MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2012
VOJTĚCH VRABEC
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta
Vliv konstrukčních prvků vozovky na její bezpečnost Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Ing. Jiří Pospíšil, CSc.
Vojtěch Vrabec Brno 2012
Volná stránka pro zadání
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vliv konstrukčních prvků vozovky na její bezpečnost vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne …………………………………. podpis studenta ……………………..
PODĚKOVÁNÍ Děkuji panu Ing. Jiřímu Pospíšilovi CSc. za cenné rady při vypracovávání mé bakalářské práce na téma Vliv konstrukčních prvků vozovky na její bezpečnost. Dále děkuje svému otci za poskytnutou podporu a zázemí při studiu.
ABSTRAKT Tato práce s názvem Vliv konstrukčních prvků vozovky na její bezpečnost se zabývá problematikou úrovňových, průsečných křižovatek na silničních komunikacích. Cílem práce je ověřit funkčnost zvolené křižovatky v obci Kuřim a tím si osvojit základy navrhování křižovatek a rekonstrukce zastaralých pro budoucí praktické uplatnění. V přehledu literatury je sepsána teorie a související náležitosti k vytvoření návrhu úrovňové, průsečné křižovatky podle normy ČSN 73 6102. Kontrola vybrané křižovatky proběhla na jaře roku 2012 s výsledkem „vyhovuje“. Přes tuto skutečnost by se dala vylepšit z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu, které jsou popsány v kapitole Výsledky a diskuse.
Klíčová slova: křižovatka, výhledový trojúhelník, dopravní značení, intenzita dopravy
ABSTRACT This teasis is called Influence of the construction elements of the roadway on its safety and it deals with a problematic of level, transversal intersection on the roads. The aim of this work is to prove the functionality of a chosen crossroad in Kuřim, and learn the basics of designing new and reconstructing old intersactions. The teorie and related requirements about designing a level, transversal intersaction according to norm ČSN 73 6102 can be found in summary of literature. The control of the chosen crossing was made in spring of 2012 with a result of „satisfactory“. Despite this fact this crossroad could be improved in order to achiev higher safety and fluency of traffic as u can find in chapter Results and discusion.
Key words: crossroad, forward-looking triangle, traffic signs, intensity of traffic
Obsah 1
ÚVOD ..................................................................................................................... 11
2
CÍL PRÁCE ............................................................................................................ 12
3
KŘIŽOVATKY ...................................................................................................... 13 3.1
Hlavní pojmy dle ČSN 736102 ........................................................................ 13
3.2
Výchozí zásady pro návrh křižovatky .............................................................. 14
3.3
Dopravní hlediska ............................................................................................ 14
3.3.1
Charakteristika křižujících se pozemních komunikací ............................. 14
3.3.2
Nároky účastníků silničního provozu ....................................................... 15
3.3.3
Výhledové intenzity a úroveň kvality dopravy ......................................... 16
3.4
Bezpečnost provozu na křižovatkách pozemních komunikací ........................ 17
3.4.1
Přehlednost křižovatky se zajišťuje: ......................................................... 18
3.4.2
Organizace dopravy a její srozumitelnost ................................................. 18
3.5
Poloha křižovatky............................................................................................. 18
3.6
Vzájemné vzdálenosti křižovatek .................................................................... 20
3.6.1 3.7
Vzájemná vzdálenost křižovatek se měří: ................................................ 20
Prostorové uspořádání ...................................................................................... 21
3.7.1
Úrovňové křižovatky se navrhují z těchto důvodů: .................................. 21
3.8
Úhel křížení ...................................................................................................... 21
3.9
Soulad skutečné a psychologické přednosti v jízdě na úrovňových
křižovatkách ................................................................................................................ 22 3.9.1
Hlavní komunikace (ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb.) mají svým
uspořádáním zdůraznit přednost jízdy na této komunikaci. Vhodným opatřeními jsou:……………………………………………………………………………….22 3.9.2
Význam vedlejší komunikace (ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb.) se
potlačí a upozornění na připojování na komunikaci s předností v jízdě se zajistí především těmito opatřeními: ................................................................................. 23 3.10
Typy křižovatek a usměrnění dopravních proudů na křižovatkách .............. 24
4
3.10.1
Křižovatka je charakterizována ................................................................ 24
3.10.2
Volba vhodného typu a usměrnění křižovatky musí odpovídat zejména: 26
ZÁSADY PRO NÁVRH KŘIŽOVATKY ............................................................. 28 4.1.1
Navržená křižovatka musí vyhovovat ve vztahu k příslušnému druhu a
typu zejména těmto podmínkám: ............................................................................ 28 4.1.2
Uspořádání úrovňové křižovatky ovlivňuje způsob řízení dopravy: ........ 29
4.1.3
Uspořádání těchto typů závisí na: ............................................................. 30
4.1.4
Stupeň usměrnění zajišťuje na úrovňové křižovatce organizaci pohybu
(směru) dopravních proudů s cílem zajistit bezpečnost dopravy na křižovatkových plochách a zlepšit průjezdnost, zejména: ................................................................ 30 4.1.5 4.2
Uspořádání úrovňových křižovatek .......................................................... 31
Úrovňové křižovatky na silnicích .................................................................... 32
4.2.1
Všeobecně ................................................................................................. 32
4.2.2
Pro návrh úrovňových křižovatek na silnicích se uplatňují tyto všeobecné
požadavky: .............................................................................................................. 32 4.2.3
Návrhové rychlosti pro návrhové prvky ................................................... 33
4.2.4
Vhodné typy a stupeň usměrnění dopravy ................................................ 33
4.3
Návrhové prvky úrovňových křižovatek na silnicích ...................................... 34
4.3.1
Průběžné jízdní pruhy ............................................................................... 34
4.3.2
Přídatné pruhy ........................................................................................... 35
4.3.3
Nároží křižovatek na silnicích .................................................................. 36
4.3.4
Větve křižovatek na silnicích .................................................................... 37
4.3.5
Dopravní ostrůvky na úrovňových křižovatkách silnic s neomezeným
přístupem ................................................................................................................ 37 4.4
Úrovňové křižovatky na místních komunikacích ............................................ 38
4.4.1
Všeobecně ................................................................................................. 38
4.4.2
Návrh úrovňových křižovatek místních komunikací se řídí těmito
podmínkami: ........................................................................................................... 38
4.4.3
Místní podmínky jsou charakteristické: .................................................... 39
4.4.4
Návrhové rychlosti pro návrhové prvky: .................................................. 39
4.5
Vhodné typy a stupně usměrnění dopravy ....................................................... 40
4.5.1
Při návrhu úrovňové křižovatky na místních komunikacích se uplatňují
pravidla: .................................................................................................................. 40 4.6
Návrhové prvky úrovňových křižovatek na místních komunikacích .............. 41
4.6.1
Průběžné jízdní pruhy ............................................................................... 41
4.6.2
Řádící pruhy .............................................................................................. 41
4.6.3
Nároží křižovatek místních komunikací ................................................... 43
4.6.4
Větve křižovatky na místních komunikacích............................................ 43
4.6.5
Dopravní ostrůvky na úrovňových křižovatkách místních komunikací ... 44
4.6.6
Zklidňování dopravy na úrovňových křižovatkách .................................. 44
4.7
Průsečné křižovatky ......................................................................................... 45
4.7.1
Z hlediska usměrnění dopravních proudů se navrhují průsečné křižovatky:
…………………………………………………………………………………….45 4.8
Rozhled na úrovňové křižovatce ...................................................................... 49
4.8.1
Všeobecně ................................................................................................. 49
4.8.2
Rozhledová pole a rozhledové trojúhelníky ............................................. 51
4.8.3
Pro určení rozhledových trojúhelníků se uplatní tyto podmínky:............. 52
4.8.4
Pro určení požadovaného rozhledu na úrovňových křižovatkách jsou
rozhodující křižovatkové pohyby, které vyžadují největší rozhledové trojúhelníky (nejdelší vzdálenost rozhledu). Pro průsečné a stykové křižovatky jsou z hlediska zajištění rozhledu nejnáročnější tyto pohyby: ........................................................ 54 4.8.5
Na křižovatkách s předností v jízdě na hlavní komunikaci při uspořádání
B se zajistí rozhled podle obrázku 13b) a 14b) pro dvě základní dopravní situace: …………………………………………………………………………………….60 5
METODIKA - UČENÍ ROZHLEDOVÝCH TROJÚHELNÍKŮ A NÁSLEDNÁ
VOLBA DOPRAVNÍHO ZNAČENÍ ............................................................................. 65 6
Vlastní práce (Křižovatka Knínická-Zámecká-Křížkovského Kuřim) ................... 66
7
Výsledky a diskuze ................................................................................................. 71
8
Závěr ....................................................................................................................... 72
9
Použitá literatura ..................................................................................................... 73
10
Seznam obrázků ...................................................................................................... 74
11
Seznam tabulek ....................................................................................................... 76
1
ÚVOD Historický vývoj silniční dopravy, resp. výstavby věřených komunikací, je stejně
starý jako historie výstavby měst, kde prostory mezi domy sloužili k dopravě nákladu a přesunu obyvatel. Mezi první stavitele zpevněných cest mezi městy patří Egypt, Mezopotámie, Řím. Doprava po tehdejších cestách sloužila především dopravě vojsk, zásob, rozvoji obchodu a k udržení říše. V Českých zemích se výstavba komunikací začala rozvíjet v polovině 18. století za Marie Terezie, která po smrti Karla IV. pokračovala ve výstavbě komunikací. O sto let později bylo na Moravě a ve Slezsku přes 23 státních silnic a 372 okresních silnic. Další velký rozvoj silniční infrastruktury byl v roce 1918 za tehdejšího Československa. Za výrazné finanční podpory státu. Silniční doprava jak ji známe dnes využívající dopravních prostředků, jako jsou např. osobní a nákladní automobily však patří k nejmladším a nejrychleji se rozvíjejícím sektorem dopravy. Velkou konkurencí pro silniční dopravu je doprava po železnici, která má hlavní výhodu v ekologičnosti provozu, ale už bohužel není tak operativní a individuální na krátkých vzdálenostech a přednostně se užívá na dopravu objemných nákladů na dlouhé vzdálenosti. Ve velkém měřítku se u vyspělých zemí, které mají vybudovanou železniční infrastrukturu, používá kombinovaná doprava, kde velkou část dopravní cesty zboží cestuje po železnici a po vyložení se zboží rozveze v rámci vnitrooblastní automobilové dopravy. V globálním měřítku automobilová doprava zajišťuje především individuální dopravu osob a nákladu na krátké vzdálenosti a drží si pevné postavení v objemu světové přepravy. Při výstavbě komunikací a provozu dopravních prostředků je velice důležitým faktorem klimatické podnebí, typ, četnost a různorodost terénu. S růstem dopravní infrastruktury roste i požadavek na zkvalitnění výstavby a unifikací výstavby silnic, dopravního značení a dalších konstrukčních prvků vozovky.
11
2
CÍL PRÁCE Cílem práce je sepsání literatury k vytvoření návrhu nové či rekonstrukce zastaralé
průsečné,
úrovňové
křižovatky
a
zhodnocení
vybrané
křižovatky
z pohledu
výhledových poměrů nutných k vytvoření návrhu a případného značení křižovatky.
12
Vzhledem k rozsahu zvoleného tématu se tato práce zabývá pouze nejkrizovějším prvkem silničních komunikací, čímž jsou křižovatky. Dále není možné, aby se v této práci byla sepsána literatura ke každému typu křižovatky, a proto je v ní uvedena pouze obecná ustanovení rozšířená o úrovňové, průsečné křižovatky.
3 3.1
KŘIŽOVATKY Hlavní pojmy dle ČSN 736102
Křížení – místo, v němž se komunikace protínají, aniž jsou vzájemně spojeny Úhel křížení – úhel, který svírají osy dvou křížících se komunikací Křižovatka – místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo stýkají a alespoň dvě z nich jsou vzájemně propojeny Úrovňová křižovatka – křižovatka, na níž se pozemní komunikace protínají nebo stýkají v jedné úrovni Mimoúrovňová křižovatka – křižovatka, v níž se komunikace protínají, ale jsou vedeny v různých úrovních Funkční oblast křižovatky – fyzická oblast křižovatky s úseku křižujících se komunikací, na kterých řidiči vozidel uskutečňují rozhodování a provádějí manévry nutné před vjezdem do fyzické oblasti křižovatky Fyzická oblast křižovatky – plocha uvnitř hranice křižovatky Konvenční křižovatka (úplná) – křižovatka, na které se všechny křižovatkové pohyby uskutečňují v oblasti křižovatky Světelně řízená křižovatka – křižovatka, na níž jsou vzájemně odděleny a řízeny světelnými signály vjezdy jednotlivých jízdních pruhů i pohyb pěších Hranice křižovatky – místo, v němž se mění původní příčný řez komunikace pro konstrukční uspořádání křižovatky Paprsek křižovatky – úsek pozemní komunikace na křižovatce od místa průsečíku os k hranici křižovatky Větev křižovatky – jízdní pruh nebo pás, který propojuje pozemní komunikace v oblasti křižovatky
13
Jazyk větve křižovatky – zpevněná plocha mezi jízdními pruhy paprsku křižovatky a vjezdovou nebo výjezdovou částí větve křižovatky Křižovatka se zalomenou předností – úrovňová křižovatka se třemi nebo čtyřmi paprsky, na které hlavní komunikace nesleduje přímí směr, ale odbočuje vpravo nebo vlevo Kapacita – je největší intenzita silničního proudu, která odpovídá stupni E úrovně kvality dopravy Kategorijní typ – označení silnice nebo dálnice, která uvádí příslušný písmenný znak (S, R nebo D) a kategorijní šířku Úroveň kvality dopravy – kvalita provozních podmínek na pozemních komunikacích vyjádřena stupnici A až F Úrovňová intenzita – je intenzita silničního provozu nebo dopravního proudu, při kterém je dosaženo požadovaného stupně kvality dopravy na křižovatce (A až E) Křižný bod – střetný bod, v němž se jízdní pruhy navzájem křižují
3.2
Výchozí zásady pro návrh křižovatky
Křižovatka je důležitou součástí pozemní komunikace, kde dochází ke koncentraci a možným kolizím vozidel, cyklistů a chodců. Hlavním požadavkem je zajištění bezpečného a efektivního pohybu všech účastníků provozu na pozemních komunikacích v oblasti křižovatky.
