MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE. Bc. MAGDALÉNA SOCHOROVÁ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

DIPLOMOVÁ PRÁCE

BRNO 2011

Bc. MAGDALÉNA SOCHOROVÁ

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Současnost a perspektivy rozvoje obce Hlohovec v rámci Lednicko-Valtického areálu

Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

RNDr. Pavel Trnka, CSc.

Bc. Magdaléna Sochorová

Brno 2011

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Současnost a perspektivy rozvoje obce Hlohovec v rámci Lednicko-Valtického areálu vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….

PODĚKOVÁNÍ: Děkuji RNDr. Pavlu Trnkovi, CSc., vedoucímu diplomové práce, za odborné vedení, rady a připomínky, které mi poskytl při zpracování diplomové práce. Dále děkuji bývalé paní starostce obce Hlohovec, Mgr. Janě Vlkové, za poskytnuté podklady a informace a občanům Hlohovce za vyplnění dotazníků.

ABSTRAKT Tato diplomová práce je zaměřená na současnost a perspektivy rozvoje obce Hlohovec v rámci Lednicko-Valtického areálu, který je pod patronací UNESCO. Přehledně jsou uvedeny katastry čtyř měst a šesti obcí Lednicko-Valtického areálu. V literárním přehledu je uvedena charakteristika, vývoj osídlení, památky LVA a ochranné režimy ve sledovaném územním celku. Dále je zde popsána sociální, ekonomická a demografická situace obce Hlohovec. Podstatnou součástí této práce je i dotazníková akce mezi místními občany, SWOT analýza obce a Lednicko-Valtického areálu a v poslední části návrhy drobných aktivit. V závěru je vyhodnocení současného stavu a perspektiva rozvoje obce Hlohovec.

Klíčová slova: LVA, tradice, památky, historie, ochranné režimy, vinařské stezky, lednické rybníky.

ABSTRACT This thesis is focused on the present situation and development prospects of the village Hlohovec in the Lednice-Valtice Cultural Landscape, which is under the UNESCO auspices. There are cadastre schemes of the four cities and six villages of this area. The literature review contains characteristics, development of settlements and monuments and protective schemes concerning that area. The social, economic and demographic situation of the village Hlohovec is also described. An important part of this work is the questionnaire survey among local residents, SWOT analysis of the Lednice-Valtice area and suggestions for possible activities there. In the final part there is the assessment of the current state and development prospects of the village Hlohovec.

Keywords: Lednice-Valtice area, traditions, monuments, history, protective schemes, wine paths, Lednice ponds.

OBSAH 1

ÚVOD......................................................................................................................1

2

CÍL PRÁCE .............................................................................................................2

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED .........................................................................................3 3.1

Charakteristika přírodního rámce Lednicko-Valtického areálu.......................3

3.2

Vývoj osídlení..................................................................................................3

3.3

Památky Lednicko-Valtického areálu..............................................................4

3.4

Ochranné režimy ve sledovaném územním celku ...........................................6

3.5

Katastry obcí ....................................................................................................8

3.5.1

Obec Bulhary ...........................................................................................8

3.5.2

Obec Ladná ..............................................................................................9

3.5.3

Obec Přítluky .........................................................................................10

3.5.4

Obec Rakvice.........................................................................................11

3.5.5

Obec Lednice .........................................................................................12

3.5.5.1 3.6

Katastry měst .................................................................................................14

3.6.1

Velké Bílovice .......................................................................................14

3.6.2

Podivín ...................................................................................................15

3.6.3

Valtice....................................................................................................16

3.6.3.1 3.6.4 4

Zámek Lednice ..................................................................................13

Zámek Valtice....................................................................................16 Břeclav ...................................................................................................17

OBEC HLOHOVEC..............................................................................................19 4.1

Vymezení území a širší vztahy ......................................................................19

4.2

Primární krajinná struktura ............................................................................19

4.2.1

Geologická stavba..................................................................................19

4.2.2

Hydrické poměry ...................................................................................20

4.2.3

Klimatické poměry ................................................................................20

4.2.4

Pedologické poměry ..............................................................................21

4.2.5

Biota.......................................................................................................21

4.3 4.3.1

Sekundární krajinná struktura........................................................................22 Historický vývoj ....................................................................................23

4.4

Terciární krajinná struktura ...........................................................................23

4.5

Demografie a sociologie ................................................................................24

5

4.6

Bydlení a urbanismus.....................................................................................29

4.7

Zemědělství....................................................................................................31

4.8

Technická vybavenost....................................................................................32

4.9

Doprava..........................................................................................................32

4.10

Ekonomický potenciál ...................................................................................33

4.11

Turistický potenciál .......................................................................................33

4.12

Obchod a služby.............................................................................................34

4.13

Občanská vybavenost ....................................................................................35

4.14

Spolkový život v obci ....................................................................................35

4.15

Možnosti dalšího rozvoje obce ......................................................................36

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ .................................................................................38 5.1

6

7

Vyhodnocení dotazníků .................................................................................38

SWOT ANALÝZA OBCE HLOHOVEC A LVA ................................................52 6.1

SWOT analýza Lednicko-Valtického areálu .................................................52

6.2

SWOT analýza obce Hlohovec......................................................................55

NÁVRHY DROBNÝCH AKTIVIT......................................................................57 7.1

Návrhy se zaměřením na rozvoj cestovního ruchu ........................................57

7.2

Návrhy na zkvalitnění občanské vybavenosti................................................57

7.3

Návrhy na zlepšení životního prostředí v obci ..............................................58

7.3.1

Obnova břeclavské aleje v Lednicko-Valtickém areálu ........................58

8

ZÁVĚR ..................................................................................................................60

9

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: ..................................................................61

10

INTERNETOVÉ ZDROJE:...................................................................................62

11

PŘÍLOHY ..............................................................................................................63 11.1

Seznam obrázků.............................................................................................63

11.2

Seznam tabulek ..............................................................................................64

11.3

Seznam grafů .................................................................................................65

1

ÚVOD Krajina se nám mění před očima. Většinou se tak děje pod vlivem lidských akti-

vit, byť sílu přírody nemůžeme opomíjet. Sledování a studium změn krajiny se staly atraktivní součástí regionálních výzkumů a popisů. Pojmů, jako je vývoj a dynamika krajiny, se zmocnily ekonomické, politické a správní kruhy a používají je, byť ne vždy zcela správně, k prosazování řady svých cílů. Zatímco ochranářské kruhy v souvislosti s dynamikou krajiny spíše negativně vnímají proběhlé i probíhající změny, ekonomická sféra změny považuje za znak pokroku a rozvoje. Současná etapa poznávání dynamických vlastností krajiny, jejích změn a vývoje se vyznačuje upřednostňováním deskriptivních kvantitativních stránek využití krajiny člověkem (land use či land cover). Vědecký výzkum krajiny umožňuje pochopit podstatu a přírodní, socioekonomické a historické zákonitosti krajiny. Avšak změny krajiny v čase, jako projev mnoha rozmanitých, vzájemně často propojených procesů, vyžadují zpravidla nasazení komplexu různých výzkumných metod. Svoji úlohu ve výběru a použití metod hraje obsah, projevy, intenzita a trvání procesů, jejich proměnlivost v prostoru a v čase, dostupnost území, technické, materiálové a personální možnosti, smysl a nakonec také cíl výzkumu. Kulturní krajina, v níž se rozprostírá biosférická rezervace Dolní Morava, byla teprve po několik posledních tisíciletí intenzivně měněna a formována činností lidí, kteří v ní ale nepřetržitě žijí mnohokrát delší dobu. Podoba krajiny, tak jak ji známe dnes, vznikla cílevědomou prací mnoha generací zemědělců, lesníků, rybníkářů, rybářů, vodohospodářů, myslivců, zahradníků, sadařů a vinařů a mnoha dalších profesí, které vznikaly nebo zanikaly v kontextu s dobou. V rámci svých oborů disponují nejen možnostmi optimálně využívat přírodní zdroje a tvořivé síly přírody v intencích danými zákonem, ale zároveň mají velkou, zákonem specifikovanou odpovědnost a povinnost tyto možnosti zachovat pro budoucí generace ( Vybíral, Kolejka, 2009).

1

2

CÍL PRÁCE




Cílem práce je poukázat na možnosti jak uplatňovat na místní úrovni – v konkrétní obci i v rámci širšího územního celku – principy udržitelného rozvoje a současně zachovat kontinuitu historického vývoje zdejší unikátní krajiny.




Charakteristika přírodního rámce LVA, stručný nástin vývoje osídlení, kultivace a kompozice krajiny, sociální a ekonomická situace vybrané obce a celého LVA, ochranné režimy ve sledovaném územním celku.




SWOT analýza obce Hlohovec a LVA v oblasti ekonomiky, životního prostředí a sociální oblasti.




Dotazníková akce mezi místními občany o společných prioritách, role obecního úřadu a jednotlivých skupin obyvatelstva v životě obce.




Stav přípravy strategického plánu rozvoje obce v rámci managementu plánu LVA, program rozvoje venkova a jeho uplatňování v zájmovém území.




Návrhy drobných aktivit a mikroprojektů se zaměřením na rozvoj cestovního ruchu, pracovní příležitosti, zlepšení ŽP v obci, péči o místní pamětihodnosti, propagaci obce.

2

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Charakteristika přírodního rámce Lednicko-Valtického areálu Lednicko-Valtický areál je jednou z nejvzácnějších perel pokladnice historického a kulturního bohatství České republiky. Po staletí jej budovali Lichtenštejnové, jeden z nejstarších a nejbohatších rakouských rodů. Vytvořili tuto krajinu, která patří mezi nejrozsáhlejší člověkem vymodelované území v Evropě. Tato působivá mozaika parků, zahrad, rybníku, řek a lesů doplněná řadou soch, zámečků, chrámů, kaplí a kolonád byla v roce 1996 zapsána na seznam míst Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a od roku 2003 je také součástí biosférické rezervace Dolní Morava. Území mikroregionu Lednicko-Valtického areálu (LVA), jehož součástí je památková zóna LVA leží v jižní a jihovýchodní části okresu Břeclav. Území má nepravidelný tvar a je tvořeno katastry deseti obcí okresu Břeclav. Jedná se o katastry čtyř měst- Břeclav, Podivín, Valtice a Velké Bílovice a katastry šesti obcí – Bulhary, Hlohovec, Ladná, Lednice, Přítluky a Rakvice. Na severu a na východě tvoří hranici LVA řeka Dyje, na jihu státní hranice mezi ČR a Spolkovou zemí Rakousko. Na západě sousedí LVA s Chráněnou krajinnou oblastí Pálava. Dominantou celého Lednicko-Valtického areálu jsou nepochybně zámky v Lednici v ve Valticích. Panoráma mezi nimi dokreslují romantické stavby jako jsou Apollónův chrám, Tři Grácie, Nový dvůr, Randez-vous, kolonáda na Rajstně, zámeček Belvedér, Hraniční zámeček, Rybniční zámeček, Janův hrad, Lovecký zámeček a Obelisk (http://www.lva.cz), památky viz. příloha.

3.2 Vývoj osídlení Lidé se v tomto pohraničním cípu sevřeném mezi Slovenskem (do konce první světové války nazývaným Uhry) a Dolním Rakouskem střídali. Ve středověku se obyvatelé ustálili a až do konce druhé světové války se v severní části areálu mluvilo česky (slovansky), v jižní pak německy. Místní německé nářečí se však výslovností některých hlásek blížilo výslovnosti dnes typické pro Lanžhot. V patnáctém století byli na území usazeni Chorvati (Charváti), prchající ze své vlasti před Turky. Jejich obce Hlohovec, Charvátská Nová Ves a Poštovná mají dodnes svůj osobitý charakter.

3

Jižní Morava obecně a tento kout obzvlášť patří k nejdéle osídleným krajům naší vlasti, bohatým na archeologické nálezy z nejrůznějších dob. Osu pravěkého, středověkého, ale i současného osídlení tvoří tok řeky Dyje, kolem něhož se koncentrují i dnešní archeologická naleziště. V Lednicko-Valtickém areálu se výrazně kumuluje pravěké i časné středověké osídlení na pravobřežní terasu Dyje od Bulhar až po Břeclav. Zastoupení kultur a vývojových etap je zde reprezentativním průřezem pravěkých až časně středověkých dějin Moravy. Ve třináctém století v podstatě začíná vlastní vývoj celku, kterému dnes říkáme Lednicko-Valtický areál. Od svého počátku byl spojen s rodem Lichtenštejnů. Původně štýrský rod si zajistil postavení na Moravě za Václava I. a Přemysla Otakara II. Již tehdy patřil k významným rodům, spřízněným s českými rody (známá je manželka Jana V. z Lichtenštejna, proslulá Bílá paní. Od 17. století patřil k nejvýznamnějším šlechtickým rodům podunajské monarchie. Rakouské Valtice byli od počátku 17. století až do roku 1938 rezidencí vládnoucího lichtenštejnského knížete, moravská Lednice byla jeho letní rezidencí. Třináct vládnoucích knížat navázalo na odkaz svých předchůdců a postupně přetvořilo nezdravé bažiny a suché písky po obou stranách zemské hranice mezi Moravou a Rakouskem na přírodní ráj, v němž jako klenoty září oba rezidenční zámky. Již v 17. století se zahrada lednického zámku stala slavnou v celé monarchii, navštívil jí dokonce císařský pár. Její sláva dále rostla a v 19. století se pod pojmem Lednice a její zahrady skrývalo to, čemu dnes říkáme Lednicko-Valtický areál ( Kučera, Líbal, 1997).

3.3 Památky Lednicko-Valtického areálu Janův hrad - Romantická umělá hradní zřícenina roku 1807 sloužila jako lovecký zámek, shromaždiště panstva před honem, místo konání posledních lečí. Dnes je v jejich prostorách stálá expozice a bývá využívána městským úřadem v Podivíně jako obřadní síň.

