MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2013
ELIŠKA VLHOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství
Vliv výživy dětí na jejich pozdější zdraví Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Mgr. Ing. Eva Mrkvicová, Ph.D.
Eliška Vlhová
Brno 2013
2
3
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vliv výživy dětí na jejich pozdější zdraví vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně. Dne………………………………... Podpis bakaláře……………………
4
Poděkování
Ráda bych takto poděkovala Mgr. Ing. Evě Mrkvicové, Ph.D. za cenné rady při psaní této bakalářské práce.
5
Obsah 1
ÚVOD .................................................................................................................................9
2
VÝŽIVA TĚHOTNÉ ŽENY ............................................................................................ 10
3
2.1
Výživa plodu ..............................................................................................................13
2.2
Možná rizika při nedostatečné výživě těhotné ženy ..................................................13
2.3
Alternativní způsoby výživy ......................................................................................14
2.4
Vliv stavu výživy a hmotnosti matky na porodní hmotnost dítěte............................. 15
2.5
Návykové látky ..........................................................................................................15
2.5.1
Kofein .................................................................................................................15
2.5.2
Alkohol ...............................................................................................................16
2.5.3
Kouření ...............................................................................................................16
2.5.4
Drogy ..................................................................................................................17
2.6
Technologická úprava stravy .....................................................................................17
2.7
Hlavní zásady zdravé výživy, potravinová pyramida/zdravý talíř ............................. 17
MATEŘSKÉ MLÉKO ......................................................................................................23 3.1
Produkce mléka ..........................................................................................................23
3.2
Význam kojení a výživy mateřským mlékem ............................................................ 26
3.3
Složení mateřského mléka..........................................................................................28
3.3.1
Bílkoviny mateřského mléka ..............................................................................28
3.3.2
Sacharidy ............................................................................................................29
3.3.3
Tuky ....................................................................................................................30
3.3.4
Vitamíny .............................................................................................................31
3.3.5
Vitamín D ...........................................................................................................31
3.3.6
Vitamín K ...........................................................................................................32
3.3.7
Kyselina listová – acidum folicum .....................................................................32
3.4
Minerální látky ...........................................................................................................33
3.5
Ochranné látky ...........................................................................................................34
6
4
5
KOJÍCÍ ŽENA A VÝŽIVA .............................................................................................. 35 4.1
Nároky na výživu kojící matky ..................................................................................35
4.2
Množství mateřského mléka ......................................................................................38
4.3
Potraviny a pochutiny nevhodné pro kojící ženu .......................................................39
4.4
Léky............................................................................................................................ 40
KOJENEC .........................................................................................................................41 5.1
Definice a plán kojenecké výživy ..............................................................................41
5.2
Látková výměna kojence............................................................................................ 42
5.3
Mléko ve výživě dítěte ............................................................................................... 42
5.4
Umělá výživa kojence ................................................................................................ 44
5.5
Potravinová alergie.....................................................................................................46
5.6 Doporučená výživa pro děti se zvýšeným rizikem rozvoje alergického onemocnění ..47 5.7
Prevence obezity dítěte v batolecím a předškolním věku ..........................................49
5.8
Zavádění lepku do stravy kojenců..............................................................................49
5.9
Kravské mléko ve výživě kojenců .............................................................................50
5.10
Základní principy výživy dítěte od počátku 7. do konce 12. měsíce .....................51
5.11
Výživa batolat a dětí v předškolním věku (1 – 6 let) .............................................51
6
NÁVRH JÍDELNÍČKU ....................................................................................................54
7
ZÁVĚR ............................................................................................................................. 56
8
CITOVANÁ LITERATURA ........................................................................................... 57
9
SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ..............................................................................61
7
ABSTRAKT Bakalářská práce s názvem Vliv výživy dětí na jejich pozdější zdraví. Zpracovaná jako literární rešerše. Pojednává o významu výživy již v období těhotenství, jak svými rozhodnutími matka ovlivní zdraví plodu. Dále se zabývá významem kojení a jeho pozitivním vlivem na zdraví a pohodu matky i dítěte. Význam výživy od zavádění příkrmů až po běžnou stravu u dětí do 6 let má také svá specifika. Klíčová slova: výživa, kojení, zdravý talíř, potravinová pyramida ABSTRACT Bachelor thesis titled Impact of children on their future health. Processed as a literature review. It discusses the importance of nutrition during pregnancy already, how their decisions affect the health of the mother of the fetus. It also deals with the importance of breastfeeding and its positive impact on the health and welfare of the mother and child. The importance of nutrition since the introduction of complementary feeding to a normal diet for children until 6 years also has its own specifics. Keywords: nutrition, breastfeeding, healthy plate, food pyramid
8
1
ÚVOD
„Nejlepší je ve všem zachovat míru“ Latinské přísloví V bakalářské práci jsem se zaměřila na výživu dětí od narození do předškolního věku a na faktory, které mohou ovlivnit zdraví dítěte. Zdravotní stav dítěte je úzce spjat s výživou a životním stylem matky v době těhotenství. Svým chováním v těhotenství může matka ovlivnit zdraví dítěte jak pozitivně, tak i negativně. Důležitým faktorem je právě výživa a zdravý životní styl. Není potřeba si v těhotenství upírat, to co nám chutná, jen je třeba myslet na to, jak prospějeme plodu. Vybírat jídlo s rozumem, nepřejídat se, ale ani nehladovět, dopřát tělu dostatek ovoce, zeleniny, nešetřit na mase, cereáliích a mléčných výrobcích, toto vše spolu s pohybem na čerstvém vzduchu nastávající mamince a plodu jen prospěje. Toto doporučení týkající se výživy zní nejčastěji z úst lékařů. Alkohol a jiné návykové látky neprospívají ani matce ani plodu, jejich užívání může velmi negativně ovlivnit zdraví dítěte. Dodržením pravidel správné výživy v dětství, se může často předejít nejrůznějším onemocněním. Stravovací návyky vytvořené v dětství si dítě přenáší do dospělosti.
9
2
VÝŽIVA TĚHOTNÉ ŽENY Podstatou výživy v období těhotenství je ochrana zdraví matky a plodu, tomu
přispívá i vnitřní pohoda a klid nastávající matky. Spolu se správnou výživou takto žena vytvoří vhodné podmínky pro vývoj nového jedince. Zdravá a správná výživa není nezbytná pouze v období těhotenství. Již před plánovaným početím je vhodné začít s tzv. nutriční přípravou. Pokud má žena vyčerpané zásoby některých živin, není vhodné těhotenství plánovat. Nedostatkem některých živin trpí především ženy alkoholičky, drogově závislé, kuřačky, ženy dodržující alternativní způsoby výživy nebo ženy podvyživené a také obézní. Ženy, které se stravují běžně, podle zásad zdravé výživy, se nedostatku nutrientů bát nemusí. Správným životním stylem a zdravou stravou matka předchází civilizačním chorobám a také riziku nadváhy. Zdravá strava příznivě ovlivňuje i psychický stav. Většina žen po porodu by se ráda co nejdříve vrátila na svou původní váhu, se zdravou výživou to půjde snáze a rychleji. Budoucí matka svým chováním zásadně ovlivňuje kvalitu života dítěte. Odhodlání, udělat pro své dítě to nejlepší je typické pro většinu nastávajících maminek. Správnou životosprávou, kvalitní a pestrou stravou usnadní miminku start do života. Těhotenství není nemoc, proto není třeba dodržovat přísné diety, jen používat zdravý rozum a zachovat v množství potravin určitou míru. Dobrý psychický stav matky, kondice a také dobrý zdravotní stav se příznivým způsobem projeví na zdraví dítěte. Špatné návyky získané již před otěhotněním poškozují nejen organizmus matky, ale i plod a během jeho vývoje tím mohou způsobit patologické stavy. Negativně dítě ovlivňuje stres, špatné ovzduší a nesprávný životní styl. Správnou výživou je možné předejít určitým zdravotním problémům, které těhotenství provázejí, nebo je alespoň zmírnit. Tyto problémy jsou nejčastěji náhlé křeče v oblasti lýtek a stehen způsobené nedostatkem vápníku, hořčíku a solí v krvi, dále ranní nevolnosti, jejich příčinou bývá dlouhý spánek, anebo příliš dlouhá odluka mezi jídly, také nízká hladina cukru v krvi a těhotenské hormony způsobují tyto nevolnosti. Hormony působící v těhotenství mohou způsobit hromadění sodíku v ledvinách, častým problémem v těhotenství jsou otoky
10
končetin, lze jim předejít, nebo je alespoň zmírnit konzumací diuretických potravin a nepříliš dlouhým stáním. U plodu lze správnou výživou snížit riziko vrozených vývojových vad, zajistit dostatečnou porodní hmotnost, správný mentální a fyzický vývoj dítěte. Správná výživa také působí jako prevence alergií a různých onemocnění. Není snadné stanovit výživová doporučení ve smyslu doporučeného denního příjmu, pro společnou výživu dvou jedinců. Tato výživová doporučení se stanovují na základě tzv. faktoriálních odhadů, tedy navršení dávky netěhotné a nekojící ženy o potřeby plodu posléze kojence. Ženy, jejichž BMI se pohybuje v normálu, snižují negativní vliv na vývoj plodu i na jejich vlastní zdraví. Nejméně tři měsíce před otěhotněním by měla mít žena stabilní hmotnost, prevencí náhlého hubnutí a přibírání se žena vyhne možnému nedostatku některých živin. (HANREICH, 2000; BRÁZDOVÁ, 2004; POKORNÁ, 2008, SVAČINA, 2008, SVAČINA, 2012)
11
Tabulka 1Doporučené výživové dávky pro těhotné ženy dle WHO Výživný faktor Energie [MJ]
Těhotné
10
Energie [Kcal]
2400
Bílkoviny [g]
80
Tuky [g]
75
Kyselina linolová [g]
9
Vápník [mg]
1500
Hořčík [mg]
400
Železo [mg]
20
Jód [mg]
230
Zinek [mg]
14
Fosfor [mg]
1500
Selen [mg]
55
Vitamin A [mg]
0,8
Vitamín D [mg]
10
Vitamín E [mg]
14
Vitamín K [mg]
75
Vitamín B1 [mg]
1,5
Vitamín B2 [mg]
1,6
Niacín [mg]
18
Vitamín B6 [mg]
2,5
Kyselina listová [mg]
600
Vitamín B12 [mg]
3,5
Vitamin C [mg]
110
12
2.1
Výživa plodu Gastrointestinální trakt matky zajišťuje především převod látek přijatých v potravě
pro potřeby rostoucího organizmu. V období gravidity je výživa plodu zajištěna placentou. Placenta se vyvíjí spolu s krevním oběhem plodu v období raného těhotenství, během 1. měsíce od početí. Placenta je dočasný orgán, přítomný v období těhotenství, který zajišťuje látkovou výměnu plodu, a také některé endokrinní funkce. Plod je plně odkázán na výživové látky přecházející placentou z krve matky. Proto je třeba dbát na správnou, kvalitní a dostatečnou výživu matky před i během těhotenství. Trávicí soustava plodu se teprve vyvíjí a připravuje na svou hlavní funkci. (PÁNEK, 2002, TLÁSKAL, 2006)
2.2 Možná rizika při nedostatečné výživě těhotné ženy V těhotenství je důležitý pravidelný přísun živin. Nastávající matka by v žádném případě neměla hladovět. Následkem hladovění klesá hladina glukózy, inzulinu, glukoplastických aminokyselin. Tvoří se ketolátky, které pronikají placentární bariérou a mohou u plodu vyvolat metabolické změny vedoucí až k poškození mozku. Nedostatečný přísun bílkovin negativně ovlivňuje vývoj mozku plodu. Nedostatek bílkovin a energie mohou vést až ke spontánním potratům nebo k předčasným porodům, zvyšují novorozeneckou úmrtnost, výskyt mentálních retardací a jsou příčinou nízké porodní hmotnosti dítěte. Esenciální MK jsou nepostradatelné pro růst plodu a rozvoj jeho mozku. Polynenasycené MK řady n-3 řady mají vliv na porodní váhu dítěte a na délku těhotenství, také snižují vznik poporodních depresí. Ve třetím trimestru ovlivňují mastné kyseliny vývoj neuronálních struktur plodu, vývoj sítnice a mozku. Plod má větší potřebu polynenasycených mastných kyselin ve třetím trimestru, žena krátce po porodu má pouze poloviční hladinu polynenasycených mastných kyselin, novorozenci mastné kyseliny dlouhodobě minimalizují riziko chronických chorob, proto jsou omega – 3 mastné kyseliny důležité před porodem a velký význam mají i v kojenecké výživě.
