MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2012
PETR VRTÍLEK
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Faktory ovlivňující produkci a ekonomiku v chovu dojných koz Bakalářská práce
Vedoucí práce: prof. Dr. Ing. Jan Kuchtík
Vypracoval: Petr Vrtílek
Brno 2012
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Faktory ovlivňující produkci a ekonomiku v chovu dojných koz“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ………………………………………. podpis zpracovatele..…………………….
PODĚKOVÁNÍ Děkuji svému vedoucímu bakalářské práce panu prof. Dr. Ing. Janu Kuchtíkovi, Ing. Jitce Dobrovolné, její rodině a zaměstnancům kozí farmy Dvůr Ratibořice a Ing. Stanislavu Staňkovi, DiS., za cenné rady, odborné materiály, za spolupráci a pomoc při zpracování této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat svým rodičům a bratrovi za podporu během studia a při vypracování této práce.
ANOTACE Chov dojných koz má dlouholetou tradici nejen u nás, ale také v zahraničí a je i odvětvím podnikání (jedním z možných zemědělských činností), které v současnosti zaznamenává v České republice velký rozvoj a zájem, který mají na svědomí sami spotřebitelé, poněvadž jsou to oni, kteří nakupují kozí mléko samotné, ale i výrobky z něho. Důvodem rozvoje je nadprodukce kravského mléka, ale rovněž stoupající poptávka po zdravotně nezávadných a dietetických potravinách, stále stoupající množství lidí s alergiemi na kravské mléko a zvětšující růst po zdravé výživě. Předpokladem tohoto úspěšného podnikání, následného realizovaného prodeje a udržení na trhu je nejen dostatečné množství produkce mléka, ale i dobrá znalost trhu s potravinami, legislativa s ní spojená, odhad rozvoje i jaké produkty budeme dodávat a s jakým finančním zhodnocením, aby naše ekonomická činnost po úhradě všech nákladů přinášela přiměřený zisk, avšak ne na úkor našeho zdraví i stáda koz. Klíčová slova: podnikání, kozí mléko, trh, zisk
ANNOTATION Raising dairy goats has a long tradition not only here but also abroad, and business and industry (one of the possible agricultural activities) that are currently recorded in the Czech Republic and the great development of interest that are responsible for their own consumers, because they are who buy goat's milk itself, but also products from him. The reason for this development is the overproduction of cow's milk, but also rising demand for healthy and dietetic foods, ever-increasing number of people with allergies to cow's milk and increasing the growth of healthy nutrition. A prerequisite of successful business, realized subsequent sales and maintain market is not sufficient in milk production, but also good knowledge of the food market, legislation associated with it, an estimate of development and what products we provide and what financial assessment to ensure that our economic activity after settlement all costs bring a reasonable profit but not at the expense of our health and herd goats. Key words: business, goat milk, market, profit
OBSAH 1
ÚVOD..................................................................................................................... 10
2
CÍL PRÁCE........................................................................................................... 11
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED ..................................................................................... 12 3.1
Koza a její zoologické zařazení ...................................................................... 12
3.2
Domestikace, původ a historie koz ................................................................. 12
3.3
Kozy v mytologii a náboženství ..................................................................... 14
3.4
Chov koz ve světě ........................................................................................... 14
3.5
Chov koz v České republice .......................................................................... 17
3.6
Výživa a krmení koz ....................................................................................... 19
3.7
Pastva koz ....................................................................................................... 20
3.8
Chov koz s produkcí mléka v ekologickém zemědělství................................ 22
3.8.1
Celoroční ustájené chovy s výběhem...................................................... 22
3.8.2
Pastevní chovy s dokrmem ..................................................................... 22
3.9
Mléčná (Dojná) plemena koz chovaná v ČR .................................................. 23
3.9.1
Alpine (A) ............................................................................................... 23
3.9.2
Anglonubijská (AN) ............................................................................... 24
3.9.3
Bílá krátkosrstá (B)................................................................................. 25
3.9.4
Hnědá krátkosrstá (H)............................................................................. 27
3.10
Kozí mléko a jeho vlastnosti........................................................................... 28
3.11
Kozí mléko a jeho vliv na zdraví .................................................................... 29
3.12
Faktory ovlivňující produkci a kvalitu kozího mléka..................................... 30
3.12.1
Úroveň výživy: ....................................................................................... 30
3.12.2
Vliv plemene........................................................................................... 30
3.12.3
Živá hmotnost a tělesné rozměry zvířete ................................................ 31
3.12.4
Věk zvířete.............................................................................................. 31
3.12.5
Pořadí laktace.......................................................................................... 31
3.12.6
Četnost vrhu............................................................................................ 32
3.12.7
Období porodu ........................................................................................ 32
3.12.8
Velikost a tvar vemene + teplota prostředí ............................................. 32
3.13
Legislativa v rámci chovu koz ........................................................................ 33
3.13.1
Nařízení Komise a Rady EHS ................................................................ 33
3.13.2
Nařízení vlády ČR .................................................................................. 33
3.13.3
Oblast zemědělství.................................................................................. 33
3.13.4
Oblast šlechtění, evidence a označování zvířat ...................................... 33
3.13.5
Oblast krmivářství................................................................................... 34
3.13.6
Oblast technologie chovu........................................................................ 34
3.13.7
Oblast potravinářské výroby................................................................... 35
3.13.8
Oblast veterinární péče a péče o pohodu zvířat ...................................... 35
3.14
Dotace v rámci chovu koz .............................................................................. 36
3.14.1
Jednotná platba na plochu (SAPS) a národní doplňkové platby (Top-Up) 37
3.14.2
Národní dotace pro chovatele ovcí a koz................................................ 37
3.14.3
Program rozvoje venkova ....................................................................... 39
3.14.4
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s. (PGRLF) ............... 40
3.14.5
Programy ministerstva životního prostředí............................................. 40
3.15
Ekonomika chovu dojných koz....................................................................... 40
3.16
Náklady........................................................................................................... 41
3.16.1
Budovy, pastviny, zařízení .................................................................. 41
3.16.2
Pořízení stáda koz................................................................................. 41
3.16.3
Krmiva a steliva .................................................................................... 41
3.16.4
Veterinární péče...................................................................................... 42
3.16.5
Dezinfekční prostředky, ostatní materiál ................................................ 42
3.16.6
Ostatní přímé náklady a služby............................................................... 42
3.16.7
Pracovní náklady..................................................................................... 42
3.16.8
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku....................... 43
3.16.9
Odpisy zvířat základního stáda ............................................................... 43
3.16.10
Náklady pomocných činností.............................................................. 43
3.17
Výnosy ............................................................................................................ 43
3.18
Ziskovost v chovu dojných koz ...................................................................... 45
3.19
Sortiment a trh s kozími mléčnými produkty ................................................. 46
3.20
Chov dojných koz a jeho ekonomika z pohledu kozí farmy Ratibořice......... 48
4
ZÁVĚR .................................................................................................................. 50
5
LITERÁRNÍ ZDROJE......................................................................................... 52
6
SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................... 56
7
SEZNAM TABULEK........................................................................................... 56
8
PŘÍLOHY.............................................................................................................. 57
1
ÚVOD
Chov koz má v České republice významnou a bohatou historii. Lze to dokladovat skutečností, že zahájení kontroly užitkovosti dojných koz spadá již do roku 1928 a plynule probíhá dodnes. (FANTOVÁ et al., 2010) Většinou se kozy chovají v ekologických chovech pro produkci kvalitního mléka. Syrové mléko lze využít jako dietní potravinu, velká část mléka se posléze také zpracovává na kvalitní a chuťově dobré sýry. Kozí mléko a výrobky z něho mají vlastnosti, které cení labužníci, dietetikové a především sami spotřebitelé, kteří mají o ně zájem. Mezi hlavní výhody a přednosti kozího mléka patří nutriční a terapeutické hodnoty a vysoká stravitelnost. Velký význam má však také ve výživě dětí a dospělích, trpících alergií na kravské mléko. V menší míře se využívá tuk a syrovátka v kosmetickém průmyslu (FANTOVÁ et al., 2010). O prosperitě tohoto odvětví podnikání v podmínkách tržního hospodářství rozhoduje, jako u jiného podnikání, znovu ekonomika. Chov koz nebude trvale udržitelný, pokud nebude ziskový. Jestliže ve stávajících či nově vznikajících chovech se nepodaří dosáhnout přijatelné míry rentability, spotřebitelské poptávky a udržení se na trhu, čeká tak toto odvětví možný úpadek. (MÁTLOVÁ, 1996). Při založení chovu koz a jeho využití pro podnikatelskou činnost hraje důležitou roli i zájem chovatele o tato zvířata. Chovatel se o ně musí dobře starat a poskytnout jim dostatečnou péči, která se následně projeví v jejich kvalitním mléce a mase. Z těchto produktů se následně vyrobí i prvotřídní výrobky, které najdou uplatnění na spotřebitelském trhu a jsou konkurenceschopné.
10
2
CÍL PRÁCE
Cílem bakalářské práce je zpracování literárního přehledu zaměřeného na chov koz a základní faktory, jako mohou být plemeno, výživa, prostředí, ceny produktu, pracovní náklady aj., které mohou ovlivnit produkci a kvalitu kozího mléka i samotnou ekonomiku chovu dojných koz.
Dalším cílem bakalářské práce bylo prezentovat
legislativu a dotace v oblasti chovu koz a problematiku trhu s kozími mléčnými výrobky. Část těchto podkladů byla získána v rámci mé bakalářské praxe na kozí farmě Ratibořice.
11
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1 Koza a její zoologické zařazení Koza je velice vybíravý tvor, a proto je potřeba pro jejich zdravý chov nutné velké pastevní plochy, což má vliv na jejich kvalitní produkci mléka. Koza si zachovala velké množství přirozených instinktů. Její odolnost proti rakovině a jiným civilizačním chorobám je na rozdíl od ostatních hospodářských zvířat fascinující a obdivuhodná (ANONYM A, 2006). Koza je poměrně přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám a lze jí chovat v místech, kde jiná hospodářská zvířata se nedokáží uplatnit. Převážně se pasou v oblastech s dřevinami anebo s výskytem invazních trav, na území, kde není možné použít kosení, kdy by došlo k poškození chráněných druhů rostlin. Z toho vyplývá, že jsou důležitým prvkem v krajinotvorbě (FANTOVÁ et al., 2010). Zoologicky patří kozy do řádu sudokopytníci, podřádu přežvýkaví, společně s ovcemi, kozorožci do čeledi turovitých a rodu Capra. Divoce žijící formy koz zdomácněli v oblastech Evropy, Asie a i Severní Ameriky. Vyskytují se v několika formách: kozorožec horský, kozorožec walia (habešský), kozorožec dagestánský, kozorožec pyrenejský, kozorožec núbijský, kozorožec sibiřský, kozorožec kavkazský, koza bezoárová a koza šrouborohá (SPÄTH et al., 1996).
3.2 Domestikace, původ a historie koz Kozy společně s ovcemi patří mezi nejstarší domestikovaná hospodářská zvířata. K domestikaci pravděpodobně došlo přibližně před deseti tisíci lety (DUBEN et al., 2006). Nejstarší zprávy o kozách a ovcích můžeme nalézt již 8 800 let př. n. l. u osídlení Zawi Chemi. Další záznamy pocházejí od Jericha a Jordánu z doby kolem roku 7 000 př. n. l. První známky domestikace lze nalézt v Palestině nebo Persii, kde k jejich rozšíření došlo kolem 6 000 až 3 000 př. n. l. přes Asii a Afriku do Evropy. Kozí maso bylo důležitou potravinou chudých lidí a kůže zvířat sloužila na výrobu vodovodního potrubí a na zabalování mrtvol. Nejsou však známky o tom, že byly tyto kozy v této době dojeny. Nejstarší nálezy domestikovaných koz v Evropě pocházejí z lokality Viesenhauser u Stuttgartu (SPÄTH et al., 1996). Předchůdcem dnešních domestikovaných plemen koz, tedy kozy domácí, byla pravděpodobně koza
bezoárová (Capra aegagrus). Rychle a obratně se pohybuje
v horách a někdy též předčí kamzíka. Jejím hlavním znakem jsou rohy v jednoduchém
12
oblouku srpovitě stočené dozadu s dovnitř obrácenými špičkami U obou pohlaví se vyskytují rohy. Tento typ rohů převládá právě u mnoho moderních plemen koz. Vyskytuje se v Evropě, Malé Asii, Střední Asii a na Středním východě. Jejich zbarvení je v létě červenohnědé a v zimě šedohnědé s černou hlavou a bílým spodkem břicha (FANTOVÁ et al., 2010). V Řecku a na Krétě je dokonce založený Národní park, kde právě kozy bezoárové jsou chráněny (SPÄTH et al., 1996). Druhým významným předchůdcem dnešních plemen koz je koza šrouborohá (Capra falconeri), neboli markhur, jejíž rohy jsou šroubovité a stočeny do vývrtky a mají na předku těla, krku a prsou narostlou dlouhou hřívu. Tato koza obývá lesy v Západních Himalájí a je také národním zvířetem Pákistánu (FANTOVÁ et al., 2010). Posledním, ale již vyhynulým předkem domestikovaných koz je Capra prisma, lišící se od kozy bezoárové tvarem rohů, které jsou patrné zvláštně u kozlů (FANTOVÁ et al., 2010). Domestikací divokých koz se vlivem přírodních podmínek a různým způsobem chovu postupem doby vytvořila různá plemena koz, lišící se tvarem těla, ale i užitkovostí a využitím pro lidskou potřebu. Všeobecně jsou kozy vysoce ceněné, poněvadž mohou poskytovat maso, mléko, kůži a v některých oblastech světa i vysoce ceněnou srst. Pokud jde o evropská plemena koz, tak z nich vynikají svoji velmi dobrou dojivostí a statnou postavou kozy švýcarské, ze kterých vznikly evropská dojná plemena koz. V Africe však převažují plemena s masnou užitkovostí a produkce kůží má své ceněné a důležité postavení také v jiných oblastech světa jako je Indie a Čína (FANTOVÁ et al., 2010). Je patrné, že kozy byly prvním užitkovým domestikovaným zvířetem a je to vysvětlováno právě tím, že se divoké kozy vyskytovaly v jihozápadní Asii, kde se rozvíjelo zemědělství nejdříve, a kozy, které jsou velmi odolná zvířata, byly schopny vydržet tlak omezování při domestikaci. Koza byla také daleko vhodnějším zvířetem do lesnatých oblastí než ovce (FANTOVÁ et al., 2010). V době středověku byl chov koz, ale i ovcí velmi důležitý. Již za Karla Velikého museli poddaní chovat kromě koz pro mléko i kozly, aby jejich rohy a kůži mohly odevzdávat. Po třicetileté válce došlo k velké nepříznivé změně, po které začal mít větší význam chov hovězího dobytka (ANONYM A, 2006). Následovaly i změny zákonů, které měly za následek zhoršení podmínek pronájmu pastvin pro chovatele koz. Navíc majitelé lesní půdy nedovolily pást v lese kozy. Souvislost s těmito negativy mělo také i zrušení nevolnictví, období napoleonských válek, krizové roky 1847 - 1848, zrušení roboty, následné stěhování 13
obyvatelstva do větších měst za prací a růst potřeby potravin (HORÁK et al., 2008). Existovaly i důkazy, že chov koz byl podporovaný a kdo si nemohl dovolit chovat krávu, mohl mít alespoň dvě kozy a jedno kůzlátko (SPÄTH et al., 1996). Postupem času však docházelo ke zlepšování hospodářské situace, rozšíření chovu koz a jeho znovunavrácení, díky horníkům, kteří považovali kozí mléko za nejlepší lék proti tehdejší rozšířené tuberkulóze plic. Pro podporu jejich chovu byla založena poblíž Stuttgartu pokusná farma pro chov koz. Výraznému zlepšení a zvyšování stavu koz došlo v Německu ke konci 19. století a to po založení svazu chovatelů koz. V krizových dobách byla koza jako důležitý dodavatel výživy vysoce ceněna mezi chudými obyvateli, malorolníky, dělníky a řemeslníky. A právě z tohoto důvodu byla koza označována za „ krávu chudáků“ (ANONYM A, 2006).
