MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2011
MICHALA KŘIVÁKOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie (ÚKE)
Aplikace nástrojů USV ve vybraném výrobním procesu Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D.
Brno 2011
Vypracovala: Michala Křiváková
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala své vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. J. Kotovicové, Ph.D. za cenné rady a připomínky při psaní této práce. Dále bych ráda poděkovala zaměstnancům The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o. za poskytnutí potřebných informací o společnosti. Touto cestou bych také chtěla poděkovat své rodině za jejich podporu při mém studiu na vysoké škole.
ABSTRAKT Tato práce je zaměřena na aplikaci nástrojů USV ve vybraném výrobním procesu. Hlavním úkolem je analýza nástrojů USV, které jsou zavedeny ve společnosti The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o. V jednotlivých kapitolách jsou uvedeny certifikované normy společnosti, jako ČSN EN ISO 14 001 Systém environmentálního managementu, BRC, BS OHSAS 18 001 Systémy managementu bezpečnosti a ochrana zdraví při práci a jejich vzájemná integrace do systému řízení. V dalších kapitolách je popsána společnost The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o. a to zejména její vztah k ţivotnímu prostředí a jeho jednotlivým sloţkám. V poslední části je zhodnocena environmentální situace společnosti a na tomto základě vypracován návrh aplikace nástroje USV Hodnocení moţností čistší produkce. Klíčová slova: Nástroje USV, Systém environmentálního managementu, BRC, Systém managementu bezpečnosti a ochrana zdraví při práci, Hodnocení moţností čistší produkce
This Bachelor Graduation Assignment is focused on the application of sustainable consumption and production instruments in the selected manufacturing process. The main task is the analysis of these instruments that are established in “The Candy Plus Sweet Factory, s. r. o.” company. In the individual chapters there are all of the certified standards of the company described in detail such as ČSN EN ISO 14 001 Environmental management system, BRC, BS OHSAS Safety system management and safety at work and their mutual integration in the whole management system. In the other chapters there is a description of “The Candy plus Sweet factory, s. r. o “company especially its relation to environment and its components. The last chapter of this assignment is dedicated to the evaluation of the company’s environmental situation. Based on this evaluation there is an application proposal of the sustainable consumption and production instruments – Cleaner production assessment.
Key words: Instruments of sustainable consumption and production, Environmental management system, British retail consortium, Safety system management and safety at work, Cleaner production assessment
OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 9 2 CÍL ............................................................................................................................... 10 3 SOUČASNÝ STAV .................................................................................................... 11 3.1 Udrţitelná spotřeba a výroba ................................................................................ 11 3.1.1 Proč má být spotřeba a výroba udrţitelná?..................................................... 11 3.1.2 Strategie USV ................................................................................................. 12 3.1.3 Nástroje USV.................................................................................................. 13 3.2 Popis vybraných nástrojů USV ............................................................................. 14 3.2.1 ČSN EN ISO 14 001 Systémy environmentálního managementu ................. 14 3.2.2 Integrovaný systém řízení............................................................................... 15 4 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 21 4. 1 O Společnosti ....................................................................................................... 21 4.1.1 Certifikáty společnosti .................................................................................... 22 4.2 Právní poţadavky ţivotního prostředí ................................................................... 23 4.2.1 Ovzduší ........................................................................................................... 23 4.2.2 Voda ............................................................................................................... 26 4.2.3 Odpady ........................................................................................................... 28 4.2.4 Obaly .............................................................................................................. 34 4.2.5 Chemické látky ............................................................................................... 35 4.2.6 Prevence závaţných havárií ........................................................................... 37 5 VÝSLEDKY A DISKUZE .......................................................................................... 38 5.1 Environmentální profil společnosti ....................................................................... 38 5.2 Stanovené cíle v rámci EMS pro rok 2011 ........................................................... 42 5.5 Diskuze.................................................................................................................. 43 6 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 45 7 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ......................................................................... 46 8 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................. 49 9 SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 49 10 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................... 50 11 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................... 51
1 ÚVOD Udrţitelná spotřeba a výroba je širokou oblastí, která se v posledních letech rychle rozvíjí. Například v roce 2005 byl přijat Rámec programů pro udrţitelnou spotřebu a výrobu České Republiky. Nejrychleji se však vyvíjí nástroje pro praktické uplatnění udrţitelné spotřeby a výroby, které vytváří především soukromá sféra a podniky. Dříve se dopady ekonomických aktivit řešily regulováním výrobních procesů. Na jedné straně se podstatně sníţilo mnoţství produkovaných odpadů a vypouštěného znečištění, ale na straně druhé podniky musely investovat do neproduktivních nápravných opatření, i v případech, kde by byla přínosnější prevence. Díky těmto poznatkům si podnikatelé uvědomili, ţe prevence neovlivňuje jen negativní dopady na ţivotní prostředí, ale můţe pro ně být i ekonomicky přínosná a zlepšit tak jejich postavení na trhu. Proto se rozhodli sami přicházet s inovacemi produktů a vlastními návrhy nástrojů v oblasti udrţitelné spotřeby a výroby.[3] Jedním z podniků, kterému záleţí na tom, jak působí na ţivotní prostředí a snaţí se o inovace v oblasti udrţitelné spotřeby a výroby, je mezinárodní společnost The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o., zabývající se výrobou cukrovinek. Aby společnost zmírnila dopady svých ekonomických aktivit na ţivotní prostředí a splnila poţadavky odběratelů, rozhodla se vedle nástrojů jednostranně regulovaných legislativou zavádět i „dobrovolné“ nástroje udrţitelné spotřeby a výroby.
9
2 CÍL Cílem této práce je zhodnocení legislativního prostředí v oblasti udrţitelné spotřeby a výroby. Dále zjištění stávajícího stavu ve společnosti The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o. a vyhodnocení jejích moţností vyuţití prevenčních postupů. Úkolem práce, je také návrh aplikace nástroje udrţitelné spotřeby a výroby.
10
3 SOUČASNÝ STAV 3.1 Udržitelná spotřeba a výroba „Udrţitelná spotřeba a výroba je definována jako pouţívání sluţeb a výrobků, které uspokojují základní potřeby společnosti a zlepšují kvalitu ţivota, zároveň však minimalizují spotřebu přírodních zdrojů, pouţívání toxických látek, produkci odpadů a škodlivin v průběhu celého ţivotního cyklu sluţby nebo výrobku tak, aby nebylo ohroţeno uspokojování potřeb budoucích generací“. [1] 3.1.1 Proč má být spotřeba a výroba udržitelná? Udrţitelná spotřeba a výroba (USV) je důleţitá, jelikoţ řeší základní konflikt, se kterým se všichni setkáváme: „Chceme stále nové produkty, ale nechceme jejich negativní dopady na náš ţivot a na ţivotní prostředí“. Vlivy výrobního a spotřebního procesu na ţivotní prostředí a zdraví lidí se zvyšují, v důsledku nárůstu vstupních a výstupních toků. Výstupy
Vstupy Suroviny
→
emise do ovzduší
Voda
→
odpadní vody
Vzduch
→
odpadní teplo
Půda
→
fyzikální znečištění
Energie
→
tuhé odpady
Čím více se výstupní toky kvalitativně liší od látek a energií, původně se v přírodě vyskytujících, tím větší vliv na ţivotní prostředí a přírodní děje lze od procesu očekávat. [2]
11
3.1.2 Strategie USV Základní praktické strategie pro dosaţení USV jsou pouze dvě: Účinnější využívání zdrojů (materiálů a energií) – zvyšování efektivnosti v oblasti spotřeby a výroby,
Náhrada (materiálů, energií, procesů, výrobků, sluţeb ale i poţadavků) lepšími alternativami.
