MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2012
LEOŠ VRÁNA
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav automobilové dopravy
Vyuţití a provozní spolehlivost strojů pro výţivu a ochranu rostlin Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Josef Filípek, CSc.
Vypracoval: Leoš Vrána
Brno 2012
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Využití a provozní spolehlivost strojů pro výživu a ochranu rostlin vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne………………………………… podpis studenta ……………………….
Obsah ÚVOD ......................................................................................................................................................... 9 CÍL PRÁCE ............................................................................................................................................. 10 1
SORTIMENT STROJŮ PRO VÝŢIVU A OCHRANU ROSTLIN .......................................... 11 1.1. STROJE PRO HNOJENÍ ROSTLIN ................................................................................................. 11 1.2. ROZDĚLENÍ STROJŮ NA HNOJENÍ PODLE DRUHŮ HNOJIV .......................................................... 11 1.2.1. Stroje na hnojení organickými hnojivy............................................................................... 11 Rozmetadla tuhých statkových hnojiv ............................................................................................... 11 Kejdovače a močůvkovače................................................................................................................ 12 1.2.2. Stroje na hnojení průmyslovými hnojivy ............................................................................ 13 Rozmetadla tuhých prům. hnojiv ...................................................................................................... 13 Stroje na hnojení kapalnými prům. hnojivy ...................................................................................... 14 1.2.3. Stroje pro letecké hnojení .................................................................................................. 15 1.3. STROJE PRO OCHRANU ROSTLIN ............................................................................................... 15 1.3.1. Chemická ochrana ............................................................................................................. 16 1.3.2. Vlastnosti ošetřovaných rostlin a ochranných látek........................................................... 17 1.3.3. Postřikovače ....................................................................................................................... 18 1.3.4. Rosiče ................................................................................................................................. 19 1.3.5. Zmlžovače .......................................................................................................................... 20 1.3.6. Poprašovače....................................................................................................................... 20 1.3.7. Letadlové poprašovače a postřikovače .............................................................................. 21 1.3.8. Mořičky osiva ..................................................................................................................... 21
2 LOGISTICKÉ ZAJIŠTĚNÍ PROVOZU VE SLUŢBÁCH ZABÝVAJÍCÍCH SE HNOJENÍM A OCHRANOU ROSTLIN ..................................................................................................................... 23 2.1. VÝVOJ LOGISTIKY ................................................................................................................... 23 2.1.1. Definice logistiky ............................................................................................................... 23 3
ZÁSOBOVACÍ LOGISTIKA ....................................................................................................... 24 3.1.
4
ÚKOLY ZÁSOBOVÁNÍ ............................................................................................................... 24
ZÁSOBY A ŘÍZENÍ ZÁSOB ........................................................................................................ 25 4.1. VÝZNAM ZÁSOB ...................................................................................................................... 25 4.2. ŘÍZENÍ ZÁSOB .......................................................................................................................... 26 4.3. FREKVENCE OBJEDNÁVEK ....................................................................................................... 26 4.3.1. Stálá velikost a frekvence objednávky ................................................................................ 27 4.3.2. Proměnlivá velikost objednávky ......................................................................................... 27 4.3.3. Proměnlivá frekvence objednávky...................................................................................... 27 4.4. SKLADOVÁNÍ ........................................................................................................................... 27
5
HISTORIE FIRMY MULTIP MORAVIA S.R.O. ...................................................................... 28 5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5. 5.6. 5.7. 5.8.
6
HISTORIE ACHP ...................................................................................................................... 28 HISTORIE A VZNIK FIRMY MULTIP MORAVIA S.R.O.................................................................. 28 SKLADOVACÍ KAPACITY A PŮSOBNOST FIRMY ......................................................................... 29 SORTIMENT SLUŢEB ................................................................................................................. 30 PŘEHLED POSTŘIKŮ, HNOJENÍ A VÁPNĚNÍ ZA SLEDOVANÉ OBDOBÍ .......................................... 31 POTENCIONÁLNÍ KONKURENCE ............................................................................................... 31 VÝBĚR DODAVATELŮ .............................................................................................................. 32 CÍL SPOLEČNOSTI .................................................................................................................... 32
VYUŢITÍ A PROVOZNÍ SPOLEHLIVOST V PODNIKU MULTIP MORAVIA S.R.O. ..... 33 6.1. SPOLEHLIVOST ........................................................................................................................ 33 6.2. SORTIMENT STROJŮ ................................................................................................................. 34 6.3. VÝČET OPRAV U SLEDOVANÝCH STROJŮ ................................................................................ 36 6.3.1. Bargam MAC 4000S .......................................................................................................... 36 6.3.2. Hardi Alpha twin................................................................................................................ 37 Zetor 12145 ...................................................................................................................................... 38 6.3.3. NAPA 24 ............................................................................................................................ 39
6.3.4. JCB Fastrac 185 65 ........................................................................................................... 40 6.3.5. Amazone ZG-B 16001TR ................................................................................................... 41 6.3.6. Garant 3000 S .................................................................................................................... 42 6.3.7. RP- 6 018 + N-senzor ........................................................................................................ 43 6.3.8. Zetor 8011 .......................................................................................................................... 44 6.3.9. Cisterna NTVF ................................................................................................................... 44 6.3.10. Škoda 706 MTSP 27 („žlutá“) ...................................................................................... 45 6.3.11. Škoda 706 MTSP 27 („hnědá“) .................................................................................... 46 6.3.12. Tatra 815 – NACA ......................................................................................................... 46 6.3.13. Tatra 815 + vlek sklápěcí .............................................................................................. 46 6.3.14. IFA w 50 ........................................................................................................................ 47 6.3.15. IFA w 50 ........................................................................................................................ 47 6.3.16. Fadroma L 200 .............................................................................................................. 48 6.3.17. Zetor 7211 ..................................................................................................................... 49 6.3.18. Desta DVHM 3222TM .................................................................................................. 49 6.4. PROVÁDĚNÍ ÚDRŢBY A OPRAV ................................................................................................. 50 6.4.1. Údržba ............................................................................................................................... 50 6.4.2. Zjištění opravy ................................................................................................................... 50 6.4.3. Provedení opravy ............................................................................................................... 50 7
NÁVRHY KE ZLEPŠENÍ ............................................................................................................. 52
8
ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 53
9
SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................................... 55
SEZNAM TABULEK .............................................................................................................................. 56
Poděkování Chtěl bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Josefu Filípkovi, CSc. za cenné připomínky, odborné rady a velmi vstřícný přístup, kterými přispěl k vypracování této práce. Dále děkuji vedení firmy Multip Moravia s.r.o. a jejím zaměstnancům za poskytnutý čas a informace důleţité pro vypracování mé práce.
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá přehledem, vyuţitím a provozní spolehlivostí strojů a zařízení pro výţivu a ochranu rostlin. Je zde uvedeno základní rozdělení a technické řešení aplikační techniky. V praktické části je představen podnik a jeho činnosti. Dále je uveden přehled provozní spolehlivosti u sledovaných strojů. V poslední části jsou navrţená opatření pro zlepšení současného stavu. Klíčová slova: stroje pro výţivu a ochranu rostlin, provozní spolehlivost
Abstract This theasis is deals with summary, use and operational reliability of machines and devices for nutricicion and protection of plants. It contains a basic partition and technical solution of aplication technic. The company and its activities are introduced in the practical part. Further you can find a summary of operational reliability of chosen machines. The last part contains suggestions for improving the current situation.
Key words: machines for nutricion and protection of plants, operational reliability
Úvod Výţiva a hnojení rostlin má v našich končinách jiţ více neţ 150-tiletou tradici, i kdyţ dějiny hnojení jsou tak staré jako zemědělství samo. Největší zásluhu na vývoji chemizace rostlinné výroby má J. Liebig (1803 – 1874), jenţ ve své knize „Die Organische Chemie in unrer Anwendung auf Agrikultur und Physiologie“, vydané v roce 1840, vyvrátil humusovou teorii a nastavil počátek minerální teorie. Do té doby byl propagován názor, ţe humus je jediným zdrojem uhlíku. Liebig toto tvrzení popřel a prokázal, ţe humuse se v půdě tvoří rozkladem organických látek, a ţe zdrojem uhlíku je atmosféra. Uvedl, ţe kyselina uhličitá, amoniak a voda s rozpuštěnými látkami jsou elementy nezbytné pro tvorbu rostlinných těl. Potvrdil, ţe střídáním plodin se proces ochuzování půdy jen zpomaluje a nelze jej zastavit bez náhrady odčerpaných ţivin. Liebig se zaslouţil o rozšíření průmyslové výroby hnojiv, hlavně superfosfátu, a také byl podněcovatelem zakládání pokusných výzkumných stanic. V našich zemích nastává rozvoj agrochemie aţ v 19. století, kdy k nám pronikly právě Liebigovy práce. Rostlinná výroba má za sebou znatelný vývoj, který se neustále doplňuje a obměňuje dle nových výzkumných poznatků. V posledních desetiletích nastala výrazná změna intenzifikačních faktorů směřujících k efektivnosti zemědělské výroby. Upustilo se od přehnojování a naduţívání pesticidů a to z důvodu zvýšení technického potenciálu aplikační techniky a vývoje samotných chemických prostředků. Dnešní stroje dovolují sníţení aplikační dávky a zkoncentrování technologických postupů. Tato snaha minimalizuje zhutňování půdy za současného zvýšení výnosové efektivnosti a vyuţití agrotechnických lhůt. Samotný vývoj chemických látek dovoluje v dnešní době kombinovat ochranné a výţivové sloţky v jeden koncentrát, který je při aplikaci pouze zředěn vodou. Sniţuje se tak náročnost na skladovací potřeby těchto chemikálií, jak v podniku zajišťujícím jejich prodej, tak i na aplikačních strojích. Významným faktorem je také snaha o sníţení ekologické zátěţe pouţívaných hnojiv a pesticidů, která však neomezuje efektivnost zemědělské výroby.[16]
9
Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je teoreticky zmapovat sortiment strojů a zařízení pouţívaných při výţivě a ochraně rostlin. Popsat logistické zajištění podniku sluţeb. Z praktického sledování vybraných strojů vyhodnotit nejčastější poruchu zařízení slouţící k zajištění provozu sluţeb ve výţivě a ochraně rostlin v podniku Multip Moravia s.r.o. V závěrečné části nastínit návrhy ke zlepšení současného stavu.
10
1 SORTIMENT STROJŮ PRO VÝŢIVU A OCHRANU ROSTLIN 1.1. Stroje pro hnojení rostlin „Účelem hnojení je doplnit v půdě úbytek živin, zvýšit její úrodnost a upravit v požadovaném
směru
fyzikální,
chemické
a
biologické
vlastnosti
půdy.