13
Nejdůležitějším vitamínem rozpustným ve vodě během těhotenství je kyselina listová. Její nedostatek na počátku těhotenství je spojen s defektem vývoje neurální trubice (spina bifida). Proto je mladým ženám doporučeno denně preventivně přijmout 0,4 mg kyseliny listové. Bohatým zdrojem jsou droždí, játra, ořechy a listová zelenina, varem se však ničí. Z minerálních látek je významný obsah jodu. Obsah jodu v potravinách (ovoce, zelenina, obiloviny, maso, mléko) závisí na obsahu jodu v půdě, vodě a potravě. Jeho nedostatek se projevuje v 8. týdnu těhotenství, následkem může být potrat, kretenismus, nízká porodní hmotnost spojená s vyšší porodní úmrtností a novorozenecký hypotyreoidismus. Těhotná žena má také zvýšené nároky na železo, vápník a fosfor. Nedostatek železa způsobuje anémii, jeho vstřebatelnost zvyšuje přítomnost vitaminu C. Vápník je z potravy nejvíce vstřebáván v druhé polovině těhotenství, kdy má plod vysokou potřebu vápníku a tělo ženy si dělá zásoby na laktaci. Přítomnost vlákniny snižuje absorpci vápníku. Retardace plodu může být způsobena nedostatečným příjmem zinku v potravě. Extrémní nedostatek vitaminu D v těhotenství může způsobit osteomalacii a deformity pánve matky. U dítěte způsobuje nižší porodní hmotnost, novorozeneckou hypokalcémii a křeče. Nedostatek vitaminu D hrozí ženám s nízkou expozicí slunečního záření. Nároky na vitamín A během těhotenství velmi nestoupají. Plod si vytváří zásoby vitamínu E během poslední čtvrtiny těhotenství. Z tohoto důvodu je u dříve narozených dětí nižší zásoba a vzniká nebezpečí hemolytické anémie aj. Intrakraniální krvácení může být způsobeno nízkými zásobami vitamínu K plodu. Proto se běžně vitamín K podává po narození. (SVAČINA, 2008; SVAČINA 2012)
2.3
Alternativní způsoby výživy Hlavními alternativními způsoby výživy, které mohou nepříznivě ovlivnit zdraví
matky i dítěte, je vegetariánství a veganství. Ženy veganky mohou trpět nedostatkem některých nutrientů, především těch které se hojně vyskytují v živočišných produktech. Nutná je především suplementace vitaminu B12 v dávce 2µg denně kvůli rozvoji mozku plodu. Veganky mají většinou nedostatečný příjem vápníku, vitamínu D, železa a zinku.
14
Je třeba dbát i na dostatečný příjem energie a na kvalitní zdroje bílkovin. Alternativní diety, jako je veganství, jsou pro vývoj plodu nebezpečné z důvodu rizika vzniku poškození plodu z důvodu podvýživy a nedostatku některých živin. (SVAČINA, 2008; POKORNÁ, 2008)
2.4 Vliv stavu výživy a hmotnosti matky na porodní hmotnost dítěte NEVORAL (2003) poukazuje na to, jak stav výživy během těhotenství ovlivňuje jeho průběh, především porodní hmotnost dítěte. Ženy s podváhou častěji rodí děti s nízkou porodní hmotností, to přímo ovlivňuje kojeneckou úmrtnost a zvýšené riziko závažných onemocnění a vrozených vývojových vad. Je tedy otázkou, jaký je přiměřený příbytek na váze během těhotenství. NEVORAL (2003) uvádí pro ženy s normální hmotností 11,5-16 kg, ženy s podváhou 12,5-18 kg a ženy s nadváhou 7-11,5 kg. V posledních 30 týdnech těhotenství by měl být hmotností přírůstek 0,4 kg týdně. Kolektiv vědců z Atlantské univerzity porovnával váhové přírůstky během těhotenství v závislosti na BMI. Tedy ženy s nízkým BMI (méně než 19,8) přibraly 11,3-17,7 kg, ženy s průměrným, přiměřeným BMI (19,8 – 26) 11,3-15,3 kg a ženy s vysokým až velmi vysokým BMI (26 – 29 a více) 6,8-10,9 kg. (COGSWELL, A DALŠÍ, 1999, NEVORAL, 2003;)
2.5 Návykové látky 2.5.1 Kofein Samotný kofein pro plod nemusí být rizikový, avšak ve spojení s alkoholem, kouřením a jinými látkami je riziko mnohem větší. Nadměrný příjem může u dítěte způsobit neklid, poruchy spánku a zažívací potíže, jiné negativní účinky kofeinu na plod nebyly dosud prokázány. NEVORAL (2003) doporučuje méně než 200 mg kofeinu denně, což jsou dva šálky kávy. Dítě si může zvyknout i na kofein, abstinenční příznaky jsou stejné jako u alkoholu. Pokud matka kávu potřebuje, je lepší si ji dát ráno nejpozději v čase oběda. Pokud by matka pila kávu na noc, mohlo by se stát, že dítě bude v noci velmi neklidné. Některé maminky mi potvrdily, že i během těhotenství pijí slabou kávu
15
většinou v dopoledních hodinách. Doporučila bych však raději na snídani obilninový nápoj, který neobsahuje kofein a je bohatým zdrojem energie. (TLÁSKAL, 2003; POKORNÁ 2008, PIHAROVÁ, 2013) 2.5.2 Alkohol Nadměrná konzumace alkoholu v průběhu těhotenství vede k vývojovým vadám dítěte, souhrnný název pro tyto vady je fetální alkoholový syndrom. Těmito vadami jsou poruchy růstu, malá hlava, změny na očích, v obličeji a na kostře dítěte. Samovolné potraty a porody dětí s nízkou porodní hmotností jsou důsledkem požívání alkoholu během těhotenství. NEVORAL (2003) zdůrazňuje, že dosud nebylo zjištěno množství alkoholu, které je během těhotenství neškodné. Ze zahraničních výzkumů vyplývá, že každodenní konzumace jedné a více porcí alkoholu v průběhu těhotenství, negativně ovlivňuje zdraví dítěte i samotný porod. Alkohol je nebezpečný především v prvním období těhotenství, v tomto období by měly všechny těhotenství plánující a těhotné ženy abstinovat. Alkohol má prokazatelně negativní účinek na vyvíjející se zárodek, může poškodit vajíčko a spermii ještě před početím. Při pravidelné konzumaci alkoholu se zvyšuje riziko samovolného potratu, předčasného porodu nebo vzniku některých komplikací u porodu. Malé a občasné požití alkoholu neuškodí, ale ani neprospěje. Laktační poradci konzumaci i malého množství alkoholu v období kojení nedoporučují. Pokud žena pije alkohol v průběhu těhotenství i laktace pravidelně, hrozí, že si dítě na určitou dávku alkoholu zvykne. To se samozřejmě projeví na jeho chování, dítě bývá neklidné a pláče. POKORNÁ (2008) uvádí, že příjem alkoholu snižuje produkci mléka. Ve větším množství alkohol ovlivní chuť mléka a může poškodit zdraví dítěte. POKORNÁ (2008) také dodává, že výjimečná konzumace malého množství alkoholu zdraví dítěte neohrozí.
(STRATIL, 1993; TLÁSKAL, 2003, NEVORAL, 2003,
JADDOE, A DALŠÍ, 2007 POKORNÁ, 2008, PIHAROVÁ, 2013) 2.5.3 Kouření Oddělení psychiatrie Washingtonské Univerzity zveřejnilo v roce 2004 studii s názvem: „Vliv kouření během těhotenství na potomstvo“. Závěry této studie lze shrnout
16
do následujících řádků. Kuřáci vdechují nikotin a oxid uhelnatý, plodu tyto látky brání v růstu, nikotin i oxid uhelnatý prostupují placentou a tak brání v získávání živin a kyslíku. Oxid uhelnatý způsobuje hypoxii plodu, tzv. dušení. Nikotin přechází placentou do krve plodu, kde ovlivňuje cévní, nervový a zažívací systém dítěte. Kouření matky v těhotenství je spojeno s nízkou porodní hmotností plodu, poruchami učení dítěte, hyperaktivitou, astmatem a onemocněními respiračního systému. Také se potvrdilo, že děti kuřaček dříve začnou s kouřením. Kouření může omezit tvorbu mateřského mléka, nikotin do těla dítěte přichází s mlékem, způsobuje nevolnosti, koliky, křeče a průjmy dítěte. Stejně jako je pro matku i plod aktivní kouření škodlivé, je škodlivé i pasivní kouření. Obsah nikotinu v přibližně 5 cigaretách není pro dítě vyloženě škodlivý, děti však často odmítají prs a při kojení jsou neklidné. (TLÁSKAL, 2003; AGRAWAL, 2004, NEVORAL) 2.5.4 Drogy Drogy jako marihuana, kokain a heroin jsou při kojení kontraindikovány. Prostřednictvím prolaktinu snižují produkci mléka. Užívání drog také výrazně snižuje schopnost matky pečovat o dítě. (TLÁSKAL, 2003)
2.6 Technologická úprava stravy Pro stravování těhotných a kojících žen platí zásady zdravé výživy, tedy zásady chránící nutriční hodnotu a omezující riziko vzniku toxických látek vzniklých nevhodnou úpravou (přepalování tuku při vysokých teplotách). Vhodné jsou pokrmy připravené vařením ve vodě, v páře, dušené, pečené, méně grilované, zapékané a nejméně smažené. Během těhotenství se často vyskytuje pálení žáhy a zvracení, lépe je tedy jíst jídlo pravidelně, v malých porcích a omezit jídla dráždivá. Ženy, které trpí pálením žáhy, by měly odpočívat s podloženou horní polovinou těla. (SVAČINA, 2008)
2.7 Hlavní zásady zdravé výživy, potravinová pyramida/zdravý talíř Veškeré zásady zdravé výživy vychází přímo ze znalostí vlivu výživy člověka na jeho zdraví. Zdravá výživa nemusí být vždy jednotvárná, omezená nebo nudná. Naopak, zásadou zdravé výživy je především rozmanitost a pestrost. Každodenní strava má
17
obsahovat veškeré důležité složky – především ochranné látky. Konzumovat lze cokoliv, co nám chutná, důležitá je jen určitá limitace složek, které tělu neprospívají. Téměř každé jídlo lze připravit i zdravě. Pro dítě i matku je zdravá varianta mnohem vhodnější. Matka by měla jíst pravidelně 5x denně, tím zajistí lepší využitelnost živin. Nejvýstižněji jsou zásady zdravé výživy shrnuty v potravinové pyramidě. Graficky jsou zde znázorněny vhodné potraviny a také jejich optimální množství. Potravinová pyramida má podle oficiálního doporučení Ministerstva zdravotnictví České republiky čtyři patra. Trojúhelníkový tvar představuje doporučená množství konzumovaných potravin v jednotlivých patrech. Základnu pyramidy tvoří obiloviny a výrobky z nich, těhotná a kojící žena má tuto skupinu konzumovat v rozmezí 3 – 6 jednotkových porcí denně. Další patro patří skupině ovoce a zeleniny, z této skupiny je doporučeno konzumovat nejméně 5 porcí denně. Třetí patro patří mléku a mléčným výrobkům, doporučená konzumace jsou 3 – 4 porce denně, vždy nízkotučné druhy. Ve třetím patře se nachází drůbež, ryby, čerstvé maso, vejce aj. Těhotná žena má sníst 2 jednotkové porce za den některé z těchto potravin. Vrcholem pyramidy jsou potraviny, kterým je doporučeno se spíše vyhýbat. (BRÁZDOVÁ, 2004; POKORNÁ 2008)
18
Obrázek 1 Potravinová pyramida Dle BRÁZDOVÉ (2004)
Obrázek 2 Zdravý talíř Dle SLIMÁKOVÉ (2012) „Zdravý talíř je nová a zdravější varianta zastaralé výživové pyramidy. Složení talíře odpovídá moderním vědeckým poznatkům, ukazuje nejlepší cestu k udržení zdravého těla i hmotnosti, tvoří základ zdravotní prevence a podpory účinné léčby.“ (SLIMÁKOVÁ, 2012) V následující tabulce Margit SLIMÁKOVÁ (2012) porovnala zdravý talíř a výživovou pyramidu.
