MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2014
JANA FABIANOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství
Vliv stravovacích zvyklostí na výskyt nádorových onemocnění Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Mgr. Ing. Eva Mrkvicová, Ph.D.
Jana Fabianová
Brno 2014
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Vliv stravovacích zvyklostí na výskyt nádorových onemocnění vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb.,o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:………………………..
…………………………………………………….. podpis
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Ing. Evě Mrkvicové, Ph.D. za cenné rady, podnětné připomínky a trpělivé vedení. Velké díky patří také mé rodině za poskytovanou podporu.
ABSTRAKT Bakalářská práce s názvem Vliv stravovacích zvyklostí na výskyt nádorových onemocnění v literární rešerši pojednává o významu výživy v prevenci chorob. Popisuje některé negativně působící faktory na lidské zdraví. Dále se zabývá problematikou fytoestrogenů, jejich výskytem v potravinách a vlivem na lidské zdraví. V poslední části se zaměřuje na doporučení denního režimu a jídelníčku pro lidi s genetickou predispozicí k nádorovým onemocněním. V praktické části se zabývá vyhodnocením vyplněných dotazníků od respondentů s vyléčeným nádorovým onemocněním.
Klíčová slova: výživa, fytoestrogeny, nádorová onemocnění, denní režim, jídelníček ABSTRACT Bachelor thesis entitled The influence of dietary habits on the incidence of cancer in the literature review discusses the importance of nutrition in disease prevention. Describes some negative factors on human health. It also deals with the issue of phytoestrogens, their occurrence in foods and their effect on human health. The last section focuses on recommendations of daily routine and diet for people with a genetic predisposition to cancer. The practical part deals with the evaluation questionnaires from respondents with cured cancer.
Key words: nutrition, phytoestrogens, cancer, daily routine, diet
Obsah 1 ÚVOD.......................................................................................................................8 2 CÍL PRÁCE ..............................................................................................................9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED .........................................................................................10 3.1 Správná výživa.................................................................................................10 3.1.1 Živiny....................................................................................................... 11 3.1.1.1 Bílkoviny .......................................................................................... 11 3.1.1.2 Lipidy ...............................................................................................12 3.1.1.3 Sacharidy ..........................................................................................13 3.1.1.4 Vláknina............................................................................................13 3.1.1.5 Vitamíny ...........................................................................................14 3.1.1.6 Minerály ...........................................................................................15 3.1.2 Nemoci způsobené nesprávnou výživou....................................................15 3.1.2.1 Marasmus .........................................................................................15 3.1.2.2 Obezita..............................................................................................16 3.1.2.3 Kwashiorkor......................................................................................16 3.1.2.4 Dna ...................................................................................................16 3.1.2.5 Ateroskleróza ....................................................................................16 3.1.2.6 Osteoporóza ......................................................................................16 3.1.2.7 Osteomalácie.....................................................................................17 3.1.2.8 Avitaminózy a hypovitaminózy .........................................................17 3.1.2.8.1 Vitamin C ...................................................................................17 3.1.2.8.2 Vitamíny skupiny B ....................................................................17 3.1.2.8.3 Vitamín A ...................................................................................18 3.1.2.8.4 Vitamín D ...................................................................................18 3.2 Negativní faktory .............................................................................................18 3.2.1 Kancerogenní faktory ...............................................................................18 3.2.1.1 Absence pohybu ................................................................................18 3.2.1.2 Tabák ................................................................................................18 3.2.1.3 Alkohol .............................................................................................19 3.2.1.4 Ionizující a UV záření .......................................................................19 3.2.1.5 Dioxiny .............................................................................................19 3.2.1.6 Dusičnany a dusitany ........................................................................19 3.2.1.7 Mykotoxiny.......................................................................................20 3.2.2 Toxické prvky ..........................................................................................20 3.2.3 Polychlorované bifenyly ...........................................................................20 3.2.4 Marihuana a kokain ..................................................................................20 3.2.5 Stres .........................................................................................................20 3.3 FYTOESTROGENY........................................................................................21 3.3.1 Zařazení fytoestrogenů .............................................................................21 3.3.1.1 Isoflavony .........................................................................................21 3.3.1.2 Stilbeny.............................................................................................22 3.3.1.3 Lignany.............................................................................................22 3.3.1.4 Kumestany ........................................................................................22 3.3.2 Výskyt fytoestrogenů................................................................................22 3.3.3 Působení fytoestrogenů.............................................................................24
4 5 6 7 8
3.3.3.1 Klimakterium ....................................................................................25 3.3.3.2 Rakovina...........................................................................................26 3.3.3.2.1 Rakovina prsu ............................................................................26 3.3.3.2.2 Rakovina vaječníků ....................................................................26 3.3.3.2.3 Rakovina prostaty .......................................................................27 3.3.3.3 Kognitivní funkce..............................................................................27 3.3.3.4 Vliv fytoestrogenů na hospodářská zvířata.........................................27 3.4 Doporučení pro lidi s genetickými předpoklady k nádorovým onemocněním ...27 3.4.1 Prevence...................................................................................................27 3.4.2 Denní režim..............................................................................................29 3.4.4 Jídelníček .................................................................................................29 3.4.4.1 Brukvovité ........................................................................................29 3.4.4.2 Česnekovité.......................................................................................30 3.4.4.3 Koření...............................................................................................30 3.4.4.4 Rajčata ..............................................................................................30 3.4.4.5 Čaje...................................................................................................31 3.4.4.6 Ovoce................................................................................................31 3.4.4.7 Ryby .................................................................................................32 3.4.4.8 Čokoláda...........................................................................................32 3.4.4.9 Maso .................................................................................................32 3.4.4.10 Antioxidanty....................................................................................32 3.4.4.11 Vitamíny..........................................................................................33 3.4.5 Návrh jídelníčku a denního režimu pro člověka s genetickou predispozicí k rakovině ..........................................................................................................33 MATERIÁL A METODIKA....................................................................................35 4.1 Respondenti a dotazník ....................................................................................35 4.2 Zpracování dat .................................................................................................36 VÝSLEDKY A DISKUZE.......................................................................................36 ZÁVĚR ...................................................................................................................38 POUŽITÁ LITERATURA.......................................................................................38 PŘÍLOHY ...............................................................................................................42 8.1 Dotazník ..........................................................................................................43 8.2 Seznam zkratek ................................................................................................45
1 ÚVOD „Patrně jediný způsob, jak si zachovat zdraví, je jíst, co ti nechutná, pít, co se ti oškliví, a dělat, co se ti nechce.“ Mark Twain Téma výživy a zdravého životního stylu se v posledních letech stalo námětem mnoha knih, televizních pořadů, ale i diskusí mezi odborníky. Zda má výživa tak jednoznačný vliv na zdraví populace, zda se na našich zdravotních potížích nepodílí více prostředí a další faktory jako je například stres, pravděpodobně ukáže až čas. Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou výživy a životního stylu člověka ve spojitosti s nádorovými onemocněními. Ne každý z nás má své zdraví a svůj život ve svých rukou, ale většinou začínáme o svém zdraví přemýšlet, až nás omezují nadbytečné kilogramy, vysoký tlak a doporučení lékařů. Je na každém z nás, jestli budeme daná doporučení a rady respektovat nebo budeme nadále zatěžovat svůj organismus nezdravými látkami. Chtěla bych zde také ukázat, že zdravá výživa a životní styl nemusí vždy znamenat asketický život bez radosti z dobrého jídla a pití. Je zbytečné vést diskuse o škodlivosti konzumace alkoholu, tabákových výrobků, tučných jídel, o pohybových aktivitách apod. Přesto jednoznačná fakta „velkoryse“ přehlížíme. Riziko vzniku rakoviny u člověka shodně 30 % procenty ovlivňuje výživa a tabakismus. V této bakalářské práci bych chtěla vyzdvihnout význam výživy ve spojitosti s nádorovými onemocněními a ukázat směr, kterým by se lidé měli ubírat, pokud se chtějí této současné metly lidstva vyvarovat.
8
2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce bylo v literární rešerši pohovořit o významu výživy a jejím vlivu na zdraví a vyzdvihnout její význam v prevenci onemocnění. Zaměřili jsme se zvláště na nádorová onemocnění, jakožto důsledek nesprávného životního stylu a stravování. V praktické části bylo cílem zhodnocení životního stylu a reálného příjmu potravin lidí s přeléčeným nádorovým onemocněním. Vycházeli jsme z předpokadu, že tito lidé po prodělané léčbě změnili své stravovací návyky a životní styl, aby se vyhnuli případné recidivě a budou se proto snažit dodržovat výživová doporučení a žít v souladu s obecnou představou zdravého životního stylu. Potřebné informace byly získány na základě dotazníků.
