MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2012

NIKOLA GOLDOVÁ

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Chov plemene Čínský chocholatý pes v ČR Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Martin Hošek, Ph.D.

Nikola Goldová

Brno 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Chov plemene Čínský chocholatý pes v ČR“ vypracovala samostatně a použila jsem jen prameny, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může byť použitá ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MENDELU v Brně.

dne ……………………………………... podpis studenta ………………...……….

PODĚKOVANÍ Děkuji panu Ing. Martinu Hoškovi, Ph.D. za zadání bakalářské práce a za odborné a trpělivé vedení při jejím vypracovaní.

ABSTRAKT Tato práce se zabývá chovem čínského chocholatého psa v ČR. V první části se zabývá jeho historií, jak světovou, tak i přímo historii čínského chocholatého psa v ČR. Dodává obecný popis plemene a taktéž i popis chovu a péči o čínské chocholaté psy. Práce popisuje povahu čínského chocholatého psa, který našel hlavní využití jako pes společenský. Další části práce tvoří popis nemocí a genetika vybraných dědičných onemocnění. Dále rozvádí chov tohoto plemene v ČR, uvádí počtem narozených vrhů v určených letech a uchovněných psů.

Klíčová slova: Čínský chocholatý pes, chov psů, genetika, historie, plemeno, standard

ABSTRACT This work deals with the Chinese Crested Dog breed in the Czech Republic. The first part deals with the history of the world as well as directly to the history of the Chinese Crested Dog in the Czech Republic Adds a general description of the breed and also a description of the breed and care for Chinese Crested Dogs. The work describes the nature of the Chinese Crested Dog who found the main use as a social dog. Another part of this work is descriptions of diseases and genetics of chosen hereditary diseases. It describes the breeding of this breed in the Czech Republic indicates the number of litters born in the selected years and preserved dogs. Keywords: Chinese Crested Dog, dog breeding, genetics, history, breed, standard

OBSAH: 1

Úvod .................................................................................................................................11

2

Cíl bakalářské práce.......................................................................................................12

3

Literární přehled.............................................................................................................13 3.1

Historie...............................................................................................................13

3.2

Historie Čínského chocholatého psa v ČR......................................................15

3.3

Variety................................................................................................................19

3.3.1

Čínský chocholatý pes - Naháč...........................................................................20

3.3.2

Čínský chocholatý pes - Labutěnka ....................................................................21

3.4

Povaha................................................................................................................22

3.4.1 3.5

Mimika a komunikace ........................................................................................22 Standard ............................................................................................................23

3.5.1

Evropský standard...............................................................................................23

3.5.2

Americký standard ..............................................................................................27

3.6

Vývoj plemene a rozdíly ve standardu............................................................30

3.6.1

Vývoj plemene....................................................................................................30

3.6.2

Hlavní rozdíly ve standardu................................................................................30

3.7

Klub Čínského chocholatého psa v ČR...........................................................31

3.7.1

Cíl klubu .............................................................................................................31

3.7.2

Orgány klubu ......................................................................................................31

3.7.3

Logo Klubu .........................................................................................................32

3.8

Naháči a jejich soužití s lidmi trpícími alergiemi...........................................33

3.8.1 3.9

Jak zlepšit prostředí v bytě alergika:...................................................................33 Častá onemocnění čínského chocholatého psa ...............................................34

3.9.1

Pohybový aparát .................................................................................................34

3.9.1.1

Luxace patel.................................................................................................34

3.9.1.2

Dysplazie kyčelního kloubu ........................................................................34

3.9.2

Vady očí .............................................................................................................35

3.9.2.1

PRA (Progresivní retinální atrofie) .............................................................35

3.9.2.2

Katarakta (šedý zákal) .................................................................................35

3.9.2.3

Ektropium ....................................................................................................35

3.9.2.4

Entropium ....................................................................................................35

3.9.2.5

Suché oko ....................................................................................................36

3.9.2.6

Modré zabarvení oka ...................................................................................36

3.9.3

Oblast hlavy.......................................................................................................36

3.9.3.1

Zuby a dásně................................................................................................36

3.9.3.2

Absence ušních otvorů ................................................................................37

3.9.3.3

Fontanela .....................................................................................................37

3.9.3.4

Kůže.............................................................................................................37

3.9.4

Další vady...........................................................................................................37

3.9.4.1

Kryptorchismus ...........................................................................................37

3.9.4.2

Kýla .............................................................................................................38

3.9.4.3

Epilepsie ......................................................................................................38

3.10

Základy genetiky...............................................................................................39

3.10.1

Základy přenosu genu Hr, hr ..............................................................................39

3.10.1.1

Spojení naháč x naháč .................................................................................40

3.10.1.2

Spojení naháč x labutěnka ...........................................................................40

3.10.1.3

Spojení labutěnka x labutěnka.....................................................................41

3.11

Genetika vybraných defektů............................................................................42

3.11.1

Primární luxace čočky ........................................................................................42

3.11.1.1

Clear (čistý) .................................................................................................42

3.11.1.2

Carrier (přenašeč) ........................................................................................42

3.11.1.3

Genetically affected (geneticky postižený) .................................................42

3.11.2

Progresivní retinální atrofie (PRA).....................................................................43

3.11.2.1 3.12

Výsledky......................................................................................................43

Péče o Čínského chocholatého psa ..................................................................44

3.12.1

Péče o kůži ..........................................................................................................44

3.12.2

Opalování a zima ................................................................................................44

3.13

Vystavování .......................................................................................................45

3.14

Čínský chocholatý pes v ČR.............................................................................48

3.14.1

Počty narozených štěňat v ČR od roku 2001 až do roku 2012 ...........................48

4

Závěr ................................................................................................................................56

5

Použité zdroje informací ................................................................................................57

6

Seznam grafů...................................................................................................................60

7

Seznam tabulek ...............................................................................................................61

8

Seznam obrázků..............................................................................................................62

9

Seznam zkratek ...............................................................................................................63

10

Přílohy: ............................................................................................................................64

1

ÚVOD Tato práce se zaměřuje na chov čínského chocholatého psa v ČR. Pes téměř

odjakživa provázel kroky člověka. Ochraňoval ho a pomáhal mu lovit. Po staletí se psi šlechtili a díky tomu, byla vyšlechtěna spousta plemen psů pro různá využití v různých odvětvích. Dnes psi pomáhají postiženým lidem, při lovu, při ochraně majetku a především jsou milými společníky pro trávení času. Lidé se stěhují do měst a uniká jim kontakt s přírodou a se svými kořeny. Proto je dnes v módě si pořizovat psy jako mazlíčky. Do dnešních panelových domů a především bytů o velikosti 1+kk, by se vlk vešel jen velmi stěží. Právě na toto využití byla vyšlechtěna společenská plemena psů. Dělají společnost ať už mladým nebo starým lidem. Lidé díky nim mají větší důvod chodit na procházky nebo běhat, což prospívá zdraví a duševní pohodě člověka. Ale i jenom jejich hlazení působí blahodárně na organismus. Proto vznikla i takzvaná „Canis terapie“. Avšak když už si lidé chtějí psa pořídit, měli by se zamyslet nad tím na, co psa budou potřebovat. Dalo by se říci, že pro každý typ člověka a jeho potřeby existuje vhodné plemeno. Znamená to pro nás, že lovecké plemeno bude vhodnější pro myslivce nebo pro lidi zaměřené tímto směrem a potřebuje výcvik, aby nešlo za zvěří. Často se dozvídám, jak si lidé pořídili lovecké plemeno, protože je to krásný atletický pes, ale nedomysleli důsledky svého chování. Takový pes nutně potřebuje výcvik a pevné vedení, když se mu ho nedostane, je takový pes schopný „skákat člověku po hlavě“. Proto, bychom se při výběru neměli zajímat jen o vzhled plemene, ale i jeho povahu. Vezmeme- li v potaz, že plemeno psa bylo šlechtěno za nějakým účelem. Proto je důležité se i zamyslet kolik času je člověk ochotný psovi věnovat. Pokud je člověk plně zaměstnaný prací, tak těžko bude mít čas chodit třikrát denně se na pár hodin se psem proběhnout a o víkendech s ním chodit po cvičácích. Avšak i pro takového člověka, existuje spousta plemen. Proto se dobře zamysleme, co dokážeme psovi poskytnout. Pes sebou sice přináší spoustu starostí, ale i spoustu radostí, které za to stojí. Protože jsou psi a zvířata obecně mou životní náplní, rozhodla jsem se svou práci věnovat chovu čínského chocholatého psa, protože si myslím, že toto plemeno stojí za pozornost. Ráda bych také vyvrátila některé mýty panující kolem tohoto, nepříliš známého plemene. Je to plemeno vhodné pro širokou skupinu lidí a může mnoho nabídnout. 11

2

CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem této bakalářské práce je seznámit širší veřejnost s chovem čínského

chocholatého psa, jakož to s nepříliš známým plemenem. Osvětlit historii čínského chocholatého psa, jeho využití a základy genetiky. V této práci jde především o to, aby měl člověk možnost nahlédnout do tajů již napohled zajímavého plemene. Také by tato práce měla ukázat postupný nárůst zájmu o toto plemeno. Případným zájemcům ukázat, že péče o takzvaného „naháče“ nemusí být, tak složitá, jak si někteří lidé myslí.

12

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Historie Přesný původ čínského chocholatého psa není znám, ale předpokládá se, že čínský chocholatý pes vznikl z afrického bezsrstého psa, který byl dovezen do Číny. Je tedy potřeba si uvědomit, že lysost u tohoto psa není vyšlechtěná, ale pro toto plemeno přirozená. Je to genetická mutace, která ve specifických podmínkách umožnila přežití tohoto druhu. Číňané původní druh potom nadále šlechtili do menší velikosti (ČTYROKÁ, 2010). Další možnosti vzniku uvedla spousta autorů, jak v časopisech tak knihách. Většinou se jedná čistě o domněnky autorů a nedají se tak plně považovat za důvěryhodné zdroje. Jako příklad:

" Téměř bezsrstý čínský chocholatý pes patrně pochází z Číny a před mnoha staletími byl převezen do Jižní Ameriky na čínských obchodních lodích. Nicméně bezsrstí psi existovali v mnoha zemích světa včetně Afriky a Turecka a někteří odborníci se domnívají, že čínský chocholatý pes je výsledkem křížení mexického naháče (Xoloitzcuintli) s čivavou. Je zřejmé, že křížení čínského chocholatého psa s čivavou může vytvořit zcela bezsrstého jedince.“ (PALMEROVÁ, 2005)