3.3 Kozy v mytologii a náboženství Ve starověku hrála koza v náboženství důležitou roli. Často byla používána jako obětní zvíře. Kozy najdeme často vyobrazené na sarkofázích a nádobách. Téměř vždy se při zmínce o kozách mluví i o mléku, které sloužilo jako oběť Slunci. Pro svůj význam jako zdroj mléka se dostala koza přímo na hvězdnou oblohu (SPÄTH et al., 1996). Je známo, že i poslední egyptská královna Kleopatra používala kozí mléko ke koupeli a pití za účelem blahodárných účinků na pleť a zdraví (HORÁK et al., 2008). Kozí mléko sloužilo rovněž jako pokrm bohů. Mladého Dia kojila mlékem koza Almathea, když jej jeho matka schovala před otcem. V Indii se naopak koza objevuje jako zvíře Tusana, boha Slunce. Naopak u křesťanů, Izraelitů, byla koza spojována s ďáblem, což bylo považováno za znamení temnoty a zla (SPÄTH et al., 1996).
3.4 Chov koz ve světě Stavy chovaných koz ve světě za několik posledních let se postupně zvyšují a dle údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se zvýšily počty koz z 566 milionů v roce 1989 na téměř 700 milionů v roce 1998 (699 994 000 kusů), v roce 2008 dosáhl počet chovaných koz již 861 901 980 kusů. Nejvíce koz se chová v Asii, kde jejich počet se ze 440 milionů v roce 1998 postupně zvýšil na bezmála 514 449 300 kusů v roce 2008. Nejvyšší počet koz je v Číně, ve které bylo chováno v roce 1989 téměř 106 milionů koz. Během dalších let se jejich počet zvýšil na necelých 138 milionů a v roce 2008 činil již 150 milionů. Je to největší populaci koz v jedné zemi na světě, přičemž zde
14
kozy můžeme nalézt ve všech klimatických pásmech (mírném, tropickém i subtropickém) a i v různých nadmořských výškách. Nejvíce se chovají v horských oblastech, poněvadž jsou adaptabilní k nepříznivým klimatickým podmínkám. V jednotlivých oblastech se chovají kozy s různým užitkovým zaměřením. Druhým největším chovatelem koz na světě je Indie, kde bylo v roce 1998 chováno 121 milionu koz a již v roce 2008 dosáhl jejich počet ke 126 milionů. Důvodem jejich počtů v Indii je, že kozy patří společně s ovcemi k důležitému odvětví živočišné produkce. Zvířata se také dobře přizpůsobují místnímu klimatu, překonávání dlouhých vzdáleností za pastvou a nedostatku pastvy a vody. Třetí místo v počtu chovaných koz zaujímá Pákistán, ve kterém se v roce 1998 chovalo téměř 49 milionů koz a v roce 2008 počty dosáhly 46 742 000 kusů. Jejich chov a počet je významný pro ekonomiku celé země, poněvadž se podílejí na celkové produkci mléka v Pákistánu asi 4 %. Chovají se přímo na ulicích měst a na požádání zákazníka se příslušné množství mléka nadojí a použije k přímé konzumaci. V chladných oblastech se posléze mléko dojných koz zpracovává na sýry. V Africe počty koz vzrostly, a to ze 204 milionů v roce 1998 na 291 milionů v roce 2008. Mezi největší chovatele koz patří Súdán s 43 miliony, dále Etiopie s 22 miliony a třetí místo zaujímá Somálsko s 12,7 miliony koz. Jejich chov se soustřeďuje v tropických a subtropických oblastech. Je zjištěno, že v některých oblastech je kozí maso a mléko vysoce ceněno, mnohem více než maso a mléko skotu. V Jižní Americe se početní stavy koz oproti roku 1998 snížily z počtu 36,8 milionu na 21,5 milionu v roce 2008. Největšími chovateli patří Brazílie s 9,5 miliony, Argentina s 4,3 miliony a posléze Peru s 2 miliony kusů koz. V Severní Americe se v posledních letech stav koz zvýšil. V roce 1998 se stavy koz pohybovaly okolo 1,43 milionu a v roce 2008 to již bylo 3,04 milionu, z toho se v USA chová 3 015 000, v Kanadě 30 000 kusů koz. V Oceánii se celkově chová 949 065 koz. Mezi největší chovatele se řadí Austrálie s 518 024 koz, dále Fidži 270 000 koz a Nový Zéland s 95 731 koz. V Evropě v roce 1998 dosahovaly početní stavy koz 18,5 milionu a do roku 2008 se jejich stav snížil na 13 841223 kusů. K poklesu došlo u největšího chovatele, Řecka, a to o půl milionu kusů na 5 545 000. Druhým největším chovatelem je Španělsko, kde se početní stavy chovaných koz pohybují kolem 3 milionů a ve Francii 1 224391 milionu kusů koz (FANTOVÁ et al., 2010). Z důvodu zvyšujícího se zájmu a spotřebitelské
15
poptávky po mléce a mléčných výrobcích se stavy kusů mírně zvyšují a to včetně i České republiky Tab. 1: Stavy koz a kozlů v Evropě v letech 2000 – 2010 (EUROSTAT, 2011) Země/rok Evropská unie (15 zemí)
2000
2001
11 211,60 11 953,50
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Belgie
16,2
22,3
25
-
-
-
-
-
-
-
-
Bulharsko
740
675,3
754,5
725,3
718,1
608,4
549,1
495,5
374,9
360,8
356,3
Česká republika
28
14
13
13
14
18
16,2
16,6
16,7
21,7
-
Dánsko
0
0
0
0
0
0
-
-
-
-
-
Německo
140
160
160
160
170
170
180
180
190
0
0
Estonsko
2,4
3,6
3,9
3,5
3
2,8
3,4
4
2,2
-
-
Irsko
9,9
9,3
8,1
9
9,3
7,7
7,7
7,3
7,8
-
-
Řecko
5 180,00
5 450,00
5 468,00 5 117,00 5 185,00 4 925,60 4 928,70 4 931,00 3 844,00 4 829,00 4 850,00
Španělsko
2 829,00
3 114,00
3 046,70 3 162,10 2 833,00 2 834,90 2 956,70 2 891,60 2 264,90 2 933,80 2 903,80
Francie
1 156,00
1 235,00
1 229,00 1 240,00 1 242,00 1 252,00 1 254,40 1 255,00 1 267,20 1 318,00 1 327,00
Itálie
923
1 024,80
988
961
978
945
955,3
920
957,3
961
982,9
Kypr
345,2
447,1
443,7
407,9
378
329,3
344,9
368,1
318,4
280,8
307,4
Lotyšsko
10,4
11,5
13,2
15
14,7
14,9
14,3
13
12,9
-
-
Litva
23
23,7
22
27,2
26,9
22
20,8
19,7
16,6
14,7
16
Lucembursko
0,7
0,7
1,8
2,4
2,5
2,7
2,4
3,3
2,9
3,3
4,2
Maďarsko
87
90
86
82
74
79
70
67
66
58
75
Malta
-
2,6
5,2
5,4
5,6
6,3
5,7
6,2
5,4
6
5,1
Nizozemí
190
232
268
290
300
310
340
355
390
415
377
Rakousko
56,1
58
57,8
54,6
55,5
55,1
53,1
60,5
62,5
68,2
71,8
Polsko
176,5
-
-
-
-
-
130,4
143,9
136,1
118,8
122,1
Portugalsko
622,8
561,1
538,1
501,9
546,7
551,3
547,4
508,9
-
487,3
474,1
Rumunsko
538
525
633
678
660,7
686,8
727,4
865,1
898,3
917,3
1 240,50
Slovinsko
22
19,9
22
23,3
23
25,5
27,8
28,2
24,2
29,8
-
Slovensko
51,4
40,4
40,2
39,2
39
39,6
38,4
37,9
37,1
35,7
35,3
Finsko
6,7
6,5
5,1
4,8
4,7
6,2
6,1
5,4
5,7
-
-
Švédsko
5
5
5
5,6
5,6
5,6
-
-
0
0
0
Velká Británie
76,2
74,8
-
-
91,5
96
-
-
0
0
0
Chorvatsko
79,4
92,9
96,5
86,1
126,1
134,5
102,9
-
65,1
76,1
75,2
Celkem
13314,9
13899,5
13933,8
13614,3
13506,9
13129,2
13283,1
13183,2
10966,2
12935,3
13223,7
Pozn. údaje jsou uvedeny v tis. ks
16
3.5 Chov koz v České republice V roce 1900 se v historických zemích chovalo celkově 502 000 koz (FANTOVÁ et al., 2010), v roce 1910, přesněji k 31. 12. 1910 jejich počet činil 649 555 koz, přičemž v Čechách 406 302, na Moravě 208 181 a ve Slezsku 35 072 ks koz. V roce 1918, tedy ke 30. 4., činil stav koz u nás 752 519 ks, z toho na Čechy připadalo 514 353 ks, na Moravu 190 383 ks a na Slezsko 47 783 ks. Důvodem zájmu o chov koz souvisel s zvětšující se samozásobou obyvatelstva mlékem a masem během 1. světové války, navíc lze ještě zdůraznit, že v uvedeném období bylo vyvezeno z naších zemí 60 tisíc koz do Haliče, současné území Polska a Ukrajiny (HORÁK et al., 2008). V roce 1920 početní stavy činily 1 291 000 ks, v roce 1930 bylo v předválečném Československu 1 070 363 koz (FANTOVÁ et al., 2010). Z tohoto počtu připadalo okolo 40 % jen na Moravu a Slezsko (HORÁK et al., 2008). Po 2. světové válce se početní stavy udržovaly na vysokém počtu, přibližně okolo 1 592 300 ks, ale během doby se počet chovaných koz postupně snižoval. Např. v roce 1960 byl celkový stav 660 000, v roce 1972 již jen 52 500 kusů. V roce 1989 početní stavy chovaných koz dosáhly 50 000 kusů a postupně se zvyšovaly až do roku 1992, a to na 53 300 ks. Podle statistiky Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v roce 1993 činily stavy koz v České republice 44 500 ks a na Slovensku 25 000 ks. V České republice se největší počet koz choval v roce 1995, což bylo okolo 45 000 ks, stav se však postupně snižoval až na 35 000 ks v roce 1998. Na Slovensku se početní stav chovaných koz mírně zvyšoval až na 50 900 ks v roce 1998. Během posledních deseti let má chov koz malovýrobní charakter. Většina koz byla chována u soukromníků a produkce z chovu koz se spotřebovala přímo u chovatelů a mezi spotřebitele se skoro téměř nedostala. Převládalo zaměření užitkovosti především na mléko. Kozy se chovaly ve všech oblastech, v Čechách, na Moravě, ale i ve Slezsku a vždy byla na vysoké úrovni produkce mléka, vynikající plodnost a ranost zvířat (FANTOVÁ et al., 2010). Na tomto úspěchu měla hlavní zásluhu kontrola užitkovosti koz, která byla zavedena v roce 1927, kdy se poprvé začalo s orientační kontrolou koz na Moravě, přesněji v Blažovicích, Dobromilicích, Hradčanech a Kojetíně. Vlastní kontrola užitkovosti se datuje až od roku 1928, v Blažovicích a Telnici, a pokračuje až do současnosti. Podnět k provádění kontroly užitkovosti koz dal MVDr. Josef Taufer, profesor všeobecné a speciální zootechniky na VŠZ (Vysoké školy zemědělské, v současnosti Mendelova univerzita) v Brně (HORÁK et al., 2008) a v letech 1922 17
1924 i jejím rektorem. Položil též základy k vědeckému zkoumání chovu skotu, zasloužil se o zkvalitnění plemenářské práce, výživy skotu, uplatňoval poznatky dědičnosti zdraví hospodářských zvířat a jsou po něm též pojmenovány koleje Mendelovy univerzity na ulici Jana Babáka v Brně (ČERVENÝ a DOUBEK, 2009). V naší zemí se velikost stád koz pohybuje od několika jedinců až po stovky (FANTOVÁ et al., 2010). Hlavní důvodem jejich chovu je užitkovost na mléko a v menší míře i na maso, zvláště v období Velikonočních svátků. V našich podmínkách je zakládání velkochovů teprve na začátku a je nutné si uvědomit, že založení kvalitních a vysoce produkčních stád je dlouhodobý proces, který vyžaduje dobrou znalost problematiky šlechtění a výživy, ale i technologie a techniky chovu (FANTOVÁ et al., 2010). Tab. 2: Stavy koz a kozlů v ČR v letech 1998 – 2009 (FANTOVÁ et al., 2010) Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Počet kusů 34 861 31 988 31 988 14 306 13 574 12 779 11 912 12 623 14 402 16 222 16 627 16 674