9
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Správná výživa Nesprávná výživa stojí za vznikem 50 – 80 % všech civilizačních chorob jako jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus a dokonce i onemocnění onkologická. Naproti tomu správná výživa má nejlépe pokrývat potřeby organismu, co se energie a esenciálních látek týče a měla by obsahovat všechny potřebné živiny v dostatečném množství, dostatek látek ochranných a minimum látek škodlivých. Zdravá výživa představuje sama o sobě prevenci civilizačních onemocnění jako je např. obezita, ateroskleróza, diabetes a onemocnění nádorová. (SLIMÁKOVÁ, 2014, BÉDER, 2005, STRATIL 1993- B, KERESTEŠ, 2011) Výživa významným způsobem ovlivňuje zdravotní stav každého jedince a to až z 80 %. V případě rakoviny je až 35 % onemocnění způsobeno chybami ve výživě, 70 % zhoubných nádorů je výsledkem působení dietologických faktorů v kombinaci s životním stylem. Vzhledem k těmto číslům je zřejmé, proč v posledním desetiletí vzrostl zájem lidí o výživu. Správná výživa může udržovat a podporovat zdraví a napomáhat v prevenci chorob. ( KERESTEŠ, 2011, PIĘTA, 2011) Dnešní způsob výživy je tzv. sladký. Upřednostňování sladké chuti je pravděpodobně zakořeněno v člověku v důsledku evoluce. Sladké potraviny byly zdrojem energie a navíc zárukou bezpečnosti, protože sladké potraviny nebývají zpravidla jedovaté. Naopak chuť hořká je spojena s jedovatými alkaloidy rostlin a člověk se jí instinktivně vyhýbá. Preference slané chuti je získaná v průběhu života a projevuje se až v pozdějším věku, na rozdíl od dvou předchozích. (KERESTEŠ, 2011, SLAVIN, 2012, BRÁZDOVÁ 1993) Vzhledem k tomu, že člověk jakožto všežravec je díky vhodnému enzymatickému aparátu schopen využívat v podstatě všechny složky rostlinné i živočišné stravy, jejichž 10
vyvážený poměr ve výživě pomáhá udržovat zdraví člověka, měl by konzumovat co nejpestřejší škálu potravin. Výživa zprostředkovává přísun živin pro správnou stavbu a funkci organismu. Mezi základní živiny řadíme bílkoviny, lipidy a sacharidy. Nezbytné jsou i vitamíny, minerální látky, voda a zvlášť vymezená vláknina, která přesto, že svou skladbou spadá pod sacharidy, nesplňuje požadavky na základní živinu, neboť z ní pro organismus neplyne téměř žádná energie. (BEDER, 2005, KOMPRDA, 2009, KERESTEŠ, 2011) 3.1.1 Živiny Aby člověk mohl využít všechen svůj fyzický i psychický potenciál k práci a každodennímu plnohodnotnému životu, je nezbytné, aby byl správně živen. Výživa zprostředkovávaná pokrmy je základním předpokladem pro zachování hmotné existence organismu a zároveň pro smyslovou satisfakci provázející utišování pocitů hladu a žízně. Transformace neživých látek přijatých potravou a jejich následné opotřebení životními pochody je základním znakem života a nazývá se metabolismus. Přísun živin je nezbytný pro obnovu organismu. (HONS, 1962) 3.1.1.1 Bílkoviny Bílkoviny jsou polymery tvořené aminokyselinami. Bílkoviny přijaté v potravě jsou v procesu trávení rozloženy právě na aminokyseliny a ty jsou v těle dále využívány k syntéze vlastních proteinů. Ty pak dále mají několik funkcí jako například strukturní, katalytickou v podobě enzymů a hormonů, transportní, pohybovou a další. Pro člověka je významných 20 až 22 základních aminokyselin, z nichž je 8 esenciálních. To znamená, že si je tělo nedokáže samo syntetizovat. Mezi esenciální aminokyseliny patří valin, leucin, izoleucin, fenylalanin, lyzin, methionin, threonin, tryptofan (v dětství jsou esenciální ještě další dvě: arginin a histidin). Tyto esenciální aminokyseliny najdeme v potravinách rostlinného i živočišného původu. Z výživového hlediska dělíme bílkoviny na plnohodnotné, tzn. obsahují všechny esenciální aminokyseliny, což jsou bílkoviny vejce a mléka. Dále bílkoviny téměř plnohodnotné, kam spadá živočišná svalovina, a v poslední řadě bílkoviny neplnohodnotné, což jsou bílkoviny rostlinné. V dnešní době se doporučuje v potravě poměr bílkovin živočišných ku rostlinným 1:1. 11
Minimální příjem bílkovin pro dospělého člověka za den činí 0,5 g/kg tělesné hmotnosti. Reálná spotřeba bílkovin v těle souvisí s pohlavím, věkem a fyzickou aktivitou člověka. Doporučená dávka se tím pádem pohybuje v rozmezí 0,8 – 1,2 g/kg tělesné hmotnosti. (KOMPRDA, 2009,, STRATIL,1993 - A) 3.1.1.2 Lipidy Lipidy na základě jejich skupenství dělíme na tuky a oleje. Jsou součástí buněčných membrán a organel. Nejdůležitější složkou lipidů jsou mastné kyseliny. Podle počtu dvojných vazeb v molekule mastné kyseliny členíme na nasycené – SFA (neobsahuje dvojnou vazbu v molekule), mononenasycené – MUFA (jedna dvojná vazba) a polynenasycené – PUFA (dvě až šest dvojných vazeb). Polynenasycené mastné kyseliny se ještě dělí na n-3 a n-6 řadu. Nasycené mastné kyseliny se nacházejí především v živočišných tucích, ale i v palmovém či kokosovém oleji. V celkovém energetickém příjmu by měly SFA tvořit 8 – 10 %. Nejvýznamnějšími zástupci jsou kyseliny palmitová, stearová a myristová. Nenasycené mastné kyseliny jsou přítomné v rostlinných olejích a mořských plodech. Z mononenasycených mastných kyselin je nejběžněji se vyskytující kyselina olejová. Najdeme ji hlavně v olejích (řepkový, slunečnicový, olivový), oříšcích, rybách a mléku. Denní příjem MUFA by měl činit 10 – 12 % veškerého příjmu energie. Jsou důležité pro výstavbu membrán a jako zdroj energie. Pokud jde o polynenasycené mastné kyseliny, z řady n-6 stojí za zmínku esenciální kyselina linolová a z ní syntetizovaná kyselina arachidonová. Hlavními zdroji jsou oleje a to sezamový, kukuřičný, sójový a slunečnicový. Do řady n-3 patří esenciální kyselina α-linolenová a její metabolity kyselina eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA). Významnými zdroji kyseliny linolenové jsou lněná semínka, vlašské ořechy a lněný, řepkový a sójový olej. Je nezbytná pro výstavbu tkání a tím pádem pro celkový růst. Kyseliny DHA a EPA jsou přítomny v mořských živočiších a vejcích. Z celkového příjmu energie by měly n-6 mastné kyseliny tvořit 7 %, n-3 1 % a EPA spolu s DHA by měly být přijímány v množství 150 – 200 mg/den. Obecně se polynenasycené mastné kyseliny významně podílejí na stavbě fosfolipidů. 12
Jak již bylo zmíněno, pro člověka jsou esenciální kyseliny linolová a α-linolenová. Ty by měly být ve výživě zastoupeny v poměru 6:1. (KOMPRDA, 2009,, STRATIL,1993 - A) 3.1.1.3 Sacharidy Sacharidy nalezneme ve všech živých organismech. Představují zásobárnu pohotové energie, která je rychle využitelná pro většinu tkání. Sacharidy se z hlediska výživy dělí na cukry (monosacharidy a disacharidy), sacharidy s krátkým řetězcem (inulin), škrob a neškrobové polysacharidy (vlákninu). Mezi monosacharidy patří glukóza, fruktóza, galaktóza a manóza, k disacharidům například sacharóza a laktóza. Nejvýznamnější polysacharidy jsou škroby, dextriny a glykogen. Tělo spotřebuje přibližně 2,9 g glukózy za den, z čehož pro mozek připadá celá polovina tohoto množství. Pro zachování zdraví je nejdůležitější udržovat konstantní hladinu krevního cukru dodáváním glukózy do krevního oběhu prostřednictví potravin a zásobního glykogenu uloženého v játrech. Optimální je přijímat sacharidy ve formě škrobu provázeného s vlákninou. Polysacharidy jako škrob udržují hladinu krevního cukru bez větších výkyvů, čímž ochraňují slinivku břišní. Potravinami obsahujícími škrob i vlákninu jsou například luštěniny, brambory, ovoce a zelenina. Podle zásad racionální výživy by sacharidy měly krýt celkovou spotřebu energie z 60 – 80 %. Malé děti by měly zkonzumovat mezi 12 - 15 gramy sacharidů na kilogram tělesné hmotnosti, pro dospělého člověka je dávka nižší a to 5 - 8 gramů na kilogram. (KOMPRDA, 2009, STRATIL,1993 - A) 3.1.1.4 Vláknina Vláknina je nedílnou součástí rostlinných potravin, potraviny živočišného původu ji neobsahují. Jsou to lidskými enzymy neštěpitelné a tudíž pro člověka nestravitelné složky potravin rostlinného původu. Do této skupiny spadají celulózy, hemicelulózy, pektiny, gumy, slizy a lignin. Vláknina je velmi prospěšnou součástí potravy, zpomaluje totiž trávení, které probíhá delší dobu a rovnoměrněji. Také zkracuje dobu průchodu tráveniny střevem, což je prospěšné pro odvod škodlivých látek z těla, zejména látek karcinogenních. Dále zvyšuje pocit sytosti zpomalováním vyprazdňování žaludku. Množství přijímané vlákniny by se mělo pohybovat nad kritickou hranicí 30 mg/den. 13
Pokud příjem vlákniny tohoto množství nedosáhne, stoupá riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. (STRATIL,1993 - A)
3.1.1.5 Vitamíny Přesto, že se neřadí mezi základní živiny, jsou pro lidský organismus nezbytné, neboť je člověk sám nedokáže syntetizovat. Jsou důležité jako kofaktory enzymů a katalyzátory biochemických reakcí. Zpravidla se vitamíny dělí dle rozpustnosti na rozpustné ve vodě (vit. C a vit. skupiny B) a rozpustné v tucích (vit. A, D, E, K). V játrech (vit. A, D, E, K) a kůži (vit. D) člověka se mohou vytvářet zásoby vitamínů rozpustných v tucích až na dobu několika měsíců. Vitamíny rozpustné ve vodě se v těle ukládají jen ve velmi malém množství, většinou se ale neukládají vůbec. Nejlepším zdrojem vitamínů jsou přirozené potraviny. Technologickým zpracováním nebo kulinární úpravou může být množství vitamínů sníženo. (KOMPRDA, 2003, STRATIL, 1993 - A)
Tabulka č. 1: Potřeba vitamínů pro průměrného dospělého člověka na den Vitamín
Doporučené množství (mg)
A
0,7
D
0,0025
E
15
K
0,07
C
80
Vitamíny skupiny B thiamin
1,2
14
riboflavin
1,4
niacin
16,0
pyridoxin
1,5
folacin
0,4
kyselina pantothenová
6,0
biotin
0,05
kobalamin
0,003
(KOMPRDA, 2003, STRATIL,1993 - A) 3.1.1.6 Minerály Minerální látky jsou v těle člověka zastoupeny v množství asi 4 %. Z toho víc jak 80 % minerálů je uloženo v kostech. Jednotlivé prvky se podle kvalitativního kritéria řadí do tří skupin. Esenciální prvky jsou důležité pro zachování biologických funkcí. Neesenciální prvky, někdy nazývané biogenní nebo prospěšné, mohou, ale nemusejí, mít fyziologickou funkci v organismu a nejsou pro organismus toxické. Poslední skupinou jsou toxické prvky (Pb, Cd, Hg, As). Lidský organismus nejvíce potřebuje vápník, hořčík, fosfor, draslík, sodík, chlor a síru.