V historii měl čínský chocholatý pes spoustu jmen a je možné, že to byly pouze různé názvy pro různé velikosti např. Čínský naháč, Čínský královský naháč, Čínský jedlý pes a Čínský lodní pes. První zmínky o tomto plemeni pochází z dynastie Han (200 let před n. l.), zpráva pocházející z

roku 1215 se zmiňuje o šlechtici, který držel svého čínského

chocholatého psa v kleci ze slonoviny, a dva ptáci mu museli zpívat. Z toho by se dalo odvozovat, že byli zhruba ve stejné velikosti jako dnešní čínští chocholatí psi. Jiná zpráva zase hovoří o šlechtici, který jako svatební dar dal své snoubence pět těchto psů. V této době se toto plemeno chovalo ve dvou velikostech. Větší se používal jako honící pes, který sloužil i jako jatečné zvíře, vážil kolem 11kg a menší sloužil jako pes „Svatyňový“ vážil kolem 7kg a chovali ho buddhističtí mniši. Proto byli menší psi velmi dobře hlídání a sloužili i k předvídání budoucnosti, z jejich výrazu a postoje na mluvené či psané otázky usuzovaly odpovědi. Také díky své vyšší tělesné teplotě 13

sloužili jako účinný prostředek proti revmatismu. Podobný ne-li stejný pes se objevuje v historických malbách či spisech, ale pod jinými názvy. V Turecku byli větší jedinci nazývání jako Turečtí naháči, v Egyptě jako Pyramidoví naháči, nebo také naháč z Gízy. V jižní Africe byli zváni jako jihoafričtí naháči. Je téměř jisté, že námořníci z Číny si brali tyto psy na palubu lodi. To se již zmiňuje v historii Amerického Kennel Clubu. Taktéž je téměř jisté, že s potomky těchto psů dále obchodovali. Když nastalo v Číně období moru, byli tito psi nakládáni na paluby lodí, aby hubili zablešené hlodavce, kteří tuto nemoc přenášeli (ČTYROKÁ, 2010). Španělští cestovatelé, objevili toto plemeno na počátku 16. Století v Mexiku a v dalších částech Střední a Jižní Ameriky. Britští a portugalští cestovatelé v průběhu 18 a 19. Století potkávaly tyto psy v Africe a Asii. Toto můžeme zjistit díky lodním deníkům, které se v té době vedli. Taktéž již v denících prvních misionářů se dozvíme o nálezech tohoto psa na různých místech světa. Od poloviny 19. Století se začal naháč objevovat i na mnoha reprodukcích a malbách. V letech 1850 až 1860 bylo na Westminsterské výstavě v Anglii předvedeno několik jedinců čínského chocholatého psa. Dle toho, že byly získány i fotografie, které byly publikovány dokonce i v tisku, lze soudit, že tito psi měli úspěch. Avšak i přes to nebyl vypracován žádný chovatelský program. Už v té době byly známy dvě variety čínského chocholatého psa a to naháče a labutěnku. V Americe se začala velmi o toto plemeno zajímat Ida Garett, mladá novinářka z New Yorku. Téměř 60 let psy chovala, vystavovala i o nich a zejména naháčích psala. Jelikož hodně cestovala, tak i několik vysoce ceněných naháčů přivezla. Ve 20. letech 20. stol. Debře Woods z Homesteadu na Floridě pomáhala získat naháče, čínské i jiné. Téměř čtyřicet let čínského chocholatého psa v Americe propagovaly. Paní Gerret svojí spisovatelskou činností a vynikajícími řečnickými schopnosti a paní Woods díky své dlouholeté chovatelské činnosti a propagování inzerátů s tímto plemenem a registračnímu servisu. Woods také chovala ve 30. letech mnoho dalších psů a poskytovala registraci všem bezsrstým psům a nakonec i pro celý Americký klub naháčů (American Hairless Dog Club). Vedení plemenných knih bylo pro ní velmi významnou věcí a byla na ní pyšná, starala se o ni až do své smrti v r. 1969. Po její smrti ji na 12 let převzala Jo Ann Orlik, Amerického klubu čínských chocholatých psů, který byl založen v r. 1979. June Havoc i Gypsy Rose Lee, slavná jevištní umělkyně, získala na počátku 50. Let čínského chocholatého psa a i ona se díky tomu stala další propagátorkou tohoto plemene (GLOUCESTERSHIRE, 1990). 14

Plemeno čínský chocholatý pes byl přijat do Americký Kennel Club (dále uváděno jen AKC) do smíšené třídy v září 1985. Byl registrován v AKC od 1. února 1991, licenci pro výstavy AKC získal 1. dubna 1991. Patronátní zemí se stala Anglie. Do ní se čínští chocholatí psi dostali v roce 1965. Chov těchto psů se v této zemi dlouho nerozvíjel, protože Angličané pouštěli do chovu jen nahatou varietu a chlupatou z chovu vyřadili. Rovnocenné uznání labutěnek a naháčů se provedlo, až v roce 1984. V roce 1969 došlo k oživení krve díky importu z USA, který provedla již zmiňovaná Gypsy Rose Lee. Anglie si však pozměnila standard oproti Americkému např. postavení uší u variet a podobně. Ve stejném roce byl v Anglii také založen první klub tohoto plemene a to Chinese Crested Dog Club. Od této doby se chov stále vylepšuje. Importy z USA a Anglie se rozšířili do všech zemí Evropy. Mezinárodní uznání od FCI se tomuto plemeni dostalo 24. 6. 1987. První import do ČR se provedl v roce 1990 a první vrh se uskutečnil v roce 1992. O velký rozvoj tohoto plemene se zasadila Ing. Libuše Brychtová. Podařilo se jí toto plemeno velmi rozšířit a pomohla jej dát do popředí zájmu. Měla také jednoho z prvních naháčů v ČR a to již od roku 1991 (ANONYM 1, 2006).

3.2 Historie Čínského chocholatého psa v ČR První zmínku o čínském chocholatém psovi v České republice nenapsal nikdo jiný než český spisovatel a humorista Jaroslav Hašek. Není sice přesně známo, o jakém nahatém plemenu ve své tvorbě psal, ale je jisté, že už se o nahatých psech v tu dobu u nás vědělo. A to již v roce 1921 kdy vyšel první díl jeho tvorby: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. V novinách se dokonce v roce 1928 povedlo najít první zmínku o naháčích a to přesně o africkém naháčovi, byl to inzerát nabízející štěňata tohoto plemene. Novější historie čínských chocholatých psů začala však až o několik desetiletí později (BRYCHTOVÁ, 1999). V osmdesátých letech byly u nás na mezinárodních výstavách k vidění psi ElChiquitins Ta-Ta-Bu paní Thowaltové z Rakouska (chovatel byl Joachim Weinberg) a Caprioso Tai Chio Chvan jeho majitel byl Conny Rassmusen z Dánska. Oba tito psi byli

15

ve varietě bez srsti, a jelikož byli v té době raritou, dostali se na významná místa v odborných časopisech. Rok 1990 je však významně zapsán do historie, protože se do tehdejší České a Slovenské federativní republiky přivezli první čínští chocholatí psi s průkazem původu. Uvádím zde první s průkazem původu proto, že již v roce 1989 figuruje v české plemenné knize pod číslem zápisu ČsHPK Reg. 1-89/87 lysá fena jejímž majitelem byl pan Suchánek. Jelikož neměla průkaz původu, byla zapsána pouze do registru (BRYCHTOVÁ, 1999). První importy na území ČSFR přivezl slovenský chovatel pan Vladimír Ozimy (chovatelská stanice „z Vlozu“), který si dovezl světle hnědého psa s bílou srstí. Dominica Debrita, který byl odchovem světoznámé anglické chovatelské stanice manželů Dixonových „Debrita“. K tomuto psovi si pořídil taktéž dvě zahraniční nahaté feny staršího typu (vyznačuje se řidším osrstěním a ne příliš harmonickou stavbou těla) (BRYCHTOVÁ, 1999). Tyto fenky se jmenovaly Boba-Boa Mandschu´s a Cing Shan des Lauries Amandie (a taktéž právě tato fena byla uvedena v Hlavní Slovenské plemenné knize pod číslem SHPK 00001). K těmto čínských chocholatým psům přibyl ještě jeden Avocado Bloomsbury. S německou a americkou krví, byl to taktéž naháč. Ještě dříve než tito psi byli importování tři čínští chocholatí psi pana Veselého. Zaregistrováni však byli až v roce 1991, šlo o feny Lovely Shezbell Teufelchen a fenu Illusions Kismet Teufelchen a o psa Kwiningham Teufelchen (BRYCHTOVÁ, 1999). První vrhy čínského chocholatého psa byly odchovány prvně na Slovensku. Proto do Čech ze Slovenska odcestoval první odchov a to Aryan z Vlozu (narozen 9. 5. 1991, majitel ing. Brychtová) a zároveň fena Baby Shan z Vlozu (majitel p. Veselý, v roce 1993 vrácena chovateli). Oba byli naháči (BRYCHTOVÁ, 1999). Delší dobu nebyl prováděn zápis do plemenné knihy v Čechách, protože byli čínští chocholatí psi zaregistrováni na Slovensku, což bylo v době Československa tolerováno. Proto se stávalo, že někteří jedinci působili delší dobu, než byla jejich registrace. Jako například, Cen- Ling, Cou-shi, Erhana. Gej-Shan, Glory-Shan, Fen Shan-všichni z CHS z Vlozu (BRYCHTOVÁ 1999). V říjnu 1991 se feně Sonje narodilo ze spojení se psem Avocado Bloomsbory jedno štěně-osrstěný pes Amaldi v chovatelské stanici Trenk, tato stanice patří panu 16

Suchánkovi z Brna. Toto štěně bylo zapsané pod číslem 3, protože měl neúplné generace předků (BRYCHTOVÁ 1999). Rok 1992 zahájil vrhem opět pana Suchánka stejným spojením. V té době byl jediným dospělým psem pes Avocado, Ve vrhu byly dvě labutěnky a jeden naháč. Obě feny působily v chovu. Adeline v chovatelské stanici od Zlaté Samanty paní Rosové, poté v chovatelské stanici (dále už jen CHS) Slezský sen paní Tomanové. Antea se dostala k panu Brinkmanovi (BRYCHTOVÁ 1999). Rok 1993 znamenal jen jediný vrh pro čínského chocholatého psa Moonraker Teufelchen a feně Illusion´s Kismet Teufelchen. Narození Ha (hairless - naháč) pes a PP (powder puff – labutěnka) fena (BRYCHTOVÁ, 1999). V roce 1994 byl velký příliv opožděných zápisů importů ze Slovenska a to CHS z Vlozu- 10 jedinců a CHS Van Jo Van - 4 jedinci). Jednou ze zajímavých importů byla Etna Sasquehanu, kterou si přivezl pan Pospíšil. Etna pocházela z Polska a její krevní základ tvoří ryze americká linie z CHS Gingery´s. Fenka má po předcích kvalitní pigment, elegantní pohyb a pěknou hlavu. Proto byla v dalším chovu velmi žádaná. (BRYCHTOVÁ 1999) Jako zásadní počin je potřeba zmínit počin dvojice: pan Pospíšil a pí. Rosová, kteří do ČR importovali psa z Anglie. K tomu navíc byl import proveden dokonce ze světoznámé chovatelské stanice Debrita. A to hairless psa Debrita Defender (BRYCHTOVÁ, 1999). Paní Rossová zahájila chovatelskou činnost v CHS od Zlaté Samanty, patřila k významným chovatelům v ČR. Vrhy z této chovatelské stanice produkovali kvalitní jedince, kteří se využívali k dalšímu šlechtění (BRYCHTOVÁ, 1999). V roce 1995 zaznamenal téměř 100% zvýšení počtu vrhů a to ze sedmi na třináct. Narozených štěňat z těchto třinácti vrhů bylo 39 (BRYCHTOVÁ, 1999). V roce 1996 vzrostl počet vrhů na 17 a počet narozených štěňat byl 36. Do plemenné knihy bylo zapsáno šest importů. K významnému spojení došlo u vrhu B z CHS Modrý květ, ze spojení Moonswift Blue Devil a Etna Sasquehanna. Narodilo se šest štěňat (3 x Ha – hairless – naháč, a 3x PP – powder puff - labutěnka). Tento vrh byl významný, jelikož se jednalo o spojení dvou významných importů a dodalo oživení plemene v ČR (BRYCHTOVÁ, 1999). V roce 1997 bylo 24 vrhů a z toho bylo 70 zapsaných štěňat. Podařilo se zopakovat kvalitní vrh v CHS Modrý květ. Bohužel se jedná o jedny z posledních 17

potomků po Moonswift Blue Devil. V tomto roce už začínáme vidět optimismus v chovu do budoucna (BRYCHTOVÁ 1999). 1998 v tomto roce tvoří chovnou základnu 113 zapsaných jedinců. Hodně psům byl do tohoto roku uznán titul Interšampion (BRYCHTOVÁ 1999). 1998-2011- během těchto let se zvedl zájem o čínské chocholaté psy a ve výstavních kruzích je toto plemeno poměrně běžné. Provedla se řada importů (BRYCHTOVÁ 1999).

