MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2011
ALŽBĚTA ŠRÁMKOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Možnosti chovu daňka (Dama dama) v podmínkách ČR Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
prof. Ing. Gustav Chládek, CSc.
Alžběta Šrámková
Brno 2011
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Možnosti chovu daňka (Dama dama) v podmínkách ČR vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne: podpis:
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, panu prof. Ing. Gustavu Chládkovi, CSc., za odborné vedení a cenné rady při vypracovávání této práce. Nemalé poděkování také patří daňčí farmě Zemas Čejč, a.s. za pomoc při realizaci mého pokusu.
ABSTRAKT Tématem této bakalářské práce je zhodnotit „možnosti chovu daňka skvrnitého v podmínkách České republiky“. V teoretické části práce je provedeno shrnutí týkající se původu a rozšíření daňků, jejich biologických a etologických vlastností a morfologických zvláštností, které je odlišují od ostatních hospodářských zvířat. Dále jsou přiblíženy požadavky na chov daňků ve volné honitbě, v oborách a zejména ve farmových chovech. V praktické části práce je provedeno etologické pozorování vybraného stáda daňků na daňčí farmě Zemas Čejč, a.s. v Násedlovicích, okres Hodonín. Pozorování proběhlo ve dvou termínech, aby mohl být posouzen vliv délky denního světla a úroveň pastvy na životní projevy zvířat. Zjištěné hodnoty jsou vyjádřeny pomocí etogramů a grafů.
KLÍČOVÁ SLOVA: daněk, Dama dama, farmový chov, etologie, pozorování
ABSTRACT The goal of the submitted thesis is to evaluate the "possibility of fallow deer farming in the Czech Republic. In the theoretical part is done a summary of the origin and expansion of fallow, its biological characteristics and behavioral and morphological traits that distinguish them from other livestock. Next, I describe the requirements for the breeding of fallow in the open forest, especially in game reserves and in farm conditions. In the practical part is conducted behavioral observations of selected herd of fallow deer at fallow farm Zemas Čejč, Inc. in Násedlovice, Hodonín district. The observations took place on two dates, in order to evaluate the influence of the length of daylight and the level of grazing on the vital signs of animals. The values are expressed by using the ethograms and graphs.
KEY WORDS: fallow deer, Dama dama, farming, ethology, observation
OBSAH 1 ÚVOD............................................................................................................................ 7 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................... 8 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................... 9 3.1 Problematika daňka skvrnitého............................................................................... 9 3.1.1 Daněk v živočišné soustavě ............................................................................. 9 3.1.2 Původ a rozšíření ............................................................................................. 9 3.1.3 Popis daňka skvrnitého .................................................................................... 9 3.1.4 Biologie daňka skvrnitého ............................................................................. 10 3.1.5 Etologie daňka skvrnitého ............................................................................. 12 3.2 Lov daňčí zvěře..................................................................................................... 14 3.3 Farmový chov daňků ............................................................................................ 14 3.4 Chov daňků v oborách .......................................................................................... 17 3.5 Chov daňků ve volných honitbách........................................................................ 19 3.6 Etologické pozorování .......................................................................................... 20 4 MATERIÁL A METODIKA....................................................................................... 22 5 VÝSLEDKY A DISKUSE .......................................................................................... 23 6 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 34 7 POUŽITÁ LITERATURA .......................................................................................... 35
1 ÚVOD Rod daněk patří do čeledi jelenovitých a vyskytuje se ve dvou druzích: daněk skvrnitý (Dama dama) a daněk mezopotámský (Dama mesopotamica) (WOLF a kol., 2000). Stejný autor uvádí, že na počátku 21. století byl daněk mezopotámský považován za vymizelý druh. V současné době žije několik kusů v oborách a zoologických zahradách. Daněk skvrnitý se vyskytuje v hojném počtu jak v oborách a farmových chovech, tak i ve volné přírodě. Farmový chov jelenovitých se v posledních letech stává velmi oblíbeným. Důvodem chovu je především získání zvěřiny, trofejí a chovného materiálu za účelem jeho prodeje. Chov daňků se rozšiřuje zejména kvůli vysoké nutriční hodnotě masa a nenáročnosti a přizpůsobivosti na dané podmínky. Jeho chov je vhodný zejména tam, kde členitost a charakter terénu neumožňují chov jiných hospodářských zvířat.
7
2 CÍL PRÁCE Cílem této práce je zhodnocení možností chovu daňka skvrnitého v podmínkách České republiky. V první části práce budou shrnuty klíčové literární zdroje. Budou uvedeny především údaje o původu a rozšíření daňků, o jejich biologických a etologických vlastnostech a jejich morfologických zvláštnostech, které je odlišují od ostatních hospodářských zvířat. Zaměřím se především na farmový chov zvěře, který je v současnosti velmi oblíbený jak v České republice, tak v ostatních státech světa. Bude přiblížena jeho historie i současná situace v České republice, ale i v některých dalších zemích. V druhé části práce bude provedeno etologické pozorování stáda zvířat, a to ve dvou termínech. Na základě zjištěných údajů bude provedeno vyhodnocení jejich životních projevů v závislosti na délce světelného dne a úrovni pastvy.
8
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Problematika daňka skvrnitého 3.1.1 Daněk v živočišné soustavě Daněk mezopotámský se od daňka skvrnitého výrazně liší, a to jak velikostí, je asi o 15 cm vyšší a 50-60 cm delší, tak hmotností, kdy daněk mezopotámský je téměř o polovinu těžší. Také v říji obou druhů daňků jsou velké rozdíly. U daňka mezopotámského probíhá říje dříve, již počátkem října a je téměř tichá. Také kladení mláďat probíhá podstatně dříve, a to již od poloviny března (WOLF a kol., 2000).
3.1.2 Původ a rozšíření Původně byl rozšířen ve Středomoří včetně Anatolie a řeckého ostrova Rhodos. Římané jej přivezli na území dnešní Francie a odtud se pak rychle šířil jako okrasná parková a oborní zvěř do většiny zemí Evropy. Po několik století se daněk choval pouze jako oborní zvěř, první chovy ve volné přírodě vznikaly na konci 19. a počátkem 20. století. V posledních letech došlo k aklimatizaci daňků v Austrálii, na Novém Zélandu, v Tasmánii, v Severní i Jižní Americe a v Africe (JIŘÍK a MOTTL, 1996).
