V době vzniku vesnic se obyvatelstvo živilo chovem dobytka a rolnictvím. Velice brzy ovšem začali s vinohradnictvím, chovem ovcí a místy byl pěstován chmel. Lidé se také živili dřevorubectvím či pálením dřevěného uhlí v milířích. Dodnes je jeden zachován u obce Lovčice. Rozvíjela se také řemesla, např.

37

v Marefách bylo vyráběno stolní náčiní. Tento hospodářský ráz zůstal prakticky nezměněn až do 17. – 18. století, kdy vznikem manufaktur začínají zanikat některá tradiční řemesla. Výraznou změnu ve struktuře pěstovaných plodin znamenalo zbudování cukrovaru ve Ždánicích, kdy byla polovina cukrové řepy pěstována v blízkosti tohoto cukrovaru. (upraveno dle Vahala, 1965)

38

5.1.4 Kulturní charakteristika oblasti 5.1.4.1 Zastoupení kultur Území PřP je silně zalesněno.Většinovým vlastníkem lesních pozemků je Česká republika. Některé menší parcely jsou v soukromém vlastnictví, ovšem i tak většinu lesů obhospodařují Lesy České republiky s.p. a Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Okraj území tvoří zemědělská půda. Největší plochu zaujímá půda orná, na které jsou pěstovány ponejvíce obilniny, kukuřice, řepka olejná, jen velmi málo se pěstuje jetelovin. Převážně v jižní a západní části katastru se nachází poměrně velké množství vinic a sadů. Úzké okolí obcí povětšinou lemují zahrady. (viz. Mapové přílohy – mapa č.1: Mapa landuse) Tab. č. 1: Odhadovaná výměra pozemků Druh pozemku

Výměra (ha)

Orná půda

5772

Vinice

180

Zahrady

359

Ovocné sady

109

Trvalé trávní porosty

457

Lesní půda

10 000

Vodní plochy

150

Zastavěné plochy

380

Ostatní plochy

593

Zdroj: www.risy.cz9 – upraveno autorem 5.1.4.2 Současný stav osídlení Obce ležící v PřP jsou rozmístěny převážně po jeho hranicích. Šest obcí má počet obyvatel do 500, jsou to Mouchnice, Mouřínov, Nemotice, Nevojice, Snovídky a Nechvalín. Jedenáct obcí má počet obyvatel od 500 do 1 000 – Heršpice, Kobeřice u Brna, Křižanovice, Lovčičky, Milešovice, Nížkovice, Rašovice, Lovčice, Archlebov,

9

Portál regionálních informačních servisů [online] 2012 [cit. 10. 2. 2012] Dostupný z WWW:

39

Uhřice, Bukovany, nad tisíc obyvatel mají obce Žarošice (s osadami Silničná a Zdravá Voda), Nesovice (s obcí Letošov), Dambořice, a města Ždánice a Bučovice (s obcemi Kloboučky, Marefy a Vícemilice). Ještě do obcí PřP patří Bohuslavice u Kyjova, které jsou ovšem městskou částí města Kyjova. (portál risy.cz) Tab. 2.: Počet obyvatel v jednotlivých obcích a městech Počet obyvatel < 500

Počet

Počet

obyvatel

obyvatel

500 - 1 000

> 1 000

Mouchnice

340

Archlebov

857

Bučovice

6 455

Mouřínov

455

Bukovany

765

Dambořice

1 342

Nechvalín

362

Heršpice

644

Nesovice

1 170

Nemotice

375

Kobeřice u Brna

651

Žarošice

1 042

Nevojice

395

Křižanovice

755

Ždánice

2 630

Snovídky

361

Lovčice

790

Lovčičky

578

Milešovice

671

Nížkovice

659

Rašovice

627

Uhřice

709

Zdroj: www.risy.cz10 – upraveno autorem 5.1.4.3 Charakter osídlení a zástavby Historický tvar zástavby obcí zůstal nezměněn. Hlavní ulice jsou vedeny podél hlavní silnice, do stran vybíhají boční ulice. Oproti historickému tvaru se některé ulice prodloužili, jiné nově vznikly. 5.1.4.4 Technická infrastruktura a občanská vybavenost Všechny obce jsou spojeny autobusovou dopravou IDS JMK, případně kombinací vlakové a autobusové dopravy. Taktéž je všude zaveden plynovod

10

Portál regionálních informačních servisů [online] 2012 [cit. 10. 2. 2012] Dostupný z WWW:

40

a vodovod. Čistírnu odpadních vod mají pouze Bučovice, Nížkovice, Ždánice, Dambořice a Uhřice, buduje se v obci Bošovice. Všechny obce mají knihovnu a hřiště, většina má sbor dobrovolných hasičů, sakrální stavbu a hřbitov, také mateřskou školu a základní školu alespoň od 1. do 5. třídy. V rámci zdravotnictví jsou na tom nejlépe Bučovice, což je dáno jejich velikostí. V některých obcích sídlí praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a mládež, stomatolog a lékárna či pobočka lékárny. Ve Ždánicích také funguje dům s pečovatelskou službou. (portál risy.cz) 5.1.4.5 Rekreační lokality a zahrádkářské kolonie mimo zastavěná území obce Na východní hranici PřP se rozkládá rekreační zařízení pro dětské tábory Haluzice, které je využíváno pro celoroční pobyty Domovem dětí a mládeže ve Ždánicích a také jako Středisko environmentální výchovy dětí, mládeže a rodin s dětmi. V katastru obce Nevojice je vybudován rekreační objekt Jitřenka Zahrádkářských kolonií v PřP není mnoho. Jedna leží u Bučovic, další se rozprostírá za městem Ždánice, také lze jednu najít u Bošovic a posledními zahradami ležícími ve větší vzdálenosti od obce jsou zahrady v katastru Mouchnic. Ždánickým lesem také vede mnoho cyklistických stezek, které jsou od jara do podzimu hojně využívané. 5.1.4.6 Drobná kultovní architektura v krajině V celé krajině lze najít roztroušeně ponejvíce kříže, ale i kapličky, boží muka, někdy také obrázky svatých. Kříže i kapličky byly často stavěny jako poděkování za ochranu či zdraví, nebo jako upomínka tragické události. Kapličky jsou zasvěceny některému

svatému

–

sv. Floriánovi

v Žarošicích

a v Lovčičkách,

sv. Anně

v Lovčičkách a Milešovicích nebo Panně Marii Lourdské v Milešovicích (viz fotografické přílohy, obr. č. 6). Boží muka lze najít např. v Mouchnicích nebo mezi Ždánicemi a Archlebovem. U největších mostů přes potoky a říčky stojí téměř v každé obci socha sv. Jana Nepomuckého jako patrona na ochranu před povodněmi. Mezi nejčastější obrazy, které lze v katastrech obcí najít, patří obraz sv. Huberta, patrona myslivců, který je umístěn např. ve Ždánicích v místech zvaných na Salaši nebo v Žarošicích v Klášově.

41

5.1.4.7 Jiné solitérní stavby Mezi solitérní stavby patří lyžařská sjezdovka v Uhřicích. V katastru obce Žarošice jsou to billboardy umístěné na hlavním silničním tahu Hodonín-Brno. Zde jsou také umístěny dvě čerpací stanice. Na severu katastru stojí bývalý vojenský areál. Ten je už více než 20 let nevyužívaný a v současnosti neobyvatelný. Velkou solitérní stavbou Ždánického lesa je ekofarma Jalový dvůr, zabývající se převážně chovem ovcí a koní, důležitou součástí je také hostinec. Další významnou stavbou je Haluzická hájenka využívaná jako rekreační areál či rekreační objekt Jitřenka v Nevojicích. Za obcí Mouchnice se rozkládá velký průmyslový areál firmy STABILA zabývající se výrobou potřeb pro rybáře. Dalším stavbou Ždánického lesa je areál společnosti Moravské naftové doly, který je vystavěn téměř na nejvyšším vrcholu PřP zvaným U Slepice. Kolem, převážně severním směrem, se rozprostírá několik dalších malých sond. (viz fotografické přílohy, obr. č. 7) Další solitérní stavbou jsou hřbitovy obcí Nechvalín a Křižanovice u Bučovic. Nechvalínský hřbitov leží asi 350 m za obcí, ale jen asi 50 m od obce Ostrovánky. Tento hřbitov je pro obě obce společný. Hřbitov obce Křižanovice leží asi 500 m JV od obce. V severozápadní části katastru obce Lovčičky stojí samostatně dva obytné domy, komín po bývalé cihelně a skládka na pozemcích po této cihelně. Mezi solitérní stavby patří solární panely, vodojem a zemědělské stavby stojící vedle sebe nad obcí Bošovice. Zemědělský objekt stojí samostatně také v blízkosti obce Milešovice. Mezi Bučovicemi a Kloboučkami je malá průmyslová oblast s několika areály, mezi něž se řadí např. bývalá pila či areál s prodejem dříví. Dále mezi Kloboučkami a Ždánicemi jsou umístěny tři sondy těžící ropu. Na severní straně katastru Ždánic se nad městečkem tyčí zesilovač. Další větší stavbou je menší samota zemědělského charakteru u Bohuslavic u Kyjova. V celém areálu PřP Ždánický les lze najít také mnoho samot stojících ve větší vzdáleností za obcemi, blízko lesa nebo i v lese sloužící jako chaty. 5.1.4.8 Krajinné dominanty smíšeného a kulturního charakteru Protože okrajová území PřP jsou tvořena intenzivně využívanou zemědělskou půdou s vysokým zorněním a také zástavbou, lze určit jako dominanty solitérní stromy 42