19
Tabulka 2 porovnání zdravého talíře s výživovou pyramidou dle SLIMÁKOVÉ Výživová pyramida
Zdravý talíř
odborně zastaralá doporučení je nutné znát počet porcí a jejich velikost pro jednotlivé potravinové skupiny důraz na příjem polysacharidů se podílí na epidemii obezity a cukrovky nerozlišování mezi typy polysacharidů vede k nadměrné konzumaci bílé mouky
odpovídá moderním poznatkům díky grafice odpovídající skutečnému talíři není potřeba složitě počítat porce zdraví prospěšný důraz na příjem zeleniny, které má většina z nás málo u polysacharidů je doporučen příjem rozmanitých a přirozených obilovin
maso a mléko je zobrazeno zavádějícím způsobem tak, že vypadá jako nenahraditelná součást jídelníčku
začlenění masa a mléka do kategorie bílkovin ponechává možnost volby mezi rostlinnou a živočišnou stravou
doporučení omezovat sladkosti i tuky vedlo k popularitě nezdravých nízkotučných diet a pojídání margarínů
doporučuje konzumaci zdravých tuků a olejů, zatímco škodlivé trans tuky a sladkosti vylučuje
u ovoce a zeleniny chybí upozornění na obsah zdraví prospěšných fytochemikálií chybějící informace o tekutinách důraz na kvantitu a prevenci podvýživy
u zeleniny i ovoce je zdůrazněna barevnost, různost a výživová hodnota výčet vhodných a nevhodných tekutin důraz na kvalitu a zdravotní prevenci
Energie Nastávající matka by měla přijímat jen přiměřené množství energie. To je takové, aby se hmotnost člověka udržela dle BMI v rozmezí 18,5 – 25. Aby tělo matky správně fungovalo, je potřeba přijmout dostatek energie. Příjem energie se liší podle pohlaví, věku, fyzické aktivity a teploty prostředí, avšak celkový poměr základních živin by měl zůstat stejný. Příjem bílkovin ve stravě by měl být 0, až 1 g/kg tělesné hmotnosti/den, což odpovídá 15 – 20 % energetického příjmu. Příjem tuků by měl být 1 g/kg tělesné hmotnosti/den, tj. 25 – 30 % energetického příjmu. Sacharidy tedy tvoří přibližně 50 - 60% denní energetické potřeby. (POKORNÁ, 2008; KUBEŠOVÁ, 2008, SVAČINA, 2012) Obiloviny Zdrojem sacharidů, ze kterých může nastávající matka čerpat energii, jsou obiloviny a výrobky z nich. Obsah sacharidů v obilovinách je 55 – 78 %. Obiloviny
20
obsahují méně bílkovin, které jsou navíc neplnohodnotné. Nejvíce tuků s příznivým složením mastných kyselin obsahuje laskavec. Pro těhotnou ženu je důležitou složkou obilovin vláknina. Vhodné jsou výrobky s nízkým glykemickým indexem, jako je tmavý chléb, pečivo a těstoviny. Více vymílané a celozrnné mouky obsahují více obalových vrstev zrna, a tím i větší množství živin. Těhotná žena by měla omezit potraviny s vysokým glykemickým indexem, tedy bílé a sladké pečivo, oplatky a sušenky, u kterých je problémem i sporná kvalita použitého tuku. Pro těhotnou ženu, je doporučená konzumace denně 3-6 porcí výrobků z obilovin, přičemž jedna porce je např. krajíc chleba (60 g) nebo 125 g vařené či dušené rýže nebo těstovin. (POKORNÁ, 2008; SVAČINA, 2012) Ovoce a zelenina Pro nastávající matku je důležitá i prav7idelná ko7nzumace ovoce a zeleniny. Ovoce i zeleninu tvoří především voda. Dužnaté ovoce obsahuje 70 – 80 % vody, zelenina 80 %. Ovoce obsahuje také 5 – 15 % sacharidů, množství bílkovina tuků je zanedbatelné. Za den je vhodné zkonzumovat alespoň 500 g ovoce a zeleniny, tedy 2 – 4 porce ovoce, zeleniny 3 – 5 porcí. Je kvalitním zdrojem vitaminu C, vitaminů skupiny B a karotenoidů. Důležitý je obsah vlákniny a ochranných látek, obzvláště antioxidantů. Pro nastávající matku je mnohem vhodnější konzumace ovoce a zeleniny, než konzumace potravinových a vitaminových preparátů. (POKORNÁ, 2008; SVAČINA, 2012) Mléčné výrobky Mléčné výrobky jsou pro dobré zdraví taktéž velmi důležité. Otázka konzumace mléka je však v poslední době často diskutována. Hovoří se o možných alergiích, o vysokém obsahu tuku, o nepřirozenosti výživy mléka dospělého člověka atd. Mléko a výrobky z něj obsahují velmi kvalitní bílkoviny, jsou bohatým zdrojem vápníku, vitaminů A, D a vitaminů skupiny B. Mléčné výrobky jsou vhodné pro prevenci osteoporózy. Lépe je vybírat mléčné výrobky s nižším obsahem tuku, zakysané výrobky obsahují lépe stravitelné bílkoviny, prospěšné probiotické kultury a z kyselého prostředí je i lépe využitelný vápník. Konzumace těchto potravin je vhodná v množství 2-3 porce
21
za den, jedna porce představuje přibližně 250 ml mléka. (POKORNÁ, 2008; SVAČINA, 2012) Maso, luštěniny, vejce V těhotenství je velmi důležitá konzumace kvalitních bílkovin. Těhotná žena by měla přijmout 2 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti. Vhodným zdrojem bílkovin jsou vejce, luštěniny a maso především drůbež a ryby. Ryby jsou bohatým zdrojem jodu. POKORNÁ (2008) doporučuje konzumovat ryby několikrát týdně. Maso obsahuje kromě bílkovin také dobře využitelné železo. Konzumaci červeného masa by měly těhotné ženy omezit na 1 porci za den a z jídelníčku by měly vyřadit uzeniny, salámy a párky. Konzumace masa, luštěnin a vajec je vhodná v množství 1 – 3 porce za den. Jedna porce odpovídá 80 g masa po tepelné úpravě, dvěma vejcím či 250 g luštěnin. (POKORNÁ, 2008; SVAČINA, 2012) Tuky V jídelníčku těhotných žen jsou nezbytné i tuky, je však třeba dbát na jejich kvalitu a přijímané množství. Pro nastávající maminku jsou vhodné zejména nenasycené mastné kyseliny řady n – 3, které jsou nejvíce obsaženy v rybách a také ve kvalitních rostlinných olejích. POKORNÁ (2008) a SVAČINA (2012) nedoporučují příjem nasycených tuků v mase a masných výrobcích, tučných mléčných výrobcích a v některém pečivu. (POKORNÁ, 2008; SVAČINA, 2012; TLÁSKAL, 2007) Pitný režim Dostatečný příjem vhodných tekutin zajišťuje látkovou výměnu a také dobrou funkci ledvin, a tím i vylučování toxických látek z organismu. Nedostatek tekutin způsobuje bolesti hlavy, malátnost, únavu a pokles duševní a fyzické výkonnosti. Špatný pitný režim může způsobit zácpu. Nastávající matka by denně měla vypít 1,5 l, nejlépe 2 litry tekutin denně. Pro lidský organismus je nedokonalým indikátorem nedostatku tekutin v těle pocit žízně. Nadměrný příjem tekutin zvyšuje vylučování minerálních látek z těla, což je pro zdraví nepříznivé. Důležitý je také vliv ročního období. V létě je příjem
22
tekutin vyšší než v zimě. Je třeba pít dostatečně a během celého dne. Pravidelným přísunem tekutin matka zabrání pocitu žízně, který je prvním příznakem dehydratace. Nejvhodnějším nápojem je čistá voda, těhotná žena si však může dopřát rozmanitější skladbu nápojů. Pitná voda z veřejných vodovodů má obvykle velmi dobrou kvalitu, ale ne všude je plně vyhovující její chuť. Proto jsou vhodné balené kojenecké, pramenité a filtrované vody. K dalším vhodným nápojům patří neslazené, vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy, nejlépe doma připravené. Pití černého čaje je třeba omezit, vhodný je tedy slabý Roibos nebo ovocný čaj. Lépe je dávat přednost nesyceným nápojům, oxid uhličitý způsobuje nadýmání a překyselení organismu. Dlouhodobá konzumace minerálních vod je zdravotně riziková. Minerální vody zvyšují riziko přetížení ledvin, vzniku ledvinových kamenů, vzniku aterosklerózy a nadbytečného ukládání minerálů v organismu. Během těhotenství je důležité omezit pití kávy. Jeden šálek kávy denně by neměl uškodit, ale lépe je konzumovat kávu bez kofeinu, špaldovou, meltu apod. Sladkým limonádám a nápojům obsahujících chinin, energetickým nápojům a nektarům je důležité se vyhnout, obsahují mnoho cukru, oxid uhličitý a jiné látky neprospívající zdraví matky. (STRATIL, 1993, POKORNÁ, 2008; SVAČINA, 2012)
3
MATEŘSKÉ MLÉKO
3.1 Produkce mléka Produkci mléka nejvíce ovlivňují vrozená dobrá schopnost produkce mléka, strava matky, časté sání dítěte, úmysl kojit a také dobrá psychická pohoda matky. Vrozená dobrá schopnost produkce mléka je přímo ovlivněna životosprávou ženy již od dětství, nejvíce je však produkce mléka ovlivněna životosprávou v době těhotenství a kojení. Pro výživu matky není nejdůležitější množství stravy, spíše její kvalita, tedy obsah jednotlivých živin, hlavně vitaminů a minerálních látek. Nesprávná výživa v době těhotenství a kojení může produkci mléka snížit. Jsou, však známy potraviny, které produkci mléka mohou zvýšit. Patří mezi ně sladový cukr (maltóza), chmelové hořčiny, dále byliny jako anýz, fenykl, dobromysl a meduňka lékařská. V našich zemích se dříve
23
doporučovala konzumace luštěnin, především čočky a cizrny pro zvýšení produkce mléka matky. Lékaři však dnes již konzumaci luštěnin v období kojení nedoporučují. Kvůli častým problémům s nadýmáním kojených dětí. PRUGAR A KOL. (2008) doporučuje
cizrnu beraní kojícím matkám, kvůli vysokému obsahu minerálních látek a kvalitním bílkovinám. Cizrna beraní není nadýmavá, jako ostatní luštěniny, k méně nadýmavým luštěninám patří i červená čočka. Matkám je v porodnicích také doporučován rozumný příjem červeného masa nebo vývarů z červeného masa pro zvýšení tvorby mléka. Největším problémem v dnešní době je, že ženy ve vyspělých zemích mají mléka málo nebo netvoří mléko vůbec. Ženy, žijící v rozvojových zemích mají většinou mléka dostatek, mateřské mléko je také jediný možný způsob výživy dítěte v těchto zemích. V jídelníčku většiny žen ve vyspělých zemích se nachází hodně masa, masných výrobků, vajec, mléčných výrobků, potravin připravených z bílé vymleté mouky, nadměrný příjem cukru a tuku, ale žalostně málo ovoce a zeleniny. V rozvojových zemích, ženy nemají na výběr, většinou jsou podvyživené a jejich jídelníček tvoří především místní rostlinná produkce, tedy celozrnné potraviny, luštěniny, ovoce a zelenina. Produkci mléka řídí tři hormony hypofýzy: prolaktin, adrenokortikotropní hormon a oxytocin. Schopnost mléčných žláz produkovat mateřské mléko se vyvíjí postupně. Na jejich vývoj působí hormony estrogeny, progesteron, glukokortikoidy, somatotropin a především prolaktin. Kojením, tedy sáním dítěte je podpořena produkce prolaktinu. Tvorbu mléka nejvíce ovlivňuje pravidelné sání a vyprazdňování prsu. STRATIL (1993) doporučuje kojit více než 6x za den. Tím je udržována vysoká hladina prolaktinu. Množství některých látek může v mateřském mléce kolísat, proto je potřeba tyto látky přijímat denně. Jsou to jod, selen, mastné kyseliny, vitaminy rozpustné ve vodě, vitamin C, některé vitaminy skupiny B. Zásoby zinku a železa si dělá plod již v období těhotenství, proto množství těchto látek v mateřském mléce není tak důležité. Pravidelná a pestrá strava zajistí matce i dítěti dostatek všech vitamínů a minerálních látek.
24
Výjimkou jsou vitamíny D a K, které jsou v mateřském mléce zastoupeny v malém množství, proto se dítěti musí dodávat. Složení mateřského mléka se mění v závislosti na potřebách adaptujícího se novorozence. Dělí se na: •
Kolostrum – neboli mlezivo je produkováno v posledních týdnech těhotenství a v prvních dnech po porodu (1. – 4. den). Jedná se o čirou, nažloutlou tekutinu produkovanou mléčnou žlázou. Mlezivo je velmi kvalitní, jeho množství je však malé. Je zde vyšší koncentrace solí a bílkovin nezbytných pro výživu, především pro posílení imunity. Významný je obsah vitamínů A, K, také ochranných látek jako imunoglobulin A (dále IgA), lysozym a laktoferin. Sekreční IgA chrání sliznici zažívacího traktu novorozence před osídlením choroboplodnými bakteriemi. Laktoferin s laktózou působí jako zdroj energie pro růst bakterií lactobacillus bifidus. Produkcí kyseliny mléčné následně ovlivní pH a tím je omezen růst gramnegativních bakterií a plísní (C.albicans). Bakterie lactobacillus bifidus osidlují trávicí trakt plně kojených dětí. Trávicí trakt dětí krmených umělým mlékem osidluje koliformní mikroflóra.
•
Mléko přechodové – tvoří se 5. – 20. den po porodu. Obsah bílkovin je oproti kolostru nižší. Zvyšuje se však obsah tuků a sacharidů.
•
Mléko zralé – jeho složení je proměnlivé, poměr obsahových složek se může měnit během jednoho dne, nebo i jednoho kojení. S délkou kojení přibývá obsahu tuku, zvyšuje se tedy energetická hodnota. Na počátku kojení dítě hasí žízeň, mléko je vodnaté s vyšším obsahem sacharidů
tzv. přední mléko. S přibývající délkou kojení z jednoho prsu dítě tiší hlad tzv. zadním mlékem bohatým především na tuk. Lékaři dnes doporučují kojit přibližně každé 3 hodiny, četnost kojení je však velmi individuální, záleží především na porodní váze novorozence. Rizikem častějšího kojení je konzumace pouze předního mléka, kojenec tedy uhasí žízeň, ale nepřibývá na váze.
(STRATIL, 1993; FRUHAUF, 2003,
POKORNÁ, 2008; PRUGAR A KOL. 2008, PIHAROVÁ, 2013)
25
3.2 Význam kojení a výživy mateřským mlékem Mateřské mléko je první výživou novorozence a do minimálně 6. měsíce života dítěte je také nejvhodnějším způsobem výživy. Znalosti o prospěšnosti výživy mateřským mlékem pro děti donošené i nedonošené se stále rozšiřují. Díky přirozenému vývoji člověka je mateřské mléko biologicky nejdokonalejší potravinou, pro začátek života nového jedince. Obsahuje dostatek biologicky aktivních látek, zajišťujících přirozený růst a vývoj novorozence v prvních 6 měsících života, bez nutnosti přijímat jinou výživu. Malé množství v mateřském mléce je vitaminů K a D, což je vysvětlováno pomalejším biologickým přizpůsobováním se člověka k intenzitě negativních vlivů našeho prostředí. Mateřské mléko je výjimečné svým složením, kvalitou a také variabilitou, jelikož se trvale přizpůsobuje potřebám kojence. Americká pediatrická akademie označila kojení za referenční model, s nímž musí být poměřovány veškeré alternativní metody krmení ve vztahu k růstu, zdraví a vývoji. Složení mateřského mléka plně splňuje nutriční požadavky kojence a jeho složení je výrazně odlišné od kravského mléka. Mateřské mléko má nižší obsah bílkovin, kaseinu a minerálních látek, vyšší obsah cholesterolu a laktózy. Mateřské mléko poskytuje kojenci nesporné výhody v oblasti obranyschopnosti a neuropsychického vývoje v porovnání s dítětem krmeným umělou výživou. Nevhodně krmené děti v prvních dvou letech trpí častěji poruchami růstu a nedostatkem mikronutrientů. První kojení by mělo proběhnout co nejdříve po narození. Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF doporučují výlučné kojení do 6. měsíce věku dítěte a po 6. měsíci zavedení nemléčných příkrmů a pokračování v kojení s přikrmováním do věku dvou let dítěte i déle. Mateřské mléko chrání dítě před nakažlivými chorobami, obsahuje řadu látek, které ničí nebo alespoň zpomalují růst bakterií. Mateřské mléko obsahuje také protilátky, které kojence chrání před některými nemocemi. Kojené děti mají méně průjmů, zánětů středního ucha, onemocnění dýchacích cest aj. Zinek napomáhá vývoji obranyschopnosti dítěte. Výživa mateřským mlékem snižuje incidenci (poměr nově vzniklých onemocnění k celkovému počtu osob sledované oblasti) řady infekčních onemocnění.