Tabulka č.2: Doporučené denní množství některých minerálních látek v mg pro průměrného dospělého člověka Minerál
Množství v mg
Vápník
1200 – 1500
Hořčík
350 – 400
Železo
12 – 15 15
Zinek
15
Jód
0,15
Sodík
2000
Draslík
3700
Fosfor
1200
(KOMPRDA, 2003, STRATIL,1993 – A, KUNOVÁ, 2011)
3.1.2 Nemoci způsobené nesprávnou výživou
3.1.2.1 Marasmus Marasmus vzniká jako důsledek hladovění. Příčin hladovění může být několik; chudoba, poruchy trávicího ústrojí nebo psychické poruchy jako mentální anorexie a bulimie. Příznakem je visící kůže, atrofie svalů a celková vyhublost. U dětí marasmus způsobuje opožděný růst. (HRNČÍŘOVÁ, 2013) 3.1.2.2 Obezita Obezitou se nazývá stav, kdy se v těle hromadí nadbytek tukové tkáně. Příčinou je vysoký příjem energie oproti jejímu malému výdeji. S obezitou se pojí další problémy jako bolesti kloubů, vysoký krevní tlak, cukrovka, infarkt myokardu a nádorová onemocnění (prsu, dělohy, tlustého střeva). (HRNČÍŘOVÁ, 2013) 3.1.2.3 Kwashiorkor Kwashiorkor je onemocnění způsobené nedostatkem bílkovin ve stravě, například ve stravě skládající se hlavně z brambor, kukuřice a rýže. Tato strava zajistí dostatečný přísun energie pro tělo, ale jedná se o energii pocházející pouze ze sacharidů, kde chybí další základní živiny. Projevuje se otoky, které se mohou vyskytovat po celém těle. 16
V některých případech dochází až k nevratné mentální retardaci a vlivem oslabení imunitního systému i k úmrtí. (HRNČÍŘOVÁ, 2013) 3.1.2.4 Dna Dlouhodobě nadměrný příjem zejména živočišných bílkovin může vyústit v degeneraci ledvin a snížení jejich funkce. Následkem toho se zvyšuje hladina kyseliny močové v krvi, která se v podobě krystalků ukládá do kloubů. Onemocnění dna se projevuje otoky kloubů a revmatickými bolestmi. (STRATIL, 1993 - A) 3.1.2.5 Ateroskleróza Jedná se o degenerativní onemocnění stěn cév, přičemž stěny tuhnou a zužuje se jejich lumen (průsvit), tím je omezen průtok krve, následkem čehož nejsou některé části těla dostatečně zásobovány kyslíkem a živinami. Příznaky se objevují až po dlouhé době. Nejčastěji dochází k infarktu, mozkové mrtvici nebo úplnému uzavření tepen dolních končetin. Více než 50 % úmrtí v USA a vyspělých evropských státech je způsobeno právě aterosklerózou. (HRNČÍŘOVÁ, 2013) 3.1.2.6 Osteoporóza Osteoporóza je onemocnění projevující se spíše v pokročilejším věku (u žen kolem 50 let, u mužů později). Při osteoporóze se uvolňuje z kostí vápník a kosti řídnou, stávají se křehkými a snadno se lámou. Příznakem mohou být nejprve jen bolesti zad, postupem času může docházet k jejich zakulacení a snížení postavy. Osteoporóza je způsobena zejména nízkým příjmem vápníku, který se v kostech usazuje do 35. roku života. Důležitý je také vitamín D, který toto usazování podporuje. (HRNČÍŘOVÁ, 2013) 3.1.2.7 Osteomalácie Nemoc vzniká v dospělosti jako následek nedostatku vitamínu D. U tohoto onemocnění se vápník špatně vstřebává ve střevě a kosti jsou v důsledku toho měkké a křehké. Typická je kolébavá chůze, bolest kostí a svalová slabost. (HRNČÍŘOVÁ, 2013) 17
3.1.2.8 Avitaminózy a hypovitaminózy Dokonalá přeměna látek v těle nemůže probíhat při absenci vitamínů ve stravě. 3.1.2.8.1 Vitamin C Nedostatkem tohoto vitamínu vzniká skorbut neboli kurděje. Projevují se zduřením a krvácením dásní až rozpadem chrupu. U dětí se vyskytují i deformace kostí pod okosticí způsobené krevními výrony. (HRNČÍŘOVÁ, 2013) 3.1.2.8.2 Vitamíny skupiny B Do této skupiny vitamínů spadá např. vitamín B1, kyselina nikotinová a riboflavin. Nedostatek vitamínu B1 zpomaluje přeměnu cukru ve tkáních a vede k porušení nervu a následně k jeho zánětu. Nedostatek kyseliny nikotinové má za následek onemocnění zvané pelagra. Kyselina nikotinová se do těla dostává spolu s živočišnými bílkovinami, hlavně v mase. Pelagra se vyskytuje hlavně v oblastech, kde je strava na živočišné bílkoviny chudá. Průvodními znaky pelagry jsou záněty kůže, průjmy a v krajních případech i duševní poruchy. Nedostatek riboflavinu nemá tak fatální dopad, jedná se spíše o nepříjemnosti v podobě palčivých koutků úst, pálení jazyka, rtů a někdy i jinde na kůži. (HRNČÍŘOVÁ, 2013) 3.1.2.8.3 Vitamín A Potravou (vejce, mléko, mrkev, rajče) je přijímán provitamín vitamínu A, karoten, ze kterého vitamín A následně chemickou přeměnou vzniká. V důsledku deficitu tohoto vitamínu se rozvíjí šeroslepota, vyskytují se i poruchy rohovky, lokální zdrsnění kůže a záněty průdušek. (HRNČÍŘOVÁ, 2013) 3.1.2.8.4 Vitamín D Lze jej jednak přijímat ze stravy, jednak se vytváří v kůži působením slunečního záření. Jeho nedostatek vyvolává rachitis (křivici). Je to onemocnění objevující se v dětství. Projevuje se opožděným růstem dítěte, deformacemi dlouhých kostí a měknutím plochých kostí. (MAŠEK, 1961, HRNČÍŘOVÁ, 2013) 18
3.2 Negativní faktory 3.2.1 Kancerogenní faktory
3.2.1.1 Absence pohybu Mezi faktory zvyšujícími riziko vzniku rakoviny patří i obezita. Ta vzniká mimo jiné nedostatkem fyzické aktivity. Pro správnou výživu všech orgánů je pohyb nepostradatelný. Výskyt některých nádorových onemocnění a pohyb spolu nepřímo korelují. Pohyb mimo jiné působí pozitivně na hormonální regulaci a posiluje imunitní systém a výsledná kombinace působí proti rakovině. Už jen drobná fyzická aktivita spočívající v několika málo hodinách chůze během týdne vede ke snížení úmrtnosti žen s rakovinou prsu. Pravidelný pohyb zvyšuje šanci vyhnutí se rakovině tlustého střeva, dělohy a plic. (BÉLIVEAU, 2008, STRATIL, 1993 – B, ŠACHLOVÁ, 2004) 3.2.1.2 Tabák Více než 30 % případů rakoviny je zapříčiněno kouřením. Kouření je nejzávažnějším a nejprozkoumanějším rizikovým faktorem vzniku zhoubných nádorů. Lidé kouřící pravidelně jsou vystaveni onemocnění rakovinou plic (90% riziko), rakovinou hrtanu a jícnu. Riziko vzniku rakoviny močového měchýře a slinivky břišní je až 30%. Negativní dopad závislosti na nikotinu a s tím spojeného kouření se ovšem neprojevuje pouze rakovinou, ale i kardiovaskulárními chorobami, ztrátou smyslů (čich, chuť) a dokonce i nadměrnou únavou. Nikotin obsažený v tabákovém kouři také narušuje metabolismus pohlavních hormonů, funkci vaječníků a působí toxicky a mutagenně na tkáně reprodukčních orgánů. (BÉLIVEAU, 2008, PIĘTA, 2011) 3.2.1.3 Alkohol Alkohol stojí za vznikem rakoviny jícnu, hrtanu, krku, prsu, nádorů jater a také kolorekta. Riziko nádorového bujení je 1,5krát větší u žen konzumujících alkohol byť jen sporadicky než u žen abstinentek. Už jen dávka 20 – 25 g čistého ethanolu každý den, což odpovídá jednomu pivu, je považována za škodlivou. Nejsou prokázány
19
rozdíly v konzumaci různých druhů alkoholických nápojů. Synergie alkoholu a tabáku zmnohonásobuje jejich kancerogenitu. (PIĘTA, 2011, ADAM, 2011) 3.2.1.4 Ionizující a UV záření Oba typy záření jsou schopny vyvolat maligní onemocnění. S UV zářením jsou spojeny melanomy kůže vznikající nadměrným sluněním. Zdroje ionizujícího záření jsou přirozeně se vyskytující v prostředí a také je součástí některých lékařských diagnostických metod. Reálné nebezpečí z ionizujícího záření hrozí pouze lidem s profesním zatížením. (ADAM, 2011) 3.2.1.5 Dioxiny Do této skupiny polychlorovaných aromatických uhlovodíků se dvěma benzenovými kruhy patří PCDD, PCDF a TCDD. Jsou uvolňovány do ovzduší při spalování (likvidace odpadu, lesní požáry) nebo jako vedlejší produkty chemické výroby. Dioxiny je v průběhu života zasažen každý jedinec. Hlavním zdrojem pro člověka jsou živočišné tuky pocházející z masa. (ADAM, 2011) 3.2.1.6 Dusičnany a dusitany Tyto látky se do těla dostávají konzumací zvláště zeleniny pěstované s přemírou hnojiva. Dusitany v reakci s organickými látkami se mění na kancerogenní nitrosaminy. S dusičnany a dusitany jsou spojovány karcinomy tlustého střeva, jícnu, žaludku, močového měchýře a ledviny. (ADAM, 2011) 3.2.1.7 Mykotoxiny Mykotoxiny jsou sekundární metabolity plísní. Vyskytují se zejména v potravinách rostlinného původu a sekundárně v potravinách živočišného původu, kde se nacházejí jejich rezidua a metabolity. Některé z nich mají pro lidi kancerogenní účinky. K těm patří například fumonisiny (nádor jater, jícnu). Jiné mykotoxiny, mezi něž patří aflatoxiny, ochratoxin A a patulin, mají toxické účinky (hepatotoxické a nefrotoxické) a mohou způsobovat enteritidy a kožní podráždění. (KOMPRDA, 2004)
20
3.2.2 Toxické prvky Mezi toxické prvky patří olovo, kadmium, rtuť a arzen. Původci kontaminace potravin prvky jsou například metalurgie, obalové materiály, nátěry a stabilizátory plastových obalů. (KOMPRDA, 2004) 3.2.3 Polychlorované bifenyly PCB se do životního prostředí dostávaly při haváriích transformátorů, prosakováním ze skládek odpadů, z nátěrových hmot apod. Dochází k jejich nahromadění v půdě a živých organismech. U člověka způsobují chlorakné, což je poškození kůže. Zatím nebyla prokázána karcinogenita. (KOMPRDA, 2004) 3.2.4 Marihuana a kokain Požívání těchto látek kromě vzniku závislosti na nich vede i k poškození cév a tím k ohrožení srdce a mozku. Dochází ke ztrátám chuti k jídlu a následnému hubnutí. (KUKAČKA, 2010) 3.2.5 Stres Stres by se dal definovat jako psychický tlak. Vlivem působení emocí dochází ke zužování cév a to jak periferních, tak cév věnčitých zásobujících srdce, to vede ke kolísání krevního tlaku až k infarktu. Dlouhodobé vystavení stresu snižuje imunitu organismu až o 40 %, způsobuje nechutenství nebo naopak zvýšenou chuť k jídlu, zvracení či průjmy, zácpu, žaludeční vředy a kožní onemocnění. (KUKAČKA, 2010)
3.3 FYTOESTROGENY 3.3.1 Zařazení fytoestrogenů Estrogeny jsou hormony samičího pohlaví, ale i samčí pohlaví je kromě hlavního hormonu androgenu také dokáže syntetizovat.