Z technologiského hlediska je hnojení půdy charakterizováno přiměřeně rovnoměrným rozdělením hnojiv po povrchu pole nebo louky, popřípadě do určité hloubky, což záleží na vlastnostech hnojiva a postupu dalšího zpracování půdy“.[3] V zemědělství pouţíváme buď hnojiva organická (chlévská mrva, kompost apod.), nebo hnojiva průmyslová, která jsou produkty chemického, důlního nebo stavebního průmyslu. Hnojiva mohou být aplikována: plošně- po aplikaci na povrch půdy se hnojivo zpravidla zapravuje do půdy, např. vláčením, zaoráváním do řádků- hlavně při setí, sázení a přihnojování rostlin během vegetace, přičemţ mohou být aplikována na povrch nebo do půdy do hnízd- hlavně při sázení a přihnojování ovocných stromů
1.2. Rozdělení strojů na hnojení podle druhů hnojiv 1.2.1.
Stroje na hnojení organickými hnojivy Rozmetadla tuhých statkových hnojiv
Rozmetadla hnoje a kompostu slouţí k dopravě, rozdrobení a rovnoměrnému rozhození hnojiva po povrchu pole. Hnůj tj. vyzrálá chlévská mrva je směs výkalů hospodářských zvířat a steliva. Kompost můţe být vyroben z chlévské mrvy a zeminy, případně dalších hnojivých látek, nebo z průmyslového odpadu a rašeliny apod. Aby se zkrátily časy na dopravu, tak se hnojiště či kompost umisťuje na okraj pole, uprostřed delší strany. Takovéto zakladání můţe mít i nepříznivé ekologické důsledky ve stékající močůvce. Správné hnojiště má zachytit unikající močůvku, umoţnit manipulaci
11
s materiálem, tj. jeho tvarování, překopávání i nakládání, ale i zvlhčování pokud je hnůj příliš suchý a začíná plesnivět. K aplikaci
se
pouţívají
rozmetadla
s pracovním
nástrojem
kotoučovým,
dopravníkovým, bubnovým s vodorovnou osou bubnu nebo svislou či mírně skloněnou osou bubnu, cepovým a vrtulovým. Rozmetadla se vyrábějí jako traktorové návěsy nebo adaptéry na automobil. Kejdovače a močůvkovače Do této skupiny patří stroje na aplikaci kejdy a močůvky. Kejdu tvoří tuhé a tekuté výkaly hospodářských zvířat, zředěné vodou a zkvašené. Můţe v ní být i menší mnoţství podestýlky. Močůvku tvoří zkvašené tekuté výkaly hospodářských zvířat. Močůvka i kejda se aplikují v dávce 10-100m3.ha-1. Močůvka se vozí i rozstřikuje z cisteren o obsahu do 10m3. Pouţívají se cisterny nesené na automobilu nebo se připojují za traktor.
Obr. 1 Diskový Diskovýaplikátor aplikátorkejdy kejdy [15]
Cisterny na močůvku mohou být bez či s plnícím zařízením. Bez plnícího zařízení se plní nálevním otvorem a močůvka vytéká samospádem. Aby se zabezpečila stálá výtoková rychlost při změně výšky hladiny, zasahuje svrchu do nádrţe trubka pro přívod vzduchu, jejíţ výšková vzdálenost od výtokového otvoru udává tlakový spád. Cisterny s plnícím zařízením jsou vybaveny vakuokompresorem jeţ při plnění vytváří v cisterně podtlak, a tak sacím
12
potrubím kapalina přitéká. Při aplikaci se naopak vytváří přetlak, jeţ kapalinu vytlačuje a zvyšuje rozstřik.
Obr. 22 Hadicový Obr. Hadicovýaplikátor aplikátorkejdy kejdy[15] [15]
Cisterny pro dopravu kejdy přetlakovou nádrţ mít nemusí. Jsou vybaveny čerpadlem, které dopravuje kejdu do rozdělovače, který zabezpečuje rovnoměrné rozdělení kejdy do většího počtu hadic (5 aţ 60). Hadicemi se kejda přivádí na povrch pole, mezi rostliny či do naoraných rýh pod povrch půdy. Výhodou je rovnoměrná dávka, menší odpařování čpavku z kejdy a lépe rostoucí čisté rostliny. 1.2.2.
Stroje na hnojení průmyslovými hnojivy Rozmetadla tuhých prům. hnojiv
Průmyslová hnojiva se většinou rozhazují na povrch pole. Pouze vyjímečně při setí nebo plečkování se přihnojuje do řádku, na povrch a nebo ke kořenům. Hnojivo se buď vyhrnuje ze zásobníku a nebo rozhazuje odstředivou silou, případně proudem vzduchu. Hnojiva jsou práškovitá, zrnitá nebo granulovaná, velikost granulí 2-4 mm. Tuhá průmyslová hnojiva jsou velmi hydroskopická. Jejich vlhkost ovlivňuje sypkost,
13
měrnou hmotnost, součinitel tření a přilnavost. Velmi nepříznivou vlastností jsou korozivní účinky. Rozmetací mechanismy jsou nejdůleţitější součást rozmetadel. Ovlivňují celkovou konstrukci stroje a podle nich se také rozmedala rozdělují na: a) vyhrnovací do kterých spadají křídlové či vrtulové, šnekové, jeţkové, řetězové a talířové mechanismy b) odstředivé
rotační s vodorovným kotoučem (jedním aţ dvěma) či svislým
kotoučem nebo odstředivé kývavé c) pneumatické Nejrozšířenějším je odstředivý kotoučový mechanismus jednak pro svoji jednoduchost a jednak proto, ţe neovlivňuje tvar zásobníku, který je delší stranou orientovaný do směru jízdy. Hnojivo je ze zásobníku vynášeno na kotouč opatřený přibliţně radiálními lištami, které jej rozmetají dozadu a do stran. Největší dávka je za kotoučem a proto se záběry rozmetadla musejí překrývat. Výkonější rozmetadla mají dva rozmetací kotouče uloţené vedle sebe. Rozmetadla průmyslových hnojiv jsou konstrukčně sloţena ze zásobníku s dávkovacím zařízením a rozmetacím mechanismem. Mohou být namontována na nákladní automobil, mají vlastní podvozek nebo jsou nesena. Zásobník má dno tvořené pásovým dopravníkem nebo šnekovým dopravníkem. Štěrbina jímţ je hnojivo vynášeno je seřiditelná pro nastavení dávky. Hnojivo se můţe na pozemek dopravovat přímo v rozmetadle, takto však lze obsluhovat pouze pozemky s malou vzdáleností od skladu, neboť při vzdálenosti větší jiţ klesá výkonnost rozmetadla. Proto se vyuţívá jiných dopravních prostředků (nákladního automobilu či traktoru) doplněných o samostatně sklopné kontejnery o shodném objemu jako je zásobník rozmetadle. Lze téţ vyuţít kontejnerů s vykládacím šnekovým mechanismem.
Stroje na hnojení kapalnými prům. hnojivy Mezi kapalná průmyslová hnojiva řadíme čpavek, amoniakáty a jiná průmyslová kapalná hnojiva. Kapalná hnojiva se pouţívají jednak proto, ţe jejich výroba je levnější i při vysoké koncentraci ţivin, umoţňují rovnoměrnější rozdělení na poli a také manipulace s nimi je snadná. Určitým problémem je doprava a skladování čpavku, který 14
vyţaduje tlakové nádoby. Amoniakáty, tj. roztoky hnojiv, čpavku a vody kladou velké nároky na dopravu dody. O tom která z kapalných hnojiv můţeme aplikovat na povrch pole nebo musíme zapravovat do půdy, rozhoduje obsah volného čpavku, který by způsobil nadměrné ztráty a poškození rostlin. Jako stroje pro hnojení kapalnými hnojivy, které nevyţadují tlakové nádoby jsou vhodně pouţitelné stejné cisterny, jako pro hnojení močůvkou. Dále jsou pro tento účel vhodné stroje pouţívané k ochraně rostlin, případně je moţné hnojivo přidávat do zavlaţovací vody. Speciální stroje pro hnojení amoniakáty jsou vybaveny tlakovými nádrţemi s regulačními prvky od kterých je kapalina vedena do kypřiče s radličkami , které mají na zadní straně slupice trubku pro přívod hnojiva do půdy. Hnojivo se dávkuje regulačním čerpadlem poháněným od vývodového hřídele či pojezdového kola. V posledních letech se jiţ čpavkovače vyuţívají poměrně zřídka.
1.2.3.
Stroje pro letecké hnojení
Letecké hnojení je výhodné při aplikaci malých dávek na zelené rostliny, kdy se porost nepoškodí a je dosaţeno velké výkonnosti. Letecky lze hnojit kapalnými vícesloţkovými hnojivy i tuhými průmyslovými. Principy zařízení jsou v podstatě stejné jako pro ochranu rostlin. Letecký způsob lze vyuţít třeba pro vápnění lesů nebo jako aplikace chrany rostlin u zeleniny.
1.3.
Stroje pro ochranu rostlin
Ochrana zemědělských kultur před působením plevelů a různých chorob i škůdců přináší značné zvýšení zemědělské produkce. Ochrana rostlin je však nejen léčebný zásah, ale především prevence proti výskytu škodlivých činitelů. Prevence, tedy nepřímý způsob ochrany rostlin, se týká správné agrotechniky, protoţe v dobré a vyhnojené půdě porostou zdravé rostliny a případný plevel včas potlačí. Dobrým předpokladem pro rozvoj zdravých rostlin je kvalitní a čisté osivo. Další moţností je pěstování odrůd rezistentních proti chorobám a škůdcům.
15
Přímé způsoby ochrany rostlin, kterými se omezuje výskyt škodlivých činitelů, jsou: biologické chemické mechanické termické 1.3.1.
Chemická ochrana
Chemické způsoby ochrany rostlin jsou nejrozšířenější, vyuţívají velkého sortimentu ochranných chemických látek, nazývaných pesticidy. Pesticidy se rozdělují z hlediska účinku na: insekticidy- slouţí k hubení hmyzu repelenty- jsou látky odpuzující např. hmyz herbicidy- slouţí k ničení plevelů rodencidy- poţívají se proti hlodavcům fungicidy- jsou látky k hubení plísní a jiných houbovitých chorob Mohou být aplikovány ve formě: roztoku emulze suspenze práškového připravku granulovaného přípravku plynného přípravku Chemické prostředky se musí aplikovat tak, aby se vytvořily optimální podmínky pro jejich účinné působení. Formy aplikace mohou být: a) nanesení
chemického
prostředku
na
kulturní
rostliny (aplikace
onsekticidů a fungicidů) b) nanesení chemického prostředku na povrch půdy (některé druhy herbicidů) c) zapravení prostředků do půdy (např. aplikace insekticidu proti půdním škůdcům)
16
d) aplikace prostředku do místa pobytu škůdců (hubení hrabošů jedovatým plynem) e) nanesením chemických prostředků na povrch plodin nebo semen (např. moření osiva) 1.3.2.