Tyto dvě základní strategie USV se v podniku mohou uplatnit ve všech jeho úrovních, v celém systému jeho fungování. Výsledkem je změna systémových struktur a následně i chování podniku. Jak nástroje USV působí a jaké jsou jejich souvislosti, znázorňuje tzv. pyramida řízení (obr. 1). Základní
systémové
úrovně
a
jejich
oblasti,
které
lze
identifikovat
u kaţdé organizace, jsou: 1) strategická (určující) úroveň: hodnoty, cíle a strategie – a to nejen samotného podniku, ale i jeho zájmových skupin, jelikoţ kaţdé podnikání stojí na zájmech zájmových skupin, 2) informační úroveň: systémy řízení, 3) fyzická úroveň: procesy (výroby a služeb), 4) fyzická úroveň: produkty jako výstupy procesů. [3]
Obr. 1 – Pyramida řízení a její systémové úrovně (zdroj: Manuál USV) 12
3.1.3 Nástroje USV Na kaţdé z úrovní podniku mohou existovat efektivní moţnosti inovací USV. Nástroje USV jsou zde rozděleny podle jejich hlavního působení na jednotlivé úrovně pyramidy řízení. 1) Cíle, strategie a zájmové skupiny Společenská odpovědnost (CSR - Corporate Social Responsibility) 2) Systémy Systém
environmentálního
managementu
a
auditu
(EMAS - Eco-Management and Audit Scheme) ČSN EN ISO 14001 Systém environmentálního managementu (EMS - Environmental Management Systems) Integrovaný systém řízení 3) Procesy Environmentální manaţerské účetnictví (EMA - Environmental Management Accounting) Nejlepší dostupné techniky (BAT - Best Available Techniques) Čistší produkce (CP – Cleaner Production) Energetický audit Monitoring a targeting (M&T)
4) Produkty Hodnocení ţivotního cyklu (LCA - Life Cycle Assessment) Environmentální značení Environmentálního prohlášení o produktu (EPD - Environmental Product Declaration) Design pro udrţitelný rozvoj
13
3.2 Popis vybraných nástrojů USV 3.2.1 ČSN EN ISO 14 001 Systémy environmentálního managementu Norma ISO 14 001 specifikuje poţadavky na systémy řízení péče o ţivotní prostředí. Aplikováním tohoto sytému managementu, musí organizace vhodnými prostředky řídit veškeré své chování ve vztahu k ţivotnímu prostředí, prostřednictvím své politiky a stanovených cílů. Tato mezinárodní norma specifikuje poţadavky na systém environmentálního managementu tak, aby organizaci umoţnila vyvinout a zavést politiku a stanovit cíle, které
zahrnují
poţadavky
právních
předpisů
a
jiné
poţadavky,
vztahující
se na organizaci, a informace o významných environmentálních aspektech. Týká se těch environmentálních aspektů, které organizace identifikovala a které můţe řídit a těch, na které můţe mít vliv. [4] Účelem této normy není, přímo řešení poţadavků na ochranu zdraví a bezpečnosti zaměstnanců při práci (BOZP) nebo na kvalitu výrobku. Norma však nebrání integraci těchto sloţek do řídicího systému, tyto sloţky, ale nejsou předmětem certifikace. [2] Norma můţe být aplikovaná ve všech společnostech nezávisle na oboru činnosti a velikosti firmy a jejími hlavními cíli jsou: důraz na určení vlivů všech činností organizace na ţivotní prostředí (ŢP) a
efektivnější
řízení
těch,
jejichţ
dopad
na
ŢP
je
významný
(environmentální aspekty), sledování novel všech, často se měnících, legislativních a jiných předpisů týkajících se ŢP a jejich dodrţování (Registr právních poţadavků). [4] Pozitiva efektivně zavedeného EMS: Splňují se kritéria pro investice a zlepšuje se přístup ke kapitálu Zlepšuje se image podniku a jeho podíl na trhu Zlepšuje se kontrola nákladů Šetří se vstupními materiály a energiemi Splňují se kritéria pro získání prodejních osvědčení Podporuje rozvoj řešení šetrných k ţivotnímu prostředí Získává se úměrně nákladné pojištění Ulehčuje se získávání povolení a licencí Sniţuje se počet nehod, za něţ nese podnik odpovědnost atd. [2] 14
Obr. 2 – Model systému environmentálního managementu pro normu ISO 14 001 (zdroj: http://www.eiso.cz/poradenstvi/nase-sluzby/iso-14001/)
3.2.2 Integrovaný systém řízení Systém řízení je souhrn postupů, jimiţ se podnik řídí. Normy pro systémy řízení vycházejí z praxe a popisují optimální řídicí systém. Normované systémy řízení jsou: ISO 14 001 – Systémy environmentálního managementu (viz kapitola 3.2.1) ISO 9 001 – Systémy managementu jakosti (pro Českou Republiku) a BRC – Brithis retail consortium (mezinárodní)
BS OHSAS 18 001 – Systémy managementu bezpečnosti a ochrana zdraví při práci (BOZP)
3.2.2.1 BRC (British retail consortium) S normou tohoto typu přišlo Britské obchodní konsorcium a zavedlo ji jako standard „BRC“, který shrnuje poţadavky zejména velkých řetězců na dodavatele tzv. privátních značek, to znamená potravin prodávaných pod obchodním jménem nebo značkou prodejce. Normativní dokumenty BRC především stanovují poţadavky na systémy vysokého hygienického standardu a správné provozní praxe v potravinářských podnicích 15
(BRC Global Standard – Food), ale i v organizacích, které vyrábějí obaly určené pro potravinářství (BRC/IoP Packaging Standard). [5] V těchto normách jsou zahrnuty poţadavky, které jsou v souladu se základními pravidly hygieny, se systémem HACCP i s dalšími poţadavky legislativy EU i jednotlivých zemí na výrobky, procesy a kvalifikaci personálu. Normy jsou vyuţívány certifikačními orgány a získané certifikáty, i kdyţ nejsou právoplatným dokladem o dodrţení legislativních poţadavků, jsou úředními orgány dozoru ve značné míře respektovány. [6] Normy zahrnují následující základní okruhy požadavků:
prvky systému řízení jakosti
poţadavky na prostředí provozu
poţadavky na kontrolu výrobku
poţadavky na kontrolu výrobního procesu
poţadavky na personál
poţadavky na systém kritických bodů (HACCP) [7]
Přínosy certifikace dle standardu BRC
plnění poţadavků obchodních řetězců a nadnárodních společností;
prokázání plnění poţadavků nad rámec minimálních poţadavků daných národní legislativou;
garance stálosti výrobního procesu a tím i stabilní a vysokou kvalitu poskytovaných sluţeb a produktů zákazníkům;
prokázání
vhodnosti,
účinnosti
a
efektivnosti
vybudovaného
systému
třetí nezávislou stranou;
zkvalitnění systému řízení, zdokonalení organizační struktury organizace;
zlepšení pořádku a zvýšení efektivnosti v celé organizaci;
optimalizace nákladů - redukce provozních nákladů, sníţení nákladů na neshodné výrobky, úspory surovin, energie a dalších zdrojů;
zvýšení důvěry veřejnosti a státních kontrolních orgánů atd. [8]
16
3.2.2.1.1 HACCP (Hazard Analysis Critical Control Points) „Legislativa ČR vyplývající ze zákona č.110/1997 Sb., Zákon o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů a příslušných vyhlášek, ukládá, mimo jiné, všem výrobcům potravin určit ve výrobním procesu technologické úseky (kritické body), ve kterých je největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti způsobem stanoveným vyhláškou, provádět jejich kontrolu a vést o tom evidenci (§3, odst. 1, písm. g)“. [9] Systém
kritických
bodů
zajišťuje
preventivní
a
systematický
přístup
k včasné identifikaci nebezpečí zdravotní závadnosti a k zabránění jeho vzniku. Důsledná aplikace výrazně sniţuje zdravotní rizika i ekonomické ztráty ve výrobě. Systém je zaměřen na stěţejní faktory, které ovlivňují bezpečnost a zdravotní nezávadnost potravin v celém potravinovém řetězci od zpracování suroviny aţ po prodej. Systém HACCP slouţí k ovládání biologických, chemických nebo fyzikálních činitelů, které mohou působit na potravinu a porušit tak její kvalitu. Se zvyšujícími poţadavky na zdravotní nezávadnost potravin byla zavedena dobrovolná certifikace systému HACCP. Certifikací systému kritických bodů výrobce prokazuje funkční a účinný systém plnění poţadavků nad obvyklý rámec vyţadovaný národní legislativou, ověřený certifikačním orgánem. [10] Druhy možného zdravotního nebezpečí potravin: Biologické
nebezpečí:
mikroorganismy
(Salmonella,
Escherichia
coli,
Staphylococcus aureus, Bacillus cereus, Clostridium perfringens, atd.), parazité a škůdci. Chemické nebezpečí: rezidua pesticidů, aditivní látky, kontaminanty obalových materiálů, kontaminanty z prostředí – mazadla, oleje, zbytky čistících a dezinfekčních prostředků, těţké kovy, antibiotika, alergeny, toxiny, inhibiční látky. Fyzikální nebezpečí: mechanické nečistoty (sklo, plasty, dřevo, kovy, hmyz, pecky z ovoce, skořápky, kamínky, vlasy, atd.) [11]
17
3.2.2.2 BS OHSAS 18 001 – Systémy managementu bezpečnosti a ochrana zdraví při práci (BOZP) OHSAS 18001 je mezinárodně uznávaná specifikace pro posuzování systémů managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Poţadavky, této normy jsou zaměřeny na systémový přístup k plnění veškerých zákonných povinností, norem a předpisů, jeţ se týkají BOZP. Hlavním principem je identifikace všech moţných rizik na pracovištích a jejich efektivní řízení tak, aby bylo minimalizováno moţné poškození zdraví zaměstnanců i všech osob, které se na pracovišti nacházejí. Důraz je kladen zejména na prevenci a předvídatelnost situací nebezpečných pro osoby pohybující se na pracovištích a to při všech činnostech spojených s fungováním organizace. Je navrţena tak, aby byla slučitelná s normami ISO 9001 a ISO 14001 a aby usnadňovala integraci všech tří systémů v jeden plně funkční celek. [8] Specifikace OHSAS aplikují organizace, které potřebují: -
zavést systém BOZP k eliminaci nebo minimalizaci pracovních rizik;
-
demonstrovat svůj vztah k bezpečnosti práce svým zákazníkům, dodavatelům a veřejnosti;
-
udrţovat a zlepšovat systém BOZP;
-
být bezproblémový vůči kontrolním orgánům.[4]
Přínosy systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Plnění legislativy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Zlepšení image společnosti.