21
Fytoestrogeny jsou sloučeniny estrogenní povahy obsažené v rostlinách. Vykazují schopnost se vázat na estrogenové receptory (ERs) v lidském těle. Chemicky se neřadí mezi steroidy, ale mezi vícesytné fenoly, strukturou se však steroidním hormonů podobají. Představují heterogenní skupinu látek podobnou svým chemickým složením a stavbou 17-β-estardiolu. Spadají do skupiny exogenních látek nazývané endokrinní disruptory, neboli hormonálně aktivní látky. Mohou mít negativní dopad na endokrinní soustavu a fyziologické funkce těl člověka i zvířat. K endokrinním disruptorům například řadíme i průmyslové chemikálie jako jsou chlorované bifenyly a DDT. Naproti tomu mohou fytoestrogeny působit protektivně proti řadě nemocí, například rakovině, osteoporóze a onemocněním srdce. Pozitivní je i jejich antioxidační efekt, nízká estrogenní aktivita a nekumulativnost ve tkáních. Rozlišujeme čtyři hlavní skupiny fytoestrogenů: isoflavony, stilbeny, kumestany a lignany. (HOLOUBEK, 2000, KUJALOVÁ, 2007, PILŠÁKOVÁ, 2010) 3.3.1.1 Isoflavony Mezi nejznámější a nejvýznamnější isoflavony patří diadzein a genistein. Isoflavony se nejčastěji vyskytují v rostlinách i ve finálních zpracovaných potravinách vázané na cukry. S těmi tvoří glykosidy isoflavonoidy. Například isoflavon genistein po svázání s cukrem vytvoří isoflavonoid genistin. Vlivem působení bakterií tlustého střeva dochází k uvolnění isoflavonů z glykosidu a jsou vstřebávány do krve. Dále se isoflavony mohou vyskytovat jako aglykony, které jsou lépe transportovány střevním epitelem než glykosidy. Schopnost vstřebávat isoflavony je individuální a odvíjí se od mikroflóry tlustého střeva. Hlavním zdrojem isoflavonů jsou sójové boby. Ačkoliv fermentovaná sója obsahuje dvakrát až třikrát méně isoflavonů než čerstvá, biologická dostupnost isoflavonů je vyšší u fermentovaných výrobků. 3.3.1.2 Stilbeny Hlavním zástupcem stilbenů ve výživě je resveratrol vyskytující se v arašídech, vinných hroznech a následně i ve víně. Více resveratrolu se nachází v červeném víně, neboť je v hroznu přítomen v jádrech a ve slupce. Rozlišujeme dva izomery 22
resveratrolu, z nichž pouze trans forma prokazuje estrogenní účinky. Množství trans-resveratrolu záleží přímoúměrně na délce a způsobu fermentace. Pokud se víno nechá fermentovat i se slupkami, může hodnota estrogenně aktivní formy resveratrolu dosáhnout až 14,5 mg/l vína. Pomocí resveratrolu lze vysvětlit i tzv. francouzský paradox. V důsledku pravidelné konzumace červeného vína je i přes stravu bohatou na rostlinné i živočišné tuky ve Francii dlouhodobě pozorován nízký výskyt úmrtí na následky ischemické choroby srdeční. (MINDELL, 2010) 3.3.1.3 Lignany Oproti isoflavonům lignany nejsou estrogeny samy o sobě. Estrogenní vlastnosti se projeví až po chemické přeměně střevní mikroflórou na savčí enterodiol a enterolakton. Nejvýznamnějšími lignany jsou sekoisolariciresinol a matairesinol. Ve velkém množství se vyskytují ve lněném semínku, jahodách a brusinkách, které tvoří výjimku mezi ovocem, v němž jsou lignany přítomny ve velmi malém množství. Významnější hodnoty jsou uváděny také v zelenině, čaji a celozrnném pečivu. 3.3.1.4 Kumestany Existuje mnoho druhů kumestanů, ale pouze malá část z nich vykazuje estrogenní aktivitu, zejména se jedná o kumestrol. Hlavním zdrojem kumestrolu jsou luštěniny, jetel a sojové klíčky, které obsahují více kumestrolu než zralá sója. (KUJALOVÁ, 2007, KALAČ, 2003, SLIMÁKOVÁ, 2014, LIU, 2010, CORNWELL, 2004) 3.3.2 Výskyt fytoestrogenů Fytoestrogeny nalezneme v mnohých běžně konzumovaných částech rostlin, zejména luštěninách, jako například sojové boby; ovoci nebo zelí. Pokud jde o jednotlivé skupiny fytoestrogenů, velmi bohatým zdrojem isoflavonů jsou sojové boby oproti například čočce nebo hrachu, u nichž obsah isoflavonů je mnohonásobně menší. Lignany jsou přítomné v luštěninách, zelenině, ovoci a semenech, zejména pak ve
lněném
semínku.