Vlastnosti ošetřovaných rostlin a ochranných látek
Porost lze rozdělit podle nároku na pouţité stroje do 3 skupin 1. porost nízký zapojený v řádcích. Pouţívají se individuální rozptylovače pro kaţdý řádek, nebo rámy s rozptylovači a popř. i zařízení s podporou vzduchu pro zvýšení účinnosti aplikace 2. porost středně vysoký většinou v řádcích, např. papriky, rajčata. Rozptylovače jsou umístěny na rámu a stříkají na rostlinu ze stran i svrchu. 3. porost vysoký, např. vinice, sady, chmelnice. Ošetřuje se nejčastěji jedna nebo dvě řady dostlin po jedné straně, kdy rozptylovače směřují do výšky do prostoru. Další vlastnosti porostu ovlivňujících vlastnosti postřiku: 1. hustota porostu- ochranná látka se snadno rozptýlí na svrchních či krajních listech. Aby se kapky látky dostaly i dovnitř porostu na spodní či zadní listy, musí mít tzv. průnikovou energii. 2. povrch listů a jejich velikost ovlivňuje ulpívání.Malé či ochmýřené lístky jsou pokryty lépe neţ velké či hladké. Z hlediska kvality rozptylu a ulpívání na listech má ochranná látka tyto vlastnosti: 1. velikost kapek nebo částic. Menší kapičky i částice přášku na listech lépe upívají a pokrývají celý jejich povrch. S klesající velikostí kapek klesá i jejich průniková energie a proto je lépe vyuţívat systému podpory vzduchu např. Twin system od Dánské firmy Hardi. 2. je-li velikost okrajového úhlu styku kapky na podloţce větší neţ 100° je kapalina i podloţka špatně smáčivá a vazební síly jsou malé a kapky špatně ulpívají.[1,2,3]
17
1.3.3.
Rozdělení aplikačních strojů
Stroje se rozdělují podle velikosti částic vzniklých při rozptylu kapaliny na: 1. postřikovače 2. rosiče 3. zmlţovače Vyznačují se podobnou stavbou sestávající se z: nádrţe zdroje proudu kapaliny – čerpadlo, kompresor nebo ventilátor kapalinového popř. vzduchového vedení, regulačních a kontrolních prvků, čističe rozptylovačů příslušenství Zásadním pro správnou funkci jsou rozptylovače, které slouţí k vytváření kapiček. Rozptyl na kapičky můţe probíhat těmito způsoby: 1. hydraulicky– nejčastější způsob rozptylu. Kapalina je přivedena pod určitým tlakem do trysky, kde zvyšuje svoji rychlost na úkor vnitřní energie aţ do té míry, ţe na výtoku trysky je tlak menší neţ atmosférický. Rozptýlení způsobuje vnitřní tlak, kterým byla kapalina v trysce urychlována a napomáhá mu i náraz proudu kapaliny na vzduchovou bariéru. 2. mechanicky- rozptyl vzniká působení odstředivé síly při rotaci desky či válcového síta. Dále můţe vznikat při přívodu kapaliny na pevnou šikmou destičku, kdy se kapalina na jejím obvodě rozpadá z tenkého filmu na malé kapičky. 3. pneumaticky- tento způsob bývá povětšinou kombinovám s rozptylem hydraulickým, kdy kapalina vstřikovaná do proudu vzduchu je dále rozptylovaná na menší kapičky. 4. termopneumaticky – v tomto případě je rozptyl způsoben přívodem kapaliny do proudu horkých spalin, získaných pulzačním spalováním benzínu bv ţárové komoře 5. kombinací uvedených způsobů 1.3.4.
Postřikovače
Postřikování je doposud nejrozšířenější metoda aplikace kapalných chemických prostředků, především při ošetřování polních plodin. Účinná látka se dostává do porostu v kapalné formě. Pohybová energie proudu kapaliny je vyuţita k jejímu rozptýlení na 18
kapičky a k jejich urychlování pro dopravu na různou vzdálenost. V polní výrobě se nejčastěji vyuţívá tlaku do 0,5 Mpa, kdeţto v sadařství a ovocnářství jsou poţadovány tlaky mezi 0,5 aţ 3 Mpa. Dávkování kapaliny je závislé na její biologické účinnosti. Průměr částic rouptylovače se pohybuje mezi 0,15- 0,5 mm, přičemţ minimálně 80% musí být kapky o průměru nad 0,15 mm. Postřikovače mají objem nádrţe:
ruční:
1 aţ 100 dm3
traktorové:
nesené – 200 aţ 1000 dm3 přívěsné – 1 000 aţ 3 500 dm3
samojízdné:
2 000 aţ 5 000 dm3
U traktorových a samojízdných postřikovačů se vyuţívá rozmístění rozptylovačů – trysek na vodorovném, výškově stavitelném rámu pro plošný postřik, tak abychom dosáhli co největší rovnoměrnosti dávkování chemické ochranné látky v příčném profilu. Pracovní záběr postřikovacích rámu se pohybuje v rozmezí 9 aţ 42 m. Předností tohoto způsobu aplikace je dobrá přilnavost kapek na povrchu ošetřované rostliny nebo těl škůdců. Mezi výhody patří i moţnost vytvářet různé koncentrace roztoků dle daných specifických poţadavků na aplikaci. Na práci postřikovacího ústrojí má poryv větru poměrně malý vliv. Nevýhodou je především velká spotřeba nosné látky, nejčastěji vody.
1.3.5.
Rosiče
Rosení je ošetřování rostlibn, při kterém minimálně 80% kapaliny je rozptýleno na kapky o rozměrech 0,025 aţ 0,125 mm. Kromě toho je pro rosení charakteristické pouţití přípravku s vyšší koncentrací, niţší spotřeba nosné látky a uplatnění pneumatického nebo hydropneumatického rozptylu. Kapky jsou menší a v prostoru méně stabilní a hůře sedimentují. Do porostu jsou vnášeny proudem vzduchu od ventilátoru, který jim uděluje potřebnou průnikovou energii. Vzduch je zároveň nosným médiem pro přenos kapek na ošetřovanou plochu. V praxi vyuţíváme dva základní druhy ventilátorů:
axiální (osový), který se pouţívá především ve vinicích a ovocných sadech, tedy tam kde je potřeba větší mnoţství vzduchu s niţším tlakem
radiální (odstředivý) je pouţit tam, kde potřebujeme vyšší tlaky vzhledem ke zvýšeným
poţadavkům
na 19
dopravní
a
rozptylovací
účinek
Rosiče mají nádrţ o objemu:
ruční:
5 aţ 100 dm3
traktorové:
nesené – 300 aţ 1 000 dm3 přívěsné – 500 aţ 2 000 dm3
samojízdné:
2 000 aţ 3 000 dm3
Rozptyl je u těchto strojů uskutečněn pneumatickým, hydropneumatickým nebo mechanickopneumatickým principem.
1.3.6.
Zmlţovače
Zmlţování je rozptylování tekutého posticidu bez jeho předchozího ředění na ošetřovanou plochu v dávce do 5 l.ha-1, s kapkami o velikosti do 0,05 mm. Částice mají nepatrnou hmotnost a velký odpor vzduchu a tím pádem mají i malou rychlost klesání. Při
chemické ochraně lesních porostů,ovocných sadů a uzavřených budov se
vyuţívá tzv. lehká mlha s částicemi o velikosti do 0,02 mm. Pro ochranu zemědělských plodin se vyuţívají tzv. těţké mlhy s velikostí částic od 0,02 do 0,05 mm. Pouţití v polních podmínkách je však omezené, neboť dosahuje jen velmi malého plošného pokrytí cílové plochy (méně neţ 5%). Proto se zmlţování vyuţívá při boji proti pohyblivým škůdcům. Rozptylovače pracují na principu hydraulickém, pneumatickém, mechanickém, termickém a kombinovaném rozptylu. Nejčastěji se vyuţívají kombinové rozptylovače za spojení hydropneumatického a termomechanického principu, jenţ zajišťují dostatečně jemné kapkové spektrum. 1.3.7.
Poprašovače
Jsou to stroje, které se vyuţívají velmi málo. Zásobník má kapacitu do 0,2 m3 s dávkovacím zařízením, které poprašek vyhrnuje do sacího otvoru ventilátoru. Popraš se při průchodu ventilátorem rozptýlí do proudu vzduchu, ze kterého padá na porost. Konstrukčně se vyuţívá buďto jediná, ručně ovládaná, koncovka, nebo kuţelovité trubice, umístěné vodorovně kolmo ke směru jízdy, které v sobě mají řadu otvorů. Takto se mohou vyuţít k aplikaci na nízkých plodinách. Poprašovače rozptylují práškové přípravky o velikosti částic 0,015 aţ 0,080 mm. Rozprášené, suché nebo navlhčené částice jsou na cílovou plochu nanášeny proudem 20
vzduchu z poprašovacích rámů skrz rozprašovací koncovky. Poprašovací přípravky se skládají ze směsi účinných a nosných látek. Mezi nosné látky patří kaolín, křída, hlinka. Směs můţe obsahovat látky zvyšující přilnavost k rostlinám. Jsou konstrukčně jednodušší neţ-li stroje na aplikaci kapalných látek a při aplikaci odpadá potřeba vody a příprava postřikovacích kapalin. Pro lepší ulpívání je někdy vyuţit zvlhčený popraš, kdy se do proudu vzduchu stříká i voda, anebo se popraš elektrizuje při průchodu magnetickým polem a tím získavají částice popraše elektrický náboj, který je přitahuje k listům. Mezi zápory poprašovaní patří špatná schopnost ulpívání poprašku na rostlinách a tím i niţší účinek aplikace. Vzniká také riziko zanesení poprašku skrz stoupavé vzdušné proudy mimo potřebnou oblast. Poprašovače se nedají pouţít třebba k zimnímu ošetřování stromů.
1.3.8.
Letadlové poprašovače a postřikovače
Pouţívají se speciální letadla, která mají v těţišti letadla uloţenu nádrţ. Rozptylovač je uloţen na rámu i s čerpadlem pod dnem dnem nádrţe. Část kapaliny je vracena zpět do nádrţe, kde promíchává její obsah. Ovládání zapínání či nouzového otevření celého dna nádrţe je řešeno pneumaticky. Kvalitra provedené aplikace je závislá na rychlosti větru, který nemá překročit 5 m.s-1 při aplikaci kapalin a rychlost 3 m.s-1 při aplikaci pevných látek. Dávka se seřizuje regulačním zařízením v letadle nebo výškou letu, která bývá od 5 do 20 m nad povrchem a dokáţe ovlinit záběr stroje v rozmezí od 10 do 30 m. Tradičním pouţívaným typem letounu je Z 37 (Čmelák) jeţ má zásobník na 0,5 t aplikační látky. Moţné je i vyuţití lehkých vrtulníků.
1.3.9.