Tab. 3: Stavy koz a kozlů v ČR v letech 2005 – 2011 (eAGRI, 2012) Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Počet kusů 12 623 14 402 16 222 16 627 16 674 21 709 23 263
18
Tab. 4: Počet koz k 1. dubnu 2010 a 2011 podle krajů (ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2011) Území, kraj Česká republika Praha + Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
2010 21 709 3 324 2 965 1 017 1 889 1 849 2 297 1 285 1 179 1 839 1 220 764 602 1 479
2011 23 263 3 515 2 817 972 1 747 1 981 2 102 1 522 1 537 2 842 1 105 797 927 1 399
Rozdíl 1 554 191 -148 -45 -142 132 -195 237 358 1 003 -115 33 325 -80
3.6 Výživa a krmení koz Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících užitkovost a ekonomiku chovu koz je výživa. Ta spolu s chovatelskými podmínkami a zdravotním stavem limituje minimálně ze 70 % právě dosaženou užitkovost chovu koz (DUBEN et al., 2006). Kromě výživy má vliv na užitkovost koz také krmení. Při krmení koz se vychází ze skutečnosti, že koza je přežvýkavec a je náročná na pestrost krmné dávky (VEJČÍK et. al., 1998). Koza má odlišné požadavky na výživu ve srovnání se skotem a ovcemi. Je schopna přijímat větší množství krmiva bohatého na hrubou vlákninu a efektivněji tato krmiva využívat (MÁTLOVÁ, 1996). Základem výživy koz jsou objemná krmiva (DUBEN et al., 2006). Ale při vysoké produkci mléka a intenzivního výkrmu je nutný i příjem koncentrovaného krmiva (FANTOVÁ et al., 2010). Důležitou roli ve výživě a krmení hrají jadrná krmiva. Ty patří mezi krmiva s vysokým obsahem sušiny a živin, které jsou dobře stravitelné. V krmných dávkách koz mají funkci produkční. Využívají se v závislosti na reprodukčním cyklu koz (FANTOVÁ et al., 2010). Krmení koz se dělí na letní a zimní. V letním období tvoří základ krmení objemná krmiva, jako je siláž a seno, a jadrná krmiva. V tomto období se také využívá pastva, jako doplněk krmné dávky. V menším chovech se využívá spíše pastva (oplůtková),
19
protože je zhruba o 2/3 levnější než krmení ve stájích. V naších podmínkách je průměrná délka pastvy u dojených koz 180 - 200 dnů v roce (DUBEN et al., 2006). Zimní krmení musí být bohaté na bílkoviny, minerální látky a vitamíny a to hlavně v období březosti, kozlení a v období nejvyšší dojivosti (VEJČÍK et. al., 1998). Koza je velmi citlivá na kvalitu podávaných krmiv a je proto nutné se vyhnout zaplísněným, nahnilým, zapařeným a znečištěným krmivům (MÁTLOVÁ, 1996). Pro kozy je nutné zajistit i dostatek minerálních látek. Ty se jim přidávají buď do krmných dávek sypké, nebo je mají k dispozici jako minerální lizy (FANTOVÁ et. al., 2000). Kozy jsou také velmi dobře přizpůsobené jak k omezenému příjmu vody, tak ke krátkodobému nedostatku. Zvířata můžou vydržet jen s příjmem vody obsaženém v krmivu, ale v době plné laktace dosahuje spotřeba vody 10 l za den (FANTOVÁ et. al., 2000). Koza dává přednost pití z klidné hladiny a na čistotu vody je velice náročná (VEJČÍK et. al., 1998). Tab. 5: Denní krmná dávka koz (FANTOVÁ et. al., 2000) Seno Šťavnaté krmivo Jadrné krmivo Sůl Voda
1,5 - 2,0 kg 1,0 - 3,0 kg 250 g 8 - 10 g 5-6l
3.7 Pastva koz Kozy, jako přežvýkavci, spásají porost na výšku 5 cm. S oblibou se zaměřují zejména na střední část porostu. Jako jiné druhy zvířat, např. koně, se vyhýbají pokálené vegetaci. Preferují zejména dřevitou vegetaci a rostliny, jako např. akáty a duby (hořká píce), obsahující taniny. Dřeviny okusují po celý rok. Všeobecně se u koz cení jejich schopnost využívat krmiva s vysokým obsahem vlákniny a v důsledku toho zhodnocují ještě větší množství druhů, a to navíc i v přestárlém porostu, než ovce. Na rozdíl od ovcí, konzumují i pcháč oset a řadu druhů, které jsou pro ovce označené za jedovaté a škodlivé. Mezi ně je možno zařadit bolševník obecný, bodlák nící, jitrocel, svízel, či šťovík. Sklon k pestrosti krmiva se zpravidla pozitivně projeví ničením některých plevelných hluboko kořenících druhů rostlin. Kozy je možno využít při regeneraci zaplevelených ploch travních porostů, včetně luk nebo mezí (SKLÁDANKA et al., 2010).
20
Obr. 1: Kozy preferují dřevitou vegetaci (SKLÁDANKA et. al., 2010) Koza je také zvíře poměrně dobře přizpůsobivé různým klimatickým podmínkám a lze ji chovat i v oblastech, ve kterých se ostatní hospodářská zvířata hůře uplatňují. Jejich pastva je možná především na pastvinách, které nelze ošetřovat tradičním způsobem. V posledním období se uplatňují i při řízené pastvě v chráněných územích, společně s ovcemi. Jedná se většinou o pozemky s nálety dřevin či výskytem vysokých invazních trav, území, kde není možné kosení, neboť by zlikvidovalo chráněné druhy rostlin. Kozy se tak stávají významným prvkem v krajinotvorbě. (FANTOVÁ et al., 2010).
Obr. 2: Pastva koz (SKLÁDANKA et. al., 2010)
21
3.8 Chov koz s produkcí mléka v ekologickém zemědělství V chovu koz s mléčnou produkcí lze uplatnit dva základní typy chovu: 3.8.1
Celoroční ustájené chovy s výběhem
Jedná se o chov bez přístupu na pastvu, s pravidelnou krmnou dávkou na základě konzervované píce (kukuřičná siláž, senáž) nebo modifikovaných krmných dávek podle ročního období (zelené + konzervované nebo suché krmení). Tato stálá krmná dávka zajišťuje ustálenou kvalitu a technologické vlastnosti mléka, které jsou důležité pro následující zpracování (ŠARAPATKA, URBAN et al., 2006). 3.8.2
Pastevní chovy s dokrmem
Je druhou možností chovu, kdy se převážně používá pastva s možným dokrmováním suchým i koncentrovaným krmivem ve stáji.. Při návaznosti pastevních areálů na stáj (maximálně 1 000 m) se používá zpravidla celodenní pastva s vyháněním po ranním dojení a přiháněním k odpolednímu dojení. Reprodukce se organizuje tak, aby porody proběhly v co nejkratším období (leden únor). Tím se zjednoduší odchov a odbyt kůzlat. Při volbě doby kozlení rozhodují především požadavky trhu na kůzlata. Dalšími, avšak vedlejšími hledisky jsou klimatické podmínky, kvalita a množství krmení, prostory ke kozlení a v neposlední řadě pracovní síla, která je schopná zabezpečit porody. Období porodů je totiž chovatelsky nejnáročnějším obdobím roku. Zpravidla se kůzlata zpeněžují ve formě jatečné. Nicméně část koziček se používá pro obnovu stáda a nejlepší kozlíci pro aukce. Po odstavu kůzlat, jež se na eko farmách porodí až po 45. dnu po narození, se kozy dojí v dojírně s ošetřením a zpracovnou mléka na místě, dvakrát denně, zpravidla v ranních a odpoledních hodinách. Dojení na pastvině a posléze převoz mléka do mlékárny jsou energeticky, ale i pracovně náročné, přičemž dalším problémem je hygiena dojení a manipulace s mlékem, což má za následek, že se tento způsob v praxi nepoužívá. Kozy se zasušují v měsících listopadu až prosince, kdy chovatel vytvořením vhodných chovných podmínek a změnou v krmné dávce zajistí u kozy zastavení produkce mléka. Tzv. fázová organizace reprodukce je sice dosti náročná, ale ekonomicky vhodná pro aplikaci ve velkých stádech, kde se vyskytují stovky kusů.
22
Při pastevním chovu se kůzlata mezi 6. týdnem věku a odstavem přes den nechávají u matek a na noc se oddělují do prostor, kde mají možnost příkrmu koncentrovanými krmivy, a po ranním podojení matek se opět vracejí k nim. I na pastvě se někdy používá principu „probíhačky“. To znamená, že úpravou oplocení je jim umožněno spásat nejkvalitnější porost dříve než matky. Po třetím měsíci věku jsou obvykle kůzlata již plně odstavena a neměla by mít k matkám přístup. Výše uvedené je vhodné především u koziček, které si při neomezeném pobytu s matkami až do věku své pohlavní dospělosti (v šestém až sedmém měsíci), mohou vycvičit zlozvyk vzájemného vysávání (ŠARAPATKA, URBAN et al., 2006).
3.9 Mléčná (Dojná) plemena koz chovaná v ČR Mezi největší skupinu koz v Evropě patří mléčná (dojná plemena), přičemž k tomuto užitkovému typu patří hlavně alpská plemena koz. Na ostatních kontinentech můžeme nalézt také mléčná (dojná) plemena koz, ale ne v takovém množství a míře jako je tomu v Evropě (FANTOVÁ et al., 2010). V současnosti jsou v České republice chována dominantně 2 plemena, a to koza bílá krátkosrstá (cca 62 % populace) a koza hnědá krátkosrstá (cca 28 % populace). V obou případech se jedná o původní domácí plemena, která jsou rovněž zařazena mezi genové rezervy. V menší míře se ještě v ČR chovají plemena anglonubijská a alpine. (PINĎÁK et al., 2003). 3.9.1
Alpine (A)
(Francouzská alpská, alpinská) Charakteristika: Typické dojné krátkosrsté francouzské plemeno středního tělesného rámce ze skupiny alpských koz, označované též synonymem Francouzská alpská. Toto plemeno vzniklo křížením místních plemen s hnědými (horskými) plemeny. S tímto plemenem se můžeme setkat ve více barevných odstínech. V současnosti u tohoto plemene převládá zbarvení srnčí s černým, tzv. úhořím pruhem na hřbetě. Rohatost a výskyt bradky není plemenným znakem, avšak vyskytuje se u nich. Plemenná kniha byla založena v roce 1930. Plemeno se podílelo na vyšlechtění plemene Berry Touraine a Skalní alpské. Živá hmotnost koz je 50 – 80 kg, kozlů 80 – 100 kg, výška kohoutku u koz je 70 – 90 cm, u kozlů 90 – 100 cm.