Hlavními
potravinovými
zdroji
kumestrolu,
jenž
je
nejvýznamějším ze skupiny kumestanů, jsou jetelové klíčky, klíčky vojtěšky a sušený 23
kulatý hrách. Obsach fytoestrogenů v potravinách uvádí tabulka č. 3. (LIU, 2010, BHATHENA, 2002) Tabulka č. 3: Obsah nejvýznamnějších fytoestrogenů (mg/kg sušiny) v potravinách dle Kalače Potravina
Isofalovony
Genistein
Lignany
Diandzein
Sekoisolarici-
Matairesin
resinol
ol
Obiloviny Pšenice (celozrnná mouka) 0
0
0,08
0
Žito (celozrnná mouka)
0
0
0,47
0,65
Oves (celozrnná mouka)
0
0
0,13
0
Rýže
0
0
0,13
0
Sója
270-1000
100-850
0,1-2,7
0
Fazole (boby)
0,2-5
0,1-0,4
0,5-1,5
0
Cizrna beranní
0,7-2
0,1-2
stopy
0
Hrách
0,5
0,5
0,1
0
Čočka
0,2
0,1
0,1
0
Lněné semínko
0
0
3700
11
Arašídy
0,6
0,6
3
0
Jahody zahradní
0
0
15
0,8
Černý rybíz
0
0
4
0,1
Luštěniny
Olejniny
Ovoce a zelenina
24
Červený rybíz
0
0
1,5
0
Pomeranče
0
0
0,8
0
Brokolice
0
0,1
4
0,2
Květák
0,1
0,05
1
0
Česnek
0
0
4
stopy
Mrkev
0
0
2
stopy
Rajčata
0
0
0,5
do 0,1
Brambory
0
0
0,1
0,05
Čaj černý
0
0
10-24
0,9-3
Čaj zelený
0
0
20-30
2-3
Nápoje
Nejvíce isoflavonů je obsaženo v sójových bobech. Sója ovšem v evropských zemích není konzumována tak často a v takovém množství, aby příjem isoflavonů z ní plynoucí, byl z hlediska účinků na lidské zdraví nějak podstatný. Obsah fytoestrogenů v sóji a výrobcích z ní zobrazuje tabulka č. 4. V evropské stravě jsou konzumovány hlavně lignany, které získáváme z ovoce, zeleniny a celozrnného pečiva. Jejich dávky jsou však velmi nízké a tím pádem nijak biologicky účinné. Výjimkou je lněné semínko, které je na lignany bohaté. (KALAČ, 2003)
Tabulka č. 4: Obsah celkových isoflavonů (mg/kg) v sóje a ve výrobcích z ní dle Kalače Produkt
Celkové isoflavony
Sója(boby)
580-3800
Sójová mouka
830-1780
25
Texturovaná sójová bílkovina („maso“)
700-1180
Sójový nápoj („mléko“)
35-175
Tofu
80-670
Miso
250-890
3.3.3 Působení fytoestrogenů Fytoestrogeny působí v těle člověka jako endokrinní disruptory. Endokrinní disruptory lze definovat jako exogenní hormonálně aktivní látky, které narušují funkce endogenních hormonů člověka i zvířat. Fytoestrogeny tak mohou měnit strukturu nebo funkci endokrinní soustavy člověka a způsobovat nejrůznější poruchy jako například neplodnost, přerušení kojení, předčasné reprodukční stárnutí a jiné poruchy spojené s reprodukcí. V lidském těle se vyskytují dva typy estrogenních receptorů, ER-α a ER-β. Fytoestrogeny vykazují vyšší afinitu k receptou ER-β. Vazba na tento receptor přítomný v kardiovaskulárním systému a kostech odpovídá za pozitivní vliv fytoestrogenů na funkci srdeční svaloviny a cév a prevenci osteoporózy. Působení fytoestrogenů je srovnatelné s účinky selektivních modulátorů estrogenových receptorů (SERM). Jsou to látky, které v tkáních, kde estrogen působí pozitivně, jeho účinek zvyšují (kosti, srdce), ale naopak tam, kde estrogen působí negativně, jeho účinek potlačují (děloha). Fytoestrogny se v závisloti na koncentraci mohou chovat buď jako antagonisté etsrogenu, nebo jako agonisté. O antagonismus se jedná v případě, že fytoestrogen soutěží s humánním estrogenem o vazebné místo na receptoru, na tento receptor se naváže a zablokuje ho. Agonista se naopak na estrogenní receptor naváže a aktivuje ho, tedy působí stejným mechanismem jako estrogen. Působení fytoestrogenů je tím silnější, čím je nižší koncentrace endogenních estrogenů, například při menopauze. Pokud je v krvi nízká hladina estrogenů, isoflavony převezmou jejich funkci, ale v případě, že je v krvi estrogenů dostatečné množství, působí fytoestrogny jako antiestrogeny. 26
(PATISAUL, 2010, CORNWELL, 2004, SLÍVA, 2010,VRZÁŇOVÁ, 2003, KUNOVÁ, 2011) 3.3.3.1 Klimakterium Vzhledem k faktu, že molekula fytoestrogenů má podobný účinek jako estradiol, je možné v období před a po menopauze nahradit ubývající estradiol fytoestrogenovou terapií. Zejména stravou bohatou na isoflavony a lignany (sója a lněné semínko). Pokud jde o fytoestrogenové doplňky, doporučuje se dávka 50 – 100 mg/den a to isofalvonů extrahovaných ze sóji nebo jetele. Jejich blahodárný efekt se projeví při pravidelném a dlouhodobějším příjmu. Tato hormonální substituce představuje prevenci osteoporózy, která se po klimakteriu dostavuje. Zároveň mohou isoflavony zmírnit i návaly horka provázející menopauzu. Výskyt chorob a projevů spojených s menopauzou je nižší ve východní Asii, kde je příjem fytoestrogenů ve stravě mnohem vyšší oproti Evropě nebo Americe. 70 – 80 % evropských žen má při menopauze návaly horka, čínské ženy tímto problémem trpí pouze ve 20 % případů. Tato substituční terapie zároveň může zvyšovat riziko vzniku rakoviny prsu, děložní sliznice, infarktu a mozkové mrtvice. (KUNOVÁ, 2011, ASTL, 2009, KALAČ, 2003) Denní příjem isofalvonů z typické japonské stravy je 20 – 50 mg, zatímco při tzv. západním stylu výživy je nižší než 1 mg. Vyšší je u vegetariánů a veganů. (KALAČ, 2003) 3.3.3.2 Rakovina Prostřednictvím enzymů mohou fytoestrogeny inhibovat určité enzymy v těle (tyrozinkynázy) potřebné pro zprostředkování účinků růstových faktorů. Díky této schopnosti de facto inhibovat růst jsou účinky fytoestrogenů považovány za protirakovinné. (VRZÁŇOVÁ 2003) Resveratrol snižuje produkci LDL cholesterolu, tlumí srážlivost krve a v důsledku toho přispívá k eliminaci rizika mrtvice nebo infaktu. Také brání v růstu nádorovým buňkám. Genistein blokuje šíření nádorů tím, že potlačuje růst nových kapilár. Redukuje vznik nádorů prsu a prostaty. Diadzein obecně brání růstu nádoru blokováním enzymů, 27
které růst nádorů podporují. U žen reguluje produkci estrogenu, jehož nadměrná tvorba způsobuje rakovinu prsu. (MINDELL, 2010) 3.3.3.2.1 Rakovina prsu Bylo prokázáno, že krátkodobé doplnění stravy o fytoestrogeny má proliferační účinky na prsní tkáň u žen před menopauzou s nádory prsu, ale ne u žen bez nádorů. (RICE, 2006) Některé fytoestrogeny mohou snižovat vedlejší efekty menopauzy bez zvýšení rizika rakoviny prsu. (CORNWELL, 2004) Nizozemská studie porovnávající plazmatické hladiny isoflavonu u žen s nebo bez rakoviny prsu zjistila, že vysoké plazmatické hladiny genisteinu byly spojeny se snížením rizika rakoviny prsu o 32 %. Většině studií se však tak blahodárný účinek genisteinu potvrdit nepodařilo. Vědci dospěli k závěru, že u asijských žen riziko vzniku rakoviny prsu klesá se vzrůstajícím příjmem sóji. Dávka 10 mg sóji denně byla shledána jako dostatečná pro snížení rizika rakoviny prsu o 12 %. (PATISAUL, 2010) 3.3.3.2.2 Rakovina vaječníků Studie naznačují, že sója a fytoestrogeny mohou snižovat riziko vzniku rakoviny vaječníků. (BANDERA, 2011) 3.3.3.2.3 Rakovina prostaty Zvýšený příjem fytoestrogenů u mužů snižuje riziko vzniku rakoviny prostaty. (KUNOVÁ, 2011) 3.3.3.3 Kognitivní funkce Studie prováděná na studentech prokázala, že konzumace fytoestrogenů pozitivním způsobem ovlivňuje jak krátkodobou, tak dlouhodobou paměť. Za účinnou byla stanovena dávka isoflavonů 100 mg/den. Dále u žen v menopauze byla po podávání sójových isoflavonů prokázána lepší schopnost soustředit se a plánovat úkoly. (CORNWELL, 2004)
28
3.3.3.4 Vliv fytoestrogenů na hospodářská zvířata V této souvislosti jsou významné skupiny kumestanů a iosoflavonů, hlavně pro jejich negativní působení na reprodukci. U samic dochází k narušení ovulace, intervalů mezi říjemi a klesá možnost oplodnění z důvodu sníženého transportu vajíček. U samců naopak působí fytoestrogeny příznivě na přírůstek hmotnosti a kvalitu masa. Míra vlivu fytoestrogenů na organismus zvířete závisí jednak na konkrétním druhu zvířete, jednak na druhu látky, dávce a době expozice. (OPLETAL, 2010)
3.4 Doporučení pro lidi s genetickými předpoklady k nádorovým onemocněním 3.4.1 Prevence Ve světě jsou pozorovány markantní rozdíly ve výskytu některých nádorových onemocnění v závislosti na jednotlivých oblastech. Z toho plyne, že vnější vlivy, mezi nimiž je výživa jedním z nejdůležitějších, významným způsobem na vznik nádorových onemocnění působí a to dvěma zcela opačnými směry. Buď jako faktor podporující vznik nádorů nebo jako faktor ochranný. V prvním případě se jedná o příjem látek kancerogenních, které zapříčiňují vznik nádoru nebo již vzniklý nádor podporují. Ve druhém případě se jedná o látky, které mohou vznik a růst nádoru potlačit. (ŠACHLOVÁ, 2004) Stravování je s výživou úzce spojeno, proto je třeba se řídit některými zásadami a doporučeními pro splnění všech podmínek vedoucích k dlouhému a spokojenému životu. Je nutné věnovat jídlu dostatek času, s tím souvisí i důkladné rozmělnění sousta v ústech. Mezi jídly je důležitý určitý časový rozestup (optimálně 2 – 3 hodiny), z toho plyne pravidelnost a začlenění jídla do denního režimu. A v neposlední řadě hraje významnou roli také rozložení energetického příjmu mezi jednotlivá jídla v průběhu dne. Snídaně by měla představovat 20 % z celkového energetického příjmu, dopolední svačina 5 – 10 %, na oběd připadá maximální podíl 35 %, na odpolední svačinu stejně jako na dopolední 5 – 10 % a zbylých 30 % je zastoupeno večeří. (VRÁNOVÁ, 2013)
29