stojící v krajině nebo případnou pásovou zeleň okolo vodních toků či zbytky remízků. Také kostely stojící z historického hlediska strategicky na kopcích tvoří dominanty nejen v rámci obcí, ale svým umístěním jsou rozpoznatelné i z větších dálek. Na severu PřP je také díky poměrně rovinatému terénu velmi výraznou dominantou zásobník na krmivo u obce Marefy. Nad Bošovicemi se výrazně tyčí vodojem zemědělské společnosti Agroklas, kolem něj je několik řad solárních panelů. Druhou dominantou obce je tvrz, která je nedaleko zmíněného vodojemu. V otevřené zemědělské krajině jsou někdy dominantní mohutné sloupy elektrického vedení, jako například u obce Bošovice. 5.1.4.9 Místa významná z hlediska kulturního vývoje Významným místem je zaniklá vesnice Konůvky. Leží na jihu katastru obce Kobeřice. Datuje se od 13. do 15. století, kdy byla patrně zničena za husitských válek. Dodnes je zde vidět základy několika domů, pec či motte. Byl zde nalezen také hřbitov a pozůstatek kostela, kostnice, ale také větrného mlýna či panského sídla – tvrze. Z archeologických nálezů lze usuzovat, že hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství, patrně i vinařství. Také se zde rozvíjela řemesla a obchodování, které umožňovala nedaleká cesta vedoucí do Uher. Místo je udržované, vede přes něj naučná stezka a je poměrně dosti navštěvované. (Zaniklá středověká ves Konůvky, text z informační tabule, Manuskript) V PřP bylo vesnic více, ale nejsou o nich dostatečné záznamy. Jedná se například o Mezilesice a Němčány u Kobeřic, Skřípov u Bošovic, Bohušky při hájence Mušenice nad Rašovicemi, Schadendorf u Ždánic, Škodová Lhota, Rohoří a Lhota Z od Ždánic, Zychov severně a Přestavlky východně od Lovčic, Smutéřov severně od Archlebova, dále Dobešovice, Dvorce či Staré Blažovice. (Vrbas, 1930) Ve Ždánickém lese se nachází také několik hrádků a tvrzí. Po většině zbyly už jen základy či příkopy, mnohé zanikly zcela, místa staveb zarostla lesem, byla rozorána nebo na nich byly vystavěny jiné domy a dnes již ani není poznat, kde se nacházeli. Jedinou tvrzí, která stojí dodnes je tvrz v Bošovicích (viz fotografické přílohy č. 8). První písemná zmínka o ní je již z roku 1298. Prošla mnoha úpravami a její dnešní podoba jí byla dána již v pol. 17. stol. Dříve zde byly konány kulturní akce, dnes není v dobrém stavu, jsou nutné opravy. (portál hrady.cz) 43

Další památkou je hrádek Kepkov. Doba jeho vzniku ovšem není známa, ale z archeologických nálezů a po porovnání s nálezy z nedaleké zaniklé vsi Konůvky se usuzuje na 12. stol., roku 1531 je ale už v písemnostech veden jako pustý. Podnes je místo stavby patrné, vystupuje jako komolý kužel, který obtékají dva příkopy. (Šaurová, 1977) Hrádek u Snovídek nelze přesně datovat a ani na jeho zařazení do období středověku nejsou dostatečné historické důkazy. Pravděpodobně byl postaven ze dřeva a pálené hlíny a zanikl požárem. (portál hrady.cz) Dalším je hrádek u Nevojic, místo jeho výskytu ovšem není nijak udržováno. Jeho východní část byla rozorána, zbytek je pokryt lesem či keři. Na jihu přesto zůstala zachována část příkopu s náznakem valu. Stejně jako v předchozím případě nelze hrádek zatím přesně datově určit. (portál hrady.cz) V Nevojicích stávala tvrz asi již od 14. stol. a zanikla pravděpodobně po připojení obce k městu Bučovice na počátku 16. stol. Tvrz se rozkládala v místech dnešní farní zahrady nad kostelem sv. Mikuláše. (portál hrady.cz) Tvrz byla také v obci Nemotice, dnes je již zaniklá. Historické prameny se o ní poprvé zmiňují v roce 1371, poslední je z roku 1531, nedlouho poté byla pravděpodobně opuštěna. (portál hrady.cz) Zbytky Ždánického hradu leží na sever od města na kopci Palánek. První zmínka o hradu, nesoucí stejný název jako kopec, pochází z roku 1349. Dnes je místo zarostlé keři a stromy a proto je prakticky neprůchozí a špatně viditelné. Ještě v 18. století zde byly znatelné zbytky hradu – části zdí i s okny, dnes už vše nenávratně zmizelo. (portál hrady.cz) Další hrádek u Ždánic je pojmenovaný jako Hrádek či Újezd. Vznikl pravděpodobně ke konci 14. století nedaleko tehdejší vsi Lhota. Je možné, že hrádek nikdy nebyl dokončen z důvodu připojení Lhoty ke Ždánicím, kvůli čemuž ztratil význam. (portál hrady.cz) U obce Lovčice v místech kde se dosud říká Na hradě či Na hradisku stávala tvrz Zychov ještě v 15. století. (Vrbas, 1930) Pozůstatky tvrze lze také najít u Haluzic. Místo je pojmenováno podle zaniklé vesnice Haluzice. O vzniku tvrzi nepojednávají žádné písemné prameny, ví se ovšem že koncem 15. století již byla opuštěna. (portál hrady.cz)

44

Tvrz Zámčisko u zaniklé vsi Mezilesice u Kobeřic je doložena mezi lety 1210 až 1497 a patřila zábrdovickému klášteru v Brně. Místu, kde tvrz dříve stávala, se dodnes říká Zámčisko. (portál zdanickyles.unas.cz)

5.1.4.10 Negativní jevy v krajině Za nejpodstatnější negativní jevy lze považovat těžbu ropy. Nejenže hrozí znečištění okolní krajiny případným unikem ropy, ale také únikem látek, které se užívají k čištění strojů, vrtáků apod. Stejné nebezpečí představuje také zásobník zemního plynu v Uhřicích, který je sice situován mimo PřP, ale je jen několik metrů od hranic PřP, kdy by případná havárie mohla způsobit požár lesa. Stejné problémy by mohly způsobit i případné nové vrty a sondy v lese, kde by při špatném navrtání mohl hrozit propad půdy či výbuch. Dalším obrovským problémem je eroze půdy. Dle VÚMOP (Výzkumného ústavu meliorace a ochrany půd) – portálu sowac-gis.cz je veškerá orná půda Ždánického lesa ohrožena převážně vodní erozí. To je na velké části půd dosti zřetelné, zejména na svažitých pozemcích. Orná půda více než poloviny katastrů všech obcí a měst PřP spadá mezi půdy nejohroženější vodní erozí, což je nejvyšší stupeň ohrožení. Ohrožení orných půd větrnou erozí není veliké, některé katastry nejsou ohroženy vůbec, v jiných poškozením orné půdy větrem je. Je to způsobeno především vysokým zorněním a absencí zeleně, která by pomáhala udržet vodu v půdě a zároveň snižovala erozní účinky větru. Také je ve většině případu užíván nevhodný způsob orby, kdy se místo po vrstevnici používá orba po spádnici.

