MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2014
PETR KINSKÝ
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství
Druhová diverzita a škodlivost krytonosců rodu Ceutorhynchus na řepce ozimé v okolí Jeseníku
Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
doc. Ing. Hana Šefrová, Ph.D.
Petr Kinský
Brno 2014
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci „Druhová diverzita a škodlivost krytonosců rodu Ceutorhynchus na řepce ozimé v okolí Jeseníku“ vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne:………………
……………………………………………… podpis
Poděkování Děkuji doc. ing. Haně Šefrové, Ph.D. za cenné rady a odborné vedení při vypracování bakalářské práce, dále Mgr. Ing. Evě Hrudové, Ph.D. za poskytnutou literaturu, ing. Marku Seidenglanzovi za užitečné rady při určování krytonosců a poskytnutí pomůcek k provedení monitoringu a ing. Jiřímu Kinskému za poskytnutí ploch pro provedení pokusů a pomoc při sledování.
Abstrakt Druhová diverzita a škodlivost krytonosců rodu Ceutorhynchus na řepce ozimé v okolí Jeseníku V roce 2013 byl proveden monitoring krytonosců na ozimé řepce na devíti vybraných plochách v katastru obcí Vlčice, Horní Fořt, Bernartice u Javorníka, Velká Kraš, Rapotín a Žatec. Krytonosci byli sledováni pomocí žlutých misek od 14. 4. až do 23. 4. V miskách bylo nalezeno pět druhů krytonosců: krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus), krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi), krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus), krytonosec zelný (Ceutorhynchus pleurostigma) a v malé míře krytonosec brukvový (Ceutorhynchus sulcicolis). Nejpočetnějším druhem v okolí Jeseníku byl krytonosec čtyřzubý. Klíčová slova: škůdci, žlutá miska, polní plodiny
Abstrakt Species diversity and damage caused by weevil species on winter oilseed rape in area Jeseník The occurrence of weevils species on winter oil-seed rape was observed in year 2013 on areas in the villages Vlčice, Horní Fořt, Bernartice u Javorníka, Velká Kraš, Rapotín, Žatec on nine study areas. The observation was made by using yellow water traps emptied every third day. Weevil species found in the traps were: Ceutorhynchus pallidactylus which was the most abundant, Ceutorhynchus napi, Ceutorhynchus obstrictus, Ceutorhynchus pleurostigma and in small numbers Ceutorhynchus sulcicolis. Key words: pest, field crops, yellow water traps
OBSAH
1 ÚVOD ............................................................................................................................ 7 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................. 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................. 11 3.1 Krytonosci ............................................................................................................. 11 3.1.1 Krytonosec zelný – Ceutorhynchus pleurostigma (Paykull, 1800) ............... 11 3.1.2 Krytonosec řepkový – Ceutorhynchus napi (Germar, 1837) ......................... 13 3.1.3 Krytonosec čtyřzubý – Ceutorhynchus pallidactylus (Marsham, 1802) ....... 16 3.1.4 Krytonosec šešulový – Ceutorhynchus obstrictus (Marsham, 1802) ............ 18 4 MATERIÁL A METODIKA....................................................................................... 20 4.1 Charakteristika studijních ploch ........................................................................... 20 4.2 Monitoring krytonosců ......................................................................................... 21 4.3 Postup při určovaní ............................................................................................... 22 5 VÝSLEDKY A DISKUZE .......................................................................................... 23 6 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 35 7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................ 36 8 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................. 38
1 ÚVOD Řepka olejka (Brassica napus L. var. napus) vznikla spontánním křížením divoké brukve (Brassica oleacea) a řepice olejné (Brassica campestris L. ssp oleifera). Zkřížení těchto rostlin nastalo s nejvyšší pravděpodobností v oblasti Středomoří, kde tyto rostliny rostly společně. Řepku olejku tedy označujeme jako amfiallotetraploid (2n=38). V současné době je rozšířena v celé oblasti mírného pásma (Fábry a kol., 1997). Začátkem 19. století ve střední Evropě začalo narůstat množství pěstované řepky vlivem industrializace a rozvojem lisování oleje. Následkem toho byla rostoucí poptávka po produktech z oleje, jako oleje na svícení a mazání, nebo mýdlo. Ozimou řepku se díky tomu vyplatilo pěstovat na místech, kde nebyli příliš vhodné podmínky pro okopaniny (Baranyk a kol., 2009). V našich klimatických podmínkách má ozimá řepka vegetační dobu asi 300 až 340 dnů, ta je však závislá na nadmořské výšce, ke které je poměrně tolerantní. Řepka vytváří kůlový kořen, který je v ornici rozložen zhruba z 87 %. Na podzim vytváří přízemní listovou růžici, tato fáze se označuje jako vegetativní. Na jaře dochází k prodlužování, neboli rychlému růstu, označovanému jako fáze generativní. Lodyha dosahuje výšky 1,2 až 2,2 m, vyrůstá na ní 6 – 8 větví prvého řádu a ty se dále větví. Na 1 m2 při hustotě 60 jedinců, kteří mají 300 až 500 květů žluté nebo světlejší barvy, zůstane 80 až 120 šešulí. Dvouřadé šešule nejčastěji obsahují 15 až 20 semen tmavé barvy s hts 4,5 až 5,5 g. Rostliny jsou hmyzosnubné z 90 %, samosprašné z 10 %. (Fábry a kol., 1997). Osemení zaujímá 12 až 16 % z celkové hmotnosti semene a obsahuje 9 až 16 % oleje, 15 až 18 % bílkovin, 31 až 34 % vlákniny a 35 % ligninu. Dělohy a embrya obsahují 45 až 47 % oleje, 28 až 30 % bílkovin a 3 % vlákniny (Fábry a kol., 1992). Řepku lze úspěšně pěstovat jak na těžších půdách, tak na středně lehkých, případně i lehkých pokud je zaručen dostatek živin a vody. Vyžaduje obsah humusu nad 1,5 %, důležitá je zásoba Mg, P, K, B, S a pohotová zásoba N. Ideální půdní reakce je mezi 6 až 7 pH, proto je vhodné půdy s nižším pH vápnit k předplodině. Optimální nadmořská výška 300 až 600 m, s průměrnou roční teplotou 6,5 až 8,5 °C a srážkovým úhrnem za 7
celý rok 450 až 700 mm. V teplejších polohách je více napadána patogeny a škůdci (Baranyk a kol., 2009). Při pěstování řepky a jiných plodin z čeledi brukvovitých se doporučuje časový odstup čtyři roky z fytosanitárních důvodů. Rovněž má negativní vliv ze stejných důvodů pěstovaní na sousedních pozemcích, kde byly brukvovité plodiny. Mezi nejčastější předplodiny patří obilniny, nejvhodnější je ozimý ječmen díky jeho dřívější sklizni, problematický je však jarní ječmen, který má agresivní výdrol. Mezi vhodné předplodiny patří rané brambory, raná zelenina, ozimé směsky, kmín. Mezi nevhodné předplodiny patří všechny plodiny, které zabraňují vysetí řepky v agrotechnické lhůtě. Z agrotechnických zásahů se doporučuje podmítka a následná hluboká orba, ta je důležitá zejména pro omezení chorob a škůdců, ale také pro zapravení slámy a je důležité podpoření rozkladu slámy dávkou 0,7 až 1kg dusíkatého hnojiva na 100 kg slámy. Agrotechnická lhůta setí je od 5. 8. do 30. 8. podle nadmořské výšky a oblasti, výsevek má zajistit 40 až 70 ks rostlin na m2 podle odrůdy (Baranyk a kol., 2013). Doba setí zajistí do nástupu zimy vytvoření mohutného kořenového systému s šířkou kořenového krčku 8 až 10 mm, dále vytvoření listové růžice s 8 až 10 pravými listy, dosažení (LAI) mezi 1,5 – 2,5 m2/m. Na základě pokusů bylo zjištěno, že optimální termín setí je takový, kdy od doby výsevu až do poklesu teplot pod 5 °C má rostlina na podzim k dispozici sumu teplot 1000 °C. Hloubka setí 1,5 až 2 cm podle vlhkosti půdy. Seťové lože musí byt dostatečně zpevněné. Semena potřebují dostatečné množství vzduchu na rozklad zásobního oleje, proto je nutné volit mělký výsev a zajistit dobrou kapilaritu, ale rovněž je nutné semena nezamazat. Meziřádková vzdálenost je v současné době nejčastěji 10,5 až 15 cm, 21 až 25 cm nebo 37,5 až 45 cm. (Fábry a kol., 1997). Řepka se v současné době stala u prvovýrobců velmi oblíbenou plodinou ve srovnání s alternativními plodinami a je po obilninách druhou nejvýznamnější plodinou v České republice. Z olejnin zaujímá prvenství a je pěstována asi na 75 % plochách olejnin. Využívá se nejen v potravinářském odvětví, ale také v krmivářství, oleochemii a energetice. Pěstování řepky je zvýšeno také díky používání do biopaliv (Bednář a kol., 2013).
