MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2012
YVETA KOŠŤÁLOVÁ
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Analýza stávajících programů EVVO ve vybraném regionu Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D.
Brno 2012
Vypracovala: Yveta Košťálová
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza stávajících programů EVVO ve vybraném regionu“ vypracovala samostatně a použila jen prameny, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne …………………………………. podpis studenta ……………………….
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala doc. RNDr. Janě Kotovicové, Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky a užitečné rady při zpracování zadaného tématu bakalářské práce.
ABSTRAKT Bakalářská práce na téma „Analýza stávajících programů EVVO ve vybraném regionu“ pojednává o vzdělávání v oblasti environmentální výchovy v mikroregionech Mikulovsko a Lednicko-valtický areál. Teoretická část představuje státní program EVVO, jeho stručný popis a rozdělení. Další část popisuje mikroregiony Mikulovsko a Lednicko-valtický areál. Dále popisuje organizace v tomto mikroregionu, které se zabývají vzděláváním v oblasti environmentální výchovy. Jsou zde popsány jejich výukové programy. V závěru jsou vyhodnoceny zjištěné údaje a je navrhnuto možné zlepšení této situace. Klíčová slova: životní prostředí, EVVO, mikroregion, ekocentrum, Mikulovsko, Lednicko-valtický areál, výukový program
ABSTRACT The bachelor's thesis entitled „Analysis of existing programs of environmental education in a selected region“ deals with edification in the field of environmental education in microregions Mikulov and Lednice-Valtice area. Theoretical part of the thesis presents national program EVVO, its short description and distribution. Next part of the thesis describes microregions Mikulov and Lednice-Valtice area. Further, it refers to organizations in these microregions that concern with edificaton in the field of environmental education. Moreover, the present study describes particular programs of the organizations. Last of all, the discovered data are evaluated. In conclusion, new innovation that might possibly improve current situation in discussed field is designed.
Key words: environment, EVVO, microregion, ecocenter, Mikulov, Lednice-Valtice area, program of education
OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 9 2 CÍL PRÁCE................................................................................................................ 10 3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ................................................ 11 3.1 STÁTNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY ............... 11 3.2 DEFINICE A TERMINOLOGIE .............................................................................................. 11 3.3 VÝCHODISKA PROGRAMU EVVO ..................................................................................... 12 3.4 SOUČASNÝ STAV ............................................................................................................... 14 3.5 EVVO VEŘEJNOSTI........................................................................................................... 14 3.6 EVVO VE ŠKOLSTVÍ.......................................................................................................... 15 3.7 CÍLE EVVO ....................................................................................................................... 16 3.8 EKONOMICKÉ NÁSTROJE EVVO ....................................................................................... 17 3.9 DĚTI, MLÁDEŽ, PEDAGOGIČTÍ A ODBORNÍ PRACOVNÍCI .................................................... 17 3.9.1 Cíle ............................................................................................................................ 17 3.9.2 Environmentální výchova dětí v předškolním věku ................................................... 18 3.9.3 Environmentální vzdělávání a výchova dětí a mládeže základních, středních a vyšších odborných škol ....................................................................................................... 19 3.9.4 Environmentální vzdělávání a výchova vysokoškolských studentů ........................... 20 3.10 SHRNUTÍ A ZÁVĚRY STÁTNÍHO PROGRAMU EVVO ......................................................... 21 3.13 AKČNÍ PLÁN STÁTNÍHO PROGRAMU ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY V
ČESKÉ REPUBLICE .................................................................................................. 22
3.13.1 Úvod Akčního plánu ................................................................................................ 22 3.13.2 Cíle Akčního plánu .................................................................................................. 22
4 MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ ............................................................ 24 4.1 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU EVVO V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ................................. 24 4.1.1 Analýza stavu environmentální výchovy a vzdělávání na základních a středních školách ................................................................................................................................ 24 4.1.2 Analýza stavu EVVO v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických a provozních pracovníků škol a školských zařízení .................................................................................. 25 4.1.3 Analýza mimoškolní environmentální výchovy a vzdělávání dětí a mládeže............. 26 4.1.4 Analýza stavu environmentálního vzdělávání a osvěty veřejnosti ............................. 27 4.2 MIKROREGIONY MIKULOVSKO A LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL...................................... 27 4.2.1 Biosférická rezervace Dolní Morava......................................................................... 28 4.2.2 Mikroregion Lednicko-valtický areál ........................................................................ 29
4.2.3 Mikroregion Mikulovsko a CHKO Pálava ................................................................ 30 4.3 ORGANIZACE ZABÝVAJÍCÍ SE EVVO ................................................................................ 30 4.3.1 Správa CHKO Pálava a Krajské středisko Brno....................................................... 31 4.3.2 Centrum ekologické výchovy Pálava ......................................................................... 31 4.3.3 Další organizace zabývající se EVVO ....................................................................... 39
5 VÝSLEDKY PRÁCE ................................................................................................ 41 5.1 ZHODNOCENÍ POKRYTÍ VYBRANÉHO REGIONU AKTIVITAMI EVVO................................... 41 5.2 VYHODNOCENÍ SITUACE VE VZTAHU KE STÁTNÍMU PROGRAMU EVVO .......................... 43
6 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 45 7 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................... 46 8 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................... 48
1 ÚVOD Environmentální vzdělávání výchova a osvěta (EVVO) je takový způsob myšlení a rozvoje lidské společnosti, který je v souladu s životním prostředím tak, aby se udržela jeho kvalita i pro budoucí generace. Týká se to tedy všech, bez rozdílu věku nebo dosaženého vzdělání. Významem EVVO je budování pozitivních stanovisek životního prostředí. Znalost péče o životní prostředí je důležitá především v dnešní době. Měli bychom si uvědomovat změny, které probíhají v prostředí kolem nás a hlavně změny negativní. EVVO je i preventivním nástrojem ochrany životního prostředí. Lidé si neuvědomují, že nerozumíme všem složitým vztahům organismů a prostředí, ve kterém se nacházejí. Nemůžeme stanovit všechny vlivy lidské činnosti na životní prostředí, ale můžeme se pokusit některé vlivy omezit nebo regulovat. Výsledky této práce se ukážou až v delším časovém období. Bezpochyby je, že se tyto změny později projeví nižšími náklady na odstranění vzniklých škod na životní prostředí. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta je v dnešním moderním uspěchaném světě důležitá. Už od nejútlejšího věku si musíme uvědomovat důležitost EVVO a jeho využití v praxi. Je dobré začít nejpozději na základní škole, kdy se děti začínají učit nové věci, a přispět k tomu, aby se EVVO stalo samozřejmostí u každého z nás. Velmi užitečná je spolupráce s ekologickými centry. Děti tyto své poznatky přenáší na své rodiče a tím se EVVO dostává víc do povědomí veřejnosti. Cílem EVVO je objektivní informovanost o stavu a vývoji životního prostředí. Společnosti, která ztratila kontakt s přírodou, je potřeba vrátit myšlenku o životním prostředí, ve kterém se nacházejí. Je nezbytné mít jisté vědomosti, aby se lidé začali chovat šetrně. K tomu, aby se snažili o nějaké pozitivní změny, je třeba zejména silné motivace. Metodu k aktivnímu postoji v řešení problémů životního prostředí nám poskytuje Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta. Přispívá i k lepšímu využití svých dovedností a k poznání sama sebe, světa a jeho zákonitostí. EVVO vytváří celoživotní postup pro ekologickou kulturu.
9
2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je shromáždit informace o environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě. Zjistit, popřípadě navrhnout postup, jak zlepšit nynější situaci v mikroregionech Lednicko-valtický areál a Mikulovsko. Bakalářská práce se skládá z několika tematických celků. První část se zabývá Státním programem EVVO, základními pojmy, legislativou a Akčním plánem EVVO. Druhá část obsahuje Analýzu Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Jihomoravském kraji a stručně informace o mikroregionech Lednicko-valtický areál a Mikulovsko. Třetí část je věnována shrnutí organizací zabývajících se EVVO v daných mikroregionech, prezentace výukových programů CEV Pálava a jejich spolupráce se školami v tomto mikroregionu. V závěru je navrženo řešení ke zlepšení současné situace.
