MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2012 SOŇA JONÁŠOVÁ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2012

SOŇA JONÁŠOVÁ

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v potravinářském podniku Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Petr Trávníček

Vypracovala: Soňa Jonášová

Brno 2012

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v potravinářském podniku vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne ……………………………………….... podpis ...................………………………...

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych ráda poděkovala Ing. Petrovi Trávníčkovi, vedoucímu bakalářské práce, za ochotu, odborné vedení a přínosné připomínky. Společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. za souhlas s vypracováním bakalářské práce v jejich firmě. Taktéž děkuji Ing. Janu Kozákovi, provoznímu technologovi, za cenné rady a poskytnutou dokumentaci.

ABSTRAKT Tato práce se zabývá bezpečností a ochranou zdraví při práci v Měšťanském pivovaru v Poličce, a.s. V části první, teoretické, jsou představeny nejdůležitější zákony, vyhlášky a nařízení vlády vztahující se k BOZP všeobecně, povinnosti zaměstnavatele a zaměstnanců a dokumentace současného stavu a plnění povinností BOZP ve společnosti Měšťanský pivovar. V praktické části byla porovnána současná metoda hodnocení rizik v pivovaru s metodou JBM, kterou jsem si zvolila pro srovnání a objasním případné výhody oproti stávající metodě hodnocení. Taktéž v této části uvedu náklady spojené s BOZP za poslední tři roky a zjistím, jaké položky jsou v souvislosti s dodržováním zásad bezpečnosti práce v podniku největší. Tyto náklady srovnám s celkovými náklady a taktéž bude zjištěno, jak velkým finančním nákladem jsou pro podnik. Závěrem je hodnocena celková úroveň BOZP v podniku a jsou uvedeny části, které potřebují zlepšení. Klíčová slova: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, pracovní úrazy, hodnocení rizik, kategorizace prací

ABSTRACT This work deals with the safety and health at work in the Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.. In the first - are presented the most important theoretical laws, regulations and government regulation related to occupational safety and health in general obligations of employers and employees, and documentation of current status and performance of OSH Brewery.In the practical part to compare the current method of risk assessment in the brewery metoudou JBM, which I chose for comparison and will clarify any advantages over the current method of assessment. Also in this section will bring the costs associated with health and safety for the last three years and know what items are in complying with the principles of safety in the company's largest. These costs compare the total cost and see how big a burden for business. Finally, it assessed the overall level of health and safety in the company and are shown parts that need improvement. Keywords: Health and safety at work, industrial accidents, risk assessment, work categorization

OBSAH 1

ÚVOD........................................................................................................................ 9

2

CÍL PRÁCE............................................................................................................. 10

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED ......................................................................................... 11 3.1

Historický vývoj bezpečnosti práce ................................................................. 11

3.2

Právní předpisy související s BOZP................................................................. 12

3.3

Základní povinnosti zaměstnavatele, vedoucích zaměstnanců a zaměstnanců na

úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)................................................ 13 3.3.1

Základní povinnosti zaměstnavatele ......................................................... 13

3.3.2

Práva a povinnosti vedoucích zaměstnanců.............................................. 15

3.3.3

Práva a povinnosti zaměstnanců ............................................................... 16

3.4

BOZP v drobném, malém a středním podniku................................................. 16

3.4.1 3.5

Prevence rizik................................................................................................... 19

3.5.1

Definice pojmů podle normy ČSN OHSAS 18001:2008 ......................... 19

3.5.2

Prevence rizik – součást personalistiky .................................................... 19

3.5.3

Prevence rizik – vztah k ekonomice podnikání ........................................ 23

3.6

Osobní ochranné pracovní prostředky ............................................................. 23

3.6.1 3.7

4

Poskytování ochranných nápojů ............................................................... 25

Pracovně lékařská péče o zaměstnance............................................................ 25

3.7.1

Preventivní zdravotní prohlídky ............................................................... 25

3.7.2

Zajištění první pomoci .............................................................................. 26

MATERIÁL A METODIKA .................................................................................. 27 4.1

5

Management bezpečnosti práce ................................................................ 17

Popis metody JBM ........................................................................................... 27

VÝSLEDKY............................................................................................................ 30 5.1

Profil společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. ...................................... 30

5.2

Současný stav dokumentace BOZP ................................................................. 31

5.2.1

Dokumentace BOZP v podniku................................................................ 31

5.2.2

Stávající hodnocení rizik .......................................................................... 31

5.2.3

Návrh hodnocení rizik dle metody JBM................................................... 34

5.3

Kategorizace prací............................................................................................ 36

5.3.1

Základní údaje hodnocení pracovního místa ............................................ 37

5.4

Pracovní úrazy.................................................................................................. 38

5.5

Školení BOZP zaměstnanců............................................................................. 42

5.6

Kontroly IBP .................................................................................................... 43

5.7

Hodnocení finanční náročnosti BOZP v podniku ............................................ 44

5.7.1

Finanční vyčíslení opatření navrhnutých v identifikaci rizik ................... 44

5.7.2

Náklady na BOZP, vertikální a horizontální analýza ............................... 44

5.8

Srovnání zajištění BOZP externě nebo samotným podnikem.......................... 48

5.8.1

Náklady spojené se zajištěním BOZP pokud si jej podnik zajišťuje sám: 48

5.8.2

Náklady spojené se zajištěním BOZP pokud podnik využívá externí

poradenskou firmu:.................................................................................................. 50 6

ZÁVĚR.................................................................................................................... 51

7

POUŽITÁ LITERATURA ..................................................................................... 53

8

SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................. 54

9

SEZNAM TABULEK ............................................................................................. 55

10 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................ 55 11 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................. 55 12 PŘÍLOHY................................................................................................................ 56

1

ÚVOD Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je významnou součástí života jak

zaměstnavatele, tak zaměstnance. Od doby, kdy je Česká Republika součástí Evropské unie, je její povinností respektovat právo Evropského společenství a to klade otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci velkou pozornost. Ze statistik zdravotních, úrazových, sociálních a jiných pojišťoven totiž jednoznačně vyplývá, že podceňovat předcházení pracovních úrazů se jednoznačně nevyplácí. Zejména proto je tedy v dnešní době kladen důraz na prevenci rizik. Cílem každého podniku je zamezit vzniku jakéhokoli rizika, a to jak pro zaměstnance, tak rizika vztahující se ke správnému chodu výrobního procesu. Ten je ovlivňován třemi faktory: organizací, technikou a lidským činitelem. Chceme-li mít bezpečný provoz a vysoké výkony, musíme se snažit sladit tyto tři faktory tak, aby nedocházelo k disharmonii. Skutečnost je však jiná a nehody vzniklé technickou závadou či selháním lidského činitele v podnicích nejsou výjimkou. Předpokladem pro bezpečnou práci, tedy pro ochranu člověka na pracovišti a v pracovním procesu, pro zachování života, zdraví a práceschopnosti člověka, ochrany životního a pracovního prostředí pro ochranu majetku a jiných ekonomických hodnot je vytvoření a udržování systému legislativních sociálních, ekonomických, organizačních, technických, výchovně vzdělávacích a zdravotně-hygienických opatření. Z toho vyplývá, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci je interdisciplinární věda, která aplikuje výsledky různých vědních oborů ve prospěch ochrany jedince i společnosti. Dá se říci, že současná BOZP je součástí personalistiky. Při porušování pravidel se vedou důkladné záznamy a v některých případech je třeba pracovníkům udělovat pro výstrahu důtky. Toto konání je nezbytností, neboť hlavními příčinami vzniku pracovních úrazů je selhání lidského činitele a systému řízení. Na důsledné dodržování zásad bezpečnosti práce je však nutno zajistit i odpovídající množství finančních prostředků v podniku. Přestože mohou v některých podnicích tvořit nemalou část nákladů, vždy se vyplatí do této oblasti investovat, neboť při nedodržování zákonů a pravidel pro zajištění ochrany zdraví pracovníků sankce mnohonásobně převyšují náklady na oblast BOZP. Proto je financování BOZP nutnou součástí nákladu podniku.

9

2

CÍL PRÁCE V této bakalářské práci bude zhodnocena současná situace dokumentace BOZP

v podniku Měšťanský pivovar v Poličce a cílem je navrhnout či zlepšit dokumentaci spojenou s vyhodnocováním rizik. Současně používaná metodika vyhodnocování rizik bude srovnána s metodou JBM a bude vyhodnoceno, která je komplexnější a pro podnik přínosnější. V oblasti vylepšení současné dokumentace bude kladen důraz zejména na správný zápis a vedení dokumentace úrazů v podniku a taktéž jejich hlášení, neboť se této oblasti dostalo v letošním roce mnohých změn v legislativě. Dále bude práce zaměřena na ekonomické vyhodnocení managementu BOZP v podniku, budou vyčíslena opatření navržená v identifikaci rizik na pracovišti vrátnice a taktéž zhodnoceny náklady spojené s plněním všech zásad BOZP a jejich poměr k celkovým finančním nákladům podniku.

10

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Historický vývoj bezpečnosti práce Bezpečnost práce není záležitostí nedávné minulosti - morální a právní závazky zajišťovat bezpečnost na pracovišti jsou v různých kodexech a zákonech vymezovány již několik tisíc let. Počátky sahají až do 1800 let př.n.l., kdy babylonský panovník Chamurappi vydal 271 zákonů, součástí kterých byly i zákony týkající se bezpečnosti a i takové, které upravovaly tresty a náhrady za poranění způsobené jiné osobě. Ve starém Egyptě kolem roku 1500 př. n. l. si údajně egyptský panovník Ramses III. najal lékaře k péči o dělníky v dolech, kamenolomech a na veřejně prospěšných dílech. Ve stejné době ale v hebrejském Pentateuchu se v knihách Mojžíšových začínají objevovat řešení situací, kdy na úkor nedbalosti jednoho dojde k újmě na majetku či zdraví člověka druhého. Z těchto historických pramenů je zřejmé, že i v minulosti byla společenská odpovědnost za jiné osoby součástí vyspělých civilizací. V českých zemích je vznik této oblasti spojován především s průmyslovou revolucí. Významné změny však nastaly zejména po druhé světové válce, kdy docházelo k výraznému rozvoji v oblasti průmyslu a technologií. Byla to doba, kdy lidé začali měnit styl svého života. Docházelo k intenzivnímu úsilí o zvýšení efektivnosti výroby a tím docházelo k prudkému rozvoji průmyslu, což vedlo k vysoké pracovní úrazovosti přetrvávající až do padesátých let. Důvodem bylo zavádění technologií a pro práci s nimi neměli dostatek pracovních zkušeností a chybělo důkladné proškolení. Neustálé tendence zvyšovat efektivnost taktéž vedly k budování rozsáhlých podniků, které byly stavěny nedaleko bytových center a tak v případě havárie byli nejen pracovníci, ale i obyvatelé sousedící s továrnami vystavováni vysokému riziku újmy na zdraví. Snahou zaměstnavatelů bylo tedy tento negativní vývoj zvrátit a právě v této době docházelo k výraznému posunu v oblasti bezpečnosti. Vznikají instituce zabývající se zvyšováním bezpečnosti strojů a zařízení, poněvadž praxe ukázala, že bezpečné technické zařízení je důležitým a nezbytným předpokladem k vytvoření nízkorizikových pracovišť. Nicméně na pracovištích, jejichž součástí je člověk, je bezpečnost ve velké míře ovlivněna právě vlastnostmi, schopnostmi a chováním pracovníka. Lidský činitel je totiž nejslabším a nejméně spolehlivým článkem pracovního systému. V období 60. a 70. let dochází k centralizaci na úrovni nejen státu, ale i podniků. V současné době je trend opačný. Podniky se snaží prosazovat myšlenku deregulace, volnosti a pružnosti. Dochází k mobilitě pracovní síly, významným strukturálním změnám nejen v ekonomikách státu, ale i v postavení zaměstnanců a zaměstnavatelů. 11

Zde přichází na scénu otázka inspekce práce. V malých podnicích je tendence zhoršovat přístup k bezpečnosti práce, velká většina pojišťovacích organizací se soustředí na kompenzaci škod, zatímco vhodnější by bylo zaměřit se na jejich prevenci. Úroveň bezpečnosti práce je závislá i na ekonomické stránce podniku. V případě, kdy podniky přestávají prosperovat, dochází i k zhoršování dodržování pravidel bezpečnosti práce, a tím se zvyšuje riziko pro pracovníky. Budoucí vývoj bezpečnosti práce bude ovlivněn dvěma hraničními přístupy, a to dobrovolným a povinným. Státem jsou stanoveny povinné požadavky na organizaci a dokumentaci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Záleží pak na podniku, jak se k těmto požadavkům postaví. Samozřejmostí je dodržování předpisů a nařízení, avšak že bez aktivní účasti a spolupráce zaměstnanců, identifikace a vyjádření vztahu pracovních podmínek a ostatních faktorů nelze nikdy dosáhnout požadované úrovně bezpečnosti práce. Důležité je uvědomit si, že absolutní bezpečnost neexistuje. Vždy mluvíme jen o přijatelné míře rizika a tím pádem je zde vždy i určitá míra nebezpečí. Cílem bezpečnosti práce je tedy snižovat potenciální riziko a tím zvyšovat bezpečnost pracovníka. V České republice stále přetrvává pojetí bezpečnosti práce jako bezpečnost technických zařízení a méně se bere v potaz fakt, že právě lidský činitel je limitující faktor úrovně bezpečnosti práce. (Novák, 2004)

3.2 Právní předpisy související s BOZP • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce: v páté části zákoníku práce najdeme Bezpečnost a ochranu zdraví při práci, kde je základní požadavek uveden hned v prvním odstavci. Říká: „Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky.“ • Zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce • Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci • Nařízení vlády č. 21/2003 sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky • Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí 12

• Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým e stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. • Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým e stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. • Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, kterým se ruší NV č. 494/2001 Sb. A další právní předpisy související s danou problematikou.