Pokud jde o prevenci civilizačních chorob, ať už se jedná o aterosklerózu, obezitu nebo diabetes mellitus, platí zde stejná výživová doporučení. Ve výživě bychom měli dodržovat tzv. trojpoměr živin, tedy správný poměr příjmu energie z bílkovin, tuků a sacharidů. Z celkového denního příjmu energie by mělo 15 % pocházet z bílkovin při poměru živočišných a rostlinných 1:1, 30 % z tuků, kdy by jednu třetinu měly tvořit tuky živočišné a zbylé dvě třetiny tuky rostlinné a rybí; a 55 % ze sacharidů a z nich pouze 10 % by měly zastupovat sacharidy jednoduché. Důležitý je nízký příjem energie a tuků, naopak je nutné udržovat vysoký příjem nenasycených mastných kyselin, antioxidantů a vitamínů. Je nezbytné, aby ve stravě převažovaly složené cukry nad monosacharidy. Příjem soli by neměl překračovat 7 g/den a cholesterol 300 mg/den. Oproti tomu množství přijaté vlákniny by se mělo pohybovat kolem 30 g/den. Pokud člověk konzumuje alkohol, měl by jeho množství omezit. Tento limit je pro muže a ženy rozdílný. Zatímco muži mohou konzumovat 20 – 30 gramů etanolu za den, u žen je to pouze 10 – 20 gramů. V prevenci nádorových onemocnění je třeba zdůraznit některé zásady jako například snížit příjem červeného masa a omezit uzeniny a masa grilovaná a pečená na minimum, nejlépe zcela vynechat z jídelníčku. Konzumovat 600 – 800 g celozrnných výrobků a 600 g ovoce a zeleniny za den. (BÉDER, 2005, VRÁNOVÁ, 2013, ŠACHLOVÁ, 2004) V každém případě je důležité udržovat si optimální tělesnou hmotnost, tedy BMI, v rozmezí 20 – 25. Jako návod pro zdravé stravování slouží potravinová pyramida. Základ pyramidy sestává z tzv. příloh, což jsou potraviny bohaté na škrob a sacharidy (cereálie, brambory, luštěniny). Toto patro by mělo tvořit 50 % přijímané energie. První patro tvoří ovoce a zelenina, kterého můžeme konzumovat prakticky neomezené množství (průměrná konzumace v České Republice nedosahuje doporučeného množství). Druhé patro tvoří živočišné potraviny (mléko, maso). Je třeba omezit uzeniny a u dospělých lidí mléko a raději konzumovat mléčné výrobky (sýry, tvaroh). Vrchol pyramidy představují rizikové potraviny obsahující velké množství tuku, cukru a soli. (ŠACHLOVÁ, 2004, KERESTEŠ, 2011, BÉDER, 2005, BURDYCHOVÁ, 2009)
30
3.4.2 Denní režim Vnitřní rytmus člověka je nastaven na dvacetičtyřhodinové cykly. Předpokladem k dobrému fyzickému a psychickému zdraví je dodržování cirkadiánního rytmu, zejména střídání dne a noci. Aktivita každého jedince v průběhu dne by měla korespondovat s délkou slunečního svitu. Pokud dochází k porušování této zásady (práce v noci a následující spánek ve dne), negativně se to promítne na zdravotním stavu. Zmíněnému čtyřiadvacetihodinovému biorytmu podléhají všechny tělesné pochody. Tělo se začíná probouzet v době mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní, kdy klesá produkce hormonu spánku melatoninu. V této chvíli funguje nejlépe krátkodobá paměť, takže například jde-li student na zkoušku, je nejvhodnější si látku zopakovat brzy z rána. V osm hodin ráno je nejvhodnější doba na snídani. Od devíti do dvanácti hodin je tělo na vrcholu výkonnosti, člověk se snadno učí, dobře si pamatuje a je schopen řešit složité situace. Čas mezi jednou a druhou hodinou odpolední je příhodný pro oběd, člověk bývá v tuto dobu mentálně otupělý a méně výkonný. V následujících hodinách výkonnost opět stoupá a kolem páté hodiny odpolední opět dosahuje vrcholu. Proto je vhodné věnovat se sportu, manuálně náročnějším pracím nebo studiu. Večer jsou chuťové a čichové smysly nejcitlivější, z tohoto důvodu člověk jí rád dobrá jídla právě večer. Spát bychom měli jít do jedenácti hodin večer, aby tělo mělo dostatek času k regeneraci a odpočinku. (KUKAČKA, 2010) 3.4.3 3.4.4 Jídelníček
3.4.4.1 Brukvovité Čeleď brukvovitých patří mezi zeleninu s významným množstvím protirakovinných látek. Například požívání pěti porcí brokolice nebo zelí týdně může snížit riziko vzniku rakoviny močového měchýře na polovinu. Zelenina z čeledi brukvovitých snižuje riziko vzniku rakoviny prsu, prostaty (zde působí více než rajče), rakoviny žaludku a tlustého střeva. Nositeli protirakovinných účinků jsou fytochemikálie, konkrétně polyfenoly a glukosinoláty uvolňující isothiokyanáty, a indoly, které mají výrazné protirakovinné 31
účinky. Látky obsažené v těchto rostlinách zabraňují látkám kancerogenním narušovat buňky organismu. Abychom zachovali co nejvíce z pozitivních účinků, je třeba zeleninu upravovat jen zlehka a následně ji řádně rozžvýkat. (BÉLIVEAU, 2008) 3.4.4.2 Česnekovité Nejdůležitější látkou v česneku je allicin, který se vlivem nestálosti mění na různé sirné sloučeniny. Čerstvý česnek obsahuje allicinu až 5mg/g. Účinné látky v česneku působí jednak v prevenci nádorů a jednak dokáží napadat i nádorové buňky, které se následkem toho samy zničí. U cibule je významný polyfenol quercetin. U všech zelenin z rodu česnekovitých jsou společnou účinnou látkou sloučeniny síry. Česnek, cibule, šalotka, pórek a pažitka obsahují látky, které působí v prevenci rakoviny zejména trávicího ústrojí. Nejlépe se tyto látky uvolňují při mechanickém poškození pletiv. (BÉLIVEAU, 2008) 3.4.4.3 Koření Kurkumin obsažený v kurkumě brání rozvoji již existujících nádorů. Působí v prevenci i léčbě rakoviny trávicího traktu, kůže, jater, prsu a vaječníků. Samotný kurkumin má poměrně slabou biologickou dostupnost, kterou ovšem znásobuje synergie s pepřem.
Další
látkou
s protirakovinným
potenciálem
jsou
antioxidanty
proanthokyanidiny obsažené v největším množství ve skořici (8,1 g/100 g). Inhibují zvláště růst rakovinných buněk tlustého střeva. (BÉLIVEAU, 2008) 3.4.4.4 Rajčata Výzkumy naznačují, že lykopen je v prevenci rakoviny nejvýznamnější ze všech karotenoidů. Tepelně upravená rajčata mají lykopen mnohem snadněji přístupnější pro lidský organismus. Pro vstřebávání lykopenu je nejlepší kombinovat rajčata s tukem, v ideálním případě s olivovým olejem. Je dokázáno, že v zemích, kde je tradičně vysoká konzumace rajčat (Itálie, Španělsko) je nižší incidence rakoviny prostaty. Přijatý lykopen se hromadí v prostatě, kde brání rakovinnému bujení. Vědci se domnívají, že rajčata a lykopen by mohl hrát důležitou roli nejen v prevenci rakoviny prostaty, ale i dalších nemocí. (BÉLIVEAU, 2008) 32
3.4.4.5 Čaje V čajích jsou důležité polyfenoly obsažené původně v čajových lístcích. Jejich obsah se odvíjí od typu čaje. Čaj zelený obsahuje polyfenolů nejvíce na rozdíl od čaje černého, který tyto fenoly ztrácí v procesu fermentace, kde se přeměňují na černé pigmenty theaflaviny. Protirakovinné vlastnosti čaje nesou polyfenoly zvané flavanoly a katechiny. Pokud má mít pití čaje kancerostatický význam, měli bychom pít alespoň 3 krát denně šálek čerstvého čaje louhovaného 8 až 10 minut. (BÉLIVEAU, 2008) 3.4.4.6 Ovoce Významným zdrojem protirakovinných látek jsou citrusové plody (mandarinka, pomeranč, citron a grapefruit). Působí proti rakovině hltanu, jícnu, žaludku a u malých dětí konzumace pomerančové šťávy do dvou let života snižuje riziko propuknutí leukémie. Fytochemické látky (polyfenoly a terpeny) v citrusech působí přímo na rakovinné buňky a brání růstu nádorů. Dalším pozitivním přínosem citrusů organismu je i vitamín C, jehož významné množství obsahují i jahody. Jahody spolu s dalším drobným ovocem jako jsou brusinky, borůvky, maliny apod. obsahují protirakovinné látky jako kyselina ellagová, anthokyanidiny a proanthokyanidiny. Kyselina ellagová je nejlépe stravitelná z jahodové dřeně, která jí obsahuje 95 % na rozdíl od malin, kde je 90 % této kyseliny uloženo v semínkách. Kyselina ellagová působí jako faktor zvyšující odolnost buněk a také schopnost vylučovat rakovinotvorné látky. Anthokyanidiny patří mezi polyfenoly, které způsobují zbarvení ovoce, zvláště malin a borůvek. Spolu s proanthokyanidiny mají značné antioxidační schopnosti. Anthokyanidiny blokují angiogenezi (novotvorbu cév) a tím působí kancerostaticky. Proanthokyanidiny jsou tvořeny řetězci katechinů, tudíž se řadí mezi polyfenoly. Způsobují svíravou chuť v ústech vlivem jejich interakce s bílkovinami slin. V ovoci jsou obsaženy nejvíce v borůvkách a brusinkách, jinak se jejich největší množství nachází ve skořici a kakau. Působí stejně jako anthokyanidiny na novotvorbu cév, čímž mohou udržovat již existující nádor v latentní formě a bránit jeho rozvoji. (BÉLIVEAU, 2008, SLEVIN, 2012)
33