26
Mateřské mléko chrání dítě i před neinfekčními onemocněními, jako jsou například alergie. Kojené děti jsou méně často obézní, kojení také přispívá k prevenci aterosklerózy v dospělosti. Obsah železa v MM snižuje riziko vzniku chudokrevnosti u výhradně kojených dětí. Kladný vliv má kojení na psychický a citový vývoj dítěte – tělesný kontakt matky a dítěte po porodu vytváří silné citové pouto. To je důležité pro následný duševní a sociální vývoj dítěte. Výživa MM příznivě ovlivňuje vývoj mozku a jeho funkcí. Negativně je vnímán význam mateřského mléka pouze v případě závažné infekce matky nebo při velmi vzácné, vrozené poruše metabolismu, kde není žádoucí žádné mléko. Rozvoj mléčného průmyslu, který se dříve orientoval především na náhradní mléka určená k výživě kojenců, měl za následek snížení spotřeby mateřského mléka. Základem náhradní mléčné výživy je mléko kravské. Kravské mléko je totiž svým složením lidskému mléku nejpodobnější. Kravské mléko je však třeba upravit tak, aby bylo organismem kojence co nejlépe tolerováno. (MANDŽUKOVÁ, 2008, SVAČINA, 2008, SVAČINA, 2012, FRUHAUF, 2003, STRÁNSKÝ, 2010, KLIMOVÁ, 2000) Kojení přináší benefity matce i dítěti. Pozitiva jsou shrnuty v následujících řádcích dle SVAČINY, 2008 A PELOUŠKOVÉ 2007 •
Snížení frekvence a tíže infekčních onemocnění př. gastroenteritida, infekce močového, respiračního ústrojí. Zajišťuje tedy imunologickou ochranu a snižuje výskyt alergických onemocnění.
•
Z hlediska dlouhodobého zdravotního profilu je udáváno snížení výskytu syndromu náhlého úmrtí, redukce výskytu leukémie, diabetu mellitu, obezity, anémie, astmatu aj.
•
U kojených dětí jsou lepší výsledky psychologických testů z hlediska vývoje myšlení, představivosti, řeči, paměti a učení. Kojení tedy zajišťuje přirozený psychický a sociální vývoj. Nezpochybnitelný je i aspekt ekonomický.
27
•
Kojení navozuje analgezii (snížení bolesti) během bolestivých procedur například vakcinace
•
Kojení zajišťuje sterilní potravu přímo do úst o optimální teplotě. Kryje potřeby vyvíjejícího se organismu. Nezatěžuje zažívací ústrojí a ledviny, neobsahuje chemické látky, těžké kovy a jiné škodliviny. Zajistí vždy individuální množství dle potřeb kojence.
•
Kojení je vhodné i pro matku po porodu snižuje krevní ztráty a umožní rychlejší zavíjení dělohy, také usnadňuje brzký návrat k váze před otěhotněním. Chrání před rakovinou prsu, vaječníků a osteoporózou a vytváří silnou citovou vazbu mezi matkou a dítětem.
(PELOUŠKOVÁ 2007, SVAČINA, 2008)
3.3 Složení mateřského mléka Mateřské mléko je zcela výjimečné svým složením, kvalitou i variabilitou. Trvale se přizpůsobuje potřebám adaptujícího se novorozence. Změny přichází během prvních dní (kolostrum-přechodové mléko-zralé mléko), složení se může změnit nejen v průběhu jediného dne ale i během kojení. Kalorická hodnota mateřského mléka je přibližně 280,516 kJ/100ml. Mateřské mléko je sterilní potravou pro kojence, má analgetický účinek a vysokou schopnost zasytit. Také posiluje vztah matky a dítěte. V ČR působí Laktační liga, organizace, která podporuje kojení, radí matkám jak správně a proč kojit. Laktační liga školí laktační poradce, většinou zdravotní sestry i matka se může stát matkou poradkyní v oblasti kojení a výživy během kojení. (MATHONOVÁ, 1998, FRUHAUF, 2003) 3.3.1 Bílkoviny mateřského mléka Bílkoviny představují nejstálejší složku mateřského mléka. Jejich obsah v mateřském mléce, není výrazně ovlivněn množstvím přijatých bílkovin matkou. Toto neplatí, pokud matka trpí výraznou proteinovou podvýživou. Nejdůležitější bílkovinou je
28
laktalbumin. Bílkoviny mateřského mléka jsou pro dítě vhodné díky poměru laktalbumin:kasein (70:30), v kravském mléce je tento poměr opačný. Nižší podíl kaseinových frakcí umožní lehčí stravitelnost mateřského mléka. Oproti ostatním savcům obsahuje mateřské mléko mnohem méně bílkovin, pro dítě méně bílkovin představuje nižší zátěž na ledviny. β-laktoglobulin je hlavním antigenem kravského mléka. V mateřském mléce se však primárně nevyskytuje. β-laktoglobulin může při nadměrné konzumaci kravského mléka přestupovat ve stopovém množství do mateřského mléka. V kaseinových micelách se molekuly kaseinu spojují s minerálními látkami (vápník, hořčík, fosfáty, citráty). V kyselém prostředí žaludku (HCl) se kasein sráží v jemné vločky. Trávicí enzymy (pepsin) tyto vločky snadno rozštěpí. Mezi jednotlivými frakcemi kaseinu převládá beta kasein (64 %), dále delta a alfa kasein. Syrovátkové bílkoviny jsou tvořeny především alfa laktalbuminem, který je zdrojem esenciálních aminokyselin. Pro kojence jsou esenciálními AMK treonin, valin, leucin, izoleucin, lyzin, fenylalanin, metionin, histidin. Pro nedonošené děti jsou esenciální i arginin a cystin. Extrémní nedostatek bílkovin vede u kojence k malému hmotnostnímu přírůstku. Klesá hladina albuminů a vznikají edémy – otoky. Dlouhodobý nedostatek způsobuje poškození mozku. Nadbytek bílkovin také působí nepříznivě s klinickými důsledky, jako jsou horečka, průjmy, špatné sání, edém, letargie – otupělost. Biochemickými důsledky nadbytku bílkovin je např. metabolická acidóza. Doporučená denní dávka pro kojence jsou 2 g/kg hmotnosti/den. Kojenec při kojení vypije 150-180 ml/kg hmotnosti dítěte mateřského mléka, což kryje jeho denní potřebu bílkovin. (MATHONOVÁ, 1998; HANREICH, 2000; FRUHAUF, 2003) 3.3.2 Sacharidy Sacharidy jsou nejvýznamnějším zdrojem energie pro organizmus. V živočišných organismech
mohou
sloužit
jako
zdroje
pro
tvorbu
složitějších
metabolitů
(aminokyseliny), přebytek je v těle ukládán ve formě tuků. Organismus využívá pouze jednodušší látky, složité komplexy musí enzymaticky rozštěpit. V játrech a ve svalech jsou sacharidy ukládány ve formě glykogenu. Nejvýznamnějším sacharidem mateřského mléka je disacharid laktóza, který zaujímá 80 % celkového množství sacharidů. Zároveň
29
představuje 40 % energetické hodnoty. V mateřském mléce se laktóza vyskytuje ve dvou formách, alfa a beta. Štěpí jej enzym tenkého střeva – laktáza na glukózu a galaktózu, které jsou snadněji vstřebávány. Aktivita laktázy je nejvyšší po narození do 5 let věku dítěte. Její aktivita později klesá a v dospělosti je nejnižší. Galaktóza se po vstřebání uplatňuje při stavbě a vývoji mozku ve formě galaktolipidů. Potíže s trávením laktózy mohou mít nedonošení novorozenci, u kterých je aktivita laktázy nedostatečná. Obsah cukrů v mateřském mléce kolísá, v kolostru je jeho obsah nižší než ve zralém mléce. Laktóza usnadňuje vstřebávání vápníku a železa, nepřímo podporuje kolonizaci gasroinestinálního traktu laktobacilem. Mateřské mléko obsahuje také velké množství oligosacharidů. Oligosacharidy mohou primárně sloužit jako ochrana před viry a bakteriemi nebo jejich toxiny a také mohou podporovat rozvoj střevní mikroflóry, včetně kultur s možným probiotickým účinkem, např. bifidobakterií. (SVAČINA, 2008; NEVORAL, 2003; FRUHAUF, 2003; MATHONOVÁ, 1998) 3.3.3 Tuky Tuky a jejich metabolity jsou velmi významné pro růst a vývoj dítěte. Představují asi 50 % celkového energetického obsahu mateřského mléka. Tuky jsou nejvíce variabilní složkou z hlediska množství i složení. Množství tuku kolísá v širokém rozmezí od 0,3 - 18 g/100 ml. NEVORAL (2007) uvádí: že se obsah tuků zvyšuje ze 2g/100ml v kolostru na obsah 3,8 – 4,5 ve zralém mléce. Průměrný obsah je 4g/100 ml. V průběhu jednoho kojení se obsah tuku mění. Tzv. zadní mléko obsahuje 4 – 5 krát více tuku než mléko přední. Tuky v mateřském mléce obsahují kromě energie i životně důležité látky nutné k prospívání kojence a jeho ochraně proti infekcím. Tuky mateřského mléka jsou štěpeny enzymem lipázou, obsaženou v mateřském mléce. Tvorba lipázy je aktivována v pankreatu žlučovými kyselinami, lipáza kojenců není ještě aktivní. Mléko má odlišnou stavbu triacylglycerolů a vyšší obsah nenasycených mastných kyselin Mateřské mléko obsahuje velké množství cholesterolu. Hladina cholesterolu v séru kojených dětí je podstatně vyšší než u uměle krmených dětí, ke konci prvního roku života je tomu však naopak. Budoucí schopnost dítěte odbourávat cholesterol závisí na jeho vysokém obsahu ve výživě v raném období života, což pravděpodobně vede k rychlé aktivaci enzymů,
30
které řídí syntézu a katabolismus cholesterolu, toto tvrzení však dosud není vědecky podloženo. Hlavním zdrojem energie je kyselina palmitová a olejová. Z polyenových mastných kyselin je nejvýznamnější kyselina linolová a alfa linoleová. Nenasycené mastné kyseliny řad n – 6 a n –3 jsou nezbytné pro vývoj CNS a buněčných membrán. Ve stravě musí být přítomny v dostatečném množství. V mateřském mléce jsou obsaženy v optimálním množství všechny potřebné mastné kyseliny. (MATHONOVÁ, 1998, NEVORAL, 2003; FRUHAUF, 2003; SVAČINA, 2008) 3.3.4 Vitamíny Jsou nejvariabilnější složkou mateřského mléka. Obsah vitamínů v mateřském mléce většinou dostačuje potřebám kojence. Přísun vitamínů pro kojené dítě nejvíce závisí na zdravotním stavu a výživě matky. Je – li tuk nejvariabilnější složkou mateřského mléka, mění se i obsah vitamínů rozpustných v tucích. U nedonošených dětí jsou nedostatečné zásoby vitamínu E, jeho nedostatek zkracuje životnost červených krvinek, což vede k anémii. Vitamínu D je třeba od 14. dne života doplňovat všem novorozencům. Ze skupiny vitamínů rozpustných ve vodě může být nedostatkový pouze vitamín B 12 u matek vegetariánek, proto je třeba jej dodávat. Vitamin A chrání sliznice a je důležitý pro správnou funkci a vývoj oka. Jeho množství je v kolostru dvakrát větší než ve zralém mléce. Ženy, které mají ve stravě dostatek nenasycených mastných kyselin a i dostatek vitaminu E. Pokud je matka zdravá a má vyváženou a pestrou stravu, má dostatek většiny vitaminů. Především vitaminu C, B6 a kyseliny listové. 3.3.5
Vitamín D V mateřském mléce je jeho obsah nízký NEVORAL (2007) i FRUHAUF (2003)
uvádějí v průměru 0,15 µg/100ml. Hlavním zdrojem je sluneční záření, v mírném podnebním pásmu však může být nedostatek slunečního záření v zimních měsících. Proto je potřeba doplňovat hladinu vitamínu D. Tělo tento vitamín potřebuje pro hospodaření s vápníkem, tedy pro správný vývoj kostí a zubů. Pro dobrý stav kůže je také nezbytný. Plně kojené děti trpí křivicí zcela výjimečně. Vitamin D dostávají děti 10. den po narození kapku do úst denně až do 1 roku života. Přípravek, který se dětem podává, se jmenuje VIGANTOL.