18

3.3

Variety Čínský chocholatý pes má dvě variety, osrstěnou varietu-labutěnku (angl. Powder

puff) a bez srsti- naháče (angl. Hairless). Obě se však mohou narodit v jednom vrhu ovšem je to stále jedno a totéž plemeno. V praxi se využívá křížení labutěnky a naháče, které shledali chovatelé jako nejvhodnější. Z tohoto, i když jsou tyto variety na pohled rozdílné, při bližším pohledu či pohmatu zjistíme, že kostru mají stejnou a že se v podstatě liší jen v osrstění. Labutěnka má měkkou závojovitou srst po celém těle, kdežto naháč má osrstění pouze na 1/3 končetin, hlavě a ocasu. Toto osrstění dodává naháči vzhled „malého koně“, tento dojem navíc umocňuje i velmi pěkný pohyb (RACHUNAS, 1998).

Obrázek č. 1 Variety čínského chocholatého psa Autor fotografie: Hanuš Brychta

19

3.3.1 Čínský chocholatý pes - Naháč Jak už bylo řečeno, měl by být nahý po celém těle kromě 1/3 nohou hlavy a ocasu. Srst připomíná spíše hřívu koně, je na omak hrubší a pevnější, kořínky jsou taky uloženy výše než u labutěnky. Existuje kromě úplně nahé variety, ještě tzv. Mezitypy (semicoat), ti mají srsti na nohou, hlavě a ocasu sice více, ale zase jim vyrůstají chlupy na různých částech těla, kde by správně neměla být. Takovíto naháči se musí na výstavy upravovat, aby měli srst jen na požadovaných partiích. Existuje však i mezityp, což je v podstatě více osrstěný naháč, ovšem je osrstěný i na nežádoucích partiích. Vyznačuje se ovšem i tím, že má bohatší osrstění i na požadovaných místech. Takového jedince je třeba dále upravovat (například holením). Existuje slabý, střední a silný mezityp. Má velký temperament a je hravý (MORTON, 2007).

¨ Obrázek č. 2 – Čínský chocholatý pes - naháč Autor fotografie: František Hudák 20

3.3.2 Čínský chocholatý pes - Labutěnka Labutěnka zase připomíná malého afgánského chrta, zvláště pokud má klopené ucho. Její dlouhá závojovitá srst, která pokrývá celé tělo je na dotek velmi příjemná a jemná, i když je velký rozdíl mezi kvalitou srsti. Kvalita srsti se šlechtěním velmi vylepšila, a oproti starému typu, začíná být ustálenější, také již není tak vlnitá jako tomu bylo dříve. Povaha labutěnky je většinou klidnější než u naháče, ale není to podmínkou (MORTON, 2007).

Obrázek č. 3 – Čínský chocholatý pes - labutěnka Autor fotografie: Jana Frantová

21

3.4 Povaha U čínských chocholatých psů, je typická touha po tělesné blízkosti. Pokud má možnost chce trávit s člověkem co nejvíce času a tělesného kontaktu (hlazení, chování na klíně aj.). Je to aktivní pes, který nesmí chybět u ničeho, co se v domácnosti děje. Venku jsou nesmírně aktivní, zvídaví, bystří v reakcích a přirozeně ostražití k cizím lidem a neznámým věcem. Avšak stejně jako u jiných plemen i u tohoto plemene se dá povaha ovlivnit výchovou a socializací. A to jak v dobrém, tak ve špatném slova smyslu. Se správnou výchovou a dobrou socializací je výborným společníkem a dobrým kamarádem (BRYCHTOVÁ 1999). Zvídavý a hravý čínský chocholatý pes je znám svou inteligencí. Ve skutečnosti jsou čínští chocholatí psi velmi vnímaví, co se týče rozpoznání a interpretace lidského chování. Jejich neskutečná schopnost číst lidskou řeč těla z nich činí loajální chrániče, připravené bránit své majitele a jejich životy. Obě variety čínského chocholatého psa jsou velmi aktivními a je dobré je zaměstnat tréninkem obedience a agility. Zabrání se tím nudě, ke které jsou náchylní, a vyhneme se možným problémům. Dobře vycvičeného chocholatého psa je radost mít vedle sebe (MORTON, 2007). Řada z nich je inspirací a ponaučením pro své majitele a patří mezi nefalšované psí osobnosti (BRYCHTOVÁ, 1999). 3.4.1 Mimika a komunikace Naháči obecně jsou nezaměnitelný svou mimikou tváře a ani čínský chocholatý pes není výjimkou. Díky neosrstěné tváři lze sledovat každý pohyb mimických svalů. Hladká kůže umožňuje psovi dělat grimasy a jejich úmysly lze odhadnout velmi přesně (BRYCHTOVÁ, 1999).

22

3.5 Standard 3.5.1 Evropský standard FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE Standard čínského chocholatého psa

FEDERATION

CYNOLOGIQUE

INTERNATIONALE

(AISBL)

Secretariat general: 13, Place Albert 1er B – 6530 Thuin (Belgique) 16.02.2011/EN 20.02.2012/CZ FCI-Standard No 288 ZEMĚ PŮVODU: Čína PATRONACE: Velká Británie DATUM PUBLIKACE OFICIÁLNĚ PLATNÉHO STANDARDU: 13. 10. 2010 POUŽITÍ: Společenský pes FCI – KLASIFIKACE: •

Skupina 9 — společenská plemena

•

Sekce 4 — naháči

•

Bez pracovní zkoušky

KRÁTKÝ VÝTAH Z HISTORIE: Čínský chocholatý pes se dělí na dvě variety: Naháč a Labutěnka. Naháč má chocholku srsti na hlavě a dále na části krku, ponožky, které pokrývají prsty a chocholku na ocase. Zbytek těla je, jak jméno napovídá, bez srsti. Varieta labutěnka je celá pokrytá závojem dlouhé jemné srsti. Je sice těžké přesně určit jejich původ, ale říká se, že byli chováni rodinami dynastie Han v Číně. Čínský chocholatý pes byl v té době určen jako strážce pokladnic a jeho větší a těžší forma jako lovecký pes. Mezi lety 1885 až 1926 byli předváděni na výstavách v Americe, ale poté byli stěží k vidění po zhruba padesát let. 23

CELKOVÝ VZHLED: Malý, aktivní, půvabný a elegantní pes; střední až jemné kostry, s hladkým, bezsrstým tělem, osrstěný jen na tlapkách, hlavě a ocasu; nebo osrstěný jemným závojem srsti. V tomto plemeni se rozlišují dva typy: „deer type“ s jemnou kostrou a „cobby type“ s těžší kostrou a silnější stavbou těla. POVAHA/TEMPERAMENT: veselá, nikdy zlá či zlomyslná. HLAVA: hladká, bez nadbytečných vrásek. Vzdálenost od báze lebky ke stopu je rovna vzdálenosti od stopu ke špičce nosu. Hlava má elegantní vzhled a pozorný výraz. MOZKOVNA: Lebka: mírně klenutá a protáhlá. Stop: mírně vyjádřený, ale nikoliv velmi výrazný. OBLIČEJOVÁ ČÁST Nosní houba: je nápadným rysem. Úzká v souladu s tlamou. Jakákoliv barva je přijatelná. Tlama: mírně se zužující, ale nikdy špičatá; je suchá, bez převislých pysků. Pysky: těsně přiléhající a tenké. Čelisti/zuby: čelisti silné, s dokonalým pravidelným nůžkovým skusem, tj. horní zuby těsně překrývají spodní zuby a jsou kolmo usazené v čelistech. Líce: dobře vykreslené, suché a ploché, zužující se k tlamě. Oči: tak tmavé, že vypadají černé. Není vidět téměř žádné nebo vůbec žádné bělmo. Střední velikosti. Posazené daleko od sebe. Uši: nasazené nízko: nejvyšší bod nasazení ucha je v úrovni vnějšího koutku oka. Velké a vztyčené, s osrstěním nebo bez. Výjimkou jsou labutěnky („Powder Puffs“), u nichž jsou povolené klopené uši. KRK: štíhlý, bez volné kůže, dlouhý, elegantně se sklánějící a přecházející do silných plecí. V pohybu nesen vysoko a mírně klenutý. TĚLO: střední až dlouhé, pružné. Hřbetní linie: rovná.

24

Bedra: pevná. Záď: dobře zaoblená a osvalená. Hrudník: poměrně široký a hluboký, nikoliv sudovitý. Hrudní kost nevystupující. Hrudní koš dosahuje k loktům. Spodní linie: mírně vtažené břicho. OCAS: nasazen vysoko, v pohybu nesen vzhůru nebo do strany. Dlouhý a zužující se, poměrně rovný, není spirálovitý ani stočený ke straně, v klidu přirozeně spadající. Chochol je dlouhý a splývající, omezený na spodní dvě třetiny ocasu. Řidší chochol je přijatelný. KONČETINY: HRUDNÍ KONČETINY: Celkový vzhled: končetiny jsou dlouhé a štíhlé, dobře postavené pod trupem. Plece: čisté linie, úzké plece dobře uložené dozadu. Lokty: držené těsně u těla. Nadprstí: jemné, silné, téměř vertikální. Přední tlapa: prodloužená zaječí tlapka, rovná a dlouhá. Drápy jakékoliv barvy, středně dlouhé. Ponožky se ideálně omezují na prsty, ale nepřesahují přes vrchol nadprstí. Tlapky se nevytáčejí ani dovnitř ani ven. PÁNEVNÍ KONČETINY: Celkový vzhled: pánevní končetiny postavené do šířky. Zaúhlení pánevních končetin musí být takové, aby hřbetní linie byla rovná. Kolena: pevná a dlouhá, hladce přecházející do hlezen. Hlezna: nízko uložená.