Mořičky osiva
Moření osiva nebo sadby znamená nanášení ochranné látky. Účelem moření je ochrana před chorobami a škůdci, jejichţ zárodky jsou na semenech nebo v půdě. Mořidlo tj. ochranná látka můţe být tekutá nebo sypká práškovitá. Rozděluje se podle toho způsob moření na vlhké a suché. Vyjíměčně můţe být uţito ohřevu nebo těkavé látky. Mořidla jsou jedy a proto se musí dbát na větrání prostoru pro obsluhu a dokonalé utěsnění stroje. [1,2,3] 21
Obr. 3 Nakládka mletého vápence do letounu Z 37 [17]
Obr. 4 Letoun Z 37 v akci [17]
22
2 LOGISTICKÉ ZAJIŠTĚNÍ PROVOZU VE SLUŢBÁCH ZABÝVAJÍCÍCH SE HNOJENÍM A OCHRANOU ROSTLIN
2.1. Vývoj logistiky Slovo pochází z řeckého slova logos- počítání, pravidlo, řeč nebo logistikon- rozum, důmysl. První vyuţití nalezla logistika v oblasti vojenství, kdy bylo nutné postarat se o potřeby vojáků při delších taţeních a zabezpečit jim zásobování, stravování, vystrojování, ubytování. V druhé polovině 20. století se tento pojem dostává i do civilního sektoru obchodní oblasti a to zejména v souvislosti s rozvojem letecké dopravy v USA. Po roce 1970 je logistika úspěšně zaváděna i v západní Evropě a logistika začíná být mnohovýznamovým pojmem. V současné době je jedním z klíčových faktorů ovlivňující úspěšnost podnikání, racionalizaci oběhových činností, a v konečném důsledku integraci zemí a světovou globalizaci. 2.1.1.
Definice logistiky
Definic charakterizujích logistiku bychom mohli najít mnoho. Budu citovat pouze několik, neboť kaţdá definice staví na faktu, ţe všechny činnosti spadající pod funkci logistiky jsou napojeny na valnou většinu procesů v podniku. Tím se logistika stává nepostradatelnou součástí kaţdého podniku. „Logistika je povaţována za integrované plánování, formování, provádění a kontrolování hmotných a s nimi spojených informačních toků od dodavatele do podniku, uvnitř podniku a od podniku k odběrateli.“[5] „Logistika je organizace, plánování, řízení a výkon toků zboţí vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka konče tak, aby byly splněny všechny poţadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích.“[10] “Hospodářská logistika je disciplína, která se zabývá systémovým řešením, koordinací a synchronizací a celkovou optimalizací řešením, koordinací a synchronizací a celkovou optimalizací řetězců hmotných a nehmotných operací, vznikajících jako důsledek dělby práce a spojených s výrovou a s oběhem určité finální produkce. Je zaměřena na uspokojení potřeby zákazníka jako na konečný efekt, kterého se snaţí dosáhnout s co největší pruţností a hospodárností.”[11]
23
2.1.2.
Členění logistiky
Logistiku máme jen jednu. Z hlediska účelu jí můţeme rozlišit na : Výrobní Zásobovací Distribuční Zpětnou Logistika likvidace vedlejších produktů a odpadů Z hlediska dopravy podniku můţeme dále logistiku členit na: mimopodnikovou, která zajištuje přepravu od dodavatele do podniku a z podniku k zákazníkovi vnitropodnikovou, která přepravuje materiál uvnitř podniku vlastními nákladními prostředky a vlastním persounálem pro vlastní účely podniku
V provozu podniku sluţeb se nejvíce setkáváme s účelem zásobovacím, distribučním a mimopodnikovou dopravou.
3 ZÁSOBOVACÍ LOGISTIKA 3.1. Úkoly zásobování Úkol zásobovací logistiky lze rozdělit do dvou dílčích úkolů, kdy jeden se pohybuje v úrovni nákupu orientováného na trh spojené s uzavíráním smluv – NÁKUP a druhý úkol je spojený s fyzickými úkoly souvisejícími s toky materiálů a zboţí – ZÁSOBOVÁNÍ. Funkční rozsah nákup je tedy: Průzkum nákupního trhu Otevření a uzavření nákupního jednání Cenová a hodnotová analýza Správa nákupu Dále také správního charakteru jako vyřizování objednávek, provádění poptávek atd. 24
Funkční rozsah zásobování je:
Přejímka, kontrola zboţí Skladování a správa skladů Vnitropodniková doprava Externí doprava a s tím spojená aplikace u koncového zákazníka Plánování, řízení a kontrola hmotných toků [5]
4 ZÁSOBY A ŘÍZENÍ ZÁSOB Jeden z hlavních logistických problémů optimaliazce objemu zásob. Například dříve byla v ČR výše zásob na skladu poměrně dosti vysoká, aniţ by došlo k jejich efektivnímu vyuţití. Oproti tomu v současné době dochází k minimalizaci zásob na skladě a někdy dokonce dochází k extrému, kdy výrobce sklady nemá a jejich funkci přebírají specializované logistické firmy, které mají vlastní rozsáhlé a moderní skladové provozy.[6]
4.1. Význam zásob „Pořizování zásob si klade za cíl dosáhnout rozsáhlé nezávislosti zásobování na výrobě. Spočívá v tom, že se vědomě udržují zásoby, aby se zabezpečila plynulost výrobního procesu tím, že se výroba stává nezávislou na dodavatelích nebo na dodavatelských vztazích (např. meteorologické podmínky pro dopravu, politická situace v zemích dodávajících suroviny) a umožňuje čelit cenovým výkyvům na trhu zásobování.“ [5] Hlavní významy zásob můţeme rozdělit do 4 skupin: 1. zabezpečují plynulost výroby 2. kryjí nepředvídané výkyvy v poptávce a poruchy distribučního systému 3. vyrovnávají nabídku a poptávku 4. vytváří podmínky pro specializaci územní nebo odvětvovou
25
Zásoby můţeme rozdělit na:
1. operativní nebo běţné – zabezpečují plynulost výrobního procesu popř. odbytu v obchodní síti 2. pojistné – tvoří rezervy při nepředvídatelných výkyvech poruch v distribuční síti a vyrovnávají nabídku a poptávku 3. technologické – vytváří podmínky pro specializaci a kooperaci územní nebo odvětvovou Z hlediska ekonomiky je v zásobách vázaný značný kapitál. Dále zde vzniká riziko znehodnocení kvality zásob (vlivem času, koroze, atp.) a tím i ztráta vloţeného kapitálu. Rovněţ
náklady vyvolává
i
provoze
skladových
systémů,
včetně
systému
manipulačních uvnitř skladů. Proto je cílem minimalizovat mnoţství pojistných zásob, sníţení zásob operativních technologických tak, aby vázaly co nejmenší moţný kapitál a tím kapitál uvolnit pro nahrazení pojistných zásob funkčním dopravním systémem. [6]
4.2. Řízení zásob
Úkolem řízení zásob je jejich udrţování na úrovni, která umoţňuje kvalitní splnění jejich funkce: vyrovnávat časový nebo mnoţstevní nesoulad mezi procesem výroby u dodavatele a spotřeby u odběratele a dále tlumit či zcela zachycovat náhodné výkyvy v průběhu těchto dvou navazujících procesů. Regulovat zásoby a přitom levně uspokojovat zákazníky lze ovlivňovat frekvencí předkládání objednávek a velikostí objednávek.[5]
4.3. Frekvence objednávek Úroveň sluţby můţeme uvaţovat jako stoprocentní, jestliţe je objednávka od zákazníka realizována ihned. To však sebou přináší zvýšené náklady na vázanost kapitálu. Stav zásob můţeme z hlediska frekvence a velikosti objednávky rozdělit na tři typy: 1. Stálá velikost a frekvence objednávky 2. Proměnlivá velikost objednávky 3. Proměnlivá frekvence objednávky 26
4.3.1.
Stálá velikost a frekvence objednávky
Při tomto stavu se poţadavky zákazníka nemění, to znamena ţe dodavatel má dané zboţí na skladě a dodá jej vţdy včas. Tento stav se vyskytuje zřídkakdy. 4.3.2.
Proměnlivá velikost objednávky
Zboţí se objednává ve stejném mnoţství v různých časových intervalech, nekontroluje se však průměrný stav zásob, ale redukuje se problém vytváření a čerpání nadměrných zásob, které v sobě váţí kapitál. S vysokou úrovní poţadavků zákazníků na rychlost dodání je nutné mít zásoby velké. Pokud však zákazníci vysoké poţadavky nemají, zpomalí to sice pohyb zásob, avšak zároveň sníţí jejich nutné mnoţství, coţ přispívá k úsporám nákladů. 4.3.3.
Proměnlivá frekvence objednávky
Proměnlivá frekvence nám nutně mění frekvenci objednávky. Jednoduchým způsobem jak synchronizovat poptávku a frekvenci objednání zboţí, je definovat mez, která nám určí, ţe při poklesu zásob pod její hranici bude vystavena objednávka nová, tuto mez označujeme jako pojistnou zásobu. Tuto mez však lze určitým způsobem předpovědět, jelikoţ v praxi se poptávka skokově nemění. Tím lze dosáhnout optimálního nastavení stavu zásob v průběhu roku.[7]
4.4. Skladování Skladování můţeme definovat jako tu část podnikového logistického systému, která zabezpečuje uskladnění produktů (surovin, dílů, zboţí ve výrobě, hotových výrobků) v místech jejich vzniku a mezi místem vzniku a místem jejich spotřeby, a poskytne managementu informace o stavu, podmínkích a rozmístění skladovaných produktů.[8]
27
5 HISTORIE FIRMY MULTIP MORAVIA S.R.O. 5.1. Historie ACHP „Usnesením přesednictva ÚV KSČ z 12. března 1971 bylo uloženo rozvíjet kooperační vztahy v zemědělství na úseku agrochemických služeb jako východisko z hlavních nedostatků při uplatňování chemizace v rostlinné výrobě a jako cestu ke splnění jednoho z úkolů, zajišťujícího realizaci základních směrů rozvoje specializace a koncentrace výroby a jejich organizačních forem v zemědělství a potravinářském průmyslu. Organizačně nejschůdnější cestou, jak zajistit efektivní chemizaci rostlinné výroby
s rychlým
uplatněním
vědeckovýzkumných
poznatků
je
budování
agrochemických podniků (ACHP) .“[9] Na základě tohoto usnesení byly pro okres Nový Jičín vyčleněny skladovací kapacity z podniků ZZN Studénka a ZZN Nový Jičín. V roce 1978 dochází ke sloučení ACHP se středisky ochrany rostlin (SOR) a strojních traktorových stanic (STS) Klimkovice, Loučky u Oder, Příbor, Nový Jičín – Ţilina a okresního melioračního druţstva Nový Jičín. Jiţ pod hlavičkou ACHP dochází k výstavbě správní budovy v Novém Jičíně a ve Studénce.