23
Rozšíření: Kromě Francie se též tyto kozy chovají v Německu, Polsku, USA a Kanadě. U nás se chová od roku 1994, ale pouze v omezeném počtu na Moravě. Užitkovost: Dojivost koz dosahuje 700 - 800 kg mléka (u části populace za desetiměsíční laktaci dosáhla užitkovost i 1 800 kg mléka, přičemž je uveden i rekord 2 400 kg mléka), tučnost 3,3 %, obsah bílkovin 3,5 %, plodnost na okozlenou kozu 170 – 180 %. Pro vysoký obsah bílkovin může být využito v otcovské pozici u plemene Hnědá krátkosrstá s cílem zvýšení % bílkovin. V ČR v roce 2003 byli k dispozici údaje kontroly užitkovosti z 13 normovaných laktací od 38 koz, při nichž byla dosažena následující užitkovost: produkce mléka 357 kg s obsahem tuku 2,89 %, bílkovin 2,58 % a laktózy 4,54 %. Oplodnění stáda bylo pouze 71,1 %, plodnost a odchov byly na stejné úrovni 100,0 %. Od roku 2004 není však plemeno zapojeno do kontroly užitkovosti a proto není u něj zajištěna čistokrevná plemenitba (PINĎÁK et al., 2003). 3.9.2
Anglonubijská (AN)
Charakteristika: Plemeno vyšlechtěné v 19. stol., vzniklé křížením indického a súdánského plemene (Chitral Jamnapari a Zaridi) s anglickými mléčnými plemeny. Plemenná kniha byla založena v roce 1890. Je středního až velkého tělesného rámce na vysokých nohách. Má dlouhé, široké a svislé ušní boltce a výraznou klabonosou hlavu. Plemenným znakem není typicky rohatost. Kvůli s křížením orientálními plemeny má krátkou srst, která má nejednotné zbarvení. Mohou se vyskytovat ve zbarvení bílé, smetanové, světle hnědé, kaštanové i černé, popřípadě i strakatí jedinci. Plemeno se podílelo i při šlechtění řady mléčných plemen, především v Africe. Živá hmotnost koz je 60 - 80 kg a kozlů 90 - 100 kg. Rozšíření: V Anglii, Irsku, Austrálii, Kanadě, USA (kde je označováno jako nubijská), Jižní Americe a na Blízkém východě. Užitkovost: Pro toto plemeno je charakteristická vysoká plodnost a dojivost, až 5 – 6 kg mléka za den o tučnosti 4,8 % a obsahu bílkovin 3,8, což je vhodné pro výrobu sýrů a mléčných výrobků. V průměru za laktaci vyprodukuje 200 – 500 litrů mléka. U kozy Malpas Melba tohoto plemene se v literatuře uvádí oficiální světový rekord 3 024 litrů mléka za
24
laktaci. Plodnost plemene je vysoká a kůzlata mají dobrou růstovou intenzitu. V ČR v období 2001 – 2003 se dosáhla v 36 laktacích průměrná užitkovost 1 017 litrů mléka s tučností 4,10 %, obsahem bílkovin 3,25 % a obsahu laktózy 4,47 %. V rámci kontroly užitkovosti se během tříletého sledování získaly tyto údaje: oplodnění 100 %, plodnost na okozlenou kozu 246 % a odchov kůzlat 205 %. Je však nutné zdůraznit, že kontrola užitkovosti se provádí pouze na jednom stádě u různě podílových kříženců. (PINĎÁK et al., 2003). Tab. 6: Výsledky kontroly užitkovosti anglonubijských koz v roce 2010 (KONRÁD, 2011 ; MAREŠ, 2011)
Celkem Produkce Laktace Tuk Bílkoviny Laktóza Plodnost Odchov Rok koz mléka (%) (%) (%) (%) (ks) (%) (ks) (kg) 2010 3.9.3
52
31
861
4,32
4,0
4,4
178,6
160,7
Bílá krátkosrstá (B)
Charakteristika: Není příliš choulostivá na výkyvy počasí a na dešti vydrží i poměrně dlouhou dobu. Jedná se plemeno vhodné pro individuální i pro stádový chov. Převládajícím a určujícím znakem a vlastností je bezrohost, avšak od roku 1992 je dovolen výskyt rohů u obou pohlaví, zejména u plemenných kozlů. Do tohoto roku bylo úřední značení plemene bílá krátkosrstá bezrohá. Kozy tohoto plemene jsou středního až většího tělesného rámce s dobrou stavbou těla a širokým a hlubokým hrudníkem. Výška v kohoutku dosahuje u koz 70 – 80 cm, kozlů 75 – 85 cm. Končetiny jsou silné s pevnými klouby, hlava je docela dlouhá a široká v čelní části. Zbarvení je typicky bílé, srst krátká, bez přítomnosti pigmentace. Krk je dlouhý a úzký a v krajině hrtanu se zpravidla vyskytují přívěsky. Mléčnou žlázu má úměrně velikou a struky středně dlouhé, uzpůsobené pro ruční i strojní dojení. Kozy jsou vysoce odolné, plodné s dobrou schopností pro zhodnocení krmiv, přičemž jejich plodnost dosahuje až 200 %. Živá hmotnost koz je 50 – 60 kg a kozlů 80 – 90 kg. Rozšíření: Jedná se typické české domácí plemeno, které vzniklo křížením typově nejednotných českých a slovenských koz s dovezenými kozly sánského plemene ze Švýcarska a 25
Německa. Bylo vyšlechtěné v první polovině 20. století. Také se toto plemeno podílelo na zušlechtění plemen, např. bulharská bílá mléčná a rumunská karpatská koza. Kontrola užitkovosti plemene byla započata už v roce 1928. Užitkovost: Dojivost koz 800 – 1000 kg mléka, tučnost 3,7 %, obsah bílkovin 2,7 %, plodnost na okozlenou matku 180 – 200 %, živá hmotnost kůzlat v 70 dnech věku 15 kg, denní přírůstek v odchovu a výkrmu 180 - 200 g (PINĎÁK et al., 2003). V roce 2008 byla dosažena nejvyšší užitkovost, rekordní nádoje, a to 1 716 kg mléka u kozy č. 02792 - 967 CZ, chovatele Ing. J. Dobrovolného z Ratibořic v okrese Třebíč, při tučnosti 3,23 %, obsahu bílkovin 3,04 % a obsahu laktózy 4,35 %. Posléze i u chovatelky E. Kachníkové z Nivnice v okrese Uherské Hradiště, u kozy č. 02518 - 977 CZ, při tučnosti 4,44 %, obsahu bílkovin 3,46 % a obsahu laktózy 4,68 % (ANONYM F, 2010). Tab. 7: Výsledky kontroly užitkovosti kozy bílé krátkosrsté v letech 2001 2009 (ANONYM F, 2010)
Rok
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Celkem Produkce Laktace Tuk Bílkoviny Laktóza Plodnost Odchov koz mléka (ks) (%) (%) (%) (%) (%) (ks) (kg) 1 735 1 823 1 871 1 740 1 979 1 913 1 944 2 058 2 233
900 973 1 095 1 098 1 276 1 244 1 124 1 235 1 390
865 807 719 759 715 680 693 620 651
3,45 3,36 3,29 3,14 3,23 3,30 3,16 3,27 3,06
2,82 2,91 2,77 2,81 3,01 3,00 3,02 3,07 2,91
4,53 4,54 4,51 4,55 4,57 4,59 4,40 4,20
173,7 181,9 176,5 168,5 174,2 181,7 172,0 174,4
155,3 162.6 159.4 150,6 162,2 157,9 146,5 150,6
Tab. 8: Výsledky kontroly užitkovosti kozy bílé krátkosrsté v roce 2010 (KONRÁD, 2011 ; MAREŠ, 2011)
Celkem Produkce Laktace Tuk Bílkoviny Laktóza Plodnost Odchov koz Rok mléka (ks) (%) (%) (%) (%) (%) (ks) (kg) 2010
2 223
1 301
714
3,07
26
3,00
4,40
169,6
146,4
3.9.4
Hnědá krátkosrstá (H)
Charakteristika: Jedná se o plemeno odolnější a snáz se přizpůsobuje drsnějším klimatickým i chovatelským podmínkám a lze ho chovat pro individuální i stádový chov. V minulosti se chovala jako bezrohá, dnes rohatost u obou pohlaví je povolena. Je středního až menšího tělesného rámce, kdy výška v kohoutku koz dosahuje 65 75 cm, u kozlů 70 – 80 cm. Charakteristické je u ní dlouhá hlava, která je poměrně úzká, krk přiměřeně dlouhý, hřbet rovný, který přechází ve sraženější záď. Základní zbarvení je hnědé, kdy po celé délce hřbetu se táhne černý ohraničený pruh, začínající trojúhelníkem za ušima a končící až ke kořeni ocasu. Existují i různé odstíny, jako odstíny červenohnědá, skořicově hnědá a tmavě hnědá. Srst je krátká a vnitřek uší, břicha, holeň a paznehty černé. Mléčnou žlázu má úměrně velkou a struky středně dlouhé. Je u nich možné dojení jak ruční, tak i strojní. Kozy jsou mléčné a plodné s dobrou schopností pro zhodnocení krmiv. Plemeno má dobré mateřské vlastnosti a jeho plodnost se pohybuje kolem 200 %. Živá hmotnost koz je 50 – 55 kg a kozlů 70 – 85 kg. Rozšíření: Patří rovněž mezi naše domácí plemena, vyšlechtěné přechodným křížením původních strakatých a hnědých koz s kozly harckého plemene, dovezených z Německa. Chov koz se uplatňuje převážně v podhorských a horských příhraničních oblastech, k jejichž podmínkám jsou dobře přizpůsobeny. Užitkovost: Dojivost koz 800 – 900 kg mléka, tučnost 3,6 %, obsah bílkovin 2,7 %, plodnost na okozlenou matku 170 – 190 %, živá hmotnost kůzlat v 70 dnech věku 15 kg a průměrný denní přírůstek v odchovu a výkrmu 170 – 190 g (PINĎÁK et al., 2003). V roce 2008 byla dosažena nejvyšší užitkovost, rekordní nádoje, a to 1 627 kg mléka u kozy č. 00790 - 948 CZ, chovatelky M. Davídkové z Újezdu u Jestřebí v okrese Česká Lípa, při tučnosti 2,89 %, obsahu bílkovin 3,07 % a obsahu laktózy 4,45 %. Posléze i u chovatelky M. Frankové z České Kamenice okrese Děčín, u kozy č. 02518 - 977 CZ, při tučnosti 3,92 %, obsahu bílkovin 2,71 % a obsahu laktózy 4,53 % (ANONYM G, 2010).
27
Tab. 9: Výsledky kontroly užitkovosti kozy hnědé krátkosrsté v letech 2001 2009 (ANONYM G, 2010)
Celkem Produkce Laktace Tuk Bílkoviny Laktóza Plodnost Odchov Rok koz mléka (ks) (%) (%) (%) (%) (%) (ks) (kg) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
417 458 554 627 792 833 878 889 891
223 246 341 427 541 537 533 462 512
841 881 909 806 778 776 794 754 811
3,7 3,57 3,53 3,42 3,62 3,4 3,49 3,66 3,49
2,67 2,8 2,81 2,88 3,14 3,13 3,14 3,26 3,16
4,53 4,58 4,52 4,53 4,56 4,61 4,5 4,4
161,8 161,4 171,9 181,2 165,8 172,8 165,7 167,4
143,4 148,9 156,6 167,5 147,5 153,1 143 144,3
Tab. 10: Výsledky kontroly užitkovosti kozy hnědé krátkosrsté v roce 2010 (KONRÁD, 2011 ; MAREŠ, 2011)
Celkem Produkce Laktace Tuk Bílkoviny Laktóza Plodnost Odchov Rok koz mléka (ks) (%) (%) (%) (%) (%) (ks) (kg) 2010
964
524
825
3,53
3,13
4,5
161,8
144,9
3.10 Kozí mléko a jeho vlastnosti Kozí mléko je biologický velmi cenný a významný nápoj, který má odlišné složení než mléko kravské a ovčí. Tab. 11: Orientační obsahy základních složek jednotlivých druhů mlék a jejich kalorická hodnota (PARK et al., 2007) Ukazatel
Ovčí mléko
Kozí mléko
Kravské mléko
Sušina (%) Tuk (%) Bílkoviny (%) Kasein (%) Laktóza (%) Popeloviny (%) Kal. hodnota (kcal/100 ml)
19,9 7,9 6,2 4,2 4,9 0,9
12,7 3,8 3,4 2,4 4,1 0,8
12,6 3,6 3,2 2,6 4,7 0,7
Mateřské mléko 12,9 4,0 1,2 0,4 6,9 0,3
105
70
69
68
28
Obsahuje velké množství minerálních látek (vápník, hořčík, sodík, draslík a fosfor) a stopových prvků (měď, zinek, mangan, titan, chrom a kobalt) a dále jsou v něm zastoupeny vitamíny, jako je A, B1, B2, B12, C, D, E a kyselina listová. Rozdíly oproti kravskému mléku jsou v nižším obsahu železa, kobaltu, vitamínu B12 a kyseliny listové. Kozí mléko má také vyšší obsah fosforu a vápníku, vitamínu D (pomáhající vstřebávat a regulovat vápník a je rovněž důležitý pro pevnost zubů a kostí), vitamínu B2 (podílející se na štěpení a využití sacharidů, tuků a proteinů) a nižší obsah sodíku. Množství bílkovin v mléce kozím je částečně vyšší než v mléce kravském. Jejich složení je však od mléka kravského odlišné. To je pravděpodobně důvodem, proč organismus některých lidí snáší kozí mléko lépe než kravské. Důležitá je lepší stravitelnost kozího mléka, která je způsobena rozměry a rozložením tukových částic v mléce, které jsou rozptýleny v malých kuličkách, velice podobných tuku v mateřském mléce (ANONYM B, 2011).
3.11 Kozí mléko a jeho vliv na zdraví Účinky kozího mléka byli známy již ve starém Římě, kdy kozí mléko Římané považovaly za „elixír krásy a dlouhověkosti“ a velmi si ho cenily. I v dnešní době mnoho horských národů používá kozí máslo s bylinkami jako součást řady léčebných procedur a mastí. Je dlouhodobě známo, že léčebné účinky kozího mléka a ostatních mléčných produktů jsou podloženy u nás i v zahraničí vědeckými studiemi (ANONYM C, 2011), odborníky, samotnými spotřebiteli a právě jimi je též kozí mléko a výrobky z něho hodnoceny velice kladně (ANONYM A, 2006). S pozitivními vlivy a výsledky kozího mléka se můžeme setkat u těchto onemocnění: Prevencí nádorových onemocnění: Bylo pozorováno, že organismus kozy je schopen vytvářet účinné protilátky proti nádorovému bujení a nikdy neonemocní rakovinou. Zajímavé výsledky byly pozorovány i u pacientů, kteří pravidelně pili kozí mléko. A právě na základě těchto výsledků odborníci předpokládají, že u lidí, kteří pijí kozí mléko, je riziko onemocnění rakovinou nižší. Nasvědčují tomu i prokázané informace ve Francii, kde bylo prokázáno snížení rizika opětovného propuknutí nemoci u již operovaných pacientů. Stres a migrény: U mnoha lidí, především žen, trpící migrénou, může dojít k výraznému snížení počtu migrén, k jejich méně obtížnému průběhu a dokonce i
29
výraznému zlepšení jejich stavu, když ze svého jídelníčku vyloučí kravské mléko a nahradí jej kozím a výrobky z něho. Revmatické bolesti a posílení imunity: Kozí mléko vykazuje protizánětlivé účinky a tak pozitivně ovlivňuje revmatické stavy. Též posiluje i imunitní systém. Alergie a ekzémy: Při vzniku alergií u lidí se největší role přičítá obsahu bílkoviny kaseinu, který je obsažen právě v kravském mléce, avšak ne v kozím. Podle odborníků se má přitom za to, že lidská populace je v 60 až 70 % případů více či méně alergická na tuto bílkovinu. Vzhledem k výše uvedenému je kozí mléko vhodnější, poněvadž má odlišné složení a odlišný podíl bílkovinných frakcí a je snášeno lépe a bez problémů nejen u dětí, ale i u dospělých. Navíc u kožních ekzémů pomáhají koupele v kozí syrovátce. Nemoci trávicího traktu, jater a slinivky: Kozí mléko pomáhá díky svému složení i při těchto onemocněních. Snižuje zahlenění orgánů a svým zásaditějším charakterem, než má mléko kravské, také trávicí trakt udržuje v lepším chodu (VOŘÍŠKOVÁ, 2009).