45

Tab. č. 3: Ohroženost katastrů vodní erozí Půdy nejohroženější

Půdy silně ohrožené

Půdy ohrožené

Archlebov

Bučovice

Křižanovice

Bohuslavice

Bukovany

Bošovice

Kloboučky

Dambořice

Letošov

Heršpice

Marefy

Kobeřice u Brna

Milešovice

Lovčice u Kyjova

Nesovice

Lovčičky

Vícemilice

Mouchnice

Žarošice

Mouřínov Nechvalín Nemotice Nevojice Nížkovice Rašovice Snovídky Uhřice Ždánice Zdroj: www.ms.sowac-gis.cz11

11

SOWAC GIS vodní a větrná eroze půd ČR [online] 2012 [cit. 23. 3. 2012] Dostupný z WWW:



46

Tab. č. 4: Ohroženosti orné půdy větrnou erozí na katastrech Půdy ohrožené

Půdy mírně ohrožené

Půdy náchylné

Půdy bez ohrožení

Uhřice

Archlebov

Bošovice

Bukovany

Dambořice

Bohuslavice u Kyjova

Kloboučky

Lovčice u Kyjova

Bučovice

Milešovice

Marefy

Heršpice

Mouřínov

Žarošice

Kobeřice u Brna

Vícemilice

Křižanovice Letošov Lovčičky Mouchnice Nechvalín Nemotice Nesovice Nevojice Nížkovice Rašovice Snovídky Ždánice Zdroj: www.ms.sowac-gis.cz 12 Velmi neesteticky vypadají holiny, které jsou dělány v rámci obmýtní doby. Holiny mají pravidelné geometrické tvary (většinou obdélníkové) a v krajině působí rušivým dojmem. Nesečené louky, které se rozkládají např. na Mouřínovsku některé i na Ždánicku, znamenají ztrátu lučních biotopů především pro různé druhy motýlů, brouků a jiného hmyzu, ale také pro mnohé druhy rostlin. Vzhledem k tomu, jak významný je celý Ždánický les jako biotop motýlů, je třeba o tyto louky pečovat. Velmi negativně působí tvorba malých černých skládek a povalující se odpadky. Skládky vznikají převážně za obcemi na nevyužívaných polích, v příkopech či na okrajích lesa. Problémy s odpadky jsou podél silnic, na odpočívadlech, ale také 12

SOWAC GIS vodní a větrná eroze půd ČR [ [online] 2012 [cit. 23. 3. 2012] Dostupný z WWW:



47

u cyklostezek, např. v místě zvaném U Andělíčka, kde byl instalován odpadkový koš, který ovšem není dostatečně často vyvážen. Jako negativní jev by se dalo hodnotit i to, že některé oblasti PřP jsou dle mapy z portálu nature.cz územím vhodným pro větrné elektrárny. Jedná se o oblast SV od obce Kobeřice u Brna, oblast na V od Bošovic, V od Nížkovic, S katastru obce Žarošice, J část katastru obce Mouřínov, J od vrchu jménem Prostřední vrch, široké okolí vrchu U Slepice, S nad obcí Bukovany a V a SV od Nechvalína. Pokud by byl záměr tyto elektrárny vybudovat, staly by se dominantami krajiny a čímž by byl narušen krajinný ráz.

48

5.2 Krajinné celky Celou oblast PřP Ždánický les je možno rozdělit do 3 krajinných celků KC – Centrální les, KC Slovácko a KC Haná. Dle Jeřábka lze zařadit prakticky všechny obce PřP do etnografického celku Hanácké Slovácko, proto obce blíže etnografickému celku Haná byly zařazeny do KC Haná a obce blíže etnografickému celku Slovácko byly zařazeny do KC Slovácko. KC Centrální les KC Centrální les je tvořen souvislou lesní oblastí katastrů obcí PřP, kterou narušují pouze zásahy lesníků, a to lesními holinami. Je charakteristický přírodě blízkou dřevinnou skladbou, tedy dubohabřinami s dominancí dubu zimního, dubu letního a habru obecného. Vzácně lze na exponovaných svazích najít přimíšený teplomilný dub pýřitý. Lze zde však také najít téměř čisté bučiny. Typickým místem výskytu je PR U vrby – jediná PR tohoto KC, obdobný porost lze najít i Z od osady Zdravá Voda. Nad Lovčicemi leží genová základna Lovčice o velikosti 989 ha. Zájmovými dřevinami genové základny jsou dub zimní, dub letní a buk lesní. (Lesní hospodářský plán, 2005) Kromě zmíněné PR U Vrby je zde PP Jalový dvůr a EVL Jordánek a Lovčický potok. Lesem prochází také naučná stezka Ždánickým lesem. V KC Centrální les lze najít pozůstatky po některých zaniklých tvrzích čí hrádcích - Kepkov, Palánek, Hrádek, Zychov. Také jsou zde písemně doloženy vesnice - Mezilesice a Němčány u Kobeřic, Skřípov u Bošovic, Bohušky při hájence Mušenice nad Rašovicemi, Schadendorf u Ždánic, Zychov severně a Přestavlky východně od Lovčic, Smutéřov severně od Archlebova. Po zaniklé vsi Konůvky zbyly v lese základy budov, o místo je pravidelně pečováno a je poměrně hojně navštěvováno. U Lovčic lze také najít poslední funkční milíř celého PřP. V OKR se nachází významné ložisko ropy a zemního plynu. Převážně po severní části lesa je zbudovaný systém sond a vrtů. Na vrchu U Slepice je postaven areál Moravských naftových dolů, poskytující technické zabezpečení všem přilehlým vrtům. Zde se také ropa těží a uskladňuje. V lese je možno najít další solitérní stavby, a to bývalá vojenská kasárna, která jsou dnes ve velmi špatném stavu a jsou neobyvatelná. Dále se zde nachází ekofarma Jalový dvůr zabývající se chovem ovcí a koní. Součástí je restaurace fungující od jara 49

do podzimu. Dalšími areály lesa jsou rekreační tábory Haluzice či Jitřenka. Haluzice jsou také součástí naučné stezky. Celá lesní oblast je bohatá na kříže a obrázky svatých – převážně sv. Huberta – patrona myslivců. Tab. č. 5: Výčet charakteristik krajinného rázu KC Centrální les Význam Projev Charakteristika zásadní + přírodě blízká dřevinná skladba významný + chráněná území, EVL a VKP významný + zaniklé vesnice, hrádky a tvrze významný + množství chráněných druhů významný vrty ropy a zemního plynu významný vojenská kasárna významný + ekofarma významný 0 rekreační tábory významný 0 vysoký počet drobných sakrálních staveb Pozn.: [+] jednoznačně pozitivní, [0] neutrální, [-] jednoznačně negativní KC Slovácko KC Slovácko náleží celý PřP Ždánický les okresu Hodonín bez lesní části a bez obce Mouřínov, která, ačkoliv patří do okresu Hodonín, spadá do etnografické oblasti Haná. Nachází se v poměrně kopcovitém terénu. Osídlení je díky archeologickým nálezům z Archlebova datováno již do paleolitu, i když nebylo souvislé. Na území KC Slovácko je doloženo několik vesnic a tvrzí, většinou ovšem zanikly ve středověku. I přes vysoké zalesnění obce byly a dodnes jsou zemědělské. Pouze v obci Lovčice je dodnes zachován a používán poslední milíř celého PřP, ve kterém se pálí dřevěné uhlí. KC je charakteristický větší mozaikovitosti vinic, sadů, luk, pastvin a polí. Nachází se v něm více roztroušené zeleně a více zeleně také tvoří hranice mezi jednotlivými pozemky. Ovšem i tak jsou katastry obcí význačné vysokým zorněním půdy.

50

OKR Ždánice OKR Ždánice má utvořenu nejvýraznější mozaiku z polí, luk, starých sadů, zahrad, vinic a pastvin, pro kterou je tato oblast vysoce ceněna a nelze ji najít v žádném jiném OKR. Také proto je zde nejvíce VKP ze všech katastrů PřP – Stráň nad Jelenem, Louky nad Jelenem, Klče, Habrový a Žabinky. Lze v nich najít silně ohrožený vstavač vojenský, ohroženou sasanku hajní aj. Jsou to pozůstatky po způsobu obhospodařování předků a jsou velice důležité nejen pro druhovou pestrost rostlinnou, ale také živočišnou na tato společenstva rostlin vázanou. Jedná se především o hojně zastoupený řád motýli – zde se nachází také Motýlí ráj, součást naučné stezky. U města se rozkládají Panské rybníky. V městečku stojí zámek vybudovaný roku 1569, který dnes slouží jako muzeum, lékárna či ordinace lékaře. Také je zde možno najít drobné sakrální stavby – Boží muka u silnice mezi Ždánicemi a Archlebovem a kříže. Na území Ždánic ležící v PřP nestojí samostatně žádné zemědělské ani průmyslové budovy. Ovšem na kraji města je areál benzinové pumpy a bývalých šroubáren, dnes stále využívaný a S nad obcí stojí zesilovač. Tab. č. 6: Výčet charakteristik krajinného rázu OKR Ždánice Význam Projev Charakteristika zásadní + mozaika pozemků významný + vysoký počet VKP významný + naučná stezka významný + množství chráněných druhů významný zesilovač významný prům. areál Pozn.: [+] jednoznačně pozitivní, [0] neutrální, [-] jednoznačně negativní OKR Archlebov, Žarošice, Uhřice OKR Archlebov, Žarošice, Uhřice je charakteristická vysokým podílem vinic. Ty spolu se sady vysazenými převážně na terasách, menšími poli a roztroušenou zelení vytváří v blízkosti lesa pěknou mozaiku. Naopak území blízko obce tvoří většinou velké bloky orné půdy s malým podílem rozptýlené zeleně. Pouze místy rostou solitérní stromy či jsou zde zbytky remízků a mezí. Převážně v Uhřicích je větší rozdrobenost také díky menším polím tzv. záhumenkám, které jsou zde nejvíce patrny a obklopují obec z celé východní strany, což je dáno zasazením obce do malé vzdálenosti od lesa. 51