3.4.4.7 Ryby Zejména tučné ryby jako sardinky, makrela a losos obsahují vysoké množství n-3 mastných kyselin. Ty působí proti rakovině tlustého střeva, mléčné žlázy a prostaty tím, že zabraňují rozvoji rakovinných buněk blokováním cévní novotvorby. (BÉLIVEAU, 2008) 3.4.4.8 Čokoláda Čokoláda obsahuje polyfenoly proanthokyanidiny, které v testech prováděných na krysách dokázaly zbrzdit vyvolanou rakovinu plic, a to potlačením růstu rakovinných buněk a nových cév. (BÉLIVEAU, 2008) 3.4.4.9 Maso Je lépe vyhnout se červenému masu (hovězí, vepřové, skopové) a konzumovat buď maso drůbeží a rybí nebo nahradit živočišné bílkoviny za rostlinné a jíst luštěniny. Uzeniny by měl člověk jíst pouze výjimečně. (BÉLIVEAU, 2008) 3.4.4.10 Antioxidanty Antioxidanty jsou látky chránící buňky a tím pádem i organismus před působením volných radikálů. Volné radikály jsou velmi reaktivní chemické částice, které odebírají ostatním molekulám elektron, tedy oxidují a dochází k poškození buňky. Volné radikály vznikají jednak v těle při látkové výměně v buňkách, jednak působením UV záření nebo rentgenového záření. Dále se do těla dostávají například z okolního prostředí a cigaretového kouře. Způsobují mimo jiné nádory, srdečně cévní onemocnění a celkově škodí organismu. Tělo je schopno produkovat vlastní antioxidační enzymy s jedním volným elektronem, kterým dokáží navázat volný radikál. Ale vzhledem k velkému počtu ataků jedné buňky až 10000 volnými radikály denně, je třeba tělu antioxidanty dodávat exogenně. Antioxidanty působí pozitivně v mnoha směrech; zpomalují stárnutí, snižují hladinu cholesterolu a tím riziko vzniku aterosklerózy, infarktu a mrtvice, působí proti vzniku rakoviny a růstu nádorů. Podporují odolnost organismu vůči vnějšímu prostředí. Jako antioxidanty působí karotenoidy, flavonoidy a isoflavony. Také minerály selen a zinek a koenzym Q10. Dále glutathion, který v játrech detoxikuje těžké kovy 34
a chrání organismus proti účinkům radiace a rentgenového záření. Kyselina lipoová působí jako univerzální antioxidant aktivující exogenní antioxidanty a je schopna dočasně nahradit vitamíny C a E. Enzym superoxid dismutásy (SOD) chrání kůži proti poškození zářením. Melatonin, hormon spánku, brání nadměrným oxidačním procesům a potlačuje metastazování nádorů. Konkrétními potravinami obsahujícími výše zmíněné látky jsou česnekovité rostliny, hlavně česnek setý; jinan dvoulaločný, čeleď brukvovitých, borůvky obsahující antokyanoidiny, hrozny, sójové boby a zelený čaj. (JOPP A, 2013, MINDELL, 2010) 3.4.4.11 Vitamíny Vitamíny A, C a E působí jako antioxidanty v prevenci vzniku rakoviny. Vitamín A brání množení rakovinných buněk a jejich růstu, vitamín E stejně jako vitamín C posiluje imunitní systém. Vitamín C navíc snižuje tvorbu kancerogenních nitrosaminů a působí proti rakovinným buňkám v krevním řečišti. (JOPP A, 2013, MINDELL, 2010)
3.4.5 Návrh jídelníčku a denního režimu pro člověka s genetickou predispozicí k rakovině
Tabulka č. 5: Jídelníček Snídaně
Celozrnné pečivo, mrkvovo-tvarohová pomazánka, zelený čaj
Svačina
Pomeranč
Oběd
Květákový krém, dušená ryba, pečené brambory
Svačina
Paprika, okurek
Večeře
Vařená brokolice se sýrem
Snídaně
Ovesná kaše s banánem, černý čaj
35
Svačina
3 čtverečky hořké čokolády, jablko
Oběd
Čočková polévka, špagety se špenátem a balkánským sýrem
Svačina
Salát z červené řepy
Večeře
Zeleninové rizoto
Snídaně
Celozrnné pečivo, rostlinný margarín, dušená šunka, rajče, zelený čaj
Svačina
Nízkotučný jogurt s jahodami
Oběd
Česneková polévka, kapusta s vařenými bramborami
Svačina
Knackebrot se sýrem cottage
Večeře
Zeleninový salát s kuřecím masem
Tabulka č. 6: Denní režim Čas
Činnost
07:30
Vstávání Vypít nápoj na lačno (ne kávu, ale např. čaj, vodu)
08:00
Snídaně Cesta do zaměstnání/školy (nejlépe pěšky)
36
10:30 – 11:00
Svačina
13:00 – 14:00
Oběd
16:00 – 17:00
Svačina
16:00 – 20:00
Cesta ze zaměstnání/školy Cvičení (alespoň 20 minut) 1.plavání 2.aerobic 3.jízda na kole/rotopedu 4.posilování 5.běhání Protažení
od 17:00 nejvhodnější doba pro:
Učení/zapamatování
náročných
věcí/příprava do zaměstnání 19:00 – 20:00
Večeře
Nejdříve 2 hodiny po jídle a nejpozději ve 23:00 Ukládání ke spánku
4 MATERIÁL A METODIKA Veškeré použité údaje byly získávány z vyplěných dotazníků od lidí, kteří se vyléčily ze zhoubného nádorového onemocnění. Výsledky byly následně vyhodnoceny a zpracovány v programu Microsoft Excel. V dotaznících jsme se ptali na diagnózu, stravovací návyky a životní styl. Tyto údaje nám následně sloužily jako podklad ke zjištění provázanosti jejich nádorového onemocnění s životním stylem.
37
4.1 Respondenti a dotazník Za účelem získání informací jsme vytvořili dotazník (viz. příloha), kde respondenti vyplňovali osobní údaje (věk, pohlaví), diagnózu, dobu léčby a dobu uplynulou od léčby. Také vyplňovali údaje o svém životním stylu (kouření, denní režim, pohybové aktivity, náročnost povolání) a v poslední řadě údaje o množství konzumovaného alkoholu, kávy, ovoce, zeleniny a uzenin za celý týden. Dotazníky byly anonymní a údaje z nich získané slouží pouze pro účely této bakalářské práce. Z celkového počtu 10 respondentů byli muži a ženy zastoupeni v poměru 1:1. Respondenti byli lidé různých věkových kategorií a různého vzdělání. Věkové zastoupení respondentů uvádí následující graf č. 1. Graf č. 1 Věkové zastoupení respondentů 10% 10% 20-29 let 30-49let 50-69 let 70-80 let
40%
40%
4.2 Zpracování dat Data získaná z dotazníků byla převedena do programu Microsoft Excel a procenticky vyjádřena. V programu Microsoft Excel byly také prováděny výpočty a tvořeny grafy. Následně byla porovnána s odbornou literaturou.
5 VÝSLEDKY A DISKUZE Vyhodnocování stravovacích návyků v souvislosti s životním stylem respondentů probíhalo na základě dotazníků. Získali jsme data od 10 respondentů, z nichž 5 bylo žen 38
a 5 mužů. Diagnózy respondentů byly rozličné, kromě dvou případů rakoviny tlustého střeva a dvou případů rakoviny prsu. Zastoupení diagnóz uvádí graf č. 2. Graf č. 2
Diagnóza 10%
rakovina tlustého střeva rakovina děložního čípku
20% rakovina plic rakovina prostaty
20% 10%
melanom kůže nádor ledviny
10%
10% 10%
10%
rakovina prsu rakovina dělohy
Zjistili jsme, že 80 % dotázaných má sedavé zaměstnání. Před stanovením diagnózy se pravidelným pohybovým aktivitám (procházky, plavání, cyklistika apod.) věnovalo 90 % respondentů, po stanovení diagnózy si tento zvyk zachovalo o 10 % méně. Fyzická aktivita je při tom jeden z faktorů snižujích výskyt rakoviny. (BÉLIVEAU, 2008) Před stanovením diagnózy kouřilo 40 %, po stanovení diagnózy kouří pouze 10 % dotázaných. Kávu pijí všichni respondenti. Oproti tomu alkohol pije 70 % všech respondentů, přičemž 20 % z celkového počtu pouze příležitostně a 30 % vůbec. Co se denního režimu týče, 60 % respondentů vstává mezi pátou a sedmou hodinou ranní, zbylých 40 % mezi půl osmou a osmou hodinou ranní. Snídají všichni dotázaní, polovina z nich v osm hodin ráno, kdy je pro to nejvhodnější doba, jak uvádí KUKAČKA (2010). VRÁNOVÁ (2013) doporučuje jíst 5 krát za den, což splňuje 50 % respondentů, čtyři jídla má za den 20 % respondentů, přičemž vynechávají odpolední svačinu a zbylých 30 % jí pouze snídani, oběd a večeři. Do jedenácti nebo přímo v jedenáct hodin večer, jak doporučuje KUKAČKA (2010), chodí spát 70 % respondentů, zbylých 30 % chodí spát o půlnoci nebo později. Doporučená konzumace ovoce a zeleniny na jeden den činí 600 gramů. ( BÉDER, 2005) Což za týden představuje 4200 gramů. Toto množství nekonzumuje žádný z respondentů. BÉDER (2005) dále doporučuje množství zeleniny 400g/den, čehož také žádný z respondentů nedosáhl. Doporučené množství ovoce je 200g/den. Toto množství průměrně sní 30 % 39
respondentů. Uzenin je doporučováno jíst co nejméně. (BURDYCHOVÁ, 2009) Z dotazníků vyplývá, že průměrné týdenní zkonzumované množství uzenin pro jednoho člověka činí 172,5 gramů. Celozrnné pečivo preferuje 60 % dotázaných. Celozrnné výrobky jsou tělu prospěšné v prevenci nádorových onemocnění. (VRÁNOVÁ, 2013) 40 % dotazovaných užívá vitamínové doplňky a 60 % konzumuje jiné doplňky stravy. 90 % respondentů bere pravidelně léky; 20 % užívá antidepresiva, 20 % antikoagulancia a 50 % antihypertenziva.
6 ZÁVĚR Cílem práce bylo poukázat na význam výživy v prevenci nádorových onemocnění. Zdravé stravování a životní styl jsou dobrými předpoklady pro prožití života bez rizika onemocnění rakovinou. Obecně je doporučováno konzumovat co nejpestřejší stravu s dostatkem vitamínů a základních živin. Vyhneme se tím možným zdravotním komplikacím, které mohou končit až smrtí. Problematika fytoestrogenů zůstává stále zcela neobjasněna. Jejich pozitivní účinky jsou však v určitých aspektech nepopiratelné. Nelze ale s určitostí říci, že jejich vliv na potlačení nádorových onemocnění je vždy zcela pozitivní. Z výsledků průzkumu vyplývá, že většina kuřáků mezi dotazovanými na zákadě diagnózy omezila minimálně jeden z faktorů vedoucích k možnému nádorovému onemocnění. Bohužel žádný z respondentů nekonzumuje dostatečné množství ovoce a zeleniny, což může být jednou z příčin zdravotních komplikací ústících v recidivu nádorového onemocnění. Dále z průzkumu nepřímo plyne, že polovina dotazovaných má zvýšený krevní tlak, což může souviset právě se špatnými stravovacími návyky. V bakalářské práci byla sepsána doporučení týkající se zdravé výživy a negativních faktorch působící na lidské zdraví. Bylo zde pojednáno o pozitivních krocích vedoucích k dobrému zdraví, o problematice fytoestrogenů, byla sepsána doporučení a navržen správný jídelníček a denní režim pro lidi s genetickou predispozicí k nádorovým onemocněním.