Systematická minimalizace rizik, resp. nebezpečí, které ohroţují bezpečnost a zdraví všech osob, ovlivňovaných činnostmi, výrobky nebo sluţbami organizace.
Zlepšení vztahů se zaměstnanci, veřejností a orgány státní správy.
Včasné rozpoznání problémů, spojených s riziky, jeţ ohroţují zdraví pracovníků
Omezení výskytu nemocí z povolání a pracovních úrazů.
Moţné sníţení nákladů spojených s nehodami na pracovišti.
Úspory peněz na případných pokutách, při nedodrţení legislativních předpisů
Moţnost účastnit se výběrových řízení, kde je certifikát OHSAS poţadován. [8] 18
3.2.2.3 Hlavní požadavky systémů řízení Jsou pro všechny systémy řízení stejné a lze je přiřadit k jednotlivým krokům cyklu neustálého zlepšování (téţ Demingovo schéma – PDCA, znázorněné na obr. 2):
plánování – na základě měření spokojenosti zákazníků, výkonnosti procesů, významu environmentálních aspektů a významu rizik BOZP – v PDCA odpovídá kroku P,
řízení a provoz – realizují se naplánované cíle, v PDCA odpovídá kroku D, neshoda, nápravná a preventivní opatření – neshoda je odchylka od stanovených kriterií, indikátorů nebo poţadavků na provoz, po nápravě odchylky má následovat preventivní opatření, které vyloučí, aby se podobné neshody opakovaly – v PDCA vlastně plní úlohu kroků D i C, interní audit – vnitřní kontrola vlastními pracovníky podniku – v PDCA odpovídá kroku C, přezkoumání vedením – posouzení celého systému za poslední období, jak je schopen plnit stanovené cíle apod., vyvození závěrů na vrcholové úrovni a případný návrh změn systému řízení – v PDCA odpovídá kroku A. [3]
P – Plan . . . . . Plánuj D – Do . . . . . . Udělej C – Check . . . . Zkontroluj A – Act . . . . . . .Jednej
Obr. 3 – Demingovo schéma – PDCA (zdroj: Manuál USV)
19
3.2.2.4 Integrace systémů řízení Normované systémy řízení mohou v podniku fungovat neintegrovaně (kaţdý zvlášť) nebo integrovaně (dohromady - hlavní prvky všech systémů jsou plněny společně). Schéma integrovaného systému řízení znázorňuje obr. 3.
Obr. 4 – Integrovaný systém řízení (zdroj: Manuál USV)
MS
Management System – (Obecný) systém řízení
QMS
Quality Management System – Systém managementu jakosti
EMS
Environmental Management System – Systém environmentálního managementu
OH&SMS
Occupational Health and Safety Management System – Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
IMS
Integrated Management System – Integrovaný systém řízení [3]
20
4 PRAKTICKÁ ČÁST V rámci své bakalářské práce jsem oslovila společnost The Candy Plus Sweet Faktory s.r.o., jelikoţ se snaţí svou výrobu a celkové hospodaření nastavit tak, aby jednotlivé dopady na ţivotní prostředí byly minimální. Aby společnost dosáhla vytčených cílů a také vyhověla poţadavkům zákazníků, byly zde zavedeny a certifikovány normy, a to v oblasti managementu kvality (BRC), ţivotního prostředí (ČSN EN ISO 14 001) a bezpečnosti práce (BS OHSAS 18 001), které společně fungují jako Integrovaný systém řízení.
4. 1 O Společnosti The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o. je rychle se rozvíjející společnost, zabývající se výrobou cukrovinek. Candy Plus se zabývá výrobou a prodejem nejen svých značek (Fundy, Juicee Gummee, Pedro a That´s Fruitee), ale také věnuje velkou pozornost rychle rostoucímu podnikání v oblasti smluvní výroby. Společnost se specializuje na tyto typy výrobků: Ţelatinové cukrovinky Pektinové cukrovinky Lízátka Komprimáty Lékořici Dropsy Fondánové výrobky v čokoládě nebo polevě Tyto výrobky se vyváţejí téměř do celého světa např.: Evropy Asie Austrálie Afriky Středního Východu Severní, Střední i Jiţní Ameriky
21
The Candy Plus Sweet faktory s.r.o. byla zaloţena v roce 2000 v Liberci, zakoupením výrobního závodu „Lipo“. V následujícím období společnost investovala do ztrátového podniku Gyál v Maďarsku a získala kontrolu nad zavedenou značku Fundy. Byly zaloţeny obchodní pobočky v Polsku, Maďarsku a v Rumunsku. V létě, v roce 2004, společnost zakoupila areál bývalé továrny Maryša v Rohatci obec Hodonín na jihu Moravy. V roce 2010, společnost získala podnik Park Lane zabývající se výhradně výrobou ţelé cukrovinek. Candy Plus tak získalo výrobní závod, situovaný na severní Moravě. Z původně české společnosti se Candy Plus vypracovala na mezinárodní úroveň. [12]
4.1.1 Certifikáty společnosti BRC (British Retail Consortium) - především stanovuje poţadavky na systémy vysokého hygienického standardu a správné provozní praxe v potravinářských podnicích, ale i v organizacích, které vyrábějí obaly určené pro potravinářství. [5] Společnost má normu BRC zavedenou místo ČSN EN 9 001:2008, jelikoţ podniká na mezinárodní úrovni. Systém HACCP (systém kritických bodů) – je ve společnosti zaveden (jako součást BRC), ale není certifikován, jak jiţ bylo zmíněno, certifikace je dobrovolná. OHSAS 18 001:2007 – Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tato norma specifikuje poţadavky na systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). ČSN EN ISO 14 001:2005 se zabývá systémem řízení ochrany ţivotního prostředí
(EMS
–
systém
environmentálního
managementu)
a
klade
si tudíţ za cíl v rámci ekonomických moţností organizace co nejvíce posílit vědomí odpovědnosti vůči ţivotnímu prostředí. Implementace této normy je úzce spjata s povinností vyhovět zákonům, které jsou uplatňovány v zájmu ochrany ţivotního prostředí.[12]
22
4.2 Právní požadavky životního prostředí V The Candy Plus Sweet Factory s.r.o. jsou sledovány tyto oblasti týkající se ţivotního prostředí: Ovzduší (emise) Voda (pitná a odpadní voda) Odpady Obaly Chemické látky a jejich vliv na ţivotní prostředí Prevence závaţných havárií 4.2.1 Ovzduší 4.2.1.1 Zdroje znečišťování ovzduší Společnost The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o. je provozovatelem zdrojů znečišťování, jejichţ výčet spolu s emisními limity je uveden tabulce č. 1. Tab. 1 – Zdroje znečištění (výsledky vlastního průzkumu) Kategorie zdroje
Zdroj
Znečišťující látka
Emisní limit
Zjišťování emisí
Výroba tyčinek a salonek – čokoláda
malý
pachy
měřením, výpočtem
ČOV
střední
pachy
měřením, výpočtem
Kotelna 3x parní kotel
velký
NOx, CO, SO2, TZL, org. látky
Vrátnice – kotel
malý
NOx, CO, SO2, TZL, org. látky
Knott sušárna
malý
200 mg/m3, 100 mg/m3, SO2, TZL a org .l. výpočtem
měřením, výpočtem
ČOV 2x kotel
malý
NOx, CO, SO2, TZL, org. látky
200 mg/m3, 100 mg/m3, SO2, TZL a org .l. výpočtem
Zařízení s obsahem regulovaných látek
ţádný
Regulované látky „freony“
ţádný
23
měřením, výpočtem
měřením, výpočtem
ţádné