Chrám Tří grácií - Na vyvýšenině pod Prostředním rybníkem sousoší tří antických bohyní – Athény, Afrodité a Artemis – vytesané z jednoho kusu kamene. Původně stávalo v lednickém zámeckém parku. Po jeho přemístění v roce 1825 bylo obestavěno kolonádou.

4

Randez-vous (Dianin chrám) - Podle plánů stavebního ředitele Josefa Hardtmutha postavil na nejvyšším místě Bořího lesa v letech 1813 architekt Josef Kornhäusel tuto empírovou stavbu. Jedná se o lovecký zámeček ve tvaru vítězného římského oblouku.

Apollonův chrám - Byl postaven vídeňským architektem Josefem Kornhäuselem v letech 1817-1819. Jeho vyhlídková terasa je od roku 2009 za pěkného počasí přístupná veřejnosti.

Kaple sv. Huberta - Novogotická pilířová kaple je nejmladší stavbou LVA. Byla postavena v roce 1854 na palouku v Bořím lese, je zasvěcená patronovi lovců, sv. Hubertu.

Kolonáda na Rajstně - Na nejvyšším bodu LVA byla v letech 1812-1817 postavena vyhlídková stavba. Je přístupná veřejnosti a z její terasy lze shlédnout celý areál.

Hraniční zámeček - V letech 1826-1827 byl u Hlohoveckého rybníka postaven klasicistní zámeček. Vybudoval ho stavitel Jan Karel Engel na bývalé hranici markrabství moravského a arcivévodství rakouského. V současné době se zde nachází prostory restaurace hotelového komplexu Hraniční zámeček.

Rybniční zámeček - Byl vystavěn v roce 1816 na katastru Lednice na severním břehu Prostředního rybníka. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 2002-2008 zde vznikly reprezentační prostory a obytné místnosti, které lze využít ke konání nejrůznějších pracovních, společenských a kulturních akcí. Nyní je vlastníkem Mendlova univerzita v Brně.

Minaret - Nejstarší romantická stavba LVA z let 1797-1802 je postavená v maurském slohu a je vysoká 60m. V současnosti slouží jako vyhlídková věž a na nejvyšší bod je to 302 schodů.

Lovecký zámeček - Byl postaven v letech 1817-1818. Autorem byl architekt Hardtmuth. Sloužil jako zázemí při honech v parku a jeho okolí. Nyní je v soukromém vlastnictví.

Obelisk – Z roku 1789 je tenký sloup z pískovcových kvádrů, vysoký 23 metrů a připomíná uzavření mírové smlouvy mezi Rakouskem a Francií.

5

Nový dvůr – Z roku 1809 je empírové hospodářské stavení rozvržené kolem čtvercového dvora. Původně byl určen pro chov ovcí. V současné době je v soukromém vlastnictví a slouží jako stáje pro chov koní.

Belvedér - Drobný zámeček u Valtic, sloužil k chovu bažantů.

Pohansko - Tento lovecký zámeček nacházející se blízko Břeclavi nechal v letech 1810-1811 zbudovat Jan I. z Lichtenštejna. V interiéru je umístěno muzeum.

Zámeček Lány - Empírová stavba byla navržena Josefem Hardmuthem a postavena v letech 1810-1812. Leží nedaleko zámečku Pohansko směrem na soutok řek Moravy a Dyje. Nyní je v soukromém vlastnictví (http://www.lva.cz).

3.4 Ochranné režimy ve sledovaném územním celku datum vyhlášení

název

druh

1996

LednickoValtický areál

2003

Biosférická rezervace Dolní Morava

2002

přírodní park Niva Dyje

památka UNESCO rezervace pod patronací UNESCO přírodní park

2002

Kamenice u Hlohovce

přírodní památka

1973

Křivé jezero

1953

Lednické rybníky

1990

Pastvisko u Lednice

1961

Slanisko u Nesytu

národní přírodní rezervace národní přírodní rezervace národní přírodní památka národní přírodní rezervace

rozloha

popis území

283km2 Grandiózní krajinářské dílo. 300km2 Podpora lidské činnosti v krajině. V oblasti kolem Dyje a jejích ramen mezi Lednicí a Břeclaví. Zachování a ochrana xerotermofilních 3 ha rostlinných společenstev s výskytem zvláště chráněných druhů. Je součástí významné skupiny Mokřa116,4 dy dolního Podyjí, chráněné podle ha Ramsarské úmluvy. K ochraně ptactva a jiné zvířeny, kvě685 ha teny a krajinného rázu. (Natura 2000, Ramsarská úmluva).

15 km2

30,5 ha Mokřadní louky s bohatou avifaunou.

7ha

6

Při západním břehu rybníka Nesyt, chrání slanomilnou květenu.

název druh Randez-vous národní přírodní pa(Dianin chrám) mátka národní kulturní pazámek Lednice mátka národní kulturní pazámek Valtice mátka

•

popis území Dubový porost v okolí zámečku Rendez-vous, významná mykologická lokalita. Novogotický zámek s jízdárnou a skleníkem. Gotický hrad z 13. století přestavěn na barokní zámek.

Lednicko-Valtický areál zapsán do Seznamu světového, kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

•

Výbor Mezinárodní koordinační rady programu UNESCO ,,Člověk a biosféra “ schválil na svém zasedání v Paříži rozšíření Biosférické rezervace Pálava o LVA a Podluží s lužními lesy v oblasti mezi Břeclaví, Mikulčicemi a soutokem řek Moravy a Dyje. Nově vymezené území dostalo název Biosférická rezervace Dolní Morava. Obec Hlohovec je součástí Biosférické rezervace Dolní Morava, která spolupracuje na projektu krajinářských úprav břehových částí Hlohoveckého rybníka a na řešení otázky její současné a po úpravách následné péče.

•

Na katastru obce se nachází také přírodní památka Kamenice – bývalý vápencový lom se stepní květenou, nálezy zkamenělin druhohorních fosilií a s endemickými druhy rostlin a živočichů.

•

Do rezervace Lednických rybníků patří též Zámecký rybník (30ha) v zámeckém parku Lednice. Lednické rybníky patří také do soustavy Natura 2000, kde jsou uvedeny jako významná ptačí oblast a do Ramsarské úmluvy (1990), což je úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva.

•

Pastvisko u Lednice, mokřadní sníženina s rákosinami a s křovitými vrbami, hnízdiště vodního ptactva, které AOPK posloužilo k uložení sedimentů při odbahňování rybníka Nesyt. Po tomto zásahu se v lokalitě objevila slanomilná květena, která si vyžádala v oblasti ochranný režim. Na údržbě a stanovení režimu této lokality obec spolupracuje s AOPK a Správou CHKO Pálava v Mikulově.

•

Přírodní park Niva Dyje patří k tzv. Mokřadům dolního Podyjí, které byly v roce 1993 zapsány do seznamu mokřadů mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy ( Soukup, David 2003, http://dolnimorava.org, http://www.nature.cz).

7

3.5 Katastry obcí 3.5.1

Obec Bulhary

Archeologické nálezy z katastru obce potvrzují pohyb lovců mamutů na zdejším území. Od mladší doby kamenné pak intenzita osídlení přibývá. V trati Pustý zámek se nachází zajímavé hradisko, jehož zatím nejisté datování umisťuje lokalitu někde do středověku. Vlastní osada však byla založena ve 13.století německými kolonisty. Nesla název Bulgarn a patřila k Lednici. Ve 14.století získali celou obec Lichtenštejnové a obec spadala pod Lednici až do roku 1848. Na počátku 20.století stihl obec stejný osud jako ostatní příhraniční obce. Po odsunu německého obyvatelstva po válce obec osídlili přistěhovalci z Břeclavska a Hodonínska. Nyní spadá obec pod okres Břeclav. Do katastru Bulhar zasahuje chráněná krajinná oblast Pálava. Východní svahy členité Milovické pahorkatiny, pokryté sprašemi, porůstají druhově bohaté panonské dubohabřiny a teplomilné doubravy. Dnes jsou využity k odbornému chovu zvěře. V nivě Dyje, zejména v mezihrází, se dochovaly lužní lesy a zbytky nivních luk. Fara byla v obci asi už v době předhusitské. O jejich osudech nemáme přesných zpráv. V roce 1582 byl v místě nynějšího hřbitova konsekrován zdejší kostel sv.Jiljí. Památkovou ochranu používá v obci několik selských gruntů s barokní úpravou štítů zdejšího kostela a vedle také barokní hřbitovní brána a márnice. U mostu přes Dyji stojí plastika Jana Nepomuckého a při cestě do Lednice dvoje chráněná boží muka.

Obr. 1:

Kostel v obci a místní dětské sdružení Hrozének ( www.bulhary.cz)

8

3.5.2

Obec Ladná

První zmínka o obci, která až do roku 1950 nesla český název Lanštorf, je z roku 1270. Současný název získala obec k 4. květnu 1950. Ze srovnání historických a podrobných současných map vyplývá, že nepatrná část moderního katastru Ladné (území na pravém břehu Dyje) náležela do roku 1920 v rámci tzv. Valticka k Dolnímu Rakousku jako součást katastru Charvátské Nové Vsi, přičemž k Ladné byly dotyčné pozemky připojeny až někdy během druhé poloviny 20. století. Od 1. července 1976 do 30. června 2006 byla obec připojena k Břeclavi jako její místní část. Poté se opět osamostatnila. Ladná měla odedávna zemědělský charakter, byl zde taky jeden z největších mlýnů v širokém okolí, který se připomíná již v 13.století. Uprostřed vesnice byla v r. 1849 postavena kaple sv. Michala vyzdobená plastickou štukovou výzdobou, kostel sv. Archanděla Michaela pochází z roku 1912. Jako poděkování za ukončení dobytčího moru byla postavena poklona sv. Vendelína (18. století).

Obr. 2:

okres:

Břeclav

katastrální výměra:

10,06 km2

počet obyvatel:

1 254 ( 31.12. 2009)

nadmořská výška:

160 m

Kostel sv. Archanděla Michaela a kaple sv. Michala (www.ladna.cz)

9

3.5.3

Obec Přítluky

Na katastru obce jsou doloženy nálezy pravěké kultury od pozdní doby kamenné. Nedaleko dnešní vsi byl zkoumán nejstarší staroslovanský mohylník na jižní Moravě, kam byli pochováni v 5.-6. století staří Slované. Ves sama byla založena v 13.století podél komunikace směřující od brodu na Dyji do vnitrozemí. Na sklonku 16.století získali obec Lichtenštejnové.V pozdější době patřily Přítluky chvíli pod Hustopeče, chvíli pod mikulovský landrát. Po válce se do obce nastěhovali noví přistěhovalci z Rakvic, Ladné atd. V roce 1960 byly připojeny k Přítlukám Nové Mlýny. Na jižním svahu obce jsou na mezích zachovány pozůstatky teplomilné stepní vegetace. Podél samotného toku Dyje se rozkládají porosty tvrdého luhu s dubem letním a jasanem úzkolistým a na jejich okraji tůně a mrtvá ramena (např. Mahenovo jezero). Nejcennější oblastí je národní přírodní rezervace Křivé jezero. Hostí řadu chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů. Nad vsí ve svahu říční terasy byl postaven kostel, který je zmiňován již v roce 1222. Dnešní stavba pochází z roku 1784 a má gotické jádro. Kostel je zasvěcen sv. Markétě. U kostela jsou umístěny památkově chráněné plastiky sv. Jana Nepomuckého, sv. Vendelína, nejsvětější trojice a sv. Floriána, které původně stávaly v obci. Chráněná jsou i troje boží muka u cesty k Novým Mlýnům a Rakvicím.Vesnice byla už ve 14. a 15. století proslavená svými vinicemi a kvalitním vínem. Před třicetiletou válkou bylo 47 % poddanské půdy osázeno vinnou révou. Škola se připomíná již v 16. století. Dnešní školní budova pochází z roku 1884. Vlastní škola byla pro nedostatek dětí zrušena a v současnosti děti dojíždí do školy v Rakvicích. V minulosti se pečetilo pečetidlem v jehož obraze byl vinný keř s dvěma hrozny a vinařským nožem.