3.1.3 Popis daňka skvrnitého Daněk má v porovnání s ostatními jelenovitými poměrně krátké, zavalité tělo, tělesný rámec má čtvercový charakter. Starší daňci mají na krku výrazný ohryzek (WOLF a kol., 2000). Zbarvení daňků může být velmi různorodé, v létě se vyskytuje nejčastěji červenohnědé zbarvení s tmavším pruhem na hřbetě a s bílými skvrnami po těle, zimní srst je tmavší, šedohnědá, a bílé skvrny v ní nejsou patrné. Délka těla je až 150 cm, kohoutková výška 110 cm a hmotnost 90 kg (ČERVENÝ a kol., 2004). V literatuře se uvádí, že hmotnost vyvrženého daňka bez hlavy se pohybuje v rozmezí 50-80 kg, daněly 30-50 kg (HROMAS a kol., 2008). Do 5 % daňků se vyskytuje v bílé mutaci. Nejedná se o albinismus, ale leucismus, kdy daňci mají normálně pigmentovanou duhovku oka, spárky a nos. Daňčata se rodí 9
v odstínech světlé hnědé až béžové, později jsou špinavě bílá a teprve druhým až třetím rokem života se z nich stávají čistě bílí jedinci (WOLF a kol., 2000). Daňci nosí dlaňovitě rozšířené paroží, tzv. lopaty, které ztrácejí obvykle v dubnu až květnu a nové jim vyrůstá v období od srpna do září. Hmotnost paroží dospělého daňka je 2-3,5 kg (JIŘÍK, 1980). Podle stáří a parohů daňky rozlišujeme na špičáky, šesteráky, vařečkáře, lopatáče a silné lopatáče (HROMAS a kol., 2008).
Obrázek č. 1 – Vývoj daňčího paroží (zdroj: www.lsv.mypage.cz)
3.1.4 Biologie daňka skvrnitého •
Trávicí soustava
Daňčí zvěř patří mezi přežvýkavce a má složité trávicí ústrojí, díky kterému je schopna přijmout velké množství potravy v poměrně krátké době a také je schopna zpracovat i těžko stravitelnou celulózu (WOLF a kol., 2000). V pozdním létě, v závislosti na měnící se délce světelného dne, dochází k významným anatomicko – morfologickým změnám trávicího traktu daňčí zvěře. V období krátkého dne dochází k „úspornému režimu“, příjem potravy klesá na 10
minimum, bachorové trávení a vstřebávání je přizpůsobeno příjmu hrubé vlákniny. Odbourávají se tukové rezervy, které se nashromáždily v dutině břišní a především v podkoží během letního období, tedy období dostatečného příjmu potravy. Tím dochází k přirozené ztrátě tělesné hmotnosti a zásobení metabolismu potřebnými živinami. Odbourávání tuku se zároveň podílí na zásobení organismu vodou, protože při odbourání jedné molekuly tuku se uvolní sedm molekul vody. V případě, že se zvěř v zimním období přikrmuje velkým množstvím jadrných krmiv, může dojít až k metabolickým poruchám, protože dojde k narušení přirozeného prostředí v bachoru. Pokud si jedinec nevytvořil přes letní období dostatečné množství tukových zásob, zimu nepřežije, i kdyby byl po celé její období intenzivně krmen (HERRMANN, 2000). Při prodlužujícím se dni na jaře se vrací zažívací ústrojí opět do původního stavu. Daněk při pastvě trávu za pomocí řezáků uškubne nebo odhryzne. Sousto promísené se slinami prochází jícnem do bachoru, kde podléhá působení prvoků a bakterií. Teprve po dostatečném naplnění bachoru zvěř ulehne na klidném místě a začne přežvykovat. Proces přežvykování se několikrát opakuje, dokud čepec neposune sousto do knihy, kde se pomocí lištových vychlípenin dále rozmělňuje a zbavuje se přebytečné vody. Vlastní trávení probíhá ve slezu a v tenkém střevě za pomocí enzymů a fermentů. V tlustém střevě dochází ke vstřebávání vody a tuhé zbytky potravy dostávají v konečníku tvar trusu. Tekuté produkty metabolismu jsou zpracovávány ledvinami a jejich zbytky jsou odvedeny do močového měchýře, odkud se vylučují močí (WOLF a kol., 2000). •
Dýchací soustava
Dýchání daňčí zvěře zajišťují dýchací cesty, označované jako větrník, svírák, průdušnice a dvoulaločné plíce s průduškami, větvenými na menší dýchací trubičky až na průdušničky, kde dochází k okysličování krve a uvolňování oxidu uhličitého (WOLF a kol., 2000). •
Rozmnožovací soustava
Pohlavní ústrojí daňka sestává ze dvou varlat (ráže), která jsou uložena v sestouplém šourku. K nim přiléhají nadvarlata, ve kterých dochází k dozrávání a hromadění spermií. Spermie se při kopulaci (pokládání) dostávají z varlat chámovody do močové roury pyje a při ejakulaci jsou uvolňovány do pochvy samice. Pohlavní ústrojí daněl je tvořeno svírkou, pochvou, dělohou, vaječníky a vejcovody. V době říje 11
dozrávají vajíčka v tzv. Graafových folikulech na vaječnících. Délka estrálního cyklu trvá 24-26 dní (WOLF a kol., 2000). Daněla je březí 31-32 týdnů a zpravidla v červnu (květen-červenec) klade jedno, výjimečně dvě mláďata (JIŘÍK, 1980). Díky tomu se v tabulkách počítá jako první měsíc života právě červenec. Narozené daňče váží cca 4,5 kg. Mléko daněl je velmi výživné a daňčata často sají až do ledna či února (KOLÁŘ, 2002). •
Smysly daňčí zvěře
Nejlépe vyvinutým smyslem daňčí zvěře je čich. Umožňuje zvěři včas odhalit nebezpečí, napomáhá při vyhledávání potravy, je nezbytný pro období říje a má význam v sociálních vztazích mezi jedinci populace. Téměř stejně dobře je vyvinutý i sluch. Poměrně velké slechy umožňují směrovou orientaci na zdroj zvuku, velmi dobře reagují především na neobvyklé zvuky, jejich rozlišovací schopnost je velmi dobrá, přesto však sluchové vjemy kontrolují ještě čichem. Chuť je pravděpodobně spojena s čichem. Zvěř ponechává některé rostliny (zejména hořké) bez povšimnutí jak při pastvě, tak při zamíchání do krmné dávky. Hmat je vyvinut zejména kolem svíráku a je důležitý při přijmu krmiva. Nejhůře vyvinutým smyslem daňčí zvěře je zrak. Nehybné předměty včetně člověka rozeznává velmi špatně, stačí však sebemenší pohyb a zvěř ho rozezná. Z barevného spektra rozeznává zejména světlé a tmavé odstíny (WOLF a kol., 2000).