5.2. Historie a vznik firmy Multip Moravia s.r.o. Historie firmy se začíná datovat do roku 1990, kdy představenstvo ACHP (po revoluci přejmenován na Agropodnik) rozhodlo o prodeji. V té době měl podnik 25 majitelů – coţ byli zástupci všech sdruţených zemědělských podniků. Agropodnik byl nabídnut k odprodeji stávajícímu managementu, který firmu v květnu 1991 za dohodnutou cenu se všemi pohledávky a 340 zaměstnanci koupil. Tím vznikla společnost Multip Moravia s.r.o. Po koupi byly postupně utlumeny střediska ochrany rostlin z důvodu finanční náročnosti, avšak i z důvodu nastávající soběstačnosti samotných zemědělců aplikační technikou.Tak se stroje podařilo zkoncentrovat do sídla ve Studénce. 28
Současný stav počtu zaměstnanců v provozu sluţeb se ustálil na 30. Souběţně s agrochemickou probíhala stále činnost stavebně-meliorační, která se transformovala do samostatné společnosti Multip Stav s.r.o. v roce 1994. V roce 1991 byla v listopadu zaloţena dceřinná společnost Becker Multip, která se orientovala na výrobu kancelářského sedacího nábytku s vývozem do Neměcka. Provoz byl zřízen v Novém Jičíně, v sídle dosavadního stavebního podniku, s tímto se zahájila průmyslová výroba různých sedacích komponentů přímo v podniku Nový Jičín. Od roku 1996 zahajíla společnost Multip Moravia samostatnou výrobu školního nábytku, která byla dále rozšířena o stolařskou výrobu a dovoz a prodej učebních pomůcek pro školy skrz vzdělávacím spektrem od mateřských škol aţ po školy vysoké.
5.3. Skladovací kapacity a působnost firmy Skladovací prostory v sídle podniku ve Studénce se sestávají z několika skladovacích objektů a zařízení a to: skladu na 10 000t a dvou skladů á 3 500t pevných průmyslových hnojiv, 5ks věţí na kapalné hnojivo o celkové kapacitě 3 500t, skladu chemikálií, skladu náhradních dílů, dvou sil na mletý vápenec s celkovou kapacitou 130t a skladu PHM s výdejním stojanem na 16 000l. Dále podnik vlastní skladovací věţe na kapalné hnojivo v obci Lipná o kapacitě 1 800t. Firma působí v regionu okresu NJ a okrajových oblastí okresů Přerov, Opava, Ostrava, Frýdek- Místek. Mimo vlastního zázemí ve skladovém hospodářství vyuţívívá skladové kapacity v pronajatých objektech v okresu Frýdek Místek, a to konkrétně v obci Palkovice. Zde je sklad kapalných hnojiv na 500 tun.
29
5.4. Sortiment služeb Prodej průmyslových hnojiv Prodej pesticidů Skladování průmyslových hnojiv Sluţby pro zemědělství: Rozmetání hnojiv, vápenců Rozmetání síranu amonného rozmetadlem Amazone ZGB Rozmetání vápna aplikátorem Amazone ZGB Rozmetání hnojiv rozmetadlem D-032 Rozmetání chlévské mrvy Chemická ochrana rostlin Samojízdný postřikovač Hardi Alpha twin Samojízdný postřikovač Bargam Mac 4000S Taţený postřikovač NAPA Samojízdný postřikovač RP-06 s N-senzorem Samojízdný postřikovač Garant 3000S Testování postřikovačů Nakládka kolivými čelními nakladači Autodoprava Mytí nákladních automobilů Výkup základních zemědělských komodit Prodej pohonných hmot – motorové nafty Agroporadenství Pronájem kancelářských a skladovacích prostor [17]
Obr. 5 Výřad strojů v roce 1980 [17]
Obr. 6 Areál podniku se sklady na volně loţené hnojivo v roce 1979 [17]
30
5.5. Přehled postřiků, hnojení a vápnění za sledované období V tabulkách je uveden výčet provedených sluţeb zákazníkům dle povahy sluţby. Údaje jsou za sledované období od 1.ledna 2011 do 31.března 2012 . Tab. 1 Zákazníci chemická ochrana + DAM
Chemická ochrana + DAM
Počet hektarů
VFU ŠZP Kunín
11 863,0
ZD "SLEZAN" Klimkovice a.s. Farma Luční dvůr Sugal s.r.o. Schrom Farms s.r.o. Agro Odersko a.s. Zemspol Pustějov a.s.
7 487,5 847,5 797,0 478,5 367 226
Tab. 2 Zákazníci hnojení
Vápnění Agro Sumak a.s. VFU ŠZP Kunín Agrospol Staříč s.r.o.
Počet hektarů 518 366 109
Zemspol Pustějov a.s.
35
Tab. 3 Zákazníci vápnění
Hnojení Agro Jesenicko a.s. Zemspol Pustějov a.s. Sugal s.r.o. Agrospol Staříč s.r.o.
Počet hektarů 777 531 476 318
VFU ŠZP Kunín
30
5.6. Potencionální konkurence Firma se potýká s konkurencí v kaţdém regionu své působnosti. Mezi konkurenční firmy v prodeji hnojiv a pesticidů patří: NAVOS a.s. se sídlem v Kroměříţi S-Profit Opava s.r.o. 31
MJM Litovel a.s. Chemapest s.r.o. se sídlem v Bašce, okres Frýdek-Místek Allium CZ a.s. se sídlem v Novém Jičíně V poslední době se také často vyskytuje přímý dovoz hnojiv z Polska. Obchod je prováděn jako komoditní, tj. zemědělci je dovezeno hnojivo „na dvůr“ a zpět si polský obchodník odváţí komoditní surovinu, kterou je ve většině případů obilí. Tento výměnný obchod lze nejčastěji zaznamenat v opavském kraji, kde je aktivní příhraniční styk.
5.7. Výběr dodavatelů Výběr dodavatelů se řídí jejich sortimentem
nabídky, cenou a obchodními
podmínkami (cena, splatnost, termín dodání). Společnost ctí dlouhodobé obchodní vztahy. Firma se soustředí na nákup hnojiva přímo od výrobců. O konečném výběru dodavatele rozhoduje vţdy výkonný jednatel. Ze současných dodavatelů mohu uvést: Lovochemie a.s., Agro CS a.s., YARA Agri Czech republic s.r.o.
5.8. Cíl společnosti Dne 1.11. 2011 začal proces odštěpení agrochemického provozu Studénka a to sloučením s firmou Multip Agro s.r.o. Tento proces odštěpení je legislativně ještě stále realizován. Cílem je utvořit dvě ekonomicky samostatné specializované společnosti, pro snazší a srozumitelnější správu a ekonomickou kontrolu.
Obr. 7 Doplňování přípravku DAM na poli [17]
32
Obr. 8 Pohled na velkokapacitní sklad hnojiv. V popředí dva sklady na volně loţené hnojivo, sklad na chemikálie na neţ navazují sila na mletý vápenec, v pozadí velkoobbjemový sklad na 10 000t hnojiva. V levém kraji je vidět část skladů na kapalné hnojivo s čerpacím stojanem pro kolejovou vlečku.
6 VYUŢITÍ A PROVOZNÍ SPOLEHLIVOST V PODNIKU MULTIP MORAVIA S.R.O.
6.1. Spolehlivost Řada norem ČSN ISO 9000:2000 se zabývá systémem řízení jakosti. Spolehlivost je dle této normy definována takto: jedná se o souhrnný termín, pouţívaný pro popis pohotovosti a činitelů, které ji ovlivňují. V této řadě norem jsou definovány i další pojmy spojené se spolehlivostí: bezporuchovost je schopnost objektu plnit nepřetrţitě poţadované funkce po stanovenou dobu a za stanovených podmínek udrţovatelnost je schopnost objektu v daných podmínkách pouţívání setrvat ve stavu , nebo se vrátit do stavu, v daných podmínkách a pouţívají se stanovené postupy i prostředky (zahrnují i dřívější pojem opravitelnosti) zajištěnost údrţby je schopnost organizace poskytující údrţbářské sluţby zajišťovat dle poţadavků v daných podmínkách prostředky potřebné pro údrţbu v souladu s koncepcí údrţby [14]
33
6.2. Sortiment strojů Zde uvádím výčet strojů a zařízení v podniku Multip Moravia s.r.o. Tab. 4 Sortiment traktorů
Traktory Zetor 6911 Zetor 7011 Zetor 7211 Zetor 8011 Zetor 12145 Škoda ŠT 180N JCB Fastrac 185 65
Počet ks 2 2 2 2 1 1 1
Tab. 5 Sortiment automobilů
Osobní automobily Škoda Felicia LXI Škoda Fabia - Junior Ford Mondeo
Počet ks 1 2 1
Tab. 6 Sortiment nákladních automobilů
Nákladní automobily - nosnost 1,1-3,0 t Avia A 21
Počet ks 1
Nákladní automobily - nosnost 3,1-5,0 t IFA W 50 fekál
2
Nákladní automonily - nosnost 8,1-12,0 t IFA W 50 pro nástavbu D-032 Škoda 706 MTSP 27 Tatra 148 S3 Tatra 815 NACA Tatra 815 S3
2 5 1 2 1
Tab. 7 Sortiment manipulační techniky
Autojeřáby IFA W 50 - ADK 70
Počet ks 1
Nakladače a vykladače UNK - 320 UN - 053 Fadroma L-200 vykladač šnekový KV 85 vysokozdviţný vozík Desta DVHM 3222TM vysokozdviţný vozík Balkancar DV 1792
1 1 1 2 1 1
34
Tab. 8 Sortiment přívěsné techniky
Přívěsy, návěsy, přepravníky autocisterna ACF-041 přívěs traktorový 7t přívěs traktorový 9t traktorový přívěs- fekál NTVF 8P přívěs za osobní vozidlo
Počet ks 2 2 1 1 1
Tab. 9 Sortiment strojů pro údrţbu
Stroje pro údrţbu areálu rotační čistič Kärcher HDS 695 M motorová sekačka TDL 484 TR křovinořez Husqvarna 323 RII zahradní traktor Starjet Exclusive AJ 102-23 pojízdný ţebřík výsuvný jednoosý ZD-12
Počet ks 1 1 1 1 1
Tab. 10 Stroje pro ţelezniční přepravu
Ţelezniční vlečka Lokotraktor Ţelezniční vagónová cisterna
Počet ks 2 3
Tab. 11 Sortiment aplikátorů hnojiv
Rozmetadla tuhých hnojiv Nástavba D-032 Rozmetadlo RUR-5 Rozmetadlo Amazone ZG-B 16001 TR Nástavba RMA-8
Počet ks 2 1 1 3
Aplikátory kapalných prům. hnojiv Samojízdný postřikovač RP06-024 Samojízdný postřikovač Garant 3000-S Taţený postřikovač NAPA 24 Samojízdný postřikovač Hardi Alpha Twin Samojízdný postřikovač Bargam MAC 4000S
1 1 1 1 1
Tab. 12 Pomocná zařízení a sklady
Ostatní pomocná zařízení a sklady Drtič hnojiv Mö 60 Mostní váha vagonóvá Silo na vápno 2 ks á 65t Benkalor 16NND Velkokapacitní sklad hnojiv 10 000t Sklad hnojiv I,II Tesko á 3 500t Sklad kapalných hnojiv Studénka 3 500t Sklad kapalných hnojiv Lipná 1 800t Dílny Studénka
35
6.3. Výčet oprav u sledovaných strojů Stroje byly sledovány po dobu od 1.ledna 2011 do 31.března 2012. V tabulce je vţdy uvedena provedená oprava, výkon ha, cena spotřebovaných olejů a celková cena oprav za sledované období. 6.3.1.