Obr. 3: Kostel sv. Markéty a obec Přítluky (www.pritluky.cz)

10

3.5.4

Obec Rakvice

Obec leží na okraji dyjské nivy, kterou až do sedmdesátých let 20.století pokrývaly rozsáhlé plochy zaplavovaných luk s nevelkými lužními lesíky a četnými tůněmi. Louky byly vesměs rozorány, jedna z tůní je dnes chráněna jako přírodní památka jezírko Kutnar a hostí zajímavou řasovou flóru. Na více místech kolem obce byla v minulosti slaniska. Zbytky tohoto zajímavého biotopu nedávno zanikly v materiálových jamách pod železniční zastávkou. Dodnes se udržuje několik nevelkých plošek slanomilné vegetace s chráněnými druhy podél Trkmanky. V pahorkatině západně od obce lze nalézt zbytky teplomilné vegetace na mezích mezi sady a vinohrady. Dnes jsou Rakvice, díky své poloze, neoddělitelně spjaty s vinařstvím, vinohrady jsou vysazeny na převážné většině severní a východní části obce. Zemědělství jako takové má dodnes v obci bohatou tradici. Díky své úrodné půdě se zde daří především zelenině, ovocným stromkům, ale také plodinám jako jsou brambory, kukuřice, obilí. Zemědělské družstvo Rakvice je zároveň svou produkcí zaměřeno na výrobu mléka. Kostel svatého Jana Křtitele - Původně kaple sv. Ondřeje, v roce 1605 byla Bočkajovci zbořena, zůstala jen věž a holé zdi. Kostel byl kolem roku 1700 obnoven a následně zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Pro malou kapacitu byl kostel v roce 1875 rozšířen. Výška věže činí 33,66 m. okres:

Břeclav

katastrální výměra:

21,79 km2

počet obyvatel:

2 187 ( 28.8. 2006)

nadmořská výška:

164 m

Obr. 4:

Obec Rakvice a místní folklór (www.rakvice.cz)

11

3.5.5

Obec Lednice

Lednice leží v široké nivě řeky Dyje, která tu vytváří četná malebná ramena, kanály a tůně, obklopené zbytky původních lužních lesů a nivních luk. Obec patří k velmi starým, poprvé se s jejím jménem setkáváme v roce 1222 v podobě Izgruobi (německy Eisgrub). Dodnes není zcela jasné, zda české pojmenování Lednice vzniklo překladem německého nebo naopak. V tomto roce jí držel rakouský rod Sirotků či Waisů, kterým daroval rozsáhlé statky na jihu Moravy český král Přemysl Otakar I. Sirotkové jsem přiváděli německé kolonisty, ti v prvních desetiletích 13. stol. osídlili i Lednici. Ta se již v roce 1286 poprvé připomíná jako městečko. Již v roce 1322 se stala majetkem Lichtenštejnů, kteří ji pak nepřetržitě drželi až do roku 1945 a vytvořili z ní významné středisko panství. V říjnu roku 1918 se místní lednické obyvatelstvo odmítalo smířit s připojením k nově vzniklé republice a chtělo se stát součástí tzv. Německého Rakouska. Klid zajistilo až československé vojsko, které obec v prosinci 1918 obsadilo. Dne 8.10. 1938 byla Lednice okupována německým vojskem a s celým okresem Mikulov připojena k Dolnorakouské župě. Následná válka tu skončila již 21.4. 1945, kdy obec obsadila sovětská armáda. Obec je významným centrem zemědělského školství. Již v roce 1895 tu vznikla Vyšší hospodářská a zahradnická škola, po roce 1948 zahradnické obory agronomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně. Od roku 1996 tady sídlí zahradnická fakulta Mendelovy univerzity s obory, které vychovávají budoucí odborníky v zahradnictví, ovocnářství a vinařství. Kromě toho zde působí i střední odborné učiliště zemědělské – obor zahradnictví. Součástí obce je od roku 1966 i blízká osada Nejdek jako její místní část. Nejdek leží asi 3 kilometry severozápadním směrem od Lednice a v minulosti to bylo významné hradisko (Soukup, David, 2003).

12

3.5.5.1 Zámek Lednice Bohatý stavební vývoj současné romantické stavby byl již od středověku spjat s významným rodem Liechtenštejnů, kteří od 18. století využívali Lednici k reprezentačním účelům. Zámek se proto několikrát pozměnil podle dominujících stavebních slohů. Dnešní podoba Lednice je výsledkem novogotické přestavby z let 1846-1858, jejímž autorem byl Georg Wingelmüller. Z konce 17. století se dochovaly honosné barokní budovy jízdáren, navržené architektem Johannem B. Fischerem z Erlachu. K zámku přiléhá na východní straně skleník, postavený v letech 1843-1845 podle projektu P. H. Desvignese. Ve skleníku je pěstováno cca 250 druhů tropických a subtropických rostlin a vytváří předěl mezi parterovou a přírodně krajinářskou částí zámeckého parku. Veřejnosti přístupné místnosti v přízemí zámku vynikají zejména řezbářskou výzdobou, což platí především pro knihovnu s nádherným vřetenovým schodištěm, impozantní vstupní halu a krásné stropy a spodní obložení stěn Tyrkysového, Červeného a Modrého salónu. Do komplexu zámeckých budov je vkomponován farní kostel Sv. Jakuba Staršího (http://cs.wikipedia.org).

Obr. 5:

Minaret a lednický zámek se skleníkem (http://www.treking.cz)

13

3.6 Katastry měst 3.6.1

Velké Bílovice

První osídlení této lokality je doloženo z neolitu, první písemná zmínka pochází z roku 1306, status města Velké Bílovice obdržely v roce 2001. Oblast severně a západně od města je tradiční vinařskou oblastí, v současné době je se svými více než 800 ha největší vinařskou oblastí v České republice. Velké Bílovice samy jsou tradičním vinařským městem, což dokládají i vinařské atributy na znaku a praporu. Severovýchodně od města se rozkládá velké množství vinic a přes 650 vinných sklepů, které jsou v soukromém vlastnictví. Nejvyšším místem Velkých Bílovic je Hradištěk mezi vinicemi, dominantou tohoto vrcholu je kaplička zasvěcená sv. Urbanovi patronu vinařství, sv. Metodějovi a Cyrilovi, a sv. Věnceslavovi. V okolí se nachází rybníky Velký Bílovec a Šísary vhodné k rybaření a rekreaci.

Památky •

Habánské sklepy - největší z nich, který byl postaven kolem r. 1614 Habány, najdeme poblíž rybníku Velký Bílovec směrem na Čejkovice. V současné době je vlastnictví stejnojmenné společnosti Habánské sklepy s. r. o., která se zabývá výrobou vína.

•

Kostel Narození Panny Marie - postaven v barokním stylu.

Obr. 6:

Kostel Narození Panny Marie a Kládový lis (http://www.velkebilovice.cz)

14

3.6.2

Podivín

Podivín je jedním z nejstarších míst na Moravě, které je uváděno v Kosmově kronice k roku 1067. Archeologické nálezy jsou z katastru města doloženy až z doby bronzové, ojediněle i z mladších fází pravěku. Místo samo sehrávalo zřejmě významnější roli už v době římské, jak svědčí nálezy mincí i pravděpodobná římská cisterna skrývající se v dodnes dochované kapli Cyrilce u kostela sv. Petra a Pavla, k níž se váže pověst o moravských věrozvěstech Konstantinu - Cyrilu a Metodějovi. Pro Podivín byla typická náboženská tolerance, o čemž svědčí dlouholetý pobyt habánů, novokřtěnců. Ti zde pobývali od roku 1530 až do svého nuceného odchodu z českých zemí v roce 1622. Podivín měl až do 2. světové války také početnou židovskou obec. Zmínka o ní pochází už z roku 1067 a je vůbec nejstarší na Moravě.

Památky

Ze zajímavých památek nacházejících se přímo v obci připomeňme farní kostel sv. Petra a Pavla a kapli sv. Cyrila a Metoděje, řadu barokních soch, např. sousoší Immaculaty a židovský hřbitov s orientálně romantickou obřadní síní z poloviny 19. století s malou muzejní expozicí. Do katastru obce patří také dvě stavby Lednicko-Valtického areálu - romantická zřícenina Janohradu a Obelisk.

Obr. 7: Janův hrad a Židovský hřbitov (http://www.podivin.cz)

15

3.6.3

Valtice

Město bylo kolonizováno ve 12. století pasovskými biskupy. Od roku 1391 až do roku 1945 bylo v majetku rodu Lichtenštejnů, kteří areál města a jeho okolí spolu s městem Lednice přetvořili v jedinečný krajinný komplex evropského významu. Po dlouhou dobu bylo město součástí Dolního Rakouska; k území Československa byly Valtice připojeny na základě Saint-Germainské smlouvy až 31. července 1920 a byly přičleněny k moravskému politickému okresu Mikulov. Po odsunu německých obyvatel bylo město nově osídleno, především přistěhovalci z blízkých obcí v Podluží. Město má i velmi starou vinařskou tradici a je střediskem známé vinařské oblasti. Zdejší vína se v minulosti s úspěchem vyvážela nejen do Vídně, ale i do Čech, Slezska a Polska. Již v roce 1869 tu byla založena zemědělská škola, zaměřená na vinařskou a ovocnářskou produkci, která je v činnosti dodnes. Dominantou náměstí je vzorně opravený kostel Nanebevzetí Panny Marie, významná raně barokní stavba. Na protější straně stojí novorenesanční radnice s pozoruhodnou obřadní síní zdobenou štukami. Prostor náměstí doplňuje morový sloup se sochou Panny Marie a čtyřmi postavami světců a kašna s pískovcovou sochou dívky.

3.6.3.1 Zámek Valtice Nachází se na mírném návrší za městským náměstím. Původně gotický hrad z 13. století byl přestavěn na renesanční a později barokní zámek, v jednu z nejvýznamnějších světských barokních staveb na Moravě. Do dnešní podoby byl postaven v letech 1643–1730 podle projektů italského stavitele D. Martinelliho. Salla terena je dílem J. B. Fischera z Erlachu. Zámek tvoří tříposchoďová čtyřkřídlá budova s konírnami, jízdárnou, galerií, rokokovým divadlem a kočárovnou. Z renesančního období se zachovaly dvě nárožní věže, od nichž vedou nízká boční křídla uzavírající s hlavní budovou čestný dvůr. Průčelní fasáda zámecké budovy je bohatě zdobena, středová osa budovy je zvýrazněna vstupním portálem a věží. Bohatě vybavené zámecké interiéry byly upravovány až do 18. století. Na zámek navazuje rozlehlý park o rozloze 18 ha, založený v roce 1727 a dále upravovaný v polovině 18. stol. Najdeme tu řadu soch představujících výjevy z antické mytologie, umělou jeskyni Peklo a řadu cenných dřevin (Soukup, David, 2003).

16

3.6.4

Břeclav

Z několika lokalit v katastru dnešní Břeclavi osídlených už v pravěku je nejvýznamnější Pohansko (v lesích jihovýchodně od města), které bylo významným velkomoravským hradiskem. V průběhu 10. století bylo opuštěno. Pravděpodobně v 1. polovině 11. století založil kníže Břetislav I. pohraniční hrad pojmenovaný po něm - odtud jméno Břeclav, který byl poté jedním z nejvýznamnějších správních center Moravy. Ve 13. století, kdy jej získala královna Konstancie, byla přistavěna mohutná kamenná věž. Po roce 1426 zde sídlila husitská posádka. Ve válkách 15. století bylo zničeno nedaleké stejnojmenné městečko, jehož obyvatelé se stáhli do bezprostřední blízkosti hradu, kde založili (v místě dnešního centra) městečko nové, nazvané Nová Břeclav - původní lokalita nese od té doby označení Stará Břeclav. V 1. polovině 16. století získali hrad i Novou a Starou Břeclav Žerotínové; hrad přestavěli na renesanční zámek. Jeden ze členů rodu, Ladislav Velen ze Žerotína (15891622) se zúčastnil stavovského povstání po roce 1618, za což mu bylo břeclavské panství konfiskováno. Roku 1638 jej získali Lichtenštejnové, vlastnící sousedních Valtic a Lednice. Za válek s Osmanskou říší a následující třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. V rámci rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav lichtenštejnského panství, které daly vzniknout tzv. Lednicko-Valtickému areálu, byl břeclavský zámek (který nebyl sídelním) přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu. Připojením Valticka (1920) se staly součástí Československa také dolnorakouské obce Poštorná (její součástí byla i menší západní část moderního katastrálního území Břeclav s areálem dnešní břeclavské nemocnice) a Charvátská Nová Ves. Dosud samostatné obce Stará Břeclav a Břeclav - židovská obec sloučeny s Břeclaví. Podle mnichovské dohody bylo město - národnostně velkou většinou české, ovšem se strategickým významem - připojeno k Německu. V rámci správních reforem v roce 1949 se Břeclav stala sídlem politického okresu. V letech 1974 a 1976 byly připojeny sousední obce Poštorná, Charvátská Nová Ves a Ladná a značné části ve středu města byly přestavěny v dobovém duchu (panelová sídliště). Od konce 80. let začal útlum průmyslu v Břeclavi. Roku 2006 se znovu osamostatnila místní část Ladná (Kordiovský, Klanicová, 2001).

17

Památky města a okolí •

renesanční zámek - vybudovaný kolem poloviny 16. století na místě původního přemyslovského hradu; v okolí je zámecký park volně navazující na lesní komplex zvaný Kančí obora

•

Synagoga - halová volně stojící stavba z roku 1868

•

farní kostel Navštívení Panny Marie - dominantní stavba centrálního půdorysu s prstencem bočních kaplí a polygonálním kněžištěm

•

obřadní síň židovského hřbitova s domkem hrobníka z roku 1892

•

malá kaple sv. Rocha z roku 1892 na čtvercovém půdorysu

•

kaple sv. Cyrila a Metoděje - novogotická stavba z let 1853-1856

•

kaple Vzkříšení Páně z roku 1875 v prostoru bývalého hřbitova

•

staroslovanské hradiště Pohansko

status:

město

katastrální výměra: 77,11 km2

Obr. 8:

počet obyvatel:

25 495 (28.1. 2011)

nadmořská výška:

158 m

katastrální území:

3 (Břeclav, Charvátská Nová Ves, Poštorná)

Renesanční zámek a kaple sv. Cyrila a Metoděje (http://cs.wikipedia.org)

18

4

OBEC HLOHOVEC

4.1

Vymezení území a širší vztahy

Obec Hlohovec se nachází v okrese Břeclav, kraj Jihomoravský, (tzn. 10 km od Lednicko-Valtického areálu, mezi Lednicí a Valticemi). Na katastr obce zasahuje soustava Lednických rybníků. Ochraně hnízdících ptáků slouží stejnojmenná národní přírodní rezervace a režim schválený ochranou přírody pro Ptačí oblast Natura 2000. Západně od obce vystupují třetihorní vápence (Stará hora), na nichž se dochoval pozoruhodný zbytek stepních trávníků. Jihovýchodní část obecních pozemků zasahuje do Bořího lesa. Část lesních porostů, zejména v okolí rybníků, byla parkově upravena a byly zde vysázeny četné exotické dřeviny. Územím obce probíhá i krajinářsky hodnotná Bezručova alej (Kordiovský, Danihelka, 1999).