31
Vitamin D zajišťuje vstřebávání a metabolismus vápníku a také jeho ukládání do kostí. Nejvíce je vitamin D obsažen v rybím tuku, oleji a v rybách s vyšším obsahem tuku (makrela, sleď) dále pak v játrech a vaječném žloutku. Vitamin D je stabilní i při teplotě 190°C proto při skladování a úpravě potravin nedochází k významným ztrátám. Je inaktivován pouze působením světla nebo vzduchu. 3.3.6 Vitamín K Jeho obsah je vyšší v kolostru. Po 14 dnech od narození přispívá ke stabilizaci obsahu střevní mikroflóra novorozence. Vitamin K slouží jako prevence krvácivých onemocnění a haemorhagické nemoci. V porodnici novorozenec dostává 0,1 mg/kg hmotnosti novorozence vitamin K, pouze 1x injekčně. Lékaři tvrdí, že již žádné další podávání vitaminu K není potřeba. Běžně však maminky ještě půl roku tento vitamin dítěti podávají. FRUHAUF (2003) doporučuje podávat vitamin K ještě prvního půl roku života. Běžná zdravotnická praxe je však podat vitamin K injekčně po porodu. Vitamín K působí při srážení krve. Nejbohatšími zdroji jsou játra, maso a výrobky z masa, také rostlinné tkáně. Přípravek obsahující vitamin K se nazývá KANAVIT. 3.3.7 Kyselina listová – acidum folicum Je také známá jako floacin, patří do skupiny vitaminů B rozpustných ve vodě. Pracuje v organismu jako koenzym transferáz přenášející jednouhlíkaté zbytky. Tato reakce je součástí syntézy nukleotidů, a proto umožňuje vznik nukleových kyselin. Název floáty představuje veškeré formy tohoto vitaminu skupiny B, včetně mnoha derivátů. Hlavními zdroji kyseliny listové je listová zelenina (špenát, listy tuřínu …), citrusové plody, džusy, hovězí játra, fazole a hrách. Příznivé účinky kyseliny listové užívané v těhotenství jsou již několik let prokázány. V letech 1950-1960 bylo prokázáno, že podávání určitého množství kyseliny listové v prvních 3 měsících těhotenství snižuje výskyt defektů neurální trubice u novorozenců. Výzkumy byly prováděny v mnoha státech. Dostatečný příjem kyseliny listové má také vliv například na vznik osteoporózy, kardiovaskulárních onemocnění a dalších chronických onemocnění. Na opačné straně nadměrné užívání kyseliny listové zvyšuje riziko potratů. Proto je dokázáno méně dětí narozených s nervovým defektem spina bifida. Všechny ženy v plodném věku by měly
32
užívat 400 µg kyseliny listové denně. Ženy, u nichž se v předchozím těhotenství objevily vady neurální trubice, by měly přijmout až 5 000 µg kyseliny listové denně, počínaje nejméně 1 měsíc před početím. Tyto vysoké dávky předepisuje lékař ve výjimečných případech. Doporučená denní dávka dle WHO: Kojenci 0-3. měsíc 16µg/den Kojenci 4.-6. měsíc 24µg/den Kojenci 7.-12. měsíc 32µg/den Batolata 1-3 roky 50µg/den Těhotná žena 800µg/den do 12 týdne těhotenství, později 400 µg/den (NEVORAL, 2003; FRUHAUF, 2003, SVAČINA, 2008; POKORNÁ, 2008; WOLFF, 2009, STRÁNSKÝ, 2010; TALAULIKAR, A DALŠÍ, 2011, PIHAROVÁ, 2013)
3.4 Minerální látky Minerální látky se vyskytují v relativně malém množství, z hlediska výživy jsou však nepostradatelné a pro některé životně důležité děje probíhající v organismu jsou nezbytné. Je známo sedm základních minerálních prvků: vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfor, síra a chlor. Dalších osm prvků je třeba dodávat ve stopovém množství: železo, měď, fluor, jod, mangan, kobalt, zinek, molybden. Mateřské mléko obsahuje asi 3krát méně minerálních látek než mléko kravské, pro kojence je to příznivé z hlediska menší osmotické zátěže. Obsah sodíku, draslíku, chloridů a látek podílejících se na udržení osmotického tlaku a regulaci vody v organismu je nízký. Jednou z nejdůležitějších složek mléka savců je vápník. V organismu má velký význam, ukládá se v kostech, účastní se svalové kontrakce a přenosu nervového vzruchu, uplatňuje se i při srážení krve. Využití vápníku ovlivňuje obsah fosforu, především vzájemný poměr. V mateřském mléce je tento poměr 2:1 (kravské mléko 1,2:1). Mléko
33
většiny savců obsahuje málo železa. Dostatek železa mléko poskytuje, pokud měla matka vytvořeny dostatečné zásoby již před porodem. Tyto zásoby postačí na dobu přibližně 6 měsíců, kdy dítě přechází na smíšenou stravu, železo je tudíž opět doplňováno. Nedonošenému novorozenci je třeba železo substituovat od věku 6 týdnů. (MATHONOVÁ, 1998)
3.5
Ochranné látky Mezi specifické ochranné látky patří protilátky imunoglobulinové frakce sérových
bílkovin s mnohostrannými účinky. Nejvyšší obsah ochranných látek je v kolostru v prvních dnech a hodinách po porodu. Ochranné látky představují zhruba čtvrtinu bílkovin. Ochranné látky jsou celulární i humorální povahy. Celulární složku tvoří makrofágy, lymfocyty T i B, neutrofilní granulocyty a epiteliální buňky. Humorální složku představuje hlavně v kolostru a méně v přechodném mléce sekreční IgA. Je odolný vůči proteolytickým enzymům a stabilní při nízkém pH, povléká sliznici střev a chrání ji proti invazi patogenů. Laktoferin je glykoprotein, který inhibuje růst střevních patogenů tím, že na sebe váže železo. Ochranné látky jsou účinné díky odolnosti ke kyselému prostředí žaludku a enzymům celého zažívacího traktu. Účinky ochranných látek: •
Zabraňují uchycení patogenních mikroorganismů na střevní stěně
•
Shlukováním mikrobů přispívají k jejich odstranění ze střev
•
Působí spolu s jinými ochrannými látkami
•
Neutralizují toxiny
•
Inaktivují viry (O'CALLAGHAN, 2005; MATHONOVÁ, 1998; FRUHAUF, 2003)
34
4
KOJÍCÍ ŽENA A VÝŽIVA
4.1 Nároky na výživu kojící matky Příprava mléčné žlázy pro tvorbu MM probíhá po celou dobu těhotenství společně s vývojem plodu. Nejintenzivnější vývoj mléčné žlázy probíhá ve 3. trimestru. Správný vývoj zajišťuje mnoho hormonů, nevýznamnější jsou prolaktin a oxytocin, další jsou estrogeny a gestageny. Prolaktin je produkován hypotalamem, řídí tvorbu mléka v lalůčcích mléčné žlázy. Oxytocin způsobuje kontrakci myoepiteliálních buněk, stažením těchto buněk dojde k vyloučení mléka z alveolů. (NEVORAL, 2003) Po narození získává dítě veškeré živiny z mateřského mléka, které pomáhá budovat a posilovat imunitní systém dítěte a chrání před různými onemocněními. Kvalita a množství výživy kojící ženy ovlivňuje její výživový a zdravotní stav, prostřednictvím mateřského mléka také výživový a zdravotní stav dítěte. Nedostatečný i nadbytečný příjem energie je nežádoucí a přináší zdravotní rizika matce i dítěti. Nejpřirozenějším způsobem výživy novorozence je kojení mateřským mlékem. Pro dítě je bohatým zdrojem živin, energie a také jej chrání proti řadě nemocí. (POKORNÁ, 2008, MANDŽUKOVÁ, 2008) Výživa kojící ženy není výrazně rozdílná od pestré a vyvážené stravy v běžném životě. V období těhotenství kvalitní strava budoucí matky zajišťuje správný vývoj plodu, během kojení výživa matky zajišťuje tvorbu kvalitního mateřského mléka. Výživa a životospráva kojící ženy nejsou v žádném případě druhořadé, kvalita mateřského mléka je do určité míry ovlivněna právě výživou matky. (POKORNÁ, 2008) V mateřském mléce si hlavní živiny, jako je laktóza (mléčný cukr), laktalbumin (hlavní mléčný protein a vápník zachovávají stabilní koncentraci i v podmínkách středně těžké podvýživy matky. Teprve těžká malnutrice matky ovlivní jak celkovou produkci mateřského mléka, tak jeho energetickou hodnotu, zejména obsah tuku. (SVAČINA, 2008)
35
Kojící žena má dbát o svůj dobrý zdravotní stav, především dobrou životosprávu a léky má používat jen v nutných případech, které určí lékař. Léky přecházejí do mléka a s mlékem do těla dítěte, které je na jejich škodlivost několikanásobně citlivější. (MANDŽUKOVÁ, 2008) Aktuální strava matky má vliv na zastoupení některých živin v mateřském mléce. Jde zejména o vitaminy rozpustné ve vodě. Příjem selenu, jódu a vitaminu A v potravě matky se příznivě projevuje v jejich koncentraci v mateřském mléce. Další kategorii živin tvoří ty, jejichž přítomnost ve stravě matky se neodráží na koncentraci v mateřském mléce. Patří mezi ně železo, zinek, měď, vápník, kyselina listová, vitamin D. Jejich dobré zastoupení ve výživě matky chrání ji samotnou a šetří její zásoby. (SVAČINA, 2012) Většina látek (dobrých i škodlivých) přijatých kojící ženou přechází do mléka, proto je zdravá strava a životní styl pro ženu důležitý. Kojení i těhotenství kladou zvýšené nároky na spotřebu živin a energie. (POKORNÁ, 2008) Je potřeba, aby během prvních 6 měsíců života dítěte pokryla výživa potřebu matky i kojence. Hlavní zásadou je konzumace pestré stravy a přiměřeného množství potravin dle potravinové pyramidy nebo zdravého talíře. Kojící žena by měla přijímat dostatek tekutin, optimum je 2,5 - 3,5 litru denně. Pít je doporučeno nízkotučné mléko, džus, minerální nebo kvalitní pitnou vodu. Nadbytečná nebo naopak nedostatečná konzumace některých potravin, či tekutin nemá vliv na objem mateřského mléka. Kojící žena by měla jíst pravidelně, několikrát denně menší porce, mnoho kojících žen si těžko najde čas na vaření. Proto i kvalitní, studená jídla částečně nahradí vařená jídla. Ženy v období kojení jsou mnohem přístupnější výživovým doporučením a jsou ochotny přijmout životní styl, který prospívá dítěti i jim samotným. Zdravé návyky získané v těhotenství a laktaci mohou přenášet do svých rodin. (SCHNEIDEROVÁ, 2002)
36
MUDr. Zuzana Brázdová, DrSc. vytvořila desatero zásad zdravé výživy nejen pro těhotné ženy. 1. „Jezte pestře a rozmanitě. 2. Jezte hodně ovoce a zeleniny, hlavně syrové. 3. Vybírejte si stravu bohatou na obilninové výrobky. 4. Vyhýbejte se potravinám, které obsahují živočišné tuky a cholesterol. Dávejte přednost rostlinným olejům. 5. Buďte střídmí při konzumaci cukru, sladkostí a slazených nápojů. 6. Nedosolujte si hotové pokrmy, sůl a solené potraviny používejte jen zcela výjimečně. 7. Mějte denně v jídelníčku netučné či nízkotučné mléčné výrobky nebo mléko. 8. Jezte denně kvalitní zdroje bílkovin (drůbeží nebo rybí maso, luštěniny). 9. Pijte alespoň 1,5 - 2 litry tekutin denně. 10. Nepřejídejte se ani nehladovějte. Jezte tolik, aby vaše tělesná hmotnost byla stále přiměřená.“ (BRÁZDOVÁ, 2004)
37
Tabulka 3 Doporučené výživové dávky pro kojící ženy dle WHO
Výživný faktor Energie [MJ]
10
Energie [Kcal]
2400
Bílkoviny [g]
80
Tuky [g]
75
Kyselina linolová [g]
9
Vápník [mg]
2000
Hořčík [mg]
450
Železo [mg]
20
Jód [mg]
260
Zinek [mg]
14
Fosfor [mg]
1800
Selen [mg]
70
Vitamin A [mg]
1,2
Vitamín D [mg]
10
Vitamín E [mg]
18
Vitamín K [mg]
65
Vitamín B1 [mg]
1,4
Vitamín B2 [mg]
1,8
Niacín [mg]
20
Vitamín B6 [mg]
2,2
Kyselina listová [mg]
600
Vitamín B12 [mg] Vitamin C [mg]
4.2
Kojící
4 120
Množství mateřského mléka Pro udržení laktace je důležité duševní rozpoložení, uspořádání priorit a také je
potřebná pomoc rodiny a přátel. Nedostatek času na jídlo, stres, nepohoda, strach a úzkost jsou častými důvody poklesu produkce mléka.