10
3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 3.1 Státní program Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Vzdělávání patří mezi tři hlavní priority vlády při sestavování státního rozpočtu, proto je důležitá i finanční podpora programu, samozřejmě v mezích možností státního rozpočtu. Státní program EVVO ČR sice vyžaduje ekonomickou podporu realizace, ovšem vynaložené prostředky se nepochybně projeví ve významných ekonomických úsporách investic nezbytných pro nápravy poškozeného životního prostředí i zdraví obyvatel a pravděpodobně budou mít dopad i na růst HDP. Je zaměřen na hlavní cílové skupiny na pracovníky veřejné správy, děti a mládež, podnikatelský sektor a na veřejnost a napomáhá jejich vzájemnému působení. Při propojení činností jednotlivých resortů vzniká platforma otevřené svobodné spolupráce mezi státní správou, samosprávou, veřejnoprávními institucemi, ziskovým i neziskovým sektorem, s perspektivou dosáhnout harmonického stavu v co nejbližším časovém horizontu, kdy lidé aktivně uplatňují principy (trvale) udržitelného rozvoje pro zdravý vývoj lidské populace. EVVO bude v 21. století hrát v celosvětovém měřítku stále významnější úlohu. Vznikl mezinárodní program UNESCO Vzdělání pro třetí tisíciletí, v němž environmentální vzdělávání a výchova zaujímá významnou úlohu. Státní program EVVO ČR se odvolává na několik základních dokumentů souvisejících s členstvím České republiky v OECD a se statutem České republiky jako asociované země EU. [13]
3.2 Definice a terminologie Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) Výchova, osvěta a vzdělávání se provádějí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách. (Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, §16) [13] Trvale udržitelný rozvoj Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. (Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, §6) [13]
11
Ochrana životního prostředí Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku. (Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, §9) [2] Ochrana přírody a krajiny Cílevědomá lidská činnost směřující k uchování přírodních zdrojů, péče státu, ale i fyzických a právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekosystémy a krajinné celky, péče o vzhled a přístupnost krajiny. [2] Ekologická výchova Veškeré výchovné a vzdělávací úsilí, jehož cílem je především: zvyšovat spoluodpovědnost lidí za současný i příští stav přírody a životního prostředí, rozvíjet tvořivost, citlivost a vstřícnost lidí k řešení problémů péče o přírodu, utvářet ekologicky příznivé hodnotové orientace, které kladou důraz na dobrovolnou střídmost, na nekonzumní, duchovní kvality lidského života. [2] Ekologický výukový program (EVP) Výuka s jasně vymezeným ekologickým rozměrem a důrazem na souvislosti. Každý program má svou anotaci a metodiku. Metodika je zpracovávána tak, aby kterýkoliv lektor podle ní mohl program učit. EVP rozvíjí učivo, prohlubuje a utvrzuje jeho znalost používáním odlišných vzdělávacích metod, než jaké jsou běžné v tradičním školství. Jde o to, aby si žáci sami vytvořili vlastní názor a získali prostor pro seberealizaci. A to vše v příjemném prostředí střediska, učebny, nebo v terénu. [4]
3.3 Východiska programu EVVO Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice vychází z platných právních norem, vládních usnesení, novelizované Státní politiky životního prostředí, mezinárodních závazků, kterými je Česká republika vázána, a z předpisu Evropské unie.
12
Jsou to především: Agenda 21, zvláště kapitola 36 (Podpora vzdělávání, veřejného povědomí a odborného školení) Směrnice č. 90/313/EHS, o svobodě přístupu k informacím o životním prostředí Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva, červen 1998) Agenda 2000 (Evropská komise, Náročné úkoly rozšíření) Politika, stav a vývoj životního prostředí České republiky (dokument OECD, duben 1999) Národní program přípravy České republiky na přijetí do Evropské unie (MŽP, červen 1999) Souhrnná koncepce resortu pro osvětu, vzdělávání, výchovu a informování veřejnosti v záležitostech životního prostředí (MŽP, Praha, červen 1999) Meziresortní dohoda o spolupráci v oblasti environmentální osvěty, vzdělávání a výchovy mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 8. 12. 1999 implementace předpisů EU a dalších závazků ČR souvisejících se SP EVVO ČR - Nařízení Evropské rady č. 1257/1999, o podporování rozvoje venkova prostřednictvím Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství (EAGGF) – kapitola III Výcvik, článek 9, týkající se podpory odborného výcviku farmářů a pracovníků v lesním hospodářství při uplatňování praktik na ochranu životního prostředí, zachování a rozvoj krajiny, zlepšení ekologických nebo sociálních funkcí lesů, - Směrnice č. 91/676/EHS, k ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů – článek 4 pojednávající mj. o zpracování programů školicích a informačních opatření pro zemědělce, k rozšiřování pravidel správné zemědělské praxe v zemědělství, - Protokol k Úmluvě o dálkovém znečištění ovzduší přesahujícím hranice států z r. 1979 o snižování acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozónu (např. Příloha IX týkající se vydání a rozšíření poradenského kodexu správné zemědělské praxe pro omezování emisí amoniaku), podepsaný ČR koncem r. 1999. 13
Legislativní nástroje - zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, - zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životním prostředí (EIA), - zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, - zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, - zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů - Přehled zabezpečení EVVO v zemích EU a některých dalších zemích světa - usnesení vlády ke SP EVVO ČR a související příloha – Akční plán SP EVVO ČR [13]
3.4 Současný stav Populace ČR není dostatečně informována o principech (trvale) udržitelného rozvoje a není ani dostatečně připravena na jejich uplatňování v praxi (vyplývá též z dokumentu Agenda 2000). [13]
3.5 EVVO Veřejnosti Na environmentální osvětě veřejnosti se podílejí instituce státní správy v oblasti životního prostředí (MŽP, okresní úřady, správy NP a CHKO) a některé další instituce, např. vysoké školy, odborné vědecké ústavy, zdravotnická nebo osvětová a kulturně vzdělávací zařízení a další. Významnou roli také hrají nestátní neziskové organizace, především občanská sdružení nebo specializované profesní svazy a společnosti a jejich environmentální, zemědělská nebo zdravotnická poradenská zařízení. Na osvětě veřejnosti pracovaly a účinně pracují i specializované firmy v ochraně životního prostředí (v oblasti odpadového hospodářství, energetice atp.) Velký důraz je v současné době kladen na zapojování veřejnosti do rozhodování v záležitostech životního prostředí a komunitní spolupráci a na vzdělávací programy zaměřené na zdravý životní styl. Knihovny, muzea, hvězdárny a planetária, kulturní domy, zoologické a botanické zahrady, turistická aj. osvětová, kulturní a informační zařízení patří mezi významné integrální prvky infrastruktury vzdělávání s primární rolí v oblasti 14
celoživotního vzdělávání a sebevzdělávání. V materiálním, technickém, finančním i personálním vybavení jsou značné rozdíly a nedostačující plnohodnotnému zabezpečení úkolů, zejména na okresních a nižších úrovních. [13]
3.6 EVVO ve školství Do českých škol se výchova k ochraně přírody a poté šířeji pojatá výchova k péči o životním prostředí prosazovala pod vlivem světových událostí od sedmdesátých let. V osmdesátých letech se ujalo označení ekologická výchova zdůrazňující uplatňování
ekologických
aspektů
ve
vzdělávání.
V totalitním
období
byl
rozpracováván systém ekologické výchovy v řadě projektů mj. pro UNESCO, avšak výsledky nebyly v ČR využity v praxi. V současné době jsou požadavky na environmentální vzdělávání zahrnuty v obecné rovině do většiny základních pedagogických dokumentů a ovlivnily i tvorbu učebnic některých předmětů, zejména přírodovědy, vlastivědy, přírodopisu, zeměpisu a občanské
výchovy.
Nověji
užívaný
pojem
„udržitelný rozvoj“
pronikl
do
pedagogických dokumentů a učebnic jen částečně. Problémem zůstává propojení rozptýlených poznatků a utváření integrovaného pohledu na problematiku. MŠMT koordinuje programy výzkumu a vývoje financované z rozpočtové kapitoly MŠMT. Koordinuje mezinárodní spolupráci ve výzkumných a vzdělávacích programech společně s příslušnými ministerstvy v souladu s Národní politikou výzkumu a vývoje a zabezpečuje i rozvoj metod vzdělávání a výchovy. Významnou roli při prosazování environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty do škol všech stupňů hrají NNO a jejich specializovaná zařízení (centra a střediska ekologické výchovy). Jsou zčásti podporována ministerstvy životního prostředí a školství, mládeže a tělovýchovy. Není ale doceněna možnost zahrnutí a využívání center a středisek ekologické výchovy (CEV/SEV) a jejich výukových programů pro školy, školních ekologických projektů apod. Doporučení konference států OECD „Environmentální vzdělávání na cestě k udržitelnému rozvoji“ organizovaná prostřednictvím ENSI (Environment and School Intiatives) v roce 1998 v Linci předpokládá jednak podporu státních orgánů, jednak zdůrazňuje všestrannou iniciativu a samostatnost škol a jejich vzájemnou spolupráci v této oblasti.
15
Klíčovým a limitujícím problémem environmentálního vzdělávání a výchovy je nedostačující připravenost většiny pedagogických pracovníků. Jen zřídka se objevují kursy a semináře zahrnující nejen studium ekologie či životního prostředí, ale i didaktiku environmentálního vzdělávání a výchovy. Tento stav se významně odlišuje od stavu v některých jiných evropských zemích. [13]
3.7 Cíle EVVO Vybudovat komplexní fungující systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice, který se pozitivně projeví v šetrnějším přístupu společnosti k životnímu prostředí, a v důsledku toho také snížením nutných nákladů na životní prostředí a zapojení veřejnosti do řešení a odstraňování problémů životního prostředí. Zabezpečit odpovědnost za realizaci EVVO ve státní správě na všech úrovních řízení a ve všech resortech. Zabezpečit systematickou a komplexní implementaci environmentálních aspektů do vzdělávacích programů na všech úrovních školství, včetně vysokých škol. Vytvářet efektivní regionální systémy EVVO a vyhodnocovat jejich účinnost. Podporovat místní správy v jejich výchovně vzdělávacích a osvětových aktivitách na poli životního prostředí a (trvale) udržitelného rozvoje. Podporovat
environmentální
programy
rekvalifikace
zaměstnanců
i
nezaměstnaných. Podporovat vytváření nových pracovních příležitostí v oblasti životního prostředí. Podporovat environmentálně zaměřené programy ke zvyšování a rozšiřování kvalifikace apod. Podporovat a motivovat environmentálně vzdělávací a osvětové aktivity a trendy v podnikové sféře. Zajistit přístupnost informací a poradenství o životním prostředí pro širokou veřejnost a možnost účasti na rozhodování v záležitostech životního prostředí. Podporovat a motivovat spolupráci odborných institucí a dalších subjektů při realizaci EVVO. Podporovat výzkum a vývoj v oblasti EVVO.