4.2 Primární krajinná struktura

4.2.1

Geologická stavba

Obec se nachází v okrese Břeclav, který je nejjižněji položeným okresem Jihomoravského kraje. Geologicky patří ke Karpatské geologické soustavě, která je součástí geologicky mladé alpínské horské soustavy. Tato oblast je nejsušším místem našeho státu, přitom touto oblastí protékají dolní toky Dyje, Svratky, Jihlavy a Moravy, jejichž vodní režim je značně nevyrovnaný. Tyto skutečnosti podmiňují dvojí tvář vodního živlu na Břeclavsku. Nedostatek v dlouhotrvajících suchých a teplých obdobích na jedné straně a jeho nadbytek s katastrofálními následky při povodních na straně druhé.

Reliéf Reliéf je různorodý, 200- 220 m vysoká vápencová bradla Pavlovských vrchů dodávají vrchovinný raz. Podnoží Pavlovských vrchů je modelováno mohutnými sesuvy.

19

Po obou stranách Pavlovských vrchů vystupují členité pahorkatiny - Milovická pahorkatina na východě a Dunajovické kopce na západě. Vedle těchto pestře členitých úseků se zde ovšem uplatňují na velkých plochách jednotvárné úseky rovinaté a ploché sníženiny (okolí Dolních Dunajovic, Nesytu). Reliéf má převážně charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75150 m, v okolí bradla Pavlovských vrchů pak členité vrchoviny až ploché hornatiny s členitostí 210 – 390m. Nejnižším bodem je okraj nivy Dyje pod Břeclaví – asi 156 m, nejvyšším Děvín 550m (Culek a kol., 1996).

4.2.2

Hydrické poměry

Jsou to právě Lednické rybníky, které patří k nejstarším rybníkům a které se od 15. století trvale využívaly k chovu ryb. Tvoří je největší moravský rybník Nesyt (320 ha) a dále rybníky Hlohovecký (104 ha), Prostřední (48 ha) a Mlýnský (107 ha) napájených potokem Včelínkem a v lednickém parku samostatně ležící Zámecký rybník (30ha). V první polovině 19. století byly břehy rybníků, s výjimkou Nesytu, Lichtenštejny parkově upraveny a spolu s dalšími krajinnými úpravami i stavbami v jejich okolí vznikl jedinečný krajinný park.

4.2.3

Klimatické poměry

Oblast je charakterizována jako suchá a teplá s mírnou zimou a s kratším slunečním svitem. Celé území patří do nejteplejší oblasti v ČR. Nejteplejším měsícem je červenec. Na převážné většině území se průměrná teplota vzduchu tohoto měsíce pohybuje kolem 19 °C. Nejchladnější měsíc je leden. Průměrná teplota v lednu neklesá na většině území pod 2 °C. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 9,6 °C. Srážkově patří tato oblast k oblasti mírně suché až suché. Průměrný srážkový úhrn se pohybuje přibližně od 550 do 600 mm. Skutečně inverzních poloh je málo, otázkou zůstává vliv velké vodní plochy Novomlýnských nádrží, které nahradily někdejší komplex lužních lesů.

20

4.2.4

Pedologické poměry

Obec se nachází v nížině. Střední nadmořská výška je v okrese 201 m. Půdní faktory jsou velice pestré a různorodé. Převážně převládají půdy kamenité, štěrkovité, písečné, ale i jílovité. Tato různorodost půd a klimatické podmínky jsou ideální pro pěstování révy vinné, která je pro tuto oblast charakteristická a vtiskává moravským vínům nesmazatelný charakter. Území leží v černozemní oblasti. Na spraších nacházíme typické černozemě místy i karbonátové, na slínech pak černozemě pelické, na neogenních píscích Dunajovických vrchů černozemě arenické, na svazích a hřebenech jsou časté erozní formy daných typů půd. Na dnech plochých sníženin se vyskytují černozemě černicové a typické i pelické černice. V těchto půdách se projevuje též zasolení ve formě slabého solončákování. V komplexu Milovického lesa jsou vyvinuty hnědozemě na spraších a svahovinách z flyšových hornin, v Bořím lese se nacházejí na píscích typické kambizemě, místy s přechody do černozemí nebo do kyselejších arenických kambizemí. Na vápencích Pálavy jsou vyvinuty typické tmavé rendziny (Culek a kol., 1996).

4.2.5

Biota

Biogeografické jednotky v území Území leží v Mikulovském bioregionu (4.2). Staré hory se v původním opuštěném selském lomu Kamenice vyskytují endemické druhy rostlin a živočichů. Část lesních porostů byla parkově upravena a byly zde vysázeny exotické dřeviny. Potenciálně se zde vyskytují panonské dubohabřiny, na konvexních tvarech velmi často teplomilné doubravy, zejména asociace Quercetum pubescenti – roboris ze svazu Aceri tatarica – Quercion, na píscích Bořího lesa doubravy blízké asociaci Carici fritschii – Quercetum roboris z téhož svazu (Culek a kol., 1996). Flóru zastupuje především suchomilná a teplomilná květena. Vyskytují se tu různá společenstva s desítkami druhů zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, jako jsou dymnivka nízká, křivatec nejmenší, písečnice velkokvětá, lomikámen vždyživý, pěchava vápnomilná, oměj vlčí, kyčelnice devítilistá, kosatec nízký, hvězdnice chlumní, hlaváček jarní, koniklec velkokvětý, kostřava sivá a walliská, tařice skalní, kavyl sličný a Ivanův, kozinec bezlodyžný, katrán tatarský, mandloň nízká a další z nichž některé druhy tu mají dokonce jedinou lokalitu v ČR.

21

V údolní nivě Dyje a některých jejich přítoků (Svratka, Kyjovka) se dochovaly rozsáhlé lužní lesy, představující typ původního porostu s přirozenou druhovou skladbou. Lesy při soutoku Moravy a Dyje jsou dokonce největším komplexem (přes 3 500 ha) svého druhu v Evropě. Bohatý je i výskyt dřevokazných hub, rozkládajících odumřelé stromy a přispívajících tak k udržení přírodní rovnováhy. Pozoruhodná je i flóra mokřadů a břehů rybníků, tůní a přehrad s bohatými porosty rákosin i orobinců a výskytem vodních a bahenních rostlin, jako jsou leknín bílý, stulík žlutý, rdest světlý, žabník trávolistý apod. Neméně bohaté je i zastoupení fauny. Z přírodovědeckého hlediska je ve zdejší oblasti nejpozoruhodnější druhové složení ptáků a bezobratlých. Při rybnících a tůních jsou ornitologické lokality evropského významu. Hnízdí tu početné kolonie vodního ptactva, některé druhy tu mají významnou křižovatku a odpočinková místa během tahů. Mezi pravidelně zde hnízdící ptáky patří např. racek chechtavý, černohlavý, bouřní a stříbřitý, husa velká, labuť velká, kormorán velký, řada druhů kachen, bukač velký, bukáček malý, rybák obecný, pochop rákosní, kolpík bílý, sýkořice vousatá, na ostrůvcích zámeckého rybníka v Lednici sídlí početné kolonie (kolem 250 párů) volavky popelavé a kvakoše nočního (Soukup, David, 2003).

4.3 Sekundární krajinná struktura Vesnice, která leží nedaleko Valtic, je v písemných pramenech poprvé připomínána až v roce 1414, vznikla ale už ve 13. století jako ves kolonizační, založená pasovským biskupstvím. Od této lokace odvozujeme také její německé jméno - Bischofwerdt, tj. biskupská stráž, neboť jejím katastrem vedla původní moravsko-rakouská hranice. Tu dodnes připomíná klasicistní Hraniční zámeček, postavený v roce 1826, v jehož průčelí můžeme číst nápis „Zwischen Österreich und Mähren“ a jehož osou tato hranice až do roku 1920 procházela. Po rozsáhlé rekonstrukci, ukončené v roce 1996, je v něm umístěna příjemná restaurace, z jejíž terasy je vidět na Hlohovecký rybník, plný chráněného vodního ptactva. Rybník je součástí národní přírodní rezervace Lednické rybníky, vyhlášené již v roce 1953. Celková katastrální plocha obce je 896 ha, z toho orná půda zabírá pouze 234 ha. Pětina katastru obce je osázena lesním porostem. Významnou část katastru obce Hlohovec zabírají vinohrady, 101 ha. V katastru obce jsou rovněž ovocné sady.

22

4.3.1

Historický vývoj

Ves ve válkách 15. století zanikla a byla nově osídlena charvátským obyvatelstvem v roce 1570. Noví usedlíci byli na pět let zbaveni veškerých dávek a robot své vrchnosti z rodu Lichtenštejnů se sídlem ve Valticích. K valtickému panství také obec patřila až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Od roku 1850 administrativně přináležela k soudnímu okresu valtickému a politickému okresu Poysdorf. Za existence tzv. politicko-soudních okresů v letech 1855-1868 náležel „Lohovec“ (dříve se tak ves jmenovala) k Valticím a po jejich zrušení v letech 1868-1920 zase k politickému okresu Mistelbach a soudnímu okresu Valtice. Po připojení k Československé republice připadl od roku 1920 k soudnímu okresu břeclavskému. Po 8. říjnu 1938 byla ves přičleněna k mikulovskému landrátu v Dolnodunajské župě, přestože při sčítání lidu v roce 1930 se k české národnosti hlásilo 1 403 osob z 1 425 obyvatel, z nichž jen několik jednotlivců se za války přihlásilo k německé národnosti. Proto zde po válce nedošlo k tak rozsáhlým konfiskacím a výměně obyvatelstva jako v jiných místech německy mluvícího pohraničí. Těm, kteří se za okupace přihlásili k německé národnosti, bylo konfiskováno 265 ha půdy a 63 popisných čísel. Vzhledem k tomu, že původní charvátské obyvatelstvo již v průběhu 19. století přebíralo obyčeje okolního slováckého prostředí, nedošlo zde ani na sklonku čtyřicátých let k odsunu obyvatelstva do vnitrozemí jako v charvátském ostrůvku na Drnholecku. Po osvobození 21. dubna 1945 a po obnovení předválečné politické a soudní správy připadl Hlohovec opět k politickému okresu Hodonín a soudnímu okresu Břeclav. Od vzniku okresu Břeclav v roce 1949 je jeho součástí (Kordiovský, Danihelka, 1999).

4.4 Terciární krajinná struktura Pamětihodnosti obce Kostel sv. Jana Nepomuckého byl vystavěn až v letech 1832-1835. Po přestavbě roku 1912 bylo změněno také jeho patrocinium a dnes je zasvěcen sv. Bartoloměji. Do roku 1959 byla farnost filiální spadající pod Valtice, od té doby přísluší pod faru lednickou. Památkově chráněná je i plastika sv. Floriána na návsi a boží muka u silnice do Valtic. Nejpozoruhodnější stavbou je pak nepochybně Hraniční zámeček. (Kordiovský, Danihelka, 1999).

23

4.5 Demografie a sociologie Vývoj počtu obyvatel v obci O vývoji počtu obyvatelstva v minulosti nejsme příliš dobře zpraveni. V polovině 18. století zde bylo asi 58 usedlostí. Při sčítání lidu v roce 1869 tu žilo 753 obyvatel. Od roku 1869 se počet obyvatel Hlohovce zvyšoval až na maximum 1425 v roce 1930. Do roku 1950 se snížil na 1307. Dále proběhlo lehké zvýšení počtu obyvatel (1399) v roce 1961. Po roce 1961 sice došlo k mírnému snížení, avšak od roku 1970 – 2001 je počet obyvatel stabilnější a pohybuje se průměrně kolem 1340 obyvatel. Údaje sčítání lidu z roku 1991 uvádějí v Hlohovci 1347 osob, žijících ve 409 domech. I zde je tedy zaznamenán v poslední dekádě pokles počtu obyvatel, i když oproti jiným místům okresu Břeclav je to pokles velmi malý (Kordiovský, Danihelka, 1999). Tab. 1:

Vývoj počtu obyvatel 1869 – 2001

rok počet obyvatel

1869 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1991 2001 753

981 1005 1219 1313 1425 1307 1399 1287 1347 1340

1600 1400

Počet obyvatel

1200 1000 800 600 400 200 0 1860

1880

1900

1920

1940

1960

1980

Rok

Graf 1:

Vývoj počtu obyvatel v obci Hlohovec v letech 1869 – 2001

24

2000

2020

Demografická struktura obyvatelstva obce Tab. 2:

Věková struktura obyvatelstva dle pohlaví (k 1.1. 2001)

Věk

Věková pyramida obce Hlohovec 85 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 - 69 60 - 64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 10 - 14 6-9 0-5

muži ženy

80 70 60 50 40 30 20 10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 Počet obyvatel

Nejvyšší věkové zastoupení mužů a žen je v průměru kolem 20-24 roku a dále kolem 25-29 roku věku. Nejnižší podíl žen je v letech 85 a více let (15%), u mužů jsou to pouze 2% .