4.2.1.2 Zařízení s obsahem regulovaných látek Společnost The Candy Plus Sweet Faktory s.r.o. nakládá s regulovanými látkami – freony (hydrochlorfluoruhlovodíky). Zařízení s obsahem regulovaných látek: 1) Typ EUWAM 80 KAX. Chladící zařízení. Pouţité chladivo R-134A. Počet chladících okruhů: 2. Obsah chladiva: I. Okruh: 36 Kg. II. Okruh: 36 Kg. 2) Typ EUWAM 60 GSDW1. Chladící zařízení. Pouţité chladivo R-22. Počet chladících okruhů: 1. Obsah chladiva: I. Okruh: 27 Kg. Revize a kontroly na zařízení provádí organizace PRAGOKLIMA Švec Libor technik, č. akreditace 115; BRNOFROST společnost s r.o., č. akreditace 406. [13] Společnost plní povinnosti udávané zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, dle hlavy III. Ochrana ozonové vrstvy země a klimatického systému Země, zejména: vede evidenci o počtu, typu zařízení a mnoţství v nich pouţívané regulované látky, provádění kontroly a těsnosti zařízení jednou za 12 měsíců u zařízení s obsahem regulované látky nejméně 3 kg a jednou za 6 měsíců s obsahem regulované látky nejméně 30 kg, prostřednictvím certifikované osoby, závady, které byly zjištěny kontrolou nebo systémem detekce úniků a které způsobují úniky regulovaných látek, jsou odstraněny nejpozději do 30 dnů ode dne jejich zjištění. Do 30 dnů od odstranění závady způsobující netěsnost je provedena kontrola těsnosti zařízení, je vedena evidenční kniha zařízení. Evidenční kniha má tyto náleţitosti: záznam o mnoţství náplně a druh regulované látky, datum servisních činností, úkony údrţby a revize spojené se zařízením, včetně kontroly úniku regulované látky, registrační číslo osoby provádějící servisní činnost, stručný popis provedené činnosti, včetně stručného popisu závady, výsledek provedené revize, mnoţství uniklé regulované látky zjištěné výpočtem, mnoţství a druh doplněné regulované látky, mnoţství a druh doplněného oleje, mnoţství odčerpané regulované látky nebo oleje a jeho další pouţití nebo při předání třetí osobě číslo jejího povolení, jméno a adresu, a při přechodu zařízení na jinou regulovanou látku označení této nové regulované látky a její mnoţství. Doba uchovávání Evidenční knihy je 5 let. [14] 24
4.2.1.3 Monitorování a měření emisí Emise se zjišťují měřením a výpočtem, v závislosti na charakteru zařízení a na správnosti poskytovaných výsledků, v rozsahu uvedeném ve vyhlášce č.205/2009 Sb. Plán monitorování a měření je uveden v tabulce č. 2. Měření emisí musí být zajištěno autorizovanou měřící skupinou. Termín, rozsah měření a autorizovaná osoba, která bude měření provádět, je oznámen písemně ČIŢP nejpozději 14 dní před datem zahájení měření. O provedení měření emisí zpracovává autorizovaná osoba protokol o autorizovaném měření emisí, který je platný jeden rok pro velké zdroje znečištění. Na základě tohoto protokolu se vypracují hlášení, která se posílají na příslušné orgány státní správy, a to: ČIŢP Brno – souhrnná provozní evidence znečišťování (ohlašování velkých a středních zdrojů znečišťování přes ISPOP – Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností) Krajský úřad Brno, odbor ţivotního prostředí – oznámení o výpočtu poplatku za znečišťování ovzduší. Ekolog závodu sleduje shodu s právními předpisy. Tab. 2 – Plán monitorování a měření (výsledky vlastního průzkumu)
Proces-zařízení Výroba tyčinek a salonek (čokoláda) ČOV Kotelna 3x parní kotel Vrátnice 1 x kotel SO-04 Knott sušárna ČOV 2x kotel
Četnost
Měřené škodliviny
Zodpovědný pracovník
1 x 5let
pachy
vedoucí výroby
1 x 5let 1 x ročně 1x 6 měsíců 1x 2 roky 1x6 měsíců 1 x 2 roky 1x6 měsíce 1 x 2 roky
pachy CO, NOx
energetik energetik
spalinové cesty emise
energetik
spalinové cesty emise
energetik
spalinové cesty emise
energetik
25
4.2.2 Voda 4.2.2.1 Pitná voda Zásobování pitnou vodou je realizováno z veřejného vodovodu. Odběr vody z vodovodu pro veřejnou potřebu (veřejného vodovodu) se řídí zákonem o vodovodech a kanalizacích č.274/2001 Sb. a příslušným smluvním vztahem s provozovatelem vodovodu. 4.2.2.2 Odpadní voda Vzniká v celém provozu společnosti Candy Plus. Jedná se o vodu splaškovou, výrobní a dešťovou. Společnost má vlastní čistírnu odpadních vod. Tato voda je čištěna na areálové ČOV a vypouštěna do toku Morava. 4.2.2.2.1 Vypouštění odpadních vod A. Vypouštění odpadních vod do vod povrchových Při
vypouštění
jejich
odpadních
zneškodňování
vod
do
v souladu
vod
povrchových
s podmínkami
je
nutné
stanovenými
zajišťovat v povolení
k jejich vypouštění (zejména sledovat mnoţství a kvalitu). The Candy Plus provozuje mechanicko – biologickou čistírnu odpadních vod pro 8 333 EO, kde dochází k čištění odpadních vod před vypouštěním do řeky Moravy. B. Vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu Vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu (veřejné kanalizace) se řídí zákonem o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb. a příslušným smluvním vztahem s provozovatelem kanalizace a jeho Kanalizačním řádem. 4.2.2.3 Kontrola a měření ve vodním hospodářství Přesahuje-li povolení k odběru povrchových vod, nebo povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních limit 6000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc, je nutno provádět měření mnoţství a jakosti odebíraných vod nebo vypouštěných odpadních vod a výsledky měření předávat pro potřeby vodní bilance příslušnému správci povodí. [15] Produkce odpadní vody v The Candy Plus Sweet Factory je cca 40 000 m3 ročně. Pro vodoprávní úřady dle Rozhodnutí Městského úřadu odebírá akreditovaná laboratoř Povodí Moravy 12 vzorků odpadní vody ročně na odtoku z ČOV, kde se stanovují dané 26
ukazatele (BSK5, CHSK, nerozpuštěné látky, rozpuštěné anorganické soli RAS, celkový dusík, celkový fosfor, extrahovatelné látky EL, amoniakální dusík N-NH4 a pH). Ekolog společnosti podává poplatkové přiznání za zdroj znečištění za předchozí rok a poplatkové hlášení na následující rok. Kaţdý den se měří a zaznamenává mnoţství
odpadní
vody
na
přítoku
do
ČOV
a
na
odtoku
v měrném
objektu - Parshallově ţlabu I a II. Další podmínky monitoringu a měření jsou dány individuálními rozhodnutími vodoprávního úřadu vydanými pro jednotlivá zařízení nebo lokality. 4.2.2.4 Závadné látky V The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o. se nakládá se závadnými látkami. Pro moţný únik čpavku do vody je vypracovaný Havarijní plán pro únik čpavku. Nakládání musí být prováděno tak, aby tyto látky nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, do půdy, kanalizace nebo do dešťových vod, a aby neohrozily prostředí s vodami související. Při zacházení s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím je nutno činit zejména následující opatření: -
umístit zařízení, v němţ se závadné látky pouţívají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby bylo zabráněno neţádoucímu úniku těchto
látek
do
povrchových
nebo
podzemních
vod,
do
půdy
nebo jejich neţádoucímu smísení s odpadními nebo sráţkovými vodami, -
pouţívat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod. Provoz skladů závadných látek musí být zajišťován podle schváleného provozního řádu. [15]
27
4.2.3 Odpady 4.2.3.1 Zařazení odpadů Zařazení odpadu podle Katalogu odpadů dle vyhlášky 381/2001 Sb., příloha č. 1 zajišťuje ekolog společnosti. Ekolog rovněţ vede záznamy o provedené klasifikaci, stará se o souhrnný seznam odpadů společnosti a zodpovídá za jeho aktualizaci. Kaţdý odpad mám svoje katalogové číslo a kategorii: O = ostatní odpad (odpad bez nebezpečných vlastností), N = nebezpečný odpad (odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 v zákoně č. 185/2001 Sb. o odpadech) a O/N (odpady znečištěné nebo obsahující nějakou nebezpečnou látku nebo měly jednu nebezpečnou vlastnost). [16] 4.2.3.2 Nakládání s ostatními odpady Shromaţďovací vymezená pro ostatní odpady jsou označeny informační tabulkou o druhu odpadu a katalogovým číslem odpadu. Vybrané
odpady
společnosti
The
Candy
Plus
Sweet
Factory
s.r.o.