3.3 Základní povinnosti zaměstnavatele, vedoucích zaměstnanců a zaměstnanců na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) 3.3.1 Základní povinnosti zaměstnavatele •

Stanovit rozsah činností (profesí) v rámci daného předmětu podnikání.

•

Sestavit seznam právních předpisů, kterými jsou stanoveny požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro jím vykonávané činnosti vč. požadavků na odbornou a zdravotní způsobilost zaměstnanců v dané profesi. Zajistit dostupnost těchto předpisů pro vedoucí zaměstnance.

•

Soustavně vyhledávat rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. (Je nutné respektovat požadavky např. zákoníku práce, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., nařízení vlády č. 11/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

•

Vypracovat na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce seznam osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP), kterými musí být zaměstnanci chráněni v případech, kdy nelze rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými nebo organizačními opatřeními. V souladu se zpracovaným seznamem přidělit OOPP zaměstnancům. (Vyhodnocení rizik u jednotlivých pracovních zařazení se provádí dle nařízení vlády č. 495/2001 Sb.).

•

Informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena. (Kategorizaci prací upravuje zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 432/2003 Sb.).

•

Zajistit zaměstnancům pracovně lékařskou péči. (Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnice č. 17/1970.). 13

•

Zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se týkají jejich práce a pracoviště. O školeních, informacích a pokynech vést dokumentaci. (Vstupní školení, odborné a odborné periodické školení, školení při změně pracovních podmínek, při změně pracovního prostředí, při změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů.).

•

Zavést knihu úrazů pro vedení evidence všech úrazů – povinnost daná zákoníkem práce. (Způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Určuje nařízení vlády č. 201/2010 Sb.).

•

Pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti práce a technických zařízení v organizaci a ověřovat znalosti zaměstnanců.

•

Zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele. (Podmínky a sazby stanoví vyhláška č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.). (BOZP aktuálně, 2011)

3.3.1.1 Povinná dokumentace zaměstnavatele (ZP 262/2006 Sb. a zákon 309/2006 včetně předpisů souvisejících) Mezi další povinnosti zaměstnavatele patří dohled nad kompletní povinnou dokumentací BOZP mezi kterou patří: • Pracovně lékařské prohlídky (ZP § 103 odst. 1a, c, d, j) • Vyhledávání a hodnocení rizik (ZP § 102 obzvláště odst. 3, 4, 5) • Kategorizace prací (ZP § 102 obzvláště odst. 3, § 103 odst. 1 b, f, zákon 258/2000 Sb., vyhláška MZ 432/2003 Sb.) • Pravidelné kontroly BOZP - zápis z kontroly BOZP (ZP § 102 odst. 3) – provádí se soustavně • Seznam prací zakázaných těhotným ženám a mladistvým (práce žen ZP § 238 až 242, mladiství ZP § 243 až 247, dále vyhl. 288/2003 Sb.) • Vést povinné záznamy o pracovních úrazech (veškerou dokumentaci, nejen záznamy o úrazu, ale i doklady o odškodnění, o vyšetřování pracovního úrazu, ZP § 105 odst. 3) • Kniha úrazů (ZP § 105 odst. 2, NV 494/2001 Sb.) • Místní provozně bezpečnostní předpisy (např. skladu ČSN 26 90 30, dopravní řád NV 168/2002 Sb.)

14

• Průvodní a provozní dokumentace, místně provozně-technické předpisy. (Návody k obsluze, dokumentace k údržbě apod. zák. 309/2006 Sb., • NV 101/2005 Sb., vyhláška 378/2001 Sb. §2, atd.) • Seznam OOPP (ZP § 104 a, NV 495/2001 Sb., NV 178/2001 Sb.) • Podmínky poskytování mycích a čistících prostředků (ZP § 104 odst. 3, 5, 6, • NV 495/2001 Sb., NV 178/2001 Sb.) • Podmínky poskytování ochranných nápojů (ZP § 104 odst. 6, NV 495/2001 Sb., NV 178/2001 Sb.) • Doklady a protokoly o revizích, kontrolách a zkouškách (pasporty, doklady • o proškolení obsluhy, u vyhrazených zařízení – co se má kdy dělat - např. revize, údržba) • Vnitřní předpis o organizaci, řízení a kontrole BOZP (ZP § 103) • Ustanovit odborně způsobilou osobu pro prevenci rizik (Zák. 309/2006 Sb. § 9, 10, 20, NV 592/2006 Sb.) • Proškolení zaměstnanců a doklady o provedených školeních podle profesí všeho druhu z BOZP (ZP § 103 odst. 2 a 3) • Opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí (ZP § 102 odst. 6)

3.3.2 Práva a povinnosti vedoucích zaměstnanců Zákoník práce č. 262/2006 Sb., § 11, odst. 4 – vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb., § 302 – vedoucí zaměstnanci jsou povinni: a) řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky, b) co nejlépe organizovat práci, c) vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, d) zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle tohoto zákona, e) vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců, f) zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů, 15

g) zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.

3.3.3 Práva a povinnosti zaměstnanců Zákoník práce č.262/2006 Sb., § 106 Práva a povinnosti zaměstnance (1) zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná. (2) Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. (3) Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (4) Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práce je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance.

3.4 BOZP v drobném, malém a středním podniku Podle agentury CzechInvest se za drobného, malého a středního podnikatele považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. (CzechInvest, 2011) Problematikou bezpečnosti práce v malé firmě se zabývá MUDr. Eva Hanáková z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. V článku v časopise Bezpečnost a hygiena práce se zmiňuje o problematice řádného zabezpečení BOZP v sektoru malého a středního podnikání (dále jen „MSP“). Tento sektor je důležitým faktorem hospodářského rozvoje a sociální stability. Problémem je, že v podnikání dává řada 16

podnikatelů přednosti při svém rozhodování v oblasti rizik spíše ekonomickým aspektům podnikání. Ze všech ekonomicky aktivních subjektů tvoří MSP 99,83%, avšak výkonnost v oblasti BOZP jen těžko dosahuje takové úrovně zabezpečení jako je to u velkých podniků. Je to způsobeno zejména nedostatkem znalostí nebo zdrojů pro řešení vlastních problémů v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti. Při školení zaměstnanců či zvyšování úrovně znalostí týkajících se této problematiky potřebují pomoc,která je finančně náročná. (Hanáková, 2001)

lidských

Kvalita

nákladů a ztrát

Snižování

nemocnosti a

zdrojů

pracovních

úrazovosti

Kvalita

míst

Zvyšování úrovně BOZP

Snižování

Dlouhodobý růst produktivity práce Obrázek č. 1: Vliv zvyšování úrovně BOZP na růst produktivity práce (BHP 2011)

3.4.1 Management bezpečnosti práce Management bezpečnosti práce je nedílnou součástí vrcholového managementu podniku. Je praktickou realizací následujících zásad: 1. dát stejnou prioritu bezpečnosti, ochraně zdraví a životního prostředí, jako ekonomickým hlediskům, 2. řídit podnik tak, aby se zvyšovala úroveň ochrany zdraví zaměstnanců, veřejnosti i úroveň ochrany životního prostředí, 3. posilovat vědomí odpovědnosti zaměstnanců za ochranu vlastního zdraví a jejich spolupráci při zvyšování úrovně bezpečnosti práce, 4. zahrnout hlediska bezpečnosti, ochrany zdraví a životního prostředí do projektování všech stávajících či nových operací (činností, výrobků, procesů nebo pracovišť), 5. informovat místní a okresní úřad, zaměstnance, zákazníky a veřejnost o rizicích způsobených prováděnými ekonomickými (výrobními) činnostmi a v souladu s příslušnými předpisy, též o přijatých bezpečnostních opatřeních, 17

6. poskytnout zákazníkům informace, jak bezpečně nakládat s dodávanými produkty, 7. spolupracovat se státními orgány i místní samosprávou při prevenci vzniku havárií a při zvyšování ochrany zdraví lidí a životního prostředí v regionu, 8. podporovat uplatňování zásad a principů programu „Bezpečný podnik“ formou sdílení zkušeností a nabídkou pomoci i ostatním podnikům, které se k programu přihlásí. (Bezpečný podnik, 2001)

3.4.1.1 Základní prvky bezpečnostního managementu: 1. Strategie a řízení (bezpečnostní politika podniku): bezpečnostní management je součástí strategie řízení podniku. Musí obsahovat jasné stanovení požadovaných cílů a osobních odpovědností za plnění. Předpokladem je ztotožnění vrcholového vedení s cíli. Cíle jsou jasně identifikovány, realistické a srozumitelné všem. 2. organizace podniku: umožňuje splnění stanovených cílů směřující k efektivní činnosti a k minimalizaci ztrát. Stanovení kompetencí a povinností pracovníků, výběr pracovníků, řešení pracovního prostředí apod. 3. Plánování: vychází z identifikace a hodnocení rizik. Na základě poznaných rizik a jejich možných následků jsou stanoveny cíle. Jednotlivé činnosti pak musí být prováděny v souladu s přijatými postupy a jejich plnění musí být sledováno. 4. sledování výkonu (monitorování): průběžné sledování dosažených výsledků. Porovnávání s dosaženými cíli. Identifikace odchylek, analýza příčin chyb a odchylek a provádění korekce. 5. kontrola: zpětná informační vazba. Informace o efektivitě řízení umožňující rozhodování směřující ke zlepšování výkonů. Důležitou součástí je audit systému řízení bezpečnosti, ochrany zdraví a životního prostředí v podniku. (Bezpečný podnik, 2001)

V rámci bezpečnostní politiky má podnikový management přímou odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců a okolní veřejnosti, za ochranu životního prostředí, za bezpečný provoz a údržbu, za vyráběné výrobky a poskytované služby, a to v souladu s příslušnými právními předpisy.

18

3.5 Prevence rizik 3.5.1 Definice pojmů podle normy ČSN OHSAS 18001:2008 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP): podmínky a faktory, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví a bezpečnost zaměstnanců nebo jiných pracovníků (včetně dočasných pracovníků a pracovníků dodavatelů), návštěvníků nebo jiných osob na pracovišti. Pracoviště: jakýkoli fyzický prostor, kde jsou vykonávány činnosti související s prací řízenou organizací. Poškození zdraví: identifikovatelný, nepříznivý fyzický nebo psychický stav způsobený a/ nebo zhoršující se pracovní činností a/ nebo situací spojenou s prací. Riziko: součin pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo expozice a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví, které může být způsobeno událostí nebo expozicí jejímu vlivu. Posuzování rizika: proces hodnocení rizika vyplývajícího z nebezpečí, vzhledem k přiměřenosti jakéhokoliv existujícího opatření a rozhodnutí, zda riziko je nebo není přijatelné. Preventivní opatření: opatření k odstranění příčiny potenciální neshody nebo jiné potenciální nežádoucí situace. (Šenk, 2008)

3.5.2 Prevence rizik – součást personalistiky 3.5.2.1 Normy ČSN ISO 31 000 a ČSN ISO 31 010 V říjnu roku 2010 vešla v platnost norma ČSN ISO 31 000 (01 0351) Management rizik – Principy a směrnice. Tato norma stanovuje zásady pro management rizik – jejího návodu mohou vyžívat všechny výrobní i nevýrobní organizace veřejné, soukromé i státní sféry. Obsahuje přesné definice pojmů (riziko, zbytkové riziko, událost, následek atd.), jsou v ní popsány zásady, které je nutno dodržovat při zajištění efektivnosti managementu rizika, nezbytné prvky a souvislosti pro řízení rizik interaktivním způsobem, stanovení požadavků na vlastní proces managementu rizik. Obsahuje i Přílohu A, která popisuje Příznaky rozšířeného managementu rizik a zdůrazňuje stanovený výkonnostních cílů zaměstnavatele a plnou odpovědnost za rizika. Druhou novou normou vydanou v lednu roku 2011 je ČSN ISO 31 010 (01 0352) Management rizik – Techniky posuzování rizik. Tato norma navazuje na výše uvedenou a je určena k tomu, aby uplatňovala současnou správnou praxi při volbě a užívání technik posuzování rizik. Funguje jako návod k volbě a aplikaci systematických 19

technik. Blíže popisuje koncepci (účel posuzování rizik a přínosy tohoto posouzení, důležitost procesu managementu rizik, stanovení kontextu), proces posuzování rizik (identifikace rizik, analýza rizik, analýza následků) a volbu technik posuzování rizik. V poslední a asi nejdůležitější části je popsáno, jak jsou voleny techniky pro posuzování. (BHP, 2011)

Obrázek č. 2: Postup při prevenci rizik (Václavková, 2007)

