MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE KRISTÝNA SPÁČILOVÁ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2015

KRISTÝNA SPÁČILOVÁ

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování a šlechtění rostlin

Hodnocení chmele jako agrokomodity Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Helena Pluháčková, Ph.D.

Vypracovala: Kristýna Spáčilová

Brno 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem práci: Hodnocení chmele jako agrokomodity vypracoval/a samostatně a veškeré pouţité prameny a informace uvádím v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb.,o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, ţe se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a ţe Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a uţití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití díla jinou osobou (subjektem) si vyţádám písemné stanovisko univerzity, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to aţ do jejich skutečné výše.

V Brně dne:………………………..

…………………………………………………….. podpis

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou děkuji především vedoucí bakalářské práce paní Ing. Heleně Pluháčkové Ph.D. za věnovaný čas, cenné rady a vytrvalou pomoc při psaní. Dále bych ráda poděkovala paní Ing. Blance Kocourkové CSc., která mi také velmi pomohla a poskytla uţitečné rady. Děkuji také mým rodičům za jejich pochopení a podporu během studia.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá zhodnocením chmele jako zemědělské komodity. Literární část je zaměřena na chmelařství jak v České republice, tak i ve světě, botanickou a biologickou charakteristiku chmele, jeho agrobiologickými poţadavky a technologií pěstování. Pro zhodnocení chmele v praktické části byly zvoleny metody mechanických zkoušek dle ČSN 46 2520 – 4,5,10 a metoda stanovení vlhkosti chmel dle ČSN 46 2520 – 3. Zjišťovaly se také parametry umoţňující hodnocení anatomické stavby chmelových hlávek. Vzorky chmele byly zajištěny z vybraného zemědělského podniku AGRAS Ţelátovice, který se nachází v Tršické chmelařské oblasti. Zkoušky zahrnovaly stanovení cizích a chmelových příměsí, stanovení vlhkosti, stanovení obsahu semen. Dále byla sledována hmotnost 100 hlávek, procento vřetének, délka vřetének, těţkost chmele a hustota vřeténka. Z provedených zkoušek vyplývá, ţe odrůda má vliv na délku, hustotu vřeténka a také na hmotnost 100 hlávek. Z výsledků dále plyne nutnost kaţdoročních pravidelných kontrol okolních pozemků chmelnic na přítomnost samčích rostlin a na dodrţování skladovacích podmínek chmele. Klíčová slova: chmel, mechanické zkoušky, Tršicko

Abstract This bachelor thesis deals with evaluation of hops as a agricultural commodity. The literary part is focused on hop growing not only in Czech republic but also in the world, botanical and biological characterization of hops as a agrobiological requirements and the technology of growing. For the evaluation of hops, in a practical part, were chosen methods of mechanical tests according to ČSN 46 2520 - 4, 5, 10 and methods of determination of humidity of hops according to 46 2520 - 3. We were also trying to find out parameters enabling evaluation of anatomical structure of hops heads. Samples of hops were picked up from chosen agricultural company AGRAS Ţelátovice, which is situated in hops area around Tršice. Tests covered determination of foreign and hops admixtures, determination of humidity, determination of content of seeds. Also the weight of 100 heads was watched than percentage of hop spindle, the lenght of hop spindle, the weight of hops and the density of hop spindle. From the tests which have been made we realized that the variety has an influence on the lenght, density of hop spindle and also on the weight of 100 heads. We also know from the results that there is necessity of regular yearly inspection of surrounding lands hop garden on the presence of male plants and also on observance of storing conditions of hops. Key words: hops, mechanical tests, variety, Tršicko

OBSAH 1

ÚVOD ................................................................................................................... 9

2

CÍL PRÁCE ........................................................................................................ 10

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED .................................................................................... 11 3.1

3.1.1

Produkce chmele v roce 2011 ............................................................. 12

3.1.2


3.1.3


3.1.4


3.2

Chmelařství ve světě ................................................................................... 14

3.2.1


3.2.2


3.2.3


3.2.4


3.3

Chmelařské oblasti v ČR ............................................................................ 16

3.3.1

Ţatecká oblast ..................................................................................... 16

3.3.2

Úštěcká oblast ..................................................................................... 17

3.3.3

Tršická oblast ...................................................................................... 18

3.4

4

Chmelařství v České republice ................................................................... 11

Botanická a biologická charakteristika chmele .......................................... 19

3.4.1

Morfologie .......................................................................................... 20

3.4.2

Sloţení chmele .................................................................................... 21

3.5

Agrobiologické poţadavky chmele ............................................................ 22

3.6

Technologie pěstování ................................................................................ 22

3.7

Odrůdy chmele ............................................................................................ 24

3.8

Obchod s chmelem...................................................................................... 25

MATERIÁL A METODIKA.............................................................................. 27 4.1

Charakteristika pěstitele .............................................................................. 27

4.2

Charakteristika sledovaných odrůd ............................................................. 27

4.2.1

Ţatecký poloraný červeňák ................................................................. 27

4.2.2

Sládek.................................................................................................. 29

4.2.3

Premiant .............................................................................................. 29

4.3

Průběh počasí let 2013-2014 v Tršické chmelařské oblasti ........................ 30

4.4

Pouţité metody ........................................................................................... 32

4.4.1

Mechanický rozbor ............................................................................. 32

4.4.2

Stanovení cizích a chmelových příměsí podle metody ČSN 46 2520-4

a metody ČSN 46 2520-5 ................................................................................ 34 4.4.3

Stanovení vlhkosti chmele podle metody ČSN 46 2520-3 ................. 35

4.4.4

Stanovení obsahu semen podle metody ČSN 46 2520-10 .................. 36

4.5

Zpracování výsledků ................................................................................... 37

5

VÝSLEDKY ....................................................................................................... 38

6

DISKUZE ........................................................................................................... 45

7

ZÁVĚR ............................................................................................................... 47

8

PŘEHLED POUŢITÉ LITERATURY ............................................................... 49

9

8.1

Kniţní zdroje............................................................................................... 49

8.2

Internetové zdroje ....................................................................................... 55

SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................ 58

10 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................. 58 11 SEZNAM TABULEK ........................................................................................ 59 12 PŘÍLOHY ........................................................................................................... 60

1

ÚVOD Chmel

otáčivý

je

rostlina,

která

byla

starými

Římany

nazývána

Humulus salictarus L. (vlk mezi vrbami), právě v tomto názvu má původ současný latinský název Humulus lupulus L. (CHLÁDEK, 2007). Český název je odvozen od staroslovanského slova chmejl, coţ v překladu znamená opilství, to nám napovídá, ţe se jiţ v minulosti pouţíval pro výrobu alkoholického nápoje (BASAŘOVÁ, 2011). Z historických podkladů se můţeme dozvědět, ţe se chmel na našem území pěstuje jiţ téměř tisíc let (RYBÁČEK, 1980). To potvrzuje i CHLÁDEK (2007), který uvádí, ţe ve 12. století došlo k rozšíření systematického pěstování. Před tímto obdobím se totiţ pouţíval pouze chmel česaný z planě rostoucích rostlin. Dlouholetá tradice českého chmelařství neodmyslitelně patří k našemu zemědělství. Patříme mezi největší pěstitele jemného aromatického chmele na světě, dokonce nám náleţí druhé místo v rámci Evropské unie hned za Německem (KOVAŘÍK, 2014). Ne nadarmo nazýváme náš chmel „zelené zlato“ (VENT, 2002). Chmel je jedna ze základních surovin pro výrobu piva, kdy mu pomáhá při spoluvytváření senzorických vlastností a kvalitativních parametrů. Vyuţití chmele v pivovarnickém průmyslu zcela převládá. Uplatnění však chmel nachází i mimo tento průmysl, a to například v lékařství a kulinářství. V medicíně byl dokonce vyuţíván ještě před pivovarstvím. Sušenými chmelovými listy a hlávkami se dříve vycpávali polštáře pro lepší spaní. Má tedy příznivý vliv na nespavost, dále pomáhá při ţaludečních potíţích, kašli, také působí proti nervozitě a podporuje chuť k jídlu. Co se týká kulinářství tak se vyuţívají jarní výhonky či mladé listy (PRUGAR A KOL., 2008). V roce 2008 se Česká republika domohla chráněného zeměpisného označení „České pivo“. Toto označení nám říká, ţe pivo bylo vyrobeno tradičními metodami v České republice či v zahraničí. Pivo musí mít dané charakteristické vlastnosti, vyrobeno správným technologickým postupem a splňovat musí i sloţení a kvalitu surovin. Suroviny zahrnují pouze vodu, ječný slad českého typu, pivovarské kvasnice pro spodní kvašení a Ţatecký chmel (SVZ, 2012). České pivo vyváţíme na všechny kontinenty do více neţ 60 zemí, kdy největšími importéry jsou Polsko, Německo, Slovensko, Velká Británie, Rusko a USA (KOVAŘÍK, 2013).

9

2

CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je přiblíţit problematiku kvality, produkce a obchodu

s chmelem. Dalším cílem je stanovení kvalitativních parametrů vzorků chmele z daného podniku v Tršické chmelařské oblasti.

10

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Chmelařství v České republice FRIC, LINHART (1997) uvádějí, ţe první ojedinělé zprávy o chmelu pocházejí z 8. a 9. Století. Chmel se z našeho území v desátém století vyváţel po Labi do sousedních zemí. V seznamu vývozů zboţí z Čech roku 1101 se i mimo jiné nachází chmel, který se dostával v Hamburku na známé „Forum humuli“, kde byl hodnocen zvláštními znalci. Za dob Karla IV. došlo k významnému rozšíření chmelařství. Z historických dokumentů se můţeme dozvědět, ţe uţ za jeho dob panování existovala určitá opatření, která ochraňovala chmel před vývozem sadby. České chmelařství je zaloţeno na pěstování Ţateckého poloraného červeňáku (dále ŢPČ), který je historicky nejstarší odrůdou evropského chmele. V současné době je

však v útlumu, jelikoţ jsou preferovány odrůdy s vysokým obsahem

alfa – hořkých kyselin, které jsou u ŢPČ niţší (ŠTRANC, ŠTRANC, ŠTRANC, 2013). Avšak navzdory sloţitým trţním podmínkám má české chmelařství před sebou kladnou perspektivu (KOVAŘÍK, 2013). V České republice se v roce 2014 pěstoval chmel na 4 460 ha, viz tab. 1 a to 115 pěstiteli (ÚKZÚZ, 2015). Tato výměra tvoří 9,4 % světové plochy. Proto zaujímáme mezi světovými pěstiteli chmele třetí příčku hned po Německu (36,7 % světové plochy) a USA (27,7 % světové plochy), (SZV, 2013). Tab. 1 Pěstování chmele v ČR 2005-2014 Rok Sklizená plocha [ha]

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Výnos [t.ha-1]

1,38

5231 4926 4840 4738 4627 4559 4040 3806 3786 4460 1,01

1,04

1,27

1,25

1,49

1,31

0,99

1,23

1,39

Zdroj: ÚKZÚZ, 2014 Chmel je jako agrokomodita zemědělský výrobek určitého druhu jako zboţí neboli zemědělská komodita (MARTINCOVÁ, 2004). BUZÁSSYOVÁ, JAROŠOVÁ (2006) zase uvádějí, ţe jde o zemědělský výrobek jakoţto poloţka v obchodních dohodách.

11

Chmel je ze současné plochy vyprodán aţ do roku 2017, přičemţ značné mnoţství chmele z dalších sklizní od roku 2018 je jiţ také pod smlouvami (BOHEMIA HOP, 2014).

3.1.1

Produkce chmele v roce 2011

Celková produkce chmele dosáhla 6 087,9 t s průměrným výnosem 1,30 t.ha-1. ŢPČ se osázelo 87,2 % celkové pěstitelské plochy, zbytek zaujaly hybridní odrůdy. V Ţatecké oblasti byla produkce chmele 4 556,2 t, při průměrném výnosu 1,30 t.ha-1. V Úštěcké oblasti byla produkce 648,8 t, při průměrném výnosu 1,24 t.ha-1. Produkce v Tršické oblasti byla 882,9 t, při průměrném výnosu 1,49 t.ha-1. Odrůda ŢPČ měla největší podíl na produkci, zbytek zaujímaly hybridní typy odrůd. Situace na trhu, kdy jsou stále nadbytky chmele a tím i nízká prodejní cena, donutila některé pěstitele k tomu, ţe se rozhodli část svých chmelnic nesklízet. V tomto roce činila celková pěstitelská plocha 4 632 ha (SVZ, 2012).