8
Tab. 1: Výnos, plocha a produkce řepky v roce 2012/2013 Výnos, plocha a produkce řepky v roce 2012/2013 Plocha v ha Výnos v t/ha Řepka ozimá
383 093
Řepka jarní Celkem
Produkce v tis./t
3,518
4 000
1,4
387 093
3,496
Zdroj: šetření SPZO
Obr. 1: Fenofáze řepky ozimé
9
1347,596 5,6 1353,196
2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce bylo:
shromáždit literární údaje o krytonoscích rodu Ceutorhynchu škodících na řepce
zpracovat metodiku sledování krytonosců rodu Ceutorhynchus
provést monitoring krytonosců rodu Ceutorhynchus v okolí Jeseníku
posoudit které druhy krytonosců byli nejvýznamnější
vyvodit závěr a doporučit možnosti ochrany řepky pro oblast Jeseníku
10
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Krytonosci 3.1.1 Krytonosec zelný – Ceutorhynchus pleurostigma (Paykull, 1800) Řád: Brouci – Coleoptera Čeleď: Nosatcovití – Curculionidae Imago: Dospělci jsou drobní brouci, délka těla bez nosce k pygidiu 2,3 až 3,1 mm. Zbarvení lesklé šedočerné s výjimkou načervenalého konce nosce a okraje úst. Chodidla mohou byt často hnědočervené. Povrch těla je pokryt prodlouženými šupinkami a je téměř bez chloupků, na spodní straně těla je kryt širšími šupinkami, které jsou rozptýlené. Štít se zřetelnou podélnou rýhou je u báze poměrně široký a směrem k hlavové části se zužuje. Mají rýhované krovky s hlubokými žlábky, které jsou úzké, žebra mezi nimi výrazně široká, plochá a na nich se nachází několik řad šupinek. Hlava s noscem jsou jemně porostlé dlouhými, úzkými šupinkami v podobě štětinek. Tykadla jsou lomená, s kyjovitým bičíkem, nachází se na nich drobné chloupky, které slouží jako smyslový orgán. Na spodní části stehen se nachází malý zub, který je obklopen bílými šupinkami (Miller, 1956). Vajíčko: Špinavé bíle barvy, obklopené žlutým sekretem, který rychle tuhne. Časem se stávají průhledné a je možné pozorovat larvy uvnitř. Larvy: Typ apodní, eucephalní, rohlíčkovitě zahnutá, délka 4 až 5 mm (Kazda a kol., 2001). Jsou bělavé barvy a hlava je hnědá. Tělo je složeno z deseti článků zadečkových, tří článků hrudních a hlavy s kusadly. Všechny články kromě předohrudi mají po stranách kuželovitý výrůstek, s tím že na zadních článcích jsou větší a dopředu se zmenšují. Kusadla se skládají ze tří zubů, spodní je malý a tupý. Tělní část je poměrně silně svraštěla. Larva prochází třemi vývojovými stupni: larva I. stupně po vylíhnutí měří 0,7 mm, hlava je nejprve šedá, 0,2 mm široká. Larva II. stupně je celá průsvitná a měří po svlékání 0,9 mm, šířka hlavy 0,35mm. Larva III. stupně je bílá měří 2 mm a šířka hlavy je 0,63 mm, světlehnědé barvy. Než se začne kuklit, dosahuje larva 4 – 5 mm (Miller, 1956). Kukla: Kukla je volná, bílá, 3 až 4 mm dlouhá a 2,5 mm široká. Hlava je zatažená k předohrudi a nosec přiléhá k břišní straně. Spodní křídla vylézají zpod krovek. Na 11
hřbetě se nachází několik hrbolků, ze kterých vyrůstá krátká tuhá štětina. Na konci posledního článku zadečku jsou proti sobě dva zakřivené, krátké trny (Miller, 1956). Bionomie: Brzy na podzim opouští dospělci své letní stanoviště a vyhledávají porosty řepky. Po úživném žíru, po kterém jsou plně vyvinuti, se páří (Kazda a kol., 2008; 2013). Samičky kladou několik vajíček na kořeny nebo kořenový krček. Hlavní období kladení nastává v srpnu až září (říjen). Za 5 až 17 dní se líhnou larvy a výsledkem jejich úživného žíru je vytvoření zduřelé hálky na kořeni nebo na kořenovém krčku. Na podzim jsou obvykle malé a larvy drobné, po přezimování opět obnoví žír a hálky se zvětšují (Bittner a kol., 2006). Každá larva zapříčiní vznik jedné hálky, které při silném výskytu srůstají. Časně na jaře se larvy stěhují mělce do půdy, kde se kuklí. Kuklení probíhá v kokonu, který si larvy budují ze zeminy. Dokončuje vývoj po 6 až 8 týdnech a prochází letní diapauzou. Krytonosec zelný má jednu generaci do roka, ale existuje u něho jarní a podzimní kmen, takže přezimuje ve stadiu larvy i jako imago (Kazda a kol., 2008;2013). Jarní kmen – přezimující brouci kladou vajíčka v dubnu a květnu na kořenový krček brukvovitých rostlin. Larvy vytvářejí hálky na kořenech a vyvíjejí se asi 10 týdnů. Pak se kuklí a asi po měsíci se líhne dospělec, který v daném roce nedosahuje pohlavní zralosti a přezimuje v půdě. Na ozimé řepce neškodí, vyskytuje se pouze na jarní řepce (Kazda a kol., 2011). Symptomy: Dospělci vytvářejí pravidelné boční výkusy v čepeli listů (zejkování). Larvy vytvářejí na hypokotylu a kořenech kulovitou hálku velikosti hrášku. Na některých rostlinách může škodit více larev, a tak mohou být na kořenech velké novotvary vzniklé srůstem několika hálek. Poškození dospělců je však zaměnitelné s žírem jiných druhů krytonosců, které se od sebe v podstatě neliší. Hálky způsobené larvami jsou snadno zaměnitelné s nádorovitostí košťálovin. Hálky způsobené larvami krytonosce jsou však vždy s dutinou, kde je možné nalézt larvu. Larvy tvoří hálky pouze na hypokotylu nebo hlavním kořenu. Nádory způsobené nádorovkou kapustovou (Plasmodiophora brassicae) jsou plné bez dutiny a šíří se na postranní kořínky. Při napadení larvami krytonosce mohou růst rostliny silně napadené vedle rostlin zcela bez napadení a neprojeví se na nich žádné příznaky, naproti tomu nádory způsobené nádorovkou kapustovou se vyskytují na pozemku ohniskovitě (Kazda a kol., 2013).