25

Zadní tlapy: prodloužená zaječí tlapky, úzká a dlouhá. Drápy jakékoliv barvy, středně dlouhé. Ponožky se ideálně omezují na prsty, ale nepřesahují přes vrchol hlezna. Tlapky se nevytáčejí ani dovnitř ani ven. CHOD/POHYB: dlouhý, plynulý a elegantní, dostatečně prostorný a s výrazným posunem. KŮŽE: hladká, jemná, teplá na dotek OSRSTĚNÍ: SRST: na těle nesmí být větší osrstěné plochy. Dlouhý a vlající chochol je preferován, ale řídký je přípustný. Ideálně začíná na stopu a pokračuje dále po krku. U labutěnek („Powder Puff“) srst sestává z podsady a lehkého závoje dlouhé srsti – tato závojovitá srst je typická. BARVA: jakákoliv barva nebo kombinace barev. VELIKOST/HMOTNOST: Ideální výška v kohoutku: •

Psi 28–33 cm

•

Feny 23–30 cm

VADY: Každá odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni závažnosti a k jejímu vlivu na celkový zdravotní stav a pohodu psa. VYŘAZUJÍCÍ VADY: •

Agresivní nebo přespříliš plaší psi

•

Jakýkoliv pes jasně vykazující fyzické nebo povahové abnormality by měl být diskvalifikován.

Poznámka: Psi musí vykazovat dvě viditelně normálněvyvinutá varlata, sestouplá v šourku.

26

3.5.2 Americký standard Celkový vzhled Malý, elegantní, půvabný pes s jemnou kostrou. U tohoto plemene se rodí různé variety. Naháč se srstí jen na hlavě, ocase a nohou a osrstěný pes, kompletně pokrytý srstí. Plemeno slouží jako milující, hravý a zábavný společník. Velikost, Proporce, Stavba Velikost – Ideálně od 11 do 13 palců. Nicméně i trochu větší nebo menší psi připadají v úvahu Proporce – tvar obdélníku umožňuje psovi svobodu pohybu. Délka těla od kohoutku ke kořeni ocasu je o něco delší než výška v kohoutku. Stavba – Pes má jemnou kostru a je štíhlý, ale ne tak výrazně, aby vypadal až moc křehce ale ani moc robustně. Hlava Výraz – ostražitý a upřený. Oči – ve tvaru mandle, daleko od sebe. Tmaví psi mají vždy tmavé oči, světlí psi můžou mít světlé oči. Okraje očí mají stejnou barvu jak pes. Uši – Nekupírované velké a vztyčené, umístěny tak, že základ ucha je v rovině s vnějším koutkem oka Lebka – je jemně klenutá od ucha k uchu. Vzdálenost od základní lebky ke stopu se rovná vzdálenosti od stopu ke špičce nosu. Hlava je ve tvaru “V” z pohledu z vrchu a z pohledu ze strany. Stop - Mírný, ale zřetelný. Líce – hladce se zužují do mordy. Nos – tmavé zbarvení u tmavých psů; může být světlejší u světlejších psů. 27

Pysky – čisté a přiléhavé. Čelisti – Nůžkový nebo skus. Chybějící zuby jsou chybou u plně osrstěných psů. U naháčů za absenci některých zubů penalizace nejsou. Krk, Hřbet, Tělo Krk - štíhlý, mírně klenutý, při pohybu nesen vysoko. Hřbet – Zarovnaný do mírně šikmého pozadí. Tělo – Hrudní kost není výrazná. Žebra jsou dobře vyvinuta. Hloubka hrudě se zužuje mírně k bokům. Jemné v podbřišku. Ocas – Je štíhlý a stáčí se do křivky. Dost dlouhý na to, aby dosáhl k hleznu. Pokud se pes hýbe, vesele nese ocas, který může být nesen mírně vpřed nad pozadím. Jinak je ocas dolů s mírným zakroucením směrem nahoru ke konci – podobá se srpu. U naháčů dvě třetiny konce ocasu jsou pokryty dlouhým závojem, kterému se občas říká chochol. Ocas osrstěného psa je pokrytý srstí celý. Hrudní končetiny: Úhlení – Záklon ramena je od 45 stupňů do bodu ramena, co umožňuje dobrý dosah. Ramena – přímé a úzké. Lokty – Blízko těla. Končetiny - Dlouhé, štíhlé a přímé. Zápěstí – vzpřímené, dobré a silné. Vrchní drápy se můžou odstranit. Tlapky – Zaječí tlapky, úzké s prodlouženými prsty. Drápy jsou zkráceny na průměrnou délku

28

Pánevní končetiny: Úhlení – Kolenní kloub je mírně zauhlený. Od hlezna k zemi je kloub svislý. Vrchní drápy se můžou odstranit. Nohy – Stejné jako v přední části. Srst Bezsrstá varieta má srst jen na určitých částech těla – na hlavě, na ocase a na nohou od prstů po přední a zadní nadprstí hlezna (tzv. ponožky). Textura srsti je jemná a hedvábná, rozpuštěná do libovolné délky. Umístění srsti není tak důležité jako celkový typ. Místa se srstí se běžně mírně zešikmují. Kdekoli na těle, kde není srst je kůže jemná a hladká. Chochol začíná na stopu a zužuje se od spodní části lebky až k zadní části krku. Srst na uších a tváři je dovolena jen na bezsrstém psovi a může být přistřihnuta u obou variant. Ocas byl popsán výše. Osrstěná varieta je kompletně pokryta velmi měkkou a hedvábnou srstí. Blízká prohlídka odhalí tenké ochranné chlupy. Srst je rovná, přiměřené hustoty a délky. Nadměrně tvrdá, kudrnatá nebo kadeřavá srst se trestá ztrátou bodů. Péče o vzhled je minimální a skládá se z prezentace čistého a elegantního jedince. Barva Libovolná barva, nebo libovolná kombinace barev. Chůze Živá a jemná, není ohraná. Při klusu se hýbe v jedné přímé linii. Temperament Veselý a ostražitý. Schváleno 12.6 1990 Platí od 1.4 1991

29

3.6 Vývoj plemene a rozdíly ve standardu 3.6.1 Vývoj plemene Postupně jak bylo toto plemeno šlechtěno, vyvíjel se i jeho standard. Zpočátku se chovalo na jedincích se slabou kostrou, zakulacenou lebkou, s vystouplýma očima, s nevýrazným osrstěním u naháče. Labutěnka, která má mít dlouhou a hustou srst, ji měla drsnou a krátkou. V širším měřítku nebyla téměř žádná podobnost mezi jednotlivými jedinci (v míře osrstění, ve velikosti, typu stavby těla). S odlišnou chovatelskou prací se nakonec pozměnil i vzhled plemene chovaného v Americe a v Evropě. Proto je odlišný standard. Čínský chocholatý pes byl do Anglie importován z Ameriky. Zvířata ze začátku nepřežívala ani transport, jelikož byla slabá a náchylná k nemocem. To posílilo snahu importovat co nejsilnější a odolné jedince. Amerika se ustálila na lehčím typu. Anglie oproti tomu definuje dva typy (BRYCHTOVÁ, 1999). 3.6.2 Hlavní rozdíly ve standardu Pokud vycházíme ze standardu tohoto plemene v Americe a v Evropě. Snadno můžeme zjistit, že v Americe není přesně stanoven typ psa, kdežto Evropa má dva typy robustnější „cobby type“ a jemnější „deer type“. Dále v Americe musí mít jedinec postavené uši bez ohledu na to, zda se jedná o labutěnku či naháče, ale v Evropě labutěnka může, ale nemusí mít postavené uši. Dalším rozdílem je výška, která v Americe činí bez ohledu na pohlaví 11 – 13 palců ( 28cm – 33cm). Kdežto v Evropě je ideální kohoutkovou výškou psů: 28-33 cm a u fen: 23-30 cm.

30

3.7

Klub Čínského chocholatého psa v ČR Čínský chocholatý pes má v České republice pouze jeden klub a to: klub

chovatelů naháčů ČR o. s. (Dále už jen KCHN). Tento klub je pro peruánského naháče a pro čínského chocholatého psa. Byl založený milovníky těchto plemen. Původně byl klub spojený s chovateli čivav, od kterých se nakonec lidé chovající naháče odtrhli (KCHN, 2011). 3.7.1 Cíl klubu Cíl klubu uvádí na svých stránkách jako: „Klub chovatelů naháčů je právnická osoba. Je to dobrovolná nepolitická organizace, sdružující chovatele a příznivce čínských chocholatých psů a peruánských naháčů bez ohledu na jejich bydliště, s cílem propagovat tato plemena a rozvíjet jejich chov na území České republiky. K dosažení tohoto cíle klub pořádá výstavy, soutěže, besedy a školení. Klub informuje o činnosti prostřednictvím internetu, případně neperiodických tiskovin a vydává 4x ročně zpravodaj. Chovatelský servis nečlenům klubu je poskytován na základě písemné smlouvy.“ (KCHN, 2011) 3.7.2 Orgány klubu Nejvyšší orgán je členská schůze, ta pro následující období stanoví plán činnosti a finanční rozpočet klubu, dále volí členy výboru klubu, taktéž odsouhlasuje vnitřní organizační strukturu. Členská schůze se svolává jednou ročně Organizační normativy, nesmí být v rozporu s řády ČMKU (českomoravská kynologická unie) a FCI Mezinárodní kynologické organizace. Členská schůze řeší stížnosti a odvolání k činnosti a rozhodnutí výboru. Je nejvyšším kárným orgánem a její rozhodnutí je konečné. Taktéž schvaluje možné zřízení poboček. Na členské schůze se zve za pomoci pozvánky, kterou klub vyvěsí na svých klubových stránkách a informací ve zpravodaji, neposílá se samostatná pozvánka (KCHN, 2011). Výkonným orgánem klubu je 5 až 7mi členný výbor, který se volá jednou za tři roky. Tento orgán zabezpečuje splnění odsouhlaseného plánu činnosti, řeší stížnosti a návrhy. A také řeší hrubé porušení klubových pravidel. Výbor klubu si vybírá z členů předsedu, jednatele a poradce chovu pro každé plemeno zvlášť, ekonoma, tiskového referenta, výstavního a bonitačního referenta a tiskového referenta (KCHN, 2011). 31

Předseda klubu řídí výbor, je zástupcem klubu ve všech jeho vnitřních a vnějších stránkách. Ekonom spravuje finanční stránku klubu a má k tomu plnou pravomoc. Jednatel vyřizuje agendu klubu a zabývá se registrací členů. Poradci chovu se zabývají agendou týkající se chovu. Výstavní a bonitační referent se zabývá zorganizováním akcí (výstav, bonitace) (KCHN, 2011). 3.7.3 Logo Klubu

Obrázek č. 4 - Logo klubu chovatelů naháčů (KCHN, ©2000 - 2012)

32

3.8 Naháči a jejich soužití s lidmi trpícími alergiemi Obecně se traduje, že jediným plemenem vhodným pro alergiky jsou naháči. Ovšem to není zcela pravda. Alergie jsou různé a i naháči produkují sliny, pot, lupy, moč apod. Alergická reakce se může projevit rýmou, svěděním kůže, slzením očí, olupováním kůže, únavou, popřípadě vážnými astmatickými záchvaty. Pokud se jedná o alergii na psí chlupy, je možné považovat naháče, za méně riziková plemena. Vše by se však mělo konzultovat se specialistou. Předložit mu materiály o naháčích, je důležité s ním prodiskutovat postup léčby a dávkování léku, ještě před příchodem štěněte. Aby jeho příchod narušil léčbu co nejméně. A popřípadě se domluvit s chovatelem na návštěvě. Je možné, že se alergie neprojeví, ani po kontaktu se psem a to je známka toho, že zájemce je na dobré cestě při výběru správného plemene. U čínského chocholatého psa, je dobré vybírat štěně variety hairless,pokud možno s minimálním osrstěním. Takové štěně bývá levnější, protože takový pes později nebývá tak atraktivní na výstavách. Navíc často to bývá starý typ plemene (kulatá hlava, vypouklé oko atd.). Ovšem výjimka potvrzuje pravidlo a je možné, že i z čistého naháče se může stát šampión (BRYCHTOVÁ, 2003). 3.8.1 Jak zlepšit prostředí v bytě alergika: -

Pes nesmí do postele, ani do ložnice. V pokojích ve kterých se spí, je dobré nainstalovat zvlhčovače a čističe vzduchu, ústřední topení by mělo mít filtry.