Bargam MAC 4000S
Nejnovější samojízdný postřikovač, který firma vlastní. Díky své výkonnosti se podílí největší částí na celkové ošetřené ploše podnikem. Největší slabinou tohoto postřikovače jsou elektrické rozvody, které v agresivním prostředí hnojiv a pesticidů vykazují svými „studenými spoji“ časté chyby pro řídící jednotku. Postřikovač byl dodán firmou MGM Holešov a.s., kterou je také externě servisován. Tab. 13 Výčet oprav stroje Bargam
Název stroje:
Bargam MAC 4000 S
Rok výroby: 2008 Provedené opravy: výměna pístnice rozevírání L + P ramene výměna proraţené pneumatiky výměna elektromag. cívky ovládání L + P ramene výměna čidla roztáhnutí náprav výměna čidla tlaku oleje výměna manţet vodního čerpadla vyvloţkování uchycení ramen postřikovače Spotřeba olejů 6 983 Kč Výkon za období 11 336,5 ha Cena opravy 81 037 Kč
Obr. 9 Bargam MAC 4000S [1]
36
6.3.2.
Hardi Alpha twin
Samojízdný postřikovač s aktivní podporou vzduchu –twin. I přes výši celkových oprav, způsobenou výměnou prasklých paprskových disků zadní nápravy, je to stroj s velmi dobrou spolehlivostí. Tab. 14 Výčet oprav postřikovače Hardi
Název stroje:
Hardi Alpha Twin
Rok výroby:
2002
Provedené opravy: výměna cívka vypínání motoru zadní náprava - výměna paprskových disků za plné disky
přetěsnění hydromotoru přední pravého kola přetěsnění pístnice řízení oprava povrchové úpravy výměna čepů uchycení přední nápravy výměna ventilu dávkování pesticidu výměna vodící dráţky joysticku řízení vyvloţkování uchycení ramen postřikovače vyvaření prasklého výfuku Spotřeba olejů 4 572 Kč Výkon za období 7 351,5 ha Cena opravy 161 645 Kč
Obr. 10 Stroj Hardi při jarním přihnojování [17]
37
Obr. 11 Výměna čepů přední nápravy postřikovače Bargam Obr. 12 Disk a pneumatika stroje Bargam poškozená nárazem do meliorační šachty.
Zetor 12145 Traktor jezdí v soupravě s taţeným postřikovačem NAPA 24. Na stroji je jiţ znát takřka třicetiletý provoz v polních podmínkách. V zimních měsících také slouţí k pluhování areálu. Tab. 15 Výčet oprav stroje Zetor 12145
Název stroje:
Zetor 12145
Rok výroby:
1985
Provedené opravy: výměna pryţové hadice od chladiče výměna středového čepu přední nápravy výměna termostatu výměna vodní pumpy výměna radiátoru + ventilátor radiátoru výměna čepů řízení výměna serva - výměnný způsob Spotřeba olejů 4 220 Kč Cena opravy 24 781 Kč
Obr. 13 Demontovaná přední náprav Zetoru 12145
38
6.3.3.
NAPA 24
NAPA 24 je jediný taţený postřikovač, který firma vlastní. Častým místem poruch tohoto stroje je uchycení ramen na rámu stroje. Tab. 16 Výčet oprav taţeného postřikovače NAPA 24
Název stroje:
NAPA 24
Rok výroby:
1995
Provedené opravy: oprava povrchové úpravy výměna všech pryţových hadic vyvloţkování uchycení ramen výměna čerpadla Výkon za období 2 850,5 ha Cena opravy 32 683 Kč
Obr. 14 Zetor 12145 s posřikovačem NAPA 24 [17]
Obr. 15 JCB 18565 s rozmetadlem Amazone při nakládce síranu [17]
39
6.3.4.
JCB Fastrac 185 65
Tento traktor je provozován v soupravě s rozmetadlem Amazone, se kterým zajišťuje aplikaci mletého vápence a síranu. Právě díky kontaktu se síranem je na obou strojích nutno zajistit důkladnou opravu povrchové úpravy, a to nejen posezónně, ale i v průběhu sezóny. Tab. 17 Výčet oprav traktoru JCB Fastrac 185 65
Název stroje:
JCB Fastrac 185 65
Rok výroby:
1996
Provedené opravy: výměna V - tyče zadní nápravy výměna brzdových destičky přední náprava výměna brzdového válce přední náprava výměna silentbloků zadní nápravy výfukové koleno od turba + nátěr výfuku výměník klimatizace sychron 5 rychlosti + ozubené kolo 5 st. výměna předního diferenciálu výměna předního kardanového hřídele výměna kříţového kloubu kardanu zadní nápravy výměna expanzních nádob odpruţení zadní nápravy výměna hydraulického čerpadla výměna ventilátoru klimatizace přetěsnění motoru + seřízení ventilů + nové trysky Spotřeba olejů
5 373 Kč
Cena opravy
141 966 Kč
Obr. 16 Poškozené loţisko předlohové hřídele traktoru JCB
40
6.3.5.
Amazone ZG-B 16001TR
Tab. 18 Výčet oprav rozmetadla Amazone
Název stroje:
Amazone ZG-B 16001TR
Rok výroby:
2002
Provedené opravy: výměna hřídele pohonu rozmetacích kotoučů výměna pouzdra loţiska pohonu pásu vymezení vůle vůle listových per I. a II. nápravy oprava uchycení listových per náprav- pojistné čepy vyvaření rámu - namáhání výměna loţisek převodovky pohonu šneků výmena elektro rozvodů oprava rámu střešní plachty + nová plachta rovnání + vyvaření vnitřních sít výměna uchycení ramen na rámu oprava povrchové úpravy rovnání + vyvaření ramen výměna posuvných šneků v ramenech výměna dávkovacích lišt výměna loţisek uchycení šneku na konci ramen vyvaření uchycení loţisek drţáku kola pohonu pásu Výkon za období 3 944,5 ha Cena opravy 116 406 Kč
Obr. 17 Oprava vylomeného čepu drţáku listových per. V levé části je vidět vylomení čepu ve svaru. V části pravé je jiţ proveden opravný svar.
Obr. 18 Rozmetadlo Amazone při aplikaci mletého vápence
41
6.3.6.
Garant 3000 S
Stroj tvoří pouze náhradní zajištění výkonu sluţeb v případě poruchy některého z postřikovačů. Dostavba podpory vzduchu není dokončena a není tedy funkční. O jejím dokončení se neuvaţuje. Tab. 19 Výčet oprav postřikovače Garant
Název stroje:
Garant 3000 S
Rok výroby:
1994
Provedené opravy: 4 utrţené třmeny uloţení zadní nápravy výměna rozpěrného táhla ramene výměna manţet čerpadla Spotřeba olejů 2 173 Kč Výkon za období 889 ha Cena opravy 12 164 Kč
Obr. 19 Postřikovač Garant 3000S při aplikaci. Rukávy podpory jsou svázány, neboť se nepouţívají.[17]
Obr. 20 Postřikovač RP- 6 018. Nad kabinou je připevněn Hydro N-senzor [17]
42
6.3.7.
RP- 6 018 + N-senzor
Kdysi jeden z nejvíce zastoupených postřikovačů v ACHP, nyní poslední exemplář, doplňující ostatní samochodné postřikovače. N-senzor je zařízení určené k řízení dávkování dusíkatých hnojiv. Měří odraz světla od plodiny před strojem, který je závislý na obsahu chlorofylu, na základě kterého se vypočítá optimální aplikační dávka a tím se umoţňuje, aby stroj aplikoval na kaţdou část pozemku potřebné mnoţství hnojiva. Díky tomu se zabraňuje zbytečnému přehnojování, čímţ podporujeme vznik jednotnějšího porostu. Nemalým faktorem je zde sníţení finanční nákladů, díky úspoře chemické látky. N-senzor byl po celou dobu sledování nefunční, o jeho opravě se uvaţuje v průběhu sezóny. Tab. 20 Výčet oprav postřikovače RP-6 024
Název stroje:
RP- 6 018 + N-senzor
Rok výroby:
1989 / 2002 N-senzor
Provedené opravy: výměna ovládání z el. na vzduchové výměna spojkové lamely přetěsnění + nové loţiska v meziskříni přetěsnění čerpadla postřikovače výměna brzdového obloţení zadních kol výměna táhla ruční brzdy vloţky táhel ovládání - kardanu, malá/velká výměna všech pryţových hadic výměna uchycení ramen na rámu rovnání + vyvaření ramen Spotřeba olejů 4 967 Kč Výkon za období 1 894 ha Cena opravy 28 878 Kč
Obr. 21 Ovládací elektronika N-senzoru [17]
43
6.3.8.
Zetor 8011
Souprava traktoru Zetor 8011 a cisterny NTVF 8 zajišťuje dopravu vody k postřikovači NAPA a RP- 06. Tab. 21 Výčet oprav traktoru Zetor 8011
Název stroje:
Zetor 8011
Rok výroby:
1971
Provedené opravy: výměna brzdového obloţení výměna víka poloosy- uloţení loţiska výměna koncového gufera portálu přetěsnění zadní poloosy – vytmelení dráţky seţízení ventilových vůlí výměna startéru Spotřeba olejů 3 575 Kč Cena opravy 7 670 Kč
Obr. 22 Oprava zadní poloosy Zetoru 8011. Nad ţlutou čarou je vidět vydřená dráţka po vadném guferu.
6.3.9.