3.12 Faktory ovlivňující produkci a kvalitu kozího mléka 3.12.1 Úroveň výživy: Řadí se mezi jeden z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje mléčnou užitkovost. Velkou pozornost je třeba věnovat výživě nejen při samotné laktaci, ale zejména také v druhé polovině březosti a v období stání na sucho. Hlavním faktorem pro tvorbu mléka je obsah glukózy v krvi. Mléčná žláza potřebuje k produkci 1 kg mléka asi 70 % glukózy z krve. Energie potřebná na vytvoření 1 kg mléka byla podle výzkumu výměny plynů v tkáních mléčné žlázy vypočítána na 83 kcal. Co se týče aminekyselin nezbytných pro tvorbu mléka, nebylo při normálním režimu krmení prokázáno, že by jejich kolísání v krmné dávce ovlivnilo mléčnou užitkovost (FANTOVÁ et al., 2010). Užitkovost jednotlivých mléčných (dojných) plemen koz chovaných v ČR je uvedena na stranách 24 až 27. 3.12.2 Vliv plemene: Jakožto u většiny ostatních hospodářských zvířat, jsou i u koz užitkové vlastnosti dány genetickým základem jednotlivého zvířete, tedy jedince. Hlavně mezi plemeny jsou velké rozdíly, co se týká produkce mléka. Z kontrol užitkovosti v daných evropských státech se zjistilo, že co se týče produkce mléka, nejvýkonnějším plemenem je sánská
30
koza, která dala podklad pro vznik našemu plemeni, koze bílé krátkosrsté. Nicméně je nutné zdůraznit také, že větší rozdíly existují i mezi jedinci daného plemene v užitkovosti. A právě tyto rozdíly jsou vyvolány podmínkami prostředí, hlavně úrovní výživy a ošetřování související též i s koncentrací zvířat. Vyšší mléčnou produkci je možné docílit intenzivním způsobem chovu, tedy, že zvířata jsou po celý rok ve stáji a jejich krmná dávka je optimalizovaná podle věku, fyziologického stavu a užitkovosti jedince. Kozám, které jsou chovány v pastevním systému chovu (extenzivním), nelze poskytnout vyváženou krmnou dávku, což vede k nižší užitkovosti. Proto musí každý chovatel uvážil své možnosti a podle typu svého chovu se zaměřit na šlechtitelský cíl a intenzitu chovu (FANTOVÁ et al., 2010). 3.12.3 Živá hmotnost a tělesné rozměry zvířete: U těchto vlastností mezi plemeny existuje obrovská nestálost, přičemž všeobecně platí, že pokud je zvíře větší, tím má i vyšší produkci mléka než zvíře menší. Ale tato úměra nemusí být zcela pravdivá, poněvadž vztah mezi mléčnou užitkovostí a hmotností u zvířat je ovlivněna celou řadou dalších faktorů, jako může být množství a kvalita krmiva, ustájení, možnost pastvy i veterinární péče (FANTOVÁ et al., 2010). 3.12.4 Věk zvířete: Věk zvířete má následný vliv na produkci mléka a také má blízký vztah k tělesné hmotnosti. Bylo zjištěno, že kozy, které mají první porody ve věku 24 měsíců, produkují více mléka než kozy, které mají první porody ve věku 12 měsíců. Vrchol mléčné produkce koz je mezi 4. až 8. rokem věku. Věk také ovlivňuje množství mléčného tuku a je považován za druhý nejvýznamnější faktor po období porodů. Mléko mladých koz většinou obsahuje více tuku než je tomu u mléka starších koz. Závěrem lze říci, že hmotnost a následně i věk kozy patří k nejvýznamnějším faktorům, ovlivňující mléčnou užitkovost (FANTOVÁ et al., 2010). 3.12.5 Pořadí laktace: Úzce souvisí s věkem, ale i s hmotností zvířete. Ze sledování na českém plemene kozy, bílé krátkosrsté, vyplynulo, že nejvyšší nárůst mléčné užitkovosti je mezi první a druhou laktací (15 %) a posléze mezi druhou a třetí laktací (11 %). V dalším období je nárůst od 3 do 5 % až do 9. laktace a posléze poté dochází asi k 3 % poklesu. Je však potřeba si uvědomit, že se zvyšujícím pořadím laktace se snižuje počet sledovaných
31
zvířat, protože s přibývajícím věkem jsou zvířata z chovů z několika příčin vyřazována, jako může být např. neplodnost, onemocnění, úmrtí, zánět mléčné žlázy (FANTOVÁ et al., 2010). 3.12.6 Četnost vrhu: Počet sajících kůzlat ovlivňuje celkovou produkci mléka za laktaci, ale v porovnání s ovcemi není tento efekt tak výrazný. Přičemž kozy českého plemene bílé krátkosrsté s dvojčaty produkují přibližně až o 3 % mléka více než kozy s jedním kůzletem a naopak, jestliže však více než 2 kůzlat, tedy dvojčat, tak se produkce mléka nezvyšuje. Čím vyšší je mléčná užitkovost, tím menší je rozdíl mezi produkcí mléka matek s jedním kůzletem a matek s více kůzlaty (FANTOVÁ et al., 2010). 3.12.7 Období porodu: V ČR se zjistilo, že u koz, které jsou okouzleny v období leden až březen je vyšší mléčná užitkovost až o 8 % za laktaci oproti kozám, které se kozlily v dubnu až červnu. Zdůvodnit to lze tím, že jsou rozdíly v úrovni výživy březích koz, a to v její kvalitě ve druhé polovině březosti, kdy se rozhoduje o budoucí laktaci. Kozy, které se zapouštějí v období srpen až říjen mají k dispozici lepší a kvalitnější krmiva než kozy, které jsou zapouštěny později, protože kvalita krmiva klesá s délkou jejich skladování. Ve Francii bylo též zjištěno, že i kozy, které začínají laktaci v období říjen až prosinec, dosahují v průměru o 200 kg větší produkci mléka než kozy, které začínají laktaci v obvyklém období, tedy leden až březen (FANTOVÁ et al., 2010). 3.12.8 Velikost a tvar vemene + teplota prostředí: U mnoha plemen koz, byl zjištěn blízký vztah mezi velikostí vemene a mléčnou užitkovostí. Ale v praxi se ukázalo, že o celkové produkci mléka spíše rozhoduje věk, fáze laktace, interval mez dojeními a délka laktace. Pokud jsou kozy v době laktace vystaveny nízkým teplotám, snižuje se u nich vylučování mléka, přičemž toto snížení nemusí souviset přímo se sníženým průtokem krve mléčnou žlázou. Jestliže je teplota – 0,5 °C, tak se obsah glukózy v mléčné žláze zvyšuje, sekrece laktózy a celkový nádoj tak dosahuje jen asi 30 % z množství, které je získáno při neutrální teplotě 20 °C (FANTOVÁ et al., 2010).
32
3.13 Legislativa v rámci chovu koz 3.13.1 Nařízení Komise a Rady EHS NK č. 85/2008 - stanovuje zvláštní podmínky pro poskytování příspěvků na soukromé skladování skopového a kozího masa NK č. 1439/1995 - stanovuje podrobná pravidla pro dovoz a vývoz výrobků ze skopového a kozího masa NR č. 1782/2003 - kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, upravené nařízením č. 0953/2006 3.13.2 Nařízení vlády ČR Nařízení vlády České republiky č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování činnosti zemědělského podnikatele Nařízení vlády České republiky č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů 3.13.3 Oblast zemědělství Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství a o změně dalších souvisejících zákonů Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů 3.13.4 Oblast šlechtění, evidence a označování zvířat Zákon č. 154/2000 Sb., plemenářský zákon, o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 370/2006 Sb., o odborných kurzech k výkonu některých odborných činností v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 447/2006 Sb., o genetických zdrojích zvířat Vyhláška Ministerstva zemědělství Č. 448/2006 Sb., o provedení některých ustanovení plemenářského zákona 33
3.13.5 Oblast krmivářství Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, která obsahuje podrobnosti a technické požadavky k určitým ustanovením zákona podle jeho zmocnění (tj. vyhlášek č. 343/2001 Sb., č. 472/2001 Sb., č. 169/2002 Sb., č. 544/2002 Sb., č. 284/2003 Sb., č. 434/2003 Sb., č. 184/2004 Sb., a další úpravy provedené vyhláškou č. 77/2005 Sb. a vyhláškou č. 84/2006 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 295/2003 Sb., o konfiskátech živočišného původu, jejich neškodném odstraňování a dalším zpracování, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 124/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády České republiky č. 204/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společné organizace trhu se sušenými krmivy, ve znění pozdějších předpisů 3.13.6 Oblast technologie chovu Vyhláška Ministerstva zemědělství č.191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu využívání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva životního prostředí Č. 383/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiva statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů
34
Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů 3.13.7 Oblast potravinářské výroby Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 194/2004 Sb., o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 212/2004 Sb., o stanovení zásob a způsobu jejich ohlašování Státní zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 147/1998 Sb., o způsobení stanovení kritických bodů v technologii výroby, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů 3.13.8 Oblast veterinární péče a péče o pohodu zvířat Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemisťování a přepravě zvířat, o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 329/2003 Sb., o informačním systému Státní veterinární správy Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 372/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 373/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se živočišnými produkty, ve znění pozdějších předpisů
35
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 374/2003 Sb., o náhradě nákladů spojených s výkonem veterinární prohlídky jatečných zvířat a masa s vyšetřením a posouzením živočišných produktů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 376/2003 Sb. ač. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 378/2003 Sb., kterou se stanoví podniky, v nichž se připouští po dobu přechodného období uplatňovat odchylné veterinární požadavky na jejich provoz, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 379/2003 Sb., Č. 382/2003 Sb., Č. 383/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty, s živočišnými produkty, o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi, a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 192/2004 Sb., o ochraně zvířat při chovu, veřejném vystoupení nebo svodu, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při přepravě, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 356/2004 Sb., o sledování zoonóz a původců zoonóz a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování, ve znění pozdějších předpisů (FANTOVÁ et al., 2010).
3.14 Dotace v rámci chovu koz Chovatelé koz mají možnost získat pro podporu svých chovů finanční podporu a to jak ze zdrojů EU, tak i národních. Některé platby jsou nárokovatelné podle 36
obhospodařovaných hektarů nebo dle počtu chovaných kusů koz, zatímco u jiných je třeba předložit projekt a další vyžadovanou dokumentaci. Finanční podporu je možno získat z resortu zemědělství a životního prostředí, a v některých krajích, z krajských zdrojů (HUMPÁL et al, 2008). Přehled možností: 1. Jednotná platba na plochu (SAPS) a platby top-up 2. Národní dotace podle zákona o zemědělství (plemeníci, genofond) 3. Program rozvoje venkova 4. Podpůrný garanční rolnický fond 5. Programy ministerstva životního prostředí 3.14.1 Jednotná platba na plochu (SAPS) a národní doplňkové platby (Top-Up) Po vstupu ČR do EU je u nás realizována Společná zemědělská politika (HUMPÁL et al, 2008). Hlavním cílem je vyplácení přímých jednotných plateb, které zabezpečí zemědělcům stabilnější příjmy. Žádost o poskytnutí podpory SAPS je podávána v rámci jednotné žádosti, a to do 15. května kalendářního roku. Jednou z podmínek pro poskytnutí podpory je dodržení minimální výměry, činící v součtu všech půdních bloků/dílů půdních bloků nejméně 1 ha zemědělské půdy. Dotčené půdní bloky/díly půdních bloků musí být uvedeny v LPIS. Zemědělská půda, na kterou je požadováno poskytnutí finanční podpory, musí být na žadatele vedena v LPIS nejméně od data podání žádosti do 31. srpna kalendářního roku, ve kterém žádá o podporu (eAGRI, 2012). Národní doplňkové platby (Top-Up) jsou platby poskytované k jednotné platbě na plochu (SAPS). Žadatel nemá na platbu Top-Up nárok, jestliže nemá nárok na platbu SAPS. Top-Up platby jsou plně hrazeny z národního rozpočtu a patří mezi ně mj.: platba na chmel, platba na přežvýkavce, platba na chov ovcí popřípadě chov koz (2 707 žádostí v roce 2011), platba na chov krav bez tržní produkce mléka, platba na brambory pro výrobu škrobu. Žadatelé musejí o národní doplňkové platby každoročně požádat v rámci jednotné žádosti nejpozději do 15. května kalendářního roku (BÖHMOVÁ, 2011). 3.14.2 Národní dotace pro chovatele ovcí a koz Ministerstvo zemědělství vydává každý rok na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství tzv. Zásady, kterými se určují podmínky pro poskytování dotací pro
37
příslušný rok. Od roku 2007 jsou tyto dotace plně kompatibilní s právem Evropské unie a musejí být Evropskou komisí schváleny. Podle současného stavu se jedná zejména o program 2.A. Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat, v jehož rámci je poskytována v programu 2.A.e.l.a) Podpora chovateli, jehož vyjmenovaná hospodářská zvířata jsou zařazena do kontroly užitkovosti (KU). Podpora je chovatelům poskytnuta prostřednictvím oprávněných osob, které KU zajišťují. Oprávněná osoba obdrží, pokud se jedná o ovce a kozy 4 % z přiznané dotace. Sazba podpory je u koz do 300 Kč za 1 kus, zapojený v KU. Na základě programu 2.A.e.2.j) je vyplácena podpora chovateli na plemenného kozla pocházejícího z chovu zapojeného v KU a zapsaného do PK s přiděleným státním registrem, chovaného v době od 1.9. do 31. 8. Jedná se až o 20 Kč na jeden krmný den. Na základě programu 2.A.e.2.k) se poskytuje podpora chovateli na plemenného berana nebo
kozla s doloženou plemennou hodnotou, vybraného uznaným chovatelským
sdružením do plemenitby a prodaného a zařazeného v elitních třídách, v období od 1. 9. do 31. 8. do 3 500 Kč/kus. Ve všech případech, kde je stanovena sazba na kus nebo krmný den do určité částky, se jedná o maximální možnou sazbu. Současně je dán celkový objem peněz, a ty se posléze rozdělí podle skutečně podaných žádostí. Výše uvedené dotace pro chovatele administruje Svaz chovatelů ovcí a koz. Další možnost podpory chovatelů koz uvádí speciální Zásady, které řeší podpory z hlediska udržení genofondu. U koz je z hlediska genofondu podporována bílá krátkosrstá a hnědá krátkosrstá koza, jejíž chovatel je účastníkem Národního programu zvířat. Maximální výše dotace u bílé krátkosrsté kozy: -
do 800 Kč na kozu okozlenou v období od 1. 9. do 31. 8., včetně, zapsanou v Hlavním oddílu plemenné knihy plemene koza bílá krátkosrstá, zařazenou do kontroly užitkovosti, evidovanou u žadatele ke dni 31. 8.,
-
do 2 500 Kč na plemeníka zařazeného do elitních tříd, mimo kozlů podporovaných z dotačního programu 2A Zásad MZe.
Maximální výše dotace u hnědé krátkosrsté kozy: -
do 1 100 Kč na kozu okozlenou v období od 1. 9. do 31. 8., včetně, zapsanou v Hlavním oddílu plemenné knihy plemene koza hnědá krátkosrstá, zařazenou do kontroly užitkovosti, evidovanou u žadatele ke dni 31. 8., 38
-
do 3 000 Kč na plemeníka zařazeného do elitních tříd, mimo kozlů podporovaných z dotačního programu 2A Zásad MZe,
-
do 600 Kč na kozičku zařazenou do plemenitby v daném roce.