3.1.5 Etologie daňka skvrnitého •
Způsob života
Daněk je společenským zvířetem. Několik mateřských skupin, složených z daněly, daňčete a často i mláděte z předchozího roku, se sdružuje dohromady a vytváří tlupu. V lesním terénu čítá tato tlupa obvykle 4-6 jedinců, v otevřeném prostranství se sdružuje 15-20 kusů. V jiných tlupách se sdružují samci, zvláště v období růstu nového paroží. V zimním období představuje daněk zvláštnost tím, že vytváří početné smíšené tlupy, které v otevřeném terénu dosahují až 150 jedinců. Uvnitř skupin existují různé způsoby komunikace, které zajišťují sociální soudržnost a pomáhají určovat hierarchii mezi jedinci (MOINOT, 1996). 12
Daňkům vyhovují světlé háje prostoupené četnými světlinami a palouky, nejraději mají listnaté lesy parkového typu. Z jehličnatých lesů často vychází do polí nebo vyhledává jiná slunečná místa. Staří jedinci se často oddělují od stáda a žijí samotářským způsobem. Hlavní potravou jsou různé byliny a trávy, plody a semena lesních dřevin apod. Daňci nepůsobí takové škody ohryzem lesních dřevin jako např. jelení zvěř. Vyhledávají mnohem více bylinné a travní porosty a jsou schopni spást i kyselé louky, kterým se jelení a srnčí zvěř vyhýbá (JIŘÍK a kol., 1980). •
Říje
Říje daňků probíhá v závislosti na povětrnostních podmínkách od konce září do začátku listopadu, kdy vrchol říje nastává v druhé polovině října. Za normálních okolností na jedné lokalitě netrvá déle než 3 týdny. U obou pohlaví dochází k pohlavní dospělosti v 15-16 měsících, ale aktivní říje se zúčastňují pouze danělky dostatečně tělesně vyvinuté. Pokud danělka v tomto věku nedosáhne určité hmotnosti, tak není schopná ovulace (WOLF a kol., 2000). Říje se každoročně odbývá na určitých stálých lokalitách, tzv. říjištích. Daňci odcházejí na říjiště již v polovině září, obsazují svá teritoria a značkují je tlučením paroží do stromů a keřů, hrabáním, močením a pomocí sekretu vznikajícího v podočních žlázách v slzných jamkách. Daňci lákají samice chraplavých hlasem, tzv. rocháním. K soubojům dochází poměrně často a jejich výsledkem může být vážné zranění nebo i smrt slabšího jedince (JIŘÍK a MOTTL, 1996). •
Hlasové projevy
Daňci se zdržují ve skupinách, jsou to výrazně tlupní zvířata a ke vzájemné komunikaci mezi jednotlivými členy tlupy jim slouží rozdílné hlasové projevy, často používány ve spojení s pachovými a čichovými signály. Jedná se zejména o bekání, pískání, mňoukání, nářek, bákání a rochání (WOLF a kol., 2000). Bekání používají daněly při komunikaci s daňčaty. Jedná se o krátký zvonivý zvuk, ozývající se často v letních měsících, kterým daněly přivolávají daňčata ke kojení. Při vzrušení se bekání stupňuje a daňče se připojuje k daněle. Daňče odpovídá pískáním. Jedná se o krátký, jasný hvizd vydávaný v době klidu, zejména v letním období. Na podzim již daněla na pískání nereaguje. Mňoukání je výrazná série zvuků. Vydávají je obě pohlaví bez ohledu na věk, např. daňčata při kojení. Při mňoukání zvěř zaujímá 13
uklidňující postoj s vodorovně drženým krkem a slechy přitaženými k hlavě. Nářkem se označuje protáhlé, vysoké a naříkavé bekání, vydávané při velké bolesti, úzkosti nebo strachu. Zvěř jím varuje před nebezpečím ostatní členy skupiny a v říji se nářkem ozývá daněla, která se brání pokládání. Nářek daňčat zní jako mečení. Bákání je hlučný hrdelní hlas vydávaný zvířaty při značném znepokojení. Bákají zejména daněly, tělo při tom mají vypjaté, krk natažený a slechy vztyčené. Zvířata bákají až do odhalení příčiny vzruchu, potom ustanou. Rocháním se ozývá daněk v říji. Rochá často opakovaně v dlouhých sériích, zejména v plné říji. Daněk rochá sám nebo na říjišti za přítomnosti jiných zvířat. Neslouží ke komunikaci mezi daňky, čímž se odlišuje od jeleního troubení, ale pouze láká daněly na říjiště. Daněly v říji se ozývají hvizdem nebo mňoukáním (WOLF a kol., 2000).
3.2 Lov daňčí zvěře Lov daňků při zachování všech chovatelských zásad je téměř vždy fyzicky i časově náročnou záležitostí. Je kladen důraz především na opatrnost a obezřetnost, protože daňčí zvěř má lepší zrak než např. zvěř jelení. Zvláštností je lov pomocí koňského spřežení, kterého se zvěř v oborách nebojí. Lovec se přiblíží ke zvěři, v úkrytu sesedá a nechává vůz poodjet, potom teprve přistupuje k samotnému lovu. V říji lze využít rochání k vyhledání zvěře, daněk se však, na rozdíl od jelena, nenechá vyprovokovat napodobením tohoto zvuku. Danělu lze přilákat napodobením hlasu daňčete. K odchytu živé zvěře se využívají chytací ohrady, ve kterých se během zimy krmí. Nevýhodou tohoto způsobu lovu je fakt, že daňci v chytáku často propadají panice, perou se, bodají a může dojít i k vzájemnému usmrcení polapených kusů (DRMOTA, 2003).