3.1.2 Produkce chmele v roce 2012 Podle údajů ÚKZUZ se v roce 2012 pěstoval chmel na 4 366 ha. Co se týká nově osázených ploch, tak si ŢPČ udrţel své prvenství, kdy se jím osázelo na 3 806 ha (87,2 %). Hybridní typy odrůd činili 12,8 % z celkové plochy chmelnic, přičemţ největší úměru zaujímali Sládek a Premiant (SVZ, 2013). Nově jsou do výměry evidovány české odrůdy Bohemie, Saaz Special, Saaz Late a zahraniční odrůdy Hallertau Tradition, Perle (BARBORKA, 2012). Celkem bylo sklizeno 4 338 t, coţ bylo o 28,7 % méně neţ předešlý rok 2011. Průměrný výnos činil 0,99 t.ha-1. Produkce v Ţatecké oblasti činila 3 280 t, Úštěcké oblasti 516,25 t a Tršické oblasti 541,8 t. Průměrný výnos se v oblastech pohyboval od 0,96 t.ha-1 do 1,08 t.ha-1. Nejvíce se vyprodukovalo ŢPČ a to na 80,5 %, zbytek tvořily hybridní typy odrůd s 19,5 % (SVZ, 2013). Tento rok došlo poprvé ke sklizni odrůdy Ţateckého poloraného červeňáku v bio kvalitě s certifikací (SVAZ PĚSTITELŮ ČESKÉ REPUBLIKY, 2012).

12

3.1.3 Produkce chmele v roce 2013 V Ţatecké oblasti vypěstovali 3 985 t (výnos 1,19 t.ha-1), v Úštěcké oblasti 585 t (výnos 1,28 t.ha-1), v Tršické oblasti 760 t (výnos 1,51 t.ha-1) chmele. ÚKZUZ uvádí, ţe se celkově sklidilo 5 330 t chmele s celkovým průměrným výnosem 1,23 t.ha-1, coţ je oproti roku 2012 nárůst o tisíc tun (KOVAŘÍK, 2014). Tento rok pěstitelská plocha chmele zaujímala 4 139 ha (KOVAŘÍK, 2013). Na produkci se nejvíce podílel ŢPČ a to z 82 %, kdy se sklidilo 4 365,7 t. Nejpěstovanější hybridní odrůdou je Sládek, sklizeno bylo 467,5 t. Druhou nejpěstovanější hybridní odrůdou pak Premiant se sklizní 357 t. Nejrozšířenější hořká odrůda je Agnus, sklizeň činila 79,8 t (KOVAŘÍK, 2014).

3.1.4 Produkce chmele v roce 2014 Sklizňová plocha chmele činila 4 460 ha, coţ je dle statistik, poprvé za 14 let co došlo k meziročnímu nárůstu plochy chmele. Výsadba nových a poškozených ploch byla tedy 406 ha, tj 9,1 %. Ţatecká chmelařská oblast má sklizňovou plochu 3 451 ha, Úštěcká oblast 474 ha a Tršická oblast 535 ha. Tento rok byl silně ovlivněn počasím – mírnou zimou, suchým jarem a vlhčí létem. K příleţitosti jiţ třetí sklizně biochmele s certifikací je letos mimo ŢPČ dostupná i odrůda Premiant s vyšším obsahem alfa – hořkých kyselin (KOVAŘÍK, 2014). Celkem bylo dle ÚKZÚZ sklizeno 6 202 tun chmele s průměrným výnosem 1,39 t.ha-1 za všechny odrůdy. V Ţatecké oblasti šlo o 4 689 t chmele, v Úštěcké oblasti o 669 t chmele a v Tršické o 844 t. Největší podíl na sklizni má opět ŢPČ (5 175,4 t). Z Aromatických odrůd se nejvíce sklidilo odrůdy Sládek (542,3 t) a odrůdy Premiant (353,9 t). Jediné hořké odrůdy Agnus se sklidilo 78,4 t (BOHEMIA HOP, 2014). Rok 2014 byl, vzhledem k celkovému objemu výroby chmele za posledních deset let, hodnocen jako průměrný, proto je dle KOVAŘÍKA (2014) vhodné z hlediska investic pokračovat ve výsadbě a obnově chmelnic v ČR.

13

3.2 Chmelařství ve světě Chmel se komerčně jako technická plodina pěstuje na všech kontinentech, krom Antarktidy. Hlavní pěstitelské oblasti najdeme v Evropě, USA, Číně, Jiţní Africe, Austrálii a na Novém Zélandu (FARAGÓ, ÜRGEROVÁ, 2013). Ve světě jsou největšími producenty USA a Německo. Problematikou výroby chmele ve světě se zabývá organizace International Hop Growes Convention (IHGC). Chmel se v přirozeném stavu zpracovává ve světě asi ze 40 %, zbytek tvoří chmel mletý, granulovaný a chmelové extrakty. Evropské unie dovoluje obchodovat pouze s certifikovaným chmelem. To znamená, ţe certifikát získává jen chmel splňující minimální kvalitu, která je dána vlhkostí, čistotou a obsahem „pecek“ (PETEROVÁ, 2010). Nejvíce chmele se na světě pěstovalo v roce 1992 (95 535 ha). Od té doby výměra postupně klesla aţ na 49 721 ha v roce 2006. Od roku 2007, díky zvýšené poptávce a cen chmele, došlo k nárůstu celosvětové výměry na 58 469 ha v roce 2008. Důsledkem toho byl přebytek chmele na světových trzích. Proto se od roku 2009 výměra sniţovala aţ na 46 649 ha v roce 2012. V roce 2014 plocha narostla na 48 069 ha, jak je patrno v tab. 2 (SVZ, 2013). Tab. 2 Pěstování chmele ve světě 2005-2014 Rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Sklizená plo50428 49721 51550 58479 58192 50966 48226 46577 46282 48069 cha [ha] Výnos [t.ha-1]

1,85

1,71

1,77

1,88

1,95

1,9

2,02

1,86

1,71

2

Zdroj: HOPSTEINER 2008, 2014, 2013

3.2.1 Produkce chmele v roce 2011 SVZ (2012) uvádí, ţe navzdory historicky nejniţší celosvětové produkční ploše chmelnic, při průměrném výnosu v USA a nadprůměrném výnosu v Evropě, byla sklizeň roku 2011 rekordní. Celkově se ve světě vypěstovalo 96 700 tun chmele, při průměrném výnosu 1,97 t.ha-1. Plochy chmelnic klesly v meziročním srovnání o 1 729 ha na 49 100 ha. Hlavním vlivem byly vysoké sklizně a zásoby chmele z předešlých let (SVZ, 2012).

14

3.2.2 Produkce chmele v roce 2012 V roce 2012 bylo ve světě sklizeno, při průměrném výnosu 1,90 t.ha-1 na 87 508 tun chmele. Z historického hlediska šlo o nejniţší sklizeň a také o nejmenší produkční plochu, kdy klesl počet chmelnic v meziročním srovnání o 3,3 %. Hlavními důvody poklesu produkce byly vysoké sklizně v předchozích letech a silné mrazy na počátku roku 2012, které zasáhly evropské chmelnice. Pěstitelská plocha činila 46 600 ha (SVZ, 2013).

3.2.3 Produkce chmele v roce 2013 V roce 2013 byl chmel pěstován ve světě na 46 246 ha, celková produkce na této ploše byla 83 232 tun (BARTH – HAAS GROUP, 2015). Oproti roku 2012 poklesl obsah alfa – hořkých kyselin a to z 54,7 % na 52,2 %. Chmelu se nedařilo v Německu, špatné počasí a masivní krupobití v červnu měli nepříznivý dopad na výnos a obsah alfa – hořkých kyselin. Anglie a Francie se drţely s výnosem mírně pod průměrem. Ve zbytku Evropy byla produkce mírně zvýšená. Kvůli deštivému a větrnému počasí se v USA prodlouţilo období sklizně aţ do listopadu (SMITH, 2014).

3.2.4 Produkce chmele v roce 2014 Hopsteiner uvádí, ţe světová produkce pro rok 2014 se odhaduje na 92 943 tun (SIMON H. STEINER, 2014). Světová plocha chmelnic činí, podle ekonomické komise mezinárodního sdruţení pěstitelů chmele (IHGC), na 47 352 ha. 59 % celkové plochy chmele zaujímá aromatický chmel s 27 701 ha (KOVAŘÍK, 2014).

15

3.3 Chmelařské oblasti v ČR Chmel je moţné pěstovat v České republice v oblastech (viz obr. 1) stanovených zákonem. Toto vymezení není samoúčelné, jelikoţ se dotýká kvality chmele, která nemůţe být z pohledu zahraničního obchodu narušena (VRZALOVÁ, FRIC, 1994). Prováděcí vyhláška 325/04 Sb. k zákonu o ochraně chmele 97/1996 Sb., mimo jiné určuje včetně katastrálních území chmelařské oblasti: Ţatecko (77 % ploch), Úštěcko (11 % ploch) a Tršicko (12 % ploch) a chmelařské polohy: Podlesí, Údolí Zlatého potoka, Polepská Blata (PETEROVÁ, 2010).

Obr. 1 Chmelařské oblasti v České republice Zdroj: SVĚT-PIVA, 2012 3.3.1 Žatecká oblast První písemný doklad o pěstování chmele na Ţatecku, pochází jiţ z roku 1348 (FRIC A KOL., 2008). Ţatecko se rozkládá na 4 500 ha, mezi jeho okresy patří Louny, Rakovník, Kladno, Rokycany a Chomutov patrno na obr.

2

(ZIMOLKA A KOL., 2008). Ţatecko rozdělujeme do 3 významných poloh: Podlesí, Údolí Zlatého potoka a Poohří (FRIC A KOL., 2008). Nadmořská výška je značně rozmanitá v rozmezí 170 – 500 m (VRZALOVÁ, FRIC, 1994). Průměrné sráţky vykazují hodnotu 441 mm, za vegetační období pak 261 mm (FRIC A KOL., 2008). Průměrná teplota činí 8 – 9 °C, ve vegetačním období 14 – 16 °C (ŢATECKÝ CHMEL, 2007). ŠTRANC A KOL. (2007) uvádí, ţe klima je mírně teplé aţ suché a mírně suché aţ suché, coţ je hlavně způsobeno Dešťovým stínem Krušných hor a Doupovských vrchů. Půdy jsou zde označovány jako „permské červenky“, jeţ obsahují značné 16

mnoţství ţeleza a jsou těţké, chladné a špatně propustné. Na okrajích ţatecké oblasti se objevují půdy druhu černozemě, hnědozemě, rendziny a také nivní půdy (ŠTRANC A KOL., 2007). Výnosy hlávek jsou zde niţší oproti ostatním oblastem (ŠNOBL A KOL., 2004).

Obr. 2 Žatecká oblast Zdroj: CHMELAŘSKÝ INSTITUT, ŢATEC, 2012 3.3.2 Úštěcká oblast Úštěckou oblast tvoří okresy Litoměřice, Mělník, Česká Lípa a část okresu Kladno patrno na obr. 3. Polepská Blata jsou zde nejznámější lokalitou (ZIMOLKA A KOL., 2008). Oproti Ţatecké je tato oblast charakterizována vyšším úhrnem sráţek, vyšší průměrnou teplotou za vegetaci a niţší nadmořskou výškou. Proto, zde chmel dosahuje vyšší výnosy (ŠNOBL A KOL., 2004). Nadmořská výška se pohybuje od 147 – 450 m (VRZALOVÁ, FRIC, 1994). Úštěcko jihozápadním okrajem navazuje na Ţateckou oblast. V níţinné části je klima teplé, mírně suché. Ve vlastním Úštěcku, tedy v severovýchodní části s vyšší nadmořskou výškou je pak klima chladnější a vlhčí. V oblasti Polepských blat najdeme půdy nivní a luţní. Na jihu a západě se setkáme s půdami černozemními. Na východě jsou pararendziny a na severu jsou půdy hnědé nebo černozemně na spraši (ŠTRANC A KOL., 2007). 17

Obr. 3 Úštěcká oblast Zdroj: CHMELAŘSKÝ INSTITUT, ŢATEC, 2012 3.3.3 Tršická oblast Na obr. 4 je vidět Tršická oblast, která zaujímá plochu 800 ha a zahrnuje okresy Přerov, Olomouc, Prostějov (ZIMOLKA A KOL., 2008). Většina chmelnic se nachází v nadmořské výšce 260 – 300 m (VRZALOVÁ, FRIC, 1994). Tato oblast je nejmenší. Klima je zde teplé, mírně suché aţ vlhčí. Půdy jsou typu černozemě, hnědozemě, dále pak nivní a luţní půdy (ŠTRANC A KOL., 2007).

18

Obr. 4 Tršická oblast Zdroj: CHMELAŘSKÝ INSTITUT, TRŠICE, 1999

3.4 Botanická a biologická charakteristika chmele Tato nejvyšší liána mírného pásu, botanicky patří do čeledi konopovitých (Cannabaceae), řádu kopřivovitých (Urticaceae), (VENT, 2002). Rod Humulus L. je tvořen 3 druhy: Humulus japonicus, Humulus yunnanensis a Humulus lupulus L., přičemţ odrůdy chmele určené ke komerčnímu pěstování patří do posledního jmenovaného (FARAGÓ, ÜRGEROVÁ, 2013). Jedná se o dvoudomou plodinu, kdy pouze samičí rostliny vytvářejí hlávky, které obsahují lupulin. (VENT, 2002). Samčí rostliny mají sice vyšší výnos, ale vyznačují se niţší kvalitou a niţším obsahem lupulinu, proto nacházejí uplatnění pouze při šlechtění odrůd (BASAŘOVÁ, 2010). Chmel je rostlina pravotočivá, která vyrůstá do 7 – 8 metrů, přičemţ denně přiroste o 10 cm a po oteplení aţ o 35 cm. Rostliny začínají kvést v červenci, přičemţ hlávky vytvoří za 3 – 4 týdny (VENT, 2002). K vysokému výnosu chmele potřebujeme dobrou morfologickou strukturu chmelové rostliny, tedy velkou asimilační plochu a vysoký počet vytvořených pazochů s potřebnými násadami hlávek. Velikost listové plochy, podíl mladých a starých fotosynteticky dospělých listů ovlivňuje rychlost fotosyntézy (HNILIČKA, HNILIČKOVÁ, HEJNÁK, 2002).

