MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2010

VOZÁK VÁCLAV

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Strojní linky pro senážování Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

doc. Ing. Jan Červinka, CSc.

Vozák Václav

Brno 2010

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma strojní linky pro senážování vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěl poděkovat doc. Ing. Janu Červinkovi, CSc., za to, že mne na své přednášce natolik zaujal, že jsem se rozhodl pracovat pod jeho vedením na bakalářské práci. Taky za krásné a zajímavé téma, jeho připomínky, korekce a rady. Chtěl bych poděkovat i své manželce za podporu, kterou mi během studia poskytovala, bez jejíž pomoci bych se až sem nedostal.

ABSTRAKT V této bakalářské práci je provedena analýza současného stavu možností konzervace zavadlé píce. Následně byly vyhodnoceny jednotlivé strojní linky pro senážování z hlediska nákladů na jednotku výroby. Vzájemným srovnáním sklízecí řezačky, sběracího vozu a sběracího lisu byly stanoveny limity použití různých technologií pro libovolný podnik dle zadané metodiky. Výsledkem je stanovení nejvhodnějšího senážovacího procesu v podmínkách praktického využití, pro výrobu co nejkvalitnějšího objemného krmení dle cílové produkce chovu skotu, s ohledem na co nejvyšší rentabilitu.

Klíčová slova: strojní linka, sklízecí řezačka, sběrací vůz, sběrací lis, senážování, konzervace

ABSTRACT This bachelor thesis has analyzed contemporary possibilities of conservation of faded fodder. Firstly, particular production lines for haylage have been evaluated from the point of view of costs per production unit. Secondly, limits of using different technologies have been set for any enterprise according to the assigned methodology by comparison of gathering chaffcutter, gathering machine and gathering press. As a result, the most convenient process of haylage has been determined in conditions of its practical usage, with regard to the production of high quality bulky feeding according to the target production of cattle breeding together with the best profitability.

Key words: production lines for haylage, gathering chaffcutter, gathering machine, gathering press, haylage, conservation

OBSAH 1.

ÚVOD ................................................................................................................................. 5

2.

CÍL PRÁCE ........................................................................................................................ 5

3.

SENÁŽOVÁNÍ .................................................................................................................... 6

3.1 Obecné požadavky na strojní linky pro senážování.................................................................... 7 3.1.1 Sečení....................................................................................................................................... 7 3.1.2 Ošetření pokosů, rozprostření a shrabování píce ..................................................................... 8 3.1.3 Sběr, řezání a nakládání ......................................................................................................... 10 3.1.3.1 Sklízecí řezačky .................................................................................................................. 11 3.1.3.2 Sběrací vozy ....................................................................................................................... 12 3.1.3.3 Sběrací lisy......................................................................................................................... 13 3.1.4 Odvoz senážované hmoty a její uložení................................................................................. 15 3.2 4

Zařazení strojů do strojních linek .............................................................................................. 17 TECHNICKOEKONOMICKÉ PARAMETRY VYBRANÝCH STROJŮ ............................... 20

4.1

Sklízecí řezačka ............................................................................................................................ 20

4.2

Sběrací vůz.................................................................................................................................... 20

4.3

Sběrací lis...................................................................................................................................... 20

4.4

Ostatní stroje ................................................................................................................................ 21

5 METODIKA SLEDOVANÍ A VYHODNOCENÍ VYBRANÝCH PARAMETRŮ KLÍČOVÝCH PRVKŮ STROJNÍCH LINEK ...................................................................................................... 21 6 VYHODNOCENÍ KLÍČOVÉHO ČLÁNKU LINKY DLE METODIKY A STANOVENÍ PROVOZNÍCH NÁKLADŮ ......................................................................................................... 22 6.1

Nutný denní výkon....................................................................................................................... 22

6.2

Sklízecí řezačka ............................................................................................................................ 25

6.3

Sběrací vozy.................................................................................................................................. 29

6.4

Svinovací lisy ................................................................................................................................ 33

7

DISKUSE - VZÁJEMNÉ SROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH LINEK ......................................... 37

8

ZÁVĚR ................................................................................................................................. 45

1. ÚVOD Již od počátků zemědělství se pokoušel člověk ochočit některá zvířata, aby mu poskytovala užitek. K nejvýznamnějším úspěchům na tomto poli bezesporu patří domestikace dnes již vyhubeného pratura (B. primigenius), jehož původní areál výskytu patrně sahal od západní Evropy po blízký východ a Zakavkazsko. Ten se stal základem většiny plemen domácího skotu. K jeho domestikaci došlo asi 6000 let před n.l., pravděpodobně v jihozápadní Asii a severní Africe (WIKIPEDIE, 2010-04-05). Člověku poskytoval maso, mléko, kůži ale taky tažnou sílu. S jeho domestikací pro člověka vyvstala nová otázka, a sice jak tato zvířata nakrmit. Proto již od počátku soužití s turem musel chovatel zajistit krmení pro období nedostatku pastvy. Z počátku šlo o sběr suché stepní trávy, později se člověk naučil sušit seno. Avšak opravdový zlom v zajištění krmivové základny pro skot nastal, když si člověk osvojil metody konzervace píce kvašením. V současnosti máme k dispozici několik možností, jak tento proces realizovat. Moderní výkonná technika nám pomáhá zajistit včasnost a kvalitu prováděných prací. A zvládnutí této technologie je základem pro úspěšný chov skotu.

2. CÍL PRÁCE Cílem práce je zhodnotit jednotlivé druhy senážních linek, jejich nákladovosti a vyhodnocení ekonomiky klíčového prvku strojní linky. Měl by to být návod jak nahlížet na senážní linky v kontextu výroby objemných krmiv v podnicích s chovem skotu, kde kvalita a dostatek těchto krmiv rozhodují o celkové úspěšnosti a rentabilitě výroby. Nikdy ale nesmíme zapomínat na to, že každý zemědělský podnik je jedinečný, hospodaří v různých klimatických, geografických, demografických a ekonomických podmínkách. A tyto všechny faktory musíme zohlednit při hodnocení strojní linky na senážování pro konkrétní případ. Práce je členěna do jednotlivých částí, dle chronologie sklizně. Nejdříve se ve stručnosti seznámíme s hlavními zásadami sklizně, obecnými požadavky na strojní

5

linky pro senážování a jednotlivými operacemi. Dále bude uvedeno možné řazení strojů do linek, dle zvolené technologie. Po zhodnocení technickoekonomických parametrů vybraných strojů (sklízecí řezačky, sběracího lisu, sběracího lisu), je pro tyto klíčové stroje zde zpracována metodika sledování a vyhodnocení vybraných parametrů. Podle této metodiky jsem vyhodnotil sklízecí řezačku, sběrací vůz i sběrací lis, včetně sklizňové koncovky, která tvoří nedílnou součást strojní linky. Sečení, ošetření pokosů a shrnování není předmětem této práce, neboť je pro všechny tři linky stejné a cenu výsledného produktu ovlivňují rovnocenně. Závěrem je porovnání jednotlivých technologií dle nastavených podmínek.

3. SENÁŽOVÁNÍ Senáž je druh siláže vzniklé zavadáním píce. Proces její výroby nazýváme senážování a je dnes nejpoužívanějším způsobem konzervace objemných krmiv vyráběných z trvalých travních porostů i pícnin pěstovaných na orné půdě. Na jeho úspěšném zvládnutí však zásadně závisí rentabilita zemědělské prvovýroby v oblasti výroby mléka i hovězího masa. Konzervovaná krmiva jako taková jsou základem krmné dávky polygastrů. Při kvalitní konzervaci objemného krmiva lze takto získat nejlevnější a dieteticky ideální zdroj energie i bílkoviny. Celá technologie však sebou nese dosti kritických bodů a nesnází. Zkusme je proto nejdříve definovat:


druh konzervované plodiny a technologie pěstování




fenofáze plodiny




technologie sklizně




technologie konzervace




uskladnění




počasí




technologie odběru krmiva a způsob krmení

Z výše uvedeného je zřejmé, že je vždy potřeba aby v každé fázi výroby krmení byl kladen důraz na preciznost, ale i přes veškerou snahu nejsme schopni veškerá rizika

6

eliminovat. Problematika senážování se tak stává velice obsáhlou a proto se dále zaměříme na hodnocení strojních linek pro senážování.

3.1

Obecné požadavky na strojní linky pro senážování Úkolem všech strojů, zařazených do senážní linky je zajistit co nejlepší

parametry sklízené hmoty, aby bylo možno zajistit co nejlepší průběh konzervačních procesů po uskladnění. To znamená v první řadě včasnou sklizeň, dosažení správné sušiny píce, kvalitní pořezání hmoty, její doprava do silážovacích prostor a její rovnoměrné rozvrstvení a udusání (vyjma sklizně do balíků, eventuelně vaků).

3.1.1

Sečení Sečení je první operací při sklizni pícnin. Uskutečňuje se buďto samochodnými

žacími stroji nebo žacími stroji agregovanými s energetickými prostředky, jako traktory, systémové nosiče nebo řezačky. Cílem je posečení porostu a případně jeho další úprava pro navazující operace. Sečení je možno provádět v zásadě dvěma způsoby, a to s řezem s oporou a bez opory. Při řezu s oporou je svazek stébel přiveden mezi dva řezné břity a po stlačení je odříznut. Dva řezné břity tvoří buď nůž kosy a břitová vložka – takto pracuje prstová žací lišta, nebo dva řezné břity tvoří nože dvou protiběžných kos – takto pracuje protiběžná kosa. Při řezu bez opory působí na volně stojící porost svým břitem pouze aktivně se pohybující řezný nástroj. Odpor porostu, který ohraničuje odehnutí stébel a je předpokladem pro odříznutí, je dán tuhostí a setrvačností stébel a částečně podepřením sousedních stébel. Takto pracují žací stroje označované jako rotační a to buď s horizontálním pohybem nožů nebo vertikálním pohybem nožů (tzv. cepové sklízeče). Cepové sklízeče se dnes u nás nevyrábí a pravděpodobně se dnes ani nedováží ze zahraničí, snad s vyjímkou mulčovacích strojů, které jsou pro naši problematiku nevýznamné. V současné době se používají téměř výhradně rotační žací stroje, buď diskové nebo bubnové. A to i přesto, že použití žacích list prstových nebo protiběžných je z hlediska agronomického daleko výhodnější. Při použití těchto lišt je totiž prokazatelně

7

lepší obrůstání porostu, což nám příznivě ovlivňuje výnos hmoty a zdravotní stav porostu. Zároveň je u těchto strojů podstatně menší potřebný příkon, poněvadž tyto pracují při relativně nízké řezné rychlosti 1,5 až 3 m-s-1. Nevýhodou je však náchylnost na ucpávání lišty hlavně zeminou a na náročnost seřízení celé lišty pro kvalitní sečení. Oproti tomu rotační žací stroje sice pracují při daleko větších řezných rychlostech. Jako minimální je udávána 6 až 10 m.s-1 ale v praxi se pohybuje od 30 do 60 m.s-1 (dle Neubauer a kol.,1989), i více (vyšší řezné rychlosti je dosahováno u diskových než bubnových žacích strojů – méně setrvačných sil). Tím je dosahováno i podstatně větších pracovních rychlostí žacích strojů, dnes i více než 15 km.h-1. To však sebou nese daleko větší nároky na energetický příkon a tudíž na použití výkonnějších motorů a vyšší spotřebu pohonných hmot. Obliba těchto strojů je však dána jejich menší poruchovostí, snadnou údržbou a seřízením, velkým hodinovým výkonem a možností sestavování agregátů a pracovních záběrech i přes 9m. Tyto jejich vlastnosti je předurčují pro jejich nasazení ve vysoce výkonných strojních linkách, kdy je kladen důraz na kvalitu a rychlost provedení sklizňových prací. Aby píce lépe zasychala, jsou dnes žací stroje vybavovány kondicionéry nebo mačkači. Kondicionéry přispívají k tomu, že pokos vysychá až o 30 % rychleji než když je pouze posekán. Různé druhy píce mají i různé požadavky na způsob a intenzitu narušení jejich jednotlivých částí. Travní porosty se upravují čechráním a lámáním, vojtěška a jetel mačkáním. K lámání a čechrání se používají prstové kondicionéry, dnes vybavené zpravidla plastovými pracovními orgány, které nám nezpůsobují případné poškození další sklizňové techniky. Mačkací ústrojí u starších typů bylo používáno železné, dnes se používají různě rýhované, pogumované válce. Po mačkání nebo čechrání je hmota uložena buď na široko nebo na řádek. Dnešní vysoko záběrové stroje mohou být vybaveny zařízení na soustředění hmoty na jeden velký řádek nebo na spojování řádků.