16
Zajistit potřebné finanční prostředky v rozpočtech veřejné správy na všech úrovních nejméně ve výši 0,05 % HDP České republiky. [13]
3.8 Ekonomické nástroje EVVO Finanční prostředky nezbytné pro zabezpečení SP EVVO a ekonomické stimulátory (např. změny v daních, odvody, poplatky, pokuty atd.) vnitřní zdroje - v rámci vlastních rozpočtů resortů, - racionalizační opatření resortů, - státní fondy; mimořádné zdroje - v rámci návrhu státního rozpočtů; fiskální politika státu - navodit podmínky stimulace podnikové sféry, - ekologická daňová reforma; zahraniční zdroje - probíhající programy, - iniciace nových programů. Další finanční zdroje na regionální, okresní a místní úrovni slučování prostředků z různých zdrojů jiné zdroje (české i zahraniční) - vyhledávání sponzorů, - využívání prostředků nadací, - aj.[13]
3.9 Děti, mládež, pedagogičtí a odborní pracovníci 3.9.1 Cíle Základním cílem environmentálního vzdělávání a výchovy další generace je naučit ji žít podle principů (trvale) udržitelného rozvoje.
17
To znamená vytvořit dětem a mládeži základní podmínky pro získávání dovedností a znalostí o zákonitostech biosféry, o vztazích člověka a prostředí, o vývoji a problémech současné civilizace i o možnostech a způsobech jejich řešení, zdůrazňovat souvislosti mezi poznatky a domýšlet možné důsledky jednání a chování a programově utvářet postoje k osobní odpovědnosti za stav životního prostředí, pěstovat dovednosti a návyky žádoucího jednání a chování v přírodním prostředí, působit na utváření názorů, postojů, hierarchii životních hodnot, životní styl, na pochopení kvality života, rozvíjet úctu a cit k živé i neživé přírodě a jedinečnosti života na Zemi, motivovat k aktivnímu zapojení do péče o životní prostředí. V profesní přípravě v různých pracovních činnostech respektovat a tvořivě rozvíjet přístupy pro (trvale) udržitelný rozvoj, připravovat specialisty zaměřené na péči o životním prostředí, na EVVO a vést je k hledání cest a prosazování (trvale) udržitelného rozvoje. Environmentální vzdělávání a výchova musí být nedílnou součástí všeobecného vzdělávání i odborné přípravy v celém školském systému. Zároveň a ve vzájemných návaznostech musí být zabezpečen rozvoj i v celé mimoškolní oblasti. Představuje dlouhodobý proces, který je součástí celoživotního vzdělávání. Rozhodující význam mají ti, kteří EVVO realizují, tj. učitelé a ostatní pedagogičtí pracovníci, vychovatelé, pečovatelé, sociální pracovníci, lékaři, zdravotníci, NNO a další.[13] 3.9.2 Environmentální výchova dětí v předškolním věku Výchova dětí předškolního věku je především úkolem rodiny. Významně je rozvoj ovlivňován také kvalitou prostředí, v němž vyrůstá, působením dětské literatury, rozhlasového a televizního vysílání, některými osvětovými a kulturně vzdělávacími zařízeními, centry a středisky ekologické výchovy atd. Resort školství bude environmentální vzdělávání a výchovu v období předškolního věku ovlivňovat přímo prostřednictvím výchovy dětí v mateřských 18
školách a doporučením spolupráce mateřských škol s výše uvedenými subjekty. Cíle a úkoly budou převážně delegovány na nižší stupně řízení v souvislosti s převodem kompetencí v rámci veřejné správy. Ovlivnění rodiny a malých děti (0-4) může včasnou výchovou zajistit MZ z hlediska prenatální péče. MPSV může ovlivnit úroveň výchovy v rodině v rámci svých sociálních programů. Cíle: Přispět k vytvoření positivních vztahů dětí k prostředí, zejména k přírodě a zprostředkovat vytváření dovedností a návyků správného jednání v prostředí. Zajistit práva dítěte na jeho optimální rozvoj v rodinách. Dílčí úkoly: - začleňovat aspekty environmentálního vzdělávání a výchovy do všech výchovných metod a forem, - využívat prenatálního a postnatálního poradenství a sociální sítě k ovlivnění rodin, - využívat prostředí mateřských škol ke spolupráci s rodinami, vytvářet návyky zdravého životního stylu, - zdůraznit přímé poznávání okolního prostředí, kontakty dětí mezi sebou a s živou přírodou a vytváření kladného vztahu k přírodnímu prostředí, - využívat programy center a středisek ekologické výchovy, - využívat nabídek osvětových a kulturně vzdělávacích institucí, zaměřených na environmentálně laděné programy.[13] 3.9.3 Environmentální vzdělávání a výchova dětí a mládeže základních, středních a vyšších odborných škol Děti a mládež navštěvující základní školy, střední školy a vyšší odborné školy, ovlivňuje velmi významně nejen škola, ale i mnohá mimoškolní zařízení, v nichž resort školství může environmentální vzdělávání a výchovu ovlivňovat jen nepřímo. Cíle: Poskytovat všem dětem a mladým lidem v průběhu vzdělávání - znalosti, dovednosti a návyky potřebné pro ochranu životního prostředí a pochopení principů (trvale) udržitelného rozvoje, - podmínky pro integraci znalostí zejména uplatňováním praktické metody výuky, - strukturací učiva a různými aktivitami ovlivňovat způsob myšlení, rozvíjení samostatnosti a tvořivosti, kontakty s okolím i s odbornou praxí a celkový vývoj osobnosti ve smyslu (trvale) udržitelného rozvoje, 19
- podporovat spolupráci škol s mimoškolní oblastí
- s rodinou, s obcí (veřejnou
správou), s podniky (důležité zejména u odborných škol), podporovat aktivní péči o životním prostředí, spolupráci s mimoškolními pracovišti environmentálního vzdělávání a výchovy, s NNO, s osvětovými a kulturně vzdělávacími zařízeními, se sdělovacími prostředky. Dílčí úkoly: - informovat učitele a vedoucí pedagogické pracovníky o významu, pojetí a řešení environmentálního vzdělávání a výchovy, - připravovat relevantní učební dokumenty, metodické náměty a doporučení a učební prostředky (pomůcky), - podporovat systematické environmentální vzdělávání a výchovu u všech druhů a typů základních, středních a vyšších odborných škol včetně organizačního zajištění, - zkušenosti ze škol orientovaných na životní prostředí rozšiřovat do celé sítě ostatních škol, - ovlivňovat prostředí škol, jejich okolí a zabezpečit provoz škol šetrný k životnímu prostředí a šetřící přírodní zdroje, - v oblasti ochrany životního prostředí rozvíjet vzájemnou spolupráci škol a jejich spolupráci s mimoškolními zařízeními, -
zvyšovat
kvalifikaci
učitelů
a
ostatních
pedagogických
pracovníků
pro
environmentální vzdělávání a výchovu, - zdůrazňovat přímé poznávání prostředí a kontakty s živou přírodou, - rozšířit využití programů a projektů CEV/SEV, NNO a jiných státních i nestátních subjektů činných v EVVO pro školní i mimoškolní EVVO a vyhlašovat programy k podpoře takové spolupráce.[13] 3.9.4 Environmentální vzdělávání a výchova vysokoškolských studentů Vysoké školy jako samostatné subjekty řeší výchovu k ochraně životního prostředí podle vlastní úvahy, ale budou pro ně zpracována určitá doporučení týkající se obsahu, metod, postupů a forem. Aspekt (trvale) udržitelného rozvoje v nich bude prosazován v souvislostí s akreditačním řízením pro jednotlivé studijní programy. Cíle: Připravovat vysokoškolské odborníky - s pochopením a citem pro základní principy péče o životní prostředí a (trvale) udržitelný rozvoj, 20
- schopné aplikovat a tvořivě rozvíjet environmentální aspekty ve své odbornosti, - schopné týmové spolupráce a vzájemné komunikace, - schopné podávat informace a podchycovat zájem o principy (trvale) udržitelného rozvoje u ostatních lidí. Dílčí úkoly: ve všech studijních oborech - zajistit obecné informace týkající se (trvale) udržitelného rozvoje, komplexního pojetí environmentální problematiky a propojení ekonomických, legislativně právních i sociálních nástrojů v zájmu udržitelného rozvoje, -
zajistit
oborově
odborné
znalosti
a
dovednosti
zaměřené
k propojení
environmentálních aspektů do získávané odborné vysokoškolské kvalifikace, - rozvíjet schopnosti samostatným přístupů k environmentální problematice, - podporovat řešení a náležité ohodnocení environmentálního vzdělávání a výchovy v kreditním systému, při zkouškách a v diplomových pracích, podporovat alternativní a mezioborová studia, - motivovat zvyšování kvalifikace vysokoškolských pedagogů pro obsahové i metodické stránce.[13]
3.10 Shrnutí a závěry Státního programu EVVO Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice přispěje především k: posunu života společnosti směrem k modelu (trvale) udržitelného rozvoje, rozvoji a plnění lidských práv podle Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o právech dítěte, zvýšení
environmentálního
vědomí
veřejnosti
nepřímo
prostřednictvím
reorientace spotřebitelských návyků a dalších změn v životním stylu, vzdělanostnímu
rozvoji populace prostřednictvím
odborně podloženého
působení EVVO na veřejnost, pozitivnímu vlivu na proces modernizace našeho školství, uplatnění regionálních a lokálních zvláštností ve vzdělávacím obsahu i ve vyučovacích metodách a formách ve školách všech druhů a typů, trvalému vlivu na odstraňování podmínek pro vznik a nežádoucí rozvoj jak environmentální kriminality, tak ekologického fundamentalismu, 21