38
Pozitivně množství mléka ovlivní množství mléka zkonzumovaného kojencem. Avšak množství stravy přijaté matkou množství mléka neovlivní, kvalita stravy matky je však velmi důležitá. Nejvyšší prioritou těla kojící ženy je produkce mléka, nepřijímá-li žena dostatek energie a tekutin produkce mléka se nesníží, ale ublíží tím sama sobě, tím že bude strádat její vlastní organismus. Ve výjimečných případech, kdy žena pije velmi málo tekutin, se může produkce mléka snížit. Také nadměrný příjem alkoholu a kouření snižují množství tvorby mateřského mléka. Pokud je produkce mléka nedostatečná, možnou příčinou může být špatná technika přikládání dítěte k prsu. Tvorbu mléka lze zvýšit častějším kojením, odstřikováním. Čím více bude z prsu mléka odebráno, tím více se ho vytvoří. (POKORNÁ, 2008)
4.3 Potraviny a pochutiny nevhodné pro kojící ženu Pestrá a vyvážená strava je důležitá i během laktace. V těhotenství si dítě bere jen to co je pro něj dobré, pokud matka nemá dostatek určité živiny, plod si vezme ze zásob matky. Kojením dítě dostává většinu živin, které žena přijala spolu se škodlivými látkami. Pokud je jeden z rodičů na určitou potravinu alergický, je lépe tyto potraviny nejíst často, je pravděpodobné, že i dítě bude alergické. Následek nepřiměřeného omezování některých druhů potravin by se nemusel pestré a vyvážené stravě podobat. Příčinou přílišného omezení by mohla být i psychická nepohoda a tím snížená laktace. Další potraviny, které ovlivňují zdraví dítěte, jsou ty, které jsou příčinou tzv. baby kolik. Tyto potraviny působí nadýmavě. Dítě má nafouknuté bříško, pláče a kroutí se. Základním opatřením je odstranit nadýmavé potraviny z jídelníčku. Jsou to: luštěniny, brukvovitá zelenina (květák, kapusta, zelí), čerstvé pečivo, hrušky, cibule, česnek. Dětské koliky se také mohou vyskytnout v souvislosti s alergií na bílkovinu kravského mléka. Tyto potraviny by kojící žena neměla konzumovat, lékaři nedoporučují ani citrusové plody z důvodu častých alergických reakcí. Citrusové plody by matka měla zařazovat do jídelníčku postupně v malých dávkách, u dítěte se mohou vyskytnout nežádoucí kožní projevy. Konzumace příliš kořeněných jídel není také vhodná, vyskytují se zde látky,
39
které mohou přecházet do mléka a způsobit dítěti různé obtíže. Smažená a uzená jídla není nutné úplně vymazat z jídelníčku, ale jejich konzumaci je lépe omezit. Každý člověk je jinak citlivý a tolerantní k různým potravinám. Jednomu dělá problém téměř veškerá zelenina nebo ovoce, jinému dělá problém pečivo. Dítě si nese část genů od matky a část od otce, je dosti pravděpodobné, že bude negativně reagovat na stejné potraviny jako jeho rodiče. Kojící žena by tedy měla vědět, které potraviny nedělají dobře jí samotné a také které nedělají dobře otci dítěte. A těmto potravinám by se měla vyhnout nebo alespoň omezit jejich příjem. Není však zaručeno, že tímto opatřením zbaví dítě kolik. Pokud tedy koliky přetrvávají, je vhodné zařadit do jídelníčku čaje proti nadýmání s obsahem fenyklu a kmínu. Není vhodné dávat dítěti čaj přímo, zvláště ve větším množství, může se stát, že začne odmítat mléko nebo se sníží jeho konzumace. Během laktace je lépe se vyhnout konzumaci alkoholu. Alkohol přechází do mateřského mléka a dítě je potom neklidné, plačtivé a může mléko odmítat. Pro vývoj mozku dítěte je alkohol nevhodný, dítě také nemá stejnou schopnost jako dospělý alkohol odbourat. Káva není vhodná, jelikož ovlivňuje funkci nervového systému a stejně jako alkohol přechází do mateřského mléka. Energetické nápoje pro svůj obsah kofeinu nejsou pro kojící ženy doporučovány. Není vhodné konzumovat pouze jeden druh čaje, raději střídat více druhů. U bylinných čajů je doporučena předešlá konzultace s lékařem nebo lékárníkem. Jsou známy účinky některých bylin na snížení produkce mléka, používají se při odstavení, jsou to šalvěj, máta peprná, žen-šen, třezalka, kostival, ehinacea, aloe. Na podporu tvorby mléka se používají kopr, anýz, fenykl, kmín, kopřiva, meduňka, bazalka, jeřáb, lékořice a chmel. (POKORNÁ, 2008, STAŇKOVÁ, 2009)
4.4 Léky Přestup léků do mateřského mléka je komplikovaná otázka a není dosud nikde na světě kompletně dořešena. Studium farmakokinetiky léků je složité a ekonomicky i eticky náročné. Jednodušším způsobem je lék při kojení kontraindikovat, než riskovat jeho možný přestup do mateřského mléka a tak ohrozit zdraví dítěte. Vždy je nutné zvážit přínosy a rizika léčby. Podávání léků v období kojení přináší matce frustrující situaci.
40
Někdy raději přestanou léky užívat, anebo přestanou kojit. I krátké přerušení kojení je pro dítě nevhodné. Situace, kdy je kojení nevhodné jsou například HIV či tuberkulóza matky, galaktosemie
dítěte
nebo
vážná
zranění.
Kojení
je
možné
i
při
většině
onemocnění - horečnatá onemocnění. Jsou známá obecná pravidla, kterých se lze držet využívat při užívání léků kojící ženou. I lékař, který medikamenty předepisuje, by měl brát na tyto pravidla ohled. Kojící matka by měla užívat léčiva jen nezbytné, plně indikované a s nejmenšími vedlejšími účinky. I „bezpečné léky“ užívat, pokud to poločas léku dovoluje, nejlépe před nejdelší pauzou v kojení, tedy těsně po něm. U kontraindikovaných léků je většinou možné udržovat tvorbu mléka po určitou dobu odstříkáváním a po dočasném přerušení kojení obnovit. Obezřetnost je na místě i při užívání léčivých rostlin. (POKORNÁ, 2008; FRUHAUF, 2003)
5
KOJENEC
5.1 Definice a plán kojenecké výživy Nejpřirozenější potravou pro kojence je mateřské mléko. WHO doporučuje výhradní kojení do 6. měsíce života dítěte.
Výhradní kojení – pouze kojení bez dalšího podávání tekutin, či kaší
Převážné kojení – kojení s podáváním tekutin, ale bez mléčné stravy
Částečné kojení – kojení je pouze doplňkem kaše nebo mléčné stravy
Kojenecká výživa – veškeré potraviny kojenecké stravy (tekuté, kašovité a pevné) kromě mateřského mléka a jeho náhražek (Stránský, 2010)
STRÁNSKÝ (2010) rozdělil výživu kojence v prvním roce života do několika fází:
Kojení – je možné tak dlouho, jak si matka i dítě přejí
0. – 4. měsíc – mateřské mléko nebo plně adaptované mléko. Zeleninové a ovocné šťávy nejsou během prvních měsíců doporučeny z důvodu vzniku alergie
5. – 7. měsíc – kaše ze zeleniny, brambor a masa
41
6. – 8. měsíc – kaše z mléka a obilovin
7. – 9. měsíc – kaše z obilovin a ovoce
Od 10. měsíce je možný přechod na stravu dospělých. (STRÁNSKÝ, 2010)
5.2
Látková výměna kojence Během těhotenství byl příjem živin plodu zajištěn matkou. Novorozenec spotřebuje
po narození až 2 krát více energie na dýchání, trávení, růst apod. Sací svaly nejsou dostatečně vytrénované, proto je pití velmi namáhavé a unavující. Mateřské mléko je řídké, díky vysokému obsahu vody, tím kryje vysokou potřebu tekutin kojence. Mnoho vody se odpaří kůží, během prvních 4 měsíců musí ledviny vyloučit látky, které jsou v těle v nadbytku a tak zatěžují organismus kojence např. sůl, aby se tyto látky mohly vyloučit, je potřeba dostatek tekutin. Žaludek kojenců produkuje jen malé množství žaludečních kyselin na trávení bílkovin, které mohou také zneškodnit původce některých onemocnění. Z důvodu malého množství těchto kyselin jsou děti náchylnější k onemocnění. (HANREICH, 2000)
5.3 Mléko ve výživě dítěte Během prvního roku života se potřeby výživy velmi významně mění. V kojeneckém období stoupá potřeba energie více než dvakrát, v dalších letech je to maximálně o 10 % za rok. Stejně jako potřeba energie je vyšší i potřeba ostatních živin. Výživu kojence lze rozdělit na 3 období postupně do sebe přecházející. V případě, že dítě nemůže být plně kojeno, je nejvhodnějším řešením použití průmyslově vyráběných preparátů počáteční výživy.
Počáteční mléko je možné podávat až do 12. měsíce.
Konzumace pokračovacích mlék určených pro starší kojence a batolata je určena dětem od 5. měsíce do 36 měsíců. První, výhradně mléčné období – dítě je v tomto období plně kojeno nebo dostává výrobek kojenecké mléčné výživy. Dítě, které prospívá, může být výhradně kojeno až do
42
konce 6. měsíce života. Lékaři doporučují dítě plně kojit do 5. – 6. měsíce života dítěte. Pokud matka kojit nemůže, začíná se zaváděním příkrmů již od 4. měsíce. Množství, které plně kryje potřebu tekutin kojence je 150 – 180 ml/kg/den, maximálně je to však 1 litr mléka denně. Druhé, přechodné období – dítě dostává k MM nebo k mléku umělé výživy upravené kašovité příkrmy. Třetí období, smíšené stravy – do jídelníčku je postupně zařazována upravená strava dospělých, která je pro dítě v tomto období vhodná. Během prvního roku, může dítě dostávat MM nebo počáteční mléko od druhého přechodného období také pokračovací mléko, určené pro straší kojence. Jednotlivá období jsou určena nejen funkční schopností zažívacího ústrojí, ale i psychomotorickým vývojem a funkční schopností ledvin. Vždy je třeba přihlédnout k individuálnímu vývoji dítěte. (NEVORAL, 2007; HANREICH, 2000; NEVORAL, 2000)
43
Tabulka 4 Doporučené výživové dávky pro děti dle WHO
Výživný faktor
6-12 měsíců
0-6 měsíců
1-3 roky
v hodnotách na kg t.h./den
Energie [Kcal]
115,00
105,00
100,00
Bílkoviny [g]
2,20
2,00
1,80
30-54 %
30-54 %
35,00%
Esenciální mastné kys.
0,03
0,03
0,03
Vitamín A [mg] RE
62,50
42,00
31,00
Vitamín D [mg]
1,25
1,11
0,77
Vitamín E [mg]
0,50
0,44
0,46
Vitamín K [mg]
0,83
1,11
1,15
Vitamín C [mg]
5,00
3,89
3,08
Thiamin [mg]
0,05
0,04
0,05
Riboflavin [mg]
0,07
0,06
0,06
Niacín [mg]
0,83
0,67
0,69
Pyridoxin [mg]
0,05
0,07
0,08
Kyselina listová [mg]
4,17
3,89
3,85
Kobalamin B12 [mg]
0,05
0,06
0,05
Vápník [mg]
67,00
67,00
62,00
Fosfor [mg]
50,00
56,00
62,00
Hořčík [mg]
6,70
6,70
6,20
Železo [mg]
1,00
1,10
0,77
Zinek [mg]
0,83
1,10
0,77
Jód [mg]
6,70
5,56
5,38
Selen [mg]
1,67
1,67
1,54
Tuky [g]
5.4 Umělá výživa kojence Umělá výživa je náhradní variantou výživy kojence v podmínkách, kdy kojení není možné. Mezi kontraindikace kojení patří ze strany dítěte galaktozémie, fenylketonurie, ze
44
strany matky je to aktivní forma tuberkulózy, hepatitida, infekce virem HIV, nadměrné užívání návykových látek a kontraindikované léky. Pokud matka nemá dostatek mléka nebo jej přestane produkovat příliš brzy, je potřeba dávat dítěti umělou výživu. Při přípravě umělé výživy je nutno dbát, aby nebyla použita voda s větším obsahem dusičnanů je zde nebezpečí vzniku methemoglobinémie a dušení dítěte. Oproti čerstvému kravskému mléku mají sušené mléčné výrobky mnoho výhod. Jsou připraveny z kvalitního mléka a jejich bílkoviny jsou lépe stravitelné. Čerstvé mléko je třeba vždy převařit, tím se ničí zčásti ochranné látky a zhoršuje se i využitelnost laktalbuminu vysrážením. Umělá mléčná výživa se dělí dle svého složení a určení na mléka počáteční a pokračovací. Počáteční mléka jsou určena novorozencům a mladším kojencům od narození, do konce čtvrtého měsíce. Je vhodné začínat s mléky, které obsahují ze sacharidů především laktózu. Nejčastějším zdrojem bílkoviny v umělé mléčné výživě je bílkovina kravského mléka. Pro nekojené děti s projevy alergie na bílkovinu kravského mléka nebo děti s vysokým rizikem atopie se používají preparáty s hydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka. Čím je stupeň hydrolýzy bílkoviny větší, tím je nižší její antigenicita a také vyšší cena. Od ukončení 4. měsíce až do 3 let věku se dětem podávají pokračovací mléka pro starší kojence a batolata. Dětem na umělé mléčné výživě se zavádějí nemléčné příkrmy dříve v porovnání s výhradně kojenými dětmi, a to od konce 4. měsíce. Kojeneckou stravu pro denní krmení je nutné připravovat vždy čerstvou. Při umělé výživě je dítě schopno samo regulovat množství přijímané potravy, například příliš snadným pitím. Vzniká tak návyk nadbytečného příjmu a tím i vznik nadváhy. Potrava by neměla být příliš kalorická, energetickou hodnotu 293,076 J/100ml přijímají děti do 3 měsíců 150-200ml na kg tělesné hmotnosti. Vždy však záleží na pohlaví a velikosti dítěte. O tom, je-li výživa dostatečná, rozhoduje přírůstek na váze. Ten je stejně jako u kojených dětí 150-200 g za týden dle pohlaví, konstituce a rychlosti růstu. Umělá výživa se většinou podává 6x denně s 3,5 hodinovými přestávkami, jedno
45
noční krmení se vynechává. (MATHONOVÁ, 1998, FRUHAUF, 2008; SVAČINA, 2008, SLEZÁKOVÁ, 2009)