19

Ţivočišnými škůdci chmele jsou lalokonosec libečkový, dřepčík chmelový, mšice chmelová, sviluška chmelová. (KOPECKÝ A KOL, 2008). Mezi velmi nebezpečnou a rozšířenou chorobu chmele patří peronospora chmelová (Pseudoperonospora humuli L.), která způsobuje velké ztráty na jakosti a výši sklizně (RYBÁČEK, 1980). Další chorobou je padlí chmele (Podosphaera macularis L.), jeţ způsobuje ekonomické ztráty, kdy je sniţován výnos a také kvalita chmelových hlávek (GENT A KOL., 2014). Na stanovišti chmel vytrvá aţ 20 let, avšak od 15 roku je ekonomika nerentabilní (ZIMOLKA A KOL., 2008). Dle KROFTY (2002) je stárnutí chmele ročníkově závislé a souvisí pravděpodobně s podmínkami uskladnění hlávkových chmelů bezprostředně po sklizni a to zejména teplotami v měsících září a říjen. Stárnutí se projevuje změnami ve sloţení chmelových pryskyřic, silic a dalších sloţek chmele způsobených oxidací. Stářím porostu chmele dochází ke klesání výnosového potenciálu a obsahu alfa – hořkých kyselin. Starší porosty také hůře snášejí vlivy nepříznivého počasí (KLAPAL, 2003).

3.4.1 Morfologie Dle BASAŘOVÉ (2010) jsou hlavními částmi chmelové rostliny: kořenová soustava, réva s pazochy, listy a květenství. Kořenová soustava je tvořena 8 – 12 rozvětvenými hlavními kořeny, které sahají do hloubky 4 - 6 m (VENT, 1963). Těsně pod povrchem se pak táhnou postranní kořeny (BASAŘOVÁ, 2010). Základem mohutně vyvinuté kořenové soustavy je zdřevnatělá část tzv. „babka“, z níţ vyrůstají postranní oddenky „vlky“, které jsou však neţádoucí a vyuţívají se jen při zakládání chmelnic (BASAŘOVÁ, 2010) ve formě kořenáčů, coţ jsou jednoleté sazečky chmelu (VENT, 1963). Hlavní funkce babky však spočívá v jejich

spících

pupenech,

jeţ

jsou

základem

pro

víceletý

ţivot

chmele

(RYBÁČEK, 1980). Nové výhonky révy vyrůstají z pupenů na babce (VENT, 1963). Réva je pravotočivá, chlupatá a má šestiúhelníkový průřez (BASAŘOVÁ, 2010). Na hranách má příchytné šlahouny, kterými se zachytává vodícího drátu, po němţ se vine vzhůru (CHLÁDEK, 2007). Podle barvy révy určujeme, zda jde o chmele tzv. „zeleňáky či červeňáky“ (ŠNOBL, 2004). Chmel typu červeňák obsahuje polyfenoly, chmel typu zeleňák je neobsahuje (BASAŘOVÁ, 2011). Pazochy jsou postranní větévky, na kterých se tvoří květenství, z kterého se vyvíjí chmelové hlávky (BASAŘOVÁ, 2010). 20

Listy na chmelové rostlině rozlišujeme na révové a pazochové a to dle místa z kterého vyrůstají. Jde o listy řapíkaté, tří aţ sedmilaločnaté (RYBÁČEK, 1980). Tato kulturní rostlina má u nás největší listovou plochu, kdy na jedné rostlině najdeme aţ 450 – 600 listů, při průměrné ploše listu 86 cm2 (VENT, 1963). Pazochové listy mají na konci vegetace rostliny velký fotosyntetický význam, kdy se podílejí na tvorbě asimilátů důleţitých pro růst chmelových hlávek a konečný výnos. Révové listy mají vyšší intenzitu fotosyntézy na počátku vegetace (HEJNÁK, HNILIČKOVÁ, HNILIČKA, 2003). Podle BASAŘOVÉ (2010) chmel začne kvést po dosaţení maximální výšky, přičemţ doba květu je 15 – 30 dnů. Květenství samčích rostlin je lata, kdy se kvítky skládají z 5 plátků, na které přisedá 5 tyčinek a prašníky se ţlutým pylem. Samičí květenství je zaloţeno na květonosných větévkách po 20 – 40 paličkách, které se po rozvinutí změní na hlávkové květenství o 20 – 60 kvítcích s bliznami. Z osýpky se pak vyvine chmelová hlávka (ŠNOBL, 2004). Chmelové hlávky se skládají ze stopky, vřeténka, pravých a krycích listenů. Při oplození obsahují ještě semeno tzv. „pecička“, coţ je neţádoucí (BASAŘOVÁ, 2010). Vnitřní strana listenů při zrání vylučuje pryskyřičná zrnka lupulinu, který obsahuje nejcennější sloţky pro výrobu piva – chmelové pryskyřice a silice (CHLÁDEK, 2007). 3.4.2 Složení chmele Celkový počet jednotlivých látek ve chmelu se odhaduje na několik set – přibliţně 800 (VENT, 2002). Nejdůleţitější účelové látky chmele jsou chmelové pryskyřice, třísloviny a silice (ZIMOLKA A KOL., 2008). Chmelové pryskyřice (hořké látky) vlivem zpracování dávají pivu typickou hořkou chuť. Silice naopak zajišťují charakteristické aroma piva. Plnost chuti piva zabezpečují polyfenolové sloučeniny (BASAŠOVÁ, 2011). Třísloviny při chmelovaru vysráţí bílkoviny, čímţ pivo čistí (HASÍK, 2013). Chmelové kyseliny poskytují pivu hořkou chuť, přispívají k aromatu a působí jako sráţecí činidlo při vylučování vysokomolekulárních dusíkatých látek mladiny, ovlivňují pěnivost a mají baktericidní a konzervační účinek. Kyseliny dělíme na alfa – hořké kyseliny jako humulon, adhumulon, kohumulon a beta – hořké kyseliny jako lupulon, adlupulon a kolupulon (CHLÁDEK, 2007).

21

3.5 Agrobiologické požadavky chmele Všechny plodiny vyţadují pro své pěstování specifické podmínky, aby mohly co nejlépe uplatnit svůj genetický potenciál a kvalitu produkce (PETEROVÁ, 2010). Kvalita chmele je závislá na klimatu, způsobu pěstování, půdních podmínkách a stavu kořenové soustavy (MATSUI A KOL., 2012). BASAŘOVÁ (2010) také uvádí: „Chmel je z klimatických podmínek nejnáročnější na světlo, vláhu a teplotu“. Vyhovují mu oblasti s průměrnými ročními teplotami okolo 8 – 10 °C. Chmel je náročný i na vlastnosti půdy, kdy mu nejlépe vyhovují hluboké ornice s hladinou podzemní vody 150-200 cm s mírně kyselou aţ neutrální reakcí pH 5,6 – 7,5. Vhodné jsou pro něj půdy hlinité aţ jílovito – hlinité (CHLÁDEK, 2007). Tzv. chmelové půdy se vyznačují značnou mocností ornice, odpovídajícím podílem humusu, dobrou vzdušnou kapacitu a vyhovují mechanickým a chemickým sloţením (KOPECKÝ A KOL., 2008). Pro úspěšnou vegetaci vyţaduje chmel mírné jaro s červnovými teplotami nad 15°C. Kvalitu sklizně pak rozhodují červencové a srpnové teploty spolu s vhodnými vlhkostními poměry (PETEROVÁ, 2010). Délka a intenzita slunečního záření je také nesmírně důleţitá. Komerční produkce je kvůli náročnosti na denní světlo omezena na oblasti mezi 31° aţ 51° severní zeměpisné šířky a mezi 34°aţ 43° jiţní zeměpisné šířky (FARAGÓ, ÜRGEROVÁ, 2013). Průměrně slunce svítí ve všech chmelařských oblastech 1 800 a ve vegetačním období 1 300 hodin (VRZALOVÁ, FRIC, 1994). Z hlediska potřeby ţivin jde o jednu z nejintenzivnějších plodin, která odčerpá ročně z 1 ha na 90 – 120 kg N, 30 – 40 kg P2O5, 80 – 110 kg K2O, 110 – 115 kg CaO a z mikroelementů pak převáţně B, Mo a Zn (ZIMOLKA A KOL., 2008).

3.6 Technologie pěstování Pro zaloţení plnohodnotného, tedy tzn. vysoce produktivní porost chmele, je nutné provést všechny pracovní operace ve vhodných termínech. Mezi nejdůleţitější krok při zaloţení chmelnice patří výběr pozemku, jelikoţ tento krok nejde vzít zpátky (ŠTRANC A KOL., 2007). Pozemek musí být charakteristický vysokou výkonností, proto záleţí na zásobenosti vodou a na půdních podmínkách (KOPECKÝ, 2005). Termín výsadby chmele se provádí na podzim do vyvrtaných jamek v naoraných brázdách, jeţ jsou zásobeny hnojivy. Spon by se měl drţet v rozmezí 260 – 300 mm v meziřadí. Rozteč v řadě je pak nutné volit dle půdních a klimatických podmínek stanoviště. Hloubka by měla činit 10 cm, přičemţ se ještě chmel přikrývá 5 cm vrstvou ornice. Ke kaţdé 22

rostlině musíme zavést 2 chmelovodiče (KOPECKÝ, 2005). K výsadbě nové chmelnice můţeme pouţít pouze uznanou sadbu dle vyhlášky č. 332/2006 Sb., o mnoţitelských porostech a rozmnoţovacím materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu (KOPECKÝ A KOL., 2008). Na jaře dochází k odřezání zdřevnatělé části lodyhy (VENT, 2002). Řez chmele je nepostradatelný pro udrţení rostliny v kulturním stavu. Jeho úkolem je odstranit mladé dřevo, coţ reguluje dobu rašení a dobu zavádění výhonů. Termín řezu se provádí od 15. března u hybridních odrůd a od 1. dubna u ŢPČ (KOPECKÝ A KOL., 2008). Pojezdová rychlost traktoru při řezu by neměla přesáhnout 5 km.ha-1 a hloubka řezu by měla být 2 - 3cm. Při zavádění chmele navádíme tři výhony na drátek, přičemţ při prvním zavádění necháváme rezervní výhony. Začátkem června se provádí závlaha chmele, kdy jedné rostlině dodáváme aţ 20 litrů vody, tato pracovní operace se během vegetace několikrát opakuje, celkem 5 – 6x (KOZLOVSKÝ, 2002). V průběhu vegetace závisí ošetřování hlavně na pouţívání herbicidních prostředků a hnojení dusíkem. Dále pak na udrţování kyprého stavu povrchu a přiorávání ornice (KOPECKÝ, 2005). Dle VENTA (2002): „Chmel se obvykle sklízí od 20. srpna do 5. září v závislosti na průběhu počasí a na sklizňové kapacitě jednotlivých pěstitelských závodů“. KOPECKÝ (2005) zase uvádí, ţe se chmel sklízí na základě obsahu alfa – hořkých kyselin a dle vyzrálosti. KOPECKÝ A KOL. (2008) nás seznamuje se sklizní odrůd v tomto pořadí: ŢPČ, Bor, Premiant, Harmonie, Rubín, Agnus, Sládek. Sklizeň chmele se na poli provádí strhávačem umístěným na traktoru (obr. 6), kdy se chmelové révy mechanicky odstřihávají ve výšce 120 – 130 cm nad zemí (obr. 7) a strhávají do speciálního traktorového návěsu (obr. 8). Chmel je pak dopravován ke stacionárním česacím strojům (obr. 9), kde se hlávky oddělují od ostatních částí rostliny. Tyto části se pouţívají ke kompostování. Česací stroj obsluhuje 4 – 6 pracovníků (ŠNOBL A KOL., 2004). Po sklizni se provádí odstříhání zbytků rév a vyvláčení posklizňových zbytků případně chmelovodičů (KOPECKÝ A KOL., 2008). Sušení chmele je nejjednodušší způsob jeho konzervace. Suší se v komorových či pásových sušárnách. Doposud jsou známé dvě technologie sušení. První je na tzv. „stopku“, kdy se vlhkost pohybuje mezi 8 – 11 % a druhá na tzv. „vřeténko“, kdy se vlhkost pohybuje v rozmezí 5 – 8 %. Usušený chmel se lisuje a balí pro bezprostřední spotřebu do ţoků (60 – 70 kg), pro dlouhodobé skladování do balotů (130 – 150 kg). 23

Někdy se skladuje i do beden či plechových krabic. Chmel uchováváme v temných místnostech při 0°C. (BASAŘOVÁ, 2010). Označování chmele se provádí podle zákona, kdy kaţdý jednotlivý ţok nese štítek s danými údaji – číslo ţoku, název státu, název chmelařské oblasti, název odrůdy, ročník sklizně a katastrální území, kde se chmel sklízí. Zaplombovaný ţok je poté připraven k expedici (ZIMOLKA A KOL., 2008).