Pohyb obyvatelstva (2004-2008)

Rok 2004 2005 2006 2007 2008

Číslo obce 584452 584452 584452 584452 584452

Název obce Hlohovec Hlohovec Hlohovec Hlohovec Hlohovec

Stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí 1 315 4 13 24 31 1 299 6 11 28 28 1 294 13 18 26 29 1 286 10 9 30 24 1 293 14 13 34 31

25

Graf 2:

Počet narozených a zemřelých v letech 2004 - 2008

Počet narozených a zemřelých v letech 2004 - 2008 20 18

počet obyvatel

16 14 12

Narození

10

Zemřelí

8 6 4 2 0 2004

2005

2006

2007

2008

roky

Graf 3:

Počet přistěhovalých a vystěhovalých v letech 2004 – 2008

Počet přistěhovalých a vystěhovalých v letech 2004 - 2008 40 35 počet obyvatel

30 25

Přistěhovalí Vystěhovalí

20 15 10 5 0 2004

2005

2006 roky

26

2007

2008

Další aspekty struktury obyvatelstva (sčítání lidu 2001) Tab. 3:

Obyvatelstvo podle národnosti

Obyvatelstvo celkem z toho česká národnost moravská slezská slovenská romská polská německá ukrajinská

Tab. 4:

1340 1139 158 1 21 0 0 1 3

Obyvatelstvo podle náboženského vyznání

Obyvatelstvo celkem Věřící církev římskokatolická z toho

1340 822 800

církev českosl. husitská

1

českobratrská církev evangel. pravoslavná církev Bez vyznání Nezjištěné vyznání

4 0 420 98

Rodinný stav Tab. 5:

Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu

Obyvatelstvo celkem z toho ženy svobodní ženatí Muži rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodné vdané Ženy rozvedené ovdovělé nezjištěno

1340 673 296 326 23 15 7 213 320 26 113 1

27

Tab. 6:

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání

Obyvatelstvo 15leté a starší v tom bez vzdělání podle základní vč. neukončeného

1128 7 360

stupně vyučení a stř. odborné bez mat. vzdělání úplné střední s maturitou

Tab. 7:

223

vyšší odborné a nástavbové

33

vysokoškolské

32

nezjištěné vzdělání

12

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity

Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní pracuj. důchodci v tom z toho ženy na mat. dov. nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem nepracuj. důchodci z toho žáci, studenti, učni Osoby s nezjišt. ekonom. aktivitou

Tab. 8:

461

1340 696 640 8 9 56 637 288 213 7

Ekonomicky aktivní podle odvětví

Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem z toho zemědělství, lesnictví, rybolov podle průmysl odvětví stavebnictví obchod,opravy motor. vozidel doprava, pošty a telekomunikace veřejná správa, obrana, soc. zabez. školství, zdravot., veter. a soc. činn.

1340 696 52 272 45 39 48 56 49

Zdroj: Český statistický úřad (použitá data z roku 2001 – poslední sčítaní obyvatel)

28

4.6 Bydlení a urbanismus Co se týče urbanistické struktury obce, bude v současné době ovlivňována novým územním plánem, kde se připravují nová stavební místa v ulici k Hraničnímu zámečku. V této lokalitě je nutné nejdříve provést přeložku elektrického vedení vysokého napětí. Tím se uvolní pozemky pro vybudování inženýrských sítí pro rodinnou zástavbu. V srpnu 2007 byl v lokalitě proveden geologický průzkum podloží v souvislosti s plánovanou výstavbou. V závěru roku 2007 byly vypovězeny nájemní smlouvy všem nájemcům zahrádek v této lokalitě. Dále dochází k vykoupení vinohradů směrem na Valtice a následné výstavbě rodinných domů. Rodinné domy jsou z 80% přízemní se sedlovou střechou.

Struktura domovního fondu Tab. 9:

Domovní fond

Domy úhrnem z toho domy obydlené z úhrnu rodinné domy obydlených bytové domy domů domy podle vlastnictví domy postavené

Tab. 10:

soukromých osob obce, státu SBD do 1919 1920-1945 1946-1980 1981-2001

Bytový fond

Byty úhrnem byty obydlené v rodin. domech v bytov. domech byty neobydlené v obydl. domech byty neobydlené v neobydl.domech z toho obydl. přechodně podle důvodu slouží k rekreaci z toho

v tom

465 413 413 0 402 0 0 17 38 218 132

29

477 425 425 0 0 52 7 14

Tab. 11:

Počty domácností podle typu domácnosti

Bytové domácnosti s 1 HD v tom se 2+ HD Hospodařící domácnosti s 1 CD v tom se 2+ CD Cenzové domácnosti úplné rodiny z toho se závisl. dětmi neúplné rodiny v tom z toho se závisl. dětmi nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců

Tab. 12:

425 374 51 483 472 11 494 315 172 51 22 9 119

Vývoj počtu domů 1986 - 2001

počet domů 157 rok 1869

178 200 232 252 320 352 367 373 461 465 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1991 2001

Počet domů 1869-2001 500 450 400

počet domů

350 300 250 200 150 100 50 0 1869

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

rok

Graf 3: Vývoj počtu domů 1986 – 2001

30

1991

2001

4.7 Zemědělství Obec spolupracuje se zemědělskými subjekty, programově se zabývá obnovou a ekologickou vyvážeností krajiny. Spolu s dvěma sty vinařů spolupracuje na úpravě sklepních uliček.

Typy zemědělských podniků hospodařících v katastru obce: •

GARSPOL, s.r.o., rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou /smíšené hospodářství, kde poměr specializace činí méně než 66%.

•

SANTEK, s.r.o., zemědělská prvovýroba, rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou /smíšené hospodářství, kde poměr specializace činí méně než 66%. Ostatní maloobchod se smíšeným zbožím.

•

LIGA, s.r.o., masozávod, (řeznictví a uzenářství, hostinská činnost, výroba potravinářských výrobků, výroba krmiv a krmných směsí)

Soukromě hospodařící zemědělci: •

FABIČOVIC Josef, soukromý zemědělec, vinařství, (samostatné rodinné vinařství – živnostenský list)

•

VLAŠIC Karel, Vinařství – vinařská turistika, hostinské služby (samostatný vinař)

•

ŠENK Josef, vinařství (malovýroba)

•

FABIČOVIC Leopold, soukromý zemědělec, vinařství, (spoluvlastník s.r.o. GARSPOL)

•

ŠLICHTA Jakub, soukromý zemědělec, vinařství, vinařská turistika, hostinské služby (malovýroba)

V obci je ještě mnoho dalších samostatných vinařů s výměrou cca 10 arů vinice, kteří vlastní sklepy – je to celkem 150 sklepů samostatných a ještě cca 25 vinných sklepů pod rodinnými domy. Tito vinaři se sdružují ve vinařské sekci občanského sdružení HLOHOVČANÉ, která aktivně spolupracuje na vytvoření sklepních uliček Šulaperk a Za humnama.

31

Zemědělství jako takovému se věnuje prakticky celá aktivní populace obce, neboť většina obyvatel vlastní nejméně zahradu za domem (výměra 4-15 arů), na které pěstuje révu, ale i ovoce a zeleninu. Prakticky k téměř polovině domů patří také sklepní hospodářství a pole s vinicí. Obec se stala vinařskou s výměrou vinic na 40. místě v ČR. Hlohovec dále spolupracuje se zemědělskými subjekty v oblasti výpomoci technikou. Pro zimní údržbu spolupracuje se společností Santek, s.r.o., která zapůjčuje obci traktor s radlicí . V létě pak společnost Garspol, s.r.o. dodává služby v podobě mulčování porostů v břehových částech Hlohoveckého rybníka. V roce 2008 obec získala oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělských subjektů v soutěži Vesnice roku. Do budoucna zemědělská činnost podniků nejspíše zanikne, protože společnosti nejsou tak velké, aby se mohly uživit. Prostor dostanou soukromě hospodařící zemědělci.

4.8 Technická vybavenost V obci je zaveden vodovod, plynofikace a kanalizace odpadních vod. Také má vybudovanou čistírnu odpadních vod. Elektrické osvětlení je zavedeno v celé obci. Rovněž má obec řízenou skládku pevných odpadů. Ten se z domácností odváží 1x za dva týdny. Dále je obec vybavena sběrným dvorem, kde je dobře sladěna organizace a každý kdykoliv může využít těchto služeb. V části obce jsou vybudovány chodníky. Všechny vozovky jsou vyasfaltované. Kabelová televize a internet jsou zavedeny.

4.9 Doprava Protože je obec mimo dosah vlakového spojení, veškerá doprava je zajištěna autobusy (Břeclav, Valtice, Lednice). Autobusové spoje jezdí zhruba každou hodinu.V obci se nachází tři autobusové zastávky. V současné době většina obyvatel využívá vlastní dopravu auty.

32

4.10 Ekonomický potenciál

Podniky v obci V Hlohovci sídlí firma Kovometal, která se specializuje na výrobky z nerezu, klimatizaci a vzduchotechniku. Dále se před obcí nachází čerpací stanice O.G. – Otto Garčic, vnitrostátní a mezinárodní autocisternová doprava.

4.11 Turistický potenciál Hlohovec není na přímé turistické trase, z toho důvodu je často opomíjen. Nenachází se zde ani jedna restaurace, kde vaří, což pro turisty představuje důležitý aspekt. Vaří se sice na Hraničním zámečku, ale pro cyklisty kteří přímo projíždí obcí to není ideální řešení. Obcí však probíhá Mikulovská vinařská stezka.

Naučné stezky Naučná stezka Lužní les - Kančí obora je dlouhá 6,15 km, má 15 zastavení, je určena pro pěší turisty i pro cyklisty, vede po zpevněných lesních cestách. Obora volně navazuje na zámecký park. Naučná stezka Lednické rybníky – Na 13 zastávkách se dozvíme vše o této ornitologické lokalitě, na zastávce č. 12 je dřevěná rozhledna.

Cyklostezky Lednicko-Valtický areál je atraktivní pro milovníky aktivního odpočinku. Křižuje ho spousta turisticky značených tras, které lze projít pěšky nebo projet na kole. Takzvané Lichtenštejnské stezky, které nás zavedou ke všemu krásnému, co tu po sobě knížecí rodina zanechala, měří víc než 90 km. Dále Bezručově nebo Mikulovské cyklostezky.

33

Vinařské stezky Místem na trase Mikulovské vinařské stezky je Hlohovec, který může nabídnout nezapomenutelnou atmosféru mezi vinohrady a vinnými sklepy Šulaperku.

4.12 Obchod a služby V obci jsou dva obchody s potravinami, kde lze koupit čerstvé pečivo a jedna prodejna se smíšeným zbožím. Řeznictví a uzenářství je společné s jídelnou, kam místní občané chodí nakupovat a zároveň se zde i stravují. Pohostinství, ve kterém nabízí točené pivo a limo je příjemným zastavením pro cyklisty. Déle zde můžeme najít výrobu a prodejnu cukrářských výrobků. Co se týká zdravotní péče, pravidelně do obce dojíždí dětská lékařka. V obci Hlohovec se také nachází ubytování – penzion Usedlost pod vinohrady, který byl vybudovaný v roce 2007/08. Penzion disponuje nádherným panoramatem na přilehlou krajinu, včetně soustavy Lednických rybníků a Pálavy, je v selsko- vinařském stylu. Ke službám v této oblasti také patří vinařství a prodej lahvových a sudových odrůdových vín včetně ochutnávky a degustace. V tomto směru je nejznámější Vinařství Jaroslava Hajdy. 34

4.13 Občanská vybavenost V obci se nachází základní a mateřská škola, příspěvková organizace. Ve školním roce 2009/10 navštěvuje školu 55 žáků 1. stupně ZŠ, kteří jsou vyučování v pěti samostatných třídách. Stravování žáků je zajištěno ve školní jídelně nedaleké mateřské školy. V Mateřské škole byly ve školním roce 2009/10 otevřeny dvě třídy s celkovým počtem 33 dětí. ZŠ a MŠ Hlohovec vstoupila do Evropské sítě škol hlásících se k programu Škola podporující zdraví. ZŠ vydává i svůj časopis žáků s názvem Školáček. O obec se stará místní obecní úřad v čele se starostkou RNDr. Marii Michalicovou. V Hlohovci je i Kulturní dům, kde se koná tradiční hodová zábava a pořádají se nejen místní výstavy vín. V obci se nachází i sportovní areál, který disponuje dvěma fotbalovými hřišti a multifunkčním hřištěm s umělým povrchem (tenis, malý fotbal, nohejbal). V místě je i pošta, obecní knihovna, hasičská zbrojnice, hřbitov a kostel s kapličkou, která stojí vedle ZŠ.

4.14 Spolkový život v obci Obec žije dodnes čilým národopisným ruchem. Dvakrát ročně se tu pořádají tradiční slovácké krojované hody, které se konají ve svátky jak bývalého, tak současného patrona zdejšího kostela. Takzvané májové hodky probíhají v neděli po svátku sv. Jana Nepomuckého (16. května) a tradiční hody vždy v srpnu v neděli a pondělí po svátku sv. Bartoloměje (24. srpna). Cimbálová muzika zaznívá o přehlídce vín, pravidelně konané na velikonoční neděli v místním kulturním domě. Za podívanou jistě stojí i každoroční výlov Hlohoveckého rybníka, který bývá zpravidla začátkem listopadu (Kordiovský, Danihelka, 1999).

Sbor dobrovolných hasičů v případě požáru jezdí z nedalekých Valtic, obec vlastní sbor nemá. Ale i přes to zde trénuje kroužek malých hasičů, který je veden v rámci mimo školních aktivit. Každoročně se v obci pořádá Myslivecké sdružení, které mají pod záštitou místní myslivci z Hlohovce a z Břeclavi. Můžeme zde shlédnout i výstavu trofejí a jarní svod psů.

35

Velice oblíbenou akcí, zejména pro děti je předvedení a výcvik poslušnosti ovčáckých plemen psů. Tato kynologická výstava je na mezinárodní úrovni, spolu s obcí spolupracuje i Břeclav. Hlohovčané sami sobě je taktéž každoročně pořádaná akce, kde vystupují všechny spolky. Ochotnický spolek, cimbálka Longa, Pivoňka, sbor Mužáci, kteří nejradši zpívají jen pro sebe ve sklepě. Fotbalisté - TJ Sokol, místní fotbalové družstvo.