Podmínky poskytnutí dotace: uplatnění individuálních požadavků žadatelů je do 15.9. běžného roku včetně, u oprávněné organizace, tj. Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR, Palackého 1-3, 61200 Brno, který vede plemennou knihu a který prověří oprávněnost žádostí z hlediska splnění podmínek zařazení do hlavního oddílu plemenné knihy a do kontroly užitkovosti, data okozlení, předložení souhrnné zprávy tímto svazem do Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i., 10400 Praha 10 - Uhříněves (určená osoba Národního programu zvířat) do 6. 10. běžného roku, včetně a podání určenou osobou doporučené souhrnné žádosti do 31. 10. běžného roku, včetně, na Mze (HUMPÁL et al, 2008). 3.14.3 Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova (PRV) vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova. Byl zpracován v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 a prováděcími pravidly uvedené normy. Zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, blíže specifikuje v souladu s nařízením Rady (ES) 1698/2005 čl. 15 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do prováděcí úrovně a umožňuje tak jeho účinnou realizaci. Opatření Programu rozvoje venkova vede k naplňování cílů Lisabonské strategie ve všech jejích oblastech: -
společnost založená na znalostech,
-
vnitřní trh a podnikatelské prostředí,
-
trh práce,
-
udržitelný rozvoj (STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ A INTERVENČNÍ FOND, 2012). Program se vztahuje na celé území ČR. Určuje politiku rozvoje venkova v České
republice v období let 2007 - 2013 (eAGRI, 2012). V ČR přispívá k dosažení cílů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova, tedy k rozvoji venkovského prostoru ČR na základě trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a v neposlední řadě vede ke snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Také umožňuje vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost ČR v základních potravinářských komoditách,
39
v případě dojných koz v oblasti mlékařství, dále také podporuje rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel na venkově (STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ A INTERVENČNÍ FOND, 2012). 3.14.4 Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s. (PGRLF) Poskytuje dotace části úroků z úvěru podnikatelským subjektům v oblasti zemědělství. Základní sazba podpory ve formě dotací části úroků z úvěru je ve výši 4 % a zvýhodnění pro mladého zemědělce ve výši + 1 %. Podpora se poskytuje na podnikatelské záměry v rámci vyhlášených investičních Programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s. (PGRLF). Žadatelem může být jen zemědělský podnikatel a musí být zapojen do Programu fondu. V případě podání žádosti je potřeba, aby příjmy ze zemědělské výroby v oblasti zpracování produkce ze zemědělské výroby, dotací z veřejných zdrojů a dalších plnění činily minimálně 25 % celkových příjmů (HUMPÁL et al, 2008). 3.14.5 Programy ministerstva životního prostředí Dotační podporu od ministerstva životního prostředí lze získat jak z Programu péče o krajinu, tak i z Operačního programu životního prostředí. Program péče o krajinu Cílem je postupné naplňování a realizace opatření, která povedou k udržení a systematickému zvyšování biologické rozmanitosti a uspořádání funkčního využití území, zajišťující ochranu přírodních a kulturních hodnot krajiny. Operační program životního prostředí V tomto programu jsou pro chovatele koz nejdůležitější: -
opatření č. 2 obnova a ochrana přírodních a přírodě blízkých biotopů a ohrožených rostlinných a živočišných druhů,
-
opatření č. 3 obnova ekologické stability krajiny (HUMPÁL et al, 2008).
3.15 Ekonomika chovu dojných koz Jakákoli ekonomická činnost, kterou člověk vykonává by měla vést k přiměřenému zisku, avšak po uhrazení všech nákladů. Jinak by byla tato činnost zcela zbytečná. Platí to i v případě chovu koz. (HUMPÁL et al, 2008). Z toho vyplývá, že pokud chceme být
40
chovateli koz, tak musíme vzít v potaz, kolik jsme ochotni investovat a zda se nám tato investice v budoucnu vrátí. Proto bychom se měli, dříve než se staneme chovateli, vypracovat ekonomickou rozvahu, která nám blíže určí přibližné náklady a výnosy, které nás čekají a mohou nás následně ovlivnit při rozhodnutí stát se chovatelem. Jestliže však už jsme chovateli, měli bychom se soustředit, na své ekonomické výsledky a porovnávat je s konkurencí, především s vrcholovými chovateli, kteří dosahují nemalých výnosů (HUMPÁL et al, 2008). V případě chovu koz, v naších podmínkách, je k dispozici mnoho literatury spíše jen odborné, jako například z hlediska plemenářského, výživového, pastevního, veterinárního. Chybí však dostatek informací z oblasti ekonomie, které jsou důležité jako podklad k rozhodnutí. Proto se budu v následujícím bodě snažit ukázat základní seznam jednotlivých nákladů a výnosů (tržeb), které mohou být spojeny, právě s chovem dojných koz.
3.16 Náklady 3.16.1 Budovy, pastviny, zařízení Základním předpokladem vytvoření chovu a hlavní investicí je vybudování místa k podnikání. 3.16.2 Pořízení stáda koz Jedním ze základních nákladů je pořízení, tedy koupě koz od jiných chovatelů. Před koupí koz, však musíme mít zajištěnou budovu k ustájení a dojírnu, popř. pastevní areál, které budou na sebe navazovat. Také je důležité si určit jaké plemeno a jaké množství si pořídíme a u kterého chovatele. Nejvhodnější by bylo si kozy zakoupit u nejbližšího chovatele, chovající zdravá zvířata s prokazatelným původem a kontrolou užitkovosti. Tato možnost je také vhodná i z důvodu snížení nákladů na dopravu. 3.16.3 Krmiva a steliva Jsou přímým nákladem, přímo ovlivňující produkci a kvalitu kozího mléka. Použití krmiva a steliva pro výživa a krmení koz se na celkových ročních nákladech podílí v průměru 55 – 60 % (DUBEN et al., 2006). Krmiva i steliva můžeme nakoupit nebo používat z vlastní produkce. V případě vlastní výroby, představuje tato nákladová položka nejvýznamnější podíl. Zároveň výrazně ovlivňuje výrobní náklady jednotlivých kozích výrobků. Na kozí farmě Ratibořice jsem byl obeznámen, že náklady na krmivo, 41
jsou druhou nejvýznamnější nákladovou položkou, hned po pracovních nákladech. Výhodou však je, že farma získává toto krmivo z vlastní produkce, což je v kalkulačním vzorci položka snižující náklady. 3.16.4 Veterinární péče Jedná se o náklady, spojené s externí spoluprací s veterinářem, poskytující služby v oblasti očkování, odrohování, péči o paznehty a v případě onemocnění použití léčiv. 3.16.5 Dezinfekční prostředky, ostatní materiál Nákladové položky zajišťující dezinfekci před a po dojení. Dále sem lze zahrnout spotřebu drobného materiálu pro údržbu a čištění ustájovacích prostorů. 3.16.6 Ostatní přímé náklady a služby Řadíme sem nákladové položky jako jsou například: -
spotřeba vody, plynu, elektrické energie, popř. pohonných hmot, které jsou významnou nákladovou položkou,
-
opravy a udržování budovy a mechanizačních zařízení od externích dodavatelů,
-
nájemné, v případě, že se jedná o budovu, která není v našem vlastnictví,
-
ostatní služby, kam lze zahrnout služby související s chovem a také položky spotřeby drobného nehmotného majetku,
-
daň z nemovitostí, týkající se budovy nebo stavby, v našem vlastnictví,
-
ostatní provozní náklady, jako například pojištění chovu a budov,
-
náklady na prostředky na rostlinnou výrobu, v případě obhospodařování vlastní půdy,
-
obalový materiál, používaný pro balení mléka a mléčných výrobků (HUMPÁL et al, 2008).
3.16.7 Pracovní náklady Představují velmi často největší nákladovou položku. Nejčastěji se vyskytují ve velkochovech, kde je zaměstnáno více osob. Například na kozí farmě Ratibořice, kde jsem vykonával praxi se tato nákladová položka stává největší, což mi potvrdila i paní Ing. Dobrovolná. Jedná se nejen o platbu mezd zaměstnanců, ale i příspěvky na zákonné sociální a zdravotní pojištění, popřípadě i příspěvek na penzijní připojištění. Též sem musíme zařadit i náhradu za dovolenou.
42
3.16.8 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Z hlediska účetnictví, se jedná o náklady na straně odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, související s jednotlivými výkony v chovu. Vyjadřují skutečné opotřebení tohoto majetku v důsledku jeho využívání (HUMPÁL et al, 2008). 3.16.9 Odpisy zvířat základního stáda Základním stádem se rozumí z hlediska zootechnického dospělá chovná zvířata, které kromě svých možných užitných vlastností (v případě dojných koz, se jedná o mléko), zabezpečují reprodukci vlastního chovu. Za základní stádo v chovu koz se považují kozy a plemenní kozli. Tyto odpisy v oblasti účetnictví jsou zařazeny mezi náklady. V případě tedy odpisu plemenných kozlů nebo koz, produkujících mléko, hlavní surovinu pro další výrobky, je potřeba brát zřetel, že se nejedná o malou nákladovou položkou z důvodu velké pořizovací ceny a možných budoucích výnosů (HUMPÁL et al, 2008). 3.16.10Náklady pomocných činností Zahrnujeme sem takové nákladové položky, jako je použití traktoru, automobilu a jejich oprava a údržba. Tyto náklady jsou často řazeny mezi vysoké nákladové položky (HUMPÁL et al, 2008). Na kozí farmě Ratibořice se tato nákladová položka řadí na třetí místo, zatěžující chod farmy. V případě této farmy jsou to hlavně opravy a udržování strojního parku, kde je mimo traktorů používána i sklízecí mlátička, kterou farma používá na sklizeň obhospodařené půdy, která činí cca 290 ha, z toho cca 150 ha je v systému ekologického zemědělství.
3.17 Výnosy Hlavní výnosovou položkou v chovu dojných koz jsou tržby, které jsou za: -
mléko nebo mléčné výrobky, které představují hlavní zdroj tržeb,
-
jatečná zvířata, kdy se jedná o mladé kozlíky, vyřazené kozy a kozly,
-
chovná zvířata (ODCHODNICKÝ, 1993). Nezanedbatelným dalším zdrojem výnosů v podobě příjmů, mohou být pro
chovatele i různé formy dotací a finančních podpor ze strany státu a EU. V tomto případě nabývá zásadní důležitosti informovanost a osobní aktivita chovatele, přičemž mnohdy musí chovatel absolvovat i náročné vyplňování různých žádostí a formulářů (KUCHTÍK et. al., 2007).
43
Kromě dotací, které jsem zmínil v rámci chovu koz, lze získat dotace i pro ty chovatele koz, kteří hospodaří jako ekologičtí zemědělci, v ekologickém zemědělství (EZ). Tyto dotace jsou hnací silou rozvoje ekologického zemědělství (EZ) v ČR a jsou vypláceny stejně jako jinde v EU v rámci Programu rozvoje venkova (na období 2007 – 2013), přesněji v Ose II „Zlepšování životního prostředí a krajiny“ pod titulem „II.1.3.1.1. Ekologické zemědělství“, které společně s titulem pro integrovanou produkci spadá pod opatření „II.1.3.1. Postupy šetrné k životnímu prostředí“ tzv. Agroenvironmentálních opatření (AEO). Aktuální podmínky poskytování dotací do EZ jsou stanoveny v nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o provádění AE, ve znění jeho novel. V rámci tohoto titulu je ekologickým podnikatelům vyplácena náhrada za ekonomické ztráty vzniklé tímto systémem hospodaření. Platba je poskytována na plochu ekologicky obhospodařované půdy s deferenciací dle užití ploch (tj. pěstovaných kultur). Shodnou výši plateb obdrží ekozemědělci i na plochy v tzv. Přechodném období. Výše plateb je stanovena fixně v EUR na celé období let 2007 – 2013, a to následovně: -
orná půda 155 EUR/ha,
-
orná půda, kde je pěstována zelenina nebo speciální byliny 564 EUR/ha,
-
travní porost (TP), pokud žadatel neobhospodařuje veškerou výměru TP v režimu EZ 71 EUR/ha,
-
travní porost (TP), pokud žadatel obhospodařuje celou výměru v režimu EZ 89 EUR/ha,
-
trvalé kultury - intenzivní sady, vinice, chmelnice 849 EUR/ha,
-
trvalé kultury - extenzivní sady 510 EUR/ha. Žadatel, který v rámci tohoto opatření žádá o dotaci na ekologické travní porosty,
musí splňovat podmínku intenzity chovu skotu, ovcí, koz a koní v rozsahu 0,2 až 1,5 VDJ (tzv. velká dobytčí jednotka) na 1 ha každého travního porostu vedeném v LPIS, a to v období od 1. 1. do 31. 8. kalendářního roku. Dále musí dodržovat i další požadavky Nařízení a zákona o EZ (eAGRI, 2010). V současné době se lze také setkat s velkými rozdíly v rozdělování dotací a finančních podpor mezi chovateli koz, ve starých členských státech EU (EU 15 Francie, Německo, Belgie, Holandsko atd.) a nových členských státech EU (ČR, Slovensko, Polsko atd.). To může mít dosti velký vliv na narušení férových konkurenčních podmínek na trhu. Tato situace se však týká nejen chovu koz, ale i jiných chovů hospodářských zvířat a jiných oblastí zemědělství. 44
Z domácích ekonomických studií vyplývá, že chov koz bez dotací a finančních podpor není ekonomicky ziskový. V období finanční krize a škrtů se očekává určitý pokles dotací a finančních podpor. Proto by měl každý chovatel s touto realitou počítat a zároveň hledat cesty k dalšímu zlepšování ekonomiky, které povedou k ekonomické prosperitě chovu i při snížení dotací a finančních podpor (KUCHTÍK et. al., 2007). Ostatní případné výnosové položky výrazným způsobem již tolik neovlivní výnosnost a rentabilitu, což je schopnost dosáhnout výnosu/zisku na základě vložených prostředků (ODCHODNICKÝ, 1993). Může to být například hnůj, použitý jako statkové hnojivo, které sníží náklady koupě hnojiva od dodavatelů.