3.7 Odrůdy chmele Podle BASAŘOVÉ (2010) rozlišujeme odrůdy dle vegetační doby a to na rané, polorané a pozdní. Světové odrůdy se obecně dělí do čtyř skupin: jemné aromatické chmele - ŢPČ, aromatické chmele - Sládek, hořké chmele -

Bor, Premiant,

vysokoobsaţné chmele – Angus (PETEROVÁ, 2010). V České republice se pěstují dvě skupiny odrůd a to odrůdy ŢPČ a hybridní typy odrůd. Odrůdy ŢPČ poskytují chmel velmi jemný aromatický (ŠNOBL A KOL., 2004). Nové odrůdy se u nás začaly objevovat aţ po roce 1994. Od ŢPČ se především liší hustším zapojením porostu, tedy vyšší produkcí nadzemní hmoty a také pozdním nástupem jak výhonů, tak květů (KOPECKÝ A KOL., 2008). Do té doby vládl v České republice tzv. odrůdový rasismus, coţ znamenalo, ţe naši chmelaři nesměli pěstovat jiné odrůdy neţ právě ŢPČ (VENT, 2002). Důvodem restrukturalizace českého chmelařství byla odbytová krize této odrůdy (KROFTA A KOL., 2013) a také dle KRSKA (2010) přestal platit zákon zakazující pěstovat v České republice jiný chmel neţ právě ŢPČ. Díky bohaté historii má ŢPČ významné zastoupení v genetickém základu většiny českých hybridních odrůd (KROFTA A KOL., 2013). 8. 5. 2007 „Ţatecký chmel“ získal chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení, tyto značky (obr. 5) mohou být pouţity pouze pro odrůdu ŢPČ spolu s jeho registrovanými klony v dané oblasti (ŢATECKÝ CHMEL, 2007). Nároky trhu jsou cena, jemné aroma, vysoký obsah alfa – hořkých kyselin, standardnost a dlouhodobá stabilita sloţení, minimální obsah problémových sloţek a široký sortiment. To vše vede k produkci nových odrůd (ČEPIČKA, DOSTÁLEK, 2002). K 15. 6. 2014 je ve státní odrůdové knize zapsáno 12 odrůd chmele – Agnus, Bohemie, Bor, Harmonie, Kazbek, Premiant, Rubin, Saaz Late, Saaz Special, Sládek, Vital, ŢPČ (ÚKZÚZ, 2014).

24

Obr. 5 Ochranné známky Žateckého chmele Zdroj: ŢATECKÝ CHMEL, 2007

3.8 Obchod s chmelem Chmel je od 1. května 2004 součástí Společné organizace trhu (dále SOT), která je vymezena nařízeními Rady nebo Komise. SOT je však u komodity chmele uplatňován jiţ od roku 1971. Po vstupu ČR do EU jsou však pravidla SOT bezprostředně a přímo aplikovatelná. Tyto pravidla jsou zaloţena na třech základních principech: 1) Obchodování pouze s certifikovaným chmelem, který splňuje minimální obchodní. 2) Registrace smluv na obchodování s chmelem předem a registrace obchodu s chmelem včetně realizované ceny. Od 1. Dubna 2006 eviduje ČR kupní smlouvy na dodávky chmele SZIF. 3) Monitoring obchodu se třetími zeměmi, aby mohlo být zasáhnuto v případě ohroţení společného trhu. Od počátku roku 2008 platí jednotné nařízení SOT (nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty). Důvodem sloučení 21 nařízení o společných organizací trhů bylo zjednodušení systému a převedení do jednotného nařízení. V tomto nařízení je zahrnuto i původní nařízení SOT s chmelem (ES) č. 1952/2006 (SVZ, 2013). Minimální obchodní poţadavky na chmelové hlávky podle přílohy č. I nařízení Komise č. 1850/2006 jsou uvedeny v tab. 3.

25

Tab. 3 Minimální obchodní požadavky na chmelové hlávky (příloha č. I nařízení Komise č. 1850/2006)

Vlastnosti Vlhkost Listy a řapíky

Chmelový odpad

V případě chmele „bez pecek“ Zdroj: SVZ, 2013

Popis Obsah vody Části listů z úponků pazochů, úponky pazochů, listové nebo hlávkové stopky (nejméně 2,5 cm dlouhé) Malé částice pocházející z mechanického očesávání, které se liší ve zbarvení mezi tmavě zeleným a černým a které obecně nepochází z hlávky, maximální určený obsah můţe obsahovat části jiných odrůd chmele do 2% váhy Peckou rozumíme zralý plod chmelové hlávky

Maximální obsah (procento hmotnosti) Upravený Neupravený chmel chmel 12 14 6

6

3

4

2

2

Chmel z České republiky byl od roku 1998 vyvezen aţ do 80 zemí celého světa. Největšími odběrateli chmele jsou Japonsko, Německo, Čína, Rusko. Mezi další zajímavé odběratele patří také Vietnam, Peru, Ukrajina, Jihoafrická republika a další. Toto portfolio nám ukazuje, ţe navzdory velké konkurenci na trhu, která se týká hlavně nabízenému levnému a méně kvalitnímu chmelu, je stále o náš jemně aromatický a aromatický chmel stále zájem. (SVZ, 2013) Dle statistik ČSÚ byl export v roce 2013 realizován ve výši 3 531 tun chmele, v celkové hodnotě 736 mil. Kč. Z tohoto mnoţství pak 80 % připadá na zpracované produkty ve formě pelet, zbytek pak ve formě sušeného lisovaného chmele, který se v zahraničí následně zpracuje. Z dlouhodobého hlediska pěstování chmele vykazuje kladné saldo a přispívá tak k posílení hrubého domácího produktu a zmírnění záporného salda agrárního zahraničního obchodu ČR (KOVAŘÍK, 2014). Dovoz chmele v roce 2013 byl realizován hlavně z Německa, USA a Belgie. Ze Slovenska se přivezlo 20 % chmele, jenţ byl určen na zpracování. Část dovezeného chmele, zejména v hlávkové formě, je tradičně po zpracování následně dále vyváţen (KOVAŘÍK, 2014). 26

4

MATERIÁL A METODIKA Vzorky pro bakalářskou práci „Hodnocení chmele jako agrokomodity“ byly

poskytnuty od podniku AGRAS a.s. Ţelátovice z Tršické chmelařské oblasti. Podle platné metodiky Chmelařského institutu č. 4/2008 byly pro tuto práci odebrány vzorky odrůd: Ţatecký poloraný červeňák – neozdravená forma (dále ŢPČ – ST), Ţatecký poloraný červeňák – ozdravená forma (dále ŢPČ – M), Sládek a Premiant. Neozdravená forma Ţateckého poloraného červeňáku byla získána od soukromě hospodařícího rolníka pana Macháčka, který vlastní chmelnici na katastrálním území Líšná.

4.1 Charakteristika pěstitele Společnost AGRAS Ţelátovice, a.s. (dále Agras) hospodaří v Olomouckém kraji jihovýchodně od města Přerov a byla zaloţena v roce 1996. Obhospodařuje 2 900 ha, zemědělské půdy v nadmořské výšce od 250 – 350 metrů nad mořem jedná se tedy o řepařskou výrobní oblast. V rostlinné výrobě se zaměřuje na běţně pěstované plodiny v této výrobní oblasti. Dále pěstuje i pícniny pro ţivočišnou výrobu a pro bioplynovou stanici, kterou uvedli do provozu v roce 2010. Po třech letech byla rozšířena o druhou bioplynovou stanici, která zpracovává odpady z ţivočišné výroby (kejdu, chlévskou mrvu), tak i cíleně pěstované plodiny jako je kukuřice. Agras vlastní i 20 ha chmelnic, které jsou známy svou kvalitou. Chmelnice jsou na katastrálním území Čechy, Prusy, Ţelátovice. Ţivočišná výroba se soustředí hlavně na chov skotu s trţní produkcí mléka plemena Holštýnského skotu, ale i pro hovězí maso. V současné době je stádo v počtu okolo 1 500 zvířat, z toho 570 dojnic je ustájeno na roštové technologii. Společnost zaměstnává 70 stálých pracovníků. Momentálně ji vlastní 30 akcionářů, přičemţ největší podíl (80 %) vlastní ředitel firmy pan Ing. Antonín Stojan (AGRAS, 2014).

4.2 Charakteristika sledovaných odrůd 4.2.1 Žatecký poloraný červeňák ŢPČ má původ v Ţatecké a Úštěcké oblasti. U nás se pěstuje v devíti klonech (HOP). Byl získán klonovou selekcí v původních porostech a patří mezi jemné aromatické chmele (CZHOPS, 2014). Do poloviny 90. let 20. století byl u nás pěstován jako jediná odrůda chmele (KOPECKÝ A KOL., 2008). Ve světě je povaţován za standard jakosti, kdy se oproti ostatním odrůdám vyznačuje vitalitou (ŠTRANC,

27

ŠTRANC, ŠTRANC, 2013). Pochlubit se můţe také tím, ţe jeho genom není zatíţen vůlí člověka (KOVAŘÍK, 2013). O kvalitě také vypovídají mezinárodní degustace, konané od roku 1998 a pořádané Chmelařským institutem s.r.o., kdy jsou všechny testované odrůdy porovnávány právě se ŢPČ (NESVADBA, 2006). Rostlina je středně mohutného vzrůstu (VENT, 1963). Chmelové keře jsou pravidelného válcovitého tvaru (ROSA, 2003). Réva má zeleno – červenou barvu, 9 – 11 mm silnou. Plodonosné pazochy jsou středně aţ nízko nasazené (SVZ, 2010). Chmelové hlávky jsou zlatově zelené, vejčitého tvaru s bohatým obsahem lupulinu (VENT, 1963). Vegetační doba je 122 – 128 dní (NESVADBA, KROFTA, 2007). Výnos 0,8 – 1,2 t.ha-1 (NESVADBA, HENYCHOVÁ, 2010). Chmelová rostlina je vegetativně mnoţená plodina, která se pěstuje relativně dlouhou dobu na jednom stanovišti, proto je vystavena silnému infekčnímu tlaku virů a viroidů, které mají za následek sníţení obsahu hořkých látek v hlávkách (SVOBODA, 2005). Proto v roce 1991 došlo k ozdravovacímu procesu chmele od virů a viroidů metodou meristémových kultur (ŠNOBL A KOL., 2004). Tato ozdravená forma se vyznačuje rovnoměrností nárůstu listové plochy aţ do sklizně. Díky výraznému zvětšování plochy pazochových listů, dochází k vyšší intenzitě fotosyntézy oproti neozdravené formě. Má tedy lepší předpoklady pro tvorbu generativních orgánů. U neozdravených forem dochází k maximálnímu nárůstu aţ v průběhu sklizně (HEJNÁK, HNILIČKOVÁ, HNILIČKA, 2003). ŢPČ se pouţívá pro výrobu světlého leţáku. Jeho výrobou se zabývají čeští výrobci, jako je Plzeňský prazdroj a Budějovický Budvar (ČEPIČKA, DOSTÁLEK, 2002).

28

4.2.2 Sládek Odrůda Sládek má ve svém původu odrůdy Northern Brewer a ŢPČ, jde o aromatický typ chmele. Název „Sládek“ získal díky tomu, ţe jen tento odborník nejlépe ocení jeho vliv na vyváţenou hořkost a příjemné chmelové aroma v pivu (NESVADBA, 2012). Jde o pozdní odrůdu s výnosem 1,8 – 2,5 t.ha-1 (NESVADBA, HENYCHOVÁ, 2010). Rostlina je mohutného vzrůstu, kyjovitého aţ válcovitého tvaru. Vţdy zeleně zbarvená réva má sílu 11 – 13 mm. Nasazování plodonosných pazochů je střední aţ vysoké. Hlávka je vejčitá. Krycí listeny se při vrcholu hlávky odkloňují (SVZ, 2010). Vegetační doba se pohybuje od 133 do 140 dní (NESVADBA, KROFTA, 2007). Kvalita Sládku vychází zvláště z pěstební oblasti, kdy se mu lépe daří v Tršické oblasti, neţli Ţatecké (MIKYŠKA, 2005). Tato odrůda je nejméně stabilní, co se týká stárnutí (KROFTA, 2002). NESVADBA (2006) uvádí, ţe odrůda Sládek je stěţejní odrůdou pro druhé chmelení leţáckých piv.