3.5.2.2 Identifikace nebezpečí Jedná se o proces zjišťování všech okolností, činností a situací výroby a služeb, které by mohly způsobit úraz anebo onemocnění nemocí z povolání. Při identifikaci nebezpečí mohou být využity především tyto prostředky: • konzultace: Jedná se o získávání informací o pracovní činnosti a z toho plynoucích nebezpečí osobami, které mají zkušenosti s prováděnou činností. Mohou být prokonzultovány nehody nebo nebezpečné situace, ke kterým již došlo v minulosti a které činnosti nebo události předcházely jejich vzniku. • kontrola: jedná se o činnost odborně způsobilé osoby v prevenci rizik, nebo jiné pověřené osoby anebo skupiny odborníků, provádějících fyzickou kontrolu pracoviště, strojního zařízení a pracovního prostředí. • záznamy: jedná se o prověření záznamů o pracovních úrazech, nemocech z povolání z předcházejícího období, způsob jejich vyšetření a přijetí nápravných opatření k zamezení jejich opakování. • získávání informací a poradenská činnost odborníků: jedná se o získávání, posuzování a následnou aplikaci informací tzv. z venku. Informace mohou být 20

získané z odborné literatury, časopisů anebo specializované poradenské činnosti odborníků. • rozbor pracovní činnosti: jedná se o rozložení jednotlivých pracovních činností na jednotlivé aspekty ovlivňující tuto posuzovanou pracovní činnost. Z hlediska identifikace nebezpečí lze vnímat nebezpečí a jeho nepříznivé vlivy z pohledu: o dění na pracovišti nebo během pracovní činnosti (provoz, údržba, čištění apod.), o prováděných nerutinních a neodborných a přerušovaných činností (nakládka, vykládka materiálu, změny výrobních cyklů apod.), o neplánované, ale předvídatelné události (přerušení chodu výroby), o zjišťování takových aspektů práce, které mohou být potencionální příčinou vzniku škody, o posuzování reakce zaměstnanců na vznik nebezpečí během práce. Jednáním zaměstnanců a jejich okamžitém vyhodnocení možnosti vzniku nebezpečné události je za dané situace možné eliminovat velikost vznikajícího rizika. • formální metody: jedná se o různé, v praxi často užívané, formální návody identifikace nebezpečí, které jsou do značné míry nezávazné a vzájemně nekompatibilní. • neformální metody: jedná se o metody vycházející z praktických zkušeností, kdy identifikace nebezpečí je prováděno na základě různých otázek typu „co když“. • hodnocení rizika: Hodnocení rizika je proces, který se užívá k určení míry rizika úrazu nebo nemoci z povolání spojené s každým identifikovaným nebezpečím, pro účely omezení rizika. Čím je zjištěná míra nebezpečí větší, tím větší prioritu má jeho omezení. (Zápisy ze školení BOZP pro mistry a vedoucí pracovníky, Polička 2011)

MÍRA RIZIKA = NÁSLEDEK X EXPOZICE X PRAVDĚPODOBNOST

Následek: vážnost následku (úraz, onemocnění nemocí z povolání) Expozice nebezpečí: frekvence a doba expozice osob zvolenému druhu nebezpečí Pravděpodobnost a následek: pravděpodobnost nebo možnost, že se uskuteční zvolený sled a následek •

Kvalitativní hodnocení: jde o slovní vyjádření popisu různých stupňů pravděpodobnosti vzniku nebezpečné události a následků. Používá se zejména k získání všeobecného přehledu o rizicích, pokud jde o provádění jednoduché 21

činnosti, nebo když jsou nedostupné číselné údaje, které by bylo možné použít při kvantitativním hodnocení. Pro běžnou praxi lze použít bodovou metodu, která určí stupeň velikosti rizika podle stupně pravděpodobnosti a velikosti důsledku. K tomu je nutné určit pravděpodobnosti vzniku nežádoucí události. Hodnotitel určí (kvalifikovaně odhadne), jaká je pravděpodobnost, že pracovní úraz, nemoc z povolání, nebo nehoda nastane. Při odhadování pravděpodobnosti je třeba vycházet z údajů zjištěných v minulosti v podobných provozech nebo zařízení a brát v úvahu různé faktory, které pravděpodobnost nehody mohou ovlivnit. V praxi se používá pojem četnost výskytu. •

Omezení rizika: trvalé odstranění rizika je takové řešení, o které by měl zaměstnavatel usilovat v prvé řadě. Pokud však z technických, ekonomických nebo jiných důvodů nelze riziko odstranit zcela, je nutné nahradit nebezpečí vyšší hodnoty za nebezpečí hodnoty nižší.

•

Technická opatření: zahrnují technické úpravy pracovního prostředí nebo přepracování pracovního postupu. Příkladem technických změn mohou být instalace ochranných krytů na strojích, výměna hlučných strojů, instalace odsávání zplodin apod.

•

Technologická opatření: zahrnují změny technologií. Jde o náhrady toxických látek za méně toxické, dálkové řízení rizikových technologií procesů apod. (Zápisy ze školení BOZP pro mistry a vedoucí pracovníky, Polička 2011)

Základní zásada bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je jednoznačně vymezena v ustanovení § 132 odst. 1 zákoníku práce, kde se stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Smyslem a účelem všech ustanovení zákoníku práce je prevence, tedy předcházení rizikům, neboť dosažení tzv. nulového rizika, tj. absolutní eliminace pracovních úrazů a nemocí z povolání není v oblasti pracovněprávních vztahů prakticky možná, a to především proto, že vždy vedle pracovního prostředí, které zajistí zaměstnavatel, je zde ještě lidský činitel – zaměstnanec. Z toho důvodu klade zákonodárce na toto ustanovení zvláštní důraz a odpovědnost za prevenci rizik ukládá ihned úvodem celé kapitoly zaměstnavateli. (Dandová, 2004, str. 26)

22

3.5.3 Prevence rizik – vztah k ekonomice podnikání Podnikatel - zaměstnavatel by již při tvorbě podnikatelského záměru měl vyhodnocovat a porovnávat zamýšlené činnosti s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce. Provázaností informací záměr - bezpečnost, podnikání prevence rizik, pak může bezpečně plnit strategické cíle svého podnikání. V následujícím schéma je naznačen ideální stav provázanosti působení informací a činností při podnikání mezi podnikatelem a technikem bezpečnosti práce - pracovníkem nebo skupinou pracovníků, provádějící prevenci rizik. (Preventa, 2012)

. Obrázek č. 3: Schéma ideálního stavu provázanosti mezi podnikatelem a technikem bezpečnosti práce. (Preventa, 2011)

3.6 Osobní ochranné pracovní prostředky Při výběru a poskytování OOPP se vychází ze zákoníku práce, konkrétně ze zákonu č. 262/2006 Sb. a z evropské směrnice 89/656/EHS, zavedené v České republice prostřednictvím nařízení vlády č. 495/2001 Sb. Jedná se o vybrané prostředky, které 23

jsou používány v rámci pracovních činností a slouží k ochraně zdraví pracovníků. Mezi další právní předpisy upravující okolnosti nutnosti použití OOPP v podniku patří: • Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti ochrany a zdraví při práci. • Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. • Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky. • Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. (Škréta, 2007)

Ochranné prostředky musí být po dobu používání zcela účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko pro zaměstnance. Musí odpovídat podmínkám na pracovišti, být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců, respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců. (Hanáková, 2006)

Rozdělení osobních ochranných pracovních prostředků podle ochrany částí těla: • OOPP hlavy, • OOPP dýchacích orgánů (lícnicové části dýchacích přístrojů, filtrační dýchací přístroje, izolační dýchací přístroje), • OOPP očí a obličeje (ochranné brýle, ochranné obličejové štíty, zorníky), • OOPP sluchu, • OOPP těla (ochranné oděvy), • OOPP rukou, • OOPP nohou, • OOPP proti pádu osob. (Škréta, 2007)

24

Obrázek č. 4: Příklad příkazů související s povinností nošení OOPP na pracovišti (Václavková, 2007)

3.6.1 Poskytování ochranných nápojů Poskytování ochranných nápojů je nyní nově od 1. května 2010 řešeno v § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění č. 68/2010 Sb. Ochranné nápoje se zaměstnancům poskytují bezplatně podle zaměstnavatelem zpracovaného seznamu na základě hodnocení tepelné zátěže. Legislativu řešící poskytování ochranných nápojů zaměstnavatelem totiž nelze v praxi přímo uplatnit. Proto je nezbytné v tomto případě vyhodnotit konkrétní podmínky a na základě stanovených požadavků v interním předpisu definovat komu a za jakých podmínek budou poskytovány ochranné nápoje. Podmínkou v každém případě je, aby poskytovaný ochranný nápoj byl zdravotně nezávadný, vhodné teploty, nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostního procenta cukru a nesmí obsahovat více než 1 hmotnostní procento alkoholu. Ochranný nápoj může obsahovat látky zvyšující odolnost organismu. (Neugebauer, 2010)

3.7 Pracovně lékařská péče o zaměstnance 3.7.1 Preventivní zdravotní prohlídky V kapitole 2.6.1 jsou uvedeny některé ze základních povinností zaměstnavatele. Z nich vyplývá, že je zaměstnavatel povinen poskytnou zaměstnancům lékařskou péči. Zároveň je zaměstnanec povinen se podrobit preventivním lékařským prohlídkám, očkováním a vyšetřením, které je stanoveno pro příslušný výkon práce právními předpisy, u lékaře, který zaměstnavateli poskytuje závodní preventivní péči. (Neugebauer, 2010) „Posuzování zdravotní způsobilosti se provádí ve smyslu směrnice Ministerstva zdravotnictví č.49/1967 o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 17/1970, o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti 25

k práci (registrované v částce 2/1968 Sb. a částce 20/1970 Sb.) při prohlídkách vstupních, pravidelných, mimořádných, výstupních a následných. Všichni pracovníci vykonávající rizikové práce se musí podrobit preventivním lékařským prohlídkám – vstupním (před nástupem na rizikové pracoviště), periodickým (ve lhůtách a rozsahu stanoveném orgánem ochrany veřejného zdraví).“ (Hanáková, Matoušek 2006) 3.7.2 Zajištění první pomoci Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům první pomoc. Pro naplnění této povinnosti musí určit potřebný počet zaměstnanců, kteří budou pověřeni organizací poskytnout první pomoc a přivolat zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru ČR, Policie ČR a evakuovat zaměstnance. Taktéž je zaměstnavatel povinen zajistit jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům, která se vyskytují na pracovišti. Tímto vybavením jsou v první řadě lékárničky na každém pracovišti a prostředky pro evakuaci imobilních osob. Další součástí jsou organizační prostředky pro provedení evakuace jako plány vyrozumění a svolání, krizový plán atd. Zákon č. 309/2006 Sb. v § 2 odst. 1 písm. f) po zaměstnavateli požaduje, aby pracoviště byla v rozsahu dohodnutém s příslušným zařízením závodní preventivní péče vybavena prostředky pro poskytnutí první pomoci a prostředky pro přivolání záchranných služeb. (Neugebauer, 2010) Rozsah vybavení lékárniček není v současné době nikde uveden. Dříve byl stanoven v ON 84 6635, ale oborové normy byly zrušeny bez náhrady, proto jakým zdravotním materiálem a léky má být lékárnička vybavena není dáno žádnou normou. Obecně však platí, že obsah musí být stanoven ve spolupráci s lékařem poskytujícím zaměstnavateli závodní preventivní péči v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti. S tím souvisí povinnost stanovení potřebného vybavení lékárniček, jejich rozmístění, způsob kontrol jejich vybavení a obměňování léků a dalších prostředků na jednotlivých pracovištích konkrétního podniku. Vybavení jednotlivých lékárniček však nemusí být na všech pracovištích stejné. (Neugebauer, 2010)

26

4

MATERIÁL A METODIKA V první části práce jsou uvedeny základní předpoklady pro správné vedení BOZP

v podniku. Pro vypracování druhé části a to části praktické bylo využito interních dokumentů a směrnic firmy Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Konkrétně: • Kategorizace rizik • Kategorizace prací • Kniha pracovních úrazů • Místní provozní řád • Výkaz zisků a ztrát • Směrnice pro poskytování mycích, čistících a dezinfekčních prostředků • Směrnice pro poskytování OOPP aj.

4.1 Popis metody JBM Jednoduchou bodovou metodu (JBM) vytvořil v roce 2000 Tomáš Neugebauer na základě informací z Návodu pro hodnocení rizik při práci. Tento návod v roce 1996 v Lucembursku vydalo Ředitelství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci jako návod pro země Evropské unie k naplnění požadavků čl. 6 a 9 Směrnice Rady č. 89/391/EHS o zavedení opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (na základě této informace je metoda v některé odborné literatuře omylem nazývána Lucemburskou metodou). Dalšími zdroji informací byly metoda BOMECH a metoda prezentovaná VÚBP Praha. Cílem bylo vytvořit snadno aplikovatelnou metodu nevyžadující zvláštní zapracování pro její použití, jejíž výstupy by byly dobře srovnatelné, měly dostatečnou vypovídací hodnotu o míře rizika a byly srozumitelné i osobám, které nejsou znalé této metody, tedy především vedoucím zaměstnancům, kteří by s jejími výsledky měli pracovat. Metoda slouží k snadnému vyhodnocení již vyhledaných rizik při práci pomocí následujících kritérií: •

pravděpodobnost nežádoucího následku, tedy, jak často se nežádoucí jev, jenž může způsobit škodu, vyskytuje,

•

expozice rizika, tedy doba, po kterou je zaměstnanec potencionálně riziku vystaven za rok (nachází se v poli rizika),

•

ochranná reakce při vzniku rizikové situace před ohrožením zdraví,

•

následky rizika. 27

JBM se v praxi osvědčila na různých typech pracovišť, například ve výrobě, v oblasti tvorby software a montáže PC, ve zdravotnictví. Též ji používají firmy poskytující služby v oblasti BOZP. Své místo si vydobyla i v teorii managementu – pronikla do odborné literatury i do diplomových prací. Do vyhodnocovací tabulky této metody se k jednotlivým vyhledaným nebezpečných činitelům uvádějí vyhledané zdroje rizik a nejhorší předpokládané následky. K nim se přiřazují hodnoty bodového hodnocení jednotlivých kritérií, které jsou uvedeny v následujícím přehledu.