rozšíření a zkvalitnění připravenosti odborníků pro péči o životní prostředí, zejména pro sféru státní a veřejné správy v souladu s požadavky Evropské unie, zvýšení kvalifikovanosti veřejné správy při rozhodování a ve správních řízeních, koordinační a kompetenční odpovědnosti MŽP a MŚMT a ke zlepšení informačních toků mezi všemi ministerstvy v otázkách ochrany životního prostředí, vytvoření podmínek pro ekonomicky efektivní rozvoj podnikové sféry šetřící přírodními zdroji i energiemi, nepřímému ovlivnění zainteresovanosti podniků na nových technologiích příznivých životnímu prostředí, rozvoj ekologického zemědělství, rozvoji turismu šetrného k přírodnímu prostředí, zhodnocení nezbytné finanční podpory rozvoje EVVO, snížení nezbytně nutných nákladů na odstranění újmy na životním prostředí způsobené nedbalostí veřejnosti, a další.[13]
3.13 Akční plán Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice 3.13.1 Úvod Akčního plánu Akční plán Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice na léta 2010-2012 s výhledem do roku 2015 (dále jen Akční plán) představuje soubor konkrétních opatření pro daný tříletý časový úsek, které napomohou dosažení cílů Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice (dále jen Státní program).[13] 3.13.2 Cíle Akčního plánu Cílem Akčního plánu je zajistit:
funkční prostředí pro poskytovatele, zadavatele a uživatele služeb EVVO,
systematický rozvoj služeb a infrastruktury EVVO na území ČR s ohledem na přiměřenou dostupnost,
22
standardizaci a zvyšování kvality služeb EVVO prostřednictvím zavádění systému evaluace na úrovni vzdělávacích programů i kompetencí a systému certifikace vzdělávacích programů a institucí,
koordinaci a metodické vedení EVVO včetně rozvoje spolupráce na národní, krajské i místní úrovni,
dlouhodobé a stabilní financování služeb EVVO,
vytvoření systému funkčního financování EVVO po skončení podpory z prostředků strukturálních fondů EU. Akční plán je strukturován do 4 strategických oblastí: 1. Klíčové oblasti
vzdělávání v rámci EVVO, 2. Infrastruktura v EVVO, koordinace, spolupráce, komunikace, 3. Indikátory, 4. Finanční rámec. Strategická oblast 1. zahrnuje opatření pro různé kategorie cílových skupin v oblasti EVVO (zde členěno na 7 podkapitol: raný věk dítěte a předškolní vzdělávání, základní a střední vzdělávání, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělávání, další vzdělávání ve veřejné správě a podnikové sféře a neziskovém sektoru, další vzdělávání vzdělavatelů, osvěta veřejnosti a rozvoj vzdělávání průřezově). Strategická oblast 4. pak definuje pro ostatní strategické oblasti finanční zdroje.[13]
23
4 MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ 4.1 Analýza současného stavu EVVO v Jihomoravském kraji 4.1.1 Analýza stavu environmentální výchovy a vzdělávání na základních a středních školách Analýza současného stavu EVVO na jihomoravských školách se opírá výhradně o studii realizovanou SSEV Pavučina pro MŠMT. Jednoduchým indikátorem „aktivity“ školy v oblasti EVVO může být její zapojení do některého z dlouhodobých programů zaměřených na rozvoj ekologické (resp. environmentální) výchovy. Největší síť škol a školských zařízení realizujících EVVO je propojená s programem MRKEV (Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy). Záměrem tohoto programu je vytvářet funkční systémy školního a mimoškolního environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, rozvíjet a podporovat regionální sítě pedagogických pracovníků, škol a dalších organizací zabývajících se EVVO, podporovat proces vytváření a realizace školních programů EVVO a v posledních letech i podporovat pedagogické pracovníky při začleňování environmentální výchovy jako průřezového tématu do školních vzdělávacích programů. V JMK je do tohoto programu zapojeno 69 základních (15 %) a 23 středních škol (15 %). Dalšími podobně zaměřenými programy je Klub ekologické výchovy (KEV), do něhož jsou zapojena 4 % škol. Dále program Ekoškola, kterého se účastní 45 škol (cca 10 %. Méně často se školy účastní na programech Škola pro udržitelný život, GLOBE, Zelená škola, Škola podporující zdraví, ENO, Les ve škole - škola v lese. Celkově je do některého z programů zapojena třetina jihomoravských škol (tedy asi 33 %). Oproti ostatním krajům můžeme pozorovat u jihomoravských škol nízkou míru zapojení do sítí a programů nabízejících pomoc s realizací komplexní environmentální výchovy. To se odráží v nepřipravenosti jihomoravských škol přijmout školní dokument, který by zapojil EVVO do výuky. Většina respondentů se domnívá, že je oblast EVVO ve školních dokumentech zahrnuta nevyhovujícím způsobem což koreluje se skutečností, že většina dotázaných nepovažuje zapojení (podporu) ředitele/ředitelky za optimální. S tvrzením „Vedení se snaží EVVO ve škole maximálně podporovat“ souhlasilo pouze 35 % respondentů. V JMK také zástupci škol výrazně častěji uvedli, že nevytváří ani nikdy nevytvářeli samostatný školní plán EVVO (ŠP EVVO). Oblast environmentální výchovy hodlají řešit až při zpracování priorit školy v rámci přípravy ŠVP. 24
V JMK je výrazně vyšší podíl škol, v nichž se oblastí EVVO nikdo nezabývá (28 %). Mezi jihomoravskými školami je také velký podíl škol, které si aktivity EVVO plánují výlučně samy (44 %). Jako nejčastější informační zdroj uvádějí respondenti z JMK ostatní učitele nebo jiné školy (65 %). Jestliže v oblasti EVVO s někým spolupracují, je to nejčastěji Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání (zmíněna 24x). Přesto má JMK stále vysoký podíl koordinátorů, kteří se v oblasti EVVO dále nevzdělávají (58 %). Skóre za celkovou koordinaci EVVO ve škole bylo v JMK velmi nízké. Co se environmentálního vzdělávání týče, samostatný nepovinný předmět se vyučuje na 11 % dotázaných jihomoravských škol. Tato skutečnost pravděpodobně souvisí s nízkou mírou připravenosti samostatných ŠP EVVO v kraji a s nízkým zájmem žáků o podílení se na plánování a realizaci aktivit souvisejících s EVVO. Pouze 20 % respondentů uvedlo, že se jejich žáci aktivně zapojují do příprav těchto aktivit. Pravděpodobně je to způsobeno i tím, že pouze na 17 % z dotázaných škol byly realizovány vícedenní projekty EV. O něco lépe si stojí jihomoravské školy v jednorázových EV akcích, jež organizuje 42 % dotázaných škol.[7] 4.1.2 Analýza stavu EVVO v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických a provozních pracovníků škol a školských zařízení Aktivity zaměřené na DVPP nabízí 27 organizací, z toho 11 s celokrajnou a 16 s místní působností. Dlouhodobě a systematicky se oblastí DVPP zabývá především Lipka na svém pracovišti Kamenná. DVPP v oblasti EV také pravidelně realizuje Moravské zemské muzeum a JUNIOR - Dům dětí a mládeže Brno. Jednorázové semináře a školení pro pedagogy připravují následující organizace: Ekologický institut Veronica, ASEKOL, s. r. o., Centrum čistší produkce Brno, Správa CHKO Moravský kras, Živý venkov, o. s., Vzdělávací a výukové středisko při ZOO Hodonín, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o. p. s., Společnost Renata, o. s., Správa Národního parku Podyjí, ZOO PARK Vyškov, INEX Bílé Karpaty, Lodní doprava Břeclav, s. r. o., Dům dětí a mládeže Vyškov, FSC ČR, o. s. Centrum ekologické výchovy Pálava ZO ČSOP 56/15 a Partnerství, o. p. s. Pedagogům nejen z JMK je na Lipce každoročně nabízeno tzv. Specializační studium k výkonu specializovaných činností v oblasti EV, které je určeno zejména pro školní koordinátory EVVO. Studium o rozsahu 250 vyučovacích hodin je podmínkou 25