V OKR se na území obce Archlebov rozkládá PP Ochozy s výskytem kriticky ohroženého tořiče včelonosného. U obce Uhřice se rozkládá VKP Čtvrtě se společenstvy původních druhů rostlin. Oblast je bohatá na drobné sakrální stavby – kříže, kapličky, ve všech obcích stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Ze solitérních staveb jsou v OKR 2 ropné vrty a 2 čerpací stanice v katastru obce Žarošice a lyžařská sjezdovka obce Uhřice. Tab. č. 7: Výčet charakteristik krajinného rázu OKR Archlebov, Žarošice, Uhřice Význam Projev Charakteristika zásadní velké bloky orné půdy zásadní + podíl vinic určující + sady a rozptýlená zeleň významný 0 vysoký počet drobných sakrálních staveb významný ropné vrty, lyžařská sjezdovka, čerpací stanice významný + PP Ochozy a VKP Pozn.: [+] jednoznačně pozitivní, [0] neutrální, [-] jednoznačně negativní OKR Lovčice, Nechvalín, Bukovany, Bohuslavice OKR Lovčice, Nechvalín, Bukovany, Bohuslavice je charakterizována vysokým podílem intenzivních sadů převážně v obci Nechvalín, vyšším zorněním zemědělské půdy a vyšším podílem VKP a to hlavně v katastru Bohuslavic. Zde leží tři VKP vyhlášené převážně k ochraně subxerotermní vegetace (např. ohroženého hořce křížatého) a na ně vázaná živočišná společenstva – VKP s evidenčním číslem 24-4422/7, V podsedkách a Výběh. V katastru obce Nechvalín se rozkládá VKP Záhumenice a slouží hlavně k protierozní ochraně a ke zvyšování biodiverzity. V OKR jsou také solitérní objekty – zemědělský a průmyslový areál v Bohuslavicích, zesilovač nad obcí Nechvalín a hřbitov stojící asi 300 m za touto obcí či hřiště nad Lovčicemi. Oblast je také bohatá na sakrální stavby a to především na kříže.

52

Tab. č. 8: Výčet charakteristik krajinného rázu OKR Lovčice, Nechvalín, Bukovany, Bohuslavice Význam Projev Charakteristika zásadní + intenzivní sady zásadní velké bloky orné půdy určující + vysoký počet VKP významný 0 vysoký počet drobných sakrálních staveb významný ropné vrty, lyžařská sjezdovka, čerpací stanice významný zem. a prům. areál, zesilovač Pozn.: [+] jednoznačně pozitivní, [0] neutrální, [-] jednoznačně negativní KC Haná KC Haná náleží celý PřP Ždánický les okresu Vyškov s obcí Mouřínov, ovšem bez lesní části. Povrch KC je na poměrně rovinný, ovšem V a SV je zvlněný až kopcovitý. Stejně jako v KC Slovácko má vysoký podíl zornění půd, ovšem rozptýlené zeleně je zde málo. Obce byly a dodnes jsou zemědělské, i když se v Marefách pálilo dřevěné uhlí v milíři. OKR Bošovice, Lovčičky, Milešovice, Kobeřice u Brna, Nížkovice OKR je charakteristická malými plochami vinic a převážně extenzivních sadů. V oblasti je několik rybníků, vodních nádrží i zamokřených ploch. Také je zde menší podíl TTP – hlavně pastvin. PR ani PP zde neleží, ovšem u obce Kobeřice se rozkládá EVL Palánek a u Milešovic VKP Milešovická stráň. Je zde výskyt chráněných a ohrožených druhů především teplomilných rostlin a je snahou prosazení vyššího stupně ochrany. Rozptýlené zeleně zde není mnoho. Nachází se převážně kolem silnic a toků, místy tvoří hranice mezi pozemky. Je zde také několik menších remízů. Hodně zeleně je kolem obce Milešovice. Jinak krajině dominují velké celky orné půdy. V OKR je vysoký podíl drobných sakrálních staveb – křížů a kapliček. Nad obcí Bošovice se vypíná jediná zachovalá tvrz Ždánického lesa. Také je zde hodně zemědělských areálů – u Milešovic a Kobeřic, další je nad obcí Bošovice. Zde jsou také vystavěny solární panely, vodojem a v již zmíněném zemědělském areálu sídlí i průmyslová firma.

53

Krajinnými dominantami této oblasti jsou tvrz a vodojem obce Bošovice. Velmi výrazné jsou také sloupy elektrického vedení v krajině tvořené velkými bloky orné půdy. Tab. č. 9: Výčet charakteristik krajinného rázu OKR Bošovice, Lovčičky, Milešovice, Kobeřice u Brna, Nížkovice Význam Projev Charakteristika zásadní velké bloky orné půdy určující + malé vinice a extenzivní sady určující málo rozptýlené zeleně významné + EVL Palánek a VKP významný 0 vysoký počet drobných sakrálních staveb významný zem. a prům. areál, solární panely malé množství pastvin významný + tvrz významný 0 vodojem významný Pozn.: [+] jednoznačně pozitivní, [0] neutrální, [-] jednoznačně negativní OKR Heršpice, Rašovice, Mouřínov, Křižanovice OKR je důležitá zejména díky velkému množství PR a PP, které se na území jejich katastrů nachází. Jednán se o 6 z 9 maloplošně chráněných území – PR Mušenice, PR Rašovický zlom-Chobot, PR Šévy, PP Baračka, PP Hrubá louka, PP Žlíbek. Také v tomto OKR leží 4 ze 6 EVL - PR Šévy, PR Mušenice, PR Rašovický zlom-Chobot a Mouřínov-Druhý rybník. U obce Křižanovice se rozkládá VKP Hřbitovní mez s výskytem teplomilných druhů rostlin (např.: silně ohroženého vstavače vojenského). Ovšem mimo tato území je v celé oblasti poměrně málo rozptýlené zeleně, což je dáno vytvořenými velkými bloky orné půdy. Oblast je také bohatá na vodní nádrže, ať už přírodní či umělé. Směrem k lesu se nachází několik hájenek, taktéž jsou zde samostatně stojící zemědělské areály, ve větší vzdálenosti od obce Křižanovice stojí hřbitov.

54

Tab. č 10: Výčet charakteristik krajinného rázu OKR Heršpice, Rašovice, Mouřínov, Křižanovice Význam Projev Charakteristika zásadní + Velký počet PP, PR, EVL a VKP určující velké bloky orné půdy určující + málo rozptýlené zeleně významné + množství vodních nádrží Pozn.: [+] jednoznačně pozitivní, [0] neutrální, [-] jednoznačně negativní OKR Nesovice, Nevojice, Letošov, Bučovice, Vícemilice, Kloboučky, Marefy OKR je rovinatá oblast charakteristická velkými otevřenými bloky orné půdy s nejmenším podílem rozptýlené zeleně. Ta je převážně jen podél komunikací, cest a toků. Větší plochy zeleně se nachází na neplodných půdách v blízkosti lesa. V této OKR leží PP Baračka a u obce Marefy se rozkládá registrovaný VKP Osmosty k ochraně teplomilných druhů rostlin. V oblasti není velké množství trvale travních ploch. Nachází se zde velké množství průmyslových objektů. Nejvíce mezi Bučovicemi a Kloboučkami, kde je vybudovaná menší průmyslová oblast. Dále se u Vícemilic rozkládá zemědělský areál, na začátku obce Marefy stojí míchárna. U Klobouček jsou také sondy, ze kterých je těžena ropa. V rámci rozptýlené zástavby se rozkládá u obce Vícemilice hřiště a u Letošova koupaliště. Oproti jiným OKR je zde méně drobných sakrálních staveb, i když lze na území najít několik křížů. Krajinnou dominantou je míchárna krmiv v Marefách Tab. č. 11: Výčet charakteristik krajinného rázu OKR Nesovice, Nevojice, Letošov, Bučovice, Vícemilice, Kloboučky, Marefy Význam Charakteristika zásadní rovinatá oblast zásadní velké bloky orné půdy určující velmi málo rozptýlené zeleně významné vysoký podíl prům. objektů, zem. areál, ropné vrty významné vysoký počet drobných sakrálních staveb významné míchárna krmiv Pozn.: [+] jednoznačně pozitivní, [0] neutrální, [-] jednoznačně negativní