Pravděpodobnost nežádoucího následku častý výskyt

10,0

ještě se nevyskytl, je však možný

0,5

možný výskyt

6,0

prakticky nemožný

0,2

není běžné, ale pravděpodobné

3,0

vyloučený

0,1

někdy se vyskytne

1,0

Expozice rizika Stále

10,0

zřídka (několikrát za rok)

1,0

často (denně)

6,0

velmi zřídka (ročně)

0,5

příležitostně

3,0

není expozice

0,0

občas (měsíčně)

2,0

Ochranná reakce Nemožná

1,00

velmi obtížná

0,95

obtížná

0,90

možná

0,85

snadná (reflexní)

0,80

Následky rizika katastrofické (mnoho smrtelných úrazů nebo škoda nad Kč 100 000 000,-)

100

velmi závažné (několik smrtelných úrazů nebo škoda nad Kč 10 000 000,-)

40

závažné (jeden smrtelný úraz nebo škoda nad Kč 1 000 000,-)

15

vážné (těžký úraz nebo škoda nad Kč 100 000,–, nemoci z povolání)

7

lehké (úraz nebo škoda nad Kč 10 000,–, případně trvalé zhoršení zdravotního stavu) 3 zanedbatelné (drobná poranění nebo škoda, případně snížení pracovní pohody)

28

1

Škodou, která je vyjádřena finanční částkou, není myšlena škoda vzniklá na zařízení nebo objektu, ale pouze škoda, jež má vztah k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, tedy škoda, která vznikla poškozenému, škoda na opatřeních zavedených k prevenci rizik apod. Vynásobením zjištěných hodnot pro příslušné riziko se získá hodnota vyjadřující míru rizika. Podle ní se určí závažnost rizika a nutnost jeho řešení.

Míra rizika

Závažnost rizika

větší než 400

velmi vysoké riziko, zastavit činnost,

200 až 400

vysoké riziko, potřeba okamžitého řešení,

70 až 200

značné riziko, potřeba řešení,

20 až 70

riziko, potřeba zvýšené pozornosti,

menší než 20

přijatelné riziko.

Čím je hodnota míry rizika vyšší, tím je nezbytnější provést opatření k vyloučení rizika, nebo alespoň k omezení působení jeho vlivů. Metoda JBM navíc umožňuje stanovit preference provedení navrženého opatření v závislosti na počtu rizikem ohrožených zaměstnanců. Za ně jsou považovány osoby, kterým může potenciálně vzniknout škoda, případně u nich může dojít k snížení pracovní pohody, nikoliv však všichni zaměstnanci vyskytující se na příslušném pracovišti. Minimální počet ohrožených zaměstnanců, jenž určuje přednostní provedení navrženého opatření, je stanoven v závislosti na zjištěné míře rizika.

Míra rizika

Počet ohrožených osob

200 až 400

více než 3 osoby

70 až 200

více než 10 osob

20 až 70

více než 15 osob

méně než 20

více než 20 osob

Pro hodnoty míry rizika větší než 400 není počet osob stanoven, neboť tato míra vyžaduje přerušit činnost a riziko okamžitě řešit. Preference se v hodnotící tabulce vyjadřuje symbolem „+“ za hodnotou míry rizika (například: 120+). Lze tak doporučit, aby navržené opatření k odstranění nebo snížení působení rizika s mírou 120, jež ohrožuje více než deset zaměstnanců, bylo realizováno dříve, než opatření k odstranění jiného rizika s mírou 140, které ohrožuje jen pět osob. 29

5

VÝSLEDKY

5.1 Profil společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

Obrázek č. 5: logo společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

Užívejte poličské pivo denně. V malých dávkách posílíte svého ducha, při větších uchováte alespoň své zdraví. (motto společnosti)

Měšťanský pivovar Polička s.r.o. vyrábí pivo pod souhlasem Státní zemědělské a potravinářské inspekce k výrobě "Českého piva". Souhlas má od 1. 6. 2009. Pivo nepasteruje. Prodává 86 % ležáků, cca 72 % piva v sudech. Pivovar je tvořený 4 malými organizacemi. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Pivovarská 151, 572 14 Polička je hlavní firma tvořena 15 lidmi. Zde v pivovaru jsou zaměstnaní pracovníci na vedoucích pozicích, sládek, provozní, mistrová, pracovnice pivovarské laboratoře, pracovnice laboratoře ČOV, vařiči piva, sklepníci, zaměstnanci pracující na spilce, na lahvové lince, na sudové lince, servisní pracovníci. Další částí Měšťanského pivovaru je firma PIVO SERVIS Polička s.r.o., kde pracuje 20 lidí. Jsou to lidé z údržby a elektroúdržby, účtárny, jednatel společnosti, účetní jednatelka PIVO SERVISU s.r.o. a servisní pracovníci, kteří mají na starosti péči o restaurační zařízení čepující Poličské pivo. Čtrnáct lidí pracuje ve firmě HOTEL PIVOVAR s.r.o. Jsou to vrátní pracující v NON-STOP provozu, vedoucí účtárny a jednatelka společnosti HOTEL PIVOVAR A PIVOBAR s.r.o., lidé ze spilky a ze sklepa. V PIVOBARu s.r.o. je deset zaměstnanců a podobně jako u HOTELU PIVOVAR s.r.o. to jsou vrátní, účetní, servisní pracovník. Celkem má Měšťanský pivovar Polička s.r.o. 59 zaměstnanců a tři lidi z představenstva pracující na mandátní smlouvu.

30

5.2 Současný stav dokumentace BOZP 5.2.1 Dokumentace BOZP v podniku 5.2.1.1 Směrnice pro poskytování mycích, čistících a dezinfekčních prostředků Ve směrnici je popsáno poskytování mycích, čistících a dezinfekčních prostředků na základě §133 odst. 2 Zákoníku práce a navazující vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 204/1994 Sb. Tyto prostředky jsou zaměstnancům poskytovány mistrem příslušného pracoviště podle skupiny povolání, v němž je příslušná činnost zařazena. Poskytování finančních prostředků a náklady se evidují. Není možno je nahrazovat finančním krytím. Taktéž je vedena evidence vybavení zaměstnanců mycími, čistícími a dezinfekčními prostředky. 5.2.1.2 Směrnice pro poskytování OOPP Seznam povolání a pracovních činností a pracovišť pro poskytování OOPP byl zpracován a schválen předsedou představenstva Měšťanského pivovaru a.s. Směrnice i seznam jsou závazné pro všechny provozovny a jsou jimi povinni se řídit všichni pracovníci. Seznam slouží jako podklad pro stanovení a poskytování OOPP. Tyto směrnice a seznam povolání byly vypracovány na základě vyhlášky 204/1994 Sb. a §133, odst. 2 zákoníku práce. Velmi důsledně je vedeno hodnocení rizik při výběru OOPP pro zaměstnance. U pracovních pozic jsou hodnocena rizika mechanická, chemická a biologická a jejich působení na různé části těla zaměstnance. Hodnocení rizik pro výběr OOPP je zpracováno pro pozice vařiče piva, sklepáka, obsluhu stáčecí linky lahví, topiče, pracovníky chladírny uklízečku, administrativního pracovníka, vedoucího provozu a výdejce obědů.

5.2.2 Stávající hodnocení rizik V Měšťanském pivovaru v Poličce, a.s. je hodnocení rizik zpracováváno externí firmou pana Ing. Sedláčka a je vedena podrobná dokumentace a kategorizace rizik. V podniku se používá metoda, kde míra rizika (R) se určuje součinem pravděpodobností vzniku a existence rizika (P), pravděpodobnostní závažností následků (N) a názorem hodnotitelů (H).

Vysvětlivky k použité metodě:

31

R=P*N*H

P - Pravděpodobnost vzniku a existence rizika 1. Nahodilá 2. Nepravděpodobná 3. Pravděpodobná 4. Velmi pravděpodobná 5. Trvalá N - Pravděpodobnost následků - závažnost 1. Poranění bez pracovní neschopnosti 2. Absenční úraz (s pracovní neschopností) 3. Vážnější úraz vyžadující hospitalizaci 4. Těžký úraz a úraz s trvalými následky 5. Smrtelný úraz H - Názor hodnotitelů 1. Zanedbatelný vliv na míru nebezpečí a ohrožení 2. Malý vliv na míru nebezpečí a ohrožení 3. Větší, nezanedbatelný vliv na míru nebezpečí a ohrožení 4. Velký a významný vliv na míru nebezpečí a ohrožení 5. Více významných a nepříznivých vlivů na závažnost a následky ohrožení a nebezpečí R - Míra rizika 0 - 3: Bezvýznamné riziko 4 - 10: Akceptovatelné riziko 11 - 50: Mírné riziko 51 - 100: Nežádoucí riziko 101 - 125: Nepřijatelné riziko

V následující tabulce č. 1 je pro názornost vyňata část hodnocení rizik ze současného hodnocení rizik z Knihy posouzení rizik. Je v ní využívána současná metoda R=P*N*H.

32

Tabulka č. 1: Ukázka z knihy posouzení rizik (Zdroj: Kniha posouzení rizik)

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. // varna /prostor pod varnou

Prostor

Identifikace

Vyhodnoc. závažnosti rizika

nebezpečí

pod

varnou

Poleptání očí, sliznic

P

N H R

1

2

1

2

a

Bezpečnostní opatření

*při čištění zařízení typu WAP používat

slabé

koncentrace

pokožky,

chemického přípravku

leptavý účinek

*dbát zvýšené opatrnosti, znalost vlastností, chemické látky/přípravku *vyžadovat

používání

vhodných

OOPP proti poleptání * při identifikaci nebezpečí a stanovení dalších opatření možno využít části „Nebezpečné látky“

Měšťanský

Prostor

pivovar v Poličce, a.s.

//

/prostor

pod

varnou

Zachycení

1

3

1

3

končetiny

varna

rotujícími

pod

varnou

* kryt spojky čerpadla za provozu stále namontován;

a

* kryt pohonu míchadla varné

převodovými

nádoby plní svou ochrannou funkci

částmi

* během práce neprovádět mazání, čištění a opravy na uvedeném zařízení

Měšťanský

Prostor

pivovar v Poličce,

varnou

a.s.

//

/prostor

pod

Pád osoby na rovině

varna

a

1

3

1

3

z

* schody přístupu pod varnou opatřeny z volných stran zábradlím;

výšky

* schody nepoškozené a nekluzké;

pod

* podlaha kolem zařízení nekluzká,

varnou

neznečištěná od oleje; * podlahu pravidelně čistit * používání vhodné pracovní obuvi s protiskluzovou úpravou

Měšťanský

Prostor

pivovar v Poličce,

varnou

a.s.

//

/prostor

varna

pod

Úraz

1

4

1

4

*obsluha

bez

elektrotechnické

elektrickým

kvalifikace nesmí zasahovat do

proudem

rozvaděčů a skříní s elektrickým

pod

zařízením;

varnou

*při mytí dbát, aby proud stříkající vody nezasáhl rozvody elektrického proudu

33

zajistí

Subsystém

opatření

Posuzovaný objekt

5.2.3 Návrh hodnocení rizik dle metody JBM Pro ukázku více možností způsobů hodnocení rizik v podnicích uvádím hodnocení rizik dle mnou zvolené metody JBM, kterou považuji za komplexnější a objektivnější. 5.2.3.1 Identifikace a komplexní vyhodnocení rizik v rámci BOZP na zvoleném pracovišti Pracoviště: Výdej piva – vrátnice

Nejhorší

Vyhodnocení

(vlastnost

předpokládaný

rizika

do prostoru,

zlomení končetiny

Míra rizika

1.

Následek rizika

Upadnutí z rampy,

Navržené bezpečnostní

ní

opatření k omezení působní

míry

rizika, případně k odstranění rizika

Ochranná reakce

Volný okraj

Vyhodnoce

rizika

Expozice rizika

následek působení zdroje rizika

Pravděpodobnost

nebezpečné ho činitele)

závažnosti

1

6

0,8

3

15,3

5

přijatelné

* doplnit zábradlí

riziko

* dbát zvýšené opatrnosti

který je o

* zabezpečit suchou a čistou

100cm níže

podlahu rampy aby nedošlo k

podlaha

podklouznutí Mokrá,

Upadnutí

–

2.

3

6

0,8

3

45,9

kluzká

naražení,

potřeba

*udržovat podlahu čistou a

podlaha

zlomenina

zvýšené

suchou

končetiny

pozornosti

*používat OOPP – boty

5

riziko,

*dbát zvýšené opatrnosti

Proudění

s protiskluzovou podrážkou

průvan

Nachlazení,

3.

6

3

0,9

3

48,6

riziko,

*omezit pobyt na průvanu

následkem častého

potřeba

v době nízkých teplot

průvanu – zhoršení

zvýšené

*vybudovat alespoň na části

stavau

pozornosti

rampy odnímatelnou

Skleněné dveře

protivětrnou překážku Pořezání o

Pořezání rukou či

naprasklé či

jiné části těla

4.

0,5

0,5

0,8

7

1,48

5

přijatelné

* Zamezit průvanu a tím

riziko

možnosti rozbití dveří

rozbité sklo

*zřetelně označit velké skleněné plochy aby nedošlo k proražení tělem pracovníka * označit dveře v úrovni očí * případně použití

Břemena

bezpečnostního skla či mříží Poškození

Poškození zdraví -

zdraví

zad

5.