získání kvalifikačních předpokladů pro výkon specializované činnosti v oblasti environmentální výchovy. Jihomoravské školy mají také možnost se zapojit do programu „Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy“ (MRKEV), jež zastřešuje Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina. Realizace programu spočívá v péči o síť základních a středních škol se zájmem o environmentální výchovu a poskytování informačních a metodických materiálů školám v této síti. V současnosti je do sítě MRKEV zapojeno 92 jihomoravských škol. Školy jsou pravidelně jednou až dvakrát měsíčně informovány prostřednictvím elektronických rozesílek o aktuálním dění v oblasti EVVO, akcích, seminářích a vyhlašovaných projektech týkajících se environmentální výchovy. Dále je realizován projekt Environmentální výchova pro školy v Jihomoravském kraji, který je zaměřen na realizaci průřezového tématu Environmentální výchova. Hlavními pilíři projektu jsou tvorba a inovace vzdělávacích modulů, zapojení škol do dlouhodobých projektů a publikování námětů pro vlastní činnost. Projekt poskytuje pedagogům soubor nástrojů pro realizaci environmentální výchovy, jako jsou nové výukové moduly, příklad celoroční činnosti v oblasti EVVO či metodická pomoc.[7] 4.1.3 Analýza mimoškolní environmentální výchovy a vzdělávání dětí a mládeže Oblasti mimoškolní environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty dětí a mládeže (dále jen MEVVO) zahrnují vzdělávací a výchovné aktivity realizované mimo školní vyučování. Aktivitami MEVVO se zabývá přibližně 43 % organizací činných v EVVO v Jihomoravském kraji. MEVVO zajišťují jednak střediska volného času (např. Lipka, DDM JUNIOR), některé environmentální nevládní neziskové organizace (ČSOP, Hnutí DUHA, EkoCentrum Brno, Hnutí Brontosaurus, Děti Země, NESEHNUTÍ, Rezekvítek apod.) Jedním z důležitých aspektů MEVVO je vlastní kontakt s přírodou, propojený s výchovnými a vzdělávacími záměry. Konkrétní, pravidelnou a cílenou podporu MEVVO v regionu poskytuje např. Jihomoravský kraj a statutární město Brno, ostatní města jen ojediněle v rámci obecnějších dotačních programů či individuální podpory volnočasových aktivit.[7]
26
4.1.4 Analýza stavu environmentálního vzdělávání a osvěty veřejnosti V oblasti EVVO považuje veřejnost za svou cílovou skupinu 71 z oslovených jihomoravských organizací, což je asi 65 %. Síť environmentálních poradenství funguje na jižní Moravě již od roku 2005 a sdružuje v současnosti 18 subjektů. Koordinátorem Sítě je občanské sdružení Rezekvítek. Zájem o environmentální poradenství spíše klesá (42 %) nebo stagnuje (30 %). Přitom zájem roste především v mimobrněnských regionech, a to více než třikrát oproti Brnu. V oblasti EVVO realizují oslovené organizace také akce pro rodiny s dětmi. V JMK je organizuje 25 organizací, z toho je jedna třetina NNO, druhá třetina veřejná správa a zbytek SVČ a podnikatelé. O něco více organizací připravuje jednorázové osvětové akce pro širší veřejnost. Pravidelně je organizuje 16 a jednorázově 14 subjektů. Akce mají nejčastěji charakter oslav nejrůznějších významných „ekologických svátků“ (např. Den Země, Dny pro Fair Trade, Evropský den parků, Den bez aut, Den stromů, Dny pasivních domů nebo lokální Slavnost oskeruší. Jedná se také o jarmarky, happeningy, cyklojízdy, exkurze a mnohé další. Důležitou součástí environmentální osvěty veřejnosti je také publikační činnost, a to jak vydávání knih, tak vydávání environmentálně osvětových časopisů. Z výzkumu vyplynulo, že pouze 22 organizací někdy vydalo nějakou publikaci zaměřenou na EVVO. Přitom 63 % organizací se domnívá, že zájem o tuto literaturu roste. Nejdůležitější součástí EVVO pro veřejnost je její přímé vzdělávání. Patří sem například různé kurzy, semináře, exkurze či konference. Vzdělávání veřejnosti se věnuje 26 jihomoravských organizací, z toho pravidelně pouze ASEKOL, s. r. o., Ekologický institut Veronica, Správa Národního parku Podyjí a Lipka.[7]
4.2 Mikroregiony Mikulovsko a Lednicko-valtický areál Lednicko-valtický
areál
a
Mikulovsko
se
nachází
v nejjižnější
části
Jihomoravského kraje. Často bývají v literatuře rozděleny na dva mikroregiony. Velkou část jejich území zabírá Biosférická rezervace Dolní Morava.
27
Obrázek 1 Mikroregiony Mikulovsko a LVA [19] 4.2.1 Biosférická rezervace Dolní Morava Vznikla rozšířením Biosférické rezervace Pálava o Lednicko-valtický areál a Podluží s lužními lesy v oblasti mezi Břeclaví, Mikulčicemi a soutokem řek Moravy a Dyje. Výbor Mezinárodní koordinační rady programu UNESCO „Člověk a biosféra“ schválil vznik nové biosférické rezervace ve dnech 8. - 11. července 2003 v Paříži. Hlavními úkoly společnosti Biosférická rezervace Dolní Morava, o. p. s., je: vytvářet vhodné podmínky pro udržitelný hospodářský rozvoj a územní management Biosférické rezervace Dolní Morava, podporovat ochranu přírody, krajiny a kulturních tradic, vědecký výzkum, výchovu a vzdělávání, podporovat mezinárodní spolupráci, vést orgány ochrany přírody a krajiny, vlastníky, územní samosprávu a všechny ostatní zájmové skupiny a resorty k partnerskému přístupu při rozhodování o záležitostech Biosférické rezervace Dolní Morava.
28
Rozloha této lokality je 354 km2. Tvoří ji vápencová bradla, stráně jsou pokryté stepí, lesy a loukami, ale také vinicemi a poli. Severovýchodní část se nachází v nivě řeky Dyje a je intenzivně hospodářsky využívána. Nacházejí se na ní pouze zbytky původních lužních luk a lesů. V jižní a východní části biosférické rezervace převažuje orná půda. V jihovýchodní části se nachází nejrozsáhlejší komplex tvrdého luhu a lužních luk ve střední Evropě. Centrální část je umístěna v terénní sníženině vyplněné rybníky a krajinou vytvořenou člověkem v 19. století, v současnosti vyhlášenou UNESCO jako Krajina světového dědictví. Biosférická rezervace Dolní Morava zahrnuje velké množství lokalit národního i mezinárodního významu. Patří mezi ně například území evropské soustavy Natura 2000, zvláště chráněná území v čele s Chráněnou krajinnou oblastí Pálava, Lednickovaltický areál, mokřady evidované Ramsarskou úmluvou, dva přírodní parky (Niva Dyje a Mikulčický luh) nebo Chráněná oblast přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy a jiné.[3]
Obrázek 2 Biosférická rezervace Dolní Morava [5] 4.2.2 Mikroregion Lednicko-valtický areál Leží v jihovýchodní části okresu Břeclav, je tvořeno 8 katastry obcí bývalého okresu Břeclav. Jedná se o katastry tří měst - Břeclav, Podivín a Valtice a katastry pěti 29
obcí - Bulhary, Hlohovec, Ladná, Lednice a Sedlec. Na severu a na východě tvoří hranici řeka Dyje, na jihu státní hranice mezi ČR a Spolkovou zemí Rakousko. Rozloha mikroregionu LVA činí 283,09 km2. [9] Dne 7. prosince 1996 byl Lednicko-valtický areál zapsaný do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Součástí mikroregionu LVA je památková zóna Lednicko-valtický areál. Ležící v jižní a jihovýchodní části okresu Břeclav. Jeho úpravy vycházely ze zvyklostí uplatňovaných v anglických parcích. Proto se tu potkává barokní architektura s novogotickou upravenou budovou zámku a drobnými stavbami v romantickém stylu. Památky Lednicko-Valtického areálu jsou především zámky v Lednici, Valticích a Mikulově, dále rozhledna Minaret, Maurská vodárna a akvadukt, Janův hrad, Rendez-vous, Svatý Hubert a další. [9] 4.2.3 Mikroregion Mikulovsko a CHKO Pálava Mikroregion se rozkládá kolem Chráněné krajinné oblasti Pálava a uměle vytvořené nádrže Nové Mlýny v rozloze 225,15 km2. Tvoří ho 16 obcí - Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Klentnice, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná a jedno město - Mikulov. Chráněná krajinná oblast Pálava reprezentuje harmonicky utvářenou krajinu jižní Moravy s charakteristickým reliéfem Pavlovských vrchů. Byla založena v roce 1976 a v roce 1986 byla zapsána na listinu biosférických rezervací pod patronací UNESCO. Původní biosférická rezervace Pálava byla rozšířena a získala nový název Biosférická rezervace Dolní Morava. [12] [17]
4.3 Organizace zabývající se EVVO 4.3.1 Správa CHKO Pálava a Krajské středisko Brno Správa chráněné krajinné oblasti Pálava a Krajské středisko Brno (dále jen Správa CHKO Pálava) vykonává činnost odborné organizace ochrany přírody v souladu s ustanoveními zákona o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/92 Sb.) a dále vykonává činnost státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny. Správa CHKO Pálava naplňuje svoji koncepci informačního vybavení území CHKO v podobě označení hranic území CHKO na příjezdových silnicích hraničníky, 30
označením hranic maloplošných zvláště chráněných území a umístěním informačních panelů s odbornou i usměrňující informací pro pohyb v těchto územích. Do práce s veřejností spadá stráž přírody, které je Správou CHKO Pálava organizována především pro území CHKO Pálava. Podstatně zásadnější a systematičtější postavení v práci s veřejností v CHKO Pálava plní Centrum ekologické výchovy Pálava. [1] 4.3.2 Centrum ekologické výchovy Pálava Centrum ekologické výchovy Pálava (dále jen CEV Pálava) sídlí v Mikulově. Jedná se o jedinou ekoporadnu v tomto Mikroregionu. Od roku 1997 působí jako občanské sdružení (základní organizace Českého svazu ochránců přírody). Působí na území Biosférické rezervace Dolní Morava, především pak v CHKO Pálava. Kromě služeb školám se věnují také vzdělávání, výchově a osvětě veřejnosti, ale nabízí také prodej odborné literatury či fair trade výrobků. Ekoporadna CEV Pálava je finančně podpořena v rámci společného projektu ekoporaden Jihomoravského kraje. Projekt „Síť environmentálního poradenství v Jihomoravském kraji“ funguje a spolupracuje s CEV Pálava od roku 2005. Je podpořena Ministerstvem
životního
prostředí,
Státním
fondem
životního
Jihomoravským krajem. Projekt administruje brněnský Rezekvítek.