Nejdůležitější skutečnosti, které je nutné uvážit při návrhu křižovatky, jsou tyto: a)
lidský činitel
b)
dopravní hlediska
c)
technická hlediska
d)
ekonomické faktory
3.3 3.3.1
Dopravní hlediska Charakteristika křižujících se pozemních komunikací Dopravní význam a požadované dopravně technické řešení silnic a dálnic
vyjadřují návrhové kategorie (ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic) určené 14
silničním správním úřadem. U místních komunikací je dopravní význam a požadované dopravně technické řešení stanoveno funkční skupinou a typem příčného uspořádání (ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací). Křižují-li se pozemní komunikace různých návrhových kategorií nebo funkčních skupin, je nutné zajistit skutečnou (dopravně technickou) i psychologickou jistotu hlaví komunikace určenou dopravním značením.
3.3.2
Nároky účastníků silničního provozu Nároky účastníků silničního provozu na uspořádání silničních křižovatek jsou
omezovány druhem křižujících se pozemních komunikací, dopravními předpisy a požadavky na zajištění bezpečnosti silničního provozu. Dálnice, rychlostí silnice a rychlostní místní komunikace jsou podle zákonu č. 13/1997 Sb. (O pozemních komunikacích) vyhrazeny pouze pro motorová vozidla. Na těchto komunikacích a jejich křižovatkách je provoz chodců a cyklistů vyloučen. Pro tento provoz se zřizují mimoúrovňové lávky, podchody a podjezdy. Na paprscích křižovatky silnic, na kterých připouští norma ČSN 73 6101 smíšený provoz na jízdním pásu a provoz cyklistů a/nebo chodců na krajnici, není třeba obvykle uvažovat zařízení pro tento provoz v prostoru křižovatky. Návrh stezek pro cyklisty a/nebo chodce v oblasti křižovatky pozemních komunikací, u kterých je provoz cyklistů a chodců veden odděleně, se řeší podle kapitoly 9 normy ČSN 73 6102 a ČSN 73 6110. Na místních komunikacích je nutná vyváženost potřeb všech účastníků silničního provozu, tj., chodců včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace, cyklistů a vozidel. Tyto potřeby na křižovatkách se vyváženě uspokojí návrhem křižovatky, který odpovídá intenzitám proudů všech druhů dopravy, dopravním a technickým požadavků na příslušné funkční skupiny, požadavkům bezpečnosti provozu a urbanistickým podmínkám. Na křižovatkách místních komunikací je nutné vytvořit vhodné podmínky pro bezpečnost chodců včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Přes rychlostí komunikace se v prostoru křižovatky převádějí dopravní proudy cyklistů a/nebo chodců mimoúrovňově. Na křižovatkách ostatních funkčních skupin se navrhne odpovídající vybavení pro jízdu vozidel (přímí směr, odbočení vlevo a vpravo),
15
cyklistické přejezdy a přechody pro chodce, případně místa pro přecházení, podle kapitoly 9 normy ČSN 73 6102 a ČSN 736110.
3.3.3
Výhledové intenzity a úroveň kvality dopravy Nezbytným podkladem pro návrh křižovatky je znalost výhledových intenzit
křižovatkových pohybů. Za výhledovou intenzitu na křižovatkách silnic a dálnic se považuje podle ČSN 73 6101 padesáti rázová intenzita silničního provozu (pro dvouproudové obousměrné části křižovatky) nebo dopravního proudu každého z obou dopravních směrů (pro směrově rozdělené části křižovatky). Křižovatky na místních komunikacích se navrhují na výhledovou intenzitu, kterou je intenzita špičkové hodiny stanovená přepočtem podle denního rozdělení intenzit podle normy ČSN 73 6110. Výhledové intenzity dopravy na všech jízdních pruzích, jízdních pásech a konfliktních plochách křižovatek pozemních komunikacích nesmějí překročit úrovňové intenzity a zapříčinit překročení stanovené čekací doby, které odpovídají příslušnému typu křižovatky, jeho prostorovému uspořádání, skladbě dopravního proudu a požadovanému stupni úrovně kvality dopravy. Výkonnost křižovatek se posuzuje podle přílohy A normy ČSN 73 6102, která určuje stupně kvality dopravy a stanovuje charakteristiky pro úrovňové neřízené křižovatky, křižovatky se světelnou signalizací a mimoúrovňové křižovatky.
Pro křižovatky se požadují tyto stupně kvality dopravy na: •
dálnicích, rychlostních silnicích a silnicích I. třídy
stupeň C;
•
silnicích II. třídy
stupeň D;
•
silnicích III. třídy
stupeň E;
•
rychlostních komunikacích a přechodových úsecích
stupeň D;
•
místních komunikacích
stupeň E;
U místních komunikací funkční skupiny C se výkonnost posuzuje v místech připojení intenzivních dopravních proudů (např. obchodní centra, parkoviště, sportovní zařízení). V oblastech, ve kterých norma ČSN 73 6101 připouští na mezikřižovatkových úsecích dálnic, rychlostních silnic a ostatních silnic I. třídy stupeň D, uplatní se toto 16
ustanovení i na křižovatkách. Jestliže intenzita špičkové hodiny na rychlostní místní komunikaci a na jejím přechodovém úseku dosahována v období výjezdových a návratových špiček, připouští se použití stupně E. Na křižovatkách místních komunikací se připouštějí v kratších časových úsecích dosazení stupně F po dobu nejvíce jedné hodiny. Posuzování výkonnosti pro chodce a cyklisty a příslušné stupně kvality pohybu chodců v provozu cyklistů se řídí podle normy ČSN 73 6110 z roku 2006.
3.4
Bezpečnost provozu na křižovatkách pozemních komunikací
Z hlediska bezpečnosti provozu je nutné při návrhu křižovatky zajistit zejména včasnou postřehnutelnost křižovatky, přehlednost jednotlivých ploch a zařízení křižovatky, srozumitelnost organizace dopravy, potřebné rozhledy, technickou možnost průjezdu paprsky, větvemi a konfliktními plochami křižovatky, psychologickou jednoznačnost a preferenci silnějších dopravních proudů, případně proudů se silnějším zastoupením veřejné dopravy. Předvídatelnost křižovatky lze zvýšit vhodným umístěním příslušných dopravních značek, vhodnou úpravou okolí (např. výsadbou a vykácením zeleně), vhodných retroflexních prvků a všesměrových reflexních skleněných ok, případně vhodným osvětlením v územím zastavěném a zastavitelném a případně i osvětlením důležitých křižovatek v území nezastavěném. Včasná postřehnutelnost křižovatky se zajistím volným výhledem na křižovatku z trasy komunikace na délku odpovídající směrodatnou/dovolenou rychlostí dobu dvaceti sekund, ale nejméně na délku rozhledu pro zastavení na silnicích a dálnicích podle normy ČSN 73 6101 z roku 2004, na místních komunikacích podle normy ČSN 736110 z roku 2006 a v blízkosti železničního přejezdu i podle ČSN 73 6380 Železniční přejezdy a přechody. Přehlednost křižovatky je důležitá pro informovanost účastníků silničního provozu a uspořádání křižovatky, vedení dopravních proudů a dopravní situace na křižovatce, tj. na přístupu do křižovatky a při jejím průjezdu nebo průchodu. Tato informovanost usnadní účastníků dopravního provozu plynulejší a bezpečnější průjezd nebo průchod křižovatkou. Umístění reklamních poutačů nefunkční oblasti křižovatky se nepřipouští. 17
3.4.1
Přehlednost křižovatky se zajišťuje:
•
vhodným umístěním křižovatky (viz kapitola 3.5)
•
volným rozhledem umožňujícím výhled na uspořádání dopravních pruhů v prostoru křižovatky
•
volným rozhledem umožňujícím výhled na uspořádání dopravních pruhů v prostoru křižovatky z paprsků křižovatky
•
vzájemným rozhledem dopravních proudů, které se křižují nebo spojují
•
zobrazením tvaru křižovatky a vyznačením uspořádání dopravních pruhů na dopravních značkách
•
případně vhodným osvětlením křižovatky
Na úrovňových křižovatkách musí být umožněn rozhled, dále podle kapitoly 4.2.
3.4.2
Organizace dopravy a její srozumitelnost
Vhodnou organizaci dopravy a její srozumitelnost na křižovatce, která přispívá k plynulosti a bezpečnosti dopravy a k výkonnosti křižovatky, umožňuje: •
použití jednoduchých vzorů křižovatky
•
návrh vzoru křižovatky se známou a jednotnou organizací (např. okružní křižovatka, mimoúrovňová křižovatka čtyřlístková)
•
jednotné nebo podobné řešení křižovatek na jednom tahu silniční komunikace nebo v celé oblasti
•
zřízení vyhrazených pruhů pro jednotlivé křižovatky pohybu (odbočení vlevo, přímí směr, odbočení vpravo)
3.5
•
řízení dopravy světelným signalizační zařízení
•
návrh dopravních ostrůvků
•
vodorovné a svislé silniční značení
Poloha křižovatky
Vhodná poloha křižovatky v trase přispívá k zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.
18
Nejvhodnějším umístěním křižovatky (zejména úrovňové) ve směrovém vedení trasy je v přímé a v plochých směrových obloucích. Nevhodné je umístění stykové křižovatky na vnitřní straně směrového oblouku a malým poloměrem. Nejvhodnější umístění křižovatky ve výškovém vedení trasy je ve vydutém zaoblení podélného profilu a v přímkovém sklonu do 3%. Největší přípustné sklony uvádějí požadavky na příslušné typy křižovatek. Nevhodné je umístění křižovatky ve vypuklém zaoblení podélného profilu a nedoporučuje se v úseku se zvýšeným počtem jízdních pruhů ve stoupání a klesání nivelety. Je-li nezbytné navrhnout křižovatku před vrcholovým zaoblením s nedostatečným rozhledem přes vrcholový oblouk, pak je z hlediska bezpečnosti dopravy možné jen připojení z vedlejší komunikace odbočením vpravo a výjezd z hlavní na vedlejší také vpravo.
Obrázek 1 - Příklad vodné polohy křižovatky (ČSN 73 6102, 2007)
Křižovatka nesmí být navržena v místě, kde velikost a délka klesání před křižovatkou neumožňuje, aby i těžká nákladní vozidla mohla před křižovatkou bezpečně zastavit, případně odbočit na křižovatce (např. s ohledem na možné přehřátí brzd). Úrovňová křižovatka pozemních komunikací se nesmí umístit na železničním přejezdu přes pozemní komunikace ani v jeho bezprostřední blízkosti podle normy ČSN 73 6380. Hranice křižovatky musí být vzdálena od nebezpečného pásma přejezdu na délku fronty čekajících vozidel na vedlejší komunikaci před vjezdem na hlavní 19
komunikaci, nejméně 30 m u nově zřizovaného železničního přejezdu. Při přestavbě úrovňové křižovatky se doporučuje vzdálenost alespoň 20 m od hranice nebezpečného pásma přejezdu, nejméně však musí být podle normy ČSN 73 6380 10 m. Při rekonstrukci existující úrovňové křižovatky, jejíž funkční plochu kříží dráha a kterou nelze přemístit mimo rozhledové trojúhelníky podle normy ČSN 73 6380, se návrhem musí zajistit: •
snížení rychlosti vozidel přejíždějící koleje na 30 km/h
•
dostatečný rozhled ze všech míst křižovatky na dopravní značení a výstražná a zabezpečovací zařízení přejezdu
•
možnost vyklizení přejezdu účastníky provozu na pozemní komunikaci před přejíždějícím vlakem zřízením zpevněné krajnice nebo nouzového pruhu pro výjezd vozidel z železničního přejezdu vpravo vedle čekajících vozidel na křižovatce
V zastavěném území obcí a v území určeném k zastavění územním plánem je poloha křižovatky obvykle určena sítí místních komunikací. v území, které není určeno k zastavení, platí pro umístění křižovatek zásady pro území nezastavěné a vztahy k okolnímu území.
3.6
Vzájemné vzdálenosti křižovatek
Vzájemné vzdálenosti křižovatek má sladit požadavky na zajištění dopravní dostupnosti přilehlého území a plynulého a bezpečného silničního provozu na křižujících se komunikacích. Nejmenší vzájemné vzdálenosti křižovatek na silnicích a dálnicích určuje norma ČSN 73 6101 a na místních komunikacích norma ČSN 73 6110.