6

6

0,8 5

7

214,

vysoké

*správná manipulace s

2

riziko,

břemeny

s nadlimitní

potřeba

* dodržovat předepsaný

mi břemeny

okamžitého

způsob manipulace dle

řešení

přiloženého pokynu

34

Datum splnění opatření

Zdroj rizika

Pořadové číslo rizika

Rampa

Nebezpečný činitel

Tabulka č. 2: Identifikace a komplexní vyhodnocení rizik dle metody JBM (Zdroj:vlastní práce autora)

Sudy KEG Zima

Váha

Přimáčknutí nohy

břemena

či ruky pracovníka

znásobená

mezi

rychlostí nakládání Působení chladu

214,

vysoké

*dbát pokynů ke správné

2

riziko,

manipulaci s břemenem

potřeba

*využívat OOPP rukou a

nebo mezi sud a

okamžitého

nohou – vyztužené pracovní

podložku

řešení

boty, rukavice

přijatelné

*V zimním období zvýšit

dva

6

6

0,8

7

5

sudy

Zhoršení na

6.

7.

1

3

zdravotního stavu,

pracovníka

prochladnutí,

vykonávajíc

omrzání rukou

0,8

3

7,65

5

riziko

OOPP – teplé oblečení na základě zhodnocení rizik prováděné práce

í práci na

* Na rampě se zdržovat jen

rampě

v případě výkonu práce * vybavit vrátnici varnou konvicí pro přípravu teplých

Prach

nápojů k ohřátí Usazení

Zhoršení

riziko,

*v případě zvýšené prašnosti

prachu

zdravotního stavu,

8.

3

3

0,9

3

24,3

potřeba

poskytnout pracovníkovi

v dýchacích

dýchací obtíže

zvýšené

vhodné OOPP k ochraně

pozornosti

dýchacích cest

cestách

*dbát na čistotu rampy aby se v případě větrných podmínek, nevířil prach *zamezit prašnosti v okolí

Elektrický proud

rampy – úklidem dvora Úraz

Popáleniny, šok

9.

1

0,5

0,9

elektrickým

1

6,75

5

přijatelné

*provozování elektrických

riziko

zařízení v bezpečném stavu

proudem

* uzemnění, správné zapojení a zakrytování el.zařízení *školení zaměstnanců *dbát na minimalizaci vlhkosti a současného používání elektrického

Ruční nářadí

zařízení Váha

Zhmoždění

ruky

1

břemene,

pracovníka

při

0.

ostré hrany

práci

apod.

zasažení

6

6

0,8

s nářadím, osoby

nářadím – lopaty,

3

86,4

značné

*dodržovat bezpečné odstupy

riziko,

mezi pracovníky

potřeba

*zabezpečit co

řešení

nejpřirozenější polohu při práci s nářadím *zajištění dostatečného pracovního prostoru * používání OOPP rukou a nohou, případně očí *zabezpečit nářadí * při práci s nářadím nad úrovní hlavy zabezpečit užívání vhodných OOPP hlavy a zraku

35

Z tabulky č. 2 vyplývá, že na pracovišti vrátnice jsou vyhodnocena jako největší rizika práce s břemeny a to konkrétně poškození zdraví s nadlimitními břemeny, váha břemene násobená rychlostí nakládání, váha břemene a jeho ostré hrany. Jedná se o vysoká rizika a je nutnost okamžitého řešení a přijetí vhodného opatření dle návrhu. Další rizika sice nejsou hodnocena jako vysoká, ale i přesto je nutné přijmout veškerá opatření, která sníží riziko ohrožení zdraví zaměstnanců.

5.3 Kategorizace prací Dle §103 odst. 1 písm. b) ZP je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis. Kategorizace prací nařízena §37 a § 106 zákona č. 258/2000Sb. O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů a provedená dle Vyhlášky č. 432/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. (Interní dokumentace BOZP, Měšťanský pivovar v Poličce a.s.) Kategorizace prací, které jsou v dokumentaci BOZP na jednotlivých listech byly shrnuty do přehledné tabulky č. 3, která slouží pro rychlejší orientaci v dokumentaci a je možné jednoduše vyhledat zátěž pro konkrétní pracovní pozici.

36

5.3.1 Základní údaje hodnocení pracovního místa Organizace: Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., IČ: 601 12 344 Pracoviště: pivovar

Stáčírna lahví (1-1)

2.

Sklep (3-0)

2

2

3

3.

Spilka (2-0)

2

2

2

4.

Šrotovna (2-0)

5.

Lahvovna (1-1)

6.

Sklep, spilka (1-0)

7.

Účtárna (1-1)

8.

Expedice (1-1)

9.

Řidič VZV (1-0)

10.

Vařič piva (2-1)

11.

Vrátnice (3-0)

12.

Servis – řidič (1-0)

13.

Sklep (2-0)

2

14.

Lahvovna (6-6)

2

15.

Uklizečka (1-1)

16.

Vrátný (3-0)

2

17.

Expedice (1-0)

2

18.

Účtárna (2-2)

19.

Expedice (4-4)

20.

Sklep, spilka (1-0)

21.

Sudová (2-0)

22.

Šrotovna (1-0)

23.

Stáčírna lahví (1-1)

2

24.

Spilka (1-0)

2

25.

Řidič dodávky (5-0)

2

2

26.

Řidič VZV (4-0)

2

2

27.

Vařič piva (1-1)

28.

Topič (2-0)

2

29.

Prac.chladírny (2-0)

2

30.

Lahvovna (1-0)

2

3

3

2

31.

Stáčírna lahví (1-0)

2

3

3

2

32.

Sudová (2-0)

3

2

2

2

2

2

2

2

2 2

2

2

2 2

2

2 2

2

2

2

3

2 2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2 2 2

2

2 2

2

2 2

2

2

2

2

2 3

2

2

2

2 2 2

37

2 2 2

2

2

2

cytostatika

Zraková zátěž

2

Kategorie 1-4 1.

(infekce) karcinogeny

Psychická zátěž

Zátěž chladem

Zátěž teplem

Pracovní plocha

3

Fyzická zátěž

2

Vibrace

Hluk

Prach

Chemické látky

Počet pracovníků (z toho žen)

Ionizující záření

záření

místa

elektromag. pole

a

Název pracovního

Neionizující

Č.

Práce s biolog. Činiteli

Tabulka č. 3 : Kategorizace prací (Zdroj: Kategorizace prací)

5.4

Pracovní úrazy V Měšťanském pivovaru je podle ZP § 105 odst. 2, NV 494/2001 Sb. zavedena

Kniha pracovních úrazů společná pro všechny společnosti pivovaru. Nařízení vlády č. 201/2010 taxativně ukládá, které údaje musí kniha úrazů povinně evidovat. Aktuální verze tiskopisu je platná od 1. ledna 2011. Poskytuje dostatečný prostor pro úplné zachycení příčin i následků úrazu. Jsou zde zapisovány všechny i drobné pracovní úrazy. Při neschopnosti delší jak tři kalendářní dny se musí sepsat záznam o úrazu a to do pěti pracovních dnů. Zaslání záznamů o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc – nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Zápisy se zasílají:

1. příslušnému inspektorátu práce, 2. příslušné zdravotní pojišťovně, 3. pojišťovně, u které má firma pojištěné zaměstnance, 4. záznam dostane zraněný, 5. záznam založen ve firmě. (Instrukce z Knihy úrazů, 2008)

Zaměstnanci, jež utrpěl pracovní úraz, nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout: • Náhradu za ztrátu na výdělku: poskytuje se po celou dobu trvání pracovní neschopnosti a její výše není limitována. Je to rozdíl mezi průměrným výdělkem postiženého před vznikem škody a výši nemocenského. • Bolestné a ztížení společenského uplatnění. • Účelně vynaložené náklady spojené s léčením. • Věcná škoda – vzniká při úrazu na majetku postiženého. Postižený musí doložit hodnotu věci, jakou měla v době zničení či poškození. Rozsah škody musí být projednán zaměstnavatelem bez zbytečného odkladu s příslušným odborovým orgánem a se zaměstnancem dle § 193, odst. 1 a 3 zákoníku práce. (Hanáková, 2006)

Do roku 2008 byly úrazy evidovány jen zevrubným zápisem do dokumentů k tomu určeným a uvádělo se jen datum, jméno zraněného, při jaké činnosti ke zranění došlo a jaký byl následek včetně ošetření a podpisu zraněného. Kniha úrazů v dnešní podobě je vedena od roku 2008, kdy přikázal zřízení inspektor bezpečnosti práce. Zde uvádím jen úrazy týkající se hlavní společnosti a to Měšťanského pivovaru v Poličce, 38

a.s. Firmy vedlejší, tedy Pivo Servis, s.r.o., Hotel Pivovar, s.r.o. a Pivobar, s.r.o. vedou svoje knihy úrazů v místě firmy.

Seznam úrazů za roky 2008-2011, kdy se vede Kniha úrazů. V seznamu jsou vypsány jen nejdůležitější údaje k popisu úrazu. Za toto období došlo ke třem úrazům, které sem byly zaznamenány.

Úraz č.1 Jméno:

Pavel Válka

Místo, kde došlo k úrazu:

areál Měšťanského pivovaru, a.s.

Činnost při úrazu:

Úklid vozu značky Sprinter

Druh práce:

řidič auta

Datum a hodina úrazu:

9. 5. 2008, 15:00

Druh zranění:

poraněné koleno a kotník

Zraněná část:

pravá noha, dolní končetina

Opatření:

-

Kdo porušil předpis:

předpis nebyl porušen

Popis úrazu:

při sestupování z úložného prostoru auta došlo ke smeknutí a následnému pádu na dlažbu

Neschopnost od-do:

9. 5. 2008 – 23. 5. 2008

Celkem dny:

11/10 pracovních dnů, 15/14 pracovních dnů

Zdroj:

dlažební kostka

Příčina:

smeknutí nohy

39

Úraz č.2 Jméno:

Roman Bulta

Místo,kde došlo k úrazu:

areál Měšťanského pivovaru, a.s.

Činnost při úrazu:

spouštění myčky lahví na lahvárně

Druh práce:

údržbář

Datum a hodina úrazu:

10. 11. 2008, 3:00

Druh zranění:

obličej – oči, ústa, stehno – popálení 2% louhem

Zraněná část:

obličej, dolní končetina - stejná

Opatření:

-

Kdo porušil předpis:

nebyl porušen předpis

Popis úrazu:

při spouštění myčky na lahvárně došlo k uvolnění dvířek louhové nádrže – strhaný závit – začal stříkat 2% roztok louhu

Neschopnost od-do:

10. 11. 2008 – 18. 11. 2008

Celkem dny:

6/5 pracovních dnů, 9/8 kalendářních dnů

Zdroj:

2% louhu

Příčina:

ztrhaný závit u dvířek smyčky

Úraz č.3 Jméno:

Martin Kučera

Místo,kde došlo k úrazu:

Praha 1, Jungmanova 22

Činnost při úrazu:

odvoz sudu 0,5keg na zídku před chodník

Druh práce:

pracovník odbytu a servisu

Datum a hodina úrazu:

9. 8. 2011, 14:00

Druh zranění:

lýtko – levá noha, natržený sval

Zraněná část: l

levá noha, lýtko

Opatření:

-

Kdo porušil předpis:

Nebyl porušen předpis

Popis úrazu:

při přepravě sudu 0,5keg na rudlu přes obrubník na chodník a dále do hospody se sud uvolnil a spadl zaměstnanci na nohu

Neschopnost od-do:

10. 8. 2011 – 10. 9. 2012

Celkem dny:

31. kalendářních dnů

Zdroj:

nerovnost na chodníku

Příčina:

nezajištěná manipulace se sudem (Kniha pracovních úrazů, 2008) 40

Do knihy úrazů jsou údaje zapisovány, avšak ne zcela správně, nebo neobsahují všechny potřebné údaje. Pro další zápisy a jejich správnost jsem pro pivovar sestavila informační tabulku s legendou, aby bylo jasné, co se do kolonek v Knize úrazů má zapsat. Na základě hodnocení současných zápisů je totiž zřejmé, že nepřijetí žádného opatření pro snížení míry rizika či jeho odstranění je přímo v rozporu s NV č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Taktéž obsahuje vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Další kolonky jsou obvykle vypisovány neúplně a pro případ kontroly IBP je nutné mít knihu úrazů v pořádku.

Tabulka č. 4: Legenda k vyplňování Knihy úrazů (Zdroj: vlastní práce autora) Název kolonky

Správné vyplnění

Číslo

Pořadové číslo úrazu, v knize jsou vedeny vzestupně

Jméno a příjmení, adresa

Obsahuje celé jméno a příjmení zaměstnance, včetně kompletní adresy (Místo bydliště, směrovací číslo, poštovní směrovací číslo)

Místo, kde došlo k úrazu

Popis místa a úplná adresa místa, kde došlo k úrazu

Činnost při úrazu

Přesný popis činnosti vykonávané zaměstnancem při úrazu

Datum narození

Den, měsíc a rok narození zaměstnance

Délka

trvání

pracovního

Např.: 5let a 7 měsíců

poměru Datum a hodina úrazu

Např.: 6. 7. 2011, 15:00

Začátek směny

Přesná hodina nástupu na směnu

Počet zraněných

Počet zaměstnanců, kteří při události přišli k újmě na zdraví

Druh zranění

Popis zranění a jeho druh (např. zlomenina, sraženina, poleptání…)

Zraněná část

Zraněná část těla, přesný popis (Např. kotník levé nohy)

Kdo předpis porušil:

Osoba, jež se dopustila porušení předpisu

Opatření:

Zde je třeba uvést bezpečnostní opatření. Jedná se o prostředky odstraňující nebezpečí nebo snižující míru rizika. Prostředky odstraňující nebezpečí nebo snižující riziko (ČSN EN 1050)

Popis úrazu

Přesný popis činnosti a příčiny úrazu. Popis, jak k úrazu došlo a jaký je následek.