Víno neodmyslitelně patří k této oblasti, proto zde předkládám seznam slavností spojených s vínem. •

degustace a výstava vín (duben)

•

hody na sv. Bartoloměje s pondělním vybíháním ze sklepů

•

krojované Hodky

•

svěcení vína (prosinec)

Vybíhání ze sklepů Původním „lohoveckým“ zvykem je vybíhání ze sklepů, rituální příjímání patnáctiletých chlapců mezi chasu. Na hodové pondělí se sejdou stovky diváků, aby za pochodového tempa místní kutálky sledovali někdy i dosti krutou zábavu. Při iniciačním obřadu vybíhají ze sklepa určeného hodovými stárky ovínění „kaštánci“ a snaží se bez úhony proběhnout uličkou svých starších kamarádů, kteří je buší rukama do zad.

4.15 Možnosti dalšího rozvoje obce Obec plánuje do budoucna úpravu sportovního areálu. Chce vybudovat víceúčelové zázemí u hřiště. Do úpravy je zahrnuto i rozšíření parkoviště, případně oprava ohniště. Součástí je i předělaní vstupu na dětské hřiště, z důvodů lepší bezpečnosti. Revitalizace rybníků a parkové úpravy kolem nich je již započato a probíhá už 5 let nenásilná péče. Vyhlídkou do budoucna je pak tuto vizi udržet. Další možnost rozvoje obce je zlepšení stavu komunikací a vybudování retardérů směrem na Valtice.

36

V roce 2007 se v kulturním domě uskutečnil seminář v rámci projektu Sklepní uličky jižní Moravy. Workshopu se zúčastnilo devět hlohoveckých vinařů. Projekt podporovaný nadací Partnerství je zaměřen na podporu marketingu, informací a služeb ve sklepních uličkách, jako přirozených centrech nabídky vinařské turistiky (čtvrtletník Naše dědina, 2007). V současné době se podařilo obci získat grant na projekt “ Podzemní království Šulaperk“, jde o cyklistické stezky s tématickou trasou kolem historických sklepů. Dle mého mínění je právě tento projekt perfektním nápadem, jak Hlohovec vtáhnout do turistického dění. Budoucnost obce vidím ve vinařských stezkách a každoročním otvíráním sklepů, jak je tomu v sousední obci Valtice.

37

5

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Během října a listopadu roku 2010 jsem rozdala občanům Hlohovce dotazníky.

Reakce dotázaných byla pozitivní, měli pocit, že mohou něco změnit. Zpátky do schránky se mi vrátilo 83 vyplněných dotazníku a mohla jsem přistoupit k vlastnímu vyhodnocení. Výsledky i samotný dotazník by mohl posloužit k lepšímu vedení a rozhodování obce. Dotázaní občané ve většině případů ochotně odpovídali na otázky, zejména na otázky uzavřené. U otevřených otázek ne vždy byla vyplněná odpověď. Je to škoda, protože tímto prostřednictvím jsem chtěla znát jejich názor a čím více odpovědí, tím lépe.

5.1 Vyhodnocení dotazníků Samotné vyhodnocení dotazníků jsem provedla v programu Microsoft Office – Excel součtovou metodou s přepočtem na procenta. Ve stejném programu jsem vytvořila i grafy. Dotazníky jsem roznesla osobně přímo do rukou obyvatel obce. Dotazníky jsem nedávala občanům mladším 15-ti let, jelikož by mladší občané otázkám nemuseli rozumět.

38

STRUKTURA DOTÁZANÝCH

Graf 4:

Respondenti podle pohlaví

1. Pohlaví

muž žena

48%

51%

Graf 5:

Respondenti podle věku

2.Věk d) 8%

a) 6%

b) 24%

a) do 20 b) 21 až 35 c) 36 až 50

d) 37%

d) 51 až 65 e) nad 65 c) 24%

39

Graf 6:

Respondenti podle ekonomické aktivity

3. Ekonomická aktivita i) 4%

a) 14%

h) 10%

g) 8%

b) 10%

f) 20%

a) zemědělství, lesnictví b) služby c) průmysl d) doprava e) stavebnictví f) veřejná správa g) student h) důchodce i) nezaměstnaný

c) 24% e) 6%

Graf 7:

d) 2%

Respondenti podle stupně vzdělání

4. Stupeň vzdělání d) 10%

a) 12%

a) základní b) střední bez maturity c) střední s maturitou d) vysokoškolské

c) 40% b) 36%

40

IDENTIFIKACE S MIKROREGIONEM

Graf 8:

1. otázka dotazníku

Co Vás pojí s místem, ve kterém žijete? d) 0%

e) 9%

a) rodina

c) 9%

b) 20%

b) přátelé, sousedé, známí c) pozemek, na kterém bydlím d) kulturní nebo sportovní události e) zvyky, tradice, folklór

a) 61%

V 1. otázce se nejčastěji objevila odpověď za a) což znamená, že nejvíce občanů pojí s obcí vlastní rodina. Dá se říci, že v 80% pojí s občany vazba s blízkými lidmi. Jen ve zbývajících 20% pojí občany s obcí vazby na pozemek, kulturu sport, tradice atd.

Graf 9:

2. otázka dotazníku

Jak byste blíže určil (a) místo kde žijete? e) 9%

a) 11% a) Váš dům b) 19%

d) 41%

b) pozemek s domem a zahradou c) celou obec d) obec s okolní krajinou e) celý mikroregion

c) 17%

Otázka č. 2 měla zjistit jakou vazbou se pojí občané s obcí. Bohužel nejméně lidí uvedlo mikroregion. Většina se cítí spjata s obcí s okolní krajinou popřípadě pozemek s domem a zahradou. I další dvě odpovědi jsou poměrně vyrovnané a to Váš dům a celá obec.

41

Graf 10:

3. otázka dotazníku

Odstěhoval (a) byste se, pokud byste měl (a) možnost? d) 14%

e) 0%

a) ne

c) 2%

b) ano okamžitě

b) 0%

c) ano v horizontu pěti let

a) 82%

d) ano v případě výhodné nabídky e) ano za jiných podmínek

Z 3. otázky je zřejmé, že občané mají pevné vazby se svou obcí. To už ostatně předznamenaly předchozí dvě otázky. Je vidět, že pro občany jsou důležitější sociální vazby k obci. To je samozřejmě dobrá zpráva, že občané nevnímají jen hmotný majetek.

Graf 11:

4. otázka dotazníku

Chybí Vám v obci něco, co k ní dříve patřilo?

a) 24% a) ano b) ne

b) 75%

Ve 4. otázce se ukázalo, že občanům v obci ve většině případů nic nechybí, co zde dříve bylo. Zbývajících 24% občanů napsali upřímnost lidí, klid, víra a především lepší mezilidské vztahy. Troufám si odhadnout, že takto odpověděla starší většina dotázaných. Tento výsledek by nás měl nutit k zamyšlení.

42

5. otázka dotazníku: Co je dle Vašeho názoru typické pro Vaši obec a její okolí?

Zde většina občanů odpověděla, že jsou pro obec typické tradice, folklór a vinohrady. Dále se zde objevovaly odpovědi vinohrady, vinné sklepy, vinařství, víno, příroda, historické stavby, nářečí, ale také lidé nezapomněli na rybníky, které k obci bezesporu patří. Z toho plyne, že občané si svou obec spojují zejména s tradicemi a kulturou v obci.

PŘEDSTAVY O BUDOUCÍM ROZVOJI ÚZEMÍ

Graf 12:

6. otázka dotazníku

Jak hodnotíte situaci v zemědělství ve Vaší obci? d) 6% a) 0% b) 25%

a) velmi dobrá b) spíše dobrá c) spíše špatná d) velmi špatná c) 69%

Ze 6. otázky je zřejmé, že občané hodnotí situaci v zemědělství jako spíše špatnou, což nutí k zamyšlení nad situací. Je to dáno asi tím, že v obci je více soukromě hospodařících subjektů než jednotných zemědělských družstev. Pouhých 25% dotázaných hodnotí situaci jako spíše dobrou.

43

Graf 13:

7. otázka dotazníku

Jak hodnotíte možnosti dalšího rozvoje? c) 10%

d) 0%

a) 6%

a) velmi pozitivně b) pozitivně c) negativně d) velmi negativně

b) 84%

Většina dotázaných hodnotí další rozvoj v obci pozitivně, což vede k tomu, že v poslední době se toho v obci hodně zlepšilo. Pouhých 10% hodnotí negativně, pouze z důvodů nedůvěry ve vedení obce.

Graf 14:

8. otázka dotazníku

Byl (a) byste ochoten/ochotna se osobně podílet na rozvoji obce a jejího okolí? b) 22%

a) ano b) ne

a) 78%

Je dobré vědět, že by se většina občanů byla ochotna podílet na rozvoji obce a jejího okolí. Mohlo by se toho využít u některých návrhů rozvojových programů v obci.

44

Graf 15:

9. otázka dotazníku

Na co by podle Vás měly být vynaloženy veřejné finanční prostředky v obci nebo v jejím okolí? h) 6%

a) 4%

a) na rozvoj zemědělství

g) 1% b) 21%

b) na budování infrastruktury c) na řešení bytové otázky

f) 28%

d) na dům s pečovatelskou službou pro seniory e) na kulturu c) 7%

f) na zkrášlení veřejných prostranství obce g) na ochranu přírody e) 10%

d) 21%

h) na jiné účely

V otázce 9 mohli občané zaškrtnout více odpovědí najednou. Většina by přidělila finance na zkrášlení veřejných prostranství obce, což je velice potěšující. Se stejným počtem procent by na 2. místě občané přidělily finance na budování infrastruktury a na dům s pečovatelskou službou pro seniory.

10. otázka dotazníku: Co by bylo potřeba ještě učinit pro další rozvoj obce a jejího okolí?

U této otázky mohli občané navrhnout činnosti pro rozvoj obce. V mnoha případech se odpovědi shodovaly, což znamená, že si všímají věcí co v obci chybí. Nejvíce společných odpovědí bylo na spolupráci s mládeží a s občany, která korespondovala s pomocí mladým rodinám. Dále občané napsali, že zde chybí dobře vybudované cyklostezky kolem vinných sklepů. Toto téma je již v šetření a pracuje se na jeho realizaci. Objevily se i odpovědi jako rekonstrukce komunikací, sportovní vyžití, údržba okolí rybníka a překvapivě mnoho odpovědí bylo, že občanům chybí smuteční síň. Dále lidé mysleli na větší propagaci obce, snaha získat více finančních prostředků z dotačních fondů EU.

45

Graf 16:

11. otázka dotazníku

Jak vnímáte členství ČR v Evropské unii?

a) 35%

c) 37%

a) mnoho věcí se zlepší/ zlepšilo b) na náš běžný život nemá zapojení do EU žádný vliv c) mnoho věcí bude složitější

b) 27% U této otázky nelze jednoznačně určit, jak občané vnímají členství ČR v EU. Každý to vnímá zcela odlišně, nejvíce odpovědí však bylo, že mnoho věcí bude složitější. Domnívám se, že tato odpověď pramení ze špatné informovanosti občanů.

FORMULACE POTŘEB VYBAVENOSTI OBCE A OKOLÍ Tab. 13:

12. otázka dotazníku

Jak hodnotíte vybavenost obce? Jednotlivé části Průměrná známka a) zásobování obchodu s potravinami 2,17 b) zásobenost ostatním zbožím 3,01 c) infrastruktura 2,28 d) pohostinství 2,14 e) veřejné osvětlení 1,77 f) sport, volný čas 2,24 g) přístup k internetu 1,8 h) přístup k informacím o dění v obci 1,75 U této otázky občané hodnotili vybavenost obce stupnicí od 1 do 5 jako ve škole. Nejhůře dopadla zásobenost ostatním zbožím, to je dáno tím, že se v obci nachází pouze obchody s převahou potravin. Infrastruktura také nedopadla nejlépe, je to stále se opakující problém. Jinak je celkové hodnocení vybavenosti výborné.

46

Tab. 14:

13. otázka dotazníku

Jak hodnotíte služby poskytované v obci? Jednotlivé části Průměrná známka a) školství 1,38 b) řemeslné služby, opravy 2,8 c) svoz odpadu 1,41 d) zdravotnictví 3,04 e) sociální péče 2,88 f) knihovna 1,75 I u této otázky občané hodnotili stupnicí od 1 do 5 tentokrát služby poskytované obci. Nejhůře je hodnoceno zdravotnictví a sociální péče, je to tím, že tyto služby se v obci téměř nevyskytují. Nejlépe dopadlo školství a svoz odpadu, což odpovídá reálu.

Graf 17:

14. otázka dotazníku

Jste spokojen (a) s kulturou ve Vaší obci? b) 19%

a) ano b) ne

a) 81%

Většina dotázaných je s kulturou v obci spokojena. Je to tím, že se stále dodržují místní tradice a občané se jich aktivně účastní. Týká se to především mladých hodů, mysliveckých plesů, spolku zahrádkářů a vinařů, kteří přispívají ke kulturnímu životu v obci.

47

15. otázka dotazníku: Co Vám nejvíce v obci chybí? Zde byly odpovědi opravdu různorodé. Nejvíce se opakovala odpověď divadlo, koncert, posilovna, kavárna a dobré a levné pohostinství. Domnívám se, že starší lidé psali, že v obci jim nejvíce chybí dům s pečovatelskou službou a zdravotní a sociální péče. Dále se opakovaly odpovědi typu jednota a vstřícnost a zeleň na veřejných prostranstvích.

HODNOTOVÉ PREFERENCE

Graf 18:

16. otázka dotazníku

Jste spokojen (a) s tím, jak se lidé v obci k sobě chovají?

a) ano b) ne

b) 45% a) 55%

Většina dotázaných uvedlo, že jsou spokojeni s tím, jak se lidé v obci k sobě chovají. Za odpovědí ne lidé uvedli závist a pomluvy.