3.1.2

Ošetření pokosů, rozprostření a shrabování píce Stroje na ošetření a rozprostření píce bezprostředně navazují na sečení píce.

Účelem nasazení těchto strojů je

zvýšit intenzitu a stejnoměrnost vysychání, u

shrnovačů připravit píci ke sběru. Mezi stroje na ošetření pokosů by bylo možno zařadit 8

ještě lamače a mačkače, ale jak bylo uvedeno výše, tyto se dnes používají výlučně jako agregáty žacích strojů. Obraceče musí umožnit rovnoměrné rozhození pokosů i případných hromádek zalehlých pokosů, dále mají obrátit pokos nebo píci rozprostřenou na široko. Obrácení musí být rovnoměrné, spodní vrstvy mají být uloženy nahoru, píce načechraná. Obraceče řádku musí řádek obrátit a uložit na uschlý pás strniště. Tyto stroje byly hojně používány v linkách strojů Fortschricht řady E. V posledních letech byly tato technologie na ústupu. Na letošním Techagru však bylo možno podobné stroje opět vidět. K jejich největší výhodě patří minimální znečištění píce zeminou. Shrnovače mají shrnout rozprostřenou píci do souvislých řádků, při minimálních ztrátách nesebráním a zároveň při co nejmenší kontaminaci zeminou, což by mohlo zapříčinit zvýšený obsah klostridií v senážované hmotě a nekvalitnímu průběhu konzervace. Dříve se stroje pro výše uvedené operace vyráběly jako stroje víceúčelové, mohly tedy sloužit jako obraceče i shrnovače. Postupem času se však tyto stroje začaly vyrábět jako jednoúčelové, jelikož dosahují lepší kvality práce a navíc tyto stroje bývají pevnou součástí sklizňových linek, kdy nemůže jeden stroj zajistit více operací, pro vysokou logistickou náročnost a kontinuálnost senážovacích prací.

Podle konstrukce (dle Neubauer a kol.,1989) je dělíme na :


bubnové s řízenými prsty, a to s bubnem pravo nebo kosoúhlým




paprskové s odvalovacími paprskovými koly




kolové s řízenými prsty




dopravníkové s řízenými prsty




rotorové s neřízenými prsty (zpravidla obraceče)




rotorové s řízenými prsty (zpravidla shrnovače)

Dnes na trhu převažují hlavně stroje rotorové, méně pásové (hlavně ve verzích pro svažité pozemky, neboť úspěšně přemisťují hmotu proti svahu), ale na renomovaných výstavách jsou k vidění i stroje paprskové s odvalovacími paprskovými koly a ojediněle i bubnové nebo kolové s řízenými prsty. A to i přes to, že paprskové stroje s odvalovacími koly jsou energeticky málo náročné, konstrukčně velice jednoduché a mohou dosahovat obrovských záběrů.

9

Dopravníkový obraceč s řízenými prsty bývá zpravidla konstruován i jako shrnovač. Jedná se o jednoduché stroje s rámem, obracecím (shrnovacím) ústrojím a pohony. Dopravníkové ústrojí je uložena příčně na směr jízdy a píce je odhazována do boku. Pokud chceme přestavit stroj na shrnovač, pouze sklopíme boční zástěnu, která sráží píci na řádek. Rotorové stroje jsou koncipovány převážně jako jednoúčelové, a to s neřízenými prsty jako obraceče a s řízenými prsty jako shrnovače. Pracovní ústrojí tvoří vždy jeden až osm (ale i deset) rotorů s vertikální osou rotace, na rotoru jsou uchyceny ramena s prsty a celý je doplněn o kopírovací kola. U některých typů slouží tyto kola i jako přepravní. Stroje s menšími záběry bývají řešeny většinou jako nesené, větší jako polonesené. U obracečů se vždy otáčí dva rotory do sebe (proto mají sudý počet rotorů) a je vhodné volit průměr rotorů dle záběru žacího stroje, poněvadž potom je kvalitnější rozprostření píce po pozemku. U rotorových shrnovačů se používají rotory větších průměrů od jednoho až po čtyři. Ramena bývají delší než u obracečů a vnitřní konce se pohybují po vodících drahách, což umožňuje naklápění prstů dle potřeby vytváření řádků. Tyto vodící dráhy bývají stavitelné. Rotory se buď otáčí stejným směrem (zpravidla při použití dvou rotorů – možnost dát více záběrů na jeden pokos při menším množství hmoty) nebo každý opačným směrem a poté vytváří středový řádek.

3.1.3

Sběr, řezání a nakládání Při této operaci je úkolem řádek vytvořený shrnovačem sebrat, poté pořezat na

požadovanou řezanku a následně naložit na odvozní prostředek. Řezáním píce se zlepší její fyzikální vlastnosti. Řezanka usnadňuje manipulaci, protože zvyšuje sypkost, což je výhodné pro dopravu a další zpracování při uložení ke konzervaci. Zde možno si vybrat z několika variant, jak tyto operace vyřešit, případně spojit. Nabízí se nám možnost sklízecí řezačky, sběracího vozu vybaveného řezáním, případně vysokotlakého lisu na kulaté nebo hranaté balíky.

10

3.1.3.1

Sklízecí řezačky Sklízecí řezačka je dnes asi nejrozšířenějším sklizňovým prostředkem

používaným při senážování. Její hlavní předností je obrovský hodinový výkon a vynikající kvalita řezanky s jednoduchou úpravou délky, což oceníme hlavně při situacích kdy nám rychle roste sušina sklízené hmoty. Dle energetického prostředku můžeme řezačky rozdělit na samojízdné a traktorové, které mohou být přívěsné, návěsné a nesené. Dle konstrukce hlavní funkční skupiny je možno rozdělit na nožové a cepové. Cepové se dnes snad ani nepoužívají, proto se dále budeme zabývat pouze stroji vybavenými řezacím ústrojím nožovým. Řezací ústrojí řeže vkládaný materiál a dopravuje je dál. Může být řešeno jako bubnové nebo kolové. Samojízdné sklízecí řezačky jsou řešeny stavebnicově. Skládají se ze základní jednotky, sklízecího adaptéru (v případě senážování sběrače) a příslušenství. Základní jednotku tvoří pracovní ústrojí (podávací, řezací a dopravní), motor, pohony, rám s podvozkem a kabinou, ovládací a řídící ústrojí. Do příslušenství patří především aplikátor konzervačních přípravků, ale i některá další zařízení. Řezací ústrojí bývá dnes u samojízdných řezaček bubnové. Je sice konstrukčně náročnější než kolové, ale dosahuje daleko větších výkonů. Délka řezanky se nastavuje změnou rychlosti vkládaného materiálu, což se provádí změnou počtu otáček vkládacích válců. Starší typy k tomu používají převodovku a tak dosáhneme určité stupňovitosti délky řezanky, u moderních strojů lze tuto rychlost měnit plynule, dokonce i při práci, poněvadž se používá hydrostatického pohonu vkládacích válců. Řezací ústrojí je chráněno proti vniku kovových předmětů elektromagneticky, proto bývá jeden s vkládacích válců plastový s integrovaným magnetem. Ten dá v případě potřeby impuls ovládání vkládání a to je okamžitě vypnuto a zabržděno. Bezprostředně na řezací ústrojí navazuje dopravní ústrojí. V podstatě se jedná o dopravní kanál, jehož nedílnou součástí moderních řezaček je metač. Ten nám urychlí řezanku a zajistí její dopravu do odvozního prostředku. Řezanka totiž nemá dostatečnou rychlost, neboť ventilační efekt bubnového řezacího ústrojí je úměrný postavení nožů a to je v rámci menší energetické náročnosti řezu dnes příliš tangenciální. Dopravní kanál je vždy vybaven mechanismem pro usměrňování toku řezanky, a to jak otočí celého kanálu pro změnu směru odhozu, tak koncovkou pro zkrácení délky a lepší umístnění do odvozního prostředku.

11

Traktorové řezačky mohou být, jak je výše uvedeno přívěsné, návěsné a nesené. Konstrukcí funkční skupiny se velice podobají samojízdným řezačkám,včetně seřizovacích prvků, ale hlavně u nesených řezaček se setkáváme s řezacím ústrojím kolovým. To má totiž výhodu v jednoduší konstrukci (odpadají zde některé celky jako je metač neboť kolové řezací ústrojí má daleko lepší dopravní účinky než bubnové, při zachování kvality řezu),mají menší energetickou náročnost (odpadají úhlové pohony řezacího ústrojí) a v neposlední řadě jsou celkově lehčí, což snižuje nároky na hydraulické zařízení energetického prostředku. Avšak vždy bývají stavěny pro menší výkony, jsou daleko složitější na obsluhu (obsluha nemá tak dobrý přehled o materiálu na vstupu i výstupu ze stroje), ale mají jednodušší údržbu.

3.1.3.2

Sběrací vozy Sběrací vozy bývají koncipovány jako traktorové návěsy nebo přívěsy nebo jako

samojízdné sběrací vozy. Dnes se nejčastěji setkáváme s traktorovými sběracími návěsy, pouze v horských oblastech jsou upřednostňovány samochodné sběrací vozy, poněvadž mají daleko větší svahovou dostupnost. Návěsy bývají jedno dvou nebo i tří nápravové, o objemech i přes 60 m3 a s nosností až 14 t. Vozy jsou určeny pro sběr, nakládku, pořezání a dopravu objemných hmot ležících na řádku při jejich sklizni. Základem je sběrací ústrojí, dnes stejně jako u lisů a řezaček bubnové konstrukce s řízenými i neřízenými prsty, v provedení vlečném nebo tlačném. Sběrač materiál nadzvedne z pozemku a podá ho k nakládacímu (plnícímu) zařízení. Zde se používá jednoduchých řetězových zařízení, různých hrabicových mechanismů s řízeným nebo neřízeným pohybem hrabic nebo u moderních strojů pevný rotor. Na plnící zařízení navazuje zařízení umožňující rovnoměrné naplnění celého ložného prostoru. K tomu se zpravidla používá řetězových dopravníků, vyjímečně posuvných čel. Ty zároveň zajišťují rychlé a pohodlné vyprázdnění sběracího vozu. Někdy jsou v zadní části vozu namontovány rozdružovací válce, které zajistí plynulé a rovnoměrné vrstvení řezanky (výhodné zvláště při silážování do žlabů a vaků). Řezací ústrojí je konstrukční součástí nakládacího mechanismu v dopravním kanále. Jednotlivé nože jsou samostatně nebo jako celek chráněny proti škodám vniknutím cizího předmětu, kdy se přes pružinový mechanismus mohou po nezbytně nutnou dobu odklonit z pracovní 12

pozice. Hrabice nebo prsty nakládacího mechanismu slouží jako aktivní protibřit. Délku řezanky lze nastavit pomocí změny počtu nožů. Tyto stroje svou poměrně jednoduchou konstrukcí jsou vhodnou alternativou sklízecím řezačkám, pro svou jednoduchost a i nenáročnost. Jednoduché je i řešení aplikace konzervačních přípravků. Velkou nevýhodou je ale horší kvalita řezanky (větší podíl dlouhých částí), což nám komplikuje konzervaci, hlavně v případě silážování do vaků. Proto je nutno zvláště často kontrolovat kvalitu ostří.