Od - do

Doba pracovní neschopnosti zaměstnance

Celkem dny

Počet pracovních a kalendářních dnů, kdy byl zaměstnanec v pracovní neschopnosti

Zdroj

Zdroj rizika – nebezpečná vlastnost nebezpečného činitele (vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie – zákon č.59/2006 Sb., zákon o prevenci závažných havárií)

Příčina

Z jaké příčiny došlo k úrazu

41

5.5 Školení BOZP zaměstnanců Mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří zajistit pro zaměstnance školení o právních a ostatních předpisech týkajících se BOZP, seznámit je s riziky spojenými s výkonem pracovní činnosti a s prostory, v nichž je práce vykonávána, s opatřeními přijatými ke snížení vlivu rizik atd. Zaměstnavatel je taktéž povinen informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena a kterým preventivním prohlídkám a očkováním jsou povinni se podrobit. Dále je povinnost zajišťovat další speciální školení a to pro výkon jednotlivých pracovních činností, tzv. odborná školení (např. zdokonalování odborné způsobilosti řidičů motorových vozidel.) (Neugebauer, 2010) Povinnosti zaměstnavatele a práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti školení o BOZP jsou obsaženy ve Směrnici rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která upravuje poskytování informací a pokynů pro zaměstnavatele, školení zaměstnanců aj. Další předpisy související se školením BOZP jsou Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání a Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (Václavková, 2007) • Školení zaměstnanců týkající se problematiky BOZP musí být provedeno v pracovní době. • Zaměstnanec, který úspěšně neabsolvoval školení, nesmí zahájit práci. Vedoucí zaměstnanec mu ji tedy nesmí přidělit, neboť pro ni nesplňuje stanovené kvalifikační požadavky. • Školení musí být zajištěno vždy při nástupu nového zaměstnance do zaměstnání, při změně pracovního zařazení, druhu práce, technologických či pracovních postupů nebo při zavedení nové technologie nebo při změně výrobních a pracovních prostředků. • Obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP si určuje zaměstnavatel sám, ale osnova musí vždy odpovídat konkrétním podmínkám ve firmě. Součástí osnovy by měl být i vzor dokumentu sloužící jako prezenční listina. (Neugebauer, 2010)

42

Ve firmě Měšťanský pivovar probíhají školení: 1. vstupní 2. průběžná V roce 15. 3. 2006 se konalo odborné školení BOZP na obsluhu zásobníku na tekutý dusík. Toto školení je řádně zaevidováno a prezenční listina je součástí dokumentace BOZP v podniku. Průběžně se konají i další školení týkající se této oblasti a ty jsou zaznamenávány včetně prezence zaměstnanců a dokumentace je řádně uložena k případné kontrole. Dne30. 8. 2911 se konal odborný seminář na téma „BOZP pro mistry a ostatní řídící pracovníky“. Lektorem tohoto semináře (školení) byl Ing. Luboš Kňazovický, inspektor BOZP pro Pardubický kraj. Náplní semináře bylo seznámení účastníků s hlavními body BOZP – právní rámec bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, prevence rizik, pracovní úrazy, pracovní právo, organizace práce, práva a povinnosti vedoucích zaměstnanců, práva a povinnosti zaměstnanců a ukázky z praxe. Díky souhlasu vedení firmy jsem měla možnost, stejně jako zaměstnanci na vedoucích pozicích, účastnit se školení. Školení hodnotím jako přínosné, neboť zde byly objasněny praktické příklady z kontrol IBP v různých podnicích a na příkladech byly ukázány chyby jak na straně podniků, tak na straně zaměstnanců. Kopie certifikátu ze školení je součástí přílohy.

5.6 Kontroly IBP Zajišťováním a prováděním požadavků BOZP stanovaných právními předpisy, jakož i požadavků na zajištění BOZP, jež si zaměstnavatel stanovuje sám, je kontrolování několika subjekty – orgány Inspekce práce, orgány ochrany veřejného zdraví a odborovými orgány. V čele Inspekce práce je Státní úřad inspekce práce, který sídlí v Opavě a řídí oblastní inspektoráty práce působící ve většině případů pro dva kraje. (Neugebauer, 2010) V příloze k zákonu č. 251/2005 Sb. Označení, sídla a působnost oblastních inspektorátů práce je uvedeno, že oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové vykonává působnost v Královéhradeckém kraji a v Pardubickém kraji.

43

5.7

Hodnocení finanční náročnosti BOZP v podniku

5.7.1 Finanční vyčíslení opatření navrhnutých v identifikaci rizik

Tabulka č. 5: Finanční vyčíslení opatření navrhnutých v identifikaci rizik (Zdroj: vlastní práce autora)

Navrhnuté opatření

Cena (bez DPH)

OOPP – boty s protiskluzovou podrážkou bezpečnostní polobotky s

721,00

ochranou špičkou a s ochranou proti elektrostatickému náboji OOPP rukou 2ks

64,00

OOPP dýchacích cest, filtrační polomaska CN FFP3 RD - skládací

49,00

OOPP proti chladu Zimní rukavice: zimní kombinované rukavice, pánské

87,70

Zateplená nepromokavá bunda

686,00

Stěrky na podlahu rampy s gumovou lištou

400,00

Odnímatelná protivětrná překážka

900,00

Bezpečnostní tabulky plechové, 5 ks

500,00

Zábradlí

3 000,00

Bezpečnostní mříže do dveří:

1 000,00

Varná konvice pro přípravu teplých nápojů:

500,00

Školení o práci s elektrickými zařízeními - dvouhodinové

1 000,00

Celkem

8 907,70

V tabulce č. 5 je uvedena finanční náročnost v případě zavedení návrhu opatření dle hodnocení rizik z tabulky č. 2. Ceny jsou kalkulovány na základě ceníkových cen katalogů s OOPP, využívaným firmou Měšťanský pivovar v Poličce, a. s. Skutečné náklady by však byly v konečné míře závislé na počtu pracovníku na pracovišti vrátnice a výdejny piva. Nutno však počítat s faktem, že některé OOPP mají zaměstnanci již nyní k dispozici a uvažovalo by se jen o případné výměně za vhodnější dle zvolených opatření. 5.7.2 Náklady na BOZP, vertikální a horizontální analýza Agenda BOZP se dá důkladným prozkoumáním účetních knih a výkazů zisku vyjádřit i peněžně.

44

Tabulka č. 6:

Náklady na BOZP v letech 2009 – 2011(Zdroj: výkaz zisku a ztrát Měšťanského

pivovaru v Poličce, upraveno autorem)

Výše nákladů v jednotlivých letech (V Kč bez DPH)

Druh nákladu 2008 OOPP

2009

2010

2011

celkem

95 875,40

86 447,89

94 564,55

90 475,01

367 362,90

Požární bezpečnost

5100,00

5 236,00

5 880,00

7 800,00

24 016,00

Poradenství BOZP

39 385,50

45 220,00

66263,00

48 095,50

198 964,00

Zdrav. prohl. zam.

10 090,00

10 470,00

12830,00

9 850,00

43 240,00

Zákon. úraz. poj.

81 857,00

87 457,00

85557,00

87 238,00

342 109,00

Revize

25 285,00

18 495,00

26999,00

36 926,50

89 210,50

Pokuty

-

-

-

-

-

257592,9

234830,89

292093,55

280385,01

865938,40

Celkem

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. se skládá ze čtyř částí a to: Pivovaru, PIVO SERVISU Polička, s.r.o., HOTELU PIVOVAR, s.r.o. a PIVOBARU, s.r.o. Pro zjednodušení a názornost v následující tabulce srovnání nákladů jsou uváděny částky za všechny čtyři jednotky dohromady, neboť vzhledem k návaznosti jednotek na sebe by bylo zbytečné a neobjektivní hodnotit každou zvlášť. Komentář k jednotlivým nákladům:

1. Náklady na OOPP OOPP jsou v průběhu roku přidělovány zaměstnancům dle druhu výkonu činnosti a při výběru a rozdělování se vychází ze zákoníku práce. Rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků upravuje nařízení vlády č. 495/2001 Sb. Pro výběr vhodných OOPP je nutné provést hodnocení rizik podle přílohy č. 1 a vyhodnotit konkrétní podmínky práce. Po vyhodnocení je proveden výběr dle přílohy č. 2 a 3. 2. Požární bezpečnost je v podniku zajišťována externě paní Ing. Stodolovou, která poskytuje každoročně i školení o požární bezpečnosti. 3. školení a poradenství v BOZP Je zajišťováno firmou pana Ing. Sedláčka – externího bezpečnostního technika. Vzhledem k tomu, že školení, poradenství a revize bývají účtovány najednou, proto jsou zapsány výdaje dohromady. 4. zdravotní prohlídky a náklady s nimi spojené se každoročně liší dle počtu nově příchozích pracovníků a podle konců lhůt k pravidelným lékařským prohlídkám v závislosti na pracovní pozici pracovníků. 45

5. zákonné pojištění zaměstnanců: zde zahrnuje celkové úrazové pojištění všech zaměstnanců podniku. Kolísá dle počtu zaměstnanců a dle aktuální výše pojištění. Každý zaměstnavatel musí mít uzavřené zákonné pojištění za škody způsobené pracovním úrazem nebo nemoci z povolání podle § 205 zákoníku práce. 6. pokuty ve sledovaném období nebyly podniku uloženy žádné pokuty v oblasti BOZP.

Náklady na mycí a dezinfekční prostředky jsou v průběhu roku účtovány do ostatních nákladů a vzhledem k celkové rozsáhlosti účetnictví v podniku by bylo velmi náročné určit, které konkrétní mají souvislost s BOZP. Proto je tato položka v tabulce vypuštěna.

Celkové náklady za rok 2008 činily 237 592,40 Kč. Celkové náklady za rok 2009 činily 234 830,89 Kč. Celkové náklady za rok 2010 činily 292 093,55 Kč. Celkové náklady za rok 2011 činily 280 385,01 Kč.

Tabulka č. 7 : Horizontální analýza nákladů v oblasti BOZP (Zdroj: vlastní práce autora)

09/08

09/08

10/09

10/09

11/10

11/10

(Kč)

(%)

(Kč)

(%)

(Kč)

(%)

- 9427,51

- 9,83

8116,66

9,39

-4089,54

-4,32

Požární bezp.

136,00

2,66

644,00

12,3

1920,00

32,65

Porad. BOZP

5835,00

14,82

21403,00

46,53

-18167,50

-27,42

Zdrav.prohl. zam.

380,00

3,77

2360,00

22,54

-2980,00

-23,23

Úraz.zákon. poj.

5600,00

6,84

-1900,00

-2,17

1681,00

1,96

Revize

-6790,00

-26,85

8504,00

45,98

9927,50

36,77

Pokuty

-

-

-

-

-

-

Celkem

- 22762,01

-8,84

57262,66

24,38

-11708,54

-4,01

Položka OOPP

Horizontální analýza nákladů zachycuje změny jednotlivých druhů nákladů v oblasti BOZP a nákladů na BOZP celkem mezi jednotlivými lety. Změny jsou vyjádřeny jak absolutně, tak relativně. Komentář:

1. Náklady na OOPP: Nejvíce vzrostly mezi lety 2009-2010 a to o 9,39%. Jejich výše mezi lety klesá a stoupá dle aktuální potřeby obnovy OOPP pro zaměstnance na základě kontroly vedoucích zaměstnanců či žádosti zaměstnanců o nové OOPP. 46

2. Požární bezpečnost: Náklady spojené se zajištěním požární bezpečnosti – revizí hasicích

přístrojů,

kontroly zabezpečení

bezpečnosti

a školení

zaměstnanců

v jednotlivých letech rostou a největší nárůst byl zaznamenán mezi lety 2010-2011 a to o 32,65%. 3. školení a poradenství v BOZP: Náklady vynaložené na školení a poradenství v BOZP zajišťované panem Ing. Sedláčkem jsou v jednotlivých letech ovlivněny počtem revizí a v roce mezi lety 2009-2010 vzrostly z důvodu rekonstrukce sklepu včetně pořízení nových technologií, které musely projít revizemi. Mezi těmito lety vzrostly náklady o 46,53%. 4. zdravotní prohlídky se mění v závislosti na počtu zaměstnanců a periodách prohlídek každého zaměstnance. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán mezi lety 2009-2010 a to o 22,54%. 5. Úrazové zákonné pojištění zaměstnanců: 6. Revize:Revize jsou prováděny externím bezpečnostním technikem panem Ing. Sedláčkem v závislosti na revizním plánu jednotlivých vyhrazených zařízení. Z tohoto důvodu se v jednotlivých letech liší i náklady na revize vynaložené. Růst nákladů na revize v posledních letech souvisí i se zaváděním nových technologií a nutnosti kontroly jejich stavu. 7. Pokuty: Ve sledovaném čtyřletém období nebyly uděleny žádné pokuty v souvislosti s BOZP. Tabulka č. 8: Vertikální analýza nákladů v oblasti BOZP – procentuální vyjádření jednotlivých nákladů k nákladům celkovým (Zdroj: vlastní práce autora)

Položka OOPP

2008

2009

2010

2011

37,20

36,80

32,37

32,26

Požární bezpečnost

2,01

2,22

2,02

2,78

Poradenství BOZP

15,41

18,41

22,69

17,15

3,89

4,46

4,39

3,51

31,79

30,24

29,29

31,13

9,81

7,87

9,24

13,17

100,00

100,00

100,00

100,00

Zdrav.prohl. zaměstnanců Zákonné pojištění Revize Celkem náklady na BOZP

Vertikální analýza nákladů společnosti je založena na procentním rozboru finančních výkazů, znázorňuje % podíl položek na celku. Největší finanční zátěží jsou v oblasti BOZP pro firmu ve všech letech náklady na pořízení OOPP. Ty představují průměrně jednu třetinu nákladů v oblasti BOZP. Další významnou položku tvoří 47

zákonné úrazové pojištění zaměstnanců, které se v jednotlivých letech pohybuje v rozmezí od 29,29 - 37,24% v závislosti na aktuálním počtu zaměstnanců. Náklady na školení a poradenství v BOZP představují asi jednu pětinu nákladů a jsou variabilní dle počtu školení a individuálních potřeb konzultací s panem Ing. Sedláčkem. S nimi související náklady na revize byly nejvyšší v roce 2011, kdy byla nutná revize nově zrekonstruovaného sklepu. Náklady spojené se zajištěním požární bezpečnosti jsou ve všech letech podobně vysoké a pohybují se okolo 2 %.