Graf 19:

17. otázka dotazníku

Myslíte si, že lidé ve Vaší obci mají během roku dostatek příležitostí ke společným kontaktům? b) 17% a) ano b) ne

a) 83%

48

Tady je vidět, že kultura v obci je hojně zastoupena a lidé mají hodně možností k vzájemnému setkávání. Vše se odehrává v kulturním domě, kde probíhají i nejrůznější výstavy a kde se též lidé setkávají. Nesmíme opomenout i místní kostel, kde se konají bohoslužby.

Graf 20:

18. otázka dotazníku

Znáte místní tradice? c) 4% b) 16%

a) ano, znám, jsem na ně hrdý (á) b) ano, znám ale jsou přežité c) ne, neznám

a) 80%

Většina odpovědí občanů zda znají místní tradice uvedlo s jasným souhlasem, že ano, znám, jsem na ně hrdý a chci je předávat svým dětem.

PROBLÉMY KAŽDODENNÍHO ŽIVOTA

Graf 21:

19. otázka dotazníku

Jak hodnotíte dostupnost zdravotnických služeb? a) vyhovující

b) 37%

b) nevyhovující

a) 63%

49

Občanům vyhovuje dostupnost zdravotnických služeb. Dotázaní uváděli i vzdálenost, kterou musí překonat při návštěvě lékaře, zde lidé uváděli 5 km a také upřesňovali způsob dopravy, což bylo ve většině případů auto. Bohužel v obci chybí lékárna a musí si pro léky jezdit do Břeclavi.

Tab. 15:

20. otázka dotazníku

Jak hodnotíte veřejnou dopravu v rámci mikroregionu? Jednotlivé části Průměrná známka a) z hlediska návaznosti spojů 2,18 b) z hlediska frekvence spojů 2,29 c) z hlediska kvality autobusů 1,84 d) z hlediska celkové obslužnosti mikroregionu 2,3 Hodnocení veřejné dopravy v rámci mikregionu opět známkami od 1 do 5 dopadlo nad mé očekávání. Je vidět, že občané jsou spokojeni hlavně z hlediska kvality autobusů. Jezdí dostatek autobusů a to i o víkendu.

Graf 22:

21. otázka dotazníku

Při cestách za nákupy, zaměstnáním/školou, zábavou apod. používate nejčastěji? a) veřejnou dopravou f) 3% a) 12% e) 9% b) automobil c) motocykl

d) 16%

d) kolo c) 4%

e) pěší chůzi b) 57%

f) kombinaci výše uvedených

Tady se ukázalo, že auto už vlastní většina rodin a využívají ho z dopravních prostředků nejvíce. Kolo je zde také velice žádaným prostředkem.

50

22. otázka dotazníku: Co pokládáte za největší problém Vaší obce a jejího okolí? Zde jsem byla velice mile překvapena, když jsem dotazník vyhodnocovala. Většina lidí napsalo, že nemají žádný problém a nic jim v obci nechybí. Avšak se objevilo i pár negativních odpovědí typu nechuť lidí domluvit se a dále převažoval problém divokých skládek odpadu. Občané zmínili i stav parkových úprav u okolí rybníka, volné pobíhaní psů, vandalismus a chybějící zdravotní středisko.

23. otázka dotazníku: Co Vám osobně komplikuje běžný život? U této otázky byla převažující odpověď nic. Ale našlo se i pár slovních odpovědí. Nejvíce lidem komplikuje běžný život byrokracie v podnikání, zdravotní problémy, nedostatečná síť cyklostezek a především špatné mezilidské vztahy. Některé problémy se opět opakují, projevuje se i nespokojenost se současným vedením obce.

24. otázka dotazníku: Jak vnímáte fakt, že Hlohovec spadá do různých pásem ochrany přírody? (např. do Biosférické rezervace Dolní Morava...) Většina dotázaných hodnotila tento fakt kladně, spoustu odpovědí byly typu nevnímám to a nevím o tom a i případné odpovědi netýká se mě to. Zde vidíme jasnou ukázku toho, že občané nejsou ani spraveni o tom, kde žijí a co kolem sebe mohou vidět. Tyto odpovědi bych hodnotila jako impuls k zapojení občanů do širšího dění v mikroregionu.

51

6

SWOT ANALÝZA OBCE HLOHOVEC A LVA

6.1 SWOT analýza Lednicko-Valtického areálu EKONOMICKÁ OBLAST S - Silné stránky

W - Slabé stránky

třetí nejnavštěvovanější místo v ČR

nedostatek parkovacích míst

kraj vína a slunce výborná dopravní dostupnost (dálnice D2 )

slabší spolupráce podnikatelských subjektů s místními samosprávami nízká úroveň technické infrastruktury

rozvoj lázeňství dostatečné zázemí pro turisty( restaurace, místa pro kola) poskytuje dostatek pracovních míst možnosti výroby místních specialit ( pálenky, mošty) dobrá spolupráce některých firem s obcemi (propagace) O - Příležitosti příhraniční spolupráce (Rakousko)

T - Hrozby nedostatek konkurence, jež by mohla způsobit stagnaci zlepšování kvality

rozšíření nabídky turistiky (zámecká

omezení dotačních fondů (nemožná revitalizace

jízdárna, výstava dravců)

krajiny)

obohatit služby o nabídku chybějící agroturistiky

špatná dopravní přístupnost do některých obcí

strategie mikroregionu LVA a akční

nízká podnikatelská aktivita obyvatel potlačí

plán

rozvoj podnikání v mikroregionu

budovat technickou infrastrukturu

nedostatek vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (neschopnost podnikat)

podpora vzdělávání (rekvalifikační kurzy)

52

OBLAST ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S - Silné stránky

W - Slabé stránky

kombinace architektonických skvostů zasazených do značná vodní a větrná eroze na přírodní scenérie

pozemcích orné půdy pásmo ochrany přirozené akumu-

výborné klimatické podmínky po většinu roku

lace vod slabé ekologické podvědomí obča-

zachovalá urbanistická struktura většiny obcí

nů

území se zvýšenou ochranou krajiny (NATURA černé skládky odpadu

2000, Ptačí oblast)

nedostatečné čištění odpadních vod péče o kulturní, přírodní a historické památky

(znečištění vodních toků)

turisticky atraktivní místa O - Příležitosti

T - Hrozby

připravovat komplexní pozemkové úpravy

záplavové území

budovat územní systém ekologické stability krajiny z pohledu ochrany biotopů

komáří kalamity

obnovovat doprovodnou zeleň podél komunikací a v intravilánu obcí

znečištění životního prostředí

vysazovat skupiny dřevin na vhodných místech

intenzivní zemědělství zdlouhavé a náročné získávání

budovat více míst k odpočinku (lavičky)

dotací z EU neujasněné majetkové vztahy k

upravovat veřejná prostranství v obci

pozemkům

dbát na ochranu urbanistické struktury obcí

nezájem o kultivaci krajiny nevhodné umístění nové stavby (narušení struktury zástavby)

53

SOCIÁLNÍ OBLAST S - Silné stránky

W - Slabé stránky nepříliš příznivá demografická situace ve

historická provázanost obyvatel obcí

všech venkovských obcích

čilý společenský a spolkový život v obcích (Valtice, Hlohovec)

stárnutí populace výhledově rostoucí vysoké nároky na sociál-

setrvalý rozvoj města Břeclav

ní zabezpečení seniorů

silný lokální patriotismus

zastaralost domovního fondu

zájem zastupitelstev o zlepšení obytného a málo pracovních příležitostí pro vysokoškolživotního prostředí

sky vzdělané obyvatele

flexibilita obyvatelstva (vyjížďka za prací

nedostatečná koordinace kulturně společen-

v rámci mikroregionu i mimo něj)

ských akcí zejména v menších obcích

bohatá historie území snaha vytvořit spolupracující mikroregion O - Příležitosti

T - Hrozby

rozvoj lázeňství

vylidňování malých obcí

připravovat společné rozvojové programy

stárnutí obyvatel zvýší náklady na sociální

mikroregionu

služby

podporovat obnovu a rozvoj vesnic a

nezájem spolupráce mezi jednotlivými ob-

ochranu a péči o dědictví venkova

cemi a městy

budovat systém sociálních služeb

migrace obyvatelstva

nadále podporovat spolkovou činnost a občanské iniciativy vytvářet informační systém o území podporovat rozvoj služeb a občanské vybavenosti vytvářet podmínky pro rodinnou zástavbu podporovat spolupráci obcí a podnikatelů v regionu

54

6.2 SWOT analýza obce Hlohovec EKONOMICKÁ OBLAST S - Silné stránky

W - Slabé stránky

firma Kovometal

snaha o překabelizaci celé obce

čerpací stanice O. G. - Otto Garčic

nedokončený územní plán

spolupráce obce se zemědělskými subjekty

obcí neprochází železniční trať (není součástí IDS) obec není na přímé spojnici mezi turis-

občanské sdružení HLOHOVČANÉ

ticky vyhledávanými lokalitami

blízkost Lednicko-Valtického areálu

nedostatečná propagace obce

dostatek ubytování pro turisty O - Příležitosti

T - Hrozby

atraktivní místo k bydlení pro všechny mladé i

dlouhodobá vyhlídka na získání dobrých

starší

stavebních míst

zajištění pracovních příležitostí pro občany

byrokracie v podnikání

příprava společných rozvojových plánů mikroregionu účast v soutěži Vesnice roku možnost čerpání dotací z EU (získání grantů) příliv turistů do obce OBLAST ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S - Silné stránky

W - Slabé stránky

dostatek soukromě hospodařících zemědělců

kabely a sloupy vysokého napětí narušu-

(vinařů)

jí pohled na krajinu

krajinářsky hodnotná krajina(UNESCO atd.)

divoké skládky odpadu

turistické trasy, naučné stezky, vinařské stezky absence míst k odpočinku špatný stav parkových úprav u okolí

železniční trať nenarušuje krajinný ráz

rybníka

rybníky ( zvelebování krajiny, rybolov)

emise z automobilové dopravy

obec vybavena sběrným dvorem (+ řízená skládka pevných odpadů) v obci je zaveden vodovod, plynofikace a kanalizace

55

O - Příležitosti

T - Hrozby rybníky ( záplavy, spor ochraná-

revitalizace říčních břehů

řů)

půda neleží ladem

znečištění životního prostředí

zdravé životní prostředí

ohrožení půdy vodní erozí

ochrana přírody

intenzivní mechanizace v zem.

vzhledem k množství zahrad s ovocnými stromy podpořit včelařství SOCIÁLNÍ OBLAST S - Silné stránky

W - Slabé stránky

základní a mateřská škola

absence kina, divadla

dostatek firem poskytující zaměstnání

volné pobíhání psů

místní rozhlas, TV, internet

zdravotní a sociální péče

hody a jiné kulturní akce

chybí smuteční síň

zájmová sdružení a spolky

dům s pečovatelskou službou

masozávod (řeznictví, uzenářství)

dětský koutek

blízkost města Břeclav, dobré autobusové spojení

nedostatek informací o obci

kostel, kulturní dům možnost krásného ubytování v novém penzionu fotbalové hřiště a hřiště s umělým povrchem Hraniční zámeček jako turistické lákadlo pošta, knihovna, hasičská zbrojnice, cukrárna O - Příležitosti

T - Hrozby nedostatečné vyžití mládeže (do-

úprava sportovního areálu (parkoviště, posilovna)

chází k vandalství)

vzdělání dětí - projekt zdravá škola

mezilidské vztahy

udržení tradic

zdravotní problémy

zlepšit informovanost občanů

necitelnost k životnímu prostředí

vybudovat levnou, dobrou restauraci, kde se vaří i o

starší občané jsou odkázáni na své

víkendech

blízké

rozšíření služeb pro turisty (podpořit agroturistiku) lepší využití volného času spolupráce s občany, pomoct mladým rodinám

56

7

NÁVRHY DROBNÝCH AKTIVIT Při návrhu drobných akcí a aktivit vycházím z informací plynoucích z dotazní-

kového šetření a ze SWOT analýzy. Zjistila jsem co je potřeba v obci vybudovat, zkvalitnit a jak vyřešit problémy, které občany nejvíce trápí. Pokusila jsem se navrhnout akce vedoucí k rozvoji obce.

7.1 Návrhy se zaměřením na rozvoj cestovního ruchu •

cyklostezky kolem sklepů – vybudovat provázanou síť vedoucí přes obec Možné čerpání finančních prostředků z Programu rozvoje venkova - Osa III. 1.3 Podpora cestovního ruchu.

•

propagace obce – rozšířit a aktualizovat internetové stránky v obci

•

spolupráce s ostatními obcemi v oblasti cestovního ruchu

•

jednotná strategie v rozvoji turismu – spolupráce s občany

7.2 Návrhy na zkvalitnění občanské vybavenosti •

oprava kulturního domu a modernizace základní školy

Z dotazníkového šetření vyplývá, že tradice jsou pro obyvatele obce velice důležité a kulturní dění v obci je bohaté, proto je nezbytné opravit kulturní dům. U modernizace základní školy jde o postupnou opravu, kdy rekonstrukci budovy ZŠ můžeme chápat jako jednu z etap investic do základního a mateřského školství. Cíl: Výměna oken, zateplení obvodového pláště budovy základní školy, vybudování nového venkovního víceúčelového hřiště s umělou trávou, nářaďovny, altánu pro venkovní výuku a kompletní úpravy dvora základní školy. Na uvedené činnosti se dají čerpat finanční prostředky z Programu rozvoje venkova – Osa III. 2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby.