3.3 Farmový chov daňků Farmový chov je intenzívní chov sice v přirozených podmínkách, ale vše je podřízeno produkci zvěře na úkor ekologické rovnováhy, tzn., že úživnost je plně závislá na přikrmování. Z důsledku vysoké koncentrace zvěře ve výbězích je pastevní porost degradován a přirozená potrava tudíž nedostatečná. Pro faremní chov je proto velmi důležité zabezpečení kvalitní potravy, která musí zajistit zachování reprodukčních 14
funkcí, nárůst tělesné hmoty i tvorbu paroží u samců, která je důležitým hlediskem ekonomiky chovu (KRÁSA a HLAVÁČEK, 1993). •
Historie farmového chovu
V roce 1970 byl založen první oficiální farmový chov jelenovitých na Novém Zélandu a v roce 1995 dosáhl počet zvířat chovaných na farmách cca 2 miliony kusů. Průkopnickou zemí v Evropě byla jako první Velká Británie, kde byla první komerční farma založena roku 1974. Ke vzniku farem vedla zvyšující se poptávka po zvěřině a také snaha využít těžko přístupnou, neobdělávanou půdu. Dobré ekonomické výsledky těchto farem pak vedly k zakládání chovů i na vysokoprodukční zemědělské půdě a rozšíření do ostatních států. První farmový chov jelenovitých na území České republiky vznikl v roce 1983 v rámci výzkumného úkolu VÚŽV v Praze 10 – Uhříněvsi. Pro potřeby ústavu byly vybudovány 4 ověřovací chovy – 2 na jeleny evropské a 2 na daňky skvrnité. V roce 1990 vznikla Asociace farmových chovů v České republice, která sdružuje nejen chovatele, ale i zájemce o tento druh chovu. Vývoj farmových chovů u nás stagnoval až do roku 1989 a od roku 1990 nastal výrazný růst počtu farem (ŠILER a BARTOŠ, 1996a). •
Požadavky na farmový chov
Farmový chov nemá žádné speciální požadavky na přírodní podmínky, může být vybudován na většině půdních typů a terénů. Výhodnější jsou pozemky bez stromů a dřevin, které musíme oplotit nebo jinak ochránit před zvěří, která je schopná je během krátké doby zlikvidovat. Zároveň tím získáme přehlednější terén. V žádném případě nejsou vhodné souvislejší dřevní porosty, ve kterých se zvěř ukrývá a manipulace s ní je potom velmi obtížná a je téměř nemožné je ochočit. Vlastní plochu farmy je nutno rozdělit na několik samostatných výběhů, které jsou spojené přeháněcím koridorem. Toto rozdělení nám umožňuje využívat jednotlivé pozemky střídavě s ohledem na stav porostu a také možnost manipulace se zvěří a tvorbu vhodných skupin. Velikost výběhů by se měla pohybovat kolem 2-3 ha v závislosti na přehlednosti a uspořádání terénu. Na koridor navazuje tzv. turniket, kde se provádí veškeré veterinární ošetření, jako je vážení, značení a odběr krve pro analýzu. Počet zvířat na farmách je dán úživností pozemků. V našich podmínkách se u daňků pohybuje v rozmezí 8-12 ks/ha, s tím, že 15
veškeré požadavky na krmivo by měla přes vegetační období pokrýt pastva (ŠILER a BARTOŠ, 1996b). •
Přednosti farmového chovu
Ceny zvěřiny z farmového chovu dosahují ve většině zemí vyšší úrovně, než ceny myslivecky získané zvěřiny. Výhoda farmového produktu spočívá především v jeho kvalitě. Maso pochází ze zvířat zdravých, která podléhají veterinární kontrole. Zvěř se poráží v mladém věku, cca v 18 měsících, a jejich maso má optimální hodnotu pH, vůni, barvu, šťavnatost, obsah vody, bílkovin, tuku a dalších látek určujících kvalitu masa. Dále se využívá celá řada jiných produktů z těl zvířat, jako jsou šlachy, různé žlázy, ocasy apod., ceněné především v asijské medicíně (ŠILER a BARTOŠ, 1996a). •
Výživa a přikrmování
V podzimním období, kdy se pastevní porost stává postupně nedostatečným, jsou zvěři předkládána krmiva s vysokým obsahem jednoduchých glycidů, např. semena trav a bylin. Zvěř je na ně dobře přizpůsobená a velmi dobře se z nich tvoří tukové zásoby. Od poloviny prosince zhruba do konce února jsou zvěři předkládána krmiva s vysokým obsahem hrubé vlákniny, především seno, letnina a větve z ořezu ovocných stromů nebo při těžbě dřeva. Od března se zvyšují potřeby živin u samců díky rostoucímu paroží a u březích samic díky kvantitativnímu růstu plodu. Vzrůstá potřeba zejména bílkovin a kostitvorných prvků (Ca, P), proto zvěři podáváme zejména krmiva bílkovinného charakteru a deficit prvků doplníme minerálními lizy (HERRMANN, 2000).
16
Tabulka č. 1 - Příklad denní krmné dávky Množství kg
V zimě
V létě
Seno
0,5
-
Kukuřičná siláž
1,5
1
Zelená píce
-
2
Okopaniny
0,1
-
Oves, plevy
0,1
0,1
Sláma
Ad libitum
Ad libitum
(zdroj: PAŘÍZEK, 1995) •
Legislativa farmových chovů
Historie farmových chovů jelenovitých v České republice je provázena řadou nejasností v otázce legislativy. Jedná se o nejednotný výklad zákona o myslivosti. Jak veterinární zákon, tak i zákon o ochraně zvířat proti týrání farmovým chovům po splnění podmínek překážky neklade. Několik farmářů v letech 1990-1991 dostalo prostřednictvím Ministerstva zemědělství dotace na založení a nákup zvířat, ovšem o rok později museli i tito farmáři dokládat nové povolení k chovu, protože rozhodovací funkci převzal jiný odbor - odbor myslivosti (ŠILER a BARTOŠ, 1996c). Zákonem č. 166/1999 Sb. ze dne 13. července 1999 byla zvěř z farmových chovů zařazena mezi hospodářská zvířata, tím skončilo dlouhé období sporů při zakládání farmových chovů (PAŘÍZEK, 2003).
3.4 Chov daňků v oborách Daňčí zvěř je velmi dobře přizpůsobena chovu v oborách a při dobré úživnosti porostu zvládá i vysoké koncentrace zvířat, takže lze využít i obory o menší rozloze (např. obora Veltrusy 17 ha, Jinošov 32 ha, Sokolnice 62 ha apod.). Zakládání nových obor je v současné době velmi nákladná záležitost. Hlavní a největší položkou nákladů je oborový plot, který musí dosahovat výšky přes 2 m a být dostatečně upevněn u zemního porostu, aby se zabránilo jak unikání zvěře z obory, tak vnikání psů a jiných zvířat do obory. Využívá se drátěné pletivo z pozinkovaného drátu a to buď jako klasické pletivo nebo oborní, tzv. uzlové pletivo, které je ve spodní části husté a od 17
výšky 50 cm je postupně řidší. Oplocení je možno provést také tyčkovým plotem nebo horizontálními žerděmi mezi zděnými sloupky (WOLF a kol., 2000). Chov daňčí zvěře v oborách byl oblíben od dávné minulosti. Za zmínku stojí např. obora pro daňčí zvěř v oblasti Novohradských hor, která existovala již v 70. letech 17. století. Z korespondence vedené mezi hlubockými Schwarzenberky a novohradským Buqoyem je patrné, že na obou panstvích byli chováni bílí daňci již od roku 1712, v roce 1719 i daňci černí (TRIPES, 1997). •
Požadavky na chov v oboře
Pro přikrmování zvěře musí být obora vybavena potřebným zařízením, jako jsou krmítka na jadrná krmiva a krmelce na krmiva objemná. Pro pozorování zvěře je nutná pozorovatelna a případně odchytová zařízení (WOLF a kol., 2000). Dle stejného autora tvoří rozhodující složku přirozené úživnosti obory louky a pastviny, které mají plně pokrýt potravní nároky zvěře po celé vegetační období. Podíl pastevních ploch by neměl být menší než 10 % a může dosahovat i přes 60 % z celkové rozlohy obory. Lesní porosty by měly být převážně listnaté s důležitým zastoupením dubu, alespoň 50 %, a jírovce, alespoň 10 %. Velmi vhodné jsou také ovocné stromy, především jabloně, a v menším množství jeřáby. Případnou těžbu dřeva provádíme pouze v zimním období. V době kladení mláďat, nasazování paroží a říje je třeba zajistit zvěři klid. Daňčí zvěř se doporučuje chovat v oboře buď samostatně, nebo společně se zvěří mufloní (HROMAS, 1998).