Obrázek 3 CEV Pálava [8] 31
[4]
prostředí
a
Výukové programy: V rámci spolupráce se základními a středními školami nabízí ekologické výukové programy (v současné době 15 programů v učebnách a 12 terénních probíhajících vesměs v chráněných územích), soutěže, mimoškolní akce a další vzdělávání pedagogů. Pro širokou veřejnost pořádají přednášky, rukodělné kurzy, exkurze do chráněných území, koncerty, výstavy a osvětové a popularizační akce. Na údržbu chráněných území pořádají krátkodobé jednorázové brigády s jednotlivci, školami i veřejností a dvoutýdenní mezinárodní Workcamp Pálava. Věnují se praktické ochraně přírody. Centrum je členem Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina. [16] Škola hrou pod Pálavou Hlavní náplní tohoto projektu je realizace ekologických výukových programů pro žáky a studenty základních a středních škol. Programy v učebně: Život v lese - (3. - 9. roč., 2 h., 35 Kč) Vytvoření vlastního lesa a prozkoumání všech lesních pater. Život na louce - (3. - 9. roč., 2 h., 35 Kč) Žáci se dozví rozdíl mezi polem, loukou a stepí. Dozví se, jak vzniká step a které rostliny tam rostou. Život u vody - (3. - 9. roč., 2,5 h., 35 Kč) Žáci se podívají na hladinu rybníka i pod ni a zjistí, jak vodní nádrž nebo řeka funguje. Ptačí příběhy - (3. - 4. roč., 2 h., 40 Kč) Poslech ptačího příběhu a charakteristika hlavního hrdiny. Ptákoviny - (5. - 9. roč., 2 h., 35 Kč) Hra na výzkumný tým. Popsání stavby ptačího těla a jak souvisí se způsobem jeho života. Mikroskopování ptačího pera. Musíme se bát? - (1. - 2. roč, 1 -1,5 h., 25 Kč; 3. - 7. roč., 2 h., 35 Kč) Seznámení s hrozby, které nás čekají v přírodě. Jaká zvířata jsou nebezpečná, které rostliny jsou jedovaté a na co si dát v přírodě pozor. Zvířecí rodinky - (1. - 2. roč., 1,5 h., 25 Kč) Seznámení s domácími zvířaty, jaký nám poskytují užitek a jak o ně máme pečovat. Zelená lékárna - (6. - 9. roč., ZŠ, SŠ, 2 h., 45 Kč) Léčivé rostliny, na co působí. Ochutnávka čajů z léčivých rostlin.
32
Hrátky s vodou - (6. - 9. roč., ZŠ, SŠ, 2 h., 35 Kč) O vodě, kolik jí je na zemi, jak se dělá pitná voda a jak se voda čistí. Žijeme spolu - (6. - 9. roč., ZŠ, SS, 2 h., 35 Kč) O zvířatech, která doprovází lidstvo od pradávna. Cesta do pravěku - (6. - 9. roč, ZŠ, SŠ, 2 h., 40 Kč) Hra na paleontology, seznámení s posloupností geologických období, sestavení kostry dinosaura či mamuta. Co do popelnice nepatří! - (3. - 9. roč., ZŠ, SŠ, 2 h., 35 Kč) Proč třídit odpad. Kam míří plasty, sklo a papír. Zakončení praktickou výrobou recyklovaného papíru. Žížalka Vendulka nás to naučí - (1. - 3. roč., 1 - 1,5 h., 25 Kč) Rozeznávání a třídění odpadu pro malé žáky. Ochrana přírody a zákon - (SŠ, 3 h., 50 Kč) Malá právnická exkurze do oblasti ochrany přírody. Co je to Natura 2000 a biosférická rezervace. Hra o Pálavě. BIO to je ono! - (3. - 9. roč., 2 h., 35 Kč) Co je to ekologické zemědělství, představení biopotravin. Programy v terénu: Rozkvetlou Pálavou - (trasa A, 4. - 9. roč., 3 - 4 h., 50 Kč; trasa B, SŠ, 5 - 6 h., 70 Kč) Přírodovědná vycházka do NPR Děvín. Trasa A: Klentnice - Soutěska - Dívčí hrady. Trasa B: Klentnice - Martinka - Soutěska - Dívčí hrady - Pavlov. Vyprahlou stepí - (3. - 9. roč., ZŠ, SŠ, 3 h., 50 Kč) Nauka o stepi. Pomocí pracovního listu a simulačních her si žáci ukážou vznik a vývoj Pálavských stepí na trase Klentnice - Stolová hora - Sirotčí Hrádek a zpět. Pojďte s námi na Kopeček - (1. - 3. roč., 1 - 2 h., 30 Kč) Naučná procházka na Svatý kopeček v Mikulově. Za barvami podzimu - (1. - 5. roč., 3 h., 50 Kč) Vnímání přírody všemi smysly. Lesní skřítkové - (1. - 3. roč., 2 h., 30 Kč) Hra na lesní skřítky a výlet na Svatý kopeček. Za tajemstvím lesa - (4. - 9. roč., 3 - 4 h., 50 Kč) Průzkum lesa očima zvídavého přírodovědce. Lesník v lese - (6. - 9. roč., 3 - 4 h., 50 Kč) Les očima lesníků. Žáci si změří strom, jeho obvod, výšku i koruny stromu. Program probíhá v Milovickém lese.
33
Expedice Kvakoš - (6. - 9. roč., 3 hod, 55 Kč + cena za plavbu lodí) Ornitologická vycházka v lednickém parku za největší kolonií kvakošů nočních u nás.
Obrázek 4 Expedice Kvakoš [4] Bobří stezkou - (4. - 9. roč., 3 - 4 h., 50 Kč) V NPR Křivé jezero se žáci projdou lužním lesem s nivní loukou a dojdou až k mrtvému ramenu řeky Dyje. Můžou zde sledovat kolonii kormoránů, stromové mravence i výsledky usilovné práce bobrů. Trasa: Milovice, Hájenka - Křivé jezero a zpět. Putování kolem vody - (6. - 9. roč., 3 - 4 h., 55 Kč) Putování kolem Naučné stezky Věstonická nádrž. Ukázka rostlin rostoucích ve vodě i u vody. Trasa: ATC Merkur - soutok Jihlavy a Svratky a zpět. Turold a geopark - (6. - 9. roč., 1,5 h., 40 Kč + vstupné do jeskyně) Výlet do starého vápencového lomu na program o obecné geologii. Co nám poví lišejníky - (6. - 9. roč., 3 h., 50 Kč) Procházka lesem a seznámení s lišejníky, naučí se je poznávat a určovat. Program probíhá v Milovickém lese. Soutěže a hry pro školáky Zelené pero Jaromíra Tomečka - Literární soutěž s ekologicko-přírodovědnou tématikou, která je rozdělena do 4 kategorií (1. - 5. ročník, 6. - 7. ročník, 8. - 9. ročník, učni a studenti SOU a SŠ). 34
Pálava, jak ji mám/nemám rád - Fotografická soutěž v kategoriích do 12 let, do 15 let a nad 15 let. Večerní hra Mikulovem - Večerní dobrodružně-naučná hra. Zelená stezka Jaromíra Tomečka - Ekologicko-přírodovědná soutěž pro žáky 5. tříd základních škol. Žáci soutěží ve 3 členných družstvech ve znalostech přírody a ekologie. Kontrolní hlídky - zaměření: 1. Zvířátka a potvůrky (určování živočichů) 2. Zpíváme a recitujeme (tematická píseň, báseň) 3. Palavěnka naše (ochrana přírody na Pálavě, její přírodní bohatství) 4. Jaromír Tomeček (základní znalosti o spisovateli a jeho díle) 5. Zvládneme to! (jednoduchý sportovní úkol) 6. Kytičky a stromečky (určování bylin a dřevin Pálavy) 7. Kamínky a šutry (určování nerostů a hornin, speleologie) Krmení Hliníkožrouta a Bateriožrouta - Odpadová kampaň ve sběru hliníku a baterií. Krajinou Rudolfa Gajdoše - Výtvarná soutěž určená žákům kraje pod Pálavou. Je rozdělena do 5 katerogií (1. - 2. třída, 3. - 5. třída, 6. - 7. třída, 8. - 9. třída, studenti SŠ a SOU). Landart - Výtvarně-přírodní setkání pro rodiče s dětmi. Možnost vyzkoušet si tzv. LANDART (zahradní umění), tvorbu obrázků a objektů z toho, co podzimní příroda nabízí. Vzdělávání pedagogických pracovníků: Exkurze do chráněných území: Ve spolupráci s Klubem ekologické výchovy a paní RNDr. Kvasničkovou se 15. - 16. května v CEV Pálava uskutečnilo setkání 23 pedagogů z celé republiky. Téma bylo „Poznávání ekosystémů naší přírody a EVVO“. Školení a semináře: Jak na bioodpad - školení pedagogů zaměrené na specifikaci pojmů odpad/bioodpad a jejich rozdělení, legislativa související s bioodpady a významem jejich separace a dalšího využití. Víkend tvořivých učitelů - praktická dílna k ekologické výchově, k pomůckám, jejich využití. Svět v nákupním košíku - seminář pořádaný CEV Pálava ve spolupráci s Lipkou a společností pro Fair Trade. Cyklus vzdělávacích dílen, které propojují vybrané 35
globální problémy (například dětská práce, chudoba, nadužívání agrochemie nebo likvidace deštných pralesů apod.) s některými předměty naší denní spotřeby (kakao, káva, bavlněný textil, hliníkové obaly…). V závěru dílen se pak studenti zamýšlejí nad tím, jaké mají možnosti zmírnit dopady své spotřeby nebo přímo pomoci lidem z rozvojových zemí. Trocha ekologie nikoho nezabije: Takzvané osvětové akce pro veřejnost. Tyto akce jsou částečně hrazeny z Národní sítě environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, tedy ze společného programu Ministerstva životního prostředí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Den Země - Oslava Dne Země, koná se v sobotu kolem 22. dubna. Každoročně je připravený bohatý program.