4.2.3 Premiant Tato odrůda vznikla výběrem z hybridního potomstva kříţením inzuchtní linie ŢPČ a dalšího šlechtitelského materiálu. Jedná se o hořkou odrůdu, která je určená jako „dual purpose“ pro druhé chmelení. Jmenuje se podle dvanáctistupňového piva „Premium“, které je známé pro svoji hořkost a silný říz. (NESVADBA, 2012). Vegetační dobu má 128 – 134 dní. Aroma má příjemné, chmelové (NESVADBA, KROFTA, 2007). Chmelová rostlina má mohutný vzrůst válcovitého tvaru. Síla révy je 12 – 15 mm, barva zelená. Plodonosné pazochy jsou středně vysoko nasazené. Mezi typické znaky Premiantu patří tvorba pazochů druhého řádu a tmavě zelené listy. Hlávky jsou vejčitého tvaru, středně aţ hustě nasazené. Na jaře je rostlina náchylnější k peronospoře chmelové (SVZ, 2010). Výnos je 1,8 – 2,5 t.ha-1 (NESVADBA, HENYCHOVÁ, 2010). Premiant

je

z

hlediska

kvality

v pěstovaných

oblastech

velmi

vyrovnaný

(MIKYŠKA, 2005). Také patří mezi jednu z nejstabilnějších odrůd, z hlediska stárnutí (KROFTA, 2002). Při výrobě piva se tato odrůda vyuţívá při druhém chmelení ve formě pelet (NESVADBA, 2013).

29

4.3 Průběh počasí let 2013-2014 v Tršické chmelařské oblasti Ve sledovaných letech 2013 a 2014 byly průměrné měsíční teploty vzduchu v Tršické oblasti následující (viz tab. 4). Tab. 4 Průměr měsíčních teplot vzduchu v agrometeorologických letech 2013-2014 a třicetiletý průměr v Tršické chmelařské oblasti Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Rok 2013 [°C] -2,13 -0,36 0,57 9,40 13,74 16,76 20,39 19,51 12,33 10,05 4,88 1,42

Odchylky od normálu [°C] 0,71 0,26 -2,62 -13,20 0,08 0,13 2,20 1,87 -1,57 1,25 1,38 2,12

Rok 2014 [°C] 0,81 3,02 7,45 10,70 13,63 17,15 20,68 18,22 15,21 10,50 7,26 1,60

Odchylky od normálu [°C] 3,65 3,64 4,26 -11,9 -0,03 0,52 2,49 0,58 1,31 1,70 3,76 2,30

Dlouhodobý průměr [°C] -2,84 -0,62 3,19 8,55 13,66 16,63 18,19 17,64 13,90 8,80 3,50 -0,70

Pramen: CHMELAŘSKÝ INSTITUT, TRŠICE, 2014, 2015

Graf 1 Průměrné měsíční teploty vzduchu v Tršické chmelové oblasti v letech 2013-2014 a třicetiletý průměr

30

Ve sledovaných letech 2013 a 2014 byly průměrné měsíční sráţky v Tršické oblasti následující (viz tab. 5). Tab. 5 Průměrné měsíční srážky v agrometeorologických letech 2013-2014 a třicetiletý průměr v Tršické chmelařské oblasti Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Rok 2013 [mm] 21,40 33,20 40,20 22,60 70,00 134,60 0,80 78,70 73,80 41,80 32,60 13,00

Odchylky od normálu [mm] -13,19 1,93 9,51 -18,35 -6,61 51,40 -77,46 4,87 25,47 0,30 -12,40 -27,60

Rok 2014 [mm] 31,40 19,00 20,80 49,90 59,80 36,40 53,60 97,20 63,40 37,20 23,40 23,80

Odchylky Dlouhodobý od normálu průměr [mm] [mm] -3,19 34,59 -12,27 31,27 -9,89 30,69 8,95 40,95 -16,81 76,61 -46,80 83,20 -24,66 78,26 23,37 73,83 15,07 48,33 -4,30 41,50 -21,60 45,00 -16,80 40,6

Pramen: CHMELAŘSKÝ INSTITUT, TRŠICE, 2014, 2015

Graf 2 Průměrné měsíční srážky v Tršické chmelové oblasti v letech 2013-2014 a třicetiletý průměr

31

Agrometeorologický rok 2013 se teplotami od dlouhodobého průměru liší pouhými 0,555 °C. Co se týká sráţek, tak za rok 2013 spadlo o 62,13 mm sráţek méně neţ oproti dlouhodobému průměru. Velký deficit sráţek byl v červenci, kdy spadlo pouhých 0,8 mm sráţek. Sráţkově nadprůměrné byly měsíce červen a září (51,4; 25,47). Naopak velký deficit sráţek pocítil červenec s – 77,46 mm. Rok 2014 byl z hlediska teplot v průměru vyšší o 2,194 °C v porovnání s dlouhodobým průměrem. Sráţkově jde o rok podprůměrný, jelikoţ spadlo o méně jak 108,93 mm na rozdíl od dlouhodobého průměru.

4.4 Použité metody Vzorky chmelových hlávek byly podrobeny mechanickému rozboru podle metodik uvedených v učebním textu HERTEL A KOL. (1990). Podle těchto metodik se u chmelových hlávek ve vzorcích stanovily: 

hmotnost 100 hlávek



procentický podíl vřetének



průměrná délka vřeténka



těţkost chmele



hustota vřeténka

KROFTA (2008) uvádí, ţe tyto parametry se zjišťují hlavně u novošlechtěných odrůd chmele. Další rozbory hlávek byly provedeny podle metodik, které byly vydány Chmelařským institutem (2008). Tyto metody zahrnovaly stanovení cizích a chmelových příměsí, stanovení vlhkosti a stanovení obsahu pecek. Všechny tyto metody slouţí k posouzení kvality chmele. 4.4.1 Mechanický rozbor Při mechanickém rozboru se zjišťuje hmotnost 100 hlávek, procentický podíl vřetének na hmotnosti hlávek, průměrná délka vřeténka, těţkost chmele, hustota vřeténka. Hmotnost 100 hlávek bez stopek a listenů se u ţateckých chmelů pohybuje v rozmezí 9 – 15 g. Záleţí na velikosti hlávek a jejich hustotě, stupni vyzrálosti a jemnosti hlávky.

32

Procentický podíl vřetének na hmotnosti hlávek je charakteristický pro chmel různých oblastí. V Ţatecké oblasti 7,8 %, v Úštěcké oblasti 9,6 % a v Tršické oblasti 11,2 %. Procento vřetének se vypočítá za pomocí následujícího vzorce. Podle procentického zastoupení vřetének se chmel dělí na typy, které jsou uvedeny v tab. 6.

Tab. 6 Typ chmele podle procentického podílu vřetének na hmotnosti hlávek % VŘETÉNEK TYP CHMELE 8-10 %

Jemný

10-12 %

Středně jemný

Nad 12 %

Hrubý

Průměrná délka vřeténka se stanoví přímým měřením jednotlivých vřetének (obr. 10), kdy celkový součet dělíme počtem měřených vřetének a vyjádříme v milimetrech. Těţkost chmele, tedy průměrná hmotnost hlávek, vyjadřuje poměr hmotnosti hlávky k 100 mm délky vřeténka. K výpočtu slouţí tento vzorec:

Hustota vřeténka udává, kolik článků připadá na 100 mm délky. Čím je hustota vyšší, tím je větší počet listenů a tedy i lupulinu. Díky tomuto ukazateli lze i usuzovat jemnost. Hustota se počítá podle následujícího vzorce.

33

Postup: Z průměrného vzorku odpočítáme 100 hlávek, které zbavíme stopek, větévek a zbytků listenů. Poté je zváţíme s přesností 0,01 g na technických váhách. Hlávky rozdrobíme a oddělíme vřeténka. Vřeténko zváţíme, stanovíme průměrnou délku vřeténka a průměrný počet článečků. Nakonec provedeme výpočty. 4.4.2 Stanovení cizích a chmelových příměsí podle metody ČSN 46 2520-4 a metody ČSN 46 2520-5 Ve chmelu se cizí příměsi běţně nevyskytují oproti biologickým příměsím, kdy v nekvalitně očesaném chmelu můţe být 5 i více procent. Většinou chmele obsahují chmelové příměsi v mnoţství do 3 %. (KROFTA, 2008) Podstata zkoušky Ručním vytříděním (obr. 11) oddělíme ze vzorku cizí příměsi (zbytky drátků, kameny, provázky apod.) a chmelové příměsi (listy, řapíky listů, všechny větší části chmelové révy). Hmotnostní podíl vyjádříme v původním mnoţství zkoumaného vzorku v procentech. Laboratorní zařízení 

Plastová miska



Analytické váhy s přesností 0,1 g



Pinzeta



Měřítko s dělením na 1 mm

Pracovní postup Nejprve si naváţíme vzorek chmele o 100g. Poté odstraníme cizí příměsi a vzorek převáţíme. Poté vzorek rozprostřeme na modrý papír a pinzetou vybereme chmelové příměsi a části stopek delší neţ 25 mm. Nakonec chmelové příměsi zváţíme a stanovíme jejich hmotnostní podíl.

34

Výpočet Obsah cizích příměsí se vypočte dle vztahu /1/. CP [% hmot. ] = 100.m2/m1

/1/

CP = obsah cizích příměsí ve chmelu [% hmot. ] m2 = hmotnost cizích příměsí ve vzorku [g] m1= hmotnost původního vzorku [g] Obsah biologických příměsí se vypočte dle vztahu /2/. BP [% hmot. ] = 100.m3/m4

/2/

BP = hmotnost biologických příměsí ve chmelu [% hmot. ] m3 = hmotnost biologických příměsí ve vzorku [g] m4 = hmotnost vzorku [g] po odstranění cizích příměsí 4.4.3 Stanovení vlhkosti chmele podle metody ČSN 46 2520-3 Stanovení vlhkosti chmele patří mezi základní analytické parametry chmele. Při vyšším obsahu vody (nad 15 %) se chmel znehodnocuje zapařením, při nízkém obsahu chmele (pod 6 %) se zase chmelová hlávka stává křehkou a snadno se při manipulaci rozpadá. Optimální vlhkost usušeného chmele má být 10 – 11 % hm. (KROFTA, 2008) Podstata zkoušky Vlhkost (obsah vody ve chmelu) stanovíme sušením určitého mnoţství mletého chmele v sušárně. Vlhkost vzorku stanovíme z rozdílů hmotností vzorků před a po sušení. Laboratorní zařízení 

Mlýnek na chmel






Elektrická sušárna s termostatem a nuceným oběhem vzduchu



Exsikátor se silikagelem



Hliníková miska o průměru 5 – 7 cm a výšce 3 cm s dobře přiléhajícím víčkem 35

Pracovní postup 5-10 gramů odváţeného chmele vloţíme do hliníkové misky. Tu pak vloţíme (bez víčka) do vytemperované sušárny na 105°C. Po usušení vzorky uzavřeme a vloţíme do exsikátoru (obr. 12). Po vychladnutí zváţíme. Výpočet Vlhkost vypočteme dle vztahu /3/. W [% hmot.] = 100.( m2- m1)/ m1

/3/

W = vlhkost chmele v % hm. m1 = hmotnost vzorku před usušením [g] m2 = hmotnost vzorku chmele po usušení [g] 4.4.4 Stanovení obsahu semen podle metody ČSN 46 2520-10 Semena (obr. 13) se v chmelových hlávkách objevují, pokud dojde k opylení. Tento jev je však neţádoucí, jelikoţ semena obsahují lipidické látky, které zhoršují senzorické vlastnosti piva. (KROFTA, 2008) Podstata zkoušky Stanovíme hmotnostní podíl semen ze vzorku hodnoceného chmele. Laboratorní zařízení 

Laboratorní sušárna






Pinzeta

Pracovní postup Sušárnu zahřejeme na teplotu 115 °C. Naváţíme si 100 g vzorku, který vloţíme do kovové schránky na 2 hodiny do sušárny. Poté co se odstraní lepivý charakter chmelových pryskyřic, tak se usušený chmel zabalí do látky a silně se s ním tře, aby se oddělila chmelová semena. Pro oddělení chmele od pecek pouţijeme síto o velikosti otvorů 1 mm. Zbylá vřeténka a ostatní částečky také oddělíme od semen

36

(například pomocí nakloněné roviny, pokryté smirkovým papírem). Semena zváţíme a stanovíme hmotnostní podíl v původním vzorku. Výpočet Obsah semen vypočteme ze vztahu /4/. S [% hmot. ] = 100.m2/m1

/4/

S = obsah semen ve chmelu [% hmot.] m2 = hmotnost semen ve vzorku [g] m1 = hmotnost původního vzorku [g]

4.5 Zpracování výsledků Pro vyhodnocení výsledků byl pouţit statistický program StatSoft, Inc. (2011) STATISTICA (data analysis software system), version 10. www.statsoft.com. Výsledky byly vyhodnoceny jedno a vícefaktorovou analýzou variance s následným testováním rozdílů průměrných hodnot LSD testem (Fisherůf LSD test). Hodnoty, které byly vyjádřeny v procentech, byly před hodnocení analýzou variance transformovány úhlovou transformací (x' = arsin √x).