Tabulka č. 2 - Výměra obory Druh zvěře
Počty dospělé zvěře chované na 100 ha oborní plochy
Výměra obory pro
Výměra obory pro
chov 1 ks zvěře
chov 60 ks zvěře
Daňčí
2-4 ha
150-250 ha
20-50
Daňčí a mufloní
2-5 ha
150-350 ha
15-45
(zdroj: HROMAS, 1998)
18
•
Přikrmování zvěře
Přikrmování zvěře v oborách probíhá po většinu roku a vyznačuje se poměrně vysokou intenzitou. Je důležitý dostatečný počet krmelišť. Ani v malých oborách nestačí jeden centrální krmelec, protože ten pak obsadí daňci a brání přístupu holé zvěře. Při vyšší sněhové pokrývce je vhodné dávat seno navíc v malých kopečcích kolem cest, aby nedocházelo k soubojům mezi zvířaty (WOLF a kol., 2000). Charakter předkládaných krmiv v závislosti na ročním období je srovnatelný s přikrmováním ve farmových chovech (viz kap. 3.3)
3.5 Chov daňků ve volných honitbách Chov daňčí zvěře ve volných honitbách u nás nemá dlouhou tradici. Vznikl především v období po druhé světové válce, kdy bylo mnoho daňčích obor zrušeno nebo došlo k porušení oplocení a zvěř se dostala do volné přírody. K dalšímu rozvoji došlo v 70. a 80. letech 20. století, kdy byly zakládány nové volné chovy daňčí zvěře a postupně se pak zvyšoval odlov i hodnota trofejí (WOLF a kol., 2000). Na území Moravy byl chov daňků ve volnosti založen v letech 1960 až 1996 ve více než 31 honitbách. V lesních porostech daňci způsobují značně menší škody ohryzem než zvěř jelení a jsou tolerantní k ostatním druhům zvěře, takže jejich chov ve volných honitbách je většinou bezproblémový (VALA a ZABLOUDIL, 2008). •
Požadavky na chov ve volné honitbě
Vhodné jsou lokality v nadmořských výškách do 500 m, zejména nížiny a pahorkatiny. Jedná se o honitby lesní nebo smíšené s převahou lesa. Velmi důležitým kritériem je především druhové složení lesních porostů, podíl zemědělské půdy, zvláště pak luk a pastvin v lesních komplexech. Všechny tyto skutečnosti společně s typem lesa a mateční horniny určují úživnost honitby a jsou podkladem pro stanovení jakostní třídy honitby (WOLF a kol., 2000). Je třeba si uvědomit, že podmínky úživnosti jsou ve volných honitbách zpravidla mnohem lepší než v oborách. Pokud je daňčí zvěř v zimním období řádně přikrmována, zdržuje se především tam, kde jsou jí krmiva předkládána a nepůsobí větší škody na lesních porostech (KOŘÍNEK, 2006). 19
Jako doplněk je možno ještě využít hodnocení vhodnosti prostředí pro daňčí zvěř, které se týká jak chovu ve volných honitbách, tak v oborách.
Tabulka č. 3 - Hodnocení vhodnosti prostředí pro daňčí zvěř Bodové ohodnocení
3
Prostředí
Vhodné
Nadmořská výška (m)
Do 300
Průměrná
Délka
teplota
vegetačního
vzduchu (°C)
období (dny)
8-9
160-190
Doba trvání
Trvání
sněhové
slunečního
pokrývky
svitu ve veg.
(dny)
období (hod)
Do 60
1400-1500
Lesní typ
Lužní lesy, dubové lesy Smíšené lesy dubu a
2
Vyhovující
300-500
7-8
140-160
60-80
1300-1400
borovice a bory, smíšené lesy buku a dubu
1
Málo vyhovující
500-700
6-7
120-140
80-90
1200-1300
Podhorské bukové lesy Horské a podhorské
0
nevhodné
Nad 700
Do 6
100-120
Nad 90
1100-1200
bukové lesy, horské smrkové lesy
Hodnocení je dáno součtem bodů za jednotlivé sloupce: Vhodné 12 a více bodů Vyhovující 8-11,5 bodů Málo vyhovující 4-7,5 bodu Nevhodné 0-3,5 bodu
(zdroj: WOLF a kol, 2000)
3.6 Etologické pozorování V literatuře se uvádí několik případů etologického pozorování daňků ve farmovém chovu. MATTIELLO a kol. (1997) z Fakulty Veterinárního lékařství v Miláně provedli pozorování krmení a sociálního chování na intenzívní pastvě. Studie byla provedena v malé ohradě (3,5 ha), která se nachází na velkém soukromém pozemku v blízkosti Milána, Itálie. Intenzita chovu pro dospělé daňky je zde 31,4 daňků/hektar. Z důvodu vysoké koncentrace zvířat je pastva nedostatečná a zvěři je nutné předkládat krmnou 20
dávku. Sběr dat byl proveden scan metodou1 (obvykle mezi 60-90% všech daňků v ohradě, protože někteří byli schováni za stromy nebo v přístřešku), prostor byl zaznamenáván každých 20 minut kamerou (Betamovie BMC-100P). Ze získaných dat byly vypočítány absolutní a relativní četnosti krmení zvěře z celkového počtu pozorovaných daňků, počet krmení daňků pro každé časové pásmo a druh krmiva pro danou skupinu zvířat. APOLLONIO
a
DI
VITTORIO
(2004)
provedli
pozorování
krmení
a
reprodukčního chování daňků. Studie byla provedena na území daňčího parku (42 ha) v rámci Přírodního parku Maremma, Toskánsko, Itálie. Cílem bylo ověřit, zda je četnost krmení ovlivněna obdobím páření, kvalitou píce a fyziologickými změnami během říje. Pozorování bylo prováděno po dobu více než 2 let (od června 1991 do dubna 1993) na daňčí populaci, která se skládala ze 120 až 150 zvířat. Všechna zvířata byla označena ušními známkami a jejich harmonogram byl zaznamenáván scan metodou. Byly pozorovány následující aktivity - ležení, stání, krmení, pohyb, komfortní chování, přežvykování a ostatní aktivity. Bylo zjištěno, že dospívající samci omezují četnost krmení jen velmi málo, zatímco dospělí daňci ho redukují až o 60%. Současně bylo zjištěno, že doba páření nejde na úkor příjmu krmiva, protože páření je věnováno pouze 7,5% času, zbytek času daňci odpočívají a nevěnují se soubojům a páření.