3.1.3.3

Sběrací lisy Úkolem sběracích lisů je plynule sebrat za shrnutých řádků zavadlou píci

určenou k senážování, pořezat ji, slisovat a svázat do balíků o stejné velikosti (seřiditelné) a slisovatelnosti. Poté balíky uložit na zem. Někdy bývá součástí lisu i balička nebo akumulační vozík. Vyrobené balíky silážujeme buď jednotlivě po jejich individuálním zabalení nebo ve skupinách při balení do nekonečných popřípadě pružných vaků. Balíky bývají buď válcové, kruhového průřezu nebo hranolovité, o různých velikostech a hmotnostech. Samozřejmostí u moderních lisů je zařízení na aplikaci konzervačních přípravků. Podmínkou pro použití lisů k výrobě senáží je integrace řezacího ústrojí, které je funkčně téměř totožné s rotorovým řezacím ústrojím s pevnými prsty používaným u sběracích vozů, pouze průměr rotoru je podstatně menší. Starší typy lisů však toto postrádají, což však snižuje měrnou hmotnost hotových balíků a to je pro konzervační proces nevýhodné, poněvadž je v nich velké množství vzduchu. Hlaví části sběracího lisu jsou rám s pojezdovou nápravou (u větších strojů tandemová náprava), sběrací ústrojí, vázací ústrojí, skluz, pohony a příslušenství. Sběrací ústrojí je stejně jako u řezaček a sběracích vozů bubnové s řízenými nebo neřízenými prsty, ale někdy (zvláště u velkých strojů bývá doplněno šnekovými podavači po stranách sběrače, které zužují tok materiálu na šířku podavače). Ten podává materiál do lisovacího ústrojí. To se zásadně liší, dle tvaru vyráběných balíků. Lisovací ústrojí lisů na hranolovité balíky je tvořeno pístem a lisovací komorou, ve které se pohybuje píst přímovratným pohybem. Píst je opatřen drážkami pro průchod jehel vázacího ústrojí. Po vytvoření balíku o požadované velikosti a slisovanosti se aktivuje vázací ústrojí, zpravidla typu Deering. Impuls je dodán hvězdicí, která se 13

pohybuje po povrchu vyráběného balíku (zde můžeme nastavit požadovanou délku balíku). Vázací ústrojí bývají dvě až osm, dle velikosti balíku. Pro dokonalou funkci vázání bývá doplněno o ofukovací zařízení, které jej v pravidelných intervalech zbavuje prachu a rostlinných zbytků, nahromaděných při práci. Potřebný motouz je uložen v zásobníku motouzu, odkud je veden přes brzdy motouzu a jehly do uzlovače. Vytvořený balík je dále posunován po skluzu, buď na zem, do baličky nebo na akumulační vozík. Slisovanost je závislá na odporu, který musí lisovaná hmota překonávat v lisovacím kanálu, a seřizuje se změnou výstupního průřezu kanálu, a to přibližováním dna a stropu kanálu (dnes většinou hydraulicky). Jinou variantu představují svinovací lisy. Ty mohou být s variabilní lisovací komorou, kdy balík je formován tak, že i jádro balíku je lisováno nebo pevnou komorou kdy se tvoří balíky s neutužovaným jádrem. Základní lisovací nástroj jsou nejčastěji gumové pásy, popřípadě řetězový laťkový dopravník. Lisovací komora lisu s variabilní komorou začíná již jádro balíku lisovat na přednastavený tlak a jak se balík zvětšuje, tak se pásy prodlužují, ale tlak zůstává stejný. Tím je zajištěno rovnoměrné slisování hmoty, kdy je vytvořený balík v podstatě jako navitá rohož, což může být velice významné pro některé navazující operace. Další výhodou tohoto řešení je to, že můžeme vyrábět balíky o různé velikosti (průměru). Po dosažení požadované velikosti se spustí vázací ústrojí. Pro svázání je možno využít jak motouz, tak síťovinu, jejíž použití nám zrychlí pracovní cyklus. Svinovací lis s pevnou lisovací komorou je konstrukčně jednodušší. Jeho lisovací komora je vybavena po obvodě soustavou dopravníků, nebo dnes častěji sadou různě tvarovaných popřípadě rýhovaných válců. Ty se otáčí ve stejném směru. Materiál po příchodu do lisovací komory je nejprve formován poněkud volně, jádro balíku není utužováno.Teprve s postupně zaplňovaným prostorem svinovací komory je volnější, hvězdicovitě formované jádro obtáčeno více slisovanou vnější vrstvou. Slisovanost tedy roste od středu k povrchu balíku. Vázání je opět možné motouzem i síťovinou. V současnosti se v nabídce všech významných výrobců svinovacích lisů objevují kombinované stroje, s integrovanou baličkou. Tato kombinace prakticky zcela eliminuje riziko, že po slisování píce, ať z povětrnostních nebo organizačně-technologických či technických důvodů, nastane situace, že nebudou včas balíky zabaleny, pokud využíváme technologii balení jednotlivých balíků.

14

3.1.4

Odvoz senážované hmoty a její uložení Tato operace je závislá na zvolené technologii sběru a řezání. Pokud jsme zvolili kombinovaný lis s integrovanou baličkou, značně se nám

tato operace zjednoduší, neboť takto konzervovanou píci nemusíme z pozemku odvézt okamžitě, ale až v době kdy máme dostatečnou kapacitu a neohrozíme tím kvalitu výsledného produktu. Pokud jsme ale pouze vyrobili balíky a budeme je balit jednotlivě, musí bezprostředně za lisem navazovat balička. zabalené balíky pak můžeme ponechat na pozemku dle potřeby jako u výše uvedené technologie. Při svozu musíme být zvláště opatrní při manipulaci s balíky, aby nedošlo k poškození balící folie a následnému znehodnocení sklízené píce. Pro manipulaci můžeme použít různé čelní nakladače, manipulátory v kombinaci s různými návěsy či přívěsy, eventuelně nákladními automobily nebo speciální samo nakládací vozy. Pokud jsme zvolili technologii skupinového balení do různých folií, případně pružných vaků, kdy vytváříme různě dlouhé skupiny balíků, musí bezprostředně po slisování následovat svoz balíků a jejich uložení a zabalení. Tato varianta je proto podstatně organizačně náročnější, avšak přináší značnou úsporu balícího materiálu. Bylo zkoušeno i senážovat hranaté balíky do stohů se zakrýváním celého stohu, avšak tato technologie se ukázala jako značně problematická a proto se dnes již prakticky nepoužívá. U obou technologií senážování do balíku je značná výhoda v nenáročnosti na skladovací kapacity, poněvadž vaky i jednotlivě balené balíky můžeme skladovat i na zemědělské půdě, pokud nebudeme limitováni povětrnostními podmínkami při odběru ke krmení, bez nebezpečí kontaminace životního prostředí odpadními látkami a nepotřebujeme budovat finančně velice náročné zpevněné plochy nebo silážní žlaby. Balíky dávkujeme ke krmení rozdružovači balíků nebo krmnými vozy. Při těchto technologiích je však značná spotřeba balícího materiálu, který výrobu silně prodražuje, stává se dle legislativy nebezpečným odpadem, a při špatném postupu odběru pak při pozření zvířaty může vést až k úhynu a v neposlední řadě přes hnůj nám bude znečisťovat pozemky. Značnou předností však je velká variabilita využití lisu, ať pro sklizeň sena, slámy, eventuelně různých technických plodin například pro energetické účely, což nám může podstatně vylepšit ekonomiku výroby senáže.

15

Technologie slizně sběracími vozy je organizačně velice jednoduchá, i když o něco náročnější, než sklizeň lisy kombinovanými s baličkou. Po naplnění vozu tento přijede na úložné místo, nejčastěji do silážního žlabu (nejlépe průjezdného) nebo na různé silážní plata. Velice dobře lze z vozů dávkovat řezanku do plnících lisů při silážování do vaků. Zde ale může být problematická délka řezanky při nesprávně nabroušeném a seřízeném řezacím ústrojí, eventuelně při příliš vyšší sušině sklízené píce. Pokud senážujeme do žlabu nebo na plato, je vhodné, aby sběrací vozy byly vybaveny rozdružovacími válci na výstupu z vozu, které nám řezanku rovnoměrně rozvrství. To je totiž základním předpokladem pro dobré udusání a tím vytěsnění vzduchu. To nám zajistí kvalitní průběh konzervace. V případě vozů bez rozdružovacích válců musíme zajistit rovnoměrnou výšku řezanky pomocí nakladače nebo speciálního rotačního rozvrstvovače. Následně provedeme důkladné udusání vhodným prostředkem. Dnes s úspěchem používáme soustavu vyřazených vagónových kol, které zajistí upěchování materiálu nejen na povrchu, ale částečně i v profilu. Sběrací vozy je možno podobně jako sběrací lisy použít i pro sklizeň sena, slámy a dalších stébelnatých hmot. Sklizeň sklízecí řezačkou je organizačně nejnáročnější, ale v případě samojízdných řezaček i nejvýkonnější. Proto je předurčena pro podniky s potřebou výroby velkých objemů senáží. Pro vysokou kvalitu řezanky a snadnou změnu její délky je takto sklízená píce velice vhodná ke konzervaci v silážním žlabu nebo platu, tak pro skladování ve vacích, neboť se dobře dusá a ani ve vacích nezůstává příliš vzduchu a takto vyrobená senáž dosahuje nejvyšších kvalit. Nespornou výhodou sklízecí řezačky je její využití pro sklizeň kukuřice, GPS a dalších krmiv, což nám neumožňuje žádná z výše uvedených strojních linek. Přitom v intenzivních chovech mléčného skotu se bez výroby kvalitní kukuřičné siláže neobejdeme. Problematická může být pořizovací cena u menších podniků. Zde se však nabízí varianta přívěsné nebo návěsné řezačky. Ke sklízecí řezačce musíme zajistit dostatečný počet odvozních prostředků, který závisí především na vzdálenosti pozemku od místa uložení a na objemu ložného prostoru. Dnes využíváme výhradně velkoobjemové, převážně traktorové návěsy (méně často přívěsy), ale i nákladní automobily. Vždy musí být dobrá souhra obsluhy řezačky a řidiče odvozního prostředku, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám úletem nebo pádem mimo ložný prostor. Při příjezdu do skladovacího prostoru je potřeba dbát na to, aby pokud je dopravní prostředek kontaminovaný zeminou nevjížděl na silážovanou

16

hmotu, aby nedocházelo k jejímu znečištění. Dusání provádíme dle možností, viz výše. Nespornou výhodou sklízecí řezačky je její využití pro sklizeň kukuřice, GPS a dalších krmiv, což nám neumožňuje žádná z výše uvedených strojních linek. Přitom v intenzivních chovech mléčného skotu se bez výroby kvalitní kukuřičné siláže neobejdeme. Problematická může být pořizovací cena u menších podniků. Zde se však nabízí varianta přívěsné nebo návěsné řezačky. Po uložení řezanky do žlabu nebo vaku, musíme zajistit dostatečné utěsnění. U vaků je možno použít speciální uzavírací plastové lišty nebo konec zatížit balíky slámy,zeminou nebo jiným vhodným materiálem. Při zakrývání silážních žlabů nebo hromad bezpodmínečně použijeme mikrotenovou těsnící plachtu a zakryjeme krycí plachtou. Plachty vždy zatížíme vhodnými prostředky, nejlépe pneumatikami z osobních automobilů (pozor aby nevyčnívaly ocelové dráty z kordu – riziko poškození plachty a znehodnocení senáže) nebo různých vyřazených gumových pásů. Použití různých osevů vrchní vrstvy obilovinou, například žitem nebo ječmenem je snad již nevratnou minulostí.