-

Používat přepravky či vodítka, aby se zvířata udržela mimo místnosti, ve kterých se spí, pokud je to potřebné.

-

Byt je vhodné zařídit velmi jednoduše, aby se dal dobře utírat prach a čistit podlahy. Není vhodné používat koberce (slouží jako útočiště alergenů).

-

Psy je vhodné alespoň jednou týdně koupat a používat k tomu přípravky, které nevysuší kůži psa.

-

Často je vhodné prát všechny pelechy pro psy, jejich hračky, oblečky, deky. Pokud psům dovolíme lehávat na sedačce, je dobré na ní umístit potahy a ty poté pravidelně prát. (BRYCHTOVÁ, 2003) 33

3.9 Častá onemocnění čínského chocholatého psa U nahatých jedinců je narozdíl od běžných plemen 2x tak rychlé hojení ranek. Jejich tělesná teplota je však o něco vyšší než u jiných plemen. Taktéž se u nich oproti jiným plemenům setkáte méně často s blechami (u nahaté variety). Ovšem na většinu onemocnění jsou stejně náchylní jako jiná plemena. Pokud čínský chocholatý pes zemře náhle nebo v mladém věku, je pro chovatele důležité zjistit příčinu. Mohlo by se jednat o dědičné onemocnění, které na jedince přenesli jeho rodiče. A toto zjištění je důležité pro další chov (BRYCHTOVÁ 1999).

3.9.1 Pohybový aparát 3.9.1.1 Luxace patel Je to defekt, při kterém je čéška trvale nebo dočasně dislokována z normální (středové) polohy v kolenním kloubu. Může být buď na jedné, nebo obou končetinách. Častěji je čéška dislokována na vnitřní stranu kolena. Jedinec trpící tímto defektem není schopen normálního pohybu. Tento defekt se častěji vyskytuje u malých plemen psů a častěji bývají postiženy feny (1,6krát více) než psi (DOSTÁL, 2007). 3.9.1.2 Dysplazie kyčelního kloubu Dysplazie kyčelního kloubu (DKK), postihuje především větší plemena, ale může se vyskytnout i u menšího plemene. Incidence DKK jsou přibližně stejné u fen i psů. Dysplazií bývají často postiženy oba kyčelní klouby. I přesto, že se snaží chovatelé, veterinární lékaři v posledních 25-ti letech tuto nemoc snížit, tak je stále v současné době toto onemocnění velmi rozšířené. Největší databankou, které shromažďuje údaje o DKK je Ortopedická nadace pro zvířata (OFA, Orthopedic Foundation for Animals). Složité genetika tohoto onemocnění ztěžuje vymýcení DKK. Léčba tohoto onemocnění není jednoduchou záležitostí. Je třeba zvážit všechny klinické aspekty tohoto onemocnění, spolu s finanční a technickou náročností. Existují různé metody od méně po více radikální. V zásadě je možné volit mezi léčbou chirurgickou a konzervativní. Kategorii chirurgických metod lze dále klasifikovat na zákroky rekonstrukční, paliativní a záchovné. Dle diagnózy závažnosti onemocnění zvolíme vhodnou metodu (SVOBODA A KOL., 2001). 34

3.9.2 Vady očí 3.9.2.1 PRA (Progresivní retinální atrofie) Progresivní retinální atrofie. Jde o postupné odumírání speciálních buněk, které vystýlají oční kouli. První klinické příznaky této nemoci jsou u psů pozorovány za šera a v době, kdy je snížena viditelnost. Pes má horší orientaci a naráží do překážek. Zornice psa je doširoka otevřená, i pokud na ni přímo dopadá světlo. Poslední fází je zakalení čočky a onemocnění končí ztrátou zraku (BUŠÍNOVÁ, 2005). 3.9.2.2 Katarakta (šedý zákal) Toto onemocnění je zakalením oční čočky, které se projevuje bělavým zabarvením zornice. Vyšetření se provádí obtížně za pomocí oftalmoskopu. Existuje řada druhů tohoto očního onemocnění (onemocnění vrozené, onemocnění způsobené věkem) a dělíme kataraktu do několika skupin podle stupně zralosti. Přičemž každý druh má jiné příznaky podle jedince, jeho věku a plemene. Léčba se provádí chirurgickým odstraněním katarakty (RÁZGOVÁ, 2009). 3.9.2.3 Ektropium Je to oddálení volného okraje víčka od bulbu se současným umožněním zvýšené iritace rohovky a obou spojivek. Ráno je víčko ve fyziologické poloze, ale v pozdních odpoledních a večerních hodinách dochází k reverzi. Klinické příznaky jsou lehce viditelné. Terapie přichází do úvahy při rozvinutí klinických příznaků nebo na přání majitele. Chirurgických přístupů řešení je více liší se dle rozsahu a příčiny everze. Nejčastější je technika Kuhnt-Szymanowského s klínovitou excizí. Okraje evertovaného víčka. Technika preferována pro udržení stability zevního očního koutku. (SVOBODA A KOL, 2008). 3.9.2.4 Entropium Je to taktéž vada očního víčka. Jedná se o obrácení očního víčka směrem dovnitř oka. To dráždí oční bulvu, která přehnaně slzí. Největší problém může způsobit chlup rostoucí na víčku a problém je nutno řešit chirurgicky (DOSTÁL, 2007).

35

3.9.2.5 Suché oko Je to vrozená vada. Jedná se o deformaci slzného kanálku, případně jeho úplné absence. To způsobuje vysychání oka, což může způsobovat infekce a záněty. Většinou bývá postiženo jedno oko a toto oko může mít potom i menší velikost. Toto onemocnění se projeví už u štěněte. Jako příznivé se ukázalo podávání kapek. Největším problémem bývá nepovšimnutí této nemoci, potom je větší riziko zánětu (BRYCHTOVÁ, 1999). U naháčů je tato nemoc častější, ovšem u čínského chocholatého psa se tato nemoc vyskytla pouze dvakrát a to v roce 1999 (HERREDA, 2006). 3.9.2.6 Modré zabarvení oka U čínského chocholatého psa se objevuje modře zabarvená duhovka, ovšem projev této vady je velmi variabilní. Modře zabarvené mohou být oči obě, ale i pouze jedno. Je taktéž možné se setkat pouze s modrým okružím oka, dále mohou být modré výseče v oku, či může být modře zabarvené celé. Toto modré zabarvení se vyskytuje u některých linií a to dokazuje dědičnost tohoto zabarvení, segregační pravděpodobnost je 14,18%. Je to vada, která je kontrolována více recesivními geny. Jedná se o heterochromii (nestejné zabarvení oka), což je způsobeno nižším obsahem melatoninu v duhovce ( WIELGUS, SARNA. 2005). 3.9.3 Oblast hlavy 3.9.3.1 Zuby a dásně Zuby a dásně bývají u čínského chocholatého psa a převážně u naháčů problémem. Vyskytují se vady skusu, chudozubost. Z nemocí při nedostatečné péči můžou vznikat záněty. Zuby bývají potaženy vrstvou zubního kamene. Proti zánětům a zubnímu kameni se můžeme bránit čištěním zubů (existuje celá řada zubních past a kartáčků určených pro psy) a podáváním dostatečného množství žvýkacích hraček a pamlsků k tomu určených. Zvláštní pozor by se měla ústní hygiena věnovat psům s nepravidelným uspořádáním zubů. Kde hůře dochází k samočištění pomocí okusování (BRYCHTOVÁ, 1999).

36

3.9.3.2 Absence ušních otvorů Ušní otvory jsou jednostranně nebo oboustranně zarostlé kůží. Pod ní zvukovod být může, ale nemusí. To zjistí veterinární vyšetření. Pokud je zvukovod vyvinut lze chirurgicky kůžičku odstranit a ověřit funkčnost sluchu. Pokud zvukovod zcela chybí je jedinec postižen hluchotou (BRYCHTOVÁ, 1999). 3.9.3.3 Fontanela Projevuje se nesrostlými lebečními kostmi na temeni hlavy. To zapříčiňuje tzv. otevřenou lebku. U štěňat je možné otvor nahmatat prsty. Fontanela se často vyskytuje u štěňat se známkami nanismu (kulatá hlava, vystouplejší oči, malá velikost). V dospělosti většinou kosti srůstají a fontanela mizí. Je nežádoucím jevem (BRYCHTOVÁ, 1999). 3.9.3.4 Kůže Zvláště u naháčů je na kůži kladen velký důraz. Jelikož tělo není chráněno chlupy, musíme péči o kůži věnovat větší pozornost. Hodně záleží na dědičnosti. Některé linie předávají jemnou a hladkou kůži. Ovšem někteří jedinci jsou na kůži obzvlášť náchylní. Může docházet k ucpávání pórů, ke ztrátě pigmentu a k zánětům. Proto je dobré klást při výběru chovných jedinců i na kvalitu kůže (BRYCHTOVÁ, 1999). 3.9.4 Další vady 3.9.4.1 Kryptorchismus Je to vada, při které nesestoupí do šourku jedno nebo obě varlata. Pokud je vyvinuté pouze jedno varle, tak se nazývá tato vada monorchismus. Jedinec, který nemá vyvinuté ani jedno varle je neplodný. Jedinec s aspoň jedním vyvinutým varletem plodný je. Pokud sestoupí jen jedno varle, chovatel se může pokusit masážemi pomoci sestoupení i druhého varlete. Je možné řešit to i chirurgicky, ale jedinec nesmí být použit do chovu, protože tato vada je dědičná (PROCHÁZKA, 2005).

37

3.9.4.2 Kýla „Břišní kýla je vakovitá výduť pobřišnice brankou ve svalovině do podkoží pobřišnice.“ (DOSTÁL, 1995) Rozlišujeme kýlu břišní (nejčastěji u štěňat), tříselnou a šourkovou. Největším problémem bývá uskřinutí kýly, provází zánět pobřišnice. Chirurgický zákrok na odstranění kýly bývá obvykle snadný (DOSTÁL, 1995). 3.9.4.3 Epilepsie Je to onemocnění mozku. Pes při něm upadá do krátkodobých záchvatů. Záchvat se projevuje pěněním z tlamy, nekoordinovanými pohyby. Tento záchvat může trvat několik vteřin i několik desítek minut. Potřebný je veterinární dohled. Pes trpící tímto onemocněním by neměl být zařazován do chovu (BRYCHTOVÁ, 1999).