Tabulka č. 9: Podíl nákladů na celkové náklady podniku v Kč bez daně (Zdroj: vlastní práce autora)

Položka Náklady na BOZP

2008

2009

2010

2011

257592,9

234830,89

292093,55

280385,01

95 278 566,83

88 038 299,29

85 866 491,80

91 351 780,78

celkem Celkové náklady firmy Podíl v %

0,27

0,26

0,34

0,30

V tabulce č. 8 jsou uvedeny náklady společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. v souvislosti s BOZP v letech 2008, 2009, 2010 a 2011. Tyto náklady jsou porovnány s celkovými náklady společnosti. V tabulce je zcela zřetelné, že náklady spojené s BOZP jsou vůči celkovým nákladům podniku naprosto zanedbatelné. Původně vypadající vysoké položky v závěru tvoří průměrně 0,3 %.

5.8 Srovnání zajištění BOZP externě nebo samotným podnikem V případě, že by se podnik rozhodoval, zda si zabezpečit zajištění BOZP vlastními silami, je nutné vzít v úvahu velmi vysoké počáteční náklady spojené nejen s proškolením jednoho zaměstnance, ale i s nutným vybavením kanceláře, včetně počítačové techniky a potřebného softwarového programu. Dalším rizikem je využití získaného osvědčení zaměstnancem pro soukromé účely, kdy mnoho bezpečnostních techniků se ve svém volném čase věnuje poradenství v oblasti BOZP. V některých případech z praxe došlo i k využívání pracovní doby k práci na soukromých zakázkách.

5.8.1 Náklady spojené se zajištěním BOZP pokud si jej podnik zajišťuje sám: Tabulka č. 10: Náklady spojené se zajištěním BOZP pokud si jej podnik zajišťuje sám

48

(Zdroj: vlastní práce autora)

Náklad

Cena (v Kč bez DPH)

Plat bezpečnostního technika:

289 440,00 Hrubá mzda

18 000

Zdravotní pojištění

1 620

Sociální pojištění

4 500

Celkem za rok:

24 120 x 12

Zkoušky pro získání osvědčení

42 000,00

Software: Rizika všeobecná

12 000,00

Nutné vybavení: PC

15 000,00

Multifunkční tiskárna

8 000,00

Vyhlášky, normy, zákony, nařízení:

5 000,00

Telefon 1000 Kč měsíčně

12 000,00

Celkem

383 440,00

V tabulce č. 10 jsou uvedeny náklady, jejichž ceny jsou uváděny na základě ceníků autorizovaných prodejen a školicích středisek. Největším nákladem pro podnik by byl plat bezpečnostního technika a to 289 440 Kč ročně včetně sociálního a zdravotního pojištění, které je podnik povinen za zaměstnance odvádět. Při své práci se bezpečnostní technik neobejde bez potřebného softwaru Rizika všeobecná. Tento software podléhá aktualizacím a v některých případech je třeba za ně platit, což by byl případný náklad do budoucna. V ceně za zkoušky a získání osvědčení je již započítaná strava, cestovné a ubytování v místě konání zkoušek. Na základě úspěšného složení zkoušek získá technik i software SIBLEX, který je nutný pro identifikaci rizik a vedení agendy BOZP. Každých pět let se musí podstoupit zkouška v oblasti znalostí BOZP, která v současné době stojí 8700 Kč. V případě nevykonání zkoušky ať první nebo po pěti letech je v případě nutnosti opakování cena 8000 Kč. Je však možnost domluvit se se zaměstnancem, že v případě opakování zkoušek si je bude hradit sám. Součástí vybavení kanceláře musí být i počítač a multifunkční tiskárnou, která je nezbytná pro plnění povinností související s dokumentací BOZP v podniku. Cena za vyhlášky, normy, zákony a nařízení je pouze orientační, neboť některé dokumenty a zákony jsou k dispozici na stránkách Ministerstva vnitra, ale například normy se musí zakoupit v papírové podobě a je zakázáno je kopírovat.

49

5.8.2 Náklady spojené se zajištěním BOZP pokud podnik využívá externí poradenskou firmu: Tabulka č. 11 : Náklady spojené se zajištěním BOZP pokud podnik využívá externí poradenskou službu (Zdroj: vlastní práce autora)

Položka

Cena (v Kč bez DPH)

Revize Školení a poradenství: BOZP

36 926,50

Celkem

85 022,00

48 095,50

Tabulka č. 11 zachycuje náklady spojené se zajištěním BOZP pokud podnik využívá externí poradenskou firmu. Pro aktuálnost jsou v tabulce uvedeny údaje za loňský rok 2011.

Závěrem lze konstatovat, že ať se mohly náklady na BOZP na první pohled zdát vysoké, ve srovnání s celkovými náklady bylo zřejmé, že jsou v podniku téměř nevýznamnou finanční položkou. Pokud by i přesto chtěl podnik vést agendu BOZP vlastními silami, při analýze nákladů by zjistil, že by musel vynaložit mnohem více finančních prostředků, než při spolupráci s externí firmou. Je totiž nutné bezpečnostnímu technikovi platit každý měsíc mzdu bez ohledu na to, zda je plně vytížen. Taktéž se podnik musí postarat se o to, aby byl řádně zaškolen a získal osvědčení a poskytnout vybavení kanceláře nutné k výkonu jeho práce. Tyto položky jsou ve srovnání s vedením dokumentace BOZP mnohonásobně vyšší i když vezmeme v potaz, že školení je jen jednorázová záležitost. Lze tedy doporučit i nadále spolupracovat s externí firmou, neboť tím podnik ušetří.

50

6

ZÁVĚR Tato bakalářská práce se věnuje zkoumání problematiky bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci a závěry této práce jsou v současnosti uplatněny v Měšťanském pivovaru a.s. v Poličce. V první části byla stručně shrnuta historie vývoje bezpečnosti práci až po současnou situaci v České Republice včetně výhledu do budoucna. Dále zde byly uvedeny nejdůležitější právní předpisy související s BOZP a z nich plynoucí základní povinnosti zaměstnavatele, vedoucích zaměstnanců a zaměstnanců na úseku BOZP. Byla nastíněna charakteristika BOZP ve středním podniku a problematika jejího zajištění. Rozsáhlejší část tvořil popis prevence rizik, na níž bylo navázáno v praktické části. Byl zde zmíněn i vztah k ekonomice podnikání. Závěrečná část literární rešerše byla věnována popisu preventivní zdravotní prohlídky v podniku. Ve druhé části práce „Materiál a metodika“ byly popsány postupy použité při vypracování praktické části bakalářské práce. Současně byla kompletně popsána metoda JBM, která byla vybrána při posuzování rizik. V části „Výsledky“ byla popsána zaměstnanecká struktura v Měšťanském pivovaru a.s., členění na dceřiné firmy. Byl zde zjištěn současný stav dokumentace BOZP v podniku a hodnocení rizik. Na základě zhodnocení využívané metody došlo k navržení hodnocení rizik dle metody JBM, která se jevila jako komplexnější a objektivnější. Pro srovnání byl uveden příklad hodnocení rizik pro pracoviště výdej piva – vrátnice. Současná kategorizace prací vedena pro jednotlivé pracovní pozice na samostatných listech byla pro přehlednost shrnuta do jedné tabulky, která bude sloužit pro rychlejší orientaci a případnou kontrolu. Taktéž se práce zabývala současným stavem evidence pracovních úrazů, které byly do této doby na základě kontroly knihy úrazů evidovány nedostatečně a bez návrhu opatření, což by v případě externí kontroly v podniku mohlo vést k mnohatisícovým pokutám. Byl uveden příklad současné evidence tří pracovních úrazů a na základě jejich nedostatků byla vypracována „Legenda ke správnému vyplňování Knihy úrazů“. Práce se zabývala i školeními BOZP a zda jsou správně prováděna i v Měšťanském pivovaru a.s. Lze konstatovat, že firma školí své zaměstnance a vedoucí pracovníky pravidelně, o čemž se mohla autorka sama přesvědčit na školení „BOZP pro mistry a ostatní řídící pracovníky“, jehož se autorka osobně zúčastnila. Další důležitou částí práce tvořilo hodnocení finanční náročnosti BOZP v podniku, jelikož je nutným ekonomickým výstupem této práce a objektivně zobrazuje poměr nákladů vynaložených na oblast BOZP v podniku vzhledem k celkovým 51

nákladům. V souvislosti s vyjádřením finanční zátěže představující pro podnik zajištění BOZP je využito vertikální a horizontální analýzy nákladů a zhodnocení podílu těchto nákladů s celkovými. Ač se mohly náklady na BOZP v jednotlivých letech zdát vysoké, závěrečné srovnání s náklady celkovými ukázalo, že činí jen cca 0,3 % všech nákladů. Lze konstatovat, že prevence v této oblastí se jednoznačně vyplatí i po stránce finanční. Jedním z výsledků je i srovnání finanční náročnosti vedení BOZP podnikem samostatně a náročnost při využití služeb firem poskytujícím poradenství v oblasti bezpečnosti práce. Vzhledem k zjištěné náročnosti zajištění BOZP je vhodné využití služeb firem orientovaných na danou problematiku. Měšťanský pivovar a.s. již čtvrtým rokem spolupracuje s firmou pana Ing. Sedláčka, která se stará o správnost a kompletnost v této oblasti. Veškerou odpovědnost vůči kontrolním orgánům však přesto má sama společnost a proto je nutné dohlížet na správnost a aktualizaci pověřeným podnikovým bezpečnostním technikem. Do současnosti neměl podnik s plněním požadavků na organizaci a zajištění BOZP žádný významný problém. Je však nutná neustálá informovanost o novinkách z oblasti bezpečnosti práce a aktualizace rizik spojených s výkonem práce. Aby byl podnik i nadále bezpečný, je nutná spolupráce nejen zaměstnavatele s kontrolními orgány, ale i se samotnými zaměstnanci, od kterých se očekává obecná informovanost, ukázněnost a dodržování zásad BOZP. V době tisku této práce došlo ke změně některých právních předpisů v oblasti BOZP, z nichž nejdůležitější je momentálně zákoník práce platný od 1. 1. 2012, ale výsledky práce tyto změny výrazně neovlivnily.

52

7

POUŽITÁ LITERATURA

ČERMÁK, Jaroslav. Bezpečnost práce : aktualizované okruhy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vyd. 1. Praha: Eurounion, 2008. 710 s. ISBN: 978-80-7317-071-4 DANDOVÁ, Eva. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v otázkách a odpovědích : [podle právního stavu ke dni 16. února 2004] : 248 otázek a odpovědí z praxe. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2004. 123 s. ISBN 80-7357-007-6 NEUGEBAUER, Tomáš. Bezpečnost práce v praxi: Vyhledávání a vyhodnocení rizik v praxi.Vyd. 1. Prah : ASPI, 2008. 88 s. ISBN 978-807357-356-0 NEUGEBAUER, Tomáš. Průvodce problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vyd. 1. Prah : BMSS-Start, 2010. 79 s. ISBN 978-80-8614062-9 NOVÁK, Otto. Bezpečnost práce a 50 let VÚBP . Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2004. 50 s. ISBN 80-239-3795-2. SVOBODOVÁ, Lenka; ŠVECOVÁ, Milada. Výzkum BOZP v kostce inspirace pro praxi: výsledky výzkumu Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v.v.i.. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2008. 105 s. ISBN 978-80-86973-01-2 ŠENK, Zdeněk. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: prakticky a přehledně podle normy ČSN OHSAS 18001: 2008 . Vyd. 1. Olomouc: ANAG, 2009. 279 s. ISBN 978-80-7263-551-1. ŠKRÉTA, Karel. Bezpečný podnik: Požadavky na OOPP a na jejich poskytování zaměstnancům. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2007. 20 s. ISBN 978-80-86973-69-2 VÁCLAVKOVÁ, Lucie. VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. PODNIKOHOSPODÁŘSKÁ FAKULTA. 3PA548 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci : (předmět vedlejší specializace Bezpečnost práce o rozsahu 6 EC): učební pomůcka pro magisterské navazující studium oboru Podniková ekonomika a management v distanční formě [CD-ROM]. Praha: Oeconomica, 2007, 117 s., 31. 8. 2007 [cit. 3. 1. 2012]. ISBN 978-80-245-1290-7.

53

[kolektiv autorů]. Bezpečný podnik: příručka pro posuzování úrovně podnikového řízení bezpečnosti práce / Praha : Český úřad bezpečnosti práce, 2001. 37 s. ISBN: 80901654-9-4.