12
Ekologie: Za déle trvajícího příznivého počasí pro krytonosce může nálet trvat i několik měsíců. V tom případě se vyskytuji za daných podmínek larvy všech vývojových stupňů (Kazda a kol., 2011). Hostitelské spektrum: Ozimá i jarní řepka, hořčice, brukvovitá zelenina a brukvovité plevele (Kazda a kol., 2013). Hospodářský význam: Na začátku 21. století se poškození krytonoscem zelným objevilo v masovém měřítku. V současné době je jeho výskyt nízký. Ve významu škodlivosti a ochraně je stále ještě mnoho nejasností. Na základě několikaletých zkušeností bylo zjištěno, že ani silný výskyt krytonosce zelného nemá na porosty řepky značný dopad (Kazda a kol., 2008). Možnosti regulace: Cílená regulace se neprovádí. Kritické číslo není stanoveno. Výskyt krytonosce zelného se významně omezoval používáním insekticidního moření (Kazda a kol., 2011). To v současné době není zaregistrované, proto by škodlivost krytonosce zelného v budoucnosti mohl narůst.
3.1.2 Krytonosec řepkový – Ceutorhynchus napi (Germar, 1837) Řád: Brouci – Coleoptera Čeleď: Nosatcovití – Curculionidae Imago: Krytonosec řepkový je šedě zbarvený brouk s tmavýma nohama o velikosti 3 až 4 mm (Rotrekl a kol., 2014). Tělo je zavalité, hlava je typická dlouhým noscem a lomenými tykadly (Kazda a kol., 2011). Samičky mají oproti samcům prodloužený nosec, hlavně v části před tykadly. Povrch těla je kryt světlými šupinkami. Na těle jsou typické 4 druhy šupinek: na žebrech krovek, prothoraxu a hlavě, na nohou a roztroušeně na spodní části těla a na bočních stranách těla. Hlava je malá, pokud je brouk v klidu je vysunuta ze štítu, který se na horní straně protíná a tvoří límec. Při ohrožení je brouk schopen hlavu zasunout do štítu až po oči. Tykadla jsou opatřená smyslovými brvami a hustým ochlupením. Krovky jsou silně rýhované. V místě, kde krovky nasedají, jsou hodně roztažené do stran a vytvářejí v tomto místě dva zřetelně viditelné hrbolky. Na holeních 2. a 3. páru je u samců mohutný výběžek v podobě trnu, u samiček se však nenachází (Miller, 1956). 13
Vajíčka: Jsou oválná, bílá a 0,6 mm až 0,8 dlouhá. Larva: Typ apodní, eucephalní, rohlíčkovitě prohnutá, válcovitá. Délka až 5 mm. Barva bílá a hlava je hnědožlutá (Kazda a kol., 2001). Larvy procházejí třemi vývojovými stupni, které se od sebe liší velikostí (Miller, 1956). Kukla: Je volná, měkká, bělošedá, v kokonech v půdě a asi 5 mm veliká (Kazda a kol., 2001). Vnitřní stěny kokonu jsou pokryté sekretem, který jim dodává stříbřitý lesk (Miller, 1956). Bionomie: Dospělci zimují v půdě. Při teplotách půdy kolem 5 °C a teplotách vzduchu kolem 9 °C začínají opouštět zimní úkryty a jsou-li vhodné podmínky pro let, začínají první jedinci létat. Samci jsou dříve aktivní. Za vyšších teplot 12 až 15 °C začínají masově nalétávat na porosty řepky. Samice začínají klást vajíčka krátce po zahájení úživného žíru. Samice kladou vajíčka jednotlivě do předem kusadly vykousaných dutinek nejčastěji v blízkosti růstového vrcholu. Jedna samička je schopna naklást do stonku 15 až 60 vajíček, ze kterých se nejdříve za 7 dní vylíhnou larvy, které po celý svůj vývoj, trvající asi 20 až 40 dní, vyžírají dřeň stonku. Dorostlé larvy si ze stonku vykusují otvory, kterými vylezou ven a zalézají do půdy a poté se zakuklí. Proměna v mladého brouka trvá asi 1 měsíc a ti zůstávají v kokonu v půdě (Seidenglanz a kol., 2013). Brouci se líhnou během léta, někdy se ještě objevují na výdrolu řepky. Později přezimují nejen na zemědělské půdě, ale také na mezích, v příkopech, na okraji lesů. Během roku se vyvíjí pouze jedna generace (Kazda a kol., 2011). Symptomy: Dospělci vytvářejí pravidelné boční výkusy v čepeli listů (zejkování) po úživném žíru. Po čase se ve stonku objevují jednotlivé otvory po kladení vajíček (Kazda a kol., 2013). Tyto otvory jsou pozorovatelné jako bělavě ohraničené asi 1 mm velké vpichy. Vlivem fytotoxického působení vaječných metabolitů a částečně i žíru larev se některé stonky esovitě prohýbají, za mrazu nebo nadbytku srážek praskají a praskliny se rozevírají. Poškozené rostliny jsou oslabené, někdy vytvářejí větší množství postranních větví s opožděně kvetoucími květy (Seidenglanz a kol., 2013). Mechanické poškození představuje vstupní bránu pro patogeny, způsobené například Phoma lingam a Verticilium dahlidae (Kazda a kol., 2008). Ve stoncích řepky množství rezavě hnědého trusu, který zde zanechaly larvy, které vyžíraly vnitřní pletiva stonku (Kazda a kol., 2001). Poškození je zaměnitelné s poškozením larvami krytonosce čtyřzubého nebo larvami dřepčíka olejkového. Rozdíl v poškození je, že krytonosec řepkový poškozuje 14
stonky, krytonosec čtyřzubý poškozuje nejprve řapíky, larvy dřepčíka olejkového mají na rozdíl od beznohých larev nosatců 3 páry hrudních končetin a poškozuje především řapíky listů případně vegetační vrcholy v časném jaru (Kazda a kol., 2013). Ekologie: Krytonosec řepkový se vyskytuje převážně v severní polovině Čech, v jižní polovině Čech a Moravy je jeho výskyt vyrovnaný s krytonoscem čtyřzubým a na severní Moravě je méně významný (Seidenglanz a kol., 2013). Přirozenými nepřáteli jsou hlavně parazitoidi řádu blanokřídlých (Kazda a kol., 2008). Hostitelské spektrum: Řepka a další rostliny z čeledi brukvovitých (Kazda a kol., 2008). Hospodářský význam: Krytonosec řepkový patří k nejvýznamnějším škůdcům řepky. Larvy se podílejí na největším poškození. Největší škody způsobují hlavně v teplejších oblastech. Snížení výnosu muže dosáhnou až 40% ztrátu. Rovněž velké škody způsobují houbové patogeny, pro které je napadení krytonoscem vstupní branou. I při slabém výskytu se snižuje kvalita semene v důsledku nouzového dozrávání. V jarní řepce krytonosec řepkový neškodí (Kazda a kol., 2013). Práh škodlivosti: Kritické číslo u krytonosce řepkového je 1 dospělec na 40 rostlin nebo 4 až 6 dospělců na 1 Mörickeho misku za 3 dny (Pozděna, 2011). Možnosti regulace: Preventivní opatření – spočívá v časové a prostorové izolaci porostů brukvovitých rostlin, toto opatření je dost významné. Dalším důležitým preventivním opatřením je odstranění posklizňových zbytků a v případě silnějšího napadení hluboká orba po sklizni řepky. Tím se zaklopí kukly nebo čerstvě vylíhlí dospělci do větších hloubek, čímž se podstatně sníží počet přezimujících dospělců. Vzhledem k tomu, že část dospělců přezimuje mimo obdělávanou půdu, je pozdější orba méně účinná. Dále podpora blanokřídlých parazitoidů. Larvy krytonosců jsou hubeny
larvami
blanokřídlých
parazitoidů
lumky rodu
Tersilochus,
převážně
Tersilochus fulvipes (Gravenhorst, 1829). Při dodržení preventivní ochrany je však tento parazitoid rovněž huben. V případě napadení krytonoscem řepkovým a při začínající deformaci stonku není vhodné pokračovat v hnojení dusíkem, protože ten způsobí ještě výraznější deformace a praskání stonků.