37

5

VÝSLEDKY

Tab. 7 Analýza variance pro hodnoty mechanického rozboru chmelových hlávek Zdroj proměnd.f. livosti

Hmotnost 100 hlávek [g]

Podíl vře- Délka vřetének [%] ténka [mm]

Těžkost chmele -1 [g.mm ]

Hustota vřeténka [počet článků na 100 mm délky]

MS Odrůda

3

39,10**

6,50

45,13***

0,04

2,47***

Chyba

8

6,60

3,45

2,69

0,03

0,17

Pozn.: * - p ≤ 0,05; ** - p ≤ 0,01; *** - p ≤ 0,001

Vliv odrůdy byl zjištěn velmi vysoce významný na délku a hustotu vřeténka. Odrůda také vysoce významně ovlivnila hmotnost 100 hlávek (tab. 7). Výsledky mechanického rozboru chmelových hlávek, které byly provedeny u vzorků získaných ze sklizně z roku 2013, jsou uvedeny v tab. 8. Tab. 8 Průměrné hodnoty mechanického rozboru chmelových hlávek z roku 2013 Odrůda Premiant Sládek ŽPČ - M ŽPČ - ST

Hmotnost 100 hlávek [g] 17,53 bc 13,13 ab 11,53 a 19,20 c

Podíl vřetének [%] 9,71 a 11,32 a 11,49 a 8,37 a

Délka vřeténka [mm]

Těžkost chmele -1 [g.mm ]


24,07 c 15,69 a

0,73 a 0,85 a

4,32 a 6,31 b

16,16 a 19,70 b

0,98 a 0,72 a

5,81 b 4,82 a

Pozn.: Průměrné hodnoty označené odlišnými písmeny ve sloupcích se od sebe statisticky významně liší při P=0,05

38

Průměrná hmotnost 100 hlávek sledovaných odrůd chmele z roku sklizně 2013 26 Hmotnost 100 hlávek [g]

24 22 20

19,20 17,53

18 16

13,13

14 11,53

12 10 8 6

ŽPČ - ST

ŽPČ - M

Premiant

Sládek

Odrůda

Graf 3 Průměrná hmotnost 100 hlávek sledovaných odrůd chmele z roku sklizně 2013 Nejvyšší hmotnost 100 hlávek byla zjištěna ve vzorcích odrůdy ŢPČ - ST (19,20 g), která se však statisticky významně nelišila od vzorků odrůdy Premiant (17,53 g), (tab. 7, graf 3). Oproti tomu nejniţší hmotnost byla zjištěna ve vzorcích odrůdy ŢPČ - M (11,53 g), (tab. 8, graf 3).

Podíl vřetének ve vzorcích chmelových hlávek z roku sklizně 2013

15 14 Podíl vřetének [%]

13 11,49

12

11,32

11 9,71

10 9

8,37

8 7 6 5

ŽPČ - ST

ŽPČ - M

Premiant

Sládek

Odrůda

Graf 4 Podíl vřetének ve vzorcích chmelových hlávek z roku sklizně 2013

39

V podílu vřetének nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. Avšak nejvyšší podíl byl zjištěn ve vzorcích odrůdy ŢPČ - M (11,49 %), oproti tomu nejniţší podíl byl zjištěn ve vzorcích ŢPČ - ST (8,37 %), (tab. 8, graf 4).

Průměrná délka vřeténka ve vzorcích sledovaných odrůd chmele z roku sklizně 2013 28

Délka vřeténka [mm]

26 24,07

24 22 20

19,70

18 16,16

15,69

16 14 12

ŽPČ - ST

ŽPČ - M

Premiant

Sládek

Odrůda

Graf 5 Průměrná délka vřeténka ve vzorcích sledovaných odrůd chmele z roku sklizně 2013 Průměrně nejdelší vřeténka byla zjištěna ve vzorcích odrůdy Premiant (24,07 mm), oproti tomu nejkratší vřeténka byla ve vzorcích odrůdy Sládek (15,69 mm), které se však statisticky významně nelišila od vzorků odrůdy ŢPČ-M (16,16 mm), (tab. 7, graf 5).

40

Těžkost chmele [g.mm-1]

Průměrná těžkost chmele sledovaných odrůd chmele z roku sklizně 2013 1,3

1,2 1,1 1,0

0,98

0,9

0,85

0,8

0,72

0,73

ŽPČ - M

Premiant

0,7 0,6 0,5 0,4

ŽPČ - ST

Sládek

Odrůda

Graf 6 Průměrná těžkost chmele sledovaných odrůd chmele z roku sklizně 2013 Podobně jako v podílu vřetének, nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly ve vzorcích ani ve sledovaných zkouškách na těţkost chmele (tab. 7, graf 6).


Průměrná hustota vřeténka ve vzorcích sledovaných odrůd chmele z roku sklizně 2013 7,5

7,0 6,31

6,5 5,81

6,0 5,5 5,0

4,8167 4,32

4,5 4,0 3,5 3,0

ŽPČ - ST

ŽPČ - M

Premiant

Sládek

Odrůda

Graf 7 Průměrná hustota vřeténka ve vzorcích sledovaných odrůd chmele z roku sklizně 2013

41

Hustota vřeténka byla zjištěna nejvyšší ve vzorcích odrůdy Sládek (6,32 článku na 100 mm délky), tyto vzorky se však statisticky významně nelišily od vzorků odrůdy ŢPČ-M (5,81 článků na 100 mm délky), (tab. 7, graf 7). Dále podle platné metodiky byl stanoven obsah příměsí ve vzorcích ze sklizně roku 2013 a 2014, který je uveden v tab. 9 Tab. 9 Obsah cizích a chmelových příměsí ve vzorcích Odrůda

Rok

Premiant Sládek ŽPČ - M

2013

ŽPČ - ST Premiant Sládek ŽPČ - M

2014

ŽPČ - ST

Cizí příměsi [%]

Biologické příměsi [%]

2,49 b 0,00 a

3,92 g 0,30 b

0,00 a 0,00 a

0,81 c 0,03 a

0,00 a 0,00 a

3,59 d 3,71 e

0,00 a 0,00 a

3,95 g 3,84 f


Obsah biologických příměsí u sledovaných odrůd byl kromě odrůdy Premiant vyšší v roce 2014. Nejméně biologických příměsí v průměru obsahoval ŢPČ – ST a to 1,96 %. Cizí příměsi byly zjištěny pouze v roce 2013 a to u odrůdy Premiant s 2,59 %. Dále byla stanovena vlhkost šištic podle metodiky ČSN 46 2520-3. Z hodnocených vzorků šištic byly odebrány dělícími metodami vzorky a u nich stanovena vlhkost (tab. 11). Tab. 10 Analýza variance pro obsah vlhkosti ve vzorcích chmelových hlávek vybraných odrůd v letech 2013 a 2014 Zdroj proměnlivosti

Vlhkost [% hm.]

d.f.

MS

Odrůda

3

1,550***

Rok

1

90,601***

Odrůda*Rok

3

1,526***

Chyba

32

0,072

Pozn.: * - p ≤ 0,05; ** - p ≤ 0,01; *** - p ≤ 0,001

42

Vlhkost

chmele

byla

velmi

vysoce

významně

ovlivněna

odrůdou,

rokem,

ale i vzájemnou interakci sledovaných faktorů (tab. 10). Tab. 11 Variabilita vlhkosti chmele vybraných odrůd ve sledovaných letech 2013 a 2014 Odrůda

Sušina [% hm.]

Rok

5,92 b 5,44 a

Premiant Sládek ŽPČ-M

2013

5,92 b 6,16 b

ŽPČ-ST

9,16 d 9,12 d

Premiant Sládek ŽPČ-M

2014

7,80 c 9,40 d

ŽPČ-ST


Nejvyšší vlhkost ve vzorcích byla zjištěna v roce 2014 u odrůdy ŢPČ-ST (9,40 %), tato hodnota se však statisticky významně nelišila od vzorků ze stejného roku sklizně odrůdy Premiant (9,16 %) a Sládek (9,12 %). Nejniţší vlhkost chmele byla zjištěna ve vzorcích z roku sklizně 2013 odrůdy Sládek (5,44 %), (tab. 11, graf 8).

SUŠINA

Variabilita vlhkosti chmele vybraných odrůd ve sledovaných letech 2013 a 2014 ROK 2013 ROK 2014 9,4 9,5 9,16 9,12 9,0 8,5 7,8 8,0 7,5 7,0 6,16 5,92 6,5 5,92 5,44 6,0 5,5 5,0 SLÁDEK PREMIANT ŽPČ-M ŽPČ-ST Odrůda

Graf 8 Variabilita vlhkosti chmele vybraných odrůd ve sledovaných letech 2013 a 2014

43

Pro stanovení počtu semen ve chmelových hlávkách je podle metodiky nutné hlávky vysušit k čemuţ byl pouţit postup uvedený v metodice. Výsledky procentického podílu semen ve vzorcích sledovaných odrůd jsou uvedeny v tab. 13. Tab. 12 Analýza variance pro vliv odrůdy a roku na obsah semen v chmelových hlávkách Zdroj proměnlivosti

Obsah semen [% z hmotnosti]

d.f.

MS

Odrůda

3

10,18***

Rok

1

17,04***

Odrůda*Rok

3

3,56***

Chyba

8

0,00

Pozn.: * - p ≤ 0,05; ** - p ≤ 0,01; *** - p ≤ 0,001

Z analýzy variance (tab. 12) vyplývá statisticky velmi vysoce významný vliv odrůdy na obsah semen v chmelových hlávkách, coţ je velmi neţádoucí. Stejně tak byly zjištěny statisticky velmi vysoce významné rozdíly ve sledovaných letech 2013 a 2014. Velmi vysoce významně ovlivňovala obsah semen i vzájemná interakce sledovaných faktorů. Tab. 13 Procentický podíl semen ve vzorcích sledovaných odrůd v letech 2013 a 2014 Odrůda

Rok

Obsah semen [% z hmotnosti] 5,14 h 4,72 g

Premiant Sládek ŽPČ - M

2013

ŽPČ - ST

0,55 c 0,71 e

Premiant

1,91 f

Sládek ŽPČ - M

0,61 d

2014

0,07 a

ŽPČ - ST

0,28 b


V roce 2013 byl v průměru obsah semen v chmelových hlávkách vyšší a to především u odrůdy Premiant (5,14 %), tyto hodnoty se statisticky významně lišily od vzorků odrůdy Sládek, kde byl podíl obsahu semen také vysoký (4,72 %). Ve vzorcích odrůdy Premiant byl vysoký podíl obsahu semen v chmelových hlávkách v obou letech 2013, 2014. Nejniţší podíl semen byl zjištěn ve vzorcích odrůdy ŢPČ a statisticky významně nejniţší v roce 2014 ve vzorcích odrůd ŢPČ - M (0,07 %), (tab. 13). 44

6

DISKUZE Základní kvalitativní parametry chmele určeného ke komerčnímu zpracování

stanovuje Trţní řád chmele. Tyto ukazatele jsou nastaveny tak, aby byl dodáván pouze chmel dobré kvality, plně konkurenceschopný na náročných trzích. Hlávky, jeţ nesplňují kvalitativní parametry, jsou povaţovány za „nestandard“ a vykoupeny za smluvní cenu na základě dohody prodávajícího a kupujícího (KROFTA, 2008). V práci hodnotíme u odrůd tvar hlávek, který je zastoupen hmotností 100 hlávek, procentickým podílem vřetének, délkou vřetének, těţkostí chmele a hustotou vřeténka. Dle HERTLA A KOL. (1990) se má hmotnost 100 hlávek bez stopek a listenů pohybovat v rozmezí 9 - 15g. Tohoto výsledku ve sledovaných letech dosáhly pouze odrůdy ŢPČ – M a Sládek. Vyšší hodnoty u zbylých odrůd mohou být ovlivněny v závislosti na velikosti, hustotě hlávek, stupni vyzrálosti a jemnosti hlávek. NESVADBA (2012) zase uvádí, ţe hmotnost 100 hlávek se pohybuje u odrůd takto: ŢPČ 13 - 17 g, Premiant 18 - 25 g, Sládek 16 - 22 g. Při tomto rozdělení však naše vzorky nelze zařadit, jelikoţ ţádná odrůda nesplňuje kritéria. Procentický podíl vřetének na hmotnosti hlávek by měl být v Tršické chmelařské oblasti okolo 11,2 % (HERTEL A KOL., 1990). Všechny odrůdy se více či méně okolo této hodnoty pohybují. Podle tohoto údaje také určujeme typ chmele. Odrůdy ŢPČ – ST a Premiant podle dosaţených výsledků jsou jemné chmele, ŢPČ – M a Sládek jsou středně jemné chmele. Podle NESVADBY (2013) naopak můţeme zhodnotit výsledky následovně: Odrůda ŢPČ – M má nízké zastoupení vřetének, Premiant má střední zastoupení vřetének a odrůdy ŢPČ – ST a Sládek mají velmi vysoké zastoupení vřetének. NESVADBA (2012) představuje rozdělení odrůd podle délky vřeténka takto: ŢPČ 12 – 16 mm, Premiant 17 – 20 mm, Sládek 16 – 19 mm. Sledované vzorky však tyto kritéria nesplňují. Těţkost chmele vyjadřuje, kolik by váţila hlávka s vřeténkem dlouhým 100 mm (NESVADBA, 2013). Z výsledků usuzujeme, ţe odrůda nemá statisticky významný podíl na těţkost chmele. Stejně jako u předchozího ukazatele odrůda nemá vliv na hustotu vřeténka. Z našich výsledků však můţeme usoudit, ţe odrůda Sládek má největší předpoklad pro tvorbu lupulinu, jelikoţ má nejlépe anatomicky uzpůsobenou hlávku pro tvorbu listenů oproti zbylým odrůdám. 45