Periodika HANÁKOVÁ, Eva. Bezpečnost práce v malé firmě - jeden příklad dobré praxe. Bezpečnost a hygiena práce. Praha: Wolters Kluver ČR, a. s., 2011, 2011(2), 4. Webové stránky: Povinnosti vedoucího zaměstnance. BOZP aktuálně [online]. 2011, 1 [cit. 2011-06-08]. Dostupné z: http://www.bozpaktualne.cz Hodnocení pracovních rizik: PREVENCE RIZIK - VZTAH K EKONOMICE PODNIKÁNÍ. PREVENTA [online]. 2012(1), 1 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://www.preventamb.cz/hodnoceni-pracovnich-rizik.php#top Metoda JBM. Útvar BOZP a PO VFN [online]. 2011[cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://bozppo.vfn.cz/metoda_JBM.htm Dostupné z: http://www.vubp.cz Sortiment. Měšťanský pivovar v Poličce [online]. 2010[cit. 2011-09-19]. Dostupné z: http://www.pivovar-policka.cz Definice malého a středního podnikatele. CZECHINVEST [online]. 2011[cit. 2012-0108]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/definice-msp Konzultace

s

bezpečnostním

technikem

panem

bezpečnostním technikem panem Ing. Sedláčkem.

8

SEZNAM ZKRATEK

BOZP

bezpečnost a ochrana zdraví při práci

OOPP

osobní ochranné pracovní prostředky

ZP

zákoník práce

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

IBP

inspektorát bezpečnosti práce

54

Ing.

Kozákem

a

externím

9

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1:

Ukázka z knihy posouzení rizik. (Zdroj: Kniha posouzení rizik)

Tabulka č. 2:

Identifikace a komplexní vyhodnocení rizik dle metody JBM. (Zdroj:vlastní práce autora)

Tabulka č. 3 :

Kategorizace prací. (Zdroj: Kategorizace prací)

Tabulka č. 4:

Legenda k vyplňování Knihy úrazů. (Zdroj: vlastní práce autora)

Tabulka č. 5:

Finanční vyčíslení opatření navrhnutých v identifikaci rizik. (Zdroj: vlastní práce autora)

Tabulka č. 6:

Náklady na BOZP v letech 2009 – 2011.(Zdroj: výkaz zisku a ztrát Měšťanského pivovaru v Poličce, upraveno autorem

Tabulka č. 7 :

Horizontální analýza nákladů v oblasti BOZP. (Zdroj: vlastní práce autora)

Tabulka č. 8:

Vertikální analýza nákladů v oblasti BOZP – procentuální vyjádření jednotlivých nákladů k nákladům celkovým. (Zdroj: vlastní práce autora)

Tabulka č. 9:

Podíl nákladů na celkové náklady podniku v Kč bez daně. (Zdroj: vlastní práce autora)

Tabulka č. 10 : Náklady spojené se zajištěním BOZP pokud si jej podnik zajišťuje sám. (Zdroj: vlastní práce autora) Tabulka č. 11 : Náklady spojené se zajištěním BOZP pokud podnik využívá externí poradenskou službu. (Zdroj: vlastní práce autora)

10 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1:

Vliv zvyšování úrovně BOZP na růst produktivity práce. (BHP 2011)

Obrázek č. 2:

Postup při prevenci rizik. (Václavková, 2007)

Obrázek č. 3:

Schéma ideálního stavu provázanosti mezi podnikatelem a technikem bezpečnosti práce. (Preventa, 2011)

Obrázek č. 4:

Příklad příkazů související s povinností nošení OOPP na pracovišti. (Václavková, 2007)

Obrázek č. 5:

Logo společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

11 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1:

Osvědčení o absolvování vzdělávacího kurzu „BOZP pro mistry a ostatní řídící pracovníky“.

Příloha č. 2:

Protokol č.1/2008 o určení vnějších vlivů vypracovaný odbornou komisí.

Příloha č. 3:

Pokyny pro obsluhu zvedací plošiny TZP – 1600.

Příloha č. 4:

Pokyny k ovládání sušárny vzduchu.

Příloha č. 5:

Vzor záznamu o školení o BOZP pro zaměstnance.

Příloha č. 6:

Tabulka pro vyhodnocení rizik pro výběr a použití OOPP.

55

12 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Osvědčení o absolvování vzdělávacího kurzu „BOZP pro mistry a ostatní řídící pracovníky“

Příloha č. 2: protokol č.1/2008 o určení vnějších vlivů vypracovaný odbornou komisí

Protokol č. 1/2008 o určení vnějších vlivů vypracovaný odbornou komisí Měšťanského pivovaru v Poličce a.s. Pivovarská 151 Polička. Složení komise : předseda členové

Witz Karel ing. – předseda představenstva Kozák Jan ing. – technolog Godovský Patrik – požární technik Sedláček Josef – bezpečnostní technik Havlík Vladimír – revizní technik elektro ev.č.2050/6/05/R-EZ-E2/A

Sklad kyselin :

Zděná, odvětraná místnost, ve které se skladují kyseliny v množství cca 300 litrů. AF4, AA5, AB5, BA1, BD1, CA1, CB1 – prostor zvlášť nebezpečný

Sklad olejů :

Zděná, odvětraná místnost, ve které se skladují oleje v množství cca 200 litrů. AA5, AB5, BA1, BE2N3, BD1, CA1, CB1 – prostor zvlášť nebezpečný

Venek :

Všechny venkovní prostory AB8, AF2, BA1, AN2, AS2, BD1, – prostor nebezpečný

Lahvárna – sklad plných lahví a sklad prázdných lahví, spilky, spojovací chodba sklepů, ležácké sklepy č.1,2,3,4,5,6, sudová stáčírna, filtrace křemeliny, nová strojovna chlazení : Prostory s nízkou teplotou, ve kterých dochází ke kondenzaci vody na kovových částech a ke spadu kapek, tvoří se souvislý povlak na podlaze, podlaha se oplachuje vodou, obsluha je v dotyku s velkými kovovými hmotami AA5, AB5, AD2, AD3, AD4, AF3,BA1, BC3, CA1, CB1 – prostor zvlášť nebezpečný Sklad prázdných sudů : Zastřešený prostor s venkovní teplotou, skladují se zde prázdné sudy navršené do výše. AA4, AB7, AF1, BA1, BC1, BD1, CA1, CB1 – prostor zvlášť nebezpečný Schodiště u nové spilky, šikmá chodba do sklepů za dveřmi : Prostory ve kterých dochází ke kondenzaci vody na kovových částech a ke spadu kapek, netvoří se souvislý povlak vody na zemi. AA4, AB5, AD2, BA1, BC1, BD1, CA1, CB1 – prostor zvlášť nebezpečný Varna :

Prostor, kde dochází k úniku páry, která se sráží na kovových konstrukcích, dochází ke spadu kapek, které netvoří souvislý povlak na zemi. AA5, AB5, AD2, AD3, AD4, BA1, BC3, BD1, CA1, CB1 – prostor zvlášť nebezpečný

Sladové půda, prostor šrotovníku, sklad cukru, místnost váhy, místnost před váhou Prostor, kde dochází k usazování hořlavého organického prachu ve vrstvě menší než 1 mm, skladují se zde hořlavé látky. AA4, AB5, BA1, BE2N2, BC1, BD1, CA1, CB1 – prostor bezpečný Zatřídění vnějších vlivů bylo provedeno podle ČSN 33 2000-3 a ČSN 33 2000-5-51. V ostatních nevyjmenovaných prostorech jsou vnější vlivy na elektrické zařízení normální, a tudíž není podle výše citovaných ČSN nutno na tyto prostory vypracovávat protokol. V Poličce 25. 1. 2008 Komise: Podpisy předsedy a členů:

Příloha č. 3: Pokyny pro obsluhu zvedací plošiny TZP – 1600

POKYNY PRO OBSLUHU ZVEDACÍ PLOŠINY TZP – 1600 • Před zahájením provozu je nutno zkontrolovat technický stav plošiny, ověřit funkci ovladače a bezpečnostního rámu. • Zvedací plošinu smí obsluhovat pouze pracovník, který je pro obsluhu prokazatelně vyškolen, prakticky zaučen a seznámen s předepsaným postupem práce pro konkrétní provozní podmínky. • Pohyb plošiny je ovládán samovratnými tlačítky na ovladači opatřeném světelnou signalizací. Po zapnutí hlavního vypínače se rozsvítí signálka na ovladači a zařízení je připraveno k provozu. Stisknutím příslušného tlačítka na ovladači je plošina uvedena do činnosti. • Střední tlačítko pro nouzové zastavení lze použít v případě nebezpečného stavu. Odjištění jeho aretace se provede otočením ovladače vpravo. • Břemena je nutno ukládat na stůl rovnoměrně podle obou os a zabezpečit, aby během pohybu stolu nedošlo k porušení stability břemen a jejich samovolnému pohybu nebo pádu se stolu. • Za provozu je nutno dbát, aby se do prostoru pod plošinu nedostaly žádné předměty nebo materiál, kontrolovat, zda z rozvodu hydraulické kapaliny neuniká olej, udržovat čistotu ploch kladek a kontrolovat funkčnost uložení čepů válců a křížení ramen. • Náhodně spadlé předměty pod plošinou je dovoleno odstranit jen tehdy, je-li nůžkový mechanismus opřen na spodních dorazech, které je třeba pro tento účel přetočit do směru podélných nosníků rámu a zajistit v dané poloze šrouby. OBSLUZE JE ZAKÁZÁNO • používat plošinu k jiným účelům než je určeno • bezdůvodně krátkodobě zapínat a vypínat pohyb stolu plošiny • zatěžovat plošinu břemenem o větší hmotnosti, než je její stanovená nosnost • zvedat bez náležitého opatření břemena, která svými rozměry a tvarem ohrožují okolí • zvedat na plošině osoby • najíždět na stůl plošiny s břemeny, není-li prokazatelně známa jejich hmotnost • ponechat dlouhodobě břemena na stole plošiny v nepřítomnosti obsluhy • používat bezpečnostního rámu k ovládání chodu plošiny • používat plošinu, je-li poškozena, nebo je-li porušena funkce bezpečnostního rámu • pokračovat v provozu při zjištění nepravidelné funkce zvedacího ústrojí • vstupovat nebo zasahovat do prostoru zvedacího mechanismu, není-li bezpečně zajištěn proti klesání pomocí mechanických opěrek • provádět jakékoli úpravy a opravy na zvedací plošině • vstupovat na stůl plošin, je-li zvednuta o více než 0,5 m nad okolním terénem • opustit pracoviště obsluhy, není-li plošina ustavena do předepsané polohy a je-li zapnut hlavní vypínač

Příloha č.4: Pokyny k ovládání sušárny vzduchu

Zapínání sušárny vzduchu. • Zkontrolovat, že jsou uzavřeny všechny ventily na rozdělovači i ventil označený „Výstup vzdušníku“. • Ventil označený „Vstup do sušičky“ téměř zavřít, nechat jen velmi mírně pootevřený. • Zapnout řídící jednotku sušičky vzduchu přepínačem do polohy „2“. • Zapnout elektrický ventil na vstupu do sušičky (vypínač na stěně u dveří). • Počkat, než dojde k vyrovnání tlaků mezi oběma vzdušníky. (Přestane být slyšet syčení vzduchu a displej na elektronickém diferenčním manometru na vstupu do sušičky bude ukazovat „Lo“). • Pomalu úplně otevřít ventil označený „Vstup do sušičky“. • Otevřít ventil označený „Výstup vzdušníku“. • Otevřít potřebné ventily na rozdělovači: ventil velmi mírně pootevřít, počkat, až přestane být slyšet syčení vzduchu a poté ventil otevřít úplně. • Zapnutí sušičky vzduchu zaznamenat do provozního deníku. • Pokud během zapínání displej na elektronickém diferenčním manometru změní barvu ze zelené na červenou, poznamenat to do provozního deníku. Vypínání sušičky vzduchu. • Zavřít všechny ventily na rozdělovači. • Zavřít ventil označený „Výstup vzdušníku“. • Vypnout řídící jednotku sušičky vzduchu. • Vypnout elektrický ventil na vstupu do sušičky (vypínač na stěně u dveří). • Vypnutí sušičky vzduchu zaznamenat do provozního deníku. V Poličce, 20. 1. 2005 Vypracoval Jan Kozák provozní technolog

Schválil Jiří Váša Sládek

Příloha č. 5: Vzor záznamu o školení o BOZP pro zaměstnance

(Vzor) Záznam o školení o BOZP pro zaměstnance Č. j.:……………………

Organizace:……………………………………………………………………………… Místo školení:……………………………………………….…………………………... Druh školení……………………………………………………………………………. Školitel:………………………………………………………………………………….. Razítko, podpis školitele:…………………………………… Obsah školení: (viz. Osnova školení) Znalost předpisů ověřena (nehodící se škrtněte): � Formou pohovoru � Formou písemného testu � Formou kombinované zkoušky

Potvrzuji svým podpisem, že jsem byl seznámen s výše uvedenými právními předpisy z oblasti BOZP a budu se jimi řídit.

Jméno a příjmení účastníka:……………………. podpis:………………………… V …………………………………………………… dne …………………….……..

Příloha č. 6: Tabulka pro vyhodnocení rizik pro výběr a použití OOPP Tabulka pro vyhodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků Rizika fyzikální chemická mechanická tepel elektř zářen hlu aeroso tuh kapali ná ina í k ly é ny látk y

1 2 3 4 5 6 7 8

Čá sti těl a

lebka sluch zrak hlava dýchací orgány obličej celá hlava horní ruce konče paže tiny (části) chodidl dolní o konče nohy tiny (části) pokožk a trup/bři cho parente různé rální cesty celé tělo celé tělo

A B C D E F G H I J K L M

N N

9 1 1 0 1

1 1 1 2 3 4

ply nypár y

1 1 17 5 6

biologická bakte para rieziti viry

18

19

plís nebakte ně riální biologic ké antigen y 20

21