15
Chemická opatření – aplikace musí být provedena před nakladením vajíček samičkami krytonosců. Ke kladení vajíček dochází podle průběhu teplot za 7 až 10 dnů od prvního hromadného náletu dospělců do porostu. Opožděná aplikace značně snižuje svou účinnost (Kazda a kol., 2013).
3.1.3 Krytonosec čtyřzubý – Ceutorhynchus pallidactylus (Marsham, 1802) Řád: Brouci – Coleoptera Čeleď: Nosatcovití – Curculionidae Imago: Velikost 2,5 až 3,2 mm. Zbarvení je světle šedé (Kazda a kol., 2001). Na krovkách v krajině štítku se nachází pravoúhlá skvrna bílé barvy. Krytonosec čtyřzubý je hustě pokryt bílými šupinkami zvláště ze spodu a po stranách těla. Po celém povrchu těla jsou mezi dolíčky roztroušeny odstálé, špičaté šupinky podobající se štětinkám. Krovky jsou po celé délce proužkované, žebra jsou poměrně široká a krytá vrstvou bílých šupinek a hnědavými vzpřímenými chloupky. Chodidla a holeně jsou rezavé barvy, tak jako tykadla, která jsou kyjovitá a lomená. Nosec samiček je delší než u samečků, ti ale na rozdíl od samiček mají na holeních 2. a 3. páru končetin trnové výběžky (Miller, 1956). Vajíčko: Eliptického tvaru, ale mohou být i kulaté. Zpočátku jsou mléčně bílé a později blednou. Velikost 0,5 mm. Larva: Typ apodní, eucephalní, rohlíčkovitě zahnutá. Velikost brouků je 4 - 5 mm. Barva je bílá, hlava žlutohnědá (Kazda a kol., 2001). Na hlavě jsou v kruhu dlouhé chloupky. Čelní část je trojhranná. Poslední 2 články jsou pouze málo bradavičnaté, více prodloužené než předchozí. Larvy prochází třemi vývojovými stupni, které se od sebe liší velikostí (Miller, 1956). Kukla: Volná, měkká, špinavě bílá, uložená v hliněném kokonu. Vnitřní stěny jsou pokryty sekretem, který jim dodává lesklý a hladký vzhled. Velikost 3 – 4,6 mm a šířka 2,15 – 3,35 mm (Miller, 1956). Bionomie: Dospělci přezimují v půdě. Začínají být aktivní, když se půda oteplí na 5 - 7 °C a teplota vzduchu je 10 °C. Hromadný přelet do porostů řepky nastává, když teplota vzduchu dosáhne hodnoty nad 14 °C. Samci jsou aktivní dříve než samice (Kazda a 16
kol., 2013). Po úživném žíru samičky nakladou několik vajíček do řapíku listu a do hlavního nervu v čepelích listů (Rotrekl a kol., 2014). Samice kladou 100 - 150 vajíček (Kazda a kol., 2008). Za 5 - 7 dní se líhnou larvy, které v době květu putují z řapíku listu do stonku rostliny, kde vyžírají dřeň. Po 5 - 6 týdnech si larvy vykusují otvory, kterými opouští rostlinu a kuklí se v půdě (Pozděna, 2011). Stadium kukly trvá 3 - 4 týdny (Kazda a kol., 2011). Dospělci poté opouští lokalitu, kde škodili, a přezimují na mezích v okolí (Rotrekl a kol., 2014) Během roku se vytváří pouze jednu generaci (Kazda a kol., 2011). Symptomy: Dospělci vytvářejí pravidelné boční výkusy (zejkování) po úživném žíru. Na stoncích je možné pozorovat asi 1 mm otvory, které zde vytvořily samičky při kladení vajíček (Seidenglanz a kol., 2013). Larvy prožírají řapíky listů až do stonků, ty se následně deformují, praskají a lámou. Obsahují drť s larvami (Šefrová, 2009). Ekologie: Krytonosec čtyřzubý se vyskytuje hlavně na severní Moravě, v jižní polovině Čech a Moravy je jeho výskyt vyrovnaný s krytonoscem řepkovým, v severní polovině Čech je méně významný (Seidenglanz a kol., 2013). Přirozenými nepřáteli jsou převážně blanokřídlí parazitoidi (Kazda a kol., 2008). Hostitelské spektrum: Řepka a jiné rostliny z čeledi brukvovitých (Kazda a kol., 2008). Hospodářský význam: Patří k významným škůdcům řepky, ale nezpůsobuje tak závažné škody jako krytonosec řepkový. Při slabém výskytu mohou být škody nevýznamné. Při silném výskytu způsobují škody hlavně tím, že larvy žírem vytváří vstupní bránu pro houbové choroby. V jarní řepce neškodí (Kazda a kol., 2013). Práh škodlivosti: Kritické číslo je 1 brouk na 40 rostlin nebo 12 - 20 brouků na 1 Mörickeho misku za 3 dny (Havel a kol., 2012). Možnosti regulace: Preventivní opatření - jsou stejná jako u krytonosce řepkového. Chemická opatření – aplikace musí být provedena před kladením vajíček. Opožděná aplikace výrazně snižuje účinnost zásahu. Termín ošetření bývá obvykle o 7 - 14 dní později než u krytonosce řepkového, ale nemusí to platit v každém roce (Kazda a kol., 2013).
17
3.1.4 Krytonosec šešulový – Ceutorhynchus obstrictus (Marsham, 1802) Řád: Brouci – Coleoptera Čeleď: Nosatcovití – Curculionidae Imago: Dospělí brouci měří 2,5 - 3 mm a jsou tedy nejmenší z krytonosců škodících na řepce. Barva je šedočerná, celé tělo je pokryté hustými, šedými šupinkami. Štít je u báze hrudi rozšířený a směrem k hlavě se zužuje. Po stranách má hrbolovité vyklenutí, na štítu i krovkách jsou hluboké dolíčky. Krovky jsou rýhované, žebrování odpovídá šířce mezer mezi nimi a jsou pokryty několika řadami světlých šupinek. Hlava je malá, v nebezpečí ji krytonosec šešulový zasouvá až po oči do štítu. Je řídce pokryta úzkými šupinkami, podobně jako nosec. Tykadla lomená, kyjovitá se smyslovými chloupky. Nohy jsou tmavé hladké bez trnů (Miller, 1956). Vajíčka: Oválné, měkké, bílé barvy a jsou pokryta sekretem, který na vzduchu rychle tuhne. Larva: Apodní, eucephalní, rohlíčkovitě zahnuté, bílé barvy, 4 - 5 mm dlouhé. Hlava je malá, hnědé barvy. Larvy mají 3 vývojové stupně, s tím že larvy posledního stupně jsou zavalitého charakteru (Miller, 1956). Kukla: Je volná, až 4 mm dlouhá, žlutobílá, v hliněném kokonu v půdě (Kazda a kol., 2001). Kokon je na vnitřních stěnách pokryt sekretem, který jim po ztuhnutí dodává hedvábný lesk (Miller, 1956). Bionomie: Na řepku dospělci začínají nalétat před květem při teplotě nad 13 °C (Kazda a kol., 2011). K hromadnému náletu dochází při teplotách nad 18 °C (Kazda a kol., 2013). Po úživném žíru samičky kladou 120 - 150 vajíček jednotlivě do mladých šešulí. Kladení probíhá po celou dobu kvetení. Larvy se líhnou za 8 - 10 dní, vyžírají semena a způsobují takzvanou „červivost” šešulí. Po 4 - 5 týdnech se larva vykouše ze šešule, padá na zem a kuklí se mělce v půdě. Koncem července a v srpnu se líhnou brouci, kteří ožírají listy a stonky různých brukvovitých rostlin. Brouci přezimují obvykle mimo obdělávanou půdu. Má pouze 1 generaci ročně (Kazda a kol., 2011). Symptomy: Dospělí brouci poškozují žírem vrcholové partie rostlin, ale škody jsou bezvýznamné. Šešuli s vyvíjející se larvou je obtížné odlišit, poškozenou šešuli lze spolehlivě rozpoznat až po opuštění larvy, kdy je v šešuli asi 1 mm velký otvor. Šešule 18
je až do sklizně uzavřena. Larva v šešuli obvykle poškodí jen 2 - 3 semena a ostatní se vyvíjejí normálně. Poškození šešulí lze zaměnit s poškozením larvami bejlomorky kapustové. Šešule poškozené larvami bejlomorky kapustové jsou nápadně žlutavé, zduřelé a otevírající se (Kazda a kol., 2013), později hnědnou a zasychají. Larvy bejlomorky kapustové na rozdíl od krytonosce šešulového nenapadají semena, ale vyžírají pouze vnitřní stranu šešulí. Ekologie: Výskyt především v teplejších oblastech, je podporován příznivým počasím během květu řepky. Přirození nepřátelé jsou hlavně blanokřídlí parazitoidi (Kazda a kol., 2008). Hostitelské spektrum: Řepka ozimá a jarní, brukvovitá zelenina a další druhý brukvovitých rostlin. Téměř nenapadá porosty hořčice. Hospodářský význam: Dospělci se v porostech řepky objevují často ve vyšších počtech, přesto nepůsobí výrazné škody a škodlivost larev je malá, ale v posledních letech jeho škodlivost narůstá. Larvám stačí pro vývoj malé množství semen a šešule dále nepraská. V literatuře je často uváděný symbiotický vztah s bejlomorkou kapustovou, která může klást vajíčka do otvorů po kladení vajíček samičkou krytonosce šešulového. Při vysokém výskytu krytonosce šešulového dochází k poškození malých šešulí a predispozici pro výskyt houbových chorob (Kazda a kol., 2013). Práh škodlivosti: 1 brouk na 1 rostlinu od začátku květu. Tyto hodnoty jsou často mnohonásobně překračovány, ale i tak nedochází k významnému poškození porostů (Kazda a kol., 2013). Možnosti regulace: Preventivní opatření – Podstatná je časová a prostorová izolace nově zakládaných porostů, nejméně 1 km od porostů jarní řepky, regulace brukvovitých plevelů a podpora přirozeně se vyskytujících blanokřídlých parazitoidů. Chemická opatření – Cílená chemická opatření se neprovádí, protože výskyt krytonosce šešulového potlačuje aplikace přípravků proti bejlomorce kapustové (Kazda a kol., 2013).