3.18 Ziskovost v chovu dojných koz Z ekonomického pohledu, se ziskovostí rozumí zisk, který je jedním z ekonomických pojmů a jedná se o rozdíl vynaložených nákladů a výnosů (tržeb). Je cílem každého podnikání, a v případě v chovu dojných koz není výjimkou. Z podnikatelského a ekonomického záměru je rozhodující a nejvhodnější přepočítat veškeré náklady a tržby na jednotku produkce, zpravidla na jednu ustájenou kozu za rok nebo na jeden krmný den. V případě rentability chovu rozhodují nejen náklady, vložené do podnikání a objem produkce, ale i výše tržeb, které jsou ovlivněny cenou a poptávkou na trhu po kozích produktech, které nemůže chovatel ovlivnit (MÁTLOVÁ, 1996). Ale může situace na trhu využít, například, že sníží cenu svých produktů (ne však na úkor kvality) oproti konkurenci. Nebo využít mezery na trhu, a tím dosáhnout větší ziskovosti a možnosti dalšího rozšíření. Aby mohl chovatel a zároveň podnikatel v jedné osobě zvýšit svou ziskovost, měl by také znát nejen trh co nejlépe, ale vhodně využít možnosti marketingu, které se mu nabízejí. Jednou z těchto možností je propagace. Ta je nedílnou součástí tzv. marketingového mixu, umožňující informovat zákazníky o produktech a ovlivnit jejich názor na určitý produkt. Zároveň může zvýšit i poptávku po nich. Nejziskověji zajišťovaný způsob zpeněžování výrobků přímo výrobcem, bez žádného mezičlánku (distributora), je prodej tzv. ze dvora. Příkladem takového způsobu je faremní prodej na kozí farmě Ratibořice, který se uskutečňuje každou sobotu od 14:00 do 17:00 hodin s využitím agroturistiky. Touto formou je možné se dozvědět zajímavé informace o chodu farmy, chovu koz, posedět a občerstvit se v agroturistickém centru, nacházející se v areálu farmy. Dále je možné navštívit stáje se
45
zvířaty a dojírnu. Výše uvedené je důležité pro zvýšení zisku, informovanost a propagaci přímého prodeje ze dvora. Jinou možností prodeje, bez mezičlánku, je přímý prodej na farmářských (zemědělských) trzích a přes internet. Tato možnost má však určité nevýhody, jako například náklady spojené s dopravou. Další příležitostí zpeněžování výrobků, tzv. nepřímou cestou, je dodávání výrobků do obchodní sítě, a to především do prodejen zdravé výživy a velkoobchodů se zdravou výživou. Někteří výrobci prodávají své kozí výrobky i do maloobchodních řetězců a dražších restaurací. Jedná se však spíše o zahraniční výrobce, francouzského či nizozemského původu (GEISLER, 2010). Další zdrojem zvýšení zisku a rentability se zakládá na dobrém obhospodařování ploch krmivem, ještě víc v optimálních technologií sběru a skladování. A to z důvodu, že krmení nekvalitním objemem krmiv může vyvolat zvýšené nároky na jídlo, a může vést v konečném důsledku k velmi nepříznivému zhoršení konečných ekonomických ukazatelů, protože krmiva představují velký podíl na nákladech, přibližně 40 až 50 %. Podobně jako krmivo má velký vliv na rentabilitu i pasení v oplůtkách a na volné pastvě. Pasení v oplůtcích je vhodnější, protože v nich dochází k vypasení porostů v optimálním růstovém a vegetačním stádiu vedoucí k využití živin a efektivnosti produkce. Je nutné si i uvědomit, že vybudování oplůtků je finančně náročné oproti volné pastvě (ODCHODNICKÝ, 1993). Na druhou stranu však v případě oplůtkové pastvy jsou výrazně nižší pracovní náklady.
3.19 Sortiment a trh s kozími mléčnými produkty Nejrozšířenějším kozím produktem v EU/ČR je kozí mléko. Lze ho použít jak k přímé konzumaci, tak i k výrobě široké škály sýrů a jiných výrobků, jako másla, jogurtů, kefírů, syrovátkových nápojů a v neposlední řadě i tvarohů. S těmito výrobky, především pak se sýry a jogurty, je možné se setkat i s různými příchutěmi. Poptávka po nich závisí nejen na chuti, ale především na ceně, která kravské mléko a výrobky z něho přesahuje dvojnásobně až trojnásobně. To může mít vliv na poptávku mezi spotřebiteli (zákazníky). Výroba kozího mléka v Evropě je soustředěna především ve středozemních zemích, jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Řecko a Itálie, přičemž evropské státy se podílí na světové produkci kozího mléka minimálně 17 %. Nejvíce v EU vyprodukuje kozího mléka Francie, Portugalsko a Řecko, a to až 50 %, z celkové evropské produkce. V 46
Řecku se používá zejména jako doplněk ovčího mléka k výrobě sýru Feta a dalších tradičních řeckých sýrů. V Portugalsku se používá především pro výrobu kozích sýrů, někdy i ve směsi s ovčím mlékem, nebo pro přímou domácí spotřebu. Ve Francii se kozí mléko, až z 95 % používá pro výrobu jemných sýrů a několika dalších produktů jako je UHT nebo sušené mléko (MORGAN et al., 2003) Pokud se týká kozích sýrů, tak největším výrobcem je Francie, vyrábějící kolem 400 druhů, z nichž jsou známé kozí sýry s názvem Chevre vyráběných ze syrového nepasterizovaného mléka. Dalšími významnými výrobci jsou Španělsko, Itálie, Švýcarsko nebo Nizozemsko (VÁLKOVÁ, 2010). Na českém trhu nalezneme nejen kozí mléko, ale i výrobky z něho, především pak sýry, bílé jogurty a kefír. Nicméně oproti počtu mléčných výrobků z kravského mléka je počet výrobků z kozího mléka výrazně nižší. Je to ovlivněno nejen nižšími cenami za litr kravského mléka, ale i tradicí českých konzumentů, kteří jsou zvyklý na kravské mléko a jeho lepší dostupností. Jestliže se podíváme do některých obchodních řetězců u nás, je sortiment kozích produktů dosti malý. U mléka tomu není jinak. Například v supermarketu Albert, kde vykonávám brigádu lze nalézt jen mléko značky Lactel, z Francie, sýry a jiné produkty již vůbec. Je to velice překvapivé, poněvadž se zákazníci často ptají, zda máme kromě tohoto mléka i jiné kozí produkty. S tímto problémem se dá setkat i v jiných obchodních řetězcích, jako například Billa, kde nalezneme pod značkou Naše bio, mléko i bílý jogurt. Naopak v Tescu lze zakoupit kozí mléko značky Bettine z Belgie, kozí polotvrdé sýry značky Lacteas Garcia Baquero ze Španělska, měkké sýry značky Soignon z Francie a St. Pierre z ČR, plísňový kozí sýr značky Président z Francie a bílý jogurt značky Vliek z Nizozemí. V Kauflandu měkký kozí sýr značky Président a Soignon z Francie. V Intersparu je možno zakoupit měkké kozí sýry značky P. Jacquin & Fils, Cabridoux, Chavroux (přírodní i ochucený, s příchutí pažitka), Président, Soignon z Francie, měkký sýr Feta (ovčí a kozí mléko) značky Dodoni z Řecka a plísňový sýr značky Sévre & Belle, Président z Francie a Král sýrů z Polska. Dále kozí máslo značky Delamere Dairy z Velké Británie, bílý jogurt Vliek z Nizozemí a mléko značky Bettine z Belgie. Z výše uvedeného vyplývá, že většina nabízených produktů z kozího mléka pochází ze zahraničí. Jestliže však chceme nalézt rozsáhlejší sortiment českých kozích produktů, je potřeba zajít do specializovaných prodejen se zdravou výživou, navštívit farmářské trhy či samotné kozí farmy. Příkladem takového rozsáhlého sortimentu je Kozí farma Ratibořice, nabízející pod svou značkou DoRa, mléko, jogurtové mléka a 47
kefír, kozí jogurty, pomazánkové kozí sýry, čerstvé kozí sýry, kozí žervé, tvarohové dezerty a syrovátkový nápoj (viz. Příloha - Tab. 12: Sortiment a ceník kozích výrobků značky DoRa).
3.20 Chov dojných koz a jeho ekonomika z pohledu kozí farmy Ratibořice Kozí farma Dvůr Ratibořice se nachází v okrese Třebíč, přibližně 2 - 3 km od města Jaroměřice nad Rokytnou. Majitelem je rodina Dobrovolných, Ing. Pavel a Ing. Jitka Dobrovolní a jejich syn Matěj. V současné době se zde chová cca 400 - 500 kusů dojných koz, 26 kozlů a cca 200 ks mladých koz a kůzlat, což tuto farmu řadí mezi největší kozí farmu v České republice. Farma je zaměřena na chov plemene koza bílá krátkosrstá, v systému ekologického zemědělství. Průměrná dojivost koz na této farmě je 700 l/rok, kdy za jeden den je schopná koza vyprodukovat cca 2 - 3 l, ve stádě. Samostatně cca 5 - 6 l. Farma zaměstnává 11 zaměstnanců, na plný úvazek, z toho 4 zaměstnanci pracují v mlékárně, další 4 zaměstnanci se starají o dojení, krmení koz a stáje s nimi a poslední 3 zaměstnanci mají na starost rostlinnou produkci a strojní park. Farma vlastní a obhospodařuje cca 290 ha zemědělské půdy, z toho 150 ha je evidováno v ekologickém zemědělství a 140 ha je v systému v tradičního (konvenčního) zemědělství. Ekonomičnost a hospodárnost farmy je na velmi dobré úrovni. Je to dáno tím, že farma tvoří cenu kozích mléčných produktů na základě kalkulace svých nákladů, kterým přidá přiměřený zisk. Získané finance jsou opětovně používány na rozvoj farmy. Vzhledem k tomu, že se jedná o velkovýrobu, má i tato farma určité náklady. Nejvýznamnější náklady na této farmě jsou mzdy, opravy a udržování strojního parku, veterinární péče a krmivo. Další nezanedbatelné náklady jsou náklady na provoz vlastní mlékárny, kde se jedná hlavně o vysokou energetickou náročnost na pasteraci mléka a výrobu jednotlivých výrobků z kozího mléka. Nadbytečná syrovátka je připouštěna na dojírnu, kde se uvolňuje do koryt s podrcenou směsí (pšenice, ječmene, bobu) po uzavření koz na dojení. Kromě kozího mléka a výrobků z něho má farma tržby i z prodeje výrobků z levandule lékařské, konkrétně z levandulového hydrolátu (120 Kč) a levandulového oleje (190 Kč), která se na farmě pěstuje a má velmi příznivé léčivé (antiseptické) účinky. Dalšími tržbami jsou peníze z prodeje jatečných jehňat (cca v říjnu až prosinci) a chovných ovcí, z vlastního chovu masného plemene Suffolk. Mimo toho nabízí farma poskytování služeb v rostlinné výrobě, jako je například 48
sklizeň obilovin, lisování sena a senáží do kulatých balíků nebo manipulaci pomocí nakládačů. Poptávka a odbyt po jejich kozích výrobcích, značky DoRa, je celkově vysoký. Důvodem je to, že farma zabezpečuje výrobu a distribuci širokého sortimentu kozích výrobků, na českém i slovenském trhu. Také poskytuje možnost agroturistiky a prodej výrobků z levandule lékařské. Tím se jí zároveň zvyšuje zájem a poptávka zákazníků, protože jiné farmy vyrábějí a prodávají jen omezený sortiment výrobků z kozího mléka nebo jen samotné kozí mléko. Oproti jiným kozím farmám je tak dostatečně konkurenceschopná. Co se týče konkurence v oblasti, je dostačující, avšak není tak vysoká jako u kravského mléka. Farma si vysoce drží své postavení na trhu a je jedním z největších poskytovatelů kozího mléka a výrobků na českém a slovenském trhu, protože si dbá na kvalitu svých výrobků, estetického dojmu (krásných, kvalitních obalů), své značky DoRa, dlouholeté tradici, ekologického myšlení a v neposlední řadě zdraví svých dojných a ostatních koz a kozlů. V případě zájmu o jejich produkty je možnost jej zakoupit přímo na farmě (každou sobotu od 14:00 do 17:00 hodin) nebo v obchodní síti, v prodejnách zdravé výživy. Například v Brně je lze koupit v prodejně Bio potraviny Lumo Natur v Galerii Vaňkovka, nebo v prodejně zdravé výživy Zahrada zdraví, na ulici Veselá 37.
Obr. 3: Značka kozí farmy Ratibořice (BIOFARMA DoRa) 49
4
ZÁVĚR
Koza byla a dodnes je významným hospodářským zvířetem nejen u nás, ale především ve světě. Její důležitost spočívá, pokud se týká mléčných plemen, v produkci mléka, které je důležitou potravinou a surovinou pro výrobu různých druhů sýrů i jiných hodnotných specialit, za které jsou ochotni v dnešní době zákazníci zaplatit více než za jiné výrobky z kravského či ovčího mléka. Je to dáno právě biologicky aktivními látkami v kozím mléce, které z tohoto mléka dělají vysoce ceněnou dietní potravinu, lépe snášenou lidmi, kteří mají alergii na kravské mléko. V našich podmínkách se nejvíce osvědčil chov domácích plemen kozy bílé a hnědé krátkosrsté. Je to dáno tím, že tato plemena mají dostatečnou užitkovost a nejsou příliš choulostivá na výkyvy počasí. Jejich chov je vhodný jak pro začínajícího chovatele, tak i pro zkušeného. Je možno chovat jedno či dvě zvířata, ale tato plemena jsou vhodná i do velkochovů, protože se vzájemně dobře snesou. Ze všech faktorů ovlivňující produkci mléka je nejdůležitější úroveň výživy, protože při nedostatečném množství a kvalitě krmiva, může dojít ke snížení produkce mléka. Vlivem toho se sníží zároveň i ekonomická výnosnost z prodeje. Z hlediska nákladů představuje největší nákladovou položku pracovní síla. Je to dáno především mzdami zaměstnanců a jejich sociálním a zdravotním pojištěním. Druhou největší nákladovou položku činí krmiva a steliva pro chovná zvířata. Z hlediska výnosů jsou pro chovatele na prvním místě tržby za mléko. Nezanedbatelným zdrojem výnosů v podobě tržeb jsou také jatečná zvířata (především mladí kozlíci) a chovná zvířata. Nesmíme však opomíjet výnosy v podobě příjmů z dotací a finančních podpor, které lze získat v rámci chovu koz, a to v systému konvenčního i ekologického zemědělství. Pokud se týká sortimentu kozích mléčných produktů na českém trhu, tak je menší oproti sortimentu z kravského mléka. Je to dáno nejen nižšími cenami kravského mléka, ale i tradicí českých konzumentů a lepší dostupností. Nicméně v některých obchodních řetězcích, například Interspar, lze nalézt velmi rozsáhlý sortiment kozích produktů. Jedná se především o mléko, sýry a bílý jogurt ze zahraniční produkce. V poslední době se stáda mléčných koz využívají i jako prostředek ochránců přírody k ošetřování travnatých porostů, protože jejich pastva je vhodná zejména tam, kde nelze pastviny ošetřovat tradičním způsobem. Jejich další využití v současnosti i v blízké budoucnosti lze nalézt v získávání preparátu z jejich mléka, který je základní 50
surovinou pro umělé „pavoučí vlákno“, jedno z nejpevnějších materiálů na světě, pevnější než ocel a mohlo by být použito v medicíně, ve vojenství i v jiném odvětví průmyslu. Snad tak budeme svědky toho, že i přes odpor některých lidí budeme vídat stáda pasoucích se koz častěji na našich lukách a stráních a stanou se plnohodnotnými domácími zvířaty. Z ekonomické stránky je chov dojných koz přijatelný, jak ze strany nákladů, tak i výnosů. Chovatel by však neměl být závislý jen na jednom chovu zvířat, protože se může stát cokoliv (hromadný úhyn zvířat v důsledku infekce, snížení spotřebitelské poptávky). Proto je vhodné kromě chovu dojných koz se zaměřit i na chov jiných zvířat (ovcí) nebo jiný zdroj výnosů, například rostlinnou výrobu nebo pěstování léčivých bylin (např. levandule lékařská). Dle mého názoru, má chov těchto zvířat slibnou budoucnost, a to nejen díky jejich dobrým vlastnostem, ale také tím, že jejich chov je vhodný i pro začínajícího chovatele.