38

3.10 Základy genetiky 3.10.1 Základy přenosu genu Hr, hr Nahatost je kontrolována dominantní alelou Hr, recesivní alelou hr je kontrolováno normální osrstění. Homozygotní jedinci s alelou Hrhr (tedy dvěma alelami pro nahatost) jsou letální (ROBINSON, 1989). Homozygotní embrya totiž odumírají již v době nitroděložního života. Života schopní nahatí jedinci mohou být pouze heterozygoti Hrhr, tito jedinci mají chlupy jen na hlavě, končetinách a kořenu ocasu. Pro nahaté jedince je typická chudozubost. Osrstění jedinci jsou recesivní homozygoti, tyto nazýváme labutěnky. Osrstěná varianta se u naháčů musí nutně vyštěpovat. Ovšem logicky můžeme očekávat ve vrhu více labutěnek, pokud dojde k vzájemnému páření heterozygotním naháčem a homozygotní labutěnkou. Pokud dojde k páření dvou heterozygotních naháčů, jsou vrhy méně početné právě z důvodu nitroděložní úmrtnosti dominantních homozygotů (DOSTÁL, 2007). U genu pro nahatost bývá ještě uveden gen Ha- Jedná se o tzv. Americký gen. Tento gen má také dvě alely, nahatost však ovlivňuje recesivní gen ha a osrstění je ovlivňováno dominantní alelou Ha. Toto se však vyskytuje u amerického bezsrstého teriéra (DOSTÁL, 2007).

39

3.10.1.1 Spojení naháč x naháč Oba jedinci jsou lysí tzv. bez srsti (hairless). Je napřed potřeba říci, že každý jedinec má dva geny. Dominantní alela Hr pro lysost a recesivní alela hr pro růst srsti. Lysý jedinec se rodí s genetickým založením Hrhr. Tedy jedním genem pro růst srsti a jedním pro lysost. Jedinec s genotypem HrHr se narodí jen výjimečně, pokud se takový jedinec narodí, tak většinou zahyne již během nitroděložního vývoje, nebo zemře do tří až pěti dnů po porodu. To ukazuje, že HrHr je pro jedince smrtelně nebezpečná kombinace (DOSTÁL, 2007). P: naháč x naháč F1:

Hrhr x Hrhr hrhr + Hrhr + Hrhr + HrHr

1 labutěnka (hrhr) 25% 2 naháči (Hrhr)50% 1 Homozygotní naháč uhyne (HrHr)25% 1:2:1 25%: 50%: 25%

3.10.1.2 Spojení naháč x labutěnka Labutěnka má dvě alely a obě jsou recesivní pro růst srsti. Naháč má alely dvě a je to heterozygot. Toto spojení se ukazuje v praxi jako nejúspěšnější. Protože se rodí jak nahatí tak osrstění jedinci, ale nenarodí se žádný jedinec s neživotaschopným genotypem HrHr (BRYCHTOVÁ, 1999). P: naháč x labutěnka

Hrhr x hrhr

F1:

Hrhr + hrhr

40

1 naháč (Hrhr) 50% 1 labutěnka (hrhr) 50% 1: 1 50%: 50% 3.10.1.3 Spojení labutěnka x labutěnka Zde se zkříží genotyp skládající se z alel hrhr s hrhr. Tyto dvě alely jsou pro růst srstí. V tomto spojení chybí jakákoliv alela pro lysost. Z toho logicky z tohoto poměru vyplývá, že se ve vrhu narodí jen chlupatí jedinci. Toto spojení je nevýhodné převážně pro chovatele, protože ceny chlupatých jedinců jsou značně nižší než ceny nahatých jedinců (BRYCHTOVÁ, 1999). P:labutěnkaxlabutěnka

hrhr x hrhr

F1 :

hrhr

100% chlupatých jedinců 100% Může se stát, že se ze spojení dvou naháčů narodí samá chlupatá štěňata a ze spojení naháč x labutěnka se narodí štěňata pouze nahatá. Stále však platí, že dvěma labutěnkám se nahatá štěňata nenarodí (DOSTÁL, 2007).

41

3.11 Genetika vybraných defektů Od roku 2010 je povinné vyšetření na PLL a PRA a proto k těmto nemocem blíže: 3.11.1 Primární luxace čočky -

Vědci z AHT (Animal Health Trust, dále už jen AHT) identifikovali mutaci,

která je spojována s výskytem PLL u psů (CITOVÁ, LINHARTOVÁ, 2010). 3.11.1.1 Clear (čistý) Psi s normální kopií DNA. „Čistí“ jedinci nemohou onemocnět touto chorobou v důsledku mutace. Existuje však možnost, že se PLL může rozvinout v důsledku jiných příčin jako např. zranění (CITOVÁ, LINHARTOVÁ, 2010). 3.11.1.2 Carrier (přenašeč) Tito psi mají jednu kopii mutace a druhou normální kopii DNA. U přenašečů je jen malé riziko rozvinutí nemoci. Většina jedinců tedy touto nemocí neonemocní, ale někteří jedinci ano. V současné době se odhaduje, že riziko rozvinutí choroby je mezi 220%. V současné době není možno zjistit, u kterých jedinci se tato choroba rozvine a u kterých ne. Je doporučeno, aby přenašeč byl testován každých 6 – 12 měsíců od 2 let věku až do konce života (CITOVÁ, LINHARTOVÁ, 2010). 3.11.1.3 Genetically affected (geneticky postižený) Takto postižení jedinci mají dvě kopie mutace a je téměř jisté, že se u nich nemoc v průběhu života rozvine. Doporučené vyšetření je každých šest měsíců od osmnácti měsíců věku. A to proto, aby bylo možno přijít na příznaky nemoci co nejdříve. Výzkum AHT dokázal, že u PLL postižených plemen (výzkum se soustřeďoval na miniaturní bullteriéry, lancashirské honiče a v menší míře na tibetské teriéry), je tak vysoká, že pokud by se využívali pouze „čistí“ jedinci, mělo by to devastující vliv na plemeno. Bylo by možné, že by se rozvinuly další genetická onemocnění. Proto by se mělo umožnit používat do chovu všichni chovní psi bez ohledu na PLL genotyp. Přenašeči a geneticky postižení jedinci mohou být použiti do chovu, ale pouze ve spojení s čistými jedinci. Měla by se testovat všechny štěňata ve vrhu, kde byl jeden 42

z rodičů přenašeč. Tak mohou být přenašeči identifikováni a sledováni po celý jejich život (CITOVÁ, LINHARTOVÁ, 2010). 3.11.2 Progresivní retinální atrofie (PRA) Její rozpoznání se provádí pomoci ophthalmologistického vyšetření, ovšem skutečné vyšetření s nejen nynějším stavem, ale také i o budoucí možnosti onemocnění, se provádí genetický test v americké laboratoři OptiGen. Touto metodou je 100% možné zjistit, kteří psi onemocní a kteří nikoliv. Je také možné zjistit přenašeče, který sice sám nemocí neonemocní, ovšem při nevhodném spojení může dojít k narození štěňat s postižením. 3.11.2.1 Výsledky Uvádí se jako: A – zdraví psi bez genu pro přenos PRA B – zdraví psi s genem pro přenos PRA (sice sami nemocí neonemocní, ovšem při nevhodném spojení může dojít k narození štěňat s postižením.) C – psi nemocní (časem onemocní a oslepnou) Díky tomu, že je dobře znám přenos tohoto onemocnění, můžeme se vyhnout nevhodným pářením jedinců a zamezit narození nemocných štěňat. Tabulka č. 1 – Procenta přenosu při křížení rodičů s genotypy

Rodič Genotyp

A

B

C

A

100% A

100%B

B

50% A

50% A 50% B 25% A 50% B 25% C 50% B 50% C

50% B C

100% B

(LAHODOVÁ, (c) 2002-2006) 43

50%B 50% C 100%C

3.12 Péče o Čínského chocholatého psa 3.12.1 Péče o kůži Na kůži musí být kladen velký důraz. Rozdíl u čínských chocholatých psů je ve varietě Labutěnka a naháč. O péči kůži labutěnky, věnujeme pravidelným koupáním nedráždivými šampony pro psy. Avšak větší péče o kůži je prováděna u nahé variety. O pokožku je potřeba se starat, aby nevznikly žádné ekzémy, nebo aby nemělo zvíře suchou kůži. Někteří jedinci mají od narození kůži jemnou a čistou a není skoro žádné péče potřeba. Oproti tomu jedinec s náchylností ke kožním problémům by měl mít dostatečnou péči a kvalitní kosmetiku. Kvalitní kosmetice by měl být kladen velký důraz. Kosmetika by neměla být dráždivá a neměla by vysušovat! Nejlépe používat značky speciálně určené pro psy. Případně přípravky určené na péči o dítě (je v nich méně škodlivých látek a nejsou alergenní) (BRYCHTOVÁ, 1999). 3.12.2 Opalování a zima Jakmile se začnou objevovat první jarní paprsky, je důležité psa mazat opalovacími krémy. Čím blíže k moři nebo při časném jaře tím vyšší je potřeba používat ochranný faktor. Krém by se měl používat zhruba dvacet minut před začátkem slunění. Je důležité psa sledovat, aby si krém neolízal, protože místa bez krému se opalují rychleji a hrozí kůži popálení. Až skončíme s opalováním, je důležité psa vykoupat a použít krém po opalování, kůže následně hezky ztmavne. Pokud je pokožka psa opálená, není tak náchylná ke spálení, jako u psa, který ještě nebyl vystaven slunečnímu záření. V zimě je pro změnu důležité používat krém s obsahem tuků, jelikož trochu chrání před zimou. Pokud je kůže zdravá a dobře ošetřená, tak plní svou funkci po celý rok (BRYCHTOVÁ, 2003).

44

3.13 Vystavování Výstavy jsou důležité především z důvodu chovatelských ambicí. Pes, který se zúčastnil výstavy, dostane napsaný individuální posudek, který poslouží například budoucím majitelům štěňat. A dobré výsledky z výstav mohou zvýhodňovat psy k používání do chovu, lepší prodejnost štěňat a vyšší ceny štěňat. Na výstavě si můžete prohlédnout více plemen. Mezi chovateli získáte nové informace a rady (SMRČKOVÁ, 2005). U čínského chocholatého psa se vystavují obě variety zvlášť ve třídě, ovšem o titul BOB (vítěz plemene) se vystavují vítězové tříd – více popsáno níže. Čínský chocholatý pes má třídy:
Třída štěňat
Třída dorostu
Třída mladých
Mezitřída
Třída otevřená
Třída šampiónů
Třída veteránů Zadávané známky ve třídách:
Třída štěňat – VN (velmi nadějné), N (nadějné) – nezadává se titul vítěz třídy
Třída dorostu – VN, N – nezadává se titul vítěz třídy
Třída mladých – V (Výborný), VD (velmi dobrý), D (dobrý), Dost. (dostatečný),

Neoc.

(neoceněný),

Diskvalif.

(vyloučený),

Odst.