19
4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Charakteristika studijních ploch Pro bakalářskou práci bylo vymezeno 9 studijních ploch v katastru obcí Vlčice, Horní Fořt, Bernartice u Javorníka, Velká Kraš, Rapotín a Žatec na kterých byla v roce 2013 pěstována ozimá řepka. Nadmořská výška studijních ploch je mezi 200 - 360 m. Roční průměrná teplota je 8 - 8,5 °C, průměrná teplota během vegetace je 14 - 14,7 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje mezi 650 - 700 mm. Předplodinou na všech plochách byla ozimá pšenice. Řepka byla pěstována minimalizační technologii, která spočívala v podmítce po sklizní předplodiny a v podmítce před setím řepky, k zapravení výdrolu pšenice. Setí 4 kg na ha, šířka řádku 15 cm, přihnojení pod patu 100 kg amofosu. Agrotechnický termín setí 16. 7. - 17. 7. 2012. Za 3 dny po zasetí byly aplikovány preemergentní herbicidy s účinnou látkou METAZACHLOR (1,5 l) + CLOMATONE (0,2 l), dále byl podle růstové fáze plevelů aplikován herbicid s účinnými látkami CLOPIRALIT + AMINOPIRALIT + PICLORAN (0,3 l). Při fázi dvou listů výdrolu pšenice byl aplikován QUIZALOFOP (0,7 l), který byl znovu aplikován s regulátorem růstu s fungicidním účinkem s účinnou látkou TEBUCONAZOL (1 l) v době, kdy měla řepka šest listů. Koncem října bylo aplikováno 100 kg močoviny na podpoření růstu kořenů. Jarní hnojení dusíkem bylo provedeno ve třech dávkách, celkem 180 kg hnojivem LAV 27, dále hnojení sírou 40 kg hnojivo Dasa. Na ochranu řepky proti stonkovým krytonoscům byl použit insekticid s účinnými látkami CHLORPYRIFOS + CYPERMETRIN (0,6 l), proti blýskáčku řepkovému byl použit THIACLOPRID (0,3 l). Při výšce řepky 40 - 50 cm byl aplikován regulátor růstu s fungicidním účinkem TEBUCONAZOL (1 l). V plném květu byl aplikován BOSCALID (0,5 l) + ZETACIPERMETRIN (0,1l), proti hlízence, krytonosci šešulovém a bejlomorce kapustové. Na omezení ztrát byl použit přípravek PINOLENE (1,25 l), který slouží k zalepení šešulí. Sklizeň proběhla v první dekádě srpna s průměrným výnosem 4,1 t/ha. 1. pole Dolní Fořt 14,42 ha, odrůda řepky Chagall. V roce 2011/12 byla pěstována ozimá řepka na sousedním poli. Položení misek 16. 3. 2013. 2. pole Kraš 5,19 ha, odrůda řepky NK Morse. V roce 2011/12 byla pěstována ozimá řepka na sousedním poli. Položení misek 16. 3. 2013. 20
3. pole za parkem 25,61 ha, odrůda řepky NK Morse Položení misek 19. 3. 2013. 4. pole U globusu 33,14 ha, odrůda řepky NK Morse. Položení misek 20. 3. 2013. 5. pole Za Kašpárkem 43 ha, odrůda řepky NK Morse. V roce 2011/12 byla pěstována ozimá řepka na sousedním poli. Položení misek 29. 3. 2013. 6. pole Dolní les 17,4 ha, odrůda řepky NK Morse Položení misek 10. 4. 2013. 7. pole Za vodárnou 9,72 ha, odrůda řepky NK Morse. V roce 2011/12 byla pěstována ozimá řepka na sousedním poli. Položení misek 5. 4. 2013. 8. monitorovací (zcela bez insekticidního ošetření) pole firmy AGRITEC s.r.o. na lokalitě Rapotín, okres Šumperk; 1,5 ha, Odrůda Oksana; V roce 2011/12 byla pěstována ozimá řepka na sousedním poli. Položení misek 7. 3. 2013. 9. monitorovací (zcela bez insekticidního ošetření) pole ÚKZÚZ Žatec; 2 ha, Odrůda SY Alister; V roce 2011/12 byla pěstována ozimá řepka na sousedním poli. Položení misek 7. 3. 2013.
4.2 Monitoring krytonosců Monitoring spočíval v sledování letové aktivity dospělců krytonosců v řepce pomocí žlutých misek (Mörickeho misky), do kterých nalétává hmyz, jehož přitahuje žlutá barva. Misky byly v porostu umístěny 10 m od okraje porostu, tři misky na celou plochu porostu. Misky byly výrazně žluté, aby připomínaly květy řepky a měly průměr přibližně 25 cm. Do misek byla nalita čistá voda se smáčedlem (saponátem), který fungoval jako detergent, který snižuje napětí vodní hladiny. Proto hmyz, který do nich naletí, nedokáže vylézt ven. Misky byly umístěny v úrovni vrchního patra porostu, a proto byly na stojan, u kterého bylo možné kopírovat výšku porostu. Nachytaná imaga byla odebírána několikrát týdně. Monitoring stonkových krytonosců byl proveden v roce 2013. Mörickeho misky byly položeny od začátku března až začátkem dubna a odběry byly prováděny každé 3 dny. Začátek náletu 20. 3. hromadný nálet 17. 4. a konec náletu 23. 4.