3.6.1 •
Vzájemná vzdálenost křižovatek se měří: na silnicích bez přídavných pruhů a na místních komunikacích mezi osami křižujících se komunikací
20
•
na dálnicích a silnicích s přídavnými pruhy ve směru staničení od konce připojovacích pruhů první křižovatky k začátku odbočovacích pruhů následující křižovatky
Vzdálenost sousedních křižovatek na silnicích, když jedna křižovatka má přídavné pruhy a druhá ne, se měří mezi osou křižující/připojované komunikace křižovatky bez přídavných pruhů a začátkem odbočovacích pruhů nebo koncem připojovacích pruhů křižovatky s přídavnými pruhy s tím, že se uvažuje kratší vzdálenost.
3.7
Prostorové uspořádání
Návrh vhodného druhu křižovatky, tj. úrovňové křižovatky nebo mimoúrovňové křižovatky a jejich typu, závisí na kategorii, třídě a funkční skupině křižujících se komunikací, intenzitě dopravy na nich, dopravně technických vlastnostech jednotlivých typů křižovatek, požadovaných na zajištění bezpečnosti silničního provozu a místních podmínkách.
3.7.1
Úrovňové křižovatky se navrhují z těchto důvodů:
a) úrovňové připojení je vhodné a možné z hledisek místních podmínek a hospodárnosti výstavby b) bezpečnost silničního provozu je zajištěna navržením vhodného typu křižovatky s potřebnými délkami rozhledu c) kapacita úrovňové křižovatky umožňuje průjezd výhledových dopravních proudů v požadované úrovni kvality dopravy
Návrh směrových a výškových poměrů paprsků křižovatky musí zajistit včasnou postřehnutelnost křižovatky a výhled do prostoru křižovatky. Z uvedených důvodů podélný sklon paprsků křižovatky má být do 4 %.
3.8
Úhel křížení
21
Křižující se pozemí komunikace mají svírat pravý úhel. Úhel křížení u úrovňových křižovatek menší než 75° a větší než 105° je nevhodný. Osa silniční komunikace nižší třídy a/nebo nižšího dopravního významu v případě nevhodného úhlu křížení se upraví směrovými oblouky tak, aby se dosáhlo kolmého křížení nebo úhlu křížení α = 75° až 105°, případně se navrhne okružní křižovatka (viz obrázek 2). V případě uvedeného nevhodného úhlu křížení paprsku křižovatky s přejezdem dráhy se při návrhu nové nebo přestavbě existující křižovatky upraví úhel na hodnotu α = 75° až 105° a podle obrázku 2a) a 2b).
Obrázek 2 - Úprava šikmých průsečných křižovatek (ČSN 73 6102, 2007)
3.9
Soulad skutečné a psychologické přednosti v jízdě na úrovňových křižovatkách
Nesoulad skutečné a psychologické přednosti v jízdě je z hlediska bezpečnosti dopravy nepřijatelný. Přednost v jízdě na úrovňových křižovatkách musí vyjadřovat vedle dopravního značení také dopravně technické uspořádání a to zejména na křižovatkách se zalomenou předností v jízdě (není vyznačena v přímém směru). 3.9.1
Hlavní komunikace (ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb.) mají svým uspořádáním zdůraznit přednost jízdy na této komunikaci. Vhodným opatřeními jsou:
•
komfortnější trasa a šířkové uspořádání ve srovnání s vedlejší komunikací
•
zajištění plynulého a směrově usměrněného průjezdu křižovatkou (optickým i fyzickým způsobem)
•
odlišná struktura a barva povrchu vozovky 22
•
odpovídající dopravní značení
3.9.2
Význam vedlejší komunikace (ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb.) se potlačí a upozornění na připojování na komunikaci s předností v jízdě se zajistí především těmito opatřeními:
•
návrhem směrového vedení křižovatkových paprsků vedlejší komunikace snižující rychlost průjezdu ke křižovatce
•
vhodným situováním paprsků křižovatky a jejich sníženou návrhovou rychlostí
•
návrhem dopravních ostrůvků
•
dopravně technickým opatřením vedoucím ke snížení rychlosti (např. méně komfortním šířkovým uspořádáním, zúžení jízdních pruhů, zvýšené ploch vozovky), příklady viz obrázek 3
Na úrovňových křižovatkách, na kterých se při návrhu neuvažuje vyznačení přednosti v jízdě dopravním značením, se přednost v jízdě mění pro jednotlivé paprsky křižovatky podle pravidel předpisu (ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb.). Pro tyto křižovatky v území zastavěném nebo zastavitelném se doporučuje zajistit snížení rychlosti příjezdu na křižovatku, např. zvýšenou plochou křižovatky, zpomalovacími prahy, zavedením zóny tempo 30 apod.
Obrázek 3 - Příklady potlačení významu vedlejší komunikace na úrovňových křižovatkách (ČSN 73 6102, 2007)
23
Tabulka 1 - Typy a stupeň usměrnění úrovňových křižovatek (ČSN 73 6102, 2007)
Tabulka 2 - Typy a stupeň usměrnění mimoúrovňových křižovatek (ČSN 73 6102, 2007)
3.10 Typy křižovatek a usměrnění dopravních proudů na křižovatkách 3.10.1 Křižovatka je charakterizována •
kategorií, návrhovou kategorií nebo funkční skupinou a typem příčného uspořádání místní komunikace, významem a dopravní funkcí křižujících se pozemních komunikací
•
návrhovou rychlostí komunikací (případně nejvyšší dovolenou rychlostí) 24
•
počtem křižovatkových paprsků
•
počtem jízdních pruhů
•
rozsahem povolení křižovatkových pohybů
•
počtem výškových úrovní
•
intenzitou dopravních proudů a požadovanou úrovní kvality dopravy
•
způsobem řízení dopravy a převedením chodců a cyklistů přes křižovatku
•
situování a návrhovou rychlostí větví křižovatky
•
umístěním křižovatky v trase komunikace
•
územními podmínkami
•
urbanistickým charakterem okolí
•
ekonomickou účelností řešení
S uvážením příslušných charakteristik se vytvářejí základní typy křižovatek.
Při navrhování křižovatek se používají základní typy křižovatek uvedené v tabulce 1 pro úrovňové křižovatky a v tabulce 2 pro mimoúrovňové křižovatky se zohledňují ustanovení příslušných druhů křižovatek. Každý z uvedených typů křižovatek se může obměňovat v rozsahu, tvaru a stupni usměrnění v závislosti na výchozích podmínkách.
25
Tabulka 3 - Doporučené typy a stupně usměrnění křižovatek na silnicích (ČSN 73 6102, 2007)
3.10.2 Volba vhodného typu a usměrnění křižovatky musí odpovídat zejména: a) dopravnímu významu křižujících se pozemních komunikací (viz tabulky 3 a 4) b) intenzitě silniční dopravy všech proudů na křižovatce c) požadavkům na bezpečnost dopravy d) místním podmínkám (konfigurace terénu, zástavba, sjezdy, vybavenost území, ŽP)
26
Tabulka 4 - Doporučené typy a stupně usměrnění křižovatek místních komunikací (ČSN 73 6102, 2007)
Předběžnou volbu druha a typu křižovatky s ohledem na intenzitu dopravy na křižujících se komunikacích umožňuje normy ČSN 73 6102 z roku 2007. Upřesnění návrhu typu a usměrnění dopravních proudů musí vycházet ze znalosti intenzit všech pohybů popravních proudů a posouzení schopnosti křižovatky dosáhnout požadovaný stupeň úrovně kvality dopravy. Navržený typ křižovatky a usměrnění dopravních proudů na uvažované křižovatce musí splňovat požadavky na zajištění bezpečnosti dopravy. Místní podmínky, tj. zejména konfigurace terénu, zástavba a její druh, vybavení území a dostupnost pozemků, hrají důležitou roli při volbě vhodného typu křižovatky a mají vliv na hospodárnost navržené křižovatky.
27
4
ZÁSADY PRO NÁVRH KŘIŽOVATKY Při návrhu křižovatky se nejprve určí její umístění nebo se posoudí vhodnost
předem dané poloh. Umístění křižovatky musí vyhovovat požadavků na: a) bezpečnost silničního provozu b) vhodnost polohy c) zejména vzdálenosti křižovatek d) vliv sousedních křižovatek
Rozhodnutí o druhu, typu a vzoru křižovatky se provede na základě hlavních vstupních údajů, tj. druhu, počtu a geometrie křižujících se silničních komunikací, dopravně inženýrských údajů, místních podmínek a ekonomických hledisek. Pro určení druhu křižovatky platí ustanovení zvláštního předpisu (zákona č.13/1997 Sb. O pozemních komunikacích) a ČSN 73 6101 a ČSN 736110. Z hlediska intenzit silniční dopravy křižujících se silničních komunikací lze informativně navrhnout druh a typ křižovatky podle ČSN 73 6102 vydané roku 2007. Dalším krokem při návrhu křižovatky je vypracování úplného návrhu křižovatky zvoleného druhu, typu a usměrnění dopravních proudů, vybavení křižovatky a dopravního značení. Dopravně technické podrobnosti návrhu závisí na příslušném stupni dokumentace stavby podle zvláštního předpisu (Směrnice pro dokumentaci staveb pozemních komunikací)
4.1.1
Navržená křižovatka musí vyhovovat ve vztahu k příslušnému druhu a typu zejména těmto podmínkám:
a) pro návrhové intenzity všech dopravních proudů je zajištěn požadovaný stupeň kvality dopravy na křižovatce (dle kapitoly 3.3.3 a přílohy A normy ČSN 73 6102) b) jsou vytvořeny všechny možné podmínky pro bezpečnost provozu, zejména včasná postřehnutelnost křižovatky, soulad skutečné a psychologické přednosti v jízdě, vytvoření podmínek pro bezpečnost chodců a cyklistů, požadované délky rozhledu a bezpečné uspořádání v oblastech střetných bodů c) je umožněna plynulost jízdy v přímém směru i na větvích křižovatky a umožňuje průjezd v celé oblasti křižovatky pro návrhová vozidla 28
d) geometrický návrh všech prvků křižovatky, tj. především směrové vedení a podélné profily jízdních pruhů a příčné uspořádání, musí být v souladu s požadavky na daný druh a typ křižovatky, geotechnickými podmínkami, vybavením a tvarem území a musí umožňovat řádné odvodnění a údržbu e) umístění a postřehnutelnost dopravního značení a zařízení zajistí včasnou informovanost účastníků silničního provozu o existenci a typu křižovatky, pohybech na křižovatce a řízení provozu f) jsou respektována chráněná území, kulturní památky a zajištěná ochrana krajiny, přírody a životního prostředí g) vhodné začlenění do prostoru s ohledem na estetiku, zástavbu a vybavení území h) celkové řešení křižovatky musí být hospodárné z hlediska výstavby, provozu a údržby i) umístění a řešení křižovatky musí být šetrné k záboru pozemku a existující výstavbě
4.1.2
Uspořádání úrovňové křižovatky ovlivňuje způsob řízení dopravy:
a) přednost v jízdě není upravena dopravním značením a řídí se pravidly provozu na pozemních komunikacích, které uvádí zákon č. 361/2000 Sb. O provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) b) dopravním značením určujícím •
dát přednost v jízdě na hlavní komunikaci nebo povinnost zastavit a dát přednost v jízdě na hlavní komunikaci dle zákona č. 361/2000 Sb.
•
přikázaný směr jízdy nebo zákaz odbočení dle zákona č. 361/2000 Sb.
c) světelným signalizačním zařízením •
v závislosti na čase
•
v závislosti na dopravě
•
se začleněním do širšího systému
Pro návrh řízení dopravy světelným signalizačním zařízením platí zvláštní předpis (TP 81)
Typ úrovňové křižovatky určuje počet a sestavení paprsků křižovatky, viz obrázek 4.
29
4.1.3
Uspořádání těchto typů závisí na:
a) charakteristikách křižujících se pozemních komunikací (u silnic daných návrhovou kategorií, u místních komunikací funkční skupinou a typem příčného uspořádání) b) charakteristikách silniční dopravy (intenzita a skladba dopravních proudů, žádoucí rychlost vozidel, výskyt a intenzita chodců a cyklistů c) využití a vybavení území (zástavba, inženýrské sítě apod.) d) směrech dopravních proudů (např. nežádoucí odbočení vlevo a/nebo vpravo, volný výjezd z přímého směru a připojení do přímého směru)
Obrázek 4 - Typy úrovňových neokružních křižovatek (ČSN 73 6102, 2007)
Pro návrh nové křižovatky se použije typ průsečné nebo stykové křižovatky.
4.1.4
Stupeň usměrnění zajišťuje na úrovňové křižovatce organizaci pohybu (směru)
dopravních
proudů
s cílem
zajistit
bezpečnost
dopravy
na
křižovatkových plochách a zlepšit průjezdnost, zejména: a) oddělením jednotlivých dopravních proudů b) umožnění volného odbočení vpravo z přímého směru a připojení do křižujícího paprsku, zajištěním vyřazením z přímého směru pro odbočení vlevo a případného čekání na volnou mezeru v protisměrném dopravním proudu c) řazením vozidel a cyklistů před křižovatkou do příslušného směru průjezdu křižovatkou d) zajištěním jízdy po okruhu
30
e) návrhem přechodů nebo míst pro přecházení přes paprsky křižovatky dle normy ČSN 73 6110 z roku 2006 f) návrh průjezdů cyklistů křižovatkou nebo cyklistického průjezdu přes paprsky křižovatky g) zabráněním vjezdu do protisměru
Usměrněním dopravních proudů na úrovňové křižovatce se provede dopravním značením a dopravními ostrůvky (dělící, směrovací, ochranné), dělícími pásy, středními dělícími pásy, středovými ostrůvky a prstenci, které mohou být zvýšené fyzicky ohraničené nebo vyznačené opticky vodorovným dopravním značením.