55

Projev + 0 -

OKR Mouchnice, Nemotice, Snovídky OKR je charakteristický vysokým zorněním půdy a absencí vinic a vodních nádrží. Je zde také malý podíl sadů, spíše extenzivních. Ovšem oblast má větší rozlohu rozptýlené zeleně než v předchozím OKR, se kterým sousedí. Také zde leží více VKP především u Snovídek. Ty slouží hlacně k ochraně vzácných druhů rostlin. PP nebo PR zde nejsou. Oblast je chudá na drobné sakrální stavby. Do rozptýlené zástavby patří vysílač u Snovídek, železniční stanice, chatka a samota. V OKR jsou zemědělské objekty u Snovídek a Mouchnic. V Mouchnicích je vybudován průmyslový areál firmy STABILA. Dominantou krajiny je vysílač u Snovídek. Tab. č. 12: Výčet charakteristik krajinného rázu OKR Mouchnice, Nemotice, Snovídky Význam Projev Charakteristika zásadní velké bloky orné půdy zásadní + vyšší podíl rozptýlené zeleně absence vinic a vodních nádrží významné významné prům. areál, zem. objekty, žel. stanice významné 0 malý počet drobných sakrálních staveb významné vysílač významné + VKP Pozn.: [+] jednoznačně pozitivní, [0] neutrální, [-] jednoznačně negativní

56

Obr. 5: Mapa rozdělení KC a OKR (www.kr-jihomoravsky.cz13 – upraveno autorem) Legenda:

hranice přírodního parku;

KC Haná;

KC Centrální les;

OKR Ždánice;

hranice KC Slovácko;

OKR Archlebov, Žarošice, Uhřice;

OKR Lovčice, Nechvalín, Bukovany, Bohuslavice;

OKR Mouchnice, Nemotice, Snovídky; Letošov, Bučovice, Vícemilice, Kloboučky, Marefy; Mouřínov, Křižanovice;

hranice

OKR Nesovice, Nevojice, OKR Heršpice, Rašovice,

OKR Bošovice, Lovčičky, Milešovice, Kobeřice

u Brna, Nížkovice

13

Jihomoravský kraj [online] 2012 [cit. 17. 4. 2012] dostupný z WWW? < http://geo.kr-

jihomoravsky.cz/ozp/>

57

Tab. č. 13: Vyhodnocení významných prvků krajinného rázu - přírodní prvky krajinného rázu Přírodní prvky krajinného rázu Obec/město

lesnatost (%)

vodní prvky

krajinná zeleň

převažují charakter krajiny

extenzivní sady

lo a pa

zem. půda /les

ano

míst

vodní toky

vodní plochy

44

Spálený potok, pramení Malénský a jeden bezejmenný potok

ne

linie kolem v potoka, kolem některých cest, spíš dále od obce

Bohuslavice

80

protéká Kyjovka (Stupava), protéká Kratinka- vléva se do Kyjovky, pramenní 2 bezejmenné potoky

ne

kolem železnice, podél toku, kolem cest, zeleň na neplodných půdách

les

ano

TTP, ko tráv

Bošovice

60

Bošovický potok, pramení jeden z pramenů Otnického potoka

ne

linie místy kolem cest, hranic pozemků, či toku

les

ne

T

Bučovice

0

protéká Litava, napojuje se zde Kloboučka a jeden bezejmenný potok, na hranicích PPR se napojuje Žlebový potok

rybník,

kolem toku, cest, solitéry, zeleň široká kolem železnice, zeleň na neplodných půdách

zem. půda

ne

T

Bukovany

0

ne

ne

kolem cest,

zem. půda

ne

Dambořice

100

v PPR pramení potok Salajka

ne

ne

les

ne

90

potok Buchlová, Heršpický potok, Nížkovický potok

les

nevím

T

zem. půda /les

ano

T

Archlebov

Heršpice

Kloboučky

40

potok Kloboučka, napojuje se na něj bezejmenný potok

rybník Jalovák, kolem sil., potoka, místy nálet či umělá vodní solitér, velká plocha vedená jako nádrž zeleň

ne

kolem toku, remíz, roztroušené stromy na neobdělávané půdě, kolem silnice, široký pás zeleně

Tab. č. 13: Vyhodnocení významných prvků krajinného rázu - přírodní prvky krajinného rázu - pokračování Přírodní prvky krajinného rázu Obec/město

lesnatost (%)

vodní prvky

krajinná zeleň

převažují charakter krajiny

extenzivní sady

lo a pa

vodní toky

vodní plochy

rybník

kolem toků, mezi některými pozemky

les

ne

TTP, pas

kolem sil.,pozůstatek nějakého remízu, kolem toku

zem. půda

ne

T

zem. půda

ano

ne

zem. půda

ano

pas

les

ano

T

les

nevím

T

zem. půda

spíš ano

TTP

zem. půda

ano

TTP, p

Lovčice u Kyjova

80

Jordánek a Syslůvka, v obci se stékají a vzniká Lovčický potok, protéká Soudný potok

Lovčičky

5

Otnický potok

přírodní vodní nádrž

Marefy

0

protéká Litava a Mouřínovský a Marefský potok

ne

Milešovice

15

Milešovický (Mlýnský) potok, 2 bezejmenné potoky

ne

Mouchnice

76

pramení Soudný potok, protéká říčka Kyjovka

ne

podél cest, remízek, zeleň na neplodné půdě, kolem toků kolem obce hodně zeleně, v polích prakticky žádná, kolem toků a cest podél toku, silnice a železnice, remíz, hodně zeleně v JZ části u lesa

6 vodní nádrže umělé, kolem toku, kolem sil., cest, linie 2 rybníky, zeleně v poli, zarostlá plocha zamokřené ostatní plocha a neplodná půda plochy

Mouřínov

60

Mouřínovský potok, bezejmenný potok

Nechvalín

0,5

Nechvalínský potok

vodní nádrž umělá

Nemotice

2

Nemotický potok, vtéká zde do Kyjovky

ne

okolo silnice a toku, mezi jednotlivými pozemky kolem cest, silnic, zarostlé neplodné půdy, remízy, podél

Tab. č. 13: Vyhodnocení významných prvků krajinného rázu - přírodní prvky krajinného rázu - pokračování Přírodní prvky krajinného rázu Obec/město

lesnatost (%)

vodní prvky

krajinná zeleň

vodní toky

vodní plochy

zamokřená plocha

ne

Rašovice

1

Křižanovický potok, napojuje se na něj potok Buchlová a bezejmenný potok, pramenní zde Marefský potok

Snovídky

77

Trkmanka, do ní zde vtéká Snovídský potok

Uhřice

3,5

potok Vápenka

ne

Vícemilice

0

Litava

ne

Žarošice

50

Klášovský, Zdravovodský a Malénský potok, S od obce vtékají do Zdravovodského

rybník

Ždánice

60

potok Slepice, do něj vtéká bezejmenný potok, potok Šraňky, vlévá se do Ždánického potoka, Skalní potok

převažují charakter krajiny

extenzivní sady

lo a pa

kolem sil., toku, zeleň se stromy a keři na EVL Mušenice, zeleň na zem. půda neplodné půdě, zbytky remízků

ano

T

zbytek remízu, zarostlé neplodné půdy, kolem cest a toku

les

ano

T

zem. půda

ano

louk

zem. půda

ne

zem. půda/les

ano

lo pas

les

ano

TTP, pas

roztroušeně kolem toku, linie kolem některých polí, zbytky liniových výsadeb, solitéry zeleň na parcelách dobývacího prostoru a neplodné půdy, solitery, kolem toku, kolem železnice, sil. linie kolem v potoka, cest, sil., místy v polích solitery či v kombinaci s keři, zeleň na zarostlých polích

kolem potoka, kolem silnice,remízy, místy zeleň mezi Panské rybníky poli, zeleň po zrekultivované

Tab. č. 14: Vyhodnocení významných prvků krajinného rázu - kulturní prvky - spíše pozitivní a "negativní" Kulturní prvky - spíše pozitivní Obec/město Archlebov Bohuslavice Bošovice Bučovice Bukovany Dambořice Heršpice Kloboučky Kobeřice u Brna Křižanovice Letošov Lovčice u Kyjova Lovčičky Marefy Milešovice Mouchnice Mouřínov Nechvalín Nemotice Nesovice Nevojice Nížkovice

zahrady intenzivní tradiční mimo vinohradnictví sady architektura obec

rozptýlená zástavba

drobné stavby v "necitlivá" krajině (Boží architektura muka např.)