21
4.3 Postup při určovaní Z každé misky přes síto byl přelit obsah a poté vsypán do předem připravených lahviček. Při menším počtu byli jedinci vybráni ručně. Lahvičky byly označeny štítkem s udáním lokality, číslem misky a datem sběru. Po naplnění lahviček hmyzem byli jedinci konzervováni a zároveň usmrceni pomocí několika kapek octanu ethylnatého. Před rozborem obsahu lahviček, byla připravena buničitá vata nebo jiný savý materiál, na kterém byl oddělen jiný hmyz od krytonosců za pomoci entomologické pinzety. Vytřídění krytonosci byli vloženi zpět do jednotlivých lahviček, které byly nachystány na určování pohlaví. Rozlišení pohlaví krytonosců je důležité pro rozhodnutí o nutnosti chemického zásahu. Pohlaví brouku se určuje pomocí binokuláru (12 - 40násobné zvětšení) tím způsobem, že brouky položíme na hřbetní stranu. U samců jsou na břišní straně uprostřed posledního zadečkového článku patrné dva výstupky, mezi kterými je prohlubeň. U samic se na posledním zadečkovém článku nenacházejí žádné výstupky ani prohlubeň, ale tento článek je zakulacený. Rovněž je možné přibližné rozlišení pohlaví podle velikosti, samice bývají větší. Tato metoda není naprosto přesná. Dále je možné rozlišit pohlaví preparací pohlavní orgány. Při této metodě se odklopí koncová část zadečku za pomoci zakřivené preparační jehly, kterou zahákneme za druhý nebo třetí koncový článek zadečku. U samců nalezneme šípový, sklerotizovaný penis, u samice vidličkovitý pohlavní orgán. U samic připravených ke kladení vajíček vyhřeznou vajíčka. Po rozpitvání samic je možné určit stav ovogeneze při 20 - 30 násobném zvětšení samic. 1. samice bez vajíček není možné identifikovat vyvíjející se vajíčka. Samice budou připraveny ke kladení za 14 i více dní. 2. samice s nezralými vajíčky je možné pozorovat nezralá vajíčka, která jsou o něco menší než zralá. Samice budou připraveny ke kladení za 8 i více dní. 3. samice se zralými vajíčky je možné pozorovat plně vyvinutá vajíčka. Samice jsou připravené ke kladení nebo téměř připravené. Zkratky: CEUTQU – Ceutorhynchus pallidactylus CEUTNA - Ceutorhynchus napi
22
5 VÝSLEDKY A DISKUZE Výsledky letové aktivity na výše popsaných devíti studijních plochách jsou znázorněny v obrázcích 2 – 10. Pořadí obrázků odpovídá pořadí porovnávaných studijních ploch.
Obr. 2a: Výsledky letové aktivity k. čtyřzubého (CEUTQU) na lokalitě Dolní Fořt
Obr. 2b: Výsledky letové aktivity k. řepkového (CEUTNA) na lokalitě Dolní Fořt Na lokalitě Dolní Fořt zcela převládal krytonosec čtyřzubý (obr. 2a) nad k. řepkovým (obr. 2b). Výskyt k. řepkového byl z hlediska rostlinolékařského zanedbatelný. Další monitorované druhy k. zelný a brukvový zaznamenány v miskách nebyly. Jak u k. 23
čtyřzubého, tak u k. řepkového byl vrchol letové aktivity zaznamenán k 17. 4. (tedy mezi 14. 4. a 17. 4.). V tomto termínu bylo v průměru ze 42 jedinců / misku, 39,5 samců a 2,5 samic. Jedná se (podle certifikované metodiky Seidenglanz a kol., 2013) o podprahový výskyt, který nevyžaduje regulační opatření (např. postřik insekticidem). Z celkového počtu samic bylo v tomto termínu vrcholné letové aktivity jen 20 % připravených na kladení (dle fáze ovogeneze vajíček v ovariolách zachycených samic).
Obr. 3a: Výsledky letové aktivity k. čtyřzubého (CEUTQU) na lokalitě Kraš
Obr. 3b: Výsledky letové aktivity k. řepkového (CEUTNA) na lokalitě Kraš 24
Na lokalitě Kraš převládal opět k. čtyřzubý (obr. 3a) nad k. řepkovým (obr. 3b). Výskyt k. řepkového byl z hlediska rostlinolékařského spíše zanedbatelný (0,5 samic / misku / 3 dny v maximu 17. 4. 2013). Další monitorované druhy k. zelný a brukvový zaznamenány v miskách vůbec nebyly. U k. čtyřzubého byl pro samce i samice vrchol letové aktivity zaznamenán k 17. 4. (tedy mezi 14. 4. a 17. 4.). V tomto termínu bylo v průměru ze 20 jedinců / misku, 16,5 samců a 3,5 samic. Jedná se (podle certifikované metodiky Seidenglanz a kol., 2013) o podprahový výskyt, který nevyžaduje regulační opatření. Z celkového počtu samic bylo v tomto termínu vrcholné letové aktivity jen 28,57 % připravených na kladení (dle fáze ovogeneze vajíček v ovariolách zachycených samic). 100 % podíl samic schopných klást byl zaznamenán později (23. 4. ; fialová křivka na obr. 2a). V tomto termínu by byl vhodný čas na aplikaci insekticidů, kdyby byl splněn kvantitativní předpoklad (alespoň 5 samic/misku/3 dny v maximu) v některém z předcházejících termínů hodnocení letové aktivity.
Obr. 4a: Výsledky letové aktivity k. čtyřzubého (CEUTQU) na lokalitě Za parkem
25
Obr. 4b: Výsledky letové aktivity k. řepkového (CEUTNA) na lokalitě Za parkem Na lokalitě Za parkem stejně tak jako na předcházejících blízkých lokalitách převládal k. čtyřzubý (obr. 4a) nad k. řepkovým (obr. 4b). Výskyt k. řepkového byl z hlediska rostlinolékařského zanedbatelný (0,14 samic / misku / 3 dny v maximu 17. 4. 2013). Další monitorované druhy k. zelný a brukvový zaznamenány v miskách zaznamenány byly ale v naprosto zanedbatelných množstvích v období jejich maximální letové aktivity. U k. čtyřzubého byl pro samce i samice vrchol letové aktivity zaznamenán k 20. 4. (tedy mezi 17. 4. a 20. 4.). V tomto termínu bylo v průměru ze 93 jedinců / misku, 89 samců a 4 samice. Jedná se (podle certifikované metodiky Seidenglanz a kol., 2013) o mírně podprahový výskyt (počet samců není z hlediska rostlinolékařského důležitý), který nevyžaduje regulační opatření. Z celkového počtu samic bylo v tomto termínu vrcholné letové aktivity jen 8,25 % připravených na kladení (dle fáze ovogeneze vajíček v ovariolách zachycených samic). 100 % podíl samic schopných klást nebyl na této lokalitě vůbec zaznamenán. K hromadnému kladení došlo zřejmě až po ukončení monitoringu (po 23.4.; fialová křivka na obr. 3a). Vhodný čas na aplikaci insekticidů, kdyby byl splněn kvantitativní předpoklad (alespoň 5 samic/misku/3 dny v maximu) v některém z předcházejících termínů hodnocení letové aktivity by byl zřejmě až na počátku května.