4.1.5
Uspořádání úrovňových křižovatek Úrovňové křižovatky se navrhují přednostně v jednoduchém uspořádání a
návrhové prvky nesmí být předimenzovány. Na úrovňové křižovatce se uplatňují tyto návrhové prvky: a) průjezdní jízdní pruhy b) přídatné pruhy pro odbočení vlevo nebo vpravo c) přídatné pruhy připojovací d) dopravní ostrůvky e) dělící pásy f) oblouky pro odbočení a připojení na nároží křižovatky g) větve křižovatky h) zkrácený odbočovací a připojovací pruh Požadavky na geometrické uspořádání a rozměry jednotlivých návrhových prvků jsou uvedeny v normě ČSN 73 6102 z roku 2007.
Jednotlivé prvky křižovatky je nutno volit tak, aby křižovatka jako celek svým prostorovým uspořádáním splňovala požadavky kladené na provoz v prostoru křižovatky (vč. bezpečnosti silničního provozu) a funkci křižujících se pozemních komunikací. Spojením několika jednotlivých návrhových prvků se vytváří skladebné prvky, jejichž sestavením lze vytvořit všechny typy úrovňových křižovatek. Skladebné prvky úrovňových křižovatek (s výjimkou kružních křižovatek) jsou uvedeny v tabulce 6. 31
4.2
Úrovňové křižovatky na silnicích
4.2.1
Všeobecně Ustanovení článku začínajících dvojčíslím 4.2 platí pro návrh úrovňových
křižovatek
na
silnicích
a
na
veřejně
přístupných
účelových
komunikacích
v nezastavěném území.
4.2.2
Pro návrh úrovňových křižovatek na silnicích se uplatňují tyto všeobecné požadavky:
a) paprsky křižovatky se navrhují v souladu ČSN 73 6101 vydané roku 2004 b) dopravně technické charakteristiky, umístění křižovatky, vzájemná vzdálenost křižovatek, úhel křížení a zajištění bezpečnosti dopravy, zejména soulad skutečné a psychologické přednosti v jízdě, musí být v souladu s požadavky 3.3 až 3.9 kapitol této práce c) při návrhu úrovňové křižovatky je nezbytné respektovat dopravní poměry na silnicích, tj. zejména: •
nejvyšší dovolenou rychlost, přednost v jízdě, řazení na křižovatce a povolené předjíždění na silnici s předností v jízdě v místě křižovatky podle zákona č. 361/2000 Sb.
•
absence výrazných špičkových intenzit dopravy omezuje vytváření dlouhých front vozidel před vjezdem do křižovatky a vzájemná vzdálenost křižovatek podle normy ČSN 73 6101 zamezují nepříznivé ovlivňování
sousedních
křižovatek
vlivem
front
vozidel
(tato
charakteristika ale nemusí platit při návrhu rekonstrukcí existujících křižovatek) •
s výjimkou zvláštních případů (např. autobusové zastávky u křižovatky, křížení stezek pro chodce a/nebo cyklisty s paprskem křižovatky, které se řeší podle kapitoly 9 normy ČSN 73 6102), se nenavrhují zařízení pro chodce a cyklisty (místa pro přecházení, cyklistické přejezdy)
•
typ, usměrnění dopravy a geometrický návrh musí zajišťovat potřeby dopravy v místě křižovatky a odpovídat místním podmínkám
32
4.2.3
Návrhové rychlosti pro návrhové prvky
a) pro jízdní pásy přímého průjezdu křižovatkou (paprsky křižovatky) se uvažuje dovolená rychlost v místě křižovatky podle zákona č.361/2000 Sb. Pokud to dopravně technický stav dovoluje, lze tuto rychlost snížit na směrodatnou rychlost podle normy ČSN 73 6101 vydané v roce 2004 b) na začátku zpomalovacího úseku přídatného pruhu pro odbočení vpravo i vlevo se uvažuje rychlost 0,85 vs a na jeho konci se zastavením je rychlost nulová nebo rovna návrhové rychlosti přilehlého nároží nebo větve křižovatky při odbočení bez zastavení c) na konci zrychlovacího úseku dosahuje vozidlo v = 0,75 vs (z počáteční rychlosti ne jeho začátku, která se rovná návrhové rychlosti pro výjezd kolem přilehlého nároží nebo na větvi křižovatky d) nároží a větve úrovňové křižovatky se navrhují na rychlosti podle tabulky 5
Tabulka 5 - Doporučené návrhové rychlosti pro návrh směrových oblouků nároží a větví úrovňových křižovatek na silnicích (ČSN 73 6102, 2007)
4.2.4
Vhodné typy a stupeň usměrnění dopravy
Při návrhu úrovňové křižovatky na silnicích se uplatňují tato pravidla: a) přednostně se navrhují jednoduché typy, zajišťující snadnou pochopitelnost organizace dopravy na křižovatce (toto pravidlo neplatí pro nekonvenční křižovatky) b) na souvislém tahu silnice se má navrhovat jednotný vzor křižovatek 33
c) výjezd vozidel z paprsku křižovatky má být plynulý a s omezenou rychlostí. Vjezd vozidel na křižující komunikaci bez připojovacího pruhu má výrazně zpomalit jejich rychlost d) návrhové prvky nesmí být předimenzovány, ale kombinace limitních nepříznivých prvků je zpravidla nevhodná e) usměrněním dopravy dopravním značením a fyzicky dopravními ostrůvky a dělícími pásy musí, s přihlédnutím k intenzitám a skladbě dopravních proudů, zajistit: •
dosažitelnou bezpečnost dopravy
•
požadovanou organizaci dopravních proudů
•
dobrou průjezdnost křižovatky rychlostí odpovídající příslušné oblasti křižovatky
4.3
•
hospodárnost výstavby a snadnou údržbu
•
průjezd nadměrných vozidel pokud se jejich průjezd předpokládá
Návrhové prvky úrovňových křižovatek na silnicích
4.3.1
Průběžné jízdní pruhy Průběžné jízdní pruhy na hlavní komunikaci a na vedlejší komunikaci si
zachovávají šířkové uspořádání jako na mezikřižovatkových úsecích. Průběžné jízdní pruhy na vedlejších komunikacích směřujících ke křižovatce mají zajistit snížení rychlosti vodidel přijíždějících ke křižovatce: •
návrhem dopravních ostrůvků
•
změnami směrových poměrů a/nebo
•
zúžením šířky jízdního pruhu (fyzicky nebo opticky) Změna směrových poměrů omezující jízdní rychlost se může navrhnout
zvlněním osy komunikace a/nebo úpravou polohy jízdního pruhu v křižovatce. Zúžený jízdní pruh musí být postřehnutelný (provede se i případné zúžení krajnice), oddělený od protisměrného pruhu dělícím ostrůvkem a širokým nejméně 2,75 m. Pro směrové a výškové uspořádání průběžných pruhů v oblasti křižovatky platí ustanovení normy ČSN 73 6101 a ČSN 73 6102.
34
4.3.2
Přídatné pruhy Umístění a geometrický návrh přídatných pruhů se navrhne v souladu s ČSN 73
6102 z roku 2007. Přídatné pruhy se navrhují vždy na křižovatkách: •
silnic začleněných do sítě mezinárodních silnic
•
4 a více proudových směrově rozdělených silnic
•
silnic s návrhovou rychlostí větší než 80 km/h (na silnicích I. třídy se doporučuje i pro vn = 80 km/h)
•
jestliže to vyžaduje požadovaná úroveň kvality a bezpečnost dopravy na křižovatce
Odbočovací pruh vpravo se navrhuje na hlavní komunikaci v případech dle ČSN 73 6102, a jestliže to vyžaduje intenzita odbočujícího dopravního proudu. Pokud dopravní proud odbočuje bez zastavení, čekací úsek odbočovacího pruhu se nenavrhuje. Na silnicích s návrhovou rychlostí do 80 km/h je možné pro usnadnění odbočování navrhnout místo odbočovacího pruhu vyřazovací úsek s délkou nejméně 35 m (viz obrázek 38b normy ČSN 73 6102). Odbočovací pruh vlevo na hlavní komunikaci musí mít vždy čekací úsek. Pro předběžný návrh křižovatky se délka čekacího úseku určí podle kapitoly 5.2.3.6.3 a obrázku 27 v normě ČSN 73 6102. Pro výsledný návrh křižovatky se délka čekacího úseku ověří výpočtem podle přílohy A normy ČSN 73 6102 z roku 2007. Na dvouproudových silnicích a veřejně přístupných účelových komunikací s návrhovou rychlostí do 80km/h a intenzitě vozidel odbočujících vlevo do 20 voz/h je možné zajistit podmínky pro průjezd křižovatkou v přímém směru rozšířením zpevněné krajnice s uspořádáním podle obrázku 5, které umožní objíždění vozidla zastaveného na průběžném jízdním pruhu a čekajícího na odbočení vlevo.
Obrázek 5 - Rozšíření zpevněné krajnice na silnici umožňující objíždění vozidla odbočující vlevo (ČSN 73 6102, 2007) 35
Při přestavbě existujících křižovatek na silnicích, které nespadají pod ustanovení čl. 4.7.2, se navrhne odbočovací pruh vlevo, případně zpevnění krajnice v případech, že •
není zajištěna délka rozhledu pro zastavení před vozidly čekajícími na odbočení na jízdním pruhu podle normy ČSN 73 6101
•
splňuje podmínku rozhledu, ale jedná se o křižovatku s výskytem nehod v důsledku levého odbočení při absenci odbočovacího pruhu pro levé odboční
4.3.3
Nároží křižovatek na silnicích Pro návrh nároží křižovatek platí čl. 5.2.4.2.1 až 5.2.4.2.5 normy ČSN 73 6102
z roku 2007. Tvar vnitřního okraje nároží musí umožnit na křižovatkách a silnicích III. tř. plynulé odbočení středního nákladního vozidla a linkového autobusu délky 12 m a na silnicích I. a II. tř. všem kategoriím silničních vozidel podle zákon č. 38/1995 Sb. bez zasahování vlečných křivek do protisměrných jízdních pruhů (viz obrázek 34 z normy ČSN 73 6102 ), případně do přilehlé krajnice. Nejmenší poloměr vnitřního okraje nároží je na: •
sil. I. a II. třídy
12,0 m
•
sil III. třídy
7,0 m
Ve zdůvodněných případech na silnicích III. tř., případně II tř. s nízkou intenzitou dopravy a ve stísněných poměrech lze po projednání se silničním správním úřadem připustit menší poloměry pro odboční vozidel s využitím ploch protisměrných jízdních pruhů hlavní i vedlejší komunikace, pokud je zajištěn rozhled na vozidla v protisměru. Délka rozhledu musí odpovídat vzdálenosti tří úseků, které projede vozidlo v protisměru přijíždějící ke křižovatce: •
v reakční době 2,5 s směrodatnou/ dovolenou rychlostí
•
dráhou pro zpomalení směrodatné/dovolené rychlosti o 25 % se zpomalením 2,0 m/s
•
dráhou projetou zpomalenou rychlostí v době, po kterou odbočující vozidlo zasahuje do protisměru
36
4.3.4
Větve křižovatek na silnicích Pro návrh větve úrovňové křižovatky platí 5.2.4.3.1 až 5.2.4.3.6 normy ČSN 73
6102 z roku 2007. Tvar vnitřního okraje jízdního pruhu a jeho šířka včetně rozšíření v oblouku musí umožnit na křižovatkách na sil. I. tř. a II. tř. plynulý průjezd návrhovou rychlostí všem silničním vozidlům podle zákona č. 38/1995 Sb. O technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. Pro návrh poloměrů oblouků vnitřního okraje jízdního pásu větve křižovatky platí tabulka 11 normy ČSN 73 6102 a tabulka 5 této práce. Průjezd se ověří vlečnými křivkami. Na křižovatkách sil. III. tř. se křižovatkové větve pro všechna vozidla navrhnou pouze ve zdůvodněných případech.