jsou shromaţďovány v barevně označených shromaţďovacích prostředcích. Tab. 3 – Shromažďování odpadů (výsledky vlastního průzkumu)
SHROMAŽĎOVACÍ
ODPAD
PROSTŘEDEK Modrý pytel
Směsný komunální odpad – katalogové číslo 20 03 01
Žlutý pytel
Plastové obaly – katalogové číslo 15 01 02
Černý pytel – červená
Sanitační odpad balený – katalogové číslo 02 03 04
popelnice Papírový pytel –
Sanitační odpad nebalený - katalogové číslo 02 06 01
modrá popelnice
28
4.2.3.2.1 Ostatní odpady z výroby Sanitační odpad (katalogové číslo - 02 06 01 – surovina nevhodná ke spotřebě nebo zpracování – nebalená) Jedná se o zlom z výrobního procesu nepouţitelný dále ve výrobě, slouţí pro výrobu krmiv pro hospodářská zvířata. Jedná se o zmetky surovin a produktů ze země a záchytných táců a plechů, pudr, cukr. Shromažďování: papírové pytle, modré plastové popelnice. V průběhu směny je odpad shromaţdován v prostoru pracoviště na označeném místě informační nápisem „Surovina nevhodná ke spotřebě nebo zpracování“. Po ukončení směny, je tento odpad odvezen na rampy objektů, které se nachází mimo výrobní prostory. Odtud je odpad jednou denně odváţen do kontejneru. Kontejner musí být uloţen na suchém místě a je odváţen oprávněnou firmou minimálně 1x týdně ke zneškodnění. Sanitační odpad (katalogové číslo - 02 03 04 – surovina nevhodná ke spotřebě nebo zpracování – balená) Suroviny nebo výrobky znehodnoceny k dalšímu pouţití, můţe obsahovat kousky kovu, dřeva, oleje, zmetky. Také sem patří lízátka se špejlí a zabalené výrobky po exspiraci. Shromažďování: během dne se shromaţďuje v černých pevných pytlích (červené popelnice) na označených místech ve výrobě, poté na označených místech mimo výrobní prostory a sklady a je odváţen externí firmou.
Obr. 5 – Shromažďovací prostředky pro sanitační odpad 29
Plastové obaly od tekutých surovin – kanystry (katalogové číslo 15 01 02) Jedná se o odpad plastových obalů tekutých surovin řádně vypláchnutý vodou, které nevykazují nebezpečné vlastnosti. Shromažďování: odnášeny zpět do skladu původu látky, kde je na tyto odpady vyčleněno místo ke shromaţďování. Zde jsou odpady ukládány na nevratné palety, označeny, zafixovány a podle potřeby, po odsouhlasení termínu likvidace odvezeny na rampu skladu. Plastové obaly (katalogové číslo 15 01 02) PET láhve, fólie bez znečištění, plastové kelímky od vody – jedná se o odpad vznikající z třídění obalů dovezených surovin. Shromažďování: do ţlutých igelitových pytlů umístěných v ţelezných stojanech (výroba), popř. ţluté plastové popelnice (dílna, údrţba) Kovový odpad (železo a ocel, katalogové číslo 17 04 05) Tento odpad vzniká převáţně při opravách, úpravách a výměně technologického zařízení. Shromažďování: venkovní kontejner na ţelezo. Po naplnění je odvezen externí firmou. Směsný komunální odpad (katalogové číslo 20 03 01) Igelitové a papírové sáčky, znečištěné papírové utěrky, kousky PVC, dřeva, kovu, odpady ze svačin, včetně slupek z ovoce, plechovky, provázky, nitě, znečištěné plastové kelímky od kafe a svačin, potištěné obaly z výroby, datumovací pásky, plastové pásky, kancelářské koše. Shromažďování: do modrých igelitových pytlů umístěných v ţelezných stojanech, následně pak do kontejnerů firmy Megawaste, s.r.o. ve venkovních prostorách.
30
Papír a lepenka (katalogové číslo 20 01 01), papírové a lepenkové obaly (katalogové číslo 15 01 01) Veškerý papírový odpad z výroby – papírové trubičky, krabice, kartony, papír z kanceláří, noviny, papírové pytle. Shromažďování: do papírových boxů (velké papírové krabice ve výrobě a na chodbách) ve venkovních prostorách – síťovaný kontejner, kde je zvlášť tříděný papír a zvlášť kartony.
Obr. 6 – Venkovní kontejnery Vratné obaly V tomto případě se nejedná o odpad. Obaly tj. umělohmotné nádoby a pytle od surovin se shromaţdují na určeném a řádně označeném místě převáţně ve skladech, odkud jsou vráceny dodavateli.
31
4.2.3.3 Nakládání s nebezpečnými odpady Pro nakládání s nebezpečnými odpady platí velmi přísné poţadavky, společnost potřebuje povolení k nakládání s nebezpečnými odpady od příslušné pověřené obce. Souhlas od příslušné obce zajišťuje technické oddělení společnosti. Původce a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečnými odpady, jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny následujícím způsobem: odpady s nebezpečnou vlastností uvedenou v příloze č. 2 k zákonu o odpadech pod označením kódem H1, H2, H3, H6, H8, H9 a H14 grafickým symbolem podle zvláštního právního předpisu, nebezpečné odpady jiné neţ uvedené v předchozím bodě nápisem „nebezpečný odpad“. Pro kaţdý nebezpečný odpad se společnosti vyplňuje „Identifikační list nebezpečného odpadu“ a to na základě „Bezpečnostního listu“ dodaného výrobcem látky nebo látek, z níţ odpad vzniká. Kaţdý původce nejpozději před dodáním nové chemické látky do závodu neprodleně předloţí Bezpečnostní list ke schválení ekologem společnosti a technickým manaţerem a k látce je vystaven Identifikační list NO. Těmito schválenými identifikačními listy se vybaví místa dočasného shromaţdování nebezpečných odpadů. Za umístění, čitelnost a správné označení odpovídá ekolog závodu. [16] 4.2.3.3.1 Nebezpečné odpady z výroby Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné (katalogové číslo 15 01 10) Jedná se o odpad obalů znečištěných (kanystry, papírové a plastové pytle), nebo obsahující zbytek nebezpečné látky. Shromažďování: na nevratné palety, označeny jako nebezpečný odpad, zafixovány a podle potřeby, po odsouhlasení termínu likvidace odvezeny na rampu skladu a podle potřeby se likvidují zpřísněným reţimem jako nebezpečný odpad.
32
Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje (katalogové číslo 13 02 05) Vznikají při provozu a údrţbě zařízení. Shromažďování: do umělohmotných kanystrů opatřených víkem umístěných v záchytných havarijních vanách na stanovených místech dílny - centrální shromaţdiště nebezpečného odpadu (řízené provozním řádem), na nevratnou paletu, po naplnění je odváţen externí firmou jako nebezpečný odpad. Jiné motorové, převodové a mazací oleje (katalogové číslo 13 02 08) Vznikají při provozu a údrţbě zařízení. Shromažďování: stejné jako u nechlorovaných minerálních motorových, převodových a mazacích olejů (viz výše). Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící
tkaniny
a
ochranné
oděvy
znečištěné
nebezpečnými
látkami
(katalogové číslo 15 02 02) Jedná se o textilní materiál, papírový nebo filtrační materiál znečištěný organickými nečistotami – zejména olejem, který se pouţívá při opravárenských a údrţbářských pracích, dále o odpadní filtry a pouţitý materiál k zachycování olejů (zaolejované piliny). Shromažďování: v PE černých pytlích, které vkládají do plastových nebo kovových sběrných nádob s víky na jednotlivých pracovištích. Odpadní filtry jsou před uloţením do PE pytlů důkladně zbaveny zbytků oleje okapáním. Vzniklý olej je ukládán k ostatním vyjetým olejům. Z pracovišť jsou černé pytle centralizovány do shromaţdiště nebezpečného odpadu na nevratnou paletu, odkud jsou odváţeny externí firmou. Zářivka a jiný odpad obsahující rtuť (katalogové číslo: 20 01 21) Se zářivkou nebo výbojkou, která se poškodí při manipulaci, se rovněţ nakládá jako s nebezpečným odpadem. Shromažďování: v původních obalech ve skladu technického materiálu, označené jako „vadné“. Za nakládání s těmito odpady odpovídá vedoucí skladu technického materiálu, který téţ vede evidenci vydaných a přijatých zářivek. 33
Nikl-kadmiové baterie a akumulátory (katalogové číslo: 16 06 02) Shromažďování:
na pracovištích
elektroúdrţby
v nepoškozených
plastových
nádobách. Zneškodnění tohoto nebezpečného odpadu se provádí průběţně.