5.5 Potravinová alergie Potravinová alergie je stav, při kterém požití určité potraviny vyvolá v těle alergika aktivaci jeho imunitního systému. Potravinová alergie splňuje dva předpoklady, to jsou klinicky reprodukovatelná reakce na danou potravinu případně její součást, také musí být prokázána patologická imunitní reakce. NEVORAL, (2003) uvádí: že potravinové alergie postihují 6 - 8% dětí během prvního roku života. Potravinová alergie se v 50 - 80 % projevuje v zažívacím ústrojí, 20 - 40 % na kůži a 10 - 25 % v respiračním ústrojí. Projevy alergie ve více ústrojích nejsou výjimečné, také se můžou vyskytnout anafylaktické reakce. Pro člověka může mnoho potravin nebo jejich částí fungovat jako antigen. Bílkovina kravského mléka je většinou tou první bílkovinou, se kterou dítě přijde do styku, proto je alergie na bílkovinu kravského mléka tou nejčastější u kojenců. V pozdějších letech se jako antigeny uplatňují vaječné bílkoviny, bílkoviny sóji a další. (NEVORAL, 2003) Existuje několik faktorů, které zvyšují pravděpodobnost výskytu potravinové alergie u dítěte. Prvním je výskyt atopického onemocnění v rodině, dále způsob výživ v prvních měsících života. Také časté vystavení dítěte antigenem během postnatálního vývoje střevní slizniční bariéry a imunitních funkcí. Dalším faktorem je i nízká hladina IgA v kolostru matky kojeného dítěte. Na potravinové alergii se podílí několik typů alergické reakce, mohou se i vzájemně kombinovat. Klinické projevy potravinové alergie jsou různé, ale závisí na genetické predispozici, věku dítěte a místě expozice potravinovým antigenem. U některých pacientů jsou projevy nenápadné, u jiných velmi závažné. Zažívací ústrojí nemusí být hlavním cílem potravinové alergie, slouží také k transportu potravinových alergenů, které mohou vyvolat reakci na místech vzdálenějších. Potravinové alergii lze předejít dodržením několika následujících doporučení. Během těhotenství a kojení nedržet redukční diety, ale žena by měla dodržovat určitá doporučená omezení. Plné kojení po dobu 5 - 6 měsíců, je vhodnou prevencí alergií, nelze-li plně
46
kojit, je vhodné používat preparáty se sníženou antigenicitou. Příkrmy není vhodné zavádět dříve než po ukončení 6. měsíce života dítěte. Kravské mléko by se do jídelníčku dítěte mělo zařadit nejdříve po 1. roce života, vajíčka, především bílek po 2. roce života a arašídy, ořechy a ryby až po 3. roce života. (NEVORAL, 2007)
5.6 Doporučená výživa pro děti se zvýšeným rizikem rozvoje alergického onemocnění MUDr. PIHAROVÁ (2013) mi poskytla doporučení pro lékaře týkající se potravinových alergií, u dětí které jsou v rizikové skupině rozvoje alergií. Pravděpodobnost rizika rozvoje alergického onemocnění dětí, které mají v rodině alergické onemocnění. Žádný alergik v rodině
5-15%
Jeden sourozenec alergik
25-35%
Jeden rodič alergik
20-40%
Oba rodiče alergici
40-60%
Oba rodiče stejné alergické onemocnění
50-70%
Následuje doporučení pro výživy dětí se zvýšeným rizikem alergického onemocnění. Tyto doporučení dodržuje většina matek, matky dětí v rizikové skupině alergického onemocnění, by tato doporučení měla striktně dodržovat. Do 6. Měsíce plné kojení nebo hypoalergenní mléko. Od 6. Měsíce pokračovat v kojení nebo podávání hypoalergenního mléka a postupně zavádět příkrmy. 1. Týden mrkev 2. Týden mrkev + brambory 3. Týden mrkev + brambory + maso
47
Vyloučit by se měly všechny silně alergizující potraviny. Do 12. Měsíce
Citrusy, ořechy, celer, soja, kravské mléko, vepřové maso, ryby, med
Do 18. Měsíce
Vyloučení vaječného žloutku
Do 24 měsíců
Vyloučení vaječného bílku
Při zavádění nových potravin vždy začít jen s jednou novou potravinou a počkat na případnou reakci několik dní. Nové potraviny podávat vždy jen tepelně opracované. Děti kojené mají prokazatelně nižší výskyt a příznivější průběh průjmových onemocnění, onemocnění dolních cest dýchacích, zánětů středního ucha a zánětů mozkových blan. Matka by měla do jídelníčku dítěte zařazovat nejdříve potraviny, které jsou pro dítě vhodné: Zelenina: mrkev, květák, brokolice Brambory: mohou je nahradit raději celozrnné těstoviny nebo celozrnná rýže Olej: nejvhodnější je řepkový a olivový pro optimální poměr ω-6; ω-3 PUFA Maso: libové hovězí (obsah železa a zinku), vepřové, jehněčí a drůbeží maso Ovoce: jablka, hrušky, broskve, meruňky, nektarinky. Banány obsahují mnoho cukru, proto nejsou vhodné ke krmení každý den. Plnotučné mléko: pasterizované v malém množství Jogurt a tvaroh: pro vysoký obsah bílkovin nejsou vhodné Obiloviny s obsahem glutenu: pouze v malém množství a nepodávat v období kojení Nápoje: pitná voda, neslazené bylinné a ovocné čaje až s podáváním třetí kaše (STRÁNSKÝ, 2010)
48
5.7 Prevence obezity dítěte v batolecím a předškolním věku Pro dítě je důležitý příklad rodičů, teoreticky i prakticky by měl rodič učit dítě správným stravovacím návykům. Pokud dítě dostává denně energeticky vyváženou a pestrou stravu spolu s pohybem předchází nejen obezitě, ale i jiným závažným onemocněním. Dítěti by měla být umožněna spontánní fyzická aktivita, nejlépe s celou rodinou. Není vhodné podléhat rozmarům dítěte, nezískávat si jejich přízeň cukrovinkami a čokoládami. Je nutné děti cíleně vést ke zdravé výživě a životnímu stylu. V dnešní době není na místě lhostejnost k dětské obezitě. Je třeba poukazovat na nebezpečí spojená s obezitou, jako jsou zdravotní rizika. TLÁSKAL (2007) upozorňuje, že obezita není provinění nýbrž nemoc. Člověk si ji může přinést do vínku, některá onemocnění nebo léčba jsou přímo spojeny s obezitou. Obézní lidé jsou často společensky hendikepováni, což souvisí s kvalitami života obézních lidí. Prevence obezity dítěte je prevencí obezity dospělých. Hmotnost dítěte při narození je pozitivně spojena s BMI v dospělosti. Výživa kojence významně ovlivňuje rozvoj dětské obezity. Tláskal, uvádí, časné období života určuje vývoj člověka v dospělosti a má na člověka často větší vliv, než změna životního stylu v dospělosti. (TLÁSKAL, 2007)
5.8 Zavádění lepku do stravy kojenců Celiakie je autoimunitní onemocnění vyvolané nesnášenlivostí lepku. Konzumace lepku postiženými osobami vede k poškození sliznice tenkého střeva a vede k horšímu vstřebávání živin z potravy sliznicí. Švédská studie NORRISE A KOL. (2005) prokázala nižší riziko rozvoje celiakie u dětí, které byly v době zavedení lepku kojeny. Riziko se snižuje, pokud bylo dítě kojeno i v době po zavedení lepku do stravy. Důležité je také množství podávaného lepku. Pokud bylo množství lepku podávaného při zavádění do stravy kojence malé nebo střední, snížilo se i riziko rozvoje celiakie. Velké množství lepku naopak riziko celiakie zvyšuje, nezáleží na tom, jaký typ potraviny obsahující lepek je dítěti podán.
49
Rozvoj celiakie také ovlivňuje doba, prvního kontaktu dítěte s lepkem. Americká studie zkoumala výskyt celiakie u dětí se zvýšeným rizikem rozvoje celiakie (genetické dispozice k celiakii a k cukrovce 1. typu, přímý příbuzný s celiakií). U dětí, kterým byl lepek zaveden do stravy před 3. měsícem života, bylo riziko vzniku celiakie pětkrát vyšší než u dětí, kterým byl lepek zaveden ve věku 4 až 6 měsíců. Děti, které se s lepkem nesetkaly 7 a více měsíců od narození, měli mírně vyšší riziko vzniku celiakie, než děti, kterým byl lepek zaveden mezi ukončeným 4. a 6. měsícem. (NORRIS, A KOL., 2005, IVARSSON, 2002)
5.9 Kravské mléko ve výživě kojenců Kravské mléko je svým složením lidskému mléku nejpodobnější. Mléko jako potravina dodává tělu bílkoviny, vitamíny a především je hlavním zdrojem vápníku, který je důležitý pro růst kostí a zubů. Potřeba vápníku je u kojenců pokryta z mateřského mléka nebo kojenecké mléčné výživy. Během prvních 6 měsíců života je u kojenců velmi velké riziko vzniku alergie vyvolané mlékem a mléčnými výrobky. Až u 1/3 kojenců mléko způsobuje nepozorovatelné střevní krvácení. Krvácením dochází ke ztrátám železa. Kysané mléčné výrobky jsou pro kojence naprosto nevhodné. Tvarohy a tvarohové krémy obsahují příliš mnoho bílkovin a mléčné kyseliny zase organizmus kojence zbytečně přetěžují. Od šestého měsíce mateřské mléko nestačí nahradit veškeré živiny potřebné pro růst a vývoj dítěte, proto se zavádí příkrmy. Mléko, i mléčné výrobky by však v jídelníčku dítěte měly zůstat. Mléko je vydatným zdrojem vápníku, hořčíku a dalších minerálních látek a pomáhá v prevenci rizika vysokého krevního tlaku. Také je známo, že do 23 let života člověka mléko mineralizuje kostní tkáň. Přechodná intolerance laktózy bývá zjišťována po gastroenteritidě. Průjem přetrvává i po znovuzavedení dříve používaného mléka. Laktóza je zjistitelná ve stolici, většinou není potřeba přerušit kojení. Pokud je dítě krmeno z lahve, přechod na mléčný přípravek bez laktózy na 2-3 týdny umožní zotavení.
50
Neupravené kravské mléko není pro kojence vhodné z důvodů alergenních a nutričních. Nízká koncentrace mastných kyselin, nedostatek železa a jodu, vysoká koncentrace bílkovin vede u kojenců k přetěžování ledvin. SVAČINA (2004) uvádí, že alergie na bílkovinu kravského mléka jsou běžné u 2 - 3 % dětí v prvním a druhém roce života. Nejvíce je to přecitlivělost na beta laktoglobulin a kasein. Alergie na bílkovinu kravského mléka se nejčastěji projevuje okamžitě ve formě kožních a slizničních projevů, průjmů, zvracení a respiračních problémů. Další formou jsou oddálené projevy – ekzémy, zvracení, průjem. Zhruba u 10 % dětí se lze setkat s poruchami spánku a nejasných bolestí břicha. Výživa mateřským mlékem umožní co nejvíce oddálit kontakt kojence s bílkovinou kravského mléka. Takto lze oddálit nebo předejít projevům alergie. U alergií na bílkovinu kravského mléka je důležitá i rodinná anamnéza, pokud jeden z rodičů trpí alergií, je lepší zkusit mléko podat dítěti staršímu 1 rok. Je však velmi pravděpodobné, že dítě bude alergií také trpět. (HANREICH, 2000, SVAČINA, 2004; SVAČINA, 2008, BŘEZKOVÁ, 2010)
5.10 Základní principy výživy dítěte od počátku 7. do konce 12. měsíce Toto období je charakteristické postupným zaváděním tuhé stravy do dosud mléčné výživy kojence. Trávicí trakt kojence je doposud nezralý, proto je třeba jej zatěžovat postupně. Zařazovat do jídelníčku pokrmy lehce stravitelné, minimálně alergizující a držet se zásad zdravé výživy. Konzistence příkrmů je nejprve polotuhá rozmixovaná, rozmačkaná, drobně nakrájená a nakonec tuhá. Lékaři doporučují při zavádění nemléčných příkrmů začínat s jednodruhovými kašemi, kterými je vhodné krmit vícekrát po sobě. Když matka do jídelníčku zařadí pouze kaši z jednoho druhu ovoce/zeleniny vyhne se případnému pátrání po alergizující potravině. (SVAČINA, 2012)
5.11 Výživa batolat a dětí v předškolním věku (1 – 6 let) Již od batolecího věku, kdy dítě začíná jíst stravu dosti podobnou stravě dospělých, přenáší rodič své stravovací návyky právě na dítě. Vzdělávání dětí v oblasti výživy a zdravého životního stylu má smysl. Žena by si měla denní režim přizpůsobit tak, aby byla
51
schopná připravit a uvařit kvalitní jídlo. Dle zkušeností pracovníků předškolního zařízení ve Velkých Němčicích, kteří si všímají, že děti, které nejsou z domu zvyklé na vařenou stravu, mají problémy s konzumací teplého vařeného jídla. Velký problém pracovnice zjistily, když se snažily do jídelníčku zařadit potraviny zdravé výživy, jako jsou pohanka, jáhly apod. děti tyto jídla většinou odmítala. Pokrmy, které dítě konzumuje, by měly být lehce stravitelné, nekořeněné, málo solené a nenáročné na kousání. Dítě se učí a procvičuje žvýkání, tužší stravu však nerozkouše. Od jednoho do dvou let věku dítěte by měl být omezen příjem tuků na 30 - 35 % z celkového denního energetického příjmu. Ve stravě je lépe upřednostňovat rostlinné tuky místo živočišných. Rostlinné tuky obsahují pro tělo nezbytné nenasycené mastné kyseliny. Od věku dvou let by příjem tuků neměl přesahovat 30 % denního energetického příjmu. Správná výživa slouží jako prevence ischemické choroby srdeční a diabetu mellitu. Proužky tuku se nejvíce usazují mezi 15. – 20. rokem života člověka. Nejvíce je ohrožena aorta, od 20. roku se tuk na stěnách cév usazuje mnohem rychleji, z tukových proužků vznikají aterosklerotické pláty. Proto je lépe předejít správnou výživou a životním stylem předčasné ateroskleróze. Do dvou let věku dítěte probíhá myelinizace nervových pochev, k tomu je potřebný tuk. U dítěte staršího dvou let je vhodné začít s prevencí aterosklerózy, zvláště pokud je nepříznivá rodinná anamnéza. Zařazování nových druhů potravin do jídelníčku je v každém věku spojeno s rizikem alergické reakce. Pro batolata platí stejné pravidlo jako pro kojence. Nové druhy ovoce, zeleniny a dalších potravin se zavádí postupně s odstupem několika dnů, aby bylo snazší rozpoznat případnou alergii.