4.3.5
Dopravní ostrůvky na úrovňových křižovatkách silnic s neomezeným přístupem Pro návrh dopravních ostrůvků platí 5.2.5.1 až 5.2.5.8.6 ČSN 73 6102 z roku
2007. Na hlavních komunikacích směrově nerozdělených se v oblasti křižovatky navrhují dělící ostrůvky vyznačené opticky dopravním značením. Zvýšené dělící ostrůvky se navrhují pouze na osvětlených křižovatkách nebo na vedlejší komunikaci v místě jejich připojení na hlavní komunikaci. Na křižovatkách sil. III. tř. se silnicemi směrově nerozdělenými se navrhují zvýšené dělící ostrůvky pouze ve zdůvodněných případech. Velké dopravní ostrůvky nemusí být zvýšené (viz 5.2.5.7 ČSN 73 6102). Směrovací ostrůvky se navrhují na stykových křižovatkách bez levých odbočení (viz obrázek 15 normy ČSN 73 6102). Na ostatních úrovňových křižovatkách se navrhují pouze ve zdůvodněných případech, např. v případě návrhu výjezdové větve křižovatky z hlavní komunikace na vedlejší komunikaci (viz obrázky 7 a 11 ČSN 73 6102). Zvýšené směrovací ostrůvky se navrhují pouze na připojení vedlejší komunikace na hlavní komunikaci, pokud nevytvářejí nebezpečnou překážku pro silniční provoz (osvětlení, dostatečný odstup od průběžných jízdních pruhů, kontrastní úprava apod.). Volné šířky mezi zvýšenými dopravními ostrůvky a mezi zvýšeným dopravním ostrůvkem a krajnicí musí umožnit plynulí průjezd všech silničních vozidel. Minimální
37
šířku jízdního pruhu včetně rozšíření v oblouku (určuje tabulka 12 ČSN 73 6102). Podél zvýšených obrubníků je nutný bezpečnostní odstup 0,50 m (0,25 m). Zvýšené dopravní ostrůvky na úrovňových křižovatkách silnic se lemují obrubníky. Jejich povrch se opatří kontrastním zabarvením nebo jinak zvýrazní. Ostrůvky velkých rozměrů je vhodné zatravnit a případně osázet nízkými keři se vzrůstem do 0,6 m. Podélné a příčné sklony na úrovňových křižovatkách silnic se navrhují podle normy ČSN 73 6102 z roku 2007.
Úrovňové křižovatky na místních komunikacích
4.4 4.4.1
Všeobecně Ustanovení článku začínajícím dvojčíslím 4.4 platí pro návrh křižovatek
místních komunikací, průjezdních úseků silnic a veřejně přístupných komunikací. Úrovňové křižovatky se navrhují na místních komunikacích funkčních skupin B, C a D1.
4.4.2
Návrh
úrovňových
křižovatek
místních
komunikací
se
řídí
těmito
podmínkami: a) paprsky křižovatky se navrhují v souladu s ČSN 73 6101 b) základní dopravně technické charakteristiky, poloha křižovatky, vzájemná vzdálenost křižovatek, prostorové uspořádání, úhel křížení a zajištění souladu skutečné a psychologické přednosti v jízdě musí být v souladu s normou ČSN 73 6102 c) na místních komunikacích se musí respektovat tyto dopravní charakteristiky: •
nejvyšší dovolená rychlost je v obcích omezena zákonem č. 361/2000 Sb. na 50 km/h a jedná-li se o rychlostní místní komunikaci a průjezdné úseky dálnic, rychlostních silnic na 80 km/h. Tomuto omezení odpovídají návrhové rychlosti podle normy ČSN 73 6101. V určitých oblastech nebo na celém území obcí může dopravním značením upraveno plošné zklidnění silniční dopravy a její omezení na dovolenou rychlost 30 km/h případně nižší (zóny 30, pěší a obytné zóny) nebo případně zvýšení na 70 km/h 38
•
jízda v pruzích podle zákona č. 361/2000 Sb.)
•
možné výrazné kolísání intenzit dopravy v průběhu dne, zejména na dopravně zatížených místních komunikacích
•
převažující počet osobních automobilů v dopravním proudu
•
přítomnost chodců a zabezpečení jejích bezpečnosti, které jsou významné zejména v určitých oblastech obce
•
4.4.3
vytváření nabídky pro cyklistickou dopravu
Místní podmínky jsou charakteristické:
a) hustou sítí místních komunikací v zastavěném území a sítí technického vybavení území b) existující i plánovanou zástavbou (územní plán), která může vymezovat plochy pro návrh křižovatek c) zvýšenými požadavky na ochranu životního prostředí d) požadavky na funkční a estetické začlenění křižovatek do urbanistického prostoru e) existencí hromadné veřejné dopravy (HVD) ve větších obcích
4.4.4
Návrhové rychlosti pro návrhové prvky:
a) jízdní pásy přímého průjezdu křižovatkou (paprsky křižovatky) se navrhují na nejvyšší dovolenou rychlost v místě křižovatky podle zákona č. 361/2000 Sb. b) pro délky přídatných pruhů platí 5.3.1.3 b) a c) normy ČSN 73 6102 c) nároží úrovňové křižovatky se navrhují s poloměry směrových oblouků na vnitřním okraji jízdního pruhu/pásu podle ČSN 73 6110 z roku 2006, tabulka 35 d) větve úrovňové křižovatky se navrhují jen ve zdůvodněných případech podle 5.2.4.3.1 až 5.2.4.3.6 ČSN 73 6102 z roku 2007 na návrhové rychlosti od 40 % do 70 % návrhové rychlosti hlavní komunikace (na dopravně důležitých křižovatkách)
Návrh úrovňové křižovatky na místní komunikaci musí být v souladu s požadavky normy ČSN 73 6110 vydané roku 2006.
39
4.5
Vhodné typy a stupně usměrnění dopravy
4.5.1
Při návrhu úrovňové křižovatky na místních komunikacích se uplatňují pravidla:
a) navržený typ musí umožnit převedení dopravních proudů přes křižovatku ve výhledových intenzitách v požadované kvalitě podle přílohy A a odstavce 4.4.2.3.5 normy ČSN 73 6102 vydané roku 2007 b) zvolení typu a stupně usměrnění křižovatky je podmíněno funkční skupinou křižujících se místních komunikací a jejich dopravím významem. Při návrhu celé křižovatky se uplatní uspořádání částí křižovatky uvedené v tabulce 31 a 32 normy ČSN 73 6102 c) řešení křižovatky musí umožnit bezpečný přechod chodců a přejez cyklistů přes křižovatku v potřebných místech dle kapitoly9 normy ČSN 73 6102 a normy ČSN 73 6110) d) usměrněním dopravy dopravním značením a dopravními ostrůvky má zajistit bezpečný, organizovaný a plynulý průjezd křižovatkou e) návrhové prvky se přizpůsobí charakteristikám dopravních proudů na místních komunikacích a možnostem místních podmínek f) k zvýšení dopravního výkonu křižovatek a organizaci dopravy se použije řízení provozu světelnou signalizací a příslušné systémy dopravní telematiky podle zvláštních předpisů (TP 81 a TP 182), nebo se použije nekonvenční řešení křižovatek podle 5.5.1 až 5.5.27 normy ČSN 73 6102 g) zajištění plynulého a případně přednostního průjezdu křižovatek pro vozidla veřejné hromadné dopravy
V oblasti křižovatek, kde je z bezpečnostních důvodů potřebné zklidnění dopravy, se uplatní příslušná optická a fyzická dopravní opatření (dopravní znační, zpomalovací prahy, zvýšené plochy, zúžené jízdní pruhy, dopravní ostrůvky, šikany, apod.) podle zvláštních předpisů (TP 65, TP 132, TP 133, TP 85, TP 145). Tyto úpravy se uplatňují zejména na křižovatkách místních komunikací funkční skupiny C. Doporučené uspořádání na paprscích průsečných křižovatek na místních komunikacích uvádí tabulka 31 a 32 normy ČSN 73 6102.
40
S ohledem na bezpečnost a zklidňování dopravy je účelné a ve všech vhodných případech navrhnout okružní křižovatku v souladu s kapitolou 6 normy ČSN 73 6102 a zvláštním předpisem (TP 135).
4.6
Návrhové prvky úrovňových křižovatek na místních komunikacích
4.6.1
Průběžné jízdní pruhy Průběžné jízdní pruhy křižujících se místních pozemních komunikací se
zachovávají šířky, které mají na mezikřižovatkových úsecích v místě styku s křižovatkou, s výjimkou místního zúžení z důvodu dosažení snížení rychlosti vjezdu na hlavní komunikaci nebo u přechodů pro chodce. Pro směrové a výškové poměry průběžných jízdních pruhů křižovatky platí ustanovení normy ČSN 73 6110 z roku 2006.
4.6.2
Řádící pruhy Jízdní pruhy paprsků křižovatky a přídatné pruhy ve funkční oblasti křižovatky
místních komunikací nazýváme řadící pruhy. Pro umístění a geometrický tvar řadících pruhů, které mají charakter: •
průběžných jízdních pruhů platí 5.4.3.1.1 a 5.4.3.1.2 ČSN 73 6102 z roku 2007
•
přídatných pruhů platí 5.2.3.1 až 5.2.3.8.3 ČSN 73 6102
Celkový počet řadících pruhů závisí na: •
počtu jízdních pruhů parsků křižovatky před křižovatkou
•
zvětšení počtu řadících prvků vyžadovaný požadovanou kapacitou křižovatky a bezpečností dopravy
Příklady uspořádání variant různých počtů řadících pruhů jsou zobrazeny na obrázku 6.
41
Obrázek 6 - Příklad uspořádání řadících pruhů na úrovňové křižovatce (ČSN 73 6102, 2007)
Počet řadících pruhů pro přímý směr, odbočení vpravo a odbočení vlevo se navrhne podle výhledových intenzit křižovatkových dopravních proudů a požadované úrovně kvality dopravy na křižovatce. Kapacitní výpočty se provedou v souladu s přílohou A. Na dvouproudových místních komunikacích s dovolenou rychlostí do 50 km/h a intenzitě odbočujících vozidel do třiceti vozidel za hodinu je možné zajistit podmínky pro nerušený přímý průjezd křižovatkou rozšířením jízdního pruhu na 5,50 m (nejméně 5,0 m) pro objíždění vozidla odbočující vlevo (viz obrázek 7). v odůvodněných případech ve stísněných podmínkách lze jízdní pruh rozšířit na nejmenší šířku 4,75 m. Obdobné uspořádání lze navrhnout na odbočení vpravo v jízdním pruhu, který přiléhá k paprsku křižovatky, do kterého se odbočuje.
Obrázek 7 - Rozšíření jízdního pruhu pro levé odbočení na místních komunikacích (ČSN 73 6102, 2007)
42
Řadící pruh, pro přímý směr a odbočení vlevo, který je umístěn na levém krajním pruhu jízdního pásu se 2 a více jízdními pruhy je přípustný pouze při návrhové rychlosti do 50 km/h a na křižovatkách řízených SSZ, při návrhové rychlosti do 70 km/h.
4.6.3
Nároží křižovatek místních komunikací Pro návrh nároží křižovatky platí 5.2.4.2.1 až 5.2.4.2.5 normy ČSN 73 6102
z roku 2007 s upřesněním podle 5.4.3.3.2 až 5.4.3.3.5 normy ČSN 73 6102. Úprava nároží a přilehlého chodníku se navrhne v souladu s ustanovením podle normy ČSN 73 6110. Uplatní se zejména umístěním přechodů pro chodce, vysazené chodníkové plochy, snížení obrubníků, hmatové úpravy a další dopravně technická opatření. Na křižovatkách místních komunikací funkční skupiny B a na ostatních místních komunikacích s autobusovou a trolejbusovou dopravou se nárožní oblouky navrhují jako složené kružnicové podle 5.2.4.2.4 normy ČSN 73 6102. Na ostatních místních komunikacích se nároží muže vytvořit použitím kružnicového oblouku podle 5.2.4.2.3 normy ČSN 73 6102. Navržený oblouk nároží musí umožnit plynulé odbočení uvažovaného návrhového vozidla, ale v zájmu krátkých délek přechodu pro pěší a snížení rychlosti odbočujícího vozidla je účelné navrhnout poloměry blízké nejmenším doporučeným podle normy ČSN 73 6110, tabulka 13. Průjezdnost navrženého nároží se ověří vlečnými křivkami podle zvláštního předpisu (TP 171)
4.6.4
Větve křižovatky na místních komunikacích Pro návrh větve úrovňové křižovatky na místních komunikacích platí 5.2.4.3.1
až 5.2.4.3.6 normy ČSN 73 6102 z roku 2007. Křižovatkové větve pro odbočení vpravo se navrhují na usměrněných křižovatkách na komunikacích funkční třídy B a na komunikacích funkční třídy C jen odůvodněných případech. Křižovatková větev odbočuje z přilehlého řadícího pruhu pro odbočení vpravo nebo společného řadícího pruhu pro smíšený směr a odbočení vpravo a připojuje se na přilehlý jízdní pruh křižující komunikace (viz obrázek 37 a 38 normy ČSN 73 6102) 43
Křižovatkové větve úrovňových křižovatek se navrhují s jedním jízdním pruhem, případně z důvodů kapacitních dvoupruhové. Při návrhu dvoupruhových větví je možné vyhradit pro odbočení vpravo dva řadící pruhy. V odůvodněných případech lze navrhnout třípruhové větve.
4.6.5
Dopravní ostrůvky na úrovňových křižovatkách místních komunikací Pro návrh dopravních ostrůvků platí 5.2.5.1 až 5.2.5.8.6 normy ČSN 73 6102 a
norma ČSN 73 6110. Dopravní ostrůvky se navrhují na křižovatkách místních komunikací funkční skupiny B a C. Jestliže dopravní ostrůvek plní i ochrannou funkci, navrhne se zpravidla zvýšený dopravní ostrůvek lemovaný obrubníky se svislou lícní plochou výšky 0,20 m, nejméně 0,18 m. Volná šířka mezi zvýšenými obrubníky musí být nejméně podle 5.2.4.3.5 a obrázku 39 normy ČSN 73 6102. Malé plochy a plochy dopravních ostrůvků sloužící chodcům se opatří zpevněním odpovídajícím jejich účelu. Veliké plochy dopravních ostrůvků je možné celé nebo částečně zatravnit, případně osázet květinami a nízkými keři se vzrůstem do 0,60 m. Podélné a příčné sklony na úrovňových křižovatkách místních komunikací se doporučuje navrhovat dle normy ČSN 73 6102. Největší podélné sklony paprsků křižovatky určuje tabulka 12 normy ČSN 73 6110.