3.2

Zařazení strojů do strojních linek

Zařazení strojů do technologických linek je podmíněno především klíčovým článkem senážování – zda budeme konzervovat píci uskladněnou do žlabu nebo vaku, nebo zda použijeme sklizně do balíků, jak kulatých tak hranatých. Pro všechny linky bez vlivu sklizňové koncovky mají stejný základ. Jedná se o sečení, ošetření pokosů a shrnování. Dále se linky liší. Jako první bude varianta slizně sklízecí řezačkou. Linka sestává ze sklízecí řezačky (samojízdné, nesené nebo přípojné), dostatečného množství odvozních prostředků a koncovky. Pokud budeme senážovat do silážního žlabu, pak musíme mít zařízení na vrstvení sklizené hmoty (nejčastěji čelní nakladač nebo manipulátor, modernější zařízení jsou rotační rozvrstvovače nesené na traktoru) a prostředku na dusání píce. Dříve se využívalo nákladních automobilů nebo jiných dostatečně hmotných dopravních prostředků, dnes se stále častěji setkáváme s pěchy z použitých

17

vagónových kol. druhou alternativou je konzervace zavadlé píce do plastových vaků. Zde odvozní prostředky vykládají píci na vhodné místo, odkud je nakladač dopraví do plnícího lisu. Výhodnější je ovšem použití vozů, které jsou schopny řezanku vyložit na příjmový dopravník plnícího lisu. Nedochází tak totiž ke znečištění píce a ušetříme nakladač, ale musíme mít více odvozců, neboť se značně prodlužuje délka vykládky. Druhá varianta je velice podobná technologii se sklízecí řezačkou. Sběr, řezání a dopravu nám však zajistí pouze jeden stroj. Z tohoto pohledu je tato varianta výhodnější, ale je potřeba mít dostatečný počet vozů, dle nutného denního výkonu. Výhodou je dobré rozvrstvení řezanky ve žlabu a pohodlné dávkování do plnícího lisu při senážování do vaku, obzvláště pokud použijeme vozy vybavené dávkovacími válci. Při sklizni zavadlé píce lisováním do balíku máme taktéž několik variant. Můžeme vyrábět balíky válcové nebo hranolovité. K tomu používáme vysokotlaké lisy, které mohou být vybaveny baličkou, nebo použijeme tyto zařízení odděleně. Pokud balení neprobíhá přímo na lisu můžeme se rozhodovat mezi variantou balení na pozemku po vytvoření balíku před odvozem nebo až na skladovacím místě. První varianta má výhodu v tom, že nejsme nuceni balíky okamžitě odvážet z pozemku na zabalení, takže je to linka organizačně jednodušší. Balení na místě skladování má ale výhodu v eliminaci rizika poškození obalového materiálu při přepravě a manipulaci s balíky. Na svoz můžeme použít samonakládací přepravníky, které nám dokážou balíky ukládat přímo do stohu, nebo linku s použitím nakladačů. Ty nám zajistí nakládku na poli na odvozní prostředky i uložení na místě skladování. Jednoduchý pohled řazení strojů do sklizňových linek nám znázorňuje následující schéma:

18

obr.1 : schéma materiálového toku volně ložených zavadlých pícnin při sklizni (Ing. Otakar Syrový, CSc. a kolektiv)

obr. 2 : schéma materiálového toku lisovaných zavadlých pícnin při sklizni (Ing. Otakar Syrový, CSc. a kolektiv)

19

4

TECHNICKOEKONOMICKÉ PARAMETRY VYBRANÝCH STROJŮ

4.1

Sklízecí řezačka

Typ :

Claas Jaguar 850

Cena stroje:

6 310 tis kč

Spotřeba:

39,3 l.hod-1

Výkon:

30 t.hod-1

Náklady:

viz příloha č.1

4.2

Sběrací vůz

Typ :

Krone Titan 6/48 GL, allin

Cena stroje:

873 tis kč

Spotřeba:

viz příloha č.2

Náklady:

viz příloha č.2

4.3

Sběrací lis

Typ :

Krone KR 160 MINI-STOP

Cena stroje:

686 tis kč

Spotřeba:

viz příloha č.3

Náklady:

viz příloha č.3

20

4.4

Ostatní stroje Technickoekonomické parametry ostatních strojů, které jsme museli zahrnout do

technologických linek, abychom mohli provést seriózní srovnávání, jsou uvedeny v přílohách.

5

METODIKA SLEDOVANÍ A VYHODNOCENÍ VYBRANÝCH PARAMETRŮ KLÍČOVÝCH PRVKŮ STROJNÍCH LINEK Nejprve musíme stanovit nutnou denní výkonnost senážní linky pro požadovaný

objem senáže. Zjištěnou hodnotu porovnáme s agrotechnickými lhůtami pro senážování v daném výrobním typu. Zohlednit musíme druh pícniny její výnos a sušinu, pořadí seče, výrobní oblast, druh uskladnění, druh krmených zvířat a podobně. S ohledem na různorodost těchto faktorů si toto sjednotíme pro všechny linky. Budeme uvažovat senážování travních porostů v bramborářském výrobním typu. Jelikož nejvyšší výnos bývá zpravidla na první seči, budeme počítat 10 t.ha-1 senážované hmoty a pro něj nutný denní výkon senážní linky. Vzhledem ke srovnávání jednotlivých technologií bude uvažováno s délkou sklizňového období sedm dnů, což je považováno za mezní hodnotu, při silážování do žlabu. Cena nafty je stanovena pro náš případ 28 kč.l-1. Z hlediska sklizňové zralosti travních porostů je to taktéž vyhovující, ale částečně znevýhodňujeme linky, které nejsou závislé na rychlosti zakrytí sklízené hmoty, poněvadž se tak děje okamžitě při sklizni (vaky, lisy s baličkami). Nicméně ani u těchto systémů nemůžeme uvažovat o sklizni v délce například tři týdny nebo podobně, pokud se nám nejedná o extenzivní chovy krav bez tržní produkce mléka. Dalším krokem bude sestavení strojních linek pro senážování do silážního žlabu, do vaku, kulatých a hranatých balíků. Jelikož první část těchto linek je shodná pro všechny technologie (sečení, případné ošetření píce a shrnování) nebude s těmito operacemi dále počítáno. Velikost pozemku je v praxi vždy rozdílná, proto budeme uvažovat průměrnou výměru 5 hektarů, při délce pozemku 300m a svažitosti 5 stupňů. Povrch pozemků i komunikací při senážování je zpravidla suchý, dopravní vzdálenosti si stanovíme 0,5km po pozemku typu louka (senážujeme travní porosty), po polní cestě 21

1km a po asfaltové komunikaci 2, 5 a 10km. Pro tyto linky bude vypracováno hodnocení nákladovosti, kdy bude dle možností započítán i obalový a vazací materiál a hodnocení spotřeby. Výsledky by měly být prezentovány v nákladech a spotřebě na hektar, hodinu práce linky a tunu sklizené píce. Závěrem by mělo být porovnání vhodnosti jednotlivých linek při různé dopravní vzdálenosti senáže k uskladnění.

6

VYHODNOCENÍ KLÍČOVÉHO ČLÁNKU LINKY DLE METODIKY A STANOVENÍ PROVOZNÍCH NÁKLADŮ

6.1

Nutný denní výkon Dle daného zemědělského podniku a počtu a druhu (kategorií) jím chovaných

hospodářských zvířat, krmné dávky a počtu krmných dní stanovíme roční potřebu senáže. Toto množství rozdělíme na jednotlivé seče, stanovíme jejich počet a termíny. Následně provedeme kontrolu osevního plánu, zda máme dostatečné množství osetých ploch. Vzhledem k tomu, že toto není předmětem této práce, nebudeme tomuto věnovat dále pozornost. Zaměříme se na stanovení potřebné denní výkonnosti pro již zjištěná množství.

Stanovení nutné denní výkonnosti (dle Šrefl, 1981)

Wd07 = U / Dp odkud Dp = Dk * km kde : Wd07

nutná denní výkonnost

U

sklízené množství

Dp

počet dnů v nichž má proběhnout senážování

Dk

kalendářní agrotechnická lhůta

km

koeficient meteorologických vlivů

22

Vypracujeme tabulku a graf závislosti denní výkonnosti a počtu sklizňových dnů na požadavku vyrobeného množství.

Tab. 1 : nutná denní výkonnost dle potřeby sklizené senáže a počtu možných dní Dp

U 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

100

100

50

33

25

20

17

14

13

11

10

200

200

100

67

50

40

33

29

25

22

20

300

300

150

100

75

60

50

43

38

33

30

400

400

200

133

100

80

67

57

50

44

40

500

500

250

167

125

100

83

71

63

56

50

600

600

300

200

150

120

100

86

75

67

60

700

700

350

233

175

140

117

100

88

78

70

800

800

400

267

200

160

133

114

100

89

80

900

900

450

300

225

180

150

129

113

100

90

1000

1000

500

333

250

200

167

143

125

111

100

1100

1100

550

367

275

220

183

157

138

122

110

1200

1200

600

400

300

240

200

171

150

133

120

1300

1300

650

433

325

260

217

186

163

144

130

1400

1400

700

467

350

280

233

200

175

156

140

1500

1500

750

500

375

300

250

214

188

167

150

1600

1600

800

533

400

320

267

229

200

178

160

1700

1700

850

567

425

340

283

243

213

189

170

1800

1800

900

600

450

360

300

257

225

200

180

1900

1900

950

633

475

380

317

271

238

211

190

2000

2000

1000

667

500

400

333

286

250

222

200

23

nutný denní výkon t/den

2500

2000

1500

1000

500

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

počet sklizňových dní 100t

200t

300t

400t

500t

600t

700t

800t

900t

1000t

1100t

1200t

1300t

1400t

1500t

1600t

1700t

1800t

1900t

2000t

obr. 3 : nutný denní výkon pro požadované množství

Pro orientaci v tabulce a správné stanovení nutné denní výkonnosti senážní linky musíme zohlednit koeficient meteorologických vlivů. Vzhledem k tomu, že uvažujeme pro naše výpočty s první sečí v bramborářské výrobní oblasti, která by měla proběhnout u travních porostů do konce května,

platí

km = 0,67 (dle Šrefl, 1981)

pak

Dp = Dk * km pro například 7 dní platí

Dp = 4,69

z vypočítaných údajů vyplývá, že i pokud budeme senážovat sedm dnů (deset dní celkem), pak nám plně vystačí linka s denním výkonem pod 300t i pokud budeme sklízet na první seči celkem 2000t senáže. A takové množství by nám stačilo pro 200ks dojnic (dojnice o hmotnosti 500 kg spotřebuje zhruba 10 t senáže). Při třech sečích

24

bychom s takovouto linkou sklidili bez problémů asi 5000t senáže, což nám zajistí krmení pro asi 500ks dojnic, což je chov dnes pouze zřídka se vyskytující. Přitom jak bude uvedeno dále, tuto výkonnost nám zajistí i linka s lisem na válcové balíky. Jak vidět, typ strojní linky není pro většinu zemědělských podniků zabývajících se intenzivní výrobou mléka nebo výkrmu, limitujícím faktorem. Snad vyjme extra velkých podniků.