1
Scan sampling (průřezové sledování) – metoda periodického sledování více jedinců (skupiny) v krátkých časových intervalech.
(VANČATOVÁ, 2009)
21
4 MATERIÁL A METODIKA Vlastní pozorování bylo provedeno na daňčí farmě společnosti Zemas, a.s. Čejč, která se nachází v obci Násedlovice, okres Hodonín. Farma hospodaří na pozemku o rozloze 61 ha a chová cca 300 ks daňků skvrnitých. Svažitý terén je rozdělen na několik pozemků o rozloze 2-3 hektary, které spojuje naháněcí koridor. Součástí vybavení je i turniket, který umožňuje fixaci jednotlivých zvířat, možnost jejich zvážení, vakcinaci a případné očkování. Součástí farmy jsou jatka přímo v areálu, takže v případě zájmu o prodej daňků v mase je provedena porážka bez stresující přepravy na dlouhé vzdálenosti. V období vegetace jsou zvířata částečně odkázána na úživnost pastvy a částečně na příkrm, který je předkládán každý druhý den a skládá se z kukuřičné siláže a sena. V zimním období se přikrmuje každý den. Měsíc před říjí je chovným daňkům předkládáno jadrné krmivo, nejčastěji oves. Voda je doplňována každý den do napájecích koryt, některými výběhy protéká potok, který je zvěři volně přístupný. Pozorování jsem prováděla ve dvou termínech, abych mohla zhodnotit vliv denního světla a kvalitu pastevního porostu na chování daňků. Byla zřízena pozorovatelna, složená ze stanu a dřevěné ohrádky, která byla umístěna do protilehlého výběhu tak, aby pozorovaná zvěř nebyla rušena a chovala se přirozeně. Ohrádka byla postavena týden před vlastním pozorováním, aby si na ni zvěř mohla zvyknout a nebyla nervózní.
4.1 Etologické pozorování životních projevů Byla použita metoda scan sampling, za pomocí dalekohledu s časovými intervaly 15 minut. Byly sledovány tyto aktivity: pastva, příkrm, pití, stání, pohyb, ležení na levém boku, ležení na pravém boku, komfortní chování, agresivita a kálení. Zjištěné hodnoty byly zaznamenávány do níže uvedených etogramů.
22
5 VÝSLEDKY A DISKUSE První pozorování bylo provedeno dne 4. 3. 2011 a ve výběhu se nacházelo 24 daněl. Pastevní porost byl ještě ve špatném stavu a zvěř byla plně závislá na příkrmu. Do pozorovatelny jsem dorazila v 10:40, ale sledování bylo zahájeno až v 11:15, protože zvěř potřebovala čas na to, aby si zvykla na moji přítomnost. V 10:50 bylo založeno krmivo a zvěř se stále neodvažovala opustit roh výběhu. V 11:15 daněly vytvářely první rozestupy a v 11:25 se část stáda vydala ke krmelci. Pár jedinců zůstalo stále nahoře ve výběhu a hlídalo. V 11:30 se všechny daněly přemístily ke krmelci a po následujících 30 minut se věnovaly příjmu krmiva. Po půl hodině se opět přemístily do horní části výběhu, kde se vyhřívaly na slunci. Postupně ulehaly a věnovaly se přežvykování. V 13:00 vzbudilo pozornost prolétající letadlo a několik jedinců vstalo a sledovalo okolí, jak je patrné z níže uvedeného etogramu. V 13:30 již stála většina daněl a vyhřívaly se na slunci. V 14:30 se čtyři jedinci vydali ke korytu s vodou a pili, ostatní postupně znovu ulehali a věnovali se odpočinku. Naměřené hodnoty jsou zaznamenány do níže uvedeného etogramu. Celková aktivita stáda je vyjádřena v grafu č. 1, přičemž nulové hodnoty nebyly zahrnuty, dále je vyjádřen poměr mezi ležením na levém a pravém boku a poměr mezi stáním a ležením celkem (viz grafy č. 2 a 3).
23
Tabulka č. 4 - Etogram ze dne 4. 3. 2011 Čas
Pastva Příjem
Pití
Stání Pohyb Ležení Ležení Ležení
krmiva
levý
pravý
-
bok
bok
Hlasové Komfortní Kálení
celkem projevy
chování
příkrm
11:15
0
0
0
19
3
0
2
2
0
0
0
11:30
0
24
0
0
0
0
0
0
0
0
0
11:45
0
24
0
0
0
0
0
0
0
0
0
12:00
0
24
0
0
0
0
0
0
0
0
0
12:15
0
0
0
18
0
3
3
6
0
0
0
12:30
0
0
0
3
0
6
15
21
0
0
0
12:45
0
0
0
1
0
7
16
23
0
0
0
13:00
0
0
0
9
0
4
11
15
0
0
0
13:15
0
0
0
7
0
5
12
17
0
0
0
13:30
0
0
0
17
0
2
5
7
0
0
0
13:45
0
0
0
20
0
1
3
4
0
0
0
14:00
0
0
0
10
0
2
12
14
0
0
0
14:15
0
0
0
0
0
3
21
24
0
0
0
14:30
0
0
4
3
0
3
14
17
0
0
0
Celkem
0
72
4
107
3
36
114
150
0
0
0
%
0
21,4
1,2
31,8
0,9
10,8
33,9
44,6
0
0
0
24
Graf č. 1 – Celková aktivita stáda ze dne 4. 3. 2011
25
Graf č. 2 – Ležení levý/pravý bok ze dne 4. 3. 2011
Graf č. 3 – Stání/ležení celkem ze dne 4. 3. 2011
Druhé pozorování proběhlo dne 25. 3. 2011 a ve výběhu se nacházelo 26 daněl. Pastevní porost již začínal být v dobrém stavu a zvěř se mohla přikrmovat pastvou, což byla také hlavní náplň jejich dne, jak je patrné z následujícího etogramu a grafu. Po mém příjezdu do pozorovatelny trvalo danělám poměrně krátkou dobu (cca 15 minut), než si zvykly na moji přítomnost a začaly se chovat přirozeně. Pro přehlednost a 26
možnost srovnání jsem do etogramu uvedla stejnou dobu sledování, jako v prvním případě. Krmivo bylo založeno v 9 hodin a přibližně hodinu se zvěř věnovala jeho příjmu, proto se v době začátku pozorování již plně věnovala odpočinku, který trval další hodinu. V 12:15 se daněly postupně začaly zajímat o pastvu a ve 12:30 se již pásly všechny kusy. Střídavá pastva a příjem siláže a sena jim vydržela po celý zbytek sledování. Naměřené hodnoty jsou zaznamenány do níže uvedeného etogramu, dále je přiložen graf celkové aktivity stáda (graf č. 4), graf znázorňující poměr mezi ležením na levém a pravém boku a graf stání a ležení celkem (viz grafy č. 5 a 6).