Obrázek 5 Den Země [4] Evropský den parků - Tento svátek připadá na 24. května: CEV Pálava pořádá u příležitosti tohoto svátku sérii akcí konaných v týdnu kolem 24. května. Evropský den netopýrů - Oslava svátku dne netopýrů. U této příležitosti se provádí odchyt a sčítání netopýrů. V roce 2011 bylo odchyceno do sítí 83 kusů po 12 druzích. Největší zastoupení měl netopýr řasnatý, těch bylo 25, netopýr vodní v počtu 36
12 kusů a třetí nejpočetnější byl netopýr velkouchý, kterých bylo 11. Dále se odchytili netopýři velcí, brvití a ušatí. Ptačí festival - Co lítá v rákosí - CEV Pálava ve spolupráci s Českou společností ornitologickou pořádají podzimní odchyt a pozorování ptactva. Tento festival se koná v Sedleci. Exkurze do chráněných území i jinam: letní exkurze do nejkrásnějších koutů Pálavy a blízkého okolí výlet za šťastnými prasaty a další - výlet do firmy Sluneční brána (výrobna biočajů, biokoření,...) výlet do Čejkovic a Hostětína - exkurze do firmy Sonnentor, s. r. o. v Čejkovicích, která se zabývá zpracováním biočajů a biokoření. V Hostětíně bylo možno navštívit moštárnu, historickou sušičku ovoce, kořenovou čistírnu odpadních vod i dřevoštěpkovou výtopnu. expedice Kvakoš - exkurze na Zámecký rybník v Lednici a pozorování vodního ptactva na tomto rybníce Žďánický les - celodenní exkurze do Žďánického lesa Přednášky - CEV Pálava pořádá v zasedací místnosti Správy CHKO Pálava různé cestopisné a naučné přednášky. cestopisná přednáška - Kyrgyzstán, Japonsko, Ázerbajdžán, Národní parky východní Austrálie,… překyselení organizmu, past na naše zdraví ekologické opravování a budování domů a bytů motýlí svět Rukodělné kurzy - CEV Pálava pořádá také různé rukodělné kurzy ozdoby z kukuřičného šustí pedig adventní věnce šperky z křišťálové pryskyřice patchwork
37
Dobrovolnictví: Úklid a údržba rezervací s veřejností, školami a mládežnickými organizacemi: Alej pro Pálavu - od roku 2005 se snaží CEV Pálava udržovat lípovo-javorovou alej kolem silnice z Mikulova do Klentnice. Sena v PR Turold - pomoc s hrabáním sena v oblasti bývalého lomu v PR Turold. Brigády na Pálavě - každoroční práce s dobrovolníky, která se koná na jaře. Jedná se o úklid Pálavy a okolí.
Obrázek 6 Úklid Pálavy[4] Workcamp s dobrovolníky z celého světa: Ekologicky zaměřený projekt „Preserve the unique landscape of Palava“. Sjedou se mladí dobrovolníci z celého světa. Náplní práce bývá revitalizace a obnova krajiny v oblasti CHKO Pálava. Tento workcamp je součástí ekologického projektu „Mosty k přírodě“, který se zaměřuje na pomoc při péči o přírodu a chráněná území. Stromy pro Mikulov: Projekt pro dobrovolníky zaměřený na ozelení části města Mikulov. [4]
38
Celkové počty Výukových programů za rok 2011 Počet výuk
Počet hodin
Počet dětí
Terén
130
334
1696
Učebna
68
127
765
Celkem
198
461
2461
Tabulka 1 Výukové programy 2011[15]
4.3.3 Další organizace zabývající se EVVO V tomto mikroregionu se aktivně EVVO věnuje především CEV Pálava ve spolupráci se Správou CHKO Pálava. S Environmentálním vzděláváním, výchovou a osvětou se dále můžeme setkat ve školství. Některé základní školy jsou členy programu M.R.K.E.V. (= Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy). Je to síť škol zabývajících se ekologickou výchovou. Cílem tohoto celorepublikového dlouhodobého projektu je vytváření funkčních regionálních (zejména krajských, případně okresních, městských či mikroregionálních) systémů školní a mimoškolní ekologické výchovy a vzdělání. Jedná se o tyto školy: Obchodní akademie Břeclav, Speciální školy Mikulov, Základní škola Dolní Dunajovice, Základní škola Mikulov. Jsou ale i jiné školy, které se snaží na své škole propagovat EVVO a nejsou členy programu M.R.K.E.V. [7] Tyto školy zahrnují EVVO buď přímo jako předmět, nebo jej zakomponují do více předmětů a pořádají na toto téma různé akce. Některé školy také spolupracují s CEV Pálava a využívají jejich výukové programy v rámci výuky. Jako příklad uvedu Základní školu Kpt. Nálepky Břeclav, která shrnula přínos a důležitost Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty u žáků základní školy. Přínos environmentální výchovy k rozvoji osobnosti žáka: Žák získává srozumitelné, utříděné a aktuální informace o přírodě, životním prostředí, o životních podmínkách v něm, o vztahu člověka a prostředí a o životě a roli člověka v něm. Získává informace o ochraně přírody a životním prostředí. Seznamuje se se základními terminologiemi v oblasti ekologie, životního prostředí, ochrany přírody, učí se je používat.
39
Na základě vlastních zkušeností poznává přírodní a kulturní hodnoty ve svém okolí, učí se o nich uvažovat v souvislostech a rozpoznávat příčiny jejich poškozování. Seznamuje se s principy udržitelnosti rozvoje společnosti. Vyhledává informace týkající se oblasti EVVO, hodnotí jejich objektivnost a důležitost, třídí je, pracuje s nimi. Na základě získaných informací a vědomostí vyjadřuje a zdůvodňuje své názory, dokáže komunikovat s ostatními, spolupracovat s nimi na společné práci a společné závěry přetvářet v konkrétní výstupy. Žák prostřednictvím vlastních zážitků oceňuje hodnotu přírody a vnímá její krásu. Umí se chovat ekologicky odpovědně v běžných denních činnostech a rozumí důležitosti odpovědného chování každého z nás. Žák si vytváří ohleduplný a odpovědný vztah nejen k místu, ve kterém žije, ale i k celé Zemi. Žák je aktivní a tvořivý. Učí se toleranci[20]
40
5 VÝSLEDKY PRÁCE 5.1 Zhodnocení pokrytí vybraného regionu aktivitami EVVO Celková výměra mikroregionu je 509,05 km2 a součástí je 26 obcí s celkovým počet obyvatel 37 687. Nachází se zde 52 základních škol a 14 středních škol. Je zde pouze jedno středisko zaměřené na vzdělávání EVVO a zajišťuje 27 výukových programů v terénu a učebně.[7] [9] [15] [17] [18] [21] Centrum ekologické výchovy Pálava má programy nejen pro Základní a Střední školy, ale nabízí také různé akce pro veřejnost. V roce 2011 pracovali v CEV Pálava dva pracovníci, ale úvazky se v průběhu roku měnily dle projektů, průměrně to byl 1 úvazek na jeden ekologický výukový program. Zajištění pracovníků ze strany CEV Pálava je tedy dostačující, bohužel jejich vytíženost není dostatečná. Ne všechny školy využívají výukové programy, které nabízí CEV Pálava.[4] [15]
41
škola
programy*
žáci
EVP Musíme se bát?, Lesní skřítkové, Pojďte s námi
ZŠ Dolní Dunajovice
11
172
na kopeček, Bobří stezkou, Turold a geopark, Za tajemstvím lesa, Zelená lékárna, Co do popelnice nepatří Život u vody, Život v lese, Zvířecí rodinky,
ZŠ Valtická, Mikulov
Lesní skřítkové, Expedice Kvakoš, Rozkvetlou 23
438
Pálavou, Za tajemstvím lesa, Za barvami podzimu, Musíme se bát?, Žížalka Vendulka nás to naučí, Vyprahlou stepí, Ptačí příběhy
ZŠ Hraničářů, Mikulov ZŠ Školní, Mikulov Gymnázium Mikulov
2
41
Rozkvetlou Pálavou, Ptákoviny
1
27
Výběr z aktivit
5
133
Co do popelnice nepatří, Ptákoviny, Musíme se bát?, Turold a geopark, Bobří stezkou Lesní skřítkové, Expedice Kvakoš, Pojďte
ZŠ Drnholec
6
100
s námi na Kopeček, Za tajemstvím lesa, Za barvami podzimu
ZŠ Březí ZŠ Slovácká, Břeclav ZŠ Kupkova, Břeclav
1
17
Rozkvetlou Pálavou
2
51
Rozkvetlou Pálavou
9
185
ZŠ Komenského,
Musíme se bát?, Lesní skřítkové, Za tajemstvím lesa, Turold a geopark, Bobří stezkou Musíme se bát?, Turold a geopark, Žížalka
8
186
Vendulka nás to naučí, Hrátky s vodou, Co do
Břeclav
popelnice nepatří
ZŠ Sedlec
1
14
Pojďte s námi na Kopeček
Celkem
69
1364
-
Tabulka 2 Školy, které využily programy CEV Pálava[15] * Kolik programů škola využila Některé Základní a Střední školy spolupracují s CEV Pálava, jiné si vytváří vlastní školní plány EVVO. Například Základní škola Kpt. Nálepky Břeclav se 42