57

7.3 Návrhy na zlepšení životního prostředí v obci •

výstavba sběrného dvora s administrativní budovou a celkovým vybavením pro nový systém odpadového hospodářství V oblasti odpadového hospodářství byl dán akcent na výstavbu nového sběrného

dvora, který byl zbudován za podpory Evropské unie, Státního fondu životního prostředí a Jihomoravského kraje. Celkově bylo do této oblasti investováno prozatím téměř 15.5 milionu korun. Cíl: Vybudování nové zpevněné plochy s oplocením, administrativní budovou se zázemím, vybavení PC, kamerovým systémem apod. pro potřeby zavedení nového systému shromažďování, třídění a manipulace s odpady. Obec požádala o dotaci i Jihomoravský kraj, který se smluvně zavázal uhradit dalších 5 % celkové - po výběrovém řízení na dodavatele stavební části i zařízení upravené celkové částky. Prozatímní financování projektu následuje.

7.3.1

Obnova břeclavské aleje v Lednicko-Valtickém areálu

Na obnovu Břeclavské aleje ve správě Lesy ČR byl vypracován pilotní projekt, který získal v roce 2009 podporu Operačního programu životní prostředí prioritní osy 6.3. „Obnova krajinných struktur“. Prováděcí projekt zadala BR Dolní Morava a finančně jej podpořil Jihomoravský kraj a LČR. Břeclavská alej (147 stromů, původně jírovce) vybíhá jako jeden ze tří paprsků z Valtic a tvoří základní kostru LVA směrem k Rendez-vous. V obnovovaném úseku byl stav odborně posouzen a shledán provozu nebezpečný. Proto se přistoupilo k obnově alejí. Po zahájení obnovy bylo zjištěno, že se zde vyskytuje brouk, který je chráněný Naturou 2000 a to sice páchník hnědý (Osmoderma

eremita). V průběhu prací bylo zachováno jedno torzo a tři kmeny byly ponechány na místě k dovyvinutí tohoto xylofágního hmyzu.

58

Život a rozvoj populací hmyzu je zajištěn především podmínkami v bezprostředně související přírodní památce Rendez-vous a v celém lesním komplexu mezi Valticemi a Břeclaví. Takto zachráněný hmyz může posílit místní populace na vybraných biotopech, nebo být využit k reintrodukci na jiných vybraných lokalitách, či k vědeckému výzkumu. Na tomto případě můžeme vidět, že volba ochrany není vždy jednoduchá. Obnova jednoho druhu nám může způsobit zánik druhého druhu.

Obr. 9:

Páchník hnědý (Osmoderma eremita) http://www.enviport.cz

59

8

ZÁVĚR Diplomová práce analyzuje současnost a perspektivy rozvoje obce Hlohovec

v rámci Lednicko-Valtického areálu, který je pod patronací UNESCO. V jednotlivých kapitolách byly představeny katastry měst a obcí mikroregionu, ochranné režimy a památky LVA a obec Hlohovec. Podstatnou součástí této práce bylo dotazníkové šetření a SWOT analýza. Na základě zpracovaných údajů z dotazníkového šetření vyplývá, že nejčastější problém občanů jsou černé skládky odpadu, nedostatek parkovacích míst v okolí sportovního hřiště, nevyhovující stav chodníků a silnic. Obyvatelé nejvíce postrádají dům s pečovatelskou službou, zdravotní středisko, smuteční síň, sportovní halu a obchod s průmyslovým zbožím. Co se týká mezilidských vztahů, převládaly zde závist a pomluvy, častou odpovědí byla i nedostatečná spolupráce s občany a s mládeží. Velice pozitivně obyvatelé obce vnímají tradice a folklór, který zde hraje nezaměnitelnou roli. Ve výsledku jsou tedy občané spokojeni s bydlením, s dopravní obslužností a především s dostatkem kulturního a společenského vyžití. Další použitou metodou byla SWOT analýza, která měla za úkol přehledně vyhodnotit silné, slabé stránky, příležitosti a hrozby. Metoda byla použita jak pro celý mikroregion, tak pro samotnou obec. Výsledkem práce jsou návrhy drobných aktivit vedoucí k udržitelnému rozvoji území se zaměřením na rozvoj cestovního ruchu, na zkvalitnění občanské vybavenosti a na zlepšení životního prostředí v obci. Práce je zakončena příkladem obnovy břeclavské aleje v LVA. Jsou zde nastíněny i způsoby financování a možnosti čerpání dotací z fondů EU. Závěrem bych chtěla podotknout, že Hlohovec je zakládajícím a dlouholetým členem mikroregionu Lednicko-Valtický areál. Nachází se v krajinné památkové zóně tohoto mikroregionu a tudíž podléhá poněkud přísnějšímu režimu památkové ochrany. To určitým způsobem brzdí rozvojové podnikání v obci a stavební a údržbářské práce na místních nemovitostech. Jedná se o lokalitu s velmi cenou krajinou a s významným zastoupením národních kulturních památek přírodních i nemovitých – Hraniční zámeček, Bezručova alej, Lednické rybníky. Opomíjen by neměl být ani celý mikroregion Lednicko-Valtický areál, který díky velkému počtu kulturních a přírodních památek je významnou prestižní turistickou destinací nejen pro české turisty, ale také pro zahraniční návštěvníky.

60

9

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

CULEK M., (editor) a kol., 1996: Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha, 347 s. ISBN 80-85368-80-3. KORDIOVSKÝ E., DANIHELKA J., 1999: Brána do kraje: průvodce obcemi okresu

Břeclav. Vydalo Regionální muzeum v Mikulově. První vydání, Mikulov, 255 s. ISBN 80-85088-08-8. KORDIOVSKÝ E., KLANICOVÁ E., 2001: Město Břeclav. Pro město Břeclav vydala Muzejní a vlastivědná společnost, Brno, 583 s. ISBN 80-7275-025-9.

KUČERA J., LÍBAL D. a kol., 1997: Z mapy UNESCO. Vydalo nakladatelství AKROPOLIS, Praha, 214 s. ISBN 80-85770-46-6. SOUKUP V., DAVID P., 2003: Pálava a Břeclavsko. Vydalo nakladatelství S & D, Praha, 141 s. ISBN 80-86050-68-8.

VLKOVÁ J., 2007: Vinaři debatovali o sklepních uličkách. Čtvrtletník Naše dědina, XI., 2/2007, Hlohovec, 12 s.

VYBÍRAL J., KOLEJKA J., 2009: Tradiční krajinné profese a krajinotvorné aktivity

člověka. Brno, 67 s.

61

10 INTERNETOVÉ ZDROJE Biosférická rezervace Dolní Morava, 2009: Obnova břeclavské aleje v LVA [online]. [cit.2010-03-23]. Dostupný z WWW:

Český statistický úřad, 2001: Český statistický úřad [online]. Praha. [cit.2009-11-25]. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home>

Lednicko-Valtický areál, 2009: LVA – informační katalog [online]. [cit.2011-02-17]. Dostupný z WWW:

Moravské vinařské stezky, 2008: Moravské vinařské stezky [online]. [cit.2010-03-10]. Dostupný z WWW: < http://www.stezky.cz>

Obec Hlohovec, 2011: Projekty – sběrný dvůr [online]. [cit.2011-02-15]. Dostupný z WWW:

Oldmaps – Staré mapy, 2010: Müllerovo mapování a františko-josefské mapování [online]. [cit.2011-02-10]. Dostupný z WWW: < http://oldmaps.geolab.cz/>

Rakvice, 2011: Oficiální internetové stránky [online]. [cit.2010-03-11]. Dostupný z WWW: < http://www.rakvice.cz>

Velké Bílovice, 2011: Oficiální internetové stránky [online]. [cit.2010-03-11]. Dostupný z WWW: < http://www.veklebilovice.cz>

WIKIPEDIE, 2011: Zámek Lednice. Encyklopedie online [cit.2011-03-21]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org>

62

11 PŘÍLOHY

11.1 Seznam obrázků Obr. 1:

Kostel v obci a místní dětské sdružení Hrozének ............................................. 8

Obr. 2:

Kostel sv. Archanděla Michaela a kaple sv. Michala ....................................... 9

Obr. 3:

Kostel sv. Markéty a obec Přítluky................................................................. 10

Obr. 4:

Obec Rakvice a místní folklór ........................................................................ 11

Obr. 5:

Minaret a lednický zámek se skleníke ............................................................ 13

Obr. 6:

Kostel Narození Panny Marie a Kládový lis .................................................. 14

Obr. 7:

Janův hrad a Židovský hřbitov........................................................................ 15

Obr. 8:

Renesanční zámek a kaple sv. Cyrila a Metoděje .......................................... 18

Obr. 9:

Páchník hnědý (Osmoderma eremita)............................................................. 59

Obr. 10:

Obec Hlohovec a LVA .......................... Chyba! Záložka není definována.

Obr. 11:

Biosferická rezervace Dolní Morava ..... Chyba! Záložka není definována.

Obr. 12:

Mapa Natura 2000 v BRDM.................. Chyba! Záložka není definována.

Obr. 13:

Záplavová území řeky Dyje a Moravy (z roku 2010) Chyba! Záložka není

definována. Obr. 14:

Mapa hranic Ramsarského mokřadu...... Chyba! Záložka není definována.

Obr. 15:

Mapa LVA ............................................ Chyba! Záložka není definována.

Obr. 16:

Ortofotomapa Lednických rybníků........ Chyba! Záložka není definována.

Obr. 17:

Ortofotomapa obce Hlohovec................ Chyba! Záložka není definována.

Obr. 18:

Müllerovo mapování z roku 1716......... Chyba! Záložka není definována.

Obr. 19:

Obec Hlohovec M 1: 20 000, III. vojenské mapování Chyba! Záložka není

definována. Obr. 20:

První písemná zmínka o existenci obce Hlohovec ..... Chyba! Záložka není

definována. Obr. 21:

Obec Hlohovec letecký snímek ............. Chyba! Záložka není definována.

Obr. 22:

Vlajka a znak obce Hlohovec ................ Chyba! Záložka není definována.

Obr. 23:

Hraniční zámeček .................................. Chyba! Záložka není definována.

Obr. 24:

Rybník Nesyt ......................................... Chyba! Záložka není definována.

Obr. 25:

Hlohovecký rybník – ráj vodního ptactva................... Chyba! Záložka není

definována. Obr. 26:

Kostel sv. Bartoloměje........................... Chyba! Záložka není definována. 63

Obr. 27:

ZŠ a MŠ ................................................. Chyba! Záložka není definována.

Obr. 28:

Krojované hody 2010............................. Chyba! Záložka není definována.

Obr. 29:

Vinobraní 2010 ...................................... Chyba! Záložka není definována.

Obr. 30:

Maškarní ples 2010 ................................ Chyba! Záložka není definována.

Obr. 31:

Výstava trofejí 2008............................... Chyba! Záložka není definována.

Obr. 32:

Vinné sklípky......................................... Chyba! Záložka není definována.

Obr. 33:

Lednický zámek a zahrady .................... Chyba! Záložka není definována.

Obr. 34:

Valtický zámek ...................................... Chyba! Záložka není definována.

Obr. 35:

Randez-vous a Apolonův chrám........... Chyba! Záložka není definována.

Obr. 36:

Kolonáda Reistna a chrám Tři Grácií .... Chyba! Záložka není definována.

11.2 Seznam tabulek Tab. 1:

Vývoj počtu obyvatel 1869 – 2001................................................................. 24

Tab. 2:

Věková struktura obyvatelstva dle pohlaví (k 1.1. 2001) ............................... 25

Tab. 3:

Obyvatelstvo podle národnosti ....................................................................... 27

Tab. 4:

Obyvatelstvo podle náboženského vyznání .................................................... 27

Tab. 5:

Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu............................................... 27

Tab. 6:

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání ............................................................... 28

Tab. 7:

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity ....................................................... 28

Tab. 8:

Ekonomicky aktivní podle odvětví ................................................................. 28

Tab. 9:

Domovní fond ................................................................................................. 29

Tab. 10:

Bytový fond ................................................................................................ 29

Tab. 11:

Počty domácností podle typu domácnosti .................................................. 30

Tab. 12:

Vývoj počtu domů 1986 - 2001 .................................................................. 30

Tab. 13:

12. otázka dotazníku ................................................................................... 46

Tab. 14:

13. otázka dotazníku ................................................................................... 47

Tab. 15:

20. otázka dotazníku ................................................................................... 50

64

11.3 Seznam grafů Graf 1:

Vývoj počtu obyvatel v obci Hlohovec v letech 1869 – 2001........................ 24

Graf 2:

Počet narozených a zemřelých v letech 2004 - 2008...................................... 26

Graf 3:

Počet přistěhovalých a vystěhovalých v letech 2004 – 2008.......................... 26

Graf 4:

Respondenti podle pohlaví.............................................................................. 39

Graf 5:

Respondenti podle věku.................................................................................. 39

Graf 6:

Respondenti podle ekonomické aktivity......................................................... 40

Graf 7:

Respondenti podle stupně vzdělání................................................................. 40

Graf 8:

1. otázka dotazníku ......................................................................................... 41

Graf 9:

2. otázka dotazníku ......................................................................................... 41

Graf 10:

3. otázka dotazníku ..................................................................................... 42

Graf 11:

4. otázka dotazníku ..................................................................................... 42

Graf 12:

6. otázka dotazníku ..................................................................................... 43

Graf 13:

7. otázka dotazníku ..................................................................................... 44

Graf 14:

8. otázka dotazníku ..................................................................................... 44

Graf 15:

9. otázka dotazníku ..................................................................................... 45

Graf 16:

11. otázka dotazníku ................................................................................... 46

Graf 17:

14. otázka dotazníku ................................................................................... 47

Graf 18:

16. otázka dotazníku ................................................................................... 48

Graf 19:

17. otázka dotazníku ................................................................................... 48

Graf 20:

18. otázka dotazníku ................................................................................... 49

Graf 21:

19. otázka dotazníku ................................................................................... 49

Graf 22:

21. otázka dotazníku ................................................................................... 50

65

66