Tabulka č. 5 - Etogram ze dne 25. 3. 2011 Čas
Pastva
Příjem
Pití
Stání
Pohyb
Ležení
Ležení
Ležení
Hlasové
krmiva
levý
pravý
celkem projevy
-
bok
bok
Komfortní
Kálení
chování
příkrm 11:15
0
0
0
0
0
13
13
26
0
0
0
11:30
1
0
0
0
0
12
13
25
0
0
0
11:45
0
0
0
0
0
12
14
26
0
0
0
12:00
1
0
0
7
0
6
12
18
0
0
0
12:15
13
0
0
1
0
5
7
12
0
0
0
12:30
26
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
12:45
0
26
0
0
0
0
0
0
0
0
0
13:00
0
26
0
0
0
0
0
0
0
0
0
13:15
5
21
0
0
0
0
0
0
0
0
0
13:30
26
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
13:45
0
0
0
10
0
6
10
16
0
0
0
14:00
26
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
14:15
26
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
14:30
26
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Celkem
150
73
0
18
0
54
69
123
0
0
0
%
41,2
20,1
0
4.9
0
14,8
19,0
33,8
0
0
0
27
Graf č. 4 – Celková aktivita stáda ze dne 25. 3. 2011
28
Graf č. 5 – Ležení levý/pravý bok ze dne 25. 3. 2011
Graf č. 6 – Stání/ležení celkem ze dne 25. 3. 2011
Během pozorování jsem zjistila, že daňci se v průběhu dne nejvíce věnují příjmu krmiva a odpočinku. Po založení krmiva se shromáždí u krmelce a zhruba hodinu se věnují jeho příjmu, poté stráví asi dvě hodiny jeho trávením střídavě vleže a vestoje. Během této doby potravu přežvykují, což jsem pro značnou vzdálenost od stáda nemohla dostatečně přesně pozorovat. Při odpočinku vleže výrazně preferují pravou
29
stranu (viz grafy č. 2 a 5), což je zřejmě důsledek polohy bachoru na levé straně dutiny břišní, tudíž při ležení není tak zatížen a zvěři se lépe přežvykuje. Pokud má zvěř k dispozici pastvu, tak se jí věnuje převážnou část dne, jak je patrné z etogramu ze dne 25. 3. 2011, zejména na úkor odpočinku, protože příjem pastvy zabere více času než příjem příkrmu z krmelce. Napájení bylo zaznamenáno pouze u prvního sledování, protože mladá pastva obsahuje méně sušiny a zvířata nepotřebují přijímat tolik vody. Další aktivity, jako komfortní chování, hlasové projevy a kálení nebyly zjištěny, zřejmě v důsledku větší vzdálenosti od stáda a horší pozorovatelnosti. Během prvního pozorování ze dne 4. 3. 2011 nebyla zaznamenána žádná pastva (viz tabulka č. 4) z důvodu nedostatečně vzrostlého pastevního porostu, naproti tomu během druhého pozorování ze dne 25. 3. 2011 strávily daněly 41,2 % sledovaného času pastvou (viz tabulka č. 5). Doba věnovaná příjmu krmiva formou příkrmu se výrazně nezměnila, u prvního pozorování byla 21,4 % a v druhém případě 20,1 %. Zato v případě odpočinku, ať už ve stoje nebo vleže, došlo k silné redukci vynaloženého času. Při prvním pozorování daněly stály na místě 31,8 % času, při druhém pozorování pouze 4,9 %. V případě ležení se snížila doba vynaložená na tuto činnost ze 44,6 % na 33,8 %. Pití a pohyb byly zaznamenány pouze během prvního pozorování a podílely se 1,2 %, resp. 0,9 % na celkově vynaložených aktivitách.
Tabulka č. 6 – Vyjádření aktivity stáda v % Pastva
Příkrm
Pití
Stání
Pohyb
Ležení
1. pozorování
0
21,4
1,2
31,8
0,9
44,6
2. pozorování
41,2
20,1
0
4,9
0
33,8
30
Graf č. 7 – Vyjádření aktivity stáda během pozorování v %
Průkaznost naměřených hodnot byla vypočítána pomocí statistické funkce CHITEST, kdy je vyhodnocen vztah mezi aktuálními a očekávanými hodnotami. V následující tabulce je vyjádřen vztah mezi hodnotami z obou pozorování. Naměřené údaje jsou buď vysoce průkazné (++), průkazné (+) nebo neprůkazné (N. S.).
Tabulka č. 7 – Vyhodnocení dle statistické funkce CHITEST Pastva
Příkrm
Pití
Stání
Pohyb
Ležení
0
72
4
107
3
150
150
73
0
18
0
123
++
N. S.
+
++
N. S.
N. S.
1. pozorování 2. pozorování
MATTIELLO a kol. (1997) uvádí, že daňci preferují za každých okolností pastvu, a to v 58 % z celkového času věnovanému krmení. Zbylých 42 % času přijímají předkládané krmivo. Při prvním pozorování jsem pastvu nezaznamenala, protože půda byla ještě zmrzlá, a daňci přijímali pouze seno a siláž, při druhém pozorování už byl pastevní porost v lepším stavu a daňci se věnovali pasení 67 % času, zbylých 33% přijímali příkrm. 31
APOLLONIO a DI VITTORIO (2004) uvádějí, že daněly se věnují příjmu krmiva 28 % celkového času. Při prvním pozorování jsem zjistila příjem potravy u daněl 21 %, při pozorování druhém dokonce 61 %, přičemž 41 % tvořila pastva. Tento nárůst mohl vyvolat fakt, že mladá píce je velmi chutná a zvěří je dobře přijímána. Stejní autoři uvádějí, že dospělí daňci věnují odpočinku vleže 55% svého času a odpočinku ve stoje 14 % času. Zbylá 3 % času se věnují ostatním aktivitám, jako je komfortní chování nebo pohyb. Při mém pozorování se daněly věnovaly odpočinku vleže 45 %, resp. 32 % času, a odpočinku ve stoje 34 %, při druhém pozorování 5 % času. Pro srovnání hodnot týkajících se potravních návyků uvádím pouze naměřené údaje z druhého pozorování, protože v období prvního pozorování pastva ještě nebyla možná.