ropný vrt zem. objekty

kříže, kapličky kříž

samoty - hájenka, zesilovač,

kříže, kaplička

ne ne ne ano ne ano ne ne

prům. zóna ne ne lesnická budova, chatka ropné vrty hájenky u Bílého vlka hřbitov koupaliště, hájenka

ne kříže kříž kříže, pomník kříže kříže kříž kříž

ne

ano

milíř, hřiště za obcí, ropný vrt, vysílač

kříže

ne ne ne

ne ne ne

ano nevím ano

kříž, kapličky ne kaplička

ano

ano

ne

ne ne

nevím ano

ne ano

ne

ne

ne

ne ne ano

ne nevím ne

ne ne ano

hřiště, zesilovač hřiště ne rekreační objekt Haluzice, přírodní koupaliště, zřícenina samota, dál od obce s 2 nádržemi hřbitov, vysílač železniční stanice, menší zástavba u železnice, chatka ne ropné vrty, rekreační tábor Jitřenka chatky

ne ne

ne nevím

ano nevím

ano

ne

ano

ne ne ne ne ano ano ne ne

ne ne ne nevím ano ano ne ne

ano

tvrz

el. vedení

kříže kříže kříž ne ne kříže ne

el. vedení

6 OPATŘENÍ PÉČE 6.1 Zemědělské pozemky - eroze půdy Zemědělské pozemky jsou ohroženy ponejvíce erozí. Ochranná opatření ke snížení účinků vodní i větrné eroze se dělí do 3 skupiny – organizační, agrotechnická a (bio)technická. Území je ovlivněno oběma druhy eroze a některá opatření jsou pro ně společná. Mezi opatření proti vodní erozi patří: Organizační opatření –ty jsou nejjednodušší a také nejméně finančně náročná. Prvním z nich je správně volený osevní postup využívající protierozních vlastností rostlin. Dalším je optimalizace tvaru a velikosti pozemku. To znamená, že optimální tvar pozemku je obdélníkový, delší strana jde ve směru vrstevnic a poměr kratší ku delší straně je 1 : 2 nebo 1 : 3. Výměra pozemku by měla být mezi 5 až 30 ha. Délku lze omezit pomocí biopásů či pomocí biotechnických opatření popsaných dále v textu. Dalším opatřením z této skupiny je delimitace kultur, kdy nejsvažitější pozemky budou zatravněny, příp. zalesněny. Ovšem vzhledem k tomu, že živočišné výroby je čím dál méně a spousta zemědělců se jí nevěnuje, je využití této metody v daných podmínkách minimální až nulové. Stejně tak protierozní střídání plodin, kdy svažitější pozemky budou osety jen úzkořádkovými plodinami či kombinací plodin širokořádkových (kukuřice) a úzkořádkových (obiloviny, řepka). Pokud pro zemědělce nebude pěstování úzkořádkových plodin ekonomičtější, budou i na erozně ohrožených pozemcích volit širokořádkové. (Podhrázská, 2005) Druhou

skupinou

jsou

opatření

agrotechnická,

mezi

něž

patří

vrstevnicové/konturové obdělávání půdy. Jedná se o obdělávání půdy ve směru vrstevnic –ť už jde o orbu či setí. Je také možno vysévat plodinu do ochranné plodiny, mulče, posklizňových zbytků či do strniště Nebo může být použito důlkování a hrázkování, kdy vzniklý povrchový odtok je zachycován do vytvořených "nádržek". (Podhrázská, 2005) Nejúčinnějšími, ale také nejdražšími opatřeními jsou opatření (bio)technická. Jde např. o vytvoření zasakovacích pásů zmenšujících ploch pozemků, kdy jsou na svažitých pozemcích střídány pásy pěstované plodiny se zasakovacími pásy širokými min. 20 m, které mohou být travní, keřové, stromové nebo kombinované. Dále mohou být vytvářeny manipulační pásy, které opět snižují plochu pozemků a slouží k otáčení zemědělské techniky ve svahu. Pro přerušení délky svahu se také mohou vytvářet 62

protierozní cesty, které zachycují povrchovou vodu z přívalových srážek pomocí cestního příkopu. Dalším opatřením spadajícím do této skupiny jsou protierozní meze tvořící trvalou překážku pro soustředěný trvalý odtok a zároveň mají funkci krajinotvornou, tvoří migrační cesty či slouží jako hnízdiště pro ptáky nebo jako úkryty pro zvěř. (Podhrázská, 2005) Mezi biotechnická opatření dále patří terénní urovnávky, terasy, protierozní průlehy a příkopy, asanace drah soustředěného povrchového odtok, asanace výmolů a strží a protierozní hrázky a nádrže. (Podhrázská, 2005) Mezi opatření proti větrné erozi patří např. již zmíněná delimitace kultur či optimalizace velikosti a tvaru pozemku. Z hlediska krajinného rázu jsou pravděpodobně nejvhodnějším opatřením větrolamy, které snižují rychlost větru. Je možno je vysazovat na jakékoli půdě. Další výhodou, kromě snížení účinků větrné eroze, je zmenšení velkých bloků orné půdy a navýšení ploch krajinné zeleně, což zvýší hodnotu krajinného rázu. Přítomnost větrolamů v krajině také zvyšuje biodiverzitu. (Podhrázská, 2005)

6.2 Ochrana sadů a TTP Je důležité zachovat co nejpestřejší krajinu a to zachováním a obnovou starých vysokokmenných sadů, vinic, zachováním a obnovou luk a pastvin. Tato mozaikovitost je důležitá především pro život mnoha druhů živočichů, hmyzu a rostlin vyžadující specifické životní podmínky.

6.3 Kulturní a historické památky Je důležité věnovat péči památkám v krajině. Opravovat a rekonstruovat drobné sakrální stavby, pečovat o historické objekty – zříceniny a zaniklé vesnice či jejich pozůstatky, které jsou důkazem bohatého historie. Ty jsou často zarostlé lesem či křovinami. Bylo by vhodné tato místa vyčistit a opatřit informačními tabulemi.

6.4 Malý podíl krajinné zeleně Velká počet OKR je charakteristický nízkým podílem zeleně, což je dáno především vysokým zorněním. Vhodným opatřením by byla obnova remízů a mezí, 63

výsadba větrolamů, výsadba a obnova liniové zeleně podél polních cest. Další možností je tvorba biopásů, která už je v některých katastrech praktikována.

6.5 Stavby mimo intravilán Bylo by dobré nepovolovat stavby mimo intravilán obcí a nestavět na orné půdě. Takové objekty by se mohly stát esteticky negativními dominantami krajiny. Jako alternativu pro případné stavby mimo intravilán je volit rekonstrukci stávajících opuštěných objektů v krajině

6.6 Holiny Zvýšit estetičnost holin a narušit jejich geometričnost lze ponecháním jednotlivých vzrostlých stromů na pozemku. Zlepšit vzhled holin by šlo také využitím jiného geometrického tvaru než je čtverec nebo obdélník, bylo by možné dělat holiny např. do kruhu, elipsy či hvězdy, i když je to v praxi náročné.

6.7 Černé skládky Tvorba černých skládek a problém s odpadky jsou prakticky všude a těžké proti tomu bojovat. Nejlepším způsobem je environmentální výchova dětí už na základních školách.

64

7 DISKUZE Ačkoliv existuje několik publikací o PřP Ždánický les a také několik webových stránek, jsou některé z nich nepřesné. Velice často je zaměňován PřP Ždánický les s geomorfologickým celkem Ždánický les, kterého je součástí. Plynou z toho tedy nepřesnosti, jako jsou informace, že PřP byl vyhlášen na území 4 okresů: okresů – Hodonín, Vyškov (což souhlasí), ovšem druhé dva okresy – Kroměříž a Břeclav již nejsou součástí PřP. Z této nepřesnosti také plyne zahrnutí některých PR a PP do PřP, které sem již ale nepatří. Jedná se o např. o PP Kuče ležící SZ od hranic PřP, PR Člupy, ležící jen několik set metrů na S od hranic PřP v katastru města Bučovice nebo o PR Visegrunty ležící JZ od hranic v katastru obce Bošovice. PřP Ždánický les nepatří mezi nejvyhledávanější cíle turistů, ačkoli se jedná o velice zajímavou lokalitu. Je to důsledek nedostatečné informovanosti a nedostatečné důležitosti kladené tomuto parku. Také je obtížné sehnat turistickou či cyklistickou mapu, která by zahrnovala pouze toto území. Buď je spojeno spolu s pohořím Chřiby, nebo území parku není v mapě úplné, jako je tomu v turistické mapě Okolí Brna, kde chybí východní hranice parku i některé obce do něj náležející. Na druhou stranu je otázkou, jaký vliv by měl zvýšený zájem na danou krajinu, jestli není lepší méně turistů a tím více chráněnější krajina. Ačkoliv důležitost PřP Ždánický les spočívá také v ochraně jeho původního druhovém složení, což jsou přirozené dubohabřiny, není zde žádná lokalita s typem ochrany PP nebo PR, která by vylišovala alespoň jeden reprezentativní vzorek tohoto společenstva. Je to dáno tím, že je les běžně hospodářský užíván a lesníci nemají o další ochranu lesa zájem.