zaměřuje především na žáky 6. a 7. tříd, kde mají přímo předmět Environmentální výchova. Výuku doplňují o různé aktivity pořádané během roku a to i pro žáky nižšího stupně. Základní škola Lednice nemá environmentální výchovu jako samostatný předmět, ale je obsažena téměř v každém vyučovacím předmětu 1. stupně a na 2. stupni je obsažena především v zeměpise, přírodopise, chemii a výtvarné výchově. Také pořádají doplňkové akce v průběhu celého roku a pořádá celoškolní soutěž „Nejekologičtější třída“. Zde se hodnotí všechny ekologické aktivity (sběr hliníku, sběr bylin, sběr papíru a separování odpadu ve třídách,…). [20] [14]
5.2 Vyhodnocení situace ve vztahu ke Státnímu programu EVVO Mikroregion Lednicko-Valtický areál a Mikulovsko je protkaný kulturními a také přírodními památkami. Kde jinde než v tomto Mikroregionu si musíme uvědomit důležitost krajiny kolem nás a následnou péči o ni. Proto je nezbytné začít od nejútlejšího věku, kdy se člověk začne vyvíjet a přijímat návyky. Je dobré, aby se environmentální chování stalo rutinním. Rozvíjení vzdělávání v této oblasti zajišťuje pouze jedno ekologické centrum a to CEV Pálava sídlící v Mikulově. Umístění tohoto centra v rámci celého mikroregionu je dobré vzhledem k reprezentativnímu okolí, jako je Chráněná krajinná oblast Pálava, kde pracovníci můžou využívat tuto oblast k praktickým ukázkám. Doprava do Mikulova není ale zcela dostatečná a některým školám se může prodražit. Také to může být důvod, proč toto centrum nevyužívá víc škol. Bylo by dobré umístit další centrum environmentálního vzdělávání minimálně do bývalého okresního města Břeclav. Je zde více škol a mnohé z nich již dnes využívají středisko v Mikulově, takže by centrum environmentálního vzdělávání v Břeclavi uvítaly. Studenti by nemuseli cestovat až do Mikulova, ale mohli by využívat další část Biosférické rezervace Dolní Morava, a to soutok Moravy a Dyje s původními lužními lesy, k praktické environmentální výuce. Dobrá by byla motivace ze strany státu a to především Ministerstva školství a Ministerstva životního prostředí a to především v podobě dotací na výukové programy. V Centru ekologické výchovy Pálava jsou tyto programy placené a mnohé školy si vzhledem k jiným vydáním nemůžou tuto formu výuky dovolit. Ministerstvo školství by mělo zavést na základní školy povinný předmět Environmentální výchova. Každá škola by měla mít svůj vlastní plán EVVO a seznamovat studenty s touto výukou během
43
celého roku v podobě různých akcí a soutěží. Motivací by byly různé odměny a tím by se žákům dostávaly nenásilnou formou informace o životním prostředí a jejich dopadech na přírodu. Nejenže by se něco naučili, ale začali by si uvědomovat důležitost předcházení škodlivých vlivů na praktických ukázkách. Povinné by mělo být i vzdělávání pedagogů v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a to v podobě pravidelných seminářů a materiálů, které by jim měly být poskytovány v průběhu celého roku. Dalším řešením zlepšení stávající situace by bylo vzdělávání pracovníků obecních úřadů, kteří by měli za úkol oslovit širokou veřejnost. Mnoho lidí ani netuší, že dělají něco špatně a to především proto, že jsou málo informovaní. Vyškolený pracovník na obecním úřadu by pořádal různé semináře v oblasti environmentálního vzdělávání a měl by na starosti i akce v obci, týkající se ochrany životního prostředí. V nedalekých Velkých Pavlovicích se buduje nové ekocentrum s názvem Biocentrum Zahájka. Toto ekocentrum nespadá pod mikroregion, který jsem zkoumala. Občané mikroregionu Mikulovsko a Lednicko-Valtický areál budou moci i přesto jeho služby využívat. Tím se zvýší jejich možnosti vzdělávání v oblasti EVVO. [6]
44
6 ZÁVĚR Je zřejmé, že zhoršující stav životního prostředí je především ovlivněn lidskou činností. Bohužel jen nepatrná část populace si uvědomuje, jakou hrozbu to pro nás představuje. Znalosti o dopadech na životní prostředí je potřeba prohlubovat. EVVO vede k aktivnímu přístupu v řešení problému životního prostředí tím, že poskytuje metodu. Gramotnost populace v tomto odvětví je však nedostačující a je nemožné zmírnit páchané škody bez prohloubení vzdělání v environmentální výchově. Nejvhodnější je začít co nejdřív a zábavnou formou, abychom zaujali co největší množství posluchačů. Program EVVO je koncipován tak, aby oslovil širokou veřejnost. Nejdůležitější v oblasti EVVO je vzdělávání mládeže a jejich spolupráce s pedagogy. Nabídka CEV Pálava je dostatečná. V práci jsou podrobně vysvětlené výukové programy pro mládež, ale i akce pro veřejnost. Spolupráce škol a CEV Pálava je nedostatečná. Jen několik základních škol a jedno gymnázium využívá nabídku výukových programů, které centrum nabízí. Navržená řešení jsou jistým východiskem ke zlepšení stávající situace. Cílem bylo nastínit program environmentální vzdělávání, výchovy a osvěty, zhodnotit situaci v mikroregionu Mikulovsko a Lednicko-valtický areál, zmínit nedostatky v této oblasti a navrhnout přijatelná řešení.
45
7 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. Dostupná z WWW: < http://www.palava.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/palava/o-sprave-chko/>, [cit. 13. 3. 2012] [2] ALEŠ MÁCHAL, JOSEF HUSTÁK, Malý ekologický a environmentální slovníček, Rezekvítek Brno, Brno 1997, ISBN 80-86626-08-0 [3] Biosférická rezervace Dolní Morava [online]. Dostupná z WWW:
, [cit. 13. 3. 2012] [4] Centrum ekologické výchovy [online]. Dostupná z WWW: , [27. 2. 2012] [5] Dolní Morava (obr.) [online]. Dostupná z WWW: , [13. 3. 2012] [6] Ekolist [online]. Dostupná z WWW: [3. 4. 2012] [7] Jihomoravský kraj [online]. Dostupná z WWW: , [cit. 13. 3. 2012] [8] Jihomoravský kraj (obr.) [online]. Dostupná z WWW: < http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=154180&TypeID=2> [27. 3. 2012] [9] Lednice [online]. Dostupná z WWW: , [cit. 13. 3. 2012] [10] Lednicko-Valtický areál [online]. Dostupná z WWW: , [cit. 13. 3. 2012] [11] Mateřské školy [online]. Dostupná z WWW: < http://www.czskolka.cz/?kraj=jihomoravsky&okres=breclav> [26. 3. 2012] [12] Mikulovsko [online]. Dostupná z WWW: < http://www.mikulovskoregion.cz/>, [cit. 13. 3. 2012] [13] Ministerstvo životního prostředí [online]. Dostupná z WWW: , [cit. 27. 2. 2012] [14] Osobní záznamy - Mgr. Dagmar Košťálová, koordinátorka EVVO při ZŠ Lednice [15] Osobní záznamy - PhDr. Eva Řezáčová, vedoucí kanceláře, koordinátor projektů a lektor ekologické výchovy, e-maily z 13. 3. 2012 až 27. 3. 2012 46
[16] Portál Ministerstva životního prostředí - Ekocentra [online]. Dostupná z WWW: < http://www.ekocentra.cz/jihomoravsky-kraj/centrum-ekologicke-vychovy-palava-zocsop-56-15.htm>, [cit. 13. 3. 2012] [17] Statistické údaje o mikroregionu Mikulovsko [online]. Dostupná z WWW: < http://www.fos.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=104305> [26. 3. 2012] [18] Střední školy [online]. Dostupná z WWW: < http://www.stredniskoly.cz/seznam-skol/jihomoravsky-kraj/breclav> [26. 3. 2012] [19] Wikipedia (obr.) [online]. Dostupná z WWW: [13. 3. 2012] [20] Základní škola Kpt. Nálepky Břeclav [online]. Dostupná z WWW: < http://www.kptnalepky.cz/> [cit. 25. 3. 2012] [21] Základní školy [online]. Dostupná z WWW: < http://www.zakladniskoly.cz/seznam-skol/jihomoravsky-kraj/breclav/> [26. 3. 2012]
47
8 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK OBRÁZEK 1 MIKROREGIONY MIKULOVSKO A LVA [19].................................................... 28 OBRÁZEK 2 BIOSFÉRICKÁ REZERVACE DOLNÍ MORAVA [5] .............................................. 29 OBRÁZEK 3 CEV PÁLAVA [8] ........................................................................................... 31 OBRÁZEK 4 EXPEDICE KVAKOŠ [4] ................................................................................... 34 OBRÁZEK 5 DEN ZEMĚ [4] ................................................................................................ 36 OBRÁZEK 6 ÚKLID PÁLAVY[4].......................................................................................... 38 TABULKA 1 VÝUKOVÉ PROGRAMY 2011[15] ..................................................................... 39 TABULKA 2 ŠKOLY, KTERÉ VYUŽILY PROGRAMY CEV PÁLAVA[15] ................................. 42
48