(odstoupil). Zadávaným titulem v této třídě je CAJC (čekatelství šampionátu mladých)

45


Mezitřída – stejně jako v mezitřídě, ale zadávaným titulem je CAC (čekatelství českého šampionátu krásy), CAC se zadává k ocenění V1 (výborný první)
Třída otevřená – stejně jako ve mezitřídě je zadávaným titulem CAC k oceněná V1.
Třída šampiónů – oceněním je stejně tak CAC k V1 a res. CAC k ocenění V2 (reservní čekatelství šampionátu mladých)
Třída veteránů V každé třídě je rozhodčí povinen stanovit pořadí prvních čtyř jedinců. Stanovuje se pořadí ve třídě a to z jedinců s oceněním V a VD. Žádný z titulů není nárokový (tedy nemusí ocenění dostat jedinec se známkou V1) (BRYCHTOVÁ, 2007). Vítěz plemene (BOB) se nezadává na krajských a oblastních výstavách (Pozn.:mohou být však i takové výstavy, které tento titul v katalozích uvádějí a titul zadávají). Na speciálních, klubových a národních výstavách se zadává nejlepšímu feně nebo psovi z konkurence všech CAJC (čekatelství šampionátu krásy mladých) a podle typu výstavy z konkurence klubových, speciálních a národních vítězů psů i fen. Na mezinárodní výstavě se v soutěži o BOB sejdou ve výstavním kruhu všichni jedinci s oceněním CAJC a dále fena a pes ocenění titulem CACIB (čekatelství mezinárodního šampionátu krásy FCI) a vítězové ve třídě veteránů. Pokud se jedná o národní výstavu, která je bez zadávání titulu národní vítěz, tak do soutěže o BOB vstupují všichni jedinci s CAJC a CAC a vítězové ve třídě veteránů. Čínský chocholatý pes nepatří mezi plemena se striktně daným postupem předvádění. Předvádí se jak v pohybu, tak jelikož je to malé plemeno i na stole. Při předvedení v pohybu by se pes měl dle standardu pohyb dlouhý, plynulý, elegantní a dostatečně prostorný a s výrazným posunem. Dále ve standardu můžeme nalézt, jak má čínský chocholatý pes správně vypadat. Proto je dobré si ho řádně přečíst. Záleží jen na majiteli a jeho psovi co ve výstavním kruhu předvedou. Úroveň předvádění se čím dál tím více zlepšuje. Pro vystavování je důležitá příprava, ale mnozí chovatelé soustavnou přípravu podceňují.

46

Důležité je, aby vystavovatel svého psa co nejlépe předvedl, a to tak, aby kdykoliv se rozhodčí otočil, viděl psa stát ve výstavní pozici. Špatný dojem udělá pes poskakující kolem majitele, či očuchávající vedle stojícího psa. Vystavovatel by se také neměl bavit s postávajícími lidmi kolem kruhu a měl by si dávat pozor na svého psa. Vystavovatel musí věnovat svému psu co nejvíce pozornosti a pomoci mu se ve vypjaté atmosféře uvolnit. Dobrý je klidný přístup a se psem tiše komunikovat a uklidňovat ho. Jednou z části vystavování, patří posuzovaní na stole, které s dobrou přípravou většinou nečiní psovi velký problém. Při posouzení pohybu, je důležité běžet stejnou rychlostí a vybrat takovou rychlost, která je pro psa vyhovující a nezpomaluje další vystavovatele. Pokud máme potíže s pomalou rychlostí, můžeme situaci zlepšit dobrým vycházením rohů. Důležité je nezapomenout na vhodné oblečení. Nemělo by omezovat vystavovatele ani psa. Je vhodný reprezentativnější oděv. Pohodlné boty, které nebrání pohybu. Důležitý je i správný výběr výstavního vodítka. Existuje více barev a typů, je vhodné zvolit takové, které pokud možno nezkreslí krk, ale nebude zároveň nepohodlné pro psa (BRYCHTOVÁ, 2003).

47

3.14 Čínský chocholatý pes v ČR Na stránkách klubu chovatelů naháčů je uvedeno u čínského chocholatého psa 447 chovných fen a 452 krycích psů. Chovatelských stanic členů klubu je 119. Česká republika má dle klubových stránek 104 šampiónů, 125 klubových šampiónů, 29 interšampiónů.3 veterán šampióny, a 2 grand šampióny (KCHN, ©2000 – 2012). 3.14.1 Počty narozených štěňat v ČR od roku 2001 až do roku 2012 Graf č. 1 – počty štěňat narozených za rok 2001

Na grafu č. 1 lze vidět, že nejvíce se v tomto roce narodilo labutěnek psů a nejméně Labutěnek fen. Ovšem rovněž si lze všimnout, že počty štěňat v populaci, jsou více méně rovnoměrné. V tomto roce se narodilo 30 vrhů a z toho průměrně na vrh se narodilo 1,13 naháčů psů, 1,17 naháčů fen, 1,27 labutěnek psů, 1,0 labutěnek fen.

48

Graf č. 2 - počty štěňat narozených za rok 2002

Na grafu č. 2 vidíme, že se narodilo nejvíce labutěnek fen a naháčů psů. Graf je zase poměrně vyrovnaný. V roce se 2002 narodilo 45 vrhů a z toho se narodilo průměrně na jeden vrh: 1,18 naháčů psů, 1,0 naháčů fen, 1,09 labutěnek psů, 1,24 labutěnek fen. Graf č. 3 - počty štěňat narozených za rok 2003

Na grafu č. 3 vidíme, že tento rok se narodilo nejvíce naháčů fen a nejméně labutěnek fen. Na grafu vidíme nárůst počtu narozených štěňat oproti minulým letům. V roce 2003 se narodilo 57 vrhů a z toho průměrně na jeden vrh: 1,33 naháčů psů, 1,16 naháčů fen, 1,16 labutěnek psů, 0,93 labutěnek fen.

49

Graf č. 4 - počty štěňat narozených za rok 2004

Na grafu č. 4 můžeme vidět, že se tento rok opět narodilo nejvíce naháčů psů a nejméně labutěnek fen. Počet narozených štěňat se i nadále zvyšuje. V roce 2004 se narodilo 71 vrhů a průměrně na jeden vrh se narodilo 1,17 naháčů psů, 1,07 naháčů fen, 0,86 labutěnek psů, 0,79 labutěnek fen. Graf č. 5 - počty štěňat narozených za rok 2005

Na grafu č. 5 lze vidět, že tento rok se opět narodilo nejvíce naháčů psů, ale nejméně labutěnek psů. Počty narozených štěňat se i nadále zvyšují. Tento rok se narodilo 85 vrhů z toho průměrně na vrh se narodilo: 1,39 naháčů psů, 1,07 naháčů fen, 0,89 labutěnek psů, 0,94 labutěnek fen. 50

Graf č. 6 - počty štěňat narozených za rok 2006

Na grafu č..6 lze vidět, že se narodilo nejvíce naháčů fen a nejméně labutěnek psů. Počty štěňat se i nadále zvyšují. Tento rok se narodilo 88 vrhů a průměrně na vrh se narodilo: 1,16 naháčů psů, 1,23 naháčů fen, 0,90 labutěnek psů, 1,01 labutěnek fen. Graf č. 7 - počty štěňat narozených za rok 2007

Na grafu č. 7 lze vidět, že se v roce 2007 narodilo nejvíce naháčů fen a nejméně labutěnek fen. Počet štěňat i nadále roste. V tomto roce se narodilo 111 vrhů celkem a

51

z toho průměrně na vrh se narodilo: 1,14 naháčů psů, 1,12 naháčů fen, 0,96 labutěnek psů, 0,87 labutěnek fen. Graf č. 8 - počty štěňat narozených za rok 2008

Na grafu č. 8 lze vidět, že v roce 2008 se narodilo nejvíce naháčů fen a nejméně labutěnek psů. Počty štěňat se i nadále stále zvyšují. V tomto roce se narodilo celkem 150 vrhů a z toho průměrně na jeden vrh se narodilo: 1,09 naháčů psů, 1,20 naháčů fen, 0,95 labutěnek psů., 1,04 labutěnek fen.

52

Graf č. 9 - počty štěňat narozených za rok 2009

Na grafu č. 8 lze vidět, že v roce 2009 se narodilo nejvíce naháčů psů a nejméně labutěnek psů. Ovšem počet štěňat se tento rok snížil. V tomto roce se narodilo 132 vrhů a z toho průměrně na vrh se narodilo: 1,37 naháčů psů, 1,08 naháčů fen, 0,80 labutěnek psů, 0,89 labutěnek fen. Graf č. 10 - počty štěňat narozených za rok 2010

Na grafu č. 10 lze vidět, že v roce 2010 se narodilo nejvíce naháčů fen a nejméně labutěnek psů. Počet narozených štěňat má však stále sestupnou tendenci.V tomto roce se narodilo 130 vrhů štěňat a průměrně na jeden vrh se narodilo: 1,06 naháčů psů, 1,12 naháčů fen, 0,78 labutěnek psů, 1,01 labutěnek fen. 53

Graf č. 11 – počty štěňat narozených za rok 2011

Na grafu č. 11 lze vidět, že v roce 2011 se narodil stejný počet naháčů psů i fen a nejméně se narodilo podoběn jako vm inulých letech labutěnek psů. Počet narozených štěňat i nadále klesá. V tomto roce se narodilo 82 vrhů a z toho průměrně na jeden vrh se narodilo: 1,27 naháčů psů, 1,27 naháčů fen. 0,88 labutěnek psů, 1,0 labutěnek fen. Tabulka č. 2 - počty štěňat narozených od roku 2001 až do roku 2012

Rok rok 2001 Rok 2002 Rok 2003 Rok 2004 Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Rok 2012

Naháči psi 34 53 76 83 118 102 127 163 181 138 104 39

feny 35 45 66 76 91 108 124 180 142 145 104 18

Labutěnky psi 38 49 66 61 76 79 107 143 106 101 72 18

feny 30 56 53 56 80 89 97 156 117 131 82 27

Celkem 137 203 261 276 365 378 455 642 546 515 362 102

Na tabulce č. 2 je možno si všimnout, že od roku 2001 až do roku 2008 počet narozených štěňat rostl. V roce 2009 lehce poklesl počet narozených štěňat, avšak ani toto číslo není malé. Od tohoto roku však počet narozených štěňat klesá, může to být i 54

z důvodu zavedení povinných zdravotních testů v roce 2010, díky kterému klesl počet psů, protože ne všichni uchovnění psi mají splněny zdravotní vyšetření, na základě kterých by mohli pokračovat v chovu. Důvodem může být vyšší cena povinných testů. V roce 2012 zatím neznáme přesné číslo, protože počet štěňat je udáván pouze do dubna. Konečné číslo v roce 2012 bude pravděpodobně vyšší.

55

4

ZÁVĚR Zájem o chov čínského chocholatého psa se rok od roku zvyšuje. Zvyšuje se i

zájem lidí si toto plemeno pořídit, avšak není dost souhrnných materiálů v češtině, aby si zájemce o plemeno mohl najít informace, které potřebuje. Proto jsem zpracovala tuto práci, na které lze vidět, že zájem o toto plemeno je oprávněný. Jak již bylo zmíněno, je to malý energický pes, který je ochotný s vámi hodiny běhat, i jen odpočívat u vás na klíně. Jeho chov není nikterak náročný oproti jiným plemenům podobné velikosti. Větší zájem je většinou o nahaté jedince, avšak i chlupatý jedinec skrývá stejné charakterové přednosti. Pěkně udržovaná labutěnka je reprezentativní a stejně výjimečná jako naháč. Avšak chovatelé sami kladou větší důraz na nahaté jedince a širší veřejnost často ani neví, že toto plemeno má i chlupatou varietu. V tomto ohledu by nejvíce pomohla celková osvěta a šíření těchto informací mezi lidmi. Běžného člověka u labutěnky zaujme hlavně pořizovací cena, která je o hodně nižší než cena nahatého jedince. Labutěnky se mohou zúčastňovat výstav, stejně jako jejich nahatá varieta. Dále by si měli chovatelé dávat pozor, aby neupřednostnili vzhled před charakterovými vlastnostmi. Agresivní nebo bázlivý čínský chocholatý pes není ozdobou tohoto plemene. Avšak stále se můžeme s podobnými jedinci setkat. Cílem chovatelů je docílit co nejvíce standardu plemene, který byl popsán v práci. Dle mého mínění se jim tato práce daří.