65

8 ZÁVĚR V diplomové práci byl hodnocen krajinný ráz přírodního parku Ždánický les. Je to druhý největší přírodní park Jižní Moravy a jeho důležitost spočívá v zachování přírodě blízké skladby lesa, tedy dubohabřin. Také na svém území soustřeďuje řadu přírodních rezervací, přírodních památek, evropsky významných lokalit a významných krajinných prvků. V práci jsou vypsány charakteristiky parku, které jsou rozděleny na přírodní, historické a kulturní. Každá z těchto tří charakteristik se dále ještě dělí. Pomocí nich byl Ždánický les rozdělen na krajinné celky. Celkem jsou tři – KC Centrální les, KC Slovácko a KC Haná. KC Slovácko a KC Haná jsou dále rozděleny na oblasti krajinného rázu. Ty jsou pojmenovány podle obcí a měst, které do nich náleží. U všech OKR a KC byla provedena charakteristika. Kromě KC Slovácko a Haná bylo výsledné hodnocení provedeno také tabulkami, kde byl určen význam a projev daných charakteristik. Význam určuje, jak moc se daná charakteristika podílí na vzhledu daného místa, projev určuje pozitivnost, neutrálnost či negativnost dané charakteristiky. Z tabulek je jasné že v jednotlivých OKR jsou velké rozdíly, v některých jednoznačně převažují kladné charakteristiky, jako je tomu v OKR Ždánice nebo v KC Centrální les, v jiných převažují negativní charakteristiky, a to v OKR s velkými bloky orné půdy a minimálním podílem krajinné zeleně. Mezi nejčastější charakteristiky opakující se téměř ve všech oblastech patří již zmíněné velké bloky orné půdy, vysoký počet drobných sakrálních staveb, často se objevuje přítomnost PR a PP, EVL či VKP, ale také průmyslových a zemědělských areálů. V rámci KC a OKR byly vytvořeny tabulky s vyhodnocením významných prvků krajinného rázu, kde byly shrnuty veškeré charakteristiky k jednotlivým katastrům měst a obcí. Nakonec bylo vytvořeno opatření péče. Největší pozornost byla věnována erozi, která působí v různé míře na všech zemědělských pozemcích. Největší problémy působí eroze vodní, pro kterou byla navržena různá opatření. Jako opatření proti větrné erozi jsou navrženy větrolamy, které by také snížily velikost pozemků, zvýšily podíl zeleně v krajině a sloužily by také ke zvýšení biodiverzity. Přírodní park Ždánický les důležitým biotopem řady druhů živočichů a rostlin, mnohdy vzácných a chráněných. I přes veškerá negativa, která na jeho území působí, má vysoké biologické a společenské hodnoty, které je nutno i nadále chránit. 66

9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 9.1 Zákony, nařízení, oznámení a vyhlášky Nařízení č. 2/96 Okresního úřadu Vyškov ze dne 24. 4. 1996, kterým se zřizuje přírodní park Ždánický les Nařízení č. 8/1996 Okresního úřadu Hodonín ze dne 14. 11. 1996, kterým se zřizuje přírodní park Ždánický les Oznámení Čj. ŽP/96/33/3189 Okresního úřadu Hodonín ze dne 24. 10. 1996, o registraci významného krajinného prvku Čtvrtě Oznámení Čj. ŽP/99/33/6350 Okresního úřadu Hodonín ze dne 2. 8. 1999, o registraci významného krajinného prvku Louky nad jelenem Oznámení Čj. ŽP/99/33/6204 Okresního úřadu Hodonín ze dne 28. 7. 1999, o registraci významného krajinného prvku Stráň nad jelenem Oznámení Čj. ŽP/94/33/2284 Okresního úřadu Hodonín ze dne 25. 7. 1994, o registraci významného krajinného prvku Oznámení Čj. ŽP/94/33/2277 Okresního úřadu Hodonín ze dne 22. 7. 1994, o registraci významného krajinného prvku V podsedkách Oznámení Čj. ŽP/94/33/2284 Okresního úřadu Hodonín ze dne 25. 7. 1994, o registraci významného krajinného prvku Výběh Vyhláška Čj. ŽP/99/33/473 Okresního úřadu Hodonín ze dne 18. 1. 1999, o registraci významného krajinného prvku Habrový Vyhláška Čj. ŽP/99/33/1563 Okresního úřadu Hodonín ze dne 17. 2. 1999, o registraci významného krajinného prvku Žabinky Vyhláška Čj. ŽP/99/33/749 Okresního úřadu Hodonín ze dne 28. 1. 1999, o registraci významného krajinného prvku Klče Vyhláška Čj. ŽP/94/33/3381 Okresního úřadu Hodonín ze dne 3. 11. 1994, o registraci významného krajinného prvku Záhumenice 67

Vyhláška Č.j.:2028/02 Okresního úřadu Vyškov ze dne 16. 10. 2002, o registraci významného krajinného prvku Stráň u Nemotic Vyhláška Č.j.:ŽP – 2042/02 Okresního úřadu Vyškov ze dne 17. 10. 2002, o registraci významného krajinného prvku Čtvrtky, Stráň u Snovídek, Dílce u kopanic Vyhláška Č.j.: 2020/02 Okresního úřadu Vyškov ze dne 16. 10. 2002, o registraci významného krajinného prvku Osmosty Vyhláška Č.j.: 2017/02 Okresního úřadu Vyškov ze dne 16. 10. 2002, o registraci významného krajinného prvku Hřbitovní mez Vyhláška Č.j.: 2021/02 Okresního úřadu Vyškov ze dne 16. 10. 2002, o registraci významného krajinného prvku Milešovická stráň Vyhláška 395/1992 Sb. Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 11. června 1992,kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů

9.2 Knižní zdroje: BUKÁČEK, R. MATĚJKA, P. 1998: Hodnocení krajinného rázu – metodika zpracování, Správa CHKO ČR, CULEK M. a kol. (1995): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 347 s. ISBN 80-85368-80-3 DEMEK J., 1987: Hory a nížiny: zeměpisný lexikon ČSR. 1. vyd. Academia, v1987. 584 s. DEMEK J., 1974: Systémová teorie a studium krajiny. GgÚ ČSAV, Studia geographica 40, Brno, 198 s.

68

DOSTALÍK S., KOVAŘÍK P., KRÁTKÝ M., 2010: Plán péče o Přírodní rezervaci Rašovický zlom-Chobot na období 2011 - 2025. Manuscript depon. In Krajský úřad Brno FORMAN R.T.T., GORDON M. 1993: Krajinná ekologie. Academia, Praha, 583 s. ISBN 80-200-0464-5. FROLEC V., 1986: Žarošice: minulost a přítomnost vesnice v oblasti Ždánického lesa. 1. vyd. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Brno, 314 s. GRÜLL F., 1954: Vegetační poměry Ždánského lesa. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 60 s. GUTH J. JOHANISOVÁ N. FILIPOVÁ M., 2010: Ekonomické a správní nástroje ochrany krajinného rázu 1. vyd. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, katedra environmentálních studií, Brno, 126 s. ISBN 978-80-210-5245-1 HAUPTMAN I., KUKAL Z., POŠMOURNÝ K., BIČÍK I., CIBULKA J. 2009: Půda v České republice. Consult, Praha, 2009, 255 s. ISBN 978-80-903482-4-0. HRABÁK R., 1985: Kapesní atlas našich motýlů. 1. vyd. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 352 s. JEŘÁBEK R. a kol. 2004: Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska. IV, Etnografický a etnický obraz Čech, Moravy a Slezska (1500-1900) : národopisné oblasti, kulturní areály, etnické a etnografické skupiny. 1. vyd. Akademie věd České republiky, Etnologický ústav, Praha, 89 s. ISBN: 80-85010-57-7 KLVAČ P., 2009: Člověk, krajina, krajinný ráz. 1. vyd. Masarykova univerzita v Brně, Brno, 91 s. ISBN 978-80-210-5090-7 KŘIVAN V., 2011: Plán péče o Přírodní památku Baračka 2012-2021. Manuscript depon. In Krajský úřad Brno KŘIVAN V., LYSÁK F., 2011: Plán péče o Přírodní rezervaci Mušenice na období 2012-2021. Manuscript depon. In Krajský úřad Brno