6.2

Sklízecí řezačka Strojní linku tvoří sklízecí řezačka jako klíčový prvek, odvozní prostředky a

skladovací koncovka (čelní nakladač na silážním žlabu nebo plnící lis při výrobě do vaků), eventuelně dusací souprava při plnění žlabu. Pro modelový příklad použijeme stroje dle uvedených technickoekonomických parametrů.Vzhledem k tomu, že uvažujeme podnik s intenzivní výrobou mléka, bude se zde vyrábět přibližně stejné množství kukuřičné siláže. K její výrobě použijeme tutéž řezačku. Při výkonnosti 30t.hod-1 v senáži a 50t.hod-1 v kukuřici a výrobě asi 2500t travní senáže a 3000t kukuřičné siláže představuje roční nasazení do 300 hodin. Následující tabulka a graf uvádějí závislost ročního nasazení stroje a výši provozních nákladů na hodinu: Tab. 2 : provozní náklady sklízecí řezačky při různém ročním využití (kč.h-1) – (VÚZT, 2009) roční nasazení (h)

Rok 100

200

300

400

500

1

7480

4796

4013

3712

3521

2

10345

6228

4968

4429

4094

3

11250

6681

5270

4655

4275

4

11665

6888

5408

4759

4358

5

11884

6998

5481

4813

4402

6

12005

7058

5521

4844

4426

7

10501

6306

5020

4468

4125

8

9355

5733

4638

4181

3896

9

8522

5316

4360

3973

3729

10

7855

4983

4138

3806

3596

25

14000 12000 100

8000

200

náklady

10000

300 6000

400

4000

500

2000 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

roky využívání

obr. 4 : provozní náklady sklízecí řezačky při různém ročním využití (kč.h-1) - (VÚZT, 2009)

následně :

300 h = 4138 kč.h-1

pak :

4138 / 30 = 138 Kč.t-1

Ke sklízecí řezačce ale musíme doplnit příslušný počet odvozních prostředků. Ten s dopravní vzdálenosti stoupá, přímo úměrně tomu jak klesá jejich výkonnost. V tabulce jsou udány výkonnosti, spotřeba nafty a náklady na tunu při různé vzdálenosti místa nakládky a vykládky:

Tab. 3 : výkonnost linky řezačka dle dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009) počet stroj

vzdálenost spotřeba náklady výkonnost odvozců pro 30t/h

km

l/t

Kč/t

t/hod

řezačka

3,5

1,44

138,00

30,00

řezačka

6,5

1,44

138,00

30,00

řezačka

11,5

1,44

138,00

30,00

odvozce

3,5

0,74

73,28

14,82

2,02

odvozce

6,5

1,05

108,65

9,84

3,05

odvozce

11,5

1,57

167,60

6,30

4,76

26

počet odvozních prostředků

5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 3,5

6,5

11,5

dopravní vzdálenost při zachování výkonnosti řezačky 30 t/den

obr. 5 : závislost výkonnosti linky na dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009)

výkonnost linky

35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 3,5

6,5

11,5

dopravní vzdálenost při zachování počtu odvozních prostředků (2 ks)

obr. 6 : závislost výkonnosti linky na dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009) Koncovkou linky je rovnání a dusání ve žlabu nebo plnění velkoobjemových vaků. Vzhledem ke skutečnosti, že limitujícím prvkem pro námi zvolenou linku je řezačka a ne nakladač (což nemusí být pravda u vysoce výkonných řezaček), použijeme běžných fakturačních cen. Hodina práce čelního nakladače o hmotnosti 12 tun je asi 650kč.h-1. Při výkonnosti 30 t.h-1 pak náklad na tunu představuje 21,67 kč.t-1. pokud k dusání použijeme traktor s pěchovacími vagónovými koly, lze kalkulovat s 800 kč.h-1, což představuje 26,67 kč.t-1.

27

Potom celkově :

Tab. 4 : nákladovost linky řezačka při plnění do žlabu dle dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009) vzdálenost spotřeba spotřeba spotřeba náklady náklady Kč/t

Kč/ha

náklady

Stroj

km

l/t

l/ha

l/hod

Kč/hod

Řezačka

3,5

1,44

14,40

43,20

138,00 1 380,00 4 140,00

Odvozce

3,5

0,74

7,42

11,00

73,28

732,80

1 086,13

nakladač

0,32

3,21

9,63

21,66

216,60

649,80

traktor s pěchem

0,50

5,00

15,00

26,67

266,70

800,10

Celkem

3,00

30,03

78,83

259,61 2 596,10 6 676,03

Řezačka

6,5

1,44

14,40

43,20

138,00 1 380,00 4 140,00

Odvozce

6,5

1,05

10,54

10,37

108,65 1 086,49 1 068,52

nakladač

0,32

3,21

9,63

21,66

216,60

649,80

traktor s pěchem

0,50

5,00

15,00

26,67

266,70

800,10

Celkem

3,32

33,15

78,20

294,98 2949,79 6658,42

Řezačka

11,5

1,44

14,40

43,20

138,00 1 380,00 4 140,00

Odvozce

11,5

1,57

15,74

9,92

167,60 1 657,95 1 056,04

nakladač

0,32

3,21

9,63

21,66

216,60

649,80

traktor s pěchem

0,50

5,00

15,00

26,67

266,70

800,10

Celkem

3,84

38,35

77,75

353,93 3521,25 6645,94

Do ceny není započítána krycí plachta a práce při zakrývání žlabu a při zatížení plachty. Vzhledem k tomu, že se jedná o hodnoty v řádu jednotek korun (2-5 kč) na tunu vyrobené senáže, nebudeme s touto položkou pracovat. – rozdíl dle rozměrů žlabu, zásadní rozdíl dle různé skladovací výšky při zachování rozměrů žlabu. Pokud budeme uvažovat o silážování do vaku, pak je potřeba počítat s cenou plnění 150 kč.t-1(ale i více) a obalovým materiálem v ceně jednoho vaku cca 15 tis. kč (při použití vaku se silnější folií) o objemu asi 100 t (pak 150 kč.t-1).

28

Potom celkově :

Tab. 5 : nákladovost linky řezačka při plnění do vaku dle dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009) vzdálenost spotřeba spotřeba spotřeba náklady

náklady

náklady

Stroj

km

l/t

l/ha

l/hod

Kč/t

Kč/ha

Kč/hod

řezačka

3,5

1,44

14,40

43,20

138,00

1 380,00

4 140,00

odvozce

3,5

0,74

7,42

11,00

73,28

732,80

1 086,13

0,70

7,00

21,00

150,00

1 500,00

4 500,00

150,00

1 500,00

4 500,00

plnění Vak celkem

2,88

28,82

75,20

511,28

5 112,80

14 226,13

řezačka

6,5

1,44

14,40

43,20

138,00

1 380,00

4 140,00

odvozce

6,5

1,05

10,54

10,37

108,65

1 086,49

1 068,52

0,70

7,00

21,00

150,00

1 500,00

4 500,00

150,00

1 500,00

4 500,00

plnění Vak celkem

3,19

31,94

74,57

546,65

5466,49

14208,52

řezačka

11,5

1,44

14,40

43,20

138,00

1 380,00

4 140,00

odvozce

11,5

1,57

15,74

9,92

167,60

1 657,95

1 056,04

0,70

7,00

21,00

150,00

1 500,00

4 500,00

150,00

1 500,00

4 500,00

605,60

6037,95

14196,04

plnění Vak celkem

6.3

3,71

37,14

74,12

Sběrací vozy Sběrací vozy jsou zároveň klíčovým prvkem při použití této technologie. lze je

využít jak pro silážování do žlabu, tak i do velkoobjemových vaků. Odvozní prostředky zde odpadají a skladovací koncovka je shodná jako u sklizně sklízecí řezačkou. Pro modelový příklad použijeme stroje dle uvedených technickoekonomických parametrů, vhodných pro tuto linku. Tuto technologii však nelze použít pro sklizeň silážní kukuřice, ale u moderních sběracích vozů ze zesílenou nosností lze tyto použít jako odvozní prostředky pro odvoz kukuřičné řezanky a samozřejmě pro sklizeň sena a

29

slámy, což nám snižuje jednotkové náklady, jak je znázorněno v následující tabulce a grafu : Tab. 6 : provozní náklady sběracího vozu při různém ročním využití (kč.h-1), (VÚZT, 2009)

Roční nasazení Rok

100

200

300

400

500

1

990

589

460

398

362

2

1407

798

599

502

445

3

1539

864

643

535

472

4

1599

894

663

550

484

5

1631

910

674

558

490

6

1649

919

680

562

494

7

1430

809

607

508

450

8

1263

726

551

466

416

9

1141

665

510

436

392

10

1044

617

478

411

373

1800 1600 1400 100

náklady

1200

200

1000

300

800

400

600

500

400 200 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

roky využívání

obr. 7 : provozní náklady sběracího vozu při různém ročním využití (kč.h-1), (VÚZT, 2009)

30

Pro konkrétní situaci musíme stanovit počet sběracích vozů a nebo musíme zvážit, zda nám bude stačit menší denní výkon při použití stejného množství vozů. Z praktického hlediska se vychází ze stálého počtu sběracích vozů, který musí být optimalizován již při výběru této sklizňové linky. Z tabulky a grafu je zřejmá závislost denní výkonnosti, spotřeby nafty a nákladu na tunu na vzdálenosti sklizňového a skladovacího místa:

Tab. 7 : výkonnost linky sběrací vůz dle dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009) počet sb. stroj vzdálenost spotřeba náklady výkonnost vozů pro km

l/t

Kč/t

t/hod

30t/h

sb.vůz

3,5

1,41

175,95

17,76

1,69

sb.vůz

6,5

1,88

254,68

11,99

2,50

sb.vůz

11,5

2,67

385,89

7,78

3,86

počet sběracích vozů

4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 3,5

6,5

11,5

vzdálenost při zachování výkonnosti linky 30t/den

obr. 8 : závislost počtu sběracích vozů na dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009)

31

výkonnost linky

20,00 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 3,5

6,5

11,5

dopravní vzdálenost při zachování počtu sběracích vozů (1 ks)

obr. 9 : závislost výkonnosti linky na dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009) Na základě těchto skutečností vypočteme nákladovost linky při silážování do žlabu a do vaku. Náklady na jednotlivé mechanizační prostředky a jejich výkonnosti zadáme stejné jako při sklizni sklízecí řezačkou.

Potom celkově:

Tab. 8 : nákladovost linky sběrací vůz při plnění do žlabu dle dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009) vzdálenost spotřeba spotřeba spotřeba náklady náklady náklady stroj

km

l/t

l/ha

l/hod

sběr.vůz

3,5

1,41

14,13

25,09

175,95 1759,51

3124,38

nakladač

0,32

3,21

9,63

21,66

216,60

649,80

traktor s pěchem

0,50

5,00

15,00

26,67

266,70

800,10

celkem

2,23

22,34

49,72

224,28 2 242,81 4 574,28

1,88

18,83

22,58

254,68 2546,77

3054,16

nakladač

0,32

3,21

9,63

21,66

216,60

649,80

traktor s pěchem

0,50

5,00

15,00

26,67

266,70

800,10

celkem

2,70

27,04

47,21

303,01 3030,07 4504,06

2,67

26,67

20,75

385,89 3858,87

3002,87

nakladač

0,32

3,21

9,63

21,66

216,60

649,80

traktor s pěchem

0,50

5,00

15,00

26,67

266,70

800,10

celkem

3,49

34,88

45,38

434,22 4342,17 4452,77

sběr.vůz

sběr.vůz

6,5

11,5

32

Kč/t

Kč/ha

Kč/hod

Podobně jako u linky se sklízecí řezačkou není započítána krycí plachta a práce při zakrývání žlabu a při zatížení plachty.