26
Obr. 5: Výsledky letové aktivity k. čtyřzubého (CEUTQU) na lokalitě U globusu Na lokalitě U globusu stejně tak jako na předcházejících blízkých lokalitách převládal k. čtyřzubý (obr. 5) nad k. řepkovým, jehož imaga v miskách nebyla vůbec za celou dobu sledování v miskách zachycena (graf tedy nevložen). Další monitorované druhy k. zelný a brukvový zaznamenány v miskách zaznamenány byly ale v naprosto zanedbatelných množstvích v období jejich maximální letové aktivity (k. brukvový nebyl zaznamenán vůbec). U k. čtyřzubého byl pro samce vrchol letové aktivity zaznamenán k 20. 4. (tedy mezi 17. 4. a 20. 4.), pro samice k 17. 4. (tedy mezi 14. 4. a 17. 4.). K 20. 4. bylo v průměru z 51,5 jedinců / misku, 49,5 samců a 2 samice. V předcházejícím termínu 17. 4. bylo ale v miskách zaznamenáno v průměru 8 samic / misku / š dny. Jedná se (podle certifikované metodiky Seidenglanz a kol., 2013) o nadprahový výskyt (počet samců není z hlediska rostlinolékařského důležitý), který již vyžaduje regulační opatření (např. postřik insekticidem). Z celkového počtu samic bylo v tomto termínu jejich vrcholné letové aktivity (17. 4.) jen 12,5 % připravených na kladení (dle fáze ovogeneze vajíček v ovariolách zachycených samic). 100 % podíl samic schopných klást nebyl na této lokalitě vůbec zaznamenán. K hromadnému kladení došlo zřejmě až po ukončení monitoringu (po 23. 4. ; fialová křivka na obr. 4). Vhodný čas na aplikaci insekticidů, pokud by byl splněn kvantitativní předpoklad (alespoň 5 samic/misku/3 dny v maximu) v některém z předcházejících termínů hodnocení letové aktivity by byl zřejmě až na počátku května. 27
Obr. 6a: Výsledky letové aktivity krytonosce čtyřzubého (CEUTQU) na lokalitě Za Kašpárkem
Obr. 6b: Výsledky letové aktivity krytonosce řepkového (CEUTNA) na lokalitě Za Kašpárkem Na lokalitě Za Kašpárkem stejně tak jako na předcházejících blízkých lokalitách převládal k. čtyřzubý (obr. 6a) nad k. řepkovým, jehož imaga byla v miskách zaznamenána až 23. 4. (obr. 6b). Další monitorované druhy k. zelný a k. brukvový zaznamenány v miskách zaznamenány nebyly. U k. čtyřzubého byl pro samce i samice vrchol letové aktivity zaznamenán k 17. 4. (tedy mezi 14. 4. a 17. 4.). V tomto termínu 28
bylo v miskách zaznamenáno v průměru 17 samic / misku / 3 dny. Jedná se (podle certifikované metodiky Seidenglanz a kol., 2013) o nad prahový výskyt (počet samců není z hlediska rostlinolékařského důležitý), který již vyžaduje regulační opatření. Z celkového počtu samic bylo v tomto termínu jejich vrcholné letové aktivity (17. 4.) jen ale 5,88 % připravených na kladení (dle fáze ovogeneze vajíček v ovariolách zachycených samic). 100 % podíl samic schopných klást byl zaznamenán až na konci monitorovacího období 23. 4. K hromadnému kladení došlo zřejmě až po ukončení monitoringu (po 23. 4.; fialová křivka na obr. 5a). Vhodný čas na aplikaci insekticidů by byl zřejmě až od 23. 4.
Obr. 7: Výsledky letové aktivity krytonosce čtyřzubého (CEUTQU) na lokalitě Dolní les. I na této lokalitě převládal k. čtyřzubý. Ostatní monitorované druhy krytonosců (včetně obávaného k. řepkového) se v miskách za celou dobu monitoringu na této lokalitě vůbec nevyskytly. Letová aktivita k. čtyřzubého vrcholila 17. 4. (v průměru 29,5 imag/ misku / 3 dny – z toho 28 samců a 1,5 samic; 33,33 % v této době připravených na kladení). Jedná se o podprahový výskyt, který nevyžaduje ošetření insekticidem. V době vrcholu letové aktivity (mezi 14. 4. – 17. 4.) nebyl vhodný čas pro aplikaci insekticidu, neboť jen poměrně nízký podíl z přítomných samiček v porostu byl schopen klást. Vhodný termín pro aplikaci by bylo možné očekávat na konci dubna.
29
Obr. 8a: Výsledky letové aktivity k. čtyřzubého (CEUTQU) na lokalitě Za Vodárnou
Obr. 8b: Výsledky letové aktivity k. řepkového (CEUTNA) na lokalitě Za Vodárnou I na této lokalitě převládal k. čtyřzubý (obr. 8a). Výskyt k. řepkového byl naprosto zanedbatelný (obr. 8b) a ostatní monitorované druhy krytonosců nebyly zaznamenány v monitorovacím období na této lokalitě vůbec. U k. čtyřzubého vrcholila letová aktivita 17. 4. K tomuto datu bylo v miskách v průměru 26,5 samců a jen 0,5 samic / misku / 3 dny. Tedy z hlediska rostlinolékařského se jedná o velmi nízký výskyt nevyžadující ochranný zásah. Samičky připravené ke kladení nebyly v miskách zaznamenány (obecně bylo samic velmi málo). 30
Obr. 9a: Výsledky letové aktivity k. čtyřzubého (CEUTQU) na lokalitě Rapotín
Obr. 9b: Výsledky letové aktivity k. řepkového (CEUTNA) na lokalitě Rapotín Na lokalitě Rapotín (SU) bylo monitorovací období podstatně delší, navíc bylo prováděno na poli určeném přímo k těmto výzkumným účelům. I na této lokalitě jasně převládal k. čtyřzubý (obr. 8a) nad k. řepkovým (obr. 8b). Z kvantitativního hlediska 31
byla tedy letová aktivita obou sledovaných druhů na této lokalitě značně odlišná. Z kvalitativního hlediska (termíny zaznamenání vrcholů letové aktivity, výskyt prvních samic schopných klást ve sběrech, průběh postupného zvyšování podílu samic schopných klást v celkovém podílu samic) byla však letová aktivita obou druhů podobná. Termín vhodný pro aplikaci insekticidů (výrazně překročen práh škodlivosti) byl od 25. 4. 2013 (potvrzeno i experimentálně na základě insekticidních pokusů provedených na této lokalitě).
Obr. 10a: Výsledky letové aktivity k. čtyřzubého (CEUTQU) na lokalitě Žatec
Obr. 10b: Výsledky letové aktivity k. řepkového (CEUTNA) na lokalitě Žatec 32
Lokalita Žatec se výrazně odlišuje od ostatních lokalit. Ve vyšší početnosti byl zaregistrován k. řepkový (obr. 10b). K. čtyřzubý (obr. 10a) byl zastoupen ve sběrech výrazně méně, i když ani jeho výskyt nebyl zanedbatelný. Všechny zde uvedené výsledky (obr. 2a – 10b) jsou v souladu s pozorováními publikovanými kolektivy SEIDENGLANZ a kol., 2009a, SEIDENGLANZ a kol., 2009b, SEIDENGLANZ a kol., 2012, HAVEL & SEIDENGLANZ 2012 a SEIDENGLANZ a kol., 2013 a jsou v souladu s předpokládaným rozložením výskytu krytonosců na řepce v rámci České republiky uvedeného na obr. 11.
Obr. 11: Významnost C. napi a C. pallidactylus v regionech ČR Obr. 10: Oblasti s předpokládanou pravidelnou jasnou dominancí krytonosce čtyřzubého (C. pallidactylus) nebo naopak k. řepkového (C. napi) v porostech řepky ozimé v jarních měsících a oblastí, ve kterých jsou pravděpodobně významně 33
zastoupeny oba druhy. Mapa byla vytvořena na základě výsledků monitoringu prováděného v letech 2008 – 2012. Hranice jednotlivých oblastí se mohou v průběhu času měnit (Seidenglanz a kol., 2013).