40
7 POUŽITÁ LITERATURA ADAM Z., KREJČÍ M. a VORLÍČEK J. 2011: Obecná onkologie. 1. vyd. Praha: Galén, 394 s. ISBN 978-80-7262-715-8. ARCHIV MENDELOVY UNIVERZITY v BRNĚ, fond Habilitační práce, Zuzana Brázdová, Ovlivnění výživových zvyklostí populace se zaměřením na zvýšení konzumace ovoce a zeleniny, Brno 1993, karton 3-00007/94, sign. D-84558/1 ASTL J., ASTLOVÁ E. a MARKOVÁ E., 2009: Jak jíst a udržet si zdraví, aneb, Vyvážený zdravý životní styl pro každý den: příručka poradce. Praha: Maxdorf, 328 s. ISBN 978-80-7345-175-2. BANDERA E. V. et al., 2011: Phytoestrogen consumption from foods and supplements and epithelial ovarian cancer risk: a population-based case control study. BMC women's health, 11(1), 40.
BÉDER I., 2005: Výživa a dietetika. 1. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 186 s. ISBN 80-223-2007-2. BÉLIVEAU R. a GINGRAS D. 2008: Výživou proti rakovině. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 213 s. ISBN 978-80-7021-907-2. BHATHENA S. J. a VELASQUEZ M. T., 2002: Beneficial role of dietary phytoestrogens in obesity and diabetes. The American journal of clinical nutrition, 76 6), 1191-1201. BLAHUTKOVÁ M., 2009: Pohybem proti civilizačním chorobám. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 127 s. ISBN 978-80-210-5110-2.
41
BURDYCHOVÁ R., 2009: Preventivní výživa. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 113 s. ISBN 978-80-7375-280-4. CORNWELL T., COHICK W. a RASKIN I., 2004: Dietary phytoestrogens and health. Phytochemistry, 65 (8), 995-1016. HOLOUBEK I. et al., 2000: Estrogeny v životním prostředí. Klinická onkologie, 13 (Speciál 2000), 25 – 30 HONS V. a ÚLEHLOVÁ-TILSCHOVÁ M., 1962: Správná výživa a stravování. 2. vyd. Praha: Vydavatelství obchodu, 175 s. HRNČÍŘOVÁ D. a RAMBOUSKOVÁ J., 2013: Výživa a zdraví. 2. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství, odbor bezpečnosti potravin, 52 s. ISBN 978-80-7434-109-0. JOPP A., 2013: Rizikový faktor nedostatek vitamínů: vysoce výkonné látky pro nervy a imunitní systém : ochrana proti rakovině, srdečně-cévním onemocněním, stařecké demenci. Vyd. 1. Praha: Gaudus, 181 s. ISBN 978-80-260-3768-2. KALAČ P., 2003: Funkční potraviny: kroky ke zdraví. České Budějovice: Dona, 130 s. ISBN 80-7322-029-6. KERESTEŠ J., 2011: Zdravie a výživa ľudí. Vyd. 1. Bratislava: CAD Press, 1037 s. ISBN 978-80-88969-57-0 KOMPRDA T., 2003: Základy výživy člověka. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 162 s. ISBN 80-7157-655-7. KOMPRDA T., 2004: Obecná hygiena potravin. dotisk 2007. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 148 s. ISBN 978-80-7157-757-7. 42
KOMPRDA T., 2009: Výživou ke zdraví. Vyd. 1. Velké Bílovice: TeMi CZ,110 s. ISBN 978-80-87156-41-4. KUJALOVÁ H. a SÝKORA V., 2007: Látky s estrogenním účinkm ve vodách. Chem. Listy, 2007, 101: 706-712. KUKAČKA V., 2010: Udržitelnost zdraví: vědecká monografie. 1. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 228 s. ISBN 978-80-7394-217-5. KUNOVÁ V., 2011: Zdravá výživa. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 140 s. ISBN 978-80-247-3433-0. LIU Z., KANJO Y. a MIZUTANI S., 2010: A review of phytoestrogens: Their occurrence and fate in the environment. Water research, 44 (2), 567-577. MAŠEK J., 1961: Zdravá výživa: další opravené a doplněné vydání publikace Zásady správné výživy. Praha: SZdN, 117 s. MINDELL E. a MUNDIS H., 2010: Nová vitaminová bible: vitaminy, minerální látky, antioxidanty, léčivé rostliny, doplňky stravy, léčebné účinky potravin i léky používané v homeopatii. Vyd. 3. Praha: Ikar, 572 s. ISBN 978-80-249-1419-0. OPLETAL L. a SKŘIVANOVÁ V., 2010: Přírodní látky a jejich biologická aktivita. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 653 s. ISBN 978-80-246-1801-2. PATISAUL H.B.a JEFFERSON W., 2010: The pros and cons of phytoestrogens. Frontiers in neuroendocrinology, 31 (4), 400-419. PIĘTA, B. CHMAJ-WIERZCHOWSKA K. a OPALA T., 2011: Life style and risk of development of breast and ovarian cancer. Annals of agricultural and environmental medicine: AAEM, 19 (3), 379-384. 43
PILŠÁKOVÁ L. et al., 2010: The physiological actions of isoflavone phytoestrogens. Physiol Res, 59 (5), 651-654. RICE S. a WHITEHEAD S. A., 2006: Phytoestrogens and breast cancer–promoters or protectors? Endocrine-Related Cancer, 13 (4), 995-1015. SLAVIN J. L. a LLOYD B., 2012: Health benefits of fruits and vegetables.Advances in Nutrition: An International Review Journal, 3(4): 506-516. SLIMÁKOVÁ M., 2014: www.margit.cz. Databáze online [cit. 2013-08-06]. Dostupné na: http//www.margit.cz/ SLÍVA J., 2010: Mechanismus účinku fytoestrogenů. Databáze online [cit. 2013-03-12]. Dostupné na: http//www.edukafarm.org/ STRATIL P., 1993: ABC zdravé výživy – Díl 1. 1. vyd. Brno: P. Stratil, 345 s. ISBN 80-900-0298-6 - A STRATIL P., 1993: ABC zdravé výživy – Díl 2. 1. vyd. Brno: P. Stratil, s. 346-580. ISBN 80-900-0298-6 - B ŠACHLOVÁ M. a HRBKOVÁ D., 2004: Nádorová onemocnění a výživa. Brno: Masarykův onkologický ústav, 34 s. VRÁNOVÁ D., 2013: Chronická onemocnění a doporučená výživová opatření. Olomouc: ANAG, 183 s. ISBN 978-80-7263-788-1. VRZÁŇOVÁ M. a HERESOVÁ J., 2003 Fytoestrogeny. Interní medicína pro praxi, 5 (9): 448-451.
44
8 PŘÍLOHY 8.1 Dotazník Dotazník Pohlaví: Věk: Diagnóza: Věk, kdy Vám byla stanovena diagnóza: Doba léčby: Životní styl: − Máte zaměstnání, u něhož pracujete v noci? ANO NE − Je Vaše zaměstnání spíše sedavé nebo fyzicky náročné? SEDAVÉ FYZICKY NÁROČNÉ Věnoval/a jste před zjištěním diagnózy pravidelně nějakým pohybový aktivitám? ANO NE Pokud ano, kterým? …............................................................................................................................. Věnujete se v současné době nějakým pohybový aktivitám? ANO NE Pokud ano, kterým? …......................................................................................................................................... Kouřil/a jste před zjištěním diagnózy? ANO NE Kouříte v současné době? ANO NE Pokud jste před zjištěním diagnózy kouřil/a a kouříte v současné době, jak se změnil počet vykouřených cigaret za den? + …....... - …....... − Pijete alkohol? ANO NE 6.Pokud jste zcela nepřestal/a pít alkohol, změnilo se nějak množství nebo četnost požívání alkoholu? …......................................................................................................................................... − Pijete kávu? ANO NE 7.Pokud jste zcela nepřestal/a pít kávu, změnilo se nějak množství nebo četnost pití kávy? ….........................................................................................................................................
45
Denní režim − V kolik hodin vstáváte? − Snídáte? Pokud ano, v kolik hodin? − Jste zvyklí dopoledne svačit? V kolik hodin? − Kdy obědváte? − Svačíte odpoledne? V kolik hodin? − Když přijdete odpoledne domů cvičíte nebo vykonáváte jinou fyzickou aktivitu? ANO NE − V kolik hodin večeříte? − V kolik hodin chodíte spát? Jídelníček − Kolik gramů zeleniny a ovoce zkonzumujete za týden? Zelenina : …..... g Ovoce: …..... g − Kolikrát týdně jíte uzeniny? − 0 – 1 krát − 2 – 3 krát − víckrát − Kolik gramů celkově za týden? …..... g − Dáváte přednost celozrnnému pečivu před běžným? ANO NE − Užívátě nějaké vitamínové doplňky? ANO NE − Konzumujete nějaké jiné doplňky stravy? (vláknina, ginkgo, syrovátka) ANO NE − Berete pravidelně nějaké léky? ANO NE − Z jaké skupiny léčiv? 8.2 Seznam zkratek EPA – eikosapentaenová kyselina ERs – estrogenní receptory ER-α – estrogenní receptor alfa ER-β – estrogenní receptor beta DDT - dichlordifenyltrichlorethan DHA – dokosahexaenová kyselina LDL – low-density lipoprotein (nízkohustotní lipoprotein) MUFA – monounsaturated fatty acids (mononenasycené mastné kyseliny) 46
PCB – polychlorované bifenyly PCDD – dibenzo-p-dioxiny PCDF – polychlorované dibenzofurany PUFA – polyunsaturated fatty acids (polynenasycené mastné kyseliny) SERM – selective estrogen receptor modulators (selektivní modulátory estrogenových receptorů) SFA – saturated fatty acids (nasycené mastné kyseliny) SOD – superoxid dismutásy TCDD – tetrachlordibenzo-p-dioxin UV – ultra violet (ultra fialový)
47