Cisterna NTVF
Cisterna se vyuţívá pouze pro dopravu vody k postřikovači NAPA 24 a RP- 6 pouze na malé vzdálenosti, neboť vyuţití na delší trasy je omezeno nízkou přepravní rychlostí traktoru. Tab. 22 Výčet oprav cisterny NTVF 8
Název stroje:
Cisterna NTVF 8
Rok výroby:
1985
Provedené opravy: výměna pryţové čerpadla oprava čerpadla oprava povrchové úpravy Cena opravy 8 068 Kč
44
6.3.10. Škoda 706 MTSP 27 („ţlutá“) Stroj slouţí primárně k dopravě vody k postřikovači Bargam a RP-6. S nádstavbou RMA- 8 zajišťuje rozmetání hnoje. Tab. 23 Výčet oprav automobilu Škoda MTSP 27
Název stroje: Rok výroby:
Škoda 706 MTSP 27 RMA-8 / ACF 041 1983
Provedené opravy: výměna předních brzdových bubnů výměna vývěvy výměna savice oprava povrchové úpravy výměna loţisek předních kol výměna posuvného pásu RMA výměna kulového ventilu vypouštění Spotřeba olejů 8 868 Kč Cena opravy 47 731 Kč
Obr. 23 Škoda MTSP 27 čeká na postřikovač na kraji pole („ţlutá)
Obr. 24 Doplňování postřikovače RP- 6 z cisterny Škoda („hnědá“)
45
6.3.11. Škoda 706 MTSP 27 („hnědá“) Stroj je vyuţíván k dopravě vody k postřikovačům Hardi a RP- 06. Tab. 24 Výčet oprav stroje Škoda MTSP 27 „hnědá“
Název stroje: Rok výroby:
Škoda 706 MTSP 27 RMA-8 / ACF 041 1980
Provedené opravy: oprava povrchové úpravy přetěsnění vývěvy výměna savice výměna kulového ventilu vypouštění Spotřeba olejů 6 977 Kč Cena opravy 21 096 Kč
6.3.12. Tatra 815 – NACA Stroj je určen k tlakovému rozmetání mikromletého vápence. Tento způsob aplikace je však velice prašný a tím představuje riziko ztrát. Tab. 25 Výčet oprav Tatra 815 nádstavba NACA
Název stroje:
Tatra 815 NACA
Rok výroby:
1988
Provedené opravy: výměna prasklé hlavy válců oprava spojky náhonu vývěvy vyvaření koncové části nosníku nástavby výměna zadního brzdového válce výměna tlumičů přední + zadní nápravy Spotřeba olejů 3 087 Kč Výkon za období 404,5 ha Cena opravy 19 460 Kč
6.3.13. Tatra 815 + vlek sklápěcí Tato souprava slouţí k vlastní dopravě síranu z ostravských hutí. Proto jsou zde kladeny vysoké poţadavky na ochranu proti korozi. V ceně oprav se nejvíce projevuje nákup jiţ pouţité korby, která však pro dané pouţití plně dostačuje.
46
Tab. 26 Výčet oprav Tatry 815 se sklápěcím vlekem
Název stroje:
Tatra 815 s3 + vlek
Rok výroby:
1989 / 1989
Provedené opravy: oprava vleku- vyvaření chasi + korby výměna spojkové lamely zakoupení nové korby oprava povrchové úpravy Tatra + vlek Spotřeba olejů 9 465 Kč Cena opravy 203 000 Kč
6.3.14. IFA w 50 Tento nákladní automobil je ponejvíce vyuţíván s cisternovou nádstavbou. S nádstavbou rozmetadla tuhých průmyslových hnojiv tvoří doplněk k vozidlu IFA w 50 r.v. 1983. Tab. 27 Výčet oprav stroje IFA w 50 r.v. 1981
Název stroje: Rok výroby:
IFA W 50 LA/F D-032 1981
Provedené opravy: výměna loţisek bubnů unašecího pásu D-032 přetěsnění vodního čerpadla LA/F vyvaření korby D-032 vyvaření zadní části nosníku nádstavby vyvaření šasi kabiny oprava povrchové úpravy vyvaření uchycení zadního nárazníku Spotřeba olejů 1 688 Kč Výkon za období 552,5 ha Cena opravy 9 470 Kč
6.3.15. IFA w 50 Jiţ dosluhující stroj, který však má díky šípovému vzoru pneumatik na zadní nápravě velice dobrou průchodnost terénem. Tato vlastnost se mnohokráte osvědčila v podmáčených polních podmínkách. Na ceně se nejvíce podílela oprava převodovky. Výměna motoru proběhla z jiţ vyřazeného stroje stejného typu . U tohoto stroje je nutno dbát na důkladné opravy povrchové úpravy, neboť síran působí silně korozivně.
47
V důsleků stáří stroje a nasazení v polních podmínkách je obtíţné plnění kaţdoročních technických prohlídek. V tomto stroji vidím největší potenciál moţné obměny vozového parku firmy. Tab. 28 Výčet oprav stroje IFA w 50 r.v. 1983
Název stroje: Rok výroby:
IFA W 50 D-032 1983
Provedené opravy: výměna listových per přední nápravy oprava šneku řízení přední tlumiče oprava povrchové úpravy výměna motoru převodovka - výměna předlohové hřídele převodovka - výměna přesouvací segment výměna omezovače brzdícího účinku Spotřeba olejů 5 528 Kč Výkon za období 1341 ha Cena opravy 44 437 Kč
6.3.16. Fadroma L 200 Čelní kolový nakladač je vyuţíván k nakládce síranu amonného do drtiče hnojiv a k manipulaci síranu ve skladu Tesko I. Stroj je stále vyuţíván pro svou masivní konstrukci a mechanické hydraulické ovládnání, které je schopno obstát v agresivním prostředí skladu. Tab. 29 Výčet oprav čelního nakladače Fadroma L200
Název stroje:
Fadroma L 200
Rok výroby:
1981
Provedené opravy: přetěsnění pístnice zdvedání lţíce výměna vysokotlakých hadic k pístnici oprava povrchové úpravy Spotřeba olejů 4 132 Kč Cena opravy 7 634 Kč
48
Obr. 25 Fadroma L200 při nakládce síranu ve skladu volně loţených hnojiv[17]
6.3.17. Zetor 7211 Traktor je vyuţíván zejména v zimních měsících k údrţbě komunikací v areálu podniku. V případě zvýšeného sněhové pokrývky provádí tuto sluţby i v přilehlém městě Studénka. Tab. 30 Výčet oprav stroje Zetor 7211
Název stroje:
Zetor 7211
Rok výroby:
1987
Provedené opravy: výměna startéru oprava čerpadla chladící kapaliny výměna akumulátoru oprava povrchové úpravy Spotřeba olejů 581 Kč Cena opravy 8 068 Kč
6.3.18. Desta DVHM 3222TM Tab. 31 Výčet oprav vysokozdviţného vozíku Desta
Název stroje:
Desta DVHM 3222TM
Rok výroby:
1986
Provedené opravy: výměna brzdových destiček ruční brzdy přetěsnění hydromotorů GO motoru - prasklá kliková hřídel Spotřeba olejů 4 244 Kč Cena opravy 37 565 Kč
49
6.4. Provádění údržby a oprav 6.4.1.
Údrţba
„Pojem údržba
znamená kombinaci
řídících, organizačních, kontrolních,
technických, logistických a administrativních činností zaměřených na udržení nebo navrácení objektu do stavu, v němž může plnit požadovanou funkci. V oblasti mobilních prostředků se dá říci, že údržba dosud zůstala většinou empirickou záležitostí, je organizována intuitivně, na základě zkušeností výrobců a uživatelů.“[13]
6.4.2.
Zjištění opravy
V podniku Multip Moravia s.r.o. provádí kontolu vozidla vţdy příslušný řidič a to jak před jízdou, tak i po ní. Je-li zjištěna závada drobná, opraví ji sám řidič na místě. To platí i u drobných závad zjištěných během provozu mimo areál. Pokud je nalezena závada většího charakteru (např. drobně vzlínající olej kolem manţety pístnice rozkládání ramen postřikovače), která však není nebezpečná z hlediska bezpečnosti a z hlediska funkčnosti stroje, je oprava této součásti provedena týţ den po návratu stroje na středisko. Jedná-li se však o poruchu váţného charakteru, je opravována ihned. 6.4.3.
Provedení opravy
Při provádění oprav mohou nastat dvě situace: a) opravu provádí samotný traktorista/řidič zajistí poškozenou část vozidla, demontuje jí a potřebné díly vyhledá ve skladu náhradních dílů firmy, poté dané vozidlo opět zprovozní pokud potřebné díly firma na skladu nemá, je vyslán technik, který automobilem doveze potřebné díly z příslušných prodejen v blízkém okolí b) opravu provádí externí firma je-li oprava natolik specifická jiţ není v schopnostech firmy jí zajistit, zajišťuje opravu externí firma. V rámci úspory nákladů, pokud je to moţné se daná část demontuje a poté:
50
i. je díl technikem odvezen k příslušné opravě (nejčastěji VšV Nový Jičín), kde je díl předán a výměnným způsobem obdrţí jiţ opravenou součást zpět. ii. Jedná-li se o součást, kterou není moţno řešit předchozím způsobem, je nutno na tuto opravu počkat, v případě nutnosti se lze dohodnout, ţe daná součást bude opravena ještě týţ den, v ostatních případech je oprava zajištěna do 3-5 dnů, dle náročnosti
iii. Technik vţdy přiveze jiţ opravenou součást zpět do podniku, kde si ji přebere příslušný traktrorista a následuje zprovoznění zpětná montáţ a opětovné zprovoznění (např. servo řízení, GO motoru). iv. V případě specifických součástí je objednána specializovaná firma, která přijede a danou část v garáţích Multipu opraví. Takto se řeší servis postřikovačů Hardi a Bargam nebo např. oprava otočného čepu na hydraulickém otočném nakladači (HON).
51
7 NÁVRHY KE ZLEPŠENÍ Největší potenciál ke zlepšení současného ve firmě Multip Moravia s.r.o., shledávám v obměně vozovém parku podniku. Největším důvodem je stáří vozového parku. Většina strojů je starších 10 let a ve valné většině 20 let. Stroje slouţily po celou dobu svého provozu na poli, a to v prostředí chemicky agresivním. Tento fakt se nejčastěji projevil na ţivotnosti pryţových součástí a uloţení zavěšení ramen postřikovačů. Končící technická ţivotnost strojů sebou přináší zvýšené náklady na údrţbu strojů, kdy je mnohdy nemoţné získat nové náhradní díly, jelikoţ se jiţ nevyrábí. Zvyšující se nároky na bezpečnost a ekologii provozu na pozemních komunikacích se odráţí na podmínkách technické kontroly a kontroly emisí. Tyto nároky jiţ tyto stroje nejsou schopny splnit. Po dohodě s vedením firmy byla zvolena náhrada strojů IFA w 50 za novou soupravu traktoru John Deer 6380 a rozmetadla tuhých průmyslových hnojiv Bredal K80. Návrhem ke zlepšení je prodej či úplné vyřazení nepouţívaných strojů – Škoda 180, autojeřáb ADK 70, Tatra 148, Zetor 7011 . Jejich další vyuţití jiţ v podniku plánováno není. Toto opatření by vedlo ke sníţení ekonomické zátěţe podniku. Další rezervy vidím v moţnosti pronájmu nevyuţitých prostor. V současné době je v jednání pronájem pro tyto budovy: sklad Tesko I. - firma OZO Ostrava s.r.o. – zpracování odpadů dílna pro kovovýrobu s portálovým jeřábem- firma Solwe Coom s.r.o. Budovy pro které se nájemce hledá: dílna pro drobnou kovovýrobu III. patro administrativní budovy. Další moţností by mohlo být vyuţití potenciálu dálnice D1 – exit 335 směr Ostrava, který je od areálu firmy vzdálen 4 km. Nevyuţitý mycí a asanační objekt (MAO) by mohl být přestavěn na kamiónovou mycí linku. Atraktivitě této realizaci přispívá i prodej motorové nafty, který firma jiţ provádí.