34
6 ZÁVĚR Při časování aplikace proti konkrétnímu škůdci je zvláště u řepky ozimé, kde jednotliví škůdci nastupují jakoby chronologicky za sebou, avšak částečně se jejich výskyty i prolínají, nutné najít společný, termín, dojde-li se k závěru, že je nutná. Proti stonkovým krytonoscům (k. řepkový a čtyřzubý) zpravidla směřuje první jarní insekticidní aplikace v řepce ozimé. Každoročně se ošetřuje velký podíl ploch. Cílem tohoto příspěvku je prokázat, že načasování postřiků cílených na k. čtyřzubého lze výrazně (proti stávající praxi) zpřesnit na základě podrobného monitoringu letové aktivity jeho imag a že toto zpřesnění vede ke sblížení aplikačních termínů vhodných jak pro k. čtyřzubého tak i pro blýskáčky ve většině ročníků. To by po uplatnění v praxi mohlo přinést podstatné snížení selekčního tlaku směřujícího k vývoji rezistence blýskáčků proti pyretroidům resp. insekticidům obecně. Z výsledků sledování vyplývá několik závěrů: 1) Alespoň v oblastech, kde pravidelně převládá krytonosec čtyřzubý (C. pallidactylus) nad krytonoscem řepkovým (C. napi je zde nevýznamný) je nutné časování insekticidní aplikace proti stonkovým krytonoscům založit na jiném (podrobnějším) způsobu hodnocení letové aktivity 2) Při monitoringu letové aktivity krytonosce čtyřzubého (C. pallidactylus) pomocí žlutých misek má z praktického hlediska smysl jen letová aktivita samiček se zralými vajíčky v ovariolách). Letové aktivity samců není z hlediska časování insekticidního postřiku důležitá. 3) Zpřesnění načasování insekticidní aplikace proti krytonosci čtyřzubému (C. pallidactylus) vede ke sblížení s termínem aplikace proti blýskáčků řepkovému (M. aeneus). V oblastech, kde převládá krytonosec čtyřzubý lze obvykle sloučit aplikace insekticidu proti krytonosci čtyřzubému a blýskáčku řepkovému. 4) Aplikaci razantnějších insekticidů (na bázi kombinace organofosfátu a pyretroidu resp. neonikotinoidu a pyretroidu) proti krytonosci čtyřzubému lze odsouvat do doby, kdy většina (90 – 100%) je většina samiček schopná klást. Aplikaci samotného pyretroidu je bezpečnější uskutečnit o něco dříve (po zaznamenání tendence nárůstu podílu zralých samiček na úroveň 50 % a více).
35
7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY ACKERMANN P. (ed.), 2013: Metodická příručka integrované ochrany rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům. Polní plodiny. Česká společnost rostlinolékařská, Praha, 360 s. ACKERMANN P. (ed.), 2008: Metodická příručka ochrany rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům. 1. Polní plodiny. Česká společnost rostlinolékařská, Praha, 504 s. BITTNER V., 2006: Škodlivé organismy řepky: abiotická poškození, choroby, škůdci : extramanuál. 1. vyd. Hradec Králové: Agro, 54 s. FÁBRY A., 1992: Olejniny. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 419 s. FÁBRY A. a kol., 1997: Systém výroby řepky. Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha, 116 s. HAVEL I., SEIDENGLANZ M., 2012: Chyby při aplikace insekticidů proti blýskáčkům a stonkovým krytonoscům, Agromanuál, VII – 3, s. 52 - 55 KAZDA J., 2003: Choroby a škůdci polních plodin, ovoce a zeleniny: abiotická poškození, choroby, škůdci: extramanuál. 3. dopl. vyd. Praha: Martin Sedláček, 158 s. KAZDA J. a kol., 2013: Jak dál v pěstování řepky ozimé? Kolektiv autorů, Praha, 68 s. KAZDA J. a kol., 2011: Jak maximalizovat ziskovost v pěstování řepky ozimé. Kolektiv autorů, Praha, 60 s. LOKAJ Z., 2009: Entomologie (nejen) pro farmáře. BASF spol. s.r.o., Praha, 172 s. MILLER F., 1956: Zemědělská entomologie. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1056 s. PAZDĚNA J., 2011: Stonkoví krytonosci na řepce olejce, Agromanuál, VI – 2 s. 36 ROTREKL J., KOLAŘÍK P., 2014: Ochrana porostů ozimé řepky před stonkovými krytonosci rodu Ceutorhynchus, Agromanuál, IX – 2 s. 44 – 47
36
SEIDENGLANZ, M., POSLUŠNÁ, J., HRUDOVÁ, E., 2009a: The importance of monitoring the Ceutorhynchus pallidactylus female fly activity for the timing of insecticidal treatment. Plant Protect. Sci., Vol. 45, No. 3, 103 – 112. SEIDENGLANZ, M., POSLUŠNÁ, J., HUŇADY, I., HRUDOVÁ, E., HAVEL, J., ROTREKL, J., KOLAŘÍK, P., MATĚJKA, T., 2009b: Postupné změny v distribuci samiček krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus) v porostu v průběhu jeho osídlování. Sborník příspěvků z konference Hluk: 19.11. – 20.11. 2009, Hluk: Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, 2009, s. 81 – 86. SEIDENGLANZ, M., POSLUŠNÁ, J., HRUDOVÁ, E., 2012: Stonkoví krytonosci a antirezistentní strategie proti blýskáčkům. Úroda, Vol. 60, č. 2, s. 48 – 53. HAVEL, J., SEIDENGLANZ, M., 2012: Nové směry v ochraně řepky proti stonkovým krytonoscům. Úroda, Vol. 60, č. 3, s. 44 – 48. SEIDENGLANZ M, POSLUŠNÁ J, HRUDOVÁ E, TÓTH P, SPITZER T., BÍLOVSKÝ J. HAVEL J, PLACHKÁ E., 2013: Metodika ochrany porostů řepky ozimé (Brassica napus L.) proti krytonosci čtyřzubému (Ceutorhynchus pallidactylus Marsham, 1802): uplatněná certifikovaná metodika. 1. vyd. Šumperk: Agritec, 39 s.
37
8 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Fenofáze řepky ozimé, Dostupný na: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/laborator/obrazky/repka.jpg [cit. 2013-04-27] Obr. 2a: Výsledky letové aktivity k. čtyřzubého (CEUTQU) na lokalitě Dolní Fořt (Kinský P., 2014) Obr. 2b: Výsledky letové aktivity k. řepkového (CEUTNA) na lokalitě Dolní Fořt (Kinský P., 2014) Obr. 3a: Výsledky letové aktivity k. čtyřzubého (CEUTQU) na lokalitě Kraš (Kinský P., 2014) Obr. 3b: Výsledky letové aktivity k. řepkového (CEUTNA) na lokalitě Kraš (Kinský P., 2014) Obr. 4a: Výsledky letové aktivity k. čtyřzubého (CEUTQU) na lokalitě Za parkem (Kinský P., 2014) Obr. 4b: Výsledky letové aktivity k. řepkového (CEUTNA) na lokalitě Za parkem (Kinský P., 2014) Obr. 5: Výsledky letové aktivity k. čtyřzubého (CEUTQU) na lokalitě U globusu (Kinský P., 2014) Obr. 6a: Výsledky letové aktivity krytonosce čtyřzubého (CEUTQU) na lokalitě Za Kašpárkem (Kinský P., 2014) Obr. 6b: Výsledky letové aktivity krytonosce řepkového (CEUTNA) na lokalitě Za Kašpárkem (Kinský P., 2014) Obr. 7: Výsledky letové aktivity krytonosce čtyřzubého (CEUTQU) na lokalitě Dolní les. (Kinský P., 2014) Obr. 8a: Výsledky letové aktivity k. čtyřzubého (CEUTQU) na lokalitě Za Vodárnou (Kinský P., 2014)
38
Obr. 8b: Výsledky letové aktivity k. řepkového (CEUTNA) na lokalitě Za Vodárnou (Kinský P., 2014) Obr. 9a: Výsledky letové aktivity k. čtyřzubého (CEUTQU) na lokalitě Rapotín (Kinský P., 2014) Obr. 9b: Výsledky letové aktivity k. řepkového (CEUTNA) na lokalitě Rapotín (Kinský P., 2014) Obr. 10a: Výsledky letové aktivity k. čtyřzubého (CEUTQU) na lokalitě Žatec (Kinský P., 2014) Obr. 10b: Výsledky letové aktivity k. řepkového (CEUTNA) na lokalitě Žatec (Kinský P., 2014)
Obr. 11: Významnost C. napi a C. pallidactylus v regionech ČR, (Seidenglanz M., 2013)
39