S rostoucím věkem dítěte se jeho strava stále více
podobá stravě dospělých. Konzumace rybího tuku není dnes tak nepříjemná jako dříve, dnes je dětem podáván v želatinových tobolkách a může obsahovat i různé vitaminy. Dříve se rybí tuk podával především kvůli vitaminu D. dnes je známo, že rybí tuk obsahuje také vitamin A, nenasycené mastné kyseliny, především Omega – 3 a Omega – 6. Tyto nenasycené kyseliny pozitivně ovlivňují funkci krve a krevního oběhu, správný vývoj kostí, mozku a
52
zraku. Příznivě ovlivňují zdravý vývoj kůže a také plod dítěte. Rybí tuk podporuje imunitní systému a snižuje tedy i riziko infekcí. Je prokázáno, že tzv. mořské národy, kde se konzumuje více ryb, mají nižší riziko infarktu. Britští vědci zjistili překvapivý pokrok v mentálním myšlení a zlepšení paměti u dětí, kterým byl podáván rybí tuk, a to už po pár měsících. (GREGORA, 2004; GREGORA, 2006, FRUHAUF, 2000, SULLIVAN, 2002) Tabulka 5 Doporučené výživové dávky pro děti předškolního věku dle WHO Děti školního věku
Výživný faktor
3 - 6 let
Energie [MJ]
5,9
Energie [Kcal]
1400
Bílkoviny [g]
35
Tuky [g]
50
Kys. linolová [g]
7,5
Vápník [mg]
900
Hořčík [mg]
100
Železo [mg]
5
Jód [mg]
100
Zinek [mg]
6
Fosfor [mg]
700
Selen [mg]
20
Vitamin A [mg]
0,7
Vitamín D [mg]
10
Vitamin E [mg]
7
Vitamín K [mg]
15
Vitamín B1 [mg]
1
Vitamín B2 [mg]
1,1
Niacín [mg]
12
Vitamín B6 [mg]
1,1
Kys. listová [mg]
75
Vitamín B12 [mg]
1
Vitamín C [mg]
65
53
6
NÁVRHY JÍDELNÍČKŮ
Návrh jídelníčku pro těhotnou ženu Snídaně:
Čaj, chléb s máslem a šunkou
Svačina:
Kvasnicová pomazánka, rohlík, ředkvičky, mléko
Oběd:
Polévka pórková, krupicový trhanec se šťávou, čerstvé ovoce
Svačina:
Mřížkový koláč s ovocem, šípkový čaj
Večeře:
Vepřové žebírko na rajčatech, rýže
Snídaně:
Caro, vánočka, máslo, marmeláda
Svačina:
Šlehaný tvaroh, chléb, rajče
Oběd:
Kuřecí vývar, hovězí plátek na zelenině, brambory
Svačina:
Koláč s ovocem, šípkový čaj
Večeře:
Vaječná omeleta se šunkou a zeleninou
Návrh jídelníčku pro kojící ženu Snídaně:
Vařené vejce, celozrnný chléb, paprika
Svačina:
Jablko
Oběd:
Brokolicový krém, zeleninové rizoto s kuřecím masem
Svačina:
Bábovka, mléko
Večeře:
Zapečená brambora s cottage a brokolicí
Snídaně:
Vařené vejce, celozrnný chléb, paprika
Svačina:
Ovocný salát, žervé
Oběd:
Těstovinový salát s kuřecím masem a zeleninou
Svačina:
Suchary, žervé, šunka, okurek
Večeře:
Dušená ryba, pečená brambora, zeleninový salát
54
Návrh jídelníčku dítěte staršího 6 měsíců Snídaně:
Mateřské mléko
Svačina:
Ovocný příkrm, neslazený čaj
Oběd:
Maso–zeleninový příkrm, neslazený čaj
Svačina:
Mateřské mléko
Večeře:
Kaše (rýžová, jáhlová apod.), neslazený čaj
Druhá večeře: Mateřské mléko
Návrh jídelníčku pro dítě předškolního věku Snídaně:
Pečivo, máslo, šunka, zelenina, čaj
Svačina:
Jogurt, cereální sušenka, ovocná šťáva
Oběd:
Kuřecí vývar, kuřecí plátek na zelenině s rýží
Svačina:
Pečivo s tvarohovou pomazánkou, zelenina
Večeře:
Vepřový závitek se sýrem, brambor, zelný salát s mrkví
Snídaně:
Kakao, ovesná kaše s ovocem
Svačina:
Jablko, cereální sušenka
Oběd:
Hráškový krém, zapečené brambory s vepřovým masem, sýrem a
zeleninou Svačina:
Muffin, banán
Večeře:
Těstoviny s vejcem, sýr, zelenina
Nezbytný je dostatečný příjem tekutin, nejlépe neperlivé vody v průběhu celého dne.
55
7
ZÁVĚR Cílem práce bylo poukázat na důležitost výživy matky v období těhotenství a kojení,
jakým způsobem může svými rozhodnutími ovlivnit zdraví svého dítěte. Ženě již před otěhotněním je doporučeno konzumovat zdravou a vyváženou stravu. Vyhne se tím možnému nedostatku určitých živin. Zdravá strava a pravidelný pohyb je důležitý celý život. Žena předá své znalosti z oblasti výživy a životního stylu svým dětem. Tím je může ochránit před různými onemocněními, mohou předejít civilizačním chorobám a riziku obezity. Každá matka a dítě jsou individualitami. V bakalářské práci byla shrnuta obecná doporučení, možná rizika nesprávné výživy a pozitiva zdravé výživy.
56
8
CITOVANÁ LITERATURA
Agrawal, Arpana. 2004. The effects of maternal smoking during pregnancy on offspring outcomes. Washington : Science direct, 2004. Anneli, Ivarsson. 2002. Breast-feeding protects against celiac disease. Swedwn : American Society for Clinical Nutrition, 2002. Brázdová, Zuzana. 2004. Výživa těhotných a kojících žen. Brno, 2004. Brázdová, Zuzana. 2004. Výživa těhotných a kojících žen rukověť. Brno, 2004. ISBN 80 901427 7 x. Březková, Matějová. 2010. Laktózová intolerance versus laktózová tolerance. místo neznámé : časopis VaP, 2010. Cogswell, a další. 1999. Medically advised, mother's personal target, and actual weight gain during pregnancy. USA : Science direct, 1999. 30341-3724. Dostálová, Jana, Dlouhý, Pavel a Tláskal, Petr. 2012. Společnost pro výživu.. 2012. www.vyzivaspol.cz.
[Online]
2012.
http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-
dokumenty/konecne-zneni-vyzivovych-doporuceni.html. Fiala, Jindřich. 2009. Výživa a zdraví, zdravá výživa. [autor knihy] autorský kolektiv. Civilizace a nemoci. Praha : Futura, 2009. Fruhauf, Pavel a kolektiv. 2000. Fyziologie a patologie dětské výživy. Praha : Karolinium, 2000. ISBN 8024600692. Fruhauf, Pavel. 2008. Pediatrie pro praxi – výživa kojence. Olomouc : SOLEN s.r.o., 2008. ISSN 1213 0494. Fruhauf, Pavel. 2003. Výživa novorozenců a kojenců, současný pohled. Praha : SOLEN s.r.o., 2003. ISBN 80 239 2011 1.
57
Gregora, M, 2004. Výživa malých dětí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 96 s. ISBN 80-247-90022-X. Gregora, M., PAULOVÁ, M. 2005. Výživa kojenců. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s,. 145 s. ISBN 80-247-1291-1
Hanreich, Ingeborg. 2000. Výživa kojenců aneb Jídlo a pití v prvním roce života. Vídeň : Grada Publishing, 2000. ISBN 80 7169 841 5. Christopher O'Callaghan, Terence Stephenson. 2005. Pediatrie do kapsy. Praha : Grada Publishing a. s., 2005. ISBN 80-247-0933-3. Jaddoe, Vincent W.V., Bakker, Rachel a Hofman, Albert. 2007. Moderate Alcohol Consumption During Pregnancy and the Risk of Low Birth Weight and Preterm Birth. místo neznámé : Science direct, 2007. Katherine, Barriga, Jill, Norris a kol., a. 2005. Risk of Celiac Disease Autoimmunity and Timing of Gluten Introduction in the Diet of Infants at Increased Risk of Disease. USA : Web of science, 2005. 293(19):2343-2351. Klimová, Anna. 2000. Kojit? A jak? Brno, 2000. Mandžuková, Jarmila. 2008. Výživa v těhotenství od A do Z. Praha : Nakladatelství Vyšehrad, spol. s.r.o., 2008. ISBN 978 80 7021 951 5. Mathonová, J. 1998. Výživa dětí. [autor knihy] Vladimír Míhal. Vybrané kapitoly z pediatrie II. Olomouc, 1998. Tláska, Petr. 2006. Mléko ve výživě dítěte. 2, Praha : časopis výživa a potraviny, 2006, Sv. 1.
58
Nečasová, Anna a kolektiv. 1996. Vybrané kapitoly dětského lékařství a ošetřovatelské péče o děti a dorost II. díl. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1996. ISBN 80 7013 223 x. Nevoral, Jiří a kolektiv. 2003. Výživa v dětském věku. první, Jihlava : Nakladatelství H&H Vyšehradská, s.r.o., 2003. ISBN 80 86 022 93 5. Nevoral, Jiří. 2007. Výživa kojenců. Praha : Státní zdravotní ústav, 2007. ISBN 978 80 7071 286 3. Pánek, Jan. 2002. Základy výživy. místo neznámé : Svoboda servis, 2002. ISBN 80 86320 23 5. Peloušková, N. 2007. Růstové parametry u kojených a nekojených dětí. 2, Praha : Neonatologické oddělení, FN Na Bulovce, 2007. ISSN 1211 1600. Piharová, Anna, MUDr. 2013, ústní podání, pediatr Pokorná, Jitka, Březková, Veronika a Pruša, Tomáš. 2008. Výživa a léky v těhotenství a při kojení. Brno : ERA group, 2008. ISBN 978 80 7366 136 6. Prugar, a kol. 2008. Kvalita rostlinných produktů na prahu 3. tisíciletí.:Praha. ISBN 976-50-80576-28-2 Roztočil, Aleš a kol. 2008. Moderní porodnictví. Praha : Grada publishing, 2008. ISBN 978 80 247 1941 2. Schneiderová, Dagmar a kol. 2002. Kojení nejčastější problémy a jejich řešení. Praha : Grada Publishing, spol. s.r.o., 2002. ISBN 80 247 0112 X. Slezáková, Lenka. 2009. Ošetřovatelství v pediatrii. Praha : Grada publishing, 2009. ISBN 978 80 247 3286 2. Slimáková, Margit. 2012. www.margit.cz. zdravý talíř. [Online] 5.. 11. 2012. [Citace: 13.. 1. 2013.] http://www.margit.cz/zdravy-talir/.
59
Staňková - Krohnová, Magdaléna. 2009. Bylinky pro děti a maminky. Praha : Grada publishing, 2009. ISBN 978 80 247 2312 9. Stránský, Miroslav. 2010. Fyziologie a patofyziologie výživy. České Budějovice : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2010. ISBN 978 80 7394 241 0. Stratil, Pavel. 1993. abc zdravé výživy. Brno : Autor, 1993. ISBN 80-900029-8-6. Sullivan, Krispin. 2002. Cod Liver Oil: The Number One Superfood. Weston : autor neznámý, 2002. 593-8333. Svačina, Štěpán a kolektiv. 2008. Klinická dietologie. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2256-6. Svačina, Štěpán. 2012. Dietologie pro lékaře, farmaceuty, zdravotní sestry a nutriční terapeuty. Praha : TRITON Stanislav Juhaňák, 2012. ISBN 978 80 7387 347 9. Talaulikar, Vikram a Arulkumaran, Sabaratnam. 2011. Folic acid in pregnancy. London : Science direct, 2011. Tláskal, Petr. 2007. K prevenci obezity dětského věku. Praha : Výživa a potraviny, 2007. Sv. 1. Tláskal, Petr.. 2006. Mléko ve výživě dítěte. 2006. Wolff, Tracy. 2009. Folic Acid Supplementation for the Prevention of Neural Tube Defects. USA : autor neznámý, 2009. 09-05132-EF-1. WHO, 2003. Feeding and nutrition of infants and young children : Guidelines for the WHO European Region, with emphasis onthe former Soviet countries ISBN 92 890 1354 0
60
9
SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ:
Tabulka 1Doporučené výživové dávky pro těhotné ženy dle WHO ........................................12 Tabulka 2 porovnání zdravého talíře s výživovou pyramidou dle SLIMÁKOVÉ ...................20 Tabulka 3 Doporučené výživové dávky pro kojící ženy dle WHO ..........................................38 Tabulka 4 Doporučené výživové dávky pro děti dle WHO ......................................................44 Tabulka 5 Doporučené výživové dávky pro děti předškolního věku dle WHO .......................53
Obrázek 1 Potravinová pyramida Dle BRÁZDOVÁ (2004) ....................................................19 Obrázek 2 Zdravý talíř Dle SLIMÁKOVÁ (2012) .................................................................19 OBRÁZEK 1 NA http://www.jidelny.cz/show.aspx?id=872
61