4.2.3.3.3 Zpřísněný režim zneškodňování V případě zneškodňování odpadu pocházejícího ze skladů surovin a hotových výrobků nebo výroby, u kterých je uplatňován odpis finančních nákladů je pověřený pracovník povinen poţadovat zpřísněný reţim při zneškodňování podle poţadavků finančního oddělení (protokol o likvidaci, předávací protokol, fotodokumentace likvidace odpadu). V případě zneškodňování odpadů s logem zákazníka, případně skartace dokumentů je ekolog závodu povinen dodrţet podmínky zneškodnění majitele ochranné známky, případně poţadavky vedoucího oddělení, který zneškodnění poţaduje. Odpad poskytuje ke zneškodnění pouze takové společnosti, která poskytuje protokoly o likvidaci.
4.2.4 Obaly Povinnosti při nakládání s obaly ukládá zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů. Společnost The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o., plní povinnosti v oblasti nakládání s obaly prostřednictvím smlouvy s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM o sdruţeném plnění. Manaţer nákupu odpovídá za stanovení postupu a správného nakládání s obaly dle zákona o obalech. Nákupčí obalového materiálu odpovídá za: evidenci a kontrolu obalového hospodářství, vypracování a zasílání čtvrtletních výkazů pro EKO-KOM, komunikaci s EKO-KOM.
34
4.2.5 Chemické látky 4.2.5.1 Poskytování přípravků Zaměstnanci společnosti The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o. nesmějí prodávat ani darovat nebezpečné chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako toxické nebo ţíravé: a) osobám mladším 18 let, b) osobám zcela nebo zčásti zbaveným způsobilosti k právním úkonům. Zaměstnanci společnosti The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o. nesmějí prodávat, darovat ani jiným způsobem poskytovat nebezpečné chemické látky klasifikované jako vysoce toxické jiným fyzickým nebo právnickým osobám, nejsou-li tyto osoby oprávněny k nakládání s těmito chemickými látkami. [17] 4.2.5.2 Skladování Nebezpečné přípravky jsou skladovány tak, aby byly zajištěny před odcizením, únikem a záměnou s jinými látkami a přípravky, jejich sklad je vybaven vhodnými prostředky pro před lékařskou první pomoc a pro očistu osob a asanaci skladovacích prostor (havarijními prostředky).
[18]
Za příjem do skladu, skladování a expedici
odpovídá správce skladu, řídí se přitom dokumenty pro nakládání s odpady a tímto řádem. 4.2.5.3 Pravidla pro bezpečné nakládání s chemickými látkami Při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, ţíravé nebo karcinogenní (R45, R49), mutagenní (R46) a toxické pro reprodukci (R60, R61), je nutné vydat písemná pravidla o
bezpečnosti,
ochraně
zdraví
a
ochraně
ţivotního
prostředí
při
práci
s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky. Pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat zejména informace o
nebezpečných
vlastnostech
chemických
látek
a
chemických
přípravků,
se kterými zaměstnanci nakládají, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu ţivotního prostředí, pokyny pro první před lékařskou pomoc a postup při nehodě. Text pravidel je nutné projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti. 35
Při
nakládání
s nebezpečnými
chemickými
látkami
nebo
chemickými,
klasifikovanými jako vysoce toxické, musí zajistit právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání ještě následující: skladovat tyto chemické látky a přípravky v prostorách uzamykatelných, zabezpečených proti vstupu nepovolaných osob, musí být vyloučená vzájemná záměna a vzájemné škodlivé působení skladovaných látek a přípravků a zabránění jejich pronikání do ţivotního prostředí a ohroţení zdraví lidí, musí být vedena evidence odděleně pro kaţdou chemickou látku a přípravek a evidenční záznam musí obsahovat údaje o přijatém a vydaném mnoţství, o stavu zásob, jméno osoby, které byly chemikálie vydány. Evidence se uchovává po dobu 5 let. zajistit nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky fyzickou osobou odborně způsobilou dle zákona o ochraně veřejného zdraví. osoba odborně způsobilá provádí školení pracovníků nakládajících s vysoce toxickými látkami 1x ročně, evidence se uchovává po dobu 5 let. [17] Dle aktualizovaných seznamů nebezpečných látek, vyskytujících se ve společnosti, vedených oddělením nákupu (suroviny a přídavné látky) a skladem technického materiálu (ostatní nevýrobní látky) vyplývá, ţe ve společnosti je nakládáno i se zvlášť nebezpečnými látkami, a to ţíravými a toxickými. Tab. 4 – Chemické látky – žíravé a toxické (interní informace) Chemická látka
Použití
Množství
Čpavek NH4
Chladírna
cca 1*103 kg
Hydroxid sodný
ČOV, kotelna, laboratoř
cca 2*103 kg
Breltak
Čisticí prostředek – výroba
cca 0,05*103 kg
A-Clean 304,505,526
Čisticí prostředek – výroba
cca 20 l, 25 l, 25 l
S-Clean Baso Pure C
Čisticí prostředek – výroba
cca 25 l
Milit MCE
Čisticí prostředek
cca 20 l
Dichroman draselný
ČOV
cca 1 l
PURON K
Čisticí prostředek
cca 0,013*103 kg
Katalyzátorový roztok
ČOV
cca 1 l 36
Pro tyto látky jsou vypracovány Pravidla pro bezpečné nakládání a zaměstnanci, manipulující s těmito nebezpečnými látkami byli proškoleni ekologem společnosti. Ten je podle zákona 258/2000 Sb. osoba odborně způsobilá prokazatelně školit zaměstnance. 4.2.6 Prevence závažných havárií Povinnosti
v oblasti
prevence
havárií
stanový
zákon
č.
59/2006
Sb.,
zákon o prevenci závaţných havárií, ve znění pozdějších předpisů. Ekolog společnosti odpovídá za: zjištění mnoţství skladovaných nebezpečných látek a zpracování seznamu, vypracování protokolu o zařazení podniku. 4.2.6.1 Protokol o nezařazení podniku Pokud je mnoţství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je menší nebo rovno 2 % mnoţství nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k zákona 59/2006 Sb. v části 1, sloupci 1, tabulky I nebo tabulky II, je povinna společnost The Candy Plus Sweet
Factory, s.r.o.,
tuto skutečnost
protokolárně zaznamenat
a protokol
včetně seznamu uloţit, pro účely předloţení kontrolním orgánům. Protokol obsahuje tyto údaje: identifikační údaje objektu nebo zařízení, prohlášení o nezařazení, seznam nebezpečných látek, místo, datum a podpis fyzické osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby.
37
5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Environmentální profil společnosti Environmentální profil je souhrn měřitelných výsledků vyplývajících z činnosti firmy, zaloţený na „Politice jakosti a environmentu“, cílech a cílových hodnotách. Systematickým a cíleným vedením společnosti The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o. byly pochopeny jednotlivé problematiky ochrany ţivotního prostředí všemi zaměstnanci a staly se součástí jejich kaţdodenně vykonané práce. Prioritou je ochrana ţivotního prostředí ve všech činnostech firmy a pravidelné posuzování environmentálních dopadů. Důraz se klade zejména na preventivní opatření. Společnost The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o. se tak zavazuje k provádění prvků svého environmentálního profilu. Výsledky vnitřních auditů, analýz a poznatků z certifikačních auditů budou projednávány ve vedení společnosti s cílem trvalého zlepšování environmentálního chování. Vedení společnosti stanovilo následující profil sledování a vyhodnocování ukazatelů, které jsou v souvislosti s činností společnosti významné pro ochranu ţivotního prostředí: Sledování spotřeby energií a přírodních zdrojů od roku 2006: a) Vyhodnocení spotřeby elektrické energie (2006 - 2010). V roce 2010 vzrostla spotřeba elektrické energie v důsledku vyšší produkce výrobků. Obr. 7 – Spotřeba elektrické energie (výsledky vlastního průzkumu)
38
b) Vyhodnocení spotřeby plynu (2006 – 2010). I přes vyšší produkci výrobků v roce 2010 je spotřeba plynu niţší. Obr. 8 – Spotřeba zemního plynu (výsledky vlastního průzkumu)
c) Vyhodnocení
mnoţství
odpadních
vod
(2006
–
2010).