Při variantě sklizně do vaků vycházíme také z hodnot použitých pro linku se sklízecí řezačkou.

Pak platí :

Tab. 9 : nákladovost linky sběrací vůz při plnění do vaku dle dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009)

vzdálenost spotřeba spotřeba spotřeba náklady

náklady

náklady

stroj

km

l/t

l/ha

l/hod

Kč/t

Kč/ha

Kč/hod

sběr.vůz

3,5

1,41

14,13

25,09

175,95

1759,51

3124,38

0,70

7,00

21,00

150,00

1 500,00

4 500,00

150,00

1 500,00

4 500,00

plnění vak celkem sběr.vůz

6,5

plnění

2,11

21,13

46,09

475,95

4 759,51

12 124,38

1,88

18,83

22,58

254,68

2546,77

3054,16

0,70

7,00

21,00

150,00

1 500,00

4 500,00

150,00

1 500,00

4 500,00

vak celkem sběr.vůz

11,5

plnění

2,58

25,83

43,58

554,68

5546,77

12054,16

2,67

26,67

20,75

385,89

3858,87

3002,87

0,70

7,00

21,00

150,00

1 500,00

4 500,00

150,00

1 500,00

4 500,00

685,89

6858,87

12002,87

vak celkem

6.4

3,37

33,67

41,75

Svinovací lisy Dalším klíčovým prvkem je svinovací lis. Ten může, ale nemusí být

kombinován s baličkou vyrobených balíků. To ovlivňuje logistiku sklizně, kvalitu produktu a snižuje částečně náročnost na počet strojů v lince ( mimo samostatnou

33

baličku platí ale spíše pro menší objemy výroby). Přesto nám druh technického řešení stroje neovlivňuje zásadně ekonomiku sklizně, poněvadž počet operací jež musíme provést je stejný. Pro naši kalkulaci budeme uvažovat opět podnik s intenzívní výrobou mléka a stlaným provozem. Svinovací lisy nelze využít pro sklizeň kukuřice, je ale možno použití pro sklizeň sena, slámy, lnu, popřípadě energetických plodin, což snižuje jednotkové náklady na hodinu práce, jak uvádí níže uvedená tabulka a graf:

Tab. 10 : provozní náklady svinovacího lisu při různém ročním využití (kč.h-1) (VÚZT, 2009) Roční nasazení Rok

100

200

300

400

500

1

719

402

297

247

217

2

1047

565

407

329

282

3

1150

617

441

355

303

4

1198

641

457

366

312

5

1223

653

465

373

317

6

1237

660

470

376

320

7

1065

574

413

333

286

8

934

509

369

300

260

9

838

461

337

277

240

10

762

423

312

258

225

34

1400 1200 1000 náklady

Řada1 800

Řada2 Řada3

600

Řada4 Řada5

400 200 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

roky využívání

obr. 10 : provozní náklady svinovacího lisu při různém ročním využití (kč.h-1), (VÚZT, 2009)

Opět ale musíme z tabulky nutné denní výkonnosti a výkonnosti stroje posoudit zda nám daný typ lisu splňuje požadavky na výrobu, či zda si můžeme dovolit senážovat nějaký den déle. Proto je důležité tento parametr vyhodnotit ještě před vlastním pořízením svinovacího lisu. Pokud budeme odvážet balíky na místo balení mimo pozemek, musíme mít odvozní soupravy k dispozici okamžitě, pokud budeme balit na pozemku a převážet již zabalené kusy, můžeme použít pro odvoz stejné energetické prostředky jako pro balení. Pro náš výpočet použijeme balení na pozemku, okamžitou nakládku a odvoz, přitom si odvodíme závislost počtu lisů pro dosažení hodinové výkonnosti 30t a situaci, kdy limitující bude odvoz balíků na baličku mimo pozemek (balení na skladě – nekonečná řada, smršťovací vaky). Roční nasazení lisu 300 hodin, průměrný provozní náklad za deset let činí 312 kč.h-1. tažný prostředek Zetor 16145 s ročním nasazením 1600 hodin (průměrný náklad na hodinu 831 kč). Balení bude provedeno na poli. Odvoz balíků Z 7245 (hodina práce 450 kč)s přívěsem PS 9 Agro (250 kč.h-1), nakládka na poli UN 053.2 (550 kč.h-1), ukládání na skladě DH 112 (550 kč.h-1). Síť a folie 75 kč.ks-1 při hmotnosti balíku 600 kg. Samozřejmě že by bylo možno použít některý ze samonakládacích přívěsů. Z tabulky a grafu je pak zřejmá závislost denní výkonnosti na vzdálenosti sklizňového a skladovacího místa:

35

Tab. 11 : výkonnost linky svinovací lis dle dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009)

stroj

vzdálenost spotřeba náklady výkonnost potřebný km

l/t

Kč/t

t/hod

počet lisů

svin. lis

3,5

312,00

20,00

svin. lis

6,5

312,00

20,00

svin. lis

11,5

312,00

20,00

traktor

3,5

0,88

831,00

traktor

6,5

0,88

831,00

traktor

11,5

0,88

831,00

odvozce

3,5

0,60

715,00

16,3

1,23

odvozce

6,5

0,57

695,00

10,82

1,85

odvozce

11,5

0,55

679,00

6,93

2,89

3,50

počet lisů

3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 3,5

6,5

11,5

vzdálenost při zachování výkonnosti 30t

obr. 11 : závislost počtu odvozců na dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009)

36

výkonnost linky

18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 3,5

6,5

11,5

dopravní vzdálenost při zachování výkonnosti odvozních prostředků (1 ks)

obr. 12 : závislost výkonnosti linky na dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009)

7

DISKUSE - VZÁJEMNÉ SROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH LINEK Když máme stanoveny výkonnosti a náklady dle jednotlivých linek, můžeme

provést jejich srovnání. Provedeme srovnání jednotlivých linek dle nákladu na tunu vyrobené senáže a podle spotřeby nafty na tunu senáže.

37

Tab. 12 : porovnání nákladovosti jednotlivých linek dle dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009)

vzdálenost spotřeba spotřeba spotřeba náklady náklady náklady výkonnost stroj

km

l/t

l/ha

sběrací vůz - žlab

3,50

2,23

sběrací vůz - žlab

6,50

sběrací vůz - žlab

Kč/ha Kč/hod

t/hod

22,34

49,72 224,28 2242,81 4574,28

17,76

2,70

27,04

47,21 303,01 3030,07 4504,06

11,99

11,50

3,49

34,88

45,38 434,22 4342,17 4452,77

7,78

sběrací vůz - vak

3,50

2,11

21,13

46,09 475,95 4759,5112124,38

17,76

sběrací vůz - vak

6,50

2,58

25,83

43,58 554,68 5546,7712054,16

11,99

sběrací vůz - vak

11,50

3,37

33,67

41,75 685,89 6858,8712002,87

7,78

řezačka - žlab

3,50

3,00

30,03

78,83 259,61 2596,10 6676,03

30,00

řezačka - žlab

6,50

3,32

33,15

78,20 294,98 2949,79 6658,42

30,00

řezačka - žlab

11,50

3,84

38,35

77,75 353,93 3521,25 6645,94

30,00

řezačka - vak

3,50

2,88

28,82

75,20 511,28 5112,8014226,13

30,00

řezačka - vak

6,50

3,19

31,94

74,57 546,65 5466,4914208,52

30,00

řezačka - vak

11,50

3,71

37,14

74,12 605,60 6037,9514196,04

30,00

svinovací lis

3,50

3,15

31,50

63,00 308,87 3088,65 6015,00

20,00

svinovací lis

6,50

3,12

31,16

62,31 329,23 3292,33 5995,00

20,00

svinovací lis

11,50

3,09

30,91

61,82 362,98 3629,80 5979,00

20,00

38

l/hod

Kč/t

Pro lepší přehlednost můžeme stěžejní hodnoty znázornit graficky

800,00 700,00

náklady v kč/t

600,00 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 3,50

6,50

11,50

vzdálenost km sběr vůz - žlab řezačka - vak

sběrací vůz vak svinovací lis

řezačka - žlab

obr. 13 : jednotkové náklady na sběr , dopravu a uložení senáže (Dopr09,VÚZT Praha, 2009)

39

spotřeba nafty na sklizeň, dopravu a uložení senáže 4,50 4,00

spotřeba v l

3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 3,50

6,50

11,50

vzdálenost km sběrací vůz žlab

sběrací vůz - vak

řezačka - vak

svinovací lis

řezačka - žlab

obr. 14 : spotřeba nafty na sběr , dopravu a uložení senáže (Dopr09,VÚZT Praha, 2009)

Z tabulky a grafu je zřejmé, že jednotlivé linky se liší jak v nákladech , tak ve spotřebě nafty na tunu vyrobené senáže. Jako nejdražší se jeví senážování do vaků, a to jak řezačkou, tak sběracím vozem. Tato technologie je totiž zatížena drahým obalovým materiálem a plnícím zařízením. Pokud bychom zvolili tuto technologii (nemáme vyhovující žlab, vyrábíme menší objemy, plnící lis používáme i pro uskladnění vlhkého zrna atd.), je z grafu zřejmé, že do dopravní vzdálenosti okolo 6 km je vhodnější použití sběracího vozu, při delší vzdálenosti je lépe využít řezačku, poněvadž nám se vzdáleností nejenže stoupá cena tuny senáže, ale zároveň prudce klesá výkonnost sběracího vozu. Při senážování do žlabu je tato situace obdobná. Jak názorně ukazuje graf, náklady se vzrůstající vzdáleností stoupají. Při vzdálenosti okolo 12 km se srovnají náklady na senážování sklízecí řezačkou a svinovacím lisem, a to i přesto, že sklizeň do balíků je zatížena poměrně značným nákladem na vázací síť a balící folii (ten se může lišit dle počtu obalových vrstev, pro

40

náš výpočet bylo kalkulováno s pěti vrstvami). Při srovnání svinovací lis versus sběrací vůz se obě technologie nákladově rovnají při vzdálenosti pod 7 km. Opačná situace nastává při hodnocení spotřeby nafty. Až do vzdálenosti asi 11,5km je nejnižší spotřeba na tunu senáže při použití sběracího vozu při plnění do vaku. V tomto bodě se stává výhodnější svinovací lis. Pokud bude sběrací vůz plnit silážní žlab, tak tato vzdálenost klesne na asi 11km. Sklizeň sklízecí řezačkou je náročnější na spotřebu než sklizeň sběracím vozem. Avšak při sklizni pozemků ve vzdálenosti do 4km je řezačka při plnění žlabu výhodnější, než svinovací lis. Při plnění vaků tato vzdálenost roste na více než 6 km. Ve výpočtu pro sběrací vůz je počítáno pro nakladač, dusání i plnění vaku počítáno s denní výkonností linky 30t, nižší výkonnost může zásadně ovlivnit výsledný náklad na tunu senáže – viz tabulka