69

KŘIVAN V., LYSÁK F., 2011: Plán péče o Přírodní rezervaci Šévy na období 2012 – 2021. Manuscript depon. In Krajský úřad Brno LESOPROJEKT BRNO, 2005: Lesní hospodářský plán, textová část, platnost 1. 1. 2006 - 31. 12. 2015, Lesy ČR s.p. MACKOVČIN P., JATIOVÁ M., DEMEK J., SLAVÍK P., a kol., 2007: Brněnsko. In: Mackovčin P.(ed): Chráněná území ČR, svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha 932 pp. ISBN 978-80-86064-66-6 (AOPK ČR.Praha) ISBN 978-80-86305-02-8 (EkoCentrum Brno. Brno) MARTIŠKO J., 2005: Plán péče o Přírodní památku Jalový dvůr na období 2006-2015. Manuscript depon. In Krajský úřad Brno MARTIŠKO J., 2007: Přírodní parky Jihomoravského kraje. 1. vyd. Jihomoravský kraj, Brno, 103 s. ISBN 978-80-254-1637-2 MATUŠKA P., 2010: Plán péče o Přírodní památku Hrubá louka na období 20112025. Manuscript depon. In Krajský úřad Brno MATUŠKA P., 2012: Plán péče o Přírodní památku Ochozy na období 2012-2021. Manuscript depon. In Krajský úřad Hodonín MÍCHAL I. a kol., 1999: Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě. Metodické doporučení. AOPK ČR, Praha, 41 s. PODHRÁZSKÁ J. DUFKOVÁ J., 2005: Protierozní ochrana půdy. 1. vyd. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno, 95 s. ISBN 80-7157-856-8 QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Geografický ústav ČSAV, Brno, 73 s. + mapa klimatických oblastí ČSSR SEDLÁČEK V., 2010: Plán péče o Přírodní památku Žlíbek na období 2011-2020. Manuscript depon. In Krajský úřad Brno SCHNEIDER J., 2002: Plán péče o Přírodní rezervaci U vrby na období 2003 - 2012. Manuscript depon. In Krajský úřad Hodonín

70

ŠAUROVÁ D., 1977: Zaniklý hrádek Kepkov ve Ždánickém lese (k.ú. NížkoviceHeršpice, okres Vyškov), Blok, Brno, s. 167-172. Text z informační tabule, Manuscript depon. In Krajský úřad Hodonín VAHALA M., 1965: Chřiby a Ždánický les. 1. vyd. Sportovní a turistické nakladatelství, Praha, 179 s., VRBAS J., 1930: Ždánsko: zeměpisný a dějepisný popis, 1.vyd. Ždánice, Knihtiskárna F. Obziny ve Vyškově, Ždánice, 622 s. Nařízení č. 2/96 okresního úřadu Vyškov ze dne 24. 4. 1996, kterým se zřizuje přírodní park Ždánický les

9.3 Internetové zdroje UAKE Krajinná ekologie – učebnice [online] 2012 [cit. 10. 2. 2012] Dostupný z WWW: AOPK Krajinný ráz a výstavba [online] 2007 [cit. 20. 3. 2012] Dostupný z WWW: EUR-lex SMĚRNICE RADY 92/43/EHS [online] 2007 [cit. 20. 3. 2012] Dostupný z WWW: UAKE Hodnocení krajinného rázu, určení míry jeho dochovalosti - Doc. Ing. arch. Jiří Löw

[online]

2007

[cit.

5.

2.

2012]

Dostupný

z

WWW:

UAKE Krajinný ráz a jeho estetické hodnoty – doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. [online] 2007

[cit.

5.

2.

2012]

Dostupný

z

WWW:

ISOP: Červené seznamy. Červený seznam cévnatých rostlin [cit. 18. 4. 2012]

Dostupný

z

71

[online] 2005 WWW:

ISOP: Červené seznamy. Červený seznam obratlovců [online] 2005 [cit. 18. 4. 2012] Dostupný z WWW: Mapy životního prostředí Jihomoravského kraje [online] 2012 [cit. 10. 2. 2012] Dostupný z WWW: Český úřad zeměměřičský a katastrální [online] 2012 [cit. 10. 2. 2012] Dostupný z WWW: Ždánický les a Politaví Naučná stezka Motýlí ráj [online] 2012 [cit. 10. 4. 2012] Dostupný z WWW: AOPK ČR: ÚSOP. EVL Polámanky [online] 2012 [cit. 4. 3. 2012] Dostupný z WWW: AOPK ČR: ÚSOP. EVL Lovčický potok a Jordánek [online] 2012 [cit. 4. 3. 2012] Dostupný

z

WWW:

AOPK ČR: ÚSOP. EVL Mouřínov – Druhý rybník [online] 2012 [cit. 4. 3. 2012] Dostupný

z

WWW:

AOPK ČR: MapoMat [online] 2012 [cit. 26. 3. 2012] Dostupný z WWW: Infocentrum Ždánice Naučná stezka Ždánickým lesem [online] 2012 [26. 3. 2012] Dostupný z WWW: RISY [online] 2012 [cit. 2. 3. 2012] Dostupný z WWW:

72

HRADY.CZ Bošovice 2004 [online] [cit 8. 3. 2012] Dostupný z WWW: HRADY.CZ Hrádek u Snovídek 2004 [online] [cit 8. 3. 2012] Dostupný z WWW: HRADY.CZ Nevojice - hrádek 2004 [online] [cit 8. 3. 2012] Dostupný z WWW: HRADY.CZ

2012

[online]

[cit

8.

3.

2012]

Dostupný

z

WWW:

HRADY.CZ Nevojice 2004 [online] [cit 8. 3. 2012] Dostupný z WWW: HRADY.CZ Ždánice - Palánek 2005 [online] [cit 8. 3. 2012] Dostupný z WWW: HRADY.CZ Újezd u Ždánic 2008 [online] [cit 8. 3. 2012] Dostupný z WWW: HRADY.CZ Haluzice 2004 [online] [cit 8. 3. 2012] Dostupný z WWW: ŽDÁNICKÝ LES Zaniklé vesnice na území Ždánického lesa [online] 2010 [cit. 8. 3. 2012] Dostupný z WWW: SOWAC GIS vodní a větrná eroze půd ČR [online] 2012 [cit. 23. 3. 2012] Dostupný z WWW:

73

10 SEZNAM PŘÍLOH 10.1 Fotografické přílohy 1. Celkový pohled na přírodní park od Ždánic 2. Hlaváček jarní

3. Babočka admirál 4. PP Jalový dvůr 5. Prameniště Jordánek 6. Kaplička zasvěcená Panně Marii Lourdské v Milešovicích 7. Sondy Moravských naftových dolů ve Ždánickém lese 8. Tvrz v Bošovicích

10.2 Mapové přílohy 1. Mapa landuse

74

10.3 Seznam zkratek EVL – evropsky významná lokalita ISOP – Informační systém ochrany přírody J – jižním JV – jihovýchodním KC – krajinný celek OKR – oblast krajinného rázu PP – přírodní památka prům. – průmyslový PřP – přírodní park PR – přírodní rezervace S – sever, severní sil. – silnice SV – severovýchodně TTP – trvale travní porost ÚSES – územní systém ekologické stability ÚSOP – Ústřední seznam ochrany přírody V – východně, východní VKP – významný krajinný prvek VÚMOP – Výzkumný ústav meliorace a ochrany půd Z – západ, západně z – zákon zem – zemědělský zchd – zvláště chráněné druhy

75

10.1 Fotografické přílohy 1. Celkový pohled na přírodní park od Ždánic (Švábíková, 26. 3. 2012)

2. Hlaváček jarní (Švábíková, 15. 4. 2010)

3.Babočka admirál (Švábíková, 3. 11. 2011)

76

4. PP Jalový dvůr (Švábíková, 27. 11. 2009)

5. Prameniště Jordánek (Švábíková, 3. 11. 2011)

6. Kaplička zasvěcená Panně Marii Lourdské v Milešovicích (Švábíková, 11. 3. 2012)

77

7. Sondy Moravských naftových dolů ve Ždánickém lese (Švábíková, 30. 10. 2011)

8. Tvrz v Bošovicích (Švábíková, 11. 3. 2012)

78

10.2 Mapové přílohy 1. Mapa landuse