Kaţdý
den
se zaznamenává na čistírně odpadních vod mnoţství odpadní vody, které je vypouštěno do vody povrchové. Mnoţství odpadní vody je v roce 2010 niţší, i přes vyšší produkci výrobků. Obr. 9 – Množství odpadní vody (výsledky vlastního průzkumu)
39
d) Vyhodnocení kvality vypouštěných odpadních vod (2006 – 2010). Jak jiţ bylo zmíněno, společnost provozuje mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod. Do roku 2009 bylo odebráno 26 vzorků akreditovanou laboratoří Povodí Moravy. V roce 2010 byl počet vzorků odpadní vody sníţen na 12, díky novému Rozhodnutí Městského úřadu Hodonín. Tab. 5 – Kvalita vypouštěných vod (interní informace) Indikátor
Roční průměr (mg/l)
Limit (mg/l)
2006
2007
2008
2009
2010
CHSKCr
125
36,5
33,2
32,1
29,9
34,4
BSK5
25
3,5
6,1
3,5
2,6
7,2
NL
35
10,5
12,4
9,7
9,3
8,9
N-NH4
10
0,7
0,3
3,1
0,2
0,1
Ncelk
30
7,11
15,6
9,7
14,3
11,9
Pcelk
5
0,5
0,8
0,6
0,3
0,8
RAS
2 300
808
1836
1480
1336
1281
EL
1,5
0,3
0,3
0,2
0,1
0,1
pH
6 – 8,5
8,1
8,4
8,2
8,1
8,2
e) Evidence odpadů (2006 – 2010). Společnost monitoruje a sniţuje produkci odpadů, zajišťuje bezpečné nakládání s odpady včetně jejich předání k vyuţití nebo odstranění oprávněnou osobou. Vysoký nárůst odpadů v roce 2009 má za následek likvidace staré ekologické zátěţe před certifikací ISO 14 001. Větší mnoţství odpadů v roce 2010 oproti roku 2008, je dáno vyšší produkcí výroby a zvýšení mnoţství NO je díky důslednějšímu třídění odpadů.
40
Tab. 6 - Celkové množství odpadů (interní informace) Celkem odpadu
Z toho využito
Z toho nebezpečný
[103 kg]
[103 kg]
odpad NO [103 kg]
2006
496
106
2,79
2007
218
85
2,17
2008
116
43
1,55
2009
148
28
4,68
2010
176
52
2,55
Rok
f) Evidence emisí (2006 – 2010). Znečišťující látky vypouštěné do ovzduší se monitorují a pravidelně měří (1x ročně v prosinci) autorizovanou osobou, a to u všech stacionárních zdrojů v provozovně. Tab. 7 - Monitoring emisí (interní informace) Rok
TZL
SO2
NOx
CO
VOC
3
[10 kg]
3
[10 kg]
3
[10 kg]
3
[10 kg]
[103 kg]
2006
0,022
0,010
2,048
0
0,139
2007
0,013
0,006
1,090
0
0,088
2008
0,014
0,007
1,374
0
0,046
2009
0,016
0,008
1,208
0
0,05
2010
0,010
0,005
1,585
0
0
41
5.2 Stanovené cíle v rámci EMS pro rok 2011 1) Provést modernizaci aktivační nádrţe ČOV tak, aby došlo k dodrţení stanovených limitů vypouštěných odpadních vod do vod povrchových, zejména BSK5 v letních měsících. 2) Provést úpravu příručního skladu hořlavých kapalin za účelem zamezení úniku vstupních surovin do kanalizace. 3) Zajistit postupnou výměnu neekologické náplně R-22 v chladicích zařízeních v obou provozovnách za ekologické náplně. 4) Zajistit sníţení emisí ze spalování zemního plynu na 1 tunu hotových výrobků o 2%. 5) Zajistit sníţení rizika havárie čpavkové chladírny a tím zvýšit ochranu ţivotního prostředí. [13]
42
5.5 Diskuze Na základě vyhodnocení stávajícího stavu ve společnosti The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o. je zřejmé, ţe hlavním problémem, kterýmu by bylo moţné předcházet, je produkce odpadů, odpadních vod a emisí vznikajících při výrobě. Je mnoho prevenčních postupů, které by v této oblasti mohly být realizovány. Od nákladných inovací některých významných strojních zařízení aţ po sníţení mnoţství vstupních surovin. Při návrhu aplikace nástroje USV, by se tedy měla pozornost ubírat zejména směrem
k výrobnímu
procesu.
V této
sféře
se
nabízí
mnoho
moţností,
ale v tomto případě bude nejjednodušší a nejefektivnější aplikace nástroje Hodnocení možností
čistší
produkce,
která
je
zaměřena
přímo
na
výrobní
proces,
ale částečně zasahuje i do oblasti produktů a systému řízení. Čistší produkce (Cleaner production – CP) je preventivní strategie podporující efektivnější vyuţívání vstupních surovin a sniţující rizika vůči člověku a ţivotnímu prostředí. Tato strategie zlepšuje efektivitu, rentabilitu a konkurenceschopnost podniku či organizace a zároveň chrání ŢP, spotřebitele i zaměstnance. Jedná se o univerzálně pouţitelný přístup vhodný pro všechna odvětví průmyslu, nezávisle na velikosti a charakteru podniku. [3] Rozdíl mezi pojmem Čistší produkce a Hodnocením moţností čistší produkce (Cleaner Production Assessment - CPA) je, ţe CP je strategií (způsob přístupu k řešení environmentálních problémů) a CPA je nástrojem (postup, jímţ lze strategii čistší produkce realizovat v praxi) environmentální politiky. [19] Pomocí nástroje CPA by se, ve společnosti Candy plus, nejprve analýzou stanovily materiálové a energetické toky (ve společnosti jiţ sledovány v rámci zavedeného EMS) a za pomoci látkových bilancí by se zjistily příčiny vzniku tuhých odpadů, emisí do ovzduší a odpadních vod. Moţnosti
odstranění
těchto
příčin
se
stanovují
pomocí
brainstormingu
(fáze navrhování variant moţných řešení skupinou pracovníků podniku) a vybrané varianty se posuzují jak z technického, tak i z ekonomického hlediska a v některých případech i z hlediska environmentálního. Podle získaných výsledků se pak varianty rozdělují do skupin A, B, C, D. Do skupiny A se řadí ty varianty, které jsou z hlediska ţivotního prostředí jednoznačně výhodné, po technické stránce jsou jednoduché a lze je okamţitě zavést, jelikoţ nevyţadují ţádná investiční opatření. Do skupiny B se řadí varianty, 43
u nichţ se také předpokládá rychlá ekonomická návratnost, nicméně určité finanční náklady budou vyţadovány. Do skupiny C se řadí varianty, které budou investičně náročné a které bude nutné ještě prověřit jak z hlediska vlivu na ţivotní prostředí, tak i z hlediska technické proveditelnosti. Do poslední skupiny D se řadí varianty, jeţ jsou na první pohled nerealizovatelné, nicméně jejich soupis je vhodné uchovat pro další program čistší produkce, kde by mohly být nápomocny v řešení. [21]
44
6 ZÁVĚR Tato
práce
se
zaměřuje
na
nástroje
udrţitelné
spotřeby
a
výroby,
které jsou zde vyjmenovány a stručně popsány ty, kterými disponuje zvolená společnost The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o. Následně je zde vyhodnocena situace v této společnosti, z pohledu jejího vlivu na ţivotní prostředí (ŢP). V důsledku toho je navrţena aplikace nástroje USV Hodnocení moţností čistší produkce (CPA). Podstatou úspěšného zavedení strategie Čistší produkce (CP) je, ţe na rozdíl od
aplikace
strategie
kontroly
a
řízení
znečištění,
která
většinou
vede
ke zvýšení nákladů, je aplikace CP téměř vţdy doprovázena pozitivním ekonomickým efektem, sníţením výrobních nákladů, zvýšením efektivnosti výroby a zvýšením konkurenceschopnosti. CP se totiţ zaměřuje na sníţení negativních dopadů na ŢP předcházením
(omezováním)
vzniku
odpadů.