V praxi se nejčastěji k hodnocení chmele pouţívají zkoušky pro stanovení obsahu cizích a biologických příměsí, obsah semen a rozplevení hlávek (KROFTA, 2008). Pro účely bakalářské práce byly vybrány zkoušky pro stanovení cizích a biologických příměsí, obsah semen a dále stanovení vlhkosti chmele. KROFTA (2008) uvádí, ţe biologické příměsi se objevují v nekvalitně očesaném chmelu v 5 i více procentech. Dodává však, ţe většina chmelů obsahuje tyto příměsi do 3 %. Všechny zkoušené vzorky odrůd obsah biologických příměsí splňovaly. Do hranice 3 % se vešly odrůdy ŢPČ – ST, ŢPČ – M a Sládek. Tento kvalitativní parametr se dle KROFTY, KLAPALA, BRYNDY (2014) u nakupovaného chmele dlouhodobě zlepšuje. Cizí příměsi byly zjištěny pouze u odrůdy Premiant v roce 2013, přičemţ vysoká hmotnost byla zapříčiněna přítomností většího mnoţství půdy v jednom z dílčích vzorků. Podle KROFTY (2008) se cizí příměsi běţně ve chmelu nevyskytují. Vlhkost vzorkovaného chmele byla velmi ovlivněna odrůdou a rokem, ale i vzájemnou interakcí sledovaných faktorů. Zkoušky stanovení vlhkosti chmele byly měřeny v letech 2013 a 2014 v rozdílných měsících, přičemţ skladovací podmínky daných vzorků chmele nebyly shodné. Proto je nutné skladovací podmínky udrţovat stálé. V bakalářské práci bylo zjištěno, ţe odrůda chmele má významný vliv na obsah semen v chmelových hlávkách. Rozdíly ve sledovaných letech mohli být způsobeny nedostatečnou kontrolou okolí chmelnic, kde se mohli objevit divoce rostoucí samčí rostliny. Samčí rostliny se podle HASÍKA (2013) musí ničit, aby nedošlo k opylení samičích hlávek a následnému zhoršení jejich kvality. SZV (2013) nás seznamuje s minimálními obchodními poţadavky na chmelové hlávky, kdy maximální přípustný obsah semen má být do 2 %. Z tohoto můţeme usoudit, ţe lze obchodovat se všemi zkoušenými odrůdami, kromě odrůdy Premiant a Sládek z let 2013, které tyto poţadavky nesplňovaly.

46

7

ZÁVĚR Cílem práce bylo zhodnotit kvalitu chmele v Tršické chmelařské oblasti. K tomuto

nám poslouţily vybrané kvalitativní parametry chmele, které byly vztaţeny na chmel ze zemědělského podniku AGRAS Ţelátovice. Předmětem hodnocení byly odrůdy ŢPČ – ST, ŢPČ – M, Premiant a Sládek, jejichţ vzorky byly odebrány ze sklizně 2013 a 2014. Pro praktické hodnocení chmele byly zvoleny základní metody mechanických zkoušek chmele a metoda stanovení vlhkosti. Konkrétně se u jednotlivých odrůd stanovovala hmotnost 100 hlávek, procentické zastoupení vřetének, délka vřetének, těţkost chmele, hustota vřeténka. Dále byl sledován obsah cizích a chmelových příměsí, obsah semen chmele. Z výsledků zkoušek vyplývá, ţe odrůda má vliv na délku, hustotu vřeténka a také na hmotnost 100 hlávek. O jednotlivých odrůdách lze říci: 1. Odrůda ŢPČ – ST měla ve sledovaných vzorcích nejvyšší hmotnost 100 hlávek, i kdyţ se statisticky významně neliší od odrůdy Premiant. 2. Odrůda ŢPČ – M měla ve sledovaných vzorcích nejniţší hmotnost 100 hlávek. Také měla nejvyšší procentický podíl vřetének, který se však statisticky významně nelišil od jiných odrůd. 3. Odrůda Premiant měla ve sledovaných vzorcích průměrně nejdelší vřeténka, coţ neodpovídá přesně uvedenému rozmezí v literatuře, avšak to odpovídá tomu, ţe oproti dalším sledovaným odrůdám dosahuje větších hodnot. 4. Odrůda Sládek měla ve sledovaných vzorcích nejvíce článků na 100 mm délky, tedy hustotu vřeténka. A můţe tak vytvořit více lupulinu. Co se týká obsahu biologických a cizích příměsí tak zjištěné výsledky neodpovídají dlouhodobému sledovanému trendu postupného zlepšování tohoto kvalitativního parametru. Zkoušky vlhkosti chmele záměrně provedené se vzorky nesprávně skladovanými a v různých měsících hodnoceny. Nám demonstrují nutnost dodrţovat skladovací podmínky chmele, to znamená uskladnit jej ve správných obalech (ţoky, baloty, hranoly) v temné místnosti při 0 °C. Z provedených zkoušek na obsah semen lze vyvodit nutnost kaţdoročních kontrol okolních pozemků chmelnic na výskyt samčích rostlin.

47

Obecně kvalita chmele odebraných vzorků neodpovídala vţdy předepsaným parametrům v literatuře. Pěstitel chmel prodal, avšak s největší pravděpodobností dostal sráţky za horší kvalitu chmele. Nejdůleţitějším kvalitativním parametrem pro hodnocení kvality je konduktometrická hodnota chmele neboli obsah alfa – hořkých kyselin. Tento parametr se však v bakalářské práci nesledoval.

48

8

PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY

8.1 Knižní zdroje 1) BASAŘOVÁ G. a kol., 2011: České pivo. 3. Vyd. Praha 1: Havlíček Brain Team, Praha, 309 s. ISBN 978-80-87109-25-0. 2) BASAŘOVÁ, G., 2010: Pivovarnictví: teorie a praxe výroby piva. VŠCHT, Praha, 863 s. ISBN 978-80-7080-734-7. 3) BUZÁSSYOVÁ K., JAROŠOVÁ A., 2006: Slovník súčasného slovenského jazyka: A-G. Veda, Bratislava, 1134 s. ISBN 80-22409324. 4) ČEPIČKA J., 2008: Chmel, s. 276-284. In: PRUGAR, J. a kol., Kvalita rostlinných produktů na prahu 3. tisíciletí. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., Praha, 327 s. ISBN 978-80-86576-28-2. 5) ČEPIČKA J., DOSTÁLEK P., 2002: Uplatnění jemných aromatických chmelů při výrobě piva, s. 33-36. In: Pěstování a uplatnění Žateckého poloraného červeňáku: sborník přednášek ze semináře konaného dne 14. 2. 2002. Chmelařský institut, Ţatec, 2002, 51 s. ISBN 80-903057-1-7. 6) FARAGÓ J., ÜRGEROVÁ E., 2013: Chmel´ obyčajný – nové pohl´ady na tradičnú plodinu. Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave, Fakulta prírodných vied, Trnava, 183 s. ISBN 978-80-8105-518-8. 7) FERENCOVÁ M., 2013: České pivovarství a sladařství v roce 2012, s. 8-9. In: KOVAŘÍK M., Český chmel 2013. Ministerstvo zemědělství České republiky ve spolupráci se Svazem pěstitelů chmele České republiky, Praha, 52 s. ISBN 978-80-7434-051-2. 8) FRIC V. a kol., 2008: Chmelařství a pivovarnictví na Žatecku. Digon, Louny, 140 s. ISBN 978-80-87019-11-5.

49

9) FRIC V., LINHART J., 1997: Sláva českému chmelu. Agros Bohemia, Ţatec, 32 s.

10) GENT, DH. a kol., 2014: Crop damage caused by powdery mildew on hop and its relationship to late season management, Plant pathology. 3nd ed., Wiley-blackwell, USA, 63 s. ISSN: 0032-0862. 11) HASÍK T., 2013: Svět piva a piva světa. Grada publishing, Praha, 128 s. ISBN 978-80-247-4648-7. 12) HEJNÁK V., HNILIČKOVÁ H., HNILIČKA F., 2003: Studium fyziologických charakteristik ozdravených a neozdravených rostlin chmele, s. 4-12. In: Žatecký poloraný červeňák a hybridní odrůdy chmele: sborník přednášek ze semináře konaného dne 19. 2. 2003. Chmelařský institut, Ţatec, 39 s., ISBN 80-903057-6-8. 13) HERTEL F. a kol., 1990: Rostlinná výroba (praktikum). Vysoká škola Zemědělská v Brně, Brno, 212 s. 14) HNILIČKA F., HNILIČKOVÁ H., HEJNÁK V., 2002: Studium fyziologických charakteristik u ozdraveného a neozdraveného chmele, s. 12-16. In: Pěstování a uplatnění Žateckého poloraného červeňáku: sborník přednášek ze semináře konaného dne 14. 2. 2002. Chmelařský institut, Ţatec, 2002, 51 s., ISBN 80-903057-1-7. 15) CHLÁDEK L., 2007: Pivovarnictví. Grada publishing a.s., Praha, 207 s. ISBN: 978-80-247-1616-9. 16) KLAPAL I., 2003: Výsledky sklizně 2002 v Tršické oblasti, s. 35-39. In: Žatecký poloraný červeňák a hybridní odrůdy chmele: sborník přednášek ze semináře konaného dne 19. 2. 2003. Chmelařský institut, Ţatec, 39 s. ISBN 80-903057-6-8. 17) KOLEKTIV, 2013: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 68 s. ISBN 978-80-7434-133-5.

50

18) KOLEKTIV, 2012: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 61 s. ISBN 978-80-7434-047-5. 19) KOLEKTIV, 2009: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 65 s. ISBN 978-80-7084-795-4. 20) KOPECKÝ J. a kol., 2008: Pěstování hybridních odrůd chmele v podmínkách chmelařských

oblastí

ČR.

Chmelařský

institut,

Ţatec,

48

s.

ISBN 978-80-86836-24-9. 21) KOPECKÝ J. a kol., 2008: Zakládání chmelnic hybridními odrůdami. Chmelařský institut, Ţatec, 31 s. ISBN 978-80-86836-30-0. 22) KOPECKÝ, Jiří. Základní agrotechnika hybridních odrůd chmele, s. 31-34. In: SVOBODA P.: Žatecký poloraný červeňák a NČO: sborník přednášek ze semináře konaného dne 10. 3. 2005. Chmelařský institut, Ţatec, 48 s. ISBN 80-86836-06-1. 23) KOVAŘÍK M., 2013: Vývoj a zásadní období českého chmelařství, s. 4. In: KOVAŘÍK M., Český chmel 2013. Ministerstvo zemědělství, Praha, 52 s. ISBN 978-80-7434-051-2. 24) KOZLOVSKÝ P., 2002: Hodnocení pěstování hybridních odrůd chmele ve Steklíku, s. 41. In: Problematika pěstování hybridních odrůd (Sládek, Premiant, Agnus): sborník přednášek ze semináře konaného dne 25. 2. 2002. Chmelařský institut, Ţatec, 51 s. ISBN 80-903057-2-5. 25) KROFTA K., 2002: Změny chemického sloţení českých odrůd chmele v průběhu stárnutí, s. 31-37. In: Problematika pěstování hybridních odrůd (Sládek, Premiant, Agnus): sborník přednášek ze semináře konaného dne 25. 2. 2002. Chmelařský institut, Ţatec, 51 s. ISBN 80-903057-2-5. 26) KROFTA K., 2008: Hodnocení kvality chmele. Chmelařský institut, Ţatec, 50 s. ISBN 978-80-86836-84-3. 51

27) KROFTA K., PATZAK J., NESVADBA V. a kol., 2013: VITAL – The Czech Hop Hybrid Variety – Part I, Fermentation industry. Research institute of Brewing and Malting, Praha, 59 (1): 2-13. ISSN 0023-5830. 28) KROFTA K., KLAPAL I., BRYNDA M., 2014: Hodnocení kvalitativních ukazatelů českých chmelů ze sklizně 2013. Chmelařství. Svaz pěstitelů chmele ČR, Ţatec, 87 (1-2), s. 2-8.

29) MATSUI H. a kol., 2013: The Influence ofthe Age of a Hop Plant on theQualityof Hop

Aromas

in

Beer,

Acta

Horticulturae,

III.