Graf č. 8 – Srovnání naměřených hodnot potravních návyků v %
Pro srovnání údajů s autory APOLLONIO a DI VITTORIO (2004) týkajících se potravních aktivit a odpočinku uvádím průměrné hodnoty z obou pozorování.
32
Graf č. 9 – Srovnání naměřených hodnot potravních návyků a odpočinku v %
33
6 ZÁVĚR V první části práce byla provedena podrobná deskripce daňka skrvnitého, přiblížen jeho původ a byly shrnuty informace o jeho biologických a etologických vlastnostech. Také byly vysvětleny morfologické zvláštnosti týkající se zažívacího traktu, díky kterým se daňci odlišují od ostatních hospodářských zvířat a liší se i jejich požadavky na chov a výživu. V práci jsem shrnula informace o požadavcích na chov ve volné honitbě, v oborách a zejména ve farmovém chovu, který se v posledních letech stává velmi oblíbeným. Přiblížila jsem jeho historii i současnou situaci, požadavky a produkty farmového chovu a také jeho legislativní rámec. V druhé části práce bylo provedeno etologické pozorování vybraného stáda, na základě kterého byly zhodnoceny životní projevy daňků v závislosti na délce světelného dne a stavu pastevního porostu. Vzhledem k vrozené nervozitě a ostražitosti daňků je jejich sledování poměrně náročné, pozorovatelna musí být umístěna co nejdál tak, aby zvěř nerušila. Také je nutné přivyknutí na přítomnost člověka. Předkládaná práce by mohla být přínosná a zajímavá, jak pro odborníky, tak pro širokou veřejnost, která nemusí dosud mít o chovu daňků v České republice dostatečné a ucelené informace. V neposlední řadě mohou být poznatky z této práce využity jako podklad k dalšímu výzkumu v této oblasti, např. pro další bakalářské a diplomové práce či výuku v oblasti terciárního vzdělávání.
34
7 POUŽITÁ LITERATURA APOLLONIO M., DI VITTORIO I., 2004: Feeding and reproductive behaviour in fallow bucks (Dama dama), Journal of animal science. 82, s. 579-585 BARTOŠ L. a kol., 2000: Biologie jelenovitých, Sborník z celostátního semináře konaného ve dnech 19. a 20. června 2000 v Hranicích. Asociace farmových chovů jelenovitých ČR a Výzkumný ústav živočišné výroby Praha - Uhříněves, Praha, 170 s. ČERVENÝ J. a kol., 2004: Encyklopedie myslivosti. Ottovo nakladatelství, Praha, 591 s DRMOTA J., 2003: Lovectví. SURSUM, Tišnov, 330 s. HERRMANN H., 2000: Zásady krmení a přikrmování jelenovitých. Farmář, 6 (11), s. 31-33 HROMAS J, 1998: Optimální podmínky oborních chovů. Myslivost, 46 (6), s. 20-22 HROMAS J. a kol., 2008: Myslivost. Matice lesnická, Písek, 559 s. JIŘÍK K. a kol., 1980: Atlas zvěře. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 256 s. JIŘÍK K., MOTTL S., 1996: Atlas zvěře. Nakladatelství Brázda, Praha, 208 s. KRÁSA A., HLAVÁČEK V., 1993: Farmářský chov daňka skvrnitého. Náš chov, 53 (7), s. 279 KOLÁŘ Z., 2002: Odhad věku hlavních druhů spárkaté zvěře. Jiří Flégl – VEGA, Praha, 127 s. KOŘÍNEK G., 2006: Daňčí zvěř ve volných honitbách. Myslivost, 54 (4), s. 26-27 MATTIELLO S., 1997: Feeding and social behavior of fallow deer (Dama Dama) under intensive pasture confinement. Journal of animal science, 75, s. 338-347 MOINOT P., 1996: Myslivost. SVOJTKA a VAŠUT, Praha, 333 s. PAŘÍZEK V., 1995: Chov daňků na farmě společnosti Capricorn. Náš chov, 55 (7), s. 6-7 PAŘÍZEK V., 2003: Welfare v legislativě farmových chovů. Náš chov, 63, s. 56 ŠILER J., BARTOŠ L., 1996: Farmové chovy jelenovitých. Farmář, 2 (1), s. 79 ŠILER J., BARTOŠ L., 1996: Farmové chovy jelenovitých. Farmář, 2 (2), s. 70-71 ŠILER J., BARTOŠ L., 1996: Jelenovití na farmách. Náš chov, 63 (6), s. 45 TRIPES O., 1997: Daňčí zvěř na Novohradsku. Myslivost, 45, (1), s. 14-15 VALA Z., ZABLOUDIL F., 2008: Daňčí a mufloní zvěř – její životní potřeby v současnosti. Myslivost, 56 (2), s. 42-44
35
VANČATOVÁ M., 2009: Základy etologie člověka a primátů. [cit. 2011-03-15], dostupné na: http://uniecomenius.cz VORÁČ L., 2009: Vývoj a označení paroží daňka. [cit. 2011-02-11], dostupné na: http://lsv.mypage.cz WOLF R. a kol., 2000: Rukověť chovu a lovu daňčí zvěře. Matice lesnická, Písek, 199 s.
Seznam grafů Graf č. 1 – Celková aktivita stáda ze dne 4. 3. 2011 Graf č. 2 – Ležení levý/pravý bok ze dne 4. 3. 2011 Graf č. 3 – Stání/ležení celkem ze dne 4. 3. 2011 Graf č. 4 – Celková aktivita stáda ze dne 25. 3. 2011 Graf č. 5 – Ležení levý/pravý bok ze dne 25. 3. 2011 Graf č. 6 – Stání/ležení celkem ze dne 25. 3. 2011 Graf č. 7 – Vyjádření aktivity stáda během pozorování v % Graf č. 8 – Srovnání naměřených hodnot potravních návyků v % Graf č. 9 – Srovnání naměřených hodnot potravních návyků a odpočinku v %
Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Příklad denní krmné dávky Tabulka č. 2 - Výměra obory Tabulka č. 3 - Hodnocení vhodnosti prostředí pro daňčí zvěř Tabulka č. 4 - Etogram ze dne 4. 3. 2011 Tabulka č. 5 - Etogram ze dne 25. 3. 2011 Tabulka č. 6 – Vyjádření aktivity stáda v % Tabulka č. 7 – Vyhodnocení dle statistické funkce CHITEST
36