52
8 ZÁVĚR Stroje pro výţivu rostlin můţeme nejprve dělit dle druhu aplikace, který provádějí. Rozlišujeme aplikaci plošnou, do řádků a do hnízd. Dále můţeme stroje rozdělit podle druhu hnojiva, které aplikují, na: aplikační stroje na organické a průmyslové hnojivo. Stroje pro hnojení organickými hnojivy se dále dělí na stroje pro hnojení tuhými a tekutými výkaly, a stroje pro hnojení průmyslovými hnojivy se dělí na na rozmetadla tuhých hnojiv a dále na stroje, které rozstřikují vodný koncentrát účinné látky. Ochranu rostlin můţeme rozčlenit z hlediska ochrany biologické, chemické, mechanické a termické. Stroje pro ochranu rostlin dělíme podle formy aplikační látky nebo podle druhu aplikace. Aplikační látku máme ve formě roztoku, emulze, suspenze, prášku, granulí či plynu. Dle druhu aplikace rozlišujeme nanesení látky na rostlinu, na povrch půdy, pod povrch půdy, do místa výskytu škůdců či na povrch semen. Nejvíce poruchovým místem na stojích pouţívaných při výţivě a ochraně rostlin je jednoznačně uloţení uchycení ramen postřikovačů. Při délce ramene 11m se na jeho uchycení při polních nerovnostech přenáší značné statické a dynamické rázy, které způsobují právě tuto závadu. Dále zde hrozí vysoké riziko vzniku chemické koroze z důvodu styku s chemikáliemi. Proto je nutno dbát zvýšené péče právě při opravě povrchové úpravy, která byla druhou nejčastější závadou. Sníţená provozní spolehlivost v důsledku některé z poruch, je omezujícím faktorem také pro včasné a kvalitní splnění aplikace
v rámci
agrotechnických
lhůt.
Tyto
provozní
faktory
sniţují
konkurenceschopnost podniku a současně zvyšují náklady na provoz této techniky.
53
Pouţitá literatura [1] DÖRFLINGER, Michael, Josef MAREK a Jan FURCH. 1000 zemědělských strojů: stroje a technologie pro rostlinnou výrobu. Vyd. 1. Praha: Kniţní klub, 2009, 336 s. ISBN 978-80-242-2461-9. [2] KUMHÁLA, František, Josef MAREK a Jan FURCH. Zemědělská technika: stroje a technologie pro rostlinnou výrobu. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2007, 426 s. ISBN 978-80-213-1701-7. [3] NEUBAUER, Karel, Josef MAREK a Jan FURCH. Stroje pro rostlinnou výrobu: stroje a technologie pro rostlinnou výrobu. 1. vyd. Praha: SZN, 1989, 716 s. Mechanizace, výstavba a meliorace. ISBN 80-209-0075-6. [4] PASTOREK, Zdeněk, Josef MAREK a Jan FURCH. Zemědělská technika dnes a zítra: rádce při výběru a efektivním využívání zemědělských strojů a technologií. 1. vyd. Praha: Martin Sedláček, 2002, 144 s. Mechanizace, výstavba a meliorace. ISBN 80-902413-4-4. [5] SCHULTE, Christof. Logistika. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994, 301 s. ISBN 978- 80-251-1828-3. [6] STODOLA, Josef, Josef MAREK a Jan FURCH. Logistika: jak minimalizovat náklady a maximalizovat hodnotu. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008, 298 s. Mechanizace, výstavba a meliorace. ISBN 97880-7375-071-8. [7] KULČÁK, Ludvík, David KRÁL a Jan FURCH. Logistika: studijní text pro distanční vzdělávání. Vyd. 2. Brno: Sting, 2010, 148 s. Mechanizace, výstavba a meliorace. ISBN 978-80-86342-88-7. [8] LAMBERT, Douglas, David KRÁL a Jan FURCH. Logistika: [příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží]. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000, 589 s. Mechanizace, výstavba a meliorace. ISBN 80-722-6221-1. [9] NEUBERG J. A KOL. Agrochemické podniky a jejich činnost v rostlinné výrobě. Praha: SZN, 1975. [10] www.logistika.cz [11] PERNICA, Petr. Logistický management: teorie a podnková praxe. 1. vyd. Praha: RADIX, 1998, 660 s. ISBN 80-860-3113-6. [12] EMMETT, Stuart. Řízení zásob: jak minimalizovat náklady a maximalizovat hodnotu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 298 s. ISBN 97880-251-1828-3. [13] STODOLA, Jiří. Úvod do teorie údržby: jak minimalizovat náklady a maximalizovat hodnotu. Vyd. 1. Brno: Univerzita obrany, 2009, 126 s. ISBN 978-80-7231-674-8. [14] ČSN ISO 9000:2000: Systémy managementu jakosti- Základy, zásady a slovník, Česky normalizační institut Praha, 2000. [15] http://katalog.zavesnatechnika.cz/kejdovace-1 [16] http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/vyziva_rostlin/html/historie/a_i ndex_historie.htm [17] www.multip-agro.cz
54
9 Seznam obrázků Obr. 1 Diskový aplikátor kejdy ....................................................................................... 12 Obr. 2 Hadicový aplikátor kejdy [15] ............................................................................ 13 Obr. 3 Nakládka mletého vápence do letounu Z 37 [17] ................................................ 22 Obr. 4 Letoun Z 37 v akci [17] ....................................................................................... 22 Obr. 5 Výřad strojů v roce 1980 [17].............................................................................. 30 Obr. 6 Areál podniku se sklady na volně loţené hnojivo v roce 1979 [17].................... 30 Obr. 7 Doplňování přípravku DAM na poli [17] ............................................................ 32 Obr. 8 Pohled na velkokapacitní sklad hnojiv. V popředí dva sklady na volně loţené hnojivo, sklad na chemikálie na neţ navazují sila na mletý vápenec, v pozadí velkoobbjemový sklad na 10 000t hnojiva. V levém kraji je vidět část skladů na kapalné hnojivo s čerpacím stojanem pro kolejovou vlečku. ......................................... 33 Obr. 9 Bargam MAC 4000S [1]...................................................................................... 36 Obr. 10 Stroj Hardi při jarním přihnojování [17] ........................................................... 37 Obr. 11 Výměna čepů přední nápravy postřikovače Bargam ......................................... 38 Obr. 12 Disk a pneumatika stroje Bargam poškozená nárazem do meliorační šachty. .. 38 Obr. 13 Demontovaná přední náprav Zetoru 12145 ....................................................... 38 Obr. 14 Zetor 12145 s posřikovačem NAPA 24 [17] .................................................... 39 Obr. 15 JCB 18565 s rozmetadlem Amazone při nakládce síranu [17] ......................... 39 Obr. 16 Poškozené loţisko předlohové hřídele traktoru JCB ......................................... 40 Obr. 17 Oprava vylomeného čepu drţáku listových per. V levé části je vidět vylomení čepu ve svaru. V části pravé je jiţ proveden opravný svar. ............................................ 41 Obr. 18 Rozmetadlo Amazone při aplikaci mletého vápence ........................................ 41 Obr. 19 Postřikovač Garant 3000S při aplikaci. Rukávy vzduchové podpory jsou svázány, neboť se nepouţívají.[17] ................................................................................ 42 Obr. 20 Postřikovač RP- 6 018. Nad kabinou je připevněn Hydro N-senzor [17] ......... 42 Obr. 21 Ovládací elektronika N-senzoru [17] ................................................................ 43 Obr. 22 Oprava zadní poloosy Zetoru 8011. Nad ţlutou čarou je vidět vydřená dráţka po vadném guferu. .......................................................................................................... 44 Obr. 23 Škoda MTSP 27 čeká na postřikovač na kraji pole („ţlutá) .............................. 45 Obr. 24 Doplňování postřikovače RP- 6 z cisterny Škoda („hnědá“) ............................ 45 Obr. 25 Fadroma L200 při nakládce síranu ve skladu volně loţených hnojiv[17] ......... 49
55
Seznam tabulek Tab. 1 Zákazníci chemická ochrana + DAM .................................................................. 31 Tab. 2 Zákazníci hnojení ................................................................................................ 31 Tab. 3 Zákazníci vápnění ................................................................................................ 31 Tab. 4 Sortiment traktorů ................................................................................................ 34 Tab. 5 Sortiment automobilů .......................................................................................... 34 Tab. 6 Sortiment nákladních automobilů ........................................................................ 34 Tab. 7 Sortiment manipulační techniky .......................................................................... 34 Tab. 8 Sortiment přívěsné techniky ................................................................................ 35 Tab. 9 Sortiment strojů pro údrţbu ................................................................................. 35 Tab. 10 Stroje pro ţelezniční přepravu ........................................................................... 35 Tab. 11 Sortiment aplikátorů hnojiv ............................................................................... 35 Tab. 12 Pomocná zařízení a sklady ................................................................................ 35 Tab. 13 Výčet oprav stroje Bargam ................................................................................ 36 Tab. 14 Výčet oprav postřikovače Hardi ........................................................................ 37 Tab. 15 Výčet oprav stroje Zetor 12145 ......................................................................... 38 Tab. 16 Výčet oprav taţeného postřikovače NAPA 24 .................................................. 39 Tab. 17 Výčet oprav traktoru JCB Fastrac 185 65 ......................................................... 40 Tab. 18 Výčet oprav rozmetadla Amazone .................................................................... 41 Tab. 19 Výčet oprav postřikovače Garant ...................................................................... 42 Tab. 20 Výčet oprav postřikovače RP-6 024 .................................................................. 43 Tab. 21 Výčet oprav traktoru Zetor 8011 ....................................................................... 44 Tab. 22 Výčet oprav cisterny NTVF 8 ........................................................................... 44 Tab. 23 Výčet oprav automobilu Škoda MTSP 27 ......................................................... 45 Tab. 24 Výčet oprav stroje Škoda MTSP 27 „hnědá“ .................................................... 46 Tab. 25 Výčet oprav Tatra 815 nádstavba NACA .......................................................... 46 Tab. 26 Výčet oprav Tatry 815 se sklápěcím vlekem..................................................... 47 Tab. 27 Výčet oprav stroje IFA w 50 r.v. 1981 .............................................................. 47 Tab. 28 Výčet oprav stroje IFA w 50 r.v. 1983 .............................................................. 48 Tab. 29 Výčet oprav čelního nakladače Fadroma L200 ................................................. 48 Tab. 30 Výčet oprav stroje Zetor 7211 ........................................................................... 49 Tab. 31 Výčet oprav vysokozdviţného vozíku Desta..................................................... 49
56