56

5

POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ

Knižní zdroje: BRYCHTOVÁ, L. (1999): Naháči. 1. vyd. Ilustrace Eugen Garai. České Budějovice: Dona, 133 s. Chováme psy. ISBN 80-861-3638-8. BRYCHTOVÁ, L. (2009): Čínský chocholatý pes: předává pozitivní energie. Pes přítel člověka, roč. 54, 10/2009, s. 8-12. DOSTÁL, J. (2007): Genetika a šlechtění plemen psů. 318/106. České Budějovice: Dona, 261 s. ISBN 978-80-7322-104-1 (VáZ.). DOSTÁL, J. (1995): Chov psů: genetika v kynologické praxi. České Budějovice: Dona, 206 s. ISBN 80-854-6358-X. GLOUCESTERSHIRE, L. (1990): The complete Chinese Crested., UK: Ringpress, . ISBN 09-489-5546-5. HERRERA, D. (2006): Keratokonjunktivitis sicca psů. Přel. D. Lonský. Pes přítel člověka, 51 (5): 10. MORTON, A. (c2007): Chinese cresteds: everything about purchase, care, nutrition, grooming, and health. Hauppauge, NY: Barron's Educational Series, , 95 s. ISBN 07-641-3540-6. PALMEROVÁ, J..(2005): Praktická encyklopedie Psí plemena : Kompletní informace od afgánského chrta až po zlatého retrívra. Josef Vyskočil. Praha : Svojtka Co. ISBN 80-7352-166-0. Společenská plemena, Čínský chocholatý pes, s. 218-219 PROCHÁZKA, Z. (2005): Chov psů. Vyd. 3., V Pasece 1. Litomyšl: Paseka, 314 s. ISBN 80-718-5768-8. RACHUNAS, J. (1998): A new owner's guide to Chinese cresteds. 1998 ed. Neptune City, NJ: T.F.H. Publications. ISBN 07-938-2773-6. ROBINSON, R. (1999): Genetics for dog breeders. 2nd ed. Woburn, MA: Butterworth-Heinemann,, 280 s. ISBN 07-506-4612-8. SMRČKOVÁ, L. (2005): Psi do kapsy: kompletní přehled plemen malých psů. 2., rozš. a dopl. vyd. Praha: Albatros, 208 s. Albatros Plus. ISBN 80-000-1445-9. 57

WIELGUS, A. R., SARNA, T. (2005): Melanin in human irides of different color and age of donors. Pigment Cell Research, 18 (6): 454-464. SVOBODA M., SENIOR F. D., DOUBEK J., KLIMEŠ J. a kol. (2008): vyd 2, Nemoci psa a kočky I. díl, Česká asociace veterinárních lékařů malých zvířat, Brno, 1152 s. ISBN 978-80-86542-18-8. SVOBODA M., SENIOR D. F., DOUBEK J., KLIMEŠ a kol. (2001): vyd 1, Nemoci psa a kočky II. díl, Česká asociace veterinárních lékařů malých zvířat, Brno, 2038 s. ISBN 80-902595-3-7

58

Internetové zdroje: ANONYM 1, (3. 8. 2006): Čínský chocholatý pes: historie plemene. Http://www.mazlicci.cz/, [online] 3. 8. 2006 [cit.

2011-03-24].

Dostupné

z:

http://www.mazlicci.cz/psi_plemena/cinsky_chocholaty_pes_historie_plemene.html BRYCHTOVÁ L. (18. 12. 2003): Kosmetické minimum pro majitele naháčů. Nahaci.cz

[online].

[cit.

2012-03-24].

Dostupné

z:

http://nahaci.cz/stranky/p_pecenahaciall.htm BRYCHTOVÁ L. (16. 7. 2006): Vystavování psů – 13., Nahaci.cz [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://nahaci.cz/stranky/p_vystav13.htm BUŠÍNOVÁ M. (2005): Onemocnění očí u tollerů - progresivní retinální atrofie (PRA). Klub chovatelů loveckých slídičů - sekce retrieverů [online]. [cit. 2011-0326]. Dostupné z: http://retriver.cz/prispevky/pra_nsdtr_businova.htm CITOVÁ L., LINHARTOVÁ I. (07. 04. 2010): Primární luxace čočky – informace a doporučení z AHT (Animal Health Trust). Klub chovatelů naháčů [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.klubchovatelunahacu.cz/cz/clanky/clanek-158 ČTYROKÁ H. (2000-2012): Historie čínského chocholatého psa. Klub Chovatelů naháčů,

[online].

©

[cit.

2011-03-24].

Dostupné

z:

http://www.klubchovatelunahacu.cz/cz/cina/historie/ KLUB CHOVATELŮ NAHÁČŮ, (26. 11. 2006): Stanovy Klubu chovatelů naháčů ČR o. s. Klub chovatelů naháčů [online]. [cit. 2011-06-24]. Dostupné z: http://www.klubchovatelunahacu.cz/cz/klubove-rady/stanovy/ RÁZGOVÁ, M. (13. 11. 2009): Šedý zákal a jeho léčba u psa. Hafici.cz [online]. [cit. 2011-03-26]. Dostupné z: http://www.hafici.cz/clanky/psi-nemoci-6/sedyzakal-a-jeho-lecba-u-psa-5386/

59

6

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1 – počty štěňat narozených za rok 2001 Graf č. 2 - počty štěňat narozených za rok 2002 Graf č. 3 - počty štěňat narozených za rok 2003 Graf č. 4 - počty štěňat narozených za rok 2004 Graf č. 5 - počty štěňat narozených za rok 2005 Graf č. 6 - počty štěňat narozených za rok 2006 Graf č. 7 - počty štěňat narozených za rok 2007 Graf č. 8 - počty štěňat narozených za rok 2008 Graf č. 9 - počty štěňat narozených za rok 2009 Graf č. 10 - počty štěňat narozených za rok 2010 Graf č. 11 – počty štěňat narozených za rok 2011

60

7

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1 – Procenta přenosu při křížení rodičů s genotypy Tabulka č. 2 - počty štěňat narozených od roku 2001 až do roku 2012

61

8

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek č. 1 Variety čínského chocholatého psa Obrázek č. 2 – Čínský chocholatý pes - naháč Obrázek č.3 – Čínský chocholatý pes - labutěnka Obrázek č.4 - Logo klubu chovatelů naháčů

62

9

SEZNAM ZKRATEK

AHT - Animal Health Trust AKC – American Kennel Club BOB – Vítěz plemene (Best of Breed) CAC - Čekatelství šampionátu krásy CAJC - Čekatelství šampionátu krásy mladých ČCHP – Čínský chocholatý pes ČMKU – Českomoravská kynologická unie D - dobrý Diskvalif. – vyloučený DKK – dysplazie kyčelního kloubu Dost. - dostatečný FCI – Mezinárodní kynologická organizace (Fédération Cynologique Internationale) CHS – Chovatelská stanice KCHN – Klub chovatelů naháčů Neoc. - neoceněný Odst. – odstoupil OFA- Ortopedická nadace pro zvířata ( Orthopedic Foundation for Animals) PLL - Primární luxace čočky PRA – Progresivní retinální atrofie V - Výborný VD - velmi dobrý

63

10 PŘÍLOHY: Americký standard General Appearance A toy dog, fine-boned, elegant and graceful. The distinct varieties are born in the same litter. The Hairless with hair only on the head, tail and feet and the Powderpuff, completely covered with hair. The breed serves as a loving companion, playful and entertaining. Size, Proportion, Substance Size - Ideally 11 to 13 inches. However, dogs that are slightly larger or smaller may be given full consideration. Proportion – rectangular-proportioned to allow for freedom of movement. Body length from withers to base of tail is slightly longer than the height at the withers. Substance – Fine-boned and slender but not so refined as to appear breakable or alternatively, not a robust, heavy structure. Head Expression - Alert and intense. Eyes - Almond-shaped, set wide apart. Dark-colored dogs have dark-colored eyes, and lighter-colored dogs may have lighter-colored eyes. Eye rims match the coloring of the dog. Ears - Uncropped large and erect, placed so that the base of the ear is level with the outside corner of the eye. Skull - The skull is arched gently over the occiput from ear to ear. Distance from occiput to stop equal to distance from stop to tip of nose. The head is wedge-shaped viewed from above and the side. Stop - Slight but distinct. 64

Muzzle - Cheeks taper cleanly into the muzzle. Nose - Dark in dark-colored dogs; may be lighter in lighter-colored dogs. Pigment is solid. Lips - Lips are clean and tight. Bite - Scissors or level in both varieties. Missing teeth in the Powderpuff are to be faulted. The Hairless variety is not to be penalized for absence of full dentition. Neck, Topline, Body Neck - Neck is lean and clean, slightly arched from the withers to the base of the skull and carried high. Topline - Level to slightly sloping croup. Body - Brisket extends to the elbow. Breastbone is not prominent. Ribs are well developed. The depth of the chest tapers to a moderate tuck-up at the flanks. Light in loin. Tail - Tail is slender and tapers to a curve. It is long enough to reach the hock. When dog is in motion, the tail is carried gaily and may be carried slightly forward over the back. At rest the tail is down with a slight curve upward at the end resembling a sickle. In the Hairless variety, two-thirds of the end of the tail is covered by long, flowing feathering referred to as a plume. The Powderpuff variety's tail is completely covered with hair. Forequarters Angulation - Layback of shoulders is 45 degrees to point of shoulder allowing for good reach. Shoulders - Clean and narrow. Elbows - Close to body. Legs - Long, slender and straight. 65

Pasterns - Upright, fine and strong. Dewclaws may be removed. Feet - Hare foot, narrow with elongated toes. Nails are trimmed to moderate length. Hindquarters Angulation - Stifle moderately angulated. From hock joint to ground perpendicular. Dewclaws may be removed. Feet - Same as forequarters. Coat The Hairless variety has hair on certain portions of the body: the head (called a crest), the tail (called a plume) and the feet from the toes to the front pasterns and rear hock joints (called socks). The texture of all hair is soft and silky, flowing to any length. Placement of hair is not as important as overall type. Areas that have hair usually taper off slightly. Wherever the body is hairless, the skin is soft and smooth. Head Crest begins at the stop and tapers off between the base of the skull and the back of the neck. Hair on the ears and face is permitted on the Hairless and may be trimmed for neatness in both varieties. Tail Plume is described under Tail. The Powderpuff variety is completely covered with a double soft and silky coat. Close examination reveals long thin guard hairs over the short silky undercoat. The coat is straight, of moderate density and length. Excessively heavy, kinky or curly coat is to be penalized. Grooming is minimal-consisting of presenting a clean and neat appearance. Color Any color or combination of colors. Gait Lively, agile and smooth without being stilted or hackneyed. Comes and goes at a trot moving in a straight line. Temperament Gay and alert. Approved June 12, 1990 Effective April 1, 1991

66