Kaţdý
odpad,
jehoţ
vzniku
se takto podaří zabránit, znamená nejen úsporu surovin, ale i úsporu nákladů, které by musela společnost vynaloţit buď na jeho zneškodnění nebo ve formě poplatků nebo pokuty za jeho vypouštění do ŢP. [21] Zavedením nástroje CPA, by se společnost dokonale seznámila se svými výrobními procesy, přičemţ by mohlo dojít k zjištění i nepředpokládaných úniků látek (např. v důsledku špatné údrţby) a jiných nesrovnalostí, jejichţ odstranění by mohlo značně sníţit celkové náklady. Velmi často vede aplikace CPA také ke zlepšení logistiky, výrobních operací či dopravních procesů, coţ sniţuje jak negativní dopad na ţivotní prostředí, tak i náklady. [20] Dalším
důvodem
pro
zavedení
Hodnocení
moţností
čistší
produkce
je, ţe ve společnosti je jiţ úspěšně aplikován Systém environmentálního managementu (EMS), součinnost těchto dvou nástrojů je velmi efektivní. Současná aplikace CPA a EMS vede k zavádění preventivních opatření, která jsou ekonomicky výhodnější, neţ opatření reaktivní. [19]
45
7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Rámec programů udržitelné spotřeby a výroby České Republiky (online) dostupné na internetu: http://ekospotreba.unep.cz/dwnld/1122408026_ramec_programu_udrzitelne_spotreby_a _vyroby.pdf [2] Kotovicová J. a kol., 2004: Ochrana životního prostředí, 1. vydání, Brno: MZLU v Brně, 82 s. ISBN 80-7157-749-9 [3] Dobeš V. a kol., 2008: Manuál udržitelné spotřeby a výroby, 1. Vydání, CENIA, česká informační agentura ţivotního prostředí, Praha, 98 s. ISBN 978-80-85087-64-2 [4] Fildán, Z., 2008: Příručka EMS podle ISO 14 001, 1. Vydání, Tachov, 151 s. ISBN 978-80-904215-1-6 [5] www.foodsafetyinstitute.cz, 2011: BRC, [cit. 2011-02-26]. Dostupné na:
[6]
www.agronavigator.cz,
2011:
BRC,
[cit.
2011-02-26].
Dostupné
na:
[7]
www.bezpecnostpotravin.cz,
2011:
BRC
[2011-02-29].
Dostupné
na:
[8] www.certifikujeme.cz, 2011: OHSAS 18 011 a BRC, [cit. 2011-03-03]. Dostupné na: [9] www.tzu.cz, 2011: HACCP, [cit. 2011-03-03]. Dostupné na: [10] www.cqs.cz, 2011: HACCP, [cit. 2011-03-03]. Dostupné na: http://www.cqs.cz/Normy/HACCP-Management-kritickych-kontrolnich-bodu-vevyrobe-potravin.html [11]Uniconsulting, 2011: HACCP [cit. 2011-03-03]. Dostupné na: http://cschms.cz/DOC_AKCE/1045_Prodej_ze_dvora_-_HACCP.pdf [12] www.candyplus.cz [13] Interní informace
46
[14]
Zákon
č.
86/2002
Sb.
o
ochraně
ovzduší
a
o
změně
některých
dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), [cit. 2011-03-28]. Dostupné na internetu: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/E D2986242760AF40C125754B003BB44A/$file/8602%20ovzdu%C5%A1%C3%AD. pdf [15] Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), [cit. 2011-04-08]. Dostupné na internetu: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/2 0F9C15060CAD3AEC1256AE30038D05C/$file/150-10.pdf [16]Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, [cit. 2011-04-08]. Dostupné na internetu: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/8 FC3E5C15334AB9DC125727B00339581/$file/185-01%20-%20odpady.pdf [17]Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, [cit. 2011-04-08]. Dostupné na internetu: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/ostatni/Legislativa-ostatni_uplnazneni_zakon-2000-258-verejne-zdravi.html [18] Zákonu č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích ve znění pozdějších předpisů, [cit. 2011-04-08]. Dostupné na internetu: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/3 ed571e252e44b37c12571b0003f53b1?OpenDocument [19] Remtová, K., 2006: Strategie podniku v péči o životní prostředí, Dobrovolné nástroje, 1. vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 102 s. ISBN 80-2451086-3 [20] Dobrovolné enviromentální aktivity – příručka pro podniky,(online) dostupné na internetu: http://mzp.cz/cz/dobrovolne_enviro_aktivity [21] Kotovicová J. a kol., 2003: Čistší produkce, 1. vydání, Brno: MZLU v Brně, 134 s. ISBN 978-80-7157-4 [22] Sucharová, D., Šenarová, M. a Šmejkal, V., 2001: České podnikání a ochrana životního prostředí v čase příprav na vstup České republiky do Evropské unie, 1. vydání, Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí v Praze s Hospodářskou komorou ČR, 77 s. ISBN 80-7212-183-9 47
[23] Dobrovolné enviromentální aktivity – příručka pro podniky,(online) dostupné na internetu: http://mzp.cz/cz/dobrovolne_enviro_aktivity [24] Veber J. a kol., 2006: Management kvality, enviromentu a bezpečnosti práce/Legislativa, metody, systémy, praxe, 1. vydání, Praha: Management Press, s.r.o, 358 s. ISBN 80-7261-146-1 [25] Filip, J., Boţek, F., a Kotovicová, J., 2005: Komunální odpad a skládkování. 2. vydání, Brno: MZLU v Brně, 128 s. ISBN 80–7157–712-x [26] Filip, J. a kol., 2004: Odpadové hospodářství, 2. vydání, Brno: MZLU v Brně, 118 s. ISBN 80-7157-608-5 [27] Filip, J. a Oral, J., 2005: Odpadové hospodářství II, 2. vydání, Brno: MZLU v Brně, 78 s. ISBN 80-7157-682-4 [28] Remtová, K., 2006: Strategie podniku v péči o životní prostředí, Dobrovolné nástroje, 1. vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 102 s. ISBN 80-2451086-3 [29] Koţená, M., 2007: Environmentální aspekty konkurenceschopnosti podniku, 1. vydání, Pardubice: Univerzita Pardubice, 176 s. ISBN 978-80-7395-039-2 [30] ČSN EN ISO 14 001:2005 Systémy environmentálního managementu [31] ČSN EN ISO 9 001:2008 Systémy managementu kvality [32] ČSN EN ISO 18 001:2007 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [33] Zákon č. 110/1997 Sb., Zákon o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů [34] Vyhláška MŢP č. 205/2009, o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů, a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší [35] Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) [36] Zákonem č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích
48
8 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 – Pyramida řízení a její systémové úrovně ...................................... 12 Obr. 2 – Model systému environmentálního managementu ...................... 15 Obr. 3 – Demingovo schéma ......................................................................... 19 Obr. 4 – Integrovaný systém řízení .............................................................. 20 Obr. 5 – Shromažďovací prostředky pro sanitační odpad ........................ 29 Obr. 6 – Venkovní kontejnery ...................................................................... 31 Obr. 7 – Spotřeba elektrické energie ........................................................... 38 Obr. 8 – Spotřeba zemního plynu................................................................. 39 Obr. 9 – Množství odpadní vody .................................................................. 39
9 SEZNAM TABULEK Tab. 1 – Zdroje znečištění ............................................................................. 23 Tab. 2 – Plán monitorování a měření ........................................................... 25 Tab. 3 – Shromažďování odpadů ................................................................. 28 Tab. 4 – Chemické látky – žíravé a toxické ................................................. 36 Tab. 5 – Kvalita vypouštěných vod .............................................................. 40 Tab. 6 - Celkové množství odpadů .............................................................. 41 Tab. 7 - Monitoring emisí ............................................................................. 41
49
10 SEZNAM ZKRATEK USV
Udrţitelná spotřeba a výroba
CSR
Společenská odpovědnost
EMAS
Systém environmentálního managementu a auditu
EMS
Systém environmentálního managementu
CP
Čistší produkce
M&T
Monitoring a targeting
BOZP
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
LCA
Hodnocení ţivotního cyklu výrobku
EPD
Environmentální prohlášení o produktu
ŽP
Ţivotní prostředí
BRC
British retail consortium
HACCP
Systém kritických bodů
ČOV
Čistírna odpadních vod
ČIŽP
Česká inspekce ţivotního prostředí
ISPOP
Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností
BSK5
Biologická spotřeba kyslíku
CHSK
Chemická spotřeba kyslíku
NL
Nerozpuštěné látky
RAS
Rozpuštěné anorganické látky
EL
Extrahovatelné látky
NO
Nebezpečný odpad
PE
Polyethylen
TZL
Tuhé znečišťující látky
VOC
Těkavé organické látky
HMCP
Hodnocení moţností čistší produkce
50
11 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Zdroje znečišťování ovzduší v The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o. Příloha 2: Zavedení postupů čistší produkce do praxe Příloha 1
51
Příloha 2
52