4.6.6
Zklidňování dopravy na úrovňových křižovatkách Úrovňové křižovatky na místních komunikacích a průjezdních úsecích silnic
umožňují odbočování a připojování dopravních proudů na křižujících se komunikacích. V oblasti křižovatky se protínají její paprsky s komunikacemi pro pěší a cyklisty. Pro zvýšení bezpečnosti všech účastníků dopravy na křižovatkách je potřebné, zejména v místech s výskytem intenzivních dopravních proudů chodců a cyklistů (např. u škol, divadel, úřadů, nákupních středisek, sportovišť, dopravních uzlů, rekreačních zařízení a v obytných zónách a zónách 30), navrhovat dopravní zklidňování podle normy ČSN 73 6110 a zvláštních předpisů (TP 132, TP 133, TP 85, TP 145)
44
Účelem zklidňování dopravy na křižovatkách je snížení rychlosti vozidel vjíždějících do křižovatky, vytvoření podmínek pro bezpečné přecházení chodců včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace přes parsky křižovatky a vedení sólistické dopravy v oblasti křižovatky.
Základní prvky pro zklidňování dopravy jsou: •
dopravně technické opatření, které zabraňují rychlému vjezdu do křižovatky (okružní křižovatky, zvýšení celé plochy křižovatky do úrovně chodníku, šikany, zpomalovací prahy)
•
dopravně technická opatření, která zabraňují rychlému vjezdu do křižovatky a zlepšují podmínky pro provoz chodců (zúžení vjezdu do křižovatky vsazenými chodníkovými plochami, vložení dělících a ochranných dělících ostrůvků)
•
dopravní značení
•
signální plány SSZ zvýhodňující provoz chodců a cyklistů; koordinace sousedních SSZ nutí ke snížení rychlosti dopravy na trase komunikace
4.7
Průsečné křižovatky Při návrhu průsečné křižovatky se musí uplatnit společná ustanovení pro
úrovňové křižovatky. Pro zvýšení bezpečnosti dopravy a dopravní výkonnosti křižovatky se navrhuje usměrnění dopravních proudů. Stupeň usměrnění závisí na výše uvedených charakteristikách. Základní charakteristikou, ze které se vychází, je zda a která silniční komunikace má přednost v jízdě určenou dopravním značením.
4.7.1
Z hlediska usměrnění dopravních proudů se navrhují průsečné křižovatky:
a) bez usměrnění dopravních proudů b) s usměrněním dopravních proudů na vedlejší komunikaci c) s usměrněním dopravních proudů na hlavní komunikaci d) s usměrněním dopravních proudů na vedlejší i hlavní komunikaci
Průsečné křižovatky bez usměrnění dopravních proudů se navrhují na křižovatkách s nízkou intenzitou dopravy na křižujících se pozemních komunikacích bez stanovení přednosti v jízdě dopravním značením, nebo s předností v jízdě na 45
dopravně důležitější (hlavní) pozemní komunikaci určené dopravním značením. Jejich konkrétní uspořádání závisí také na místních a dopravních podmínkách. Schematické uspořádání uvádí obrázek 8.
Obrázek 8 - Schéma průsečné křižovatky bez usměrnění dopravních proudů (ČSN 73 6102, 2007)
Průsečné křižovatky s usměrněním dopravních proudů na vedlejší komunikaci dopravními ostrůvky potlačují význam vedlejší komunikaci a upozorňují na připojení na hlavní komunikaci. Usměrnění dopravy se zajistí dělicím ostrůvkem a směrovacím ostrůvkem. Tyto ostrůvky současně usnadňují převedení chodců a cyklistů přes křižovatku. Schematické uspořádání je zobrazeno na obrázku 9.
46
Tabulka 6 - Skladebné prvky úrovňových křižovatek (ČSN 73 6102, 2007)
47
Obrázek 9 - Schéma průsečné křižovatky s usměrněním dopravních proudů (ČSN 73 6102, 2007)
Průsečné křižovatky s usměrněním dopravních proudů na hlavní komunikaci zajišťují bezpečnější levé odboční z hlavní komunikace a zvýšení výkonnosti křižovatky. Odbočovací pruh vlevo se vloží mezi průjezdné jízdní pruhy nebo se navrhne v prostoru středního dělícího pásu. Příklad návrhu s použitím vloženého odbočovacího pruhu zobrazuje obrázek 10.
Obrázek 10 - Průsečná křižovatka s usměrněním dopravních proudů na dvouproudové hlavní komunikaci (ČSN 73 6102, 2007)
48
Usměrnění dopravních proudů na hlavní i vedlejší komunikaci je zpravidla bezpečné a výkonné uspořádání průsečné křižovatky. Obvyklá uspořádání na dvouproudových komunikacích s odbočovacími pruhy pro odbočení vlevo na hlavní komunikaci vloženými mezi jízdními pruhy jsou uvedeny na obrázku 10. V případě směrově rozdělených pozemních komunikací se odbočovací pruhy pro odbočení vlevo umisťují do středního dělícího pásu hlavní komunikace, která se může vybavit i připojovacími pruhy (viz obrázek 11).
Obrázek 11 - Průsečná křižovatka s usměrněním dopravních proudů na směrově rozdělené hlavní komunikaci a dvouproudové vedlejší komunikaci (ČSN 73 6102, 2007)
Na křižovatkách čtyřpruhových místních komunikací se navrhuje odbočení vlevo obvykle z levého krajního jízdního pruhu příslušného směru, jestliže nejvyšší dovolená rychlost je do 70 km/h. Nenavrhuje-li se samostatný odbočovací pruh vlevo, umisťuje se do středního dělícího pásu.
4.8 4.8.1
Rozhled na úrovňové křižovatce Všeobecně Řidič, přijíždějící k úrovňové křižovatce, má mít nerušný rozhled na paprsky a
vlastní křižovatku včetně dopravního značení a světelného signalizačního značení v rozsahu, který mu umožní poznat dopravní situaci a učinit potřebná rozhodnutí k bezpečnému uskutečnění křižovatkových pohybů, případně zabránění možné dopravní nehodě. 49
Posouzení rozhledů vychází z dovolené rychlosti v daném místě podle zákona č. 361/2000 Sb. Na křižovatkách mimo obec lze tuto rychlost snížit, pokud to dopravně technický stav vyžaduje, na rychlost směrodatnou podle normy ČSN 73 6101. V místech, kde v okolí posuzovaného místa je takové dopravně technické uspořádání, které donutí řidiče snížit rychlost (např. směrový oblouk), pak lze vycházet z dosažitelné rychlosti zjištěné výpočtem nebo podle ČSN 73 6101 tabulka 12. Na křižujících se komunikacích i v oblasti křižovatky musí být rozhled pro zastavení na silnicích podle normy ČSN 73 6101 a na místních komunikacích podle ČSN 73 6110. Jestliže je křižovatka umístěna na úseku hlavní komunikace s návrhovými prvky umožňující předjíždění, umožňuje se rozhled pro předjíždění také na paprscích křižovatky hlavní komunikace. Na vedlejší komunikace musí být umožněn rozhled na celou dopravní značku, která upravuje přednost v jízdě na hlavní komunikaci, v celém rozhledovém poli podle následující kapitoly (Rozhledová pole a rozhledové trojúhelníky) a obrázku 12. Všechny průsečné a stykové křižovatky v území nezastavěném, zastavěném a zastavitelném musí mít rozhled mezi vozidlem na vedlejší komunikaci zastaveným před okrajem nejbližšího jízdního pruhu hlavní komunikace a vozidly přijíždějícími ke křižovatce po hlavní komunikaci bez ohledu na způsob upravení přednosti v jízdě. Místní komunikace funkční skupiny D1 provozované jako obytné nebo pěší zóny a sjezdy lesních a polních cest se posuzují pouze na uspořádání A. Rozhled mezi paprsky křižovatky a příslušnými jízdními pruhy umožňují rozhledové trojúhelníky. Délky stran rozhledového trojúhelníku závisí na nejvyšší dovolené rychlosti případně směrodatné rychlosti na silnicích, na způsobu úpravy přednosti v jízdě (přednost v jízdě upravená dopravními značkami, přednost v jízdě zprava) a příčnému uspořádání hlavní komunikace. Nejdelší strana rozhledového trojúhelníku je přímka spojující rozhledový bod vozidla na vedlejší komunikaci s rozhledovým bodem vozidla na hlavní komunikaci. Rozhledový trojúhelník musí být bez překážek bránících rozhledu. Při určování, zda uvažovaný předmět je překážkou rozhledu, se vychází ze směrového, výškového a příčného uspořádání křižujících se komunikací, polohy a výšky příslušného předmětu a rozhledových bodů vozidel. Rozhledový bod vozidla na vedlejší komunikaci reprezentující oči řidiče je umístěn v ose vozidla na vzdálenost 2,00 m od přídě vozidla ve výšce 1,0 m nad vozovkou a musí z něj být vidět část vozidla přijíždějící po hlavní
50
komunikaci ve výšce alespoň 0,5 m nad vozovkou. Toto normové schéma vzájemný rozhled mezi vozidly na parscích křižovatky. Za překážku se považují předměty v rozhledovém trojúhelníku, jejichž největší výška přesahuje výšku 0,25 m pod úrovní příslušného rozhledového paprsku. Při zjišťování (návrhu) rozhledových polí a rozhledových trojúhelníků (definici viz ČSN 736100) je nutné vedle trvalých překážek (např. budovy, ploty, zdi, protihlukové stěny, terény, stromy) uvážit vliv přechodných překážek rozhledu (např. parkující vozidla, skupiny chodců, vegetace, shrnutý nebo navátý sníh) na bezpečnost silničního provozu s ohledem na rozhledové poměry. Za překážku rozhledu se nepovažují předměty, které nesplňují předchozí ustanovení, ale mají šířku do 0,15 m (např. sloupky dopravních značek, sloupy veřejného osvětlení, stromy), jsou umístěné ve vzájemných vzdálenostech přes 10 m a nevytvářejí řady, které z určitých míst komunikace zacloňují rozhled. Jsou-li v rozhledovém trojúhelníku stromy, musí být jejích větve nejméně 2,0 m nad úrovní příslušných rozhledových paprsků. Nelze-li na navrhované průsečné nebo stykové křižovatce umožnit rozhled pro uvažovanou rychlost na hlavní komunikaci, např. s ohledem na zástavbu, popřípadě jiné neodstranitelné překážky rozhledu, a/nebo umístěním v trase s malými poloměry směrových oblouků (zejména při rekonstrukcích), je možné a) navržením vhodných dopravně technických opatření (např. zúžením jízdních pruhů, šikanou, zpomalovacími prvky, návrhem okružní křižovatky, zřízením zóny tempo 30, případně zvýšením úrovňové plochy křižovatky), snížit rychlost a umožnit tak dostatečné rozhledy. Tato opatření se nenavrhují na silnicích I. třídy, na kterých se postupuje podle postupu b) b) v odůvodněných případech využitím dopravních opatření (např. zjednosměrnění provozu, úprava průjezdu křižovatkou) nebo místní úpravou provozu (poptávkové nebo zabezpečené SSZ s trvalým provozem, dopravní značky a zařízení, popravní zrcadla) zlepšit podmínky pro bezpečnost silničního provozu
4.8.2
Rozhledová pole a rozhledové trojúhelníky Řidič vozidla, přijíždějící ke křižovatce po vedlejší komunikaci, musí mít
rozhled, který mu umožní včas zjistit uspořádání přednosti v jízdě určené dopravním
51
značením, aby měl možnost reagovat snížením rychlosti nebo zastavením vozidla před křižovatkou. Rozhledové pole se určí podle obrázku 12. Vzdálenost pro zastavení Dz se rovná délce rozhledu pro zastavení na silnici podle normy ČSN 73 6101 a na místních komunikacích podle normy ČSN 73 6110. Na rozhledovém poli nesmí být překážky, které by bránily přímému rozhledu z rozhledového bodu vozidla na celou plochu dopravní značky v celé délce okraje rozhledového pole v ose příslušného jízdního pruhu. Ojedinělé překážky se neuvažují. Jestliže nelze zajistit rozhled na dopravní značku určující přednost v jízdě na hlavní komunikaci umístěnou před křižovatkou, navrhne se osazení předběžné značky podle zvláštního předpisu (TP 169) a doporučuje se doplnit ji žlutým přerušovaným světlem a/nebo zvýrazněným podkladem v zastavěném území a zastavitelné ploše, popř. osadit další značku nad řadicí pruhy v křižovatce.
Obrázek 12 - Rozhledové pole umožňující rozhled na svislé dopravní značení a SSZ (ČSN 73 6102, 2007)
4.8.3
Pro určení rozhledových trojúhelníků se uplatní tyto podmínky:
a) přednost v jízdě na křižovatce podle zákona č. 361/2000 Sb.
Uspořádání A – křižovatka s předností v jízdě na hlavní komunikaci určenou dopravní značkou ,,Hlavní pozemní komunikace“, umístěnou na hlavní 52
komunikaci a dopravní značku ,,Stůj, dej přednost v jízdě“, umístěnou na vedlejší komunikaci.