Tab. 13 : vliv výkonnosti linky na náklady na vrstvení a dusání výkon

výkon

výkon

Stroj

sazba

sb.vozu

kč/t

sb.vozu

kč/t

sb.vozu

kč/t

nakladač

650

30

22

20

32,5

10

65

traktor s pěchem

800

30

27

20

40

10

80

To by výsledky ovlivnilo hlavně u sklizně sběracím vozem, protože jeho výkonnost s přepravní vzdáleností klesá. Ve výpočtu je proto uvažováno s linkou nastavenou pro požadovanou výkonnost, tj. přiměřený počet vozů. Taktéž u linky se sběrací řezačkou je uvažováno s dostatečným počtem odvozců, dle výkonnosti řezačky. Podobný vliv mají nakladače na svoz a uskladnění balíků při sklizni svinovacím lisem. Jak vidět z výsledků výpočtové části, je velice složité říci která strojní linka je nejvýhodnější a je proto důležité tyto hodnoty správně prezentovat. Z vypočítaných údajů vyplývá, že i pokud budeme senážovat sedm dnů (deset dní celkem – viz koeficient meteorologických vlivů), pak nám plně vystačí linka s denním výkonem pod 300t i pokud budeme sklízet na první seči celkem 2000 t senáže. A takové množství by nám stačilo pro 200 ks dojnic (dojnice o hmotnosti 500 kg spotřebuje zhruba 10 t senáže). Samozřejmě při variantě silážování do žlabu bychom měli mít k dispozici více

41

žlabů, poněvadž deset dní by bylo příliš dlouho pro plnění jednoho. Při třech sečích bychom s takto výkonnou linkou sklidili bez problémů asi 5000 t senáže, což nám zajistí krmení pro asi 500 ks dojnic, což je chov dnes pouze zřídka se vyskytující. Přitom jak bude uvedeno dále, tuto výkonnost nám zajistí i linka s lisem na válcové balíky. Jak vidět, typ strojní linky není pro většinu zemědělských podniků zabývajících se intenzivní výrobou mléka nebo výkrmu, limitujícím faktorem z hlediska denní výkonnosti Snad vyjme extra velkých podniků. Jak je uvedeno výše, do výpočtu není zahrnut náklad na sečení, úpravu pokosu a shrnování píce (u všech linek se podílí stejným dílem) a tudíž výsledné hodnoty nákladu na tunu je potřeba taky takto prezentovat. Varianty senážování do žlabu jsou zatíženy chybou, poněvadž ve výpočtu není zohledněna cena žlabu. Zde je nutno vycházet z konkrétního případu, pro který by byl takovýto výpočet vypracováván, zda je již k dispozici starší (vyhovující) žlab nebo zda se bude pořizovat nový, což zásadně ovlivňuje ekonomiku výroby. Sklizeň sklízecí řezačkou v sobě skrývá několik nesporných výhod. Ze všech uvedených linek se jedná o nejvýkonnější řešení. Vždy musíme zohlednit možnost využití řezačky pro sklizeň kukuřice na siláž, různých GPS nebo energetických plodin. Tyto možnosti byly při výpočtu zohledněny pouze částečně. Největší výhodou řezačky však zůstává možnost operativní změny délky řezanky a reagovat tak na měnící se povětrnostní podmínky. To je významné především v situacích, kdy dochází k rychlému zvyšování obsahu sušiny ve sklízené píci, kdy nám kratší řezanka usnadní vytěsnění vzduchu ze senážované hmoty. Výkonnost linek je možno zvýšit využitím velkoobjemových návěsů v soupravě s výkonnými traktory nebo automobily. Vždy musíme dbát na jejich dostatečný přepravní výkon v návaznosti na sklizňovou kapacitu sklízecí řezačky. Nevýhodou řezaček je však vyšší pořizovací cena, což platí i moderních návěsech. Pro podniky s intenzivní výrobou mléka a pro podniky služeb tato technologie asi zůstane i nadále stěžejní. Mezi největší výhody sběracích vozů

musíme zařadit jejich jednoduchou

konstrukci, provozní spolehlivost a dobrou manévrovatelnost, což oceníme hlavně na menších pozemcích. Technologie je stejně jako u sklízecí řezačky závislá na uskladnění píce ve vacích nebo silážních žlabech. Jejich místo bude zejména tam, kde nebudeme vyžadovat větší přejezdy se sklízenou hmotou. Dle potřeby dbáme na to, aby počet vozů byl dostatečný pro nutný denní výkon linky. Sběrací vozy můžeme použít i pro sklizeň

42

sena a slámy, ale i některých jiných posklizňových zbytků, například mlácenky po sklizni trav na semeno. K největším vadám této technologie je nutno zařadit problematickou délku řezanky, hlavně při vyšší sušině sklízené hmoty. Svinovací lisy, zvláště pak stroje kombinované, vybavené baličkou vynikají jednoduchostí organizace sklizně. Energetické zdroje pro sečení, ošetření pokosů, shrnování a sběr s lisováním píce lze požít i pro nakládku., svoz a uložení senáže. To nám výrazně snižuje potřebný počet techniky i obsluhy. Jsou vhodné pro malé i velké pozemky, v případě nepříznivých povětrnostních vlivů můžeme sklizeň snadno přerušit a pokračovat za vhodných podmínek a v neposlední řadě není tato technologie závislá na skladovacích prostorách, poněvadž dobře poslouží i nezpevněné plochy. U větších přepravních vzdáleností by se pravděpodobně vyplatilo využívat lisy na hranolovité balíky, poněvadž dokáží lépe využít ložnou plochu odvozních prostředků. Pokud však sklízíme porosty různé kvality, bývá problematické stanovení krmné dávky, poněvadž téměř každý balík je originál. To nám příliš nevadí u krav bez tržní produkce mléka, ale je to naprosto nepřípustné v chovech s intenzivní výrobou mléka. Další nevýhodou není jen vyšší cena na tunu při menší vzdálenosti pozemků, ale i obrovské množství odpadních obalových materiálů, které je nutno považovat za nebezpečný odpad. Problematické může být hodnocení senáží obecně, poněvadž různá kvalita různě ovlivňuje užitkovost zvířat. Každá z uvedených technologií by měla zajistit kvalitní konzervační proces, poněvadž každé procento ztrát nám ovlivňuje celkovou ekonomiku chovu, viz tabulka:

43

Tab. 14 : vyčíslení ztrát při různé kvalitě konzervačního procesu cena

cena

množství Kč / t celkem

ztráta ztráta ztráta 1%

2%

5%

ztráta

ztráta

10%

20%

100

500

50000

500

1000 2500

5000

10000

200

500

100000

1000 2000 5000

10000

20000

300

500

150000

1500 3000 7500

15000

30000

400

500

200000

2000 4000 10000 20000

40000

500

500

250000

2500 5000 12500 25000

50000

600

500

300000

3000 6000 15000 30000

60000

700

500

350000

3500 7000 17500 35000

70000

800

500

400000

4000 8000 20000 40000

80000

900

500

450000

4500 9000 22500 45000

90000

1000

500

500000

5000 10000 25000 50000 100000

1100

500

550000

5500 11000 27500 55000 110000

1200

500

600000

6000 12000 30000 60000 120000

1300

500

650000

6500 13000 32500 65000 130000

1400

500

700000

7000 14000 35000 70000 140000

1500

500

750000

7500 15000 37500 75000 150000

1600

500

800000

8000 16000 40000 80000 160000

1700

500

850000

8500 17000 42500 85000 170000

1800

500

900000

9000 18000 45000 90000 180000

1900

500

950000

9500 19000 47500 95000 190000

2000

500 1000000 10000 20000 50000 100000 200000

44

250000

ztráta v Kč

200000 ztráta 1% 150000

ztráta 2% ztráta 5%

100000

ztráta 10% ztráta 20%

50000

70 0 10 00 13 00 16 00 19 00

40 0

10 0

0

vyrobené množství

obr.15 : ztráty na kvalitě a kvantitě senáží

8

ZÁVĚR Tato práce si klade za cíl vyhodnotit nákladovost strojních linek pro senážování.

Problematika senážování je totiž natolik obsáhlá a složitá, podléhá místním vlivům a zvyklostem a je silně ovlivněna klimatickými a geografickými podmínkami oblasti, kde má sklizeň probíhat. Proto bylo cílem naznačit trendy změny výše nákladů na výrobu senáže při různé dopravní vzdálenosti. Podobně by jsme mohli stanovit náklady na výrobu podle jakéhokoliv hodnotícího kritéria. Model by mohl být nastaven dle výše výnosu (pozor na rozdíly dle pořadí seče), zda je limitující prvek čas vhodný pro sklizeň, možnosti lidských zdrojů a strojů, kvalita řezanky, druh a kvalita komunikací atd. Zohlednit musíme i to, jak zajistíme další operace pro zajištění chovu skotu. Hlavně se jedná o přípravu kukuřičné siláže, u stlaných provozů stelivová sláma a samozřejmě sklizeň sena. To nám může výrazně ovlivnit rentabilitu chovu. Další proměnná, která ovlivní výsledek je doba používání strojů, která je v praxi i několika násobně vyšší, než námi uvažovaná. Rozdíly vznikají i při výpočtu pro různě výkonné stroje a proto je nutno, aby při pořizování techniky byl kladen zvláštní důraz na zodpovědné dimenzování výkonu celé sklizňové linky dle stanoveného limitujícího parametru. Nezodpovězenou otázkou zůstává další vývoj ceny nafty, kde jak vidět z grafu a tabulky i její zásadní změna výrazně ovlivní výsledky. Samostatným pohledem na senážování a senážní linky je hodnocení výsledné kvality senáže. Při ideálních podmínkách a dodržení všech agrotechnických a 45

technologických zásad nám každá ze srovnávaných technologií zajistí kvalitní krmivo. Ale v životě nic není černobílé a proto i při senážování dosahujeme různých výsledků. Jak je uvedeno výše, různé technologie jsou schopny rozdílně se vypořádat s nástrahami, které nás při výrobě provází (např. nastavení délky řezanky apod.). Pokud potom kvantifikujeme ztráty na kvantitě, ale hlavně na kvalitě, můžeme zjistit že nám mohou výrobu mléka (masa) ovlivnit daleko více než cena, za kterou pící sklidíme a uskladníme. Pokud se tedy budeme rozhodovat pro pořízení nové linky ne sklizeň píce na senáž, musíme zhodnotit několik parametrů. Vždy to bude požadovaná výkonnost a kvalita výsledného produktu. Zohlednit ale musíme i místí zvyklosti a možnosti, klimatické a geografické podmínky, možnosti lidských zdrojů, stávající techniky jenž máme dneska k dispozici a v neposlední řadě možnosti financování. Výsledkem musí být co největší přiblížení se ideálnímu skloubení požadavků zootechnických, agronomických, technologických a ekonomických. Na chov skotu, ať už s intenzivní nebo extenzivní výrobou mléka nebo chov krav bez tržní produkce mléka je vždy nutno nahlížet jako na komplex mnoha faktorů. Můžeme vyrobit levnou a kvalitní senáž, ale pokud na druhé straně vyrobíme drahou kukuřičnou siláž, drahé seno a stelivo, nikdy nezajistíme rentabilní provoz v chovu skotu. Závěrem bych chtěl podotknout, že v textu je samozřejmě nesprávně používán název senáž místo travní siláž. Nicméně pojem senáž je v běžné praxi tak rozšířen a dle mého názoru výborně postihuje rozdíl mezi kukuřičnou a travní siláží, že jsem jej považoval za vhodnější.