51
5
LITERÁRNÍ ZDROJE
Citace monografie (kniha, skripta, články) BLÁHA, K.; BOTTO, V.; ČUPKA V. a kol. Zevnějšek velkých hospodářských zvířat včetně ovcí a koz (s německými a ruskými ekvivalenty) : český a slovenský terminologický slovník. 1. vyd. Praha: Československá akademie zemědělská (ČSAZ), 1973. 242 s. DUBEN, J.; HORÁK, F.; ŠONKA, F.; PETRŽÍLKA, S.; ZADINA, J. Drobnochovy hospodářských zvířat. Praha: Profi Press, 2006. 216 s. ISBN 80-86726-19-3. FANTOVÁ, M. a kol. Chov koz. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Brázda, 2000. 191 s. ISBN 80-209-0290-2. FANTOVÁ, M. a kol. Chov koz. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Brázda, 2010. 214 s. ISBN 978-80-209-0377-8. HORÁK, F. a kol. 80 let kontroly užitkovosti koz v České republice 1928 - 2008. Brno: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, 2008. 150 s. ISBN 978-80-904140-3-7. HUMPÁL, J. a kol. Mechanizační a technologické vybavení farem s chovem ovcí a koz včetně faremního zpracování mléka. 1. vyd. Brno: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, 2008. 84 s. ISBN: 978-80-904140-2-0. KONRÁD, R. Výsledky kontroly užitkovosti ovcí a koz v ČR za rok 2010. Zpravodaj č. 1/2011. Brno: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, 2011. KUCHTÍK, J. Chov ovcí. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 112 s. ISBN 978-80-7375-094-7 MAREŠ, V. Výsledky KU ovcí a koz za rok 2010. Náš chov č. 6/2011. Praha: Profi Press, 2011. MASSOURAS, T.; MORGAN, F.; BARBOSA, M.; ROSEIRO, L.; RAVASCO, F.; KANDARAKIS, I.; BONNIN, V.; FISTAKORIS, M.; ANIFANTAKIS, E.; JAUBERT, G.; RAYNAL-LJUTOVAC, K. Characteristics of goat milk collected from small and medium enterprises in Greece, Portugal and France. Small Rumin. Res., 2003. 47: 3949.
52
MÁTLOVÁ, V. Ekonomický chov koz. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1996. 29 s. ODCHODNICKÝ, D. Moderný chov koz. Povoda: Animapress, 1993. 141 s. ISBN 8085567-05-9. PARK, Y. W.; JUÁREZ, M.; RAMOS, M.; HAENLEIN, G. F. W. Physico-chemical characteristics of goat and sheep milk. Small Rumin. Res., 2007. 68: 88-113. PINĎÁK, A.; HORÁK, F.; MAREŠ, V. Atlas plemen ovcí a koz chovaných v ČR. 1. vyd. Brno: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, 2003. 72 s. ISBN 80-239-1932-6. SAMBRAUS, H. H. Atlas plemen hospodářských zvířat. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5. SPÄTH, H.; THUME, O. Chováme kozy. Ostrava: Vydavatelství a nakladatelství Blesk, 1996. 189 s. ISBN: 80-85606-82-8. ŠARAPATKA, B.; URBAN J. a kol. Ekologické zemědělství v praxi. 1. vyd. Šumperk: Svaz PRO-BIO, 2006. 502 s. ISBN 978-80-903583-0-0. VEJČÍK, A.; KRÁL, M. Chov ovcí a koz. České Budějovice: JU ZF, 1998. 145 s. ISBN 80-7040-297-0. Internetové zdroje ANONYM A (2006): Historie koz a ovcí. Kozí a ovčí farma Kojetín u Kadaně [online]. 27.11.2006
[online].
[cit.
2011-05-01].
Dostupný
z:
. ANONYM B (2011): Kozí mléko. Ekologická kozí farma Zásada u Kadaně [online]. [cit. 2011-05-01]. Dostupný z:. ANONYM C (2011): Kozí mléko a zdravá výživa. Kozí farma Dvůr Ratibořice [online]. [cit. 2011-05-01].
Dostupný z:
mleko>. ANONYM D (2011): Dvůr Ratibořice. Biofarmy [online]. [cit. 2011-05-01]. Dostupný z: .
53
ANONYM E (2009): Plemená kôz. ZO SZCH Horné Saliby [online]. [cit. 2011-05-01]. Dostupný z: . BÖHMOVÁ, K. Národní doplňkové platby (Top-Up) budou vyplaceny. eAGRI [online].
21.11.2011
[cit.
2012-01-20].
Dostupný
z:
. ČERVENÝ, Č.; DOUBEK, J. Kdo byl profesor MVDr. Josef Taufer. Komora veterinárních lékařů České republiky [online]. 18.9.2009 [cit. 2011-05-01]. Dostupný z: . Digestive System of Goats. ACES Publications [online]. [cit. 2012-01-30]. Dostupný z: . GEISLER, M. Daily goats. Agricultural Marketing Resource Center [online]. 4. 2010, [cit.
2011-05-01].
Dostupný
z:
. Goats
population.
Eurostat
[online].
[cit.
2011-05-17].
Dostupný
z:
<
http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=apro_mt_lsgoat&lang=en>. Goat Skeleton. The Kebun [online]. 2.10.2008 [cit. 2012-01-30]. Dostupný z: < http://thekebun.files.wordpress.com/2008/10/capra_hircus_skeleton.png>. Jednotná platba na plochu. eAGRI [online]. [cit. 2012-01-20]. Dostupný z: < http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/prime-platby/jednotna-platba-na-plochu/>. Komoditní karta. Ovce a kozy leden 2012. eAGRI [online]. [cit. 2012-01-30]. Dostupný z: < http://eagri.cz/public/web/file/142075/kk_kozy.doc >. Počet koz k 1. 4. 2010 a 1. 4. 2011 podle krajů. Český statistický úřad [online]. [201106-11].
Dostupný
z:
. Program rozvoje venkova 2007 - 2013. eAGRI [online]. [cit. 2012-01-20]. Dostupný z: .
54
Program rozvoje venkova. Státní zemědělský a intervenční fond [online]. [cit. 2012-0120]. Dostupný z: . Ročenka ekologického zemědělství v České republice 2010. eAGRI [online]. [cit. 201204-18].
Dostupný
z:
. SKLÁDANKA, J.; VEČEREK, M.; VYSKOČIL, I. Specifika pastvy jednotlivých druhů hospodářských zvířat: Pastva koz. Multimediální učební texty, Ústav výživy zvířat a pícninářství, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně [online]. [cit. 201005-01].
Dostupný
z:
. VOŘÍŠKOVÁ, I. Kozí mléko je elixírem krásy a zdraví. Moda.cz [online]. 14.5.2009 [cit.
2011-05-01].
Dostupný
z:
. Citace odborné práce VÁLKOVÁ A. Sortiment kravských, kozích a ovčích mléčných produktů na českém trhu. Zlín, 2010. 94 s. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická. Vedoucí práce Ing. Markéta ŠÍPALOVÁ. Citace brožur (letáků) ANONYM F (2010): Mléčné plemeno, Koza bílá krátkosrstá (B). Svaz chovatelů ovcí a koz Česká republika, 2010. ANONYM G (2010): Mléčné plemeno, Koza hnědá krátkosrstá (H). Svaz chovatelů ovcí a koz Česká republika, 2010.
55
6
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr. 1: Kozy preferují dřevitou vegetaci Obr. 2: Pastva koz Obr. 3: Značka kozí farmy Ratibořice Obr. 4: Koza Alpine Obr. 5: Koza anglonubijská Obr. 6: Koza bílá krátkosrstá Obr. 7: Koza hnědá krátkosrstá Obr. 8: Kostra kozy – bez popisu Obr. 9: Trávicí systém kozy Obr. 10: Kostra kozy – s popisem Obr. 11: Krajina kozy Obr. 12: Schéma kozí farmy Ratibořice Obr. 13: Dojírna na kozí farmě Ratibořice Obr. 14: Stáj na kozí farmě Ratibořice Obr. 15: Pastva koz na kozí farmě Ratibořice Obr. 16: Vchod na pastvu na kozí farmě Ratibořice
7
SEZNAM TABULEK
Tab. 1: Stavy koz a kozlů v Evropě v letech 2000 – 2010 Tab. 2: Stavy koz a kozlů v ČR v letech 2008 – 2009 Tab. 3: Stavy koz a kozlů v ČR v letech 2005 – 2009 Tab. 4: Počet koz k 1. dubnu 2010 a 2011 podle krajů Tab. 5: Denní krmná dávka koz Tab. 6: Výsledky kontroly užitkovosti anglonubijských koz v roce 2010 Tab. 7: Výsledky kontroly užitkovosti kozy bílé krátkosrsté v letech 2001 – 2009 Tab. 8: Výsledky kontroly užitkovosti kozy bílé krátkosrsté v roce 2010 Tab. 9: Výsledky kontroly užitkovosti kozy hnědé krátkosrsté v letech 2001 – 2009 Tab. 10: Výsledky kontroly užitkovosti kozy hnědé krátkosrsté v roce 2010 Tab. 11: Orientační obsahy základních složek jednotlivých druhů mlék a jejich kalorická hodnota Tab. 12: Sortiment kozích výrobků značky DoRa
56
8
PŘÍLOHY
Obr. 4: Koza Alpine (zoszchsaliby.sk)
Obr. 5: Koza anglonubijská (SAMBRAUS, 2006) 57
Obr. 6: Koza bílá krátkosrstá (VRTÍLEK, 2011)
Obr. 7: Koza hnědá krátkosrstá (FANTOVÁ et. al., 2010)
58
Obr. 8: Kostra kozy – bez popisu (thekebun.wordpress.com)
Obr. 9: Trávicí systém kozy (aces.edu)
59
Obr. 10: Kostra kozy – s popisem (BLÁHA et al., 1973)
60
Obr. 11: Krajina kozy (BLÁHA et al., 1973)
61
Tab. 12: Sortiment kozích výrobků značky DoRa (VRTÍLEK, 2011)
Název výrobku
EAN
Příchuť
Kozí mléko BIO
8594024050100
BIO
M
4 dny
450 g
Cena bez DPH 20,29 Kč
Jogurtové mléko neochucené BIO 8594024050018
BIO
JMB
16 dní
450 g
20,29 Kč
Mléko
Kozí kefír BIO
Jogurtové mléko ochucené
Jogurty
Kozí jogurt bílý BIO
Kozí jogurt ochucený
8594024050049
BIO
K
14 dní
450 g
20,29 Kč
8594024050025
Jahoda
JMOJ
16 dní
450 g
21,56 Kč
8594024050278
Meruňka
JMOM
16 dní
450 g
21,56 Kč
8594024050285
Černý rybíz
JMOČR
16 dní
450 g
21,56 Kč
8594024050292
Borůvka
JMOBo
16 dní
450 g
21,56 Kč
8594024050308
Višeň
JMOVi
16 dní
450 g
21,56 Kč
8594024050315
Vanilka
JMOVa
16 dní
450 g
21,56 Kč
8594024050117
BIO
JB
14 dní
150 g
10,35 Kč
8594024050124
Jahoda
JOJ
14 dní
150 g
10,93 Kč
8594024050230
Meruňka
JOM
14 dní
150 g
10,93 Kč
8594024050247
Černý rybíz
JOČR
14 dní
150 g
10,93 Kč
8594024050254
Borůvka
JOBo
14 dni
150 g
10,93 Kč
8594024050261
Višeň
JOVi
14 dni
150 g
10,93 Kč
Doral dez.kozí sýr BIO
8594024050056
Bílý
DB
30 dní
min. 100g 29,10 Kč
Doral dez.kozí sýr
8594024050322
Česnek
DČ
30 dní
min. 100g 29,10 Kč
Doral dez.kozí sýr BIO
8594024050339
Pažitka
DP
30 dní
min. 100g 29,10 Kč
Doral dez.kozí sýr ( bochník )
x
Bílý
DMB
35 dní
Sýry
Čerstvý kozí sýr
320 Kč
Bílý
ČKSB
45 dní
min. 85 g 22,20 Kč
8594024050155
Česnek
ČKSČ
45 dní
min. 85 g 22,20 Kč
8594024050162
Pažitka
ČKSP
45 dní
min. 85 g 22,20 Kč
8594024050179
Kapie
ČKSKa
45 dní
min. 85 g 22,20 Kč
8594024050186
Kmín
ČKSKm
45 dní
min. 85 g 22,20 Kč min. 85 g 22,20 Kč
8594024050193
Bazalka
ČKSBa
45 dní
Pomazánkový kozí sýr BIO
8594024050087
Bílý
POMB
10 dní
100g
16,49 Kč
Pomazánkovýkozí sýr
8594024050346
Česnek
POMČ
10 dní
100g
16,49 Kč
Pomazánkovýkozí sýr BIO
8594024050353
Pažitka
POMP
10 dní
100g
16,49 Kč
OPCP
4 měsíce
190g
43,01 Kč
Kozí sýr v olejovém nálevu
Kozí žervé BIO
Sladké
1 kg
8594024050148
8594024050094 Paprika, Cibulka, Pepř
Nápoje
Označení Trvanlivost Množství
Dorinka
SYDORA 3x100 ml
8594024050216
Bazalka
OB
4 měsíce
190g
43,01 Kč
8594024050223
Provensálské koření
OPK
4 měsíce
190g
43,01 Kč
8594024050032
BIO
Ž
14 dní
180g
29,10 Kč
8594024050070
Jahoda
DAJ
7 dní
100g
16,49 Kč
8594024050360
Meruňka
DAM
7 dní
100g
16,49 Kč
8594024050377
Černý rybíz
DAČR
7 dní
100g
16,49 Kč
8594024050384
Borůvka
DABo
7 dní
100g
16,49 Kč
8594024050391
Višeň
DAVi
7 dní
100g
16,49 Kč
8594024050407
Vanilka
DAVa
7 dní
100g
16,49 Kč
8594024050414
BIO
SY
5 týdnů
62
3x100 ml 17,30 Kč
Obr. 12: Schéma kozí farmy Ratibořice (biofarmy.cz)
63
Obr. 13: Dojírna na kozí farmě Ratibořice (VRTÍLEK, 2011)
Obr. 14: Stáj na kozí farmě Ratibořice (VRTÍLEK, 2011)
64
Obr. 15: Pastva koz na kozí farmě Ratibořice (VRTÍLEK, 2011)
Obr. 16: Vchod na pastvu na kozí farmě Ratibořice (VRTÍLEK, 2011)
65