Uspořádání B – křižovatka s předností v jízdě na hlavní komunikaci určenou dopravní značkou ,,Hlavní pozemní komunikace“, umístěnou na hlavní komunikaci a dopravní značku ,,Dej přednost v jízdě“, umístěnou na vedlejší komunikaci
Uspořádání C – křižovatka s předností v jízdě vpravo
b) skladby dopravního proudu na vedlejší komunikaci vjíždějícího na hlavní komunikaci vyjádřena čtyřmi skupinami vozidel zastoupenými vozidly podle tabulky 7, které jsou směrodatné pro určení rozhledových trojúhelníků
Tabulka 7 - Skupiny vozidel pro určení rozhledu na úrovňové křižovatce (ČSN 73 6102, 2007)
c) požadavek na zajištění rozhledu pro určitou skupinu vozidel podle tabulky 7 na různých úrovňových křižovatkách určených v tabulce 8 d) čtyři typická příčná uspořádání komunikace s předností v jízdě s geometrií podle přílohy E normy ČSN 73 6102 (šířky jízdních pruhů 3,50m) I. II.
dvoupruhová komunikace třípruhová komunikace (dvoupruhová komunikace s přídatným pruhem pro odbočení vlevo, silnice 2 +1)
III.
čtyřpruhová komunikace se středním dělícím pásem celkové šířky 4,0 m (0,5 + 3,0 + 0,5)
IV.
čtyřpruhová komunikace se středním tramvajovým pásem šířky 7,0 m
53
Tabulka 8 - Požadavky na zajištění rozhledu na úrovňových křižovatkách pro určenou skupinu vozidel podle tabulky 7 (ČSN 73 6102, 2007)
e) rychlostní charakteristiky: •
rovnoměrné zrychlení vozidel podle tabulky 7
•
zpomalením vozidla 2,0 m/s2 brzděním
•
reakční doba pro vozidlo na komunikaci s předností v jízdě 2,5 s
•
přípustné omezení směrodatné nebo nejvyšší dovolené rychlosti vozidel na hlavní komunikaci vyvolané silničním provozem na 75%
4.8.4
Pro určení požadovaného rozhledu na úrovňových křižovatkách jsou rozhodující
křižovatkové
pohyby,
které
vyžadují
největší
rozhledové
trojúhelníky (nejdelší vzdálenost rozhledu). Pro průsečné a stykové křižovatky jsou z hlediska zajištění rozhledu nejnáročnější tyto pohyby: a) odbočení vlevo z vedlejší komunikace k vzhledem přijíždějícímu ke křižovatce po hlavní komunikace zprava b) odbočení vpravo z vedlejší komunikace k vzhledem přijíždějícímu ke křižovatce po hlavní komunikace zleva
Pro odbočování vlevo z vedlejší komunikace na hlavní dvoupruhovou komunikaci se uvažuje vozidlo B (viz obrázek 13) přijíždějící ke křižovatce zprava v přilehlém jízdním pruhu. Na hlavní dvoupruhové komunikaci, kde je zákaz předjíždění, uvažujeme vozidlo B (viz obrázek 14) v odlehlém jízdním pruhu. Na čtyř a 54
více pruhových hlavních komunikacích se vozidlo B uvažuje v levém jízdním pruhu odlehlého jízdního pásu. Pro odbočení vpravo z vedlejší komunikace se ve všech případech uvažuje vozidlo C (např. viz obrázek 13) na hlavní komunikaci, přijíždějící ke křižovatce zleva po přilehlém jízdním pásu. Na průsečných křižovatkách se zákazem odbočení vlevo z vedlejší komunikace na hlavní komunikaci se navrhuje rozhled pro průjezd vozidla na vedlejší komunikaci přes hlavní komunikaci na vozidlo přijíždějící po hlavní komunikaci ke křižovatce zprava po nejodlehlejším jízdním pruhu. Rozhledový trojúhelník se určí výpočtem podle normy ČSN 73 6102 E.2.4 přílohy E z roku 2007. Odbočení vpravo se řeší podle odstavce b) Požadavky na rozhledy pro ostatní křižovatkové pohyby a kombinace možných střetů dvojic vozidel jsou zajištěny rozhledovými trojúhelníky pro odbočení vlevo a vpravo z vedlejší komunikace (viz obrázek 13 a 14)
55
Obrázek 13 - Schéma rozhledových trojúhelníků na úrovňových křižovatkách s možností předjíždění na dvouproudové hlavní komunikaci (ČSN 73 6102, 2007)
1) USPOŘÁDÁNÍ A Pro odbočení vlevo z hlavní komunikace, kterou je dvouproudová silnice, platí příslušné ustanovení o rozhledu v článku 8.5.1 ČSN 73 6101.
Rozhledové trojúhelníky pro přednost v jízdě na hlavní komunikaci uspořádání A jsou stanoveny podle podmínek v 4.8.3 a výpočtového modelu uvedeného v příloze E ČSN 73 6102. Délky stran příslušných rozhledových trojúhelníků X a Y pro skupiny vozidel podle tabulky 7, příčné uspořádání hlavní komunikace podle 4.8.3 d) a pro rychlosti 20 km/h až 90 km/h uvádí tabulky 9, 10, 11 a 12.
56
Strany rozhledových trojúhelníků XB a XC podle tabulek 9, 10, 11 a 12se umisťují do osy příslušných jízdních pruhů dvouproudové obousměrné hlavní komunikace podle obrázku 13a) a 14a). Na vícepruhových komunikacích se strana Xc umisťuje vlevo do nejbližšího jízdního pruhu jízdního pásu přilehlého k vozidlu zastavenému na vedlejší komunikaci. Strana XB se umisťuje do nejbližšího jízdního pruhu vzdálenějšího jízdního pásu vpravo. Strany YB a YC se umisťují do osy jízdního pruhu vedlejší komunikace, ve kterém je zastavené vozidlo pro odbočení vlevo a vpravo. Pro stanovení hodnot stran rozhledových trojúhelníků Yb a Yc a jejich polohy je určující výchozí poloha vozidla A na vedlejší komunikaci v ose jízdního pruhu pro uskutečnění příslušného křižovatkového pohybu, tj. odbočení vlevo nebo odbočení vpravo. Jestliže poloměr odbočovacího oblouku a šířkové uspořádání hlavní komunikace umožňuje odbočování z polohy vozidla v ose jízdního pruhu vedlejší komunikace, vozidlo přijíždí k místu zastavení v ose jízdního pruhu. Rozhledový bod se určuje na 3,25 m od okraje přilehlého jízdního pruhu hlavní komunikace. V některých případech si vozidla najíždějí obloukem pro odbočování do místa zastavení (viz příloha E obrázek E.3). Promítnutím rozhledového bodu vozidla na ose jízdního pruhu od okraje přilehlého jízdního pruhu hlavní komunikace na 3,25 m. Vzdálenost 3,25 m platí pro odbočování vpravo a vlevo pro všechna příčná uspořádání hlavní komunikace. Pro výpočet se u poloměrů odbočení menších než je minimální poloměr odbočení příslušného vozidla, tato vzdálenost upravuje na délku tečny příslušného minimálního poloměru.
57
Obrázek 14 - Schéma rozhledových trojúhelníků na úrovňových křižovatkách se zamezeným předjížděním na dvouproudové hlavní komunikaci (ČSN 73 6102, 2007)
58
Tabulka 9 - Délky stran rozhledových trojúhelníků v m pro vozidla skupiny 1 (osobní a dodávkový automobil) s předností v jízdě podle uspořádání A (ČSN 73 6102, 2007)
Tabulka 10 - Délka stran rozhledových trojúhelníků v m pro vozidla skupiny 2 (vozidlo pro odvoz odpadu, nákladní automobil) s předností v jízdě podle uspořádání A (ČSN 73 6102, 2007)
Tabulka 11 - Délky stran rozhledových trojúhelníků v m pro vozidla skupiny 3 (kloubový autobus, jízdní souprava) s předností v jízdě podle uspořádání A (ČSN 73 6102, 2007)
59
Tabulka 12 - Délky stran rozhledových trojúhelníků v m pro vozidla skupiny 4 (nejdelší vozidlo délky 22 m) s předností v jízdě podle uspořádání A (ČSN 73 6102, 2007)
2) USPOŘÁDÁNÍ B 4.8.5
Na křižovatkách s předností v jízdě na hlavní komunikaci při uspořádání B se zajistí rozhled podle obrázku 13b) a 14b) pro dvě základní dopravní situace:
a) řidiči vozidel přijíždějících ke křižovatce po vedlejší komunikaci rychlostí, která jim umožní provést potřebný křižovatkový pohyb, musí mít rozhled na hlavní komunikaci z místa, ze kterého mohou zastavit před křižovatkou a umožnit vozidlu na hlavní komunikaci přejet přes křižovatku. Délky stran rozhledových trojúhelníků pro skupinu vozidel podle tabulky 7 a příčného uspořádání podle 4.8.3d) jsou určeny podle přílohy E ČSN 72 6102 pro křižovatky •
v území nezastavěném pro rychlosti 20 km/h až 90 km/h a uvedeny v tabulce 13 a 14
•
v území zastavěné nebo zastavitelném pro rychlosti 20 km/h až 70 km/h a uvedeny v tabulce 15 a 16
Strany rozhledových trojúhelníků XB1 a XC1 podle tabulek 13, 14, 15, 16 se umisťují do osy příslušných jízdních pruhů dvoupruhové obousměrné hlavní komunikace podle obrázků 13b) a 14b). Na vícepruhových komunikacích se odvěsna XC1 umisťuje vlevo do nejbližšího jízdního pruhu jízdního pásu přilehlého k vozidlu zastavenému na vedlejší komunikaci. Strana YB1 a YC1 se umisťují do osy jízdního pruhu vedlejší komunikace, ve kterém je zastavené vozidlo pro odboční vlevo nebo vpravo. 60
b) pro vozidla, která musí s ohledem na dopravní situaci na hlavní komunikaci zastavit, se zajistí rozhled podle druhého odstavce uspořádání A – (Stůj, dej přednost v jízdě)
Při krátké vzdálenosti mezi křižovatkami v územím zastavěném může dojít k překrývání rozhledových trojúhelníků. Rozhled pro dopravní situaci podle A) se upraví na všech křižovatkách v území nezastavěném a na křižovatkách v území zastavěném a zastavitelném, jestliže to místní podmínky umožňují. Rozhled pro dopravní situaci podle B) se musí zajistit na všech křižovatkách.
3) Uspořádání C
Na křižovatkách, kde platí přednost v jízdě zprava podle zákona č. 361/2000 Sb., se rozhled zajistí podle 4.8.5. Na všech paprscích křižovatky se navrhnou rozhledové trojúhelníky tak, že jejich delší odvěsna se umístí na paprsek křižovatky s předností v jízdě a kratší odvěsna na paprsek křižovatky připojený zleva. Schéma uspořádání rozhledových trojúhelníků pro dopravní situaci 4.8.5b) je zobrazeno na obrázku 15.
61
Obrázek 15 - Schéma rozhledových trojúhelníků na úrovňové křižovatce s předností v jízdě zprava (ČSN 73 6102, 2007) Tabulka 13 - Délky stran rozhledových trojúhelníků v m na hlavní komunikaci s předností v jízdě podle uspořádání B v území nezastavěném (ČSN 73 6102, 2007)
62
Tabulka 14 - Délky stran rozhledových trojúhelníků v m na vedlejší komunikaci s předností v jízdě na hlavní komunikaci podle uspořádání B v území nezastavěném (ČSN 73 6102, 2007)
Tabulka 15 - Délky stran rozhledových trojúhelníků v m na hlavní komunikaci s předností v jízdě podle uspořádání B v území zastavěném a na zastavitelných plochách (ČSN 73 6102, 2007)
63
Tabulka 16 - Délky stran rozhledových trojúhelníků v m na vedlejší komunikaci s předností v jízdě podle uspořádání B v území zastavěném a na zastavitelných plochách (ČSN 73 6102, 2007)
Na křižovatkách s úhlem křížení menším než 75˚ a větším než 105˚ a poloze vozidla na vedlejší komunikaci v ose jízdního pruhu je z tohoto vozidla volný výhled na komunikaci s předností v jízdě umožněn tím, že rozhledové trojúhelníky nejsou stíněny plochou mrtvého úhlu podle obrázku 16.