International

Humulus

symposium, Belgium, s. 171 – 182 ISSN: 0567-7572. 30) MARTINCOVÁ O., 2004: Nová slova v češtině 2: slovník neologizmů. Academia, Praha, 568 s. ISBN 80-20011684. 31) MIKYŠKA A., 2005: Pivovarská kvalita a uplatnění českých chmelů, s. 43-45. In: SVOBODA P.: Žatecký poloraný červeňák a NČO: sborník přednášek ze semináře konaného dne 10. 3. 2005. Chmelařský institut, Ţatec, 48 s. ISBN 80-86836-06-1. 32) NESVADBA V., HENYCHOVÁ A., 2010: České odrůdy chmele, s. 18. In: KOVAŘÍK M. Český chmel 2010. Ministerstvo zemědělství České republiky, Praha, 31 s. ISBN 978-80-7084-933-0. 33) NESVADBA V., 2012: Atlas českých odrůd chmele. Chmelařský institut, Ţatec, 30 s. ISBN 978-80-87357-11-8. 34) NESVADBA V, 2006: Uplatnění českých odrůd v pivovarnictví, s. 2-7. In: ROSA Z.: Český chmel 2006. Ministerstvo zemědělství České republiky, Praha, 27 s. ISBN:80-7084-558-9. 35) NESVADBA V., 2012: České odrůdy chmele, s. 110 – 117. In: KOVAŘÍK M., Chmelařská ročenka. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, Praha, 318 s. ISBN 978-80-86576-45. 52

36) NESVADBA V., 2013: Jedenáct českých odrůd chmele, s. 138 – 146. In: KOVAŘÍK M., Chmelařská ročenka. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, Praha, 399 s. ISBN 978-80-86576-57-2.

37) NESVADBA V., KROFTA K., 2007: Use of Czech hop varieties. 28 s. In: ROSA, Z.: Czech hops 2007. Hop Research Institute, Ţatec, 28 s. ISBN 978-807084-652-0. 38) PETEROVÁ J., 2010: Ekonomika výroby a zpracování zemědělských produktů. Česká zemědělská univerzita, provozně ekonomická fakulta, Praha, 4. vyd., 251 s. ISBN 978-80-213-2053-6. 39) ROSA, Z.: Český chmel 2003, s. 45. In: PLUHÁČKOVÁ H., 2013: Studium obsahových látek chmele: obsah a složení silic a vybraných antioxidantů v chmelových šišticích. Disertační práce, Brno, 166 s. 40) RYBÁČEK V., 1980: Chmelařství. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 426 s. 41) SVOBODA P., 2005: Ozdravovací proces českého chmele, s. 46. In: SVOBODA P.: Žatecký poloraný červeňák a NČO: sborník přednášek ze semináře konaného dne 10. 3. 2005. Chmelařský institut, Ţatec, 48 s. ISBN 80-86836-06-1. 42) ŠNOBL J. a kol., 2004: Rostlinná výroba IV. (Chmel, len, konopí, využití biomasy k energetickým účelům). Česká zemědělská univerzita v Praze, Agronomická fakulta, katedra rostlinné výroby, Praha, 119 s. ISBN 80-213-1153-3. 43) ŠTRANC J., ŠTRANC P., ŠTRANC D., 2013: Zásady správné agrotechniky chmele a analýza příčin velkého úhynu chmele na jaře roku 2012. Kurent, České Budějovice, 34 s. ISBN 978-80-87111-39-0. 44) ŠTRANC P., ŠTRANC J., JURČÁK a kol., 2007: Výsadba chmele. Kurent, Praha, 72 s. ISBN 978-80-87111-02-4.

53

45) VENT L. a kol., 1963: Chmelařství: Organizace a technologie velkovýroby. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 413 s. 46) VENT L., 2002: Zelené zlato. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, Praha, 142 s. ISBN 80-86576-03-5. 47) VRZALOVÁ J., FRIC V., 1994: Rostlinná výroba –IV (přadné rostliny, chmel). Agronomická fakulta VŠZ, Praha, 80 s. ISBN 80-213-0155-4. 48) ZIMOLKA J. a kol., 2008: Speciální produkce rostlinná – rostlinná výroba: Polní a zahradní plodiny, základy pícninářství. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 2. vyd., 245 s. ISBN 978-80-7375-230-9.

54

8.2 Internetové zdroje 1) BARBORKA V., 2012: Sklizňové plochy chmelnic k 20. 8. 2012. [2015-02-12], Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/trvale-kultury/registrace/registracechmelnic/pokles-ploch-chmelnic-se-zmirnil.html

2) BARTH- HAAS GROUP, 2014: The barth report: Hops 2013/2014. Nuremberg: Joh. Barth&Sohn GmbH& Co KG., [2015-02-17], s. 2, Dostupné z: http://www.barthhaasgroup.com/images/pdfs/reports/2014/BarthReport_20132014.pdf 3) BOHEMIA HOP, 2014: Celková produkce chmele v ČR: 6 202 tun. [2015-02-10], Dostupné z: http://bohemiahop.cz/cz/component/content/article/39cestina/novinky/116-celkova-produkce-chmele-v-cr-6-202-tun 4) CZHOPS, 2014: Český chmel – tradice kvality. [2014-09-01], Dostupné z: http://www.czhops.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blo g&id=34&Itemid=55&lang=cs 5) HOP. Charakteristika odrůdy: Žatecký poloraný červeňák (jemně aromatická úroda). [cit. 2014-09-01], Dostupné z:http://www.hop.cz/pdf/zpc.pdf 6) KOVAŘÍK M., 2014: Čeští pěstitelé sklidili 5 330 tun chmele. [2014-10-28], Dostupné z: http://www.ceske-pivo.cz/cesti-pestitele-sklidili-5-330-tun-chmele-0 7) KOVAŘÍK M., 2014:Kladné saldo zahraničního obchodu s českým chmelem zůstává. [2015-02-17]. Dostupné z: http://www.czhops.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=174%3Ati skova-zprava-1142014&catid=1%3Aceske-aktuality&Itemid=2&lang=cs

55

8) KOVAŘÍK M., 2013: Sklizeň českého chmele v roce 2013. [2015-04-01], Dostupné z: http://www.czhops.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=163%3Ati skova-zprava-492013&catid=1%3Aceske-aktuality&Itemid=2&lang=cs

9) KOVAŘÍK M., 2014: Sklizeň českého chmele v roce 2014. [2015-02-10], Dostupné z: http://www.czhops.cz/images/stories/download/TZ_chmel_2014__Praha_s_AK_CR .pdf 10) KOVAŘÍK M., 2014: Úroda českého chmele ve výši 6 202 tun. [2015-02-10], Dostupné z: http://www.czhops.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=183%3Ati skova-zprava-11122014&catid=1%3Aceske-aktuality&Itemid=2&lang=cs

11) KRSEK

M.,

2010:

Červeňák.

[cit.

2014-09-02],

Dostupné

z:

http://www.rozhlas.cz/sever/severoceskeznacky/_zprava/854909 12) NESVADBA Z., 2013: Metodika zkoušek užitné hodnoty: chmel. [2014-04-21], Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/112409/Chmel2013.pdf

13) SIMON H. STEINER, HOPFEN, GmbH., 2014: Crop and Market Update & Hop Crop 2014 Estimate. [2015-02-17]. Dostupné z: http://hopsteiner.com/wpcontent/uploads/2014/08/2014-09_HM_Crop_Market_Update1.pdf

14) SMITH

D.,

2014:

2013

Hop

Report.

[2015-02-19].

Dostupné

z:

http://www.mbaa.com/publications/Documents/CommunicatorDocuments/2014/201 3WinterHopReport.pdf?Mobile=1&Source=%2Fpublications%2F_layouts%2Fmobi le%2Fview.aspx%3FList%3Da6c70789-8138-4bb0-b448154d24e4edef%26View%3Dc318ec9a-e997-4d9e-8efff8b5b96a0c65%26RootFolder%3D%252Fpublications%252FDocuments%252FCo mmunicatorDocuments%252F2014%26CurrentPage%3D1 56

15) SVAZ PĚSTITELŮ CHMELE ČESKÉ REPUBLIKY, 2012: Sklizeno 4 338 tun vysoce

kvalitního

českého

zeleného

zlata.

[2015-02-10],

Dostupné

z:

http://www.czhops.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=155%3Ati skova-zprava-17122012&catid=1%3Aceske-aktuality&Itemid=2&lang=cs 16) ÚKZÚZ, 2014: Sklizňové plochy chmelnic k 20. 8. 2014. [2015-02-10], Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/trvale-kultury/registrace/registracechmelnic/skliznove-plochy-chmelnic-k-20-8-2014.html 17) ÚKZÚZ, 2014: Věštník Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Ročník XIII, řada Národní odrůdový úřad, číslo S, 2014. Seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ke dni 15. června 2014. [2014-09-01], Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/247574/SO_NL_2014.pdf 18) ÚKZÚZ, 2015: Počet pěstitelů chmele v roce 2014. [2015-02-11], Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/ 19) ŢATECKÝ CHMEL, 2007: Žatecký chmel. [2015-09-10], Dostupné z: http://www.zateckychmel.eu/index_cz.html

57

9

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1 Chmelařské oblasti v České republice Obr. 2 Žatecká oblast Obr. 3 Úštěcká oblast Obr. 4 Tršická oblast Obr. 5 Ochranné známky Žateckého chmele Obr. 6 Strhávací zařízení na traktorech Zetor 7211 a Case IH 110U Obr. 7 Chmelové révy odstřihnuté 120-130 cm nad zemí Obr. 8 Traktor Zetor 7711 se speciálním návěsem určeným pro sklizeň chmele Obr. 9 Sklizeň chmele - část stacionárního česacího stroje Obr. 10 Měření délky vřeténka Obr. 11 Biologické příměsi chmele Obr. 12 Vzorky v exsikátoru Obr. 13 Chmelová semena

10 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Průměrné měsíční teploty vzduchu v Tršické chmelové oblasti v letech 2013-2014 a třicetiletý průměr Graf 2 Průměrné měsíční srážky v Tršické chmelové oblasti v letech 2013-2014 a třicetiletý průměr Graf 3 Průměrná hmotnost 100 hlávek sledovaných odrůd chmele z roku sklizně 2013 Graf 4 Podíl vřetének ve vzorcích chmelových hlávek z roku sklizně 2013 Graf 5 Průměrná délka vřeténka ve vzorcích sledovaných odrůd chmele z roku sklizně 2013 Graf 6 Průměrná těžkost chmele sledovaných odrůd chmele z roku sklizně 2013 Graf 7 Průměrná hustota vřeténka ve vzorcích sledovaných odrůd chmele z roku sklizně 2013 Graf 8 Variabilita vlhkost chmele vybraných odrůd ve sledovaných letech 2013 a 2014

58

11 SEZNAM TABULEK Tab. 1 Pěstování chmele v ČR 2005-2014 Tab. 2 Pěstování chmele ve světě 2005-2014 Tab. 3 Minimální obchodní požadavky na chmelové hlávky (příloha č. I nařízení Komise č. 1850/2006) Tab. 4 Průměr měsíčních teplot vzduchu v agrometeorologických letech 2013-2014 a třicetiletý průměr v Tršické chmelařské oblasti Tab. 5 Průměrné měsíční srážky v agrometeorologických letech 2013-2014 a třicetiletý průměr v Tršické chmelařské oblasti Tab. 6 Typ chmele podle procentického podílu vřetének na hmotnosti hlávek Tab. 7 Analýza variance pro hodnoty mechanického rozboru chmelových hlávek Tab. 8 Průměrné hodnoty mechanického rozboru chmelových hlávek z roku 2013 Tab. 9 Obsah cizích a chmelových příměsí ve vzorcích Tab. 10 Analýza variance pro obsah vlhkosti ve vzorcích chmelových hlávek vybraných odrůd v letech 2013 a 2014 Tab. 11 Variabilita vlhkosti chmele vybraných odrůd ve sledovaných letech 2013 a 2014 Tab. 12 Analýza variance pro vliv odrůdy a roku na obsah semen v chmelových hlávkách Tab. 13 Procentický podíl semen ve vzorcích sledovaných odrůd v letech 2013 a 2014

59

12 PŘÍLOHY

Obr. 6 Strhávací zařízení na traktorech Zetor 7211 a Case IH 110U (foto: Spáčilová, 2014)

Obr. 7 Chmelové rostliny odstřihnuté 120 - 130 cm nad zemí (foto: Spáčilová, 2014)

Obr. 8 Traktor Zetor 7711 se speciálním návěsem určeným pro sklizeň chmele (foto: Spáčilová, 2014)

Obr. 9 Sklizeň chmele – část stacionárního česacího stroje (foto: Spáčilová, 2014)

Obr. 10 Měření délky vřeténka (foto: Spáčilová, 2014)

Obr. 11 Biologické příměsi chmele (foto: Spáčilová, 2014)

Obr. 12: Vzorky v exsikátoru (foto: Spáčilová, 2014)

Obr. 13: Chmelová semena (foto: Spáčilová, 2014)

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE KRISTÝNA SPÁČILOVÁ

Recommend Documents