46

Přehled použité literatury:

Ing. Josef Šrefl, Csc. a kolektiv, 1981 : Využití strojů v rostlinné výrobě – návody co cvičení, Vysoká škola zemědělská v Brně

Prof. Ing. Karel Neubauer, Csc a kolektiv, 1989 : Stroje pro rostlinnou výrobu, státní zemědělské nakladatelství Praha

Bureš a kolektiv, 1980: Traktory a automobily, státní zemědělské nakladatelství Praha

Program „Hodnocení dopravního procesu v zemědělském podniku“ – Dopr09, (prosinec 2009) - ke stažení na: http://212.71.135.254/vuzt/programy/doprava/doprava.htm?menuid=659 (VÚZT Praha, 2009)

Ekonomické vyhodnocení provozu strojů - autorský kolektiv: Ing. Zdeněk Abrham, CSc., Ing.Marie Kovářová, Ing. Oldřich Mužík, Ing. Jiří Richter, Milan Herout, Vladimír Scheufler., odkaz na stránku: http://212.71.135.254/vuzt/zvoltyp.htm?menuid=141, (VÚZT Praha, 2009) http://cs.wikipedia.org/wiki/Domestikace#cite_note-diamond-1 [cit. 2010-04-02]

47

Seznam obrázků : obr.1 : schéma materiálového toku volně ložených zavadlých pícnin při sklizni (Ing. Otakar Syrový, CSc. a kolektiv) .............................................................................. 19 obr. 2 : schéma materiálového toku lisovaných zavadlých pícnin při sklizni (Ing. Otakar Syrový, CSc. a kolektiv) .......................................................................................... 19 obr. 3 : nutný denní výkon pro požadované množství.................................................... 24 obr. 4 : provozní náklady sklízecí řezačky při různém ročním využití (kč.h-1) .............. 26 obr. 5 : závislost výkonnosti linky na dopravní vzdálenosti........................................... 27 obr. 6 : závislost výkonnosti linky na dopravní vzdálenosti........................................... 27 obr. 7 : provozní náklady sběracího vozu při různém ročním využití (kč.h-1) ............... 30 obr. 8 : závislost počtu sběracích vozů na dopravní vzdálenosti .................................... 31 obr. 9 : závislost výkonnosti linky na dopravní vzdálenosti........................................... 32 obr. 10 : provozní náklady svinovacího lisu při různém ročním využití (kč.h-1) ........... 35 obr. 11 : závislost počtu odvozců na dopravní vzdálenosti ............................................ 36 obr. 12 : závislost výkonnosti linky na dopravní vzdálenosti......................................... 37 obr. 13 : jednotkové náklady na sběr , dopravu a uložení senáže................................... 39 obr. 14 : spotřeba nafty na sběr , dopravu a uložení senáže ........................................... 40

48

Seznam tabulek : Tab. 1 : nutná denní výkonnost dle potřeby sklizené senáže a počtu možných dní ....... 23 Tab. 2 : provozní náklady sklízecí řezačky při různém ročním využití (kč.h-1) ............. 25 Tab. 3 : výkonnost linky řezačka dle dopravní vzdálenosti............................................ 26 Tab. 4 : nákladovost linky řezačka při plnění do žlabu dle dopravní vzdálenosti.......... 28 Tab. 5 : nákladovost linky řezačka při plnění do vaku dle dopravní vzdálenosti........... 29 Tab. 6 : provozní náklady sběracího vozu při různém ročním využití (kč.h-1)............... 30 Tab. 7 : výkonnost linky sběrací vůz dle dopravní vzdálenosti...................................... 31 Tab. 8 : nákladovost linky sběrací vůz při plnění do žlabu dle dopravní vzdálenosti .... 32 Tab. 9 : nákladovost linky sběrací vůz při plnění do vaku dle dopravní vzdálenosti..... 33 Tab. 10 : provozní náklady svinovacího lisu při různém ročním využití (kč.h-1)........... 34 Tab. 11 : výkonnost linky svinovací lis dle dopravní vzdálenosti.................................. 36 Tab. 12 : porovnání nákladovosti jednotlivých linek dle dopravní vzdálenosti ............. 38 Tab. 13 : vliv výkonnosti linky na náklady na vrstvení a dusání.................................... 41 Tab. 14 : vyčíslení ztrát při různé kvalitě konzervačního procesu ................................. 44

49

PŘÍLOHY Příloha č.1

ekonomické hodnocení sklízecí řezačky

Příloha č.2

ekonomické hodnocení sběracího vozu

Příloha č.3

ekonomické hodnocení sběracího lisu

Příloha č.4

ekonomické hodnocení traktoru Z 7745

Příloha č.5

ekonomické hodnocení traktoru Z 16145

Příloha č.6

ekonomické hodnocení ovíječe balíků

50

Příloha č.1 - Výstupní sestava ekonomického vyhodnocení práce strojů (VÚZT, 2009) Samojízdná sklízecí řezačka CLAAS JAGUAR 850 Fixní náklady (Kč.r -1) - údaje průměrné Rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Odpisy Zúročení Ostatní C e l k e m 510000 52500 0 562500 804000 45000 0 849000 902000 37500 0 939500 951000 30000 0 981000 980400 22500 0 1002900 1000000 15000 0 1015000 857143 7500 0 864643 750000 0 0 750000 666667 0 0 666667 600000 0 0 600000

Variabilní náklady (Kč.h –1) Druh Pohonné hm. a maz. Opravy Provozní materiál Celkem

100 1210 645 0 1855

Roční nasazení 200 300 400 1210 1210 1210 773 928 1096 0 0 0 1983 2138 2306

500 1210 1186 0 2396

Roční nasazení 200 300 400 4796 4013 3712 6228 4968 4429 6681 5270 4655 6888 5408 4759 6998 5481 4813 7058 5521 4844 6306 5020 4468 5733 4638 4181 5316 4360 3973 4983 4138 3806

500 3521 4094 4275 4358 4402 4426 4125 3896 3729 3596

Provozní náklady (Kč.h –1) Rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

100 7480 10345 11250 11665 11884 12005 10501 9355 8522 7855

51

Příloha č.2 - Výstupní sestava ekonomického vyhodnocení práce strojů (VÚZT, 2009) Sběrací návěs KRONE TITAN 6/48 GL allin Fixní náklady (kč.r –1) - údaje průměrné Rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Odpisy Zúročení Ostatní C e l k e m 74239 7642 0 81881 117036 6551 0 123587 131301 5459 0 136760 138434 4367 0 142801 142713 3275 0 145988 145567 2184 0 147751 124771 1092 0 125863 109175 0 0 109175 97044 0 0 97044 87340 0 0 87340

Variabilní náklady (kč.h –1) Druh Pohonné hm. a maz. Opravy Provozní materiál Celkem

100 0 171 0 171

Roční nasazení 200 300 400 0 0 0 180 187 193 0 0 0 180 187 193

500 0 198 0 198

Roční nasazení 300 400 460 398 599 502 643 535 663 550 674 558 680 562 607 508 551 466 510 436 478 411

500 362 445 472 484 490 494 450 416 392 373

Provozní náklady (kč.h –1) Rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

100 990 1407 1539 1599 1631 1649 1430 1263 1141 1044

200 589 798 864 894 910 919 809 726 665 617

52

Příloha č.3 - Výstupní sestava ekonomického vyhodnocení práce strojů (VÚZT, 2009) Svinovací lis KRONE KR 160 MINI-STOP Fixní náklady (kč.r –1) - údaje průměrné Rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Odpisy Zúročení Ostatní C e l k e m 58316 6003 0 64319 91933 5145 0 97078 103139 4288 0 107427 108742 3430 0 112172 112103 2573 0 114676 114344 1715 0 116059 98009 858 0 98867 85758 0 0 85758 76230 0 0 76230 68607 0 0 68607

Variabilní náklady (kč.h –1) Druh Pohonné hm. a maz. Opravy Provozní materiál Celkem

100 0 76 0 76

200 0 80 0 80

Roční nasazení 300 400 0 0 83 86 0 0 83 86

500 0 88 0 88

200 402 565 617 641 653 660 574 509 461 423

Roční nasazení 300 400 297 247 407 329 441 355 457 366 465 373 470 376 413 333 369 300 337 277 312 258

500 217 282 303 312 317 320 286 260 240 225

Provozní náklady (kč.h –1) Rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

100 719 1047 1150 1198 1223 1237 1065 934 838 762

53

Příloha č.4 - Výstupní sestava ekonomického vyhodnocení práce strojů (VÚZT, 2009) Kolový traktor ZETOR 7745 – 52 kW Fixní náklady (kč.r –1) – údaje průměrné Rok Odpisy Zúročení Ostatní C e l k e m 1 62900 6475 1438 70813 2 99160 5550 1438 106148 3 111247 4625 1438 117310 4 117290 3700 1438 122428 5 120916 2775 1438 125129 6 123333 1850 1438 126621 7 105714 925 1438 108077 8 92500 0 1438 93938 9 82222 0 1438 83660 10 74000 0 1438 75438 Variabilní náklady (kč.h –1) Roční nasaz ení 100 200 300 293 293 293 40 57 73 0 0 0 333 350 366

Druh Pohonné hm. a maz. Opravy Provozní materiál Celkem

400 293 87 0 380

500 293 100 0 393

Provozní náklady (kč.h –1) Rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

100 1041 1394 1506 1557 1584 1599 1414 1272 1170 1087

200 704 881 937 962 976 983 890 820 768 727

Roční nasazení 300 400 602 557 720 645 757 673 774 686 783 693 788 697 726 650 679 615 645 589 617 569

54

500 535 605 628 638 643 646 609 581 560 544

Příloha č.5 - Výstupní sestava ekonomického vyhodnocení práce strojů (VÚZT, 2009) Kolový traktor 4x4 ZETOR 16145 - 118 kW Fixní náklady (kč.r -1) - údaje průměrné Rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Odpisy Zúročení Ostatní C e l k e m 123250 12688 1438 137376 194300 10875 1438 206613 217983 9063 1438 228484 229825 7250 1438 238513 236930 5438 1438 243806 241667 3625 1438 246730 207143 1813 1438 210394 181250 0 1438 182688 161111 0 1438 162549 145000 0 1438 146438

Variabilní náklady (kč.h –1) Druh Pohonné hm. a maz. Opravy Provozní materiál Celkem

500 493 123 0 616

Roční nasazení 1000 1600 493 493 176 213 0 0 669 706

2000 2500 493 493 234 257 0 0 727 750

500 891 1029 1073 1093 1104 1109 1037 981 941 909

Roční nasazení 1000 1600 806 792 876 835 897 849 908 855 913 858 916 860 879 837 852 820 832 808 815 798

2000 2500 796 805 830 833 841 841 846 845 849 848 850 849 832 834 818 823 808 815 800 809

Provozní náklady (kč.h –1) Rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

55

Příloha č.6 - Výstupní sestava ekonomického vyhodnocení práce strojů (VÚZT, 2009) Ovíječ balíků Z-557 samonakládací polonesený Fixní náklady (kč.r –1) – údaje průměrné Rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Odpisy Zúročení Ostatní C e l k e m 10625 1094 0 11719 16750 938 0 17688 18792 781 0 19573 19813 625 0 20438 20425 469 0 20894 20833 313 0 21146 17857 156 0 18013 15625 0 0 15625 13889 0 0 13889 12500 0 0 12500

Variabilní náklady (kč.h –1) Druh Pohonné hm. a maz. Opravy Provozní materiál Celkem

100 0 29 0 29

200 0 30 0 30

Roční nasazení 300 400 0 0 31 32 0 0 31 32

500 0 33 0 33

200 89 118 128 132 134 136 120 108 99 93

Roční nasazení 300 400 70 61 90 76 96 81 99 83 101 84 101 85 91 77 83 71 77 67 73 63

500 56 68 72 74 75 75 69 64 61 58

Provozní náklady (kč.h –1) Rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

100 146 206 225 233 238 240 209 185 168 154

56