Obrázek 16 - Schéma viditelných a zacloněných ploch z místa řidiče vozidla (ČSN 73 6102, 2007)
64
5
METODIKA - UČENÍ ROZHLEDOVÝCH TROJÚHELNÍKŮ A NÁSLEDNÁ VOLBA DOPRAVNÍHO ZNAČENÍ 1. Určení hlavní a vedlejší komunikace. Návrh podle výhledových intenzit dopravy, které provádí ŘSD. 2. Určení skladby dopravního proudu vjíždějících vozidel na hlavní komunikaci pomocí nejnovějších dat poskytovaných ŘSD a výběr skupiny z tabulky 7. 3. Určení funkční skupiny křižujících se komunikací a tím určení dovolené rychlosti v daném místě. 4. Zajištění požadavku na zajištění rozhledu pro určitou skupinu vozidel podle tabulky 7 na různých úrovňových křižovatkách určených v tabulce 8. 5. Určení rychlostí charakteristiky. 6. Výčet směrodatných vzdáleností stran rozhledového trojúhelníku pro nejnáročnější pohyby • odbočení vlevo z vedlejší komunikace ve vztahu k vozidlu přijíždějícímu ke křižovatce zprava • odbočení vpravo z vedlejší komunikace ve vztahu k vozidlu přijíždějícímu ke křižovatce zleva 7. V terénu res. na dané křižovatce se ověří, zda tabulková hodnota vyhovuje či ne. • jestli neodpovídá, dosadí se značka ,,Stůj, dej přednost v jízdě“ • jestli odpovídá, dosadí se značka ,,Dej přednost v jízdě“
65
6
Vlastní
práce
(Křižovatka
Knínická-Zámecká-Křížkovského
Kuřim) 1. Z obrázku 17 je patrné, že v úseku 6-4681 ( znázorněného v obrázku 18) je pohyb dopravních prostředků cca 2x vyšší (tabulka 17) než v úseku 6-4681. Z hlediska stanovení hlavní a vedlejší komunikace tato křižovatka vyhovuje stávajícímu stavu.
Obrázek 17 - Mapa sčítání dopravy (ŘSD, 2010)
66
Obrázek 18 - Mapa sčítání s dopravy s vyznačenými enými úseky (ŘSD, (Ř 2010)
2. Z tabulky 17 vyplývá, že skladba dopravního proudu se skládá především p z osobních automobilů, automobil , lehkých nákladních vozidel a autobusů. autobusů Z tohoto důvodu tato skladba dopravního podléhá podlé skupině vozidel 2 z tabulky 7. 7
Tabulka 17 - Sčítání dopravy (úsek 6-4680)(ŘSD,, 2010) 2010
67
Tabulka 18 - Význam použitých zkratek k tabulce 17 (ŘSD, 2010)
3. Křižující se komunikace plní funkci sběrných komunikací 3.třídy s dvěma pruhy a se zamezením předjíždět. Jelikož se křižovatka nachází v obci tak dle zákona max. povolená rychlost je 50 km/h. 4. Z tabulky 6 vyplívá, že pro danou skupinu vozidel je dáno rovnoměrné zrychlení 1,7m/s2. Dále zpomalení vozidla 2,0 m/s2, rekční doba řidiče 2,5 s a přípustné omezení směrodatné nebo nejvyšší dovolené rychlosti vozidel na hlavní komunikaci vyvolané silničním provozem na 75 %. 5. Z tabulky 15 a 16 po uvážení předešlých ustanovení byl odečten rozměr XB1=57 m a YB=32 m pro stěžejní pohyb (odbočení vlevo z vedlejší komunikace ve vztahu k vozidlu přijíždějícímu ke křižovatce zprava). Pro druhý stěžejní pohyb po křižovatce (odbočení vpravo z vedlejší komunikace ve vztahu k vozidlu přijíždějícímu ke křižovatce zleva) byl odečten rozměr XC1=57 m a YC=32 m. Na
obrázku
19
je
znázorněna
křižovatka
s vytyčeným
rozhledovým
trojúhelníkem pro odbočení vlevo, ze kterého vyplívá, že na křižovatce by mohla být dosazená značka Dej přednost v jízdě. Druhý výše popsaný pohyb v této práci se neuvažuje.
68
Obrázek 19 - Satelitní záběr křižovatky Knínická-Zámecká-Křížkovského (Kuřim) s vytyčeným rozhledovým trojúhelníkem
6. Na obrázku 20 a 21 jsou vyfoceny pohledy z bodu B na bod A a naopak znárodněné v obrázku 19, aby byla splněna podmínka podle ustanovení 4.2.1. Z obrázku 20 a 21 je patrné, že výhledový trojúhelník obsahuje objekty (keře a stromy), které by překážely řidiči ve výhledu, a tím není splněna podmínka podle odstavce 4.2.1.
69
Obrázek 20 - Pohled z bodu B na bod A
Obrázek 21 - Pohled z bodu A na bod B 70
7
Výsledky a diskuze Měřením na křižovatce Knínická-Zámecká-Křížkovského v obci Kuřim bylo
zjištěno aktuálně korektní značení ze směru Moravské Knínice – Kuřim. Stávající stav se značkou ,,Stůj, dej přednost v jízdě“ je v této chvíli sice v pořádku, ale je možné jej nahradit značkou ,,Dej přednost v jízdě“ a tak zkvalitnit plynulost dopravy za předpokladu úpravy terénu v rozhledovém trojúhelníku. Je důležité si uvědomit, že ve výhledovém trojúhelníku se nachází travnatá oblast, kterou je důležité pravidelně spravovat, aby nedošlo k přerůstáním zeleně a dřevin. Kdyby se obec rozhodla učinit tuto křižovatku ze strany Moravských Knínic přehlednější a plynulejší bylo by vhodné k pravidelné údržbě komunikace vynaložit jednorázové prostředky na pokácení dřevin.
71
8
Závěr S rostoucí počtem motorových vozidel na silničních komunikacích se zvyšují i
nároky na dopravní infrastrukturu. Na její bezpečnost, plynulost a v neposlední řadě srozumitelnost. Z tohoto důvodu je nutná nejen výstavba nových komunikací, ale také kontrola stavu současných prvků silničních komunikací, čímž je myšleno značení, výhledové poměry, šířky komunikace, stav komunikace, změny intenzit dopravního proudu a další významné součásti silničních komunikací. První iniciativou k sepsání této práce bylo podezření zastaralého značení testované křižovatky, které se po krátké kontrole výhledových trojúhelníku vyvrátilo. Jednoduché řešení záměny značek ,,Stůj, dej přednost v jízdě“ za ,,Dej přednost v jízdě“ by bylo pro plynulost dopravy vhodné řešení. Bohužel by obec musela vynaložit vyšší náklady na údržbu okolního terénu křižovatky.
72
9 [1]
Použitá literatura ČSN 73 6102. Projektování křižovatek na pozemních komunikacích. Listopad
2007. Praha: ČESKÝ NORMALIZAČNÍ INSTITUT, 2007. [2]
ČSN 73 6101. Projektování silnic a dálnic. Říjen 2004. Praha: Český
normalizační institut, 2004. [3]
ČSN 73 6110. Projektování místních komunikací. Leden 2006. Praha: Český
normalizační institut, 2006. [4]
ČSN 73 6380. Železniční přejezdy a přechody. Duben 2004. Praha: Český
normalizační institut, 2004. [5]
Zákon č. 13/1997 Sb. In: O pozemních komunikacích. 1997.
[6]
Zákon č. 361/2000 Sb. O silničním provozu. In: O provozu na pozemních
komunikacích a o změnách někt. zákonů. 2000. [7]
Zákon č. 38/1995 Sb. In: O technických podmínkách provozu silničních vozidel
na pozemních komunikacích. 1995.
73
10 Seznam obrázků Obrázek 1 - Příklad vodné polohy křižovatky (ČSN 73 6102, 2007) .............................. 19 Obrázek 2 - Úprava šikmých průsečných křižovatek (ČSN 73 6102, 2007) ................... 22 Obrázek 3 - Příklady potlačení významu vedlejší komunikace na úrovňových křižovatkách (ČSN 73 6102, 2007) ................................................................................. 23 Obrázek 4 - Typy úrovňových neokružních křižovatek (ČSN 73 6102, 2007) ................ 30 Obrázek 5 - Rozšíření zpevněné krajnice na silnici umožňující objíždění vozidla odbočující vlevo (ČSN 73 6102, 2007) ........................................................................... 35 Obrázek 6 - Příklad uspořádání řadících pruhů na úrovňové křižovatce (ČSN 73 6102, 2007) ............................................................................................................................... 42 Obrázek 7 - Rozšíření jízdního pruhu pro levé odbočení na místních komunikacích (ČSN 73 6102, 2007) ................................................................................................................ 42 Obrázek 8 - Schéma průsečné křižovatky bez usměrnění dopravních proudů (ČSN 73 6102, 2007) ..................................................................................................................... 46 Obrázek 9 - Schéma průsečné křižovatky s usměrněním dopravních proudů (ČSN 73 6102, 2007) ..................................................................................................................... 48 Obrázek 10 - Průsečná křižovatka s usměrněním dopravních proudů na dvouproudové hlavní komunikaci (ČSN 73 6102, 2007) ........................................................................ 48 Obrázek 11 - Průsečná křižovatka s usměrněním dopravních proudů na směrově rozdělené hlavní komunikaci a dvouproudové vedlejší komunikaci (ČSN 73 6102, 2007) ........................................................................................................................................ 49 Obrázek 12 - Rozhledové pole umožňující rozhled na svislé dopravní značení a SSZ (ČSN 73 6102, 2007) ...................................................................................................... 52 Obrázek 13 - Schéma rozhledových trojúhelníků na úrovňových křižovatkách s možností předjíždění na dvouproudové hlavní komunikaci (ČSN 73 6102, 2007) ........................ 56 Obrázek 14 - Schéma rozhledových trojúhelníků na úrovňových křižovatkách se zamezeným předjížděním na dvouproudové hlavní komunikaci (ČSN 73 6102, 2007) .. 58 Obrázek 15 - Schéma rozhledových trojúhelníků na úrovňové křižovatce s předností v jízdě zprava (ČSN 73 6102, 2007) .................................................................................. 62 Obrázek 16 - Schéma viditelných a zacloněných ploch z místa řidiče vozidla (ČSN 73 6102, 2007) ..................................................................................................................... 64 Obrázek 17 - Mapa sčítání dopravy (ŘSD, 2010) .......................................................... 66 Obrázek 18 - Mapa sčítání dopravy s vyznačenými úseky (ŘSD, 2010)......................... 67 74
Obrázek 19 - Satelitní záběr křižovatky Knínická-Zámecká-Křížkovského (Kuřim) s vytyčeným rozhledovým trojúhelníkem ........................................................................... 69 Obrázek 20 - Pohled z bodu B na bod A ......................................................................... 70 Obrázek 21 - Pohled z bodu A na bod B ......................................................................... 70
75
11 Seznam tabulek Tabulka 1 - Typy a stupeň usměrnění úrovňových křižovatek (ČSN 73 6102, 2007) ..... 24 Tabulka 2 - Typy a stupeň usměrnění mimoúrovňových křižovatek (ČSN 73 6102, 2007) ........................................................................................................................................ 24 Tabulka 3 - Doporučené typy a stupně usměrnění křižovatek na silnicích (ČSN 73 6102, 2007) ............................................................................................................................... 26 Tabulka 4 - Doporučené typy a stupně usměrnění křižovatek místních komunikací (ČSN 73 6102, 2007) ................................................................................................................ 27 Tabulka 5 - Doporučené návrhové rychlosti pro návrh směrových oblouků nároží a větví úrovňových křižovatek na silnicích (ČSN 73 6102, 2007) ..................................... 33 Tabulka 6 - Skladebné prvky úrovňových křižovatek (ČSN 73 6102, 2007)................... 47 Tabulka 7 - Skupiny vozidel pro určení rozhledu na úrovňové křižovatce (ČSN 73 6102, 2007) ............................................................................................................................... 53 Tabulka 8 - Požadavky na zajištění rozhledu na úrovňových křižovatkách pro určenou skupinu vozidel podle tabulky 7 (ČSN 73 6102, 2007) ................................................... 54 Tabulka 9 - Délky stran rozhledových trojúhelníků v m pro vozidla skupiny 1 (osobní a dodávkový automobil) s předností v jízdě podle uspořádání A (ČSN 73 6102, 2007) ... 59 Tabulka 10 - Délka stran rozhledových trojúhelníků v m pro vozidla skupiny 2 (vozidlo pro odvoz odpadu, nákladní automobil) s předností v jízdě podle uspořádání A (ČSN 73 6102, 2007) ..................................................................................................................... 59 Tabulka 11 - Délky stran rozhledových trojúhelníků v m pro vozidla skupiny 3 (kloubový autobus, jízdní souprava) s předností v jízdě podle uspořádání A (ČSN 73 6102, 2007) ........................................................................................................................................ 59 Tabulka 12 - Délky stran rozhledových trojúhelníků v m pro vozidla skupiny 4 (nejdelší vozidlo délky 22 m) s předností v jízdě podle uspořádání A (ČSN 73 6102, 2007)........ 60 Tabulka 13 - Délky stran rozhledových trojúhelníků v m na hlavní komunikaci s předností v jízdě podle uspořádání B v území nezastavěném (ČSN 73 6102, 2007) ...... 62 Tabulka 14 - Délky stran rozhledových trojúhelníků v m na vedlejší komunikaci s předností v jízdě na hlavní komunikaci podle uspořádání B v území nezastavěném (ČSN 73 6102, 2007) ................................................................................................................ 63 Tabulka 15 - Délky stran rozhledových trojúhelníků v m na hlavní komunikaci s předností v jízdě podle uspořádání B v území zastavěném a na zastavitelných plochách (ČSN 73 6102, 2007) ...................................................................................................... 63 76
Tabulka 16 - Délky stran rozhledových trojúhelníků v m na vedlejší komunikaci s předností v jízdě podle uspořádání B v území zastavěném a na zastavitelných plochách (ČSN 73 6102, 2007) ...................................................................................................... 64 Tabulka 17 - Sčítání dopravy (úsek 6-4680)(ŘSD, 2010) ............................................... 67 Tabulka 18 - Význam použitých zkratek k tabulce 17 (ŘSD, 2010) ................................ 68
77
